GEN 1:1 Dosị́ éyị́ e tonónɨ́ kóo káa, Lomo oto ere e kɨ́ do sogo káṇgá.
GEN 1:2 Do sogo káṇgá nɨ aka kóo tɨ́ lá nyáráne, éyị́ e ndanɨ́ kóo doa mbá wá, zɨ́ mɨtụlụrụ ídíne dụụ́ ne mbụụ́ do mongụ́ mɨkavu. Zɨ́ Lomo kóo ndị́sịné gámáne do iní née lá dụụ́ ne.
GEN 1:3 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bimɨóṇgó idí óṇgó.” Káa zɨ́ bɨ Lomo uku ní, zɨ́ bi tɨ́ óṇgóne.
GEN 1:4 Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi gɨ ro bimɨóṇgó, zɨ́a ífi dongará bimɨóṇgó e kɨ́ mɨtụlụrụ.
GEN 1:5 Zɨ́a ị́fị́ ịrị bimɨóṇgó kɨ́dí, “Kadra” zɨ́ ịrị mɨtụlụrụ ídí ꞌbɨ ené “Ndụlụ.” Zɨ́ kadra útúne, zɨ́ bi áráne. Née go sị́lị́ kị́éꞌdo.
GEN 1:6 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bi fúó idí ídí gɨ ro zɨ́a ífi dongará iní kɨ́ ezené iní.”
GEN 1:7 Née ní, zɨ́ Lomo óto bifúó. Zɨ́a ífi dongará iní bɨ ꞌdága kɨ́ wo bɨ do káṇgá ní. Zɨ́a méngị roné tɨ́ kenée.
GEN 1:8 Zɨ́ Lomo ịfị́ ịrị bi bɨ ꞌdága ní kɨ́dí, “Ere.” Zɨ́ kadra útúne, zɨ́ bi áráne, née go gbre sị́lị́.
GEN 1:9 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Iní máa wo bɨ do káṇgá ní idí yóko roné do bi kị́éꞌdo zɨ́ ngáká bi ídíne sága.” Zɨ́ ledre née méngị roné tɨ́ kenée.
GEN 1:10 Zɨ́ Lomo ị́fị́ ịrị ngáká bi née kɨ́dí, “Káṇgá,” zɨ́a ị́fị́ ịrị iní ga bɨ yokonɨ́ royé do bi kị́éꞌdo ní, “Mɨkavu e” Zɨ́ye émeyé komo Lomo.
GEN 1:11 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Káṇgá idí ndíkiógụ ṛị́kị́ do kúfú éyị́ e. Idínɨ́ ụ́tụ do ánáye kɨ́ kúfúye e sɨmɨyé gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ụ́tụtátá royé.” Zɨ́ ledre née méngị roné tɨ́ kenée.
GEN 1:12 Zɨ́ káṇgá ndíkiógụ kúfú éyị́ e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé e mɨngúngúcua. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née nɨyí go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
GEN 1:13 Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ota sị́lị́.
GEN 1:14 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Bimɨóṇgó e idínɨ́ ídí komo ere gɨ ro zɨ́a ífi dongará kadra kɨ́ ndụlụ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo toso ndumu kɨ́ lịmị kɨ́ sị́lị́ e kpá kɨ́ sɨmɨbi e gɨ roa.
GEN 1:15 Bimɨóṇgó ga bɨ komo ere née idínɨ́ ndị́sị óṇgó bi do sogo káṇgá.” Zɨ́ye méngị royé tɨ́ kenée.
GEN 1:16 Lomo oto mɨngburoko éyị́ mɨóṇgó e gbre gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óṇgó bi. Kadra oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ kadra. Éfé oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ ndụlụ. Zɨ́a kpá óto kele e.
GEN 1:17 Lomo oto éyị́ ga gére komo ere íri gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óṇgó bi do sogo káṇgá.
GEN 1:18 Ngíti a oṇgó ꞌbɨ ené bi kɨ́ kadra, ngíti géyị ꞌbɨ eyé kɨ́ ndụlụ gɨ ro ífi dongará bimɨóṇgó kɨ́ mɨtụlụrụ. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
GEN 1:19 Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go eso sị́lị́.
GEN 1:20 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Iní idí ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ éyị́ trịdrị bɨ nɨyí ndị́sị sɨmɨ iní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé mbá, solụ́ e idínɨ́ ídí ꞌbɨ eyé komo ere ꞌdága, zɨ́ye ndị́sị ị́nyị lóꞌbó royé sɨmɨ síli ꞌdága.”
GEN 1:21 Née ní zɨ́ Lomo ótoógụ mɨngburoko bangá iní e kpá kɨ́ ngíti géyị ṛị́kị́ éyị́ trịdrị ga bɨ ꞌbɨ iní ní. Zɨ́a kpá ótoógụ ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e. Sɨmɨ bɨ Lomo lurú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
GEN 1:22 Zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ éyị́ trịdrị ga gére née zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ídísé étrị zɨ́se ídíse tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨ mɨkavu e mbá. Solụ́ e idínɨ́ kpá étrị zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.”
GEN 1:23 Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ịnyị sị́lị́.
GEN 1:24 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Káṇgá idí ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do bangá e. Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ụ́lụ́ yée ꞌbe, bangá súwú e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní.” Zɨ́ éyị́ ga gére née méngị royé tɨ́ kenée.
GEN 1:25 Zɨ́ Lomo óto bangá ga gére née, yée ga bɨ gɨ ro do ụ́lụ́ yée ní kacɨ́ sị́ doyé, bangá súwú e ꞌbɨ eyé kpá kacɨ́ sị́ doyé, nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kpá kacɨ́ sị́ doyé. Sɨmɨ bɨ Lomo lúrú éyị́ ga gére née mengịnɨ́ royé go tɨ́ kenée ní, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komoa.
GEN 1:26 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Idízé mu yéme ꞌyịmaꞌdí e káa do tosozé, zɨ́ye ídíye káa zɨ́ze ní, do ídíye ye ngére e do kénzé e, solụ́ e nda za kɨ́ ṛị́kị́ sị́ do éyị́ trịdrị e mbá.”
GEN 1:27 Née ní zɨ́ Lomo go yéme ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ ne ní, zɨ́a yéme wo go tɨ́ kenée káa zɨ́ ne ní, yeme yée oꞌdo kɨ́ kára.
GEN 1:28 Zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ ro zɨ́ bulúndusé e ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.” Zɨ́se ídíse kéye káa do ngére e do kénzé e, solụ́ e kpá kɨ́ ngíti géyị éyị́ trịdrị ga bɨ do sogo káṇgá ní za mbá.
GEN 1:29 Née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máíꞌbí ṛị́kị́ sị́ do kúfú éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ áná mɨáná kɨ́ mɨáná kágá ga bɨ kɨ́ kúfúye sɨmɨyé ní go zɨ́se do sogo káṇgá ba mbá káa do éyị́ mɨánu zɨ́se.
GEN 1:30 Bɨ kenée ní, ṛị́kị́ sị́ do bangá e mbá, solụ́ e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní, máíꞌbí mbílí éyị́ e go zɨ́ye káa do éyị́ mɨánu.” Zɨ́ éyị́ ga gére née méngị royé tɨ́ kenée.
GEN 1:31 Zɨ́ Lomo lúrú éyị́ ga bɨ mengị yée née ní zɨ́ye émené komoa. Zɨ́ kadra née útúne, zɨ́ bi áráne, née go ịnyị doa kéṛị́ sị́lị́.
GEN 2:1 Gị ona, moko ꞌbɨ otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá za kɨ́ ngíti géyị éyị́ e mbá ní zɨ́ Lomo méngịónzó a.
GEN 2:2 Lomo mengịonzó kóo moko ga gére née mbá sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa kéṛị́, nda sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa gbre máa née zɨ́a ꞌdówụ́roné gɨ sɨmɨ moko bɨ kóo ndịsị méngị a ní.
GEN 2:3 Zɨ́ Lomo óto sị́lị́ bɨ ịnyị doa gbre née kɨ́ ledrené owóowó gɨ zɨ́a ꞌdowụ́ kóo roné sɨmɨa gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ ótoógụ éyị́ e bɨ kóo ndịsị méngị a ní.
GEN 2:4 Ngére Lomo otoogụ kóo ere e kɨ́ do sogo káṇgá kenée. Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá ní,
GEN 2:5 fụtụ́ éyị́ ndanɨ́ eyé aka kóo do sogo káṇgá mbá wá gɨ zɨ́a Lomo uku aka kóo bɨ yaá iní idí mu tónó éꞌdị ní wá, ꞌyịmaꞌdí ndaá aka kóo gɨ ro méngị moko do sogo káṇgá kpá wá.
GEN 2:6 Tɨ́ lá iní ndịsị aka kóo lá lágaógụ mɨlágaógụ gɨ sɨmɨ káṇgá, zɨ́a ndị́sịné ndíndi káṇgá.
GEN 2:7 Née ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi káṇgá óꞌbó a káa do oꞌdo, zɨ́a lụ́wụ́ trịdrị sɨmɨ a zɨ́a ídíne trịdrị.
GEN 2:8 Nda née ní zɨ́ Ngére Lomo líkpí yáká sɨmɨ ngíti bi kɨ́ ịrịné Édene mɨꞌdí gbére, zɨ́a ꞌdíꞌbi oꞌdo née óto wo yáká íri.
GEN 2:9 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ bɨlámá kágá e ụ́tụógụyé sɨmɨ yáká née. Yée ga bɨ kɨ́ bɨlámá tosoyé kpá bɨlámáye gɨ ro ánu yée ní. Ngíti géyị kágá e nɨyí ꞌbɨ eyé bo gbre yana yáká née íri, ngíti a ndịsị íꞌbí trịdrị, ngíti a iꞌbí ꞌbɨ ené komokenzị ꞌbɨ ówo bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a.
GEN 2:10 Ngbuṛu nɨ kóo bo ndịsị kúkú kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Édene gɨ ore gɨ ro zɨ́ éyị́ ga bɨ yáká ore ní ndị́sị ngbóróye. Nda go sogo yáká íri zɨ́a rásáne eso.
GEN 2:11 Mɨzefị sị́lị́ a ndolonɨ́, “Pịsónị.” Kukú ꞌdịyị roné sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Avíla bɨ kɨ́ dábu sɨmɨné ní.
GEN 2:12 Dábu ga bɨ do bi née ní nɨyí mbá bɨlámáye kɨ́ tutú ga bɨ ṛíṛiṛí ndịsịnɨ́ úgú yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, nda kɨ́ Abúṛengú ga bɨ kɨ́ bɨlámá ndonyoyé ní.
GEN 2:13 Gbre sị́lị́ a ndolonɨ́, “Gịyóna.” Kukú ngiṛigi roné sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Kụ́sụ ní.
GEN 2:14 Ota sị́lị́ a ndolonɨ́, “Tị́gịrị.” Kukú ꞌdịyị ꞌbɨ ené roné mɨꞌdí gbére sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Asụ́rị ní. Esoyé ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ndólo a Efaráta.
GEN 2:15 Zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi oꞌdo née óto wo yáká bɨ Édene née íri zɨ́a ndị́sịné méngị moko sɨmɨ a kpá kɨ́ lúrú bi kacɨ́ a.
GEN 2:16 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Mɨáná kágá ga bɨ yáká née za mbá, ídí ánu yée káa zɨ́ bɨ íli ní,
GEN 2:17 tɨ́ lá dụụ́ kágá máa wo bɨ ndịsị íꞌbí komokenzị ꞌbɨ ówo bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a ní ndá ánu a wá, gɨ zɨ́a togụ́ ánu go yá, ꞌdíꞌbiógụ umbu go komoyị́.”
GEN 2:18 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Ndaá bɨlámáne zɨ́ oꞌdo ba ndị́sịné ngúcuné wá. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ótoógụ ꞌyị sáká wo.”
GEN 2:19 Nda née ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdíꞌbi bangá ga bɨ kɨ́ solụ́ ga bɨ kóo otoogụ yée gɨ sɨmɨ káṇgá ní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ do eyé mbá kóꞌdụ́ oꞌdo née zɨ́a ndị́sịné ị́fị́ ịrị doyé. Tɨ́ lá ịrị bɨ ịfị́ go do éyị́ trịdrị bɨ nɨ bo ní née goó ịrịa.
GEN 2:20 Zɨ́ oꞌdo née ị́fị́ ịrị do bangá ga gére mbá, kɨ́ solụ́ e mbá, tɨ́ lá ngíti a bɨ zɨ́a útúásáne sáká oꞌdo née ní ndaá.
GEN 2:21 Née ní zɨ́ Ngére Lomo óto oꞌdo née zɨ́a útú ꞌdúꞌduné ṛí. Sɨmɨ bɨ nɨ cịkị sɨmɨ kútú ꞌbí ní, zɨ́ Lomo lálaógụ ngúru cóngó kóꞌdụ́ a, do ꞌdụ́tụlúgu bifúó née kɨ́ esị.
GEN 2:22 Cóngó kóꞌdụ́ bɨ Ngére Lomo ꞌdiꞌbiogụ gɨ ro oꞌdo née ní, zɨ́a óꞌbóógụ a káa do kára do íꞌbí wo zɨ́ oꞌdo née.
GEN 2:23 Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Ba nda go cụ́ cóngó gɨ dongará cóngóma e, kpá esị gɨ sɨmɨ esịmá, mááyí ndólo a ‘Kára,’ gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo gɨ sɨmɨ cóngó kóꞌdụ́ma.”
GEN 2:24 Gɨ zɨ́ kéyị née, oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye ídíye kéne éyị́ kị́éꞌdo.
GEN 2:25 Abú oꞌdo née kɨ́ meꞌbené ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị eyé ngíṛá yá, komoyé enyị́ ené e wá.
GEN 3:1 Kámá nɨ kóo mongụ́ ꞌyị lóndó gɨ dongará bangá sinyí ga bɨ Ngére Lomo otoogụ yée ní mbá. Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ógụné ndúꞌyú kára kɨ́dí, “Maꞌdíi, Lomo ya ‘Ndásé ánu mɨáná kágá ga bɨ yáká ba mbá wá káa’?”
GEN 3:2 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ kámá kɨ́dí, “Lomo yaá azé ánu mɨáná kágá ga bɨ yáká ona ba mbá,
GEN 3:3 tɨ́ lá dụụ́ kágá máa wo bɨ yana yáká íri née, Lomo yaá ndazé ánu mɨáná a wá, ndazé gbawá óto sị́lị́ze roa káa bɨ azé úyu.”
GEN 3:4 Zɨ́ kámá úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Úyusé esé e wá.
GEN 3:5 Lomo owo bú kɨ́dí togụ́ ánusé mɨáná kágá née go yá, komosé nɨ líkpí zɨ́se ówo dongará bɨsinyí ledre kɨ́ bɨlámá ledre, zɨ́se ídíse káa zɨ́ ne Lomo ní.”
GEN 3:6 Sɨmɨ bɨ kára née uwú kɨ́dí mɨáná kágá née nɨ bɨlámáne kɨ́ bɨlámá tosoné gɨ ro ánu a, nɨ kpá bɨlámáne gɨ ro íꞌbí komokenzị zɨ́ ꞌyị ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi a ánu a. Zɨ́a íꞌbí ngíti a zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené bɨ nɨyí kéne ní zɨ́a ánú a.
GEN 3:7 Née ní geré zɨ́ komo oꞌdo née kɨ́ meꞌbené líkpíne, zɨ́ye ówo a kɨ́dí yée ndịsịnɨ́ ndị́sị ba ngíṛá. Zɨ́ye ndéréye ꞌdécị tịyị́ ócó a royé.
GEN 3:8 Nda sɨmɨ bɨ kadra ꞌbuꞌbú go ní, zɨ́ oꞌdo née kɨ́ meꞌbené úwú gboṛụ Ngére Lomo kɨ́ ógụ yáká ore, zɨ́ye geré ndéréye lóꞌboyé dongará kágá ga bɨ yáká ore ní.
GEN 3:9 Zɨ́ Ngére Lomo ndólo ndúꞌyú oꞌdo née kɨ́dí, “Áyí ꞌda?”
GEN 3:10 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Máúwú gáa gboṛụyị́ kɨ́ ogụ, zɨ́ma ndéréma lóꞌbomá gɨ zɨ́ ngịrị gɨ zɨ́a mááyí ngíṛá.”
GEN 3:11 Ngére Lomo ya zɨ́a ní, “Ambí uku zɨ́yị ne ya áyí ngíṛá? Ánu mɨáná kágá bɨ máyá ndá ánu a wá ní ánu go?”
GEN 3:12 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Kára bɨ íꞌbíógụ wo zɨ́ma ba iꞌbí mɨáná kágá née ne zɨ́ma go ánu a.”
GEN 3:13 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kenée née ꞌdi?” Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Kámá londo máa ne zɨ́ma ánu a.”
GEN 3:14 Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kámá kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ méngị éyị́ go kenée ní, “Taramá nɨ ndéré kacɨ́yị gɨ dongará bangákụlụ́ e kɨ́ bangá súwú e mbá, áyị́ ndị́sị lála royị́ fú lá mɨlála bi do sɨmɨyị́, áyí ánu ꞌbɨ eyị́ fú lá ꞌbụrụ gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ áyí úyu sɨmɨ a ní.
GEN 3:15 Mááyí óto báfí dongaráse kɨ́ kára née, kpá dongará owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e, nɨ ꞌdítí kánya doyị́, zɨ́yị náná ꞌbɨ eyị́ ṛítí a.”
GEN 3:16 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ kára kɨ́dí, “Mááyí íꞌbí ꞌdoꞌdó royị́ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ árá owụ́, áyí ndị́sị árá owụ́ e tɨ́ fú kɨ́ éyị́ mɨówo ꞌbú oꞌdo ꞌbɨ eyị́ nɨ ndị́sị ídí doyị́ kpá fú kɨ́ngaya Áyí ídí fú lá sị́ sị́lị́ oꞌdo ꞌbɨ eyị́.”
GEN 3:17 Gɨ ore, zɨ́ Lomo ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ úwú yị́ eyị́ ledre gɨ tara meꞌbeyị́, zɨ́yị ánu mɨáná kágá bɨ kóo máyá, ‘Ndá ánu a wá ní,’ “Máóto taramá go ro káṇgá gɨ zɨ́ ledre eyị́, tɨ́ bɨ áyí ndị́sị ní, áyí méngị moko zɨ́yị ꞌdóꞌdóyị mɨꞌdóꞌdó kí áyí fú ndíki éyị́ mɨánu ánu a.
GEN 3:18 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, káṇgá nɨ ndíkiógụ bɨsinyí kágá ga bɨ kɨ́ kị́nịyé kɨ́ súwú ga bɨ kɨ́ mbụꞌdụyé ní zɨ́yị, áyí ndị́sị méngị moko royé cụ́ kɨ́ mokoné áyí fú ndíki éyị́ mɨánu gɨ sɨmɨ a.
GEN 3:19 Áyí ndị́sị méngị moko kɨ́ bɨsuwu té kí éyị́ mɨánu nɨ fú ídí zɨ́yị. Ledre máa née nɨ ndị́sị méngị roné kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ áyí ndáꞌbalúgu royị́ sɨmɨ a sɨmɨ káṇgá kɨ́ꞌdí bɨ kóo máꞌdíꞌbiógụ yị́ị ní. Gɨ zɨ́a bɨ ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ní, sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́yị ndáꞌbalúgu royị́ ídíyị té káa do káṇgá.”
GEN 3:20 Nda née ní, zɨ́ Ádama ị́fị́ ịrị meꞌbené Áwa, gɨ zɨ́a nɨ ndíkiógụ ꞌyị e mbá ne.
GEN 3:21 Zɨ́ Ngére Lomo nda kóo yeme saná káa zɨ́ bongó ní zɨ́ Ádama e kɨ́ Áwa ésị a royé.
GEN 3:22 Née ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Cakaba ní ꞌyị ga ba owonɨ́ dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí ledre go káa zɨ́ ze ní. Bɨ go kenée ní, ndazé ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị ꞌdécị mɨáná kágá bɨ yáká née ndị́sị ánu a do ndị́sịyé fí trịdrị wá.”
GEN 3:23 Née ní, zɨ́ Ngére Lomo go ꞌdíꞌbióyó Ádama e kɨ́ meꞌbené gɨ sɨmɨ yáká bɨ sɨmɨ Édene ní, do óto wo zɨ́a ndị́sịné óꞌdo éyị́ gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ oꞌbónɨ́ wo gɨ sɨmɨ a ní.
GEN 3:24 Zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi maláyika e kɨ́ fúndúye zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye do óto yée sɨmɨ yáká bɨ Édene ní mɨꞌdí gbére ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a. Zɨ́ éyị́ ndị́sị gámáꞌdíkí yáká née gbaá káa zɨ́ mongụ́ maku ndịsị ꞌbɨ́léꞌbe ne ní káa bɨ ꞌyị nɨ ólụ́ íri ꞌdécị mɨáná kágá ꞌbɨ trịdrị née ánu a ke.
GEN 4:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Ádama ndị́sịyé kɨ́ meꞌbené, zɨ́ meꞌbea ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. Zɨ́ Áwa úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ị́fị́ ịrịa Káyina gɨ zɨ́a mándíki wo kɨ́ sáká éyị́ bɨ gɨ zɨ́ Ngére Lomo ní.”
GEN 4:2 Gɨ do kacɨ́ Káyina, zɨ́a kpá áráne owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrị wo née ꞌbɨ ené Ábele. Zɨ́ owụ́ ga gére née ngbóróógụyé gbrengárá. Káyina áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị óꞌdo éyị́, Ábele nɨ ꞌbɨ ené nda ꞌyị ụ́lụ́ kábịṛị́kị e.
GEN 4:3 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Káyina ꞌdíꞌbi ngíti géyị éyị́ ga bɨ gɨ yáká ené ní ndéréne kɨ́ye íꞌbí yée zɨ́ Ngére Lomo.
GEN 4:4 Tɨ́ lá zɨ́ Ábele óṇgoónzó ꞌduo ndíká ꞌbɨ kábịṛị́kị ené, do ꞌdíꞌbi bɨlámá esị a bɨ kɨ́ sụꞌbụ́ roné ní íꞌbí a káa do mɨkawu zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́ Ábele kpá gɨ ro mɨkawu ené bɨ iꞌbí ní,
GEN 4:5 tɨ́ lá nda gɨ ro mɨkawu máa bɨ ꞌbɨ Káyina ní, Ngére Lomo ndaá ꞌbɨ ené kóo kɨ́ rokinyi kɨ́e wá. Née ní zɨ́ mɨmbéꞌde Káyina ésị́ne, zɨ́ do komoa ídíne bɨsinyíne.
GEN 4:6 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Káyina, éyị́ bɨ mɨmbéꞌdeyị́ esị́ gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Éyị́ bɨ sínyi do komoyị́ gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi?
GEN 4:7 Togụ́ ndị́sị méngị ledre bɨ mɨútúásáne ní, káa bɨ ilinɨ́ yị́ị wá? Tɨ́ lá togụ́ méngị ledre bɨ utúasá wá ní, bɨsinyí ledre nɨ go gbóo kɨ́yị. Ídí tóro ngbúó zɨ́yị rómo komoa.”
GEN 4:8 Gɨ ore zɨ́ Káyina úku ledre zɨ́ lúnduné Ábele kɨ́dí, “Nderézé aka lúrú bi yáká.” Nda sɨmɨ bɨ nɨyí go yáká íri ní, zɨ́ Káyina útúne do lúnduné Ábele zɨ́a ócóónzó wo.
GEN 4:9 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Ngére Lomo ndúꞌyú Káyina kɨ́dí, “Ábele nɨ ꞌda?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Máówo wá, mááyí nda go ꞌyị lúrú bi kacɨ́ lúndumá maꞌdáa?”
GEN 4:10 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị bɨsinyí ledre zɨ́ lúnduyị́ kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Máúwú gboṛụ sáma lúnduyị́ go kɨ́ kúkú bi gɨ zɨ́yị.
GEN 4:11 Cakaba ní, máóto taramá go kacɨ́yị, káṇgá bɨ ewé sáma lúnduyị́ akpa gɨ do sị́lị́yị ní, utúasá lolụ zɨ́yị ndáꞌbayị́ méngị moko sɨmɨ a wá.
GEN 4:12 Tónóne gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá, abú áyí óꞌdo éyị́, káṇgá utúasá ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu zɨ́yị wá. Éyị́ bɨ kɨ́ ịrịné ꞌbe ní ndaá gɨ royị́ kpá wá, odụ ledre eyị́ nɨ ídí dụụ́ gámá rịị́ ꞌdága do sogo káṇgá ba.”
GEN 4:13 Zɨ́ Káyina úkulúgu ledre zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Áko Ngére, ꞌdoꞌdó bɨ óto domá née romo do rokoꞌbụmá go.
GEN 4:14 Karaba ní óto máa go zɨ́ma ị́nyịmá gɨ do bi bɨ mándị́sị doa ní, máútúásá lolụ kpá ídí gbóo kɨ́yị wá, zɨ́ma nda ídíma go lá mɨgámáma ꞌdága ní, née go umbumá gɨ zɨ́ ꞌyị e.”
GEN 4:15 Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá kenée wá, togụ́ ꞌyị ufu yị́ị, mááyí íꞌbí ꞌdoꞌdó ro ꞌyị née rómo do ꞌbɨ eyị́ ba kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre.” Née ní, zɨ́ Lomo éké tífí ro sɨmɨ komo Káyina gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá káa bɨ nɨyí úfu wo ke.
GEN 4:16 Zɨ́ Káyina ị́nyịné gɨ do komo Lomo gɨ sɨmɨ Édene gɨ ore ndéré ndị́sịné sɨmɨ ngíti káṇgá mɨꞌdí gbére kɨ́ ịrịné Nódụ.
GEN 4:17 Née ní, zɨ́ Káyina e kɨ́ meꞌbené ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Enóka. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Káyina nɨ kóo ndị́sị óꞌbó gara, zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị owụ́ ꞌbɨ ené bɨ Enóka ní do gara máa née.
GEN 4:18 Sɨmɨ bɨ Enóka ngboró ní zɨ́a ndíki Iráda, zɨ́ Iráda ndíki ꞌbɨ ené Mazéla, zɨ́ Mazéla ndíki ꞌbɨ ené Matụséla, zɨ́ Matụséla nda ndíki ꞌbɨ ené Laméke.
GEN 4:19 Zɨ́ Laméke ngbóróne zɨ́a ꞌdíꞌbi kará e gbre, Áda e kɨ́ Zíla.
GEN 4:20 Zɨ́ Áda ndíki owụ́ do ị́fị́ ịrịa Zabála. Zabála nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá mɨꞌdaꞌdágá kɨ́ lúrú bi kacɨ́ bangá eyé e sɨmɨ súwú ní.
GEN 4:21 Ịrị lúndua nɨ ꞌbɨ ené Zụbála. Zụbála nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ꞌyị ụ́cụ kụꞌdụ́ e kpá ꞌyị ímí káṇgá e ní.
GEN 4:22 Zɨ́ Zíla kpá ndíki ꞌbɨ ené owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrịa Tụbụ́la Káyina. Bɨ ngboróogụ ní, zɨ́a ídí ꞌbɨ ené ꞌyị ụ́cụ ꞌboro. Ịrị lémịa kóo Náma.
GEN 4:23 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Laméke kóo úku ledre zɨ́ meꞌbené ga bɨ gbre ní kɨ́dí, “Kará ꞌbɨ amá e, úwúsé aka kúrúma kúrú oꞌdo ꞌbɨ esé. Máúfu kóo ngíti owụ́oꞌdo gɨ zɨ́a oto kóo uṇgú romá.
GEN 4:24 Togụ́ Lomo úku kóo kɨ́dí ꞌyị bɨ nɨ óto sị́lị́ne ro Káyina ní, née nɨ ꞌdóꞌdo wo kíꞌdí ịnyị doa gbre. Máa Laméke togụ́ ꞌyị oto sị́lị́ne romá, mááyí ꞌbɨ amá ꞌdóꞌdo wo kíꞌdí cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre.”
GEN 4:25 Gɨ do kacɨ́ umbu Ábele, zɨ́ Ádama e ndíki ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ye ị́fị́ ịrị a Séte. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Mbófo éyị́, Lomo iꞌbíogụ dobikulú Ábele bɨ kóo lúndua ufu ní go zɨ́ze.”
GEN 4:26 Gɨ ore zɨ́ Séte ndíki owụ́oꞌdo, zɨ́ye ị́fị́ ịrị a Enósa. Née nda go sịndị́ kadra bɨ kóo zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íni ini zɨ́ Ngére Lomo sɨmɨ a ní.
GEN 5:1 Ba ledre ga bɨ kóo gɨ ro Ádama kɨ́ bulúnduné e ní. Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e ní, otoogụ kóo yée cé káa zɨ́ ne ní.
GEN 5:2 Otoogụ kóo yée oꞌdo kɨ́ kára, zɨ́a ị́fị́ ịrịyé kɨ́dí, “ꞌYịmaꞌdí e.” Zɨ́a ị́nyịné íꞌbí úndru zɨ́ye.
GEN 5:3 Sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi ꞌbɨ Ádama nɨ go míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ doa sokó (130) ní, zɨ́a kóo ndíkiógụ tosoné owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ maꞌdáa Séte.
GEN 5:4 Zɨ́ Ádama ndị́sịné gɨ do kacɨ́ bɨ ndikinɨ́ Séte ní, sɨmɨbi míya ịnyị doa ota (800). Zɨ́a kóo kpá ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:5 Ádama nɨ úyu ní, mengị do sogo káṇgá go sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa cị́ kéṛị́ doa sokó (930).
GEN 5:6 Sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi nɨ do Séte go míya doa ịnyị (105) ní, zɨ́a ndíki Enósa.
GEN 5:7 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a ndị́sịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa ịnyị doa gbre (807). Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:8 Sɨmɨbi nɨ kóo do Séte mbá míya ịnyị doa eso doa sókó doa gbre (912) zɨ́a kóo úyuné.
GEN 5:9 Sɨmɨ bɨ kóo Enósa mengị go sɨmɨbi cị́ eso doa sokó (90) ní, zɨ́a ndíki Kenána.
GEN 5:10 Zɨ́ Enósa méngịné gɨ do kacɨ́ Kenána née sɨmɨbi e míya ịnyị doa ota doa sokó doa ịnyị (815). Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:11 Nɨ nda kóo úyu ní sɨmɨbi nɨ kóo doa go mbá míya ịnyị doa eso doa ịnyị (905).
GEN 5:12 Sɨmɨ bɨ Kenána nɨ kóo go kɨ́ sɨmɨbi cị́ ota doa sokó (70) zɨ́a ndíki Malále.
GEN 5:13 Gɨ do kacɨ́ Malále zɨ́a méngịné sɨmɨbi e míya ịnyị doa ota doa cị́ gbre (840), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:14 Kenána mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa sokó (910), zɨ́a úyuné.
GEN 5:15 Malále mengị kóo ꞌbɨ ené sɨmɨbi cị́ ota doa ịnyị (65), zɨ́a ndíki Yéreda.
GEN 5:16 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ Malále méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa cị́ kéṛị́ doa sokó (830), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:17 Malále mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa ota doa cị́ eso doa sokó doa ịnyị (895), zɨ́a úyuné.
GEN 5:18 Yéreda mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ ota doa gbre (162) zɨ́a ndíki Enóka.
GEN 5:19 Nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa ota (800), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:20 Yéreda mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso doa cị́ ota doa gbre (962), zɨ́a úyuné.
GEN 5:21 Enóka mengị kóo mbá sɨmɨbi cị́ ota doa ịnyị (65), zɨ́a ndíki Metụséla.
GEN 5:22 Zɨ́a méngịné gɨ do kacɨ́ Metụséla née sɨmɨbi míya ota (300), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e. Iliofụnɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go.
GEN 5:23 Enóka mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ota doa cị́ ota doa ịnyị (365).
GEN 5:24 Ndị́sị ꞌbɨ Enóka kɨ́ mɨméngị ledre ené nɨ kóo bɨlámáne do komo Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo kóo ꞌdíꞌbi wo lá wayí.
GEN 5:25 Zɨ́ Metụséla kóo méngịné mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso doa ịnyị doa gbre (187), zɨ́a ndíki Laméke.
GEN 5:26 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a méngịné sɨmɨbi míya ịnyị doa gbre doa cị́ eso doa gbre (782) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:27 Zɨ́a nda kóo úyuné sɨmɨ bɨ mengị kóo go mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso, doa cị́ ota doa ịnyị doa eso (969) ní.
GEN 5:28 Laméke mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso doa gbre (182), zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo.
GEN 5:29 Zɨ́a ị́fị́ ịrịa Nówa. Zɨ́a úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Ba go owụ́ bɨ nɨ sáká zée gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ ndịsịzé ꞌdóꞌdó a kɨ́ méngị moko sɨmɨ káṇgá bɨ Lomo oto tarané kacɨ́ a ní.”
GEN 5:30 Zɨ́ Laméke kóo méngịné mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa cị́ eso doa sokó doa ịnyị (595) gɨ do kacɨ́ bɨ ndikinɨ́ Nówa ní. Zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 5:31 Zɨ́a úyuné sɨmɨ bɨ kóo sɨmɨbi nɨ doa go mbá míya ịnyị doa gbre doa cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre (777) ní.
GEN 5:32 Sɨmɨ bɨ Nówa mengị go sɨmɨbi míya ịnyị (500) ní, zɨ́a ndíki owụ́ e ota mbá owụ́ yaꞌdá e. Owụ́ maáge kóo Séme, Áma nda kɨ́ Yépeta.
GEN 6:1 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí nda go étrị do sogo káṇgá kɨ́ngaya ní, zɨ́ yée ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ kará e,
GEN 6:2 zɨ́ owụ́ yaꞌdá e gɨ sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní lurú owụ́ kará ga gére née kɨ́ ꞌbúne gɨ zɨ́ lámá bɨ royé ní. Zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdíꞌbi yée káa do kará e.
GEN 6:3 Zɨ́ ledre née sínyíne ro Lomo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máútúásá lolụ ótoómo ꞌDówụ́ma sɨmɨ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ndị́sịyé trịdrịyé za fí ní wá gɨ zɨ́a nɨyí úyu mɨúyu. Odụ sɨmɨbi eyé nɨ ídí dụụ́ míya kị́éꞌdo doa cị́kéṛị́ (120) zɨ́ye úyuyé.”
GEN 6:4 Mɨngburoko raga ꞌyị e nɨyí kóo bo do sogo káṇgá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo owụ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní ndịsịnɨ́ ndiki owụ́ e kɨ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Nɨyí kóo ye ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé, ịrịyé ndịsị ówụ́ mɨówụ́ sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní.
GEN 6:5 Zɨ́ Lomo lurú mɨngbóró bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, mɨméngị ledre eyé kɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé nɨ nda yị́ ené go mbá bɨsinyíne kɨ́ngaya kacɨ́ kadra mbá,
GEN 6:6 zɨ́ ledre née sínyíne ro Ngére Lomo zɨ́ mɨmbéꞌdea ꞌdécịné gɨ zɨ́a mɨꞌdécị gɨ zɨ́a bɨ otoogụ ꞌyịmaꞌdí e ne do sogo káṇgá ní.
GEN 6:7 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí úfuóyó ꞌyị ga gére née mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ma kpá úfuóyó bangá e, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní mbá ꞌdáꞌba. Mááyí kɨ́ mongụ́ lerị́ zɨ́ma ótoógụ yée”
GEN 6:8 Odụ ꞌyị bɨ kóo nɨ bɨlámáne do komo Lomo ní dụụ́ Nówa.
GEN 6:9 Ba owụ́ ledre gɨ ro Nówa. Nówa nɨ kóo mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, zɨ́ mɨméngị ledre ené ídíne mbá bɨlámáne gɨ dongará ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra née.
GEN 6:10 Nówa maꞌdáa ndiki kóo owụ́ e ota, Séme, Áma kɨ́ Yépeta.
GEN 6:11 Nda gɨ ore zɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ídí ené nda go bɨsinyíne kɨ́ngaya do komo Lomo, gɨ zɨ́a ambáye nda yị́ ené kóo go lá góo rará.
GEN 6:12 Sɨmɨ bɨ Lomo lurú do sogo káṇgá nɨ nda yị́ ené go kenée ní, zɨ́a ówo a kɨ́dí do sogo káṇgá sinyí go gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨ nda yị́ ené go mbá bɨsinyíne.
GEN 6:13 Née ní zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Máyéme romá go gɨ ro zɨ́ma úfuónzó ꞌyịmaꞌdí e za mbá, gɨ zɨ́a do sogo káṇgá sinyíonzó roné go gɨ zɨ́ rará eyé. Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, mááyí go ógụ úfuónzó yée kɨ́ éyị́ trịdrị e gɨ do sogo káṇgá za mbá.
GEN 6:14 Ídí yéme mongụ́ kuṛúngba zɨ́yị gɨ sɨmɨ kágá bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Zɨ́yị ífi ꞌdécị sɨmɨa tụ́ꞌdụ́ káa zɨ́ ifinɨ́ sɨmɨ ꞌdị́cị́ ní, zɨ́yị kúṛúṛu sɨmɨyé mɨkúṛúṛu kɨ́ koꞌdó ꞌdị́cị́ kɨ́ sága mbá.
GEN 6:15 Mɨyéme a idí ídí káa, mɨákpa a idí ídí mɨólo komo sịndị́ ꞌyị míya eso cị́ gbre doa sokó (450), mɨáya a idí ídí mɨólo komo sịndị́ ꞌyị cị́ ota doa sokó doa ịnyị (75), mɨóló a nda ꞌbɨ ené mɨólo komo sịndị́ ꞌyị cị́ gbre doa ịnyị (45).
GEN 6:16 Ídí ꞌdóro doa káa zɨ́ do ꞌdị́cị́ ní, zɨ́yị ótoómo bifúó dongará doa née kɨ́ gbɨ́gérị a gɨ ro síli. Sɨmɨ kuṛúngba maꞌdáa, idí ídí ota ngíti a ꞌdága, ngíti a yana ngíti a nda ꞌbɨ ené nde. Zɨ́yị óto mbotụ do gboṛụ a.
GEN 6:17 Ídí úwú ledre ba bɨlámáne, gɨ zɨ́a mááyí go ógụ kásaógụ mongụ́ iní zɨ́a úcuné do sogo káṇgá mbá, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ éyị́ trịdrị e úyuyé za mbá ꞌdáꞌba.
GEN 6:18 Tɨ́ lá mɨyéme ledre nɨ ídí dongaráze kéyị káa, ídí ꞌdíꞌbi meꞌbeyị́ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ meꞌbeyé e zɨ́se ólụ́se sɨmɨ kuṛúngba.
GEN 6:19 Ídí ꞌdíꞌbiútú ṛị́kị́ sị́ do éyị́ trịdrị e yaꞌdáye kɨ́ karáye mbá gɨ ro zɨ́se ómosé kéye sɨmɨ kuṛúngba íri gɨ ro zɨ́ye ídíye trịdrị gɨ zɨ́ mongụ́ iní.
GEN 6:20 Zɨ́yị kpá ꞌdíꞌbiútú ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e, bangá e kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní, yaꞌdáye kɨ́ karáye mbá kpa kɨ́yị sɨmɨ kuṛúngba íri, gɨ ro zɨ́se ómosé ndro kéye.
GEN 6:21 Gɨ ore zɨ́yị kpá ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kacɨ́ sị́ doyé mbá kpa zɨ́yị bándáóto yée gɨ rosé kɨ́ éyị́ trịdrị ga gére née.”
GEN 6:22 Zɨ́ Nówa méngị ledre ga gére née tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní.
GEN 7:1 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra utúasá go ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Nówa, ólụ́sé mu kɨ́ meꞌbeyị́, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ e mbá sɨmɨ kuṛúngba gɨ zɨ́a gɨ dongará ꞌyị ga bɨ sɨmɨ sịndị́ kadra máa ba ní, áyí dụụ́ yị́ị mbigí ꞌyị amá.
GEN 7:2 Sɨmɨ bɨ ásé go ólụ́ ní, ídí ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨlámá bangá e ịnyị doa gbre, yaꞌdáye kɨ́ karáye. Zɨ́yị ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨsinyí bangá e yaꞌdáye kɨ́ karáye.
GEN 7:3 Nda gɨ ore zɨ́yị ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do solụ́ e kpá ịnyị doa gbre, yaꞌdáye kɨ́ karáye, káa bɨ kúfúye nɨ ụ́ngbụ ke.
GEN 7:4 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre mááyí go ógụ kása iní zɨ́a éꞌdịné kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra mbá gɨ ro zɨ́a úfuónzó éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére bɨ máótoógụ yée ní mbá ꞌdáꞌba.”
GEN 7:5 Zɨ́ Nówa méngị ledre ga gére née go tɨ́ káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní.
GEN 7:6 Sɨmɨ bɨ iní née nɨ kóo ógụ éꞌdị ní, Nówa nɨ kóo go kɨ́ sɨmɨbi míya ịnyị doa kéṛị́ (600).
GEN 7:7 Née ní, zɨ́ Nówa ị́nyịyé kɨ́ meꞌbené, kɨ́ wotị́ne e kɨ́ meꞌbeyé e mbá do ólụ́ye sɨmɨ kuṛúngba gɨ ro ómoyé gɨ zɨ́ mongụ́ iní née.
GEN 7:8 Zɨ́ bɨlámá bangá kɨ́ bɨsinyí bangá ga bɨ Lomo uku ledreyé zɨ́ Nówa ní, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní,
GEN 7:9 yaꞌdáye kɨ́ karáye ólụ́ye kɨ́ Nówa e mbá sɨmɨ kuṛúngba káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní.
GEN 7:10 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́ mongụ́ iní née ꞌdíꞌbi bi do tónóne éꞌdịné.
GEN 7:11 Sɨmɨ sɨmɨbi bɨ sɨmɨbi do Nówa go míya ịnyị doa kéṛị́ (600) ní, sɨmɨ gbre éfé sɨmɨ ꞌdúꞌdu ené sokó doa ịnyị doa gbre, zɨ́ mongụ́ iní ndị́sị lágaógụné gɨ sɨmɨ káṇgá do sogo káṇgá, zɨ́ wo bɨ ndịsị éꞌdị gɨ komo ere ní ndị́sị léfené káa zɨ́ ere likpí go mɨlíkpí ní.
GEN 7:12 Zɨ́ iní née éꞌdịné kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra mbá kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre.
GEN 7:13 Née kadra bɨ kóo Nówa e kɨ́ meꞌbené kɨ́ wotị́ye ga bɨ ota, Séme, Áma kɨ́ Yépeta kɨ́ meꞌbeyé e mbá olụ́nɨ́ sɨmɨ kuṛúngba ní.
GEN 7:14 ꞌDiꞌbiutúnɨ́ kóo bangá súwú e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, bangákụlụ́ e kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kpá kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé, nda kɨ́ solụ́ e kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́ fúndúye ní kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé mbá.
GEN 7:15 Zɨ́ eyị́ trịdrị ga gére née ógụyé kacɨ́ sị́ doyé e mbá gbre gbre ólụ́ye kɨ́ Nówa e sɨmɨ kuṛúngba.
GEN 7:16 Éyị́ trịdrị ga bɨ kóo mbá olụ́nɨ́ sɨmɨ kuṛúngba ní, nɨyí kóo kɨ́ yaꞌdáye kɨ́ karáye káa zɨ́ bɨ kóo Lomo uku zɨ́ Nówa ní. Gɨ ore zɨ́ Ngére Lomo ꞌdụ́tụ mbotụ.
GEN 7:17 Zɨ́ iní éꞌdịné kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, do úcuné do sogo káṇgá kɨ́ngaya, zɨ́ mɨúcu iní née ndị́sịné sị́kpị kuṛúngba ndéré kɨ́e ꞌdága gɨ do sogo káṇgá.
GEN 7:18 Zɨ́ iní nda úcuné go bɨsinyíne kɨ́ngaya do sogo káṇgá, zɨ́ kuṛúngba ndị́sị élené doa ndéréne ꞌdága.
GEN 7:19 Nda gɨ ore zɨ́ mɨúcu iní née úcuꞌdụ́tụ do mɨngburoko ngbángbá landa ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá.
GEN 7:20 Zɨ́a úcutátá roné ꞌdága kɨ́ngaya, zɨ́ mɨngburoko landa ga gére ídíye mbá sị́ iní nde. Zɨ́ iní ídíne ꞌdága gɨ do landa mítiri ịnyị doa gbre.
GEN 7:21 Za ṛị́kị́ éyị́ trịdrị e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére kacɨ́ sị́ doyé mbá, solụ́ e, bangákụlụ́ e, bangá súwú e nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, úyuónzó royé za mbá.
GEN 7:22 Éyị́ ga bɨ kɨ́ ꞌdówụ́ sɨmɨyé bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére ní, zɨ́ye úyuónzó royé za mbá.
GEN 7:23 Lomo úfuónzó éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị gbére ní go za mbá, ꞌyịmaꞌdí e, bangá e, solụ́ e, nda kɨ́ éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní. Otoomo tɨ́ lá dụụ́ Nówa kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ nɨyí kéye sɨmɨ kuṛúngba íri ní.
GEN 7:24 Zɨ́ iní bɨ ucu née tóroné do sogo káṇgá kɨ́ sị́lị́ míya kị́éꞌdo, cị́ gbre doa sokó.
GEN 8:1 Tɨ́ lá Lomo somụ́lịgị ledre Nówa kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́e sɨmɨ kuṛúngba ní wá. Zɨ́ Lomo kásaógụ síli zɨ́a ndị́sị ílíne do sogo káṇgá gɨ ro zɨ́ iní bɨ ucu née tónó ndụ́kụ́ne.
GEN 8:2 Née ní zɨ́ mɨlága iní bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ótoómo kɨ́ lágaógụné, zɨ́ wo bɨ ndịsị éꞌdị gɨ komo ere ní ndímíne.
GEN 8:3 Zɨ́ iní bɨ kóo ucu née, tónó ndụ́kụ́ne ndoo gɨ do sogo káṇgá. Nɨ ndéréógụ sɨmɨ sị́lị́ míya kị́éꞌdo, cị́ gbre doa sokó ní, iní ndụkụ́onzó roné go.
GEN 8:4 Nda sɨmɨ ꞌdúꞌdu sokó doa ịnyị doa gbre ꞌbɨ ịnyị doa gbre éfé, zɨ́ kuṛúngba ndéré ndị́sịné do ngíti landa kɨ́ ịrịné Araráta.
GEN 8:5 Zɨ́ iní nda ndị́sịné go fú lá ndụ́kụ́ tátá roné nde. Nda go sɨmɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ sokó éfé, zɨ́ do ngíti géyị landa e go ólụ́ógụyé sága.
GEN 8:6 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, zɨ́ Nówa líkpí bifúó bɨ otoomo ro kuṛúngba ní,
GEN 8:7 zɨ́a ị́nyịné kása solụ́ bɨ kɨ́ ịrịné fóro ní, nderé yị́ ené fí, zaá gị zɨ́ iní ndụ́kụ́ónzó roné té kí.
GEN 8:8 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a kása kị́ṛịkóꞌdo gɨ ro zɨ́a ndéréne lúrú bi togụ́ iní ndụkụ́onzó roné gɨ do káṇgá go yá.
GEN 8:9 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ kị́ṛịkóꞌdo nderéogụ íri ní, bi útú a bi ndaá gɨ zɨ́a iní nɨ aka yị́ ené fú lá bo do sogo káṇgá, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné zɨ́ Nówa sɨmɨ kuṛúngba. Zɨ́ Nówa ésịógụ sị́lị́ne do ꞌdíꞌbilúgu wo sɨmɨ kuṛúngba.
GEN 8:10 Zɨ́ Nówa ndị́sịné kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́a kpá kása ándá kị́ṛịkóꞌdo ndéré lúrú bi.
GEN 8:11 Sɨmɨ bɨ kị́ṛịkóꞌdo ndaꞌbaogụ nda kɨ́ tagá ní, nɨ nda go kɨ́ mbílí kágá bɨ olíva ní tarané. Gɨ ore zɨ́ Nówa owo a kɨ́dí iní ndụkụ́ go.
GEN 8:12 Zɨ́a ndị́sịné gɨ do kacɨ́ a née kpá sị́lị́ ịnyị doa gbre, zɨ́a kpá kásalúgu kị́ṛịkóꞌdo. Tɨ́ lá ndéré máa bɨ ndéré née ní, ndaꞌbalugu ené lolụ roné zɨ́ Nówa wá.
GEN 8:13 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Nówa nɨ kóo go míya ịnyị doa kéṛị́ doa kị́éꞌdo (601). Sɨmɨ mɨzefị ꞌdúꞌdu ꞌbɨ éfé ꞌbɨ sɨmɨbi máa née ní, zɨ́ iní ndụkụ́onzó roné gɨ do sogo káṇgá. Zɨ́ Nówa líkpí do kuṛúngba, nɨ lúrú bi ní, do káṇgá nɨ go gágá.
GEN 8:14 Nɨ ndéréógụ bɨ sɨmɨ sị́lị́ cị́ kéṛị́ doa ịnyị doa gbre ꞌbɨ gbre éfé ní, do káṇgá gagá go ngéré.
GEN 8:15 Née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí,
GEN 8:16 “Nówa ólụ́ógụsé gɨ sɨmɨ kuṛúngba mu, yị́ị kɨ́ meꞌbeyị́, nda kɨ́ wotị́se e kɨ́ meꞌbeyé e.
GEN 8:17 Zɨ́yị ꞌdíꞌbiógụ éyị́ trịdrị ga bɨ kɨ́yị íri ní sága, solụ́ e, bangá e nda éyị́ trịdrị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní gɨ ro zɨ́ye étrịlúgu royé do ídíye tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.”
GEN 8:18 Née ní, zɨ́ Nówa ólụ́ógụyé sága kɨ́ meꞌbené, nda kɨ́ wotị́ne e kɨ́ meꞌbeyé e.
GEN 8:19 Zɨ́ bangá e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní nda kɨ́ solụ́ ga bɨ kóo kéye sɨmɨ kuṛúngba ní ólụ́ógụyé mbá sága kacɨ́ sị́ doyé e mɨngúngúcua.
GEN 8:20 Née ní, zɨ́ Nówa óꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bɨlámá bangá e kɨ́ solụ́ ga bɨ bɨlámáye ní óṇgoónzó yée do óngbó yée do mbayi née káa do éyị́ ꞌdáná.
GEN 8:21 Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ ro ꞌdáná éyị́ bɨ Nówa ꞌdaná zɨ́a ní. Zɨ́a ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, máóto lolụ taramá kacɨ́ káṇgá gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá nɨ yị́ ené bɨsinyíne kú gɨ do owụ́ye, tɨ́ lá máúfuónzó lolụ éyị́ ga bɨ kɨ́ ꞌdówụ́ sɨmɨyé ní káa zɨ́ wo bɨ máméngị ba wá.
GEN 8:22 “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ do sogo káṇgá nɨ ídí ꞌbɨ ené ní, sịndị́ kadra ꞌbɨ éyị́ e mbá nɨyí ídí, sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdị́yị́ éyị́ e, kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ógụ éyị́ e gɨ yáká, sịndị́ kadra ꞌbɨ drụ́ kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ bi mɨị́rị́, sịndị́ kadra ꞌbɨ lịmị kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ndumu, nda kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ kadra kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ndụlụ. Éyị́ ga gére née nɨyí ídí kenée za fí.”
GEN 9:1 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ Nówa e kɨ́ wotị́ne e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé étrị zɨ́ bulúndusé e ídíye tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.
GEN 9:2 Bangá e kɨ́ solụ́ e mbá, nda kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi ní kɨ́ kénzé e, nɨyí ndị́sị éré ngịrịsé mɨéré gɨ zɨ́a máóto yée go sị́ sị́lị́se.
GEN 9:3 Éyị́ ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ gámá mɨgámá kɨ́ trịdrị sɨmɨyé ní, máíꞌbí yée go zɨ́se káa do éyị́ mɨánu cé káa zɨ́ bɨ kóo máíꞌbí fụtụ́ éyị́ e zɨ́se ndị́sịsé ánu yée ní.
GEN 9:4 “Tɨ́ lá ndásé ánu esị bɨ kɨ́ sáma sɨmɨné ní wá. Máási kɨ́e gɨ zɨ́se gɨ zɨ́a trịdrị bɨ sɨmɨ sáma nɨ aka sɨmɨ a.
GEN 9:5 Káa zɨ́ bɨ go kenée née ní, togụ́ ꞌyị ufu ezené ꞌyịmaꞌdí mááyí kpá úfu wo. Kpá kenée bangá bɨ úfu ꞌyịmaꞌdí go ní mááyí kpá úfu a ꞌdáꞌba.
GEN 9:6 Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí cé káa zɨ́ ne ní, gɨ zɨ́ kéyị née ní ꞌyị ufu ꞌyịmaꞌdí, eze a ꞌyịmaꞌdí nɨ úfu wo kpá ne.
GEN 9:7 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ili go zɨ́se étrịsé kɨ́ngaya zɨ́ bulúndusé e ídíye do sogo káṇgá ba za mbá.”
GEN 9:8 Née ní zɨ́ Lomo úku ándá ledre zɨ́ Nówa kɨ́ wotị́ne e kɨ́dí,
GEN 9:9 “Bɨ ba ní, máóto mɨyéme ledre go gɨ ro zɨ́ma méngị a zɨ́se kɨ́ bulúndusé ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́se ní,
GEN 9:10 kpá kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ólụ́ógụsé kéye gɨ sɨmɨ kuṛúngba, solụ́ e, bangákụlụ́ e, kɨ́ bangá súwú e ní.
GEN 9:11 Máóto go káa do mɨyéme ledre zɨ́ze kɨ́se, éyị́ ndaá lolụ íri do úfuónzó éyị́ trịdrị e kɨ́ mɨúcu iní do sogo káṇgá ní wá.”
GEN 9:12 Née ní zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Ba lị́lị mɨyéme ledre bɨ máyéme go gɨ ro zɨ́a ídíne dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e mbá ní, yée ga bɨ cakaba ba kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ídí karanée ní.
GEN 9:13 Máóto mɨ́kóṛụ́ amá go komo ere zɨ́a ídíne káa do lị́lị mɨyéme ledre dongaráze kɨ́se kɨ́ do sogo káṇgá mbá.
GEN 9:14 Kɨ́ꞌdí bɨ mákása mongụ́ iní go gɨ ro zɨ́a éꞌdịné do sogo káṇgá ní, mɨ́kóṛụ́ nɨ ólụ́ógụ.
GEN 9:15 Togụ́ olụ́ogụ go kenée, mááyí geré sómụ́ndíki mɨyéme ledre bɨ máyéme dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e kacɨ́ sị́ doyé e mbá ní. Iní ucu andá lolụ roné zɨ́a úfuónzó éyị́ trịdrị mbá wá.
GEN 9:16 Kɨ́ꞌdí bɨ mɨ́kóṛụ́ ólụ́ógụ go kenée ní, mááyí lúrúndíki a zɨ́ma geré sómụ́ndíki ledre mɨyémeóto ledre bɨ máyéme dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e do sogo káṇgá mbá ní.”
GEN 9:17 Nda gɨ ore zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Nówa kɨ́dí, “Ba go lị́lị mɨyéme ledre bɨ máyémeóto dongaráze kɨ́se kɨ́ éyị́ trịdrị e do sogo káṇgá mbá ní.”
GEN 9:18 Wotị́ Nówa ga bɨ kóo olụ́ogụnɨ́ kéye gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní nɨyí, Séme, Áma kɨ́ Yépeta. Áma nɨ ne ꞌbụ Kanána.
GEN 9:19 Wotị́ Nówa ga bɨ ota née, nɨyí ye bulúndu ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá.
GEN 9:20 Nówa nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ kóo tonó óꞌdo yáká do ꞌdị́yị́ kóṛó sɨmɨ a ní.
GEN 9:21 Sɨmɨ bɨ Nówa ewé leꞌyị́ kóṛó née ní, zɨ́a kóyóne, zɨ́a útú ꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a ngíṛá sị́ kụ́tụ́ kacɨ́ne.
GEN 9:22 Zɨ́ Áma ꞌbụ Kanána ólụ́ ndíki ꞌbụyé kɨ́ ꞌdúꞌdu ngíṛá, zɨ́a ólụ́ógụné ndéréne úku a zɨ́ lúnduné e sága.
GEN 9:23 Tɨ́ lá zɨ́ Séme kɨ́ Yépeta ꞌdíꞌbi mbílí bongó yáya do goyé zɨ́ye ólụ́ye kɨ́e kɨ́ sogoyé sị́ kụ́tụ́ do lóꞌbụ a do ꞌbụyé kɨ́ ꞌdúꞌdu ngíṛá. Oyóloꞌbónɨ́ komoyé gbụ́ gɨ ꞌdí keṛị́ káa bɨ yée nɨyí lúrú ngíṛá ꞌbụyé.
GEN 9:24 Sɨmɨ bɨ leꞌyị́ oṇgó gɨ komo Nówa zɨ́a úwú ledre bɨ wotị́ a Áma mengị zɨ́a ní,
GEN 9:25 zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máóto taramá go kacɨ́ Kanána, nɨ ídí owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúnduné e. Nɨ ídí ꞌbɨ ené za ꞌdáꞌba kɨ́ngaya.”
GEN 9:26 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị e mbá idínɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo bɨ ndịsị sáká Séme ní. Zɨ́ Kanána ídí ꞌbɨ ené nda owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Séme.
GEN 9:27 Mááyí úku ledre zɨ́ Ngére Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ Yépeta, zɨ́a ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e, zɨ́ bulúnduga ndị́sị ndị́sịyé ndro kɨ́ bulúndu Séme e, zɨ́ Kanána ídí ꞌbɨ ené owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Yépeta.”
GEN 9:28 Zɨ́ Nówa ndị́sịné gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní sɨmɨbi míya ota, cị́ gbre doa sokó (350).
GEN 9:29 Nówa mengị kóo mbá sɨmɨbi míya ịnyị doa eso, cị́ gbre doa sokó (950) zɨ́a úyuné.
GEN 10:1 Ba ledre gɨ ro bulúndu Nówa bɨ wotị́ga ga bɨ Séme, Áma kɨ́ Yépeta ndikinɨ́ yée gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní.
GEN 10:2 Owụ́ ꞌbɨ Yépeta e nɨyí, Goméra, Magága, Midáyi, Yavána, Tụbụ́la, Misáka nda kɨ́ Tirása.
GEN 10:3 Zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Goméra ídí ꞌbɨ eyé, Asakenéza, Ripháta nda kɨ́ Togaráma.
GEN 10:4 Owụ́ ꞌbɨ Yavána, ꞌbɨ eyé, Elísa, Tarasísi, Kịtị́mị, nda kɨ́ Rodanị́mị.
GEN 10:5 Ga ba sị́ do bulúndu Yépeta ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị kacɨ́ kóꞌdụ́ mɨkavu e kɨ́ do cúkú e ní. Zɨ́ye ndị́sị óto ꞌbe ꞌbɨ eyé e do bi e mɨngúngúcua do ndị́sị ódroyé sɨmɨ mbigí tara máa ꞌbɨ eyé ní.
GEN 10:6 Owụ́ ꞌbɨ Áma ꞌbɨ eyé kóo, Kụ́sụ, Ízibiti, Pụ́tụ nda kɨ́ Kanána.
GEN 10:7 Owụ́ ꞌbɨ Kụ́sụ nda ꞌbɨ eyé, Séba, Avíla, Sábata, Ráma nda kɨ́ Sabatéka. Zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Ráma e nda ídí ꞌbɨ eyé Síba e kɨ́ Dedána.
GEN 10:8 Ngíti owụ́ ꞌbɨ Kụ́sụ nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Nịmịróda, nɨ kóo ne bɨrará ꞌyị kɨ́ rokoꞌbụné do sogo káṇgá.
GEN 10:9 Gɨ zɨ́ sáká éyị́ ꞌbɨ Ngére Lomo zɨ́ Nịmịróda ndị́sịné úfu bangá e kɨ́ngaya. Née sị́ ledre bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, “Lomo idí íꞌbí komokenzị zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ úfu bangá e kɨ́e káa zɨ́ ꞌbɨ Nịmịróda ní.”
GEN 10:10 Ga kóo ꞌdesị́ ní, Nịmịróda ndịsị kóo ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ Sinára ní. Nɨ ne mɨzefị mongụ́ ngére do gara ga bɨ ota, Babelónịya, Eréka, Akáda nda Kalané.
GEN 10:11 Nda gɨ ore zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Asíriya, kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mɨngburoko gara ga bɨ, Nịnévị, Rebóta Íra, Kála,
GEN 10:12 nda kɨ́ Résene bɨ nɨ dongará Nịnévị kɨ́ Kála bɨ nɨ ne mongụ́ gara doyé mbá ní.
GEN 10:13 Owụ́ ꞌbɨ Ízibiti nɨyí ꞌbɨ eyé Lịdịyádị, Aníma, Labíti, Nefatụ́ma,
GEN 10:14 Petarụ́sa, Kasélụ bɨ ndikiogụnɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ Falasitíni ní, nda kɨ́ Kuréto.
GEN 10:15 Owụ́ ꞌbɨ Kanána e nɨyí Sidóna bɨ nɨ ndíká ní kɨ́ Éte.
GEN 10:16 Kanána nɨ kpá ne ꞌbụ, Zebụ́sa, Amóra, Girigási,
GEN 10:17 Ịvị́ta, Aréka, Sinóyi,
GEN 10:18 Avénda, Zemaráda nda kɨ́ Amáta. Nda gɨ do kacɨ́ a née zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e áṇgayé
GEN 10:19 zɨ́ mama bɨ dongaráye kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní tónóne gɨ sɨmɨ Sidóna ndéréógụné gị sɨmɨ Gerári gbóo kɨ́ Gáza, nda mɨꞌdí gbére sɨmɨ Sodóma, Gomóra, Adéma, Zeboyị́ma gbóo kɨ́ Lasa.
GEN 10:20 Ga ba owụ́ ꞌbɨ Áma e kɨ́ bulúnduga ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị do bi e kacɨ́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua ní.
GEN 10:21 Zɨ́ Séme bɨ mongụ́ lúndua nɨ Yépeta ní kpá ndíki wotị́ne e. Séme nɨ ne bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Ébere e ní mbá.
GEN 10:22 Owụ́ ꞌbɨ Séme maꞌdáa nɨyí nda ꞌbɨ eyé Eláma, Asúra, Arɨpakasáda, Lụ́da nda kɨ́ Aráma.
GEN 10:23 Owụ́ ꞌbɨ Aráma nɨyí ꞌbɨ eyé, Ụ́zụ, Úla, Getéra nda kɨ́ Mása.
GEN 10:24 Arɨpakasáda nɨ ꞌbɨ ené ꞌbụ Séla, zɨ́ Séla nda ídí ꞌbɨ ené ꞌbụ Ébere.
GEN 10:25 Ébere ndíki kóo owụ́ e gbre. Ngíti a ịrịa ꞌbɨ ené Pelége gɨ zɨ́a née sịndị́ kadra bɨ ꞌyịmaꞌdí e ífi bayinɨ́ royé do sogo káṇgá ní. Ịrị lúndua ꞌbɨ ené nda Zakatáni.
GEN 10:26 Owụ́ ꞌbɨ Zakatáni nɨyí ꞌbɨ eyé, Alemodáda, Sélefa, Azaramavéta, Zéra,
GEN 10:27 Adoráma, Uzála, Dikéla,
GEN 10:28 Obála, Abimiyéle, Síba,
GEN 10:29 Opíra, Avíla nda kɨ́ Zobába. Ga gére née mbá owụ́ ꞌbɨ Zakatáni.
GEN 10:30 Káṇgá bɨ kóo ndịsịnɨ́ sɨmɨ a ní tonó gɨ sɨmɨ Mésa ndéréꞌdị́yị roné ꞌdí gbére do bi ekị́ekị́ bɨ gbóo kɨ́ Sefára ní.
GEN 10:31 Ga ba owụ́ ꞌbɨ Séme ga bɨ ndịsịnɨ́ ndịsị do bi e kacɨ́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua ní.
GEN 10:32 Ga ba sị́ do bulúndu Nówa ga bɨ wotị́ ga ndikinɨ́ yée kacɨ́ do ꞌbe ꞌbɨ eyé e ní. Nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndikiogụnɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní.
GEN 11:1 Ga kóo ꞌdesị́ ní, tara nɨ aka yị́ ené kóo do sogo káṇgá dụụ́ kị́éꞌdo zɨ́ ꞌyị e ndị́sị úku dụụ́ tara máa bɨ kị́éꞌdo née.
GEN 11:2 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨyí ndị́sị kɨ́ gámálící royé ní, zɨ́ye ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí gbére do ógụyé do mongụ́ nyárá bi sɨmɨ Sinára, zɨ́ye ndị́sịyé ore.
GEN 11:3 Zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Ógụsé mu zɨ́ze ónzó bɨlóko do óngbó a bɨlámáne.” Yemenɨ́ kóo bɨlóko née do bi kacɨ́ tutú zɨ́ mɨceceꞌdị koꞌbó nda ídí ꞌbɨ ené do bi kacɨ́ éyị́ bɨ káa zɨ́ seméndị ní.
GEN 11:4 Née ní zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ógụsé mu, zɨ́ze óꞌbó mongụ́ gara zɨ́ze, kɨ́ mongụ́ ꞌdị́cị́ sɨmɨné mbíwu ꞌdága zɨ́ doa ndéréógụné gị ro ere, gɨ ro zɨ́ ịrịzé ówụ́ne doa káa bɨ azé báyi do sogo káṇgá mbá ke.”
GEN 11:5 Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo ógụné lúrú mongụ́ gara kɨ́ mongụ́ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyị ga gére nɨyí ndị́sị óꞌbó a née.
GEN 11:6 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ ꞌyị ga ba nɨyí go ꞌyị kị́éꞌdo, ndịsịnɨ́ ódro go kpá lá dụụ́ tara bɨ kị́éꞌdo zɨ́ye tónóye go méngị éyị́ káa zɨ́ ba ní, ledre bɨ nɨyí yéme a gɨ ro méngị a ní utúasá rómo yée wá.
GEN 11:7 Ógụsé mu zɨ́ze ndéréze gɨ́rágá báyi sɨmɨ tara eyé káa bɨ nɨyí ndị́sị úwú royé dengbị́ye ke.”
GEN 11:8 Née ní, zɨ́ Ngére Lomo báyi yée gɨrí do sogo káṇgá mbá, zɨ́ye ótoómo kɨ́ óꞌbó mongụ́ gara bɨ kóo née.
GEN 11:9 Née sị́ ledre bɨ ịfị́nɨ́ ịrị bi née kɨ́dí Bábele ní gɨ zɨ́a née bi bɨ Ngére Lomo gɨragá bayi tara bɨ do sogo káṇgá ba gɨ doa ní. Nda gɨ ore zɨ́ Ngére Lomo báyi yée mɨkékeṛị́a do sogo káṇgá mbá.
GEN 11:10 Ba ledre gɨ ro bulúndu Séme e. Sɨmɨbi gbre gɨ do kacɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo ucu ní, sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Séme nɨ go míya (100) ní, zɨ́a ndíki Arɨpakasáda.
GEN 11:11 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Séme ndị́sịné sɨmɨbi míya ịnyị (500) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:12 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Arɨpakasáda nɨ go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ịnyị (35) ní, zɨ́a ndíki Séla.
GEN 11:13 Nda gɨ do kacɨ́ Séla, zɨ́ Arɨpakasáda méngị sɨmɨbi míya eso doa ota (403) zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:14 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi nɨ do Séla go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Ébere.
GEN 11:15 Zɨ́ Séla méngị gɨ do kacɨ́ Ébere née sɨmɨbi míya eso doa ota (403), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:16 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Ébere go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa eso (34) ní, zɨ́a ndíki Pelége.
GEN 11:17 Zɨ́ Ébere méngị gɨ do kacɨ́ Pelége née sɨmɨbi míya eso doa cị́ kéṛị́ a doa sokó (430), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:18 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Pelége go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Réwu.
GEN 11:19 Zɨ́ Pelége méngị gɨ do kacɨ́ Réwu née sɨmɨbi míya gbre doa ịnyị doa eso (209), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:20 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Réwu go cị́ kéṛị́ a doa sokó doa gbre (32) ní, zɨ́a ndíki Serụ́ga.
GEN 11:21 Zɨ́ Réwu méngị gɨ do kacɨ́ Serụ́ga née sɨmɨbi míya gbre doa ịnyị doa gbre (207), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:22 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Serụ́ga go cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní, zɨ́a ndíki Nówara.
GEN 11:23 Zɨ́ Serụ́ga méngị gɨ do kacɨ́ Nówara née sɨmɨbi míya gbre (200), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:24 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Nówara go cị́ kéṛị́ a doa ịnyị doa eso (29) ní, zɨ́a ndíki Téra.
GEN 11:25 Zɨ́ Nówara méngị gɨ do kacɨ́ Téra née sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa sokó doa ịnyị doa eso (119), zɨ́a ndíki ngíti géyị owụ́ e, yaꞌdá e kɨ́ kará e.
GEN 11:26 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi do Téra go cị́ ota doa sokó (70) ní, zɨ́a ndíki Abaráma e kɨ́ Nówara nda kɨ́ Árana.
GEN 11:27 Ba ledre gɨ ro bulúndu Téra e. Téra ndiki Abaráma e kɨ́ Nówara nda kɨ́ Árana. Zɨ́ Árana ndíki Lóto.
GEN 11:28 Sɨmɨ bɨ Téra ꞌbụ Árana nɨ aka kɨ́ komoné ní, zɨ́ Árana úyuné cịkị sɨmɨ Ụ́rụ káṇgá bɨ ndikinɨ́ wo sɨmɨ a sɨmɨ Babelónịya ní.
GEN 11:29 Née ní zɨ́ Abaráma e kɨ́ Nówara gbrengárá ꞌdíꞌbi kará e. Ịrị meꞌbe Abaráma ꞌbɨ ené Sárayi, ịrị meꞌbe Nówara nɨ nda ꞌbɨ ené Mílika nyị́ Árana bɨ lémị Íseke ní.
GEN 11:30 Bɨ kenée ní Sárayi nɨ yị́ ené mɨkoto ndiki ené owụ́ wá.
GEN 11:31 Née ní, zɨ́ Téra ꞌdíꞌbi wotị́ne Abaráma kɨ́ bulúnduné Lóto bɨ wotị́ Árana nda kɨ́ Sárayi meꞌbe wotị́ne Abaráma zɨ́ye ómụ́ye gɨ sɨmɨ Ụ́rụ bɨ sɨmɨ Babelónịya ní ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Arána ní, zɨ́ye ndị́sịyé cịkị ore.
GEN 11:32 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Téra nɨ go míya gbre doa ịnyị (205) ní, zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́ a cịkị sɨmɨ Arána ore.
GEN 12:1 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Ídí ótoómo káṇgá esé, ꞌyị eyị́ e kɨ́ ꞌbụyị́ e mbá, zɨ́yị ómụ́yị sɨmɨ káṇgá bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní.
GEN 12:2 Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ma óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé do ídíye káa do mongụ́ sị́ do. Mááyí óto ịrịyị́ zɨ́a ówụ́ne mɨówụ́ zɨ́yị ídíyị ꞌyị bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị ndíki úndru kpụrụ́ gɨ zɨ́a ní.
GEN 12:3 Mááyí íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí óto úndruyị́ ní, ꞌyị bɨ nɨ óto tarané kacɨ́yị ní mááyí kpá óto taramá kacɨ́ a. Nda kpụrụ́ gɨ sɨmɨyị́ mááyí íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá.”
GEN 12:4 Née ní zɨ́ Abaráma ị́nyịné ndéréne tɨ́ káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní. Zɨ́ Lóto útúne do kacɨ́ a. Sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo cị́ ota doa sokó doa ịnyị (75) sɨmɨ bɨ omụ́ gɨ sɨmɨ Arána ní.
GEN 12:5 Zɨ́ Abaráma ómụ́ye kɨ́ meꞌbené Sárayi e kɨ́ Lóto owụ́ ꞌbɨ lúnduné, zɨ́ye ꞌdíꞌbi za éyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá, ꞌyị ꞌbɨ moko eyé ga bɨ kóo nɨyí kéye sɨmɨ Arána ore ní mbá zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní. Do ndéréógụyé íri.
GEN 12:6 Zɨ́ye ókpóye gɨ sɨmɨ Kanána fú lá mɨókpó do ndéréógụyé sɨmɨ owụ́ gara kɨ́ ịrịné Sekéme, do ndị́sịyé cigí kágá bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Móre. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị ore.
GEN 12:7 Née ní zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Abaráma íri zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí íꞌbí káṇgá ba zɨ́ bulúnduyị́ e za fí.” Zɨ́ Abaráma óꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo bɨ ꞌdódo roné zɨ́a ní ore.
GEN 12:8 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Abaráma ị́nyịyé ndéréye do bi bɨ ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ Bétele mɨꞌdí gbére ní, zɨ́a óto táya ore. Bétele nɨ ꞌbɨ ené mɨꞌdí gólụ Áyi nɨ ꞌbɨ ené mɨꞌdí gbére. Zɨ́a óꞌbó mbayi ore ndị́sị íni ini zɨ́ Ngére Lomo sị́ a.
GEN 12:9 Zɨ́ Abaráma e kpá ị́nyịyé gɨ ore ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí sɨmɨ Negébe.
GEN 12:10 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mongụ́ ꞌbú útúne. Zɨ́ Abaráma ị́nyịyé gɨ ore ndéréye ndị́sịyé cúkuꞌdée sɨmɨ Ízibiti gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌbú née.
GEN 12:11 Sɨmɨ bɨ nɨ go gbóo gɨ ro ólụ́ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ meꞌbené Sárayi kɨ́dí, “Sárayi, Máówo bú lámá nɨ royị́ kɨ́ngaya.
GEN 12:12 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti nɨyí lúrúndíki yị́ị ní, nɨyí geré úku ledre kɨ́dí, ‘Ba meꞌbené.’ Née ní nɨyí úfu máa do ótoómo yị́ị trịdrị.
GEN 12:13 Togụ́ nduꞌyúnɨ́ yị́ị go yá, ídí úku a zɨ́ye kɨ́dí áyí lémịmá, gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledremá kɨ́ngaya gɨ royị́, utúasánɨ́ ufu máa wá gɨ zɨ́yị.”
GEN 12:14 Sɨmɨ bɨ Abaráma ogụnɨ́ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e lúrú Sárayi nɨ kára bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní.
GEN 12:15 Nda sɨmɨ bɨ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ ngbanga ꞌbɨ mongụ́ ngére Fáro lurúnɨ́ Sárayi nɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní, zɨ́ye ndéréye úku ledrea zɨ́ mongụ́ ngére, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ ngére zɨ́a ndị́sịné íri.
GEN 12:16 Gɨ ro ledre Sárayi, zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ndị́sịné méngị ledre Abaráma kɨ́ngaya, do íꞌbí éyị́ ga bɨ káa zɨ́ kábịṛị́kị e, Ị́tị́ e, dongí e, owụ́kụlụ́ e nda kɨ́ gémele e ní zɨ́a.
GEN 12:17 Gɨ zɨ́a bɨ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdíꞌbi Sárayi meꞌbe Abaráma ní, zɨ́ Ngére Lomo kása bɨsinyí ndíyá doa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá.
GEN 12:18 Née ní zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti kákasa kacɨ́ Abaráma do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị kéyị zɨ́ma kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Úku kóo zɨ́ma yaá Sárayi nɨ yị́ ené meꞌbeyị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
GEN 12:19 Éyị́ bɨ úku ledre zɨ́ma gɨ zɨ́a yaá, ‘Sárayi nɨ lémịné’ gɨ zɨ́a ní ꞌdi, bɨ zɨ́ma ꞌdíꞌbi wo káa do kára ní? Bɨ ba ní meꞌbeyị́ nɨ go née. ꞌDíꞌbi wo mu zɨ́se ndérése.”
GEN 12:20 Née ní, zɨ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úku ledre gɨ ro Abaráma e kɨ́ meꞌbené kɨ́dí, idínɨ́ mu ꞌdíꞌbi éyị́ eyé e mbá zɨ́ye ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona ꞌdáꞌba.
GEN 13:1 Gɨ ore zɨ́ Abaráma e kɨ́ meꞌbené ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Ízibiti do ꞌdíꞌbi éyị́ eyé e mbá zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Negébe. Zɨ́ Lóto ndéréne kéye.
GEN 13:2 Abaráma nɨ nda kóo go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne, bangákụlụ́ e, késị́ e kpá kɨ́ dábu e.
GEN 13:3 Gɨ sɨmɨ Negébe zɨ́a ndị́sịné ómụ́ne gɨ do bi e kɨ́rɨ́ née wá kɨ́rɨ́ née zɨ́a ndéréógụné zaá gị sɨmɨ Bétele do bi kuṛú táya ené bɨ kóo ꞌdesị́ dongará Bétele kɨ́ Áyi ní,
GEN 13:4 kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mɨzefị mbayi ní. Zɨ́ Abaráma ndị́sịné íni ini zɨ́ Ngére Lomo ore.
GEN 13:5 Lóto bɨ kóo ndịsịnɨ́ gámálící royé kɨ́ Abaráma ní, nɨ nda kpá go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do kacɨ́ne, kpá kɨ́ kábịṛị́kị e, kɨ́ ị́tị́ e.
GEN 13:6 Tɨ́ lá bi eye lolụ kóo zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ndro do bi kị́éꞌdo wá gɨ zɨ́a éyị́ e ofụnɨ́ nda kóo zɨ́ye go bɨ utúasá ótoómo yée zɨ́ye ndị́sịyé mbá do bi kị́éꞌdo wá ní.
GEN 13:7 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ Abaráma kɨ́ yée ga bɨ ꞌbɨ Lóto ní ndị́sịyé ófụ́ye dongaráye gɨ ro bi. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị ꞌbɨ Kanána e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Peréze e nɨyí kóo kpá ore.
GEN 13:8 Nda née ní zɨ́ Abaráma úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amá a, ófụ́ nda ógụ dongaráze kéyị wá togụ́ mbú dongará ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá eyị́ e kɨ́ ꞌbɨ amá e wá.
GEN 13:9 Mongụ́ ị́rịgbére nɨ bɨ kóꞌdụ́yị íri née, ifizé rozé mu. Ídí mu gélé bi bɨ íli ndéré doa ní. Togụ́ ndéré go do anú, mááyí nda ndéré ꞌbɨ amá do ngelị. Togụ́ do ngelị yá, mááyí nda ndéré ꞌbɨ amá do anú.”
GEN 13:10 Zɨ́ Lóto lúrú bi keree, zɨ́a lúrúndíki ꞌbululu bɨ kacɨ́ kóꞌdụ́ Yeredéne nɨ kɨ́ iní doné ngárá ndụkụ́ wá ní bɨ nɨ káa zɨ́ yáká ꞌbɨ Ngére Lomo kpá káa zɨ́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti bɨ mɨꞌdí sɨmɨ Zóra ní. Ledre máa née mengị kóo roné ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Ngére Lomo kɨ́ óngbó gara ga bɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní.
GEN 13:11 Née ní zɨ́ Lóto gélé ꞌbululu bɨ kóꞌdụ́ Yeredéne ní, zɨ́ye ífi royé, zɨ́ Lóto ndéré ndị́sị ꞌbɨ ené mɨꞌdí gbére.
GEN 13:12 Nda née ní zɨ́ Abaráma ndị́sị ꞌbɨ ené sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ore. Zɨ́ Lóto ndéré ndị́sị ꞌbɨ ené dongará gara ga bɨ sɨmɨ kpárá ní, zɨ́a óto táya ené gbóo kɨ́ Sodóma.
GEN 13:13 ꞌYị ꞌbɨ Sodóma e nɨyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e, ndịsịnɨ́ méngị mbá ledre ga bɨ Ngére Lomo ili wá ní.
GEN 13:14 Gɨ do kacɨ́ bɨ Lóto e ifinɨ́ royé kɨ́ Abaráma ní, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Sị́kpị aka doyị́ do bi bɨ áyí doa née zɨ́yị lúrúꞌdíkí bi cigíyị gbaá.
GEN 13:15 Bi bɨ áyí lúrú a née ní, mááyí íꞌbí a zɨ́yị, kɨ́ bulúnduyị́ e za fí.
GEN 13:16 Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé zɨ́ye ídíye káa zɨ́ ꞌbụrụ ní, gɨ ro togụ́ ꞌyị utúasá go ólo ꞌbụrụ yá, nɨ útúásá ólo bulúnduyị́ e.
GEN 13:17 Ị́nyị mu zɨ́yị gámáꞌdíkí bi née gbaá, gɨ zɨ́a mááyí go íꞌbí a mbá zɨ́yị.”
GEN 13:18 Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Abaráma ómụ́ne kɨ́ táya ené ndéré ndị́sịné sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndolo a Éborono cigí kágá bɨ kɨ́ ịrịné Mamaré kɨ́ꞌdí bɨ oꞌbó mbayi zɨ́ Ngére Lomo ní.
GEN 14:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Amaraféle nɨ kóo mongụ́ ngére ꞌbɨ Sinára, Ariyóka nɨ kóo ꞌbɨ ené ꞌbɨ Elesára, Kedarolaméra nɨ ꞌbɨ ené ꞌbɨ Eláma, zɨ́ Tidála nda ídí ꞌbɨ ené ꞌbɨ Góyịma,
GEN 14:2 zɨ́ye ị́nyịyé ndéré útúye kɨ́ okó do ngére e ịnyị. Ngére maáge nɨyí Béra ngére ꞌbɨ Sodóma, Bịrása ngére ꞌbɨ Gomóra, Sinába ngére ꞌbɨ Adéma, Semebére ngére ꞌbɨ Zeboyị́ma, nda kɨ́ ngére ꞌbɨ Béla bɨ nɨ Zóra ní.
GEN 14:3 Zɨ́ ngére ga bɨ ịnyị née yóko royé kɨ́ asikíri eyé e mbá sɨmɨ ꞌbululu bɨ kɨ́ ịrịné Sịdị́mị bɨ gbóo kɨ́ mɨkavu bɨ éyị́ trịdrị ndanɨ́ sɨmɨ a wá ní.
GEN 14:4 Ngére ga bɨ ịnyị née nɨyí kóo mbá sị́ sị́lị́ Kedarolaméra kɨ́ sɨmɨbi sokó doa gbre, tɨ́ lá nda sɨmɨ sokó doa ota sɨmɨbi zɨ́ye óyólóꞌbó royé ị́cị́ okó roa.
GEN 14:5 Nda sɨmɨ sokó doa eso sɨmɨbi, zɨ́ Kedarolaméra kɨ́ ngére ga bɨ ilinɨ́ aka fú ledre ené ní, ị́nyịyé kɨ́ asikíri eyé e ndéré útúye kɨ́ okó do ꞌyị ꞌbɨ Réfa e ga bɨ sɨmɨ Aseteróta Karána ní do rómo komoyé cụ́, zɨ́ye rómo komo ꞌyị ga bɨ Zụ́zụ bɨ sɨmɨ Áma kpá cụ́, do ókpóye rómo komo ꞌyị ꞌbɨ Émị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ ꞌbululu bɨ Kiriyatámi kpá cụ́,
GEN 14:6 zɨ́ye tátáye ro ꞌyị ꞌbɨ Órị e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndịsị do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Seyíra ní, do ógó ngíti géyị ndéré kɨ́ye mɨꞌdí sɨmɨ Eliparána sɨmɨ súwú.
GEN 14:7 Née ní zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé ꞌdáꞌba do ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Misapáta sɨmɨ Kadése ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi za káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amalékị e kɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amóra e ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Azazóna Tamára ní mbá.
GEN 14:8 Nda gɨ ore zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma, kɨ́ ꞌbɨ Gomóra, kɨ́ ꞌbɨ Adéma, kɨ́ ꞌbɨ Zeboyị́ma, nda kɨ́ ngére ꞌbɨ Béla bɨ Zóra ní, zɨ́ye ndéréye yóko royé mbá sɨmɨ ꞌbululu sịdị́mị yéme royé gɨ ro okó,
GEN 14:9 kɨ́ Kedarolaméra ngére ꞌbɨ Eláma, kɨ́ Tidála ngére ꞌbɨ Góyịma, kɨ́ Amaraféle ngére ꞌbɨ Sinára, nda kɨ́ Ariyóka ngére ꞌbɨ Elesára. Zɨ́ ngére ga bɨ eso née ị́cị́ okó kɨ́ ngére ga bɨ ịnyị ní.
GEN 14:10 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní ꞌBululu Sịdị́mị nɨ kóo kɨ́ mɨngburoko gu e kɨ́ mɨceceꞌdị koꞌbó sɨmɨné. Nda sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ Sodóma kɨ́ ꞌbɨ Gomóra ngásá bayinɨ́ royé gɨ zɨ́ okó ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e útúye sɨmɨ mɨngburoko gu ga gére née zɨ́ ngíti géyị ngásá ꞌbɨ eyé do bi ga bɨ ekị́ekị́ ní.
GEN 14:11 Zɨ́ ngére ga bɨ eso née kókụ́ éyị́ ga bɨ kacɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní kɨ́ éyị́ mɨánu mbá Yóó ndéréye kɨ́e.
GEN 14:12 Zɨ́ye kpá ꞌdíꞌbi Lóto owụ́ ꞌbɨ lúndu Abaráma, bɨ ndịsị ndị́sị sɨmɨ Sodóma ní kɨ́ eyị́ ené e mbá ókpóye kɨ́ye.
GEN 14:13 Nda gɨ ore zɨ́ ngúru ꞌyị bɨ omo gɨ dongaráye ní ị́nyịné ndéréne úku ledre Lóto zɨ́ Abaráma bɨ Ébere ní. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née kụ́tụ́ ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo gbóo kɨ́ mongụ́ kágá ꞌbɨ Mamaré ꞌyị ꞌbɨ Amóra e ní. Mamaré e kɨ́ lúnduné Esekólo kɨ́ Anéra nɨyí kóo ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Abaráma ní.
GEN 14:14 Sɨmɨ bɨ Abaráma uwú kɨ́dí ꞌdiꞌbinɨ́ owụ́ ꞌbɨ lúnduné go sɨmɨ okó ní, zɨ́a ị́nyịné yóko asikíri e ga bɨ gɨ sị́ sịndị́ne ní míya ota doa sokó doa ịnyị doa ota (318) zɨ́ye lódụ́ yée gị sɨmɨ ngíti mongụ́ gara kɨ́ ịrịné Dána.
GEN 14:15 Kɨ́ ndụlụ a née zɨ́a ífi sɨmɨ asikíri ga gére née do óto yée ị́cị́ okó kɨ́ ngére ga gére née do ésị ngásá sɨmɨ sịndị́ye zɨ́ye lódụ́ yée gị sɨmɨ Óba bɨ gɨ ꞌdí do ngelị gɨ sɨmɨ Damásika ní.
GEN 14:16 Zɨ́ Abaráma ngákalúgu éyị́ ga bɨ kóo ngakanɨ́ yée ní, do kpá ngákalúgu Lóto owụ́ ꞌbɨ lúnduné kɨ́ éyị́ ené e ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ yée ní ndro kɨ́ kará e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée ní mbá.
GEN 14:17 Sɨmɨ bɨ Abaráma e nɨyí go ndáꞌbaógụ gɨ do kacɨ́ bɨ romo komo ngére Kedarolaméra kɨ́ lafúga ngére e ní, zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma ị́nyịné ndéré ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ sɨmɨ ꞌbululu bɨ Sáve (bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a ꞌBululu Ngére) ní.
GEN 14:18 Zɨ́ Malekesédeke bɨ nɨ ngére ꞌbɨ Salímu kpá ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ leꞌyị́ e íꞌbí yée zɨ́ Abaráma kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndaꞌbaogụ kéye née ní.
GEN 14:19 Zɨ́a ꞌdíꞌbi sị́lị́ Abaráma, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní, bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní, idí ídí kɨ́yị.
GEN 14:20 ꞌYịmaꞌdí e idínɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, gɨ zɨ́a iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́yị ne zɨ́yị rómo komo ezeokóyị e kɨ́e.” Zɨ́ Abaráma ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó ꞌbɨ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée gɨ sɨmɨ okó ní íꞌbí yée zɨ́a.
GEN 14:21 Nda gɨ ore zɨ́ ngére ꞌbɨ Sodóma úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Ídí íꞌbílúgu ꞌyị amá e zɨ́ma, zɨ́yị ꞌdíꞌbi ꞌbɨ eyị́ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée née.”
GEN 14:22 Zɨ́ Abaráma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málólóbụ́ go zɨ́ma sị́kpị sị́lị́ma zɨ́ Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, bɨ nɨ ne ꞌyị bɨ otoogụ ere e kɨ́ do sogo káṇgá ní kɨ́dí,
GEN 14:23 máútúásá amá ṇgúṇgu a zɨ́ma ꞌdíꞌbi éyị́ gɨ zɨ́yị wá, abú mongụ́ éyị́ togụ́ mbú owụ́ a, káa bɨ áyí óyólóꞌbó tarayị́ kɨ́lóndó yá, ‘Máíꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ Abaráma née máa.’
GEN 14:24 Éyị́ bɨ máꞌdíꞌbi go ní, tɨ́ lá dụụ́ éyị́ mɨánu bɨ ꞌyị e amá e anunɨ́ ní. Ídí íꞌbí éyị́ e zɨ́ Anéra, Esekólo kɨ́ Mamaré e gɨ zɨ́a née ꞌyị ga bɨ nderézé kéye ní.”
GEN 15:1 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Ngére Lomo ógụné do Abaráma sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá Abaráma, Mááyí ndị́sị lúrú bi kacɨ́yị máa, Mááyí kpá íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị kɨ́ngaya.”
GEN 15:2 Tɨ́ lá Abaráma ya zɨ́a ní, “Áko Ngére Lomo áyí ꞌyị ꞌbɨ rokoꞌbụ, áyí íꞌbí zɨ́ma bɨ káa ꞌdi bɨ ngárá owụ́ ꞌbɨ amá ndaá ní. ꞌYị bɨ nɨ ꞌdíꞌbi éyị́ sị́lị́ma ga gére née ba Iliyázara bɨ gɨ sɨmɨ Damásika ní tée?”
GEN 15:3 Zɨ́ Abaráma kpá úku ledre kɨ́dí, “Ngárá íꞌbí owụ́ e zɨ́ma wá ní, bɨ kenée ní Iliyázara ꞌyị ꞌbɨ moko amá nɨ ꞌdíꞌbi éyị́ sị́lị́ma ga gére née ne.”
GEN 15:4 Zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Oꞌdo née ꞌdiꞌbi ené éyị́ sị́lị́yị ne wá. Mbigí owụ́ bɨ gɨ sɨmɨyị́ ní, nɨ ꞌdíꞌbi eyị́ sị́lị́yị ga gére née ne.”
GEN 15:5 Zɨ́ Ngére Lomo ndóloógụ wo sága úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú aka bi ꞌdága komo ere zɨ́yị ólo kele ga gére ní, togụ́ áyí útúásá óloónzó yée yá. Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí kpá tụ́ꞌdụ́ kenée.”
GEN 15:6 Zɨ́ Abaráma ṇgúṇgu ledre bɨ Ngére Lomo uku zɨ́a ní, zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené.
GEN 15:7 Zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abaráma, Mááyí máa Ngére bɨ ꞌdiꞌbiogụ yị́ị gɨ sɨmɨ Ụ́rụ gara bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Babelónịya ní, gɨ ro íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị káa do ꞌbɨ eyị́.”
GEN 15:8 Zɨ́ Abaráma ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Áko Ngére Lomo rokoꞌbụyị́ ofụ go, ꞌbe tɨ́ kenée ní, sara mááyí ówo a bɨ kɨ́dí káṇgá née nɨ tɨ́ ídí ꞌbɨ amá maꞌdíi ní lárá a káa be ꞌdi?”
GEN 15:9 Ngére Lomo ya zɨ́a ní, “Ídí ndéréógụ kɨ́ dụ́rụ́ ị́tị́ kɨ́ dụ́rụ́ ína, nda kɨ́ yaꞌdá kábịṛị́kị bɨ sɨmɨbi eyé nɨ aka za mbá ota ní, zɨ́yị ꞌdíꞌbiútú kị́ṛịkóꞌdo kɨ́ amámu gɨrí kpa.”
GEN 15:10 Zɨ́ Abaráma ógụné kɨ́ éyị́ ga gére née tɨ́ kenée zɨ́ Lomo. Zɨ́a óṇgoꞌdécị sɨmɨyé mbá gbre gbre. Zɨ́a ndáꞌba ótolúgu yée do bi kị́éꞌdo. Tɨ́ lá zɨ́a ótoómo solụ́ ga gére née kenée oṇgoꞌdecị sɨmɨyé wá.
GEN 15:11 Nda sɨmɨ bɨ solụ́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu esị ogụnɨ́ gɨ ro ánu esị ga gére ní, zɨ́ Abaráma ndị́sịné ógóóyó yée ꞌdáꞌba.
GEN 15:12 Sɨmɨ bɨ kadra nɨ go ndéré útú ní, zɨ́ Abaráma útúne ṛí ꞌdúꞌduné. Zɨ́ mongụ́ bɨsinyí mụtụlụrụ bɨ kɨ́ ngịrịné ní ídíne cigí a gbaá.
GEN 15:13 Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abaráma, ídí ówo a kɨ́dí bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí káa do owụ́kụlụ́ e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e. Zɨ́ mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née ndị́sịyé ꞌdóꞌdo yée kɨ́ sɨmɨbi e míya eso.
GEN 15:14 Tɨ́ lá mááyí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó ro mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née bɨ nɨyí óto bulúnduyị́ e káa do owụ́kụlụ́ e née ní kɨ́ngaya. Nda gɨ do kacɨ́ a née, bulúnduyị́ ga gére née nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga gére kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye.
GEN 15:15 Nda gɨ royị́, áyí lúꞌbú mɨlúꞌbú do sogo káṇgá zɨ́yị ngókoyị́ góꞌdo góꞌdo kí, áyí fú úyu do nda óto yị́ị gu.
GEN 15:16 Bulúnduyị́ e nɨyí ndáꞌbaógụ ándá royé gɨ ꞌdáa ona gɨ do kacɨ́ bɨ ndiki andánɨ́ yée go kɨ́ꞌdí eso ní, gɨ zɨ́a lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Amóra e utúasá aka bɨ gɨ ro zɨ́ma ꞌdóꞌdo yée ní wá.”
GEN 15:17 Sɨmɨ bɨ kadra utúonzó roné ní, zɨ́ bi nda go ụ́lụ́ne, zɨ́ Abaráma lúrúndíki sɨ́ṛéṛé kɨ́ phoꞌdụ sɨmɨné kɨ́ mɨụ́ndụ phoꞌdụ. Zɨ́ phoꞌdụ ga gére née ndị́sị ókpóye kpụrụ́ gɨ dongará esị ga bɨ bi née.
GEN 15:18 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, zɨ́ Ngére Lomo yéme ledre kɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Máíꞌbí káṇgá ba go zɨ́ bulúnduyị́ e tónóne gɨ ro ngbuṛu ꞌbɨ Ízibiti ndéréógụné gị ro ngbuṛu bɨ Efaráta ní,
GEN 15:19 bɨ nɨ káṇgá ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Kéna, Kenéze, Kadamóno,
GEN 15:20 Éte, Peréze, Réfa,
GEN 15:21 Amóra, Kanána, Girigási nda kɨ́ Zebụ́sa ní.”
GEN 16:1 Sárayi meꞌbe Abaráma ndiki ené kóo owụ́ wá. Tɨ́ lá owụ́kụlụ́ ené nɨ kóo bo nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ ịrịné Agára,
GEN 16:2 gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Sárayi úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Bɨ ngárá Ngére Lomo iꞌbí owụ́ zɨ́ma wá ní, ídí mu ṇgúṇgu ledre owụ́kụlụ́ amá née zɨ́se ndị́sịsé kéne káa do kára kɨ́ oꞌdo, éyị́ née kenée nɨ ndíki owụ́ e zɨ́ze.” Zɨ́ Abaráma ṇgúṇgu ledre bɨ Sárayi uku zɨ́a née.
GEN 16:3 Née ní gɨ do kacɨ́ bɨ Abaráma ndịsị sɨmɨ Kanána kɨ́ sɨmɨbi sokó ní, zɨ́ Sárayi íꞌbí owụ́kụlụ́ ené Agára bɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní zɨ́ Abaráma káa do kará.
GEN 16:4 Zɨ́ Abaráma ndị́sịné kɨ́ Agára káa do kára, zɨ́ Agára go ídíne kɨ́ sɨmɨné. Sɨmɨ bɨ Agára lurú kɨ́dí née nɨ go kɨ́ sɨmɨné ní, zɨ́a tónóne nda ndị́sị lúrúcáyi Sárayi mɨlúrúcáyi.
GEN 16:5 Née zɨ́ Sárayi uku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, “Bɨsinyí ledre bɨ mááyí ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́a ba ngị́rị́ a idí ídí doyị́. Máíꞌbí owụ́kára bɨ owụ́kụlụ́ amá ní zɨ́a ꞌdúꞌduné sogoyị́, bɨ ba ní lurú nda roné nɨ go kɨ́ sɨmɨné ní, zɨ́a ndị́sịné úku cáyi máa. Ngére Lomo idí ꞌdécị ngbanga ne dongaráze kéyị.”
GEN 16:6 Abaráma ya zɨ́a ní, “Ledre bɨ gɨ ro owụ́kụlụ́ eyị́ ní nɨ do sị́lị́yị. Éyị́ bɨ íli méngị a kɨ́e ní áyí méngị a káa zɨ́ bɨ íli ní.” Gɨ zɨ́ ledre née ní zɨ́ Sárayi tónóne méngị Agára bɨsinyíne, zɨ́ Agára ngásáóyó roné gɨ ꞌbe.
GEN 16:7 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ndíki Agára do ꞌdawú sɨmɨ súwú, ꞌdawú máa née nɨ do mɨsiꞌdi bɨ ndéré ꞌdịyị roné do bi bɨ Sụ́rụ ní.
GEN 16:8 Zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Agára, owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Sárayi, ógụ gɨ ꞌda? Sara áyí ndéré ꞌda?” Agára ya zɨ́a ní, “Mángásáóyó romá gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Sárayi.”
GEN 16:9 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌbalúgu royị́ mu zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyị́ ꞌbe zɨ́yị ndị́sịyị́ úwú ledre ené.”
GEN 16:10 Gɨ ore zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ ꞌyị bɨ nɨ óloónzó yée ní ndaá.”
GEN 16:11 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ ba ní áyí go kɨ́ sɨmɨyị́, áyí áráógụ a owụ́oꞌdo zɨ́yị ị́fị́ ịrị a Isɨméle. Ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ‘Ngére Lomo uwú ini eyị́ bɨ gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó ní go.’
GEN 16:12 Owụ́ máa née nɨ ídí káa zɨ́ bangá rará ní dongará ꞌyịmaꞌdí e, nɨ ídí ꞌyị méngị okó kɨ́ ꞌyị e mbá, gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ ꞌyị e ídíye kpá mbá okó roa, nɨ ndị́sị ꞌbɨ ené fú lá ngúcuné abú gba kɨ́ lúnduné e.”
GEN 16:13 Née ní zɨ́ Agára ị́fị́ ịrị do Ngére Lomo bɨ odro zɨ́ne ní kɨ́dí, “Lomo bɨ lurú máa ní, bɨ ba ní málúrú wo bɨ lurú máa ní go cụ́ kɨ́ komomá.”
GEN 16:14 Née sị́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ ndólo ꞌdawú née gɨ zɨ́a kɨ́dí, Béralayiróyi bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ lurú máa ní. ꞌDawú née nɨ karaba fú lá bo dongará ị́rịgbére ga bɨ Kadése e kɨ́ Berede ní.
GEN 16:15 Née ní zɨ́ Agára ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ Abaráma, do ị́fị́ ịrị a Isɨméle.
GEN 16:16 Agára nɨ ndíki Isɨméle zɨ́ Abaráma ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ kóo go cị́ eso doa ịnyị doa kéṛị́ (86).
GEN 17:1 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Abaráma nɨ go cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) ní, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ ꞌyị rokoꞌbụ ní, ídí óto úndrumá zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị fú lá ledre bɨ mɨútúásáne ní.
GEN 17:2 Mááyí yéme ledre dongaráze kéyị, zɨ́ma óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé tụ́ꞌdụ́.”
GEN 17:3 Geré zɨ́ Abaráma útú lóꞌbụ komoné bi, zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
GEN 17:4 “Ba go mɨyéme ledre bɨ máyéme zɨ́yị ní. Áyí ídí bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.
GEN 17:5 Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ịrịyị́ ndaá lolụ Abaráma wá ịrịyị́ nda go Abarayáma. Gɨ zɨ́a máóto yị́ị go káa do bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.
GEN 17:6 Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé tụ́ꞌdụ́. Mááyí ótoógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ sɨmɨyị́, zɨ́ mɨngburoko ngére e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨyị́.
GEN 17:7 Mááyí óto mɨyéme ledre amá dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ karanée nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị zɨ́a ídíne za fí. Zɨ́ma ídíma Lomo bɨ ásé ndị́sị óto úndrua kɨ́ bulúnduyị́ e ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní.
GEN 17:8 Káṇgá ꞌbɨ Kanána bɨ áyí sɨmɨ a ꞌyị lóṇgó ba ní, mááyí íꞌbí a zɨ́se kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí, zɨ́ma ídíma Lomo bɨ nɨyí ndị́sị óto úndrua ní.”
GEN 17:9 Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́yị bándá mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní bɨlámáne.
GEN 17:10 Ba go mɨyéme ledre amá bɨ dongaráze kéyị kpá kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní. Mɨyéme ledre ba ili zɨ́se bándá a, yaꞌdá ga bɨ tara mbotụ esé ní mbá, idínɨ́ útú ngbuṛu.
GEN 17:11 Ídísé útú ngbuṛu gɨ ro zɨ́a ꞌdódo lị́lị mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní.
GEN 17:12 Tónóne gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá, owụ́ yaꞌdá ga bɨ nɨyí ndíki yée tara mbotụ esé e ní mbá, sɨmɨ bɨ sị́lị́ nɨ doyé go ịnyị doa ota ní, idínɨ́ útú ngbuṛu. Gba owụ́ máa yée ga bɨ nɨyí ndíki yée zɨ́se ꞌbe kɨ́ yée ga bɨ úgúsé yée kɨ́ késị́ gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ngárá ndanɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé wá ní, idínɨ́ kpá mbá útú ngbuṛu.
GEN 17:13 Togụ́ owụ́ ga bɨ ndikinɨ́ zɨ́yị ꞌbe togụ́ mbú yée ga bɨ úgú kɨ́ késị́ idínɨ́ mbá útú ngbuṛu. Nɨ ídí lị́lị ledre bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní nɨ ídí za fí.
GEN 17:14 Oꞌdo máa wo bɨ útú ngbuṛu wá ní, bandá ené mɨyéme ledre ené bɨ dongaráze kéne ní wá, bɨ kenée ní utúasá ídí káa do ꞌyị amá wá.”
GEN 17:15 Zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ịrị meꞌbeyị́ ndaá lolụ Sárayi wá, ịrị a nda go Sára.
GEN 17:16 Mááyí íꞌbí úndru zɨ́a, zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo zɨ́yị. Zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́a, zɨ́a ídíne mbágá ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e, mɨngburoko ngére ga bɨ nɨyí ídí do ꞌyị e ní nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a.”
GEN 17:17 Gɨ ore zɨ́ Abarayáma útú lóꞌbụ komoné bi. Zɨ́a kúkugú do úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Utúasánɨ́ go ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ oꞌdo bɨ sɨmɨbi ené go míya ní? Sara Sára utúasá go ndíki owụ́ sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ené nɨ go cị́ eso doa sokó ní?”
GEN 17:18 Zɨ́ Abarayáma ndáꞌbané ndúꞌyúlúgu Lomo kɨ́dí, “Sara togụ́ Isɨméle ꞌdiꞌbi éyị́ sị́lị́ma e ne ní éyị́ bɨ nɨ méngị ní ꞌdi?”
GEN 17:19 Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌBe tɨ́ kenée ní, tɨ́ lá meꞌbeyị́ Sára nɨ ndíki owụ́oꞌdo zɨ́yị, zɨ́yị ị́fị́ ịrị a Isáka. Mááyí óto mɨyéme ledre amá dongaráze kéne za fí gɨ ro bulúnduga ga bɨ karanée gɨ do kacɨ́ a ní.
GEN 17:20 Ini eyị́ bɨ gɨ ro Isɨméle ní máúwú go. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́a zɨ́ bulúnduga étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́. Nɨ ídí bulúndu mɨngburoko ngére e sokó doa gbre, zɨ́ma óto wo zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ a.
GEN 17:21 Tɨ́ lá mááyí óto mɨyéme ledre amá gɨ ro Isáka bɨ Sára nɨ ndíki wo zɨ́yị sɨmɨ sịndị́ kadra káa, kɨ́bi ngíti a.”
GEN 17:22 Sɨmɨ bɨ Lomo ukuonzó ledre née zɨ́ Abarayáma kenée ní, zɨ́a ndéréókpó ené gɨ ore.
GEN 17:23 Kpá tɨ́ geré kadra née ní, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi wotị́ne Isɨméle kɨ́ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a ꞌbe, kpá kɨ́ yée ga bɨ ugú yée kɨ́ késị́ kɨ́ yaꞌdá ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ore ní mbá ndéré kɨ́ye óto yée zɨ́ye útúye ngbuṛu káa zɨ́ bɨ Lomo uku zɨ́a ní.
GEN 17:24 Sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ útú ngbuṛu ní, sɨmɨbi ené nɨ kóo go cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99).
GEN 17:25 Sɨmɨbi ꞌbɨ wotị́ a Isɨméle ꞌbɨ ené kóo go sokó doa ota.
GEN 17:26 Abarayáma e kɨ́ wotị́ne Isɨméle utúnɨ́ kóo ngbuṛu mbá kadra kị́éꞌdo.
