﻿Lukáš.
21.
A když vzhlédl, spatřil bohaté, jak házejí své dary do pokladnice. 
Tehdy spatřil také jednu chudou vdovu, jak tam hází dva haléřky, 
a řekl: “Vpravdě vám říkám, že tato chudá vdova dala ze všech nejvíce. 
Všichni totiž dávali dary Bohu ze svého nadbytku, ale tato žena dala ze svého nedostatku všechno živobytí, které měla.” 
A když někteří říkali o chrámu, jak je ozdoben pěkným kamením a obětními dary, řekl: 
“Přijdou dny, kdy z toho, na co se díváte, nebude ponechán kámen na kameni: všechno bude zbořeno.” 
Zeptali se ho tedy: “Mistře, kdy to bude? A jaké bude znamení času, kdy se to má stát?” 
On pak řekl: “Dejte pozor, abyste nebyli svedeni. Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem Kristus’ a ‘Čas se přiblížil.’ Nechoďte tedy za nimi. 
Kdybyste pak uslyšeli o válkách a nepokojích, neděste se; neboť se to musí nejdříve dít, ale konec nebude hned.” 
Tehdy jim řekl: “Povstane národ proti národu a království proti království. 
Na různých místech budou veliká zemětřesení, hlady a mory a budou hrůzy a veliká znamení z nebe. 
Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce. 
Ale to se vám obrátí ve svědectví. 
Proto uložte ve svých srdcích, abyste si předem nerozmýšleli, jak máte odpovídat, 
neboť já vám dám ústa i moudrost, proti které nebude moci mluvit ani obstát žádný z vašich protivníků. 
Budete však zrazováni i od rodičů a bratrů, od příbuzných i přátel a některé z vás vydají na smrt. 
A všichni vás budou kvůli mému jménu nenávidět, 
ale ani vlas z vaší hlavy se rozhodně neztratí. 
Svou vytrvalostí získejte své duše.” 
“Když však spatříte Jeruzalém obležený vojskem, tehdy vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. 
Tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor a ti uprostřed něj ať vyjdou a ti, kdo jsou na venkově, ať do něho nevcházejí. 
Neboť to budou dny pomsty, aby se naplnilo všechno, co je napsáno. 
Ale běda bude v těch dnech těhotným a těm, které kojí, protože na zemi bude veliká tíseň a hněv proti tomuto lidu. 
A budou padat ostřím meče a jako zajatci budou odvedeni mezi všechny národy a po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se časy pohanů nenaplní.” 
“Tehdy budou znamení na slunci a na měsíci a na hvězdách a na zemi úzkost národů nevědoucích kam se podět před řvaním moře a vlnobitím. 
Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přijde na svět, neboť nebeské mocnosti budou otřeseny. 
A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblaku s mocí a velikou slávou. 
A až se toto začne dít, vzpřimte se a pozvedněte hlavy, protože se blíží vaše vykoupení.” 
Tehdy jim řekl podobenství: “Pohleďte na fíkovník i na všechny stromy. 
Když vidíte, jak už pučí, sami poznáváte, že léto už je blízko. 
Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že Boží království je blízko. 
Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane. 
Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou.” 
“Ale dávejte na sebe pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život a ten den by na vás přišel nečekaně. 
Neboť přijde jako past na všechny, kdo přebývají na povrchu celé země. 
Proto bděte a modlete se v každý čas, abyste byli hodni uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit se před Synem člověka.” 
A tak ve dne učíval v chrámu, ale v noci vycházel a zůstával na hoře zvané Olivetská. 
Za úsvitu pak k němu v chrámu přicházel všechen lid, aby ho poslouchal. 
