﻿Skutky apoštolské.
11.
Apoštolové a bratři, kteří byli v Judsku, pak uslyšeli, že i pohané přijali Boží slovo. 
A když Petr přišel do Jeruzaléma, odporovali mu ti, kteří byli z obřízky: 
“Vešel jsi k neobřezaným mužům a jedl jsi s nimi!” 
Petr jim to tedy začal po pořádku vysvětlovat a řekl: 
“Byl jsem ve městě Joppe a když jsem se modlil, spatřil jsem ve vytržení ducha vidění: jakousi nádobu, sestupující jako veliká plachta, spouštěná za čtyři cípy z nebe; a přišla až ke mně. 
Když jsem do ní upřeně pohlédl, rozeznal jsem a spatřil čtvernohá zvířata země i šelmy a plazy a nebeské ptáky. 
Tehdy jsem uslyšel hlas, který mi říkal: ‘Vstaň, Petře, zabíjej a jez!’ 
Řekl jsem však: ‘Nikoli, Pane, vždyť do mých úst nikdy nevstoupilo nic nečistého nebo poskvrněného.’ 
Ten hlas mi však podruhé odpověděl z nebe: ‘Co Bůh očistil, ty neměj za nečisté!’ 
To se stalo třikrát a potom bylo všechno znovu vytaženo do nebe. 
A hle, vtom stáli u domu, v němž jsem byl, tři muži, kteří ke mně byli posláni z Cesareje. 
Duch mi tedy řekl, abych šel bez rozpaků s nimi. A šlo se mnou i těchto šest bratrů a vešli jsme do domu toho muže, 
který nám vyprávěl, jak viděl ve svém domě anděla, který se před ním postavil a řekl mu: ‘Pošli muže do Joppe a nech pozvat Šimona, který má příjmení Petr. 
On ti bude mluvit slova, skrze která budeš spasen ty i celý tvůj dům.’ 
Když jsem tedy začal mluvit, sestoupil na ně Duch Svatý právě tak, jako na nás na počátku. 
Tehdy jsem si vzpomněl na Pánovo slovo, jak říkal: ‘Jan zajisté křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem Svatým.’ 
Jestliže jim tedy Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, kdo jsem byl já, abych mohl zabránit Bohu?” 
Když to tedy uslyšeli, upokojili se a začali slavit Boha se slovy: “Tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!” 
Ti, kdo se rozprchli následkem soužení, které nastalo kvůli Štěpánovi, tedy přišli až do Fénicie, na Kypr a do Antiochie a nemluvili Slovo nikomu kromě Židů. 
Někteří z nich však byli muži z Kypru a Kyrény, kteří když přišli do Antiochie, mluvili k helénistům a kázali jim Pána Ježíše. 
Pánova ruka byla s nimi a veliký počet jich uvěřil a obrátil se k Pánu. 
Zpráva o tom se tedy donesla k sluchu církve, která byla v Jeruzalémě a vyslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie. 
Když tam tedy přišel a uviděl tu Boží milost, zaradoval se a všechny povzbuzoval, aby z předsevzetí srdce zůstávali v Pánu. 
Byl to totiž dobrý muž plný Ducha Svatého a víry. A veliký zástup lidí se přidal k Pánu. 
Barnabáš tedy odešel do Tarsu vyhledat Saula, 
a když ho nalezl, přivedl ho do Antiochie. A stalo se, že se po celý rok scházeli v tom sboru a učili veliký zástup, takže zde v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany. 
V těch dnech pak přišli do Antiochie proroci z Jeruzaléma. 
Jeden z nich jménem Agabus povstal a oznamoval skrze Ducha, že po celém světě bude veliký hlad. (Ten také nastal za císaře Klaudia.) 
Učedníci tedy stanovili, že každý podle své možnosti pošle pomoc bratrům bydlícím v Judsku. 
To také udělali a poslali to starším po Barnabášovi a Saulovi. 