GEN 17:27 Zaá yaꞌdá ga bɨ zɨ́ Abarayáma ꞌbe ní, kɨ́ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ndikinɨ́ yée ore, nda kɨ́ yée ga bɨ ugú gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ní utúnɨ́ kóo ngbuṛu mbá kadra máa née kɨ́ Abarayáma e.
GEN 18:1 Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ cóngó kadra, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Abarayáma sɨmɨ bɨ nɨ mɨndị́sịné ku mbotụ kụ́tụ́ ené bɨ cigí mongụ́ kágá bɨ kɨ́ ịrịné Mamaré ní.
GEN 18:2 Zɨ́ Abarayáma sị́kpị doné ꞌdága, zɨ́a lúrúndíki yaꞌdá e ota mɨtóroyé kenée. Sɨmɨ bɨ lurúndiki yée ní, zɨ́a ị́nyịné geré ꞌdiya gɨ tara kụ́tụ́ ené ndéréne zɨ́ye do ótụ́ doné bi kóꞌdụ́ye.
GEN 18:3 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị amá e, togụ́ máútúásá tɨ́ go kacɨ́ komosé yá, ndásé ókpó gɨ domá ꞌyị ꞌbɨ moko esé geré mɨókpó wá.
GEN 18:4 Idínɨ́ ógụ kɨ́ owụ́ iní zɨ́se lúgu sịndị́se kɨ́e, zɨ́se ndị́sịsé ca ꞌdówụ́rosé sị́ lị́ndị́ kágá ba ona.
GEN 18:5 Mááyí ba íꞌbí owụ́ éyị́ mɨánu zɨ́se gɨ ro zɨ́se ánu óꞌbụ rosé kɨ́e kí ásé nda fú ndéréókpó esé, gɨ zɨ́a bɨ ógụndíkisé máa ꞌyị ꞌbɨ moko esé go ní.” Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ ota née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne, méngị mu káa zɨ́ bɨ úku née.”
GEN 18:6 Née ní zɨ́ Abarayáma ndéré ólụ́ne ꞌdiya zɨ́ Sára sị́ kụ́tụ́. Zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ꞌdíꞌbi aka mongụ́ gbété tụdụ zɨ́yị ụ́nzụ tụdụ bɨ memelị ní sɨmɨ a kɨ́ꞌdí ota zɨ́yị óꞌbó ambata gɨ sɨmɨ a.”
GEN 18:7 Zɨ́a ngásáókpóne gɨ ore do bi bɨ kɨ́ ị́tị́ ené e doné ní, zɨ́a gélé zoro ị́tị́ bɨ bɨlámáne ní íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené idí ꞌdị́ꞌdị ụkụ́ ꞌdiya.
GEN 18:8 Gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi iní umba bangá bɨ iri mɨíri ní kɨ́ wo bɨ kákárá ní nda kɨ́ éyị́ mɨánu ógụ óto a cụ́ ne kóꞌdụ́ye. Sɨmɨ bɨ nɨyí ánu éyị́ ní, nɨ ꞌbɨ ené mɨtóroné sị́ lị́ndị́ kágá kenée.
GEN 18:9 Zɨ́ye ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Meꞌbeyị́ Sára nɨ ꞌda?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ bɨ sị́ kụ́tụ́ ꞌdáa ba.”
GEN 18:10 Née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ndáꞌbaógụ ona kɨ́bi ngíti a sɨmɨ sịndị́ kadra káa, née ní meꞌbeyị́ Sára nɨ go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.” Sára nɨ kóo mɨndị́sịné sogo Abarayáma ku mbotụ kụ́tụ́ kenée zɨ́a ndị́sịné úwú ledre née.
GEN 18:11 Abarayáma e kɨ́ Sára nɨyí kóo go gbrengárá mbá ngokoyé. Sɨmɨbi ꞌbɨ Sára okpóomo yị́ ené kóo sɨmɨbi ꞌbɨ ndíki owụ́ go.
GEN 18:12 Née ní zɨ́ Sára útúne kúgú roné kɨ́ roné sɨmɨ bɨ sómụ́ lóꞌbó ledre née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gɨ do kacɨ́ bɨ sɨmɨbi bɨ gɨ ro zɨ́ma ndíki owụ́ okpó go, mị́ngị́ ꞌbe ꞌbɨ amá nɨ go kpá ngokoné, mááyí fú lá ndíki owụ́?”
GEN 18:13 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Éyị́ bɨ Sára kukugú zɨ́a úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, ‘Maꞌdíi mááyí tɨ́ ndíki owụ́ yá ní ꞌdi, bɨ mááyí go ngokomá káa ní ní?’
GEN 18:14 Éyị́ bɨ nɨ mɨórụné zɨ́ Ngére Lomo ní ꞌdi? Káa zɨ́ bɨ máúku ní, kɨ́bi ngíti a káa zɨ́ ba ní, ‘Mááyí ndáꞌbaógụ ndíki Sára go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.’ ”
GEN 18:15 Zɨ́ ngịrị ledre née méngị Sára, zɨ́a ítí kangú kɨ́dí, “Mákúgú amá kugú wá.” Lomo ya zɨ́a ní, “Kúkugú go.”
GEN 18:16 Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga gére née nɨyí go ndéré ní, zɨ́ye óyó komoyé lúrú ꞌdị́yị bi nde mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma. Gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdị́yị yée tara mɨsiꞌdi kenée.
GEN 18:17 Zɨ́ Ngére Lomo ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Ledre bɨ máíli méngị a ba ndaá mɨútúásáne zɨ́ma ótoécị a gɨ zɨ́ Abarayáma wá.
GEN 18:18 Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụyé nɨyí karanée ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a. Zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá mááyí íꞌbí úndru kpụrụ́ gɨ sɨmɨ a.
GEN 18:19 Mágélé wo go zɨ́a ídíne ꞌyị ꞌdódo bɨlámá mɨsiꞌdi zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrumá kɨ́ méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ ro zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí éyị́ bɨ mocụ́ ledre a zɨ́ Abarayáma ní zɨ́a.”
GEN 18:20 Née ní zɨ́ Ngére Lomo kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Abarayáma, máúwú ledre bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Sodóma e kɨ́ Gomóra e go yaá ofụ nda go.
GEN 18:21 Máíli ba ndéré lúrú ledre née za cụ́ kɨ́ komomá, togụ́ ledre bɨ mándị́sị úwú a née nɨ tɨ́ maꞌdíi yá. Togụ́ ndanɨ́ kenée wá, mááyí kpá ówo a.”
GEN 18:22 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre ní ndéré ꞌdị́yị royé mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma, zɨ́ Ngére Lomo ídíáká ꞌbɨ ené zɨ́ Abarayáma ore.
GEN 18:23 Zɨ́ Abarayáma ndósoógụné gbóo ro Ngére Lomo zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ née ní ní áyí úfuónzó ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e mbá?
GEN 18:24 Sara togụ́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e nɨyí sɨmɨ gara née íri cị́ gbre doa sokó ní, áyí úfuónzó ꞌyị e íri mbá útúásá ótoómo bi gɨ ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ cị́ gbre doa sokó née wá?
GEN 18:25 Bɨ née ní ní útúásá úfu kótrụ ꞌyị méngị bɨlámá ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre wá, útúásá kpá méngị lárá ꞌyị méngị bɨlámá ledre e kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre ndro wá. Áyí Lomo bɨ ndịsị ꞌdécị yéme ngbanga ꞌyị e do sogo káṇgá ní mbá, ndị́sị méngị yị́ eyị́ dụụ́ ledre bɨ mɨútúásáne ní.”
GEN 18:26 Ngére Lomo ya zɨ́ Abarayáma ní, “Togụ́ máógụ ndíki ꞌyị méngị bɨlámá ledre e sɨmɨ Sodóma íri cị́ gbre doa sokó, mááyí ótoómo kɨ́ úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née gɨ royé.”
GEN 18:27 Zɨ́ Abarayáma úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére Lomo mándị́sị ódro zɨ́yị káa zɨ́ éyị́ bɨ rokoꞌbụmá ofụ go ní, mááyí lá éyị́ bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨ a wá káa zɨ́ ꞌbụrụ kɨ́ mbụkụ ní.
GEN 18:28 Sara togụ́ ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ cị́ gbre doa ịnyị (45) ní, áyí kpá fú úfuónzó ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara née mbá?” Lomo ya zɨ́a ní, “Togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí cị́ gbre doa ịnyị yá, mááyí ótoómo kɨ́ úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri ní.”
GEN 18:29 Zɨ́ Abarayáma kpá ndúꞌyú ándá wo kɨ́dí, “Sara togụ́ ndíki bɨlámá ꞌyị e íri lá dụụ́ cị́ gbre ní?” Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ cị́ gbre née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
GEN 18:30 Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ésị́ romá wá. Mááyí aka kpá ndúꞌyú ngíti nduꞌyú káa. Sara togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ cị́ kéṛị́ doa sokó ní?” Lomo ya zɨ́a ní, “Abú bɨlámá ꞌyị e nɨyí lá dụụ́ cị́ kéṛị́ doa sokó yá, máútúásá úfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
GEN 18:31 Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mándị́sị nda ódro zɨ́yị káa zɨ́ éyị́ bɨ rokoꞌbụmá ofụ go ní, sara togụ́ ndíki bɨlámá ꞌyị e íri lá dụụ́ cị́kéṛị́ ní?” Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ cị́kéṛị́ née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
GEN 18:32 Abarayáma ya zɨ́a ní, “Ngére Lomo mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ésị́ romá wá. Mááyí aka kpá ndúꞌyú ngíti nduꞌyú káa. Sara togụ́ bɨlámá ꞌyị e nɨyí íri lá dụụ́ sokó ní?” Lomo ya zɨ́a ní, “Gɨ ro bɨlámá ꞌyị ga bɨ sokó née ní, máúfuónzó ꞌyị ga bɨ íri née wá.”
GEN 18:33 Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo odro asá roné go zɨ́ Abarayáma ní, zɨ́a ndéréókpóne, zɨ́ Abarayáma kpá ndáꞌbalúgu roné ꞌbe.
GEN 19:1 Zɨ́ maláyika ga bɨ gbre née ndéréógụyé sɨmɨ Sodóma kɨ́ tagá, ogụ ndikinɨ́ Lóto mɨndị́sịné tara mbotụ gara ore. Sɨmɨ bɨ Lóto lurúndiki yée ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne ꞌdíꞌbi yee sɨmɨ sụmụ, zɨ́a lóꞌbụ komoné bi óto úndruyé.
GEN 19:2 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé ókpó gɨ cigí ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko esé ꞌduo mɨókpó wá. Ídísé ógụ ndị́sị bi lúgu ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́se, zɨ́se ꞌdúꞌdusé ona, kɨ́ phịyị́ zɨ́se nda ólụ́ógụsé ndérése.” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, azé ꞌdúꞌdu ezé gɨ ꞌdáa do mɨsiꞌdi ona.”
GEN 19:3 Tɨ́ lá zɨ́ Lóto ódroné zɨ́ye kɨ́ngaya, zɨ́ye úwú ledre ené zɨ́ye ndéréye zɨ́a ꞌbe. Zɨ́a óꞌbó ambata bɨ ngárá ꞌdeꞌdị́ ndaá sɨmɨ wá ní do méngị éyị́ mɨánu zɨ́ye ánu a.
GEN 19:4 ꞌDáꞌdá zɨ́ Lóto e kɨ́ ṇgu ené e ꞌdúꞌduyé, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Sodóma ní mɨngburoko yaꞌdá e kɨ́ phɨṛangá ga bɨ sɨmɨ gara ore ní mbá ógụyé tóro ꞌdíkí ꞌbe ꞌbɨ Lóto gbaá.
GEN 19:5 Zɨ́ye ndólo Lóto ndúꞌyú a kɨ́dí, “Ṇgu ga bɨ gáa ogụnɨ́ zɨ́yị ꞌbe ona ba nɨyí go ꞌda? Ídí ꞌdíꞌbiógụ yée zɨ́ze, zɨ́ye ꞌdúꞌduyé sogozé káa do kará e.”
GEN 19:6 Née ní zɨ́ Lóto ólụ́ógụné zɨ́ye sága, do ꞌdụ́tụ mbotụ kacɨ́ ṇgu ga gére née.
GEN 19:7 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ezegámáma e máṇgúṇgú romá zɨ́se, ndásé méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ bɨ ásé úku a née wá.
GEN 19:8 Lúrúsé aka, ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ née nɨyí cakaba sị́ sị́lị́ma. Togụ́ ásé gɨ ro ledre káa zɨ́ bɨ ásé úku a née yá, nyị́ma e nɨyí bo gbre owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá, mááyí íꞌbíógụ yée zɨ́se, zɨ́se méngị ledre bɨ ílisé méngị a ní kɨ́ye. Ndásé méngị kémbị́ bɨsinyí ledre kɨ́ ꞌyị ga gére née wá. Nɨyí ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ amá ona ili zɨ́ma bándá yée.”
GEN 19:9 Née ní zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá tóro ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi zɨ́ze wá, áyí gbékpị́ ꞌyị lóṇgó, íli úku ledre zɨ́ze káa zɨ́ ambi. Azé útúásá méngị láráyị rómo wo bɨ ilizé méngị a zɨ́ ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́yị ꞌbe née.” Zɨ́ye lányáye fú lá ro ledre née do ị́nyịyé ndéré útúye ꞌdéwe mbotụ ꞌbɨ Lóto.
GEN 19:10 Zɨ́ ṇgu ga gére née ólụ́ógụyé sága lálalúgu Lóto ꞌdị́cị́, do ꞌdụ́tụ mbotụ.
GEN 19:11 Zɨ́ye sémbị́ komo ꞌyị ga bɨ ku mbotụ ore ní zɨ́ mɨtụlụrụ útúne komoyé mbá, mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ owụ́phɨṛangá e utúasánɨ́ ndíki mbotụ wá.
GEN 19:12 Zɨ́ maláyika ga bɨ gbre née úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị eyị́ e nɨyí bo ona káa zɨ́ yaꞌdá ꞌbɨ nyị́yị e, wotị́yị e, togụ́ nyị́yị e, togụ́ mbú ngíti géyị ꞌyị ga bɨ gɨ do kacɨ́yị ní sɨmɨ gara ona? Ídí ꞌdíꞌbióyó yée gɨ ona ꞌdáꞌba,
GEN 19:13 gɨ zɨ́a azé go ndéré sínyiónzó gara née. Ngére Lomo uwú ledre bɨsinyí mɨméngị ledre eyé go kɨ́ngaya, bɨ kenée ní, kasaogụ zée go gɨ ro sínyiónzó gara ba.”
GEN 19:14 Née ní zɨ́ Lóto ị́nyịné ndéréne úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga bɨ karanée nɨyí ꞌdíꞌbi nyị́ga ní kɨ́ nyị́ne e kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ólụ́ógụsé gɨ ona mu. Ngére Lomo nɨ go ógụ sínyíónzó gara ba.” Tɨ́ lá somụ́nɨ́ yị́ eyé kɨ́dí ndịsị ízi izi.
GEN 19:15 Nda go kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́ maláyika ga gére née úku ledre zɨ́ Lóto kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya ị́nyị mu zɨ́yị ꞌdíꞌbi meꞌbeyị́ kɨ́ nyị́yị ga bɨ gbre née zɨ́se ólụ́ógụsé gɨ ona, káa bɨ ásé úyu sɨmɨ bɨ Ngére Lomo nɨ sínyiónzó gara ba ní.”
GEN 19:16 Sɨmɨ bɨ Lóto nɨ aka fú lá íngbí roné ní, zɨ́ maláyika ga gére née ꞌdíꞌbi sị́lị́ Lóto, sị́lị́ meꞌbea, nda kɨ́ sị́lị́ nyị́ga ga bɨ gbre ní do ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a Ngére Lomo ili yómo yée.
GEN 19:17 Kpá tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ yée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore go ní, zɨ́ ngúru maláyika úku ledre zɨ́ Lóto e kɨ́dí, “Gɨ ro zɨ́se yómo trịdrịsé, ngásásé mu ndásé lúrú bi ꞌdáꞌba wá, ndásé kpá tóro sɨmɨ ꞌbululu yana ore wá. Ídísé tɨ́ lá ngásáókpó geré do landa ꞌdága káa bɨ ásé úyu ke.”
GEN 19:18 Zɨ́ Lóto úkulúgu ledre zɨ́ ngúruyé kɨ́dí, “Ndaá kenée wá mɨngburoko ꞌyị e.
GEN 19:19 Lúrúsé aka mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko esé mɨútúásá goó kacɨ́ komosé, zɨ́se go sáká máa yómo trịdrịmá. Tɨ́ lá máṇgúṇgú romá zɨ́se máútúásá ngásá gbála do landa íri wá, bɨsinyí ledre née nɨ ndíki máa yana zɨ́ma úyumá.
GEN 19:20 Owụ́ gara nɨ bɨ gbóo ba, nɨ yị́ ené lá owụ́ bi cúkuꞌdée. Abú eye wá, togụ́ ótoómosé mɨsiꞌdi go zɨ́ze ngásáze íri kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ amá e yá azé ómo.”
GEN 19:21 Maláyika née ya zɨ́ Lóto ní, “Bɨlámáne máótoómo mɨsiꞌdi go zɨ́yị ndéréyị íri. Máútúásá sínyiónzó gara bɨ úku ledre a née wá.
GEN 19:22 Bɨ go kenée ní, ngásásé mu ꞌdiꞌdiya íri. Máútúásá aka méngị éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ógụsé go íri.” Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị gara née gɨ zɨ́a Zóra ní.
GEN 19:23 Lóto ngasáogụ sɨmɨ Zóra sɨmɨ bɨ kadra ólụ́ógụ go ní.
GEN 19:24 Zɨ́ Ngére Lomo léfe mɨnguṛogó so phoꞌdụ zɨ́a ndị́sị ṛéṛené gɨ komo ere do Sodóma kɨ́ Gomóra.
GEN 19:25 Zɨ́a sínyiónzó gara ga bɨ gbre née kɨ́ ꞌbululu ga bɨ sɨmɨyé ní, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ íri ní mbá kpá kɨ́ kágá e za mbá.
GEN 19:26 Tɨ́ lá bɨ meꞌbe Lóto oyó komoné lúrú bi ꞌdáꞌba ní, zɨ́a óyólóꞌbó roné káa do mɨnguṛogó toꞌdo.
GEN 19:27 Nda kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Abarayáma ị́nyịné ndéréne kɨ́ꞌdí bɨ karana toronɨ́ kɨ́ Ngére Lomo doa ní.
GEN 19:28 Zɨ́a lúrú ꞌdị́yị bi mɨꞌdí sɨmɨ Sodóma kɨ́ Gomóra. Lurúndiki tɨ́ lá dụụ́ cika gụ́ndrụ káa zɨ́ cika mụꞌdụtụ́ ní.
GEN 19:29 Sɨmɨ bɨ Lomo sinyionzó gara ga bɨ sɨmɨ ꞌbululu ní, zɨ́a sómụ́ndíki ledre mɨyéme ledre bɨ kóo dongaráye kɨ́ Abarayáma ní, zɨ́a yómo Lóto gɨ sɨmɨ mongụ́ bɨsinyí ledre bɨ mengị roné do bi bɨ kóo Lóto ndịsị ndị́sị doa ní.
GEN 19:30 Zɨ́ Lóto e kɨ́ nyị́ne e ómụ́ye gɨ sɨmɨ Zóra ndéré ndị́sịyé gbála sɨmɨ gu landa, gɨ zɨ́a ngịrị mengị kóo yée mɨméngị kɨ́ ndị́sị sɨmɨ Zóra ore.
GEN 19:31 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní úku ledre zɨ́ owụ́ lémịné kɨ́dí, “ꞌBụzé nɨ go ngokoné, yaꞌdá ndanɨ́ ona zɨ́ze ꞌdíꞌbi yée gɨ ro ndíki owụ́ e wá.
GEN 19:32 Bɨ go kenée ní, idízé íꞌbí leꞌyị́ zɨ́a gɨ ro zɨ́a kóyóne gɨ do bɨ zɨ́ze ꞌdúꞌduzé sogo a káa do kará gɨ ro zɨ́ze ndíki owụ́ e.”
GEN 19:33 Kɨ́ ndụlụ a née ní zɨ́ye íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ ꞌbụyé éwé a. Zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní ị́nyịné ndéré ꞌdúꞌduné sogo a káa do káa kára. Tɨ́ lá Lóto owo bɨ ya née nyị́ne ní wá, owo kpá bi ndáꞌba a wá.
GEN 19:34 Kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ mongụ́ úku ledre zɨ́ owụ́ lémịné, kɨ́dí “Kɨ́ ndụlụna máꞌdúꞌdu go sogo babá. Idízé mu íꞌbí leꞌyị́ zɨ́a kóyóne kɨ́e gɨ ro kɨ́ ndụlụ ba zɨ́yị kpá ndéré ꞌdúꞌduyị́ sogo a gɨ ro zɨ́ze ídíze gbrengárá mbá kɨ́ owụ́ e.”
GEN 19:35 Kɨ́ ndụlụ née zɨ́ye go kpá íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ ꞌbụyé éwé a zɨ́a kóyóne. Zɨ́ nyị́ a bɨ owụ́ ní kpá ndéréne ꞌdúꞌduné sogo a káa do kára. Owo kpá bɨ ya née nyị́ne ní wá, owo kpá bi ndáꞌba a wá.
GEN 19:36 Née ní zɨ́ nyị́ Lóto ga bɨ gbre née ídíye mbá kɨ́ sɨmɨyé gɨ zɨ́ ꞌbụyé.
GEN 19:37 Zɨ́ nyị́ a bɨ mongụ́ ní áráne owụ́oꞌdo, zɨ́a ị́fị́ ịrịa Muwába. Bɨ nɨ ne bulúndu kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée karaba kɨ́dí Muwába e ní.
GEN 19:38 Zɨ́ nyị́ a bɨ owụ́ ní kpá áráne owụ́oꞌdo, zɨ́a ị́fị́ ịrịa Benámi. Nɨ ne bulúndu kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée karaba kɨ́dí Amóna ní.
GEN 20:1 Zɨ́ Abarayáma ómụ́ne gɨ ore ndéréne mɨꞌdí do anú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ ndolonɨ́ Negébe ní, zɨ́a ndéré ndị́sịné dongará Kadése kɨ́ Sụ́rụ. Zɨ́a ị́nyịné gɨ ore ndéré ndị́sịné ca sɨmɨ ngíti bi kɨ́ ịrịné Gerári ní,
GEN 20:2 zɨ́ Abarayáma uku yị́ ené zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Sára nɨ yị́ ené lémịmá.” Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Abimaléke ngére ꞌbɨ Gerári kákasa idínɨ́ ógụ kɨ́ Sára zɨ́ne.
GEN 20:3 Tɨ́ lá zɨ́ Ngére Lomo ógụné do Abimaléke sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí go ógụ úyu gɨ zɨ́a kára bɨ ꞌdíꞌbi née nɨ yị́ ené meꞌbe ꞌyị.”
GEN 20:4 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Abimaléke óto aka kóo Sára sogoné káa do kára wá. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo áyí útúásá úfu ꞌyị kɨ́ ꞌyị ené e lá gbékpị́ne kenée?
GEN 20:5 Abarayáma ukune kɨ́ tarané zɨ́ma kɨ́dí, ‘Sára nɨ lémịmá,’ zɨ́ kụṛụꞌbụ kára née kpá úku a kɨ́dí, ‘Abarayáma nɨ lúndumá.’ Máméngị ledre née kɨ́ mbigí ledre bɨ do mɨmbéꞌdemá ní, máméngị amá bɨsinyí ledre wá.”
GEN 20:6 Née ní zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Abimaléke sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “Maꞌdíi máówo go kɨ́dí, méngị ledre née kɨ́ mbigí ledre bɨ do mɨmbéꞌdeyị́ ní, bɨ kenée ní máụ́cụómo yị́ị kpá go kɨ́ lúyú ledre romá. Née sị́ ledre bɨ máóto yị́ị zɨ́yị óto sị́lị́yị ro kára née gɨ zɨ́a wá ní.
GEN 20:7 Bɨ goó kenée ní, ótoómo meꞌbe oꞌdo née mu zɨ́a ndáꞌbané ꞌbe ꞌbɨ ené, gɨ zɨ́a oꞌdo ꞌbɨ ené nɨ yị́ ené nébị nɨ íni ini gɨ royị́ útúásá úyu wá. Tɨ́ lá togụ́ kála ledre née goó, ásé úyu kɨ́ ꞌyị eyị́ e za mbá.”
GEN 20:8 Sɨmɨ bi mɨárá née ní, zɨ́ Abimaléke ndóloyóko mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ ené e, zɨ́a lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné née mbá zɨ́ye. Zɨ́ ꞌyị ga gére née ídíye mbá kɨ́ ngịrị royé kɨ́ngaya.
GEN 20:9 Gɨ ore zɨ́ Abimaléke ndólo Abarayáma úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngị zɨ́ze bɨ káa ꞌdi? Éyị́ bɨ máméngị zɨ́yị bɨsinyíne ní ꞌdi, bɨ zɨ́yị ꞌdíꞌbiógụ mongụ́ bɨsinyí ledre káa zɨ́ ba domá kɨ́ ꞌyị amá e ní? Éyị́ bɨ méngị zɨ́ze née ní ndaá bɨlámáne wá.”
GEN 20:10 Zɨ́ Abimaléke ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Éyị́ bɨ sómụ́ wo zɨ́yị méngị kéyị gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi?”
GEN 20:11 Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máméngị kéyị kenée, máyá bɨ ngárá ꞌyị ga bɨ ona ba erénɨ́ eyé ngịrị Lomo wá ní, nɨyí úfu máa gɨ ro ledre meꞌbemá ba.
GEN 20:12 Maꞌdíi Sára nɨ yị́ ené tɨ́ lémịmá, ꞌbụzé kị́éꞌdo tɨ́ lá mbágáze nɨ mɨngúngúcua. Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ma ꞌdíꞌbi wo káa do kára.
GEN 20:13 Sɨmɨ bɨ Lomo uku ledre zɨ́ma ya máídí ólụ́ógụ gɨ ꞌbe ꞌbɨ babá zɨ́ma ndéré kɨ́ gámáma mɨꞌdaꞌdágá ní, máúku kóo ledre zɨ́ meꞌbemá máyá, ‘Ba mɨsiꞌdi bɨ áyí yómo máa doa ní. Bi ga bɨ azé gámá doyé ní mbá, ídí úku a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Nɨ lúndumá.” ’ ”
GEN 20:14 Zɨ́ Abimaléke ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị e, ị́tị́ e kɨ́ owụ́kụlụ́ e yaꞌdáye kɨ́ karáye íꞌbí yée zɨ́ Abarayáma. Zɨ́a íꞌbílúgu Sára meꞌbe Abarayáma zɨ́a.
GEN 20:15 Zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Bi ga bɨ áyí lúrú yée née za mbá nɨyí do sị́lị́ma. Wo bɨ utúasá go kacɨ́ komoyị́ ní, ídí geré ndéré ndị́sị doa.”
GEN 20:16 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Sára kɨ́dí, “Mááyí go íꞌbí mɨṛíṛiṛí késị́ álifu kị́éꞌdo zɨ́ lúnduyị́ gɨ ro zɨ́a ídíne mɨówoné zɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́dí kémbị́ ledre ndaá dongaráze kéyị wá.”
GEN 20:17 Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné íni ini gɨ royé zɨ́ Lomo. Zɨ́ Lomo yómo Abimaléke e, kɨ́ meꞌbené e nda kɨ́ owụ́kụlụ́ ga bɨ kóo ore owụ́kará e ní zɨ́ye ndáꞌbayé ndíki owụ́ e.
GEN 20:18 Ledre née mengị roné kenée gɨ zɨ́a Lomo ụcụomo kóo kará ga bɨ zɨ́ Abimaléke ꞌbe ní go kɨ́ ndíki owụ́ gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo Abimaléke ayí ꞌdíꞌbi meꞌbe Abarayáma ní. Gɨ do kacɨ́ bɨ iꞌdí sị́lị́ne go gɨ ro Sára ní.
GEN 21:1 Née ní zɨ́ Ngére Lomo méngị yéme ledre zɨ́ Sára tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a zɨ́a ní.
GEN 21:2 Zɨ́ Sára ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a árá owụ́oꞌdo zɨ́ Abarayáma sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ goó ngokoné té sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo uku ledre a zɨ́ Abarayáma ní.
GEN 21:3 Zɨ́ Abarayáma ị́fị́ ịrị owụ́oꞌdo bɨ Sára ndiki zɨ́a née Isáka.
GEN 21:4 Sɨmɨ bɨ wotị́ a mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota ní, zɨ́ Abarayáma ónzó wo ngbuṛu káa zɨ́ bɨ kóo Lomo lorụ Abarayáma kɨ́e ní.
GEN 21:5 Isáka nɨ árá ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Abarayáma nɨ kóo go míya kị́éꞌdo (100).
GEN 21:6 Zɨ́ Sára úku ledre kɨ́dí, “Lomo oto kugú go taramá. ꞌYị ga bɨ nɨyí úwú ledre ba ní, azé ị́nyị kéye mbá kúkugú.”
GEN 21:7 Zɨ́ Sára kpá úku ledre kɨ́dí, “Ambí owo kóo bɨ ya mááyí ndíki owụ́ zɨ́ Abarayáma ní ne? Bɨ ba ní, mándíki owụ́ go zɨ́ Abarayáma tɨ́ bɨ nɨ ngokoné née.”
GEN 21:8 Zɨ́ komo owụ́ go énzịné, zɨ́ye ꞌdíꞌbióyó wo gɨ tara umba. Kadra bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ Isáka gɨ tara umba ní, zɨ́ Abarayáma méngị mongụ́ ayímbi.
GEN 21:9 Tɨ́ lá sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Sára úwú do Isɨméle wotị́ Abarayáma bɨ Agára nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ndiki ní kɨ́ ndị́sị kɨ́ ódro ódro fóló do bi ndeke,
GEN 21:10 zɨ́ Sára úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ídí ógóóyó kára owụ́kụlụ́ née kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené née gɨ ꞌbe gɨ ona ꞌdáꞌba. Máíli zɨ́ owụ́ gɨ sɨmɨ kára owụ́kụlụ́ née karanée ífi sɨmɨ éyị́ sị́lị́yị kɨ́ wotị́ma Isáka wá.”
GEN 21:11 Zɨ́ Abarayáma ídíne kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené gɨ ro owụ́ ꞌbɨ ené Isɨméle.
GEN 21:12 Tɨ́ lá zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ndá ídí kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdeyị́ gɨ ro owụ́ ꞌbɨ eyị́ née kɨ́ kára née wá, ídí lá méngị ledre bɨ Sára úku zɨ́yị ní. Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.
GEN 21:13 Mááyí kpá óto owụ́ bɨ gɨ sɨmɨ kára owụ́kụlụ́ née zɨ́a ídíne bulúndu ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a nɨ kpá owụ́ ꞌbɨ eyị́.”
GEN 21:14 Akpa kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ kúkú iní bɨ ịcị́nɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní íꞌbí a zɨ́ Agára. Zɨ́a ị́mbị́óto a do gu Agára do úku ledre zɨ́a kɨ́dí olụ́ogụnɨ́ mu gɨ ꞌbe gɨ ona kɨ́ owụ́ née ꞌdáꞌba. Zɨ́ Agára e ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréye kɨ́ gámá lící royé sɨmɨ yana súwú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Bị́rịsába ní.
GEN 21:15 Sɨmɨ bɨ iní bɨ sɨmɨ kúkú née ụkụ́ ní, zɨ́ Agára ị́mbị́ owụ́ ꞌbɨ ené née ndéré óto wo sị́ lị́ndị́ mɨdedenye kágá kenée.
GEN 21:16 Zɨ́a ị́nyịné gɨ cigí a ndéré ndị́sịné gbála éyị́ ꞌbɨ dongará sịndị́ ꞌyị míya (100). Zɨ́a ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Máútúásá ndị́sị ona lúrú wo kɨ́ úyu wá.” Zɨ́a tónóne íni ini kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené.
GEN 21:17 Zɨ́ Lomo úwú do owụ́ née kɨ́ íni ini, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Lomo ndólo Agára gɨ komo ere do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ledre máa káa be ꞌdi? Ndá sị́kpị mɨmbéꞌdeyị́ ꞌdága wá. Lomo uwú do owụ́ née go kɨ́ íni ini bi sị́ kágá íri.
GEN 21:18 Ị́nyị mu ndéré ị́mbị́ sị́kpị owụ́ née ꞌdága, gɨ zɨ́a mááyí óto wo zɨ́a ídíne bulúndu tụ́ꞌdụ́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.”
GEN 21:19 Gɨ ore zɨ́ Lomo ꞌdódo bi ngíti ꞌdawú bɨ ore ní zɨ́ Agára. Sɨmɨ bɨ komo Agára utú ro ꞌdawú née ní, zɨ́a ndéréne lóló iní gɨrí ꞌbé sɨmɨ kúkú ógụné kɨ́e íꞌbí a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené éwé a.
GEN 21:20 Zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ owụ́ née zɨ́a ngbóróógụné. Ndịsị kóo ndị́sị ené sɨmɨ súwú, gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a ídíne ꞌyị méngị bangá e.
GEN 21:21 Sɨmɨ bɨ nɨ sɨmɨ súwú sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Paráná ní, zɨ́ mbágá a ófụ́ kára zɨ́a gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti.
GEN 21:22 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, zɨ́ Abimaléke e kɨ́ Pịkóla bɨ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri ené e ní ógụyé úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị sɨmɨ ledre ga bɨ ndị́sị méngị yée ní za mbá.
GEN 21:23 Bɨ ba ní, máíli go zɨ́yị lólóbụ́ do komo Lomo kɨ́dí, karaba ndéréne ꞌdáꞌdá áyí ndị́sị méngị zɨ́ma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ amá e fú lá bɨlámá ledre káa zɨ́ bɨ máꞌdíꞌbi yị́ị bɨlámáne sɨmɨ sụmụ sɨmɨ káṇgá bɨ áyí sɨmɨ a ona káa do ꞌyị lóṇgó ba ní.”
GEN 21:24 Abarayáma ya zɨ́a ní, “Málólóbụ́ go, mááyí ndị́sị méngị a tɨ́ kenée.”
GEN 21:25 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Abarayáma úkuógụ ledre bɨ sinyí roné gɨ ro ꞌdawú ené bɨ ꞌyị moko ꞌbɨ Abimaléke ngakanɨ́ ní.
GEN 21:26 Tɨ́ lá Abimaléke ya zɨ́a ní, “Máówo wá, togụ́ ambí mengị ledre née ne. Úku eyị́ zɨ́ma wá, máúwú go kpá bɨ gɨ tarayị́ née.”
GEN 21:27 Née ní zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị e kɨ́ ị́tị́ e íꞌbí yée zɨ́ Abimaléke, zɨ́ye ị́nyịyé gbrengárá yéme ledre do ídíye ezesáma e.
GEN 21:28 Zɨ́ Abarayáma kpá ꞌdíꞌbi dụ́rụ́ kábịṛị́kị e ịnyị doa gbre óto yée kpị́ gɨ dongará kábịṛị́kị ené e.
GEN 21:29 Zɨ́ Abimaléke ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌdíꞌbióyó nda dụ́rụ́ kábịṛị́kị eyị́ ga gére née gɨ dongará lafúye óto yée kpị́ gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
GEN 21:30 Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị ꞌdíꞌbi kábịṛị́kị ga gére née káa do ꞌbɨ eyị́ gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́dí máíci ꞌdawú ba máa.”
GEN 21:31 Née ní zɨ́ye ndólo ịrị bi née Bị́rịsába, gɨ zɨ́a yaꞌdá ga bɨ gbre née yemenɨ́ kóo ledre dongaráye ore.
GEN 21:32 Gɨ do kacɨ́ bɨ yemeonzónɨ́ ledre goó dongaráye sɨmɨ Bị́rịsába ní, zɨ́ Abimaléke e kɨ́ Pịkóla manda ꞌbɨ asikíri ené e ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Falasitíni e.
GEN 21:33 Zɨ́ Abarayáma ꞌdị́yị́ kágá bɨ kɨ́ ịrịné tamarasíka sɨmɨ Bị́rịsába ore. Zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ Ngére Lomo bɨ nɨ trịdrịné za fí ní ore.
GEN 21:34 Zɨ́ Abarayáma maꞌdáa kóo ndị́sịné sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Falasitíni e ore kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e.
GEN 22:1 Nda gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e, zɨ́ Lomo ị́nyịné úzu Abarayáma. Zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Abarayáma.” Zɨ́ Abarayáma ndị́zịné zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́.”
GEN 22:2 Lomo ya zɨ́a ní, “Ídí ꞌdíꞌbi Isáka kémbị́ wotị́yị née, bɨ ꞌbúa nɨ doyị́ kɨ́ngaya ní, zɨ́yị ndéré kɨ́e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Moríya e. Ídí óṇgoónzó wo zɨ́yị óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́ma do landa bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní.”
GEN 22:3 Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné akpa kɨ́ phịyị́ ódó bi ndị́sị do dongí ené, zɨ́a ꞌdíꞌbi wotị́ne Isáka kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e gbre ndéréye sóꞌdo ngị́rị́. Sɨmɨ bɨ sóꞌdo asánɨ́ ngị́rị́ bɨ gɨ ro óngbó ꞌdáná éyị́ doa go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye do bi bɨ Lomo úku ledre a zɨ́ Abarayáma ní.
GEN 22:4 Nda go sɨmɨ sị́lị́ ota bɨ mengịnɨ́ kɨ́ ndéré ní, zɨ́ Abarayáma lúrúndíki landa bɨ Lomo uku ledre a ní gɨ gbála.
GEN 22:5 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị moko ené ga gére née kɨ́dí, “Ndị́sịsé ꞌbɨ esé kɨ́ bangá ba ona sɨmɨ bɨ azé go ndéré kɨ́ wotị́ma íri ní. Azé ndéré íni ini zɨ́ Lomo, azé gɨrí ndáꞌbaógụ.”
GEN 22:6 Zɨ́ Abarayáma ị́mbị́óto ngị́rị́ bɨ ayínɨ́ ndéré óngbó éyị́ ꞌdáná doa ní do Isáka. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌbɨ ené ṛụ́kpụ́ phoꞌdụ kɨ́ mongụ́ maku yóó zɨ́ye ndéréye.
GEN 22:7 Zɨ́ Isáka ndólo ꞌbụné Abarayáma kɨ́dí, “Babá.” Zɨ́ ꞌbụa ndị́zịné kɨ́dí, “Woyị́ị owụ́ ꞌbɨ amáa.” Zɨ́ Isáka ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ maku kɨ́ ṛụ́kpụ́ phoꞌdụ nɨyí go bo, sara owụ́ kábịṛị́kị bɨ gɨ ro óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ ní nɨ nda ꞌbɨ ené goó ꞌda?”
GEN 22:8 ꞌBụa ya zɨ́a ní, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, Lomo nɨ íꞌbíógụ owụ́ kábịṛị́kị bɨ gɨ ro óngbó a káa do ꞌdáná éyị́ ní.” Nɨyí kpá fú mɨndéréye.
GEN 22:9 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go do bi bɨ Lomo uku ledre a ní, zɨ́ Abarayáma óꞌbó mbayi, zɨ́a séséyéme ngị́rị́ e doa bɨlámáne. Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi wotị́ne Isáka ódó wo ndá, do ị́mbị́óto wo do mbayi gá do ngị́rị́ ga bɨ seséyeme ní.
GEN 22:10 Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi maku áyíne go gɨ ro óṇgoónzó wotị́ne.
GEN 22:11 Tɨ́ lá zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ndólo wo gɨ komo ere kɨ́dí, “Abarayáma.” Zɨ́a ndị́zịné kɨ́dí, “Ɨɨ́.”
GEN 22:12 Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá óto so késị́ ro owụ́ née wá. Ndá gbawá méngị kémbị́ ledre kɨ́e. Máówoyéme go kɨ́dí maꞌdíi óto úndrumá go kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a ási eyị́ kɨ́ kémbị́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ née gɨ zɨ́ma wá.”
GEN 22:13 Née ní sɨmɨ bɨ Abarayáma sịkpị doné lúrú bi káa ní, zɨ́a lúrúndíki yaꞌdá kábịṛị́kị bɨ ngiṛí a lanyángeṛị roné go ngará kágá kenée. Zɨ́ Abarayáma ị́nyịné ndéréne íꞌdíógụ kábịṛị́kị née gɨ ngará kágá gɨrí ógụ kɨ́e óṇgoónzó a ꞌdáná a zɨ́ Lomo do bi kacɨ́ wotị́ne.
GEN 22:14 Zɨ́ Abarayáma ị́fị́ ịrị bi née kɨ́dí, “Ngére Lomo nɨ íꞌbí a.” Ndéréógụné gị karaba ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ kpá fú ndólo a ịrị bi máa née kɨ́dí, “Do landa bɨ Ngére Lomo nɨ íꞌbí a ní.”
GEN 22:15 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo kpá ndólo ándá Abarayáma gɨ komo ere
GEN 22:16 do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málóbụ́ romá go máa Ngére Lomo gɨ zɨ́a ledre bɨ méngị bɨ ngárá ási kɨ́ íꞌbí kémbị́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ zɨ́ma wá ní,
GEN 22:17 maꞌdíi mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ káa zɨ́ kele ga bɨ komo ere kpá káa zɨ́ sayi bɨ do gbúṛóngó ní. Bulúnduyị́ e nɨyí rómo komo ezeokóye e zɨ́ye ꞌdíꞌbi mɨngburoko gara ga bɨ kacɨ́ye ní.
GEN 22:18 Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e, Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá gɨ zɨ́a bɨ óto úndrumá ní.”
GEN 22:19 Zɨ́ Abarayáma ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, zɨ́ye nda ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Bị́rịsába kɨ́ꞌdí bɨ Abarayáma ndịsị ndị́sị ní.
GEN 22:20 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Abarayáma úwu ledre kɨ́dí, “Mílika ndiki owụ́ e go zɨ́ lúnduyị́ Nówara.
GEN 22:21 Ịrịyé nɨ Ụ́zụ bɨ nɨ owụ́ndíká ní, Bụ́zụ, Kemụwéle ꞌbụ Aráma,
GEN 22:22 Keséde, Ázo, Piledása, Zidiláfa, nda kɨ́ Bétụwele.”
GEN 22:23 Bétụwele nɨ nda ꞌbɨ ené ꞌbụ Rebéka. Owụ́ yaꞌdá ga bɨ ịnyị doa ota née Mílika ndiki yée ne zɨ́ Nówara lúndu Abarayáma.
GEN 22:24 Zɨ́ Nówara ꞌdíꞌbi ngíti kára kɨ́ ịrịné Rúma. Zɨ́a kpá ndíki ꞌbɨ ené owụ́ e eso, ịrị owụ́ ga gére née nɨ, Téba, Gáma, Tésa nda kɨ́ Máka.
GEN 23:1 Sára mengị kóo do sogo káṇgá mbá sɨmɨbi míya kɨ́ cị́kéṛị́ doa ịnyị doa gbre doné (127).
GEN 23:2 Zɨ́a kóo úyuné sɨmɨ Kiríta Arába bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Éborono Káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ní. Zɨ́ Abarayáma ídíne kɨ́ dokụlụ́ zɨ́a ndị́sịné íni meꞌbené née kɨ́ngaya.
GEN 23:3 Zɨ́a ị́nyịné gɨ do umbu meꞌbené zɨ́a úku ledre zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Éte e ní kɨ́dí,
GEN 23:4 “Mááyí dongaráse ona ꞌyị lóṇgó. Ídísé úgúóyó bi zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma óto umbu meꞌbemá sɨmɨ a.”
GEN 23:5 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí,
GEN 23:6 “Mongụ́ ꞌyị, úwú aka ledre bɨ azé úku a zɨ́yị ba, áyí dongaráze ona ꞌyị bɨ kɨ́ úndruyị́ kɨ́ngaya ní. Ídí lúrú bi bɨ utúasá go kacɨ́ komoyị́ do bi bɨ ndịsịzé óto umbu ezé e doa ní zɨ́yị óto umbu eyị́ sɨmɨ a. ꞌYị bɨ nɨ ási kɨ́ bi gɨ zɨ́yị kɨ́ óto umbu eyị́ sɨmɨ a ní ndaá.”
GEN 23:7 Zɨ́ Abarayáma ị́nyịógụné do ótụ́ doné bi kóꞌdụ́ Éte e mị́ngị́ káṇgá e óto úndruyé.
GEN 23:8 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ṇgúṇgusé tɨ́ go gɨ ro zɨ́ma óto umbu meꞌbemá ona yá, máṇgúṇgú romá zɨ́se ídísé ndúꞌyú Éforono wotị́ Zóra do bi kacɨ́ma,
GEN 23:9 idí úgúóyó gu landa ené bɨ Makeféla tara yáká ené íri née zɨ́ma. Mááyí íꞌbí késị́ bɨ utúasá goó kacɨ́ komoa ní zɨ́a gɨ ro zɨ́ma kpá ídíma kɨ́ bi óto umbu dongaráse ona ndị́sị óto ꞌyị amá e sɨmɨ a.”
GEN 23:10 Éforono bɨ ꞌyị ꞌbɨ Éte ní nɨ kóo mɨndị́sịné tara mbotụ gara ore dongará ꞌyị ené e zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte ga bɨ kóo ore mbá kɨ́dí,
GEN 23:11 “Ɨ́ꞌɨ, ngére amá, úwú aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba, máíꞌbí yáká née kɨ́ gu landa bɨ ndúnduꞌyú gɨ roa née go mbá zɨ́yị. Máíꞌbí bi née go zɨ́yị do komo ꞌyị amá ga ba gɨ ro zɨ́yị ndị́sị óto umbu eyị́ e sɨmɨ a.”
GEN 23:12 Zɨ́ Abarayáma kpá lóꞌbụ komoné bi kóꞌdụ́ ꞌyị ga gére née.
GEN 23:13 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Éforono do komo ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Utúasá mɨútúásá zɨ́ma nda gba íꞌbí késị́ zɨ́yị gɨ ro yáká née. Ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma kenée gɨ ro zɨ́ma óto umbu amá íri.”
GEN 23:14 Zɨ́ Éforono úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí,
GEN 23:15 “Mongụ́ ꞌyị, úwú aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba, bi née gɨ ro úgú a, ili mɨṛíṛiṛí késị́ míya eso. Tɨ́ lá ledre bɨ dongaráze kéyị ꞌdi? Ndéré mu óto umbu eyị́.”
GEN 23:16 Zɨ́ Abarayáma ṇgúṇgu ledre bɨ Éforono uku ní zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ mɨṛíṛiṛí késị́ míya eso íꞌbí a zɨ́a do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte e ore. Née késị́ bɨ ꞌyị úgúóyó éyị́ e ndịsịnɨ́ méngị moko kɨ́e dongaráye ní.
GEN 23:17 Née ní yáká ꞌbɨ Éforono bɨ sɨmɨ Makeféla gbóo kɨ́ Mamaré ní kɨ́ gu landa bɨ sɨmɨ yáká máa née ní, kɨ́ kágá ga bɨ sɨmɨ a kɨ́ yée ga bɨ do mama ní mbá do íꞌbí a
GEN 23:18 zɨ́ Abarayáma káa do ꞌbɨ ené do komo ꞌyị ꞌbɨ Éte ga bɨ kóo ku mbotụ mongụ́ gara ore ní.
GEN 23:19 Gɨ do kacɨ́ née ní zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi umbu meꞌbené Sára ndéré óto a sɨmɨ Kanána sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla cigí Mamaré sɨmɨ gara bɨ Éborono ní.
GEN 23:20 Gɨ ore zɨ́ yáká kɨ́ gu landa née nda ídíye ꞌbɨ Abarayáma. Ndịsị nda kóo óto umbu ꞌyị ené e fú sɨmɨ gu landa née ore.
GEN 24:1 Lomo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée ní mbá. Zɨ́a ꞌdúꞌduné do sogo káṇgá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi zɨ́a nda ídíne ngokoné kɨ́ngaya.
GEN 24:2 Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ndólo manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, zɨ́a úku ledre zɨ́ manda née kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị lólóꞌbụ́ zɨ́ma
GEN 24:3 kɨ́ ịrị Ngére Lomo bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní kɨ́dí, útúásá lúrú kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ga bɨ mááyí dongaráye ona ba wá.
GEN 24:4 Máíli zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ káṇgá amá zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma Isáka gɨ dongará ꞌyị amá e.”
GEN 24:5 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ndúꞌyú Abarayáma kɨ́dí, “Sara togụ́ mándéré zɨ́ma ófụ́ kára go zɨ́ Isáka ili ené zɨ́ze ógụzé kéne sɨmɨ káṇgá ba yáa wá ní? Máídí ógụ ꞌdíꞌbi Isáka ndáꞌba kɨ́e sɨmɨ káṇgá esé íri?”
GEN 24:6 Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, “Ídí ówo a bɨlámáne kɨ́dí ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá.
GEN 24:7 Ngére Lomo bɨ komo ere, kóo ꞌdiꞌbiogụ máa gɨ ꞌbe ꞌbɨ babá gɨ dongará sụmụmá e gɨ sɨmɨ káṇgá ezé ona ní, mocụ́ kóo ledre go zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mááyí íꞌbí káṇgá ba zɨ́ bulúnduyị́ e ní,’ nɨ kásaógụ maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá íri gɨ ro zɨ́yị ófụ́ kára gɨrí ógụ kɨ́e zɨ́ wotị́ma.
GEN 24:8 Togụ́ kára maꞌdáa ili ené zɨ́se ógụsé kéne wá ne, ledre eyị́ ndaá. Tɨ́ lá ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu wotị́ma íri wá.”
GEN 24:9 Née ní zɨ́ ꞌyị moko née lólóbụ́ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené Abarayáma kɨ́dí née nɨ méngị ledre bɨ Abarayáma uku zɨ́ne née tɨ́ kenée.
GEN 24:10 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ꞌdíꞌbi gémele e ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené sokó, zɨ́a ꞌdíꞌbi ngíti géyị bɨlámá éyị́ ga bɨ kɨ́ tosoyé ní gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené. Zɨ́a ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya ní, do ókpóne sɨmɨ Aráma Naráyima gara bɨ Nówara ndịsị sɨmɨ a ní.
GEN 24:11 Sɨmɨ bɨ nderéogụ íri ní, zɨ́a óto gémele e ꞌdówụ́royé cígí ngíti ꞌdawú ꞌdáꞌdá olụ́nɨ́ aka sɨmɨ gara wá. Née kóo go kɨ́ kadra tagá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kará e ndịsịnɨ́ íngi iní sɨmɨ a ní.
GEN 24:12 Née ní zɨ́a íni ini kɨ́dí, “Ngére Lomo, áyí Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndruyị́ ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị sɨmɨ sị́lị́ bɨ karaba ba ídí íꞌbí éyị́ bɨ málólóbụ́ gɨ roa zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní zɨ́ma gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
GEN 24:13 Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, tụ́ꞌdụ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ cakaba íngi iní.
GEN 24:14 Ídí óto owụ́kára bɨ mááyí uku ledre zɨ́a máyá, ‘Oto aka ndoko iní eyị́ bi zɨ́yị íꞌbí iní zɨ́ma éwé a,’ zɨ́a ídíne ne wo bɨ nɨ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Éwé iní mu mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a,’ zɨ́a kpá ídíne ne wo bɨ gélé wo go zɨ́ ꞌyị kasa eyị́ Isáka ní. Gɨ sɨmɨ ledre née ní mááyí ówo a kɨ́dí mɨyéme ledre bɨ yéme wo zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ní née goó wo.”
GEN 24:15 ꞌDáꞌdá zɨ́a kɨ́ íni ónzó ini zɨ́ Lomo, zɨ́ Rebéka nyị́ Bétụwele bɨ nɨ nyị́ Mílika meꞌbe Nówara lúndu Abarayáma ní ógụné kɨ́ ndoko iní doné.
GEN 24:16 Nɨ aka lá owụ́kára tara mbotụ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya owo aka ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá. Zɨ́a ógụné geré ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne sɨmɨ ꞌdawú, íngiꞌdúcu ndoko iní ené do ólụ́ógụné.
GEN 24:17 Geré zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ngásáꞌdécị doa do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị, íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ née.”
GEN 24:18 Zɨ́ Rebéka ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu.” Zɨ́a íꞌbí iní zɨ́a éwé a.
GEN 24:19 Gɨ do kacɨ́ bɨ ewé asá iní go ní, zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí kpá íꞌbí iní zɨ́ gémele eyị́ e éwé e gị togụ́ ewé asánɨ́ go ní.”
GEN 24:20 Geré ꞌdiya zɨ́a léfe iní bɨ sɨmɨ ndoko iní ené ní sɨmɨ éyị́ bɨ bangá e ndịsịnɨ́ éwé iní gɨ sɨmɨ a ní zɨ́ gémele ga gére née, do ngásálúgu roné íngi yata iní léfe a zɨ́ye éwé a, do éwé ásá a.
GEN 24:21 ꞌYị ꞌbɨ moko née nɨ mɨtóroné kenée ndị́sị lúrú wo ịtị mbá wá, ili tɨ́ lá ówo a togụ́ Ngére Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́ne sɨmɨ mɨógụné ba yá.
GEN 24:22 Sɨmɨ bɨ gémele ga gére ewé asánɨ́ iní go ní, zɨ́ oꞌdo née ꞌdíꞌbiógụ amafí bɨ gɨ sɨmɨ dábu ní ésị a ro somo Rebéka. Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbiógụ mɨmbitá e gbre gɨ sɨmɨ dábu ésị ro sị́lị́a.
GEN 24:23 Zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú Rebéka kɨ́dí, “Áyí nyị́ ambi? Bɨ née ní bi ꞌdúꞌdu nɨ laká bo ꞌbe ꞌbụyị́ íri gɨ ro zɨ́ze ndéré ꞌdúꞌduzé sɨmɨ a?”
GEN 24:24 Zɨ́ Rebéka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.”
GEN 24:25 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu ꞌbɨ bangá e nɨ bo zɨ́ze mongụ́ne. ꞌDị́cị́ nɨ kpá bo gɨ ro zɨ́se ꞌdúꞌdusé sɨmɨ a.”
GEN 24:26 Née ní zɨ́ oꞌdo née ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo,
GEN 24:27 zɨ́a úku ledre kɨ́dí “Mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndrua ní, bɨ otoomo mɨyéme ledre bɨ kóo yeme zɨ́a ní wá ní. Gɨ romá, Ngére Lomo saká máa goó zɨ́ma ndéréógụmá gị ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá ní.”
GEN 24:28 Gɨ ore, zɨ́ Rebéka ngásálúgu roné ꞌbe lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mbágáne ní.
GEN 24:29 Zɨ́ Labána lúndu Rebéka ị́nyịné ngásáne zɨ́ oꞌdo née do ꞌdawú íri.
GEN 24:30 Sɨmɨ bɨ lurúndiki amafí ro somo Rebéka kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a, nda kɨ́ ledre bɨ uwú wo bɨ ndịsị lịkpị́ a bɨ oꞌdo née uku zɨ́a ní, zɨ́a geré ndéréne ógụndíki oꞌdo née kɨ́ tóro cígí gémele ené e do ꞌdawú íri.
GEN 24:31 Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ze ndéréze kéyị ꞌbe. Áyí ꞌyị bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a ní. Ndị́sị tóro do mɨsiꞌdi ona gɨ ro ꞌdi? Máyéme ómo bi goó gɨ royị́ nzíyiné kpá kɨ́ bi gɨ ro gémele eyị́ e.”
GEN 24:32 Née ní zɨ́ oꞌdo née ndéréye kɨ́ Labána ꞌbe, do líkpíóyó éyị́ e gɨ do gémele e. Do íꞌbí éyị́ mɨánu kɨ́ bi ꞌdúꞌdu ꞌbɨ bangá e zɨ́ gémele ga gére née kɨ́ iní zɨ́ oꞌdo née zɨ́ye lúgu sịndị́ye kɨ́e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní.
GEN 24:33 Do íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ye, tɨ́ lá zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Máútúásá aka ánu éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ledre bɨ máógụ kɨ́e ba máúku go zɨ́se.” Labána ya zɨ́a ní, “Úku ledre bɨ ógụ kɨ́e ní mu zɨ́ze.”
GEN 24:34 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma.
GEN 24:35 Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma kɨ́ngaya zɨ́a ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne. Iꞌbí kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e, mɨṛíṛiṛí késị́ e kɨ́ dábu e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e kará e kɨ́ yaꞌdá e nda kpá kɨ́ gémele e kɨ́ dongí e.
GEN 24:36 Sára meꞌbe mongụ́ ꞌyị amá ndiki owụ́ zɨ́a owụ́oꞌdo do ngokoné, bɨ ba ní mongụ́ ꞌyị amá iꞌbí éyị́ sị́lị́ne go mbá zɨ́ owụ́ máa née.
GEN 24:37 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá óto máa lólóbụ́ zɨ́ne do úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndá ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e bɨ mááyí sɨmɨ káṇgá eyé ona ꞌyị lóṇgó ba wá,
GEN 24:38 ídí ndéré ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’
GEN 24:39 “Née ní zɨ́ma ndúꞌyú mongụ́ ꞌyị amá máyá, ‘Togụ́ bɨ kára máa née ili ené útú do kacɨ́ma wá ní?’
GEN 24:40 “Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ngére Lomo bɨ mándị́sị óto úndrua kacɨ́ kadra mbá ní, nɨ kása maláyika ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́a yémeómo ledre zɨ́yị, zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́ wotị́ma gɨ dongará sụmụ babá e gɨ tara mbotụ ezé.’
GEN 24:41 Togụ́ ndéréógụ goó dongará sụmụmá e, asinɨ́ yị́ eyé ye kɨ́ ótoómo sị́lị́ye gɨ ro kára maꞌdáa kɨ́dí ndaá útú do kacɨ́yị wá yá, née ndaá ledre eyị́ wá.”
GEN 24:42 “Sɨmɨ bɨ gáa máógụ do ꞌdawú ꞌdáa ní, zɨ́ma gáa íni ini máyá, ‘Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá Abarayáma ndịsị óto úndruyị́ ní, máṇgúṇgú romá zɨ́yị ledre bɨ máógụ gɨ roa ba ídí óto a zɨ́a ídíne bɨlámáne.
GEN 24:43 Mááyí go bɨ mɨtóromá do ꞌdawú ba, sɨmɨ bɨ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara ba nɨyí ógụ íngi iní, wo bɨ máúku ledre go zɨ́a máyá, “Máṇgúṇgú romá zɨ́yị íꞌbí aka iní zɨ́ma gɨ sɨmɨ ndoko iní eyị́ ní.”
GEN 24:44 Togụ́ uku ledre go zɨ́ma kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a yá,” idí ídíne owụ́kára máa wo bɨ gélé wo go káa do kára zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị amá ní.’
GEN 24:45 “Máíniónzó aka ini ba gɨ do mɨmbéꞌdemá kpá wá, ve, zɨ́ Rebéka ógụné kɨ́ ndoko iní doné. Zɨ́a ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ne do ꞌdawú íri íngi iní. Zɨ́ma úku ledre zɨ́a máyá, ‘Íꞌbí aka iní zɨ́ma éwé a.’
GEN 24:46 “Zɨ́a ndálané kɨ́ ndoko iní née zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, éwé iní mu, mááyí kpá íꞌbí a zɨ́ gémele eyị́ e éwé a.’ Née ní zɨ́ma éwé iní zɨ́a kpá íꞌbí a zɨ́ gémele amá e.
GEN 24:47 “Zɨ́ma ndúꞌyú wo kɨ́dí, ‘Áyí nyị́ ambi?’ “Zɨ́a úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Mááyí nyị́ Bétụwele wotị́ Mílika bɨ ndiki wo zɨ́ Nówara ní.’ “Née ní zɨ́ma ésị amafí ro somoa kɨ́ mɨmbitá sị́lị́a.
GEN 24:48 Zɨ́ma ótụ́ domá bi óto úndru Ngére Lomo máyá, mámbófo yị́ị go Ngére Lomo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị óto úndrua ní, sáká máa go zɨ́ma ógụmá ndíki owụ́kára gɨ tara mbotụ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá káa do kára zɨ́ wotị́a.
GEN 24:49 Bɨ ba ní máíli go ówo a gɨ zɨ́se togụ́ ásé ṇgúṇgu a zɨ́se méngị bɨlámá ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá yá, togụ́ útúásásé wá, ídísé úku a zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ówo éyị́ bɨ mááyí méngị a ní.”
GEN 24:50 Zɨ́ Labána e kɨ́ ꞌbụné Bétụwele úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ née yị́ ené go mɨyéme ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní, ledre ndaá tarazé úku a kacɨ́ a zɨ́yị wá.
GEN 24:51 Rebéka nɨ go née ꞌdíꞌbi wo mu, zɨ́se ndérése kéne zɨ́ wotị́ mongụ́ ꞌyị eyị́ káa do kára káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku ní.”
GEN 24:52 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née uwú ledre bɨ ukunɨ́ kenée ní, zɨ́a ótụ́ doné bi óto úndru Ngére Lomo.
GEN 24:53 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ ꞌyị moko née ꞌdíꞌbiógụ mɨṛíṛiṛí késị́ kɨ́ dábu nda kɨ́ bongó e íꞌbí yée zɨ́ Rebéka. Zɨ́a kpá íꞌbí ngíti géyị éyị́ ga bɨ ugúnɨ́ yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní zɨ́ lúndua kɨ́ mbágáa.
GEN 24:54 Nda née ní, zɨ́ ꞌyị moko née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní ánu éyị́ do éwé éyị́, zɨ́ye ꞌdúꞌduyé ore bi ndre. Nda go kɨ́ phịyị́, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Másómụ́ utúasá go gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbamá kɨ́ sanda zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”
GEN 24:55 Zɨ́ Labána e kɨ́ mbágáne úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ótoómosé aka Rebéka maꞌdáa zɨ́ze ona kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre togụ́ mbú sị́lị́ sokó, nɨ nda fú ógụ ndéré.”
GEN 24:56 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé lolụ ụ́cụómo máa wá, káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo yemeonzó ledre amá go ní. Nɨ mɨútúásáne zɨ́se íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndáꞌbamá zɨ́ mongụ́ ꞌyị amá.”
GEN 24:57 Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ili go zɨ́ze ndóloógụ Rebéka maꞌdáa zɨ́ze úwú ledre bɨ gɨ tara ní.”
GEN 24:58 Zɨ́ye ndóloógụ wo ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ née ní ní ásé go ógụ ndéré kɨ́ oꞌdo ba yá?” Rebéka ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, azé ndéré ndro kéne.”
GEN 24:59 Née ní zɨ́ye íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní, nda kɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kéye ní.
GEN 24:60 Zɨ́ye údru súrú do mɨmbéꞌde Rebéka do úku ledre kɨ́dí, “Ndéré mu, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ sɨmɨyị́, zɨ́ tetéyị ga gére ndị́sịyé rómo komo ezeokóye e za mbá.”
GEN 24:61 Née ní zɨ́ Rebéka e kɨ́ kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ní yéme royé zɨ́ye ékị́ ndị́sịyé do gémele e zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma née ꞌdíꞌbi yée, yóó zɨ́ye ndéréye.
GEN 24:62 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Isáka ndaꞌbaogụ nda gɨ sɨmɨ Béralayiróyi bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a yaá ꞌdawú ꞌbɨ Lomo bɨ lurú máa ní go. Oto nda ꞌbe go sɨmɨ Negébe.
GEN 24:63 Kadra kị́éꞌdo kɨ́ tagá, zɨ́ Isáka ólụ́ógụné ndéré kɨ́ gámá ꞌdózo komo sịndị́ne kɨ́ sómụ́ ngíti géyị ledre ené e, nɨ lúrú bi káa ní, gémele e nɨyí go ógụ.
GEN 24:64 Zɨ́ Rebéka sị́kpị doné zɨ́a lúrúndíki Isáka. Zɨ́a ndítíógụné bi gɨ do gémele ené.
GEN 24:65 Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née kɨ́dí, “Ambí ndịsị ógụ ꞌdị́yị roné gɨrí mɨꞌdí zɨ́ze yáa née ne?” Zɨ́ ꞌyị moko ꞌbɨ Abarayáma née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née Isáka, wotị́ mongụ́ ꞌyị amá.” Geré zɨ́ Rebéka lóꞌbụꞌdụ́tụ komoné kɨ́ mbílí bongó.
GEN 24:66 Zɨ́ ꞌyị moko née lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́ Isáka.
GEN 24:67 Née ní zɨ́ Isáka ꞌdíꞌbi ésị Rebéka sɨmɨ kụ́tụ́ bɨ kóo mbágáa Sára ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ní, zɨ́a ídíne go kára zɨ́a. Isáka oto kóo ꞌbúa go kɨ́ngaya. Mɨógụ a zɨ́ Isáka ꞌbe, oto kóo Isáka go zɨ́a sómụ́lị́gị ledre umbu mbágáne.
GEN 25:1 Gɨ do kacɨ́ bɨ Sára uyu ní, zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi ngíti kára kɨ́ ịrịné Ketụ́ra.
GEN 25:2 Zɨ́ Ketụ́ra ndíki owụ́ yaꞌdá e zɨ́a, ịnyị doa kéṛị́. Nɨyí, Zimaráni, Zokosána, Midáni, Mịdịyáni, Isibáka nda kɨ́ Súwa.
GEN 25:3 Zɨ́ Zokosána ndíkiógụ ꞌbɨ ené Síba e kɨ́ Dedána. Zɨ́ Dedána ndíkiógụ ꞌbɨ ené Asuríma e, kɨ́ Letụsịtésị e nda kɨ́ Lewumịtésị.
GEN 25:4 Wotị́ Mịdịyáni nɨyí ꞌbɨ eyé, Éfa, Efére, Enóka, Abị́da, nda kɨ́ Eledáya. Née mbá owụ́ ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Ketụ́ra ní.
GEN 25:5 Zɨ́ Abarayáma ótoómo éyị́ sị́lị́ne e mbá zɨ́ Isáka.
GEN 25:6 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ aka kɨ́ komoné ní, zɨ́a íꞌbí ngíti géyị éyị́ sị́lị́ne e zɨ́ wotị́ne ga bɨ ndiki yée kɨ́ ngíti géyị kará e ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí idínɨ́ ị́nyị ꞌbɨ eyé gɨ cigí Isáka go ona ꞌdáꞌba, do ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ káṇgá bɨ mɨꞌdí gbére ní.
GEN 25:7 Abarayáma mengị kóo do sogo káṇgá mbá sɨmɨbi míya doa cị́ ota doa sokó doa ịnyị (175).
GEN 25:8 Uyu nda kóo sɨmɨ bɨ ngoko goó za kɨ́ngaya ní.
GEN 25:9 Zɨ́ wotị́ga Isáka e kɨ́ Isɨméle óto wo kpá sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla sɨmɨ yáká ꞌbɨ Éforono wotị́ Zóra ꞌyị ꞌbɨ Éte e gbóo cigí Mamaré ní,
GEN 25:10 née yáká bɨ kóo Abarayáma ugú gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e ní. Otonɨ́ Abarayáma e kɨ́ meꞌbené Sára ore.
GEN 25:11 Gɨ do kacɨ́ umbu Abarayáma, zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ wotị́ a Isáka zɨ́a ógụ ndị́sịné cigí ꞌdawú bɨ cigí Béralayiróyi ní.
GEN 25:12 Ga ba ịrị wotị́ Isɨméle bɨ Agára nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Sára ndiki wo zɨ́ Abarayáma ní.
GEN 25:13 Ịrị wotị́ Isɨméle ga ba, zezénɨ́ kacɨ́ mɨndíki yée. Mɨzefiyé nɨ Nebayóta, Kedára, Adabéla, Mibasáma,
GEN 25:14 Misáma, Dụ́ma, Mása,
GEN 25:15 Adáda, Téma, Zetụ́ra, Nafísa nda kɨ́ Kedéma.
GEN 25:16 Nɨyí ye ꞌyị ga bɨ sị́ do ga bɨ sokó doa gbre née olụ́ogụ gɨ sɨmɨyé ní. Do ndolo ịrịyé kacɨ́ do ꞌbe ꞌbɨ eyé e kɨ́ ịrị bi ga bɨ táya eyé e nɨyí doyé ní.
GEN 25:17 Isɨméle mengị kóo mbá sɨmɨbi míya doa cị́kéṛị́ doa sokó doa ịnyị doa gbre (137), zɨ́a úyu lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ené e.
GEN 25:18 Zɨ́ bulúnduga ndị́sịyé sɨmɨ ị́rịgbére bɨ tonó gɨ sɨmɨ Avíla ndéréógụné gị sɨmɨ Sụ́rụ gbóo do mama bɨ dongará a kɨ́ Ízibiti sɨmɨ bɨ ꞌyị nɨ ndéré ꞌdị́yị roné mɨꞌdí sɨmɨ Asụ́rị ní. Bɨlámá ndị́sị ndaá ꞌbɨ ené kóo dongaráye kɨ́ lúnduyé e wá.
GEN 25:19 Ba ledre gɨ ro Isáka wotị́ Abarayáma.
GEN 25:20 Sɨmɨbi ꞌbɨ Isáka nɨ kóo cị́ gbre, zɨ́a ófụ́ Rebéka nyị́ Bétụwele lémị Labána bɨ nɨ ꞌyị ꞌbɨ Padána Aráma gɨ sɨmɨ Mesopatómiya ní.
GEN 25:21 Zɨ́ Isáka íni ini zɨ́ Ngére Lomo do bi kacɨ́ Rebéka gɨ zɨ́a nɨ kára mɨkoto. Zɨ́ Ngére Lomo úwú ini ené zɨ́ meꞌbea ídíne kɨ́ sɨmɨné.
GEN 25:22 Zɨ́ owụ́ e ídíye sɨmɨ Rebéka toṇgo, zɨ́ye ndị́sị óṛó royé kɨ́ ezené sɨmɨa. Zɨ́ Rebéka úku ledre kɨ́dí, “Éyị́ ndịsị nda méngị roné zɨ́ma káa gɨ zɨ́ ꞌdi?” Née ní zɨ́a ị́nyịné ndéréne ndúꞌyú Ngére Lomo sɨmɨ ini.
GEN 25:23 Zɨ́ Ngére Lomo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e nɨyí gbre sɨmɨyị́, toṇgo ga gére née nɨyí ífi royé mɨífi. Ngúru a nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya rómo do ezené, owụ́ꞌdáꞌdá nɨ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ owụ́ꞌdáꞌba.”
GEN 25:24 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Rebéka utúasá go gɨ ro zɨ́a áráne ní, zɨ́a áráógụ tɨ́ owụ́ toṇgo e gbre mbá owụ́ yaꞌdá e.
GEN 25:25 Zɨ́ owụ́ꞌdáꞌdá áráógụ ꞌbɨ ené bɨkesị́ne kɨ́ bị roné mbá káa zɨ́ esịnɨ́ roa bongó bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá ní. Née ní, zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Ésawu.
GEN 25:26 Zɨ́ lúndua bɨ aráogụ ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ a ní, aráogụ ꞌbɨ ené nyé kɨ́ sị́lị́ne ndá ro sịndị́ Ésawu. Née ní, zɨ́ye ị́fị́ ịrịa Yakóbo. Sɨmɨ bɨ Rebéka nɨ árá owụ́ ga gére ní, sɨmɨbi ꞌbɨ Isáka nɨ kóo go cị́ ota.
GEN 25:27 Sɨmɨ bɨ owụ́ yaꞌdá ga gére née ngboróogụnɨ́ go mɨngburokoyé ní, zɨ́ Ésawu ídíne ꞌyị gámá súwú. Zɨ́ ambá sịndị́ kadra ené ídíne mbá sɨmɨ súwú. Née ní Yakóbo áyí ꞌbɨ eyị́ lá ꞌbe ndị́sị méngị moko ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní.
GEN 25:28 Isáka ndịsị óto ꞌbú Ésawu kɨ́ngaya gɨ zɨ́ esị bɨ ndịsị ánu a gɨ do sị́lị́a ní, tɨ́ lá Rebéka oto ꞌbɨ ené yị́ ené ꞌbú Yakóbo kɨ́ngaya.
GEN 25:29 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ꞌbú úfu Ésawu kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ gámá sɨmɨ súwú ní, zɨ́a ógụndíki Yakóbo kɨ́ ꞌdị́ꞌdị phirinda ené,
GEN 25:30 zɨ́a úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ ené, lára aka phirinda eyị́ née gɨrí ꞌdiya zɨ́ma ndéne a mááyí go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú.” (Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ wo gɨ zɨ́a Edómo ní.)
GEN 25:31 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí ótoómo bi eyị́ ꞌbɨ owụ́ndíká née zɨ́ma kí, mááyí fú íꞌbí a zɨ́yị.”
GEN 25:32 Née ní Ésawu ya zɨ́a ní, “Mááyí go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú, ídí káa do owụ́ndíká nɨ méngị ndíki zɨ́ma ꞌdi?”
GEN 25:33 Yakóbo ya zɨ́a ní, “Ídí lólóbụ́ zɨ́ma kí.” Née ní zɨ́ Ésawu lólóbụ́. Zɨ́a otoomo bi ꞌbɨ owụ́ndíká go zɨ́ Yakóbo.
GEN 25:34 Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi phirinda kɨ́ ambata íꞌbí a zɨ́ Ésawu ánu a. Sɨmɨ bɨ anu éyị́ zɨ́a éwé éyị́ ní, zɨ́a ị́nyị ndéréókpóne. Ésawu lurúcayi mɨídíne bɨ káa do owụ́ndíká ní kenée.
GEN 26:1 Mongụ́ ꞌbú utú kóo sɨmɨ káṇgá née kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo utú sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Abarayáma ní. Zɨ́ Isáka ị́nyịné ndéréne zɨ́ mongụ́ ngére Abimaléke ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Falasitíni e ní, sɨmɨ káṇgá bɨ Gerári ní.
GEN 26:2 Zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ndéré sɨmɨ Ízibiti wá, ídí ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ mááyí úku ledre a zɨ́yị ndị́sịyị́ sɨmɨ a ní.
GEN 26:3 Ídí ndị́sị ca sɨmɨ káṇgá ba ona, mááyí ndị́sị sáká yị́ị zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị. Mááyí íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ e, mááyí méngị ledre e zɨ́yị kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo dongaráze kɨ́ ꞌbụyị́ Abarayáma ní.
GEN 26:4 Mááyí óto bulúnduyị́ e zɨ́ye étrịyé káa zɨ́ kele ga bɨ komo ere ní, zɨ́ma íꞌbí káṇgá ba mbá zɨ́ye. Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá,
GEN 26:5 gɨ zɨ́a Abarayáma uwú kóo ledre amá zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga bɨ máíli yée, kɨ́ ledre ga bɨ máúku yée ní nda kpá kɨ́ lódụ́ lorụ amá e.”
GEN 26:6 Née ní zɨ́ Isáka ídíákáne ndị́sịné sɨmɨ Gerári.
GEN 26:7 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ore nduꞌyúnɨ́ Isáka gɨ ro ledre meꞌbea ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ lémịmá,” gɨ zɨ́a eré ngịrị kɨ́ úku ledre zɨ́ye ya, “Nɨ meꞌbemá.” Somụ́ yaá ꞌyị ga bɨ ore ní nɨyí úfu née gɨ ro ledre Rebéka gɨ zɨ́a lámá nɨ roa kɨ́ngaya.
GEN 26:8 Sɨmɨ bɨ Isáka luꞌbú nda go ore ní, kadra kị́éꞌdo zɨ́ Abimaléke ngére ꞌbɨ Falasitíni lúrú bi gɨ do subáa zɨ́a lúrúndíki Isáka e kɨ́ ndéndeke kɨ́ meꞌbené Rebéka.
GEN 26:9 Zɨ́ ngére Abimaléke kákasa kacɨ́ Isáka, do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Maꞌdíi nɨ yị́ ené tɨ́ meꞌbeyị́. Sara úku zɨ́ ꞌyị e yá, ‘Nɨ lémịmá’ ní gɨ zɨ́ ꞌdi?” Zɨ́ Isáka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a máyá ꞌbɨ amá nɨyí úfu máa gɨ roa.”
GEN 26:10 Zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kéyị zɨ́ze kenée gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Togụ́ bɨ kóo ngíti ꞌyị nderé sóꞌdo meꞌbeyị́ ní mbé ꞌdíꞌbiógụ kóo komozé née go umbu.”
GEN 26:11 Zɨ́ ngére Abimaléke íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị ené e za mbá kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị oto sị́lị́ne ro Isáka togụ́ mbú ro meꞌbea sɨmɨ káṇgá ba ona, yị́ị máa née odụ a ꞌbɨ eyị́ dụụ́ umbu.”
GEN 26:12 Zɨ́ Isáka óꞌdo éyị́ sɨmɨ sɨmɨbi máa née, zɨ́ éyị́ e ánáye zɨ́a kɨ́ngaya gɨ zɨ́a Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́a.
GEN 26:13 Zɨ́a ídíne kɨ́ éyị́ e zɨ́ne, zɨ́ éyị́ máa ga gére kpá fú ndị́sị éyeyé, odụ a zɨ́a nda ídíne goó ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní.
GEN 26:14 Née ní gɨ zɨ́ kábịṛị́kị kɨ́ ị́tị́ ga bɨ zɨ́a kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e ní, zɨ́ Falasitíni e nda ndị́sị óto mɨmbéꞌdeyé roa bɨsinyíne.
GEN 26:15 Gɨ zɨ́ mɨmbéꞌdekesị́, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́ ꞌdawú bɨ kóo ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Abarayáma ꞌbụ Isáka icinɨ́ ní káa bɨ nɨyí íngi a do ụ́nzụ ꞌdúcu a mbá kɨ́ káṇgá.
GEN 26:16 Née ní zɨ́ Abimaléke úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Ólụ́ógụ mu gɨ sɨmɨ káṇgá ba gɨ ona ꞌdáꞌba, rokoꞌbụyị́ romo do ꞌbɨ ezé go.”
GEN 26:17 Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré óto táya ené sɨmɨ ꞌBululu ꞌbɨ gara bɨ Gerári ní ndị́sịné ore.
GEN 26:18 Zɨ́ Isáka ícilúgu ꞌdawú ga bɨ kóo ꞌbụa Abarayáma ici, zɨ́ Falasitíni e ásiyé kɨ́e gɨ do kacɨ́ umbu Abarayáma ní, zɨ́a ị́fị́lúgu kpá kémbị́ ịrị ga gére née do ꞌdawú ga gére née.
GEN 26:19 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ Isáka kpá ndéréye íci ngíti ꞌdawú sɨmɨ ꞌbululu bɨ ndịsị kacɨ́ kóꞌdụ́ a ní, zɨ́ye íci ndíki iní bɨ ndịsị lágaógụ gɨ sị́ káṇgá ní.
GEN 26:20 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Gerári e ndị́sịyé ófụ́ye dongaráye kɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá bangá ga bɨ ꞌbɨ Isáka ní zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isáka e kɨ́dí, “Ba yị́ ené iní ezé.” Née ní zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Eséke,” ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú ófụ́ gɨ zɨ́a ꞌyị e ndịsịnɨ́ kóo ófụ́ ore.
GEN 26:21 Née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka e kpá íci ngíti ꞌdawú, zɨ́ye kpá ófụ́ye gɨ roa. Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née nda, “Sitína,” ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ꞌdawú okó.
GEN 26:22 Zɨ́ Isáka ómụ́ne gɨ ore ndéré íci ngíti ꞌdawú, ꞌyị ófụ́ ndaá lolụ kɨ́ye gɨ roa wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ị́fị́ ịrị ꞌdawú máa wo née kɨ́dí, “Rebóta,” ini ledre gɨ sɨmɨ a bikịdrị́ gɨ zɨ́a ófụ́ ndaá lolụ wá zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí goó ne zɨ́ze, azé go ógụ ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ze sɨmɨ káṇgá ba ona.”
GEN 26:23 Gɨ ore, zɨ́ Isáka ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ Bị́rịsába.
GEN 26:24 Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Isáka do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ kóo ꞌbụyị́ Abarayáma ndịsị óto úndrua ní. Ndá éré ngịrị wá, kacɨ́ kadra mbá mááyí ídí kɨ́yị. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ kacɨ́ mɨyéme ledre bɨ kóo máyéme zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá Abarayáma ní.”
GEN 26:25 Zɨ́ Isáka óꞌbó mbayi ore ndị́sị íni ini sị́ a ore zɨ́ Ngére Lomo. Zɨ́a ụ́bụ́ kụ́tụ́, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e íci ngíti ꞌdawú ore.
GEN 26:26 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́ ngére Abimaléke ị́nyịné gɨ sɨmɨ Gerári nɨyí kɨ́ Awụ́za ꞌyị íꞌbí lorụ zɨ́a kɨ́ Pịkóla mongụ́ ꞌyị ené ꞌbɨ asikíri ené e ndéréye zɨ́ Isáka.
GEN 26:27 Zɨ́ Isáka ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ógụsé zɨ́ma yáa káa be ꞌdi bɨ kóo bi ndị́sịmá ndaá gɨ zɨ́se wá zɨ́se ị́nyịsé ógó máa gɨ sɨmɨ káṇgá esé ní?”
GEN 26:28 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé go maꞌdíi kɨ́dí Ngére Lomo nɨ yị́ ené kɨ́yị, née ní zɨ́ze úku ledre kɨ́dí nɨ mɨútúásáne zɨ́ze óto mɨyéme ledre dongaráze kése. Idízé mu óto mɨyéme ledre dongaráze,
GEN 26:29 kɨ́dí útúásá méngị bɨsinyí ledre zɨ́ze wá. Abú lagazé kóo yị́ị gɨ sɨmɨ káṇgá ezé yá, otozé ezé kóo sị́lị́ze royị́ wá. Bɨ ba ní Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị.”
GEN 26:30 Zɨ́ Isáka méngị mongụ́ ayímbi gɨ royé, zɨ́ye ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e.
GEN 26:31 Nda goó akpa kɨ́ phịyị́ zɨ́ye lólóbụ́ mɨkékeṛị́a dongaráye. Zɨ́ Isáka íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndéréye, zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo wo ore zɨ́ mɨndị́sị a ídíne bɨlámáne.
GEN 26:32 Kadra née ní zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Isáka ógụyé úku ledre ꞌdawú bɨ icinɨ́ ní zɨ́a. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ndikizé iní go.”
GEN 26:33 Zɨ́ Isáka ị́fị́ ịrị ꞌdawú née “Sị́ba.” Ndéréógụné gị karaba ní, ịrị gara bɨ kóo née ní fú lá Bị́rịsába.
GEN 26:34 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Ésawu nɨ go cị́ gbre ní, zɨ́a ófụ́ kará e gbre, Yodị́ta e kɨ́ Basimáta mbá gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e. Yodị́ta nɨ ꞌbɨ ené nyị́ Bérị, Basimáta ꞌbɨ ené nyị́ Éloni.
GEN 26:35 Tɨ́ lá zɨ́ kará ga bɨ gbre née íꞌbí dokogo zɨ́ Isáka e kɨ́ Rebéka kɨ́ngaya.
GEN 27:1 Sɨmɨ bɨ Isáka ngoko go, komoa lurú lolụ kpá bi mbị́ wá ní, zɨ́a ndólo mongụ́ wotị́ne Ésawu do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa.” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́ babá.”
GEN 27:2 Zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí go ngokomá, máówo sị́lị́ bɨ mááyí úyu sɨmɨ a ní wá.
GEN 27:3 ꞌDíꞌbi aka sama eyị́ kɨ́ kéré eyị́ zɨ́yị ólụ́ógụyị́ sɨmɨ súwú ndéré gámásóꞌdo owụ́ bɨlámá ụkụ́ zɨ́ma.
GEN 27:4 Ídí ꞌdị́ꞌdị bɨlámá esị bɨ kɨ́ ꞌbúne domá kɨ́ngaya ní, zɨ́yị ógụ kɨ́e zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.”
GEN 27:5 Née ní zɨ́ Rebéka úwú ledre ga bɨ Isáka nɨ ndị́sị úku yée zɨ́ wotị́ne Ésawu ní mbá. Sɨmɨ bɨ Ésawu nderé go sɨmɨ súwú gámásóꞌdo bangá úfu a ógụ kɨ́e zɨ́ ꞌbụné ní,
GEN 27:6 zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́ wotị́ne Yakóbo kɨ́dí, “Lúrú aka máúwú gáa do ꞌbụyị́ kɨ́ úku ledre zɨ́ lúnduyị́ Ésawu kɨ́dí,
GEN 27:7 ‘Ídí ndéréógụ kɨ́ esị zɨ́ma gɨ sɨmɨ súwú zɨ́yị ꞌdị́ꞌdị a bikinyiné zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị do komo Ngére Lomo ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.’
GEN 27:8 Bɨ ba ní owụ́ ꞌbɨ amáa, ídí úwú ledre ba bɨlámáne zɨ́yị méngị ledre bɨ mááyí úku a zɨ́yị ba.
GEN 27:9 Ndéré mu do bi bɨ kɨ́ bangá eyị́ e doné ní zɨ́yị ógụyị́ kɨ́ bɨlámá phɨṛangá ína e gbre gɨ ro zɨ́ma ꞌdị́ꞌdị a bikinyiné zɨ́ ꞌbụyị́ ánu a káa zɨ́ bɨ ili ní.
GEN 27:10 Zɨ́yị ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e zɨ́a ánu a gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru ené zɨ́yị ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ úyuné.”
GEN 27:11 Yakóbo ya zɨ́ mbágáne Rebéka ní, “Lúndumá Ésawu nɨ yị́ ené oꞌdo bɨ kɨ́ bị roné ní ngárá ꞌbɨ amá bị ndaá romá wá ní.
GEN 27:12 Sara togụ́ bɨ babá tatauzu máa, zɨ́a ówo a ya mándá wo wá ní, mándá ídí zɨ́a ꞌyị ṛanga zɨ́a ꞌdíꞌbióyó úndru ené gɨ zɨ́ma zɨ́ taraa nda ólụ́ne ne kacɨ́ma ní wá?”
GEN 27:13 Rebéka ya zɨ́a ní, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, tara a idí ólụ́ kacɨ́ma. Méngị aka lá ledre bɨ máúku née, zɨ́yị ndéréyị ógụ kɨ́ ína ga gére née zɨ́ma.”
GEN 27:14 Née ní zɨ́ Yakóbo ndéréne ógụ kɨ́ye zɨ́ mbágáne. Zɨ́ mbágáa méngị bikinyi éyị́ mɨánu tɨ́ káa zɨ́ bɨ ꞌbụa Isáka ili ní.
GEN 27:15 Gɨ ore zɨ́ Rebéka ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó kacɨ́ Ésawu, bɨ kóo nɨ zɨ́a ꞌdị́cị́ ní ésị a ro Yakóbo.
GEN 27:16 Zɨ́a kpá cíṛíngbí saná ína ro kágá sị́lị́ Yakóbo kɨ́ ro goa mbá.
GEN 27:17 Zɨ́a íꞌbí bikinyi éyị́ mɨánu bɨ mengị née kɨ́ ambata do sị́lị́ Yakóbo.
GEN 27:18 Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu née ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌbụné, zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Babá.” Zɨ́ ꞌbụ a ndị́zịné do ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Née ꞌbɨ ené náambi?”
GEN 27:19 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Née máa Ésawu owụ́ndíká eyị́. Máméngị ledre bɨ úku zɨ́ma ní go. Ị́nyịógụ ꞌdága ánu éyị́ mɨánu bɨ máógụ kɨ́e ba gɨ ro zɨ́yị íꞌbí úndru zɨ́ma.”
GEN 27:20 Zɨ́ Isáka ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa úfu bangá máa ba lá ꞌdiya káa ní káa be ꞌdi?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Ngére Lomo bɨ ndị́sị óto úndrua ní iꞌbíogụne zɨ́ma.”
GEN 27:21 Nda née ní zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ndósoógụ mu gbóo yána gɨ ro zɨ́ma tátáúzu yị́ị owụ́ ꞌbɨ amáa gɨ ro zɨ́ma ówo a maꞌdíi togụ́ áyí tɨ́ Ésawu yá togụ́ ndá wo wá.”
GEN 27:22 Zɨ́ Yakóbo ndósoógụné gbóo ro ꞌbụné. Sɨmɨ bɨ ꞌbụa tatauzu roa ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ kúrúyị nɨ sɨmɨ kúrú Yakóbo, tɨ́ lá ro kágá sị́lị́yị nɨ kágá sị́lị́ Ésawu.”
GEN 27:23 Owo ꞌdíꞌbi Yakóbo wá gɨ zɨ́a ro kágá sị́lị́a nɨ kɨ́ bị roné mbá káa zɨ́ ꞌbɨ Ésawu ní. Née ní zɨ́ Isáka íꞌbí úndru zɨ́a.
GEN 27:24 Zɨ́a kpá ndúꞌyú ándá nduꞌyú kɨ́dí, “Maꞌdíi áyí tɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá bɨ Ésawu ní?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Née tɨ́ máa.”
GEN 27:25 Zɨ́ Isáka úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa íꞌbíógụ éyị́ mɨánu gɨrí mu zɨ́ma ánu a gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́yị.” Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu óto a kóꞌdụ́ ꞌbụné zɨ́ ꞌbụa ánu a, do kpá ꞌdíꞌbiógụ leꞌyị́ kóṛó zɨ́a éwé a.
GEN 27:26 Nda née ní zɨ́ ꞌbụa Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndóso gɨrí mu gbóo zɨ́ma yána owụ́ ꞌbɨ amáa zɨ́yị fáka máa.”
GEN 27:27 Zɨ́ Yakóbo ndósoógụné gbóo fáka ꞌbụné. Sɨmɨ bɨ Isáka otụlurú ndonyo bongó ꞌbɨ Ésawu ní, zɨ́ Isáka íꞌbí úndru zɨ́a do úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, ba tɨ́ ndonyo owụ́ ꞌbɨ amá, káa zɨ́ ndonyo súwú bɨ kɨ́ úndru ꞌbɨ Ngére Lomo sɨmɨné ní.
GEN 27:28 Lomo idí íꞌbí iní gɨ komo ere zɨ́a éꞌdịné do yáká eyị́, gɨ ro zɨ́ kére kɨ́ kágá ga bɨ yáká eyị́ ní ndị́sị ánáye bɨlámáye zɨ́yị nda ídíyị kɨ́ éyị́ mɨánu kɨ́ leꞌyị́ kóṛó kɨ́ngaya.
GEN 27:29 Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá idínɨ́ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́yị, zɨ́ye ndị́sịyé ótụ́ doyé bi óto úndruyị́. Zɨ́yị ídíyị ngére do lúnduyị́ e, owụ́ ꞌbɨ mbágáyị e idínɨ́ ndị́sị ótụ́ doyé zɨ́yị. ꞌYị ga bɨ nɨyí óto tarayé kacɨ́yị ní tara Lomo idí ólụ́ kacɨ́ye, yée ga bɨ nɨyí méngị bɨlámá ledre zɨ́yị ní, zɨ́yị kpá méngị bɨlámá ledre zɨ́ye.”
GEN 27:30 Sɨmɨ bɨ Isáka iꞌbí asá úndru go zɨ́a, Yakóbo olụ́ogụ okpó go ní, ve zɨ́ lúndua Ésawu ndáꞌbaógụné gɨ do bi gámá.
GEN 27:31 Zɨ́a kpá méngị bikinyi éyị́ mɨánu ógụ kɨ́e zɨ́ ꞌbụné. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, ị́nyịógụ mu ánu éyị́ mɨánu gɨ ro zɨ́yị íꞌbí úndru zɨ́ma.”
GEN 27:32 Zɨ́ ꞌbụa Isáka ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí náambi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Née máa Ésawu owụ́ndíká eyị́.”
GEN 27:33 Zɨ́ bi sínyíne ro Isáka zɨ́a ndị́sị lángbané, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Sara ꞌyị bɨ gáa ogụ kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ma kɨ́ra ꞌbɨ ené náambi? Éyị́ mɨánu bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́e ní máánu go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́yị kɨ́ ógụyị́, máíꞌbí úndru go zɨ́a. Úndru née goó ꞌbɨ ené za fí.”
GEN 27:34 Sɨmɨ bɨ Ésawu uwú ledre gɨ zɨ́ ꞌbụné kenée ní, zɨ́a útúne íni ini kɨ́ngaya zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá ídí kpá íꞌbí úndru zɨ́ma.”
GEN 27:35 Tɨ́ lá zɨ́ Isáka úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúnduyị́ ogụ ona lóndo máa ꞌdiꞌbi úndru go.”
GEN 27:36 Zɨ́ Ésawu úku ledre kɨ́dí, “Ị́fị́sé ịrịa Yakóbo mbị́. Londo máa go kɨ́ꞌdí gbre. Mɨzefị a londo máa gɨ ro zɨ́ne ídíne owụ́ndíká do bi kacɨ́ma, bɨ ba ní ꞌdiꞌbi úndru amá kpá go.” Zɨ́ Ésawu ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ótoómo eyị́ gáa ngítí úndru maꞌdáa gɨ ro íꞌbí a zɨ́ma wá?”
GEN 27:37 Zɨ́ Isáka úkulúgu zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, máíꞌbí úndru go zɨ́a, zɨ́a ídíne ngére dosé. Máóto sụmụ ga go mbá zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrua. Máíꞌbí úndru go zɨ́a gɨ ro éyị́ ené ga bɨ yáká ní kpá kɨ́ leꞌyị́ kóṛó. Éyị́ bɨ idíaká gɨ ro zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ndaá.”
GEN 27:38 Zɨ́ Ésawu ṇgúṇgú roné zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Úndru nɨ zɨ́yị lá dụụ́ kị́éꞌdo babá? Íꞌbí kpá úndru zɨ́ma ke babá.” Zɨ́ Ésawu kpá útúne íni ini kɨ́ngaya.
GEN 27:39 Zɨ́ Isáka úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌBe ꞌbɨ eyị́ nɨ ídí sɨmɨ ị́rịgbére kɨ́ꞌdí bɨ fụtụ́ éyị́ e ngborónɨ́ doa zɨ́ sanáye ídíne bɨlámáne wá ní, kpá do bi bɨ ngárá iní eꞌdị doa gɨ komo ere wá ní.
GEN 27:40 Áyí ndị́sị fú lá kɨ́ éyị́ okó do sị́lị́yị zɨ́yị ndị́sịyị́ ị́nyị kasa zɨ́ lúnduyị́. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ áyí ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́a ní, áyí ụ́cụóyó ꞌdoꞌdó née gɨ goyị́ ꞌdáꞌba.”
GEN 27:41 Zɨ́ Ésawu óto ledre sɨmɨné ro lúnduné Yakóbo gɨ ro úndru bɨ gɨ zɨ́ ꞌbụyé ní. Zɨ́a sómụ́ ledre sɨmɨné kɨ́dí, “Karanée gɨ do kacɨ́ umbu babá, mááyí úfu lúndumá Yakóbo ꞌbúó.”
GEN 27:42 Sɨmɨ bɨ Rebéka uwú mɨyéme ledre ꞌbɨ Ésawu née ní, zɨ́a ndólo Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúnduyị́ Ésawu yeme roné go gɨ ro úfu yị́ị.
GEN 27:43 Bɨ goó kenée ní owụ́ ꞌbɨ amáa ídí méngị ledre bɨ mááyí úku a ba, ídí geré ngásá ꞌbe ꞌbɨ nokoyị́ Labána sɨmɨ Arána.
GEN 27:44 Ídí ndị́sị íri ꞌbúó togụ́ mɨmbéꞌde lúnduyị́ ịdrị́ go kí.
GEN 27:45 Togụ́ okó bɨ mɨmbéꞌdea royị́ née ịdrị́ go somụ́lịgị ledre ga bɨ méngị yée zɨ́a née go yá, mááyí kákasa zɨ́yị nda ndáꞌbaógụyị́ gɨrí. Ndaá mɨútúásáne zɨ́se úyusé zɨ́ma gbrengárá kadra kị́éꞌdo wá.”
GEN 27:46 Née ní zɨ́ Rebéka úku ledre zɨ́ Isáka kɨ́dí, “Mááyí kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdemá gɨ zɨ́ kará ꞌyị lóṇgó ga bɨ Ésawu ofụ́ yée ba. Togụ́ ya zɨ́ Yakóbo kpá ófụ́ kára gɨ ona gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Éte e yá, mɨndị́sịmá utúasá ídí bɨlámáne wá, bɨlámá a máídí úyu ꞌdáꞌba.”
GEN 28:1 Née ní zɨ́ Isáka ndóloógụ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́a, zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ófụ́ kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e wá.
GEN 28:2 Ị́nyị mu zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ Padána Aráma ꞌbe ꞌbɨ bulúnduyị́ Bétụwele. Zɨ́yị ófụ́ kára zɨ́yị gɨ dongará nyị́ nokoyị́ Labána.
GEN 28:3 Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní idí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́a óto yị́ị zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e gɨ ro zɨ́yị ídíyị bulúndu ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.
GEN 28:4 Idí íꞌbí úndru zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ e za mbá káa zɨ́ bɨ kóo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma ní, gɨ ro zɨ́yị ꞌdíꞌbi káṇgá bɨ ndị́sị sɨmɨ a káa do ꞌyị lóṇgó ba bɨ kóo iꞌbí zɨ́ Abarayáma ní.”
GEN 28:5 Zɨ́ Isáka kása Yakóbo sɨmɨ Padána Aráma ꞌbe ꞌbɨ Labána wotị́ Bétụwele ꞌyị ꞌbɨ Aráma bɨ nɨ lúndu Rebéka mbágá Yakóbo e kɨ́ Ésawu ní.
GEN 28:6 Zɨ́ Ésawu ówo a kɨ́dí Isáka iꞌbí úndru go zɨ́ Yakóbo, kasa kpá wo go sɨmɨ Padána Aráma ndéré ófụ́ kára gɨrí. Owo kpá go kɨ́dí sɨmɨ bɨ iꞌbí úndru zɨ́ Yakóbo ní, zɨ́a lórụ wo kɨ́dí, “Ndaá ꞌdíꞌbi kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e wá.”
GEN 28:7 Zɨ́ Ésawu go kpá ówo a kɨ́dí Yakóbo uwú kúrú ꞌbụné kɨ́ mbágáne go zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ Padána Aráma.
GEN 28:8 Née ní ábuwá Ésawu ówo go kɨ́dí ꞌbú nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e ndaá ꞌbɨ ené do ꞌbụné Isáka wá.
GEN 28:9 Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́ Ésawu ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Isɨméle wotị́ Abarayáma. Zɨ́a ófụ́ nyị́a bɨ Maláta lémị Nebayóta ní káa do ngíti kára.
GEN 28:10 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Bị́rịsába ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi yóó, ndéréne sɨmɨ Arána.
GEN 28:11 Zɨ́a ndéréógụné do ngíti bi, zɨ́a ndị́sịné ꞌdówụ́roné ore gɨ zɨ́a kadra utú go. Zɨ́a ꞌdíꞌbi tutú óto doné gá doa zɨ́a útúne ꞌdúꞌduné.
GEN 28:12 Sɨmɨ bɨ nɨ go sɨmɨ ꞌbí ní, zɨ́a ꞌdúꞌduru. Sɨmɨ ꞌduru máa née ní, zɨ́a lúrúndíki mɨsiꞌdi bɨ toko roné kú gɨ do káṇgá zaá gị komo ere, zɨ́ maláyika ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ndị́sịyé ékị́ye kɨ́ ndítíógụyé kacɨ́ mɨsiꞌdi máa née ní.
GEN 28:13 Zɨ́a lúrúndíki Ngére Lomo kɨ́ tóroné doné zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mááyí Ngére Lomo bɨ Abarayáma e kɨ́ Isáka ndịsịnɨ́ óto úndrua ní. Káṇgá bɨ áyí mɨꞌdúꞌduyị́ doa ba mááyí íꞌbí a zɨ́se kɨ́ bulúnduyị́ e.
GEN 28:14 Bulúnduyị́ e nɨyí karanée étrị zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ zɨ́se áṇgasé zaá do sogo káṇgá mbá. Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí do sogo káṇgá mbá mááyí íꞌbí úndru zɨ́ye kpụrụ́ gɨ sɨmɨyị́ kɨ́ bulúnduyị́ e.
GEN 28:15 Ídí ówo a kɨ́dí, mááyí ídí kɨ́yị zɨ́ma ndị́sịmá bándá yị́ị do bi ga bɨ áyí gámá doyé ní mbá, zɨ́ma ꞌdíꞌbilúgu yị́ị kpá gị sɨmɨ káṇgá bɨ áyí sɨmɨ a ba. Máútúásá ótoómo yị́ị wá ꞌbúó togụ́ mɨyéme ledre bɨ máyéme wo gɨ royị́ ní máméngị go.”
GEN 28:16 Sɨmɨ bɨ Yakóbo urú gɨ sɨmɨ ꞌbí ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ábuwá maꞌdíi Ngére Lomo nɨ bo do bi ba ona, máówo amá kenée wá.”
GEN 28:17 Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ a zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bi ba nɨ kɨ́ úndruné, nɨ kpá mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ndéré komo ere ní, Lomo nɨ ona.”
GEN 28:18 Nda go akpa kɨ́ phịyị́, zɨ́ Yakóbo ị́nyịógụné ꞌdíꞌbi tutú bɨ oto doné doa ní ícióto a mbị́ ꞌdága do bi bɨ ꞌduꞌdu doa née. Zɨ́a ꞌdíꞌbi sụꞌbụ́ léfe a doa.
GEN 28:19 Née ní zɨ́a ị́fị́ ịrị bi née Bétele, abú bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndólo ịrị gara née “Lụ́zụ ní.”
GEN 28:20 Nda gɨ ore zɨ́ Yakóbo lólóbụ́ zɨ́ Ngére Lomo kɨ́dí, “Togụ́ maꞌdíi áyí tɨ́ lúrú bi kacɨ́ma sɨmɨ ndéré bɨ mááyí ndéré a ba, zɨ́yị ndị́sịyị́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ma kɨ́ bongó e zɨ́ma ésị a,
GEN 28:21 gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́ babá ꞌbe bɨlámáne yá, née ní áyí ídí Ngére Lomo amá.
GEN 28:22 Tutú bɨ máícióto ꞌdága ba ní, bi ba nɨ go ógụ ídí bi bɨ nɨyí ndị́sị íni ini zɨ́yị doa ní. Éyị́ ga bɨ áyí ndị́sị íꞌbí yée zɨ́ma ní, mááyí ndị́sị ꞌdíꞌbi kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó íꞌbílúgu yée zɨ́yị.”
GEN 29:1 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ ore kpá fú ndéréne, do ndéréógụné sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya káṇgá ꞌbɨ mbágáne.
GEN 29:2 Sɨmɨ bɨ nderéogụ do ngíti ꞌdawú ní, zɨ́a lúrúndíki kábịṛị́kị mɨífiyé do bi e ota gbaá dongá ꞌdawú kɨ́ ꞌdúꞌdu gɨ zɨ́a née bi bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí iní mɨéwé zɨ́ye doa ní. Loꞌbụꞌdụtụnɨ́ tara ꞌdawú máa née kɨ́ mongụ́ tutú.
GEN 29:3 Sɨmɨ bɨ kábịṛị́kị e yokonɨ́ royé go mbá ore ní zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú née gɨ tara ꞌdawú née ꞌdáꞌba do ndị́sịyé íꞌbí iní zɨ́ kábịṛị́kị eyé e éwé a. Zɨ́ye ndáꞌbayé gbụ́ṛụ́gbụlúgu tutú née do tara ꞌdawú née.
GEN 29:4 Zɨ́ Yakóbo ndúꞌyú ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị ga gére née kɨ́dí, “Lúndumá e ógụsé bɨ káa ba gɨ ꞌda?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ogụzé gɨ sɨmɨ Arána.”
GEN 29:5 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ née ní ówosé Labána owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ Nówara bú?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé wo bú.”
GEN 29:6 Zɨ́a kpá ndúꞌyú yée, “Éyị́ roa ꞌdi?” Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nɨ bɨlámáne, éyị́ ndaá roa wá. Nyị́a, Rayéle nɨ bɨ ógụ kɨ́ kábịṛị́kị eyé e gɨrí née.”
GEN 29:7 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé aka kadra nɨ aka nyé ꞌdága, ba ndaá aka sịndị́ kadra bɨ zɨ́se yóko kábịṛị́kị e do bi kị́éꞌdo ní wá. Ídísé íꞌbí iní zɨ́ye éwé a, zɨ́se ndáꞌbasé kɨ́ye do bi éyị́ mɨánu.”
GEN 29:8 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Utúasázé íꞌbí iní zɨ́ kábịṛị́kị e mɨngúngúcua wá, ꞌbúó togụ́ kábịṛị́kị e yokoogụnɨ́ royé go mbá, do gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú née gɨ tara ꞌdawú ꞌdáꞌba, azé nda fú íꞌbí iní zɨ́ye ndro.”
GEN 29:9 Sɨmɨ bɨ Yakóbo nɨ aka tɨ́ ndị́sị ódro zɨ́ye ní, zɨ́ Rayéle ꞌdéweógụ bi go kɨ́ kábịṛị́kị ꞌbɨ ꞌbụné e gɨ zɨ́a ndịsị ꞌbáꞌbá yée ne.
GEN 29:10 Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurúndiki Rayéle nyị́ nokoné Labána kɨ́ ógụ kɨ́ kábịṛị́kị eyé e ní, zɨ́a ndéréne gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú gɨ tara ꞌdawú ꞌdáꞌba, do íngi iní íꞌbí a zɨ́ kábịṛị́kị ꞌbɨ nokoné e éwé a.
GEN 29:11 Zɨ́a útúne fáka Rayéle, zɨ́a tónóne íni ini roa.
GEN 29:12 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Rayéle kɨ́dí, née nɨ owụ́ ꞌbɨ lémị Labána bɨ kɨ́ ịrịné Rebéka ní. Née ní geré zɨ́ Rayéle ngásáne ndéré úku ledre a zɨ́ ꞌbụné.
