﻿Jan.
18.
Když to Ježíš řekl, vyšel se svými učedníky přes potok Kedron, kde byla zahrada, do které vešel on i jeho učedníci. 
To místo však znal i Jidáš, jeho zrádce, protože se tam Ježíš často scházel se svými učedníky. 
Jidáš tedy vzal oddíl vojáků a služebníky od velekněží a farizeů a přišel tam s lucernami a s pochodněmi a se zbraněmi. 
Ježíš, který věděl všechno, co na něj mělo přijít, tedy vyšel a řekl jim: “Koho hledáte?” 
Odpověděli mu: “Ježíše Nazaretského.” Ježíš jim řekl: “Já jsem to.” A stál tam s nimi i Jidáš, jeho zrádce. 
A jak jim řekl: “Já jsem,” ustoupili nazpět a padli na zem. 
Zeptal se jich tedy znovu: “Koho hledáte?” A oni řekli: “Ježíše Nazaretského.” 
Ježíš odpověděl: “Řekl jsem vám, že to jsem já. Jestliže tedy hledáte mě, nechte tyto, ať odejdou.” 
(Aby se naplnilo slovo, které řekl: “Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil nikoho.”) 
Tehdy Šimon Petr, který měl meč, ho vytasil, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho. Ten služebník se jmenoval Malchus. 
Ježíš tedy řekl Petrovi: “Schovej svůj meč do pochvy. Nemám snad pít kalich, který mi dal Otec?” 
A tak oddíl s velitelem a s židovskými služebníky zajali Ježíše a svázali ho. 
A přivedli ho nejdříve k Annášovi; byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku nejvyšším knězem. 
(A Kaifáš byl ten, který Židům poradil, že je užitečné, aby jeden člověk zemřel za lid.) 
Petr a ještě jiný učedník ale šli za Ježíšem. Ten učedník byl známý nejvyššího kněze, a tak vešel s Ježíšem do veleknězova dvora. 
Ale Petr stál venku u dveří. Ten druhý učedník, který byl známý nejvyššího kněze, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř. 
Ta služebná u brány však Petrovi řekla: “Nejsi snad i ty z učedníků toho člověka?” On řekl: “Nejsem.” 
A protože bylo chladno, stáli tam otroci a služebníci, kteří rozdělali oheň, a ohřívali se. A Petr tam byl s nimi; stál a ohříval se. 
Nejvyšší kněz se tedy Ježíše zeptal na jeho učedníky a na jeho učení. 
Ježíš mu odpověděl. “Já jsem mluvil ke světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagogách nebo v chrámu, kde se Židé vždycky scházejí, a nic jsem nemluvil tajně. 
Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kteří slyšeli, co jsem k nim mluvil. Hle, ti vědí, co jsem říkal.” 
A když to řekl, jeden ze služebníků, který tam stál, udeřil Ježíše holí se slovy: “Takhle odpovídáš nejvyššímu knězi?” 
Ježíš mu odpověděl: “Jestliže jsem mluvil zle, vydej svědectví o zlém, jestliže však dobře, proč mě biješ?” 
Annáš ho tedy poslal svázaného k nejvyššímu knězi Kaifášovi. 
Ale Šimon Petr stál a ohříval se. Řekli mu tedy: “Nejsi snad i ty z jeho učedníků? On ho však zapřel a řekl: “Nejsem.” 
Jeden ze služebníků nejvyššího kněze, příbuzný toho, kterému Petr usekl ucho, řekl: “Copak jsem tě s ním neviděl v té zahradě?” 
Petr ho tedy znovu zapřel. A vtom zakokrhal kohout. 
A tak Ježíše vedli od Kaifáše do vladařova paláce; a bylo jitro. Sami však do paláce nevešli, aby se neposkvrnili, aby totiž mohli jíst beránka. 
Pilát k nim tedy vyšel a řekl: “Jaké obvinění vznášíte proti tomuto člověku?” 
Odpověděli mu: “Kdyby to nebyl zločinec, nevydali bychom ti ho.” 
Pilát jim tedy řekl: “Vezměte si ho vy a suďte ho podle svého zákona.” Židé mu tedy řekli: “My nemáme dovoleno nikoho zabít.” 
(Aby se naplnilo Ježíšovo slovo, které řekl, když naznačoval, jakou smrtí má zemřít.) 
Pilát tedy znovu vešel do paláce, zavolal Ježíše a řekl mu: “Ty jsi ten židovský král?” 
Ježíš mu odpověděl: “Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli jiní?” 
Pilát odpověděl: “Jsem snad já Žid? Tvůj národ a velekněží mi tě vydali. Co jsi udělal?” 
Ježíš odpověděl: “Mé království není z tohoto světa. Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán Židům. Teď ale mé království není odsud.” 
Pilát mu tedy řekl: “Takže jsi král?” Ježíš odpověděl: “Ty říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.” 
Pilát mu řekl: “Co je pravda?” A když to řekl, vyšel znovu k Židům a řekl jim: “Já na něm žádnou vinu nenalézám. 
Je u vás zvykem, abych vám na Velikou noc propustil jednoho vězně. Chcete tedy, abych vám propustil toho židovského krále?” 
A všichni znovu vykřikli: “Ne jeho, ale Barabáše!” A ten Barabáš byl zločinec. 
