﻿Římanům.
10.
Bratři, touha mého srdce a modlitba k Bohu za Izrael je, aby byli spaseni. 
Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání. 
Nepoddali se totiž Boží spravedlnosti, protože Boží spravedlnost neznají a snaží se ustanovit svou vlastní spravedlnost. 
Vždyť cílem Zákona je Kristus, k ospravedlnění každého věřícího. 
Neboť Mojžíš píše o spravedlnosti, která je ze Zákona, toto: “Člověk, který dělá tyto věci, bude jimi živ.” 
Spravedlnost z víry však mluví takto: “Neříkej ve svém srdci: ‘Kdo vystoupí do nebe?’ (to jest přivést Krista dolů), 
anebo: ‘Kdo sestoupí do propasti?’ (to jest vyvést Krista z mrtvých).” 
Co tedy říká? “Blízko tebe je slovo; ve tvých ústech a ve tvém srdci.” (To jest to slovo víry, které kážeme): 
Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. 
Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení. 
Vždyť Písmo říká: “Nikdo, kdo v něj věří, nebude zahanben.” 
Není totiž rozdílu mezi Židem a Řekem, neboť tentýž Pán všech je bohatý ke všem, kdo ho vzývají. 
Neboť “každý, kdo by vzýval jméno Pána, bude spasen.” 
Jak ale budou vzývat Toho, v něhož neuvěřili? A jak uvěří v Toho, o němž neslyšeli? A jak uslyší bez kazatele? 
A jak budou kázat, jestliže nebyli posláni? Jak je napsáno: “Jak krásné jsou nohy zvěstujících pokoj, těch, kteří zvěstují dobré věci.” 
Ale ne všichni uposlechli evangelium. Vždyť Izaiáš říká: “Pane, kdo uvěřil našemu kázání?” 
Víra je tedy ze slyšení a slyšení skrze slovo Boží. 
Říkám však: Cožpak neslyšeli? Vždyť přece: “Jejich hlas se roznesl po celé zemi a jejich slova do konců světa.” 
Pravím však: Cožpak Izrael nepoznal? Vždyť první Mojžíš říká: “Vzbudím ve vás žárlivost kvůli těm, kdo nejsou národ; kvůli nemoudrému národu vás popudím k hněvu.” 
Izaiáš pak směle říká: “Dal jsem se najít těm, kteří mě nehledali; nechal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.” 
Ale o Izraeli říká: “Celý den jsem rozprostíral ruce k lidu neposlušnému a odmlouvavému.” 