GEN 29:13 Sɨmɨ bɨ Labána uwú ledre Yakóbo nɨ owụ́ ꞌbɨ lémịné ní, geré zɨ́a ị́nyịné ndéréne ꞌdíꞌbi wo do mɨsiꞌdi. Zɨ́ Labána fáka wo íꞌbí mandá zɨ́a kɨ́ ꞌbúne, do ꞌdíꞌbiógụ wo ꞌbe. Zɨ́ Yakóbo lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé ní mbá zɨ́ Labána.
GEN 29:14 Zɨ́ Labána uku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí née mbigí a ꞌbɨ amá, lémịmá ndiki yị́ị ne.” Zɨ́ Yakóbo ndị́sịné ore éfé kị́éꞌdo.
GEN 29:15 Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abú áyí mbigí a ꞌbɨ amá, lémịmá ndiki yị́ị ne yá, útúásá ndị́sị méngị moko zɨ́ma lá gbékpị́ a wá, máídí íꞌbí zɨ́yị ndu?”
GEN 29:16 Labána nɨ kɨ́ nyị́ne e gbre, ịrị nyị́a bɨ mongụ́ ní nɨ Léya, wo bɨ owụ́ ní ịrịa ꞌbɨ ené Rayéle.
GEN 29:17 Komo Léya ndaá bɨlámáne wá, zɨ́ Rayéle ídíne owụ́kára bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya do komo ꞌyị e ní.
GEN 29:18 ꞌBú Rayéle nɨ kóo do Yakóbo kɨ́ngaya, zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Mááyí méngị moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre gɨ ro zɨ́yị íꞌbí nyị́yị bɨ Rayéle ní zɨ́ma káa do kára.”
GEN 29:19 Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Nɨ bɨlámáne zɨ́ma íꞌbí wo zɨ́yị gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lóṇgó ní. Ndị́sị mu ona méngị moko zɨ́ma”
GEN 29:20 Nda née ní zɨ́ Yakóbo méngị moko kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre gɨ ro Rayéle. Sị́lị́ née kóo zɨ́ Yakóbo lá káa zɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée ní gɨ zɨ́a ꞌbú Rayéle ofụ kóo doa go.
GEN 29:21 Gɨ ore zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Íꞌbí meꞌbemá mu zɨ́ma. Sɨmɨbi kóo óto zɨ́ma ní utúasá go, máíli go zɨ́a ógụné ꞌbe.”
GEN 29:22 Née ní zɨ́ Labána méngị mongụ́ ayímbi, zɨ́a ndóloyóko ꞌyị e gɨ roa.
GEN 29:23 Tɨ́ lá sɨmɨ ndụlụ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi yị́ ené nyị́ne bɨ Léya ní íꞌbí a zɨ́ Yakóbo, zɨ́ Yakóbo go ówo wo káa do kára.
GEN 29:24 Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ngúru owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko ené kɨ́ ịrịné Zílifa íꞌbí a zɨ́ Léya káa do ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́a.
GEN 29:25 Sɨmɨ bɨ bi ará nda go ní, Yakóbo nɨ lúrú bi káa ní, nda yị́ ené go Léya. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Méngị nda máa kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ máméngị moko zɨ́yị gɨ ro Rayéle ní wá? Lóndo nda máa gɨ zɨ́ ꞌdi?”
GEN 29:26 Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ káṇgá ezé ba ona, ofụ́nɨ́ eyé nyị́ ꞌyị bɨ owụ́ ní ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ wá.
GEN 29:27 Mengịonzózé aka ayímbi ꞌbɨ ófụ́ ro máa wo ba mu kí, azé nda fú íꞌbí Rayéle zɨ́yị. Zɨ́yị méngị kpá moko zɨ́ma gɨ roa kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre.”
GEN 29:28 Zɨ́ Yakóbo go ṇgúṇgu a. Zɨ́a méngịónzó sị́lị́ ịnyị doa gbre bɨ ꞌbɨ ayímbi ꞌbɨ ófụ́ ro ꞌbɨ Léya ní. Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi nyị́ne bɨ Rayéle ní kpá íꞌbí wo zɨ́ Yakóbo káa do kára.
GEN 29:29 Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ngúru owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko ené kɨ́ bɨ ịrịné Bíla ní íꞌbí a zɨ́ Rayéle káa ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́a.
GEN 29:30 Zɨ́ Yakóbo kpá ówo Rayéle káa do kára, tɨ́ lá Yakóbo oto yị́ ené kóo ꞌbú Rayéle kɨ́ngaya rómo do Léya. Zɨ́a íꞌbí roné méngị moko zɨ́ Labána kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre.
GEN 29:31 Sɨmɨ bɨ Ngére Lomo lúrú kɨ́dí Yakóbo oto ené ꞌbú Léya kɨ́ngaya wá ní, zɨ́a óto wo ndíki owụ́ e. Zɨ́ Rayéle ídíáká ꞌbɨ ené goó mɨkoto.
GEN 29:32 Zɨ́ Léya ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo zɨ́a ị́fị́ ịrịa Rụ́bene. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ledre mengị roné zɨ́ma kenée gɨ zɨ́a Ngére Lomo lurú lerị́ bɨ mááyí kɨ́e ní go. Bɨ ba ní, maꞌdíi oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ go ógụ óto ꞌbúma.”
GEN 29:33 Zɨ́a kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne kpá owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo owo go kɨ́dí Yakóbo oto kóo ꞌbúma wá, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a go kpá íꞌbí ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ma.” Née ní zɨ́a ị́fị́ ịrịa Simiyóna.
GEN 29:34 Gɨ ore zɨ́a kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne kpá owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní, oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ ꞌdíꞌbingéṛị máa gɨ zɨ́a mándíki owụ́ yaꞌdá e zɨ́a go ꞌdényé ota.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Lévị.
GEN 29:35 Zɨ́a kpá ndáꞌba ídíne kɨ́ ngíti sɨmɨné, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ ba ní, ili zɨ́ma íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo.” Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a ị́fị́ ịrị wo née Zụ́da. Zɨ́a tóroné dụụ́ do owụ́ ga gére née.
GEN 30:1 Sɨmɨ bɨ Rayéle owo kɨ́dí née ndiki owụ́ e zɨ́ Yakóbo wá ní, zɨ́a óto ledre sɨmɨné ro lémịné. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Máíli kpá ndíki owụ́ e, togụ́ wá nɨ mɨútúásáne zɨ́ma úyumá.”
GEN 30:2 Zɨ́ mɨmbéꞌde Yakóbo ésị́ne ro Rayéle, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mándá ꞌbɨ amá Lomo zɨ́ma ụ́cụómo yị́ị kɨ́ ndíki owụ́ wá.”
GEN 30:3 Zɨ́ Rayéle úkulúgu ledre kɨ́dí, “Owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko amá Bíla nɨ goó ba zɨ́se ndị́sịsé kéne káa do kára gɨ ro zɨ́a ndíki owụ́ e zɨ́ma, zɨ́ owụ́ máa ga gére née ídíye owụ́ ꞌbɨ amá e.”
GEN 30:4 Née ní zɨ́a íꞌbí ꞌyị moko ené Bíla zɨ́ Yakóbo káa do kára. Zɨ́ Yakóbo ndị́sịyé kéne,
GEN 30:5 zɨ́ Bíla ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo.
GEN 30:6 Née ní zɨ́ Rayéle úku ledre kɨ́dí, “Lomo uwú ini amá go, ꞌdecịyeme ngbanga amá go zɨ́a íꞌbíógụ owụ́oꞌdo zɨ́ma.” Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ị́fị́ ịrịa Dána.
GEN 30:7 Zɨ́ Bíla kpá ídíne kɨ́ ngíti sɨmɨné zɨ́a áráne owụ́oꞌdo.
GEN 30:8 Zɨ́ Rayéle úku ledre kɨ́dí, “Máóto kóo mɨmbéꞌde sínyí goó ro lémịmá gɨ ro ledre owụ́, bɨ ba ní ꞌyị ꞌbɨ moko amá ndiki owụ́ go zɨ́ma.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Nafatáli.
GEN 30:9 Sɨmɨ bɨ Léya lurú kɨ́dí née ndiki lolụ owụ́ wá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌyị ꞌbɨ moko ené Zílifa íꞌbí a káa do kára zɨ́ Yakóbo.
GEN 30:10 Zɨ́ Zílifa ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya née ndíki owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo.
GEN 30:11 Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo eme kɨ́ma go.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ née Gáda.
GEN 30:12 Zɨ́ Zílifa ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya née kpá ndíki ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo.
GEN 30:13 Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdemá ịdrị́ go. Lafúma e kará e nɨyí ndólo máa kára ꞌyị ꞌbɨ rokinyi.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa née Aséra.
GEN 30:14 Nda go sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ógụ éyị́ gɨ yáká, zɨ́ Rụ́bene ndéréne ndíki kágá bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a madaráka ní sɨmɨ súwú, zɨ́a ꞌdécị mɨsúrú a ógụ kɨ́e zɨ́ mbágáne Léya. Rayéle ya zɨ́ Léya ní, “Ụ́nzụ aka mɨsúrú madaráka bɨ wotị́ ogụ kɨ́e née zɨ́ma.”
GEN 30:15 Zɨ́ Léya úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Oꞌdo ꞌbɨ amá bɨ ꞌdíꞌbi wo née asá aka fú lá wá? Íli ba kpá ꞌdíꞌbi mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́ma drú doa?” Zɨ́ Rayéle úkulúgu ledre zɨ́ Léya kɨ́dí, “Bɨlámáne, íꞌbí mu zɨ́ma gɨ ro zɨ́yị ꞌdúꞌduyị́ karaba sogo Yakóbo do bi kulú mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́yị.”
GEN 30:16 Nda sɨmɨ bɨ Yakóbo ndaꞌbaogụ gɨ yáká kɨ́ tagá ní, zɨ́ Léya ndéréne úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Karaba mááyí ꞌdúꞌdu sogoyị́ gɨ zɨ́a máíꞌbí mɨsúrú madaráka ꞌbɨ wotị́ma go zɨ́ Rayéle.” Sɨmɨ ndụlụ a née ní, zɨ́ Léya ꞌdúꞌduné sogo Yakóbo.
GEN 30:17 Zɨ́ Lomo úwú ini ꞌbɨ Léya, zɨ́a ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki ịnyị owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo.
GEN 30:18 Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo méngị bɨlámá ledre go zɨ́ma, gɨ zɨ́a máíꞌbí ꞌyị ꞌbɨ moko amá zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ amá káa do kára.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ née Isakára.
GEN 30:19 Née ní zɨ́ Léya kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki ịnyị doa kéṛị́ owụ́oꞌdo zɨ́ Yakóbo.
GEN 30:20 Zɨ́ Léya úku ledre kɨ́dí, “Lomo iꞌbí mongụ́ tákpásị́lị́ go zɨ́ma. Bɨ ba ní oꞌdo ꞌbɨ amá nɨ go óto úndrumá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a mándíki owụ́ yaꞌdá e go zɨ́a ịnyị doa kéṛị́.” Zɨ́a ị́fị́ ịrị owụ́ máa wo née Zebụlụ́na.
GEN 30:21 Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́a ndíki owụ́kára, do ị́fị́ ịrị a Dína.
GEN 30:22 Née ní zɨ́ Lomo sómụ́ndíki ledre Rayéle, zɨ́a úwú ledre ené do líkpí mɨsiꞌdi ꞌbɨ ndíki owụ́ zɨ́a.
GEN 30:23 Zɨ́ Rayéle ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Lomo ꞌdiꞌbioyó lerị́ gɨ do mɨmbéꞌdemá go.”
GEN 30:24 Zɨ́a ị́fị́ ịrị a owụ́ máa née Yoséfa. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo idí kpá íꞌbí ngíti owụ́oꞌdo zɨ́ma.”
GEN 30:25 Gɨ do kacɨ́ bɨ Rayéle ndiki Yoséfa ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Ídí mu ṇgúṇgu a zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá sɨmɨ káṇgá amá.
GEN 30:26 Zɨ́yị íꞌbí meꞌbemá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá ga bɨ máméngị moko gɨ royé zɨ́yị ní zɨ́ma, zɨ́yị íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndéréma gɨ zɨ́a ówo moko bɨ máméngị zɨ́yị ní go mbá.”
GEN 30:27 Tɨ́ lá zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ nɨ útúásá kacɨ́ komoyị́ yá, máṇgúṇgú romá zɨ́yị ndá ndéré wá. Lomo ꞌdodo go zɨ́ma kɨ́dí úndru bɨ Ngére Lomo iꞌbí zɨ́ma ba ní nɨ gɨ zɨ́yị.”
GEN 30:28 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ídí ólo éyị́ ga bɨ íli yée kacɨ́ moko bɨ méngị ní mbá, mááyí íꞌbí yée zɨ́yị.”
GEN 30:29 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ówo moko bɨ máméngị zɨ́yị ní bú bɨlámáne, zɨ́ma lúrú bi kacɨ́ bangá eyị́ e zɨ́ye étrịyé kɨ́ngaya.
GEN 30:30 Sɨmɨ bɨ kóo máógụ ní, éyị́ nɨyí kóo zɨ́yị lá cúkuꞌdée. Bɨ nda ba ní, éyị́ etrịnɨ́ zɨ́yị go kɨ́ngaya rómo do rómó. Ngére Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị, do bi ga bɨ za mbá mágámá doyé ní. Tɨ́ lá bɨ ba ní sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma tónóma lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ amá e.”
GEN 30:31 Zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Máídí íꞌbí zɨ́yị ꞌdi?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá aka íꞌbí éyị́ zɨ́ma wá. Tɨ́ lá togụ́ áyí ṇgúṇgu yá, mááyí útúásá ndáꞌba lúrú bi kacɨ́ bangá eyị́ e.
GEN 30:32 Ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma gámáma dongará bangá eyị́ e za mbá, kábịṛị́kị e kɨ́ ína e, yée ga bɨ kɨ́ ṛị́kị́ tífí e royé mɨngúngúcua, téte téte, kpákpa kpákpa, dódórụ togụ́ mbú bụkụlụyé ní mbá zɨ́ma ꞌdíꞌbi yée káa do tákpásị́lị́ kacɨ́ moko bɨ máméngị zɨ́yị ní.
GEN 30:33 Togụ́ méngị go kenée, máútúásá lóndo yị́ị sɨmɨ bɨ áyí ógụ lúrúsóꞌdo bangá eyị́ e dongará tákpásị́lị́ bɨ íꞌbí zɨ́ma kacɨ́ moko amá ní wá. Ína bɨ togụ́ tífí ndaá roa téte téte togụ́ kpákpa kpákpa wá togụ́ mbú owụ́ kábịṛị́kị ga bɨ royé ndaá bụkụlụné wá ní, áyí ówo a kɨ́dí máúgu yée née goó mɨúgu.”
GEN 30:34 Zɨ́ Labána úkulúgu ledre kɨ́dí, “Bɨlámáne idí mu káa zɨ́ bɨ úku née.”
GEN 30:35 Sɨmɨ sị́lị́ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Labána ífi sɨmɨ bangá ené e, kábịṛị́kị e kɨ́ ína e yée ga bɨ kɨ́ ṛị́kị́ tífí e royé mɨngúngúcua, téte téte, kpákpa kpákpa, dódórụ, bụkụlụyé ní mbá, zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ wotị́ne ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye.
GEN 30:36 Zɨ́a ꞌdíꞌbi bangá ga gére ndéré kɨ́ye do bi bɨ nɨ ꞌdíꞌbi ꞌyị sị́lị́ ota gɨ do bi bɨ Yakóbo nɨ doa ní.
GEN 30:37 Zɨ́ Yakóbo lágáógụ sị́lị́ kágá e ota káa do ngbángbá, zɨ́a lị́lị́ royé kpákpa kpákpa. Zɨ́a ófoóyó wo bɨ lịlị́ ní gɨ ro zɨ́ bɨkenyị́ cóngó a bɨ ꞌdí sɨmɨ née ídíne sága, do ótoómo bi bɨ lịlị́ wá ní kenée gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ tífíye.
GEN 30:38 Zɨ́a óto ngbángbá ga gére née do bi bɨ bangá e ndịsịnɨ́ éwé iní doa ní, gɨ ro zɨ́a ídíne mbị́ kóꞌdụ́ bangá ga gére sɨmɨ bɨ nɨyí ógụ éwé iní ní. Sɨmɨ bɨ bangá ga gére nɨyí go ꞌbéꞌbe royé, ogụnɨ́ go éwé iní ní,
GEN 30:39 zɨ́ yaꞌdáye ndịsị léꞌbéye do karáye kóꞌdụ́ sị́lị́ kágá ga gére née. Zɨ́ye ndị́sịyé ndíki owụ́ e kɨ́ tífí royé téte téte ngíti géyị kpákpa kpákpa.
GEN 30:40 Zɨ́ Yakóbo óto mɨnzéré kábịṛị́kị ga gére zɨ́ye ídíye do bi eyé kpị́, tɨ́ lá zɨ́a óto ngítí bangá ga gére née ndị́sị lúrú bangá ꞌbɨ Labána ga bɨ kɨ́ tífí royé téte téte togụ́ mbú bụkụlụyé ní. Zɨ́a yéme bi kpị́ zɨ́ bangá ené e, oto kotrụ yée kɨ́ ꞌbɨ Labána wá.
GEN 30:41 Tɨ́ lá kɨ́ꞌdí bɨ mɨngburoko bangá ga gére née ogụnɨ́ go éwé iní ní, zɨ́ Yakóbo óto ngbángbá née kóꞌdụ́ye do bi bɨ ndị́sịnɨ́ éwé iní doa gɨ ro zɨ́ye ndị́sị ꞌbéꞌbe royé cigí a,
GEN 30:42 tɨ́ lá bangá máa yée ga bɨ rógbóye rokoꞌbụyé ndaá ní, Yakóbo oto ené ngbángbá née kóꞌdụ́ye wá. Gɨ ore zɨ́ bangá ga bɨ rógbóye rokoꞌbụyé ndaá ní ídíye go mbá ꞌbɨ Labána, yée ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní mbá ꞌbɨ Yakóbo.
GEN 30:43 Née mɨsiꞌdi bɨ oto Yakóbo ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́ne ní. Nɨ nda goó ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bangá e zɨ́ne kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e yaꞌdá e kɨ́ kará e, kpá kɨ́ gémele e kɨ́ dongí e ní.
GEN 31:1 Zɨ́ Yakóbo úwú ledre kɨ́dí wotị́ Labána e ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Yakóbo ꞌdiꞌbi éyị́ ꞌbɨ ꞌbụzé go mbá káa do ꞌbɨ ené. Tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ Yakóbo née gɨ sɨmɨ éyị́ ꞌbɨ ꞌbụzé.”
GEN 31:2 Zɨ́ Yakóbo ówo a kɨ́dí toso ndị́sị ꞌbɨ Labána ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ne bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóna ní wá.
GEN 31:3 Nda née ní zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ndáꞌbalúgu royị́ mu sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌbụyị́ e kɨ́ sụmụyị́ e, Mááyí lúrú bi kacɨ́yị.”
GEN 31:4 Gɨ ore née ní zɨ́ Yakóbo kákasa zɨ́ Rayéle e kɨ́ Léya idínɨ́ ógụndíki née sɨmɨ súwú do bi bɨ bangá ené nɨyí doa ní.
GEN 31:5 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Málúrú ndị́sị ꞌbɨ ꞌbụsé ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ma bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní wá, tɨ́ lá Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ babá nɨ bo kɨ́ma.
GEN 31:6 Ówosé bú kɨ́dí máméngị moko zɨ́ ꞌbụsé kɨ́ rokoꞌbụmá mbá,
GEN 31:7 tɨ́ sɨmɨ ledre née ní zɨ́ ꞌbụsé ndị́sịné méngị láráma do óyólóꞌbó toso tákpásị́lị́ bɨ nɨ íꞌbí a zɨ́ma kacɨ́ moko amá ní kɨ́ꞌdí sokó. Tɨ́ lá Lomo ili ené gɨ ro zɨ́a méngị máa bɨsinyíne wá.
GEN 31:8 Togụ́ Labána uku ledre go kɨ́dí, ‘Ína máa yée ga bɨ nɨyí árá yée kɨ́ sanáye téte téte nɨyí ídí tákpásị́lị́ kacɨ́ moko eyị́,’ owụ́ ína ga bɨ ína e nɨyí árá yée ní nɨyí ídí mbá kɨ́ sanáye téte téte. Togụ́ uku kɨ́dí, ‘Yée ga bɨ kɨ́ sanáye kpákpa kpákpa nɨyí ídí tákpásị́lị́ kacɨ́ moko eyị́,’ owụ́ ína ga bɨ nɨyí árá yée ní nɨyí ídí mbá kɨ́ sanáye kpákpa kpákpa.
GEN 31:9 Lomo ꞌdiꞌbioyó bangá gɨ zɨ́ ꞌbụsé go ꞌdáꞌba zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ma.
GEN 31:10 “Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ꞌbéꞌbe royé ní, zɨ́ma ꞌdúꞌduru kɨ́dí yaꞌdá ína ga bɨ ndịsịnɨ́ léꞌbé do karáye ní yị́ ené dụụ́ yée ga bɨ kɨ́ sanáye téte téte, kpákpa kpákpa nda kɨ́ yée ga bɨ mɨdódórụyé ní.
GEN 31:11 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ma sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, ‘Yakóbo.’ Zɨ́ma ndị́zịmá kɨ́dí ‘Ɨɨ́ Ngére.’
GEN 31:12 Zɨ́a úku tátá ledre kɨ́dí, ‘Lúrú aka, yaꞌdá ína ga bɨ ndịsịnɨ́ léꞌbé do karáye ní, yị́ eyé dụụ́ yée ga bɨ kɨ́ sanáye téte téte, kpákpa kpákpa nda kɨ́ yée ga bɨ dódórụ ní. Máméngị ledre née zɨ́a méngị roné kenée gɨ zɨ́a máówo éyị́ bɨ Labána mengị kɨ́yị née go.
GEN 31:13 Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Bétele, kɨ́ꞌdí bɨ léfe sụꞌbụ́ do tutú zɨ́yị kɨ́ mócụ́ éyị́ zɨ́ma ní. Cakaba ní ị́nyị mu zɨ́yị ndáꞌbalúgu royị́ do bi bɨ aránɨ́ yị́ị doa ní.’ ”
GEN 31:14 Zɨ́ Rayéle e kɨ́ Léya úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ nɨ bo bɨ ídíáká zɨ́ze ífi a dongaráze káa do éyị́ kacɨ́ ꞌbụzé ní?
GEN 31:15 Ndịsị méngị láráze káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó e ní gɨ zɨ́ ꞌdi? Ugúoyó ené lá dụụ́ zée ꞌdáꞌba wá, késị́ bɨ iꞌbínɨ́ kacɨ́ze ní sinyionzó go za mbá.
GEN 31:16 Maꞌdíi tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ꞌdiꞌbioyó yée gɨ zɨ́ ꞌbụzé née ní yị́ ené éyị́ ezé e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ezé e. Bɨ kenée ní méngị lá ledre bɨ Lomo uku zɨ́yị ní.”
GEN 31:17 Zɨ́ Yakóbo óto owụ́ ꞌbɨ ené e kɨ́ meꞌbené e mbá do gémele e,
GEN 31:18 zɨ́a ócó bangá ené e mbá ꞌdáꞌdá kɨ́ éyị́ ga bɨ ndiki yée sɨmɨ Padána Aráma ní mbá ndáꞌbané kɨ́ye zɨ́ ꞌbụné Isáka sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní.
GEN 31:19 Sɨmɨ bɨ Labána ndéré ólo bị kábịṛị́kị ené ní, gɨ do kacɨ́ a née ní zɨ́ Rayéle úgu lomo ꞌbɨ ꞌbụné ga bɨ ꞌbe ore ní.
GEN 31:20 Ábuwá Yakóbo londo yị́ ené lá Labána ꞌyị ꞌbɨ Aráma káa bɨ nɨ ówo a kɨ́dí née nɨ go ngásáókpó ené.
GEN 31:21 Zɨ́a ꞌdíꞌbi éyị́ ené e mbá do ndéréókpóne. Zɨ́a ꞌdógụ ngbuṛu bɨ Efaráta ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéré ꞌdị́yị roné do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní.
GEN 31:22 Sɨmɨ sị́lị́ ota do úku ledre zɨ́ Labána kɨ́dí Yakóbo ngasáokpó go.
GEN 31:23 Zɨ́ Labána ꞌdíꞌbi ꞌyị ené e, zɨ́ye ógólódụ́ Yakóbo kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre do ógụndíki wo do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní.
GEN 31:24 Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Labána ꞌyị ꞌbɨ Aráma sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí bándá royị́, ndaá úku bɨsinyí ledre togụ́ mbú mócụ́ éyị́ zɨ́ Yakóbo cúkuꞌdée wá.”
GEN 31:25 Yakóbo oto kóo táya ené do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní. Sɨmɨ bɨ Labána kɨ́ sụmụné e ogụndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye óto ꞌbɨ eyé táya kpá ore.
GEN 31:26 Zɨ́ Labána úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ lóndo máa zɨ́yị ngásáókpóyị kɨ́ nyị́ma e káa zɨ́ kará ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée sɨmɨ okó ní gɨ roa ní ꞌdi?
GEN 31:27 Éyị́ bɨ úgu royị́ gɨ zɨ́a zɨ́yị ngásáókpóyị úku ꞌdódo zɨ́ma gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi? Togụ́ úku ꞌdódo kóo zɨ́ma ní, mááyí kóo óto ayímbi gɨ rosé zɨ́ze léꞌbé keꞌbị kɨ́ ụ́cụ kụꞌdụ́ zɨ́ma íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́se kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdemá.
GEN 31:28 Lúrú aka máúdru gbawá súrú mɨmbéꞌde bulúndumá e kɨ́ nyị́ma e íꞌbí mandá zɨ́ye. Méngị née bɨcayi ledre.
GEN 31:29 Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị, tɨ́ lá kɨ́ ndụlụna Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbụyị́ e ní mada máa kɨ́dí, ‘Mándá úku bɨsinyí ledre togụ́ mbú ésị ngịrị sɨmɨyị́ gbawá cúkuꞌdée.’
GEN 31:30 Máówo bú kɨ́dí ndáꞌbalúgu royị́ gɨ zɨ́a ꞌbú ꞌbe ꞌbɨ esé ofụ doyị́ go. Tɨ́ lá éyị́ bɨ úgu lomo amá e gɨ roa ní ꞌdi?”
GEN 31:31 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́ Labána kɨ́dí, “Ngịrị mengị máa née, gɨ zɨ́a másómụ́ ꞌbɨ amá kɨ́dí áyí ꞌdíꞌbióyó nyị́yị e gɨ zɨ́ma kɨ́ cóngóro.
GEN 31:32 Tɨ́ lá togụ́ ówo ꞌyị go kɨ́ra kɨ́ lomo eyị́ e zɨ́ne yá, idínɨ́ úfuóyó wo ꞌdáꞌba. Do komo ꞌyị ezé e kɨ́ra ní. Ídí mu gámásóꞌdo éyị́ eyị́ e dongará éyị́ amá e, togụ́ ówo go zɨ́yị ꞌdíꞌbi a.” Yakóbo owo ené bɨ kɨ́dí Rayéle ugu lomo ga bɨ ꞌbɨ Labána ní go wá.
GEN 31:33 Zɨ́ Labána ndéréne gámásóꞌdo bi sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Yakóbo, zɨ́a ndéréne sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Léya, nda gɨ ore sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ kará ga bɨ kóo gbre owụ́kụlụ́ e ní, ndiki lomo ené e wá. Nda née ní zɨ́a ndéréne sɨmɨ kụ́tụ́ ꞌbɨ Rayéle.
GEN 31:34 Ábuwá Rayéle ꞌdiꞌbi lomo ga gére née go do óto yée sị́ bindị́sị bɨ do gémele ené ní zɨ́a ndị́sịné doyé. Zɨ́ Labána gámáne sɨmɨ éyị́ ga bɨ sɨmɨ kụ́tụ́ ore ní mbá owo kémbị́ éyị́ wá.
GEN 31:35 Zɨ́ Rayéle úku ledre zɨ́ ꞌbụné, “Mɨmbéꞌdeyị́ nda ésị́ wá, mongụ́ ꞌyị, tɨ́ lá máútúásá tóro ꞌdága do komoyị́ wá, mááyí kɨ́ ndíyá ezé ꞌbɨ kará e romá.” Zɨ́ Labána gámáne má ndiki lomo ené e wá.
GEN 31:36 Zɨ́ mɨmbéꞌde Yakóbo ésị́ne. Zɨ́a ndúꞌyú Labána kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ máméngị zɨ́yị bɨsinyíne ní ꞌdi? Lorụ bɨ máꞌdéwe wo, bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ ógólódụ́ kacɨ́ma gɨ roa kenée wo be ꞌdi?
GEN 31:37 Bɨ gɨ́rágá báyi sɨmɨ éyị́ amá e go mbá ní, éyị́ eyị́ bɨ ndíki dongará éyị́ amá e ní go ꞌdi? Óto mu gɨ ꞌdáa kóꞌdụ́ sụmụyị́ e kɨ́ sụmụmá e ona, gɨ ro do ꞌdécị ngbanga dongaráze kéyị.
GEN 31:38 “Ndịsịzé kéyị go kɨ́ sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a. Kábịṛị́kị e kɨ́ ína eyị́ e ndịsịnɨ́ ndíki owụ́ e kacɨ́ kadra mbá bɨlámáye, máúfu gbawá yaꞌdá kábịṛị́kị e gɨ sɨmɨ bangá eyị́ e zɨ́ma ánu a.
GEN 31:39 Abú bangá sinyi ꞌdiꞌbi bangá eyị́ e yá, máị́mbị́ógụ umbuyé ꞌdódo a zɨ́yị kɨ́dí née ndaá ꞌbɨ ené luyú amá wá ní wá. Bangá ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́ndrị née zɨ́ ngị́rị́ye ídíne domá. Zɨ́yị ndị́sịyị́ úku ledre zɨ́ma ndị́sị íꞌbílúgu kulú bangá eyị́ ga bɨ togụ́ ugunɨ́ yée go kɨ́ kadra togụ́ mbú kɨ́ ndụlụ ní.
GEN 31:40 Mɨndị́sịmá nɨ kóo káa zɨ́ ba, kɨ́ kadra, phoꞌdụ kadra nɨ ndị́sị óngbó máa. Nɨ ógụ kɨ́ ndụlụ ní zɨ́ drụ́ ólụ́ne sɨmɨmá ꞌbí ꞌdiꞌbi gbawá komomá.
GEN 31:41 Sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a mááyí mɨndị́sịmá zɨ́yị ꞌbe. Zɨ́ma méngị moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi sokó doa eso gɨ ro ófụ́ nyị́yị ga bɨ gbre née, zɨ́ma méngị ngíti moko zɨ́yị kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa kị́éꞌdo gɨ ro úgú bangá e kɨ́e gɨ zɨ́yị. Sɨmɨ ledre ga gére née ní, zɨ́yị ndị́sịyị́ óyólóꞌbó toso tákpásị́lị́ bɨ do íꞌbí a zɨ́ma kacɨ́ moko bɨ máméngị ní gbụ́ gbụ́ kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́.
GEN 31:42 Togụ́ Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ babá, Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka ndaá ídí kɨ́ma wá, káa bɨ maꞌdíi ógóóyó máa go ꞌdáꞌba kɨ́ sị́lị́ma sokó. Tɨ́ lá Lomo lurú ꞌdoꞌdó amá kɨ́ moko bɨ máméngị wo ní zɨ́a ị́nyịné máda yị́ị kɨ́ ndụlụna.”
GEN 31:43 Zɨ́ Labána úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Kará ga gére née nɨyí nyị́ma e, owụ́ ꞌbɨ eyé ga gére née owụ́ ꞌbɨ amá e kɨ́ bangá ga gére née mbá. Éyị́ ga bɨ lúrú yée née mbá éyị́ amá e. Bɨ kenée ní éyị́ bɨ mááyí méngị a karaba gɨ ro nyị́ma e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ní ꞌdi?
GEN 31:44 Ógụ mu zɨ́ze yéme ledre dongaráze kéyị. Idízé ụ́ṛụ́ tutú e kɨ́ra gɨ ro zɨ́ze ndị́sị sómụ́ndíki ledre mɨyéme ledre née gɨ roa.”
GEN 31:45 Née ní zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi mongụ́ tutú do ícióto a cị́ ꞌdága káa do dosị́ a.
GEN 31:46 Zɨ́a úku ledre zɨ́ sụmụné e, “ꞌDóꞌdụ́ yókosé tutú e.” Née ní zɨ́ sụmụga ꞌdóꞌdụ́yóko tutú e do ụ́ṛụ́ a ngị. Zɨ́ye ndị́sịyé cigí mɨụ́ṛụ́ tutú ba ánu éyị́ mɨánu.
GEN 31:47 Zɨ́ Labána ị́fị́ ịrị bi máa née Zɨgárá Sadụ́sa, zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ꞌbɨ ené yaá Gịlị́dị.
GEN 31:48 Zɨ́ Labána úku ledre kɨ́dí, “Karaba ní tutú bɨ ụṛụ́zé ba nɨ go éyị́ bɨ nɨ óto zée zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ndíki mɨyéme ledre bɨ dongaráze kéyị ní.” Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị bi née Gịlị́dị gɨ zɨ́a ní.
GEN 31:49 Ndị́sịnɨ́ kpá ndólo bi née Mizị́pa, gɨ zɨ́a Labána uku ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo idí lúrú bi dozé sɨmɨ bɨ ndazé do bɨkéṛị́ a kéyị wá ní.
GEN 31:50 Togụ́ méngị lárá nyị́ma ga gére, togụ́ ꞌdíꞌbi mbú ngíti géyị kará e, abú ngíti ꞌyị ukuꞌdodo zɨ́ma wá, ídí ówo a kɨ́dí Lomo owo ledre née bɨ dongaráze kéyị ní go.”
GEN 31:51 Zɨ́ Labána kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Mɨụ́ṛụ́ tutú nɨ go ba kɨ́ mongụ́ tutú bɨ otozé wo dongaráze kéyị ní.
GEN 31:52 Tutú bɨ ụṛụ́zé kɨ́ mongụ́ tutú née nɨ ndị́sị óto zée zɨ́ze ndị́sị sómụ́ndíki a kɨ́dí, máútúásá ókpóómo tutú ga gére née ndéré méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị wá, útúásá kpá ókpóómo a zɨ́yị ndéréyị méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma wá.
GEN 31:53 Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Abarayáma, Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Nówara e kɨ́ Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbụyé e ní nɨ ꞌdécị ngbanga née ne dongaráze.” Zɨ́ Yakóbo lólóbụ́ kɨ́ ịrị Lomo bɨ ꞌbụa Isáka ndịsị óto úndrua kɨ́dí née nɨ lódụ́ kacɨ́ mɨyéme ledre née.
GEN 31:54 Zɨ́ Yakóbo ꞌdáná éyị́ do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Gịlị́dị ní, do ndólo sụmụné e zɨ́ye ánu éyị́ kéye. Gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ye ꞌdúꞌduyé cịkị ore.
GEN 31:55 Akpa kɨ́ phịyị́ a née, zɨ́ Labána fáka nyị́ne e kɨ́ bulúnduné e zɨ́a údru súrú mɨmbéꞌdeyé za mbá. Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbɨ ené.
GEN 32:1 Gɨ do kacɨ́ née ní, Yakóbo nɨ mɨndéréne do mɨsiꞌdi, zɨ́ maláyika ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ꞌdódo royé zɨ́a.
GEN 32:2 Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurúndiki yée ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba táya ꞌbɨ Lomo.” Née ní zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị bi née Manayíma.
GEN 32:3 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné kása ꞌyị kasa ené e ꞌdáꞌdá zɨ́ lúnduné Ésawu sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Seyíra do bi bɨ kóo bulúndu Edómo ndịsịnɨ́ doa ní.
GEN 32:4 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ndéré ndíkisé mongụ́ ꞌyị amá Ésawu go yá, zɨ́se úku ledre zɨ́a yaá, ‘ꞌYị kasa eyị́ Yakóbo uku ledre yaá, tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ga bɨ okpó ba mbá mándị́sị ndịsị ꞌbe ꞌbɨ Labána.
GEN 32:5 Mándáꞌbaógụ go mááyí kɨ́ tụ́ꞌdụ́, ị́tị́ e, kɨ́ dongí e, kábịṛị́kị e, ína e kpá kɨ́ ꞌyị kasa e yaꞌdá e kɨ́ kará e zɨ́ma. Mákása ꞌyị kasa ga ba máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ótoómo bɨsinyí ledre ga bɨ kóo máméngị yée zɨ́yị ní, zɨ́yị ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ tɨ́ káa do owụ́ ꞌbɨ mbágáyị.’ ”
GEN 32:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa ga gére ndaꞌbalugunɨ́ royé ógụndíki Yakóbo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nderé ndikizé lúnduyị́ Ésawu go, cakaba ní nɨ gɨrí go do mɨsiꞌdi mɨógụné zɨ́yị yána kɨ́ ꞌyị e do kacɨ́ne míya eso (400).”
GEN 32:7 Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ Yakóbo, zɨ́a ífi sɨmɨ ꞌyị ené e kɨ́ bangá ené e gbre.
GEN 32:8 Sɨmɨ sómụ́ ledre ené, “Togụ́ Ésawu ogụ go útú kɨ́ okó do ngíti géyị ꞌyị ené e yá, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ utú aka doyé wá ní nɨyí ngásáókpó zɨ́ye ómoyé.”
GEN 32:9 Née ní zɨ́ Yakóbo ị́nyịné íni ini zɨ́ Lomo, “Mbófo éyị́ zɨ́yị Lomo bɨ kóo ndị́sị lúrú bi kacɨ́ bulúndumá Abarayáma kɨ́ ꞌbụmá Isáka ní, áyí Ngére bɨ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndáꞌba mu sɨmɨ káṇgá eyị́ zɨ́ sụmụyị́ e, mááyí óto yị́ị zɨ́ bɨlámá ledre e ndị́sị méngị royé zɨ́yị ní.’
GEN 32:10 Bɨ go kenée ní, Lomo mááyí bɨsinyí ꞌyị. Máútúásá kóo ówo bɨlámá ledre káa zɨ́ bɨ méngị wo zɨ́yị íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ma ba wá. Sɨmɨ bɨ kóo mááyí ꞌdógụ Yeredéne ní, mááyí kóo dụụ́ kɨ́ ngbángbá do sị́lị́ma, tɨ́ lá bɨ nda ba ní, mááyí go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ma káa zɨ́ bɨ máífi sɨmɨyé gbre née.
GEN 32:11 Áko Lomo, máíni ini ba zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị yómo máa gɨ zɨ́ lúndumá Ésawu. Ngịrị a ndịsị méngị máa gɨ zɨ́a nɨ ógụ útú kɨ́ okó domá, kɨ́ kará e kɨ́ owụ́ ga ba mbá.
GEN 32:12 Tɨ́ lá úku kóo ledre kɨ́dí, ‘Mááyí óto yị́ị zɨ́ bɨlámá ledre e ndị́sị méngị royé zɨ́yị, bulúnduyị́ e nɨyí étrị káa zɨ́ sayi bɨ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ ngárá utúasánɨ́ óloónzó a wá ní.’ ”
GEN 32:13 Zɨ́ Yakóbo ꞌdúꞌduné cịkị íri. Gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ zɨ́a ní, zɨ́a ị́nyịné gélé ngíti géyị íꞌbí a zɨ́ lúnduné Ésawu.
GEN 32:14 ꞌDiꞌbi kóo kará ína e míya gbre (200), yaꞌdá ye cị́ kéṛị́ a (20), kará kábịṛị́kị e míya gbre (200), yaꞌdá ye cị́ kéṛị́ a (20),
GEN 32:15 kará gémele e cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e, kará ị́tị́ e cị́ gbre (40), yaꞌdá ye sokó (10), nda kɨ́ kará dongí e cị́ kéṛị́ a (20) kɨ́ yaꞌdá ye sokó (10).
GEN 32:16 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné ífi bangá ga gére née kacɨ́ sị́ doyé. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌyị kasa ené e do óto yée kacɨ́ bangá ga bɨ ifi yée née kị́éꞌdo kị́éꞌdo mbá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu ꞌdáꞌdá íri, ídísé ndéré kɨ́ dongaráse.”
GEN 32:17 Zɨ́a úku ledre zɨ́ wo bɨ nɨ ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne ní kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ ndíkísé go kɨ́ lúndumá Ésawu zɨ́a ndúnduꞌyú yaá, ‘Áyí ꞌyị ꞌbɨ ambi, sara áyí ndéré ꞌda, sara ambí nɨ mị́ngị́ bangá ga bɨ kóꞌdụ́ ba ne ní?’
GEN 32:18 ídí úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Bangá ga ba ꞌbɨ ꞌyị kasa eyị́ Yakóbo. Kasa yée zɨ́yị ngéré ené. Nɨ gɨ ꞌdáꞌba gɨrí rayíi.’ ”
GEN 32:19 Zɨ́ Yakóbo kpá úku ledre zɨ́ ngíti géyị ꞌyị kasa ené ga gére née mɨkékeṛị́a mbá kɨ́dí, “Ídísé úku mbá kémbị́ ledre kị́éꞌdo sɨmɨ bɨ ndíkísé go kɨ́ Ésawu e ní.
GEN 32:20 Ledre nda lị́gị sée kɨ́ úku a bɨ yaá, ‘ꞌYị kasa eyị́ Yakóbo nɨ gɨ ꞌdáꞌba gɨrí rayíi ní wá.’ ” Kacɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Yakóbo, iꞌbí kóo tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga gére née zɨ́ Ésawu gɨ ro zɨ́ bi émené roa zɨ́a ótoómo bɨsinyí ledre bɨ kóo née mengị wo kɨ́e ní.
GEN 32:21 Née ní zɨ́ Yakóbo kásaókpó éyị́ ga gére ené ꞌdáꞌdá, tɨ́ lá zɨ́a ꞌdúꞌduné cịkị do táya ore.
GEN 32:22 Kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi meꞌbené e gbrengárá kɨ́ owụ́kará ꞌyị ꞌbɨ moko ené e gbre nda kɨ́ wotị́ne sokó doa kị́éꞌdo (11) do kásaókpó yée sága ngbuṛu bɨ kɨ́ ịrịné Zabụ́kụ ní.
GEN 32:23 Gɨ do kacɨ́ bɨ kásaókpó yée go sága ní, zɨ́a kpá kásaókpó éyị́ ené e mbá sága íri.
GEN 32:24 Née ní zɨ́ Yakóbo ídíákáne ore ngúcuné ꞌdogụ ené bi sága wá. Zɨ́ ngíti oꞌdo ógụné útúne kɨ́ okó do Yakóbo, zɨ́ye óṛó royé kéne bi ndre.
GEN 32:25 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née owo ya née utúasá ónzó ngóṛó a bi wá ní, zɨ́a ị́nyịné ócó komo ꞌbungono Yakóbo kpoó, zɨ́ komo ꞌbungono a éfị́ne.
GEN 32:26 Nda née ní, zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Íꞌdí sị́lị́yị gɨ romá mu zɨ́ma ndéréma, bi ará go.” Tɨ́ lá zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíꞌdí amá sị́lị́ma gɨ royị́ wá, ꞌbúó togụ́ údru súrú go mɨmbéꞌdemá.”
GEN 32:27 Zɨ́ oꞌdo née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ịrịyị́ náambi?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịrịmá Yakóbo.”
GEN 32:28 Gɨ ore zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Ịrịyị́ ndaá lolụ Yakóbo wá, ịrịyị́ nda go Isɨréle gɨ zɨ́a rómo komo ꞌyị e do sogo káṇgá ba go mbá zɨ́yị go kpá rómo cụ́ komo Lomo.”
GEN 32:29 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị ị́fị́ aka kpá ịrịyị́ zɨ́ma.” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndúꞌyú ịrịmá gɨ roa ní ꞌdi?” Zɨ́ oꞌdo née nda ị́nyịné údru súrú mɨmbéꞌde Yakóbo.
GEN 32:30 Nda née ní, zɨ́ Yakóbo ndólo ịrị bi née Penuwéle. “Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a bɨ málúrú Lomo go cụ́ kɨ́ komomá máúyu wá ní.”
GEN 32:31 Zɨ́ bi nda go aráónzó roné. Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Penuwéle ndéréókpóne nda go mɨécịné gɨ zɨ́ ꞌbungononé bɨ efị́ ní.
GEN 32:32 Née sị́ ledre bɨ karaba Isɨréle e anunɨ́ cídrí bɨ sɨmɨ longụ bangá gɨ zɨ́a wá ní, gɨ zɨ́a oꞌdo née ocó kóo Yakóbo do cídrí a bɨ komo ꞌbungono a ní.
GEN 33:1 Yakóbo nɨ lúrú bi káa ní zɨ́a ónzó komoné gbó ro Ésawu kɨ́ ogụ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do kacɨ́ne míya eso (400). Née ní zɨ́ Yakóbo ị́nyịné ífi owụ́ e, yée ga bɨ ꞌbɨ Léya kɨ́ Rayéle nda kɨ́ ꞌbɨ owụ́kará ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ gbre ní.
GEN 33:2 Zɨ́a óto kará ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ꞌdáꞌdá, Léya kɨ́ ꞌbɨ ené e gɨ do kacɨ́ye, Rayéle kɨ́ Yoséfa nɨyí ꞌbɨ eyé nda dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba.
GEN 33:3 Zɨ́ Yakóbo útúne zɨ́ye ꞌdáꞌdá, zɨ́a útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne bi ótụ́ doné kóꞌdụ́ Ésawu bi kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre sɨmɨ bɨ ogụ go gbóo cigí lúnduné ní.
GEN 33:4 Tɨ́ lá zɨ́ Ésawu ngásáne fáka Yakóbo do óto sị́lị́ne do goa tónóne íni ini roa. Zɨ́ye útúye mbá íni ini.
GEN 33:5 Zɨ́ Ésawu óyó komoné káa gbó ro kará e kɨ́ owụ́ e. Zɨ́a ndúꞌyú Yakóbo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ógụsé kéye ba ꞌbɨ eyé náambi?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a yaá, “Mongụ́ ꞌyị, née owụ́ ga bɨ Lomo owo ledre kɨ́ma zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ ní.”
GEN 33:6 Nda née ní, zɨ́ kará ꞌyị moko ga ba kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e née ógụyé ótụ́ doyé bi íꞌbí mandá zɨ́ Ésawu.
GEN 33:7 Gɨ do kacɨ́ye, zɨ́ Léya kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ógụyé ótụ́ doyé bi kóꞌdụ́ Ésawu do kpá íꞌbí mandá zɨ́a. Odụyé nda dụụ́ zɨ́ Yoséfa e kɨ́ Rayéle ógụyé, zɨ́ye méngị a kpá kenée.
GEN 33:8 Zɨ́ Ésawu ndúꞌyú Yakóbo kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ enée, ndikízé kɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi kɨ́ra mɨndéréye kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bangá e, ledre máa ꞌbe káa be ꞌdi?” Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mákása bangá ga gére née máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ ị́drị́ne romá mongụ́ ꞌyị.”
GEN 33:9 Tɨ́ lá zɨ́ Ésawu úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ enée, máútúásá ꞌdíꞌbi tụ́ꞌdụ́ bangá ga gére née wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ bangá e nɨyí kpá bo zɨ́ma. ꞌBɨ eyị́ ga gére née idínɨ́ zɨ́yị.”
GEN 33:10 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ndaá kenée wá. Togụ́ ꞌbúma nɨ doyị́, ídí ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ bɨ máíꞌbí zɨ́yị née. Káa zɨ́ bɨ málúrú yị́ị karaba ba ní, nda káa zɨ́ málúrú cụ́ Lomo ní. Gɨ zɨ́a bɨ óto ꞌbúma go zɨ́yị ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo ní.
GEN 33:11 Bɨ go kenée ní, mándéndị́ romá go zɨ́yị ídí ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ bɨ máíꞌbí yée zɨ́yị née, gɨ zɨ́a Lomo saká máa go kɨ́ngaya kɨ́ éyị́ ga gére née.” Nda gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo lányá nda ro Ésawu go kɨ́ngaya ní, zɨ́ Ésawu ṇgúṇgu a zɨ́a ꞌdíꞌbi yée.
GEN 33:12 Gɨ ore zɨ́ Ésawu úku ledre kɨ́dí, “Nderézé mu ꞌbe. Mááyí ꞌdị́yịóto sée.”
GEN 33:13 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, cóngó ro mɨnzéré owụ́ ga ba ndaá. Ili kpá zɨ́ma lúrú kacɨ́ mɨnzéré bangá ga bɨ nɨyí aka ụ́lụ umba ní. Togụ́ nderézé kɨ́ye kakara kenée yá, lá kadra kị́éꞌdo bangá ga gére née nɨyí úyuónzó royé mbá.
GEN 33:14 Bɨ kenée ní, mongụ́ ꞌyị ndéré ꞌbɨ eyị́ mu zɨ́ma ꞌdáꞌdá íri, mááyí lódụ́yị́ gɨ yáa ndoo kacɨ́ ndéré bɨ bangá ga ba kɨ́ owụ́ e nɨyí ndéré a ní, gị zɨ́ma ógụmá ꞌbe ꞌbɨ ngére sɨmɨ Seyíra.”
GEN 33:15 Nda née ní zɨ́ Ésawu úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Togụ́ kenée, mááyí ótoómo ngíti géyị ꞌyị amá ga ba zɨ́se ógụsé kéye.” Zɨ́ Yakóbo ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Nda née kenée gɨ ro ꞌdi? Ngére máíli tɨ́ lá zɨ́yị ị́drị mɨmbéꞌdeyị́ romá éyị́ bɨ nɨ méngị zée ní ndaá.”
GEN 33:16 Née ní kpá ꞌduo kadra née, zɨ́ Ésawu ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Seyíra.
GEN 33:17 Tɨ́ lá zɨ́ Yakóbo ị́nyịyé gɨ ore ndéréógụyé do ngíti bi ndịsịnɨ́ ndólo a Sụkótụ kɨ́ꞌdí bɨ lagá kụ́tụ́ zɨ́ne kɨ́ bangá ené e ní. Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ ịrị bi née gɨ zɨ́a Sụkóta ní.
GEN 33:18 Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo ịnyịnɨ́ gɨ sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́ye ndéréógụyé bɨlámáne sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Sekéme sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, zɨ́a óto táya ené mɨꞌdí sɨmɨ súwú cigí mongụ́ gara ore.
GEN 33:19 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné úgú bi bɨ oto táya ené doa née gɨ zɨ́ wotị́ Amóra ꞌyị ꞌbɨ Sekéme kɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ míya kị́éꞌdo.
GEN 33:20 Née ní zɨ́ Yakóbo óꞌbó mbayi gɨ sɨmɨ tutú ore do ị́fị́ ịrị a Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Isɨréle e ní.
GEN 34:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Dína nyị́ Yakóbo bɨ ndikinɨ́ kɨ́ Léya ní ị́nyịné ndéréne lúrú ngíti géyị kará e gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Sekéme ní.
GEN 34:2 Sɨmɨ bɨ komo wotị́ Amóra ngére bɨ ore ꞌyị ꞌbɨ Ịvị́ta bɨ kɨ́ ịrịné kpá Sekéme utú ro Dína ní, zɨ́a ị́nyịné ngáka Dína ndị́sị kɨ́e káa do kára kɨ́ cóngóro.
GEN 34:3 Nda née ní, zɨ́ ꞌbú Dína nyị́ Yakóbo nda ídíne doa kɨ́ngaya, zɨ́a ndị́sịné lóndo komo owụ́kára née gɨ ro zɨ́ ꞌbúne ídíne doa.
GEN 34:4 Zɨ́ Sekéme úku ledre zɨ́ ꞌbụné Amóra kɨ́dí, “Babá ófụ́ owụ́kára née zɨ́ma.”
GEN 34:5 Sɨmɨ bɨ Yakóbo uwú ledre yaá ngakanɨ́ nyị́ne Dína go ndị́sị kɨ́e kɨ́ cóngóro ní, zɨ́a ndécị́ne tí zaá gị sɨmɨ kadra bɨ wotị́ ga ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ sɨmɨ súwú go ꞌbe kɨ́ lúrú kacɨ́ bangá eyé e ní.
GEN 34:6 Nda née ní, zɨ́ Amóra ꞌbụ Sekéme ndéréne ndúꞌyú Yakóbo gɨ ro ledre nyị́ a zɨ́ wotị́ne.
GEN 34:7 Sɨmɨ bɨ wotị́ Yakóbo e uwúnɨ́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ye kenée ní, geré zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ súwú ꞌbe. Zɨ́ ledre née íꞌbí komokenyị́ kɨ́ sɨmɨkesị́ zɨ́ye kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a éyị́ bɨ Sekéme mengị née oto kese go ro ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e. Née bɨcayi ledre bɨ utúasá zɨ́a méngị roné wá ní.
GEN 34:8 Tɨ́ lá zɨ́ Amóra úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨmbéꞌde Wotị́ma Sekéme ili nyị́se née go kɨ́ngaya. Ótoómosé wo mu zɨ́a, zɨ́a ꞌdíꞌbi wo káa do meꞌbené.
GEN 34:9 Nɨ mɨútúásáne zɨ́ze yéme ledre ófụ́ ro dongaráze kése. Azé ꞌdíꞌbi nyị́se e, zɨ́se kpá ꞌdíꞌbi nyị́ze e.
GEN 34:10 Ásé ndị́sị dongaráze sɨmɨ Sekéme ona do bɨlámá bi. Azé kpá íꞌbí bi ga bɨ ona ní mbá zɨ́se, zɨ́se ndị́sị gámáse kɨ́ bangá esé e sɨmɨ a káa zɨ́ bɨ ílisé ní. Ásé kpá ówo bɨlámá ledre gɨ sɨmɨ káṇgá ba ona.”
GEN 34:11 Zɨ́ Sekéme úku ledre zɨ́ ꞌbụ Dína e kɨ́ lúnduga kɨ́dí, “Ótoómosé ledre zɨ́ma, zɨ́ze ófụ́ rozé kéne. Mááyí íꞌbí éyị́ ga bɨ ílisé yée ní mbá zɨ́se.
GEN 34:12 Úkusé lá ledre éyị́ bɨ ílisé ní, zɨ́se ólo késị́ kára esé káa zɨ́ bɨ ílisé ní, mááyí íꞌbí a zɨ́se togụ́ ótoómosé nyị́se née go zɨ́ma ófụ́ a ní.”
GEN 34:13 Gɨ zɨ́a bɨ sinyinɨ́ lémịyé Dína go ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e sómụ́ndíki mani lóndo Sekéme kɨ́ ꞌbụné Amóra kɨ́e sɨmɨ bɨ nɨyí ódro kéye ní kɨ́dí,
GEN 34:14 “Utúasázé méngị ledre káa zɨ́ née wá. Iꞌbízé ezé lémịzé zɨ́ oꞌdo bɨ ngárá utú ngbuṛu wá ní wá. Née mongụ́ komokenyị́ zɨ́ze.
GEN 34:15 Azé ṇgúṇgu ledre née ꞌbúó togụ́ ꞌyị esé ga bɨ yaꞌdá e ní utúnɨ́ go mbá ngbuṛu zɨ́ye ídíye go káa zɨ́ze ní.
GEN 34:16 Azé nda fú íꞌbí nyị́ze e zɨ́se ófụ́yé e zɨ́ze kpá ófụ́ nyị́se e. Togụ́ ledre née mengị roné go kenée azé fú ógụ ndị́sị kése káa do ꞌyị e kị́éꞌdo.
GEN 34:17 Tɨ́ lá togụ́ ṇgúṇgusé esé ledre útú ngbuṛu wá, azé ꞌdíꞌbi lémịzé zɨ́ze ókpóze kɨ́e.”
GEN 34:18 Zɨ́ ledre bɨ ukunɨ́ née útúásáne komo Amóra e kɨ́ wotị́ne Sekéme.
GEN 34:19 Sekéme nɨ owụ́phɨṛangá bɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌyị ga ꞌbe ꞌbɨ eyé ore mbá ní. Luꞌbú wá, zɨ́a ị́nyịné geré ndéré méngị ledre bɨ ukunɨ́ née gɨ zɨ́a ꞌbú nyị́ Yakóbo ofụ kóo doa go.
GEN 34:20 Née ní, zɨ́ Amóra kɨ́ wotị́ne Sekéme ndéréye ku mbotụ mongụ́ gara ódroyé zɨ́ ꞌyị eyé ga bɨ sɨmɨ gara ore ní.
GEN 34:21 “ꞌYị ga gére nɨyí bɨlámá ꞌyị e. Nɨ bɨlámáne zɨ́ye ndị́sịyé sɨmɨ káṇgá ezé ona ndị́sị gámá kɨ́ bangá eyé e káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní gɨ zɨ́a káṇgá ezé nɨ mongụ́ne kɨ́ngaya, nɨ ꞌdíꞌbi zée kéye mbá. Azé ófụ́ nyị́ye zɨ́ye kpá ófụ́ nyị́ze e.
GEN 34:22 Tɨ́ lá ledre kị́éꞌdo. ꞌYị ga gére née nɨyí ṇgúṇgu a zɨ́ze ídíze kéye káa do ꞌyị kị́éꞌdo ꞌbúó togụ́ zée yaꞌdá e utúzé go mbá ngbuṛu zɨ́ze ídíze káa zɨ́ ye ní.
GEN 34:23 Lúrúsé aka, tụ́ꞌdụ́ bangá e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị éyị́ ga bɨ zɨ́ye née nɨyí nda ídí go káa zɨ́ ꞌbɨ ezé e ní. Bɨ kenée ní, ṇguṇguzé mu zɨ́ye kenée gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé dongaráze ona.”
GEN 34:24 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ nderénɨ́ ku mbotụ mongụ́ gara ní ị́nyịyé mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Amóra e kɨ́ wotị́ne Sekéme, zɨ́ yaꞌdá e ị́nyịyé mbá útúye ngbuṛu.
GEN 34:25 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota, sɨmɨ bɨ uṇgú nɨ aka ndị́sị ꞌdóꞌdo yée ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e gbre, Simiyóna e kɨ́ Lévị bɨ nɨyí gɨ sɨmɨ mbágá kɨ́ Dína e ní ị́nyịyé ꞌdíꞌbi mongụ́ maku eyé ndéré útú okó do ꞌyị ga gére née sɨmɨ bɨ ledre lịgị yée go ní. Zɨ́ye úfu zaá yaꞌdá ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara née ore mbá.
GEN 34:26 Zɨ́ye ógụyé kpụrụ́ gɨ do Amóra kɨ́ wotị́ne Sekéme do úfu yée ꞌdáꞌba. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi lémịyé Dína gɨ ꞌbe ꞌbɨ Sekéme yóó zɨ́ye ókpóye kɨ́e.
GEN 34:27 Zɨ́ ngíti géyị wotị́ Yakóbo e ndéréye do bi bɨ ufunɨ́ ꞌyị e doa née do ngáka éyị́ kacɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara ore kɨ́ꞌdí bɨ sinyinɨ́ lémịyé ní mbá.
GEN 34:28 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi bangá ga bɨ kábịṛị́kị e, ị́tị́ e, dongí e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ ga bɨ ilinɨ́ yée sɨmɨ mongụ́ gara gɨ ore ní mbá ókpó kɨ́e sɨmɨ súwú.
GEN 34:29 Gɨ do kacɨ́ bɨ ngaka onzónɨ́ éyị́ ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi kará e kɨ́ owụ́ e kacɨ́ye mbá ókpó kɨ́ye.
GEN 34:30 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Simiyóna e kɨ́ Lévị kɨ́dí, “ꞌDíꞌbiógụsé báfí go dongaráze kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Peréze e mị́ngị́ káṇgá ga ba. ꞌYị ga gére née nɨyí go ógụ ídí mbá okó romá. Lúrúsé aka eyezé kpá wá, togụ́ kotrụnɨ́ royé ógụ útú okó kɨ́ma ní, nɨyí úfu máa kɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ amá ní mbá ꞌdáꞌba.”
GEN 34:31 Tɨ́ lá zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́a méngị lárá lémịzé káa zɨ́ kára bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá faa ní?”
GEN 35:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Ómụ́ mu ndéré ndị́sịyị́ sɨmɨ Bétele, zɨ́yị óꞌbó mbayi íri zɨ́ Lomo bɨ kóo ꞌdodo roné zɨ́yị sɨmɨ bɨ kóo áyí ndị́sị ngásá gɨ zɨ́ lúnduyị́ Ésawu ní.”
GEN 35:2 Née ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí kéye ní kɨ́dí, “Ụ́cụóyósé lomo ꞌbɨ ꞌyị lóṇgó ga bɨ do sị́lị́se née mbá ꞌdáꞌba, zɨ́se méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo ní, zɨ́se nda ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó esé e ésị yée rosé.
GEN 35:3 Gɨ ore zɨ́se ógụsé zɨ́ze ndéréze sɨmɨ Bétele, kɨ́ꞌdí bɨ mááyí óꞌbó mbayi zɨ́ Lomo ní. Lomo bɨ ndịsị úwú ini amá sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, zɨ́a ndị́sịné lúrú bi ne kacɨ́ma kacɨ́ kadra mbá ní.”
GEN 35:4 Née ní, zɨ́ye íꞌbí lomo ga gére kɨ́ ngoꞌdi ga bɨ ro mbílíye ní mbá zɨ́ Yakóbo. Zɨ́ Yakóbo ícióto lomo kɨ́ éyị́ mbílí ga gére née sɨmɨ káṇgá cịkị sị́ kágá sɨmɨ Sekéme ore.
GEN 35:5 Sɨmɨ bɨ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ené e ịnyịnɨ́ go ndéré ní, zɨ́ Lomo ésị ngịrị sɨmɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ore ní mbá, káa bɨ nɨyí ndéré lódụ́ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ené e ke.
GEN 35:6 Zɨ́ Yakóbo e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo do kacɨ́ne ní ndéréógụyé sɨmɨ bi bɨ kɨ́ ịrịné Lụ́zụ bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Bétele, sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní.
GEN 35:7 Sɨmɨ Bétele íri, zɨ́a óꞌbó mbayi zɨ́ Lomo do ị́fị́ ịrị a, Lomo ꞌbɨ Bétele gɨ zɨ́a Lomo ꞌdodo kóo roné zɨ́a ore sɨmɨ bɨ nɨ ngásáóyó roné gɨ zɨ́ lúnduné ní.
GEN 35:8 Née ní, zɨ́ Débura bɨ ngboróogụ Rebéka ní úyuné. Do óto bi zɨ́a sị́ ngíti mongụ́ kágá kɨ́ ịrịné óka sɨmɨ Bétele ore. Zɨ́ye ị́fị́ ịrị bi née Alóni Bakụ́tụ.
GEN 35:9 Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo ndaꞌbaogụ gɨ sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́a do íꞌbí ándá úndru zɨ́a.
GEN 35:10 Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịrịyị́ nɨ yị́ ené tɨ́ Yakóbo, tɨ́ lá utúasánɨ́ lolụ ndólo yị́ị Yakóbo wá, nɨyí nda ndólo yị́ị go Isɨréle.” Née ní zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị doa Isɨréle.
GEN 35:11 Gɨ ore zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní, máíꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́yị ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé tụ́ꞌdụ́. Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e, kɨ́ bi eyé e nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨyị́, zɨ́ ngíti géyị ídíye káa do mɨngburoko ngére e.
GEN 35:12 Káṇgá bɨ kóo máíꞌbí zɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka ní, máíꞌbí kpá go zɨ́yị, mááyí kpá íꞌbí káṇgá née zɨ́ bulúnduyị́ e gɨ do kacɨ́yị.”
GEN 35:13 Sɨmɨ bɨ Lomo uku ledre née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréókpóne gɨ do bi bɨ gáa ndịsị ódro doa zɨ́ Yakóbo ní.
GEN 35:14 Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ícióto mongụ́ tutú cị́ ꞌdága do bi bɨ Lomo odro zɨ́a doa née. Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi leꞌyị́ kɨ́ sụꞌbụ́ léfe a do tutú née káa do ꞌdáná éyị́ óto úndru Lomo kɨ́e.
GEN 35:15 Zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ịrị bi bɨ Lomo odro zɨ́a doa née Bétele.
GEN 35:16 Née ní, zɨ́ Yakóbo e ómụ́ye gɨ sɨmɨ Bétele gɨ ore, sɨmɨ bɨ nɨyí aka do mɨsiꞌdi gbála gɨ sɨmɨ Efaráta ní, zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne gɨ ro zɨ́ Rayéle áráne. Zɨ́ owụ́ nda tónóne ówoné sɨmɨ a bɨsinyíne kɨ́ngaya.
GEN 35:17 Gɨ zɨ́a bɨ mɨárá Rayéle ꞌdoꞌdo kóo wo go kɨ́ngaya ní, zɨ́ kára bɨ ndịsị sáká wo gɨ ro zɨ́a áráne ní úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá, áyí árá ngíti owụ́ ꞌbɨ eyị́ owụ́oꞌdo.”
GEN 35:18 Sɨmɨ bɨ Rayéle nɨ nda go gbóo gɨ ro úyu ní, zɨ́a ị́nyịné ị́fị́ ịrị wotị́ne née Benóni. Zɨ́ Yakóbo ị́fị́ ꞌbɨ ené Benzemúna.
GEN 35:19 Née ní zɨ́ Rayéle úyuné do ícióto wo do mɨsiꞌdi kɨ́ ndéréye sɨmɨ Efaráta bɨ ndolonɨ́ kpá Beteléme ní.
GEN 35:20 Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi mongụ́ tutú ícióto a do bi zɨ́ Rayéle. Tutú máa née gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karaba ba mɨéké ledre nɨ roa kɨ́dí bi zɨ́ Rayéle.
GEN 35:21 Gɨ do kacɨ́ née, zɨ́ Isɨréle ómụ́ne ndéré lágá kụ́tụ́ ndị́sịné sɨmɨ a sogo bi bɨ kɨ́ ịrịné Mịgịdéle Edára.
GEN 35:22 Sɨmɨ bɨ Isɨréle nɨ mɨndị́sịné sɨmɨ ị́rịgbére née ore ní, zɨ́ Rụ́bene ị́nyịné ndéréne ndị́sịné kɨ́ meꞌbe ꞌbụné káa do kára bɨ kɨ́ ịrịné Bíla ní. Zɨ́ ꞌbụ a Isɨréle úwú ledre née. Wotị́ Yakóbo e nɨyí kóo mbá sokó doa gbre.
GEN 35:23 Wotị́ga máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ Léya ní nɨyí, Rụ́bene bɨ nɨ ne owụ́ndíká ꞌbɨ Yakóbo, Simiyóna, Lévị, Zụ́da, Isakára nda kɨ́ Zebụlụ́na.
GEN 35:24 Wotị́ga máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní nɨyí ꞌbɨ eyé, Yoséfa e kɨ́ Benzemúna.
GEN 35:25 Yée máa yée ga bɨ gɨ sɨmɨ owụ́kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Rayéle bɨ kɨ́ ịrịné Bíla ní nɨyí ꞌbɨ eyé, Dána e kɨ́ Nafatáli.
GEN 35:26 Yée ga bɨ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ owụ́kára bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Léya bɨ kɨ́ ịrịné Zílifa ní nɨyí ꞌbɨ eyé, Gáda e kɨ́ Aséra. Ga gére née ịrị wotị́ Yakóbo ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a sɨmɨ Padána Aráma ní.
GEN 35:27 Zɨ́ Yakóbo ndéréne lúrú ꞌbụné Isáka sɨmɨ Mamaré gbóo kɨ́ Kiríta Arába bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Éborono ní, kɨ́ꞌdí bɨ kóo Abarayáma e kɨ́ Isáka ndịsịnɨ́ ndị́sị ní.
GEN 35:28 Isáka mengị kóo mbá sɨmɨbi míya kị́éꞌdo doa cị́ eso (180).
GEN 35:29 Uyu nda kóo sɨmɨ bɨ nɨ nda goó ngokoné kɨ́ngaya ní. Zɨ́ wotị́ga ga bɨ Ésawu e kɨ́ Yakóbo ní óto wo.
GEN 36:1 Ba ledre gɨ ro bulúndu Ésawu ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo e ní.
GEN 36:2 Ésawu ofụ́ kóo kára gɨ sɨmɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e. Ịrị meꞌbea bɨ nyị́ ꞌyị ga bɨ Éte e ní nɨ Áda nɨ nyị́ Éloni. Meꞌbea máa wo bɨ ꞌbɨ ené nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ịvị́ta ní ịrị a ꞌbɨ ené Olibáma nyị́ Ána bulúndu Zibóna,
GEN 36:3 meꞌbea máa wo bɨ Basimáta ní, nɨ nyị́ Isɨméle lémị Nebayóta.
GEN 36:4 Meꞌbe Ésawu e ota mbá ꞌyị ndíki owụ́ e. Meꞌbea bɨ Áda ní ndiki ꞌbɨ ené Elifáza, zɨ́ Basimáta ndíki ꞌbɨ ené Ruwéle,
GEN 36:5 zɨ́ Olibáma nda ndíki ꞌbɨ ené Zéwụsa e kɨ́ Zaláma nda kɨ́ Kóra. Ga gére née ịrị wotị́ Ésawu ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́a sɨmɨ Kanána ní.
GEN 36:6 Gɨ ore, zɨ́ Ésawu ꞌdíꞌbi meꞌbené e, wotị́ne e, nyị́ne e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ gɨ do kacɨ́ne ní, bangá ené e kɨ́ ngíti géyị éyị́ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e bɨ ndiki yée sɨmɨ Kanána ní mbá do ómụ́ne ndéré ndị́sịné gbála gɨ do bi bɨ Yakóbo nɨ doa ní.
GEN 36:7 Omụ́ kóo gɨ zɨ́a bi bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị doa kɨ́ Yakóbo e ní, eye lolụ kóo gɨ royé gbrengárá wá. Bangá eyé e etrịnɨ́ nda kóo go kɨ́ngaya.
GEN 36:8 Née ní zɨ́ Ésawu bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Edómo ní ómụ́ne ndéré ndị́sịné sɨmɨ káṇgá bɨ do bi ekị́ekị́ bɨ sɨmɨ Seyíra ní.
GEN 36:9 Ba ledre gɨ ro Ésawu bulúndu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo e bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ do bi ekị́ekị́ sɨmɨ Seyíra ní.
GEN 36:10 Ga ba ní ịrị wotị́ Ésawu e. Ésawu e ndikinɨ́ Elifáza kɨ́ meꞌbené bɨ Áda ní, zɨ́ meꞌbea bɨ Basimáta ní ndíki ꞌbɨ ené Ruwéle.
GEN 36:11 Wotị́ Elifáza ga bɨ ndíki yée ní nɨyí Temána e, Ómara e, Zéfo e, Gatáma e, nda kɨ́ Kenáza.
GEN 36:12 Zɨ́ Ésawu e kpá ndíki ngíti owụ́ kɨ́ ịrịné Elifáza bɨ nɨ ꞌbụ Amaléka kɨ́ ꞌberịné bɨ Timáni ní. Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu e bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbea bɨ Áda ní.
GEN 36:13 Wotị́ Ésawu bɨ ndikinɨ́ wo kɨ́ Basimáta kɨ́ ịrịné Ruwéle ní, ndiki ꞌbɨ ené Náta e, Zéra e, Sáma e nda kɨ́ Miza. Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu ga bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbea bɨ Basimáta ní.
GEN 36:14 Wotị́ Ésawu máa yée ga bɨ Olibáma nyị́ Ána bulúndu Zibóna ndiki yée ní, nɨyí ꞌbɨ eyé Zéwụsa e, Zaláma e nda kɨ́ Kóra.
GEN 36:15 Ga gére née kóo sị́ do ga bɨ gɨ dongará bulúndu Ésawu e ní. Elifáza bɨ owụ́ndíká ꞌbɨ Ésawu ní, nɨ ne ꞌyị bɨ ndikiogụ mɨngburoko sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Temána e, Ómara e, Zéfo e, Kenáza e,
GEN 36:16 Kóra e, Gatáma e kɨ́ Amaléka e ní. Née kóo mbá sị́ do bɨ Elifáza ndiki yée sɨmɨ Edómo ní. Nɨyí bulúndu Ésawu bɨ tetéye nɨ Áda ní.
GEN 36:17 Bulúndu Ésawu ga bɨ gɨ sɨmɨ wotị́ a bɨ Ruwéle ní, nɨyí ꞌbɨ eyé sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Náta e, Zéra e, Sáma e kɨ́ Miza e ní. Sị́ do máa ga gére née Ruwéle ndikiogụ yée ne sɨmɨ Edómo. Nɨyí bulúndu Ésawu bɨ tetéye nɨ Basimáta ní.
GEN 36:18 Wotị́ Ésawu bɨ ndiki wo kɨ́ meꞌbené bɨ Olibáma ní, ndikiogụ ꞌbɨ ené sị́ do ga bɨ kɨ́ ịrịyé Zéwụsa e, Zaláma e kɨ́ Kóra e ní. Ga gére née sị́ do ga bɨ gɨ sɨmɨ meꞌbe Ésawu bɨ Olibáma nyị́ Ána ní.
GEN 36:19 Ga gére née ịrị bulúndu Ésawu bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Edómo ní. Nɨyí kóo mbá mɨngburoko sị́ do gɨ sɨmɨ kúfú yée née.
GEN 36:20 Ga ba ịrị wotị́ Seyíra ꞌyị ꞌbɨ Órị bɨ nɨyí ye mɨzefị ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Edómo ore ꞌdesị́ ní. Ịrịyé nɨ, Lotána, Sụbụ́la, Zibóna, Ána,
GEN 36:21 Disóna, Ezére e nda kɨ́ Disána. Wotị́ Seyíra ga gére née nɨyí kóo ye sị́ do ꞌyị ꞌbɨ Órị e.
GEN 36:22 Wotị́ Seyíra bɨ kɨ́ ịrịné Lotána ndiki ꞌbɨ ené kóo Órị e kɨ́ Omámu. Timáni nɨ ꞌbɨ ené lémị Lotána.
GEN 36:23 Wotị́a máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Sụbụ́la ní, ndikiogụ ꞌbɨ ené kóo Alavána, Manáta, Ebála, Séfo e nda kɨ́ Onáma.
GEN 36:24 Ngíti wotị́ Seyíra bɨ kɨ́ ịrịné Zibóna ní, ndiki ꞌbɨ ené Ayá e kɨ́ Ána. Ána utúogụ kóo do ngbuṛu bɨ iní a ịrị́ mɨị́rị́ sɨmɨ bɨ ndị́sị ndéré kɨ́ dongí ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụné sɨmɨ súwú ánu éyị́ ní.
GEN 36:25 Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Ána ní, ndiki kóo Disóna e kɨ́ Olibáma.
GEN 36:26 Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Disóna ní, ndiki kóo Emadána, Esebána, Isarána nda kɨ́ Keráni.
GEN 36:27 Zɨ́ wotị́a bɨ Ezére ní, ndiki ꞌbɨ ené Bilána, Zavána e kɨ́ Akána.
GEN 36:28 Wotị́ Seyíra máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Disána ní, ndiki Úza e kɨ́ Arána.
GEN 36:29 Ga gére née sị́ do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Órị e ní, Lotána, Sụbụ́la, Zibóna nda kɨ́ Ána,
GEN 36:30 Disóna, Ezére e kɨ́ Disána. Wotị́ Seyíra ga gére née nɨyí kóo ye ngére kacɨ́ sị́ doyé ga gére née sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Seyíra ore.
GEN 36:31 Ba ịrị mɨngburoko ngére ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ bi do ndị́sịyé do kúfú ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Edómo ní mbá ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mɨngburoko ngére ga bɨ ꞌbɨ Isɨréle ní.
GEN 36:32 Mɨzefị mongụ́ ngére ꞌbɨ Edómo bɨ ꞌyị e otonɨ́ wo ní, nɨ Béla wotị́ Biyóra bɨ mongụ́ gara ené nɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Dinába ní.
GEN 36:33 Sɨmɨ bɨ Béla uyu ní, zɨ́ Zobába wotị́ Zéra ꞌyị ꞌbɨ Buzóra ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére.
GEN 36:34 Sɨmɨ bɨ Zobába uyu ní, zɨ́ Usáma bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Temána ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére.
GEN 36:35 Sɨmɨ bɨ Usáma uyu ní, zɨ́ Adáda wotị́ Bedáda ꞌyị ꞌbɨ Avíti ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. Adáda mengịnɨ́ kóo okó kɨ́ Mịdịyáni e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Muwába zɨ́a rómo komoyé cụ́.
GEN 36:36 Sɨmɨ bɨ Adáda uyu ní, zɨ́ Samála ꞌyị ꞌbɨ Masaréka ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére.
GEN 36:37 Sɨmɨ bɨ Samála uyu ní, zɨ́ Sáwụla ꞌyị ꞌbɨ Rebóta gbóo kɨ́ ngbuṛu bɨ Efaráta ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére.
GEN 36:38 Sɨmɨ bɨ Sáwụla uyu ní, zɨ́ Balanána wotị́ Akóbo ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére.
GEN 36:39 Sɨmɨ bɨ Balanána wotị́ Akóbo uyu ní, zɨ́ Adára ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ Péwu ní ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a káa do mongụ́ ngére. Ịrị meꞌbea kóo Metabéle nyị́ Matírida bɨ kɨ́ ịrị nyị́ne Mezába ní.
GEN 36:40 Ba ịrị kúfú ꞌyị ga bɨ Ésawu ndiki ogụ yée ní. Ịrịyé nɨ Timína e, Aláva e, Yetéte e,
GEN 36:41 Olibáma, Éla, Pinóna,
GEN 36:42 Kenáza, Temána, Mibizára,
GEN 36:43 Magadiyéle e kɨ́ Yiráma. Ga gére née mbá ịrị sị́ do ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí mɨngburoko sị́ do sɨmɨ Edómo ní. Ịfị́nɨ́ ịrị ga gére née kacɨ́ káṇgá bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨyé ní. Ésawu ndiki ogụ sị́ do ꞌyị ꞌbɨ Edómo e mbá ne.
GEN 37:1 Yakóbo nderé ndịsị kóo sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána kɨ́ꞌdí bɨ kóo ꞌbụa ndịsịnɨ́ ní.
GEN 37:2 Ba ledre gɨ ro Yakóbo. Sɨmɨ bɨ Yoséfa nɨ kóo go owụ́phɨṛangá sɨmɨbi ené nɨ go sokó doa ịnyị doa gbre ní, zɨ́ye kóo ndị́sịyé kɨ́ mɨngburoko lúnduné e ndịsị ꞌbáꞌbá bangá ꞌbɨ ꞌbụyé. Lúnduga ga gére née kóo wotị́ meꞌbe ꞌbụyé ga bɨ Bíla e kɨ́ Zílifa ní. Zɨ́ Yoséfa ógụné lị́kpị́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé íri ní mbá zɨ́ ꞌbụyé.
GEN 37:3 Yakóbo otoofụ kóo yị́ ené ꞌbú Yoséfa go rómo do ngíti géyị wotị́ne e mbá, gɨ zɨ́a ndikinɨ́ kóo Yoséfa zɨ́a sɨmɨ bɨ nɨ kóo go ngokoné ní. Zɨ́a ꞌdíꞌbi bongó bɨ kɨ́ bɨlámá tífíne ní íꞌbí a zɨ́ Yoséfa ndị́sị ésị a.
GEN 37:4 Sɨmɨ bɨ lúnduga owonɨ́ kɨ́dí ꞌbụyé oto ꞌbú Yoséfa go rómo doyé mbá ní, zɨ́ ꞌbú Yoséfa nzúlúne doyé, zɨ́ye óto bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé roa, odronɨ́ lolụ bɨlámá ódro zɨ́a wá.
GEN 37:5 Sɨmɨ ngíti ndụlụ zɨ́ Yoséfa ꞌdúꞌduru, sɨmɨ bɨ lịkpị́ ꞌduru née zɨ́ lúnduné e ní, zɨ́ ꞌbúa nzúlú tátá roné doyé nda ꞌdáꞌdá.
GEN 37:6 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Úwúsé aka ꞌduru bɨ máꞌdúru ba.
GEN 37:7 Máꞌdúꞌduru, azé ndị́sị ódó kére yáká. ꞌDiya káa ní zɨ́ kụṛụꞌbụ kére bɨ máódó ní ị́nyịógụné tóroné cị́ ꞌdága, zɨ́ kụṛụꞌbụ kére esé e yóko royé gbaá dongá kụṛụꞌbụ kére amá zɨ́ye ótụ́ doyé zɨ́a bi.”
GEN 37:8 Zɨ́ lúnduga úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre eyị́ ní íli ídí káa do mongụ́ ngére zɨ́ rokoꞌbụyị́ ídíne dozé?” Zɨ́ ꞌbú Yoséfa nzúlúne doyé kɨ́ngaya gɨ zɨ́ ꞌduru bɨ ꞌduru kɨ́ ledre bɨ uku wo ní.
GEN 37:9 Gɨ ore zɨ́ Yoséfa kpá ꞌdúru ngíti ꞌduru, zɨ́a úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Máꞌdúru kpá ngíti ꞌduru go. ꞌDuru máa wo ba nɨ ꞌbɨ ené, zɨ́ kadra e kɨ́ éfé nda kele e sokó doa kị́éꞌdo ndị́sịyé útúógụyé bi zɨ́ma.”
GEN 37:10 Sɨmɨ bɨ lịkpị́ ꞌduru née zɨ́ ꞌbụné kpá zɨ́ lúnduné e ní, zɨ́ ꞌbụa úku ledre zɨ́a oꞌbụóbụ kɨ́dí, “ꞌDuru máa bɨ ꞌdúru née lárá ꞌduru ꞌdi? Sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá mbágáyị kɨ́ma kɨ́ lúnduyị́ e azé ógụ ótụ́ dozé bi do káṇgá kóꞌdụ́yị?”
GEN 37:11 Zɨ́ lúndu Yoséfa e óto ledre née sɨmɨyé roa, tɨ́ lá ꞌbụa bandá kóo ledre née sɨmɨ sómụ́ ledre ené.
GEN 37:12 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ lúndu Yoséfa e ꞌdíꞌbi bangá ꞌbɨ ꞌbụyé ndéré kɨ́ye do bi éyị́ mɨánu gbóo kɨ́ Sekéme,
GEN 37:13 zɨ́ Isɨréle úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ owo bú, lúnduyị́ e nderénɨ́ go kɨ́ bangá e do bi éyị́ mɨánu gbóo kɨ́ Sekéme ní, ógụ mu, máíli kása yị́ị zɨ́ye íri.” Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne.”
GEN 37:14 Née ní zɨ́ ꞌbụa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndéré mu lúrú lúnduyị́ e kɨ́ bangá ga gére née togụ́ nɨyí mbá bɨlámáye yá zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ kɨ́ ledreyé zɨ́ma.” Zɨ́a kásaókpó wo gɨ do bi bɨ ndịsịnɨ́ doa sɨmɨ ꞌbululu Éborono ní ndéré lúrú lúnduné e. Sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ sɨmɨ Sekéme ní,
GEN 37:15 zɨ́ ngíti oꞌdo ndíki wo kɨ́ gámá lóꞌbó roné sɨmɨ káṇgá née ore, zɨ́a ndúꞌyú Yoséfa kɨ́dí, “Ndịsị gámásóꞌdo ꞌdi?”
GEN 37:16 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mándị́sị gámásóꞌdo lúndumá e. Útúásá go ꞌdódo bi bɨ bangá eyé e ndị́sịnɨ́ ánu éyị́ doa ní zɨ́ma?”
GEN 37:17 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Omụ́nɨ́ yị́ eyé gɨ ona go. Máúwú ledre gɨ tarayé kɨ́dí, ‘Nderézé mu sɨmɨ Dotána.’ ” Née ní zɨ́ Yoséfa ndéréne lódụ́ kacɨ́ lúnduné e, zɨ́a ndéré ndíki yée gbóo kɨ́ Dotána.
GEN 37:18 Zɨ́ lúnduga lúrúndíki wo gɨ gbála, ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ ógụné zɨ́ye, zɨ́ye ndómo tarayé gɨ ro zɨ́ye úfuóyó wo.
GEN 37:19 Zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “ꞌYị ꞌduru ba nɨ gɨ ꞌdáa go ógụ.
GEN 37:20 Ogụ gɨrí mu, zɨ́ze úfu wo zɨ́ze ónzóóto umbu a sɨmɨ ngúru kuṛú gu ꞌdawú ga ba. Zɨ́ze úku a kɨ́dí bangá sinyí ꞌdiꞌbi wo go, ánuónzó wo go. Zɨ́ze aka ówo éyị́ bɨ nɨ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ ꞌduru ené máa née ní ní.”
GEN 37:21 Sɨmɨ bɨ Rụ́bene uwú ledre née kenée ní, zɨ́a sómụ́ sóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ yómo Yoséfa doa gɨ zɨ́ye ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndazé úfu wo wá.
GEN 37:22 Ndazé ꞌdíꞌbiógụ sáma a kpá wá. ꞌDiꞌbizé lá wo zɨ́ze ụ́cụ wo sɨmɨ kuṛú gu ꞌdawú ga ba sɨmɨ súwú ona, tɨ́ lá ndazé méngị bɨsinyí ledre kɨ́e wá.” Rụ́bene uku kóo ledre née kenée gɨ ro yómo wo gɨ zɨ́ye gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi wo ndáꞌba kɨ́e zɨ́ ꞌbụné.
GEN 37:23 Née ní, sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ ndiki lúnduné e ní, zɨ́ye útú ꞌdíꞌbi wo íꞌdíógụ bɨlámá bongó ené bɨ kɨ́ bɨlámá tífíne ní gɨ roa ꞌdáꞌba,
GEN 37:24 zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ụ́cụ wo sɨmɨ kuṛú gu ꞌdawú. Sɨmɨ sịndị́ kadra née iní ndaá kóo sɨmɨ gu ꞌdawú née wá.
GEN 37:25 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbalugunɨ́ royé go ndị́sịyé bi ánu éyị́ ní, zɨ́ye lúrúndíki ꞌyị ga bɨ kɨ́ sị́ doyé Isɨméle e ní kɨ́ ógụyé gɨ sɨmɨ Gịlị́dị. Ịmbị́nɨ́ kóo kágá ga bɨ kɨ́ bɨlámá ndonyoyé kɨ́ ngíti géyị bɨlámá éyị́ mɨndonyo e do gémele eyé ndéré kɨ́e úgúóyó yée sɨmɨ Ízibiti.
GEN 37:26 Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Togụ́ ufuzé lúnduzé zɨ́ze ótoécị ledre umbu a ní, éyị́ bɨ azé ówo a gɨ sɨmɨ a ní ꞌdi?
GEN 37:27 Togụ́ lá máa yá, idízé úgúóyó wo zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle e gɨ zɨ́ wo bɨ azé méngị bɨsinyí ledre kɨ́e ní. Ówosé bú, nɨ lúnduzé, mbigí sanáze kpá sámazé.” Zɨ́ lúnduga ṇgúṇgu a.
GEN 37:28 Née ní sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga bɨ gɨ sɨmɨ Mịdịyáni ogụnɨ́ ní, zɨ́ lúndu Yoséfa e lálaógụ wo gɨ sɨmɨ gu ꞌdawú do úgúóyó wo kɨ́ komo késị́ cị́ kéṛị́ a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga gére née, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ókpó kɨ́e sɨmɨ Ízibiti.
GEN 37:29 Sɨmɨ bɨ Rụ́bene ndaꞌbalugu roné do gu ꞌdawú íri ní, nɨ lúrú bi káa ní Yoséfa ndaá lolụ wá, zɨ́a lófo bongó gɨ roné gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́.
GEN 37:30 Zɨ́a ndáꞌbalúgu roné úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Owụ́ ba ndaá ꞌbɨ ené lolụ íri wá. Mááyí méngị goó ꞌdi?”
GEN 37:31 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ye óṇgoónzó ína do ꞌdíꞌbi bɨlámá bongó bɨ kɨ́ tífíne kacɨ́ Yoséfa née ní lóꞌdó a sɨmɨ sáma ína née.
GEN 37:32 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi bongó née ndáꞌba kɨ́e zɨ́ ꞌbụyé. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Owozé bongó ba bi. Lúrú yéme aka za kpó kpó kpó née ndaá bongó ꞌbɨ wotị́yị wá?”
GEN 37:33 Zɨ́a ówo bongó née tɨ́ kóró zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba tɨ́ bongó ꞌbɨ wotị́ma. Bangá sinyí ufu wo go do ánuónzó a. Maꞌdíi lófo bayi Yoséfa go kụ́ṛị́ kụ́ṛị́.”
GEN 37:34 Gɨ ore zɨ́ Yakóbo lófo bongó bɨ roné ní za mbá ꞌdáꞌba, do ꞌdíꞌbi nzenze bongó ésị a roné íni wotị́ne kɨ́e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e.
GEN 37:35 Zɨ́ wotị́ga kɨ́ nyị́ga ógụyé mbá zɨ́a gɨ ro ị́drị mɨmbéꞌdea, tɨ́ lá zɨ́a ásiné ili ené do ị́drị mɨmbéꞌdené wá. Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí íni wotị́ma née gị sɨmɨ bɨ mááyí úyu zɨ́ma ólụ́ma sɨmɨ káṇgá ní.” Née ní zɨ́ Yakóbo ndị́sịné íni wotị́ne née tɨ́ kenée.
GEN 37:36 Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Mịdịyáni ga gére née úgúóyó Yoséfa sɨmɨ Ízibiti ore zɨ́ Potifá manda ꞌdáꞌdá ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko e ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére.
GEN 38:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Zụ́da ómụ́ne ótoómo lúnduné e ndéré ndị́sịné sɨmɨ gara bɨ Adulúma ní cigí ꞌbe ꞌbɨ oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Íra ní.
GEN 38:2 Sɨmɨ bɨ nɨ íri ní, zɨ́ Zụ́da ówo owụ́kára nyị́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Súwa gɨ sɨmɨ nyị́ Kanána e. Zɨ́a ófụ́ wo zɨ́ye ndị́sịyé kéne,
GEN 38:3 zɨ́ owụ́kára née ídíne kɨ́ sɨmɨné do ndíkiógụ owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Éra.
GEN 38:4 Zɨ́ kára née kpá ídíne kɨ́ sɨmɨné zɨ́a ndíki owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Onána.
GEN 38:5 Zɨ́a kpá ndíki ngíti owụ́oꞌdo do ị́fị́ ịrịa Séla. Aránɨ́ kóo wo sɨmɨ bɨ Yụ́da e nɨyí sɨmɨ gara bɨ Kezɨ́bi ní.
GEN 38:6 Sɨmɨ bɨ Éra owụ́ndíká ꞌbɨ Zụ́da ngboró ógụ go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́ Zụ́da ófụ́ kára zɨ́a kɨ́ ịrịné Tamára.
GEN 38:7 Tɨ́ lá Éra, owụ́ndíká ꞌbɨ Zụ́da nɨ yị́ ené bɨsinyí ꞌyị do komo Lomo. Née ní zɨ́ Ngére Lomo úfu wo.
GEN 38:8 Gɨ ore zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ Onána, “ꞌDíꞌbi lụ́mụ́yị née zɨ́yị ndị́sịyị́ kɨ́e káa do kára zɨ́se ndíki owụ́ e kéne sɨmɨ lafa ꞌbɨ lúnduyị́.”
GEN 38:9 Tɨ́ lá Onána owo bú kɨ́dí owụ́ ga bɨ yée nɨyí ndíki yée kéne ní ndanɨ́ eyé owụ́ ꞌbɨ ené wá. Sɨmɨ bɨ nɨ go ndị́sị kɨ́ kára umbu bɨ kacɨ́ lúnduné née ní, zɨ́a ndị́sị ndéꞌyị́ ené bi káa bɨ née nɨ óto owụ́ sɨmɨ a zɨ́a ndíki a sɨmɨ lafa ꞌbɨ lúnduné.
GEN 38:10 Ledre bɨ kóo ndịsị méngị a née nɨ kóo mongụ́ bɨsinyí ledre do komo Ngére Lomo. Zɨ́ Lomo kpá úfuóyó wo.
GEN 38:11 Gɨ ore zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ Tamára kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Ndáꞌba aka mu ndị́sị káa do kára umbu ꞌbe ꞌbɨ ꞌbụyị́ gị togụ́ Séla ngboró ogụ go káa do yaꞌdá ꞌyị.” Somụ́ ꞌbɨ ené ya, “Séla nɨ go kpá ógụ úyu cé káa zɨ́ ꞌbɨ lúnduné e ní.” Née ní zɨ́ Tamára ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbụné.
GEN 38:12 Gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e zɨ́ meꞌbe Zụ́da nyị́ Súwa úyuné. Sɨmɨ bɨ Zụ́da ini meꞌbené, lerị́ ụkụ́ nda gɨ roa go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ Timána kɨ́ ezegámá Íra ꞌyị ꞌbɨ Adulúma zɨ́ yaꞌdá ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ólo kálá kábịṛị́kị ené e ní.
GEN 38:13 Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ ledre zɨ́ Tamára kɨ́dí, “Tetéyị yaꞌdá ꞌyị ị́nyị go gɨ ro ndéré sɨmɨ Timána ólo kálá kábịṛị́kị ené e ní,”
GEN 38:14 zɨ́a íꞌdíóyó bongó bɨ ndịsị ésị a ꞌbɨ kára umbu ní gɨ roné ꞌdáꞌba. Zɨ́a ꞌdíꞌbi bɨlámá mbílí bongó lóꞌbụ a roné, doné e kɨ́ sɨmɨ komoné mbá gɨ ro zɨ́ne ídíne kpị́. Zɨ́a ndéré ndị́sịné tara mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ólụ́ sɨmɨ Enayíma do mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ndéré sɨmɨ Timána ní. Owoyeme bú bɨlámáne kɨ́dí, abú bɨ Séla ngboró ogụ go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, ilinɨ́ eyé íꞌbí née zɨ́a káa do meꞌbea wá.
GEN 38:15 Sɨmɨ bɨ Zụ́da lurúndiki wo ní, zɨ́a sómụ́ a kɨ́dí née kára bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní, gɨ zɨ́a loꞌbụꞌdụtụ sɨmɨ komoné go.
GEN 38:16 Owo ené bɨ kɨ́dí née kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené ní wá. Zɨ́a ndéréne zɨ́a dogboṛụ mɨsiꞌdi íri do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ze ndị́sịzé kéyị káa kára kɨ́ oꞌdo.” Zɨ́ Tamára ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí íꞌbí zɨ́ma ꞌdi gɨ ro zɨ́ze ndị́sị kéyị?”
GEN 38:17 Zɨ́ Zụ́da úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí kása owụ́ ína gɨ dongará ína amá e zɨ́yị.” Zɨ́ Tamára ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Útúásá go ótoómo éyị́ zɨ́ma ona bɨ zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí maꞌdíi áyí kása ína ní?”
GEN 38:18 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Tamára kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ꞌdi?” Zɨ́ Tamára úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngoꞌdi bɨ ro sị́lị́yị kɨ́ nyari bɨ goyị́ née kpá kɨ́ ngbángbá bɨ do sị́lị́yị née.” Zɨ́a ị́nyịné íꞌbí éyị́ ga gére née zɨ́a, zɨ́ye ndị́sịyé kéne. Zɨ́a geré óto owụ́ sɨmɨ a.
GEN 38:19 Zɨ́ Tamára ndáꞌbané ꞌbe, zɨ́a íꞌdíógụ bɨlámá mbílí bongó bɨ loꞌbụ roné ní do ésịlúgu bongó ꞌbɨ kará umbu e roné.
GEN 38:20 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ Zụ́da kása owụ́ ína do sị́lị́ ezegámáne bɨ ꞌyị ꞌbɨ Adulúma zɨ́a ndéré kɨ́e zɨ́ kára née gɨ ro zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ené ga bɨ zɨ́a íri ní, tɨ́ lá ogụndiki ené wo do biné née wá.
GEN 38:21 Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore ní kɨ́dí, “Kára bɨ tara mɨsiꞌdi bɨ ndịsị ólụ́ sɨmɨ Enayíma ona bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ba nɨ ꞌda?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Kára ndaá ꞌbɨ ené ona bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní wá.”
GEN 38:22 Née ní zɨ́a ndáꞌbalúgu roné úku a zɨ́ Zụ́da kɨ́dí, “Máówo amá wo wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore ní ukunɨ́ yaá, ‘Kára ndaá ꞌbɨ ené kú ore bɨ ndịsị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní wá.’ ”
GEN 38:23 Zɨ́ Zụ́da úku ledre kɨ́dí, “Éyị́ ga gére née idí mu zɨ́a, káa bɨ azé ídí káa zɨ́ éyị́ kugú ꞌbɨ ꞌyị e. També mákása tɨ́ owụ́ ína go zɨ́a, tɨ́ lá bɨ ngárá ndíki wo wá ní.”
GEN 38:24 Gɨ do kacɨ́ éfé ota zɨ́ ngíti ꞌyị úku ledre zɨ́ Zụ́da kɨ́dí, “Tamára kára ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ eyị́ luyú ledre go ndị́sị gámáne kacɨ́ yaꞌdá e faa, gɨ zɨ́ kéyị née ní nɨ go kɨ́ owụ́ sɨmɨné.” Sɨmɨ bɨ Yụ́da uwú ledre née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Idínɨ́ ꞌdíꞌbi Tamára do ónzó a ku phoꞌdụ zɨ́a áṛáónzó roné ꞌdáꞌba.”
GEN 38:25 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo go ndéré kɨ́e ní, zɨ́a kákasa zɨ́ teténe yaꞌdá ꞌyị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ bɨ sɨmɨmá ba mị́ngị́ éyị́ ga ba oto ne. Lúrú aka ngoꞌdi, nyari kɨ́ ngbángbá ga ba, ówo mị́ngị́ a bú?”
GEN 38:26 Zụ́da áyí lúrú bi káa ní, gbó ro éyị́ ené e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ledre ené nɨ maꞌdíi, málúyú ledre máa gɨ zɨ́a máíꞌbí amá Tamára zɨ́ wotị́ma Séla wá.” Gɨ do kacɨ́ ledre née ní ndịsịnɨ́ lolụ kéne káa do kára kɨ́ oꞌdo wá.
GEN 38:27 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra utúasá go gɨ ro zɨ́a áráne ní, zɨ́a áráógụ owụ́ toṇgo e mbá yaꞌdá e.
GEN 38:28 Sɨmɨ bɨ nɨ árá ní, zɨ́ ngúruyé ésịógụ sị́lị́ne sága zɨ́ kára bɨ ndị́sị árá do sị́lị́ a née ꞌdíꞌbi bɨkesị́ káꞌdá bongó ódó a ro sị́lị́a. Zɨ́ kára née úku ledre kɨ́dí, “Wo ba aráụtụne.”
GEN 38:29 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ lalalugu sị́lị́ne ní, zɨ́ lúndua geré ólụ́ógụ ené. Zɨ́ kára née úku ledre kɨ́dí, “Née ní go mɨsiꞌdi bɨ ꞌdéwe phụ́trụ zɨ́yị áráyị doa ní.” Nda née ní do ị́fị́ ịrịa Peréze.
GEN 38:30 Zɨ́ lúndua bɨ odónɨ́ bɨkesị́ káꞌdá bongó ro sị́lị́a áráne do ị́fị́ ịrịa Zéra.
GEN 39:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née nderéokpónɨ́ kɨ́ Yoséfa go sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ Potifá ngúru mongụ́ ꞌyị bɨ do ꞌyị óndó bi ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní, úgú wo gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨméle ga gére née do ndáꞌbané kɨ́e ꞌbe.
GEN 39:2 Ngére Lomo nɨ kóo kɨ́ Yoséfa zɨ́a óto wo zɨ́ moko ené ídíne bɨlámáne kɨ́ngaya sɨmɨ mɨndị́sị a bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní.
GEN 39:3 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ené bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti owo yaá Ngére Lomo nɨ kɨ́ Yoséfa, iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a ne zɨ́ moko ené ndị́sị ndéréne mbá bɨlámáne ní,
GEN 39:4 zɨ́ ledre ꞌbɨ Yoséfa émené komo Potifá kɨ́ngaya zɨ́a gélé Yoséfa káa do bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ moko ené. Zɨ́ Potifá óto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené, zɨ́a kpá ótoómo éyị́ sị́lị́ne e mbá zɨ́ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a ne.
GEN 39:5 Gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ oto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené, kpá kɨ́ éyị́ sị́lị́ne e mbá ní, zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí úndru sɨmɨ éyị́ ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti ní gɨ zɨ́ Yoséfa. Lomo iꞌbí kóo úndru sɨmɨ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ Potifá ní mbá. Éyị́ máa yée ga bɨ ꞌbe kɨ́ yée ga bɨ yáká ní.
GEN 39:6 Née ní zɨ́a ótoómo Yoséfa ndị́sịné lúrú bi kacɨ́ éyị́ ené e mbá ne. Potifá somụ́ ené lolụ ledre éyị́ ga gére née wá, nda lá dụụ́ ledre éyị́ bɨ gɨ ro zɨ́ne ánu a ní. Yoséfa nɨ kóo bɨlámá owụ́phɨṛangá kɨ́ lámá roné,
GEN 39:7 gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ meꞌbe mongụ́ ꞌyị ené óto ꞌbú Yoséfa doné zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máíli zɨ́ze kótrụ bi ꞌdúꞌdu kéyị.”
GEN 39:8 Zɨ́ Yoséfa ási ené. Zɨ́a úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Lúrú aka mongụ́ ꞌyị amá somụ́ ené ledre éyị́ ga bɨ ꞌbe ba mbá wá, zɨ́a ótoómo éyị́ ga gére née mbá zɨ́ma ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye.
GEN 39:9 ꞌYị ndaá ꞌbe ona bɨ romo gɨ domá ní wá. Mongụ́ ꞌyị amá asi kɨ́ kémbị́ éyị́ kị́éꞌdo káa gɨ zɨ́ma wá, lá dụụ́ yị́ị gɨ zɨ́ bɨ áyí meꞌbea ní. Mááyí méngị bɨsinyí ledre née zɨ́ma lúyúma ro Lomo kenée lárá káa be ꞌdi?”
GEN 39:10 Abú bɨ ndịsị úku ledre née zɨ́ Yoséfa kacɨ́ kadra mbá ní, zɨ́a ásiné, kotrụnɨ́ bi ꞌdúꞌdu kéne wá, ndịsị gbawá cígí a.
GEN 39:11 Kadra kị́éꞌdo, Yoséfa ndéré go ꞌdị́cị́ méngị moko ené káa zɨ́ bɨ lengbe ní. ꞌYị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbe ore ní ndanɨ́ mbá wá.
GEN 39:12 Zɨ́ meꞌbe Potifá ólụ́ne kacɨ́ a íri zɨ́a útúne tị ro bongó ꞌbɨ Yoséfa lála do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu ndị́sị kɨ́ma.” Tɨ́ lá zɨ́ Yoséfa ótoómo bongó née cịkị do sị́lị́a do gbúgbuógụné sága.
GEN 39:13 Sɨmɨ bɨ lurú kɨ́dí Yoséfa otoomo bongó ené go cịkị do sị́lị́ne gbugbuogụ go sága ní,
GEN 39:14 zɨ́a ndólo ꞌyị moko ené ga bɨ ore ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé aka, ꞌyị ꞌbɨ Ébere bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo zɨ́ze ꞌbe ona ba, ogụ gɨ ro zɨ́a ndị́sịné úku zée. Olụ́ lodụ́ gáa kacɨ́ma ꞌdị́cị́ áyíne gɨ ro ngáka máa, bɨ zɨ́ma mbụ́mbụ́dụ́ ba.
GEN 39:15 Sɨmɨ bɨ uwú domá kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ógụyé sáká máa ní, zɨ́a ótoómo bongó ené cigíma do gbúgbuógụné sága.”
GEN 39:16 Zɨ́ meꞌbe Potifá bándá bongó ꞌbɨ Yoséfa cigíne ore gị zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yoséfa ndáꞌbaógụné ꞌbe.
GEN 39:17 Gɨ ore zɨ́ kára née ꞌdíꞌbi ledre née lị́kpị́ a zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené. “ꞌYị ꞌbɨ Ébere bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo zɨ́ze ꞌbe ona ba olụ́ lodụ́ gáa kacɨ́ma ꞌdị́cị́ ona gɨ ro ngáka máa.
GEN 39:18 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ mámbụ́mbụ́dụ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ngásáógụyé sáká máa ní, zɨ́a ótoómo bongó ené cigíma do gbúgbuógụné sága.”
GEN 39:19 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ené uwú ledre bɨ meꞌbea lịkpị́ zɨ́a, ya “Née ledre bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ mengị kɨ́ma ní,” zɨ́ ledre née útúne sɨmɨa ꞌduo káa zɨ́ phoꞌdụ ní.
GEN 39:20 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yoséfa ꞌdíꞌbi wo ónzó a sɨmɨ sị́gịnị kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ bándá ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée mɨꞌdíꞌbi ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ kóo Yoséfa nɨ sɨmɨ sị́gịnị ní,
GEN 39:21 Ngére Lomo nɨ kóo bo kɨ́e. Zɨ́a ówo ledre kɨ́ Yoséfa zɨ́ ledre ené óto ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ore ní mbá ídíye kɨ́ rokinyi kɨ́e.
GEN 39:22 Née ní zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị óto Yoséfa káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨꞌdíꞌbiyé sɨmɨ sị́gịnị ore ní, zɨ́a kpá ndị́sịné lúrú bi kacɨ́ éyị́ ga bɨ ore ní mbá.
GEN 39:23 ꞌYị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị otonɨ́ eyé sómụ́ ledre kɨ́ngaya gɨ ro éyị́ ga bɨ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye ní wá, gɨ zɨ́a Ngére Lomo nɨ kóo bo kɨ́e zɨ́ moko ené ndị́sị ndéréne ꞌdáꞌdá.
