﻿Jan.
14.
“Ať se vaše srdce nermoutí. Věříte v Boha, věřte i ve mne. 
V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby to tak nebylo, pověděl bych vám. 
Jdu, abych vám připravil místo. A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. 
A kam já jdu, víte, i cestu znáte.” 
Tomáš mu řekl: “Pane, nevíme, kam jdeš. A jak můžeme znát cestu?” 
Ježíš mu řekl: “Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 
Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce; a od nynějška ho znáte a viděli jste ho.” 
Filip mu řekl: “Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.” 
Ježíš mu řekl: “Tak dlouhý čas jsem s vámi a nepoznal jsi mě, Filipe? Kdo viděl mne, viděl Otce; jak to, že tedy říkáš: ‘Ukaž nám Otce’? 
Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který ve mně přebývá, on dělá ty skutky. 
Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; alespoň kvůli těm samotným skutkům mi věřte.” 
“Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám já, bude dělat i on; a bude dělat větší skutky než tyto, neboť já jdu ke svému Otci. 
A o cokoli byste poprosili v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. 
Budete-li o něco prosit v mém jménu, já to udělám.” 
“Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání. 
A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky, 
toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás. 
Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám. 
Ještě krátký čas a svět mě už neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, i vy budete žít.” 
“V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás. 
Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.” 
Judas (ne ten Iškariotský) mu řekl: “Pane, jak to, že chceš zjevit sám sebe nám, a ne světu?” 
Ježíš mu odpověděl a řekl: “Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo; a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zřídíme si u něj příbytek. 
Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova; a slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo.” 
Tyto věci jsem k vám mluvil, dokud jsem přebýval u vás. 
Avšak Utěšitel, ten Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. 
Zanechávám vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já vám dávám, ne jako dává svět. Ať se vaše srdce nermoutí ani nestrachuje. 
Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‘Odcházím a zase k vám přijdu.’ Kdybyste mě milovali, radovali byste se, že jsem řekl: ‘Jdu k Otci,’ neboť můj Otec je větší než já. 
A řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste až se to stane, uvěřili. 
Už s vámi nebudu mnoho mluvit, protože přichází vládce tohoto světa. Nemá na mně nic, 
ale přichází, aby svět poznal, že miluji Otce a že jednám, jak mi Otec přikázal. Vstaňte, pojďme odsud.” 
