﻿Iobe.
17.
Fa demoke ty troko, le modo o androkoo; vaho veka’e amako ty kibory. 
Toe amako atoa o mañinje ahikoo; naho harefe’ o masokoo ty fanigiha’ iareo? 
Toloro antoke henaneo, Ihe ro tsoake, ia ka ty hifampipao-pitàñe amako? 
Fa nakite’o ty tro’ iareo tsy hahilala, aa le tsy honjone’o. 
Ie mifosa rañetse hahazoa’e raha, le hilesa ka o mason’ ana’eo. 
Fe nanoa’e mpitolom-bola’ ondaty; firorà’ o lahilahio ty tareheko. 
Nampaieñe ty fioremeñako o masokoo, hoe talinjo avao o fangefangekoo. 
Ilatsa’ ondaty vantañeo, hitrobo-vatañe ty vaño hatreatre’e ty tsy aman-kake. 
Mitan-ty lala’e ty marentane, naho mihaozatse vaho mihafatratse ty malio fitàñe. 
Aa inahareo iaby, mibaliha mb’etoa indraike, f’ie tsy hahatrea ondaty mahilala ama’ areo. 
Fa modo o androkoo, nipeñapeñake o safirikoo; naho o fisalalan-trokoo! 
Afote’ iereo ho andro ty haleñe ami’ty hoe: Mitotoke añatrefa’ i ieñey ty hazavàñe, 
Ie andiñisako ho akibako ty tsikeokeoke, naho añ’ieñe ao ty andafihako i tihikoy, 
Aa naho tokaveko i koboñey, ty hoe: Raeko irehe, naho i oletsey: Ihe ty Reneko naho rahavaveko; 
Aia arè o fitamakoo? I fisalalàkoy, ia ty mahaisak’ aze? 
Hilenteke mb’an-tsikeokeoke ao hao re? hitrao-pitofàñe an-debok’ ao hao zahay. 