GEN 40:1 Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ e kɨ́ ezené ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti, méngị ledre bɨ emengụ́ ní do komo mongụ́ ꞌyị eyé mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti.
GEN 40:2 Zɨ́ mɨmbéꞌde ngére née ésị́ne ro ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga bɨ gbre née bɨsinyíne kɨ́ngaya,
GEN 40:3 zɨ́a ꞌdíꞌbi yée ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị lúrú bi do ꞌyị óndó bi ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ore kɨ́ꞌdí bɨ onzónɨ́ Yoséfa sɨmɨ sị́gịnị ní.
GEN 40:4 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do ꞌyị óndó bi e ní íꞌbí yée zɨ́ Yoséfa ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye. Gɨ do kacɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ ore go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e ní,
GEN 40:5 sɨmɨ ngíti ndụlụ zɨ́ yaꞌdá ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị ba, ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdúꞌduru. ꞌDuru máa ga gére née nɨyí mbá kɨ́ ini ledre e sɨmɨyé kpị́ kpị́ kpị́.
GEN 40:6 Sɨmɨ bɨ Yoséfa ogụ zɨ́ye kɨ́ phịyị́ a née ní, zɨ́a ndíki yée kɨ́ ndị́sị sómụ́ ledre kɨ́ mongụ́ lerị́.
GEN 40:7 Zɨ́a ndúꞌyú mɨnbguroko ꞌyị moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ga bɨ nɨyí kéye sɨmɨ sị́gịnị née ní kɨ́dí, “Ledre máa káa be ꞌdi bɨ ndị́sịsé karaba mbá kɨ́ lerị́ ní?”
GEN 40:8 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Zée gbrengárá ꞌduruzé ꞌduru e, tɨ́ lá ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨyé zɨ́ze ní ndaá.” Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lomo nɨ útúásá úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née ne. Lị́kpị́sé aka ꞌduru esé maꞌdáa zɨ́ma.”
GEN 40:9 Née ní zɨ́ mongụ́ ꞌyị máa wo bɨ ꞌbɨ ené ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ mongụ́ ngéré ní lị́kpị́ ꞌduru ené zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúru mongụ́ kókó kóṛó kɨ́ tóro kóꞌdụ́ma,
GEN 40:10 kóṛó máa née ní nɨ kɨ́ mɨngarasáne e ota. Sɨmɨ bɨ mbílía tonó ụ́ꞌbụ ní, zɨ́a sụ́rụ́ne do ánáógụ bɨkesị́ mɨánáne.
GEN 40:11 Mááyí kenée kɨ́ kóꞌdo leꞌyị́ kóṛó ꞌbɨ mongụ́ ngére do sị́lị́ma. Zɨ́ma ꞌdíꞌbi bɨkesị́ mɨáná née lụ́rụ a sɨmɨ kóꞌdo ꞌbɨ mongụ́ ngére zɨ́ma ꞌdíꞌbi a íꞌbí a zɨ́a.”
GEN 40:12 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née nɨ káa, mɨngarasá kóṛó ga bɨ ota née nɨyí sị́lị́ e ota.
GEN 40:13 Sɨmɨ sị́lị́ ota mongụ́ ngére nɨ ꞌdíꞌbiógụ yị́ị gɨ sɨmɨ sị́gịnị zɨ́a ótolúgu yị́ị do bi moko eyị́ káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní. Nda née ní zɨ́yị ndị́sịyị́ íꞌbí leꞌyị́ kóṛó ené zɨ́a cé káa zɨ́ bɨ kóo ndị́sị méngị a zɨ́a bɨlámáne ní.
GEN 40:14 Karanée sɨmɨ bɨ ledre e emenɨ́ go zɨ́yị ní, ídí sómụ́ndíki ledremá zɨ́yị ówo ledre kɨ́ma zɨ́yị kpá úkuógụ ledremá zɨ́ mongụ́ ngére zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ máa gɨ sɨmɨ sị́gịnị.
GEN 40:15 ꞌYị e ꞌdiꞌbiogụnɨ́ máa ona ye gɨ sɨmɨ káṇgá ezé ꞌbɨ Ébere e kɨ́ cóngóro. Ona máméngị kpá gbawá ledre bɨ do útúásá ónzó máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a ní.”
GEN 40:16 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị máa wo bɨ ꞌbɨ ené ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ mongụ́ ngére lurú ini ledre bɨ Yoséfa ukuogụ ba nɨ mɨútúásáne ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúru kpá ꞌduru, zɨ́ma ị́mbị́ gbété e ota kɨ́ ambata sɨmɨyé domá.
GEN 40:17 Gbété bɨ do lafúne ní, toso bɨlámá ambata ga bɨ ndịsịnɨ́ óꞌbó yée zɨ́ mongụ́ ngére ní nɨ sɨmɨ a, tɨ́ lá zɨ́ solụ́ e ndị́sịyé lágá yée gɨ sɨmɨ gbété gɨ domá gɨ ore.”
GEN 40:18 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née nɨ káa, gbété ga bɨ ota née ní, née sị́lị́ e ota.
GEN 40:19 Sɨmɨ sị́lị́ ota mongụ́ ngére nɨ ꞌdíꞌbiógụ yị́ị gɨ sɨmɨ sị́gịnị zɨ́a íngíónzó yị́ị komo kágá. Zɨ́ solụ́ e ógụyé ndị́sị lágá umbuyị́.”
GEN 40:20 Sị́lị́ ota gɨ do kacɨ́ ledre née, née kóo sị́lị́ bɨ aránɨ́ mongụ́ ngére née sɨmɨ a ní. Zɨ́a méngị ayímbi zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ené e. Zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị íꞌbí kóꞌdo leꞌyị́ zɨ́ne kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́ne gɨ sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́a óto yée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị moko ené e.
GEN 40:21 Zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu ꞌyị íꞌbí kóꞌdo leꞌyị́ zɨ́ne do bi moko, gɨ ro zɨ́a ndị́sịné íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ne.
GEN 40:22 Tɨ́ lá zɨ́a íngíónzó ꞌyị óꞌbó ambata cé káa zɨ́ bɨ Yoséfa uku zɨ́ye sɨmɨ bɨ ukuogụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌdúru zɨ́ye ní.
GEN 40:23 Abú kenée ndotó, ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ zɨ́ mongụ́ ngére somụ́ndiki ené ledre Yoséfa wá. Ledre bɨ kóo Yoséfa uku zɨ́a ní somụ́lịgị yị́ ené go.
GEN 41:1 Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi e gbre, zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ꞌdúꞌduru. Nɨ kenée mɨtóroné kacɨ́ kóꞌdụ́ mongụ́ ngbuṛu bɨ Náyili ní,
GEN 41:2 nɨ lúrú bi káa ní, zɨ́ mɨngburoko mɨóto ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kɨ́ bɨlámá sanáye ṛíṛiṛí ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní ndị́sị ánu éyị́ dongará lómí e kenée.
GEN 41:3 Gɨ do kacɨ́ yée née ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá rógbó ị́tị́ e ịnyị do a gbre (7) kpá ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní dongará yée ga bɨ gáa ba do gbúṛóngó kenée.
GEN 41:4 ꞌDiya káa ní, zɨ́ mɨlárá rógbó ị́tị́ ga gére née nánáónzó bɨlámá mɨóto ị́tị́ ga bɨ kɨ́ sanáye ṛíṛiṛí née do ánuónzó yée mbá. Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úrúne gɨ sɨmɨ ꞌbí.
GEN 41:5 Zɨ́ ꞌbí kpá ꞌdíꞌbi ándá wo zɨ́a kpá ꞌdúru ándá ngíti ꞌduru. Sɨmɨ ꞌduru máa née ní, zɨ́ mɨngburoko do kére e ịnyị doa gbre (7) mbá mụdụ kɨ́ bɨlámá kúfúye ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo.
GEN 41:6 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá do kére e ịnyị doa gbre (7) mbá kíríkála kpá ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo.
GEN 41:7 Zɨ́ do kére bɨ kíríkála ịnyị doa gbre (7) ba ụ́lụ mụdụ ga bɨ kɨ́ bɨlámá kúfúye née mbá. Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti úrúne gɨ sɨmɨ ꞌbí zɨ́a ówo a kɨ́dí yị́ ené ꞌduru.
GEN 41:8 Kɨ́ phịyị́ a née ní, zɨ́a ndị́sịné sómụ́ ledre née kɨ́ngaya. Née ní zɨ́a kákasa kacɨ́ ꞌyị mála e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ komokenzị ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní mbá. Zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti lị́kpị́ ꞌduru bɨ ꞌduru wo ní zɨ́ye, tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́a ní ndaá.
GEN 41:9 Zɨ́ ꞌyị íꞌbí leꞌyị́ úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “Lúrú aka sɨmɨ lịgị amá. Másómụ́ndíki lúyú ledre amá go.
GEN 41:10 Sɨmɨ bɨ kóo mɨmbéꞌdeyị́ esị́ rozé kɨ́ ꞌyị óꞌbó ambata zɨ́yị ꞌdíꞌbi zée ónzó zée sɨmɨ sị́gịnị ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌyị óndó bi eyị́ ní,
GEN 41:11 sɨmɨ kémbị́ ndụlụ, zɨ́ze ị́nyịzé gbrengárá ꞌdúꞌduru, ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru ga gére née mbá kpị́ kpị́ kpị́.
GEN 41:12 Tɨ́ lá owụ́ ꞌyị ꞌbɨ Ébere nɨ kóo bo kɨ́ze íri. Nɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi do ꞌyị óndó bi bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní. Zɨ́ze lị́kpị́ ꞌduru ezé e zɨ́a, zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨyé zɨ́ze.
GEN 41:13 Zɨ́ ledre ga bɨ uku yée zɨ́ze ní méngị roné tɨ́ kenée. Zɨ́yị ꞌdíꞌbilúgu máa do bi moko amá káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdesị́ ní, zɨ́yị íngíónzó ngíti oꞌdo née.”
GEN 41:14 Née ní zɨ́ mongụ́ ngére née kákasa kacɨ́ Yoséfa do geré ꞌdíꞌbiógụ wo gɨ sɨmɨ sị́gịnị gɨrí ꞌdiya. Sɨmɨ bɨ Yoséfa olo doné zɨ́a ésị bɨlámá bongó roné ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ mongụ́ ngére.
GEN 41:15 Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúꞌduru ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ a ní ndaá. Tɨ́ lá ukunɨ́ ledre gɨ royị́ ya útúásá go úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́ma.”
GEN 41:16 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “Máútúásá amá úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨa wá, tɨ́ lá Lomo nɨ úkulúgu ledre kacɨ́ a ne zɨ́yị bɨ nɨ útúásá do mɨmbéꞌdeyị́ ní.”
GEN 41:17 Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máꞌdúꞌduru mááyí mɨtóromá do gbúṛóngó Náyili,
GEN 41:18 zɨ́ mɨngburoko mɨóto ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kɨ́ bɨlámá sanáye ṛíṛiṛí ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní ndị́sị ánu lómí.
GEN 41:19 Gɨ do kacɨ́ yée ga gére ní, zɨ́ ngíti géyị mɨlárá rógbó ị́tị́ e ịnyị doa gbre (7) kpá ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ iní cóngó kɨ́rókóye mbá sága. Málúrúndíki aka mɨlárá ị́tị́ e sɨmɨ Ízibiti ona kenée wá.
GEN 41:20 Zɨ́ mɨlárá rógbó ị́tị́ ga bɨ kɨ́ cóngó kɨ́rókóye mbá sága ba ánuónzó mɨzefị bɨlámá mɨóto ị́tị́ ga bɨ gáa kɨ́ sanáye ṛíṛiṛí née mbá ꞌdáꞌba.
GEN 41:21 Tɨ́ bɨ gɨ do kacɨ́ bɨ anunɨ́ mɨóto ị́tị́ ga gére ní, ꞌyị utúasá úku a bɨ yaá mengịnɨ́ ledre go kenée ní wá. Nɨyí yị́ eyé fú lá rógbóye káa zɨ́ bɨ ꞌdáꞌdá ní. Gɨ ore zɨ́ma úrúma gɨ sɨmɨ ꞌbí.
GEN 41:22 “Zɨ́ma kpá ꞌdúꞌduru zɨ́ mɨngburoko do kére ịnyị doa gbre mbá mụdụ kɨ́ bɨlámá kúfúye ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo.
GEN 41:23 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ ngíti géyị do kére ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ídíye mbá kíríkála kúfúye ndaá kpá wá, ụ́tụógụyé do kókó kére kị́éꞌdo.
GEN 41:24 Zɨ́ do kére bɨ kíríkála ịnyị doa gbre née ụ́lụ mụdụ ga bɨ kɨ́ bɨlámá kúfúye née mbá. Zɨ́ma lị́kpị́ ꞌduru ba zɨ́ ꞌyị mála e, tɨ́ lá ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ ꞌduru née zɨ́ma ní ndaá.”
GEN 41:25 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, “ꞌDuru ga bɨ gbre née ní yị́ eyé lá kémbị́ ꞌduru kị́éꞌdo. Lomo ꞌdodo zɨ́yị née ledre bɨ née nɨ ógụ méngị a ní.
GEN 41:26 Bɨlámá mɨngburoko mɨóto ị́tị́ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ní, née sɨmɨbi ịnyị doa gbre, mụdụ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née kpá sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7). Née yị́ ené lá ledre kị́éꞌdo kpá kémbị́ ꞌduru.
GEN 41:27 Mɨlárá rógbó ị́tị́ ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ ꞌdáꞌba ịnyị doa gbre née kɨ́ kíríkála ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née ní, née ꞌbɨ eyé mongụ́ ꞌbú bɨ nɨ útú kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) ní.
GEN 41:28 “Ngére, ledre née nɨ méngị roné tɨ́ cé kenée. Lomo ꞌdódo ledre bɨ née nɨ ógụ méngị a ní go zɨ́yị.
GEN 41:29 Sɨmɨbi nɨ ídí ịnyị doa gbre (7) zɨ́ éyị́ mɨánu ndị́sị ídíne zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ona mbá káa zɨ́ kuꞌdú ní,
GEN 41:30 tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi máa yée née ní, mongụ́ ꞌbú nɨ ógụ útú kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7). ꞌYị e nɨyí sómụ́ lịgị ledre éyị́ mɨánu bɨ kóo nɨ káa zɨ́ kuꞌdú sɨmɨ Ízibiti ní mbá, zɨ́ ꞌbú ndị́sị léwe bi sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti dụụ́ ne.
GEN 41:31 ꞌYị e utúasánɨ́ sómụ́ndíki ledre éyị́ mɨánu bɨ kóo née wá, gɨ zɨ́a ꞌbú bɨ nɨ ógụ útú gɨ do kacɨ́ a née ní nɨ ídí bɨsinyíne kɨ́ngaya.
GEN 41:32 Sị́ ledre bɨ ꞌduru née ogụ do mongụ́ ngére do mɨsiꞌdiné gbre ní, Lomo oto yeme sómụ́ ledre go gɨ roa bɨlámáne, Lomo nɨ ógụ méngị a luꞌbú lolụ wá.
GEN 41:33 “Bɨ ba ní ili go zɨ́ mongụ́ ngére gélé ꞌyị ꞌbɨ komokenzị bɨ lurú bi bú sɨmɨ ledre olụ́olụ́ do óto wo zɨ́a lúrú bi do káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.
GEN 41:34 Mongụ́ ngére idí gélé ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e zɨ́ye ꞌdíꞌbi kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ịnyị (5) gɨ sɨmɨ éyị́ mɨánu bɨ nɨ káa zɨ́ kuꞌdú sɨmɨ Ízibiti ona kacɨ́ sɨmɨbi bɨ ịnyị doa gbre (7) née mbá.
GEN 41:35 Ídí íꞌbí lorụ idínɨ́ kótrụ éyị́ mɨánu ga gére née mbá óto yée ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti zɨ́a ídíne sɨmɨ gara e káa do éyị́ mɨánu.
GEN 41:36 Éyị́ mɨánu ga gére née idínɨ́ bándá óto yée káa do tóṇgó gɨ ro ꞌyị ga bɨ sɨmɨ káṇgá ba, zɨ́ye ndị́sịyé ánu a gɨ zɨ́ mongụ́ ꞌbú bɨ nɨ ógụ útú sɨmɨ Ízibiti kɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) ní, káa bɨ ꞌyị e nɨyí úyuónzó royé gɨ zɨ́ ꞌbú ke.”
GEN 41:37 Zɨ́ mɨyéme ledre née útúásáne komo mongụ́ ngére kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ené e.
GEN 41:38 Née ní zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú ꞌyị ꞌbɨ moko ené e, “Azé útúásá ówo ꞌyị káa zɨ́ oꞌdo ba, bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní gɨ ꞌda?”
GEN 41:39 Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ Lomo óto yị́ị go zɨ́yị ówoyéme ledre mbá bɨlámáne ní, ngíti ꞌyị bɨ zɨ́ze gélé a bɨ nɨ ꞌyị komokenzị, lurú bi bú sɨmɨ ledre olụ́olụ́ káa zɨ́yị ní ndaá.
GEN 41:40 Bɨ kenée ní, mááyí go ógụ óto yị́ị káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ amá ona ní mbá. ꞌYị ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní nɨyí úwú lorụ mbá gɨ zɨ́yị. Lá gɨ zɨ́a bɨ mááyí mongụ́ ngére ní ꞌbɨ amá rokoꞌbụ nɨ rómo gɨ ꞌbɨ eyị́.”
GEN 41:41 Née ní zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre kɨ́dí, “Máóto yị́ị go káa do ꞌyị lúrú bi do káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.”
GEN 41:42 Zɨ́ ngére née ꞌdíꞌbi ngoꞌdi ené bɨ ndịsị óto kacɨ́ sị́lị́ne kɨ́e sɨmɨ wáraga gɨ ro sị́lị́ne ní ésị a ro sị́lị́ Yoséfa. Zɨ́a ésị bɨlámá mɨṛíṛiṛí bongó roa. Do kpá íꞌbí nyari bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní zɨ́ Yoséfa ónzó a goné.
GEN 41:43 Zɨ́a íꞌbí arabíya bɨ usáni ndịsị lála ní zɨ́ Yoséfa bɨ nɨ geré do kacɨ́ mị́ngị́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní ndị́sị gámáne kɨ́e. Asikíri nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị gbúrógbó kɨ́dí, “Ídísé ótoómo mɨsiꞌdi fúó.” Née ní zɨ́a óto Yoséfa káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.
GEN 41:44 Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máóto yị́ị máa kɨ́ rokoꞌbụmá ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ káṇgá Ízibiti ba. Ledre bɨ úku go ní, ꞌyị bɨ nɨ óyólóꞌbó a ní ndaá sɨmɨ Ízibiti ona mbá wá.”
GEN 41:45 Zɨ́ mongụ́ ngére ócó ịrị do Yoséfa kɨ́dí Zefanáta Panéya. Zɨ́a íꞌbí Aseníta nyị́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ Potifára gɨ sɨmɨ Óno ní zɨ́ Yoséfa káa do meꞌbea. Zɨ́ Yoséfa gámáne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá.
GEN 41:46 Sɨmɨbi ꞌbɨ Yoséfa nɨ kóo cị́ kéṛị́ a do sokó (30) sɨmɨ bɨ ólụ́ sɨmɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ní. Gɨ ro zɨ́a méngị moko ené, zɨ́a ólụ́ógụné gɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ndéré kɨ́ gámáne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti za mbá.
GEN 41:47 Sɨmɨ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) née ní, zɨ́ éyị́ mɨánu ólụ́ógụné kɨ́ngaya.
GEN 41:48 Zɨ́ Yoséfa kótrụ éyị́ mɨánu ga bɨ olụ́ogụnɨ́ sɨmɨ sɨmɨbi bɨ ịnyị doa gbre (7) née sɨmɨ gara ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní mbá do óto yée sɨmɨ gbagba ga bɨ sɨmɨ gara ga gére née. Éyị́ mɨánu ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ yáká ga bɨ gbaá dongá gara ga gére mɨkékeṛị́a mbá zɨ́a óto yée sɨmɨ a ore.
GEN 41:49 Zɨ́ kére ga bɨ Yoséfa yoko yée ní ídíye ṛụ́ṛụ ṛụ́ṛụ káa zɨ́ sayi ga bɨ iní kotrụ yée kóꞌdụ́ mɨkavu ní. Éyị́ mɨánu ofụ nda kóo go zɨ́a ótoómo kɨ́ ékéóto a bi gɨ zɨ́a bi ndárába ndaá lolụ wá.
GEN 41:50 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ Mongụ́ ꞌbú née kɨ́ útú ne, Aseníta nyị́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ Potifára gɨ sɨmɨ Óno ndiki kóo owụ́ go gbre zɨ́ Yoséfa.
GEN 41:51 Yoséfa ịfị́ ịrị owụ́ndíká ené née Manási. Ini Ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo oto máa go zɨ́ma sómụ́lị́gị ledre ꞌdoꞌdó amá kɨ́ ledre ꞌyị amá ga bɨ zɨ́ babá ꞌbe ní mbá.”
GEN 41:52 Ịfị́ ịrị gbre owụ́ ꞌbɨ ené Efarayíma. Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí sɨmɨ ꞌdoꞌdó amá mbá, “Lomo oto máa go zɨ́ma étrịmá.”
GEN 41:53 Zɨ́ sɨmɨbi ịnyị doa gbre (7) bɨ kóo éyị́ mɨánu aná sɨmɨ a kɨ́ngaya sɨmɨ Ízibiti ní ụ́kụ́ne.
GEN 41:54 Zɨ́ bizóró ꞌbɨ ꞌbú bɨ kóo Yoséfa uku ledre a ní tónóne tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo Yoséfa uku ní sɨmɨ ị́rịgbére ga bɨ gbaá ro Ízibiti ní mbá. ꞌBú nɨ tɨ́ bo ní, tɨ́ lá sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá éyị́ mɨánu nɨ yị́ ené bo.
GEN 41:55 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e otụlurúnɨ́ ndonyo ꞌbú ní, zɨ́ ꞌyị e tónóye íni ini zɨ́ mongụ́ ngére gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ye. Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́dí, “Ndérésé zɨ́ Yoséfa, ledre bɨ uku go zɨ́se ní, ídísé méngị wo.”
GEN 41:56 Sɨmɨ bɨ ꞌbú aṇga nda go sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti mbá ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre idínɨ́ mu tónó úgú kére zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e gɨ zɨ́a ꞌbú nɨ nda kóo go bɨsinyíne kɨ́ngaya sɨmɨ Ízibiti.
GEN 41:57 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ gɨ sɨmɨ ngíti géyị káṇgá e ní ndị́sị ógụyé sɨmɨ Ízibiti ndị́sị úgú kére gɨ zɨ́ Yoséfa gɨ zɨ́a ꞌbú utú kóo go bɨsinyíne sɨmɨ káṇgá ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá.
GEN 42:1 Sɨmɨ bɨ kóo Yakóbo úwú ledre kɨ́dí kére nɨ bo sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ wotị́ e kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé lá lúrú komosé gɨ roa ona ní ꞌdi?
GEN 42:2 Máúwú ledre go kɨ́dí kére nɨ bo sɨmɨ Ízibiti. Ndérésé mu íri úgú kére zɨ́ze káa bɨ azé úyu gɨ zɨ́ ꞌbú.”
GEN 42:3 Zɨ́ lúndu Yoséfa e sokó ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ Ízibiti úgú kére.
GEN 42:4 Tɨ́ lá Yakóbo otoomo ené kóo Benzemúna owụ́ lúndu Yoséfa zɨ́ye ndéréye kéye wá káa bɨ ngíti ledre nɨ méngị wo ke.
GEN 42:5 Née ní zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yakóbo ídíye dongará ꞌyị ga bɨ kóo nderénɨ́ úgú kére gɨ sɨmɨ Ízibiti ní gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌbú utú kóo kpá go sɨmɨ Kanána.
GEN 42:6 Yoséfa nɨ ne gávana ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti, ndịsịne úgúóyó kére zɨ́ ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ lúnduga ogụnɨ́ ní, zɨ́ye ótụ́ doyé bi do káṇgá óto úndrua.
GEN 42:7 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ Yoséfa ówo tosoyé kɨ́dí ga ba lúnduné e. Tɨ́ lá ili ené geré gɨ ro ꞌdódo roné zɨ́ye wá, zɨ́a ndị́sị ódroné zɨ́ye fú lá bɨsinyíne kɨ́dí, “Ógụsé gɨ ꞌda?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ogụzé gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, úgú kére.”
GEN 42:8 Abú Yoséfa owo tɨ́ toso lúnduné e go yá, lúnduga owonɨ́ eyé toso a wá.
GEN 42:9 Zɨ́ Yoséfa sómụ́ndíki ꞌduru kóo ꞌduru gɨ royé ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé mbeze e. Ógụsé ba lúrú yéme bi bɨ útúásásé go ógụ kɨ́ okó dozé gɨ doa ní.”
GEN 42:10 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e ogụnɨ́ úgú éyị́ mɨánu.
GEN 42:11 Azé mbá owụ́ ꞌbɨ kémbị́ ꞌyị kị́éꞌdo. Ndazé ezé mbeze e wá.”
GEN 42:12 Yoséfa ya zɨ́ye ní, “Ṛanga, ógụsé née lúrú yéme bi bɨ útúásásé go ógụ kɨ́ okó dozé gɨ doa ní.”
GEN 42:13 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndikinɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e sokó doa gbre (12) mbá owụ́ yaꞌdá e, azé mbá owụ́ ꞌbɨ kémbị́ ꞌbụ kị́éꞌdo, oꞌdo máa née ndịsị ndị́sị sɨmɨ Kanána. Lomo ꞌdiꞌbi ngúruzé go, wo bɨ owụ́ ní nɨ cịkị zɨ́ ꞌbụzé ꞌbe.”
GEN 42:14 Yoséfa ya zɨ́ye ní, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ máúku ba, ásé mbeze e.
GEN 42:15 Mááyí ba ógụ úwú maꞌdíi ledre bɨ gɨ rosé ní, togụ́ ndaá, málóbụ́ sịndị́ ngére ꞌbɨ káṇgá ba go zɨ́se. Ólụ́ógụsé gɨ ona wá ꞌbúó togụ́ owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a née ogụ go ona.
GEN 42:16 Sée mbá ásé ídíáká sɨmɨ sị́gịnị ona. Ngúrusé idí mu ndéréógụ kɨ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a née gɨ ro zɨ́ma ówo a kɨ́dí ledre bɨ úkusé ní nɨ maꞌdíi. Togụ́ kenée wá málóbụ́ sịndị́ ngére ꞌbɨ káṇgá ba go zɨ́se ásé mbeze e.”
GEN 42:17 Zɨ́a úku ledre do óto yée mbá sɨmɨ sị́gịnị kɨ́ sị́lị́ ota.
GEN 42:18 Sɨmɨ sị́lị́ ota née, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí kpá ꞌyị óto úndru Lomo. Ledre bɨ mááyí úku a ba, ídísé méngị a gɨ ro zɨ́se ómosé.
GEN 42:19 Togụ́ ledre esé nɨ maꞌdíi, ídísé ótoómo ngúrusé sɨmɨ sị́gịnị ona, zɨ́ ngítí se ga gére ꞌdíꞌbi kére ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị esé e ꞌbe gɨ zɨ́ ꞌbú.
GEN 42:20 Zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre née gɨrí ógụ kɨ́e. Mááyí ówo a kɨ́dí ledre bɨ úkusé zɨ́ma ní nɨ maꞌdíi. Gɨ ore, ásé ómo ufuzé sée wá.” Zɨ́ye go ṇgúṇgu ledre née.
GEN 42:21 Zɨ́ye tónóye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo zée gɨ ro lúnduzé. Lúrúsé aka káa zɨ́ bɨ kóo lúnduzé nɨ ndị́sị íni ini kɨ́ ṇgúṇgú roné zɨ́ze gɨ ro trịdrịné ní, ꞌdụtụzé mbílíze ngbụ́rụ́ lerị́ a mengị zée wá. Lomo iꞌbí ꞌdoꞌdó go rozé ba.”
GEN 42:22 Ngúruyé bɨ kɨ́ ịrịné Rụ́bene ya zɨ́ye ní, “Máúku kóo ledre go zɨ́se kɨ́dí ndazé méngị lúnduzé née kenée wá, úwúsé esé e wá. Sáma a ndaꞌba dozé ba gɨ zɨ́ ledre née.”
GEN 42:23 Owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Yoséfa owoyeme ledre bɨ yée ndịsịnɨ́ úku a ba bú ní wá. Gɨ zɨ́a togụ́ ili go úku ledre zɨ́ye yá, ngíti ꞌyị nɨ ógụ ne óyólóꞌbó a sɨmɨ tara bɨ owonɨ́ bú ní.
GEN 42:24 Zɨ́a óyó roné gɨ cigíye tónóne íni ini. Zɨ́a ndáꞌbaógụné tónóne ódroné zɨ́ye. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Simiyóna gɨ dongaráye do ódó wo do komoyé ore.
GEN 42:25 Zɨ́ Yoséfa úku ledre idínɨ́ léfe kére zɨ́ye sɨmɨ kombo eyé e, késị́ eyé e idínɨ́ ótolúgu a zɨ́ye do kére eyé e. Idínɨ́ kpá íꞌbí éyị́ mɨánu bɨ zɨ́ye ndéréye kɨ́ ánu a kacɨ́ mɨsiꞌdi ní. Gɨ do kacɨ́ bɨ mengịnɨ́ ledre ga gére née go zɨ́ye kenée ní,
GEN 42:26 zɨ́ye ị́mbị́óto éyị́ e do dongí eyé e yóó zɨ́ye ndéréye.
GEN 42:27 Nda go do bi ꞌdúꞌdu kɨ́ ndụlụ, zɨ́ ngúruyé líkpí tara kombo ené gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu íꞌbí a zɨ́ dongí ené ní, nɨ lúrú bi káa ní, zɨ́a ndíki mɨṛíṛiṛí késị́ ené otolugunɨ́ go sɨmɨ kombo ené.
GEN 42:28 Zɨ́a úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Iꞌbílugunɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ amá go zɨ́ma, lúrúsé aka nɨ bɨ sɨmɨ kombo amá ba.” Zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ꞌdécịné zɨ́ye ndị́sịyé lángbayé zɨ́ye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ Lomo mengị nda zɨ́ze bɨ káa ꞌdi?”
GEN 42:29 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo sɨmɨ Kanána ní, zɨ́ye lị́kpị́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́a kɨ́dí,
GEN 42:30 “Mongụ́ ꞌyị bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti íri née, mengị zée bɨsinyíne. Zɨ́a ndị́sịné méngị láráze káa zɨ́ éyị́ bɨ azé mbeze e sɨmɨ káṇgá née ní ní.
GEN 42:31 Tɨ́ lá zɨ́ze ítí kangú zɨ́a kɨ́dí, ‘Azé yị́ ezé bɨlámá ꞌyị e. Ndazé ezé mbeze e wá.
GEN 42:32 ꞌBụzé ndiki zée sokó doa gbre (12) mbá owụ́ yaꞌdá, ngúruzé ndaá lolụ wá, wo bɨ owụ́ ní idíaká go cịkị zɨ́ ꞌbụzé ꞌbe sɨmɨ Kanána.’
GEN 42:33 “Zɨ́a úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, ‘Gɨ ro zɨ́ma ówo a kɨ́dí ásé bɨlámá ꞌyị e, ídísé ótoómo ngúru lúndusé zɨ́ma ona, zɨ́se ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị esé e gɨ zɨ́ ꞌbú.
GEN 42:34 Tɨ́ lá ídísé ꞌdíꞌbiógụ lúndusé bɨ ambáodụ́ née gɨrí ógụ kɨ́e zɨ́ma. Mááyí ówo a kɨ́dí ndásé mbeze e wá ásé yị́ esé bɨlámá ꞌyị e. Gɨ ore mááyí ótoómo sị́lị́ma gɨ ro lúndusé zɨ́se ndị́sị gámáse kɨ́ úgú éyị́ e sɨmɨ káṇgá ba ona.’ ”
GEN 42:35 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị léfeóyó kére gɨ sɨmɨ kombo eyé ní, zɨ́ye ndíki owụ́ kombo mɨṛíṛiṛí késị́ eyé e sɨmɨ kombo eyé mɨkékeṛị́a mbá. Zɨ́ ngịrị ledre née méngị yée kɨ́ ꞌbụyé e mbá mɨméngị.
GEN 42:36 Zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ílisé go zɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e ụ́kụ́ye mbá? Yoséfa ndaá lolụ wá, Simiyóna ndaá lolụ kpá wá, bɨ ba ní ílisé go kpá ꞌdíꞌbi Benzemúna. Lerị́ máa nɨ nda ídí romá go cụ́ káa be ꞌdi?”
GEN 42:37 Zɨ́ Rụ́bene úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Babá, ídí ótoómo wo do sị́lị́ma, mááyí lúrú bi kacɨ́ a. Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e wá, idínɨ́ úfu owụ́ ꞌbɨ amá e gbre do bi kacɨ́ a.”
GEN 42:38 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Máótoómo sị́lị́ma gɨ ro Benzemúna zɨ́a útúne do kacɨ́se zɨ́se ndérése kéye sɨmɨ Ízibiti wá. Lúnduga uyunɨ́ go mbá idíaká go lá dụụ́ ne. Togụ́ zɨ́se ꞌdíꞌbi wo née zɨ́a kpá úyuné yá, née go kpá umbumá gɨ zɨ́a mááyí go ngoko ꞌyị.”
GEN 43:1 ꞌBú nɨ aka fú lá méngị ꞌyị e kɨ́ngaya sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní.
GEN 43:2 Sɨmɨ bɨ Yakóbo kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e anuonzónɨ́ kére bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́e gɨ sɨmɨ Ízibiti ní go ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ wotị́ne e kɨ́dí, “Ndáꞌbasé mu sɨmɨ Ízibiti ndéré úgú ngíti owụ́ yata éyị́ mɨánu zɨ́ze.”
GEN 43:3 Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị bɨ íri née uku kóo ledre zɨ́ze oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí togụ́ ógụsé kɨ́ ambáodụ́se wá, ‘Útúásásé lúrú komomá wá.’
GEN 43:4 Togụ́ ótoómo Benzemúna go zɨ́ze ndéréze kéye yá, mɨúgú éyị́ mɨánu nɨ ídí zɨ́ze ꞌdiya.
GEN 43:5 Tɨ́ lá togụ́ ótoómo sị́lị́yị gɨ roa wá, utúasázé ndéré wá gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌyị née uku kɨ́dí togụ́ ógụsé kɨ́ ambáodụ́se née wá, ‘Útúásásé lúrú komomá wá.’ ”
GEN 43:6 Zɨ́ Yakóbo úku ledre kɨ́dí, “Méngịsé kéyị zɨ́ma bɨsinyíne káa gɨ zɨ́ ꞌdi, bɨ zɨ́se úku ledre zɨ́ oꞌdo née íri kɨ́dí ngíti lúndusé nɨ bo ní?”
GEN 43:7 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Oꞌdo née nduꞌyú zée do bɨlámá mɨsiꞌdi gɨ ro ówo ledre bɨ gɨ do bizé kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ezé e kɨ́dí, ‘ꞌBụsé nɨ bo trịdrị? Ngíti lúndusé nɨ kpá bo?’ Zɨ́ze úkulúgu ledre zɨ́a kacɨ́ nduꞌyú ené. Bɨ kenée ní azé ówo a bɨ kɨ́dí nɨ úku ledre yaá, ‘Idízé ógụ kɨ́ lúnduzé ní’ káa be ꞌdi?”
GEN 43:8 Zɨ́ Zụ́da úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Ótoómo sị́lị́yị mu gɨ ro owụ́ née zɨ́ze ndéréze kéye úgú éyị́ mɨánu, gɨ zɨ́ wo bɨ zée kése kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ezé e, azé úyu mbá gɨ zɨ́ ꞌbú ní.
GEN 43:9 Mááyí ídí máa ꞌyị lúrú bi kacɨ́ a. Áyí ndúꞌyú máa gɨ roa. Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e óto wo kóꞌdụ́yị wá, mááyí go máa bɨsinyí ꞌyị kɨ́ngaya gɨ ro ledre ené.
GEN 43:10 Idí ndazé lúꞌbú káa zɨ́ ba wá, káa bɨ nderé andázé rozé ba go kɨ́ꞌdí gbre.”
GEN 43:11 Zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ kenée yá, ídísé méngị ledre ba. Ídísé ꞌdíꞌbi ngíti géyị bɨlámá éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá ba gɨ ona sɨmɨ kombo esé e ndéré íꞌbí a zɨ́ oꞌdo née káa do tákpásị́lị́. Kpá kɨ́ éyị́ ga bɨ káa zɨ́ sụꞌbụ́ mɨndonyo, tezị, kágá ụkụ́, nda kɨ́ ngíti géyị kágá ga bɨ nɨyí bo ní ndéré kɨ́e zɨ́a.
GEN 43:12 Ídísé ꞌdíꞌbi mɨṛíṛiṛí késị́ mongụ́ne gɨ ro togụ́ ógụsé go íri yá, késị́ máa wo bɨ kóna iꞌbílugunɨ́ zɨ́se ní, zɨ́se íꞌbí a. Éyị́ née kenée iꞌbíluyúnɨ́ née kóo mɨíꞌbílúyú.
GEN 43:13 ꞌDíꞌbisé lúndusé mu zɨ́se ị́nyịsé ndáꞌbasé zɨ́ oꞌdo née íri.
GEN 43:14 Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní, idí ị́drị mɨmbéꞌde oꞌdo née rosé gɨ ro zɨ́a íꞌdí sị́lị́ne gɨ ro lúndusé bɨ íri ní zɨ́se ndáꞌbaógụsé kéye kɨ́ Benzemúna e mbá bɨlámáse. Togụ́ ꞌbɨ amá ledre go dụụ́ zɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá e ndị́sị úyuyé yá, mengị éyị́ wá, idí mu kenée.”
GEN 43:15 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ ga bɨ yemenɨ́ yée ní, kɨ́ yata mɨṛíṛiṛí késị́ nda kɨ́ lúnduyé Benzemúna yóó zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Ízibiti, do ndéréógụyé zɨ́ Yoséfa.
GEN 43:16 Sɨmɨ bɨ Yoséfa lúrú kɨ́dí ꞌdiꞌbiogụnɨ́ Benzemúna go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ní kɨ́dí, “ꞌDíꞌbi yaꞌdá ga gére née ndéré kɨ́ye zɨ́ma ꞌbe. Zɨ́yị óṇgoónzó bangá zɨ́yị méngị éyị́ mɨánu zɨ́ze kéye kɨ́ yana kadra.”
GEN 43:17 Zɨ́ oꞌdo née méngị tɨ́ ledre ga bɨ Yoséfa uku yée ní, do ꞌdíꞌbi yée ꞌbe ꞌbɨ Yoséfa.
GEN 43:18 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiotonɨ́ yée go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya. Zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ ledre kɨ́dí, “ꞌDiꞌbiogụnɨ́ zée ꞌdị́cị́ kɨ́ra ba goó gɨ ro ledre késị́ ga bɨ kóo otolugunɨ́ yée sɨmɨ kombo ezé sɨmɨ mɨzefị ógụ bɨ ogụzé ona ní tée. Ayí gɨ ro ꞌdíꞌbingéṛị zée zɨ́ne ndị́sịné méngị láráze gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi dongí ezé e gɨ ro zɨ́ne óto zée káa do owụ́kụlụ́ e.”
GEN 43:19 Née ní zɨ́ye ndéréye zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ Yoséfa née úku ledre zɨ́a sɨmɨ bɨ nɨyí go ku mbotụ ní.
GEN 43:20 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, “Lúrú aka, ogụzé kóo go ꞌdáꞌdá ona úgú éyị́ mɨánu.
GEN 43:21 Sɨmɨ bɨ nderéogụzé go do bi ꞌdówụ́ro azé líkpí tara kombo ezé e ní, zɨ́ze ndíki késị́ ezé e otolugunɨ́ go sɨmɨ kombo ezé e. Bɨ ba ní ndaꞌbaogụzé go kɨ́e nɨ goó ba.
GEN 43:22 Owozé wá, togụ́ ambí otolugu késị́ máa née ne yá? Ogụzé kpá go kɨ́ yata késị́ gɨ ro úgú ngíti éyị́ mɨánu kɨ́e zɨ́ze.”
GEN 43:23 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née úku ledre kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Ambí owone, Lomo bɨ ndị́sịsé íni ini zɨ́a kɨ́ ꞌbụsé e ní iꞌbílugu mɨṛíṛiṛí késị́ née ba ne zɨ́se. Wo bɨ kóo úgúsé kére kɨ́e ní, mándíki kóo go cé.” Nda gɨ ore zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Simiyóna zɨ́ye.
GEN 43:24 Zɨ́a ꞌdíꞌbi yée ésị yée ꞌdị́cị́ kacɨ́ Yoséfa, íꞌbí iní zɨ́ye lúgu sịndị́ye kɨ́e. Zɨ́a kpá íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ dongí eyé e.
GEN 43:25 Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ éyị́ ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́ye gɨ ro íꞌbí a zɨ́ Yoséfa káa do tákpásị́lị́ ní óto yée nzíyiyé gɨ zɨ́a uwúnɨ́ go kɨ́dí yée nɨyí ánu éyị́ mɨánu kɨ́ Yoséfa e.
GEN 43:26 Sɨmɨ bɨ Yoséfa ndaꞌbaogụ go ꞌbe ní, zɨ́ye íꞌbí tákpásị́lị́ ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́e ní zɨ́a, zɨ́ye útú lóꞌbụ komoyé bi óto úndrua.
GEN 43:27 Zɨ́ Yoséfa ndúꞌyú ledre sɨmɨ sanáye kpá kɨ́ ledre ngoko ꞌbụyé kɨ́dí, “Ngoko ꞌbụsé bɨ úkusé ledrea zɨ́ma ona ní nɨ káa be ꞌdi? Nɨ aka kɨ́ komoné?”
GEN 43:28 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌBụzé bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ ní, nɨ bo kɨ́ komoné kɨ́ sanáne bɨlámáne.” Zɨ́ye ótụ́ doyé bi óto úndru a.
GEN 43:29 Zɨ́a lúrú bi kere, zɨ́a ónzó komoné ro Benzemúna bɨ owụ́ ꞌbɨ mbágáa ní. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Née owụ́ lúndusé bɨ úkusé ledre a zɨ́ma ní?” Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Lomo idí méngị bɨlámá ledre zɨ́yị owụ́ ꞌbɨ amáa.”
GEN 43:30 Zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo do komo lúndua ore zɨ́a gbúgbuógụné sága lúrúsóꞌdo bi bɨ née nɨ íni ini doa ní. Zɨ́a ólụ́ne ngúcuné ꞌdị́cị́ ené íni ini íri.
GEN 43:31 Zɨ́a ụ́tụ sɨmɨné do lúgu komoné, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné dongaráye. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “ꞌDíꞌbiógụsé éyị́ mɨánu mu.”
GEN 43:32 Zɨ́ye ꞌdíꞌbióto éyị́ mɨánu ꞌbɨ Yoséfa ngúcuné, ꞌbɨ lúnduga kpá ngúcuyé, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti bɨ ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kéye ní kpá ngúcuyé, gɨ zɨ́a ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e anu kotrụnɨ́ éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ébere wá, ndịsịnɨ́ lúrúcáyi ꞌyị ꞌbɨ Ébere e mɨlúrúcáyi.
GEN 43:33 Otonɨ́ bi ndị́sị zɨ́ lúndu Yoséfa e mbá kacɨ́ mɨndíki yée. Tónóne gɨ ro wo bɨ ndíká ní, ndéréógụné gị ro ambáodụ́ye. Zɨ́ tarayé ị́drị́ne sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre née kenée ní.
GEN 43:34 Ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbikása éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ do tarabíza bɨ kóꞌdụ́ Yoséfa ní. Éyị́ mɨánu bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ Benzemúna ní nɨ mongụ́ne rómo ꞌbɨ lúnduga ga gére née kɨ́ꞌdí ịnyị. Née ní zɨ́ye ánu éyị́ kɨ́ éwé éyị́ do ídíye kɨ́ Yoséfa e mbá kɨ́ rokinyi.
GEN 44:1 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị moko bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ore ní kɨ́dí, “Ídí léfe kére cị́ꞌdị́ sɨmɨ kombo ꞌbɨ ꞌyị ga gére née útúásáne kacɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ye gɨ ro ị́mbị́ a ní. Zɨ́yị ꞌdíꞌbi késị́ eyé ótolúgu a zɨ́ye do kére máa ga gére née.
GEN 44:2 Zɨ́yị óto kóꞌdo amá bɨ gɨ sɨmɨ mɨṛíṛiṛí késị́ ní do kére bɨ ꞌbɨ owụ́ lúnduyé ní, ndro kɨ́ késị́ ené bɨ iꞌbí gɨ ro kére ní.” Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née méngị ledre ga gére née tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yoséfa úku zɨ́a ní.
GEN 44:3 Akpa kɨ́ sị́ ndóndó do íꞌdí sị́lị́ ꞌyị gɨ royé kɨ́ dongí eyé e yóó do ndéréye.
GEN 44:4 Sɨmɨ bɨ nderénɨ́ aka kpálá ca gɨ sɨmɨ yana gara ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ní kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ngásá lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ga bɨ gáa ba mu, togụ́ ngásá ndíki yée go yá, ídí úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Méngịlúgusé bɨsinyí ledre do bi kacɨ́ bɨlámá ledre gɨ zɨ́ ꞌdi?
GEN 44:5 Ba ndaá kóꞌdo bɨ mongụ́ ꞌyị amá ndịsị éwé éyị́ sɨmɨ a zɨ́a kpá ndị́sị lúrú ledre ené e sɨmɨ a ní wá? Méngịsé bɨsinyí ledre go kɨ́ngaya.’ ”
GEN 44:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née ngasá ndiki yée ní, zɨ́a úku ledre ga gére née zɨ́ye tɨ́ kenée.
GEN 44:7 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, úku lárá ledre zɨ́ze kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Zée ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e utúasázé méngị kéyị kenée wá.
GEN 44:8 Lúrú aka, késị́ ga bɨ kóo ndikizé yée do kére ezé e ní, ndaꞌbaogụzé kóo kɨ́e kú gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána íꞌbílúgu a zɨ́yị. Éyị́ bɨ azé nda úgu mɨṛíṛiṛí késị́ togụ́ mbú dábu gɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị eyị́ gɨ roa ní ꞌdi?
GEN 44:9 Togụ́ ndíki mɨṛíṛiṛí kóꞌdo née goó sɨmɨ éyị́ kacɨ́ ngúruzé, idínɨ́ geré úfu wo ꞌdáꞌba, zɨ́ ngítíze née ídíákáye káa do owụ́kụlụ́ sị́ sị́lị́yị.”
GEN 44:10 Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Bɨlámáne, idí mu ídí káa zɨ́ bɨ úkusé née. Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨyí ndíki wo kɨ́ mɨṛíṛiṛí kóꞌdo née zɨ́ne ní, nɨ ídí owụ́kụlụ́ zɨ́ma, ngítíse nɨyí ídíáká kɨ́ ro doyé.”
GEN 44:11 Geré née ní zɨ́ye ị́mbị́óto kombo eyé e do tónóye líkpí tarayé.
GEN 44:12 Zɨ́ oꞌdo née tónóne gámásóꞌdo sɨmɨ éyị́ eyé e. Tonó kɨ́ ndíká ndéréógụné ro ambáodụ́ye. Zɨ́a ndíki kóꞌdo sɨmɨ éyị́ kacɨ́ Benzemúna bɨ ambáodụ́ ní.
GEN 44:13 Zɨ́ ledre née sínyíne royé bɨsinyíne, zɨ́ye tónóye lófo bongó gɨ royé. Zɨ́ye ékị́lúgu royé do dongí eyé e ndáꞌbayé ꞌdáꞌba kɨ́ꞌdí bɨ ịnyịnɨ́ gáa gɨ sɨmɨ gara ní.
GEN 44:14 Nɨyí ógụ ní, Yoséfa nɨ aka fú mɨndị́sịné ꞌbe. Zɨ́ Zụ́da kɨ́ lúnduné e ógụ útúye bi kóꞌdụ́ a kenée.
GEN 44:15 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngịsé née kenée ꞌdi? Ówosé esé bɨ kɨ́dí ꞌyị káa zɨ́ ma ba nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúrúndíki ledre e ní wá?”
GEN 44:16 Zɨ́ Zụ́da úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, azé úku a ba kɨ́dí ꞌdi? Azé úku a bɨ kɨ́dí azé bɨlámá ꞌyị e ní lárá a káa be ꞌdi? Lomo ꞌdodo ogụ lúyú ledre ezé go sága. Bɨ ba ní azé go mbá owụ́kụlụ́ eyị́ e, ndaá lá dụụ́ wo bɨ ndikinɨ́ kóꞌdo zɨ́a née wá.”
GEN 44:17 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ ndaá kenée wá, lá dụụ́ ꞌyị bɨ ndikinɨ́ kóꞌdo zɨ́a ní nɨ ídíákáne káa do owụ́kụlụ́ amá. Sée ga bɨ ledre esé ndaá ní, ásé ndáꞌba zɨ́ ꞌbụsé ꞌbe.”
GEN 44:18 Née ní zɨ́ Zụ́da ndósoógụné gị ro Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máówo bú rokoꞌbụ bɨ zɨ́yị ní nɨ gbóo kɨ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére, ị́drị aka mɨmbéꞌdeyị́, ledre nɨ taramá máíli úku a zɨ́yị.
GEN 44:19 Ndúꞌyú kóo zée kɨ́dí ꞌbụzé nɨ aka bo kɨ́ komoné yá? Ngíti géyị lúnduzé e nɨyí kpá bo yá?
GEN 44:20 Ukuluguzé kóo ledre go zɨ́yị kɨ́dí, ‘Ngoko ꞌbụzé nɨ aka bo kɨ́ ambáodụ́ ené bɨ ndikinɨ́ zɨ́a do ngokoné ní. Tɨ́ lá mongụ́ lúndua bɨ nɨyí kéne gɨ sɨmɨ mbágá kị́éꞌdo ní uyune. ꞌBụzé iliofụ ledre owụ́ máa née go gɨ zɨ́a bɨ nɨ nda go lá ngúcuné gɨ sɨmɨ mbágáne ní.’
GEN 44:21 “Zɨ́yị úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, idízé ógụ kɨ́ owụ́ máa née zɨ́yị, gɨ ro zɨ́yị lúrú wo.
GEN 44:22 Zɨ́ze kóo úkulúgu ledre zɨ́yị kɨ́dí, ‘Owụ́ née utúasá ótoómo ꞌbụné e wá, togụ́ nderéoyó roné gɨ cigí ꞌbụné go yá, ꞌbụa née nɨ geré úyu.’
GEN 44:23 Tɨ́ lá zɨ́yị úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, ꞌbúó togụ́ ogụzé go kɨ́ owụ́ lúnduzé née yá, azé fú lúrú komoyị́.
GEN 44:24 Sɨmɨ bɨ nderéogụzé zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ bɨ ꞌbụzé ní, zɨ́ze úku kúrúyị née zɨ́a.
GEN 44:25 “Née ní zɨ́ ꞌbụzé úku ledre kɨ́dí, ‘Ndáꞌba ándásé rosé mu úgú yata éyị́ mɨánu zɨ́ze.’
GEN 44:26 Tɨ́ lá zɨ́ze úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Utúasázé ndéré wá ꞌbúó togụ́ owụ́ lúnduzé ba ní nderé go kɨ́ze. Togụ́ nderézé ngúcuzé utúasázé lúrú komo oꞌdo née wá ꞌbúó togụ́ nderézé go ndro kɨ́ owụ́ lúnduzé.’
GEN 44:27 “Zɨ́ ꞌbụzé úkulúgu ledre zɨ́ze kɨ́dí, ‘Ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí meꞌbemá Rayéle ndiki kóo owụ́ e zɨ́ma dụụ́ gbre.
GEN 44:28 Ngúruyé ịndrị go, zɨ́ma úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi bangá sinyí lófo bayi wo go kụ́ṛị́ kụ́ṛị́.” Tɨ́ bɨ kóo née ní zaá gị ba málúrú komoa wá.
GEN 44:29 Togụ́ ꞌdíꞌbisé kpá wo ba go gɨ zɨ́ma zɨ́ ngíti ledre ndíki wo íri yá, lerị́ bɨ ótosé romá née nɨ úfu máa gɨ zɨ́a mááyí go ngoko ꞌyị.’
GEN 44:30 “Bɨ née ní mongụ́ ꞌyị, togụ́ ndaꞌbazé zɨ́ ꞌbụzé ꞌdáa owụ́ ba ndaá yá, bɨ ꞌbú owụ́ ba ofụ do ꞌbụa go ní,
GEN 44:31 zɨ́a ówo a yaá ndaꞌbaogụzé go ngúcuzé owụ́ née ndaá yá, nɨ geré úyu. Lerị́ bɨ nɨ ólụ́ roa née nɨ úfu wo gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené go ngoko ꞌyị.
GEN 44:32 Mááyí máa ꞌyị lúrú bi kacɨ́ a zɨ́ma ꞌdíꞌbilúgu wo zɨ́ babá ꞌbe kɨ́ bɨlámá sanáne. Zɨ́ma kóo go lólóbụ́ zɨ́ babá kɨ́dí, ‘Togụ́ mándáꞌbaógụ kɨ́e wá, lúyú ledre née idí ídí ꞌbɨ amá za fí.’
GEN 44:33 “Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máṇgúṇgú romá zɨ́yị mongụ́ ꞌyị, máídí ídíáká zɨ́yị ona káa do owụ́kụlụ́, owụ́ née idínɨ́ mu ndáꞌba kɨ́ lúnduné.
GEN 44:34 Mááyí ndáꞌbalúgu romá zɨ́ babá lárá a káa be ꞌdi togụ́ ndaꞌbazé kɨ́ owụ́ née wá ní? Ndá ótoómo máa zɨ́ma lúrú lerị́ bɨ nɨ ógụ ro babá gɨ zɨ́ sómụ́ ledre bɨ gɨ ro owụ́ née ní wá.”
GEN 45:1 Yoséfa utúasá ụ́tụ sɨmɨné do komo ꞌyị moko ga bɨ mɨtóroyé kóꞌdụ́ a ore ní wá, zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “ꞌYị e idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ do komoné gɨ ona mbá sága.” Née ní sɨmɨ bɨ ꞌyị e olụ́ogụnɨ́ ní, zɨ́a úku ledre gɨ do biné zɨ́ lúnduné e.
GEN 45:2 Zɨ́a útúne íni ini kɨ́ kúrúne ꞌdága zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e úwú doa. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní úwú ledre máa née.
GEN 45:3 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ba máa Yoséfa, lúndusé. Babá nɨ aka tɨ́ kɨ́ komoné?” Tɨ́ lá lúnduga utúasánɨ́ úkulúgu ledre zɨ́a wá, gɨ zɨ́ ngịrị a bɨ nɨ kóꞌdụ́ye née.
GEN 45:4 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ídísé ndósoógụ gbóo romá.” Sɨmɨ bɨ ndoso ogụnɨ́ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ba máa Yoséfa lúndusé bɨ kóo úgúóyósé zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ní.
GEN 45:5 Bi ndaá sínyí rosé zɨ́ mɨmbéꞌdesé ésị́ne rosé gɨ zɨ́a bɨ kóo úgúóyósé máa ní wá. Lomo ꞌdiꞌbiogụ máa ne ꞌdáꞌdá yáa gɨ ro yómo ꞌyị e.
GEN 45:6 Gɨ zɨ́a ba aka lá dụụ́ gbre sɨmɨbi ꞌbɨ ꞌbú bɨ utú do ꞌyị e ní. Sɨmɨbi nɨ aka ꞌdáꞌdá ịnyị (5), ꞌyị óꞌdo éyị́ gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu ndaá.
GEN 45:7 Lomo ꞌdiꞌbiogụ máa ne zɨ́se ꞌdáꞌdá yána gɨ ro yómo sée gɨ sɨmɨ bizóró ba, gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ bulúndusé e trịdrị.
GEN 45:8 “ꞌDíꞌbiógụsé esé máa ona se wá, yị́ ené Lomo. Oto máa go zɨ́ma ídíma mongụ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ mongụ́ ngére kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá, kpá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma do ꞌyị e kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní mbá.
GEN 45:9 “Bɨ ba ní ị́nyịsé mu zɨ́se ndáꞌbasé zɨ́ babá úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ba ledre bɨ wotị́yị Yoséfa uku ní. Lomo oto máa go zɨ́ma ídíma ngére do Ízibiti e mbá. Ídí mu ógụ ꞌdiya zɨ́ma yána.
GEN 45:10 Áyí ógụ ndị́sị sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní gɨ ro zɨ́yị ídíyị dongáma. Yị́ị, owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ bulúnduyị́ e kɨ́ bangá eyị́ e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá.
GEN 45:11 Mááyí lúrú bi kacɨ́se íri, gɨ zɨ́a sɨmɨbi ꞌbɨ mongụ́ ꞌbú bɨ utú do ꞌyị e ba nɨ aka ꞌdáꞌdá ꞌdényé sɨmɨbi ịnyị (5). Káa bɨ sée kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ esé e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ esé e ásé úyu gɨ zɨ́ ꞌbú ke.’
GEN 45:12 “Lúrúsé go cụ́ kɨ́ rosé, lúndumá Benzemúna owo kpá go kɨ́dí maꞌdíi máa Yoséfa mándị́sị ódro zɨ́se ba tɨ́ máa.
GEN 45:13 Ndérésé mu zɨ́se lị́kpị́ ledre rokoꞌbụ bɨ mááyí kɨ́e do ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́ ledre ga bɨ lúrúsé yée yána cụ́ kɨ́ komosé ní zɨ́ babá. Zɨ́se ꞌdíꞌbiógụ wo zɨ́ma yána ꞌdiya.”
GEN 45:14 Zɨ́a ị́nyịné fáka lúnduné Benzemúna zɨ́a íni ini roa, zɨ́ Benzemúna kpá fáka wo íni ini roa.
GEN 45:15 Zɨ́a ndéréne kɨ́ fáka lúnduné e kɨ́ ndị́sị íni ini royé. Gɨ do kacɨ́ a née ní zɨ́ lúnduga nda tónóye ódroyé zɨ́a.
GEN 45:16 Sɨmɨ bɨ sanda nderéogụ zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, lúndu Yoséfa ogụnɨ́ go ní, zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́ ꞌyị ené e ídíye mbá kɨ́ rokinyi.
GEN 45:17 Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Ídí úku ledre zɨ́ lúnduyị́ e, ‘Ị́mbị́ótosé éyị́ e mu do dongí esé e, zɨ́se ndáꞌbalúgu rosé sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána.
GEN 45:18 Idínɨ́ ꞌdíꞌbiógụ ꞌbụyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ esé e mbá zɨ́ma yána. Mááyí íꞌbí bɨlámá bi zɨ́ye sɨmɨ Ízibiti ona, gɨ ro zɨ́ye kpá ndị́sị ánu bɨlámá éyị́ bɨ ꞌbɨ káṇgá ba.’
GEN 45:19 “Ídí kpá úku ledre zɨ́ye idínɨ́ ꞌdíꞌbi arabíya gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona kpa gɨ ro ꞌdíꞌbi meꞌbeyé e kɨ́ owụ́ e, zɨ́ye ꞌdíꞌbiútú ꞌbụyị́ gɨrí ógụ kɨ́e.
GEN 45:20 Ndásé sómụ́ ledre éyị́ e wá, gɨ zɨ́a bɨlámá éyị́ ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ona ní, nɨyí ídí mbá ꞌbɨ esé.”
GEN 45:21 Née ní zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yakóbo e méngị tɨ́ ledre ga bɨ mongụ́ ngére uku zɨ́ye ní. Zɨ́ Yoséfa íꞌbí arabíya zɨ́ye kɨ́ éyị́ mɨánu bɨ nɨyí ánu a do mɨsiꞌdi ní tɨ́ káa zɨ́ bɨ mongụ́ ngére úku ledre a zɨ́a ní.
GEN 45:22 Zɨ́ Yoséfa íꞌbí mɨkánda bongó zɨ́ye kacɨ́ye cé. Tɨ́ lá zɨ́a íꞌbí ꞌbɨ Benzemúna bongó ịnyị kɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ míya ota (300).
GEN 45:23 Zɨ́a íꞌbí kása éyị́ e káa zɨ́ ga ba zɨ́ ꞌbụné, yaꞌdá dongí e sokó (10) mbá kɨ́ bɨlámá éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní doyé, mbágá dongí e kpá sokó mbá kɨ́ kére e, ambata e nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ mɨánu bɨ ꞌbụa nɨ ánu a kacɨ́ mɨsiꞌdi ní doyé.
GEN 45:24 Zɨ́a íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ lúnduné e zɨ́ye ndéréye. Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨyí go ndéré ní kɨ́dí, “Ndásé ndéré kɨ́ ófụ́ do mɨsiꞌdi wá.”
GEN 45:25 Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Ízibiti ndáꞌbayé zɨ́ ꞌbụyé Yakóbo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána.
GEN 45:26 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, “Yoséfa nɨ bo trịdrị. Nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne do káṇgá bɨ Ízibiti ní mbá.” Zɨ́ Yakóbo ndị́sịné ónzó komoné gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ené kóo ledre eyé née wá.
GEN 45:27 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ lịkpị́nɨ́ ledre ga bɨ Yoséfa ꞌdicí yée mbá zɨ́a ní, nda sɨmɨ bɨ lurú arabíya ga bɨ Yoséfa kasa yée gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo gɨrí sɨmɨ a ní, zɨ́ lomo ro ꞌbụyé Yakóbo ndáꞌbaógụné roa.
GEN 45:28 Zɨ́ Yakóbo úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, máṇgúṇgu go. Owụ́ ꞌbɨ amá Yoséfa nɨ bo trịdrị. Mááyí ógụ ndéré lúrú wo ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úyumá.”
GEN 46:1 Née ní zɨ́ Yakóbo kókụ́ éyị́ ené e mbá, nda sɨmɨ bɨ nderéogụ sɨmɨ Bị́rịsába ní, zɨ́a ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo bɨ kóo ꞌbụa Isáka ndịsị óto úndrua ní ore.
GEN 46:2 Nda go kɨ́ ndụlụ, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Yakóbo sɨmɨ ꞌduru do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Yakóbo.” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ́ Ngére.”
GEN 46:3 Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí Lomo bɨ kóo ꞌbụyị́ ndịsị óto úndrua ní. Ngịrị ndaá méngị yị́ị kɨ́ ndéré sɨmɨ Ízibiti wá, gɨ zɨ́a mááyí ógụ íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́yị ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e íri.
GEN 46:4 Mááyí ꞌdị́yịóto yị́ị gị sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ma kpá ꞌdíꞌbilúgu yị́ị gɨrí. Áyí úyu do sị́lị́ mbigí wotị́yị Yoséfa.”
GEN 46:5 Zɨ́ Yakóbo ị́nyịné gɨ sɨmɨ Bị́rịsába gɨ ore, zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ꞌdíꞌbi wo kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e mbá sɨmɨ arabíya bɨ mongụ́ ngére iꞌbí gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo kɨ́e ní.
GEN 46:6 Zɨ́ye kpá ꞌdíꞌbi za bangá eyé e kɨ́ éyị́ eyé ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ga bɨ ndikinɨ́ sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Ízibiti. Zɨ́ Yakóbo ꞌdíꞌbi bulúnduné e mbá kɨ́ne.
GEN 46:7 Zɨ́a ꞌdíꞌbi wotị́ne e, bulúnduné ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní, kɨ́ nyị́ne e, teténe e mbá sɨmɨ Ízibiti.
GEN 46:8 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Yakóbo nderé kɨ́ye sɨmɨ Ízibiti ní, nɨyí, Rụ́bene owụ́ndíká ené,
GEN 46:9 Wotị́ Rụ́bene nɨyí ꞌbɨ eyé, Anóka, Pálụ, Ézorono nda kɨ́ Karamí.
GEN 46:10 Simiyóna, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Zemụwéle, Zamína, Oyáda, Zakíni, Zóra, nda Sálo wo bɨ mbágáa ꞌbɨ ené nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ní.
GEN 46:11 Lévị, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Geresóna, Káta, kɨ́ Miráré.
GEN 46:12 Zụ́da, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Éra, Onána, Séla, Peréze nda kɨ́ Zéra. (Éra e kɨ́ Onána uyunɨ́ ꞌbɨ eyé cịkị sɨmɨ Kanána.) Owụ́ ꞌbɨ Peréze ꞌbɨ eyé, Ézorono e kɨ́ Amụ́lụ.
GEN 46:13 Isakára, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Tóla, Púwa, Zasụ́ba nda kɨ́ Simaróna.
GEN 46:14 Zebụlụ́na, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Seréda, Elóna, Zaléle.
GEN 46:15 Sɨmɨ bɨ Léya ndiki owụ́ ga gére née zɨ́ Yakóbo sɨmɨ Padána Aráma ní, zɨ́a ndíki owụ́kára dongaráye kị́éꞌdo kɨ́ ịrịné Dína. Owụ́ ga gére née nɨyí kóo mbá cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ota (33).
GEN 46:16 Gáda, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Zefóna, Ági, Sụ́ni, Ezebóno, Érị, Aródi, nda kɨ́ Aréli.
GEN 46:17 Aséra, wotị́ga nɨyí ꞌbɨ eyé, Imána, Isáva, Isívi, nda kɨ́ Beríya. Ịrị lémịyé Séra. Owụ́ ꞌbɨ Beríya ꞌbɨ eyé, Ebére e kɨ́ Malakéle.
GEN 46:18 Ga ba ịrị owụ́ ga bɨ Yakóbo ndikinɨ́ yée kɨ́ Zílifa kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ Labána iꞌbí wo zɨ́ nyị́ne Léya ní. Nɨyí ꞌbɨ eyé mbá sokó doa ịnyị doa kéṛị́ (16).
GEN 46:19 Wotị́ Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní, nɨyí dụụ́ gbre, Yoséfa e kɨ́ Benzemúna.
GEN 46:20 Nda sɨmɨ Ízibiti íri, zɨ́ Aseníta, nyị́ Potifára ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ gɨ sɨmɨ Óno ní, ndíki Manási e kɨ́ Efarayíma zɨ́ Yoséfa.
GEN 46:21 Wotị́ Benzemúna nɨyí ꞌbɨ eyé, Béla, Béka, Asebéla, Géra, Námana, Éyị, Rósa, Mupíma, Apị́ma nda kɨ́ Aráda.
GEN 46:22 Ga ba ꞌbɨ eyé bulúndu Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Rayéle ní, nɨyí mbá sokó doa eso (14).
GEN 46:23 Wotị́ Dána nɨ ꞌbɨ ené, Ụsị́ma.
GEN 46:24 Wotị́ Nafatáli nɨyí ꞌbɨ eyé, Zazéle, Gụ́nị, Zezére nda kɨ́ Siléma.
GEN 46:25 Ga ba ꞌbɨ eyé bulúndu Yakóbo ga bɨ gɨ sɨmɨ Bíla bɨ owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ Labána iꞌbí zɨ́ nyị́ne Rayéle ní, nɨyí mbá ịnyị doa gbre (7).
GEN 46:26 Bulúndu Yakóbo ga bɨ nderénɨ́ kɨ́ Yakóbo sɨmɨ Ízibiti ní, nɨyí mbá cị́ ota doa ịnyị doa kéṛị́ (66). Olonɨ́ kará ꞌbɨ owụ́ e wá.
GEN 46:27 Nda kɨ́ owụ́ ꞌbɨ Yoséfa ga bɨ ndiki yée gbre sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́ owụ́ ga bɨ sị́ sịndị́ Yakóbo ní ídíye mbá cị́ ota doa sokó (70).
GEN 46:28 Yakóbo kasaokpó Zụ́da ꞌdáꞌdá zɨ́ Yoséfa sɨmɨ Ízibiti gɨ ro zɨ́a ógụné sóngó yée sɨmɨ gara bɨ Gósene ní. Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ nda goó sɨmɨ Gósene ní,
GEN 46:29 zɨ́ Yoséfa ékị́ne sɨmɨ arabíya ené ndéréne sɨmɨ Gósene sóngó ꞌbụné Yakóbo. Sɨmɨ bɨ ndikínɨ́ ní, zɨ́ Yoséfa fáka ꞌbụné, zɨ́a íni ini kɨ́ngaya.
GEN 46:30 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Bɨ ba ní, abú máúyu yá máúyu sara íri, málúrú komoyị́ go, máówo go kɨ́dí áyí bo trịdrị.”
GEN 46:31 Née ní zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụné e ní mbá kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ndéréma úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, ‘Lúndumá e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ babá ní ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Kanána go zɨ́ma ona.
GEN 46:32 Nɨyí yị́ eyé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e, ꞌdiꞌbiogụnɨ́ kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyé e go mbá kɨ́ye.’
GEN 46:33 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ngére ndolo sée go nduꞌyú sée kɨ́dí, ‘Moko esé nɨ ꞌdíya yá?’
GEN 46:34 Ídísé úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Azé yị́ ezé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e kú gɨ do owụ́ze káa zɨ́ bɨ kóo mɨngburoko ꞌyị ezé e ndịsịnɨ́ méngị a ní.’ Gɨ ore nɨ ótoómo sée zɨ́se ndị́sịsé sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní, gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní, ilinɨ́ ndị́sị kótrụ royé kɨ́ ꞌyị ụ́lụ́ bangá e wá.”
GEN 47:1 Zɨ́ Yoséfa ndéréne úku ledre zɨ́ mongụ́ ngére, kɨ́dí, “Babá kɨ́ lúndumá e ogụnɨ́ go gɨ sɨmɨ Kanána ona. ꞌDiꞌbiogụnɨ́ kábịṛị́kị e, ína e, ị́tị́ e kɨ́ ngíti géyị éyị́ eyé e go mbá kɨ́ye sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní.”
GEN 47:2 Yoséfa ꞌdiꞌbiutú lúnduné ga bɨ ịnyị (5) née ndéré ꞌdódo yée zɨ́ mongụ́ ngére.
GEN 47:3 Zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ndị́sịsé méngị moko ꞌdi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, azé yị́ ezé ꞌyị ụ́lụ́ bangá e cé káa zɨ́ ꞌbɨ bulúnduzé e ní.
GEN 47:4 Ogụzé go ndị́sị ca sɨmɨ káṇgá ba ona, gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌbú utú go bɨsinyíne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána, éyị́ bɨ zée kɨ́ bangá ezé e zɨ́ze ánu a ní ndaá lolụ wá. Bɨ ba ní ṇguṇgúzé rozé zɨ́yị, ídí ṇgúṇgu a zɨ́ze ndị́sịzé sɨmɨ Gósene ona.”
GEN 47:5 Zɨ́ mongụ́ ngére úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ e kɨ́ lúnduyị́ e ogụnɨ́ go zɨ́yị,
GEN 47:6 káṇgá ꞌbɨ Ízibiti nɨ do sị́lị́yị, ídí óto ꞌbụyị́ e kɨ́ lúnduyị́ e idínɨ́ ídí sɨmɨ bɨlámá bi bɨ Gósene ní. Togụ́ lúrú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo dongaráye bɨ nɨyí mɨútúásáye ní, ídí óto yée zɨ́ye ndị́sịyé lúrú bi kacɨ́ bangá amá e.”
GEN 47:7 Née ní zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbiógụ ꞌbụné Yakóbo ꞌdódo wo zɨ́ mongụ́ ngére. Gɨ do kacɨ́ bɨ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́ mongụ́ ngére ní,
GEN 47:8 zɨ́ mongụ́ ngére ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sɨmɨbi eyị́ nɨ goó ndu?”
GEN 47:9 Zɨ́ Yakóbo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨbi amá nɨ go mbá míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ a doa sokó (130). Sɨmɨbi amá ndaá za káa zɨ́ ꞌbɨ bulúndumá e wá. Tɨ́ lá mándị́sị yéme romá wá, mágámá lící romá go kɨ́ngaya gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó.”
GEN 47:10 Zɨ́ Yakóbo íꞌbí mandá zɨ́ mongụ́ ngére, zɨ́a ị́nyịné yóó ókpóne.
GEN 47:11 Née ní zɨ́ Yoséfa íꞌbí bɨlámá bi zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ lúnduné e ndị́sịyé sɨmɨ a sɨmɨ Ízibiti, do bɨlámá bi gbóo kɨ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ramasé káa zɨ́ bɨ mongụ́ ngére uku ní.
GEN 47:12 Zɨ́ Yoséfa íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e ní zɨ́a útúásáne kacɨ́ye kɨ́ owụ́ e mbá.
GEN 47:13 Éyị́ mɨánu ndaá lolụ kóo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá e mbá wá gɨ zɨ́a ꞌbú utú go bɨsinyíne kɨ́ngaya, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ rokoꞌbụ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ Kanána ụ́kụ́ne goó mɨụ́kụ́ gɨ zɨ́ ꞌbú.
GEN 47:14 Zɨ́ Yoséfa ꞌdóꞌdụ́yóko késị́ ga bɨ ugúnɨ́ kére kɨ́e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní mbá, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ née ndéré kɨ́e óto a ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére.
GEN 47:15 Sɨmɨ bɨ késị́ ụkụ́ gɨ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kanána e go ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ógụyé zɨ́ Yoséfa do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Íꞌbí éyị́ mɨánu mu zɨ́ze. Azé go úyu gɨ zɨ́ ꞌbú. Késị́ ụkụ́ gɨ zɨ́ze go.”
GEN 47:16 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ógụ kɨ́ bangá e esé zɨ́ma, zɨ́ma íꞌbí éyị́ mɨánu doa zɨ́se togụ́ késị́ esé ụkụ́ go mbá ní.”
GEN 47:17 Née ní zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ bangá eyé e zɨ́ Yoséfa, zɨ́a íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye do usáni eyé e, kábịṛị́kị eyé e, ína eyé e ị́tị́ eyé e, kpá dongí eyé e. Sɨmɨ Sɨmɨbi máa née ní zɨ́ Yoséfa ndị́sịné íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye do bangá eyé e.
GEN 47:18 Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi née ụkụ́ go ní, zɨ́ ꞌyị e kpá ógụyé zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, utúasázé ótoécị ledre gɨ zɨ́yị wá. Késị́ ezé e kɨ́ bangákụlụ́ ezé e nɨyí go mbá ꞌbɨ eyị́. Owụ́ éyị́ bɨ idíaká cúkuꞌdée káa gɨ ro zɨ́ze íꞌbí a zɨ́yị ní ndaá lolụ wá. Odụ éyị́ ga bɨ idíakánɨ́ go lá dụụ́ kụṛụꞌbụzé kɨ́ gbékpị́ káṇgá bɨ zɨ́ze ní.
GEN 47:19 Azé úyu zɨ́ káṇgá ezé e sínyíye tɨ́ do komoyị́ káa gɨ ro ꞌdi? Azé úgúóyó kụṛụꞌbụzé kɨ́ káṇgá ezé e zɨ́yị gɨ ro éyị́ mɨánu, zɨ́ze ídíze kɨ́ káṇgá ezé e mbá owụ́kụlụ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére. Zɨ́yị íꞌbí kúfú zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ꞌdị́yị́ a bɨ nɨ óto zée zɨ́ze ídíze trịdrị kpá káa bɨ ꞌyị bɨ zɨ́a ndị́sịné sɨmɨ káṇgá née ndaá lolụ wá.”
GEN 47:20 Zɨ́ Yoséfa úgú bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní mbá zɨ́ mongụ́ ngére. ꞌYị ꞌbɨ Ízibiti e ugúoyónɨ́ bi eyé go mbá, gɨ zɨ́a ꞌbú mengị nda kóo yée go kɨ́ngaya. Bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ore ní mbá nda goó ꞌbɨ mongụ́ ngére.
GEN 47:21 Zɨ́ Yoséfa óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye go mbá owụ́kụlụ́ ꞌbɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti.
GEN 47:22 Odụ ꞌyị ga bɨ kóo ugú bi eyé wá ní dụụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, gɨ zɨ́a mongụ́ ngére ndị́sị kóo íꞌbí sáká éyị́ ꞌbɨ mɨánu zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kacɨ́ kadra mbá. Éyị́ mɨánu máa bɨ kóo gɨ zɨ́ mongụ́ ngére ní, ndịsị kóo ásá kɨ́ye. Née sị́ ledre bɨ ugúoyónɨ́ bi eyé e gɨ zɨ́a wá ní.
GEN 47:23 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Bɨ ba ní máúgú sée kɨ́ bi esé e go mbá zɨ́ mongụ́ ngére. Kúfú nɨ goó ba zɨ́se óꞌdo a yáká esé e.
GEN 47:24 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbiógụ éyị́ gɨ yáká ogụ go ní, zɨ́se ífi sɨmɨ a ịnyị. Kémbị́ a gɨ sɨmɨ ịnyị née zɨ́se íꞌbí a zɨ́ mongụ́ ngére. Zɨ́ ngítí a ídíne káa do kúfú kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́se kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ esé e.”
GEN 47:25 Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, yómo trịdrịzé go. Azé kɨ́ rokinyi zɨ́ze ídíze káa do owụ́kụlụ́ e zɨ́ mongụ́ ngére.”
GEN 47:26 Née ní zɨ́ Yoséfa óto ledre née zɨ́a ídíne káa do lorụ gɨ ro bi ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní kɨ́dí kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ịnyị (5) ꞌbɨ éyị́ ga bɨ nɨyí ꞌdíꞌbiógụ a gɨ yáká ní, nɨ ídí ꞌbɨ mongụ́ ngére. Lorụ née nɨ fú lá kenée gị karaba. Bi bɨ ngárá ndaá ꞌbɨ mongụ́ ngére wá ní, dụụ́ bi ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e.
GEN 47:27 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní zɨ́ Isɨréle e óto ꞌbe ꞌbɨ eyé sɨmɨ Ízibiti sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Gósene ní. Zɨ́ye ndíki tụ́ꞌdụ́ éyị́ e íri, do étrịyé zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́.
GEN 47:28 Yakóbo ndịsị kóo sɨmɨ Ízibiti íri kɨ́ sɨmɨbi sokó doa ịnyị doa gbre (17). Sɨmɨbi bɨ Yakóbo mengị ní, nɨ kóo mbá míya kị́éꞌdo cị́ gbre doa ịnyị doa gbre (147).
GEN 47:29 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra nɨ go gbóo zɨ́ Yakóbo úyuné ní, zɨ́a ndólo Yoséfa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ ꞌbúma nɨ tɨ́ doyị́ ídí óto sị́lị́yị ro kótóma zɨ́yị lólóbụ́ zɨ́ma yaá née utúasá óto máa sɨmɨ Ízibiti ona wá.
GEN 47:30 Sɨmɨ bɨ togụ́ máúyu go ní, ídí ndéré óto umbumá kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ bulúndumá e ní.” Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí méngị a káa zɨ́ bɨ úku ní.”
GEN 47:31 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí lólóbụ́ gɨ ro zɨ́ma ówo a.” Nda née ní zɨ́ Yoséfa lólóbụ́ zɨ́a, zɨ́ Yakóbo ótụ́ doné bi gɨ do ṛangba ené íni ini zɨ́ Lomo.
GEN 48:1 Nda gɨ do kacɨ́ ngíti géyị sịndị́ kadra e zɨ́ sanda ndéréne zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ nɨ kɨ́ ndíyá kɨ́ngaya.” Zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbi wotị́ne ga bɨ gbre, Manási e kɨ́ Efarayíma ní kpa kɨ́ne.
GEN 48:2 Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ ledre zɨ́ Yakóbo kɨ́dí, “Wotị́yị Yoséfa ogụ go lúrú yị́ị ní,” zɨ́a óꞌbụ roné ị́nyịné ndị́sịné tara ṛangba ꞌdága.
GEN 48:3 Zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní ꞌdodo kóo roné zɨ́ma sɨmɨ Lụ́zụ sɨmɨ káṇgá bɨ Kanána ní, zɨ́a kóo íꞌbí úndru zɨ́ma,
GEN 48:4 zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Mááyí óto yị́ị zɨ́yị étrịyị́ kɨ́ngaya, zɨ́ bulúnduyị́ e ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e. Mááyí karanée íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí, zɨ́a ídíne káa do ꞌbɨ eyé.’
GEN 48:5 “Bɨ ba ní wotị́yị ga bɨ ndikinɨ́ yée zɨ́yị gbre sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ona ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ ógụmá zɨ́yị sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní, nɨyí go ógụ ídí wotị́ma e, Efarayíma e kɨ́ Manási. Nɨyí go ógụ ídí zɨ́ma káa zɨ́ Rụ́bene e kɨ́ Simiyóna bɨ nɨyí wotị́ma e ní.
GEN 48:6 Owụ́ ga bɨ gɨ do kacɨ́ye ní, nɨyí nda ídí go ꞌbɨ eyị́ e. Éyị́ sị́lị́ bɨ nɨyí ógụndíki a ní, nɨ ógụ gɨ zɨ́ Manási e kɨ́ Efarayíma.
GEN 48:7 Ledre nɨ gɨ ro mbágáyị káa. Sɨmɨ bɨ máị́nyị gɨ sɨmɨ Padána zɨ́ Rayéle úyuné do mɨsiꞌdi sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní, zɨ́a kóo íꞌbí mongụ́ sómụ́ ledre zɨ́ma. Efaráta bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Beteléme ní nɨ aka yị́ ené kóo gbála, zɨ́ze kóo óto wo cịkị do mɨsiꞌdi ore.”
GEN 48:8 Sɨmɨ bɨ Yakóbo lurú wotị́ Yoséfa ga gére ní, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ ga gére née náambi e?”
GEN 48:9 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, née owụ́ ga bɨ Lomo iꞌbí yée zɨ́ma ona ní.” Yakóbo ya zɨ́a ní, “Ógụ kɨ́ye zɨ́ma yána, gɨ ro zɨ́ma íꞌbí úndru zɨ́ye.”
GEN 48:10 Komo Yakóbo lurú lolụ kóo bi mbị́ wá gɨ zɨ́ ngoko, gɨ zɨ́ kéyị née ní, utúasá lúrú bi bɨlámáne wá. Née ní zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbiógụ wotị́ne ga gére née gbóo ro Yakóbo, zɨ́ ꞌbụa fáka yée roné íꞌbí úndru zɨ́ye.
GEN 48:11 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Máówo amá lolụ kóo bɨ kɨ́dí mááyí lúrú komoyị́ ní wá. Bɨ ba ní Lomo otoomo máa go zɨ́ma kpá lúrú owụ́ e gɨ sɨmɨyị́.”
GEN 48:12 Zɨ́ Yoséfa ị́mbị́óyó yée gɨ do sịndị́ Yakóbo do útúlóꞌbụ komoné bi.
GEN 48:13 Zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbi yée gbrengárá, zɨ́a óto Efarayíma zɨ́ Yakóbo do ngelị do óto Manási do anú.
GEN 48:14 Zɨ́ Yakóbo ngílífi sị́lị́ne. Zɨ́a óto sị́lị́ne ꞌbɨ anú do Efarayíma bɨ nɨ owụ́ ní. Do nda óto sị́lị́ne ꞌbɨ ngelị do Manási bɨ ndíká ní.
GEN 48:15 Zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ Yoséfa do úku ledre kɨ́dí, “Lomo bɨ kóo bulúndumá Abarayáma ndịsị óto úndrua ní, zɨ́ babá Isáka kpá ndị́sịné óto úndrua ní, nɨ kpá Lomo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ma gị karaba ní ní.
GEN 48:16 Nɨ ne Lomo bɨ lúrú bi kacɨ́ma sɨmɨ ledre e za mbá ní, idí íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ga ba Ịrịmá idí ndị́sị ówụ́ doyé, zɨ́ ịrị babá Abarayáma kɨ́ ịrị Isáka kpá ndị́sị ówụ́ne doyé Idínɨ́ étrị tụ́ꞌdụ́ do sogo káṇgá.”
GEN 48:17 Sɨmɨ bɨ Yoséfa lurú ꞌbụné oto nda yị́ ené sị́lị́ne ꞌbɨ anú do Efarayíma ní, zɨ́ bi sínyíne roa. Zɨ́a ị́nyịné gɨ ro ꞌdíꞌbióyó sị́lị́ ꞌbụné ꞌbɨ anú gɨ do Efarayíma gɨ ro óto a do Manási.
GEN 48:18 Zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, owụ́ndíká nɨ ba óto sị́lị́yị ꞌbɨ anú doa.”
GEN 48:19 Tɨ́ lá Yakóbo asi yị́ ené mɨási. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máówo bú, owụ́ ꞌbɨ amáa, máówo bú. Bulúndu Manási nɨyí kpá ídí tụ́ꞌdụ́. Tɨ́ lá bulúndu Efarayíma nɨyí ídí tụ́ꞌdụ́ rómo do ꞌbɨ Manási, bulúnduga nɨyí ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.”
GEN 48:20 Zɨ́ Yakóbo íꞌbí úndru zɨ́ye sɨmɨ sị́lị́ bɨ kóo née zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Karanée Isɨréle e nɨyí ndị́sị ndólo ịrịsé sɨmɨ bɨ ilinɨ́ go íꞌbí úndru ní. Nɨyí úku ledre kɨ́dí, ‘Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́yị káa zɨ́ bɨ iꞌbí úndru zɨ́ Efarayíma e kɨ́ Manási ní.’ ” Née mɨsiꞌdi bɨ kóo Yakóbo oto Efarayíma kɨ́e ꞌdáꞌdá zɨ́ Manási ní.
GEN 48:21 Née ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ lúrú go née, málúꞌbú lolụ gɨ do kacɨ́ ba kɨ́ngaya wá. Tɨ́ lá Lomo nɨ lúrú bi kacɨ́se zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu sée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ bulúndusé e.
GEN 48:22 Bɨ ba ní, máíꞌbí Sekéme go zɨ́yị ndaá zɨ́ lúnduyị́ e wá. Née bɨlámá ị́rịgbére bɨ kóo máꞌdíꞌbi gɨ zɨ́ ezeokóma e Amóra e ní.”
GEN 49:1 Zɨ́ Yakóbo ndóloyóko wotị́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé yóko rosé mbá do bi kị́éꞌdo gɨ ro ledre bɨ karanée nɨ méngị roné zɨ́se ní zɨ́ma úku a zɨ́se.
GEN 49:2 “Ídísé yóko rosé zɨ́se úwú ledre ba sée wotị́ Yakóbo e. Ídísé úwú kúrúma kúrú ꞌbụsé, Isɨréle.
GEN 49:3 Rụ́bene áyí owụ́ndíká amá, áyí yị́ị rokoꞌbụ amá, mándíki yị́ị sɨmɨ bɨ kóo mááyí aka do sịndị́ma ní. Áyí yị́ị kɨ́ úndruyị́ kpá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́yị.
GEN 49:4 Áyí cakaba tɨ́ lá káa zɨ́ mongụ́ ngbuṛu ní, cóngó ledre bɨ zɨ́a ídíne gɨ do biyị́ ní ndaá, gɨ zɨ́a ndị́sị go kɨ́ meꞌbe ꞌbụyị́ káa do kára bi ꞌdúꞌdu amá azá goó gɨ zɨ́yị.
GEN 49:5 Simiyóna e kɨ́ Lévị ásé do lúndu, ásé ídí ꞌbɨ esé ꞌyị méngị okó kɨ́ mɨngburoko maku ga bɨ do sị́lị́se née ní.
GEN 49:6 Máútúásá úku yéme ledre gɨ royé e wá, máútúásá kpá ólụ́ sɨmɨ ledre eyé e wá, gɨ zɨ́a ufunɨ́ ꞌyị e goó kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ bɨ zɨ́ye ní, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ꞌdéwe sịndị́ ị́tị́ ꞌbɨ ꞌyị e káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní.
GEN 49:7 Máóto taramá goó kacɨ́ mɨmbéꞌdekesị́ esé née bɨsinyíne, sɨmɨkesị́ esé née ofụ nda go. Bulúndusé e nɨyí báyi faa dongará kúfú Isɨréle e mbá.
GEN 49:8 Zụ́da, lúnduyị́ e nɨyí ndị́sị mbófo yị́ị, zɨ́ye ndị́sị óto úndruyị́ gɨ zɨ́a áyí rómo komo ezeokóyị e.
GEN 49:9 Áyí ídí káa zɨ́ kemị ní, nɨ nánáónzó bangá ené togụ́ anu go zɨ́a lérené yá, zɨ́a ndáꞌba ꞌdúꞌduné bi. Káa zɨ́ mbágá kemị ní, éyị́ bɨ nɨ tóro ꞌdụ́tụ kóꞌdụ́yị ní ndaá.
GEN 49:10 Áyí ídí kɨ́ ngbángbá ꞌbɨ ídí káa do manda zɨ́yị, bulúnduyị́ e nɨyí ídí ngére do kúfú ꞌyị e mbá kúfú ꞌyịmaꞌdí e mbá nɨyí ndị́sị óto úndruyé zɨ́ye ndị́sị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị.
GEN 49:11 Nɨ ódóngéṛị dongí ené ro kókó sịndị́ kóṛó bɨ nɨ mɨútúásáne komoa ní. Zɨ́a ndị́sịné lóꞌdó bongó ené sɨmɨ iní kóṛó bɨ káa zɨ́ sáma ní.
GEN 49:12 Komoa nɨ ídí bɨkesị́ne rómo gɨ do iní kóṛó, soa nɨ ídí bɨkenyị́ne rómo do mɨényị́ iní umba.
GEN 49:13 Zebụlụ́na, nɨ ndị́sị kɨ́ ꞌbe tara mongụ́ ngbuṛu, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụ tóroyé do gbúṛóngó ngbuṛu maꞌdáa née. Mamayé nɨ ídí geré gbóo kɨ́ káṇgá bɨ Sidóna ní.
GEN 49:14 Isakára, nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ dongí bɨ ndịsị ꞌdúꞌdu dongará éyị́ ga bɨ ịmbị́ yée ní.
GEN 49:15 Sɨmɨ bɨ lúrú bi ꞌdówụ́ro née nɨ bɨlámáne zɨ́ ị́rịgbére a ídíne kpá bɨlámáne ní, nɨ óyóyéme sogoné, zɨ́a íꞌbí roné ndị́sị ị́mbị́ éyị́ owóowó ga bɨ ore ní. Zɨ́a ídíne owụ́kụlụ́ ꞌbɨ moko ga bɨ ore ní.
GEN 49:16 Dána nɨ ídí ꞌyị ꞌdécị yéme ngbanga zɨ́ ꞌyị ené e káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ꞌbɨ Isɨréle e ní.
GEN 49:17 Owụ́ ꞌbɨ eyị́ e kɨ́ bulúnduyị́ e nɨyí ídí káa zɨ́ kámá dogboṛụ mɨsiꞌdi, togụ́ lagá usáni go yá, ꞌyị bɨ ndịsị ngásá kɨ́ usáni máa née nɨ útúógụ gɨ doa.
GEN 49:18 Ngére Lomo mándị́sị óto komomá gɨ ro zɨ́yị yómo zée.
GEN 49:19 Gáda, ꞌyị ngáka éyị́ e nɨyí karanée útú kɨ́ okó do bulúnduyị́ e, tɨ́ lá nɨyí rómo komo ꞌyị ga gére née cụ́.
GEN 49:20 Bi bɨ Aséra, nɨ ndị́sị doa ní nɨ ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá éyị́ mɨánu kɨ́ngaya. Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí bɨlámá éyị́ mɨánu bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro mongụ́ ngére.
GEN 49:21 Nafatáli, nɨ yị́ ené káa zɨ́ nyazu ní. Nɨ ndị́sị gámá kɨ́ ro doné. Nɨ ndị́sị ndíki mbá owụ́ ga bɨ kɨ́ lámá royé kɨ́ngaya ní.
GEN 49:22 Yoséfa nɨ ꞌbɨ ené káa zɨ́ kóṛó bɨ ndịsị áná kɨ́ngaya ní, kpá káa zɨ́ kóṛó bɨ kóꞌdụ́ ngbuṛu ní, bɨ mɨrásá a rasá zɨ́a ꞌdụ́tụ bi mbá ní.
GEN 49:23 Ezeokóyị nɨyí ndị́sị útú kɨ́ okó doyị́, zɨ́ye ndị́sịyé méngị yị́ị ꞌduo kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́.
GEN 49:24 Tɨ́ lá sama bɨ do sị́lị́a ní utúasá kị́zị wá, sị́lị́a utúasá óꞌdó kɨ́ éꞌbe sama wá, gɨ zɨ́a Lomo bɨ kɨ́ Rokoꞌbụné kɨ́ngaya bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ Yakóbo ní, nɨ ne bi lóꞌbo kpá ꞌyị ꞌbáꞌbá Isɨréle e,
GEN 49:25 gɨ zɨ́a Lomo bɨ ꞌbụyị́ ndịsị óto úndrua ní ndịsị sáká yị́ị ne, gɨ zɨ́a Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní ndịsịne íꞌbí úndru bɨ gɨ komo ere gɨ ꞌdága ní zɨ́yị, nɨ kpá íꞌbí úndru do iní bɨ ndịsị lágaógụ gɨ sị́ káṇgá ní, zɨ́ bangá eyị́ e, bulúnduyị́ e étrịyé zɨ́ye ídíye tụ́ꞌdụ́.
GEN 49:26 Úndru bɨ máíꞌbí zɨ́yị ba nɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya rómo do úndru ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní mbá, romo kpá gɨ do tákpásị́lị́ ga bɨ kóo gɨ zɨ́ bulúnduyị́ e ní mbá. Úndru ga gére née idínɨ́ ógụ zɨ́ Yoséfa, gɨ zɨ́a nɨ ídíne manda zɨ́ lúnduné e za mbá.
GEN 49:27 Benzemúna, nɨ ídí ꞌbɨ ené káa zɨ́ máárára bɨ kɨ́ ꞌbú roné ní, kɨ́ phịyị́ nɨ nánáónzó bangá e zɨ́a ánu yée, kɨ́ tagá zɨ́ye ífi sɨmɨ ngítí a kɨ́ lafúne e.”
GEN 49:28 Ga bɨ sokó doa gbre (12) née mbá sị́ do Isɨréle. Née ledre bɨ ꞌbụyé Yakóbo uku zɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye kacɨ́ mɨsiꞌdiné mɨngúngúcua ní.
GEN 49:29 Zɨ́ Yakóbo yóko wotị́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu zɨ́ze ndíkíze kɨ́ ꞌyị amá e. Ídísé óto máa cigí babá sɨmɨ gu landa bɨ sɨmɨ yáká ꞌbɨ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte ní.
GEN 49:30 Gu landa bɨ Makeféla née nɨ kóo sɨmɨ yáká bɨ Abarayáma ugú gɨ ro ndị́sị óto bi e sɨmɨ a gɨ zɨ́ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte, gbóo kɨ́ Mamaré sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Kanána ní.
GEN 49:31 Otonɨ́ kóo Abarayáma e kɨ́ meꞌbené Sára ore, do kóo óto Isáka e kɨ́ meꞌbené Rebéka kpá ore, máóto meꞌbemá Léya kpá ore.
GEN 49:32 Ugúnɨ́ kóo yáká née go kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé ní mbá gɨ zɨ́ Éte e.”
GEN 49:33 Sɨmɨ bɨ Yakóbo ukuonzó ledre go zɨ́ wotị́ne e ní, zɨ́a ꞌdúꞌdulúgu roné bi, zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne zɨ́a úyuné.
GEN 50:1 Zɨ́ Yoséfa útúne kụkụrụkụ do umbu ꞌbụné do fáka wo zɨ́a ndị́sịné íni ini roa.
GEN 50:2 Zɨ́ Yoséfa ị́nyịné úku ledre idínɨ́ yéme umbu ꞌbụné kɨ́ kágá bɨlámáne káa bɨ nɨ sínyí.
GEN 50:3 Sị́lị́ ꞌbɨ sụ́sụ kágá née nɨ mbá cị́ gbre (40). Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e íni wo kɨ́ sị́lị́ cị́ ota doa sokó (70).
GEN 50:4 Sɨmɨ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ini ụkụ́ go ní, zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ mị́ngị́ káṇgá ga bɨ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére ní kɨ́dí, “Togụ́ ledre amá eme komosé tɨ́ mɨéme yá, ídísé ndéré kɨ́ sanda ba úku a zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí,
GEN 50:5 ‘Babá oto kóo máa go lólóbụ́ zɨ́ne kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu, ídí óto máa sɨmɨ gu bɨ kóo máíciómo gɨ romá sɨmɨ Kanána ní.” Bɨ ba ní máṇgúṇgú romá zɨ́yị ídí ṇgúṇgu a zɨ́ma ndéréma óto ꞌbụmá zɨ́ma ndáꞌbaógụmá.’ ”
GEN 50:6 Mongụ́ ngére ya zɨ́a ní, “Ndéré mu óto ꞌbụyị́ káa zɨ́ bɨ lólóbụ́ zɨ́a kɨ́dí née nɨ méngị a kenée ní.”
GEN 50:7 Sɨmɨ bɨ Yoséfa ꞌdíꞌbi umbu ꞌbụné ndéré kɨ́e óto a ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ngére nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní ndéréye ꞌdị́yịóto Yoséfa.
GEN 50:8 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kacɨ́ Yoséfa kɨ́ yée ga bɨ kacɨ́ ꞌbụa ní ị́nyịyé mbá ndéréye ꞌdị́yịóto umbu. Odụ ꞌyị ga bɨ idíakánɨ́ sɨmɨ Gósene ní dụụ́ mɨnzéré owụ́ e nda kɨ́ bangá eyé e.
GEN 50:9 Zɨ́ ꞌyị ngásá kɨ́ arabíya e kɨ́ ꞌyị ngásá kɨ́ usáni e kpá ndéréye ndro kéye. ꞌYị e nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́ bɨ utúnɨ́ do kacɨ́ Yoséfa ní.
GEN 50:10 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi, nderéogụnɨ́ goó sɨmɨ Atáda bɨ sága Yeredéne mɨꞌdí gbére kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ ócó kére ní, zɨ́ye ndị́sịyé ore íni ini, íni ini kɨ́ngaya. Née ní zɨ́ Yoséfa íni ꞌbụné ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7).
GEN 50:11 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kanána ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ore lurúnɨ́ ini bɨ méngị roné kɨ́ngaya sɨmɨ Atáda ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Mongụ́ lerị́ ro ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e.” Zɨ́ ịrị bi née nda ídíne Ábele Miziráma.
GEN 50:12 Née ní, zɨ́ wotị́ Yakóbo e méngị ledre tɨ́ káa zɨ́ bɨ ꞌbụyé úku zɨ́ye ní.
GEN 50:13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu ꞌbụyé ndéré kɨ́e sɨmɨ Kanána óto a sɨmɨ gu landa bɨ Makeféla gbóo kɨ́ Mamaré, bɨ sɨmɨ yáká bɨ kóo Abarayáma ugú gɨ ro ndị́sị óto bi e sɨmɨ a gɨ zɨ́ Éforono ꞌyị ꞌbɨ Éte e ní.
GEN 50:14 Gɨ do kacɨ́ bɨ otonɨ́ bi ní, zɨ́ Yoséfa ị́nyịyé kɨ́ lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nderénɨ́ kéye óto bi ní mbá ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Ízibiti.
GEN 50:15 Sɨmɨ bɨ lúndu Yoséfa lurúnɨ́ ꞌbụyé uyu go ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ Yoséfa somụ́ndiki bɨsinyí ledre bɨ kóo mengịzé zɨ́a, zɨ́a méngị lúgu a zɨ́ze ní, azé méngị ꞌdi?”
GEN 50:16 Née ní zɨ́ye kákasa zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌBụyị́ uku kóo ledre zɨ́ze ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ úyuné,
GEN 50:17 ‘Ba ledre bɨ ídísé úku a zɨ́ Yoséfa ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị ídí ótoómo luyú kɨ́ bɨsinyí ledre kóo lúnduyị́ e mengịnɨ́ zɨ́yị ní.’ Bɨ ba ní ídí ótoómo ledre zɨ́ze gɨ sɨmɨ lúyú ledre ezé, zée ga bɨ ndịsịzé óto úndru Lomo ꞌbɨ ꞌbụyị́ ní.” Sɨmɨ bɨ Yoséfa uwú ledre née ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo zɨ́a útúne íni ini.
GEN 50:18 Zɨ́ lúnduga ógụyé útúye lóꞌbụ komoyé bi kóꞌdụ́ a. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Azé cakaba go owụ́kụlụ́ eyị́ e.”
GEN 50:19 Zɨ́ Yoséfa úkulúgu ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Mándá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma óyólóꞌbó ledre bɨ Lomo yeme go ní wá.
GEN 50:20 Abú yémesé kóo rosé gɨ ro méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma yá, tɨ́ lá Lomo yeme kóo ledre née zɨ́a ídíne kenée ne gɨ ro zɨ́ne yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ bɨ nɨ ndị́sị méngị roné cakaba ba.
GEN 50:21 Zɨ́a úku yéme ledre zɨ́ye kɨ́dí, bɨ goó kenée ní ndásé éré ngịrị wá. Mááyí íꞌbí éyị́ e zɨ́se kɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e mbá.”
GEN 50:22 Yoséfa ndịsịnɨ́ kóo kɨ́ lúnduné e sɨmɨ Ízibiti. Nɨ úyu ní, sɨmɨbi ené nɨ go míya kị́éꞌdo doa sokó (110).
GEN 50:23 Yoséfa luꞌbú kóo do sogo káṇgá go kɨ́ngaya. Zɨ́a lúrú owụ́ e gɨ sɨmɨ Efarayíma kɨ́ bulúndu Efarayíma e. Zɨ́a kpá ị́mbị́ owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ Makíri wotị́ Manási ní.
GEN 50:24 Nda sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yoséfa úku ledre zɨ́ lúnduné e kɨ́dí, “Mááyí go ógụ úyu. Tɨ́ lá Lomo nɨ ógụ sáká sée do ꞌdíꞌbióyó sée gɨ sɨmɨ káṇgá ba ndéré kɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ kóo mocụ́omo ledre a zɨ́ Abarayáma, Isáka nda kɨ́ Yakóbo ní.”
GEN 50:25 Bɨ ba ní, ídísé lólóbụ́ zɨ́ma kɨ́dí, ásé ꞌdíꞌbi umbumá kpa kɨ́se sɨmɨ bɨ Lomo nɨ go ꞌdíꞌbi sée ndéré kɨ́se sɨmɨ Kanána ní.
GEN 50:26 Née ní, zɨ́ Yoséfa úyuné cịkị sɨmɨ Ízibiti ore sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ené nɨ go míya kị́éꞌdo doa sokó (110) ní. Do yéme umbu a bɨlámáne kɨ́ kágá do óto a sɨmɨ sondụ́ụ.
MAT 1:1 Ba ledre gɨ ro bulúndu bulúndu Kɨ́résịto Yésụ, tonó gɨ ro ngére Dawídi ndéréógụné gị ro Abarayáma.
MAT 1:2 Abarayáma ndiki Isáka. Zɨ́ Isáka ndíki Yakóbo. Zɨ́ Yakóbo ndíki Zụ́da e kɨ́ lúnduné e.
MAT 1:3 Zɨ́ Zụ́da ndíki ꞌbɨ ené Peréze e kɨ́ Zéra. Mbágáye ꞌbɨ ené Tamára. Zɨ́ Peréze ndíki ꞌbɨ ené Ézorono. Zɨ́ Ézorono ndíki ꞌbɨ ené Ráma.
MAT 1:4 Zɨ́ Ráma ndíki ꞌbɨ ené Aminadába. Zɨ́ Aminadába ndíki ꞌbɨ ené Nasóna. Zɨ́ Nasóna ndíki ꞌbɨ ené Salamóna
MAT 1:5 Zɨ́ Salamóna ndíki ꞌbɨ ené Bowáza, ịrị mbágáa Rába. Zɨ́ Bowáza ndíki ꞌbɨ ené Óbede, ịrị mbágáa Rúta. Zɨ́ Óbede ndíki ꞌbɨ ené Zése.
MAT 1:6 Zɨ́ Zése ndíki ꞌbɨ ené Dawídi bɨ kóo nɨ mongụ́ ngére ní. Dawídi ndiki ꞌbɨ ené Solomóna, mbágáa nɨ Beteseyị́da kára umbu kacɨ́ Ụrị́ya.
MAT 1:7 Zɨ́ Solomóna ndíki ꞌbɨ ené Rebóma. Zɨ́ Rebóma ndíki ꞌbɨ ené Abiyáza. Zɨ́ Abiyáza ndíki ꞌbɨ ené Ása.
MAT 1:8 Zɨ́ Ása ndíki ꞌbɨ ené Zesofáti. Zɨ́ Zesofáti ndíki ꞌbɨ ené Zeróma. Zɨ́ Zeróma ndíki ꞌbɨ ené Uzíya.
MAT 1:9 Zɨ́ Uzíya ndíki ꞌbɨ ené Zotáma. Zɨ́ Zotáma ndíki ꞌbɨ ené Áza. Zɨ́ Áza ndíki ꞌbɨ ené Izikíya.
MAT 1:10 Zɨ́ Izikíya ndíki ꞌbɨ ené Manási. Zɨ́ Manási ndíki ꞌbɨ ené Amóna. Zɨ́ Amóna ndíki ꞌbɨ ené Zosíya.
MAT 1:11 Zɨ́ Zosíya ndíki ꞌbɨ ené Zekíni, do ndíki ngíti géyị lúnduga sɨmɨ bɨ ezeokó Isɨréle e ꞌdiꞌbinɨ́ yée ndéré kɨ́ye sɨmɨ Babelónịya ní.
MAT 1:12 Gɨ do kacɨ́ a bɨ Yụ́da e ndaꞌbaogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ Babelónịya ní, zɨ́ Zekíni ndíki ꞌbɨ ené Seretiyéle. Zɨ́ Seretiyéle ndíki ꞌbɨ ené Zerụbábele.
