﻿Marek.
13.
Když potom vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: “Mistře, pohleď, jaké kameny a jaké stavby!” 
Ježíš mu odpověděl: “Vidíš tyto veliké stavby? Nebude tu ponechán kámen na kameni: všechno bude zbořeno.” 
Když se pak posadil na Olivetské hoře naproti chrámu, ptali se ho soukromě Petr, Jakub, Jan a Ondřej: 
“Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení času, kdy se toto všechno naplní?” 
Tehdy jim Ježíš začal odpovídat: “Dejte pozor, aby vás nikdo nesvedl. 
Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: ‘Já jsem Kristus,’ a svedou mnohé. 
Když pak uslyšíte války a zprávy o válkách, nestrachujte se, protože se to musí dít. Ale to ještě nebude konec. 
Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení a budou hladomory a nepokoje. Toto jsou počátky porodních bolestí. 
Ale vy na sebe dávejte pozor. Budou vás totiž vydávat soudům a shromážděním; budete biti a stanete kvůli mně před vládci a králi, na svědectví pro ně. 
Ale nejdříve musí být všem národům kázáno evangelium. 
A když vás budou odvádět a dávat do vězení, nedělejte si předem starosti a nerozmýšlejte si, co byste řekli, ale mluvte to, co vám bude dáno v tu chvíli. Nejste to totiž vy, kdo mluví, ale Duch Svatý. 
Tehdy vydá bratr bratra na smrt, i otec svého syna, a děti povstanou proti rodičům a zabijí je. 
A všichni vás budou nenávidět kvůli mému jménu. Ale kdo vytrvá až do konce, ten bude spasen.” 
“Ale když uvidíte ‘ohavnost zpustošení’, o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí, kde stát nemá (kdo čte, rozuměj), tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají do hor. 
Kdo bude na střeše, ať nesestupuje do svého domu, ani nevchází, aby si ze svého domu něco vzal. 
A kdo na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť. 
Ale běda bude v těch dnech těhotným a těm, které kojí. 
Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě. 
Protože ty dny budou dny soužení, jaké do této doby nebylo od počátku stvoření, které Bůh stvořil, a jaké už nikdy nebude. 
A kdyby Pán ty dny nezkrátil, nezachránil by se žádný člověk. Kvůli vyvoleným, které vyvolil, však Pán ty dny zkrátil.” 
“Kdyby vám v té době někdo řekl: ‘Hle, Kristus je zde!’ anebo ‘Pohleďte, tam je!’, nevěřte. 
Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou dělat divy a zázraky, aby sváděli (kdyby to bylo možné) dokonce i vyvolené. 
Ale vy dávejte pozor. Hle, všechno jsem vám řekl předem. 
V těch dnech po tom soužení se pak zatmí slunce a měsíc nevydá své světlo. 
Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, budou otřeseny. 
A tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou. 
A tehdy pošle své anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř větrů, od nejzazšího konce země po nejzazší konec nebe.” 
“Naučte se tedy od fíkovníku tomuto podobenství: Když již jeho větev změkne a vyráží listí, poznáváte, že léto je blízko. 
Tak i vy, až uvidíte, jak se dějí tyto věci, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích. 
Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane. 
Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou. 
O tom dni a hodině však nikdo neví - ani andělé v nebi ani Syn, jenom Otec. 
Dávejte pozor, buďte bdělí a modlete se, vždyť nevíte, kdy nastane ten čas. 
Je to jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. 
Proto bděte, neboť nevíte, kdy přijde pán domu - zda večer nebo o půlnoci nebo za kuropění nebo za svítání. 
Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící. 
A co říkám vám, říkám všem: Bděte.” 