MAT 1:13 Zɨ́ Zerụbábele ndíki ꞌbɨ ené Abiyụ́da. Zɨ́ Abiyụ́da ndíki ꞌbɨ ené Alikíma. Zɨ́ Alikíma ndíki ꞌbɨ ené Azóra.
MAT 1:14 Zɨ́ Azóra ndíki ꞌbɨ ené Zadóka. Zɨ́ Zadóka ndíki ꞌbɨ ené Akímu. Zɨ́ Akímu ndíki ꞌbɨ ené Elụyụ́da.
MAT 1:15 Zɨ́ Elụyụ́da ndíki ꞌbɨ ené Eliyázara. Zɨ́ Eliyázara ndíki ꞌbɨ ené Matána. Zɨ́ Matána ndíki ꞌbɨ ené Yakóbo.
MAT 1:16 Zɨ́ Yakóbo ndíki ꞌbɨ ené Yoséfa oꞌdo ꞌbɨ Maríya. Née Maríya bɨ mbágá Kɨ́résịto Yésụ ní.
MAT 1:17 Bulúndu Yésụ nɨyí kóo mɨífiyé káa. Tonó gɨ ro Abarayáma ndéréógụné gị ro mongụ́ ngére Dawídi, ndiki andánɨ́ kóo ṛị́kị́ ꞌyị eyé e go kɨ́ꞌdí sokó doa eso (14). Do tónó ndíki ngíti géyị gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ mongụ́ ngére Dawídi ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ezeokó Isɨréle e ꞌdiꞌbinɨ́ yée ndéré kɨ́ye sɨmɨ Babelónịya ní, kpá sokó doa eso. Zɨ́ ngíti géyị tónóye gɨ ore ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ aránɨ́ Kɨ́résịto sɨmɨ a ní. Ndiki andánɨ́ ṛị́kị́ ꞌyị eyé e go kpá sokó doa eso.
MAT 1:18 Ledre gɨ ro mɨndíki Kɨ́résịto Yésụ tonó kóo káa. Korónɨ́ kóo mbágáa Maríya zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa. ꞌDáꞌdá zɨ́ Yoséfa kɨ́ ówo royé kéne káa do oꞌdo kɨ́ kára, zɨ́ Maríya ídíne kɨ́ sɨmɨné, owụ́ maꞌdáa ogụ yị́ ené sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
MAT 1:19 Gɨ zɨ́a bɨ Yoséfa ndịsị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, kpá gɨ zɨ́a bɨ ili ené íꞌbí komokenyị́ ro do Maríya wá ní, zɨ́a kóo áyíne gɨ ro ótoómo wo lá wayí kenée ꞌyị e ndanɨ́ ówo a wá.
MAT 1:20 Sɨmɨ bɨ Yoséfa yeme roné go kenée ní, zɨ́ Ngére kása maláyika ꞌdiya ógụ úku ledre zɨ́a sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “Yoséfa bulúndu ngére Dawídi, ndá sómụ́ ledre gɨ ro ótoómo kɨ́ ꞌdíꞌbi Maríya káa do meꞌbeyị́ wá, owụ́ bɨ sɨmɨ a née ogụ ené gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí wá, Lomo yeme yị́ ené ne sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne.
MAT 1:21 Nɨ áráógụ owụ́ née owụ́oꞌdo, ídí ị́fị́ ịrị a Yésụ, gɨ zɨ́a nɨ yómo ꞌyị ené e gɨ sɨmɨ lúyú ledre eyé e.”
MAT 1:22 Ledre bɨ kóo Ngére ukuiꞌbí tara ngíti nébị ní, mengị roné née goó ne tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo uku ní kɨ́dí,
MAT 1:23 “Karanée ngíti owụ́kára ku mbotụ nɨ ídí kɨ́ sɨmɨné, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo, do ndị́sị ndólo wo Imanuwéle,” ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo nɨ kɨ́ze.”
MAT 1:24 Sɨmɨ bɨ Yoséfa urú ní, zɨ́a tɨ́ ꞌdíꞌbi Maríya káa do meꞌbené káa zɨ́ bɨ maláyika ꞌbɨ Ngére ogụ úku a zɨ́a ní.
MAT 1:25 Abú Yoséfa ꞌdiꞌbi tɨ́ Maríya go káa do meꞌbené yá, kotrụnɨ́ bi ꞌdúꞌdu kéne wá, zaá gị zɨ́ Maríya árá owụ́ bɨ sɨmɨné née té kí, zɨ́ Yoséfa ị́fị́ ịrị a Yésụ.
MAT 2:1 Gɨ do kacɨ́ a bɨ kóo aránɨ́ Yésụ sɨmɨ Beteléme ngíti gara sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya sɨmɨ bɨ kóo Eróde nɨ ore ne ngére ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị komokenzị e ógụyé gɨ gbére sɨmɨ Yerụsaléma ore,
MAT 2:2 zɨ́ye ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Owụ́ bɨ aránɨ́ wo káa do ngére ꞌbɨ Yụ́da e ona ba, nɨ ꞌdí ꞌda? Kele ené ꞌdodo ledre a go zɨ́ze gbére ꞌdáa, ógụzé ba óto úndrua.”
MAT 2:3 Sɨmɨ bɨ ngére Eróde uwú ledre née kenée ní, zɨ́ bi sínyíne roa kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní mbá.
MAT 2:4 Zɨ́a ndóloyóko manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e, ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Úwúsé kóo kɨ́dí nɨyí árá Kɨ́résịto maꞌdáa ꞌda?”
MAT 2:5 Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ukunɨ́ kóo kɨ́dí, nɨyí árá wo sɨmɨ Beteléme, káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ona. Ngíti nébị uku kóo kɨ́dí Lomo uku yaá,
MAT 2:6 “ ‘Beteléme, ndaá ꞌbɨ eyị́ lá dụụ́ owụ́ gara sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e wá. Mongụ́ ngére nɨ karanée ólụ́ógụ gɨ sɨmɨyị́ gɨ ona zɨ́a ídíne ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị amá e Isɨréle e za mbá.’ ”
MAT 2:7 Née ní, zɨ́ Eróde ndólo ꞌyị komokenzị ga gére née sɨmɨ ugu gɨ ro ówo a gɨ zɨ́ye lurúnɨ́ kóo kele máa née kɨ́ be ꞌdi?
MAT 2:8 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ Beteléme gámásóꞌdo owụ́ máa née. Togụ́ ndíkisé wo goó, ídísé ndáꞌbaógụ ꞌdódo bia zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma kpá ndéréma óto úndrua.”
MAT 2:9 Sɨmɨ bɨ ngére Eróde odro go zɨ́ye ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé ndéréye. Kele bɨ ndịsị útú zɨ́ye ꞌdáꞌdá ní, nzara zɨ́a kpá ólụ́ógụné útúne zɨ́ye ꞌdáꞌdá. Zɨ́a ndéré tóroné té do ꞌbe bɨ owụ́ máa née nɨ sɨmɨ a ní.
MAT 2:10 Nɨyí kóo kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ lúrú kele née kɨ́ útúne zɨ́ye kpá fú ꞌdáꞌdá.
MAT 2:11 Zɨ́ye ndéréógụyé ndíki Yésụ kɨ́ mbágáne Maríya, zɨ́ye útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye óto úndru a. Zɨ́ye líkpí tara kombo eyé e, ꞌdíꞌbiógụ dábu kɨ́ abúṛengú kɨ́ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo íꞌbí yée zɨ́ Yésụ.
MAT 2:12 Nda go kɨ́ ndụlụ, zɨ́ Lomo ódroné zɨ́ye sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí ndanɨ́ ndáꞌba gɨ ꞌdí zɨ́ Eróde wá, idínɨ́ ndéré gɨ do ngíti mɨsiꞌdi kpị́.
MAT 2:13 Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga gére née okpónɨ́ go ní, zɨ́ Ngére Lomo kása maláyika ógụ ódroné zɨ́ Yoséfa sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya, ị́nyịsé mu kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ ba ngásá ndị́sị kɨ́e sɨmɨ Ízibiti gɨ zɨ́a Eróde ayí go gámásóꞌdo wo gɨ ro úfu a. Ídísé ndị́sị íri ꞌbúó togụ́ mándólolúgu sée máa.”
MAT 2:14 Kpá tɨ́ akpa kɨ́ ndụlụ née, zɨ́ Yoséfa e kɨ́ meꞌbené ꞌdíꞌbi owụ́ née, zɨ́ye ngásáye sɨmɨ Ízibiti,
MAT 2:15 zɨ́ye ndị́sịyé íri zɨ́ Eróde úyuné té kí. Ledre née ꞌdodo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre kóo Ngére Lomo ukuiꞌbí zɨ́ ngúru nébị úku a ní kɨ́dí, “Mándólolúgu owụ́ ꞌbɨ amá go gɨ sɨmɨ Ízibiti.”
MAT 2:16 Sɨmɨ bɨ Eróde owo kɨ́dí ꞌyị komokenzị ga gére née londonɨ́ née go ní, zɨ́ mɨmbéꞌdea ésị́ne zɨ́a kása asikíri ené e ndéré úfu owụ́ yaꞌdá ga bɨ sɨmɨ Beteléme ore kpá kɨ́ yée ga bɨ gbaá ore ní mbá ꞌdáꞌba. Tonónɨ́ úfu yée gɨ ro yée ga bɨ sɨmɨbi eyé nɨ gbre ní ndáꞌbaógụné nde.
MAT 2:17 Zɨ́ mongụ́ lerị́ ídíne tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Yeremáya uku ní kɨ́dí,
MAT 2:18 “Do kará Isɨréle e ndịsị ówụ́ kɨ́ íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ mongụ́ lerị́ sɨmɨ gara bɨ Ráma ní. Ndịsịnɨ́ íni ini gɨ ro owụ́ ꞌbɨ eyé e, gɨ zɨ́a ufuonzónɨ́ yée go mbá. Mbámɨowụ́ máa ga gére née ilinɨ́ do ụ́cụómo yée kɨ́ íni ini wá.”
MAT 2:19 Sɨmɨ bɨ Eróde uyu nda go ní, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné sɨmɨ ꞌduru zɨ́ Yoséfa sɨmɨ Ízibiti
MAT 2:20 zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ị́nyịsé mu kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ꞌdíꞌbi owụ́ zɨ́se ndáꞌbasé sɨmɨ káṇgá esé ꞌbɨ Isɨréle e. Eróde bɨ kóo ayí gɨ ro úfu wo ní uyu go.”
MAT 2:21 Zɨ́ Yoséfa ị́nyịyé kɨ́ meꞌbené ꞌdíꞌbi Yésụ, yóó do ndáꞌbayé sɨmɨ Káṇgá eyé ꞌbɨ Isɨréle e.
MAT 2:22 Ábuwá Arakaláyo nɨ nda goó ne ngére do bi kacɨ́ ꞌbụné sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní. Zɨ́ ngịrị méngị Yoséfa kɨ́ ndáꞌbané íri. Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́a sɨmɨ ꞌduru, zɨ́ye nda ndéréye sɨmɨ Galiláya.
MAT 2:23 Ndịsịnɨ́ nda kóo sɨmɨ gara bɨ Nazeréta ní. Utúasá go kɨ́ ledre bɨ kóo ngíti nébị uku gɨ ro Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́dí, “Nɨyí ndị́sị ndólo wo ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta.”
MAT 3:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Yiwáni, nɨ ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e. Zɨ́a ndị́sịné úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Yụdáya gbála sɨmɨ súwú
MAT 3:2 kɨ́dí, “Ídísé mu óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé, gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo bɨ komo ere ní ídíne Ngére esé.”
MAT 3:3 Yiwáni nɨ oꞌdo bɨ kóo nébị Isáya uku ledre a kɨ́dí, “ꞌYị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị sɨmɨ súwú kɨ́dí, yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére, ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a ní.”
MAT 3:4 Yiwáni ésị kóo roné bongó bɨ uꞌyúnɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá bɨ Gémele ní, zɨ́a ódó roné káꞌdá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní. Mongụ́ éyị́ mɨánu ené nɨ kóo mbíra kɨ́ tezị.
MAT 3:5 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ịnyịnɨ́ kóo gɨ sɨmɨ Yerụsaléma, kɨ́ yée ga bɨ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní, nda kpá kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ gbóo gbóo kóꞌdụ́ ngbuṛu bɨ Yeredéne ore ní mbá ndéréye úwú ledre ꞌbɨ Lomo gɨ tara Yiwáni.
MAT 3:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née ukuogụnɨ́ lúyú ledre eyé e ní, zɨ́a bábátị́zị́ yée sɨmɨ ngbuṛu bɨ ndolonɨ́ Yeredéne ní.
MAT 3:7 Sɨmɨ bɨ lurú tụ́ꞌdụ́ Farụsáyo e, kɨ́ Sadụkáyo e kɨ́ ógụyé kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị íꞌbí babatị́za ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée ga bɨ ásé bɨsinyíse káa zɨ́ kámá okó ní, ambí uku zɨ́se ne ya ídísé ngásáóyó rosé gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ ógụ dosé ní?
MAT 3:8 Togụ́ kenée yá, ídísé méngị éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí óyólóꞌbósé mɨméngị ledre esé go maꞌdíi ní.
MAT 3:9 Éyị́ ndaá kpá lóndo sée zɨ́se sómụ́ ledre kɨ́dí Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ ásé bulúndu Abarayáma ní wá. Máúku zɨ́se maꞌdíi tutú ga bɨ bi née, Lomo utúasá go óyólóꞌbó yée zɨ́ye ídíye káa do bulúndu Abarayáma.
MAT 3:10 Lomo nɨ go nzíyiné gɨ ro lágáónzó kágá e bi. Maꞌdíi, kágá máa wo bɨ aná bɨlámáne wá ní, nɨ lágáónzó a do ụ́cụ a ku phoꞌdụ.
MAT 3:11 “Mándị́sị bábátị́zị́ sée kɨ́ iní gɨ ro zɨ́se óyólóꞌbó sómụ́ ledre esé. Tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ma ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ ógụ, bɨ romo domá ní. Máútúásá gbawá íꞌdíógụ wará ené gɨ sịndị́a. Nɨ bábátị́zị́ ꞌbɨ ené sée kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ phoꞌdụ.
MAT 3:12 Nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené káa zɨ́ ꞌyị ócó komo kére ní. Nɨ léfeóto kére ené sɨmɨ bɨlámá éyị́, cící a née zɨ́a kótrụ a trị́e do óngbóóyó a ꞌdáꞌba.”
MAT 3:13 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní ndéréne ngbuṛu bɨ Yeredéne ní gɨ ro zɨ́ Yiwáni bábátị́zị́ née.
MAT 3:14 Zɨ́ Yiwáni úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli ba zɨ́yị íꞌbí babatị́za zɨ́ma yị́ị, ógụ nda zɨ́ma ba lárá a káa be ꞌdi?”
MAT 3:15 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yiwáni kɨ́dí, “Ba go bɨlámá sịndị́ kadra gɨ ro zɨ́yị bábátị́zị́ máa, gɨ zɨ́a ilizé mbá ndị́sị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.” Zɨ́ Yiwáni ṇgúṇgu a.
MAT 3:16 Zɨ́ Yiwáni go bábátị́zị́ wo. Sɨmɨ bɨ olụ́ogụ gɨ sɨmɨ iní ní, geré zɨ́ ere líkpí roné. Zɨ́a lúrúndíki ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ ógụné doné káa zɨ́ kị́ṛịkóꞌdo ní.
MAT 3:17 Zɨ́ Lomo ódroné gɨ komo ere kɨ́dí, “Ba mbigí Owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúa ofụ domá go, mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a.”
MAT 4:1 Gɨ ore zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré kɨ́e sɨmɨ súwú gbála gɨ ro zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úzu wo.
MAT 4:2 Zɨ́ Yésụ méngịné sɨmɨ súwú íri sị́lị́ cị́ gbre (40) anu éyị́ mbá wá. Zɨ́ ꞌbú nda go méngị wo kɨ́ngaya.
MAT 4:3 Zɨ́ Satána ógụné úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ áyí tɨ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo yá, ídí úku ledre zɨ́ owụ́ tutú ga bɨ bi ba idínɨ́ óyólóꞌbó royé káa do ambata gɨ ro zɨ́yị ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú.”
MAT 4:4 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌYịmaꞌdí utúasá ídí trịdrị lá dụụ́ gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá. Kúrú Lomo nɨ óto ꞌyị e ne zɨ́ye ídíye trịdrị.’ ”
MAT 4:5 Gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré ékị́ kɨ́e do mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Yerụsaléma bɨ oꞌbónɨ́ ngbángbáne ꞌdága ní do úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
MAT 4:6 “Togụ́ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo yá, ídí mu léꞌbéútú bi ꞌdáa. Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ ‘Lomo nɨ kása maláyika ené e zɨ́ye sáká yị́ị, káa bɨ áyí útú útru sịndị́yị ro tutú e ke.’ ”
MAT 4:7 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ndá úzu Ngére Lomo eyị́ wá.’ ”
MAT 4:8 Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kpá ꞌdiꞌbi wo ndéré ékị́ kɨ́e do mongụ́ ngbángbá landa ꞌdága, zɨ́a ꞌdódo káṇgá e kɨ́ manda eyé e kɨ́ rokoꞌbụ ga bɨ zɨ́ye ní mbá zɨ́ Yésụ.
MAT 4:9 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ útú cakaba bi zɨ́yị óto úndrumá yá, éyị́ ga bɨ za mbá máꞌdódo yée zɨ́yị née, mááyí íꞌbí yée zɨ́yị.”
MAT 4:10 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Ídí ị́nyị gɨ cigíma íri, nɨ mɨékéne kɨ́dí, ídí óto úndru Ngére Lomo eyị́ zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị dụụ́ ledre ené.”
MAT 4:11 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ndéréóyó roné, zɨ́ maláyika e nda ógụyé sáká wo.
MAT 4:12 Kacɨ́ ledre née luꞌbú wá, do ónzó Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e sɨmɨ sị́gịnị. Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú kɨ́dí onzónɨ́ Yiwáni go sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.
MAT 4:13 Ndịsị ené kóo sɨmɨ Nazeréta ore wá, okpó geré mɨókpó sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní. Gara máa née nɨ kóo do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya mɨꞌdí sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Zebụlụ́na kɨ́ Nafatáli ní.
MAT 4:14 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ nébị Isáya uku ní kɨ́dí,
MAT 4:15 “ꞌYị ga bɨ Zebụlụ́na e kɨ́ Nafatáli e ní, ndịsịnɨ́ ndị́sị gbóo kóꞌdụ́ mɨkavu Galiláya, née Yụ́da e. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ sága Yeredéne gɨ ꞌdí keṛị́ nda kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Galiláya ní, nɨyí ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
MAT 4:16 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, mongụ́ bimɨóṇgó ogụ go zɨ́ye. Yée máa ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé do bi bɨ umbu ndịsị íꞌbí ꞌdoꞌdó ro ꞌyị e sɨmɨ a ní, bimɨóṇgó oṇgó go zɨ́ye.”
MAT 4:17 Gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Yésụ tónóne úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Ídísé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo. Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́a ídíne káa do Ngére esé.”
MAT 4:18 Kadra kị́éꞌdo, Yésụ nɨ go ndị́sị ndéré do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́a lúrúndíki Simúna Pétero kɨ́ lúnduné Andiríya. Nɨyí go ndị́sị ónzó mbírá kénzé eyé sɨmɨ iní.
MAT 4:19 Zɨ́a ndólo yée kɨ́dí, “Ógụsé mu ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma óto sée káa do ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e zɨ́ma.”
MAT 4:20 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, geré zɨ́ye ótoómo mbírá eyé ore zɨ́ye ógụ útúye do kacɨ́ Yésụ.
MAT 4:21 Zɨ́ye ókpóye gɨ ore ꞌdáꞌdá, zɨ́a ndíki Zebedị́ya kɨ́ wotị́ne e gbre, Yakóbo kɨ́ lúnduné Yiwáni. Nɨyí sɨmɨ kuṛúngba ndị́sị yéme komo mbírá eyé. Zɨ́ Yésụ ndólo phɨṛangá ga gére née gbrengárá kɨ́ lúnduné.
MAT 4:22 Geré zɨ́ye ótoómo mbírá eyé kɨ́ ꞌbụyé ore, do útúye do kacɨ́ Yésụ.
MAT 4:23 Zɨ́ Yésụ gámáne sɨmɨ Galiláya mbá. Togụ́ ogụ ndiki ꞌyị e go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, nɨyí ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo yá, zɨ́a ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ore. Zɨ́a kpá úku bɨlámá ledre bɨ yeme gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e ní zɨ́ye. ꞌYị ga bɨ nɨyí kɨ́ ṛị́kị́ ndíyá e royé ore ní, zɨ́a kpá yómo yée gɨ sɨmɨ a.
MAT 4:24 Zɨ́ phanda ledre bɨ Yésụ ndịsị méngị a née áṇgané sɨmɨ ị́rịgbére bɨ Sụ́rịya ní mbá. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé kɨ́ ṛị́kị́ ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdíꞌbióyó a gɨ royé. ꞌYị máa yée ga bɨ nɨyí kɨ́ dokéké sɨmɨyé, kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ doyé sinyí go mɨsínyí ní, nda kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ umbu sịndị́ye ní, zɨ́a yómo yée mbá.
MAT 4:25 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé zɨ́ Yésụ. ꞌYị ga bɨ gɨ sɨmɨ Galiláya, kɨ́ yée ga bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Dikapolị́sị, kɨ́ Yerụsaléma, kɨ́ káṇgá bɨ Yụdáya, nda kɨ́ yée ga bɨ gɨ sága ngbuṛu Yeredéne ní mbá.
MAT 5:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị ógụ zɨ́ne kɨ́ngaya ní, zɨ́a ékị́ ndị́sịné gá do landa. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụ ndị́sịyé cigí a.
MAT 5:2 Zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre zɨ́ye kɨ́dí,
MAT 5:3 “Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, bɨlámá bi bɨ ꞌbe Lomo komo ere ꞌdáa ní, nɨ ídí ꞌbɨ eyé.
MAT 5:4 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ íni ini gɨ zɨ́a bɨ bi sínyí royé mɨsínyí ní, nɨyí karanée ídí kɨ́ rokinyi.
MAT 5:5 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní, nɨyí ídí ye mị́ngị́ do sogo káṇgá ba.
MAT 5:6 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbú kɨ́ kodró ꞌbɨ mɨméngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní doyé ní, nɨyí ídí ye mɨléreyé gɨ zɨ́ Lomo.
MAT 5:7 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ lafúye ní, Lomo nɨ kpá méngị bɨlámá ledre zɨ́ye.
MAT 5:8 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ bɨsinyí ledre ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, nɨyí lúrú Lomo cụ́ kɨ́ komoyé.
MAT 5:9 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ dụụ́ bɨlámá ledre dongará ꞌyị e ní, nɨyí ndị́sị ndólo yée Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
MAT 5:10 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée bɨsinyíne gɨ zɨ́a bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, nɨyí ídíye ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere.
MAT 5:11 “Úndru nɨ ídí zɨ́se sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úku sée, ꞌdóꞌdo sée kɨ́ ndị́sị trótro tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre e rosé kɨ́ ṛanga gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní.
MAT 5:12 Bi nda sínyí rosé wá. Ídísé kúkugú kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́a tákpásị́lị́ esé nɨ ídí mongụ́ne komo ere. Ndịsịnɨ́ kóo méngị lárá nébị ga bɨ kóo gɨ zɨ́se ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá ní kpá kenée.”
MAT 5:13 Zɨ́ Yésụ kpá fú ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ásé do sogo káṇgá ba káa zɨ́ toꞌdo ní. Tɨ́ lá togụ́ toꞌdo nzulú go ní, nɨ útúásá áyálúgu roné káa be ꞌdi? Odụ a dụụ́ do léfeóyó a ꞌdáꞌba zɨ́ ꞌyị e ndị́sị gámáye doa.
MAT 5:14 “Nda kpá lá dụụ́ toꞌdo wá, ásé do sogo káṇgá ba káa zɨ́ bimɨóṇgó ní, gɨ zɨ́a gara bɨ oꞌbónɨ́ wo có do landa ꞌdága ní, utúasá ené lóꞌbo wá.
MAT 5:15 Kpá kenée ꞌyị e ụndụnɨ́ eyé phoꞌdụ lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé wá. Ndịsịnɨ́ yị́ eyé óto a do nyárá bi gɨ ro zɨ́a óṇgó bi zɨ́ ꞌyị e ꞌdị́cị́ ore mbá.
MAT 5:16 Mɨméngị ledre esé idí ídí bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye lúrú bɨlámá mɨméngị ledre esé zɨ́ye ndị́sịyé mbófo ꞌBụsé bɨ komo ere ní.”
MAT 5:17 “Ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí máógụ go ꞌdíꞌbióyó lorụ ga bɨ kóo ꞌbɨ nébị e ní wá, máógụ yị́ amá tɨ́ lá gɨ ro zɨ́ ꞌdódo ledre eyé ídíne maꞌdíi.
MAT 5:18 Máúku zɨ́se maꞌdíi, tɨ́ káa zɨ́ bɨ do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨ aka bo ba ní, utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó ngíti owụ́ ledre cúkuꞌdée gɨ dongará ledre ga bɨ ekénɨ́ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ní wá, ꞌbúó togụ́ ledre ga bɨ ekénɨ́ yée sɨmɨ lorụ née mengịnɨ́ royé go mbá ní.
MAT 5:19 ꞌYị bɨ asi go gɨ ro ledre kị́éꞌdo gɨ dongará ledre ga bɨ ekénɨ́ yée sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a sínyi do ngíti ꞌyị idí kpá ási kenée ní, ꞌyị máa née utúasá ídí kɨ́ ledrené owóowó ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá. ꞌYị máa wo bɨ nɨ ṇgúṇgu ledre lorụ ꞌbɨ Lomo zɨ́a ndị́sịné ꞌdódotátá a zɨ́ lafúne e ní, nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere.
MAT 5:20 Gɨ zɨ́ kéyị née ní máúku zɨ́se, togụ́ méngịsé ledre ga bɨ Lomo ili yée ní rómo do Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e wá, útúásásé ólụ́ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá.”
MAT 5:21 “Úwúsé ledre bɨ kóo ukunɨ́ zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní go kɨ́dí, ‘Ndá úfu ꞌyị wá.’ ꞌYị bɨ nɨ úfu ꞌyị ní, nɨyí ꞌdécị ngbanga roa.
MAT 5:22 Tɨ́ lá máúku zɨ́se ꞌyị bɨ sɨmɨa ndịsị ésị́ bɨsinyíne ro lafúne e ní, nɨyí ꞌdécị ngbanga roa. Kpá kenée ꞌyị máa wo bɨ nɨ ndólo ezené yaá nɨ ꞌyị ṛifu ní, nɨyí ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ nɨ úku ledre yaá moko ndaá sɨmɨ ezené wá ní, nɨyí ụ́cụ wo ku phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ wá ní.
MAT 5:23 “Bɨ kenée ní, togụ́ íli gáa go ndéré íꞌbí tákpásị́lị́ sị́ mbayi, zɨ́yị sómụ́ndíki a kɨ́dí ledre nɨ bo dongaráse kɨ́ ngíti ꞌyị yá,
MAT 5:24 ídí ótoómo tákpásị́lị́ née dongá mbayi ore kí, zɨ́yị ndéréyị zɨ́se yéme dongaráse kɨ́ ꞌyị née, zɨ́yị nda ndáꞌbaógụyị́ íꞌbí tákpásị́lị́ eyị́.
MAT 5:25 “Togụ́ lúyú ledre go ro ngíti ꞌyị, ili go ndéré kɨ́yị do ngbanga yá, ídí ndéré zɨ́se yéme ledre née kéne ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ ndéréne kɨ́yị do ngbanga, káa bɨ ngére nɨyí íꞌbí yị́ị do ónzó yị́ị sɨmɨ sị́gịnị.
MAT 5:26 Máúku zɨ́se maꞌdíi, áyí ídí sɨmɨ sị́gịnị íri ólụ́ógụ wá ꞌbúó togụ́ késị́ bɨ ilinɨ́ gɨ zɨ́yị ní íꞌbí go mbá.”
MAT 5:27 “Úwúsé ledre kóo ukunɨ́ zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ kóna ní go kɨ́dí, ‘Ndá méngị ꞌberị wá.’
MAT 5:28 Tɨ́ lá máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ lurú kára zɨ́ ꞌbú kára máa née méngị wo ní, ndịsị go kɨ́ kára née sɨmɨ sómụ́ ledre.
MAT 5:29 Togụ́ komoyị́ bɨ do anú ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí ꞌdíꞌbióyó komoyị́ máa née ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́ kémbị́ éyị́ sínyíne gɨ royị́ gɨ zɨ́ wo bɨ do ụ́cụ kụṛụꞌbụyị́ nyé ku phoꞌdụ ní.
MAT 5:30 Kpá kenée togụ́ sị́lị́yị ꞌbɨ anú ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí ꞌdíꞌbióyó sị́lị́yị née ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́ kémbị́ éyị́ sínyíne gɨ royị́ gɨ zɨ́ wo bɨ do ụ́cụ kụṛụꞌbụyị́ nyé ku phoꞌdụ ní.”
MAT 5:31 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kpá káa, ‘oꞌdo bɨ otoomo meꞌbené go ní, idí íꞌbí wáraga ꞌbɨ ótoómo roꞌyị zɨ́ kára máa née.’
MAT 5:32 Tɨ́ lá máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ ótoómo meꞌbené lá gbékpị́ne ndaá gɨ zɨ́a bɨ mengị ꞌberị ní wá ní, oto kára née go ꞌyị méngị ꞌberị. ꞌYị bɨ nɨ ofụ́ kára bɨ oꞌdo otoomo wo née ní, mengị ꞌberị go.”
MAT 5:33 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ꞌdesị́ ní kɨ́dí, ‘Ledre bɨ lóbụ́ go kóꞌdụ́ Ngére Lomo ní, ndá óyólóꞌbó a wá idí ídí do biné.’
MAT 5:34 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ndásé lólóbụ́ kú wá, togụ́ mbú lóbụ́ ere, gɨ zɨ́a née bi ndị́sị ꞌbɨ Lomo.
MAT 5:35 Ndásé kpá lóbụ́ do sogo káṇgá wá gɨ zɨ́a Lomo ndịsị óto sịndị́ne doa. Ndásé kpá gbawá lólóbụ́ kɨ́ ịrị Yerụsaléma, nɨ mongụ́ gara ꞌbɨ Mongụ́ Ngére.
MAT 5:36 Ndá kpá lólóbụ́ kɨ́ ịrị bị doyị́ wá, gɨ zɨ́a utúasá eyị́ ótoógụ kémbị́ bịdo zɨ́a ídíne bụkụlụné togụ́ mbú bɨkenyị́ne ní wá.
MAT 5:37 Bɨlámá a ídí úku lá éyị́ kị́éꞌdo, togụ́ ‘Ɨɨ’ idí ídí ‘ɨɨ,’ togụ́ ‘Ɨ́ꞌɨ’ idí ídí ‘ɨ́ꞌɨ.’ Mɨúkuókpó ledre káa zɨ́ yée ga gére ní ndịsị ógụ gɨ zɨ́ Satána.”
MAT 5:38 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ní kɨ́dí, ‘Togụ́ ꞌyị mengịnɨ́ okó zɨ́ ngíti a útrulóko komo ezené yá, idínɨ́ kpá útrulóko ꞌbɨ ené. Togụ́ utruꞌdewe so ezené yá, idínɨ́ kpá útruꞌdéwe ꞌbɨ ené.’
MAT 5:39 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ꞌyị ndaá méngịlúgu bɨsinyí ledre kɨ́ bɨsinyí ledre wá. Togụ́ ꞌyị ongbo komoyị́, ídí óyó wo bɨ gɨ ꞌdíkeṛị́ ní zɨ́a kpá óngbo a.
MAT 5:40 Togụ́ ngíti ꞌyị ili ndólo yị́ị kóꞌdụ́ ngére e gɨ ro ꞌdíꞌbi ngúru bongó gɨ zɨ́yị yá, ídí ꞌdíꞌbi ngíti a tákpa ro wo bɨ kị́éꞌdo née íꞌbí a zɨ́a.
MAT 5:41 Togụ́ asikíri gaga yị́ị ị́mbị́ éyị́ ené, ndéré ꞌdógụ ngbuṛu kɨ́e kị́éꞌdo yá, ídí ị́mbị́ tátá a ndéré ꞌdógụ ngbuṛu e kɨ́e gbre.
MAT 5:42 Togụ́ ꞌyị ombo éyị́ gɨ zɨ́yị yá, komoyị́ ndaá ị́ndị́ kɨ́e wá, ídí íꞌbí a zɨ́a. Wo bɨ ili sáká késị́ gɨ zɨ́yị ní, ídí íꞌbí a zɨ́a.”
MAT 5:43 “Ngíti ꞌdódo ledre nɨ kóo kpá káa, zɨ́ bulúnduzé ga kóna ní kɨ́dí, ‘Ídí óto ꞌbú lafúyị e zɨ́yị sógó ezeokóyị e.’
MAT 5:44 Tɨ́ lá máúku zɨ́se, ídísé óto ꞌbú ezeokóse e, zɨ́se ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị sée bɨsinyíne ní,
MAT 5:45 méngị kéyị kenée, nɨ óto sée zɨ́se ídíse mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌBụsé bɨ komo ere ní. Wo Lomo, ndịsị ótoómo kadra súwuné zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e kpá kɨ́ bɨlámá ꞌyị e. Zɨ́a ndị́sịné kása iní zɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.
MAT 5:46 Togụ́ ótosé lá dụụ́ ꞌbú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌbúse ní, Lomo nɨ nda íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se gɨ ro ꞌdi? Gba ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e ní ndịsịnɨ́ méngị kéyị kpá kenée.
MAT 5:47 Togụ́ íꞌbí mandá lá dụụ́ zɨ́ lafúyị e ní, bɨlámá ledre bɨ ore romo do ꞌbɨ lafúyị e ní wo be? Née ndaá kpá ledre bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ndịsịnɨ́ méngị a ní wá?
MAT 5:48 Kacɨ́ kadra mbá, mɨméngị ledre esé idí ídí bɨlámáne káa zɨ́ bɨ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌBụsé bɨ komo ere nɨ bɨlámáne ní.”
MAT 6:1 “Ndásé ꞌdódo méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrú a wá, káa bɨ ásé zángá tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ ꞌBụsé Lomo.
MAT 6:2 “ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé kɨ́dí yée nɨyí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée ye. Sɨmɨ bɨ nɨyí go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e togụ́ mbú do mɨsiꞌdi kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị e nɨyí ore tụ́ꞌdụ́ ní, ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sị mbófo yée. Máúku zɨ́se, odụ tákpásị́lị́ eyé goó dụụ́ wo bɨ ꞌyị ga gére née iꞌbínɨ́ zɨ́ye née.
MAT 6:3 Togụ́ íꞌbí éyị́ go zɨ́ ꞌyị yá, ndá ócó tarayị́ kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá wá.
MAT 6:4 ꞌBụyị́ bɨ komo ere ꞌyị ówo mɨótoécị ledre ꞌbɨ ꞌyị e ní, idí ówo a lá dụụ́ ne gɨ ro zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị.”
MAT 6:5 “Mááyí kpá úku a zɨ́se, ndásé ídí káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé togụ́ nɨyí go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e togụ́ mbú dogboṛụ mɨsiꞌdi kɨ́ꞌdí bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ore ní, zɨ́ye ndị́sị ị́nyịógụyé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ sómụ́ ledre bɨ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo yée kɨ́dí yée nɨyí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée ní, ꞌdiꞌbinɨ́ tákpásị́lị́ eyé go gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, ndaá gɨ zɨ́ Lomo wá.
MAT 6:6 Togụ́ íli íni ini yá, ídí ólụ́ ꞌdị́cị́, zɨ́yị ꞌdụ́tụ mbotụ kacɨ́yị, zɨ́yị íni ini zɨ́ ꞌBụyị́ bɨ komo ere ní ndoo sɨmɨ ugu roné. Nɨ ꞌyị bɨ owo ledre ga bɨ do mɨmbéꞌde ꞌyị e ní mbá bú, nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́yị ne.
MAT 6:7 Togụ́ áyí go íni ini maꞌdáa yá, ndá ndị́sị lála tụ́ꞌdụ́ ledre e ngbángáne káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka Lomo wá ní wá. Somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí Lomo nɨ úwú ini eyé gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ yée nɨyí úku a ní.
MAT 6:8 Ndá ídí káa zɨ́ye wá. Gɨ zɨ́a éyị́ ga bɨ íli yée ní, ꞌBụyị́ owo mbá bú ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́yị kɨ́ ndúꞌyú wo.
MAT 6:9 “Ini esé idí ídí káa, “ ‘ꞌBụzé komo ere, ꞌyị e za mbá idínɨ́ óto úndruyị́,
MAT 6:10 idínɨ́ ówo yị́ị káa do Ngére eyé, idínɨ́ méngị ledre eyị́ do sogo káṇgá ona káa zɨ́ bɨ komo ere ꞌdága íri ní.
MAT 6:11 Ídí íꞌbí éyị́ mɨánu ezé ꞌbɨ karaba zɨ́ze.
MAT 6:12 Ídí ótoómo lúyú ledre ezé zɨ́ze káa zɨ́ bɨ ndịsịzé ótoómo a zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ lúyú rozé ní.
MAT 6:13 Ndá úzu zée kɨ́ngaya wá, ídí yómo zée gɨ zɨ́ Satána.’
MAT 6:14 “Togụ́ ótoómosé ledre go zɨ́ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ sée bɨsinyíne ní, ꞌBụsé bɨ komo ere ní, nɨ kpá ótoómo ledre zɨ́se.
MAT 6:15 Togụ́ ótoómosé ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ luyúnɨ́ ledre rosé ní wá, ꞌBụsé bɨ komo ere ní, ótoómo ené kpá lúyú ledre esé wá.”
MAT 6:16 “Sɨmɨ bɨ ásé go órụ́ tarasé ní, ndásé óto rosé zɨ́ do komosé ídíne bɨsinyíne káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí ásé go órụ́ tarasé ní wá. ꞌYị ga bɨ owonɨ́ Lomo wá ní, ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée ye. Máúku zɨ́se, yée máa ga gére née ndikinɨ́ tákpásị́lị́ eyé goó gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndaá gɨ zɨ́ Lomo wá.
MAT 6:17 Abú ásé ndị́sị órụ́ tarasé yá, sɨmɨ komosé kɨ́ rosé mbá idí ídí bɨlámáne káa zɨ́ bɨ lengbe ní.
MAT 6:18 ꞌYịmaꞌdí e ndanɨ́ ówo a bɨ ya ásé go órụ́ tarasé ní wá, ꞌBụsé bɨ komo ere bɨ ndịsị ówo ledre gɨ do mɨmbéꞌde ꞌyị ní, idí ówo a lá dụụ́ ne gɨ ro zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se.”
MAT 6:19 “Ndásé ꞌdóꞌdụ́yóko éyị́ e zɨ́se do sogo káṇgá ona wá, gɨ zɨ́a ngánza nɨ ánu ngíti géyị, zɨ́ kụndụ́ óꞌbó ngíti géyị, zɨ́ ꞌyị ugu e úgu ngíti géyị, zɨ́ éyị́ ga gére née sínyí eyé mbá.
MAT 6:20 Bɨlámá a ídísé óto komosé gɨ ro éyị́ ga bɨ komo ere ní. Gɨ zɨ́a ngánza kɨ́ kụndụ́ kɨ́ ꞌyị ugu e ndanɨ́ eyé íri gɨ ro sínyiónzó éyị́ ga gére née wá.
MAT 6:21 Kacɨ́ kadra mbá, mɨmbéꞌdesé idí ídí gɨ ro éyị́ ga bɨ komo ere ní.
MAT 6:22 “Komosé nɨ káa zɨ́ mɨụ́ndụ phoꞌdụ ní, togụ́ ụndụnɨ́ phoꞌdụ bɨlámáne yá, ásé lúrú bi kacɨ́ a drá mɨtụlụrụ ndaá.
MAT 6:23 Togụ́ komosé lurú bi bɨlámáne wá, ásé ndị́sị fú lá sɨmɨ mɨtụlụrụ. Kpá kenée togụ́ bimɨóṇgó ꞌbɨ Lomo ndaá sɨmɨsé wá, mɨtụlụrụ bɨ ásé ídí sɨmɨ a ní nɨ nda rómo mɨrómo.
MAT 6:24 “ꞌYị kị́éꞌdo útúásá ídí káa do ꞌyị ꞌbɨ ngére e gbre wá. Nɨ óto ꞌbú wo bɨ kị́éꞌdo ní, zɨ́a sógó ngíti a mɨsógó. Togụ́ kenée wá, nɨ óto úndru ngíti a rómo do eze a. Ndá óto komoyị́ ro Lomo kpá ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba wá.
MAT 6:25 “Ndásé ndị́sị sómụ́ ledresé kɨ́ngaya kɨ́ rosé, ledre gɨ ro éyị́ mɨánu, iní mɨéwé, nda kɨ́ bongó e gɨ ro ésị yée wá. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ledre trịdrịsé nɨ zɨ́ Lomo owóowó rómo do éyị́ mɨánu ní wá, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ledre kụṛụꞌbụsé nɨ zɨ́ Lomo owóowó rómo do bongó ní wá?
MAT 6:26 Lúrúsé aka lá dụụ́ solụ́ e, yáká eyé ndaá, gbagba eyé ndaá kpá wá, ꞌBụzé bɨ komo ere ní ndịsị lúrú bi kacɨ́ye. Sée kɨ́ solụ́ e, ambí romonɨ́ do lafúye ní ye, ndaá sée wá?
MAT 6:27 Sómụ́ ledre bɨ ndịsịzé sómụ́ a gɨ rozé kɨ́ rozé ní, utúasá ené óto zée zɨ́ze lúꞌbúze do sogo káṇgá ba wá.
MAT 6:28 “Éyị́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ sɨmɨsé gɨ ro bongó gɨ roa ní ꞌdi? Lúrúsé aka gba mɨsụ́rụ́ kágá ga bɨ ngárá mengịnɨ́ moko wá ní, Lomo ndịsị kpá fú óto lámá royé.
MAT 6:29 Abú kpá za cụ́ Solomóna mongụ́ ngére bɨ kóo ꞌbɨ Isɨréle e ní, kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bɨlámá bongó ga bɨ kóo zɨ́ne ní mbá, lámá bɨ kóo roa ní, romo ené do lámá bɨ ro mɨsụ́rụ́ kágá e ní wá.
MAT 6:30 Togụ́ bɨ Lomo oto lámá bú ro éyị́ ga bɨ káa zɨ́ súwú e, karaba nɨyí ídí bɨlámáye kɨ́lóndó gagánɨ́ go zɨ́ye áṛáónzó royé ní, ala nda sée ga bɨ kɨ́ ledresé zɨ́a owóowó ní? Éyị́ bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ rokoꞌbụné gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?
MAT 6:31 “Ndásé ndị́sị sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí, azé ánu karaba ꞌdíya, azé ndíki iní éwé a ꞌdáya, azé ndíki bongó ésị a ꞌdáya ní wá?
MAT 6:32 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní ndịsịnɨ́ sómụ́ ledre kenée ye. ꞌBụsé bɨ komo ere ní, owo yị́ ené éyị́ ga bɨ ílisé yée ní mbá bú.
MAT 6:33 Mɨzefị ledre, ídísé óto Lomo kɨ́ ledrené owóowó, zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní. Éyị́ ga bɨ za mbá ílisé yée ní, nɨ íꞌbí yée zɨ́se.
MAT 6:34 “Ndásé ndị́sị sómụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ kɨ́lóndó ní wá, kɨ́lóndó owo ledre ga bɨ gɨ roné ní ne. Ídísé óto komosé dụụ́ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbɨ karaba ní ní.”
MAT 7:1 “Ndá ꞌdécị ngbanga lafúyị e wá, káa bɨ Lomo nɨ kpá ꞌdécị ngbangayị́ ke.
MAT 7:2 Gɨ zɨ́a mɨsiꞌdi bɨ ndị́sị ꞌdíꞌbi a ꞌdécị ngbanga lafúyị e doa née ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi kpá wo ꞌdécị ngbangayị́ doa. Éyị́ bɨ méngị kɨ́ye ní, nɨ méngị kpá wo kɨ́yị.
MAT 7:3 “Éyị́ bɨ ndị́sịsé úku ledre owụ́ lúyú ledre ꞌbɨ lafúse e bɨ cúkuꞌdée ní kɨ́ rokoꞌbụné rómo do ꞌbɨ esé mɨngburoko lúyú ledre e gɨ zɨ́a ní ꞌdi?
MAT 7:4 Áyí úku ledre zɨ́ ezeyị́ yaá née idí ꞌdíꞌbióyó owụ́ cící éyị́ gɨ komoa lárá a káa be ꞌdi? Sɨmɨ bɨ útúásá eyị́ lúrúndíki mongụ́ kụṛụꞌbụ éyị́ bɨ komoyị́ ní kɨ́ royị́ wá ní.
MAT 7:5 Sée ꞌyị ga bɨ ndị́sịsé lóndo rosé gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo sée ní, ídísé ꞌdíꞌbióyó mongụ́ kụṛụꞌbụ éyị́ bɨ komosé ní kí, gɨ ro zɨ́ komosé ídíne drá, ásé nda fú ꞌdíꞌbióyó owụ́ cící éyị́ gɨ komo lafúse.”
MAT 7:6 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Ndá íꞌbí éyị́ bɨ ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ị́sị wá. Éyị́ bɨ nɨ mɨṛíṛíne bɨlámáne káa zɨ́ dábu ní, ndá ụ́cụóto a kóꞌdụ́ mụkụ́ṛụ́ e bi wá, nɨyí ndị́sị ꞌdítí sínyi a. Zɨ́ye ndáꞌbayé náná báyi sɨmɨyị́ nzéré nzéré.
MAT 7:7 “Éyị́ bɨ íli ní, ídí ómbo a Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́yị. Éyị́ bɨ ndaá zɨ́yị wá ní, ídí gámásóꞌdo a áyí ndíki a. Ídí kóko mbotụ, Lomo nɨ líkpí a zɨ́yị.
MAT 7:8 ꞌYị bɨ ndịsị ómbo éyị́ ní, nɨyí íꞌbí a zɨ́a. ꞌYị bɨ ndịsị gámásóꞌdo éyị́ ní, nɨ ndíki a. ꞌYị bɨ ndịsị kóko mbotụ ní, nɨyí líkpí a zɨ́a.
MAT 7:9 “Ambí nɨ dongaráse ore ne togụ́ owụ́ ꞌbɨ ené ombo ambata yá zɨ́a ꞌdíꞌbi tutú íꞌbí a zɨ́a ní?
MAT 7:10 Togụ́ ombo kénzé yá, zɨ́a ꞌdíꞌbi kámá íꞌbí a zɨ́a ní?
MAT 7:11 Tɨ́ bɨ ásé ꞌyị lúyú ledre e ní, ówosé kacɨ́ íꞌbí bɨlámá éyị́ e bú zɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e. Bɨ kenée ní, ꞌBụsé bɨ komo ere ní, nɨ nzíyiné gɨ ro íꞌbí bɨlámá éyị́ zɨ́ ꞌyị bɨ ombo ní rómo do ꞌbɨ esé.
MAT 7:12 Bɨ goó kenée ní, sɨmɨ ledre mbá ídí méngị zɨ́ ꞌyị e éyị́ bɨ íli zɨ́ye méngị a zɨ́yị ní. Ledre née kotrụ goó zaá ledre gɨ ro ledre lorụ kɨ́ ledre gɨ ro nébị e mbá.
MAT 7:13 “Ídí ólụ́ ꞌbe ꞌbɨ Lomo gɨ do owụ́ mbotụ bɨ cúkuꞌdée ní. Mongụ́ mbotụ bɨ wé, kɨ́ mongụ́ mɨsiꞌdi bɨ ngúó ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndéré gɨ doa zɨ́ umbu.
MAT 7:14 Tɨ́ lá owụ́ mbotụ kɨ́ owụ́ mɨsiꞌdi bɨ cúkuꞌdée ní, ꞌyị e cúkuꞌdée nɨyí ndéré gɨ doa lá ye ndíki trịdrị.
MAT 7:15 “Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ nébị ga bɨ ꞌyị ṛanga e ní. Nɨyí ógụ zɨ́se kɨ́ bɨlámá tosoyé lá gɨ ꞌdí sága, tɨ́ lá nda mɨꞌdí sɨmɨ, nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ bangá sinyí e ní.
MAT 7:16 Ásé ówoyéme yée dụụ́ gɨ ro mɨánáye. ꞌYị e utúasánɨ́ go ꞌdécị mánga gɨ komo kị́nị togụ́ mbú goófo gɨ komo ngéyé?
MAT 7:17 Kpá kenée bɨlámá kágá ndịsị ána dụụ́ bɨlámá mɨánáne, bɨsinyí kágá áná ꞌbɨ ené kpá dụụ́ bɨsinyí mɨánáne.
MAT 7:18 Bɨlámá kágá aná ené bɨsinyí mɨáná kágá wá, bɨsinyí kágá aná ené kpá bɨlámá mɨáná kágá wá.
MAT 7:19 Kágá máa yée ga bɨ ilinɨ́ áná bɨlámá mɨánáye wá ní, mị́ngị́ a nɨ lágáóyó a ꞌdáꞌba do óngbó a.
MAT 7:20 Bɨ kenée ní, ásé ówoyéme nébị ga gére née gɨ zɨ́ mɨméngị ledre eyé.
MAT 7:21 “Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí ꞌyị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ ndólo máa Ngére, Ngére ní, nɨyí ólụ́ mbá ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní wá. Dụụ́ wo bɨ ndịsị méngị ledre ga bɨ Babá ili yée ní, nɨ ólụ́ dụụ́ ne íri.
MAT 7:22 Kadra bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndólo máa, ‘Ngére, Ngére.’ Zɨ́ye ndị́sị úku ledre kɨ́dí, ndịsịzé kóo úku ledre eyị́ ze zɨ́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ bɨ kóo íꞌbí zɨ́ze ní, zɨ́ze ndị́sịzé lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ ịrịyị́, zɨ́ze kpá kɨ́ méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní.
MAT 7:23 Tɨ́ lá Mááyí úkulúgu ledre zɨ́ye máyá, ‘Máówo amá sée wá, ídísé ị́nyị gɨ romá íri sée ꞌyị luyú e.’
MAT 7:24 “Bɨ kenée ní, ꞌyị bɨ nɨ úwú ledre bɨ mááyí úku a ba, zɨ́a óto a sɨmɨ moko ní, nɨ go káa zɨ́ ꞌyị bɨ ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ ené, do landa zɨ́ sị́ ꞌdị́cị́ maꞌdáa ídíne ngị́rị ní.
MAT 7:25 Abú iní nɨ éꞌdị kɨ́ mongụ́ síli sɨmɨné ndị́sị ílíne ro ꞌdị́cị́ née, zɨ́ ngbuṛu úcuyé gị roa yá, ndụrụ wá gɨ zɨ́a otonɨ́ sị́ a go ngị́rị.
MAT 7:26 Kpá kenée, ꞌyị máa wo bɨ nɨ úwúómo ledre bɨ mááyí úku a ba lá kɨ́ mbílíne ní, nɨ go cé káa zɨ́ bɨcayi ꞌyị bɨ ụbụ́ ꞌdị́cị́ ené do sayi ní.
MAT 7:27 Sɨmɨ bɨ iní nɨ éꞌdị, zɨ́ ngbuṛu e úcuyé, zɨ́ mongụ́ síli ógụné ndị́sị kị́zị ꞌdị́cị́ née ní, nɨ geré ndụ́rụ sínyi roné bɨsinyíne.”
MAT 7:28 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre ga gére zɨ́ye kenée ní, zɨ́a lụ́tụ́ne komoyé, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ꞌdódo ledre ené,
MAT 7:29 gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre ené nɨ káa zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne, ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní wá.
MAT 8:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ nditíogụ gɨ do landa kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá útúye do kacɨ́ a.
MAT 8:2 Zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ umbunonó roné ógụ útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne kóꞌdụ́ Yésụ ṇgúṇgú roné kɨ́dí, “Áko Mongụ́ ꞌyị, togụ́ utúasá go kacɨ́ komoyị́, ídí yéme máa zɨ́ romá ídíne drá.”
MAT 8:3 Zɨ́ Yésụ ꞌdózo sị́lị́ne óto a ro oꞌdo née zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máíli go kenée royị́ eme mu.” Geré zɨ́ umbunonó née ụ́kụ́ne gɨ roa.
MAT 8:4 Zɨ́ Yésụ lórụ wo oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mengị roné zɨ́yị née ndá aka geré úku a zɨ́ ꞌyị e wá. Ídí aka ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, togụ́ lurú royị́ utúasá kacɨ́ komoa go yá, nɨ ṇgúṇgu a kɨ́dí ɨɨ, royị́ eme go. Zɨ́yị nda ꞌdíꞌbi bangá ndéré óṇgoónzó a gɨ ro íꞌbílúgu mbófo éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ní. ꞌYị e nɨyí geré ówo a mbá kɨ́dí royị́ eme go.”
MAT 8:5 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbaogụ sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní, zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Róma ógụné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí,
MAT 8:6 “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ꞌbɨ moko amá nɨ ꞌbe ꞌdáa mɨꞌdóꞌdóne kɨ́ngaya kɨ́ ndíyá umbu sịndị́, nɨ mɨꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a bi.”
MAT 8:7 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne mááyí ógụ yómo wo gɨ do ndíyá máa née.”
MAT 8:8 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mááyí ꞌyị lúyú ledre, utúasá zɨ́yị ógụyị́ zɨ́ma ꞌbe wá. Ídí lá úku kása kúrúyị zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá máa née ómoné.
MAT 8:9 Gɨ zɨ́a mándị́sị méngị moko sị́ sị́lị́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ domá ní. Zɨ́ma nda kpá ídíma mongụ́ ꞌyị do ngíti géyị ꞌyị e. Mááyí úku ledre zɨ́ ngíti a kɨ́dí, ‘Ídí ndéré ꞌdáa’ zɨ́a tɨ́ ndéréne, Mááyí ndólo ngíti a kɨ́dí, ‘Ógụ mu,’ zɨ́a tɨ́ ógụné. Mááyí úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko kɨ́dí, ‘Ídí méngị moko ba,’ zɨ́a tɨ́ méngị a.”
MAT 8:10 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ne ní kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, sɨmɨ kúfúse Isɨréle e za mbá, mándíki aka ꞌyị kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo do mɨmbéꞌdené káa zɨ́ oꞌdo ba wá.
MAT 8:11 Karanée ꞌdáꞌdá íri, ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ sɨmɨ káṇgá eyé e mɨngúngúcua a nɨyí ndéré zɨ́ye ndị́sị kótrụ royé ndro sɨmɨ ayímbi ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ Abarayáma e kɨ́ Isáka e kɨ́ Yakóbo e, mɨngburoko ꞌyị ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ꞌdáꞌdá ní.
MAT 8:12 Kúfú Isɨréle e mbá nɨyí kóo ndéré ndị́sị ꞌbe ꞌbɨ Lomo sɨmɨ rokinyi née íri ye. Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ zɨ́ Lomo ídíne ne Ngére eyé wá ní, utúasánɨ́ lolụ ídí íri wá. Nɨyí ụ́cụ yée sɨmɨ mongụ́ mɨtụlụrụ kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”
MAT 8:13 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị gáa ogụ ndúꞌyú wo ní kɨ́dí, “Ndáꞌba mu ꞌbe. Ṇgúṇgu ledre eyị́ oto ꞌyị ndíyá eyị́ go zɨ́a ómoné.” Geré zɨ́ ndíyá ụ́kụ́ne gɨ ro ꞌyị ꞌbɨ moko née ꞌbe íri.
MAT 8:14 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ ꞌbe ꞌbɨ Pétero ní, do úku ledre zɨ́a kɨ́dí ro towụ́ Pétero ịrị́ mɨị́rị́ nɨ mɨꞌdúꞌduné gɨ zɨ́a bi.
MAT 8:15 Zɨ́ Yésụ ólụ́ne zɨ́a ꞌdị́cị́ íri, zɨ́a ꞌdíꞌbi sị́lị́a lála sị́kpị wo ꞌdága, geré zɨ́ sɨmɨ saná a émené. Zɨ́a tónóne yéme éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené ga gére ní.
MAT 8:16 Nda sɨmɨ bɨ kadra utú go ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní zɨ́ Yésụ. Zɨ́a lá úku kúrúne, zɨ́ dokéké e ólụ́ógụyé mbá gɨ sɨmɨ ꞌyị ga bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́ye zɨ́a ní. Zɨ́a kpá yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e.
MAT 8:17 Ledre née mengị roné go tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Isáya uku ní kɨ́dí, “ꞌDiꞌbioyó ndíyá gɨ rozé, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó éyị́ mɨówo gɨ rozé.”
MAT 8:18 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí kpá fú cigíne ore ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, yée ꞌdogụnɨ́ aka bi mu sága mɨkavu Galiláya gɨ ꞌdí keṛị́.
MAT 8:19 Ịnyịnɨ́ aka ndéré wá, zɨ́ ngúru ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ógụné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máíli zɨ́ze ndéréze kése gị do bi bɨ íli ndéré doa ní.”
MAT 8:20 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Lúrú goó, gba oꞌdo bangá e emenɨ́ gɨ zɨ́ma ye gɨ zɨ́a nɨyí kɨ́ gu eyé e ndị́sị ꞌdúꞌdu sɨmɨ a. Solụ́ e nɨyí kɨ́ ꞌdị́cị́ eyé e ndịsịnɨ́ ꞌdúꞌdu sɨmɨ a. Tɨ́ lá Máa bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, gba bi ꞌdówụ́ro ndaá zɨ́ma wá.”
MAT 8:21 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ị́nyịné úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, babá ngoko go, ili aka zɨ́ma ndáꞌbamá óto wo kí zɨ́ma ndáꞌbaógụmá lódụ́ kacɨ́yị.”
MAT 8:22 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ nɨyí go káa zɨ́ umbu ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní idínɨ́ óto wo. Ógụ ꞌbɨ eyị́ mu lódụ́ kacɨ́ma.”
MAT 8:23 Nda gɨ ore zɨ́a ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ékị́ lódụ́ kacɨ́ a, Yóó zɨ́ye ndéréye.
MAT 8:24 Nɨyí aka lá cịkị sɨmɨ yana iní, zɨ́ mongụ́ síli ógụné kpị kpị kpị ndị́sị ílí iní gbuwa gbuwa sɨmɨ kuṛúngba. Yésụ nɨ yị́ ené kóo mɨꞌdúꞌduné.
MAT 8:25 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréye úru wo kɨ́dí, “Ngére, ꞌdiꞌdiya yómo zée mu azé go úyu.”
MAT 8:26 Sɨmɨ bɨ Yésụ ịnyịogụ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Érésé ngịrị gɨ ro ꞌdi, ꞌdesị́ ba ṇgúṇgusé aka esé ledremá kɨ́ngaya fú lá wá?” Zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága úku ledre zɨ́ mongụ́ síli née zɨ́a tóroné zɨ́ bi ídíne sií.
MAT 8:27 Zɨ́ tara ꞌyị ené ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ zɨ́ye ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ꞌyị ꞌdi? Bɨ síli uwú kúrú a gba ne ní.”
MAT 8:28 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi go sága gɨ ꞌdí keṛị́ ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ owụ́ do ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Gadára e ní. Nɨyí aka cịkị do mɨsiꞌdi, zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e gbre kɨ́ dokéké sɨmɨyé, bi gámá ꞌyị e ndaá gɨ do mɨsiꞌdi née gɨ zɨ́ rará bɨ ro yaꞌdá ga gére née wá.
MAT 8:29 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Yị́ị, Owụ́ ꞌbɨ Lomo, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ze ní ꞌdi, ógụ liṇgi ba go gɨ ro ꞌdécị ngbanga rozé ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbangazé?”
MAT 8:30 Ábuwá mụkụ́ṛụ́ nɨyí yị́ eyé kóo gbóo ore ndị́sị ánu éyị́ eyé.
MAT 8:31 Zɨ́ dokéké ga bɨ sɨmɨ yaꞌdá ga gére ní ṇgúṇgú royé zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ ili lágaóyó zée gɨ sɨmɨ yaꞌdá ga ba yá, idí kása zée ndéré ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga bɨ ꞌdáa ba.”
MAT 8:32 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nderénɨ́ mu ólụ́ ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga gére ní.” Geré zɨ́ye ndéréye. Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ go sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ e ní, zɨ́ mụkụ́ṛụ́ e ụ́dụyé rụ gɨ dogboṛụ landa ngásá útúye sɨmɨ mɨkavu do úyuyé mbá.
MAT 8:33 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ mụkụ́ṛụ́ ga gére ní, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị née kenée ní, zɨ́ye ngásáye úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara.
MAT 8:34 Zɨ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara gɨrí ógụyé úku ledre zɨ́ Yésụ idí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ gara eyé gɨ ona ꞌdáꞌba.
MAT 9:1 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba, ꞌdógụ bi ndéréne sɨmɨ gara bɨ ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ní.
MAT 9:2 Nda go ꞌbe íri, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ị́mbị́ógụ ngíti owụ́phɨṛangá bɨ nɨ mɨgịgị́ṛị́ ní zɨ́a kɨ́ gbagbara. Zɨ́ Yésụ owo a kɨ́dí ꞌyị ga gére née owonɨ́ go ya née nɨ útúásá yómo wo. Zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa ídí ódó mɨmbéꞌdeyị́, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
MAT 9:3 Geré zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ị́nyịyé úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Uku sinyi ledre go, otoasá roné go kɨ́ Lomo.”
MAT 9:4 Tɨ́ lá zɨ́ Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé née, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mɨmbéꞌdesé nɨ gɨ zɨ́a bɨsinyíne kenée ní ꞌdi?
MAT 9:5 Wo be ꞌdi nɨ née mɨꞌdiyíne zɨ́ma úku a, ‘Máótoómo lúyú ledre eyị́ go,’ togụ́ mbú, ‘Ị́nyịógụ mu ꞌdága tónó gámáyị?’
MAT 9:6 Tɨ́ lá gɨ ro zɨ́se ówo a kɨ́dí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e do sogo káṇgá ona,” zɨ́a úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ ba kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdíꞌbi gbagbara eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
MAT 9:7 Tɨ́ maꞌdíi zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné ndáꞌbané ꞌbe.
MAT 9:8 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lurúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Lomo bɨ iꞌbí rokoꞌbụ kenée zɨ́ ꞌyị e ní.
MAT 9:9 Káa zɨ́ bɨ Yésụ nɨ go mɨndéréókpóne ní, zɨ́a ndíki ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Matáyo sɨmɨ mákɨtabu nɨ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ, Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí lódụ́ kacɨ́ma,” Zɨ́ Matáyo útúne do kacɨ́ a.
MAT 9:10 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí go zɨ́ Matáyo ꞌbe kɨ́ ꞌyị ené e do bi éyị́ mɨánu ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị luyú e, ógụyé zɨ́ye ndị́sị ánu éyị́ kɨ́ Yésụ nda kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga.
MAT 9:11 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụye úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga gére née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mongụ́ ꞌyị esé ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kpá kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
MAT 9:12 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre ba ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ndíyá ndaá roa wa ní gamásoꞌdo ené dokotóro wá, tɨ́ lá ꞌyị ndíyá e ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo dokotóro ye.
MAT 9:13 Tɨ́ lá ndérésé mu zɨ́se gámásóꞌdo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Lomo uku kɨ́dí, ‘Máíli ídísé ídí ꞌyị ówo ledre kɨ́ ꞌyị e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌdáná éyị́ esé e wá.’ Gɨ zɨ́a máógụ amá gɨ ro bɨlámá ꞌyị e wá, yị́ ené gɨ ro bɨsinyí ꞌyị e.”
MAT 9:14 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yiwáni Babatị́za ní ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, zée kɨ́ Farụsáyo e ndịsịzé órụ́ tarazé, tɨ́ lá ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé tarayé wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAT 9:15 Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị ga bɨ nderénɨ́ ófụ́ kára, mɨkánda adrúgu nɨ dongaráye ní, lerị́ mengị yée wá. Lerị́ nɨ méngị yée sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ wo gɨ dongaráye go ní.
MAT 9:16 “Ngíti a, ꞌyị utúasá ị́cị́ ꞌdụ́tụ uṇgú bɨ ro kuṛú bongó ní kɨ́ mɨkánda a wá. Mɨkánda bongó née nɨ ngụ́rógụ́ zɨ́a lálalófo kuṛú a née kɨ́ mongụ́ uṇgú.
MAT 9:17 Kpá kenée, ꞌyị e utúasánɨ́ lótó leꞌyị́ sɨmɨ kuṛú ndoko wá. Togụ́ lotónɨ́ yá, leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ geré zɨ́ kuṛú ndoko née ndóko ené zɨ́ leꞌyị́ kúkúónzó roné bi. Idínɨ́ lótó leꞌyị́ sɨmɨ mɨkánda ndoko gɨ ro zɨ́ ndoko e kɨ́ leꞌyị́ ídíye mɨbándáye.”
MAT 9:18 Cịkị ore, zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ógụ útúne gbrị kóꞌdụ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Nyị́ma otoomo ꞌdówụ́ne go cakaba, ógụ aka óto sị́lị́yị doa gɨ ro zɨ́a ómoné.”
MAT 9:19 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye zɨ́ oꞌdo née ꞌbe.
MAT 9:20 Sɨmɨ mɨndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ kára kɨ́ ndíyá ꞌbɨ kará e roné sɨmɨbi doa goó sokó doa gbre (12) ụkụ́ wá, ógụné gbóo sogo Yésụ do ꞌdíꞌbi tara bongó gɨ roa.
MAT 9:21 Zɨ́a úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Togụ́ máꞌdíꞌbi lá tara bongó bɨ roa née yá, romá nɨ éme.”
MAT 9:22 Geré zɨ́ Yésụ óyó roné lúrúndíki wo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Nyị́ma, ídí ódó mɨmbéꞌdeyị́, ṇgúṇgu ledre eyị́ yómo yị́ị go.” Maꞌdíi, geré zɨ́ ro kára née émené.
MAT 9:23 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí ógụ kɨ́ ꞌyị ené e ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị née íri ní, kụꞌdụ́ nɨ ndị́sị úku ledre, mbụ́dụ́ nɨ ówụ́,
MAT 9:24 zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ólụ́ógụsé aka sága, owụ́kára ba uyu ené wá ꞌduꞌdu yị́ ené lá mɨꞌdúꞌdu.” Zɨ́ ꞌyị e útúye mbá kúgú a.
MAT 9:25 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e olụ́ogụnɨ́ gɨ ꞌdị́cị́ ini go mbá sága ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ne ndéré ꞌdíꞌbi sị́lị́ umbu, geré zɨ́a úrúne, do ị́nyịógụné ꞌdága.
MAT 9:26 Zɨ́ phanda ledre née áṇgané sɨmɨ gara e za mbá.
MAT 9:27 Sɨmɨ mɨndéréókpó Yésụ gɨ ore, zɨ́ yaꞌdá e gbre komoyé ndaá lódụ́ wo kɨ́ ṇgúṇgú royé zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, Bulúndu ngére Dawídi, ídí ówo ledre zɨ́ze.”
MAT 9:28 Sɨmɨ bɨ nɨ goó za ꞌdị́cị́ ní zɨ́ yaꞌdá ga bɨ komoyé ndaá ba ólụ́ lódụ́ kacɨ́ a gị ꞌdị́cị́, zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ṇgúṇgusé go kɨ́dí mááyí útúásá likpí komosé?” Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨɨ, ṇguṇguzé go kenée Ngére.”
MAT 9:29 Zɨ́ Yésụ óto sị́lị́ne ro komoyé zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gɨ zɨ́ ṇgúṇgu ledre esé mááyí yómo sée,”
MAT 9:30 zɨ́ komoyé tɨ́ likpíne. Zɨ́ Yésụ lórụ yée oꞌbụóbụ kɨ́dí, “Ndásé úku ledre bɨ máméngị zɨ́se née zɨ́ ꞌyị e wá.”
MAT 9:31 Abú kenée ndotó, tɨ́ lá bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ ore ní, zɨ́ye úku ledre née zɨ́ phanda a báyiné sɨmɨ gara e za mbá.
MAT 9:32 Kpá lá bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e nɨyí aka gɨ ro ólụ́ógụ ní, zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e ị́mbị́ógụ ngíti oꞌdo kɨ́ dokéké sɨmɨné odro gɨ zɨ́a wá zɨ́ Yésụ.
MAT 9:33 Nda sɨmɨ bɨ Yésụ ógóóyó dokéké née ní, oꞌdo bɨ kóo odro wá ní, zɨ́a geré tónó ódroné. Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị ga bɨ ore née zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ledre mengị aka roné zɨ́ze Isɨréle e ona kenée wá.”
MAT 9:34 Tɨ́ lá Farụsáyo e ya, “Satána iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́a ndị́sị ogóóyó dokéké e kɨ́e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ne.”
MAT 9:35 Zɨ́ Yésụ gámáne sɨmɨ gara kɨ́ ị́rịgbére ga bɨ ore ní, kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e eyé e, kɨ́ ndị́sị úku bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e nda kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị e gɨ do ṛị́kị́ ndíyá eyé e.
MAT 9:36 Sɨmɨ bɨ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdii ní, zɨ́ lerị́ye méngị wo gɨ zɨ́a ꞌyị ga gére née ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị láráye ꞌyị sáká yée ndaá, káa zɨ́ kábịṛị́kị bɨ ngárá mị́ngị́ye ndaá ní.
MAT 9:37 Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go nzíyiyé gɨ ro úwú ledre ꞌbɨ Lomo, tɨ́ lá sée ꞌyị ꞌdódo ledre maáge, éyesé wá.
MAT 9:38 Bɨ kenée ní, ídísé íni ini zɨ́ Ngére bɨ nɨ mị́ngị́ moko maꞌdáa ní, zɨ́a kásaógụ yata ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre kéye zɨ́ ꞌyị e mbá.”
MAT 10:1 Zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, íꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ógóóyó bɨcayi lomo e kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị ndíyá e kɨ́e zɨ́ye.
MAT 10:2 Ba ịrị ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa gbre (12) ní. Simúna bɨ ngíti ịrịa kpá Pétero ní, kɨ́ lúnduné Andiríya, Yakóbo wotị́ Zebedị́ya, kɨ́ lúnduné Yiwáni,
MAT 10:3 nda Phị́lịpo, kɨ́ Batilimáyo, Tóma kɨ́ Matáyo ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ, Yakóbo wotị́ Alafáyo, nda Tadéyo,
MAT 10:4 kɨ́ Simúna Zíloto, kɨ́ Yụ́da bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Keriyóta bɨ iꞌbí ngbángá Yésụ ní.
MAT 10:5 Sɨmɨ bɨ Yésụ kasa ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé ndéré ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní wá, togụ́ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Samáriya e ní kpá wá.
MAT 10:6 Ídísé ndéré ꞌbe ꞌbɨ Isɨréle e gɨ zɨ́a oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo.
MAT 10:7 Zɨ́se úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne Ngére doyé.’
MAT 10:8 Zɨ́se sị́kpị ꞌyị ndíyá e kpá kɨ́ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. ꞌYị ga bɨ kɨ́ sámá royé ní, zɨ́se yéme sanáye, zɨ́se ógóóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e. ꞌYị e ndanɨ́ íꞌbí éyị́ zɨ́se gɨ ro moko máa née wá gɨ zɨ́a máíꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́se gbékpị́ne.
MAT 10:9 Sɨmɨ mɨndérése, ndásé ꞌdíꞌbi késị́ wá,
MAT 10:10 ndásé gbawá ꞌdíꞌbi yata bongó e kɨ́ éyị́ sịndị́ e zɨ́se sɨmɨ kombo, ndásé kpá gbawá ꞌdíꞌbi ngbángbá. ꞌYị ga bɨ ásé ndéré méngị moko zɨ́ye née nɨyí lúrú bi kacɨ́se.
MAT 10:11 “Gara togụ́ do ꞌbe bɨ ógụsé go sɨmɨ a ní, zɨ́ ngúru mị́ngị́ ꞌbe ꞌdíꞌbi sée sɨmɨ sụmụ yá, ídíse ꞌdúꞌdu ore, ásé nda fú ndéréókpó.
MAT 10:12 ꞌBe bɨ ógụsé go sɨmɨ a ní, ídísé íꞌbí mandá ore.
MAT 10:13 Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ sụmụ, ídísé íni ini zɨ́ Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ye ore. Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée wá, úndru esé née idí ídíáká zɨ́se.
MAT 10:14 ꞌYị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ sụmụ gɨ ro úwú ledre ga bɨ ógụsé kɨ́e zɨ́ye ní wá ní, ídísé ụ́ꞌbụ́ómo ꞌbụrụ bɨ ro sịndị́se ní cịkị ore gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí asinɨ́ goó gɨ rosé.
MAT 10:15 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌdoꞌdó ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo Lomo ꞌdoꞌdo yée sɨmɨ Sodóma kɨ́ Gomóra ní emene gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ úwú ledre gɨ tarasé ní.
MAT 10:16 Ásé ídí dongará bɨsinyí ꞌyị e íri káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ dongará máárára e mị́ngị́ye ndaá ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, komosé idí ídí rosé, zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámáne.
MAT 10:17 “Ídísé kpá bándá rosé gɨ zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e, nɨyí ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, zɨ́ye ꞌdóꞌdo sée.
MAT 10:18 Ásé ídí zɨ́ye káa zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị e kpá kɨ́ mɨngburoko ngére e gɨ ro zɨ́ye ꞌdécị ngbanga rosé. Ábuwá ásé go ndéré ꞌdódo ledre amá zɨ́ye kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
MAT 10:19 Togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go yá, ndásé sómụ́ ledre kɨ́dí, ásé ndéré úku a ba ya ꞌdíya wá. ꞌDówụ́ Lomo nɨ úkuíꞌbí ledre ne zɨ́se úku a.
MAT 10:20 Ásé ndị́sị úku dụụ́ éyị́ bɨ ꞌBụsé Lomo nɨ ndị́sị úkuíꞌbí a zɨ́se sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne ní.
MAT 10:21 “Karanée ngíti géyị ꞌyị e nɨyí íꞌbí ngbángá lúnduyé e kɨ́ lémịyé do úfu yée, zɨ́ ngíti géyị ꞌbụmɨowụ́ e méngị a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e kpá kenée, zɨ́ owụ́ e ídíye okó ro ꞌyị ndíki yée do úfu ꞌyị ndíki yée gɨ zɨ́ye.
MAT 10:22 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí karanée sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní. Yée bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá zɨ́ye tóroyé ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó ní, Lomo nɨ karanée íꞌbí trịdrị zɨ́ye.
MAT 10:23 Togụ́ ꞌdoꞌdonɨ́ sée sɨmɨ gara bɨ ásé sɨmɨ a gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé ꞌdódo ledre amá ore ní, ídísé ngásá sɨmɨ ngíti a. Mááyí ndáꞌbaógụ ꞌdiya ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́se kɨ́ gámá lící rosé kenée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e mbá kɨ́ úku ledre amá zɨ́ ꞌyị e.
MAT 10:24 “ꞌYị bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́a ní, romo ené do ꞌyị ꞌdódo ledre wá. Kpá kenée ꞌyị ꞌbɨ moko romo ené do mongụ́ ꞌyị ené wá.
MAT 10:25 Káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́se kpá manda esé ní, ídísé ówo a kɨ́dí nɨyí ndólo sée Belezabụ́bụ káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo máa ní gɨ zɨ́a mááyí mongụ́ ꞌyị esé.
MAT 10:26 “Ndásé éré ꞌyị ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị láráse gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní wá. Lomo ili ídísé ꞌdódo ledre ené e za mbá zɨ́ ꞌyị e bɨkéṛị́ a ndaá lóꞌbo wá.
MAT 10:27 Ledre ga bɨ mɨꞌdódo yée zɨ́se kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra ní ídísé ózoógụ yée zɨ́ kadra zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e úwú yée mbá.
MAT 10:28 Ndásé éré ꞌyị ga bɨ nɨyí úfu lá dụụ́ gbékpị́ rosé, utúasánɨ́ óto sị́lị́ye ro trịdrịsé wá ní wá. Ídísé éré ngịrị Wo bɨ nɨ ụ́cụ kụṛụꞌbụsé nyé ku phoꞌdụ ní.
MAT 10:29 Mɨnzéré owụ́ solụ́ e, ledreyé ndaá owóowó wá, ꞌyị nɨ úgú yée ꞌdényé gbre dụụ́ kɨ́ giníya kị́éꞌdo. Lomo bɨ otoogụ yée ní, ili ené zɨ́ye úyuyé lá sɨkala wá gɨ zɨ́a owo yị́ ené yée mbá bú.
MAT 10:30 Lomo owo ledre gɨ rosé bú bɨlámáne, gba bị dosé olo yée kékị́éꞌdo mbá.
MAT 10:31 Ndásé éré ngịrị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ dụụ́ úfu gbékpị́ rosé ní wá, ledresé nɨ zɨ́ Lomo owóowó rómo do gbékpị́ éyị́ trịdrị e mbá.
MAT 10:32 “ꞌYị ga bɨ erénɨ́ ngịrị wá, togụ́ toronɨ́ ngị́rị úku ledre fúó zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí yée nɨyí ꞌyị amá e yá, mááyí úku ledreyé zɨ́ Babá komo ere kpá fúó kɨ́dí, maꞌdíi nɨyí tɨ́ ꞌyị amá e.
MAT 10:33 Togụ́ asinɨ́ gɨ romá gɨ zɨ́ komo ꞌyị e yá, mááyí kpá ási gɨ royé kóꞌdụ́ Babá bɨ komo ere ní kɨ́dí ndanɨ́ eyé ꞌyị amá e wá.
MAT 10:34 “Ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí bɨ máógụ ba ledre e nɨyí ídí mbá bɨlámáye ní wá. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, mɨmbéꞌdeyé nɨ ndị́sị ídí phoꞌdụ zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ úfu ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.
MAT 10:35 Ngíti géyị “ ‘owụ́ yaꞌdá e nɨyí zíngi ro ꞌbụyé e kɨ́dí ꞌbụyé ṇguṇgunɨ́ ledremá gɨ ro ꞌdíya. Zɨ́ owụ́kará e méngị a zɨ́ mbágáye kpá kenée gɨ zɨ́a bɨ mbágáye ṇguṇgunɨ́ ledremá ní. Kará ꞌbe e nɨyí méngị a kpá kenée zɨ́ tetéye e.
MAT 10:36 Ledre née ꞌdodo go kɨ́dí, okó nɨ ógụ ro ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre amá go ní cịkị gɨ zɨ́ ꞌyị ené e gɨ ꞌbe.’
MAT 10:37 “Togụ́ ꞌyị oto ꞌbú ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e rómo domá yá, ꞌyị née utúasá ené ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma wá.
MAT 10:38 ꞌYị bɨ utúasá ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené íꞌbí roné kɨ́e zɨ́ ꞌdoꞌdó kɨ́ umbu gɨ romá wá ní, utúasá ídí káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma wá.
MAT 10:39 Togụ́ ꞌyị ya née ṇguṇgu ledremá wá káa bɨ ezeokóma e nɨyí úfu née yá, sɨmɨ bɨ ufunɨ́ wo go ní, ndiki trịdrị bɨ za fí ní wá. Togụ́ ezeokóma e ufunɨ́ ꞌyị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledremá ní yá, nɨ ndiki trịdrị bɨ za fí ní.
MAT 10:40 “Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi sée sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị amá e ní, ꞌyị née ꞌdiꞌbi kpá máa go. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi kpá babá go gɨ zɨ́a kasaogụ máa ne.
MAT 10:41 Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi nébị sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ Lomo kasaogụ wo ne ní yá, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ye ndro kɨ́ nébị maꞌdáa. Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi ꞌyị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní sɨmɨ sụmụ, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ye ndro kɨ́ ꞌyị máa née.
MAT 10:42 Ndaá kpá lá dụụ́ née wá, togụ́ ꞌyị iꞌbí iní zɨ́se éwé a gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní yá, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́a.”
MAT 11:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne kɨ́ ꞌdódo ledre kpá kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ gara ga bɨ ꞌbɨ Galiláya ore ní.
MAT 11:2 Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e nɨ sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́ phanda Kɨ́résịto ówụ́ ndíki wo ꞌdị́cị́ íri. Zɨ́a kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí,
MAT 11:3 “Áyí ba Kɨ́résịto bɨ nébị e ukunɨ́ ledrea kɨ́dí nɨ ógụ ní, ala áyí ngíti ꞌyị kpị́?”
MAT 11:4 Zɨ́ Yésụ kásalúgu yée kɨ́dí, “Ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée, zɨ́se úwú a go kɨ́ mbílíse kɨ́ yée ga bɨ lúrúsé máa kɨ́ méngị yée ní, ídísé ndéré úku yée zɨ́ Yiwáni kɨ́dí,
MAT 11:5 ꞌyị ga bɨ lurú bi wá ní málíkpí komoyé go, mɨgịgị́ṛị́ e máyéme sịndị́ye go, ꞌyị ga bɨ kɨ́ sámá royé ní máyéme yée go, mɨmbílí ngbụtụ́ e málíkpí mbílíye go, umbu e nɨyí go kɨ́ úrú, mááyí go kpá ndị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị lerị́ e.
MAT 11:6 Ídísé kpá úku a zɨ́a kɨ́dí, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ asinɨ́ gɨ romá wá gɨ zɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée ní.”
MAT 11:7 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni nɨyí go ndáꞌba ní, zɨ́ Yésụ óyólúgu komoné tónóne úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba ní gɨ ro Yiwáni kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kóo ndị́sịsé ndéré lúrú wo sɨmɨ súwú ꞌdáa ní náambi? Ówosé kóo wo lá káa zɨ́ lómí bɨ síli ndịsị ílí a káa zɨ́ cící éyị́ ní?
MAT 11:8 Togụ́ kenée wá ní, ílisé kóo zɨ́a ídíne íri kɨ́ mongụ́ bɨlámá bongó roné? ꞌYị ga bɨ kɨ́ bongó e royé kenée ní ndịsịnɨ́ ndị́sị dụụ́ ye do mɨngburoko bi ga bɨ ꞌbɨ ngére e ní.
MAT 11:9 Sara togụ́ kenée ní, éyị́ bɨ kóo ndérésé lúrú a ní ꞌdi? Ndérésé lúrú nébị? ꞌBe tɨ́ kenée ní, máúku zɨ́se oꞌdo née romo do nébị.
MAT 11:10 Née oꞌdo bɨ kóo Lomo uku ledre a do éké ledre gɨ roa kɨ́dí, “ ‘Mááyí kása ꞌyị kasa amá zɨ́yị ꞌdáꞌdá, gɨ ro zɨ́a yémeómo mɨsiꞌdi zɨ́yị nzíyiné.’
MAT 11:11 Máúku zɨ́se maꞌdíi, gɨ dongará ꞌyị ga bɨ kará e ndikinɨ́ yée ní ꞌyị rómo do Yiwáni Babatị́za ndaá. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ nɨ odụ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní, romo do Yiwáni dụụ́ ne.
MAT 11:12 Tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Yiwáni Babatị́za ndị́sị úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, ndéréógụné gị karaba ní, ledre ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní nɨ kóo go mɨndéréne ꞌdáꞌdá, tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ otonɨ́ royé okó ro ledre ꞌbɨ Lomo ní ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro ụ́cụómo a kɨ́ cóngó ro.
MAT 11:13 Ledre ga bɨ mbá nébị e ekénɨ́ yée nda kpá kɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa, ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Yiwáni, nɨyí gɨ ro ledre ꞌbe ꞌbɨ Lomo.
MAT 11:14 Togụ́ ṇgúṇgusé go kenée, Yiwáni babatị́za nɨ nébị káa zɨ́ Ilíya nébị bɨ kóo Lomo ukuꞌdodo ledre mɨógụ ené ní.
MAT 11:15 ꞌYị bɨ kɨ́ mbílí ro doné, idí índi mbílíne úwúyéme ledre ba bɨlámáne.
MAT 11:16 “Mááyí ótoásá ꞌyị ga bɨ cakaba ba kɨ́ ꞌdi? Nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ owụ́ ga bɨ nɨyí do bi ndeke ní. Zɨ́ ngíti géyị ndị́sịyé ndólo lafúye,
MAT 11:17 úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Ndịsịzé úku keꞌbị kɨ́ ụ́cụ kị́drị́, ógụsé léꞌbé keꞌbị zɨ́ze wá, ukuzé keꞌbị ini, sɨmɨkozo ꞌdiꞌbi sée kpá wá.
MAT 11:18 Sɨmɨ bɨ Yiwáni ogụ ní, anu bɨlámá éyị́ wá, ewé leꞌyị́ kóṛó kpá wá ní, úkusé yị́ esé kɨ́dí nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné.’
MAT 11:19 Zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ógụné ndị́sị kɨ́ ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e kɨ́ ꞌyị e ní, úkusé yị́ esé kɨ́dí, ‘Lúrúsé aka oꞌdo ba. Nɨ ꞌyị mɨmbéꞌde, ꞌyị kóyó kpá ezegámá ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e.’ Tɨ́ lá komokenzị ndịsị ꞌdódo roné maꞌdíi kacɨ́ mɨméngị ledre.”
MAT 11:20 Zɨ́ Yésụ tónóne úku ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara ga bɨ kóo mengị tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé sɨmɨyé ní, gɨ zɨ́a oyóloꞌbónɨ́ eyé mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá.
MAT 11:21 “Áko, sée ꞌyị ꞌbɨ gara ga bɨ Korazíni kɨ́ Beteseyị́da ní, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo sée bɨsinyíne. Togụ́ mɨngburoko ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé káa do ꞌdódo ledre zɨ́se ní, idí mengịnɨ́ kóo royé née sɨmɨ gara ga bɨ Táyire kɨ́ Sidóna ní, káa bɨ ꞌyị ga bɨ íri née oyóloꞌbónɨ́ kóo mɨmbéꞌdeyé go ꞌdesị́ zɨ́ye ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
MAT 11:22 Máúku zɨ́se, abú ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Táyire kɨ́ Sidóna Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo yée yá, nɨ ídí kɨ́ ngítíne.
MAT 11:23 Sée ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ Kapáranawúma ní, sómụ́sé kɨ́dí Lomo nɨ ꞌdíꞌbi sée ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere? Ɨ́ꞌɨ, ꞌdiꞌbi ené sée íri wá. Nɨ ụ́cụ sée ku phoꞌdụ bɨ za fí ní. Togụ́ mɨngburoko ledre ga bɨ máméngị yée sɨmɨ gara esé ona ní, idí mengịnɨ́ kóo royé née sɨmɨ gara Sodóma, káa bɨ idíaká ba go gị karaba.
MAT 11:24 Karanée kadra ngbanga, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée rómo do ꞌbɨ Sodóma.”
MAT 11:25 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné mbófo Lomo kɨ́dí, “Babá, áyí Ngére do éyị́ e za mbá, kpá do Ere kɨ́ Káṇgá. Mámbófo yị́ị gɨ zɨ́a ótoécị maꞌdíi ledre eyị́ ba gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí ꞌyị ówo ledre e ní, zɨ́yị nda ꞌdódo a zɨ́ yée ga bɨ kɨ́ owụ́ ówo ledre ní.
MAT 11:26 Babá, née ledre bɨ utúasá kacɨ́ komoyị́ ní, gɨ ro zɨ́a ídíne kenée.”
MAT 11:27 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Babá, iꞌbí rokoꞌbụ ledre e go za mbá zɨ́ma. ꞌYị bɨ owoyeme ledre gɨ romá ní ndaá dụụ́ Babá, ꞌyị ówoyéme ledre gɨ ro Babá ndaá dụụ́ máa kɨ́ ꞌyị ga bɨ mágélé yée go gɨ ro ꞌdódo Babá zɨ́ye ní.
MAT 11:28 “Sée ga bɨ za mbá ndị́sịsé ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́ lorụ bɨ mɨngburoko ꞌyị esé e ịmbị́otonɨ́ dosé ní, ídísé ógụ zɨ́ma, mááyí sáká sée gɨ ro zɨ́se ꞌdówụ́rosé.
MAT 11:29 Ídísé íꞌbí mɨmbéꞌdesé zɨ́ma, zɨ́se ndị́sịsé lódụ́ dụụ́ kacɨ́ lorụ amá, gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdemá nɨ bɨlámáne ro ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ówo ꞌdoꞌdó eyé ní. Togụ́ ílisé ledre amá go yá, mááyí ị́drị mɨmbéꞌdesé zɨ́a ị́drị́ne nzoó zɨ́se ꞌdówụ́rosé.
MAT 11:30 Gɨ zɨ́a lorụ bɨ mááyí íꞌbí a zɨ́se ní ndaá ꞌbɨ ené owóowó wá, nɨ yị́ ené fáfáka utúasá íꞌbí kụ́rụ́ rosé wá.”
MAT 12:1 Sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ꞌdécị bi kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ngíti yáká kére. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sịyé lófo ngorụ kére kɨ́ ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú.
MAT 12:2 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lúrú aka ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba nɨyí go méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
MAT 12:3 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ówosé éyị́ bɨ kóo Dawídi kɨ́ ꞌyị ené e mengịnɨ́ sɨmɨ bɨ kóo ꞌbú mengị yée ní bú?
MAT 12:4 Olụ́nɨ́ kɨ́ ꞌyị ené e ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, éyị́ ga bɨ ꞌdanánɨ́ Lomo kɨ́e, ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí ánu a lá dụụ́ ye ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi a ánu a.
MAT 12:5 Ólosé esé ledre bɨ Mụ́sa eké sɨmɨ lorụ kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ sị́lị́ ené ꞌbɨ moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo utú go ndro sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, idí méngị a ndaá zɨ́a lúyú ledre wá ní wá?
MAT 12:6 Máúku zɨ́se maꞌdíi, wo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné rómo do rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní nɨ ona.
MAT 12:7 Idí ówosé ini ledre bɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Máíli ídísé ídí ꞌyị ówo ledre kɨ́ ꞌyị e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌdáná éyị́ esé e wá ní bo,’ káa bɨ úku sínyisé esé ledre ro ꞌyị e amá e wá.
MAT 12:8 Bɨ kenée ní Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ngére do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
MAT 12:9 Zɨ́ Yésụ ókpóne gɨ ore ꞌdáꞌdá, zɨ́a ndéré ólụ́ne sɨmɨ ngíti ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e,
MAT 12:10 ngíti oꞌdo nɨ ore cídrí sị́lị́a gagá mɨgágá nzɨ sị́lị́ga mengịnɨ́ lolụ moko wá. Zɨ́ Farụsáyo e gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́ mani kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị nɨ kɨ́ ndíyá ní, nɨ mɨútúásáne do sị́kpị wo sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro?”
MAT 12:11 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị nɨ bo dongaráse ore togụ́ Kábịṛị́kị ené utú sɨmɨ gu sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní utúasá lálaógụ a wá?
MAT 12:12 ꞌYịmaꞌdí nɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do Kábịṛị́kị. Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨútúásáne do ndị́sị méngị dụụ́ bɨlámá ledre sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
MAT 12:13 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ sị́lị́a mengị moko wá née kɨ́dí, “ꞌDózo aka sị́lị́ née mu.” Sɨmɨ bɨ ꞌdózo ní, geré zɨ́ sị́lị́a ídíne bɨlámáne.
MAT 12:14 Zɨ́ ledre née sínyíne ro Farụsáyo e. Zɨ́ye ólụ́ógụyé ndéré ndómo tarayé gɨ ro úfu Yésụ ꞌdáꞌba.
MAT 12:15 Zɨ́ Yésụ ndéré óyó yị́ ené roné gɨ ore. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá útúye rụrụ do kacɨ́ a, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ royé mbá.
MAT 12:16 Zɨ́a lórụ ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbioyó ndíyá gɨ royé ní, ndanɨ́ úku ledrené zɨ́ ꞌyị e faa wá.
MAT 12:17 Ledre bɨ Yésụ mengị née ꞌdodo go ledre bɨ kóo nébị Isáya eké ní kɨ́dí,
MAT 12:18 “Ba wo bɨ mágélé káa do ꞌyị kasa amá ní, ꞌbúa ofụ domá go, mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ roa. Mááyí íꞌbí ꞌdówụ́ma zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné úku ledre zɨ́ kúfú ꞌyị e mbá kɨ́dí, Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbanga zɨ́ye bɨlámáne.
MAT 12:19 ꞌYị kása amá máa née ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ófụ́ kɨ́ gbúrógbó do ꞌyị e wá. Nderé ené kpá kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ mɨsiꞌdi e kɨ́ doné wóꞌdụ́ wóꞌdụ́ wá.
MAT 12:20 Nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo go ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka wá ní, asi ené gɨ royé wá. Nɨ ndị́sị tóro gɨ ro ꞌyị ené e fú kenée tɨ́ bɨ zɨ́a rómo komo Satána ní.
MAT 12:21 Nɨ ne ꞌyị bɨ ꞌyị e do sogo káṇgá mbá nɨyí óto mɨmbéꞌdeyé roa ní.”
MAT 12:22 Kadra kị́éꞌdo do kókóógụ ngíti oꞌdo nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné, lurú bi gɨ zɨ́a wá, odro kpá wá. Zɨ́ Yésụ lágaóyó dokéké née gɨ sɨmɨ a, geré zɨ́ komoa líkpíne, zɨ́a kpá tónóne ódroné.
MAT 12:23 Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Ba ndaá Bulúndu ngére Dawídi wá?”
MAT 12:24 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Yésụ ndịsị lágaóyó dokéké gɨ zɨ́a manda eyé Belezabụ́bụ iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́a ne.”
MAT 12:25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ káṇgá kị́éꞌdo, togụ́ mbú gara kị́éꞌdo togụ́ mbú ꞌbe ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, ꞌbe ꞌbɨ eyé née nɨ báyi ené.
MAT 12:26 Kpá kenée togụ́ Satána ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, toro yemenɨ́ royé wá, nɨyí báyi eyé mɨbáya.
MAT 12:27 Togụ́ málágaóyó dokéké e kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Belezabụ́bụ ní, sara ꞌyị esé e ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé lágaóyó yée kɨ́ rokoꞌbụ gɨ zɨ́ ambi? ꞌYị esé maáge nɨyí úku yéme a ye sómụ́ ledre esé ndaá mbị́ wá.
MAT 12:28 Togụ́ lágaóyó dokéké kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, ꞌdodo go kɨ́dí Lomo ogụ go káa do Ngére dosé.”
MAT 12:29 Zɨ́ Yésụ kpá úku muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị ugu utúasá ngáka éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní wá, ꞌbúó togụ́ rokoꞌbụa romo do ꞌbɨ mị́ngị́ éyị́ née go.
MAT 12:30 “ꞌYị bɨ ṇguṇgu ya málágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo wá ní, nɨ okó romá. ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị báyi ꞌyị e káa bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre amá ní, nɨyí okó romá.
MAT 12:31 Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị abú luyú ba kóo za lúyú ledre bɨ káa be ꞌdíya. Éyị́ kị́éꞌdo togụ́ ꞌyị ukucayi ledre gɨ do bi ꞌDówụ́ Lomo, Lomo otoomo ené ledre zɨ́a wá.
MAT 12:32 Máúku zɨ́se, Máa bɨ Lomo kasaogụ máa ba, togụ́ ꞌyị ukucayi ledre gɨ do bi Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí yá, Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́a. Togụ́ ukucayi ledre gɨ do bi ꞌDówụ́ Lomo yá, tɨ́ bɨ nɨ ndị́sị ꞌbɨ ené ní, Lomo otoomo ledre zɨ́a kú wá.
MAT 12:33 “Ndịsịnɨ́ ówoyéme ꞌyịmaꞌdí gɨ zɨ́ mɨméngị ledre ené. Bɨlámá ꞌyị, mɨméngị ledre ené nɨ bɨlámáne. Bɨsinyí ꞌyị, mɨméngị ledre ené nɨ kpá bɨsinyíne.
MAT 12:34 Máúku zɨ́se, éyị́ ga bɨ ndị́sịsé úku yée sɨmɨ ꞌdódo ledre esé zɨ́ ꞌyị e ní, ndịsị ówo royé káa zɨ́ okó phoꞌdụ ní, ndị́sịsé née úku ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdesé ní zɨ́ye.
MAT 12:35 Bɨlámá ledre ndịsị ólụ́ógụ gɨ ku bɨlámá ꞌyị. Zɨ́ bɨsinyí ledre ndị́sị ólụ́ógụ ꞌbɨ ené kpá gɨ ku bɨsinyí ꞌyị. Gɨ zɨ́a née éyị́ bɨ nɨ sɨmɨ mɨmbéꞌdea ní.
MAT 12:36 Lomo nɨ ꞌdódoógụ bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku yée ní mbá karanée kadra ngbanga, zɨ́a ꞌdécị ngbanga royé kacɨ́ a.
MAT 12:37 Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị kacɨ́ mɨódro ꞌbɨ ꞌyị. Wo bɨ nɨ bɨlámáne ní, zɨ́a úku a yaá ba bɨlámá ꞌyị. Togụ́ bɨsinyíne yá, zɨ́a úku a yaá ba bɨsinyí ꞌyị.”
MAT 12:38 Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Yụ́da e úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, méngị aka ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní mu zɨ́ze lúrú a.”
MAT 12:39 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sée ꞌyị luyú ledre e, ledre mengị kóo roné kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ nébị Yóna káa do ꞌdódo ledre e zɨ́se, tɨ́ lá ílisé esé ṇgúṇgu a wá.
MAT 12:40 Mongụ́ kénzé ụlụ kóo Yóna, zɨ́a méngịné sị́lị́ ota (3) sɨmɨ a, zɨ́a nda síꞌdíógụ wo. Kpá kenée, Máa bɨ Lomo kasaogụ máa ba ní, Mááyí méngị sɨmɨ káṇgá kpá sị́lị́ ota (3) zɨ́ma nda úrúma.
MAT 12:41 ꞌYị ꞌbɨ Nịnévị nɨyí karanée úku ledre kɨ́dí ásé ꞌyị lúyú ledre e, gɨ zɨ́a oyóloꞌbónɨ́ kóo mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ kóo Yóna ndịsị úku a ní. Bɨ ba ní, máa bɨ márómo do Yóna ní ílisé kpá óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ taramá wá.
MAT 12:42 Mongụ́ ngére nɨ kóo bo kára ꞌyị, ịnyị kú gɨ sɨmɨ káṇgá ené Séba ógụ úwú ledre gɨ tara Solomóna. Nɨ karanée ꞌdécị ngbangasé, gɨ zɨ́a máa bɨ márómo gɨ do Solomóna ní, ílisé úwú ledre gɨ taramá wá.
MAT 12:43 “Togụ́ bɨcayi lomo olụ́ogụ go gɨ sɨmɨ ꞌyị, nɨ ndéré gámásóꞌdo kpá té ngíti ꞌyị gɨ ro ólụ́ ndị́sịné sɨmɨ a. Togụ́ ndiki ngíti ꞌyị mbá wá,
MAT 12:44 nɨ úku ledre kɨ́dí, ‘Bɨlámá a máídí ndáꞌba kɨ́ꞌdí bɨ kóo mándị́sị ndị́sị ní.’ Togụ́ nderé ndiki ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị née fú lá wá, nɨ ídí ené kɨ́ rokinyi.
MAT 12:45 Nɨ ndéré ndóloógụ lafúne e bɨcayi lomo e ịnyị doa gbre yée ga bɨ nda bɨsinyíye kɨ́ngaya ní zɨ́ye ndị́sịyé kéye mɨmbéꞌde ꞌyị née íri, zɨ́ ꞌyị née nda sínyí tátá roné ꞌdáꞌdá. Sée ꞌyị ga bɨ cakaba ba ní, née éyị́ bɨ nɨ méngị roné zɨ́se ní.”
MAT 12:46 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ fú ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ mbágáa kɨ́ lúnduga ógụ tóroyé sága kákasa kɨ́dí yée ilinɨ́ Yésụ.
MAT 12:47 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ore née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mbágáyị kɨ́ lúnduyị́ e ilinɨ́ yị́ị sága ꞌdáa ilinɨ́ ódro zɨ́yị.”
MAT 12:48 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “mbágáma e ꞌbe náambi e? Sara Lúndumá e ꞌbe náambi e?”
MAT 12:49 Zɨ́a kụ́ꞌdụ sị́lị́ne ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ga gére née mbágáma e kɨ́ lúndumá e.
MAT 12:50 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Babá bɨ komo ere ili ní, nɨyí ye mbágáma e, lémịmá e kɨ́ lúndumá e.”
MAT 13:1 Cịkị sɨmɨ sị́lị́ née, sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, zɨ́ Yésụ ólụ́ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ꞌbe ndéré ndị́sịné kóꞌdụ́ mɨkavu Galiláya.
MAT 13:2 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé cigí a íri gɨ ro úwú ledre e gɨ taraa. Zɨ́a ékị́ ndị́sịné sɨmɨ kuṛúngba ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé mbá do gbúṛóngó sága.
MAT 13:3 Zɨ́a ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Ngíti ꞌyị ịnyị kóo ndéré óyụ kúfú yáká ené, zɨ́a ndị́sịné óꞌdo éyị́.
MAT 13:4 Kúfú ga bɨ ndịsị óyụ yée ní, ngíti géyị utúnɨ́ do mɨsiꞌdi, zɨ́ solụ́ e lagá yée.
MAT 13:5 Ngíti géyị utúnɨ́ do landa zɨ́ye ụ́tụyé ꞌdiya gɨ zɨ́a bɨ káṇgá ndaá ore mbị́ wá ní.
MAT 13:6 Sɨmɨ bɨ kadra suwu ní, zɨ́ye gágáye rúfú gɨ zɨ́a cíyíye ndaá sɨmɨ káṇgá wá.
MAT 13:7 Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé dongará kị́nị e. Sɨmɨ bɨ ngborónɨ́ ní, zɨ́ kị́nị ga gére née álaꞌdụ́tụ yée anánɨ́ wá, zɨ́ye ndáꞌbá eyé mbá andulé.
MAT 13:8 Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ bɨlámá káṇgá. Zɨ́ mị́ngị́ yáká ówo gɨ sɨmɨ ngíti bi kongụ ịnyị (100), gɨ sɨmɨ ngíti a kongụ ota (60), gɨ sɨmɨ ngíti a ꞌbɨ ené kongụ kị́éꞌdo doa sokó (30).
MAT 13:9 ꞌYị bɨ uwú ledre bú ní, ídí úwú ledre ba bɨlámáne.”
MAT 13:10 Nda gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ ndị́sị ódro zɨ́ze fú lá sɨmɨ muruwayi gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
MAT 13:11 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lomo ꞌdódo mɨótoécị ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere ní go zɨ́se, tɨ́ lá ꞌdodo ené zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e wá.
MAT 13:12 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ kɨ́ éyị́ zɨ́ne ní nɨyí íꞌbí yata zɨ́a, zɨ́ éyị́ nda ídíne zɨ́a kɨ́ngaya. ꞌYị máa wo bɨ éyị́ ndaá zɨ́a wá ní, gba owụ́ a bɨ zɨ́a ní, nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba.
MAT 13:13 Née sị́ ledre bɨ mándị́sị ódro zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ muruwayi gɨ zɨ́a ní. “Abú nɨyí tɨ́ lúrú éyị́ ga bɨ mááyí ndị́sị méngị yée ní kɨ́ komoyé yá, lurú yemenɨ́ eyé wá, abú nɨyí tɨ́ kɨ́ úwú ledre ga bɨ mááyí ndị́sị úku yée ní kɨ́ mbílíye yá, olụ́ ené sɨmɨ doyé wá.
MAT 13:14 “Ledre née mengị roné go tɨ́ cé káa zɨ́ bɨ kóo Lomo uku zɨ́ nébị Isáya eké a ní, kɨ́dí, “ ‘Ásé úwú ledre ga bɨ mááyí ndị́sị úku yée ní utúasá ené ólụ́ sɨmɨ dosé wá, abú ásé lúrú éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní, utúasá esé ówoyéme a wá.
MAT 13:15 Gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ yị́ ené mɨórụ ní, utúasánɨ́ eyé úwú ledre kɨ́ mbílíye wá, ꞌdụtụnɨ́ komoyé kpá go ngbụ́rụ́. Nɨyí kóo ndị́sị lúrú éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní kɨ́ komoyé, zɨ́ye ndị́sị úwú a kɨ́ mbílíye, zɨ́ye ndị́sịyé ówoyéme sɨmɨ ledre e kɨ́ mɨmbéꞌdeyé do ndáꞌbaógụyé zɨ́ma, káa bɨ mááyí yómo yée.’
MAT 13:16 “Tɨ́ lá Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ zɨ́a komosé lurú bi bú, mbílíse uwú ledre bú bɨlámáne ní.
MAT 13:17 Bɨ kenée ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, tụ́ꞌdụ́ nébị e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, ndịsịnɨ́ kóo óto komoyé gɨ ro lúrú éyị́ ga bɨ lúrúsé yée ní tɨ́ lá utúasánɨ́ lúrú a wá, ndịsịnɨ́ kpá índi mbílíye gɨ ro úwú ledre ga bɨ úwúsé yée ní utúasánɨ́ úwú a wá.
MAT 13:18 “Úwúsé nda ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi ꞌbɨ ꞌyị bɨ nderé óyụ kúfú ní mu.
MAT 13:19 Kúfú ga bɨ utúnɨ́ do mɨsiꞌdi ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ abú uwúnɨ́ tɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní go yá, owoyemenɨ́ eyé ledre gɨ sɨmɨ a wá, zɨ́ Satána ógụné ꞌdíꞌbióyó bɨlámá ledre née gɨ do mɨmbéꞌdeyé ꞌdáꞌba.
MAT 13:20 Kúfú ga bɨ utúnɨ́ do landa ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ lá ledre ꞌbɨ Lomo geré zɨ́ye ꞌdíꞌbióto a ꞌdiya do mɨmbéꞌdeyé ní.
MAT 13:21 Gɨ zɨ́a bɨ cíyí ledre maꞌdáa ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, sɨmɨ bɨ ꞌdoꞌdó ogụ go royé gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, geré zɨ́ye óyó sogoyé zɨ́ Lomo.
MAT 13:22 Kúfú máa wo bɨ utú ꞌbɨ ené dongará kị́nị ní, nɨ ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌyị máa wo bɨ abú uwú tɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go yá, tɨ́ lá mongụ́ somụ́ ledre ené yị́ ené gɨ ro tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba. Gɨ zɨ́ kéyị née, ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇguṇgu ní, mɨáná a ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨ a wá.
MAT 13:23 ꞌYị máa wo bɨ uwú yeme ledre ꞌbɨ Lomo ní, nɨ ꞌbɨ ené káa zɨ́ kúfú ga bɨ utúnɨ́ sɨmɨ bɨlámá káṇgá, ngíti a aná ꞌbɨ ené míya (100), ngíti a ꞌbɨ ené cị́ ota (60) zɨ́ ngíti a ídí ꞌbɨ ené cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní.”
MAT 13:24 Zɨ́ Yésụ kpá ị́nyịné úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa zɨ́ oꞌdo bɨ nderé óyụ bɨlámá kúfú yáká ené ní.
MAT 13:25 Nda go sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra kɨ́ ndụlụ, zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ okó ro mị́ngị́ yáká née ndéréne óyụ kúfú angángúya sɨmɨ kére ꞌbɨ oꞌdo née, zɨ́a ndéréókpó ené.
MAT 13:26 Sɨmɨ bɨ kére ngboró do gbóṛụ́ne nɨ nda go léfe kúfúne ní, zɨ́ angángúya kpá ólụ́ógụné dongará a.
MAT 13:27 “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mị́ngị́ yáká née ógụyé úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, bɨ kóo oyụnɨ́ yáká ꞌdáa dụụ́ kúfú kére ní, sara angángúya née ogụnɨ́ nda ꞌbɨ eyé íri gɨ ꞌda?’
MAT 13:28 “Mị́ngị́ yáká ya kɨ́dí, ‘Ezeokóma e oyụnɨ́ ye.’ “ꞌYị ꞌbɨ moko e ya kɨ́dí, ‘Íli go zɨ́ze ndéré lálaóyó yée ꞌdáꞌba?’
MAT 13:29 “Mị́ngị́ yáká ya zɨ́ye ní, ‘Ɨ́ꞌɨ, ótoómosé aka kenée káa bɨ ásé lála kótrụ yée ndro kɨ́ kére e ke.
MAT 13:30 Idínɨ́ aka ídí mbá kenée, gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ óṇgo kére. Mááyí ogụ úku a zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí óṇgo kére ní kɨ́dí, idínɨ́ aka ndéré fị lálaóyó angángúya née ódó yée, do óngbóóyó yée ꞌdáꞌba, zɨ́ye nda óṇgo kére ndéré kɨ́e sɨmɨ gbagba.’ ”
MAT 13:31 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa zɨ́ oꞌdo bɨ ꞌdiꞌbi kúfú kágá bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a musɨtáda nderé kɨ́e óyụ a yáká ené ní.
MAT 13:32 Abú kágá née kúfú ga nɨyí nzéré yá, sɨmɨ bɨ oyụ ní, zɨ́a ngbóró ógụné mongụ́ kágá rómo do ngíti géyị kágá e yáká ore mbá. Zɨ́a nda ídíne go kágá bɨ zɨ́ solụ́ e ógụyé ndị́sị ụ́bụ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé komo a.”
MAT 13:33 Zɨ́a kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa zɨ́ owụ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ lá cúkuꞌdée kará e ndịsịnɨ́ lótó mongụ́ leꞌyị́ kɨ́e zɨ́a átáne gɨ zɨ́a ní.”
MAT 13:34 Yésụ ndịsị kóo úku éyị́ ga gére née zɨ́ ꞌyị e mbá sɨmɨ muruwayi. Ledre bɨ kị́éꞌdo zɨ́a úku a zɨ́ye ndaá sɨmɨ muruwayi wá ní ndaá.
MAT 13:35 Yésụ ndịsị née méngị ledre ga bɨ kóo Lomo uku zɨ́ ngúru nébị éké a kɨ́dí, “Mááyí ndị́sị úku ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi. Mááyí úku ꞌdódo ledre ga bɨ kóo mɨótoécịné kú sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo máótoógụ do sogo káṇgá sɨmɨ a ní zɨ́ye.”
MAT 13:36 Nda gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ ótoómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ore zɨ́a ndáꞌbané ꞌbe kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị ꞌdúꞌdu ní do ólụ́ne ꞌdị́cị́. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ólụ́ lódụ́ kacɨ́ a zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, úkuógụ aka ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi ꞌbɨ tóꞌdó ga úku ní zɨ́ze.”
MAT 13:37 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ oyụ bɨlámá kúfú née Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí.
MAT 13:38 Yáká nɨ ꞌbɨ ené do sogo káṇgá ba. Bɨlámá kúfú nɨ ꞌbɨ ené ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ Lomo go káa do ngére eyé ní. Bɨsinyí kúfú ꞌbɨ ené ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ ꞌbɨ Satána ní.
MAT 13:39 Ezeokó mị́ngị́ yáká bɨ oyụ bɨsinyí kúfú ní nɨ ꞌbɨ ené ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Kadra óṇgo kére nɨ ꞌbɨ ené odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ do sogo káṇgá ba. ꞌYị óṇgo kére nɨyí ꞌbɨ eyé maláyika e.
MAT 13:40 “Bɨsinyí kúfú ga bɨ odónɨ́ yée óngbó yée née, nɨyí ꞌbɨ eyé née ꞌyị ga bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ní.
MAT 13:41 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ kása maláyika ené e ndéré ị́cị́óyó tóꞌdó kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ luyú kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre gɨ ꞌbe ꞌbɨ ené mbá ꞌdáꞌba.
MAT 13:42 Do ụ́cụ yée mbá sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní zɨ́ye ndị́sịyé mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo.
MAT 13:43 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, zɨ́ royé ndị́sị ṛíṛíne káa zɨ́ sụ́lụ́ kadra gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌBụyé Lomo bɨ doyé ní. Togụ́ mbílíse nɨ bo yá, ídísé úwú ledre bɨ máúku née.”
MAT 13:44 Zɨ́a kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa ꞌyị bɨ ndiki mongụ́ késị́ bɨ otoecịnɨ́ sɨmɨ káṇgá ní.” Zɨ́a kpá ótoécị ándá a. Gɨ zɨ́ rokinyi zɨ́a ndáꞌbané úgúóyó éyị́ ga bɨ zɨ́ne ꞌbe ní mbá, do ndáꞌbané úgú bi bɨ ótoécị késị́ née doa ní zɨ́ne.
MAT 13:45 Zɨ́a kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa zɨ́ ꞌyị bɨ nderé gámásóꞌdo gali bɨ kɨ́ tosoné ṛíṛiṛí kɨ́ mongụ́ keꞌbịné ꞌdága ní gɨ ro úgú a.
MAT 13:46 Sɨmɨ bɨ nderé ndíki ní, zɨ́a ndáꞌbané úgúóyó éyị́ ga bɨ zɨ́ne ꞌbe ní mbá do ndéréne úgú gali née.”
MAT 13:47 Zɨ́a kpá úku ngíti a kɨ́dí, “Ledre nɨ gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní káa zɨ́ ꞌyị méngị kénzé ga bɨ onzóomonɨ́ mbírá kénzé sɨmɨ iní zɨ́ ṛị́kị́ kénzé e lákayé sɨmɨ a ní.
MAT 13:48 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ kénzé e lakanɨ́ go sɨmɨ a ní, zɨ́ mị́ngị́ mbírá ógụyé lálaógụ mbírá do gbúṛóngó, ndị́sịyé gélé kénzé e. Zɨ́ye ꞌdíꞌbióto yée ga bɨ ilinɨ́ ní sɨmɨ éyị́, yée ga bɨ ilinɨ́ wá ní, zɨ́ye ụ́cụóyó yée ꞌdáꞌba.
MAT 13:49 Karanée sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ledre e nɨyí méngị royé kenée. Maláyika e nɨyí ógụ ífi dongará bɨsinyí ꞌyị e kɨ́ bɨlámá ꞌyị e,
MAT 13:50 do ꞌdíꞌbi yée ụ́cụ yée sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní, kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”
MAT 13:51 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ówosé ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ máúku yée née go?” Zɨ́ye ṇgúṇgu a kɨ́dí, “Ɨɨ, owozé go.”
MAT 13:52 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ini ledre sɨmɨa nɨ káa, ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ mbá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní nɨyí ídí ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere káa zɨ́ mị́ngị́ ꞌbe bɨ olụ́ ꞌdị́cị́ zɨ́a ꞌdóꞌdụ́ógụ mɨkánda éyị́ e kɨ́ kuṛúga mbá sága gɨ ꞌdị́cị́ ené ní.”
MAT 13:53 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdodo asá ledre sɨmɨ muruwayi zɨ́ye ore ní, zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore.
MAT 13:54 Sɨmɨ bɨ nderéogụ sɨmɨ Nazeréta sɨmɨ gara bɨ ngboró sɨmɨ a ní, zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre zɨ́ Yụ́da e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. ꞌYị ga bɨ owonɨ́ wo kɨ́ ꞌdódo ledre ní zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ndiki rokoꞌbụ kɨ́ mongụ́ ówo ledre bɨ zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo mɨngburoko ledre kɨ́e bɨ káa ba gɨ ꞌda? Sara mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé née?
MAT 13:55 Owozé wo bú bɨlámáne nɨ wotị́ Yoséfa bɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ kágá ní, ịrị mbágáa Maríya. Lúndu ga nɨyí Yakóbo e, Yoséfa e, Simúna e nda kɨ́ Yụ́da e.
MAT 13:56 Lémị ga nɨyí kpá mbá kɨ́ze ona. Sara ndiki rokoꞌbụ zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga gére née kɨ́e née gɨ ꞌda?”
MAT 13:57 Zɨ́ ꞌyị ga gére née óto mɨmbéꞌdekesị́ ro Yésụ. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndịsịnɨ́ óto úndru nébị do bi ga bɨ ꞌdí sogo ní tɨ́ lá bi bɨ nébị née ngboró doa kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ené otonɨ́ eyé úndrua wá.”
MAT 13:58 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta e ṇguṇgunɨ́ eyé ledre ꞌbɨ Yésụ wá ní, Yésụ mengị ené mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní zɨ́ye ore wá.
MAT 14:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ phanda Yésụ ówụ́ ndíki mbílí ngére Eróde,
MAT 14:2 zɨ́a úku ledre zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ené e kɨ́dí, “Née Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ní urúne, ndịsị méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé née ne gɨ zɨ́ kéyị née.”
MAT 14:3 Eróde onzó kóo Yiwáni sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro do úfu wo gɨ ro Erodíya meꞌbe lúnduné Phị́lịpo,
MAT 14:4 gɨ zɨ́a Yiwáni ndịsị úku ledre kɨ́dí, “Eróde, ndaá bɨlámáne wá, lúnduyị́ nɨ aka kɨ́ komoné áyí ꞌdíꞌbi meꞌbe a káa do kára zɨ́yị káa be ꞌdi?”
MAT 14:5 Eróde ayí kóo geré gɨ ro úfu Yiwáni mɨúfu tɨ́ lá bi úfu wo ndaá gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yị́ eyé mbá ledre ga bɨ Yiwáni ndịsị úku yée ní gɨ zɨ́a owonɨ́ go kɨ́dí Yiwáni nɨ yị́ ené nébị.
MAT 14:6 Nda sɨmɨ sị́lị́ ꞌbɨ ayímbi, née ayímbi ꞌbɨ sị́lị́ bɨ kóo aránɨ́ Eróde maꞌdáa sɨmɨ a ní, zɨ́ nyị́ Erodíya kára bɨ ꞌdiꞌbi gɨ zɨ́ lúnduné ba ndị́sịné léꞌbé keꞌbị, zɨ́ Eróde ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi
MAT 14:7 zɨ́a lólóbụ́ zɨ́ owụ́kára née kɨ́dí éyị́ bɨ ili ní idí úku ledre a née nɨ íꞌbí a zɨ́a.
MAT 14:8 Zɨ́ owụ́kára née ndúꞌyú mbágáne, née idí úku ledre ꞌdi? Mbágáa ya zɨ́a ní, idí úku a kɨ́dí, “Máíli do lágáꞌdécị go Yiwáni Babatị́za zɨ́ye ógụ kɨ́ doa gɨrí do éyị́ zɨ́ma.”
MAT 14:9 Zɨ́ ledre née íꞌbí mongụ́ sómụ́ ledre zɨ́ ngére Eróde. Nda lá gɨ zɨ́a bɨ uku gáa ledre née do komo tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ndolo ogụ yée ní, zɨ́a tɨ́ kákasa
MAT 14:10 idínɨ́ mu ndéré úfu Yiwáni zɨ́ye ógụ kɨ́ doa do éyị́ zɨ́ owụ́kára née lúrú a.
MAT 14:11 Zɨ́ye ógụ kɨ́ do Yiwáni do éyị́ íꞌbí a zɨ́ owụ́kára née, zɨ́a ndéréne ꞌdódo a zɨ́ mbágáne.
MAT 14:12 Zɨ́ sanda ndéréne zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi umbu Yiwáni ndéré óto a. Zɨ́ye ndéréye úku ledre bɨ mengị roné née zɨ́ Yésụ.
MAT 14:13 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre umbu Yiwáni ní, zɨ́a ị́nyịné kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba ꞌdógụ mɨkavu Galiláya aka gɨ ro ndéré ndị́sịyé do bi bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri née kpá úwú ledre a zɨ́ye ndéréye sóngó wo.
MAT 14:14 Nɨyí ndéréógụ bɨ do gbúṛóngó ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go íri ꞌdii. Zɨ́ lerị́ye méngị wo zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ndíyá e gɨ royé.
MAT 14:15 Nda go za kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, kadra utú go, éyị́ mɨánu ndaá kpá ona wá. Ótoómo sị́lị́yị gɨ ro ꞌyị ga gére née mu zɨ́ye ndéréye gámásóꞌdo éyị́ mɨánu zɨ́ye ánu a.”
MAT 14:16 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndanɨ́ ndéré wá, ídísé íꞌbí éyị́ mɨánu se zɨ́ye.”
MAT 14:17 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, odụ éyị́ bɨ do sị́lị́ze ona ní lá dụụ́ ambata ịnyị (5) kɨ́ mɨnzéré kénzé e gbre.”
MAT 14:18 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ógụsé aka kɨ́ ambata máa ga gére née yáa.”
MAT 14:19 Yésụ ya ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị do súwú ga gére née bi ore. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata kɨ́ kénzé ga bɨ gbre née do sị́lị́ne, zɨ́a lúrú bi komo ere, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨyé. Zɨ́a íꞌbí a do sị́lị́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née idínɨ́ ífi yée zɨ́ ꞌyị e ánu a.
MAT 14:20 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba ánu éyị́ zɨ́ye léreyé mbá. Ngítí a ga bɨ idíaká ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcu gbété e kɨ́e sokó doa gbre (12).
MAT 14:21 ꞌYị ga bɨ anunɨ́ éyị́ ní, yaꞌdá e nɨyí kóo álifu ịnyị (5,000). Olonɨ́ kará e kɨ́ owụ́ e wá.
MAT 14:22 Geré gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu née, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née idínɨ́ mu ꞌdógụ mɨkavu ndéréókpóye ꞌdáꞌdá. Zɨ́a aka ídíáká ꞌbɨ ené ꞌdáꞌba gɨ ro úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née ndáꞌbayé ꞌbe.
MAT 14:23 Sɨmɨ bɨ uku ledre go zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí bayinɨ́ mu ní, zɨ́a ndéré ékị́ne do landa ngúcuné íni ini zɨ́ Lomo. Ndịsị íri gị kɨ́ tagá ngúcuné.
MAT 14:24 Kuṛúngba bɨ gáa ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nɨyí sɨmɨ a ní nderé go sɨmɨ iní gbála gɨ do gbúṛóngó. Gɨ zɨ́ síli bɨ ndịsị ílí do iní kɨ́ rokoꞌbụné ní, zɨ́ iní nda ndị́sịné ụ́cụlóꞌbó kuṛúngba gbụ́ gbụ́ gbụ́, bi ndéré eme lolụ ngụ́.
MAT 14:25 Nda kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́ Yésụ ékị́ógụné gɨ do landa gɨrí ndị́sị ndéréne do iní zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ sɨmɨ kuṛúngba née káa zɨ́ ndịsị ndéré do ngáká bi ní.
MAT 14:26 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née lurúnɨ́ wo do iní kɨ́ ndị́sị ógụꞌdị́yị roné mɨꞌdí zɨ́ye ní, zɨ́ ngịrị méngị yée. Zɨ́ye útúye ndị́sị mbụ́mbụ́dụ́ gɨ zɨ́a somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí née go “ꞌYị lárá.”
MAT 14:27 Geré ꞌdiya zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, née máa.”
MAT 14:28 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a ya, “Mongụ́ ꞌyị togụ́ née tɨ́ yị́ị maꞌdíi, ídí mu ṇgúṇgu a zɨ́ma ndéréma gɨ do iní ógụmá zɨ́yị íri.”
MAT 14:29 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ógụ mu.” Zɨ́ Pétero ékị́ógụné gɨ sɨmɨ kuṛúngba ndị́sị ndéréne do iní mɨꞌdí zɨ́ Yésụ.
MAT 14:30 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ Pétero lurú iní nɨ ndị́sị kị́zị kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya gɨ zɨ́ mongụ́ síli ní, zɨ́ ngịrị méngị wo, geré zɨ́a tónóne ólụ́ne sɨmɨ iní. Zɨ́a ótrụ́ ledre kɨ́dí, “Ngére yómo máa mu.”
MAT 14:31 Geré zɨ́ Yésụ áꞌdané sáká wo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Pétero ṇgúṇgu aka eyị́ ledremá kɨ́ngaya fú wá, éré ngịrị gɨ ro ꞌdi?”
MAT 14:32 Sɨmɨ bɨ Pétero ekị́lugunɨ́ royé kɨ́ Yésụ sɨmɨ kuṛúngba ní, geré zɨ́ mongụ́ síli bɨ gáa ba tóroné.
MAT 14:33 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ kuṛúngba née óto úndrua, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Yésụ, áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi.”
MAT 14:34 Zɨ́ye ꞌdógụ bi do ndéréógụyé sɨmɨ owụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Geneseréta ní.
MAT 14:35 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara née owonɨ́ kɨ́dí Yésụ ogụ née ne ní, zɨ́ye kákasa sɨmɨ gara ore mbá kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ꞌyị eyé e nɨyí kɨ́ ndíyá ní, idínɨ́ ógụ kéye zɨ́ Yésụ, nɨ go sɨmɨ gara ore.
MAT 14:36 Zɨ́ ꞌyị ndíyá e ṇgúṇgú royé zɨ́a idí ṇgúṇgu a zɨ́ye óto sị́lị́ye lá gba ro tara bongó ené. Maꞌdíi yée ga bɨ otonɨ́ sị́lị́ye ro tara bongó ené ní, zɨ́ ndíyá eyé e tɨ́ ụ́kụ́ne gɨ royé.
MAT 15:1 Nda gɨ ore zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní, ógụyé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí,
MAT 15:2 “Éyị́ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba ilinɨ́ méngị kéyị kacɨ́ ondụ́ ezé gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi? Ndịsịnɨ́ ánu éyị́ geré mɨánu ilinɨ́ lúgu sị́lị́ye kí wá ní.”
MAT 15:3 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú lúgu yée kɨ́dí, “Sara ílisé méngị kéyị kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá gɨ ro ꞌdi, bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ondụ́ esé ili yée ní.
MAT 15:4 Lomo iꞌbí lorụ kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru ꞌbụyị́ e kɨ́ mbágáyị.’ ‘ꞌYị bɨ nɨ uku tara sinyí zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ mbágáne ní, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba.’
MAT 15:5 Tɨ́ lá ndị́sịsé ꞌdódo ledre kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uku ledre zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ mbágáne kɨ́dí, ‘Éyị́ ga bɨ ílisé gɨ ro zɨ́ye sáká sée kɨ́e ní, máíꞌbí go káa do tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo,’
MAT 15:6 ndaá gɨ ro zɨ́ye óto úndruyé kɨ́e wá. ꞌDéwesé née go lorụ ꞌbɨ Lomo gɨ ro ondụ́ esé ꞌbɨ Yụ́da e.
MAT 15:7 Ndị́sịsé lóndo rosé kɨ́dí ásé ꞌyị méngị ledre ꞌbɨ Lomo, ábuwá ledre bɨ nébị Isáya uku gɨ rosé ní nɨ maꞌdíi kɨ́dí,
MAT 15:8 “ ‘ꞌYị ga ba ndịsịnɨ́ óto úndrumá lá dụụ́ do tarayé, tɨ́ lá mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené gɨ romá gbála.
MAT 15:9 Ndịsịnɨ́ óto úndrumá lá gbékpị́ne, ndị́sịnɨ́ tɨ́ ꞌdódo ledre ní, tɨ́ lá yị́ eyé lorụ eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.’ ”
MAT 15:10 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndóloyóko tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé úwú ledre ba zɨ́se ówoyéme a bɨlámáne.
MAT 15:11 Ndaá ꞌbɨ ené éyị́ mɨánu bɨ ꞌyị ánu ní nɨ oto wo ne zɨ́a ídíne ꞌyị lúyú ledre wá, yị́ ené bɨsinyí ódro bɨ gɨ taraꞌyị ní.”
MAT 15:12 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ówo go kɨ́dí ledre bɨ gáa úku ba sinyí yị́ ené ro Farụsáyo e go mɨsínyí?”
MAT 15:13 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ ga bɨ mbá ngárá Babá bɨ komo ere ꞌdịyị́ yée ne wá ní, nɨ lálaóyó yée mbá ꞌdáꞌba.
MAT 15:14 Ndásé óto komosé ro ledre ꞌbɨ Farụsáyo ga gére née wá, nɨyí yị́ eyé manda ga bɨ komoyé ndaá ní. ꞌYị bɨ komoa ndaá ní togụ́ lala ezené bɨ komoa ndaá ní, yée gbrengárá nɨyí útú sɨmɨ gu.”
MAT 15:15 Zɨ́ Pétero úku ledre kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, úku ꞌdódo aka ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi bɨ úku née zɨ́ze.”
MAT 15:16 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Áyí, ówosé esé kpá wá?
MAT 15:17 Ówosé bɨ kɨ́dí éyị́ mɨánu ndịsị ólụ́ gɨ ku ꞌyị, zɨ́a ókpóne sɨmɨ ꞌyị, zɨ́a nda ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ ꞌyị ꞌdáꞌba ní wá?
MAT 15:18 Bɨsinyí ledre bɨ ndịsị ówụ́ gɨ taraꞌyị ní, ndịsị ólụ́ógụ gɨ yana mɨmbéꞌde ꞌyị. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ ꞌyị ídíne bɨsinyíne do komo Lomo.
MAT 15:19 Bɨ kenée ní, bɨsinyí ledre ga bɨ káa zɨ́ úfu ꞌyị, sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní, kɨ́ ledre ꞌbɨ gámá faa kacɨ́ kará e togụ́ yaꞌdá e, kɨ́ ugu, kɨ́ ṛanga, kpá úku tara sinyí zɨ́ ꞌyị e. Ledre ga gére née mbá olụ́ogụnɨ́ gɨ do mɨmbéꞌde ꞌyị.
MAT 15:20 Éyị́ ga gére née ndịsịnɨ́ óto ꞌyị e ye zɨ́ye ídíye bɨsinyíye do komo Lomo. Ndaá ꞌbɨ ené ánu éyị́ mɨánu togụ́ mbú ꞌyị lúgu sị́lị́ne wá ní óto ꞌyị ne zɨ́a ídíne do komo Lomo bɨsinyíne ní wá.”
MAT 15:21 Zɨ́ Yésụ nda ị́nyịné gɨ ore ndéréne sɨmɨ gara ga bɨ Táyire kɨ́ Sidóna ní.
MAT 15:22 Zɨ́ ngíti kára gɨ sɨmɨ kúfú bɨ Kanána e ndịsị ndị́sị do bi gbóo ore ógụné ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, Bulúndu Dawídi, ówo aka ledre kɨ́ma. Nyị́ma dokéké e ndịsịnɨ́ méngị wo bɨsinyíne kɨ́ngaya.”
MAT 15:23 Tɨ́ lá Yésụ ukulugu ené ledre zɨ́a wá. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ógóóyó kára née gɨ ore ꞌdáꞌba. Ndịsị fú lá gbúrógbó do kacɨ́ze kɨ́ ledre ené née.”
MAT 15:24 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Lomo kasaogụ máa lá dụụ́ gɨ ro sáká ꞌyị amá e Isɨréle e gɨ zɨ́a nɨyí káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ mị́ngị́ye ndaá ní.”
MAT 15:25 Zɨ́ kára née ndósoógụné gbóo útúne gbrị kóꞌdụ́ Yésụ. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, sáká máa mu.”
MAT 15:26 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndaá ꞌbɨ ené bɨlámáne do ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu ꞌbɨ owụ́ e íꞌbí a zɨ́ ị́sị e wá.”
MAT 15:27 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, nɨ tɨ́ kenée. Tɨ́ lá ị́sị e ꞌdoꞌdụ́nɨ́ nyụnyụ́ éyị́ mɨánu gɨ sị́ tarabíza ꞌbɨ mị́ngị́ye bú.”
MAT 15:28 Née ní, zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Kára ṇgúṇgu ledre eyị́ ofụ go. Éyị́ bɨ íli ní mááyí méngị a zɨ́yị.” Kpá tɨ́ geré sɨmɨ sịndị́ kadra née zɨ́ ro nyị́ kára née émené.
MAT 15:29 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndáꞌbané kóꞌdụ́ mɨkavu Galiláya. Zɨ́a ndéré ékị́ne do landa ndị́sịné bi.
MAT 15:30 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé zɨ́a kɨ́ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ umbu sịndị́ye, ꞌyị komo mɨꞌdụ́tụ e, mɨgịgị́ṛị́ e, yée ga bɨ odronɨ́ wá ní, nda kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ toso ndíyá eyé e mɨngúngúcua ní. Do ógụ óto yée mbá cigí Yésụ bi kenée, zɨ́a óto sị́lị́ne royé zɨ́ye ómo yée mbá.
MAT 15:31 Zɨ́ taraꞌyị e ị́drị́ne kɨ́ lúrú ꞌyị ga bɨ odronɨ́ wá ní kɨ́ ódro, mɨgịgị́ṛị́ e sịndị́ye ꞌdózo roné go, yée ga bɨ kɨ́ umbu sịndị́ye ní nɨyí go kɨ́ gámá, mɨkomo mɨꞌdụ́tụ nɨyí go lúrú bi. Zɨ́ye mbófo Lomo bɨ Isɨréle e ndịsịnɨ́ íni ini zɨ́a ní.
MAT 15:32 Zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lerị́ ꞌyị ga ba mengị máa go, mengịzé kéye go sị́lị́ ota éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ye wá. Ndaá bɨlámáne zɨ́ma ótoómo yée zɨ́ye ndáꞌbayé kɨ́ ꞌbú wá káa bɨ komoyé nɨ ụ́lụ́ yana zɨ́ye útúye ke.”
MAT 15:33 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Azé ówo éyị́ mɨánu sɨmɨ súwú ona íꞌbí a zɨ́ tụ́ꞌdụ́ káa zɨ́ wo née gɨ ꞌda?”
MAT 15:34 Yésụ ya zɨ́ye ní, ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née ndu? Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ambata e nɨyí ịnyị doa gbre (7) nda lá kɨ́ mɨnzéré kénzé e.”
MAT 15:35 Zɨ́a úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndị́sịyé bi do káṇgá.
MAT 15:36 Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata ga bɨ ịnyị doa gbre (7) kɨ́ mɨnzéré kénzé ga gére née, sɨmɨ bɨ iꞌbí mbófo éyị́ go zɨ́ Lomo ní, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨyé zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́ye nda íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga gére ní.
MAT 15:37 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́ye léreyé mbá. Ngítí éyị́ mɨánu ga bɨ idíakánɨ́ ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcu gbété e kɨ́e kpá ịnyị doa gbre (7).
MAT 15:38 Gɨ sɨmɨ ꞌyị ga bɨ kóo anunɨ́ éyị́ ní, olonɨ́ lá dụụ́ yaꞌdá e álifu eso (4,000). Olonɨ́ kará e kɨ́ owụ́ e wá.
MAT 15:39 Gɨ do kacɨ́ bɨ Yésụ bayi ꞌyị ga gére née go ní, zɨ́a nda ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba zɨ́ye ndéréye sɨmɨ bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Magadána ní.
MAT 16:1 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e ógụyé úzu Yésụ idí méngị ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí Lomo kasaogụ wo ne gɨ komo ere.
MAT 16:2 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ go kɨ́ tagá yá, ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ‘Kɨ́lóndó kadra nɨ súwu gɨ zɨ́a bi nɨ komo ere gbawu káa.’
MAT 16:3 Togụ́ kɨ́ phịyị́ yá, zɨ́se ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ‘Mụ́kụ́ nɨ go kụụ née ní iní nɨ éꞌdị karaba.’ Ówosé tɨ́ lá kacɨ́ úku ledre gɨ ro éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé komo ere ní, togụ́ nda gɨ ro éyị́ ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị royé ca cakaba ní yá, ówosé esé e wá.
MAT 16:4 Ílisé lúrú ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní té kí ásé fú ṇgúṇgu a. Gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị luyú ledre e ní, útúásásé esé ṇgúṇgu a wá. Ledre bɨ mááyí ꞌdódo a zɨ́se ní dụụ́ wo bɨ kóo mengị roné zɨ́ Yóna ní.” Gɨ ore, zɨ́ Yésụ ndéréókpóne.
MAT 16:5 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdogụnɨ́ bi sága ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nɨyí lúrú bi ní, otoomo lịgịnɨ́ ambata go.
MAT 16:6 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e bɨ káa zɨ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ ndịsịnɨ́ óto a sɨmɨ ambata eyé e ní.”
MAT 16:7 Zɨ́ye úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Uku ledre née kenée ba gɨ zɨ́a bɨ ledre lịgị zée kɨ́ ꞌdíꞌbiútú ambata ní.”
MAT 16:8 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née go bú. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé úku ledre ambata gɨ roa ní ꞌdi, ṇgúṇgusé aka esé ledremá fú wá ke?
MAT 16:9 Sómụ́lị́gịsé ledre ambata bɨ kóo ịnyị máíꞌbí zɨ́ ꞌyị e álifu ịnyị ní go, sara ngítíye bɨ idíaká ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo gbété kɨ́e ndu?
MAT 16:10 Togụ́ wo née wá ní, sara ambata bɨ kóo ịnyị doa gbre (7) máíꞌbí zɨ́ ꞌyị e álifu eso (4,000) ánu a ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo gbété kɨ́ ngítíye ndu?
MAT 16:11 Éyị́ bɨ sómụ́sé ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí máúku gáa née ledre ambata gɨ roa ní ꞌdi? Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e.”
MAT 16:12 Zɨ́ye nda ówoyéme a kɨ́dí uku ené gáa ba ledre gɨ ro ambata wá, uku yị́ ené ledre bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e.
MAT 16:13 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụnɨ́ gbóo kɨ́ gara bɨ Kayisaríya Phị́lịpo ní, zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌYị e ndịsịnɨ́ sómụ́ a kɨ́dí, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ náambi?”
MAT 16:14 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị e ya nɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e, ngíti géyị ya nɨ Ilíya, ngíti géyị ya nɨ Yeremáya, togụ́ wá, nɨ ngúru nébị e.”
MAT 16:15 Zɨ́a ndúꞌyúlúgu yée kɨ́dí, “Sara sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí mááyí náambi?”
MAT 16:16 Simúna Pétero ya zɨ́a ní, “Áyí Kɨ́résịto, Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị ní.”
MAT 16:17 Yésụ ya zɨ́a ní, “Simúna wotị́ Yóna, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị. ꞌYịmaꞌdí ukuiꞌbí ené ledre née zɨ́yị ne wá, Babá bɨ komo ere ní ukuiꞌbí ne.
MAT 16:18 Máúku zɨ́yị, ịrịyị́ nɨ karaba go Pétero, ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, ‘Landa.’ Mááyí óto sị́ ꞌdị́cị́ amá doa. Umbu utúasá ndụ́rụ ꞌdị́cị́ máa née wá.
MAT 16:19 Mááyí íꞌbí rokoꞌbụ bɨ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní zɨ́yị. Éyị́ bɨ ási go gɨ roa ní, Lomo nɨ kpá ási gɨ roa gɨ komo ere. Éyị́ bɨ ṇgúṇgu ledre a go ní, Lomo nɨ kpá ṇgúṇgu a.”
MAT 16:20 Nda gɨ ore zɨ́a ésị sị́lị́ne komo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí ndanɨ́ aka úku ꞌdódo a bɨ ya née nɨ Kɨ́résịto ní zɨ́ ꞌyị e wá.
MAT 16:21 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndị́sịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, nɨ mɨútúásáne zɨ́ne ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma. Gɨ ro zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e, manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ꞌdóꞌdo née, zɨ́ye úfu née, sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́ne úrúne.
MAT 16:22 Zɨ́ Pétero ndólo wo sogo éyị́ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére Lomo, ndá ótoómo ledre née zɨ́a méngị roné zɨ́yị wá.”
MAT 16:23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ịnyị gɨ romá íri, áyí zɨ́ma go káa zɨ́ tutú bɨ toro ꞌdụtụ mɨsiꞌdi ní, sómụ́ ledre eyị́ ndaá ꞌbɨ Lomo wá, yị́ ené ꞌbɨ Satána.”
MAT 16:24 Nda gɨ ore zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, ídí ótoómo kɨ́ méngị ꞌbɨ ené ledre bɨ ili ne ní, zɨ́a ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené ꞌbɨ ꞌdoꞌdó lódụ́ máa.
MAT 16:25 Togụ́ ꞌyị íli bándá trịdrịné kɨ́ roné, zɨ́a úyuné. Togụ́ iꞌbí roné zɨ́ umbu gɨ romá yá, zɨ́a ndíki trịdrị.
MAT 16:26 Wo be ꞌdi emene, zɨ́ ꞌyị ídíne kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá mbá zɨ́ne, zɨ́a úyuné mɨúyu? Sara togụ́ uyu go ní, éyị́ nɨ bo nɨ íꞌbí a zɨ́ Lomo gɨ ro íꞌbílúgu trịdrị zɨ́a?
MAT 16:27 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌBụné gɨ komo ere kɨ́ maláyika e, zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé.
MAT 16:28 Máúku zɨ́se, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ga bɨ ásé tóro née, utúasánɨ́ aka úyu wá, nɨyí lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndáꞌbaógụ ídíne Ngére kí.”
MAT 17:1 Sị́lị́ ịnyị doa kéṛị́ (6) gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi Pétero e kɨ́ Yakóbo nda Yiwáni owụ́ lúndu Yakóbo, yée ota zɨ́ye ndéré ékị́ ndị́sịyé do landa ngúcuyé.
MAT 17:2 Zɨ́ toso Yésụ óyólóꞌbó roné zɨ́ye do landa íri. Zɨ́ sɨmɨ komoa ndị́sị ndícíne káa zɨ́ sụ́lụ́ kadra ní, zɨ́ bongó bɨ ro a ní ényị́ne kpɨ́lélé káa zɨ́ bimɨóṇgó ní.
MAT 17:3 Tɨ́ do komoyé née, zɨ́ Ilíya e kɨ́ Mụ́sa ógụyé zɨ́ye ndị́sị ódroyé kɨ́ Yésụ.
MAT 17:4 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, utúasá mɨútúásá zɨ́ze ndị́sịzé ona. Togụ́ ṇgúṇgu go yá, mááyí lágá kụ́tụ́ e ota (3) kɨ́ra, kị́éꞌdo zɨ́yị, kị́éꞌdo zɨ́ Mụ́sa ngíti a zɨ́ Ilíya.”
MAT 17:5 Sɨmɨ bɨ nɨ aka ngbụ́rụ́ ndị́sị úku ledre née ní, zɨ́ bɨkenyị́ bụṛụngụ́ ógụné kụụ káa zɨ́ cika ní sólụ yée yeré. Zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ gɨrí kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúa ofụ domá go, mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a. Ídísé úwú ledre gɨ taraa.”
MAT 17:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨyé zɨ́ye útú lóꞌbụ komoyé bi.
MAT 17:7 Tɨ́ lá zɨ́ Yésụ ógụné óto sị́lị́ne royé úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, ị́nyịógụsé mu ꞌdága.”
MAT 17:8 Sɨmɨ bɨ sịkpịnɨ́ doyé ꞌdága ní, lurúndikinɨ́ ngíti ꞌyị wá lá dụụ́ Yésụ.
MAT 17:9 Kɨ́ ndítíógụyé gɨ do landa gɨrí, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé aka úku ledre ga bɨ gáa lúrúsé née zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e wá ꞌbúó togụ́ lúrúsé Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí urú go gɨ sɨmɨ umbu.”
MAT 17:10 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sara éyị́ bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ukunɨ́ ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, Ilíya nɨ ndáꞌbaógụ ụ́tụ roné fị ne gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
MAT 17:11 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi, Ilíya nɨ ógụụ́tụ roné ne zɨ́a ótoyéme éyị́ e za mbá do mɨsiꞌdiyé?
MAT 17:12 Máúku zɨ́se Ilíya ogụ yị́ ené tɨ́ go, tɨ́ lá mɨngburoko ꞌyị e ilinɨ́ eyé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ wá, mengịnɨ́ nda yị́ eyé wo bɨsinyíne. Nɨyí ógụ méngị lárá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kpá kenée.”
MAT 17:13 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ówo a kɨ́dí uku née ledre Yiwáni Babatị́za.
MAT 17:14 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ nda go dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, zɨ́ ngíti oꞌdo ógụné útúne sị́ sịndị́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
MAT 17:15 “Ngére ídí ówo ledre kɨ́ wotị́ma,” nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné, ndịsị nda ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́a go kɨ́ngaya. Ndịsị kɨ́ lálaónzó wo ku phoꞌdụ kpá sɨmɨ iní.
MAT 17:16 Máꞌdíꞌbiógụ gáa wo zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba, tɨ́ lá utúasánɨ́ eyé sáká wo wá.
MAT 17:17 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́ ꞌyị ga bɨ ore ní mbá kɨ́dí, “Dosé orụ go kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu ledremá. Máídí ndị́sị zɨ́se ona gị kɨ́ be ꞌdi? Máídí ụ́tụsɨmɨmá zɨ́ze ndị́sị kése kenée gị kɨ́ be ꞌdi? Ógụsé kɨ́ owụ́oꞌdo née gɨrí mu yána.”
MAT 17:18 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ owụ́oꞌdo née ní ní, zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ dokéké née kɨ́ rokoꞌbụné, geré zɨ́a ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ owụ́oꞌdo née zɨ́ roa émené cịkị ore.
MAT 17:19 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé ndúꞌyú wo sɨmɨ bɨ nɨ ngúcuné ní kɨ́dí, “Éyị́ bɨ utúasázé lágaóyó dokéké née gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?”
MAT 17:20 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre esé nɨ cúkuꞌdée ní. Abú ṇgúṇgu ledre esé nɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ kúfú musɨtáda, ásé úku ledre zɨ́ mongụ́ landa bɨ ꞌdáa kɨ́dí, ‘Ị́nyị mu ꞌdáꞌba,’ nɨ tɨ́ ị́nyị gɨ ore. Máúku zɨ́se, éyị́ bɨ nɨ órụ zɨ́se ní ndaá.”
MAT 17:21 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Dokéké e káa zɨ́ ga gére née ásé lágáóyó yée gɨ sɨmɨ ꞌyị ꞌbúó togụ́ ínisé ini kɨ́ órụ́ rosé zɨ́ Lomo kí.”
MAT 17:22 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ogụnɨ́ go mbá ndro sɨmɨ Galiláya ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro do íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ezeokóga.
MAT 17:23 Zɨ́ye úfu wo, nda sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́a úrú ené.” Zɨ́ ledre née íꞌbí lerị́ ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga mbá.
MAT 17:24 Gɨ kacɨ́ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nderéogụnɨ́ sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní, zɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ ga bɨ ꞌbɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní ógụyé ndúꞌyú Pétero kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị esé íꞌbí ụsórụ ꞌbɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bú?”
MAT 17:25 Pétero ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ iꞌbí bú.” Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ nda go ꞌbe ní, zɨ́ Yésụ ndúꞌyú Pétero kɨ́dí, “Simúna, sɨmɨ sómụ́ ledre eyị́ ní, ngére ga bɨ do sogo káṇgá ba ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ akpa gɨ zɨ́ ꞌyị eyé e, togụ́ mbú gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e?”
MAT 17:26 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó e.” Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYị eyé e ndanɨ́ kɨ́ ledre wá.
MAT 17:27 Tɨ́ lá ilizé ezé zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne rozé wá, ndéré mu ngbuṛu ị́kpị́ iní, mɨzefị kénzé bɨ áyí ị́kpị́ógụ a ní, ídí líkpí taraa, áyí ndíki késị́ ku a, zɨ́yị ꞌdíꞌbi a ndéré íꞌbí a káa do ụsórụ gɨ rozé kéyị.”
MAT 18:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ambí nɨ karanée ídí ne mongụ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere zɨ́ lafúne e mbá?”
MAT 18:2 Zɨ́ Yésụ ndóloógụ owụ́ tóroné dongará ꞌyị e kɨ́rɨ́ née.
MAT 18:3 Zɨ́a úku ledre gɨ ro owụ́ née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ótosé rosé ndoo káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e wá, útúásásé ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá.
MAT 18:4 Bɨ go kenée ní, ꞌyị bɨ ꞌboꞌbụ́ roné go káa zɨ́ owụ́ ba ní ní, nɨ go ne mongụ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa.
MAT 18:5 “Kpá kenée, togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi owụ́ bɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ wo ba sɨmɨ sụmụ, kɨ́dí ꞌdíꞌbi née go kpá máa.
MAT 18:6 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá abú nɨ aka lá cúkuꞌdée káa zɨ́ owụ́ ba, zɨ́ ngíti ꞌyị ógụné lóndo wo zɨ́a lúyú ledre yá, nɨ ídí bɨlámáne togụ́ odónɨ́ káꞌdá ro goa, do odóngeṛị wo kɨ́e ro tutú do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ kụ́lụ́.
MAT 18:7 “Mongụ́ nduwú nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ndị́sị lóndo ꞌyị e zɨ́ye lúyú ledre ní. Maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ídí ꞌyị lóndo ꞌyị e. ꞌYị máa ga gére ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne kɨ́ngaya.
MAT 18:8 Togụ́ lúrú ngíti sị́lị́yị togụ́ mbú ngíti sịndị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndíki trịdrị bɨ za fí ní kɨ́ sịndị́yị kị́éꞌdo gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ídí kɨ́ sịndị́yị togụ́ mbú sị́lị́yị gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.
MAT 18:9 Togụ́ ngúru komoyị́ ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí cígíóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndíki trịdrị bɨ za fí ní kɨ́ komoyị́ kị́éꞌdo gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ídí kɨ́ komoyị́ gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé sɨmɨ mongụ́ gu phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.”
MAT 18:10 “Ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌyị ndaá lúrú cáyi ꞌyị gɨ dongará mɨnzéré owụ́ ga ba wá. Máúku zɨ́se maꞌdíi, maláyika ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị kɨ́ Babá komo ere ní, nɨyí íꞌbí ngbángá ꞌyị máa née zɨ́ Babá.
MAT 18:11 “Babá kasaogụ máa yómo ꞌyị lúyú ledre e.
MAT 18:12 “Sómụ́sé ꞌbɨ esé káa be ꞌdi? Togụ́ ꞌyị nɨ kɨ́ kábịṛị́kị e zɨ́ne míya zɨ́ kémbị́ a ị́ndrịné ní, mị́ngị́ a utúasá ótoómo yée ga bɨ cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) née zɨ́a ndéréne gámásóꞌdo wo bɨ ịndrị née wá?
MAT 18:13 Sɨmɨ bɨ togụ́ ndiki go ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, nɨ ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ roa kɨ́ngaya rómo do yée ga bɨ cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) ngárá ịndrịnɨ́ wá ní.
MAT 18:14 Kpá kenée ꞌBụsé Lomo bɨ komo ere ní, ili ené zɨ́ bɨkéṛị́ owụ́ ị́ndrịné gɨ dongará lafúne wá.”
MAT 18:15 “Togụ́ ezeyị́ bɨ ṇguṇgu ledremá go ní luyú ledre royị́ yá, ídí ndéré úku ꞌdódo luyú ené née zɨ́a sɨmɨ bɨ ásé lá gbre kéne ní. Togụ́ ṇguṇgu go yá, yéme dongaráse go kéne.
MAT 18:16 Togụ́ ili ené ṇgúṇgu a wá, ídí ndólo ꞌyị kị́éꞌdo togụ́ mbú gbre zɨ́se ídíse kéye, ‘Gɨ ro ledre ga bɨ za mbá ásé ótoyéme yée dongará ꞌyị kɨ́ ezené ní idí ídí do komo ꞌyị e gbre togụ́ mbú ota (3).’
MAT 18:17 Togụ́ ili ené kpá úwú ledre gɨ tara ꞌyị ga gére née wá, zɨ́yị ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní zɨ́ye ódroyé zɨ́a. Togụ́ íli kpá fú wá, ídísé ási gɨ roa káa zɨ́ ꞌyị bɨ ngárá ṇgúṇgu aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, togụ́ mbú ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e.
MAT 18:18 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre bɨ tórosé go doa do sogo káṇgá ona ní, Lomo bɨ komo ere ní toro kpá go doa kenée. Wo bɨ ásisé go gɨ roa ní Lomo bɨ komo ere nɨ kpá ási gɨ roa kenée.
MAT 18:19 “Mááyí go kpá úku ándá a zɨ́se, togụ́ ꞌyị e gbre gɨ dongaráse do sogo káṇgá ona otonɨ́ sómụ́ ledre eyé go kị́éꞌdo ndúꞌyú Lomo gɨ ro éyị́ bɨ ilinɨ́ ní, Babá Lomo bɨ komo ere ní nɨ íꞌbí a zɨ́ye.
MAT 18:20 Nɨ kenée maꞌdíi, togụ́ ꞌyị e gbre togụ́ mbú ota yokonɨ́ royé íni ini gɨ zɨ́a bɨ nɨyí ꞌyị amá e ní, mááyí ídí dongaráye.”
MAT 18:21 Zɨ́ Pétero ógụné zɨ́ Yésụ do ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, togụ́ ezemá ndịsị lúyú ledre romá ní, máídí ótoómo ledre zɨ́a kɨ́ꞌdí ndu? Kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre?”
MAT 18:22 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨ́ꞌɨ, ndaá lá kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) wá, idí ídí kɨ́ꞌdí cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa gbre (77).”
MAT 18:23 Bɨ kenée ní, ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo nɨ cé káa zɨ́ ngére bɨ kóo ꞌyị moko ené e ꞌdiꞌbinɨ́ késị́ gɨ zɨ́a ili nda go zɨ́ye íꞌbílúgu a ní.
MAT 18:24 Káa zɨ́ bɨ mongụ́ ꞌyị nɨ go tónó ótoyéme ledre ga gére née ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ kóo ꞌdiꞌbi tụ́ꞌdụ́ késị́ ené ní kóꞌdụ́ a.
MAT 18:25 Gɨ zɨ́a bɨ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ ꞌyị moko née íꞌbílúgu mongụ́ késị́ née kɨ́e ndaá ní, mongụ́ ꞌyị ené ya kɨ́dí togụ́ kenée yá, idínɨ́ ꞌdíꞌbi wo kɨ́ meꞌbea kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e nda kɨ́ éyị́ ga bɨ zɨ́a ní mbá úgúóyó yée ꞌdáꞌba gɨ ro do íꞌbílúgu késị́ ené née.
MAT 18:26 “Zɨ́ ꞌyị moko née útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne kóꞌdụ́ mongụ́ ꞌyị ené ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, ‘Áko mongụ́ ꞌyị, ótoómo ledre zɨ́ma, mááyí íꞌbílúgu késị́ née mbá.’
MAT 18:27 Zɨ́ lerị́a méngị mongụ́ ꞌyị née zɨ́a ótoómo ledre zɨ́a kɨ́dí ndá lolụ íꞌbílúgu késị́ née wá.
MAT 18:28 “Tɨ́ lá bɨ ị́nyị gɨ ore ndéréne ní, zɨ́a ówo ngúru ezené ꞌyị moko bɨ kóo ꞌdiꞌbi késị́ gɨ zɨ́a kpá lá cúkuꞌdée ní. Zɨ́a útúne doa geré ꞌdíꞌbi kúrúa ngị́rị kɨ́dí, ‘Íꞌbílúgu késị́ amá bɨ zɨ́yị ní mu.’
MAT 18:29 “Zɨ́ eze a née útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, ‘Áko, ótoómo ledre zɨ́ma, mááyí íꞌbílúgu késị́ née mbá.’
MAT 18:30 “Eze moko a née asi yị́ ené mɨási. Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́a lála wo ndéré kɨ́e sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́ eze a née ndị́sịné íri gị do íꞌbíónzó késị́ ené née té kí.
MAT 18:31 Sɨmɨ bɨ lafúga ꞌyị ꞌbɨ moko e lurúnɨ́ ledre bɨ mengị kɨ́ ezené née ní, zɨ́a sínyíne royé kɨ́ngaya do ndéréye úku ꞌdódo ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé née ní mbá zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé.
MAT 18:32 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndólo ꞌyị ꞌbɨ moko née do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Áyí bɨsinyí ꞌyị, Máótoómo kóo tụ́ꞌdụ́ késị́ amá bɨ kacɨ́yị gɨ zɨ́a ṇgúṇgú royị́ kɨ́dí máídí ótoómo ledre zɨ́yị ní.
MAT 18:33 Útúásá eyị́ ótoómo ledre zɨ́ ezeyị́ née káa zɨ́ bɨ kóo máótoómo ledre zɨ́yị ní wá?’
MAT 18:34 Gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e sɨmɨ sị́gịnị do ndị́sị ꞌdóꞌdo wo gị zɨ́a íꞌbílúgu késị́ bɨ kóo ꞌdiꞌbi ní za mbá kí.
MAT 18:35 “Née ledre bɨ Babá gɨ komo ere nɨ méngị a zɨ́se ní, ꞌbúó togụ́ ótoómosé ledre go zɨ́ lafúse gɨ yana mɨmbéꞌdesé.”
MAT 19:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdódo asá ledre née ní, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ Galiláya ndéréne sága ngbuṛu bɨ Yeredéne sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní.
MAT 19:2 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lódụ́ wo íri, zɨ́a ndị́sịné yómo yée ga bɨ kɨ́ ndíyá royé ní.
MAT 19:3 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úzu Yésụ kɨ́ nduꞌyú kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị ótoómo meꞌbené tɨ́ lá gɨ ro owụ́ ledre bɨ nɨ bo ní?”
MAT 19:4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ólosé esé mɨéké kúrú Lomo wá? Kú gɨ dosị́ne Lomo ‘otoogụ ꞌyịmaꞌdí e oꞌdo kɨ́ kára,’
MAT 19:5 ‘Née kpá sị́ ledre bɨ oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne kenée zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye ódó royé kɨ́ meꞌbené ídíye éyị́ kị́éꞌdo ní.’
MAT 19:6 Gɨ ore, ndanɨ́ lolụ ꞌyị e gbre wá, nɨyí goó éyị́ kị́éꞌdo. Bɨ kenée ní, éyị́ bɨ Lomo kótrụ go ní, ꞌyịmaꞌdí ndaá báyi a wá.”
MAT 19:7 Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ kenée maꞌdíi ní, sara Mụ́sa eké nda kóo kɨ́dí ꞌyị idí íꞌbí wáraga ꞌbɨ ótoómo roꞌyị zɨ́ kára máa née zɨ́a ndéréne kɨ́e gɨ ro ꞌdi?”
MAT 19:8 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Mụ́sa eké kóo ledre née zɨ́se Yụ́da e kenée gɨ ro zɨ́se ótoómo meꞌbesé e gɨ zɨ́a dosé orụ mɨórụ. Tɨ́ lá ndaá ꞌbɨ ené kóo mɨyémené kenée gɨ dosị́ne wá.
MAT 19:9 Máúku zɨ́se, togụ́ meꞌbeyị́ soꞌdo ené oꞌdo ꞌdí sogo wá, zɨ́yị ótoómo wo zɨ́yị ndéréyị ófụ́ ngíti kára yá, lúyú ledre go, gɨ zɨ́a sóꞌdo née go royị́ ꞌdí sogo.”
MAT 19:10 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ya zɨ́a ní, “Togụ́ ledre nɨ nda yị́ ené gɨ ro oꞌdo kɨ́ kára goó kenée yá, nɨ bɨlámáne ꞌyị ndaá ꞌbɨ ené lolụ ófụ́ kára wá.”
MAT 19:11 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e utúasánɨ́ ꞌdíꞌbi ꞌdódo ledre née wá, tɨ́ lá dụụ́ yée ga bɨ utúasánɨ́ go ndị́sị ngúcuyé ní.
MAT 19:12 Ngíti géyị utúasánɨ́ ꞌdíꞌbi kará e wá gɨ zɨ́a aránɨ́ yị́ eyé yée kú kenée. Ngíti géyị, ꞌyị e mengịnɨ́ yée ye. Ngíti géyị asinɨ́ yị́ eyé kú ye gɨ zɨ́a bɨ iꞌbínɨ́ royé go méngị dụụ́ moko bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere ní. ꞌYị bɨ utúasá go ṇgúṇgu ledre née ní, zɨ́a ṇgúṇgu a.”
MAT 19:13 Nda gɨ ore zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ógụyé kɨ́ mɨnzéré owụ́ e zɨ́ Yésụ íni ini doyé kpá kɨ́ íꞌbí úndru zɨ́ye. Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sịyé ụ́cụómo ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́ owụ́ ga gére ní.
MAT 19:14 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ótoómosé mɨnzéré owụ́ ga gére née zɨ́ye ógụyé zɨ́ma. Ndásé ụ́cụómo yée wá, ꞌBe ꞌbɨ Babá bɨ komo ere ní, nɨ gɨ ro ꞌyị ga bɨ káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e ní.”
MAT 19:15 Sɨmɨ bɨ Yésụ ini ini go zɨ́ Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ga gére ní, zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore.
MAT 19:16 Nda née ní, zɨ́ ngíti owụ́phɨṛangá ógụné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bɨlámá ledre bɨ máídí méngị a gɨ ro zɨ́ma ndíki trịdrị bɨ za fí ní ꞌdi?”
MAT 19:17 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndúꞌyú máa gɨ ro bɨlámá ledre gɨ ro ꞌdi? Lomo nɨ dụụ́ ne bɨlámáne. Togụ́ íli trịdrị bɨ za fí ní yá, ídí lódụ́ lorụ ga bɨ Lomo uku yée ní.”
MAT 19:18 Zɨ́ phɨṛangá née ndúꞌyú ándá wo kɨ́dí, “Lorụ ga bɨ káa zɨ́ yée ga be ꞌdi?” Yésụ ya zɨ́a ní, lorụ ga bɨ káa zɨ́, “ ‘Ndá úfu ꞌyị wá, ndásé sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá, ndá úgu ugu wá, ndá ṛáṛanga wá,
MAT 19:19 ídí óto úndru ꞌbụyị́ kɨ́ mbágáyị,’ zɨ́yị ‘óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.’ ”
MAT 19:20 Owụ́phɨṛangá née ya zɨ́a ní, “Óo, lorụ ga gére née máméngị yée go mbá kenée. Ngítí a bɨ idíaká ní nda go ꞌdi?”
MAT 19:21 Zɨ́ Yésụ úkulúgu a zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ íli méngị zaá maꞌdíi ledre yá, ídí ndéré úgúóyó éyị́ eyị́ e gɨ ꞌbe mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́yị íꞌbíóyó késị́ye zɨ́ ꞌyị lerị́ e, gɨ ore zɨ́yị nda ndáꞌbaógụyị́ lódụ́ máa. Lomo nɨ íꞌbí mongụ́ úndru zɨ́yị komo ere.”
MAT 19:22 Sɨmɨ bɨ owụ́phɨṛangá née uwú ledre bɨ Yésụ uku zɨ́a kenée ní, zɨ́ bi sínyíne roa gbála. Zɨ́a ókpóne gɨ ore kɨ́ do komoné bɨsinyíne gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne.
MAT 19:23 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, nɨ mɨórụné kɨ́ngaya zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní ógụné ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere.
MAT 19:24 Mááyí kpá úku a zɨ́se kɨ́dí, ndaá mɨórụné zɨ́ mongụ́ bangá bɨ gémele ní ólụ́ phụ́trụ bi gɨ sɨmɨ gu lị́bịra wá, nda zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨ mɨórụné kɨ́ngaya zɨ́a ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
MAT 19:25 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye ónzó komoyé kɨ́ngaya, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ambí nɨ nda ómo goó ne?”
MAT 19:26 Zɨ́ Yésụ lúrú yée gbóó, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí utúasá méngị a wá ní, Lomo utúasá yị́ ené bú méngị a.”
MAT 19:27 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sara aka nda zée ga bɨ otoomozé ꞌbɨ ezé éyị́ e go mbá zɨ́ze ndị́sịzé lódụ́ go lá dụụ́ yị́ị ní, ꞌbɨ ezé nɨ nda ídí ꞌbɨ ené go ꞌdi?”
MAT 19:28 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, sɨmɨ bɨ karanée ledre e nɨyí oyóloꞌbó royé mbá mɨkándayé ní, zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ídíne goó mɨndị́sịné do kị́tị ngére ené kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní, sée ga bɨ ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ba ní, ásé ídí kpá mɨndị́sịsé do kị́tị ngére zɨ́se ndị́sịsé ꞌdécị ngbanga Isɨréle e kacɨ́ sị́ doyé ga bɨ sokó doa gbre née mbá.
MAT 19:29 ꞌYị ga bɨ otoomonɨ́ éyị́ eyé e za mbá, ꞌbe ꞌbɨ eyé e, lúnduyé e, lémịyé e, ꞌbụyé e kɨ́ mbágáye e, kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e gɨ ro lódụ́ kacɨ́ma ní, Lomo nɨ íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye, kpá kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
MAT 19:30 Tɨ́ lá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ cakaba nɨyí zɨ́ lafúye ꞌdáꞌdá ní, nɨyí karanée ídí ꞌdáꞌba. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ nɨyí ꞌdáꞌba nɨyí karanée ídí ꞌdáꞌdá.”
MAT 20:1 Zɨ́ Yésụ tónóne úku muruwayi kɨ́dí, “Ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere nɨ káa zɨ́ mị́ngị́ yáká bɨ nderé ndólo ꞌyị e gɨ ro ógụyé méngị moko késị́ sɨmɨ yáká ené ní.
MAT 20:2 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née odónɨ́ sómụ́ ledre go kɨ́ mị́ngị́ yáká ní, zɨ́a kása yée kɨ́dí nderénɨ́ mu méngị moko sɨmɨ yáká ené.
MAT 20:3 “Sɨmɨ sịndị́ kadra ịnyị doa eso (9), zɨ́ mị́ngị́ yáká kpá ndéréne ndíki ngíti géyị ꞌyị e mɨtóroyé sɨmɨ sụ́ụ gbékpị́ne moko ndaá royé wá.
MAT 20:4 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Máíli gáa sée, zɨ́se kpá ndérése méngị moko yáká amá. Mááyí íꞌbí késị́ bɨ mɨútúásáne ní zɨ́se.’
MAT 20:5 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ndéréye. “Kɨ́ yana kadra nda kpá kɨ́ komo kadra tagá, zɨ́a ndéréne méngị a kpá kenée.
MAT 20:6 Nda go za kɨ́ tagá, zɨ́a kpá ndéréne ndíki ngíti géyị ꞌyị e nɨyí mɨtóroyé. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Éyị́ bɨ ndị́sị ónzósé kadra gbékpị́ne méngịsé moko gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?’
MAT 20:7 “Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ zɨ́a íꞌbí moko zɨ́ze ní ndaá.’ “Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Nɨ mɨútúásáne zɨ́se ndérése méngị moko yáká amá.’
MAT 20:8 “Kɨ́ tagá a née, zɨ́ mị́ngị́ yáká úku ledre zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ moko ené kɨ́dí, ‘Ndólo ógụ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ yáká ꞌdáa ní mu zɨ́ye ꞌdíꞌbi késị́ eyé. Ídí tónó a kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ gɨ ꞌdáꞌba ní nda gị ro yée ga bɨ tonónɨ́ ní.’
MAT 20:9 “Zɨ́ ꞌyị ga bɨ tonónɨ́ moko kɨ́ tagá ní ógụyé ꞌdíꞌbi késị́ eyé kpá káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ tonónɨ́ moko kɨ́ phịyị́ ní.
MAT 20:10 Nda sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ tonónɨ́ moko kɨ́ phịyị́ ogụnɨ́ ꞌdíꞌbi késị́ eyé ní, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí késị́ eyé nɨ ídí mongụ́ne. Nɨyí ídí kɨ́e ní, iꞌbínɨ́ zɨ́ye go kpá késị́ bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ tonónɨ́ moko gɨ ꞌdáꞌba ní.
MAT 20:11 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ késị́ née ní ní, zɨ́ye tónóye úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre dongaráye ro mị́ngị́ yáká.
MAT 20:12 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Zée ga bɨ tonózé méngị moko kú akpa kɨ́ phịyị́ gị kɨ́ tagá ní, áyí íꞌbí késị́ zɨ́ze útúásáne kɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ ꞌdáꞌba ní lárá a káa be ꞌdi? Kenée ndaá bɨlámáne wá.’
MAT 20:13 “Zɨ́a úku ledre zɨ́ ngúruyé kɨ́dí, ‘Máméngị amá sée bɨsinyíne wá. Máíꞌbí zɨ́se née tɨ́ késị́ bɨ gáa ṇgúṇgusé ledre a ní.
MAT 20:14 ꞌDíꞌbisé késị́ esé mu zɨ́se ndérése. Máíli íꞌbí zɨ́ ꞌyị ga bɨ tonónɨ́ moko kɨ́ tagá ní, kpá késị́ bɨ máíꞌbí zɨ́se née.
MAT 20:15 Née yị́ ené késị́ amá, éyị́ bɨ máíli méngị a kɨ́e ní, mááyí méngị a. Bi sinyí rosé née gɨ zɨ́a bɨ mááyí ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e ní?’ ”
MAT 20:16 Née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ꞌdáꞌba ní nɨyí ídíye ꞌdáꞌdá. Yée ga bɨ ꞌdáꞌdá ní nɨyí ídí ꞌdáꞌba.”
MAT 20:17 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ mɨndéréne sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́a ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní sogo éyị́, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
MAT 20:18 “Azé go bɨ ndéré sɨmɨ Yerụsaléma ba, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e. Nɨyí ꞌdécị ngbanga a do úfu a,
MAT 20:19 do íꞌbí wo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, zɨ́ye fóló wo, ócó a do phéphé a do mɨngbúngbu kágá. Tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota (3) nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu.”
MAT 20:20 Gɨ ore, zɨ́ meꞌbe Zebedị́ya ꞌdíꞌbi wotị́ne ga bɨ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ógụ útúne kéye kóꞌdụ́ Yésụ ṇgúṇgú roné zɨ́a.
MAT 20:21 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli ní ꞌdi?” Kára née ya zɨ́a ní, “Kɨ́ꞌdí bɨ áyí go do Kị́tị Ngére eyị́ ní, owụ́ ꞌbɨ amá ga bɨ gbre ba ídí ꞌdíꞌbióto yée cigíyị. Ngíti a do sị́lị́yị ꞌbɨ anú ngíti a do ngelị.”
MAT 20:22 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ówosé esé éyị́ bɨ ásé ndúnduꞌyú gɨ roa ní wá. Útúásásé go ṇgúṇgu a zɨ́se ꞌdóꞌdóse káa zɨ́ bɨ mááyí ógụ ꞌdóꞌdó ní?” Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ya zɨ́a ní, “Azé útúásá.”
MAT 20:23 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, ásé tɨ́ ꞌdóꞌdó. Tɨ́ lá óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé do anú kɨ́ do ngelị ní, ndaá ꞌbɨ ené moko amá wá. Babá ndịsị yị́ ené yéme ledre máa wo née ne.”
MAT 20:24 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore sokó uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne ro Yakóbo e kɨ́ Yiwáni kɨ́ngaya.
MAT 20:25 Zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyị ené ga gére née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé bú, ngére ga bɨ do sogo káṇgá ba ndịsịnɨ́ ndị́sị do ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị yée káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ yị́ eyé ní.
MAT 20:26 Tɨ́ lá ndásé méngị kéyị kenée wá. Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse ili zɨ́ne ídíne ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e yá, idí ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ lafúne,
MAT 20:27 wo bɨ ili zɨ́ne ídíne ꞌdáꞌdá ní, idí óto roné káa do owụ́kụlụ́ zɨ́ lafúne,
MAT 20:28 cé káa zɨ́ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ogụ ené gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ị́nyị kasa zɨ́a wá ní, yị́ ené gɨ ro ị́nyị kasa zɨ́ ꞌyị e, kpá gɨ ro íꞌbí roné zɨ́ umbu gɨ ro yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.”
MAT 20:29 Sɨmɨ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nɨyí go ndéréókpó gɨ sɨmɨ Zérịko ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lódụ́ wo.
MAT 20:30 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, mɨkomo mɨꞌdụ́tụ e gbre mbá yaꞌdá e, nɨyí kóo mɨndị́sịyé dogboṛụ mɨsiꞌdi kenée. Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre kɨ́dí Yésụ ndịsị ndéré née ne ní, zɨ́ye ótrụ́ ledre ꞌdága kɨ́dí, “Ngére, Bulúndu Dawídi, ídí aka lúrú lerị́ze.”
MAT 20:31 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ụ́cụómo yée kɨ́dí ndanɨ́ gbúrógbó wá. Tɨ́ lá gbúrógbó tatánɨ́ nda royé ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Ngére, Bulúndu Dawídi, ídí aka lúrú lerị́ze.”
MAT 20:32 Zɨ́ Yésụ tóroné ndólo yée, zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé máídí méngị zɨ́se ꞌdi?”
MAT 20:33 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, ilizé zɨ́yị líkpí komozé.”
MAT 20:34 Zɨ́ lerị́ye méngị Yésụ. Zɨ́a óto sị́lị́ne ro komoyé, geré zɨ́ komoyé líkpíne, zɨ́ye útúye lódụ́ kacɨ́ a.
MAT 21:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nderéogụnɨ́ go gbóo kɨ́ Yerụsaléma zɨ́ye ógụyé sɨmɨ gara kɨ́ ịrịné Betefége do landa bɨ kɨ́ kágá ga bɨ olíva doné bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Landa Olíva ní, zɨ́a kásaókpó ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre ꞌdáꞌdá,
MAT 21:2 kɨ́dí, “Ndéréókpósé mu sɨmɨ gara íri, ásé ndéré ndíki mbágá dongí kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené mɨódóótoyé tara mɨsiꞌdi kenée, ídísé líkpí yée gbrengárá ógụ kɨ́ye zɨ́ma yáa.
MAT 21:3 Togụ́ ngíti ꞌyị ayí úku ledre kɨ́dí, líkpísé bangá ga gére née gɨ ro ꞌdíya yá, ídísé úku a zɨ́a kɨ́dí Ngére ili yée ne. Nɨ geré ótoómo yée zɨ́se.”
MAT 21:4 Ledre née mengị roné go té káa zɨ́ bɨ kóo ngúru nébị eké ní,
MAT 21:5 Kɨ́dí, “Ídísé úku ledre zɨ́ nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, ‘Lúrúsé aka, Ngére esé nɨ go ógụ zɨ́se. Nɨ ꞌyị mɨmbéꞌde kịdrị́, ndịsị ógụ gbóo do dongí, nɨ bɨ mɨndị́sịné do owụ́ dongí gɨrí née.’ ”
MAT 21:6 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ndéréye méngị tɨ́ ledre bɨ Yésụ uku zɨ́ye ní.
MAT 21:7 Zɨ́ye ógụyé kɨ́ dongí ga gére née zɨ́ Yésụ, zɨ́ ngíti géyị ónzó bongó eyé e do dongí ga gére née. Zɨ́ Yésụ ékị́ ndị́sịné doyé.
MAT 21:8 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ízí bongó eyé e do mɨsiꞌdi, zɨ́ ngíti géyị ꞌdécị ꞌbɨ eyé mbílí tịyị́ e ízí yée do mɨsiꞌdi.
MAT 21:9 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ zɨ́ Yésụ ꞌdáꞌdá, nda kɨ́ yée ga bɨ gɨ do kacɨ́ a ní ndị́sịyé mbófo wo kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Bulúndu Dawídi.” “Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.” “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ komo ere ní.”
MAT 21:10 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ bi kị́zịné mɨkị́zị gɨ zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ndúnduꞌyú kɨ́dí, “ꞌYị máa bɨ ogụ ba káa náambi?”
MAT 21:11 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ Yésụ ogụnɨ́ kéye née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Née Yésụ, nébị bɨ gɨ sɨmɨ Nazeréta owụ́ gara bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.”
MAT 21:12 Zɨ́ Yésụ ndéré ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ógóbáyi ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úgú eyị́ e ore ní mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́a ị́trị́ónzó tarabíza ꞌbɨ ꞌyị óyólóꞌbó késị́ e kɨ́ bi ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó amámu e ní kpụkpụ́kpụ bi.
MAT 21:13 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌDị́cị́ amá nɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ini zɨ́ma,’ tɨ́ lá óyólóꞌbósé nda yị́ esé go káa do ‘bi lóꞌbo ꞌbɨ ꞌyị ugu e.’ ”
MAT 21:14 Gɨ do kacɨ́ ledre née zɨ́ ꞌyị e ógụyé kɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ komoyé mɨꞌdụ́tụné kɨ́ mɨgịgị́ṛị́ e zɨ́a ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ore, zɨ́a yómo yée.
MAT 21:15 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e lurúnɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ Yésụ ndịsị méngị yée kenée née ní, zɨ́ye ndị́sịyé kpá úwú do owụ́ e kɨ́ ndị́sị mbófo wo do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Bulúndu Dawídi”, zɨ́ bi sínyíne royé gbála.
MAT 21:16 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Úwú ledre bɨ owụ́ ga gére née ndịsịnɨ́ úku a née goó?” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, Máúwú go. Sara ólosé esé ledre bɨ ekénɨ́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ ‘ꞌDódo ledre go zɨ́ owụ́ e kɨ́ síṛí owụ́ e zɨ́ye íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ma ní wá’?”
MAT 21:17 Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ore ndéré ꞌdúꞌduné sɨmɨ owụ́ gara bɨ Beteníya ní.
MAT 21:18 Akpa kɨ́ phịyị́ sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Yerụsaléma ní, ꞌbú ufu kóo wo go mɨúfu.
MAT 21:19 Zɨ́a lúrúndíki ndóṛí dogboṛụ mɨsiꞌdi. Sɨmɨ bɨ olụ́ sị́ a ní, kémbị́ mɨáná a ndaá tɨ́ lá dụụ́ mbílía. Zɨ́a úku ledre zɨ́ kágá née kɨ́dí, “Tɨ́ bɨ áyí ndị́sị ꞌbɨ eyị́ ní, áná lolụ kú wá.” Geré zɨ́ ndóṛí née gágáne.
MAT 21:20 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga lurúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ledre ꞌdi, kágá ba gagá ꞌdiya gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAT 21:21 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go ítísé kangú a wá, útúásásé méngị lá dụụ́ ledre bɨ máméngị zɨ́ ndóṛí née wá, ásé kpá útúásá úku ledre zɨ́ landa ba, ‘Ndéré mu, útú sɨmɨ mongụ́ iní bɨ ꞌdáa,’ zɨ́a tɨ́ méngị roné kenée.
MAT 21:22 Togụ́ ṇgúṇgu tɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go, éyị́ ga bɨ áyí íni ini zɨ́ Lomo gɨ royé ní, nɨ íꞌbí a zɨ́yị.”
MAT 21:23 Zɨ́ Yésụ ndáꞌbalúgu roné do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko Yụ́da e ógụyé zɨ́a. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ndíki rokoꞌbụ bɨ ndị́sị méngị éyị́ ga ba kɨ́e ba gɨ ꞌda? Ambí iꞌbí rokoꞌbụ máa née zɨ́yị ne?”
MAT 21:24 Yésụ ya zɨ́ye ní, ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úku ledre zɨ́se, “Mááyí aka kpá ndúꞌyú sée. Togụ́ úkulúgusé ledre go kacɨ́ a zɨ́ma, mááyí nda fú úku ꞌdódo ledre ꞌyị bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma ndị́sị méngị éyị́ ga gére kɨ́e ní.
MAT 21:25 Rokoꞌbụ bɨ Yiwáni ndịsị íꞌbí babatị́za kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ní ogụ gɨ zɨ́ Lomo gɨ komo ere togụ́ mbú gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e?” Zɨ́ye ódroyé dongaráye kɨ́dí, “Togụ́ ukuzé yaá ogụ gɨ komo ere yá, nɨ ndúꞌyú zée kɨ́dí, ‘Sara ṇguṇguzé nda ledre ené wá gɨ ro ꞌdi?’
MAT 21:26 Tɨ́ lá togụ́ ukuzé yaá rokoꞌbụ née ogụ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e yá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba nɨyí zíngi eyé gɨ zɨ́a owonɨ́ Yiwáni bú kɨ́dí nɨ yị́ ené nébị.”
MAT 21:27 Nda née ní, zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Owozé ezé e wá.” Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Bɨ kenée ní, máúku ꞌdódo amá ledre ꞌyị bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma ndị́sị méngị éyị́ ga gére née kɨ́e ní wá.”
MAT 21:28 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ili zɨ́se sómụ́ ledre sɨmɨ muruwayi ba bɨlámáne. Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ wotị́ne e gbre. Kadra kị́éꞌdo zɨ́a úku ledre zɨ́ owụ́ndíká kɨ́dí, ‘Ndéré aka karaba méngị moko yáká.’
MAT 21:29 “Owụ́ndíká née ya zɨ́ ꞌbụné ní, ‘Mándéré amá a wá.’ Tɨ́ lá nda gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́a óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené zɨ́a ndéréne.
MAT 21:30 “Zɨ́ ꞌbụa ndéréne úku kpá kémbị́ ledre née zɨ́ ngíti wotị́ne. Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Babá mááyí ndéré.’ Abú uku kenée, nderé ené wá.
MAT 21:31 “Gɨ dongará wotị́ga ga bɨ gbre née, ambí mengị ledre kacɨ́ kúrú ꞌbụyé ní ne?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Owụ́ndíká mengị ne.” Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ówo a bɨlámáne, ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kɨ́ kará ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní, togụ́ oyóloꞌbónɨ́ sómụ́ ledre eyé, nɨyí ógụụ́tụ eyé ye ꞌbe ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́se.
MAT 21:32 Gɨ zɨ́ kéyị née, Yiwáni ogụ kóo ꞌdódo mɨsiꞌdi méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní zɨ́se, ṇgúṇgusé esé ledre ené wá, tɨ́ lá ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e kɨ́ kará ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní, ṇguṇgunɨ́ nda yị́ eyé ledre ené ye. Abú lúrúsé yée tɨ́ kɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní yá, ílisé esé óyólóꞌbó somụ́ ledre esé zɨ́se ṇgúṇgu ledre ené wá.
MAT 21:33 “Úwúsé aka kpá ngíti muruwayi ba. Ngíti oꞌdo oꞌdo kóo yáká ené zɨ́a ꞌdị́yị́ kóṛó sɨmɨ a. Zɨ́a íciꞌdíkí gara gbaá roa. Zɨ́a íci gu káa do ndoko gɨ ro do ndị́sị lụ́rụ mɨáná kóṛó née sɨmɨ a. Zɨ́a yéme bi ndị́sị ꞌdága gɨ ro zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá yáká máa née ékị́ ndị́sịné doa ꞌbáꞌbá éyị́. Zɨ́a óto ꞌyị ꞌbɨ moko e ndị́sị méngị moko ore, yóó zɨ́a ndéréókpóne do bi gbála.
MAT 21:34 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ kpɨ́ṛékpe mɨáná kóṛó ogụ ní, zɨ́ mị́ngị́ yáká kása ꞌyị kasa ené zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ yáká idí ụ́nzụ kóṛó máa ꞌbɨ ené gɨ ro do ógụ kɨ́e zɨ́ne.
MAT 21:35 “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ yáká íri née ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ mị́ngị́ yáká kasa yée née. Zɨ́ye ócó ngíti a bɨsinyíne, zɨ́ye úfu ngíti a geré mɨúfu, zɨ́ye óngbo otayé kɨ́ tutú.
MAT 21:36 Zɨ́a kpá kása ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ené e rómo gɨ do yée ga bɨ ꞌdáꞌdá ní, zɨ́ye yáká íri. Zɨ́ye méngị yée kpá bɨsinyíne káa zɨ́ yée ga bɨ ꞌdáꞌdá ní.
MAT 21:37 “Odụ a, zɨ́a nda kása cụ́ owụ́ ꞌbɨ ené zɨ́ye yáká íri. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Nɨyí óto úndru wotị́ne.’
MAT 21:38 “Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ lurúndikinɨ́ owụ́ née ní, zɨ́ye yéme ledre kɨ́dí, ‘Nɨ ídíne karanée mị́ngị́ yáká ba. Ógụsé mu zɨ́ze úfu wo ꞌdáꞌba zɨ́ze ꞌdíꞌbi yáká ba káa do ꞌbɨ ezé.’
MAT 21:39 Gɨ ore zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo, do lála óyó wo gɨ yáká gɨ ore ꞌdáꞌba, zɨ́ye úfu wo.
MAT 21:40 “Bɨ kenée ní, sɨmɨ bɨ mị́ngị́ yáká née nɨ ndáꞌbaógụ ní, nɨ méngị kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née ꞌdi?”
MAT 21:41 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Nɨ úfu ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née mbá ꞌdáꞌba, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ mɨkánda ꞌyị ꞌbɨ moko e gɨ ro zɨ́ne kpá ndíki éyị́ gɨ yáká ené née.”
MAT 21:42 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ówosé bú kɨ́dí mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “ ‘Tutú bɨ ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa ní, ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní wá. Ngére mengị ledre née ne zɨ́a ídíne kenée. Née ledre bɨ owó komozé mɨówó ní.’
MAT 21:43 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, bɨlámá bi bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́se, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí méngị moko ené do bɨlámá mɨsiꞌdiné ní.
MAT 21:44 ꞌYị bɨ nɨ lése utú do tutú née ní, nɨ ꞌdéwe geré mɨꞌdéwe. ꞌYị máa wo bɨ tutú née nɨ útú doa ní, nɨ kányá geré mɨkányá.”
MAT 21:45 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo e uwúnɨ́ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị úku yée sɨmɨ muruwayi kenée ní, zɨ́ye ówo a kɨ́dí, ndịsị úku ledre née gɨ royé.
MAT 21:46 Zɨ́ye ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro ꞌdíꞌbi wo, tɨ́ lá bi ꞌdíꞌbi wo ndaá, ngịrị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mengị yée mɨméngị gɨ zɨ́a ambá ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yị́ eyé mbá ledrea kɨ́dí nɨ nébị.
MAT 22:1 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí,
MAT 22:2 “Ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo nɨ káa zɨ́ mongụ́ ngére bɨ mengị ayímbi ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené bɨ ofụ́ kára ní.
MAT 22:3 Zɨ́a kása ꞌyị ꞌbɨ moko ené e ndéré ndólo ꞌyị ga bɨ ili zɨ́ye ógụyé sɨmɨ ayímbi ní. Tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ ndolo yée ní, asinɨ́ yị́ eyé mbá mɨási ogụnɨ́ eyé e wá.
MAT 22:4 “Zɨ́ ngére née kpá kása ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ené e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndolo yée ꞌdáꞌdá ní kɨ́dí, ‘Úkusé zɨ́ye máúfu tụ́ꞌdụ́ ị́tị́ amá e go, éyị́ mɨánu nɨyí go mbá nzíyiné ogụnɨ́ mu sɨmɨ ayímbi.’
MAT 22:5 “ꞌYị ga bɨ ndolo yée née asinɨ́ yị́ eyé fú lá mɨási. Ngíti géyị ịnyịnɨ́ ndéré eyé yáká, ngíti géyị nderénɨ́ yị́ eyé sɨmɨ ngíti géyị moko eyé e.
MAT 22:6 Zɨ́ ngíti géyị ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́ sanda née ócó yée bɨsinyíne, do úfu yée.
MAT 22:7 “Zɨ́ ledre née sínyíne ro ngére née, zɨ́a íꞌbí okó do ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ ledre née, do úfu yée, do óngbó gara eyé mbá ꞌdáꞌba.
MAT 22:8 “Zɨ́a nda úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ née kɨ́dí, ‘Káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra ogụ go ꞌyị ga bɨ mándólo yée ngárá utúasánɨ́ eyé ógụnɨ́ wá ní,
MAT 22:9 ndáꞌba ándásé rosé mu do mɨsiꞌdi, tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ ndíkisé yée go ní, ídísé ndólo yée idínɨ́ ógụ.’
MAT 22:10 Nda gɨ ore zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née ólụ́ógụyé do mɨsiꞌdi íri zɨ́ye ndólo tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ yée go ní, bɨlámáye kɨ́ bɨsinyíye mbá, zɨ́ bi ndị́sị ídíne mbá kɨ́ ꞌyị e.
MAT 22:11 “Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ngére ịnyị ndéré kɨ́ íꞌbí mandá zɨ́ ṇgu ené e ní, zɨ́a ónzó komoné ro ngíti ꞌyị dongará ṇgu ga gére née bongó ꞌbɨ ayímbi ndaá roa wá.
MAT 22:12 Zɨ́ ngére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ezegámá ólụ́ yáa káa be ꞌdi, ngárá bongó ꞌbɨ ayímbi ndaá royị́ wá ní.’ Ledre ndaá kóo tara oꞌdo née wá.
MAT 22:13 “Zɨ́ ngére úku ledre zɨ́ ꞌyị moko ené e kɨ́dí, ‘Ódósé sị́lị́ oꞌdo née kɨ́ sịndị́a, zɨ́se ụ́cụógụ wo sɨmɨ mụtụlụrụ sága ꞌdáa, kɨ́ꞌdí bɨ karanée ꞌyị e nɨyí ndị́sị íni ini kɨ́ náná do soyé ní.’
MAT 22:14 “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí mɨndóloyé, tɨ́ lá mɨgéléye nɨyí cúkuꞌdée.”
MAT 22:15 Zɨ́ Farụsáyo e yéme ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ togụ́ uku luyú ledre go ní.
MAT 22:16 Zɨ́ye kása ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ye kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Eróde ní zɨ́ Yésụ. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye ndólo wo kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, owozé go kɨ́dí, ꞌyị e otonɨ́ úndruyị́ go kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ndị́sị ꞌdódo zɨ́ye dụụ́ maꞌdíi ledre bɨ Lomo ili zɨ́ye méngị a ní. Ífi eyị́ sɨmɨ ꞌyị e wá. ꞌYịmaꞌdí e nɨyí zɨ́yị mbá kɨ́ ledreyé owóowó.
MAT 22:17 Íꞌbí aka somụ́ ledre zɨ́ze. Kacɨ́ komoyị́ ní, nɨ mɨútúásáne zɨ́ze íꞌbí ụsórụ zɨ́ Káyísara togụ́ ndazé íꞌbí a wá?”
MAT 22:18 Tɨ́ lá Yésụ owo mani eyé née bú. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée ga bɨ ndị́sịsé lóndo rosé kɨ́dí ásé bɨlámáse ní, éyị́ bɨ ógụsé úzu máa gɨ roa ní ꞌdi?
MAT 22:19 ꞌDódosé aka késị́ bɨ ndị́sịsé lengbe íꞌbí a káa do ụsórụ ona ní zɨ́ma lúrú a.” Zɨ́ye íꞌbíógụ a zɨ́a.
MAT 22:20 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ sɨmɨ késị́ máa ba lị́lị ambi? Sara bɨ roa ba ịrị ambi?”
MAT 22:21 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née lị́lị Káyísara.” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌbɨ Káyísara ní ídísé íꞌbí a zɨ́ Káyísara. Wo bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ídísé íꞌbí a zɨ́ Lomo.”
MAT 22:22 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ cigí Yésụ gɨ ore ókpóye.
MAT 22:23 Kpá sɨmɨ kémbị́ kadra née ní, zɨ́ Sadụkáyo e bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu wá ní, ógụyé zɨ́ Yésụ zɨ́ye ndólo wo kɨ́dí,
MAT 22:24 “ꞌYị ꞌdódo ledre, Mụ́sa ekéomo kóo zɨ́ze sɨmɨ lorụ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ofụ́ kára ndikinɨ́ owụ́ kéne wá, zɨ́a úyuné yá, lúndu a idí ꞌdíꞌbi kára umbu née zɨ́ye ndíki owụ́ kéne zɨ́a.
MAT 22:25 Lúrú aka, ꞌyị e nɨyí kóo bo dongaráze ona ịnyị doa gbre mbá lúndu e. Zɨ́ ndíká eyé ꞌdíꞌbi kára, ndikinɨ́ owụ́ kéne wá, zɨ́a úyuómo kára máa née zɨ́ lúndua bɨ gɨ do kacɨ́ a ní ꞌdíꞌbi kára máa née.
MAT 22:26 Zɨ́a kpá úyuné, zɨ́ ota lúnduyé ꞌdíꞌbi a, zɨ́a kpá úyuné. Zɨ́a ndéréne kenée ógụné gị ro ambáodụ́ye.
MAT 22:27 Odụ a, zɨ́ kára née úyuné.
MAT 22:28 Bɨ kenée ní, sɨmɨ bɨ karanée ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, kára máa née nɨ nda ídí go meꞌbe ambi. Bɨ kóo nɨ go meꞌbeyé mbá ní?”
MAT 22:29 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sómụ́ lúyúsé ledre go gɨ zɨ́a ówosé esé mɨéké kúrú Lomo, togụ́ mbú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo wá.
MAT 22:30 Sɨmɨ bɨ Lomo nɨ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu ní, ngíti éyị́ bɨ zɨ́a ídíne kɨ́dí ófụ́ roꞌyị togụ́ mbú ndéré do oꞌdo ní ndaá. ꞌYị e nɨyí ídí dụụ́ káa zɨ́ maláyika e komo ere ní.
MAT 22:31 Gɨ ro ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, ólosé esé ledre bɨ Lomo uku zɨ́se sɨmɨ mɨéké kúrúne ní wá.
MAT 22:32 Uku kɨ́dí, ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’ Ndaá ꞌbɨ ené Lomo ꞌbɨ umbu e wá, nɨ yị́ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ trịdrị ní.”
MAT 22:33 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ mɨꞌdódo ledre ené.
MAT 22:34 Sɨmɨ bɨ Yésụ romo komo Sadụkáyo e go ní, zɨ́ Farụsáyo ndíkíye ndómo tarayé.
MAT 22:35 Zɨ́ ngúruyé bɨ owo ledre gɨ ro lorụ go bɨlámáne ní ị́nyịné úzu Yésụ kɨ́ nduꞌyú kɨ́dí,
MAT 22:36 “ꞌYị ꞌdódo ledre, lorụ be ꞌdi nɨ ne kɨ́ ledrené owóowó?”
MAT 22:37 Yésụ ya zɨ́a ní, “ ‘Ídí óto ꞌbú Ngére bɨ Lomo eyị́ ní kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ lomo royị́ mbá, kpá kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá.’
MAT 22:38 Née mɨzefị lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní.
MAT 22:39 Gbre a ꞌbɨ ené nda wo ba, ‘Ídí óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.’
MAT 22:40 Lorụ ga bɨ Mụ́sa eké yée kɨ́ yée ga bɨ ngíti géyị nébị e ekénɨ́ yée ní, odónɨ́ royé mbá ro lorụ ga bɨ gbre née.”
MAT 22:41 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo ga gére née nɨyí aka fú cigí Yésụ ore ní, zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí,
MAT 22:42 “Ndị́sịsé sómụ́ a ní, Kɨ́résịto nɨ náambi? Nɨ mbị́ owụ́ ꞌbɨ ambi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Nɨ owụ́ ꞌbɨ ngére Dawídi.”
MAT 22:43 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sara togụ́ kenée ní, ꞌDówụ́ Lomo uku nda kóo ledre zɨ́ Dawídi ndólo Kɨ́résịto Ngére ené gɨ ro ꞌdi? Dawídi maꞌdáa uku kóo kɨ́dí,
MAT 22:44 “ ‘Lomo uku ledre zɨ́ Ngére amá kɨ́dí, “Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí óto ezeokóyị e mbá sị́ sịndị́yị ní.” ’
MAT 22:45 Togụ́ Dawídi ndolo nda wo go Ngére ní, sara nɨ nda ídí owụ́ ꞌbɨ ené lárá a káa be ꞌdi?”
MAT 22:46 ꞌYị bɨ zɨ́a útúásáne úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú bɨ Yésụ nduꞌyú née ndaá. Tónóne sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née ꞌyị bɨ zɨ́a tóroógụné ndúꞌyú wo kɨ́ ngíti nduꞌyú ní ndaá.
MAT 23:1 Nda gɨ ore zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí,
MAT 23:2 “ꞌYị ꞌdódo lorụ e kɨ́ Farụsáyo e otonɨ́ nda royé go kɨ́dí, yée nɨyí ye ꞌyị ꞌdódoyéme lorụ ꞌbɨ Mụ́sa.
MAT 23:3 Bɨ kenée ní, ídísé úwú ledre eyé zɨ́se ndị́sịsé méngị éyị́ ga bɨ nɨyí úku yée zɨ́se ní. Tɨ́ lá ndásé ꞌdíꞌbi mɨméngị ledre eyé wá gɨ zɨ́a ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée ní mengịnɨ́ eyé wá.
MAT 23:4 Otonɨ́ tụ́ꞌdụ́ lorụ owóowó do ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị yée, tɨ́ lá yée kɨ́ royé utúasánɨ́ eyé kpá méngị lorụ máa ga gére née wá.
MAT 23:5 “Ndịsịnɨ́ méngị ledre eyé e gɨ ro do lúrú a. Ekéotonɨ́ gba mɨéké kúrú Lomo ro saná zɨ́ye ódóóto a mụụ́ sɨmɨ komoyé, ngíti géyị ro kágá sị́lị́ye. Zɨ́ye íngí kelele e ndríí tara bongó eyé e.
MAT 23:6 Sɨmɨ ayímbi ilinɨ́ ndị́sị ꞌduo do mɨngburoko bi ndị́sị e kɨ́ bi ndị́sị ga bɨ otonɨ́ yée ꞌdáꞌdá sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ní.
MAT 23:7 “Sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ sụ́ụ ní, ilinɨ́ zɨ́ ꞌyị e ndị́sị óto úndruyé sɨmɨ bɨ nɨyí íꞌbí mandá zɨ́ye ní kpá kɨ́ ndị́sị ndólo yée ‘ꞌYị ꞌdódo ledre e.’
MAT 23:8 “Tɨ́ lá ndásé óto rosé zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ndólo sée ‘ꞌYị ꞌdódo ledre e,’ wá, gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌyị esé nɨ dụụ́ kị́éꞌdo. Ásé mbá lúndu e kɨ́ lémị e.
MAT 23:9 Ndásé kpá ndólo ꞌyị do sogo káṇgá ona ‘ꞌbụsé’ wá, gɨ zɨ́a ꞌBụsé nɨ dụụ́ kị́éꞌdo wo bɨ komo ere ní.
MAT 23:10 Ndásé ótoómo rosé zɨ́ ꞌyị e ndólo sée ‘mongụ́ ꞌyị,’ wá, gɨ zɨ́a mongụ́ ꞌyị esé nɨ kị́éꞌdo, máa Kɨ́résịto.
MAT 23:11 Mongụ́ ꞌyị bɨ dongaráse ní, nɨ idí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ lafúne.
MAT 23:12 ꞌYị bɨ ndịsị óto roné zɨ́ lafúne ꞌdáꞌdá ní, nɨ ídí ꞌdáꞌba, ꞌyị máa wo bɨ ndịsị óto roné ꞌdáꞌba ní, nɨ ídíne zɨ́ lafúne e ꞌdáꞌdá.
MAT 23:13 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó rosé karanée. ꞌDụ́tụsé mbotụ ólụ́ ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere go gɨ zɨ́ ꞌyị e. Kụṛụꞌbụsé, útúásásé kpá ólụ́ íri wá togụ́ mbú ótoómo bi zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ayínɨ́ ólụ́ íri ní wá.
MAT 23:15 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó rosé. Ndị́sịsé gámá do sogo káṇgá kɨ́ mɨkavu mbá gámásóꞌdo ꞌyị bɨ nɨ ṇgúṇgu ledre esé ní, sɨmɨ bɨ ówosé kémbị́ ꞌyị máa go ní, zɨ́se ndị́sịsé ꞌdódo ledre bɨ nɨ ésị wo ku phoꞌdụ rómo gɨ do wo bɨ ꞌdáꞌdá ní gɨ ro zɨ́a ídíne káa zɨ́ se.
MAT 23:16 “Ásé go sɨmɨ ꞌdoꞌdó. Sée ꞌyị ꞌdóꞌdo ledre zɨ́ ꞌyị e ngárá komosé ndaá ní. ꞌDódosé ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, ‘Togụ́ ꞌyị lobụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo yá, ndaá ꞌbɨ ené luyú wá. Tɨ́ lá togụ́ ꞌyị lobụ́ dábu bɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, née lúyú ledre.’
MAT 23:17 Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi. Éyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ ꞌdi? Dábu togụ́ mbú ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ oto dábu ne zɨ́a ídíne luyú ndaá roa wá ní?
MAT 23:18 ꞌDódosé kpá ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, ‘Togụ́ ꞌyị lobụ́ mbayi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo doa ní yá, ledre ndaá sɨmɨ a wá. Tɨ́ lá togụ́ ꞌyị lobụ́ éyị́ bɨ iꞌbínɨ́ wo zɨ́ Lomo ní, née lúyú ledre.’
MAT 23:19 Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi. Éyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ ꞌdi? Éyị́ bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ Lomo ní togụ́ mbú mbayi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo doa ní, bɨ oto éyị́ née ne zɨ́a ídíne luyú ndaá roa wá ní.
MAT 23:20 ꞌYị bɨ lobụ́ mbayi ꞌbɨ Lomo ní, lobụ́ go za éyị́ ga bɨ sị́ mbayi ore ní mbá.
MAT 23:21 Kpá kenée ꞌyị bɨ lobụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo go ní, lobụ́ née go Lomo bɨ mị́ngị́ ꞌdị́cị́ máa née ní.
MAT 23:22 ꞌYị bɨ lobụ́ ere go ní, lobụ́ née go kị́tị ngére ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ kụṛụꞌbụ Lomo maꞌdáa.
MAT 23:23 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée bɨsinyíne. Ndị́sịsé tɨ́ ꞌdíꞌbi zaá éyị́ ga bɨ gɨ yáká esé e ní íꞌbí yée zɨ́ Lomo káa do mɨkawu. Tɨ́ lá méngịsé esé mbigí ledre bɨ kóo ásé méngị a káa zɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, lúrúndúwú ꞌyị e, méngị maꞌdíi ledre e ní wá. Née kóo éyị́ ga bɨ ásé ndị́sị méngị yée ndro kɨ́ yée ga bɨ ndị́sịsé méngị yée née.
MAT 23:24 Sée ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ngárá komosé ndaá ba, ndị́sịsé ị́kpị́óyó owụ́ ṇgoṇgó bɨ cúkuꞌdée do iní bɨ ílisé éwé a ní ꞌdáꞌba, tɨ́ lá ị́kpị́óyósé esé mongụ́ mɨsosókó bɨ sɨmɨ iní née wá, zɨ́se éwé a sɨmɨsé.
MAT 23:25 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée bɨsinyíne. Ndị́sịsé lúgu lá dụụ́ ro kóꞌdo kɨ́ éyị́ ga bɨ ndị́sịsé ánu éyị́ sɨmɨyé ní, tɨ́ lá zɨ́se ótoómo sɨmɨyé ngurongbo kɨ́ ị́ndrị bɨ mongụ́ mɨmbéꞌde kɨ́ mongụ́ ꞌbú éyị́ ní.
MAT 23:26 Sée Farụsáyo bɨ ngárá komosé ndaá ní, ídísé lúgu sɨmɨ kóꞌdo kɨ́ éyị́ ga bɨ ndị́sịsé ánu éyị́ sɨmɨyé ní kí. Gɨ ore, royé bɨ ꞌdí sága ní nɨ kpá árá ené zɨ́ye ídíye drá.
MAT 23:27 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée bɨsinyíne. Ásé cé káa zɨ́ bi bɨ oꞌbónɨ́ wo bɨlámáne kɨ́ lámá roné gɨ ꞌdí sága, tɨ́ lá sɨmɨ a íri yị́ ené lá dụụ́ cóngó kɨ́ bɨsinyí alá éyị́ e ní.
MAT 23:28 Ásé cé kenée gɨ ꞌdí sága. Do komo ꞌyị e, ásé ꞌyị méngị bɨlámá ledre e, tɨ́ lá ꞌdí sɨmɨsé, mɨmbéꞌdesé kɨ́ mɨméngị ledre esé emenɨ́ eyé e ngụ́.
MAT 23:29 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ Farụsáyo e, ndị́sịsé lóndo rosé gbékpị́ne. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée bɨsinyíne. Ndị́sịsé óꞌbó bi zɨ́ nébị e zɨ́se ndị́sịsé kpá kɨ́ kúṛíṛi yéme ro bi zɨ́ mbigí ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ꞌbɨ Lomo ní.
MAT 23:30 Zɨ́se ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ‘Togụ́ ásé kóo bo sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ bulúndusé e ní yá, káa bɨ útúásásé esé kóo ṇgúṇgu a zɨ́se kótrụ rosé kéye léfe sáma nébị e wá.’
MAT 23:31 Bɨ kenée ní, úkusé go cụ́ kɨ́ tarasé kɨ́dí ásé bulúndu ꞌyị ga bɨ kóo ufunɨ́ nébị ga bɨ kóo née.
MAT 23:32 Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, ꞌdíꞌbisé mɨméngị ledre ꞌbɨ bulúndusé ga gére née mu ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá.
MAT 23:33 “Ásé káa zɨ́ kámá okó ní. Ndị́sịsé ụ́lụ́ bɨsinyí ledre bɨ káa zɨ́ súrú kámá ní. Ásé ómo gɨ sɨmɨ phoꞌdụ bɨ Lomo nɨ ụ́cụ sée sɨmɨ a ní lárá a káa be ꞌdi?
MAT 23:34 Bɨ kenée ní, Mááyí kása nébị e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ komokenzị e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre e zɨ́se. Tɨ́ lá ásé úfu ngíti géyị, zɨ́se phéphéónzó ngíti géyị do mɨngbúngbu kágá, zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ ócó ngíti géyị sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, kpá kɨ́ ógó lící ngíti géyị gɨ sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ ngíti a.
MAT 23:35 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó rosé gɨ ro bɨlámá ꞌyị ené ga bɨ úfusé yée ní, tónóne gɨ ro Ábele ndéréógụné gị ro Zakaríya wotị́ Berekíya, bɨ kóo úfusé wo za cụ́ dongará ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́ mbayi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ sị́ a zɨ́ Lomo ní.
MAT 23:36 Máúku zɨ́se maꞌdíi, Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó ꞌbɨ bɨsinyí ledre ga gére née dosé sée ꞌyị máa ga bɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ cakaba ba.”
MAT 23:37 “Sée ꞌyị ꞌbɨ Yerụsaléma, úfusé kóo nébị e, zɨ́se kpá óngbóónzó ngíti géyị ꞌyịmɨkása ga bɨ kóo Lomo kasaogụ yée zɨ́se ní kɨ́ tutú. Máíli kóo tɨ́ gɨ ro kótrụ owụ́ ꞌbɨ esé e káa zɨ́ mbágá ngono bɨ kotrụ owụ́ ꞌbɨ ené trị́é sị́ fúndúne ní, tɨ́ lá ílisé esé kenée wá.
MAT 23:38 Bɨ kenée ní, ꞌDị́cị́ esé ꞌbɨ Lomo nɨ go ógụ ídí tobó.
MAT 23:39 Máúku ba go wo zɨ́se, tónóne cakaba ndéréne ꞌdáꞌdá, útúásásé aka lolụ lúrú máa wá ꞌbúó togụ́ ásé úku ledre kɨ́ tarasé kí kɨ́dí, ‘Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.’ ”
MAT 24:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ogụ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨ ore nɨ nda go ndéréókpó ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sị úku ledre toso mɨóꞌbó ꞌdị́cị́ ga bɨ ore ní zɨ́a.
MAT 24:2 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé ꞌdị́cị́ ga gére née go? Máúku zɨ́se maꞌdíi, tutú bɨ kị́éꞌdo karanée nɨ ídíáká do lafúne ní ndaá, nɨyí ndụ́rụónzó yée za mbá bi.”
MAT 24:3 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ mɨndị́sịné ngúcuné do Landa Olíva ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé zɨ́a. Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ledre máa née nɨ méngị roné kɨ́ be ꞌdi? Sara éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨndáꞌbaógụyị́ kɨ́ odụ do sogo káṇgá ba ní ní ꞌdi?”
MAT 24:4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ngíti géyị ꞌyị e ndanɨ́ lóndo sée wá.
MAT 24:5 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ógụ úku ledre kɨ́dí mákása yée máa, ngíti géyị nɨyí úku ꞌbɨ eyé kɨ́dí, ‘Mááyí Kɨ́résịto,’ bɨ kenée ní, nɨyí lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
MAT 24:6 Ásé úwú gboṛụ okó e, kɨ́ ledre okó máa yée ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị royé do ngíti géyị bi e ní, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ledre ga gére née nɨyí méngị royé kenée kí, tɨ́ lá née ndaá ꞌbɨ ené aka odụ do sogo káṇgá ba wá.
MAT 24:7 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ ngíti káṇgá nɨyí ị́nyị ndéré útú kɨ́ okó do ngíti káṇgá. Ngíti mị́ngị́ káṇgá nɨ kása ꞌyị ené e ndéré útú kɨ́ okó do ezené bɨ ꞌbɨ ngíti káṇgá kpị́ ní. Bizóró ꞌbɨ ꞌbú nɨ útú do ꞌyị e mbá, zɨ́ mɨkị́ꞌdị káṇgá ídíne do bi e mɨngúngúcua bɨsinyíne.
MAT 24:8 Ga gére née aka yị́ ené lá dosị́ nduwú.
MAT 24:9 “Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌdíꞌbi sée íꞌbí sée zɨ́ mɨngburoko mị́ngị́ káṇgá e zɨ́ye ꞌdóꞌdo sée, do kɨ́ úfu ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá ní.
MAT 24:10 Gɨ zɨ́ ngịrị, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ási gɨ romá, zɨ́ye óyólóꞌbó royé sógó lafúye zɨ́ye kpá ndị́sịyé íꞌbí lafúye e zɨ́ ezeokóye.
MAT 24:11 Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ kɨ́dí yée nɨyí kpá nébị e zɨ́ye lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
MAT 24:12 Gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ nɨyí méngị royé kenée ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ótoómo kɨ́ óto ꞌbú lafúye.
MAT 24:13 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ ódó mɨmbéꞌdené zɨ́a tóroné ngbúó oyó sogoné zɨ́ma mbá wá ní, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
MAT 24:14 Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí aka úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e za mbá kí, odụ do sogo káṇgá ba nɨ nda fú ógụ.
MAT 24:15 “Née ní sɨmɨ bɨ lúrúndíkisé ‘mongụ́ éyị́ bɨsinyí go kɨ́ tóro do bi ꞌbɨ Lomo’ cé káa bɨ kóo nébị Dániyele uku ledreyé ní, ꞌyị bɨ nɨ ólo ledre ba ní, idí ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a bɨlámáne.
MAT 24:16 Sɨmɨ bɨ ledre máa ga gére née nɨyí go méngị royé ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, idínɨ́ ngásá komo landa e.
MAT 24:17 ꞌYị bɨ ledre née nɨ ndíki wo do ꞌdị́cị́ ní, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ ꞌdíꞌbi éyị́ e kí wá.
MAT 24:18 ꞌYị máa wo bɨ ledre née ndiki wo yáká ní, ndaá ndáꞌba ꞌbe gɨ ro ꞌdíꞌbi bongó ené kí wá.
MAT 24:19 Nɨ ídí bɨsinyí sịndị́ kadra zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé kpá kɨ́ kará máa yée ga bɨ owụ́ nɨyí ndị́sị ụ́lụ umba kóꞌdụ́ye ní.
MAT 24:20 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo, bɨsinyí ledre née ndaá méngị roné sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ drụ́ togụ́ mbú sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá.
MAT 24:21 ꞌDoꞌdó née nɨ rómo yée ga bɨ kóo mengịnɨ́ royé kú gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo otoogụ káṇgá ba sɨmɨ a ní. Toso bɨsinyí ledre née mengị andá lolụ roné kenée pị́ṛị́wá.
MAT 24:22 Togụ́ Lomo nda kóo ꞌdósoógụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdoꞌdó née zɨ́a ídíne gbúꞌdu wá, káa bɨ ꞌyị ómo ndaá. Tɨ́ lá gɨ ro ledre ꞌyị ené ga bɨ gelé yée ní, zɨ́a ꞌdósoógụ sịndị́ kadra née gbúꞌdu.
MAT 24:23 “Sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ bɨsinyí ledre máa née ní, togụ́ ꞌyị ogụ úku ledre zɨ́se kɨ́dí, ‘Kɨ́résịto nɨ go ba,’ togụ́ mbú kɨ́dí ‘Nɨ go bɨ ꞌdáa’ yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.
MAT 24:24 Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ zɨ́ye ndị́sị úku ledre ya yée nɨyí Kɨ́résịto, ngíti géyị ya yée nɨyí nébị e. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ ro lóndo kpá za cụ́ mɨgélé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ mɨsiꞌdi nɨ bo zɨ́ye ní.
MAT 24:25 Ledre ga bɨ máénzị komosé kɨ́e née ní, ndaá lị́gị sée wá.
MAT 24:26 “Togụ́ ꞌyị uku ledre zɨ́se ya, ‘Kɨ́résịto nɨ sɨmɨ súwú ꞌdáa yá,’ ndásé ndéré íri wá. Togụ́ uku mbú ya ‘Kɨ́résịto nɨ ꞌdị́cị́ ona yá, ndásé ṇgúṇgu a wá.’
MAT 24:27 Gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ ídí káa zɨ́ nzagba bɨ ꞌbɨleꞌbe, zɨ́ phoꞌdụ a óṇgóne kú gɨ gbére gị gólụ ní. ꞌYị e nɨyí lúrú a mbá kɨ́ komoyé.
MAT 24:28 Bi bɨ umbu eyị́ nɨ doa ní, lugúnu e nɨyí yóko royé ore.
MAT 24:29 “Geré gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó ga gére ní, “ ‘zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́, éfé oṇgó kpá wá, zɨ́ kele e ndị́sị ṛéṛeyé gɨ ꞌdága gɨrí, née ní zɨ́ éyị́ ga bɨ komo ere ní mbá ndị́sị kị́zịyé.’
MAT 24:30 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo mɨógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní nɨ ꞌdódo roné komo ere, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá útúye mbá ndị́sị íni ini. Nɨyí lurúndikinɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
MAT 24:31 Nɨ kása maláyika e ené e ndéréye kɨ́ ímí dịbịlị e do bi e za mbá gɨ ro zɨ́ye ꞌdóꞌdụ́yóko ꞌyị ené ga bɨ gelé yée go zɨ́ne ní gɨ do sogo káṇgá mbá.
MAT 24:32 “Ídísé lúrútóko lị́lị ledre gɨ ro kágá e. Sɨmɨ bɨ mbílí kágá tonó go ụ́ꞌbụlúgu roné ní, kɨ́dí ndumu nɨ go gbóo.
MAT 24:33 Kpá kenée, sɨmɨ bɨ lúrúsé éyị́ ga gére née nɨyí go kɨ́ méngị royé kenée ní, ídísé ówo a kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
MAT 24:34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre née nɨ méngị roné ꞌdáꞌdá kí gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ cakaba ba kɨ́ úyuónzó royé.
MAT 24:35 Do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí ụ́kụ́ mbá, tɨ́ lá ledre amá ụkụ́ ené wá.”
MAT 24:36 “ꞌYị bɨ owo sịndị́ kadra kɨ́ sị́lị́ bɨ ledre ga gére née nɨyí méngị royé sɨmɨ a ní ndaá. Gba maláyika ga bɨ komo ere kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní owonɨ́ wá. Tɨ́ lá Babá owo dụụ́ ne.
MAT 24:37 Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ ní, ledre nɨyí ídí cé káa zɨ́ bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ Nówa ní.
MAT 24:38 Gɨ zɨ́a, ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ iní bɨ kóo eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba za mbá ní, ꞌyị e otonɨ́ yị́ eyé kóo komoyé lá dụụ́ gɨ ro ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e, ngíti géyị kɨ́ ófụ́ royé ndéréne kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Nówa ólụ́ye sɨmɨ kuṛúngba ní.
MAT 24:39 ꞌYị e owonɨ́ eyé kóo éyị́ bɨ nɨ ógụ méngị roné ní wá, zaá gị sɨmɨ bɨ mongụ́ iní eꞌdị zɨ́a úcuné do sogo káṇgá ba zɨ́a úfuónzó ꞌyị e za mbá ní. Mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị ꞌyị e gú kenée.
MAT 24:40 Maꞌdíi, kadra bɨ mááyí ndáꞌbaógụ ní, togụ́ ꞌyị e gbre nɨyí méngị moko yáká yá, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
MAT 24:41 Kpá kenée, togụ́ kará e nɨyí gbre do bi ụ́sụ éyị́, mááyí yomo wo bɨ kị́éꞌdo ṇguṇgu ledre amá go ní zɨ́ma ótoómo wo bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní.
MAT 24:42 “Bɨ kenée ní, ídísé ídí kɨ́ komosé rosé, gɨ zɨ́a bɨ ngárá ówosé kadra bɨ Ngére esé nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨa ní wá ní.
MAT 24:43 Ówosé bú kɨ́dí, togụ́ kóo mị́ngị́ ꞌbe owo sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ugu nɨ ógụ úgu éyị́ ené sɨmɨ a bú ní, káa bɨ nɨ óndóráyi bi ndre, otoomo ꞌyị ugu zɨ́a úgu éyị́ ené e wá.
MAT 24:44 Bɨ kenée ní, ledre ndaá lị́gị sée wá, gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ lị́yị sée mɨlị́yị. Ówosé sịndị́ kadra a wá.
MAT 24:45 “ꞌYị ꞌbɨ moko bɨ mɨméngị ledre ené nɨ mɨútúásáne nɨ kpá ꞌyị komokenzị ní nɨ wo be ꞌdi, wo bɨ mongụ́ ꞌyị ené oto wo lúrú bi kacɨ́ lafúga ꞌyị ꞌbɨ moko e, zɨ́a ndị́sịné íꞌbí éyị́ mɨánu eyé e zɨ́ye sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mɨútúásáne ní?
MAT 24:46 Nɨ ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị moko née togụ́ mongụ́ ꞌyị ené ogụ ndiki wo tɨ́ fú kɨ́ lúrú bi kacɨ́ lafúne kenée ní.
MAT 24:47 Máúku zɨ́se maꞌdíi, mị́ngị́ ꞌbe née nɨ óto ꞌyị moko née zɨ́a ídíne ꞌyị lúrú bi kacɨ́ yị́ ené ga bɨ ꞌbe ore ní mbá.
MAT 24:48 Tɨ́ lá idí kóo ꞌyị ꞌbɨ moko née nɨ bɨsinyí ꞌyị zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị ené nderé go gbála ndaꞌbaogụ ené ꞌdiya wá,’
MAT 24:49 zɨ́a ndị́sịné kɨ́ ócó lafúne ga gére née bɨsinyíne kpá kɨ́ ánu éyị́ kɨ́ éwé leꞌyị́ kɨ́ ꞌyị kóyó e.
MAT 24:50 Mongụ́ ꞌyị née nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko née owo wá ní.
MAT 24:51 Nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ moko née bɨsinyíne, zɨ́a ónzó wo dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị e ní kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.”
MAT 25:1 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere nɨ ídí káa zɨ́ owụ́kará ga bɨ sokó (10) ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé ndéréye sóngó mɨkánda adrúgu bɨ ili ógụ ní.
MAT 25:2 Yée ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌyị komokenzị e, ngítí géyị ga bɨ ịnyị (5) ní nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị cayi e.
MAT 25:3 Yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní ꞌdiꞌbinɨ́ lámba eyé e tɨ́ go ní, tɨ́ lá ꞌdiꞌbiutúnɨ́ eyé yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ wá.
MAT 25:4 Yée ga bɨ ꞌyị komokenzị ní ꞌdiꞌbinɨ́ ꞌbɨ eyé lámba eyé, zɨ́ye ꞌdíꞌbi yata sụꞌbụ́ phoꞌdụ kpa sɨmɨ kúkú ndéré kɨ́e.
MAT 25:5 Zɨ́ mɨkánda adrúgu née lúꞌbúne kɨ́ngaya ogụ ené ꞌdiya wá. Zɨ́ ꞌbí ꞌdíꞌbi owụ́kará ga bɨ ndịsịnɨ́ sóngó wo ba zɨ́ye útúye mbá ꞌdúꞌduyé.
MAT 25:6 “Nda go kɨ́ yana ndụlụ, zɨ́ ngíti ꞌyị gbúrógbóne kɨ́dí, ‘ꞌDiꞌdiya, mɨkánda adrúgu ogụ go, ị́nyịógụsé mu ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ.’
MAT 25:7 “Zɨ́ owụ́kará ga gére née gbúgbu úrúye óto phoꞌdụ do lámba eyé e.
MAT 25:8 Zɨ́ yée ga bɨ ꞌyị cayi e ní úku ledre zɨ́ lafúye ga bɨ ꞌyị komokenzị ní kɨ́dí, ‘Sákásé aka zée kɨ́ owụ́ sụꞌbụ́ phoꞌdụ. Lámba ezé ayínɨ́ go ị́lị́.’
MAT 25:9 “Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị ní, úkulúgu ledre zɨ́ lafúye ga gére née kɨ́dí, ‘Sụꞌbụ́ phoꞌdụ utúasá ásá zɨ́ze kése mbá wá, bɨlámá a ídísé ndéré úgú ꞌbɨ esé.’
MAT 25:10 “Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ oyónɨ́ aka lá sogoyé ndéréye úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní, zɨ́ mɨkánda adrúgu née ógụné. Zɨ́ owụ́kará ga bɨ ꞌyị komokenzị bɨ kóo nɨyí yị́ eyé nzíyiyé ní ndéréye kéye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ayínɨ́ ófụ́ kára sɨmɨ a ní. Do ꞌdụ́tụ mbotụ.
MAT 25:11 “Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ yée ga bɨ gáa nderénɨ́ úgú sụꞌbụ́ phoꞌdụ ní ndáꞌbaógụyé. Zɨ́ye ndóndóló kɨ́dí, ‘Ngére, Ngére, líkpí mbotụ zɨ́ze.’
MAT 25:12 “Tɨ́ lá zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, máówo amá sée wá.’
MAT 25:13 “Bɨ kenée ní, komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́a ówosé esé sị́lị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ ledre née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní wá.
MAT 25:14 “Nɨ ídí kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ ịnyị ndéré do ngíti bi zɨ́a íꞌbíómo éyị́ ené ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e ní.
MAT 25:15 Iꞌbí késị́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́ mɨzefịyé, zɨ́a íꞌbí álifu gbre (2,000) zɨ́ gbreyé nda zɨ́ otayé (3) ꞌbɨ ené álifu kị́éꞌdo (1,000) kpịnị kacɨ́ rokoꞌbụyé mɨkékeṛị́a. Zɨ́a ị́nyịné ndéréókpóne.
MAT 25:16 Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ álifu ịnyị (5,000) zɨ́a ní, geré tónóne méngị moko kɨ́e zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu ịnyị (5,000).
MAT 25:17 Wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní, zɨ́a ndíki yata a doa kpá álifu gbre (2,000).
MAT 25:18 Tɨ́ lá wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené née ndéréne ícióto a sɨmɨ káṇgá.
MAT 25:19 “Nda gɨ do kacɨ́ ngbángbá sị́lị́, zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndáꞌbaógụné. Zɨ́a ndóloyóko ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga gére née ndúꞌyú yée gɨ ro éyị́ bɨ mengịnɨ́ wo go kɨ́ késị́ ené ní.
MAT 25:20 Zɨ́ wo bɨ kóo mongụ́ ꞌyị iꞌbí zɨ́a álifu ịnyị (5,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu ịnyị. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu ịnyị (5,000), mándíki yata a doa go kpá álifu ịnyị (5,000).’
MAT 25:21 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
MAT 25:22 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu gbre (2,000) ní ꞌdíꞌbiógụ kpá ngíti álifu gbre. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, íꞌbí kóo zɨ́ma álifu gbre (2,000), mándíki yata a doa go kpá álifu gbre (2,000).’
MAT 25:23 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị, áyí cóngó ꞌyị ꞌbɨ moko. Méngị moko go kɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní bɨlámáne, mááyí óto yị́ị ꞌyị lúrú bi kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ amá e. Ógụ mu zɨ́ze ídíze kéyị sɨmɨ rokinyi.’
MAT 25:24 “Zɨ́ wo bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́a álifu kị́éꞌdo (1,000) ní ógụné. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, máówo bú bi ndeke ndaá ꞌbɨ ené royị́ wá. Abú óꞌdo éyị́ wá áyí fú lá ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká, zɨ́yị ndị́sịyị́ kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ ꞌdị́yị́ éyị́ doa yị́ị wá ní.
MAT 25:25 Ngịrịyị́ mengị máa ne, zɨ́ma ótoécị késị́ eyị́ sɨmɨ káṇgá. Lúrú aka ba tɨ́ kacɨ́ sị́lị́yị bɨ kóo ódó kɨ́e ní.’
MAT 25:26 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Áyí bɨsinyí ꞌyị kpá ꞌyị ngịdrị. Ówo bú mándị́sị ꞌdíꞌbiógụ éyị́ e gɨ yáká bɨ máóꞌdo máa wá ní, zɨ́ma ndị́sịmá kpá kótrụ éyị́ mɨánu gɨ do bi bɨ máꞌdị́yị́ éyị́ doa wá ní.
MAT 25:27 Áyí kóo ndéré kɨ́ késị́ amá née óto a zɨ́a méngị moko zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbaógụmá ndíki a ngboró go.’
MAT 25:28 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úku ledre kɨ́dí, ‘ꞌDíꞌbisé álifu kị́éꞌdo (1,000) née gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba zɨ́se íꞌbí a zɨ́ wo bɨ nɨ kɨ́ álifu zɨ́ne sokó (10,000) ní.
MAT 25:29 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ kɨ́ éyị́ zɨ́ne ní, Lomo nɨ íꞌbí yata éyị́ e zɨ́a, zɨ́a nda ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne kɨ́ngaya. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ éyị́ ndaá ꞌbɨ ené zɨ́a wá ní, owụ́ a bɨ zɨ́a ní, nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba.
MAT 25:30 ꞌYị ꞌbɨ moko máa wo bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá née, ꞌdíꞌbisé wo, zɨ́se ụ́cụógụ wo sɨmɨ mụtụlụrụ sága kɨ́ꞌdí bɨ ini nɨ gú ídí kɨ́ náná do so ꞌyị gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo ní.’
MAT 25:31 “Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa do Ngére kɨ́ maláyika e ené ní, nɨ ndị́sị do kị́tị ngére ené kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ komo ere ní.
MAT 25:32 Zɨ́a ndóloyóko ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e za mbá kóꞌdụ́ne, zɨ́a ndị́sịné ífi sɨmɨyé káa zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e ndị́sị ífi sɨmɨ ína e kɨ́ kábịṛị́kị e ní.
MAT 25:33 Nɨ óto kábịṛị́kị e do sị́lị́ne ꞌbɨ ánu, zɨ́a óto ína e ꞌbɨ eyé do ngelị.
MAT 25:34 “Née ní, Ngére Yésụ nɨ úku ledre zɨ́ yée ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ anú ní kɨ́dí, ‘Sée ga bɨ Babá iꞌbí úndru go zɨ́se ní, ógụsé mu ꞌdíꞌbi úndru bɨ Lomo yemeomo gɨ rosé ꞌbe ꞌbɨ ené kú ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Lomo kɨ́ ótoógụ do sogo káṇgá ba ní ní.
MAT 25:35 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ kóo mááyí kɨ́ ꞌbú ní, zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ kodró ní, zɨ́se íꞌbí iní mɨéwé zɨ́ma, sɨmɨ bɨ mááyí káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ní, zɨ́se ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ.
MAT 25:36 Mááyí do lerị́ bongó, zɨ́se íꞌbí bongó zɨ́ma. Mááyí kɨ́ ndíyá, zɨ́se ndị́sịsé cigíma. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị, zɨ́se ndị́sị ógụsé lúrú máa.’
MAT 25:37 “Née ní ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní nɨyí úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́yị ní, togụ́ mbú kɨ́ kodró royị́ kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí iní mɨéwé zɨ́yị ní?
MAT 25:38 Áyí kóo káa zɨ́ ꞌyị lóṇgó ꞌda bɨ zɨ́ze ꞌdíꞌbi yị́ị sɨmɨ sụmụ ní, togụ́ mbú do lerị́ bongó kɨ́ be ꞌdi bɨ zɨ́ze íꞌbí bongó zɨ́yị ní.
MAT 25:39 Útú kóo ndíyá togụ́ mbú onzónɨ́ yị́ị sɨmɨ sị́gịnị zɨ́ze ndéréze lúrú yị́ị ní kɨ́ be ꞌdi?’
MAT 25:40 “Ngére Yésụ nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, ledre ga bɨ za mbá ndị́sịsé méngị yée zɨ́ ꞌyị amá e ga bɨ ngárá ndanɨ́ kɨ́ ledreyé owóowó wá ní, méngịsé née zɨ́ma.’
MAT 25:41 “Nɨ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ do sị́lị́ne ꞌbɨ ngelị ní kɨ́dí, ‘Ị́nyịsé gɨ romá íri sée ꞌyị ga bɨ Babá ndaá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se wá ní. Bi esé nɨ go mongụ́ phoꞌdụ bɨ kotụ́omonɨ́ gɨ ro ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kɨ́ maláyika ené e za fí ní.
MAT 25:42 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ mááyí kɨ́ ꞌbú ní, íꞌbísé éyị́ mɨánu zɨ́ma wá, mááyí kɨ́ kodró, íꞌbísé iní mɨéwé zɨ́ma wá,
MAT 25:43 sɨmɨ bɨ mááyí ꞌyị lóṇgó ní, ꞌdíꞌbisé esé máa sɨmɨ sụmụ wá, mááyí do lerị́ bongó, íꞌbísé esé bongó zɨ́ma wá. Mááyí kɨ́ ndíyá zɨ́ma kpá ídíma sɨmɨ sị́gịnị, ógụsé esé lúrú máa wá.’
MAT 25:44 “Nɨyí kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Ngére, áyí kóo kɨ́ ꞌbú togụ́ mbú kodró, zɨ́yị ídíyị ꞌyị lóṇgó ní kɨ́ be ꞌdi? Áyí kóo do lerị́ bongó togụ́ kɨ́ ndíyá, togụ́ mbú sɨmɨ sị́gịnị ní ꞌda, bɨ zɨ́ze ógụzé lúrú yị́ị wá ní?’
MAT 25:45 “Ngére nɨ úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi ꞌyị amá ga bɨ ledreyé ndaá owóowó wá, bɨ ngárá sákásé yée wá ní, sákásé esé kpá máa wá.’
MAT 25:46 “Nda gɨ ore nɨyí ụ́cụ bɨsinyí ꞌyị e sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụ a ndaá ní, tɨ́ lá bɨlámá ꞌyị e nɨyí ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ rokinyi bɨ za fí ní.”
MAT 26:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre ga bɨ ndịsị úku yée née go mbá ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí,
MAT 26:2 “Káa zɨ́ bɨ ówosé go bɨlámáne kɨ́dí sịndị́ kadra ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó nɨ go kɨ́lóndó sogo a re ní, née go kpá sịndị́ kadra bɨ nɨyí íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí sɨmɨ a zɨ́ ezeokóga phéphéónzo wo do mɨngbúngbu kágá ní.”
MAT 26:3 Kpá cịkị sɨmɨ sị́lị́ bɨ kóo née ní, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e yóko royé ꞌbe ꞌbɨ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ ịrịné Kayáfa,
MAT 26:4 yokonɨ́ royé yéme ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi úgu Yésụ úfu wo ꞌdáꞌba.
MAT 26:5 “Tɨ́ lá ndazé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sị́lị́ ꞌbɨ ayímbi wá, káa bɨ ꞌyị e nɨyí zíngi.”
MAT 26:6 Sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨ sɨmɨ Beteníya ꞌbe ꞌbɨ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna bɨ kóo kɨ́ sámá roné ní,
MAT 26:7 zɨ́ ngíti kára ógụné kɨ́ sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ ugúnɨ́ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní sɨmɨ kúkú, zɨ́a dụ́dụ a mbá do Yésụ sɨmɨ bɨ nɨ mɨndị́sịné dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ánu éyị́ ní.
MAT 26:8 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ lurúnɨ́ kára née kɨ́ léfe sụꞌbụ́ kenée ní, zɨ́ bi sínyíne royé zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Kára née lefe sinyi nda sụꞌbụ́ née bi kenée gɨ ro ꞌdi?”
MAT 26:9 Zɨ́ye kpá úku ledre kɨ́dí, “Nɨyí kóo úgúóyó sụꞌbụ́ née kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ do ífi báyi a zɨ́ ꞌyị lerị́ e.”
MAT 26:10 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé sínyi ịrị kára née wá, mengị bɨlámá ledre go zɨ́ma.
MAT 26:11 ꞌYị lerị́ ga bɨ ndị́sịsé úku ledreyé née, ásé ídí kéye kacɨ́ kadra mbá, tɨ́ lá máútúásá lolụ ídí kése kacɨ́ kadra e mbá wá.
MAT 26:12 Sɨmɨ bɨ kára née lefe sụꞌbụ́ domá ní, yeme née umbumá gɨ ro óto a.
MAT 26:13 Máúku zɨ́se maꞌdíi, kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo do sogo káṇgá mbá ní, ledre bɨ kára née mengị zɨ́ma née nɨyí ndị́sị úkuógụ a do ndị́sị ꞌyị sómụ́ndíki ledrea gɨ roa.”
MAT 26:14 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Yụ́da Keriyóta ní ị́nyịné ndéréne zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní,
MAT 26:15 zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Togụ́ máíꞌbíógụ wo go zɨ́se ní, éyị́ bɨ ásé íꞌbí a zɨ́ma ní ꞌdi?” Zɨ́ye ólo késị́ cị́ kéṛị́ a doa sokó íꞌbí a zɨ́ Yụ́da.
MAT 26:16 Tónóne sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Yụ́da ndị́sịné gámásóꞌdo bɨlámá mɨsiꞌdi bɨ gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ Yésụ doa zɨ́ye.
MAT 26:17 Sɨmɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌDeꞌdị́ ndaá ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ógụyé ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Íli zɨ́ze ndéréze yéme éyị́ mɨánu zɨ́yị gɨ ro Ayímbi Umbuokpó ꞌda?”
MAT 26:18 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ndéré zɨ́ ngíti oꞌdo sɨmɨ gara ꞌdáa zɨ́se úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘ꞌYị ꞌdódo ledre uku yaá sịndị́ kadra nɨ go gbóo. Mááyí ógụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ánu Ayímbi Umbuokpó zɨ́yị ꞌbe ona.’ ”
MAT 26:19 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ndéréye yéme éyị mɨánu ꞌbɨ Ayímbi née íri tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku zɨ́ye ní.
MAT 26:20 Sɨmɨ bɨ nda go kɨ́ tagá ní, zɨ́ Yésụ tónóye ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre ní.
MAT 26:21 Sɨmɨ bɨ nɨyí go ánu éyị́ mɨánu ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngúrusé nɨ íꞌbí ngbángáma zɨ́ ezeokóma e.”
MAT 26:22 Zɨ́ ledre née sínyíne royé, zɨ́ye tónóye ítí kangú gɨ royé kɨ́dí, “Wo bɨ nɨ maꞌdíi ní, Ngére, ndaá ꞌbɨ ené máa wá.”
MAT 26:23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kpá tɨ́ akpa ngúrusé bɨ ndịsịzé ésị kótrụ sị́lị́ze kéne sɨmɨ éyị́ mɨánu ní nɨ íꞌbí ngbángáma ne.
MAT 26:24 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ ndéré tɨ́ káa ledre bɨ ekénɨ́ gɨ roa ní. Tɨ́ lá mongụ́ ꞌdoꞌdó nɨ ídí zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ íꞌbí ngbángáma Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní. Nɨ kóo ídí zɨ́a bɨlámáne togụ́ ndikiogụnɨ́ wo wá ní.”
MAT 26:25 Zɨ́ Yụ́da bɨ nɨ iꞌbí ngbángá Yésụ ní úku ledre kɨ́dí, “Wo bɨ maꞌdíi ní, ꞌyị ꞌdódo ledre, ndaá ꞌbɨ ené máa wá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Tɨ́ yị́ị.”
MAT 26:26 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨ a zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba kụṛụꞌbụmá, ídísé ꞌdíꞌbi a zɨ́se ánu a.”
MAT 26:27 Gɨ do kacɨ́ née, zɨ́a ꞌdíꞌbi kóꞌdo, do íꞌbí mbófo éyị́ gɨ roa zɨ́ Lomo, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ye, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sée mbá ídísé éwé a.”
MAT 26:28 Née sámamá bɨ ndeꞌyị́ bi káa do mɨyéme ledre dongaráse kɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́a ótoómo lúyú ledre esé ní.
MAT 26:29 Gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Utúasázé lolụ éwé leꞌyị́ kóṛó kése káa zɨ́ wo ba wá, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ azé éwé mɨkánda éyị́ kése ꞌbe ꞌbɨ Babá ní.”
MAT 26:30 Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ keꞌbị ní, zɨ́ye ndéréókpóye do Landa Olíva.
MAT 26:31 Nda née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kɨ́ ndụlụ ba, ásé ási gɨ romá mbá, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne kɨ́dí, “ ‘Mááyí úfu ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e, zɨ́ kábịṛị́kị e ngásá báyi royé mbá.’
MAT 26:32 Tɨ́ lá, gɨ do kacɨ́ bɨ mááyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, mááyí ógụ ndéréụ́tụ romá máa ꞌdáꞌdá zɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.”
MAT 26:33 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Abú lafúma e nɨyí ngásáómo yị́ị mbá yá, máótoómo yị́ị wá.”
MAT 26:34 Yésụ ya zɨ́a ní, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi, kɨ́ ndụlụ ba ní, ꞌdáꞌdá zɨ́ ngono kɨ́ ụ́cụ koko, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota.”
MAT 26:35 Tɨ́ lá zɨ́ Pétero úkulúgu ledre kɨ́dí, “Togụ́ kpá umbu yá, máótoómo yị́ị wá.” Zɨ́ ngíti géyị lafúga ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní uku a kpá mbá kenée.
MAT 26:36 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore ndéréye sɨmɨ ngíti bi kɨ́ ịrịné Getesemáni, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndị́sịsé aka ona mááyí aka ndéré ꞌdáꞌdá ꞌdáa íni ini zɨ́ Lomo.”
MAT 26:37 Zɨ́a ndólo Pétero e kɨ́ wotị́ Zebedị́ya e gbre, Yakóbo e kɨ́ Yiwáni zɨ́ye ndéréye kéye, zɨ́ sɨmɨkozo kɨ́ sómụ́ ledre tónóne méngị wo kɨ́ngaya.
MAT 26:38 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí go kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdemá kɨ́ngaya ꞌdówụ́ma ayí ụ́kụ́ gɨ zɨ́a geré mɨụ́kụ́. Ídísé ndị́sị kɨ́ komosé rosé.”
MAT 26:39 Zɨ́a ndéré ꞌdóso roné cúkuꞌdée ꞌdáꞌdá kenée, zɨ́a útúlóꞌbụ komoné bi íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Babá, togụ́ nɨ útúásáne kacɨ́ komoyị́ yá, ndá ótoómo máa zɨ́ma ꞌdóꞌdóma wá. Tɨ́ lá ndaá ídí káa zɨ́ bɨ máíli máa ní wá, idí ídí kacɨ́ mɨyéme ledre eyị́.”
MAT 26:40 Sɨmɨ bɨ ini asá ini ní, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Nɨ ógụ ní, nɨyí yị́ eyé go mbá ꞌdúꞌdu eyé. Zɨ́a ndúꞌyú Pétero kɨ́dí, “Útúásásé óꞌbụ rosé zɨ́se ndị́sịsé dilá kɨ́ owụ́ sịndị́ kadra kị́éꞌdo wá?
MAT 26:41 Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo zɨ́ komosé ídíne rosé káa bɨ ásé útú sɨmɨ lúyú ledre ke. Ílisé tɨ́ gɨ ro méngị ledre ga bɨ maꞌdíi ní, tɨ́ lá rokoꞌbụ ndaá rosé wá.”
MAT 26:42 Zɨ́a kpá ndáꞌba ándá roné íni ini káa zɨ́ gáa ꞌdáꞌdá ní kɨ́dí, “Babá, togụ́ nɨ mɨyémené gɨ ro zɨ́ma ꞌdóꞌdóma té kí yá, idí mu méngị roné káa zɨ́ bɨ íli ní.”
MAT 26:43 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụ ní, zɨ́a ndíki yée kpá mɨꞌdúꞌduyé, gɨ zɨ́a koꞌdónɨ́ gɨ zɨ́ ꞌbí go mɨkóꞌdó.
MAT 26:44 Zɨ́a kpá ndáꞌbalúgu roné íni ini zɨ́ Lomo. Née kóo go ota mɨndéré a íni ini zɨ́ Lomo, uku kpá fú ledre bɨ kị́éꞌdo ba ní.
MAT 26:45 Zɨ́a ndáꞌbaógụné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ásé aka yị́ esé fú lá ꞌdúꞌdu ꞌdówụ́rosé? Lúrúsé go, sịndị́ kadra nɨ go gbóo do íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ꞌyị lúyú ledre e.
MAT 26:46 Ị́nyịógụsé mu zɨ́ze ndéréze. Lúrúsé aka, wo bɨ iꞌbí ngbángáma ní nɨ gɨrí go ógụ née.”
MAT 26:47 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka cịkị ndị́sị ódro ní, zɨ́ Yụ́da bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo sokó doa gbre (12) ní ógụné. Ogụnɨ́ kóo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá kɨ́ mɨngburoko maku e kɨ́ ngbóndó e do sị́lị́ye. Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e kasanɨ́ yée ye.
MAT 26:48 Yụ́da maꞌdáa yemeomo ledre go kɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mááyí ndéré geré fáka wo íꞌbí mandá zɨ́a ní, née go wo, ídísé geré ꞌdíꞌbi wo.”
MAT 26:49 Zɨ́ Yụ́da ndéréne geré mbị́ zɨ́ Yésụ, zɨ́a fáka Yésụ, íꞌbí mandá zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, mandá zɨ́yị.”
MAT 26:50 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ezegámá, méngị ledre bɨ ógụ gɨ roa ní mu.” Geré zɨ́ ꞌyị ga gére née ógụyé ꞌdíꞌbi Yésụ.
MAT 26:51 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ lálaógụ mongụ́ maku lágá ꞌdécị mbílí ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́e.
MAT 26:52 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ótolúgu mongụ́ maku eyị́ née do biné, gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ mbá úfu ꞌyị kɨ́ mongụ́ maku ní, nɨyí úfu yée kpá kɨ́ mongụ́ maku.
MAT 26:53 Ówo eyị́ bɨ kɨ́dí, togụ́ mándólo Babá yá, nɨ geré kásaógụ tụ́ꞌdụ́ maláyika e ꞌdii sáká máa ní wá?
MAT 26:54 Tɨ́ lá togụ́ máméngị go kenée ní, ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí nɨ méngị roné zɨ́ma kenée ní, nɨ nda ídí káa do maꞌdíi káa be ꞌdi?”
MAT 26:55 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdíꞌbi wo née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ógụsé kɨ́ maku e kɨ́ ngbóndó e ꞌdíꞌbi máa gɨ roa káa zɨ́ éyị́ bɨ málúyú ledre ní ꞌdi? Mándị́sị ꞌdódo ledre sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kacɨ́ kadra mbá ꞌdíꞌbisé máa wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
MAT 26:56 Tɨ́ lá éyị́ née mengị roné kenée gɨ ro zɨ́ ledre ga bɨ kóo nébị e ukunɨ́ yée ní ídíye maꞌdíi.” Nda née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ngásá báyi royé mbá.
MAT 26:57 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌdíꞌbi Yésụ ní ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ Kayáfa mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e kotrụnɨ́ royé ní.
MAT 26:58 Tɨ́ lá, zɨ́ Pétero útúne do kacɨ́ye gɨ gbála gị zɨ́ye ndéré ólụ́ye kɨ́ Yésụ do ligá ngbanga ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́ Pétero ólụ́ne ndị́sịné dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óndó mbotụ ore ní gɨ ro lúrú ledre bɨ nɨyí ógụ méngị a kɨ́e ní.
MAT 26:59 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ndị́sịyé gámásóꞌdo ledre bɨ gɨ ro úkuóto a ro Yésụ gɨ ro zɨ́ye úfu wo gɨ roa ní.
MAT 26:60 Tɨ́ lá ndikinɨ́ eyé lúyú ledre roa wá, abú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ogụnɨ́ gɨ ro trótro ledre roa kɨ́ ṛanga. Odụ a zɨ́ ꞌyị e gbre ógụyé
MAT 26:61 úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba úku ledre kɨ́dí, ‘Mááyí ndụ́rụ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ma ụ́bụ́lúgu a sɨmɨ sị́lị́ ota (3).’ ”
MAT 26:62 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ née ị́nyịné ꞌdága úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ledre ndaá tarayị́ zɨ́yị úku a kacɨ́ ledre ba wá? Úwú eyị́ ledre bɨ ꞌyị ga gére née nɨyí ndị́sị trótro a royị́ née wá?”
MAT 26:63 Tɨ́ lá Yésụ ịtị ené e wá. Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mándúꞌyú ba yị́ị do komo Lomo. Ídí úku maꞌdíi zɨ́ze, áyí Kɨ́résịto bɨ nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní?”
MAT 26:64 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, tɨ́ káa zɨ́ bɨ úku née. Tɨ́ lá máúku ba wo zɨ́se mbá, karanée ásé lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndị́sị zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní do anú kpá kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́.”
MAT 26:65 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a lófo bongó gɨ roné kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Uku sinyi ledre go, éyị́ bɨ ilizé ngíti géyị ꞌyị e zɨ́ye ógụyé úku ngíti ledre gɨ roa ní ndaá lolụ wá. Úwúsé tara sinyí bɨ uku née go cụ́ kɨ́ mbílíse.
MAT 26:66 Sómụ́sé ꞌbɨ esé káa be ꞌdi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Utúasá go gɨ ro do úfu wo ꞌdáꞌba.”
MAT 26:67 Zɨ́ye ndị́sịyé údru súrú komo Yésụ kɨ́ útru wo kɨ́ sị́lị́ye. Ngíti géyị sembị́nɨ́ ꞌbɨ eyé kóo wo mɨsémbị́.
MAT 26:68 Kɨ́ ndị́sị ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Bɨ úku yá née nɨ Kɨ́résịto ní, ambí ocó yị́ị née ne?”
MAT 26:69 Pétero nɨ kóo mɨndị́sịné dongará ꞌyị e do ligá kenée. Zɨ́ owụ́kára ꞌbɨ moko bɨ ore ní ógụné úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Málúrú káa zɨ́ áyí kpá ngúru ꞌyị bɨ kóo ndịsịnɨ́ gámá kɨ́ Yésụ bɨ gɨ sɨmɨ Galiláya ní.”
MAT 26:70 Tɨ́ lá zɨ́ Pétero ítí kangú do komoyé ore mbá kɨ́dí, “Máówo amá ledre gɨ ro ledre bɨ áyí úku a née wá.”
MAT 26:71 Zɨ́ Pétero ị́nyịné gɨ ore ndéréne tara mbotụ gara, kɨ́ꞌdí bɨ ngíti owụ́kára lurúndiki wo zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní gɨ ro Pétero kɨ́dí, “ꞌYị née nɨyí kóo kɨ́ Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta.”
MAT 26:72 Zɨ́ Pétero lólóbụ́ kɨ́dí, “Do komo Lomo, máówo oꞌdo née wá.”
MAT 26:73 Kacɨ́ ledre ba luꞌbú kpá wá, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo mɨtóroyé ore ní ógụyé úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Maꞌdíi, áyí ngúruyé gɨ zɨ́a ndị́sị ódro káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Galiláya e ní.”
MAT 26:74 Zɨ́a lólóbụ́ kɨ́dí, “Do komo Lomo, máówo amá oꞌdo née wá.” Geré, zɨ́ ngono ụ́cụ koko.
MAT 26:75 Zɨ́ ledre bɨ kóo Yésụ uku zɨ́a kɨ́dí, “ꞌDáꞌdá zɨ́ ngono ụ́cụ koko, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota (3) ní,” geré zɨ́ ledre née ngásáógụné sɨmɨ Pétero. Gére zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo, zɨ́a ólụ́ógụné sága ndị́sị íni ini kɨ́ngaya.
MAT 27:1 Nda go kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ólụ́ógụyé kɨ́ ledre bɨ kɨ́dí idínɨ́ úfu Yésụ ní.
MAT 27:2 Zɨ́ye ódó Yésụ do ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ Piláto bɨ nɨ ne gávana ní.
MAT 27:3 Sɨmɨ bɨ Yụ́da Keriyóta bɨ iꞌbí ngbángá Yésụ owo kɨ́dí ꞌdecịnɨ́ ngbanga Yésụ go ꞌbɨ umbu ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ bɨ kóo iꞌbínɨ́ zɨ́a cị́ kéṛị́ a doa sokó (30) ní íꞌbílúgu a zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e.
MAT 27:4 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Málúyú ledre go zɨ́ma íꞌbí ngbángá ꞌyị bɨ ngárá luyú ledre wá ní.” Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da kɨ́dí, “Née ndaá lolụ ledre ezé wá, née ledre eyị́.”
MAT 27:5 Gɨ ore zɨ́ Yụ́da ónzóóto késị́ née cịkị sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ore do ndáꞌbané ndéré ingíonzó roné.
MAT 27:6 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, ꞌdíꞌbi késị́ née gɨ bi, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Kacɨ́ lorụ utúasánɨ́ bándáóto késị́ ba ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ona wá gɨ zɨ́a née késị́ sáma.”
MAT 27:7 Née ní zɨ́ye ꞌdíꞌbi késị́ née ndéréye úgú bi kɨ́e gɨ zɨ́ ꞌyị óꞌbó pheṛé gɨ ro ndị́sị óto umbu ꞌyị lóṇgó e sɨmɨ a.
MAT 27:8 Née sị́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ ndólo bi née gɨ zɨ́a zaá gị karaba kɨ́dí Yáká Sáma ní.
MAT 27:9 Zɨ́ ledre bɨ kóo nébị Yeremáya uku ní ídíne maꞌdíi, “Zɨ́ye ꞌdíꞌbi komo késị́ bɨ kóo cị́ kéṛị́ a doa sokó (30), née késị́ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e ṇguṇgunɨ́ ledre a íꞌbí a gɨ roa ní,
MAT 27:10 zɨ́ye ꞌdíꞌbi késị́ née ndéréye úgú bi kɨ́e gɨ zɨ́ ꞌyị óꞌbó pheṛé káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo uku zɨ́ma ní.”
MAT 27:11 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ kóꞌdụ́ Gávana Piláto ní, zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Áyí mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e?” Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, nɨ kpá tí káa zɨ́ bɨ úku née.”
MAT 27:12 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ukuotonɨ́ ledre roa ní, ịtị ené wá.
MAT 27:13 Zɨ́ Piláto kpá ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Úwú eyị́ ledre bɨ nɨyí ndị́sị trótro a royị́ née wá?”
MAT 27:14 Tɨ́ lá Yésụ ịtị wá, uku gbawá bɨkéṛị́ ledre kacɨ́ ledre bɨ ukuotonɨ́ roa ní. Zɨ́ tara Piláto ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre née mɨị́drị́ kɨ́ngaya.
MAT 27:15 Kadra Ayímbi Umbuokpó e mbá, gávana ndịsị lengbe ótoómo kémbị́ ꞌyị gɨ sɨmɨ sị́gịnị wo bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gelénɨ́ go mbá wo ní.
MAT 27:16 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ sị́gịnị ore ꞌyị méngị bɨsinyí ledre kɨ́ ịrịné Barába.
MAT 27:17 Née ní sɨmɨ bɨ Piláto ndúꞌyú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kotrụnɨ́ royé ní kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ílisé zɨ́ma ótoómo wo zɨ́se gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní náambi, Barába togụ́ mbú Yésụ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo yaá Kɨ́résịto ní?”
MAT 27:18 Gɨ zɨ́a Piláto owo bú kɨ́dí Yụ́da e otonɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé ro Yésụ gbékpị́ne zɨ́ye ógụyé kɨ́e kóꞌdụ́ne ní.
MAT 27:19 Sɨmɨ bɨ Piláto nɨ mɨndị́sịné do kị́tị ngére ené ní, zɨ́ meꞌbea kákasa zɨ́a kɨ́dí, “Ndá óto sị́lị́yị ro oꞌdo bɨ luyú ené ledre wá née wá, gɨ zɨ́a bɨsinyí ꞌduru ogụ ándá roné go domá gɨ ro ledre ené.”
MAT 27:20 Tɨ́ lá zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ꞌdíꞌbi do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née kɨ́ ledre kɨ́dí idínɨ́ úku ledre gɨ ro do ótoómo Barába, do úfu Yésụ ꞌdáꞌba.
MAT 27:21 Zɨ́ gávana kpá ndúnduꞌyú kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ gbre ba, ꞌyị bɨ ílisé zɨ́ma ótoómo wo zɨ́se ní náambi?” Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Barába.”
MAT 27:22 Zɨ́ Piláto ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Sara máídí nda méngị kɨ́ Yésụ bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Kɨ́résịto ní go ꞌdi?” Zɨ́ye ị́nyịyé mbá úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ídí phéphéónzo wo do mɨngbúngbu kágá.”
MAT 27:23 Zɨ́ Piláto ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Gɨ ro ꞌdi? Ledre bɨ luyú wo ní ꞌdi?” Tɨ́ lá zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére gbúrógbó tátá royé nda ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Ídí phéphéónzo wo do mɨngbúngbu kágá.”
MAT 27:24 Sɨmɨ bɨ Piláto lurú ꞌyị e ayínɨ́ yị́ eyé go zíngi eyé, mbị́ éyị́ bɨ zɨ́ne méngị a ní ndaá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi iní lúgu sị́lị́ne kɨ́e do komoyé ore. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mɨsiꞌdi umbu oꞌdo née ndaá do sị́lị́ma wá. Née yị́ ené ledre esé.”
MAT 27:25 Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá úkulúgu ledre kɨ́dí, “Sáma a idí ndáꞌba dozé kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ezé e.”
MAT 27:26 Gɨ ore zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Barába gɨ sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Yésụ ócó wo, do ótoómo wo zɨ́ye ndéréye kɨ́e phéphé wo do mɨngbúngbu kágá.
MAT 27:27 Zɨ́ asikíri ga bɨ ꞌbɨ gávana ní ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré kɨ́e sɨmɨ mongụ́ bi eyé ꞌbɨ asikíri e zɨ́ye yóko royé mbá cigí a íri.
MAT 27:28 Zɨ́ye íꞌdíógụ bongó ꞌbɨ Yésụ gɨ roa ꞌdáꞌba do ésị mongụ́ ngbángbá bongó eyé ꞌbɨ asikíri e roa,
MAT 27:29 do kụ́ṛókụ́ kị́nị káa do komụ́ ésị a ro doa. Zɨ́ye íꞌbí ngbángbá do sị́lị́a káa zɨ́ ꞌbɨ ngére ní. Do ndị́sịyé útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye fólo wo kɨ́dí, “Ba, mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.”
MAT 27:30 Zɨ́ye ndị́sịyé údru súrú roa, do ꞌdíꞌbi ngbángbá bɨ gɨ do sị́lị́a née ndị́sịyé ócó wo kɨ́e ro doa.
MAT 27:31 Sɨmɨ bɨ folo asánɨ́ wo go ní, zɨ́ye íꞌdíógụ mongụ́ ngbángbá bongó bɨ gáa roa ní, zɨ́ye ésịlúgu bongó máa ꞌbɨ ené ní roa. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéréye kɨ́e phéphé wo do mɨngbúngbu kágá.
MAT 27:32 Sɨmɨ mɨndéréye, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo do mɨsiꞌdi kɨ́ ịrịné Simúna ndịsị ógụ gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Kuréne ní. Zɨ́ye gága oꞌdo née ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ꞌbɨ Yésụ.
MAT 27:33 Zɨ́ye ndéréógụyé do landa bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Gologóta bɨ ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Cóngó doꞌyị ní.”
MAT 27:34 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ do landa née íri ní, zɨ́ye íꞌbí leꞌyị́ kóṛó bɨ lefenɨ́ kágá sɨmɨ a ní zɨ́ Yésụ idí éwé a gɨ zɨ́ okó éyị́ mɨówo. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ewéuzu ní, zɨ́a ási ené kɨ́ éwé a.
MAT 27:35 Sɨmɨ bɨ phephénɨ́ wo go do mɨngbúngbu kágá ní, zɨ́ye ónzó gbégbé ífi báyi bongó ené e kɨ́e dongaráye.
MAT 27:36 Zɨ́ asikíri ga gére née ndéré ndị́sịyé bi ndị́sị lúrúkása wo.
MAT 27:37 Zɨ́ye ékéóto ledre bɨ ufunɨ́ wo gɨ roa ní gá doa ꞌdága kɨ́dí, BA YÉSỤ, MONGỤ́ NGÉRE ꞌBƗ YỤ́DA E.
MAT 27:38 Phephénɨ́ kóo kpá ꞌyị ugu e gbre kéne sɨmɨ sịndị́ kadra máa née. Kémbị́ a do sị́lị́ Yésụ ꞌbɨ anú, ngíti a do ngelị.
MAT 27:39 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kacɨ́ mɨsiꞌdi gɨ ore ní ndị́sịyé úku sínyi ledre zɨ́ Yésụ, kpá kɨ́ ndị́sị lágá doyé,
MAT 27:40 kɨ́ ndị́sị úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku yaá née nɨ ógụ ndụ́rụ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ne ụ́bụ́lúgu a sɨmɨ sị́lị́ ota, togụ́ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi yá, ídí mu yómo royị́, zɨ́yị ndítíógụyị́ gɨ do mɨngbúngbu kágá gɨrí bi yáa.”
MAT 27:41 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e nda kɨ́ mɨngburoko Yụ́da e ndị́sịyé fólo wo kpá kenée.
MAT 27:42 Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Nɨ ꞌyị yómo ꞌyị e, tɨ́ lá utúasá yómo roné wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Nɨ kpá mongụ́ ngére ꞌbɨ Isɨréle e. Idí mu ndítíógụ gɨ do mɨngbúngbu kágá gɨrí, zɨ́ze ṇgúṇgu ledrea.
MAT 27:43 Ndịsị úku ledre kɨ́dí, ‘Mááyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.’ Née nɨ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní. Lomo idí mu yómo wo cakaba togụ́ Lomo ili wo bú ní.”
MAT 27:44 Kpá kenée, gba ꞌyị ugu ga bɨ phephénɨ́ yée kéye ní, zɨ́ye kpá ndị́sịyé ụ́ṛụ́ kese doa.
MAT 27:45 Nda gɨ ore née ní, nɨ ndéréógụ kɨ́ yana kadra ní, zɨ́ mụtụlụrụ útúne sɨmɨ gara ore mbụụ́ bi oṇgó wá zaá gị sɨmɨ sịndị́ kadra ota kɨ́ tagá.
MAT 27:46 Sɨmɨ sịndị́ kadra ota (3) kɨ́ tagá née ní, zɨ́ Yésụ gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Ilóyi, Ilóyi, Lị́ma sabákatani?” Ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo amá, Lomo amá, ótoómo máa gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAT 27:47 Sɨmɨ bɨ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨtóroyé ore uwúnɨ́ ledre ba ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Nɨ go ndólo Ilíya.”
MAT 27:48 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ gáa ore ní geré ngásáne ꞌdíꞌbi katúu. Zɨ́a ónzó a bu sɨmɨ mɨndogó leꞌyị́ kóṛó do ésịóto a do kágá ndéré kɨ́e óto a tara Yésụ gɨ ro zɨ́a mbụ́lụ́ a.
MAT 27:49 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Idízé ótoómo wo ngúcuné. Zɨ́ze aka lúrú a togụ́ Ilíya nɨ ógụ yómo wo yá.”
MAT 27:50 Gɨ do kacɨ́ bɨ Yésụ gbúrógbó andá kpá roné kɨ́ kúrúne ꞌdága ní, zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne.
MAT 27:51 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née, zɨ́ mongụ́ mbílí bongó bɨ ingí ꞌdecịnɨ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní, lófo ífi sɨmɨné gberé gbre kú gɨ ꞌdága gị bi. Zɨ́ do sogo káṇgá kị́zịné landa e kɨ́ ífi báyi sɨmɨyé.
MAT 27:52 Zɨ́ bi ga bɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ꞌdesị́ ní ndókoyé. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní úrúye gɨ sɨmɨ umbu do ídíye trịdrị.
MAT 27:53 Zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ bi. Nda gɨ do kacɨ́ a bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ ꞌyị ga gére née ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú yée cụ́ kɨ́ komoyé trịdrị.
MAT 27:54 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e kɨ́ asikíri ené ga bɨ ndịsịnɨ́ óndó Yésụ sɨmɨ bi bɨ otonɨ́ wo sɨmɨ a lurúnɨ́ kịꞌdị káṇgá kɨ́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé mbá ní, zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨyé kɨ́ngaya, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, nɨ yị́ ené tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
MAT 27:55 Tụ́ꞌdụ́ kará ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ndị́sịyé sáká wo kɨ́ éyị́ bɨ ili ní, nɨyí kóo mɨtóroyé ndị́sị lúrú kasa bi gɨ gbála.
MAT 27:56 Dongará kará ga gére née kóo Maríya bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Magɨdála ní, Maríya bɨ mbágá Yakóbo e kɨ́ Yoséfa, nda kɨ́ mbágá Yakóbo e kɨ́ Yiwáni.
MAT 27:57 Nɨ ndéréógụ kɨ́ tagá ní, zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́ne ní ógụné gɨ sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Aramatáyo ní. Nɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
MAT 27:58 Zɨ́a ndéréne ndúꞌyú Piláto idí ṇgúṇgu a zɨ́ne ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ndéré óto a. Zɨ́ Piláto úku ledre do íꞌbí umbu Yésụ zɨ́a.
MAT 27:59 Zɨ́ Yoséfa ꞌdíꞌbi umbu Yésụ yeme a sɨmɨ bɨlámá bɨkenyị́ mbílí bongó,
MAT 27:60 ndéré kɨ́e óto a sɨmɨ mɨkánda bi ené bɨ iciomo gɨ roné sɨmɨ landa ní. Zɨ́a gbụ́ṛụ́gbụóto mongụ́ mɨsɨsɨlekpe tutú ngbụtụrụ́ tara bi maꞌdáa do ndéréókpóne.
MAT 27:61 Maríya bɨ gɨ sɨmɨ Magɨdála nda kɨ́ ezené Maríya nɨyí kóo mɨndị́sịyé íri re kenée ndị́sị lúrú kása bi máa née.
MAT 27:62 Kɨ́lóndó a née kóo Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ Farụsáyo e ị́nyịyé ndéréye zɨ́ Piláto.
MAT 27:63 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ledre bɨ ꞌyị ṛanga ba uku sɨmɨ bɨ kóo nɨ aka trịdrị ní ngásáógụ go sɨmɨzé. Uku kóo ledre kɨ́dí, ‘Née nɨ úyu, gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota zɨ́ne úrúne.’
MAT 27:64 Idí kása asikíri e zɨ́ye ndéré ndị́sịyé sị́ bi íri óndó bi kɨ́ sị́lị́ ota (3) káa bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nɨyí ógụ úgu umbua zɨ́ye úku a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí urú go gɨ sɨmɨ umbu. Ṛanga máa wo née nɨ nda áṇga zɨ́a sínyíne rómo gɨ do yée ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní za mbá.”
MAT 27:65 Zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌDíꞌbisé asikíri e mu zɨ́se ndérése óto yée ndị́sị óndó bi née zaá bɨlámáne káa zɨ́ bɨ ásé ówo kacɨ́ a ní.”
MAT 27:66 Née ní zɨ́ yaꞌdá ga gére née ndéréye sị́ bi. Zɨ́ye kúṛúṛu ꞌdụ́tụ tara bi née kuṛí, do ꞌdíꞌbióto asikíri e íri ndị́sị óndó a.
MAT 28:1 Akpa kɨ́ sị́ ndóndó sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Maríya Magɨdála kɨ́ ezené Maríya ị́nyịyé ndéréye sị́ bi.
MAT 28:2 ꞌDiya káa ní, zɨ́ mongụ́ kịꞌdị káṇgá méngị roné, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné gɨ komo ere gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú bɨ otonɨ́ ngbụtụrụ́ tara mbotụ bi bɨ zɨ́ Yésụ ní ꞌdáꞌba, do ndị́sịné gá do tutú née.
MAT 28:3 Zɨ́ sɨmɨ komo maláyika née ndị́sị ṛíṛíne ganya ganya ganya káa zɨ́ mɨꞌbɨ́léꞌbe iní ní, zɨ́ bongó bɨ roa ní ídíne bɨkenyị́ne kpɨ́lélé.
MAT 28:4 Zɨ́ asikíri ga bɨ otonɨ́ yée ndị́sị ꞌbáꞌbá bi née ní ní, zɨ́ royé úyuné za mbá mɨúyu gɨ zɨ́ ngịrị, zɨ́ye ídíye káa zɨ́ éyị́ bɨ uyunɨ́ go mɨúyu ní.
MAT 28:5 Zɨ́ maláyika née úku ledre zɨ́ kará ga gére née kɨ́dí, “Ndásé esé éré ngịrị wá. Máówo bú kɨ́dí ndị́sịsé gámásóꞌdo umbu Yésụ bɨ phephéonzónɨ́ wo do mɨngbúngbu kágá ní.
MAT 28:6 Ndaá ꞌbɨ ené lolụ ona wá, urú yị́ ené go káa zɨ́ bɨ kóo uku zɨ́se ní. Ógụsé mu lúrú bi kacɨ́ a kɨ́ꞌdí bɨ kóo otonɨ́ wo ní.
MAT 28:7 Ndérésé mu ꞌdiꞌdiya úku a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́dí, ‘Urú yị́ ené gɨ sɨmɨ umbu go, ndéréókpó go zɨ́se ꞌdáꞌdá íri sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Ásé ndéré ndíki wo íri.’ Née ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ní.”
MAT 28:8 Gɨ ore zɨ́ kará ga gére née gbúgbuógụyé gɨ sɨmɨ bi gɨrí abú kɨ́ ngịrị royé yá, mɨmbéꞌdeyé nɨ mɨꞌdúcuné kɨ́ mongụ́ rokinyi. Zɨ́ye ngásáye úku ledre née zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga.
MAT 28:9 ꞌDiya káa ní zɨ́ Yésụ ndíkíye kɨ́ kará ga gére née. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mandá zɨ́se.” Zɨ́ kará ga gére née ógụyé gbóo cigí a do útúye sị́ sịndị́a óto úndrua.
MAT 28:10 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Ndérésé mu úku a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Galiláya, nɨyí ógụndíki máa íri.”
MAT 28:11 Sɨmɨ bɨ kará ga gére née nɨyí do mɨsiꞌdi mɨndéréye ní, zɨ́ asikíri ga bɨ otonɨ́ yée ndị́sị óndó bi bɨ zɨ́ Yésụ ní ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ gara úku ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé íri ní mbá zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní.
MAT 28:12 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e yóko royé kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị eyé e yéme ledre bɨ yée nɨyí méngị a ní, zɨ́ye úgú komo asikíri ga gére née kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́,
MAT 28:13 zɨ́ye úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ídísé úku a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, ‘ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ogụnɨ́ kɨ́ ndụlụna zɨ́ye úgu umbua sɨmɨ bɨ ásé ꞌdúꞌdu ní.’
MAT 28:14 Togụ́ gávana nɨ úwú ledre née yá, azé ódro zɨ́a utúasá méngị sée bɨsinyíne wá.”
MAT 28:15 Gɨ ore zɨ́ asikíri e ꞌdíꞌbi késị́ née, zɨ́ye méngị a tɨ́ káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ zɨ́ye ní. Zɨ́ phanda ledre née áṇgané tɨ́ kadra née dongará Yụ́da e ore mbá.
MAT 28:16 Nda gɨ ore zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sokó doa kị́éꞌdo ní ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ Galiláya do landa bɨ Yésụ uku ledre a zɨ́ye ní.
MAT 28:17 Sɨmɨ bɨ ogụndikinɨ́ wo íri, zɨ́ye óto úndrua, tɨ́ lá ledre née utúasá ené kacɨ́ komo ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga wá.
MAT 28:18 Zɨ́ Yésụ nda go ógụné za gbóo cigíye zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Babá iꞌbí úndru ledre ga bɨ komo ere kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní go mbá zɨ́ma.
MAT 28:19 Bɨ kenée ní, ídísé mu ndéré zɨ́ kúfú ꞌyị e za mbá, zɨ́se óyólóꞌbó yée káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, zɨ́se bábátị́zị́ yée kɨ́ ịrị ꞌBụ, kɨ́ ịrị Owụ́, nda kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo.
MAT 28:20 Ídísé ꞌdódo ledre zɨ́ye idínɨ́ óto úndru ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní mbá. Maꞌdíi mááyí ídí kése kacɨ́ kadra mbá zaá gị sɨmɨ bɨ mááyí ndáꞌbaógụ do sogo káṇgá ona ní.”
MAR 1:1 Ba dosị́ bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
MAR 1:2 Nɨ káa zɨ́ bɨ kóo nébị Isáya eké kɨ́dí, “Mááyí kása ꞌyị kasa amá zɨ́yị ꞌdáꞌdá, gɨ ro zɨ́a yémeómo mɨsiꞌdi zɨ́yị nzíyiné.”
MAR 1:3 “ꞌYị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí, yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére, ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a.”
MAR 1:4 Zɨ́ Yiwáni ógụ ndị́sịné sɨmɨ súwú ndị́sị úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé do bábátị́zị́ sée gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre esé e.”
MAR 1:5 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ do bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye zɨ́ Yiwáni. Zɨ́ye úkuógụ lúyú ledre eyé e, zɨ́a bábátị́zị́ yée sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní.
MAR 1:6 Yiwáni esị kóo roné bongó bɨ uꞌyúnɨ́ gɨ sɨmɨ bị bangá bɨ gémele ní, zɨ́a ódó roné káꞌdá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ saná ní, éyị́ mɨánu ené nɨ kóo mbíra kɨ́ tezị.
MAR 1:7 Zɨ́a kóo kpá úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní, rokoꞌbụa romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya. Máútúásá gbawá ídíma káa do ꞌyị líkpí káꞌdá wará ené gɨ ro íꞌdíógụ a gɨ sịndị́a.
MAR 1:8 Máíꞌbí babatị́za zɨ́se lá kɨ́ iní, nɨ íꞌbí ꞌbɨ ené zɨ́se babatị́za bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ní.”
MAR 1:9 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ Yésụ ógụné gɨ sɨmɨ gara bɨ Nazeréta sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, zɨ́ Yiwáni bábátị́zị́ wo sɨmɨ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní.
MAR 1:10 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ iní ní, zɨ́a lúrú ere likpí roné go, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné doa pá pá pá pá káa zɨ́ kị́ṛịkóꞌdo ní.
MAR 1:11 Geré zɨ́ kúrú ówụ́ne zɨ́a gɨrí kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá ꞌbúyị ofụ domá go. Mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị.”
MAR 1:12 Gɨ ore geré, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e gbála sɨmɨ súwú,
MAR 1:13 zɨ́a ndị́sịné íri kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre, zɨ́ Satána ndị́sịné úzu wo. Bangá súwú e nɨyí kóo kpá kɨ́ye íri. Zɨ́ ngíti géyị maláyika e ndị́sịyé sáká wo.
MAR 1:14 Gɨ do kacɨ́ bɨ Eróde ónzó Yiwáni sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ Galiláya, zɨ́a úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e íri kɨ́dí,
MAR 1:15 “Sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne Ngére esé. Ídísé mu ṇgúṇgu bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e mbá ꞌdáꞌba.”
MAR 1:16 Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́a lúrúndíki Simúna e kɨ́ lúnduné Andiríya, kɨ́ ónzó mbírá eyé sɨmɨ iní gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé e.
MAR 1:17 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye, kɨ́dí, “Ógụsé mu lódụ́ kacɨ́ma, zɨ́ma ꞌdódo ledre zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e, ndaá lolụ ꞌyị ꞌdíꞌbi kénzé wá.”
MAR 1:18 Geré zɨ́ye ótoómo mbírá gɨ do sị́lị́ye zɨ́ye lódụ́ Yésụ.
MAR 1:19 Zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore lá cúkuꞌdée, zɨ́a lúrúndíki wotị́ Zebedị́ya, Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni sɨmɨ kuṛúngba, ndịsịnɨ́ tóko komo mbírá eyé.
MAR 1:20 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurúndiki yée ní, zɨ́a ndólo yée. Zɨ́ye ótoómo ꞌbụyé Zebedị́ya e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko eyé e sɨmɨ kuṛúngba ore, zɨ́ye útúye do kacɨ́ Yésụ, yóó zɨ́ye ndéréókpóye.
MAR 1:21 Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ Galiláya bɨ kɨ́ ịrịné Kapáranawúma ní. Nda sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ye ólụ́ye ꞌDị́cị́ Kótrụro, zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
MAR 1:22 Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ꞌdódo ledre ené ní ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́a mɨꞌdódo ledre ené nɨ kóo kɨ́ rokoꞌbụné, ndaá ꞌbɨ ené kóo káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa wá.
MAR 1:23 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo kpá bo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné. Zɨ́a tónóne íni ini, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí,
MAR 1:24 “Yị́ị, ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ba, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ze ní ꞌdi? Ógụ kɨ́ra go gɨ ro úfuónzó zée? Máówo yị́ị bú. Áyí Yésụ, Mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
MAR 1:25 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ dokéké née cụ́ kɨ́ sɨmɨné kɨ́dí, “Ídí ndécị́ tí, ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu”
MAR 1:26 Zɨ́ dokéké kángba oꞌdo née bɨsinyíne, zɨ́a óto wo ndị́sị lángbané zi zi zi. Zɨ́ dokéké gbúrógbóne ꞌdága sɨmɨ oꞌdo née íri, ábuwá née go mɨólụ́ógụ a.
MAR 1:27 Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị e za mbá, zɨ́ye tónóye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Bɨ káa ꞌbɨé ledre ꞌdi? ꞌBɨé mɨkánda ledre? Oꞌdo ba iꞌbí lorụ zɨ́ dokéké e zɨ́ye tɨ́ úwú kúrúa.”
MAR 1:28 Zɨ́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née áṇgané sɨmɨ Galiláya za mbá.
MAR 1:29 Sɨmɨ bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ꞌbe ꞌbɨ Simúna e kɨ́ Andiríya.
MAR 1:30 Nɨyí ndéréógụ íri ní, towụ́ Simúna kára ꞌyị nɨ mɨꞌdúꞌduné bi, gɨ zɨ́a roa ịrị́ mɨị́rị́. Zɨ́ye ị́nyịyé úku ledrea zɨ́ Yésụ.
MAR 1:31 Zɨ́ Yésụ ndéré ꞌdíꞌbi sị́lị́a, lálasị́kpị wo ꞌdága. Geré zɨ́ sɨmɨ saná kára née zázáne, zɨ́a méngị éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e.
MAR 1:32 Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé kɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní zɨ́ Yésụ.
MAR 1:33 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara née yóko royé tụ́ꞌdụ́ tara mbotụ ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ a ní,
MAR 1:34 zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ṛị́kị́ ndíyá eyé e gɨ royé mbá. Yée ga bɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨyé ní, zɨ́a lágaóyó yée gɨ sɨmɨyé mbá, zɨ́a ụ́cụómo dokéké ga gére née ndanɨ́ ódro wá, gɨ zɨ́a owonɨ́ Yésụ bú.
MAR 1:35 Zɨ́ Yésụ áfáne akpa ngúcuné kɨ́ sị́ ndóndó sɨmɨ bɨ bi nɨ aka mbumbumbu ní, ndéréne gɨ cigí ꞌbe re gbála íni ini zɨ́ Lomo.
MAR 1:36 Zɨ́ Simúna e kɨ́ lafúne e ndéréye gámásóꞌdo wo.
MAR 1:37 Sɨmɨ bɨ nderé ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị.”
MAR 1:38 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nderézé aka sɨmɨ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ kpị́ ní, máíli kpá úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní. Gɨ zɨ́a, née moko bɨ máógụ gɨ roa ní.”
MAR 1:39 Zɨ́ye gámáye sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị owụ́ gara ga bɨ sɨmɨ Galiláya ore ní, kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, kpá kɨ́ lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.
MAR 1:40 Zɨ́ ngíti ꞌyị kɨ́ bɨsinyí umbunonó roné ógụné ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ, kɨ́dí, “Áko, togụ́ utúasá go kacɨ́ komoyị́, ídí yómo máa.”
MAR 1:41 Zɨ́ lerị́ méngị Yésụ, zɨ́a óto sị́lị́ne ro oꞌdo née, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Máíli go kenée, royị́ eme mu.”
MAR 1:42 Geré, zɨ́ bɨsinyí umbunonó née ụ́kụ́ne gɨ roa, zɨ́ roa ndáꞌbaógụné bɨlámáne.
MAR 1:43 Zɨ́ Yésụ kásalúgu wo kɨ́ lórụ oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí,
MAR 1:44 “Ndá úku ꞌdódo ledre née zɨ́ ꞌyị e wá. Ídí ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, zɨ́yị óṇgoónzó bangá íꞌbí mbófo éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí geré ówo a kɨ́dí umbunonó bɨ royị́ ní ụkụ́ go.”
MAR 1:45 Oꞌdo née tonó nda yị́ ené geré úku ledre née zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née, Yésụ utúasá lolụ ndéré sɨmɨ ngíti géyị gara e wá. Ndịsịnɨ́ nda kóo lá do bi bɨ ngárá ꞌyị e ndanɨ́ doa tụ́ꞌdụ́ wá ní. Abú kenée ndotó, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí kpá fú ndị́sị ógụ zɨ́a kacɨ́ gara e mɨngúngúcua.
MAR 2:1 Gɨ do kacɨ́ owụ́ sị́lị́ ca, zɨ́ Yésụ ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma, zɨ́ ꞌyị e úwú ledrea kɨ́dí ndaꞌbaogụ go ꞌbe.
MAR 2:2 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ógụyé, ꞌdúcu ꞌdị́cị́ bɨ nɨ sɨmɨ a ní ndá, kémbị́ bifúó ndaá lolụ wá. Zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye.
MAR 2:3 Zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e eso (4) ị́mbị́ógụ ngíti mɨgịgị́ṛị́ kɨ́ gbagbara zɨ́a.
MAR 2:4 Gɨ zɨ́a bɨ bi ndéréógụyé zɨ́ Yésụ íri ndaá gɨ zɨ́ ꞌyị wá ní, zɨ́ye ékị́ye íciphụ́trụ do ꞌdị́cị́ fúó, zɨ́ye ị́mbị́ésị oꞌdo née zɨ́ Yésụ ꞌdị́cị́ íri, kɨ́ káꞌdá nyé kɨ́ gbagbara née.
MAR 2:5 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú kɨ́dí yaꞌdá ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ née kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
MAR 2:6 Ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí kóo mɨndị́sịyé kenée ndị́sị sómụ́ ledre kɨ́dí,
MAR 2:7 “Oꞌdo née uku née kenée ledre ꞌdi? Uku sinyi ledre go. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e.”
MAR 2:8 Geré zɨ́ Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé sómụ́ ledre kenée gɨ zɨ́ ꞌdi?
MAR 2:9 Ledre be ꞌdi nɨ ꞌdiya zɨ́ma gáa úku a zɨ́ oꞌdo née, ‘Máótoómo lúyú ledre eyị́ go, togụ́ ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe’?
MAR 2:10 Máíli ídísé ówo a kɨ́dí, máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, mááyí kɨ́ rokoꞌbụ gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́e do sogo káṇgá ba.” Zɨ́a óyó komoné úku ledre zɨ́ mɨgịgị́ṛị́ née kɨ́dí,
MAR 2:11 “Ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
MAR 2:12 Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné tɨ́ do komoyé née, ꞌdíꞌbi sáka ené, yóó do ndáꞌbané ꞌbe. Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ kóo ore ní ị́drị́ye mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Tɨ́ bɨ ndịsịzé ona ní, lurúzé aka ledre káa zɨ́ wo ba kú wá.”
MAR 2:13 Zɨ́ Yésụ kpá ndáꞌba ándá roné do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ógụyé zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ye.
MAR 2:14 Zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore, zɨ́a lúrúndíki ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ịrịné Lévị Matáyo, owụ́ ꞌbɨ Alafáyo, mɨndị́sịné sɨmɨ mákɨtabu. Yésụ ya zɨ́a ní, “Ógụ mu, lódụ́ kacɨ́ma.” Geré zɨ́ Matáyo ị́nyịógụné zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yésụ.
MAR 2:15 Kɨ́ tagá a née zɨ́ Lévị yéme éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kpá ógụyé íri kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a nɨyí nda kóo go mbá ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
MAR 2:16 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ga bɨ Farụsáyo e lurúndiki Yésụ kɨ́ ánu éyị́ mɨánu kɨ́ ꞌyị ga gére née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị née ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kpá kɨ́ lúyú ledre ga gére née gɨ ro ꞌdi?”
MAR 2:17 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ndanɨ́ ꞌyị ndíyá e wá ní, nderénɨ́ eyé lengbe zɨ́ dokotóro e wá, dụụ́ ꞌyị ndíyá e. Máógụ amá gɨ ro bɨlámá ꞌyị e wá, yị́ ené gɨ ro ꞌyị lúyú ledre e.”
MAR 2:18 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ní, kɨ́ Farụsáyo e ndịsịnɨ́ lengbe órụ́ éyị́. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni e kɨ́ Farụsáyo e nɨyí go órụ́ éyị́, sara ꞌyị eyị́ e orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAR 2:19 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdị́yịóto mɨkánda kára ní, nɨyí ndị́sị ꞌbú lárá a káa be ꞌdi bɨ mɨkánda adrúgu nɨ kɨ́ye ore ní? Utúasánɨ́ ndị́sị ꞌbú wá.
MAR 2:20 Sịndị́ kadra nɨ ógụ, do ꞌdíꞌbióyó mɨkánda adrúgu née gɨ zɨ́ye, née go sịndị́ kadra bɨ zɨ́ye órụ́ éyị́ ní.
MAR 2:21 “Utúasá zɨ́ ꞌyị ị́cị́ꞌdụ́tụ uṇgú bɨ ro kuṛú bongó ní, kɨ́ tara mɨkánda bongó wá. Mɨkánda bongó née, nɨ lálalófo kuṛú a née fúó, zɨ́ uṇgú née nda áyané rómo wo bɨ ꞌdáꞌdá ní.
MAR 2:22 Utúasá kpá do lótó mɨkánda leꞌyị́ kóṛó sɨmɨ kuṛú ndoko wá, gɨ zɨ́a mɨkánda leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ kɨ́ cóngó roné, zɨ́a lóko kuṛú ndoko née gburá, zɨ́ leꞌyị́ kɨ́ ndoko née sị́nyị́ye gbrengárá. Bɨlámá a, idínɨ́ lótó mɨkánda leꞌyị́ sɨmɨ mɨkánda ndoko ené kpị́.”
MAR 2:23 Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ngíti yáká kére, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née tónóye lófo ngorụ kére, kɨ́ ánu a.
MAR 2:24 Zɨ́ Farụsáyo e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ ꞌyị eyị́ e ndịsịnɨ́ méngị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ ngárá ndaá sị́lị́ ꞌbɨ moko wá ní gɨ zɨ́a ní ꞌdi?”
MAR 2:25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ólosé esé ledre bɨ kóo Dawídi mengị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbú mengị yée kɨ́ ꞌyị ené mɨméngị ní wá?
MAR 2:26 Kóo sɨmɨ sịndị́ ꞌbɨ Abiyatára mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, ꞌbú mengị kóo Dawídi kɨ́ ꞌyị ené e go kɨ́ngaya, zɨ́a ólụ́ne ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata bɨ kóo ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí ánu a lá dụụ́ ye ní, zɨ́a ánu a, zɨ́a íꞌbí ngíti géyị zɨ́ ꞌyị ené e ánu a.”
MAR 2:27 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro nɨ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá.
MAR 2:28 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ Ngére do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
MAR 3:1 Sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro, ngíti oꞌdo nɨ kóo ore, kɨ́ umbusị́lị́ne.
MAR 3:2 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ndị́sịyé lúrú bi togụ́ Yésụ yéme sị́lị́ oꞌdo née go sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro yá, zɨ́ye íꞌbí ngbángá a zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e.
MAR 3:3 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu tóro ꞌdága do komo ꞌyị ga ba.”
MAR 3:4 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú Farụsáyo ga gére ní, “Ledre be ꞌdi nɨ mɨútúásá do méngị a sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Méngị bɨlámá ledre káa zɨ́ sáká ꞌyị? Togụ́ méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ úfu ꞌyị?” Ukulugunɨ́ ledre mbá wá.
MAR 3:5 Zɨ́a lúrú yée, zɨ́ bi sínyíne roa, zɨ́a ídíne kpá kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “ꞌDózo sị́lị́yị née mu mbị́.” Zɨ́a ꞌdózo a, zɨ́ sị́lị́a ndáꞌbaógụné bɨlámáne.
MAR 3:6 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ị́nyịyé, ndéréye kótrụ royé kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Eróde e ní yéme mɨsómụ́ ledre gɨ ro úfu Yésụ.
MAR 3:7 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní lódụ́ wo íri.
MAR 3:8 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní, zɨ́ ngíti géyị ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ káṇgá ga bɨ Yụdáya kɨ́ Ịdụmáya, nda kɨ́ ngíti géyị ị́rịgbére ga bɨ sága Yeredéne kɨ́ gara bɨ Táyire, kɨ́ Sidóna ní ógụyé zɨ́a.
MAR 3:9 Gɨ zɨ́a bɨ, ꞌyị máa ga gére née ofụnɨ́ nda go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e yémeómo ngíti owụ́ kuṛúngba nzíyiné zɨ́ne ndị́sịné sɨmɨ a gɨ zɨ́ bi kɨ́ ídíne royé ndá ke.
MAR 3:10 Zɨ́a sị́kpị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ do ndíyá eyé e. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ndíyá e ndị́sị kɨ́ ị́trị́ royé gɨ ro ógụyé gbóo ro Yésụ, gɨ ro óto sị́lị́ye roa.
MAR 3:11 Sɨmɨ bɨ bɨcayi lomo e lurúndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye ndị́sị útúye bi kóꞌdụ́ Yésụ gbúrógbóye ꞌdága kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
MAR 3:12 Zɨ́ Yésụ lórụ yée kɨ́dí, ndanɨ́ úku ꞌdódo ledrené zɨ́ ꞌyị e wá.
MAR 3:13 Zɨ́ Yésụ ékị́ne do landa, zɨ́a ndólo ꞌyị ga bɨ ili yée ní,
MAR 3:14 zɨ́a géléógụ yaꞌdá e sokó doa gbre (12), káa do ꞌyịmɨkása ené e gɨ ro zɨ́ne kása yée kacɨ́ bi e kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e,
MAR 3:15 kpá gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụ do dokéké e gɨ ro ndị́sị lágaóyó yée kɨ́e.
MAR 3:16 Ba ịrị ꞌyị ga bɨ gelé yée sokó doa gbre ní. Simúna, wo bɨ Yésụ íꞌbí ngíti ịrị zɨ́a, “Pétero” ní,
MAR 3:17 nda Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni, owụ́ ꞌbɨ Zebedị́ya e. Née yée ga bɨ kóo Yésụ ịfị́ ịrịyé kɨ́dí, “Owụ́ Rará e” ní,
MAR 3:18 Nda Andiríya, Phị́lịpo, Batilimáyo, Matáyo, Tóma, Yakóbo wotị́ Alafáyo, Tadéyo, Simúna Zíloto,
MAR 3:19 nda kɨ́ Yụ́da Keriyóta, bɨ íꞌbí ngbángá Yésụ ní.
MAR 3:20 Zɨ́ Yésụ ndáꞌbayé ꞌbe, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá yóko royé, bi ánu éyị́ ndaá lolụ zɨ́a kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e wá.
MAR 3:21 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ené e uwúnɨ́ ledre a ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye gɨ ro ꞌdíꞌbilúgu wo, gɨ zɨ́a, ukunɨ́ go ya, “Sɨmɨ doa sinyí go mɨsínyí.”
MAR 3:22 Ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, “Yésụ nɨ kɨ́ Belezabụ́bụ sɨmɨné. Iꞌbí cóngó ro zɨ́a ne, zɨ́a ndị́sịné lágaóyó dokéké e kɨ́e.”
MAR 3:23 Zɨ́ Yésụ ndólo yée, úku ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Satána nɨ kpá ndị́sị lágaóyó Satána ꞌdáꞌba?
MAR 3:24 Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ ngére ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, káṇgá ꞌbɨ ngére née toroyeme roné wá.
MAR 3:25 Kpá kenée togụ́ sụmụ e ifinɨ́ royé, ndị́sị méngị okó akpa dengbị́ye yá, ꞌbe ꞌbɨ eyé née toroyeme roné wá.
MAR 3:26 Togụ́ Satána ndịsị nda go méngị okó akpa kɨ́ ꞌyị ené e ní, nɨyí nda ndị́sị méngị moko ené káa be ꞌdi? Rokoꞌbụ a nɨ ụ́kụ́.
MAR 3:27 ꞌYị utúasá ólụ́ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ mongụ́ ngére, ngáka éyị́ ené e wá, ꞌbúó togụ́ odóụtụ ngére née kí, nɨ nda fú ngáka éyị́ ené e gɨ ꞌdị́cị́ ndéré kɨ́e.
MAR 3:28 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Lomo nɨ ótoómo mɨlúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e, kɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku sínyi yée ní mbá.
MAR 3:29 Togụ́ ꞌyị uku sinyi ledre gɨ do bɨ ꞌDówụ́ Lomo yá, Lomo otoomo ledre zɨ́a kú wá, gɨ zɨ́a mengị née go bɨsinyí ledre bɨ ngárá utúasá ụ́kụ́ kú wá ní.”
MAR 3:30 Yésụ uku ledre née kenée, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née ukunɨ́ ledre kɨ́dí, “Nɨ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné ní.”
MAR 3:31 Zɨ́ mbágá Yésụ kɨ́ lúnduga ndéréógụyé do bi bɨ nɨ doa ní, zɨ́ye tóroyé cịkị sága, kákasa ꞌdị́cị́ íri ndóloógụ wo zɨ́ye.
MAR 3:32 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gbaá cigí Yésụ ní úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mbágáyị kɨ́ lúnduyị́ e nɨyí ndólo yị́ị sága ꞌdáa.”
MAR 3:33 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Mbágáma e kɨ́ lúndumá e ꞌbe náambi e?”
MAR 3:34 Zɨ́a lúrú ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨndị́sịyé cigíne gbaá ba, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ga bɨ nɨyí ndị́sị ba, mbágáma e kɨ́ lúndumá e.
MAR 3:35 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, nɨyí ye lúndumá e lémịmá e kɨ́ mbágáma e.”
MAR 4:1 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ kpá ndéréne ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé cigí a gbaá. Zɨ́a ékị́ ndị́sịné sɨmɨ kuṛúngba ndị́sị ꞌdódokása ledre zɨ́ye.
MAR 4:2 ꞌDódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí,
MAR 4:3 “Úwúsé aka ledre ba, ngíti oꞌdo nderé kóo óyụ kúfú ené.
MAR 4:4 Sɨmɨ bɨ ndịsị óyụ kúfú ní, zɨ́ ngíti géyị útúye do mɨsiꞌdi, zɨ́ solụ́ e ógụyé lágá yée.
MAR 4:5 Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé do gbụ́gbụ́rụ́ kɨ́ꞌdí bɨ káṇgá ndaá ꞌbeꞌbeꞌde ore wá ní. Zɨ́ye ụ́tụyé ꞌdiya gɨ zɨ́a cíyíye olụ́ ené sɨmɨ káṇgá mbị́ wá.
MAR 4:6 Sɨmɨ bɨ bɨrará kadra suwu kɨ́ngaya ní, zɨ́ye áꞌdáye gɨ zɨ́a cíyíye ndaá sɨmɨ káṇgá mbị́ wá, zɨ́ye gágáye rúfú.
MAR 4:7 Ngíti géyị kúfú utú ꞌbɨ ené do bɨ kɨ́ kị́nị e doné ní. Sɨmɨ bɨ ụtụ ní, ngboró yeme roné wá gɨ zɨ́a kị́nị olụ́ịndị́ yị́ ené nda ꞌdụ́tụ bi ngbóró gɨ zɨ́a mbá.
MAR 4:8 Ngíti a utú ꞌbɨ ené sɨmɨ ngomụ káṇgá, zɨ́a ánáne bɨlámáne kɨ́ngaya. Gɨ sɨmɨ ngíti bi mị́ngị́ yáká owo kongụ kị́éꞌdo doa sokó, gɨ sɨmɨ ngíti a ꞌbɨ ené kongụ ota. Zɨ́a ówo gɨ sɨmɨ ngíti a kongụ ịnyị.”
MAR 4:9 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mbílía uwú ledre bú ní, idí úwú ledre née.”
MAR 4:10 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go ngúcuné ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ledre ꞌbɨé gɨ sɨmɨ muruwayi gána ní káa be ꞌdi?”
MAR 4:11 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba go ꞌdódo a zɨ́se. Togụ́ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e yá, mááyí ꞌdódo a zɨ́ye sɨmɨ muruwayi,
MAR 4:12 gɨ ro “ ‘nɨyí lúrú éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní, utúasá esé ówoyéme a wá, zɨ́ye ndị́sịyé úwú ledre ga bɨ mááyí ndị́sị úku yée ní utúasá ené ólụ́ sɨmɨ dosé wá Idí oyóloꞌbónɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé ba bo, káa bɨ Lomo otoomo mɨlúyú ledre eyé go.’ ”
MAR 4:13 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi née fú lá wá? Ásé nda ówoyéme ngíti géyị muruwayi ga bɨ mááyí úku yée ní káa be ꞌdi?
MAR 4:14 Kúrú Lomo nɨ káa zɨ́ kúfú bɨ ndịsịnɨ́ óyụ a yáká ní.
MAR 4:15 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ kúfú bɨ utú do mɨsiꞌdi ní. Nɨyí úwú kúrú Lomo ꞌdiya, luꞌbú kpá wá, geré zɨ́ Satána ógụné ꞌdíꞌbióyó a gɨ sɨmɨyé.
MAR 4:16 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ landa ní. Nɨyí úwú kúrú Lomo zɨ́ye ídíye ꞌdiya kɨ́ rokinyi.
MAR 4:17 Nda gɨ zɨ́a bɨ cíyí ledre maꞌdáa ndaá sɨmɨyé wá ní, geré zɨ́ye ótoómo a gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ ndiki yée go ní.
MAR 4:18 Ngíti géyị nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ kúfú bɨ utú dongará kị́nị ní,
MAR 4:19 nda gɨ zɨ́ sómụ́ ledre éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága, zɨ́ye ndị́sịyé óto ꞌbúye kɨ́ngaya ní, zɨ́ ꞌbú ledre ꞌbɨ Lomo nda ụ́kụ́ne gɨ doyé, utúasánɨ́ eyé lolụ áná bɨlámá mɨánáye wá.
MAR 4:20 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ngomụ káṇgá ní. Sɨmɨ bɨ úwú kúrú Lomo ní, zɨ́ye ṇgúṇgu a, zɨ́ sómụ́ ledre eyé óyólóꞌbó roné bɨlámáne, zɨ́ye ꞌdíꞌbi a, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ Lomo ili ní, zɨ́ mɨméngị ledre eyé ídíne bɨlámáne káa zɨ́ kúfú bɨ anáogụ kongụ kị́éꞌdo doa sokó (30), kongụ ota (60) nda kɨ́ yée ga bɨ anáogụnɨ́ kongụ ịnyị (100) ní.”
MAR 4:21 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌYị ụndụoto phoꞌdụ bú ꞌdị́cị́ kacɨ́ne, zɨ́a lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé, togụ́ sị́ ṛangba? Nɨ óto phoꞌdụ née do nyárá bi.
MAR 4:22 Gɨ ro zɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, ídíye mbá do nyárá bi. Gba ledre ga bɨ nɨyí mɨótoécịyé ní do ówo yée mbá.
MAR 4:23 ꞌYị bɨ mbílía úwú ledre bú ní, idí úwú ledre née.”
MAR 4:24 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Ídísé óto ledre ga bɨ úwúsé yée née sɨmɨ dosé. Mɨsiꞌdi bɨ ndị́sịsé méngị ꞌyị e kɨ́e ní, nɨ ídí kpá ne mɨsiꞌdi bɨ do méngịsé e kɨ́e nda za kɨ́ngaya ní.
MAR 4:25 ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨyí íꞌbí yata a zɨ́a nda za kɨ́ngaya. ꞌYị máa wo bɨ ngárá éyị́ eyenɨ́ zɨ́a wá ní, abú wo bɨ zɨ́a cúkuꞌdée née nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a kpụ́rụ́ ꞌdáꞌba.”
MAR 4:26 Zɨ́ Yésụ úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌyị bɨ oyụ kúfú yáká ní.
MAR 4:27 Kɨ́ kadra kɨ́ ndụlụ mbá togụ́ nɨ ꞌdúꞌdu togụ́ nɨ mbú dilá yá, kúfú ga bɨ oyụ yée ní nɨyí ụ́tụ zɨ́ye ngbóróye abú owo wá.
MAR 4:28 Káṇgá ndịsị íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye lá dụụ́ ne, zɨ́ye ngbóróye kɨ́e, aka kókó sịndị́ye, nda gɨrí zɨ́ye ngbóróye, zɨ́ye gbóṛụ́ye, nda geré go mɨánáye.
MAR 4:29 Nda sɨmɨ bɨ kére nɨ go nzíyiné gɨ ro óṇgó a ní, zɨ́a nda tónóne óṇgo a.”
MAR 4:30 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ótoásá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní kɨ́ ꞌdi? Muruwayi bɨ nɨ útúásá kɨ́e ní wo be ꞌdi?
MAR 4:31 Nɨ káa zɨ́ kúfú musɨtáda ní. Gɨ zɨ́a nɨ kúfú bɨ nɨ nzéré kɨ́ngaya ní.
MAR 4:32 Abú kúfú kágá née nɨ nzéré kenée ndotó, togụ́ ꞌdịyị́nɨ́ go yáká ụtụ go yá, zɨ́a ngbóró rómoné do ngíti géyị éyị́ ga bɨ yáká ore ní mbá. Nɨ rásá tụ́ꞌdụ́, zɨ́ solụ́ e ndị́sị ụ́bụ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé komoa.”
MAR 4:33 Yésụ ndịsị kóo ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ muruwayi. Mengị kenée gɨ do bɨ zɨ́ye ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨyé.
MAR 4:34 Kacɨ́ kadra e mbá, togụ́ Yésụ nɨ go ndị́sị ꞌdódo ledre yá, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ngíti géyị ledre e sɨmɨ muruwayi. Sɨmɨ bɨ lurú go tɨ́ lá céré yée kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, zɨ́a ị́nyịné úkuógụ ledre gɨ sɨmɨ muruwayi ga gére née mbá zɨ́ye.
MAR 4:35 Nda kɨ́ tagá a née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌDogụzé aka bi mu sága gɨ ꞌdí keṛị́.”
MAR 4:36 Zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé née ore, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ékị́lódụ́ kacɨ́ a sɨmɨ owụ́ kuṛúngba bɨ gáa ndịsị sɨmɨ a ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ékị́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ ngíti géyị kuṛúngba e yóó, zɨ́ye ndéréókpóye.
MAR 4:37 Zɨ́ mongụ́ síli ógụné kpịkpịkpịkpị, zɨ́a ndị́sịné ílíógụ iní sɨmɨ kuṛúngba bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ a ní, gbuwa gbuwa gbuwa, ngítí kuṛúngba nda kɨ́ ꞌdúcu go cúkuꞌdée.
MAR 4:38 Yésụ, nɨ mɨꞌdúꞌduné, kɨ́ doné gá do éyị́ ꞌdága. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga ba ị́nyịyé úru wo, kɨ́dí, “Áko, ꞌYị ꞌdódo ledre, sómụ́ eyị́ ledre umbu bɨ azé go úyu a, ba wá?”
MAR 4:39 Zɨ́a ị́nyịógụné, úku ledre zɨ́ síli kpá kɨ́ kụ́ṛụ́mụ iní kɨ́dí, “Ídí tóro tí.” Zɨ́ síli tóroné tí, zɨ́ mongụ́ gboṛụ bi bɨ gáa ba ídíne sií.
MAR 4:40 Zɨ́ Yésụ óyó komoné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Áyi, érésé ngịrị gɨ zɨ́ ꞌdi? Ṇgúṇgusé aka esé ledremá fú lá wá?”
MAR 4:41 Zɨ́ ngịrị ledre bɨ Yésụ mengị née ólụ́ne royé gbála, zɨ́ye tónóye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ꞌyị ꞌdi, bɨ síli kɨ́ kụ́ṛụ́mụ iní uwúnɨ́ ledre ené gba ye ní?”
MAR 5:1 Zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e go ꞌdógụ bi ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Gerésa ní.
MAR 5:2 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go ndítíógụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ dokéké sɨmɨné ólụ́ógụné gɨ dongará bi e zɨ́a.
MAR 5:3 Oꞌdo máa née, ambá bi ndị́sị ené nda yị́ ené kóo sị́ bi e íri. ꞌYị bɨ nɨ útúásá ódó wo abú kpá gba cụ́ kɨ́ káꞌdá késị́ ní ndaá.
MAR 5:4 Odó andánɨ́ kóo sịndị́a kɨ́ sị́lị́a go mɨódó ándá kɨ́ káꞌdá késị́ ndịsị ꞌdécị yée gɨ roné fú lá mɨꞌdécị, gɨ zɨ́a, cóngó roa ofụ kóo go. ꞌYị bɨ zɨ́a útúásáne gba gɨ ro ꞌdíꞌbingéṛị wo ní ndaá kpá wá.
MAR 5:5 Kɨ́ꞌdí bɨ nɨ go dongará bi máa ga gére née íri, togụ́ kɨ́ kadra togụ́ kɨ́ ndụlụ yá, zɨ́a ndị́sị gbúrógbóne ꞌdága kpá ndị́sị kɨ́ óṇgo roné kɨ́ tutú e.
MAR 5:6 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née lúrúndíki Yésụ gɨ gbála ní, geré zɨ́a ngásáógụné zɨ́a íri, zɨ́a útúne gbrị do ngúṛú sịndị́ne bi kóꞌdụ́ Yésụ.
MAR 5:7 Zɨ́a gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ, yị́ị Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní, éyị́ bɨ íli gɨ zɨ́ma ní ꞌdi? Ídí lólóbụ́ zɨ́ma do komo Lomo kɨ́dí, ógụ eyị́ ba gɨ ro méngị bɨsinyí ledre kɨ́ma wá.”
MAR 5:8 Oꞌdo née uku ledre kenée gɨ zɨ́a bɨ Yésụ úku ledre zɨ́ dokéké née kɨ́dí, “Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu.”
MAR 5:9 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ịrịyị́ náambi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ịrịmá Owụ́tụ́ꞌdụ́, gɨ zɨ́a bɨ, azé tụ́ꞌdụ́ ní.”
MAR 5:10 Zɨ́a ndị́sịné dódó roné ro Yésụ kɨ́ngaya kɨ́dí, “Ndá lágaóyó zée gɨ ore wá.”
MAR 5:11 Tụ́ꞌdụ́ mụkụ́ṛụ́ e nɨyí kóo gbóo ore, ndịsịnɨ́ ánu éyị́ dogboṛụ landa.
MAR 5:12 Zɨ́ dokéké ga gére née dódó royé zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Kása zée ndéré ndị́sị sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ ga bɨ ꞌdáa ba.”
MAR 5:13 Zɨ́ Yésụ íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ dokéké e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo née, zɨ́ye ndéré ólụ́ye sɨmɨ mụkụ́ṛụ́ e. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ mụkụ́ṛụ́ ga gére née éyị́ ꞌbɨ álifu gbre, ị́nyịyé rụ ndụ́ṛụ́ꞌbụ́ye gɨ do gboṛụ landa, ndéré útúye mbá sɨmɨ mongụ́ mɨkavu do úyuyé mbá.
MAR 5:14 Zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá mụkụ́ṛụ́ ga gére née ị́nyịyé ngásáye úku ꞌdódo ledre bɨ mengị roné née sɨmɨ gara, kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ gbóo gbóo ore ní mbá. Zɨ́ ꞌyị e ógụyé mbá lúrú ledre bɨ mengị roné née.
MAR 5:15 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ndíki oꞌdo bɨ Yésụ lagaogụ dokéké e gɨ sɨmɨ a ba kɨ́ ndị́sị bɨlámáne kɨ́ bongó roné. Zɨ́ ngịrị méngị ꞌyị ga gére née kɨ́ngaya.
MAR 5:16 ꞌYị ga bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ méngị roné zɨ́ oꞌdo née, kpá kɨ́ wo bɨ zɨ́ mụkụ́ṛụ́ e ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku a zɨ́ lafúye e.
MAR 5:17 Zɨ́ ꞌyị máa ga gére née ndị́sị dódó royé ro Yésụ, idí mu ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá eyé gɨ ore ꞌdáꞌba.
MAR 5:18 Sɨmɨ bɨ Yésụ ékị́ go sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́ oꞌdo bɨ dokéké e olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ a ní dódó roné ro Yésụ yée idínɨ́ ndéré kéne.
MAR 5:19 Yésụ ṇguṇgu ené zɨ́ye ndéréye kéne wá, tɨ́ lá zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌba aka ꞌbe zɨ́ ꞌyị eyị́ e, zɨ́yị lị́kpị́ bɨlámá ledre bɨ Ngére Lomo mengị zɨ́yị kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené ní zɨ́ye.”
MAR 5:20 Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné ndéréne kɨ́ úku ꞌdódo ledre bɨ Yésụ mengị zɨ́a née zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá bɨ Dikapolị́sị kɨ́ tụ́ꞌdụ́ gara ga bɨ ore sokó ní mbá. Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ kóo ore ní ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
MAR 5:21 Zɨ́ Yésụ ékị́lúgu roné sɨmɨ kuṛúngba zɨ́a ꞌdógụ bi sága gɨ ꞌdí kéṛị́, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá ị́nyịyé yóko royé gbaá cigí a do gbúṛóngó mɨkavu Galiláya íri.
MAR 5:22 Zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ịrịné Yáyiro ógụné íri. Sɨmɨ bɨ lurúndiki Yésụ ní, zɨ́a ógụ ndị́sịné ndoo sị́ sịndị́ Yésụ,
MAR 5:23 ṇgúṇgú roné kɨ́ngaya kɨ́dí, “Áko, mongụ́ ꞌyị, nyị́ma nɨ kɨ́ ndíyá zaá oꞌbụóꞌbụ ógụ aka ndéré óto sị́lị́yị roa, gɨ ro zɨ́ ndíyá máa née ụ́kụ́ne gɨ roa zɨ́a ídíne trịdrị.”
MAR 5:24 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndéréye kɨ́ oꞌdo née. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e útúye rụụ do kacɨ́ye, mɨsiꞌdi eye lolụ kóo zɨ́ye wá, ndịsịnɨ́ nda ndéré kɨ́ ị́trị́ royé mɨị́trị́.
MAR 5:25 Ngíti kára nɨ kóo dongará ꞌyị ga gére née kɨ́rɨ́ née kɨ́ ndíyá káꞌdá ꞌbɨ kará e roné, sɨmɨbi doa kɨ́e go sokó doa gbre.
MAR 5:26 Gamá zɨ́ tụ́ꞌdụ́ dokotóro e go má, zɨ́ késị́ ụ́kụ́ne gɨ zɨ́a mɨụ́kụ́, tɨ́ lá ndíyá tatá nda yị́ ené roa ꞌdáꞌdá.
MAR 5:27 Sɨmɨ bɨ kára née uwú ledre Yésụ ní, geré zɨ́a ndéréne gɨ ꞌdí sogo a gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née óto sị́lị́ne ro bongó bɨ ro Yésụ ní.
MAR 5:28 Zɨ́a somụ́ ledre kɨ́dí, “Togụ́ máóto sị́lị́ma lá ro bongó ené yá, ndíyá ba nɨ ụ́kụ́ gɨ romá.”
MAR 5:29 Sɨmɨ bɨ mengị kenée ní, geré zɨ́ ndíyá née ụ́kụ́ne gɨ roa. Zɨ́a ówo a kɨ́dí sɨmɨ sanáne eme go.
MAR 5:30 Zɨ́ Yésụ kpá ówo a kɨ́dí rokoꞌbụ bɨ sɨmɨné ní mengị moko go. Zɨ́a lúrú bi ꞌdí sogoné, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ambí oto sị́lị́ne ro bongó amá ne?”
MAR 5:31 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ‘Lúrú aka lá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gbaá cigíyị ba, áyí ówo ꞌyị bɨ oto sị́lị́ne royị́ ní káa be ꞌdi?’ ”
MAR 5:32 Abú ndotó, Yésụ nɨ kpá fú ndị́sị lúrú bi kere gɨ ro ówo ꞌyị bɨ oto sị́lị́ne roné ní.
MAR 5:33 Zɨ́ kára née owo ledre bɨ mengị roné zɨ́ne ní, zɨ́a ógụné kɨ́ mbéꞌbé gɨ zɨ́ ngịrị útúne sị́ sịndị́ Yésụ, do úku ledre e gɨ do biné zɨ́ Yésụ.
MAR 5:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, ndíyá ụkụ́ go gɨ royị́, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá ní. Ndéré mu bɨlámáne ꞌdóꞌdó lolụ wá.”
MAR 5:35 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka ndị́sị ódro ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ógụyé gɨ ꞌbe ꞌbɨ Yáyiro, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yáyiro kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, nyị́yị otoomo ꞌdówụ́ go. Ndá lolụ ꞌdóꞌdo mongụ́ ꞌyị née wá.”
MAR 5:36 Ledre née ata ené kóo kacɨ́ komo Yésụ wá, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yáyiro kɨ́dí, “Lomo royị́ ndaá úyu wá, ídí lá ṇgúṇgu ledremá.”
MAR 5:37 Yésụ ili ené zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lódụ́ née wá, lá dụụ́ Pétero e kɨ́ Yakóbo e kɨ́ lúnduné Yiwáni e.
MAR 5:38 Nɨyí ógụ bɨ ꞌbe ꞌbɨ Yáyiro íri ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́.
MAR 5:39 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ólụ́ne ꞌdị́cị́ ini, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri née kɨ́dí, “Ndásé íni ini wá, owụ́ née uyu ené wá, ꞌduꞌdu yị́ ené née lá mɨꞌdúꞌdu.”
MAR 5:40 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌdị́cị́ íri née útúye coo kúgú wo mɨkúgú. Gɨ do kacɨ́ bɨ uku ledre zɨ́ye ólụ́ógụyé sága ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ꞌbụmɨowụ́ kɨ́ mbágáa nda kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ nɨyí kéye ní do ólụ́ókpóye sɨmɨ ngíti sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ otonɨ́ umbu owụ́ née sɨmɨ a ní.
MAR 5:41 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ owụ́ née do úku ledre zɨ́a kɨ́ tara Aráma kɨ́dí, “Talíta kụ́mụ” kɨ́dí, “Nyị́ma, ị́nyịógụ mu ꞌdága”
MAR 5:42 Geré zɨ́ owụ́kára née úrúne, zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága ndị́sị gámáne. Zɨ́ tara ꞌbụa kɨ́ mbágáa kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
MAR 5:43 Zɨ́ Yésụ úku ledre oꞌbụóbụ zɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ aka ówo ledre bɨ mengị roné née wá. Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye idínɨ́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a ánu a.
MAR 6:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ e ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Nazeréta, owụ́ gara bɨ Yésụ ngboró sɨmɨ a ní.
MAR 6:2 Sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ kɨ́ úwú ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní. Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndiki mongụ́ ówo ledre bɨ ꞌdényé káa ba gɨ ꞌda? Ambí ꞌdodo ledre ga gére née zɨ́a ne? Sara aka lá rokoꞌbụ bɨ ndịsị méngị mɨngburoko ledre ga gére née kɨ́e née, ndiki gɨ ꞌda?”
MAR 6:3 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Née ndaá ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ kágá ba wá? Bɨ nɨ owụ́ ꞌbɨ Maríya bɨ lúnduga nɨyí Yakóbo, Yoséfa, Yụ́da kɨ́ Simúna e ní wá? Lémịga ndịsịnɨ́ ndị́sị fú kɨ́ze ona” Zɨ́ye lúrúcáyi wo do ásiyé kɨ́ ṇgúṇgu ledre ené.
MAR 6:4 Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị lóṇgó e ndịsịnɨ́ óto úndru nébị ye. Togụ́ nda ꞌbe yá, sụmụga otonɨ́ eyé úndrua wá.”
MAR 6:5 Gɨ zɨ́a bɨ tụ́ꞌdụ́ye ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní, mengị ené ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní ore wá, ꞌdiꞌbioyó ndíyá lá gɨ ro ngíti géyị ꞌyị e.
MAR 6:6 Zɨ́a kóo ndị́sịné sómụ́lóꞌbó ledre bɨ ꞌyị ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledrené, gɨ zɨ́a wá ní. Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ owụ́ gara ga bɨ gbóo gbóo ore ní, kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
MAR 6:7 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́a ndóloyóko ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye ídíye do dokéké e, zɨ́a kása yée gbre gbre.
MAR 6:8 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ mɨndérése, ídísé ꞌdíꞌbi lá dụụ́ ngbángbá. Ndásé ꞌdíꞌbi kombo e, ambata e, kɨ́ késị́ wá.
MAR 6:9 Wará bɨ sịndị́se ní asá go, ndásé ꞌdíꞌbiṛóngó bongó wá.
MAR 6:10 “Togụ́ ógụsé go sɨmɨ ngíti gara, ídísé ndị́sị sɨmɨ ꞌbe bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ ní ásé nda fú ókpó gɨ ore.
MAR 6:11 ꞌBe máa wo bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ wá, uwúnɨ́ ledre esé kpá sɨmɨ a wá ní yá, ídísé ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́se cịkị ore sɨmɨ bɨ ásé go ndéréókpó ní gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí, asinɨ́ go gɨ romá.”
MAR 6:12 Zɨ́ye ndéréókpóye, ndị́sị úku ledre zɨ́ ꞌyị e, idínɨ́ óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé.
MAR 6:13 Zɨ́ye lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ye sụ́sụꞌbụ́ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.
MAR 6:14 Zɨ́ ngére Eróde úwú phanda ledre Yésụ. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre kɨ́dí, “Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ba, urú go ne, ndịsị méngị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé gére née gɨ zɨ́ kéyị née.”
MAR 6:15 Ngíti géyị ꞌyị e ya, Yésụ nɨ, “Nébị Ilíya kóna ní.” Ngíti géyị ya, “Nɨ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní.”
MAR 6:16 Sɨmɨ bɨ Eróde uwú ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku yée gɨ ro Yésụ kenée ní, zɨ́a úku ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Zɨ́ Yiwáni kóo máúfu wo ní, úrúne née go tɨ́ ne maꞌdíi?”
MAR 6:17 Eróde ꞌdiꞌbi kóo Erodíya meꞌbe lúnduné Phị́lịpo. Zɨ́ Yiwáni úku ledre kɨ́dí ndaá bɨlámáne zɨ́a méngị kéyị kenée wá. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Yiwáni óto wo sɨmɨ sị́gịnị.
MAR 6:18 Yiwáni ya kɨ́dí, “Ndaá mɨútúásáne zɨ́yị ꞌdíꞌbióyó kára gɨ zɨ́ lúnduyị́ nda zɨ́yị wá.”
MAR 6:19 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, kémbị́ ꞌbú Yiwáni ndaá kóo do Erodíya wá. Zɨ́a kóo óto ledre sɨmɨné kɨ́dí, née nɨ úfu Yiwáni ꞌbúó.
MAR 6:20 Eróde ndịsị kóo éré kɨ́ úfu Yiwáni kpá ngịrị, gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí, Yiwáni luyú ené ledre wá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ sị́gịnị e idínɨ́ lúrú bi kacɨ́ a. Abú ledre bɨ Yiwáni ndịsị kóo úku a ní ndịsị ꞌdóꞌdo sómụ́ ledre ené yá ili kóo kpá fú ndị́sị úwú yata ledre e gɨ zɨ́ Yiwáni.
MAR 6:21 Zɨ́ mɨsiꞌdi líkpíne zɨ́ kára née Erodíya, gɨ ro úfu Yiwáni. Eróde mengị ayímbi ꞌbɨ sị́lị́ bɨ kóo aránɨ́ née sɨmɨ a ní. Zɨ́a ndóloógụ mɨngburoko ꞌyị ené e kpá kɨ́ mɨngburoko manda ga bɨ ꞌbɨ asikíri e ndịsịnɨ́ méngị moko kéye sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.
MAR 6:22 Zɨ́ nyị́ Erodíya ólụ́ne ndị́sị léꞌbé keꞌbị, zɨ́ rokinyi méngị Eróde e kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ánu éyị́ kéye ní mbá. Zɨ́ Ngére ị́nyịné úku ledre zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ íli zɨ́ma íꞌbí a zɨ́yị ní ꞌdi? Mááyí íꞌbí a zɨ́yị.”
MAR 6:23 Zɨ́a ị́nyịné lólóbụ́ zɨ́ owụ́ née kɨ́dí, “Tɨ́ lá éyị́ bɨ íli wo ní mááyí íꞌbí a zɨ́yị, abú yana káṇgá bɨ mááyí ngére sɨmɨ a ba.”
MAR 6:24 Zɨ́ owụ́ née ngásáne ndúꞌyú mbágáne kɨ́dí, “Máídí úku ledre ꞌdi?” Mbágáa ya zɨ́a ní, “Idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni ꞌyị bábátị́zị́ ꞌyị e zɨ́yị.”
MAR 6:25 Zɨ́ owụ́ née geré ị́nyịné ngásándáꞌbané úku ledre zɨ́ ngére kɨ́dí, “Máíli idínɨ́ íꞌbíógụ kúṛógbó do Yiwáni Babatị́za zɨ́ma do éyị́ ona.”
MAR 6:26 Zɨ́ bi sị́nyị́ne ro ngére gbála. Nda lá, gɨ zɨ́a bɨ, lolóbụ́ go do komo ꞌyị ga bɨ ndoloogụ yée ní, zɨ́ ngịrị méngị wo asi wá.
MAR 6:27 Zɨ́a kása ꞌyị kɨ́dí, “Ndéré mu úfu Yiwáni zɨ́yị ógụyị́ kɨ́ kúṛógbó doa gɨrí.” Zɨ́ asikíri née ndéréne sɨmɨ sị́gịnị íri, zɨ́a úfu Yiwáni, zɨ́a óṇgo ꞌdécị goa,
MAR 6:28 do ógụné kɨ́ kúṛógbó doa do éyị́, zɨ́a ị́nyịné íꞌbí a zɨ́ owụ́ née. Zɨ́a ndéréne kɨ́e íꞌbí a zɨ́ mbágáne.
MAR 6:29 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre a ní, zɨ́ye ógụyé ꞌdíꞌbi umbu a, ndéréye kɨ́e óto a.
MAR 6:30 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndáꞌbaógụyé, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre ga bɨ mengịnɨ́ yée kɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodonɨ́ yée zɨ́ ꞌyị e ní, mbá zɨ́ Yésụ maꞌdáa.
MAR 6:31 Née ní zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nda kóo ndị́sị kɨ́ ógụ zɨ́ye gbụ́rụ́ gbụrụ gbụ́rụ́ gbụrụ, sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ndaá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́dí, “Nderézé aka mu do ngíti owụ́ bi gɨ ro zɨ́se aka ꞌdówụ́rosé cúkuꞌdée.”
MAR 6:32 Zɨ́ye ị́nyịyé ngúcuyé kɨ́ kuṛúngba ndéréye do ngíti owụ́ bi.
MAR 6:33 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú yée kɨ́ ndéré, zɨ́ye tónóye ógụyé gɨ sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá, ndị́sị ngásáye rụụ gɨ do gbúṛóngó, ógụụ́tụ royé fị ye gɨ zɨ́ Yésụ íri.
MAR 6:34 Sɨmɨ bɨ Yésụ ekị́ogụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, zɨ́a lúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née, zɨ́ lerị́ye méngị wo, gɨ zɨ́a nɨyí kacɨ́ komoa káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ ꞌyị lúrú bi ndaá kacɨ́ye wá ní. Zɨ́a tónóne ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ye.
MAR 6:35 Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bi ba ꞌbe ndanɨ́ doa wá, kadra utú kpá go.
MAR 6:36 Ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị ga ba ndéréye do bi ga bɨ gbóo gbóo kɨ́ra ní ní, gɨ ro zɨ́ye úgú éyị́ mɨánu, zɨ́ye ánu a.”
MAR 6:37 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née ofụnɨ́ go. Abú késị́ idí ba gáa zɨ́ze ona kpá za cụ́ késị́ ꞌbɨ ꞌyị bɨ mengị moko gɨ roa sɨmɨbi kị́éꞌdo ní yá, utúasá fú lá úgú éyị́ mɨánu, zɨ́a ásáne kɨ́ ꞌyị ga gére née wá.”
MAR 6:38 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née mbá ndu?” Sɨmɨ bɨ nderénɨ́ lúrú a ní, zɨ́ye ógụyé kɨ́ ledre kɨ́dí, “Ambata nɨ íri lá dụụ́ ịnyị, kɨ́ mɨnzéré kénzé e gbre.”
MAR 6:39 Zɨ́ Yésụ úku ledre, idínɨ́ ífibáyi ꞌyị ga gére née zɨ́ye ndị́sịyé bi do súwú e ore.
MAR 6:40 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé bi e mɨngúngúcua, ngíti géyị míya, ngíti géyị cị́ gbre doa sokó.
MAR 6:41 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata bɨ ịnyị kɨ́ mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née, zɨ́a lúrú bi komo ere ꞌdága, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, do ꞌdéweífi sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ífi yée zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́a ífi mɨnzéré kénzé ga bɨ gbre née kacɨ́ye kpá kenée.
MAR 6:42 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́a útúásáne kɨ́ye kpịnị.
MAR 6:43 Zɨ́ lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́yóko nyụnyụ́ ambata kɨ́ kénzé bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ ní, zɨ́ gbété e ꞌdúcuyé kɨ́ye sokó doa gbre.
MAR 6:44 ꞌYị ga bɨ kóo anunɨ́ éyị́ née ní, olonɨ́ yaꞌdá e mbá álifu ịnyị.
MAR 6:45 Geré gɨ ore, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéré ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá kɨ́ kuṛúngba sóngó née sɨmɨ Beteseyị́da. Zɨ́a aka ídíáká ꞌbɨ ené ꞌdáꞌba úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née ndáꞌbayé ꞌbe.
MAR 6:46 Sɨmɨ bɨ uku ledre go zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí bayinɨ́ mu ní, zɨ́a ékị́ne do landa íni ini zɨ́ Lomo.
MAR 6:47 Zɨ́a ndị́sịné do gbúṛóngó íri ngúcuné gị kɨ́ tagá, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréógụyé kɨ́ kuṛúngba yana mongụ́ mɨkavu.
MAR 6:48 Zɨ́ Yésụ lúrúndíki ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́ ꞌdóꞌdó kɨ́ ndéré yana iní, gɨ zɨ́a bɨ síli ilí ꞌdịyị roné yóó doyé ní. Nda go kɨ́ sị́ ndóndó zɨ́ Yésụ tónó ndéréne do iní zɨ́ye íri, zɨ́a áyíne ókpóómo yée.
MAR 6:49 Zɨ́ye lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré do iní, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, nɨ ꞌyị lárá, zɨ́ye tónó gbúrógbóye gɨ zɨ́ ngịrị.
MAR 6:50 Sɨmɨ bɨ ịnyịnɨ́ mbá lúrúndíki Yésụ ní, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya. Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, ídísé ódó mɨmbéꞌdesé née yị́ ené máa.”
MAR 6:51 Zɨ́a ékị́ne zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba, geré zɨ́ mongụ́ síli bɨ gáa née ndécị́ne, zɨ́ bi ídíne sií. Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komoyé.
MAR 6:52 Abú lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ méngị zɨ́a óyólóꞌbó ambata bɨ cúkuꞌdée ní, ídíne mongụ́ éyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá ánu a ní, go cụ́ kɨ́ komoyé yá, zɨ́ sómụ́ ledre eyé ꞌdụ́tụné owoꞌdiꞌbinɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ a wá.
MAR 6:53 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụnɨ́ bi go sága ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ gara bɨ Geneseréta ní, zɨ́ye ị́nyịyé ódóngéṛị kuṛúngba ore.
MAR 6:54 Sɨmɨ bɨ ekị́ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ ꞌyị e ówo a kɨ́dí Yésụ ogụ née ne.
MAR 6:55 Zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé sɨmɨ gara ga bɨ ore ní mbá kɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́ Yésụ tɨ́ káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsịnɨ́ méngị a togụ́ owonɨ́ go ya Yésụ nɨ go ore ní.
MAR 6:56 Bi ga bɨ za mbá Yésụ ndịsị ndéré doyé ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá eyé e zɨ́a, togụ́ sɨmɨ sụ́ụ zɨ́ye ndị́sị dódó royé roa gɨ ro zɨ́ ꞌyị ndíyá eyé e ꞌdíꞌbi lá gba tara bongó bɨ gɨ roa ní. Yée ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sị́lị́ye roa ní, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne gɨ royé mbá.
MAR 7:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní yóko royé cigí Yésụ.
MAR 7:2 Zɨ́ye lúrúndíki ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́ ndị́sị ánu éyị́ kɨ́ “ị́ndrị” née kɨ́dí lugunɨ́ sị́lị́ye kí wá.
MAR 7:3 Yụ́da e, kɨ́ngaya kɨ́ Farụsáyo e, anunɨ́ eyé eyị́ geré mɨánu wá, nɨyí aka lúgu sị́lị́ye kacɨ́ ondụ́ eyé kí.
MAR 7:4 Togụ́ ndaꞌbaogụnɨ́ go gɨ sɨmɨ sụ́ụ yá, nɨyí aka lúgu sị́lị́ye kí nɨyí fú ánu éyị́. Zɨ́ye ndị́sịyé kpá lódụ́ kacɨ́ ngíti géyị ondụ́ ga bɨ káa zɨ́ lúgu sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨyé ní.
MAR 7:5 Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị mengịnɨ́ ledre e gɨ zɨ́a kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ꞌbɨ mɨngburoko ꞌyị ezé e gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi? Bɨ zɨ́ye ndị́sịyé ánu éyị́ geré mɨánu, lugunɨ́ sị́lị́ye kí wá ní?”
MAR 7:6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ábuwá, nébị Isáya uku kóo gɨ rosé tɨ́ mbigí ledre kɨ́dí, “ ‘ꞌYị ga ba ndịsịnɨ́ óto úndrumá lá dụụ́ do tarayé, tɨ́ lá mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené gɨ romá gbála.
MAR 7:7 Ndịsịnɨ́ mbófo máa lá gbékpị́ne, ndị́sịnɨ́ tɨ́ ꞌdódo ledre ní, tɨ́ lá yị́ eyé lorụ eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.’
MAR 7:8 Ótoómosé mbigí lorụ ꞌbɨ Lomo kenée, zɨ́se nda yị́ esé lányáse ro ondụ́ esé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.”
MAR 7:9 Zɨ́a úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé léꞌbéꞌdófụ do lorụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre esé e kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ bulúndusé e.
MAR 7:10 Mụ́sa iꞌbí kóo lorụ ꞌbɨ Lomo go zɨ́se kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru ꞌbụyị́ e kɨ́ mbágáyị. ꞌYị bɨ nɨ uku tara sinyí zɨ́ ꞌbụné e kɨ́ mbágáne ní, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba.’
MAR 7:11 Ndị́sịsé ꞌdódo lorụ bɨ ꞌbɨ bulúndusé e ní zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ꞌbụa togụ́ mbú mbágáa ili sáká éyị́ gɨ zɨ́a yá, nɨ mɨútúásáne ꞌyị née idí úku ledre zɨ́ ꞌbụné née togụ́ mbágáne kɨ́dí, ‘Éyị́ bɨ máíli sáká yị́ị kɨ́e ní, ndaá lolụ wá, máíꞌbí go zɨ́ Lomo.’
MAR 7:12 Ndị́sịsé née go sínyiónzó ꞌyị e, sakánɨ́ lolụ ꞌbụyé e kɨ́ mbágáye wá.
MAR 7:13 Ótoómosé lorụ bɨ ꞌbɨ Lomo kenée, zɨ́se lányáse ro ondụ́ esé. Zɨ́se ndị́sịsé méngị tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị bɨsinyí ledre e.”
MAR 7:14 Zɨ́ Yésụ ndóloógụ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé aka úwú ledre bɨ mááyí úku a ba, zɨ́se ówo ini ledre gɨ sɨmɨ a.
MAR 7:15 Éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí ánu sɨmɨné ní, oto ené wo zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo wá. Bɨsinyí ledre bɨ ndịsị olụ́ogụ gɨ taraꞌyị ní, ndịsị óto ꞌyị ne, zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo.
MAR 7:16 ꞌYị bɨ mbílía uwú ledre bú ní, ídí úwú ledre née bɨlámáne.”
MAR 7:17 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbanɨ́ nda gɨ ore go ꞌbe, nɨyí go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo gɨ ro muruwayi bɨ gáa uku née.
MAR 7:18 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ gáa máúku née fú lá wá? Máyá, éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí anu wo sɨmɨné ní, oto ené wo zɨ́a ídíne bɨsinyíne do komo Lomo wá.
MAR 7:19 Éyị́ mɨánu nderé ené ndị́sị sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị wá, ndịsị lá sɨmɨ ꞌyị, nda gɨrí, zɨ́a ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a sága. Éyị́ mɨánu e mbá nɨyí bɨlámáye gɨ ro ánu yée.”
MAR 7:20 Zɨ́a ị́nyịné kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndịsị ꞌdíꞌbióyó ꞌyị gɨ ro Lomo ꞌdáꞌba ní, nɨ lá dụụ́ bɨsinyí mɨmbéꞌde ꞌyị.
MAR 7:21 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ mɨmbéꞌdea emengụ́ ní, bɨsinyí mɨsómụ́ ledre nɨyí ndị́sị ógụ zɨ́a káa zɨ́: méngị ꞌberị, kɨ́ úgu ugu, kɨ́ úfu ꞌyị e, kɨ́ sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní,
MAR 7:22 kɨ́ óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị e, kɨ́ ngíti géyị bɨsinyí ledre e, kɨ́ lóndo ꞌyị e, kɨ́ ledre bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ komokenyị́ ní, kɨ́ óto bɨsinyí mɨmbéꞌde ro ꞌyị e, kɨ́ lị́kpị́ ịrị ꞌyị, kɨ́ ị́lị́, nda kpá kɨ́ bɨcayi ledre e.
MAR 7:23 Bɨsinyí ledre káa zɨ́ ga gére ní, ndịsịnɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị, zɨ́ye óyólóꞌbó ꞌyị bɨsinyíne do komo Lomo.”
MAR 7:24 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndéréne sɨmɨ gara bɨ Táyire ní. Zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ngíti ꞌdị́cị́ ili ené kóo zɨ́ ngíti ꞌyị ówo a wá. Abú kenée ndotó, ledrea utúasá ené lóꞌbo wá.
MAR 7:25 Ngíti kára nɨ kóo ore nyị́a nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné. Sɨmɨ bɨ uwú ledre kɨ́dí Yésụ nɨ sɨmɨ ngíti ꞌbe ore ní, zɨ́a geré ógụné útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne bi kóꞌdụ́ Yésụ.
MAR 7:26 Kára máa née nɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Gịrị́gị aránɨ́ wo sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Fonị́sịya ní. Zɨ́a ógụ dódó roné zɨ́ Yésụ idí ndéré lágaóyó dokéké gɨ sɨmɨ nyị́ne ꞌdáꞌba.
MAR 7:27 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ mɨánu ꞌbɨ owụ́ e idínɨ́ ánu yị́ eyé ye, ndanɨ́ íꞌbí a zɨ́ ị́sị e wá.”
MAR 7:28 Kára née ya, “Nɨ tɨ́ káa zɨ́ bɨ úku née Ngére. Abú kenée ndotó, ị́sị nɨyí ꞌdóꞌdụ́ ꞌbɨ eyé gbóo nyụnyụ́ a bɨ nɨ ndị́sị ṛéṛe gɨ tara owụ́ maáge ní.”
MAR 7:29 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ódro go bɨlámáne, ndáꞌba mu ꞌbe, dokéké olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ owụ́ ꞌbɨ eyị́ go.”
MAR 7:30 Zɨ́ kára née ndáꞌbalúgu roné ꞌbe, zɨ́a ógụndíki owụ́ kɨ́ ꞌdúꞌdu dokéké olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨa go.
MAR 7:31 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ gara bɨ Táyire, ndéréne kpụrụ́ gɨ sɨmɨ wo bɨ Sidóna ní, zɨ́a ndéréógụné do mɨkavu Galiláya, zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Dikapolị́sị.
MAR 7:32 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ógụyé kɨ́ ngíti oꞌdo, nɨ mɨmbílí ngbụtụ́, odroenzị roné gɨ zɨ́a wá, zɨ́ye dódó royé ro Yésụ, idí óto sị́lị́ne ro oꞌdo née.
MAR 7:33 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdíꞌbi oꞌdo née ndoo ꞌdí sogo ní, zɨ́a ésị nzisị́lị́ne gu mbílía. Zɨ́a lúꞌbu súrú, zɨ́a óto a do dondene oꞌdo née.
MAR 7:34 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné lúrú bi komo ere ꞌdága, zɨ́a ꞌdówụ́ne difi, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Éfata” ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Líkpí mu”
MAR 7:35 Geré, zɨ́ mbílí oꞌdo née líkpíne, zɨ́ dondenea kpá líkpí roné, zɨ́a tónó ndị́sị ódroné zɨ́ ꞌyị e bɨlámáne.
MAR 7:36 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Ndásé aka úku ꞌdódo ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.” Abú ụcụomo yée kenée ndotó, ukutatánɨ́ nda yị́ eyé ledre née ꞌdáꞌdá.
MAR 7:37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́a lụ́tụ́ne kacɨ́ komoyé, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ábuwá, Yésụ nɨ yị́ ené bɨlámá ꞌyị. Mengịyeme ofụ ledre e go. Yeme ꞌyị ga bɨ odronɨ́ wá ní zɨ́ye ódroyé. Yée ga bɨ mɨmbílí ngbụtụ́ e ní, zɨ́ye úwú ledre.”
MAR 8:1 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá yóko royé. Sɨmɨ bɨ éyị́ mɨánu ndaá lolụ zɨ́ye wá ní, zɨ́ Yésụ ndóloógụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
MAR 8:2 “Lerị́ ꞌyị ga ba mengị máa yáa go mɨméngị, mengịzé kéye kɨ́ra go sị́lị́ ota, éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ye wá.
MAR 8:3 Utúasá zɨ́ma ótoómo yée ndáꞌbayé ꞌbe kɨ́ ꞌbú wá, komoyé nɨ ụ́lụ́ do mɨsiꞌdi, zɨ́ye útúye gɨ zɨ́a ngíti géyị ogụnɨ́ gɨ gbála.”
MAR 8:4 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ya zɨ́a ní, “Azé ówo éyị́ mɨánu sɨmɨ súwú ona íꞌbí a zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ ga gére née gɨ ꞌda?”
MAR 8:5 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ambata nɨ zɨ́se kɨ́rɨ́ née ndu?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ambata nɨ lá dụụ́ ịnyị doa gbre (7).”
MAR 8:6 Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí ndị́sịsé aka bi. Zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née, íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨyé, íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ro ífi yée zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ye méngị a tɨ́ kenée.
MAR 8:7 Mɨnzéré kénzé e nɨyí kóo kpá bo zɨ́ye ore cúkuꞌdée, zɨ́ Yésụ kpá íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née, idínɨ́ kpá ífi kénzé ga gére née zɨ́ ꞌyị e.
MAR 8:8 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́a ásáne kɨ́ye mbá. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́yóko ngítí a bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ ní, kɨ́ mbụ́ra e kpá ịnyị doa gbre.
MAR 8:9 ꞌYị e nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́, yaꞌdá e nɨyí ꞌbɨ eyé álifu eso (4,000). Zɨ́ Yésụ íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé e.
MAR 8:10 Geré zɨ́ye ị́nyị ꞌbɨ eyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba ndéréye sɨmɨ ngíti káṇgá kɨ́ ịrịné Dalamanụ́ta.
MAR 8:11 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úzu Yésụ kɨ́ ndúꞌyú kɨ́dí, “Idí méngị ngíti géyị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé komo ere ní.”
MAR 8:12 Zɨ́ Yésụ ꞌdówụ́ne difi, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ꞌyị ga bɨ cakaba ba ndịsịnɨ́ ndúnduꞌyú gɨ ro zɨ́ye lúrú ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé té kí kɨ́ komosé gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Máúku zɨ́se maꞌdíi, máútúásá méngị éyị́ kenée zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́se née wá.”
MAR 8:13 Zɨ́a ótoómo yée ore, zɨ́a ndáꞌba ékị́lúgu roné sɨmɨ kuṛúngba, do ꞌdógụ mɨkavu sága gɨ ꞌdí keṛị́.
MAR 8:14 Ábuwá ꞌyịmɨkása e otoomolịgịnɨ́ ambata go. Wo bɨ zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba ní nɨ lá dụụ́ kị́éꞌdo.
MAR 8:15 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Komosé idí ídí rosé. Zɨ́se ꞌbáꞌbá rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Eróde e bɨ káa zɨ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ ndịsịnɨ́ óto a sɨmɨ ambata eyé e ní.”
MAR 8:16 Zɨ́ye tónó ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Uku ledre née kenée gɨ zɨ́a bɨ ambata ndaá zɨ́ze ona wá ní?”
MAR 8:17 Yésụ ówo sómụ́ ledre eyé née go, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé ódro gɨ ro ambata bɨ ngárá ndaá ní gɨ ro ꞌdi? Ówoyémesé esé fú lá ledre née wá? Éyị́ bɨ mɨmbéꞌdesé nɨ gɨ zɨ́a bɨsinyíne kenée ní ꞌdi?
MAR 8:18 Bɨ komosé nɨ bo ní, lúrúsé esé bi wá? Mbílíse uwú ené kpá ledre wá? Sómụ́ndíkisé esé kpá ledre wá?
MAR 8:19 Sɨmɨ bɨ kóo máꞌdéweífi sɨmɨ ambata ga bɨ ịnyị (5), zɨ́ ꞌyị ga bɨ álifu ịnyị (5,000) ní, ngítí a bɨ kóo anuomonɨ́ ní, ꞌducunɨ́ kóo gbété e ndu?” Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Gbété e sokó doa gbre (12).”
MAR 8:20 “Sara yée ga bɨ kóo ịnyị doa gbre (7) máꞌdéweífi sɨmɨyé zɨ́ ꞌyị ga bɨ álifu eso (4,000) ní, ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcusé kóo mbụ́ra e kɨ́ ngítí ye ndu?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mbụ́ra e ịnyị doa gbre (7).”
MAR 8:21 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sara née ní ní, ówosé aka ledre gɨ sɨmɨ a fú lá wá?”
MAR 8:22 Zɨ́ye ógụyé sɨmɨ Beteseyị́da, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ ngíti oꞌdo komoa ndaá, zɨ́ye dódó royé ro Yésụ idí óto sị́lị́ne ro oꞌdo née.
MAR 8:23 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́a, zɨ́ye ólụ́ógụyé kéne gɨ sɨmɨ owụ́ gara née sága. Zɨ́a óṛó súrú ro komo oꞌdo née, zɨ́a óto sị́lị́ne roa, zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Lúrúndíki éyị́ e go íri?”
MAR 8:24 Zɨ́a lúrú bi cii, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Málúrúndíki tɨ́ ꞌyị e go ní, tɨ́ lá nɨyí káa zɨ́ kágá e ndịsịnɨ́ gámá ye ní.”
MAR 8:25 Zɨ́ Yésụ kpá ótoándá sị́lị́ne ro komoa, zɨ́ komoa líkpíne zɨ́a nda lúrúyéme éyị́ e bɨlámáne.
MAR 8:26 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndáꞌba mu ꞌbe, tɨ́ lá ndá aka ꞌdódo royị́ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara íri wá.”
MAR 8:27 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Beteseyị́da gɨ ore kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, do ndéréógụyé sɨmɨ do ꞌbe ga bɨ cigí gara bɨ Kayisaríya Phị́lịpo ní. Sɨmɨ ndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́a ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌYị e ndịsịnɨ́ úku a ya mááyí náambi?”
MAR 8:28 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, áyí Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e, ngíti géyị ya, áyí nébị Ilíya, ngíti géyị ya, áyí ngúru nébị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní.”
MAR 8:29 Zɨ́ Yésụ kpá ndúꞌyú ándá yée kɨ́dí, “Sara nda sée, úkusé ꞌbɨ esé kɨ́dí mááyí náambi?” Pétero ya zɨ́a ní, “Áyí Kɨ́résịto.”
MAR 8:30 Zɨ́ Yésụ lórụ yée kɨ́dí, “Ndásé aka úku ꞌdódo ledre máa née zɨ́ ꞌyị e wá.”
MAR 8:31 Zɨ́ Yésụ tónóne ꞌdódo ledre bɨ ꞌyị e nɨyí méngị née kɨ́e ní zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị e, kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí karanée ị́nyị mbá méngị láráma, zɨ́ye úfu máa, gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota, zɨ́ma úrúma.”
MAR 8:32 Sɨmɨ bɨ uku ledre fúó kenée ní, kɨ́dí nɨyí karanée méngị láráne zɨ́ye kpá úfu née ní, zɨ́ Pétero ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ndoo ꞌdí sogo, ndị́sịné úku ledre zɨ́a éyị́ ndaá méngị roné kenée wá.
MAR 8:33 Zɨ́ Yésụ óyó kóꞌdụ́ne zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Ị́nyị gɨ cigíma íri Satána. Sómụ́ ledre eyị́ née ndaá ꞌbɨ ené ꞌbɨ Lomo wá, yị́ ené ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí.”
MAR 8:34 Nda gɨ ore, zɨ́ Yésụ ndóloyóko tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, idí ótoómo ledre ené e mbá zɨ́a ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá ené lódụ́ máa.
MAR 8:35 ꞌYị bɨ ili yómo roné kɨ́ roné ní, omo gú wá. Togụ́ ꞌyị iꞌbí roné za mbá zɨ́ma kpá gɨ ro bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo yá, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
MAR 8:36 Abú ꞌyị nɨ ba kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba za mbá zɨ́ne, togụ́ trịdrị bɨ za fí ní ndaá zɨ́a wá yá, éyị́ ga gére née mengịnɨ́ éyị́ zɨ́a mbá wá.
MAR 8:37 Éyị́ bɨ kị́éꞌdo do sogo káṇgá ona yaá nɨ ꞌdíꞌbiógụ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị ní ndaá.
MAR 8:38 Togụ́ dokuwu mengị ꞌyị zɨ́a otoomo ledre amá lá gɨ zɨ́ ngịrị ꞌyị lúyú ledre ga bɨ ilinɨ́ ledre amá wá ní yá, sɨmɨ bɨ karanée máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, mááyí ndáꞌbaógụ kɨ́ maláyika amá e sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Babá ní, dokuwu nɨ kpá méngị máa zɨ́ma ótoómo ꞌyị máa née.”
MAR 9:1 Zɨ́a kpá úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse bɨ ásé tóro née, nɨyí aka lúrú rokoꞌbụ bɨ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ komoyé té kí nɨyí nda fú úyu.”
MAR 9:2 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị doa kéṛị́ (6), zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ lúnduné Yiwáni zɨ́ye ndéré ékị́ye ngúcuyé do ngbángbá landa ꞌdága. Zɨ́ toso Yésụ óyólóꞌbó roné do komoyé do landa íri.
MAR 9:3 Zɨ́ bongó bɨ roa ní óyólóꞌbó roné bɨkenyị́ne kpɨ́lélé, ngíti éyị́ ndaá káa zɨ́a wá.
MAR 9:4 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e gbre, Ilíya e kɨ́ Mụ́sa bɨ kóo Lomo ꞌdiꞌbi yée go ꞌdesị́ ní, ólụ́ógụyé zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ndị́sị ódroyé kéye.
MAR 9:5 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, utúasá mɨútúásá zɨ́ze ndị́sịzé ona. Nɨ bɨlámáne zɨ́ze yéme kụ́tụ́ e ota kɨ́ra, ꞌbɨ eyị́, ꞌbɨ Mụ́sa kɨ́ ꞌbɨ Ilíya.”
MAR 9:6 Pétero owo mbị́ éyị́ bɨ née ndịsị úku a née wá gɨ zɨ́a ngịrị mengị yée go mɨméngị kɨ́ngaya.
MAR 9:7 Geré zɨ́ mongụ́ bụṛụngụ́ ógụné kụụ sólụ yée yeré, zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne gɨrí kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúa ofụ domá go. Ídísé úwú ledre gɨ taraa.”
MAR 9:8 Zɨ́ye lúrú bi cigíye gbaá, lurúndikinɨ́ lá dụụ́ Yésụ, Mụ́sa e kɨ́ Ilíya ndanɨ́ eyé lolụ wá.
MAR 9:9 Nda sɨmɨ mɨékị́ógụyé gɨ do landa gɨrí, zɨ́a ị́nyịné lórụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndásé úku ꞌdódo ledre bɨ gáa lúrúsé née zɨ́ ꞌyị e wá, ꞌbúó togụ́ karanée máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, máúrú go gɨ sɨmɨ umbu.”
MAR 9:10 Pétero e ukunɨ́ ledre née zɨ́ ꞌyị e mbá wá. Zɨ́ye ndị́sịyé úkulóꞌbó a lá dengbị́ye kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, kɨ́ ledre ꞌbɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨné kenée née?”
MAR 9:11 Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ukunɨ́ kɨ́dí, Ilíya nɨ aka ógụ ꞌdáꞌdá kí zɨ́ Kɨ́résịto nda ógụné ní wá?”
MAR 9:12 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi, Ilíya nɨ aka ndáꞌbaógụ fị ne yémelúgu ledre ga bɨ kóo sinyínɨ́ ní kí. Sara éyị́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ꞌdóꞌdó zɨ́ ꞌyị e ásiyé gɨ ro a gɨ zɨ́a kí ní ꞌdi?
MAR 9:13 Máúku zɨ́se, Ilíya ogụ kóo go mengịnɨ́ kóo lárá a bɨsinyíne cé káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú uku Lomo ní.”
MAR 9:14 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbaogụnɨ́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ idíakánɨ́ ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌba ore ní, zɨ́ye ógụndíki tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí go ndị́sị ítí kangú kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére ní.
MAR 9:15 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née lurúndikinɨ́ Yésụ ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, zɨ́ye ụ́dụyé mbá rụụ ngásáye íꞌbí mandá zɨ́a.
MAR 9:16 Zɨ́ Yésụ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ndị́sịsé ítí kangú bɨ ꞌdényé bɨ káa ba ba gɨ ro ꞌdi?”
MAR 9:17 Zɨ́ ngíti oꞌdo gɨ do ngárá ꞌyị e kɨ́rɨ́ née úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, máógụ gáa kɨ́ owụ́ ꞌbɨ amá ba zɨ́yị. Dokéké ndịsị méngị wo, ꞌdụ́tụ taraa go, odro lolụ gɨ zɨ́a wá.
MAR 9:18 Togụ́ tonó wo go yá, zɨ́a lálaónzó wo gbụ bi, zɨ́ somụ́ ndị́sị ógụné taraa kodụ kodụ kodụ káa. Zɨ́a ndị́sịné kɨ́ náná do soné, zɨ́a órụné gɨ zɨ́a ꞌduo gbɨgaga káa. Mándúꞌyú gáa ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba, gɨ ro zɨ́ye lágaóyó a gɨ sɨmɨ a ní, romo yée mɨrómo utúasánɨ́ kɨ́e wá.”
MAR 9:19 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ṇgúṇgusé aka esé ledremá wá? Azé ndị́sị go fú lá kése káa ní? Utúasá idí kenée wá. Ógụsé kɨ́ owụ́ née gɨrí mu zɨ́ma yáa.”
MAR 9:20 Zɨ́ye ógụyé kɨ́ owụ́ née zɨ́ Yésụ. Sɨmɨ bɨ bɨcayi lomo lúrúndíki Yésụ ní, zɨ́a óto owụ́ née zɨ́ roa ndị́sị lángbané, zɨ́a lálaónzó owụ́ née gbụ bi, zɨ́a ndị́sị gbúrógbóne, zɨ́ somụ́ kpá ndị́sị ógụné gɨ taraa.
MAR 9:21 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndúꞌyú ꞌbụa kɨ́dí, “Éyị́ máa née luꞌbú kɨ́e goó?” ꞌBụa ya zɨ́ Yésụ ní, “Tonó kóo méngị wo go kú gɨ do owụ́ a zaá gị karaba ba.
MAR 9:22 Ndịsị kɨ́ lálaónzó wo ku phoꞌdụ, kpá kɨ́ lálaónzó wo sɨmɨ iní gɨ ro zɨ́ne úfu wo ꞌdáꞌba. Togụ́ útúásá go sáká zée, lúrú aka lerị́ze zɨ́yị lágaóyó a gɨ sɨmɨ owụ́ née ꞌdáꞌba.”
MAR 9:23 Yésụ ya zɨ́ ꞌbụ owụ́ née ní ní, “Úku yá togụ́ mááyí útúásá yá? ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, owo bú kɨ́dí máútúásá go méngị éyị́ e mbá.”
MAR 9:24 Geré zɨ́ ꞌbụ owụ́ née úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, máṇgúṇgu ledreyị́ go lá cúkuꞌdée. Ídí sáká máa, gɨ ro zɨ́ma ṇgúṇgu ledreyị́ nda za kɨ́ngaya.”
MAR 9:25 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go yóko royé cigíye kɨ́ oꞌdo née ní ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ bɨcayi lomo née kɨ́dí, “Yị́ị, bɨ ꞌdụ́tụ mbílí owụ́ ba kpá kɨ́ taraa ní, ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a mu ndá lolụ ndáꞌbalúgu royị́ sɨmɨ a wá.”
MAR 9:26 Zɨ́ bɨcayi lomo née ị́drị́ónzó owụ́ née gbụ bi zɨ́a ndị́sị gbúgbúne káa zɨ́ ayí go úyu ní, geré zɨ́ bɨcayi lomo née ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a, zɨ́ owụ́ née ídíne káa zɨ́ uyu go ní. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Uyu go.”
MAR 9:27 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ owụ́ née, lálasị́kpị wo ꞌdága zɨ́ roa ídíne bɨlámáne.
MAR 9:28 Zɨ́ Yésụ ndáꞌbayé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ꞌbe zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ gáa utúasázé lágaóyó bɨcayi lomo gɨ sɨmɨ owụ́ née gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?”
MAR 9:29 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ini zɨ́ Lomo utúasá kɨ́ ledre e káa zɨ́ ga gére ne dụụ́ ne.”
MAR 9:30 Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ ore ndéréye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Yésụ ili kóo zɨ́ kémbị́ ꞌyị ówo bi bɨ yée nɨyí ndéré ndị́sị doa ní wá,
MAR 9:31 gɨ zɨ́a bɨ kóo ndịsị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨyí karanée íꞌbí ngbángá, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, do úfu wo. Nda sɨmɨ sị́lị́ ota (3) zɨ́a úrú ené.”
MAR 9:32 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga owoꞌdiꞌbinɨ́ ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ kóo ndịsị ꞌdódo a née wá, gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị ndúꞌyú wo ndaá kóo wá gɨ zɨ́ ngịrị.
MAR 9:33 Zɨ́ye ndáꞌbaógụyé ꞌbe sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní. Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ndị́sịsé gáa ítí kangú do mɨsiꞌdi ꞌdáa gɨ ro ꞌdi?”
MAR 9:34 Ukulugunɨ́ ledre kacɨ́ a zɨ́a wá, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ ítí kangú gɨ ro ambí nɨ dongaráye ne ledrea owóromo do ꞌbɨ lafúne e.
MAR 9:35 Zɨ́ Yésụ ndị́sịné bi, zɨ́a ndóloógụ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e yá, idí óto roné ndoo, zɨ́a ídíne ꞌdáꞌba, zɨ́a kpá ídíne ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ lafúne e za mbá.”
MAR 9:36 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ngíti owụ́ úku ledre zɨ́a tóroné kóꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née. Zɨ́a fáka owụ́ née zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí,
MAR 9:37 “Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi owụ́ káa zɨ́ wo ba sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a bɨ nɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, ꞌdiꞌbi née kpá go máa sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi ené née lá dụụ́ máa wá, ꞌdiꞌbi née go kpá wo bɨ kasaogụ máa ní sɨmɨ sụmụ.”
MAR 9:38 Geré zɨ́ Yiwáni úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, ogụ ndikizé ngíti oꞌdo kɨ́ ndị́sị lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e. Zɨ́ze ụ́cụómo wo gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ngúruzé wá.”
MAR 9:39 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndásé ụ́cụómo ꞌyị káa zɨ́ wo née wá. ꞌYị bɨ ndịsị méngị bɨlámá ledre kɨ́ ịrịmá ní, úku sínyi ené ledre gɨ do bi máa wá.
MAR 9:40 ꞌYị bɨ ngárá ndaá okó rozé wá ní, née go ꞌyị ezé.
MAR 9:41 Máúku zɨ́se maꞌdíi, abú ꞌyị iꞌbí zɨ́se lá gba iní mɨéwé, gɨ zɨ́a bɨ, ásé ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, Lomo nɨ karanée méngị bɨlámá ledre zɨ́a.
MAR 9:42 “Owụ́ káa zɨ́ wo ba ṇguṇgu ledremá go, togụ́ ꞌyị londo wo zɨ́a lúyú ledre yá, nɨ ídí bɨlámáne togụ́ odónɨ́ káꞌdá ro goa, do odóngeṛịnɨ́ wo kɨ́e ro tutú do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ iní yá, nɨ éme gbála.
MAR 9:43 Togụ́ ngúru sị́lị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ sị́lị́yị kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré kɨ́ sị́lị́yị gbrengárá ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.
MAR 9:45 Kpá kenée, togụ́ ngúru sịndị́yị ayí óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí óṇgoóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ sịndị́yị kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré ku phoꞌdụ kɨ́ sịndị́yị gbrengárá ní.
MAR 9:47 Togụ́ ngúru komomyị́ ayí óto yị́ị, zɨ́yị lúyú ledre yá, ídí cígíóyó a ꞌdáꞌba. Nɨ bɨlámáne zɨ́yị ndéréyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ komoyị́ kị́éꞌdo, gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndéré kɨ́ komoyị́ gbrengárá do ụ́cụ yị́ị nyé ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní,
MAR 9:48 kɨ́ꞌdí bɨ “ ‘kidri ga bɨ ndịsịnɨ́ ánu ꞌyị e ngárá uyunɨ́ wá, kɨ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kpá wá ní.’
MAR 9:49 ꞌYịmaꞌdí nɨ ídí mɨútúásáne do komo Lomo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó káa zɨ́ toꞌdo bɨ lefenɨ́ sɨmɨ ụkụ́ ní.
MAR 9:50 “Toꞌdo nɨ bɨlámá éyị́. Togụ́ ayá lolụ wá, moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá. Mɨméngị ledre esé e idínɨ́ ínyi zɨ́ lafúse e káa zɨ́ toꞌdo ní gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye sɨmɨ bikịdrị́.”
MAR 10:1 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndéréne sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya sága ngbuṛu Yeredéne. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá ógụyé zɨ́a ore, zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre zɨ́ye káa zɨ́ bɨ lengbe ní.
MAR 10:2 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úzu wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị ótoómo meꞌbené?”
MAR 10:3 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mụ́sa eké kóo zɨ́se sɨmɨ lorụ yaá ꞌdi?”
MAR 10:4 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mụ́sa ekéomo kóo zɨ́ze kɨ́dí, togụ́ ꞌyị otoomo meꞌbené yá, idí íꞌbí wáraga ꞌbɨ ótoómo roꞌyị zɨ́ kára máa née.”
MAR 10:5 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mụ́sa eké kóo lorụ née zɨ́se kenée gɨ zɨ́a bɨ dosé orụofụ go ní.
MAR 10:6 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ éyị́ e ní, ‘otoogụ ꞌyịmaꞌdí e oꞌdo kɨ́ kára.’
MAR 10:7 ‘Gɨ zɨ́ kéyị née, oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne, zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye óto ꞌbe kéne.
MAR 10:8 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ gbre née ídíye nda éyị́ kị́éꞌdo.’ Ndanɨ́ lolụ gbre wá, nɨyí goó éyị́ kị́éꞌdo.
MAR 10:9 Éyị́ bɨ Lomo oto go káa do éyị́ kị́éꞌdo ní, ꞌyịmaꞌdí ndaá ífi sɨmɨ a wá.”
MAR 10:10 Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ nda go ꞌdị́cị́ ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndúꞌyú wo gɨ ro ledre gána née.
MAR 10:11 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ otoomo mɨzefị meꞌbené, zɨ́a ndéréne ófụ́ ngíti kára ní, mengịnɨ́ née go ꞌberị ro mɨzefị meꞌbené.
MAR 10:12 Kpá kenée, togụ́ kára otoomo mɨzefị oꞌdo ꞌbɨ ené, zɨ́a nda ndéréne ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo yá, mengịnɨ́ née go kpá ꞌberị kɨ́ ngíti oꞌdo née ro mɨzefị oꞌdo ꞌbɨ ené.”
MAR 10:13 ꞌYị e ndịsịnɨ́ kóo ógụ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ye. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ụ́cụómo yée.
MAR 10:14 Zɨ́ ledre née kóo sínyíne ro Yésụ. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndásé ụ́cụómo owụ́ e kɨ́ ógụyé zɨ́ma wá, ótoómosé yée idínɨ́ ógụ zɨ́ma. Bi bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo nɨ gɨ ro ꞌyị ga bɨ káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ ga gére née.
MAR 10:15 Maꞌdíi, ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbe ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ owụ́ wá ní, utúasá ólụ́ íri wá.”
MAR 10:16 Zɨ́a tónóne ị́mbị́ owụ́ ga gére née kékị́éꞌdo ndị́sị kɨ́ óto sị́lị́ne doyé íꞌbí úndru zɨ́ye.
MAR 10:17 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ nda go gɨ ro ndéréókpó ené gɨ ore ní, zɨ́ ngíti oꞌdo ngásáógụné útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne, úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨlámá ꞌyị ꞌdódo ledre, mááyí méngị káa be ꞌdi zɨ́ma ndíki trịdrị bɨ za fí ní?”
MAR 10:18 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ndólo máa bɨlámá ꞌyị gɨ ro ꞌdi? Bɨlámá ꞌyị ndaá. Odụ bɨlámá ꞌyị dụụ́ Lomo.
MAR 10:19 Owo lorụ e bú bɨlámáne, ‘Ndá úfu ꞌyị wá, ndásé sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá, ndá úgu ugu wá, ndá úkuóto ledre ro ꞌyị wá, ndá lóndo ꞌyị gɨ ro éyị́ ené wá, ídí óto úndru ꞌbụyị́ e kɨ́ mbágáyị.’ ”
MAR 10:20 Oꞌdo née ya, “ꞌYị ꞌdódo ledre, tónóne kú gɨ do owụ́ma, máléꞌbé amá gɨ do lorụ wá.”
MAR 10:21 Gɨ zɨ́a ꞌbúa nɨ kóo do Yésụ. Zɨ́ Yésụ lúrú wo gbóó, zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ nɨ bo kị́éꞌdo méngị aka wá. Ndéré mu úgúóyó éyị́ ga bɨ zɨ́yị ꞌbe ní mbá ꞌdáꞌba, zɨ́yị ífibáyi késị́ye zɨ́ ꞌyị lerị́ e, zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ lódụ́ kacɨ́ma. Lomo nɨ karanée íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́yị.”
MAR 10:22 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ bi sínyíne ro oꞌdo née gbála. Zɨ́a ndéréne gɨ ore kɨ́ do komoné mɨsínyíne, gɨ zɨ́a nɨ kóo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne.
MAR 10:23 Zɨ́ Yésụ lúrú bi keree, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Nɨ mɨórụné kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní ólụ́ye ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
MAR 10:24 Zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née. Zɨ́ Yésụ kpá úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa e, maꞌdíi, nɨ mɨórụné kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo.
MAR 10:25 Nɨ owụ́ ledre cúkuꞌdée zɨ́ mongụ́ bangá bɨ gémele ní, ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ gu lị́bịra gɨ ꞌdí keṛị́. Tɨ́ lá gɨ ro ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨ mɨórụné gɨ ro zɨ́a ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
MAR 10:26 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́a lụ́tụ́ne komoyé, zɨ́ye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Sara togụ́ nda go kenée ní, ambí nɨ nda ómo ne?”
MAR 10:27 Zɨ́ Yésụ lúrú yée keree, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e yá, ledre káa zɨ́ née nɨ ídí mɨórụné. Ledre e nɨyí yị́ eyé kacɨ́ komo Lomo mbá cúkuꞌdée.”
MAR 10:28 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú áka, mongụ́ ꞌyị, otoomozé éyị́ ezé e go mbá, zɨ́ze útúze do kacɨ́yị káa zɨ́ ba.”
MAR 10:29 Yésụ ya zɨ́a ní, “Pétero, togụ́ ꞌyị otoomo ꞌbe ꞌbɨ ené, kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e, kɨ́ lúnduné e kɨ́ lémịné e nda kɨ́ mbágáne kɨ́ ꞌbụné e, kpá kɨ́ yáká ené e gɨ romá kɨ́ bɨlámá ledre yá,
MAR 10:30 nɨ ndíki tụ́ꞌdụ́ éyị́ e, ꞌdị́cị́ e, lúndu e, lémị e, mbágá e, owụ́ e kɨ́ yáká e rómo gɨ do yée ga bɨ cakaba ba nda kpá kɨ́ ꞌdoꞌdó e. Karanée zɨ́a kpá ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
MAR 10:31 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ledreyé nɨ mɨówóne ní, utúasánɨ́ lolụ gú karanée ídí kɨ́ ledreyé owóowó wá. Yée ga ledreyé ndaá owóowó wá ní, nɨyí nda ídí ye kɨ́ ledreyé owóowó.”
MAR 10:32 Zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi bɨ nderé ꞌdịyị roné sɨmɨ Yerụsaléma ní, Yésụ nɨ kóo za ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne komoyé, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ do kacɨ́ a ní, ídíye kɨ́ ngịrị royé. Zɨ́a kpá ị́nyịné ndóloyóko ꞌyịmɨkása ené e ꞌdí sogo, zɨ́a úkuógụ ledre bɨ nɨ gú méngị née ní zɨ́ye,
MAR 10:33 kɨ́dí, “Úwúsé aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba. Azé ba go ndéré sɨmɨ Yerụsaléma, kɨ́ꞌdí bɨ nɨyí íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní. Nɨyí ꞌdécị ngbanga a idínɨ́ úfu wo, do íꞌbí wo do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
MAR 10:34 Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ fólo máa, zɨ́ye lúbu súrú komomá, zɨ́ye ócó máa, zɨ́ye ị́nyịyé úfu máa. Zɨ́ma ídíma umbumá kɨ́ sị́lị́ ota, zɨ́ma úrú amá.”
MAR 10:35 Née ní, zɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni wotị́ Zebedị́ya ógụyé ndoo zɨ́ Yésụ, ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ nɨ bo, ilizé gáa zɨ́yị méngị a zɨ́ze.”
MAR 10:36 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé gáa zɨ́ma méngị zɨ́se ꞌdi?”
MAR 10:37 Zɨ́ye úku a zɨ́a kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ áyí gú karanée ndị́sị do kị́tị ngére eyị́ ní, ilizé zɨ́ze ídíze gbrengárá káa do mɨngburoko ꞌyị eyị́ e gbóo kɨ́yị, ngíti ꞌyị do sị́lị́yị ꞌbɨ anú, ngíti ꞌyị ꞌbɨ ené do ngelị.”
MAR 10:38 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ówosé esé éyị́ bɨ ásé ndúnduꞌyú gɨ roa ní wá. Útúásásé go gɨ ro éwé tara kóꞌdo nduwú bɨ mááyí gú ógụ éwé a ní maꞌdíi? Útúásásé go gɨ ro ꞌdíꞌbi babatị́za ꞌbɨ nduwú bɨ mááyí gú ógụ ꞌdíꞌbi a ní?”
MAR 10:39 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨɨ, azé útúásá.” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨɨ, tɨ́ maꞌdíi, ásé tɨ́ gú éwé tara kóꞌdo ndúwú bɨ mááyí ógụ éwé a ní kpá kɨ́ babatị́za ꞌbɨ nduwú bɨ mááyí gú ógụ ꞌdíꞌbi a ní.
MAR 10:40 Tɨ́ lá gɨ ro ndị́sị bɨ do anú kɨ́ do ngelị ní, ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá. Bi ga gére née nɨyí yị́ eyé gɨ ro ꞌyị ga bɨ yemeotonɨ́ go gɨ royé ní.”
MAR 10:41 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ sokó uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ sɨmɨyé ésị́ne ro Yakóbo e kɨ́ Yiwáni.
MAR 10:42 Zɨ́ Yésụ ndóloyóko yée do úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ yée káa do ngére e nda kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní nɨyí ye ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé do ꞌyị e mbá ní. Zɨ́ye ndị́sịyé óto ꞌyị e méngị moko zɨ́ye káa zɨ́ éyị́ bɨ ꞌyị e nɨyí owụ́kụlụ́ eyé e ní.
MAR 10:43 Éyị́ ndaá kenée dongaráse wá. Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse ili ídíne mongụ́ ꞌyị, idí óto roné káa do ꞌyị kasa ꞌbɨ lafúne e mbá.
MAR 10:44 Togụ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse ili zɨ́ne ídíne manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e mbá yá, idí ídí káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ lafúne e mbá.
MAR 10:45 Abú gba Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ógụ ené gɨ ro zɨ́ ꞌyị e méngị moko zɨ́a wá, ogụ yị́ ené gɨ ro méngị moko zɨ́ ꞌyị e, kpá gɨ ro íꞌbí roné úyuné gɨ ro yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.”
MAR 10:46 Zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Zérịko ní. Sɨmɨ bɨ nɨyí go mɨndéréókpóye kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nda kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ní, zɨ́ye ndíki oꞌdo bɨ komoa ndaá ní. Nɨ wotị́ Timáyo bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Batimáyo ní, nɨ mɨndị́sịné dogboṛụ mɨsiꞌdi ndị́sị ómbo éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e.
MAR 10:47 Sɨmɨ bɨ úwú ledre kɨ́dí, née Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ogụ ne ní, zɨ́a gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Dawídi, lúrú aka lerị́ma.”
MAR 10:48 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ Yésụ e née, ndị́sịyé kɨ́ngaya ụ́cụómo wo kɨ́dí, idí mụ́kụ́. Abú kenée ndotó, zɨ́ oꞌdo née nda gbúrógbó tátá roné ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Dawídi, lúrú aka lerị́ma.”
MAR 10:49 Zɨ́ Yésụ úwú ledre née, zɨ́a tóroné, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ndólosé aka oꞌdo bɨ ndịsị gbúrógbó née gɨrí yáa.” Zɨ́ye ị́nyịyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Royị́ inyi nda mu, ị́nyịógụ mu ꞌdága nɨ go ndólo yị́ị.”
MAR 10:50 Geré zɨ́a ụ́cụóyó mongụ́ bongó bɨ onzó roné ní ꞌdáꞌba, zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága do sịndị́ne ógụné zɨ́ Yésụ.
MAR 10:51 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Máídí méngị zɨ́yị ꞌdi?” Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, máíli lá dụụ́ lúrú bi.”
MAR 10:52 Yésụ ya zɨ́a ní, “Bɨlámáne, ndéré mu, komoyị́ eme go, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá go ní.” Geré née ní, zɨ́ komoa líkpíphụ́trụ roné. Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí nda go ndéréókpó ní, zɨ́ oꞌdo ba útúne kpɨ́ṛáká do kacɨ́ye, yóó, zɨ́ye ndéréye kéye.
MAR 11:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e nɨyí go gbóo kɨ́ Yerụsaléma, nderénɨ́ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ Betefége kɨ́ Beteníya cigí Landa Olíva ní, zɨ́ Yésụ kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre ꞌdáꞌdá,
MAR 11:2 kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ ꞌbe ga bɨ doꞌdónozé ꞌdáa née. Ásé ógụndíki owụ́phɨṛangá dongí bɨ ngárá ꞌyị e ekị́nɨ́ aka doa kú wá ní, mɨódóótoné kenée tara ngíti ꞌbe. Ídísé líkpí a, zɨ́se ógụsé kɨ́e gɨrí zɨ́ma yáa.
MAR 11:3 Togụ́ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ sée kɨ́dí, méngịsé kéyị kenée gɨ ro ꞌdíya yá, ídíse úku a zɨ́ye kɨ́dí, Ngére ili ne, nɨ gɨrí kásalúgu a ꞌdiya.”
MAR 11:4 Zɨ́ye ndéréye, do ógụyé ndíki phɨṛangá dongí mɨódóótoné tara ngíti ꞌbe cigí mɨsiꞌdi kenée tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ní. Geré zɨ́ye tónóye líkpí a.
MAR 11:5 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí kóo kpá mɨtóroyé do mɨsiꞌdi ore, zɨ́ye ị́nyịyé úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre Yésụ kasa yée née kɨ́dí, “ꞌBɨé ledre ꞌdi, bangá bɨ ásé líkpí a née ꞌbɨ ambi?”
MAR 11:6 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku zɨ́ye ní. Zɨ́ ꞌyị ga gére née ótoómo yée, zɨ́ye ꞌdíꞌbi bangá née ndéréye kɨ́e.
MAR 11:7 Zɨ́ye ógụyé kɨ́e zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ónzó ngíti géyị bongó eyé e doa, zɨ́ Yésụ ékị́ ndị́sịné doa.
MAR 11:8 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbiógụ bongó eyé e, ngíti géyị ꞌdecịnɨ́ ꞌbɨ eyé mbílí tịyị́ e do ízí yée zɨ́a kɨ́ rokinyi do mɨsiꞌdi gɨ ro óto úndrua.
MAR 11:9 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌdáꞌdá, kɨ́ yée ga bɨ gɨ do kacɨ́ a gɨ ꞌdáꞌba ní, ndị́sịyé ụ́cụ koko kɨ́ yéyéyị́ kɨ́ ndị́sị ótrụ́ ledre ꞌdága kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.”
MAR 11:10 Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ go ndị́sị do kị́tị ngére ꞌbɨ bulúnduzé Dawídi ní. Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo Komo Ere.
MAR 11:11 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ené e ólụ́ye sɨmɨ Yerụsaléma, do ndéréye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Gɨ zɨ́a, kadra utú nda kóo go mɨútú, zɨ́a lúrú éyị́ ga bɨ ore ní, nda go lá ꞌdiꞌdiya, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní gɨ ore, yóó do ndáꞌbalúgu royé ꞌdáꞌba sɨmɨ Beteníya.
MAR 11:12 Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ Beteníya sɨmɨ Yerụsaléma, ꞌbú mengị nda kóo Yésụ maꞌdáa go mɨméngị.
MAR 11:13 Zɨ́a lúrúndíki ndóṛí ꞌbɨ ꞌbe gɨ gbála kɨ́ mbílíne gbụkụ. Abú née ndaá aka kóo sịndị́ kadra gɨ ro mɨkánda mɨáná a wá yá, zɨ́a sómụ́ ledre kɨ́dí, ambí owo ne, éyị́ née kenée kuṛú mɨánága ga bɨ idíakánɨ́ ní, nɨyí ba bo ꞌdága íri. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gị sị́ ndóṛí née íri lúrú bi, lurú bi má, kémbị́ mɨáná a ndaá.
MAR 11:14 Cịkị ore, zɨ́ Yésụ ị́nyịné óto tarané kacɨ́ a née kɨ́dí, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ áyí go née ní, útúásá ꞌbɨ eyị́ lolụ áná gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ánu mɨánáyị kú wá.” ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga uwúnɨ́ kóo ledre bɨ uku née go.
MAR 11:15 Sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ nda go sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ógóbáyi ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgú éyị́ e kpá kɨ́ úgúóyó éyị́ e ore ní ꞌdáꞌba. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ ị́trị́ónzó tarabíza bɨ ꞌyị óyólóꞌbó késị́ e ndịsịnɨ́ óyólóꞌbó késị́ e doa ní kpụkpụ́kpụ bi. Nda kpá kɨ́ bi ndị́sị ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó amámu e ní.
MAR 11:16 Yésụ ili ené zɨ́ ꞌyị e ị́mbị́ éyị́ e ndéréꞌdécị bi kɨ́e gɨ do ligá ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá.
MAR 11:17 Sɨmɨ bɨ ndịsị ꞌdódo ledre ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené mɨékéne bɨ kɨ́dí, “ ‘ꞌDị́cị́ amá nɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ini zɨ́ma’? Tɨ́ lá óyólóꞌbósé nda yị́ esé go káa do ‘bi lóꞌbo ꞌbɨ ꞌyị ugu e.’ ”
MAR 11:18 Sɨmɨ bɨ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, owụ́ndiki mbílí manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní, zɨ́ye ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye úfu wo. Abú kenée ndotó, nɨyí kóo mbá kɨ́ ngịrị royé, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ilinɨ́ yị́ eyé kóo mbá Yésụ gɨ zɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre ené.
MAR 11:19 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ólụ́ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba.
MAR 11:20 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́, nɨyí kpá go ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye lúrú ndóṛí bɨ karana Yésụ oto tarané kacɨ́ a ní, gagá go zawu gɨ ꞌdága gị ro cíyíne e.
MAR 11:21 Zɨ́ Pétero ị́nyịné sómụ́ndíki ledre bɨ karana Yésụ mengị ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́, ꞌyị ꞌdódo ledre, lúrú aka kágá bɨ karana óto tarayị́ kacɨ́ a ba, gagá go.”
MAR 11:22 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
MAR 11:23 Ídísé óto ledre ba sɨmɨ dosé. ꞌYị bɨ iꞌbí roné go za mbá zɨ́ Lomo ní, togụ́ uku ledre zɨ́ landa bɨ ꞌdáa kɨ́dí, ‘Ídí ị́nyị gɨ ore zɨ́yị ndéré útúyị sɨmɨ mɨkavu bɨ ꞌdáa,’ togụ́ ꞌyị née owo go bɨlámáne kɨ́dí ledre bɨ née uku née nɨ méngị roné yá, zɨ́ Lomo óto ledre née, zɨ́a tɨ́ méngị roné zɨ́ ꞌyị née kenée.
MAR 11:24 Káa zɨ́ bɨ éyị́ nɨ kenée bo ní, máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ íꞌbísé rosé go mbá zɨ́ Lomo, nda sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́se ndúꞌyú wo gɨ ro éyị́ ní, ídísé ṇgúṇgu a kɨ́dí, éyị́ bɨ ndúꞌyúsé wo gɨ roa née, ásá tɨ́ ndíki a maꞌdíi, Lomo nɨ tɨ́ íꞌbí éyị́ maꞌdáa zɨ́se.
MAR 11:25 Ndásé íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo nyé kɨ́ bɨsinyí ledre sɨmɨsé ro lafúse e wá, gɨ ro zɨ́ Lomo úwú ini esé.
MAR 11:26 Togụ́ ásé go íni ini zɨ́ ꞌBụsé Lomo gɨ ro zɨ́a ótoómo lúyú ledre esé yá, ídísé ówo a kɨ́dí lafúse ga bɨ nɨyí ógụ ndúꞌyú sée gɨ ro zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye ní, ídísé ị́drị mɨmbéꞌdesé, zɨ́se ótoómo ledre zɨ́ye. ꞌBụzé Lomo nɨ kpá ótoómo lúyú ledre esé.”
MAR 11:27 Née ní, zɨ́ Yésụ ndéréógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e go sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye ndị́sịyé gámáye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ ngíti géyị manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ngére e ógụyé zɨ́ Yésụ.
MAR 11:28 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndíki ꞌbɨ eyị́ rokoꞌbụ máa bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị ledre e kɨ́e ꞌdényé bɨ káa ba ba gɨ ꞌda? Ambí iꞌbí rokoꞌbụ máa née zɨ́yị ne?”
MAR 11:29 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máíli aka ndúꞌyú sée kɨ́ nduꞌyú kị́éꞌdo kí. Togụ́ úkulúgusé ledre go kacɨ́ a zɨ́ma, mááyí nda fú úku ꞌdódo ledre rokoꞌbụ bɨ mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ba zɨ́se.
MAR 11:30 Úkusé aka zɨ́ma, Yiwáni ndiki kóo rokoꞌbụ bɨ zɨ́a ndị́sịné bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́e ní gɨ ꞌda? Gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e? Togụ́ kenée wá, nda gɨ zɨ́ Mbigí Lomo?”
MAR 11:31 Zɨ́ye tónóye ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Azé úku a zɨ́a ba kɨ́dí ꞌdi? Togụ́ ukuzé ya gɨ zɨ́ Lomo, nɨ geré úku a kɨ́dí, bɨ kenée ní, ilizé nda kóo ledre ené wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
MAR 11:32 Togụ́ ukuzé ya ndiki rokoꞌbụ née gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, utúasá kpá wá.” Gɨ zɨ́a, nɨyí kóo kɨ́ ngịrị royé gɨ zɨ́ ꞌyị e, gɨ zɨ́a, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ kóo go mbá kɨ́dí, Yiwáni nɨ nébị.
MAR 11:33 Zɨ́ye nda ị́nyịyé úkulúgu ledre kacɨ́ a zɨ́a kɨ́dí, “Owozé wá.” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ɨɨ, bɨ kenée ní, máíli amá lolụ kpá úku ledre rokoꞌbụ bɨ mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ní, zɨ́se wá.”
MAR 12:1 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo, ꞌdiꞌbiogụ kóo kúfú kóṛó zɨ́a ꞌdị́yị́ a yáká ené. Zɨ́a ị́nyịné íciꞌdíkí gara ro yáká máa née gbaá, zɨ́a íci gu gɨ ro do ndị́sị lụ́rụ kóṛó maꞌdáa sɨmɨ a. Gɨ ore, zɨ́a óꞌbóyéme bi gɨ ro zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ ndị́sị ꞌbáꞌbá yáká maꞌdáa a née ní, ndị́sịné sɨmɨ a ꞌdága kɨ́ lúrú bi. Zɨ́a yéme ledre kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́a ótoómo yáká máa née zɨ́ye, idínɨ́ ndị́sị méngị moko sɨmɨ a. Yóó zɨ́a ndéréókpóne gbála.
MAR 12:2 “Nda sɨmɨ kadra mɨꞌdécị mɨáná kóṛó máa ga gére ní, zɨ́a ị́nyịné kása ngíti ꞌyị kasa ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ yáká íri ní, gɨ ro zɨ́ye kpá íꞌbí ꞌbɨ ené kóṛó gɨ sɨmɨ a.
MAR 12:3 Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa née ogụ íri ní, zɨ́ ꞌyị ga gére née ꞌdíꞌbi wo, zɨ́ye ócó wo, zɨ́a ngásálúgu roné zɨ́ mị́ngị́ yáká kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ne.
MAR 12:4 Zɨ́ mị́ngị́ yáká ị́nyịné kpá kása ngíti ꞌyị kasa ené, zɨ́ ꞌyị ga gére née kpá ị́nyịyé ócó wo do ócólóko doa, zɨ́ye méngịlárá a ꞌduo bɨsinyíne.
MAR 12:5 Zɨ́a kpá kása ngíti ꞌyị kasa, zɨ́ ꞌyị ga gére née ị́nyịyé úfu wo. Zɨ́a kpá kása tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị, mengịnɨ́ yée kpá kenée, ocónɨ́ ngíti géyị bɨsinyíne, zɨ́ye úfu ngíti géyị mɨúfu.
MAR 12:6 “Ngíti ꞌyị kasa gɨ ro zɨ́a kása a ndaá lolụ kóo wá. Mbigí owụ́ ꞌbɨ ené bɨ oto ꞌbúa kɨ́ngaya ní, idíaká nda kóo go lá dụụ́ ne. Zɨ́a nda ị́nyịné kása cụ́ wo dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí, ‘Bɨ ba nda go zaá mbigí owụ́ ꞌbɨ amá ní, nɨyí go ógụ éré wo.’
MAR 12:7 “Sɨmɨ bɨ yaꞌdá ga bɨ yáká íri née, lurúndikinɨ́ nda go cụ́ mbigí owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ yáká ní, zɨ́ye úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, ‘Ndazé ṛifu zɨ́ze ótoómo yáká ba wá. Idízé úfu owụ́ ꞌbɨ ené née kpá ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ yáká máa ba nda ídíne geré ꞌbɨ ezé.’
MAR 12:8 Née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi owụ́ née, ócó a, do ócóónzó wo, zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbua ndéréye ụ́cụ a tara yáká kenée.”
MAR 12:9 Née ní, zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ kenée ní, mị́ngị́ yáká nɨ nda méngị goó ꞌdi? Máúku zɨ́se, otoomo ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née wá, nɨ ógụ úfu yée mbá do bi kulú owụ́ ꞌbɨ ené née, zɨ́a nda óto ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé méngị moko sɨmɨ yáká ené née.”
MAR 12:10 Ólosé aka esé mɨéké kúrú Lomo bɨ uku kɨ́dí, “ ‘Tutú bɨ kóo ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa ní, ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní.
MAR 12:11 Ledre ba ní, Ngére ezé Lomo mengị kóo ne, zɨ́a nda ówóne go mɨówó, zɨ́a émené komozé.’ ”
MAR 12:12 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e áyíye gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ, gɨ zɨ́a, owonɨ́ go kɨ́dí, uku muruwayi née royé. Tɨ́ lá zɨ́ye éré ngịrị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ye ótoómo wo, do ndéréókpóye gɨ cigí a.
MAR 12:13 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ mɨngburoko Isɨréle ga gére née kása ngíti géyị Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Eróde e zɨ́ Yésụ gɨ ro úzu wo togụ́ Yésụ maꞌdáa uku luyú ledre go ro akúma ꞌbɨ Róma yá, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo.
MAR 12:14 Zɨ́ye ị́nyịyé ógụyé zɨ́a, ya zɨ́ Yésụ ní, “ꞌYị ꞌdódo ledre, owozé bú kɨ́dí, ṛánga eyị́ lengbe ṛanga kú wá, ledre bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ sómụ́ a ní, ata ené kacɨ́ komoyị́ kpá wá, sómụ́ eyị́ ledre moko ꞌbɨ ꞌyị e kpá wá, ndị́sị ꞌdódo yị́ eyị́ tɨ́ lá dụụ́ mbigí ledre ꞌbɨ Lomo. Bɨ kenée ní, úku aka zɨ́ze, utúasá mɨútúásá zɨ́ze íꞌbí ụsórụ zɨ́ mongụ́ ꞌyị Káyísara ngére ꞌbɨ káṇgá Róma? Idízé íꞌbí a? Ídí úku a zɨ́ze. Togụ́ ndazé íꞌbí a wá, ídí kpá úku a zɨ́ze.”
MAR 12:15 Zɨ́ Yésụ ówo mani eyé née téké, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ílisé úzu máa gɨ ro ꞌdi? Íꞌbíógụsé aka komo késị́ gɨrí zɨ́ma yáa.”
MAR 12:16 Zɨ́ye ị́nyịyé ógụ kɨ́e zɨ́a. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ ro késị́ ba lị́lị sɨmɨ komo ambi, sara ịrị ꞌyị ba, née ịrị ambi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née, lị́lị sɨmɨ komo Káyísara.”
MAR 12:17 Née ní, Yésụ ya zɨ́ye ní, “Togụ́ kenée yá, ídísé íꞌbí éyị́ bɨ ꞌbɨ Káyísara ní zɨ́a, zɨ́se íꞌbí éyị́ bɨ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo.” Zɨ́ tara yaꞌdá ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ ukulugu zɨ́ye ní, zɨ́ye ị́nyịyé ótoómo wo.
MAR 12:18 Nda gɨ ore, zɨ́ Sadụkáyo ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu wá ní ógụyé ndúꞌyú Yésụ.
MAR 12:19 Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, Mụ́sa eké kóo lorụ ba zɨ́ze kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uyuomo owụ́ e do kacɨ́ne wá, ꞌyị maꞌdáa bɨ uyu née, lúndua idí ꞌdíꞌbi kára umbu bɨ kacɨ́ a née, gɨ ro zɨ́a ndíkiógụ owụ́ do bi kacɨ́ lúndu máa née.
MAR 12:20 Ngíti ledre mengị kóo roné káa, owụ́ yaꞌdá e nɨyí kóo bo ịnyị doa gbre (7) mbá lúndu e. Zɨ́ mongụ́ye ofụ́ kára, kára máa née ndiki aka kóo owụ́ zɨ́a wá, geré zɨ́a úyuómo kára née.
MAR 12:21 Zɨ́ lúndua bɨ utú do sogoa ní, ꞌdíꞌbi kára umbu eyé máa née, ndikinɨ́ owụ́ kéne kpá wá, zɨ́a kpá úyu ené, ótoómo kára máa née. Zɨ́ ota (3) lúnduyé ꞌdíꞌbitátá kára máa née, ndikinɨ́ owụ́ kéne kpá wá, zɨ́a kpá úyuné.
MAR 12:22 Zɨ́ ledre née ndéréne kenée kacɨ́ owụ́ yaꞌdá ga gére née za mbá. Odụa nda dụụ́ ambáodụ́ye, zɨ́a ꞌdíꞌbi kára máa née, ndikinɨ́ owụ́ kpá wá, zɨ́a kpá úyu ené, ótoómo kára née. Nda gɨ do kacɨ́ yaꞌdá ga gére née mbá, zɨ́ kára née nda úyu ꞌbɨ ené dụụ́ gɨ ꞌdáꞌba.
MAR 12:23 Bɨ goó kenée ní, togụ́ karanée urúnɨ́ kɨ́ yaꞌdá ga gére née go gɨ sɨmɨ umbu mbá ní, kára máa née nɨ nda ídí go mbị́ meꞌbe ambi? Bɨ owụ́ yaꞌdá ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née, kára née nɨ kóo go meꞌbeyé mbá ní.”
MAR 12:24 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúyúsé go gbála, gɨ zɨ́a bɨ ówosé esé ini ledre gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kpá wá ní.
MAR 12:25 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, kará e kɨ́ yaꞌdá e ꞌdiꞌbinɨ́ lolụ royé wá, nɨyí nda ídí eyé mbá káa zɨ́ maláyika ga bɨ komo ere ꞌdága ꞌdáa ní.
MAR 12:26 Nda gɨ ro ledre mɨúrú gɨ sɨmɨ umbu, ólosé esé mɨéké kúrú Lomo bɨ uku ledre gɨ ro kadra bɨ kóo kúrú Lomo owụ́ogụ zɨ́ Mụ́sa gɨ sɨmɨ phoꞌdụ kɨ́ ndící komo kágá ní wá? Ekénɨ́ sɨmɨ a íri kɨ́dí, Lomo uku zɨ́ Mụ́sa kɨ́dí, ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’
MAR 12:27 Sée Sadụkáyo e, lúyúsé ledre go. Ndaá ꞌbɨ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí umbuyé ní wá, yị́ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ trịdrị ní.”
MAR 12:28 Ngíti ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa nɨ kóo kpá dongará ꞌyị e ore, ndịsị kóo úwú ledre ga bɨ Sadụkáyo ga gére ndịsịnɨ́ úkulóꞌbó a kɨ́ Yésụ e ní, owo kóo go kɨ́dí, Yésụ ukulugu ledre go zɨ́ Sadụkáyo e bɨlámáne, née ní, zɨ́a ị́nyịné ógụné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, lorụ bɨ romo gɨ do lafúne e mbá ní, ꞌbɨé wo be ꞌdi?”
MAR 12:29 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ ba, ‘Úwúsé aka sée Isɨréle e, Mbigí Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo bɨ nɨ Ngére ezé ní.
MAR 12:30 Ídí óto ꞌbú Ngére bɨ Lomo eyị́ ní kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá, kɨ́ lomo royị́ mbá nda kpá kɨ́ rokoꞌbụyị́ za mbá.’
MAR 12:31 Ngíti a bɨ kpá káa zɨ́a romo gɨ do lafúne e mbá ní, nɨ ꞌbɨ ené. Ídí óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní. Ngíti cóngó lorụ bɨ romo gɨ do yée ga bɨ gbre née ndaá.”
MAR 12:32 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨlámáne, ꞌyị ꞌdódo ledre, ledre née nɨ tɨ́ kenée maꞌdíi. Káa zɨ́ bɨ úku née, tɨ́ lá ngére ezé Lomo nɨ dụụ́ ne bɨkéṛị́ ngére, ngíti a ndaá ꞌbɨ ené do kacɨ́ a née wá.
MAR 12:33 Togụ́ óto ꞌbú Lomo kɨ́ngaya kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá, kɨ́ rokoꞌbụyị́ za mbá, zɨ́yị óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní yá, méngị née go mongụ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo nɨ ídí gɨ zɨ́yị kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya ní, gɨ zɨ́a, ledre née romo go do ꞌdáná éyị́ e za mbá.”
MAR 12:34 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ówo a gɨ zɨ́a téké kɨ́dí, mɨúkulúgu ledre ené nɨ kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre sɨmɨné, ya zɨ́ oꞌdo née ní ní, “Mbófo éyị́, sómụ́ ledre eyị́ emesá. Áyí go lá gbóo gɨ ro ówo Lomo káa do ngére eyị́.” Nda gɨ do kacɨ́ ledre née ní, ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí okó ro Yésụ ní, utúasánɨ́ lolụ kóo ógụ úzu Yésụ kɨ́ ngíti nduꞌyú wá.
MAR 12:35 Zɨ́ Yésụ kóo ndị́sịné kpá fú ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo íri, zɨ́a ị́nyịné ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Sara ꞌyị ꞌdódo lorụ e ukunɨ́ ledre kɨ́dí Kɨ́résịto nɨ bulúndu Dawídi lárá káa be ꞌdi?
MAR 12:36 Ngére Dawídi uku kóo ledre kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo gɨ ro Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́dí, “ ‘Ngére ezé Lomo nɨ úku ledre zɨ́ ngére amá kɨ́dí, “Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí óto ezeokóyị e mbá sị́ sịndị́yị ní.” ’
MAR 12:37 Dawídi kɨ́ roné ndịsị ndólo Kɨ́résịto Ngére, togụ́ kenée ní, Kɨ́résịto nɨ ídí bulúndu a lárá a káa be ꞌdi?” Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sịyé úwú ledre ené kɨ́ mongụ́ rokinyi ní.
MAR 12:38 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdódo ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ndásé ídí káa zɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e wá. Ndịsịnɨ́ ésị mɨngburoko mɨkokoro bongó e royé ndị́sị kɨ́ gámáye kɨ́e sɨmɨ sụ́ụ, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íꞌbí mandá zɨ́ye kɨ́ dokuwu.
MAR 12:39 Togụ́ olụ́nɨ́ go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, togụ́ mbú mɨngburoko ayímbi yá, ilinɨ́ ndị́sị té do mɨngburoko bi ndị́sị e gɨ ro zɨ́ye ídíye owóowó.
MAR 12:40 Ndịsịnɨ́ éṛị ꞌbe ꞌbɨ kará umbu e zɨ́ kará umbu ga gére née ndị́sịyé sáká yée. Owụ́ éyị́ bɨ do sị́lị́ kará ga gére ní, zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí a zɨ́ye ánu. Togụ́ nda go sịndị́ kadra ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo yá, zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé ngbángbáne. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne.”
MAR 12:41 Nda gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ Yésụ ndéré ndị́sịné gbóo cigí bi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ónzó késị́ e doa ní, zɨ́a ndị́sịné lúrú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ónzó késị́ káa do tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo ní. ꞌYị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ e zɨ́ye ní, zɨ́ye ndị́sịyé ónzó a sɨmɨ sondụ́ụ née íri.
MAR 12:42 Née ní, zɨ́ ngíti kára umbu ꞌyị lerị́ ngárá éyị́ ndaá zɨ́a wá ní, ógụné kɨ́ odụ owụ́ késị́ bɨ zɨ́ne bɨ nɨyí útúásá úgú lá owụ́ éyị́ bɨ cúkuꞌdée kɨ́e ní, ónzó a sɨmɨ sondụ́ụ káa do tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo.
MAR 12:43 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndóloyóko ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e trị́é do bi kéṛị́ a, ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, kára bɨ gáa ogụ ónzó késị́ kɨ́ra ba, onzóromo késị́ go gɨ do ꞌyị ga bɨ gáa onzónɨ́ késị́ ona ní za mbá,
MAR 12:44 gɨ zɨ́a, ꞌyị máa ga gére née onzónɨ́ lá késị́ bɨ gɨ do tụ́ꞌdụ́ a bɨ zɨ́ye ní. Kára ba, za kɨ́ lerị́ ené née mbá, iꞌbí ꞌbɨ ené késị́ bɨ do sị́lị́ne ní go mbá, née kóo wo bɨ otoomo gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ne ní.”
MAR 13:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, lúrú aka lá mɨngburoko tutú ga bɨ oꞌbónɨ́ ꞌdị́cị́ ga ba kɨ́e ba, kpá kɨ́ lámá bɨ ro ꞌdị́cị́ máa ga gére née.”
MAR 13:2 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née kpá éyị́? ꞌDị́cị́ ga gére née kɨ́ mbágá lámá née bɨ royé née, kpá kɨ́ mɨngburoko tutú ga bɨ oꞌbónɨ́ yée kɨ́e née mbá, nɨyí ógụ ndụ́rụónzó yée kɨ́rɨ́ née mbá bi, bɨkéṛị́ tutú bɨ zɨ́a ídíákáne do ezené ꞌdága ní ndaá.”
MAR 13:3 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ go mɨndị́sịné gá do Landa Olíva mɨꞌdí zɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ Yiwáni e, kɨ́ Andiríya ógụyé ndoo ndúꞌyú wo,
MAR 13:4 “Úku aka zɨ́ze, ledre máa née nɨ méngị roné kenée kɨ́ be ꞌdi? Lị́lị ledre bɨ nɨ ꞌdódo a zɨ́ze kɨ́dí ledre née nɨ ógụ méngị roné kenée ní ꞌdi?”
MAR 13:5 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ꞌyị e ndanɨ́ lóndo sée wá.
MAR 13:6 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí karanée ógụ kɨ́ ịrịmá, zɨ́ye ndị́sị úku ledre kɨ́dí yée nɨyí Kɨ́résịto, gɨ zɨ́ kéyị née ní, nɨyí lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
MAR 13:7 Ásé karanée úwú ledre kɨ́dí okó nɨ go ógụ, ngíti géyị yá kɨ́dí okó nɨ go ꞌdáa, sɨmɨ bɨ ledre ga gére nɨyí go ndị́sị méngị royé kenée ní, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ledre ga gére nɨyí méngị royé kenée, tɨ́ lá née ndaá ꞌbɨ ené aka odụ do sogo káṇgá ba wá.
MAR 13:8 Kúfú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ndéré útú kɨ́ okó do kúfú ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ ngíti káṇgá ndéré útúne kɨ́ okó do ngíti káṇgá. Mongụ́ ꞌbú nɨ útú, zɨ́ kịꞌdị káṇgá ndị́sị méngị roné do ngíti géyị bi e. Née aka lá dosị́ ꞌdoꞌdó maꞌdáa.
MAR 13:9 “Ídísé tóro ngbúó káa zɨ́ bɨ ásé go ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ꞌdíꞌbi sée ógụ kɨ́se kóꞌdụ́ ꞌyị úku ngbanga e do ócó sée sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e. Nɨyí karanée ꞌdíꞌbiógụ sée kóꞌdụ́ gávana e kɨ́ mɨngburoko ngére e gɨ ro úku ledre gɨ romá zɨ́ye.
MAR 13:10 ꞌDáꞌdá zɨ́ do sogo káṇgá ba ụ́kụ́ne, nɨ mɨútúásáne do ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyị e za mbá.
MAR 13:11 Togụ́ karanée ꞌdiꞌbinɨ́ sée go do ógụ kɨ́se kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née yá, ndásé ndị́sị sómụ́ ledre sɨsɨkala ꞌdáꞌdá gɨ ro úku a togụ́ ilinɨ́ go úwú ledre gɨ tarasé ní wá. Ídísé úku zɨ́ye tɨ́ lá dụụ́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku go zɨ́se ní. Gɨ zɨ́a, úkusé née kúrú Lomo, née ndaá sómụ́ ledre esé wá.
MAR 13:12 “Lúndu e nɨyí íꞌbí lúnduyé e zɨ́ umbu, ꞌbụmɨowụ́ nɨ méngị a kpá kenée zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené. Owụ́ e nɨyí zíngi ro ꞌyị ndíki yée do íꞌbí yée zɨ́ umbu.
MAR 13:13 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e ní. Abú kenée ndotó, ꞌyị bɨ nɨ iꞌbí roné ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ní, nɨ ndíki trịdrị bɨ za fí ní.”
MAR 13:14 “Sɨmɨ bɨ lúrúndíkisé mongụ́ bɨsinyí éyị́ kɨ́ tóro do bi bɨ ngárá ndaá zɨ́a tóroné doa wá ní, ꞌyị bɨ nɨ ólo ledre ba ní, idí ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a bɨlámáne. Gɨ ore ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, idínɨ́ ngásá komo landa e.
MAR 13:15 Togụ́ bɨsinyí ledre máa née ogụndiki ꞌyị do ꞌdị́cị́, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ gɨ ro ꞌdíꞌbi éyị́ kí wá.
MAR 13:16 Togụ́ ꞌyị bɨ ledre máa née ndiki wo yáká ní, ndaá lolụ ngásá ndáꞌba ꞌbe gɨ ro ꞌdíꞌbi yata bongó wá.
MAR 13:17 Kadra máa née nɨ sínyí gbála, zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé, kpá kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ owụ́ e kóꞌdụ́ye ní.
MAR 13:18 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ngaya kɨ́dí, ledre máa née, ndaá méngị roné sɨmɨ kadra drụ́ wá,
MAR 13:19 ꞌdoꞌdó ꞌbɨ sịndị́ kadra máa née nɨ ídí bɨsinyíne kɨ́ngaya zɨ́a rómoné gɨ do bizóró e za mbá, gɨ zɨ́a mengị aka roné ꞌdáꞌdá a do sogo káṇgá ona kú wá, tónóne sɨmɨ kadra bɨ kóo Lomo otoogụ káṇgá ba kɨ́ ere e, do ndéréógụné gị cakaba ní. Ngíti ledre utúasá lolụ kpá méngị roné kenée wá.
MAR 13:20 Idí Ngére Lomo ndaá kóo ꞌdósoógụ sịndị́ kadra ledre máa née gbúꞌdu wá, káa bɨ ꞌyị ómo ndaá. Nda lá gɨ ro mɨgéléógụ ꞌyị ené e, zɨ́a ꞌdósoógụ a gbúꞌdu.
MAR 13:21 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née togụ́ ngíti ꞌyị uku ledre kɨ́dí, ‘Lúrúsé aka Kɨ́résịto ogụ go.’ Togụ́ kenée wá, ‘Nɨ go bɨ ꞌdáa yá,’ ndásé ṇgúṇgu a wá.
MAR 13:22 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e nɨyí karanée ógụ kɨ́ ịrị Kɨ́résịto ngíti géyị kɨ́ ịrị nébị e, zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ ro ndị́sị lóndo mɨgélé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, togụ́ nɨ útúásá zɨ́ye méngị a kenée yá.
MAR 13:23 Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, komosé idí ídí rosé kɨ́ngaya. Máénzị komosé go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ ledre káa zɨ́ ga gére née kɨ́ méngị royé.
MAR 13:24 “Tɨ́ lá sɨmɨ sịndị́ kadra máa née, gɨ do kacɨ́ ꞌdóꞌdó née ní, “ ‘zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́, éfé oṇgó kpá wá,
MAR 13:25 zɨ́ kele e ndị́sị ṛéṛeyé gɨ ꞌdága gɨrí, zɨ́ éyị́ ga bɨ komo ere ní mbá ndị́sị kị́zịyé.’
MAR 13:26 “Sɨmɨ sịndị́ kadra née ꞌyị e nɨyí lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
MAR 13:27 Nɨ kása maláyika ené e zɨ́ye báyiyé do bi e do sogo káṇgá za mbá, zɨ́ye ꞌdóꞌdụ́yóko ꞌyị ené e ga bɨ gelé yée go ní, mbá do bi kị́éꞌdo.
MAR 13:28 “Ídísé lúrú lị́lị ledre bɨ mándị́sị úku a ba lá dụụ́ gɨ ro ndóṛí. Togụ́ lúrúsé mɨkánda mbílí ndóṛí nɨyí go ụ́ꞌbụ yá, kɨ́dí ndumu nɨ go gbóo.
MAR 13:29 Kpá kenée, togụ́ lúrúsé ṛị́kị́ ledre e go kɨ́ méngị royé kenée komo ere yá, ídísé ówo a kɨ́dí, kadra mɨndáꞌbaógụmá nɨ go gbóo.
MAR 13:30 Máúku zɨ́se kɨ́dí, ledre máa née nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ cakaba ba uyuonzó aka roné wá ní.
MAR 13:31 Ere e kɨ́ do sogo káṇgá ba nɨyí ụ́kụ́ mbá, tɨ́ lá kúrúma ụkụ́ ené e wá.
MAR 13:32 “Kadra mɨndáꞌbaógụmá, ꞌyị e mbá utúasánɨ́ ówo a wá, abú maláyika ga bɨ komo Ere ní, owonɨ́ wá, gba máa Owụ́ ꞌbɨ Lomo máówo kpá wá. ꞌBụzé Lomo owo dụụ́ ne.
MAR 13:33 Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, komosé idí ídí rosé. Zɨ́se ídíse nzíyisé gɨ zɨ́a kadra ledre máa née ówosé wá.
MAR 13:34 “Mɨndáꞌbaógụmá nɨ ídí ené káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo bɨ kóo ịnyị gɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ndéréne do ngíti bi gbála ní. Sɨmɨ bɨ kóo ịnyị ndéré ní, zɨ́a ífibáyi moko zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e mbá kpị́kpị́kpị́, zɨ́a kpá úkuómo ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko máa wo bɨ ndịsị ꞌbɨ ené lúrú bi kacɨ́ mbotụ gara ní kɨ́dí, ‘Komoyị́ idí ídí kacɨ́ma do mɨsiꞌdi, mándéré go, mááyí ndáꞌbaógụ.’
MAR 13:35 “Gɨ zɨ́ kéyị née ní, komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́a ówosé esé kadra bɨ mị́ngị́ ꞌbe née nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní wá. Ambí owo ne ngíti géyị yá, nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ tagá, togụ́ kɨ́ ndụlụ, kɨ́ sɨmɨbi, togụ́ kɨ́ phịyị́.
MAR 13:36 Abú mɨógụ a nɨ lị́yị sée mɨlị́yị yá, idí ógụndíki sée fú lá kɨ́ óndó bi.
MAR 13:37 Ledre bɨ máúku zɨ́se ba, máúku go zɨ́ ꞌyị amá e mbá, ‘Komosé idí ídí rosé.’ ”
MAR 14:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ngítí sị́lị́ idíaká kóo go gbre gɨ ro do méngị Ayímbi Umbuokpó kɨ́ Ayímbi Ambata bɨ ꞌDeꞌdị́ ndaá sɨmɨ a wá ní. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e yéme royé ndị́sị gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ do ꞌdíꞌbi Yésụ doa wayí gɨ ro úfu wo ní.
MAR 14:2 Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Tɨ́ lá ndazé ꞌdíꞌbi wo kadra ayímbi wá, káa bɨ ꞌyị e nɨyí zíngi rozé ke.”
MAR 14:3 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ sɨmɨ Beteníya do bi éyị́ mɨánu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ kɨ́ umbunonó roné ní, zɨ́ ngíti kára ógụné kɨ́ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ ugúnɨ́ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, zɨ́a líkpí tara kúkú sụꞌbụ́ née do léfe a mbá do Yésụ.
MAR 14:4 Zɨ́ bi sínyíne ro ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ore ní, zɨ́ye tónóye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Áyi, kára née lefe sinyi nda sụꞌbụ́ née kenée gɨ ro ꞌdi?
MAR 14:5 Nɨyí kóo úgúóyó a kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́, káa zɨ́ késị́ bɨ gɨ ro íꞌbí a zɨ́ ꞌyị bɨ mengị moko go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éfé e, go gbóo zɨ́a ídíne sɨmɨbi kị́éꞌdo ní, do íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lerị́ e.” Zɨ́ye ị́nyịyé úku sínyi ledre zɨ́ kára née ꞌduo gbála.
MAR 14:6 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ótoómosé kára née, ꞌyị ndaá ꞌdóꞌdo wo wá. Mengị mongụ́ bɨlámá ledre go zɨ́ma.
MAR 14:7 Ásé ídí kacɨ́ kadra ga ba mbá kɨ́ ꞌyị lerị́ ga gére née, zɨ́se ndị́sịsé íꞌbí éyị́ zɨ́ye sɨmɨ kadra bɨ ílisé go íꞌbí a sɨmɨ a ní. Tɨ́ lá mándị́sị amá kɨ́se za fí wá.
MAR 14:8 Mengị zɨ́ma née go ꞌbɨ ené ledre bɨ utúasá go méngị a ní. Lefeụtụ sụꞌbụ́ mɨndonyo née domá gɨ ro yémeómo máa nzíyiné gɨ ro bi bɨ nɨyí óto a zɨ́ma ní.
MAR 14:9 Máúku zɨ́se maꞌdíi, bi ga bɨ nɨyí úku bɨlámá ledre doyé ní mbá, ledre bɨ kára née mengị wo zɨ́ma ní, nɨyí úkuógụ a zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé sómụ́ndíki ledrea gɨ roa.”
MAR 14:10 Zɨ́ Yụ́da Keriyóta, ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní íꞌbí ngbángá Yésụ zɨ́ye.
MAR 14:11 Zɨ́ bi émené royé gbála kɨ́ úwú ledre bɨ Yụ́da uku née, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, yée nɨyí íꞌbí késị́ zɨ́a. Née ní, zɨ́ Yụ́da tónóne gámásóꞌdo bɨlámá mɨsiꞌdi bɨ gɨ ro zɨ́ne íꞌbíógụ Yésụ maꞌdáa doa zɨ́ye ní.
MAR 14:12 Sɨmɨ mɨzefị sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi Ambata bɨ ngárá ꞌDeꞌdị́ ndaá sɨmɨ wá ní, kacɨ́ ondụ́ bɨ Yụ́da e, née sị́lị́ bɨ ndịsịnɨ́ óṇgoónzó phɨṛangá kábịṛị́kị sɨmɨ a gɨ ro Ayímbi Umbuokpó ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ị́nyịyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Íli gáa zɨ́ze ndéréze yéme bi gɨ ro Ayímbi Umbuokpó ꞌda?”
MAR 14:13 Née ní zɨ́a kása ꞌyị e gbre gɨ dongaráye ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ Yerụsaléma íri, ásé ndíki ngíti oꞌdo íri kɨ́ ndáꞌbaógụ gɨ ngbuṛu kɨ́ ndoko iní doné. Ídísé lódụ́ wo
MAR 14:14 zaá gị ꞌbe, zɨ́se ndúꞌyú mị́ngị́ ꞌbe máa née kɨ́dí, ꞌYị ꞌdódo ledre ya, ꞌbɨ ené ꞌdị́cị́ bɨ yée nɨyí ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó sɨmɨ a kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, nɨ ꞌbɨ ené wo bɨ ꞌdi?
MAR 14:15 Nɨ ꞌdódo bi ꞌbɨ ṇgu e zɨ́se sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa wo bɨ ụbụ́nɨ́ wo gá do ezené ꞌdị́cị́ ꞌdága ní, yemeomonɨ́ bi go mbá nzíyiné, zɨ́se sɨmɨ a íri, ídísé yéme éyị́ mɨánu ꞌbɨ ayímbi sɨmɨ a íri nzíyiné gɨ rozé.”
MAR 14:16 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ gbre née ndéréye, zɨ́ye ógụyé sɨmɨ Yerụsaléma íri, zɨ́ye ndíki éyị́ e tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ledre a zɨ́ye ní, zɨ́ye ị́nyịyé yéme éyị́ mɨánu ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó ore.
MAR 14:17 Nda go kɨ́ tagá, zɨ́ Yésụ ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre née mbá sɨmɨ Yerụsaléma do bi bɨ gáa yemeomonɨ́ go zɨ́ye nzíyiné ní.
MAR 14:18 Sɨmɨ bɨ nɨyí nda go ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngúrusé nɨ íꞌbí ngbángáma zɨ́ ezeokóma e. Tɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịzé ésịkótrụ sị́lị́ze kéne sɨmɨ éyị́ mɨánu ní.”
MAR 14:19 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ bi sínyíne royé gbála, zɨ́ye tónóye úku ledre zɨ́a mɨkékeṛị́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, wo bɨ maꞌdíi ní ndaá ꞌbɨ ené máa wá.”
MAR 14:20 Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌYị maꞌdáa nɨ ídí gɨ dongaráse ga bɨ sokó doa gbre bɨ ndịsịzé ésịkótrụ sị́lị́ze kéye sɨmɨ éyị́ mɨánu ní.
MAR 14:21 Gɨ romá, wo bɨ ogụ go káa do ꞌyịmaꞌdí ní, ledre amá ndaá. Mɨéké kúrú Lomo ukuyeme go kɨ́dí nɨyí ꞌdóꞌdo máa, zɨ́ye úfu máa. Ledre née nɨ tɨ́ ógụ méngị roné kenée maꞌdíi, nɨ sínyí gbála zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ íꞌbíógụ máa ní. Nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị máa née togụ́ ndanɨ́ kóo ndíkiógụ wo wá ní.”
MAR 14:22 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka fú ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịné ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨ a, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ga gére née, ya zɨ́ye ní, “Ánusé mu, née kụṛụꞌbụmá.”
MAR 14:23 Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbi kóꞌdo bɨ kɨ́ leꞌyị́ kóṛó sɨmɨné ní, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a íꞌbí kóꞌdo máa née zɨ́ye, zɨ́ye éwé leꞌyị́ kóṛó bɨ sɨmɨ a née kacɨ́ye cé.
MAR 14:24 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ba lị́lị sámamá bɨ ndéꞌyị́ bi káa do yéme ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, née go éyị́ bɨ nɨ yéme mɨkánda ledre dongará ꞌBụzé Lomo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní.
MAR 14:25 Máúku zɨ́se maꞌdíi, máéwé ándá aka lolụ leꞌyị́ kóṛó káa zɨ́ wo ba ꞌdiya wá, mááyí éwé ꞌbúó mɨkánda a ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
MAR 14:26 Née ní, zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e úku keꞌbị mbófo Lomo, zɨ́ye ị́nyịyé yóó ndéréye do Landa Olíva.
MAR 14:27 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ásé ị́nyị mbá ngásáómo máa, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ kúrú Lomo ní kɨ́dí, “ ‘Mááyí úfu ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e, zɨ́ kábịṛị́kị e ngásá báyi royé mbá.’
MAR 14:28 Togụ́ máúrú go gɨ sɨmɨ umbu yá, mááyí ndéréókpó sóngó sée sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.”
MAR 14:29 Pétero ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, togụ́ lafúma ga ba nɨyí ngásáómo yị́ị ye yá, mángásáómo yị́ị kú wá.”
MAR 14:30 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, ídí óto ledre ba sɨmɨ doyị́ bɨlámáne, karaba kɨ́ ndụlụ, sɨmɨ bɨ oꞌdo ngono ụcụ aka koko kɨ́ꞌdí gbre wá ní, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota (3), yá née owo ené máa wá.”
MAR 14:31 Zɨ́ Pétero ị́nyịné úku ledre cụ́ kɨ́ sɨmɨné zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máútúásá úku ledre kɨ́dí ‘máówo yị́ị wá’ ní kú wá. Togụ́ umbu yá, umbu.” Zɨ́ lafúga ị́nyịyé úku ledre kpá mbá kenée.
MAR 14:32 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ nda go do Landa Olíva ní, zɨ́ye ị́nyịyé ógụyé do bi bɨ kɨ́ ịrịné Getesemáni ní. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne máa ga gére née kɨ́dí, “Ndị́sịsé aka kɨ́ra, mááyí aka ndéré íni ini zɨ́ Lomo.”
MAR 14:33 Née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi lá dụụ́ Simúna Pétero e, kɨ́ Yakóbo e, kɨ́ Yiwáni e, zɨ́ye ndéréye kéye. Zɨ́ Yésụ maꞌdáa ídíne kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, do ndúwúne kpá mɨndúwú,
MAR 14:34 zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sómụ́ ledre bɨ mááyí kɨ́e yáa ní ofụ go, másómụ́ sómụ́ ledre née nɨ úfu máa goó ne, ídísé aka ndị́sị ona kɨ́ komosé rosé.”
MAR 14:35 Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gịe re cúkuꞌdée kenée, zɨ́a útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne, do lóꞌbụ komoné bi, tónóne íni ini kɨ́dí, “Babá Lomo, togụ́ sịndị́ kadra utúasá go ne gɨ zɨ́yị yá, ndá lolụ ótoómo máa zɨ́ma ndúwúma wá.
MAR 14:36 Babá, rokoꞌbụyị́ romo do ledre e za mbá, ídí ꞌdíꞌbióyó nduwú ba gɨ romá ꞌdáꞌba. Máúku amá née kɨ́dí ídí méngị ledre maꞌdáa káa zɨ́ bɨ máíli ní wá. Ledre bɨ yéme go yị́ị ní, ídí méngị dụụ́ wo.”
MAR 14:37 Zɨ́a ị́nyịné gɨ ore ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ ota née. Nɨ ógụ íri ní, nɨyí yị́ eyé go mbá ꞌdúꞌdu eyé. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Simúna, ásé yị́ esé go mbá ꞌdúꞌdu esé, útúásásé esé ndị́sị dilá gba kɨ́ sịndị́ kadra kị́éꞌdo wá?
MAR 14:38 Komosé idí ídí rosé, zɨ́se kpá ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo káa bɨ ásé lúyú ledre ke. Lomo rosé ili tɨ́ go ní, tɨ́ lá cóngó rosé ndaá.”
MAR 14:39 Zɨ́a ị́nyịné kpá ndáꞌbalúgu roné íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́a úku kpá té bɨkéṛị́ ledre bɨ gáa uku ꞌdáꞌdá ní.
MAR 14:40 Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, zɨ́a ógụndíki yée kpá kɨ́ ꞌdúꞌdu eyé, gɨ zɨ́a, saná komoyé owó nda go mɨówó kɨ́ngaya. Ledre ndaá lolụ kóo tarayé zɨ́ye úku a zɨ́a wá.
MAR 14:41 Nda sɨmɨ ota (3) mɨndáꞌbaógụa, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé aka yị́ esé kpá fú ꞌdúꞌdu esé? Asá go. Kadra ledre ogụ go. Lúrúsé aka, iꞌbínɨ́ máa, wo bɨ ogụ káa do ꞌyịmaꞌdí ní, go do sị́lị́ ꞌyị mɨlúyú ledre e.
MAR 14:42 Ị́nyịógụsé mu zɨ́ze ndéréze. Lúrúsé aka ꞌyị bɨ nɨ íꞌbí máa zɨ́ ꞌyị ga ba ní, nɨ gɨrí go née.”
MAR 14:43 Sɨmɨ bɨ ngárá Yésụ ukuonzó aka ledre gɨ tarané wá ní, geré zɨ́ Yụ́da maꞌdáa bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, ógụyé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e rụụ kɨ́ maku okó e, kɨ́ ngbóndó e do sị́lị́ye. Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, ꞌyị ꞌdódo lorụ e, kɨ́ mɨngburoko ngére e ní, kasanɨ́ kóo yée ye gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ.
MAR 14:44 Yụ́da uku gáa ledre go zɨ́ye kɨ́dí, “Tɨ́ lá ꞌyị bɨ mááyí fáka wo ní, née ꞌyị máa bɨ ásé ꞌdíꞌbi wo ní. Ídísé geré ꞌdíꞌbingéṛị wo, zɨ́se ndéré kɨ́e.”
MAR 14:45 Sɨmɨ bɨ Yụ́da ogụnɨ́ ní, zɨ́a ndéréne geré zɨ́ Yésụ ya zɨ́a ní, “ꞌYị ꞌdódo ledre,” zɨ́a ị́nyịné fáka wo.
MAR 14:46 Geré née ní, zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbingéṛị Yésụ.
MAR 14:47 Zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ maꞌdáa lálaógụ maku okó gɨ sɨmɨ siṛíkpa, zɨ́a ị́nyịné lágáꞌdécị mbílí ꞌyị moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ tụ.
MAR 14:48 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ógụsé kɨ́ maku okó e, kɨ́ ngbóndó e gɨ ro ꞌdíꞌbi máa ní. Mááyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e?
MAR 14:49 Mááyí kɨ́se kɨ́ra kacɨ́ kadra mbá kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre e zɨ́se do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, ꞌdíꞌbisé nda kóo máa wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Nɨ go méngị roné káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní.”
MAR 14:50 Née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ụ́dụyé mbá ngásáye, zɨ́ye ótoómo wo kɨ́ ngúcuné do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdíꞌbi wo ní.
MAR 14:51 Ngíti owụ́phɨṛangá nɨ kóo ore, onzó roné lá bongó mɨónzó, zɨ́a ị́nyịné lódụ́ Yésụ. Sɨmɨ bɨ ilinɨ́ nda kóo kpá gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní,
MAR 14:52 zɨ́ mɨónzó bongó née líkpíne gɨ roa, zɨ́a ótoómo a cịkị kɨ́rɨ́ née, do ngásáne ngíṛá.
MAR 14:53 Née ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ ní, ị́nyịyé ndéréye kɨ́ Yésụ maꞌdáa ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ mɨngburoko ngére e, kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e yóko royé mbá íri.
MAR 14:54 Abú ledre née nɨ kóo oꞌbụóꞌbụ ndotó, zɨ́ Pétero kóo ódó mɨmbéꞌdené, zɨ́a ndị́sịné kpá fú lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndo ndo ndo gɨ ꞌdáꞌba gɨ ro zɨ́ne lúrú ledre bɨ ilinɨ́ méngị a kɨ́ Yésụ maꞌdáa ní. Sɨmɨ bɨ olụ́okpónɨ́ go kɨ́ Yésụ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ íri ní, zɨ́ Pétero maꞌdáa ólụ́úgu roné do ligá íri do ndéré ndị́sịné gɨ zɨ́ drụ́ ro phoꞌdụ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ moko ore ní.
MAR 14:55 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nda kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ndị́sịyé gámásóꞌdo ledre bɨ zɨ́ye úkuóto a ro Yésụ gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo úfu a ní, tɨ́ lá ledre bɨ kị́éꞌdo káa zɨ́ye ówo a ní ndaá.
MAR 14:56 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, abú tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ukuotonɨ́ ledre ro Yésụ maꞌdáa ndotó yá, ledre ga bɨ ukuotonɨ́ yée ní, nderénɨ́ eyé mbá cee kị́éꞌdo wá.
MAR 14:57 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úkuóto ꞌbɨ eyé kɨ́dí,
MAR 14:58 “Uwúzé gɨ taraa kɨ́dí, née nɨ ndụ́rụónzó mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ bulúnduzé e ụbụ́nɨ́ ye ba, zɨ́ne ụ́bụ́lúgu a do biné dụụ́ sɨmɨ sị́lị́ ota, ꞌyị e ụbụ́nɨ́ ye wá.”
MAR 14:59 Abú ukunɨ́ kenée ndotó, kúrúye nɨ kóo kpá fú kpị́kpị́kpị́.
MAR 14:60 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ị́nyịógụ tóroné kóꞌdụ́ye mbá, zɨ́a ndúꞌyú Yésụ, kɨ́dí, “Ledre ndaá tarayị́ zɨ́yị úku a kacɨ́ ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ukunɨ́ née wá?”
MAR 14:61 Tɨ́ lá Yésụ ịtị ené wá. Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kpá ndúꞌyú ándá Yésụ kɨ́dí, “Áyí ba Kɨ́résịto, wo bɨ Lomo geléogụ wo go káa do Mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené ní?”
MAR 14:62 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨɨ, mááyí tɨ́ wo maꞌdíi, ásé gú lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndị́sị zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní do anú, kpá kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́.”
MAR 14:63 Geré zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ị́nyịné lófo bongó gɨ roné kɨ́ sɨmɨkesị́, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ilizé kpá fú úwú ledre gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ roa ní ꞌdi
MAR 14:64 bɨ uku tara sinyí go ro Lomo cụ́ kɨ́ tarané ya née nɨ Ngére Lomo ní. Sómụ́ ledre esé nɨ káa be ꞌdi?” Zɨ́ye ị́nyịyé mbá úku ledre kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ nɨyí ótoómo kɨ́ úfu wo gɨ zɨ́a ní wá, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba.”
MAR 14:65 Zɨ́ ngíti géyị tónóye ndị́sị lúbu súrú komoa, do ị́nyịyé ódóꞌdụ́tụ komoa kɨ́ bongó, do ócó wo, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Ambí ocó yị́ị née ne? Ị́fị́ aka ịrịa.” Zɨ́ ꞌyị óndó bi ga bɨ ore née ị́nyịyé kpá ócó wo.
MAR 14:66 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka kpá fú ndị́sị do ligá ore ro phoꞌdụ ní, zɨ́ owụ́kára ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ore ní, ógụné.
MAR 14:67 Sɨmɨ bɨ lurúndiki Pétero ní, zɨ́a lúrú wo gbóó. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Áyi, áyí ba tɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ba ke.”
MAR 14:68 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Úku née kenée ledre ꞌdi? Máówo amá oꞌdo née wá. Máówoꞌdíꞌbi amá kpá ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ áyí ndị́sị úku a née wá.” Zɨ́ Pétero ị́nyịné ndéréne mɨꞌdí ku mbotụ bɨ olụ́ogụ sága ní.
MAR 14:69 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ owụ́kára née kpá ị́nyịné ndéréne tara mbotụ íri, zɨ́a lúrúndíki Pétero kɨ́ tóro, zɨ́a ị́nyịné úku ándá ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ tóro ore ní kɨ́dí, “Nɨ kpá tɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní maꞌdíi.”
MAR 14:70 Zɨ́ Pétero kpá ị́nyịné ítí kangú. Do kacɨ́ ledre máa wo née akpa kpá wá, geré zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ tóro ore ní, ị́nyịyé kpá úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Utúasá zɨ́yị ítí kangú yá née ndaá ꞌyị ꞌbɨ Yésụ wá ní wá, gɨ zɨ́a, owozé kpá tɨ́ bú áyí ꞌyị ꞌbɨ Galiláya.”
MAR 14:71 Née ní, zɨ́ Pétero tónóne lólóbụ́ kɨ́dí, “Togụ́ ledre bɨ máúku ba ndaá maꞌdíi ledre wá, Lomo idí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó zɨ́ma. ꞌYị bɨ ndị́sịsé úku ledre gɨ roa née, máówo amá wo kú wá.”
MAR 14:72 Geré née ní, zɨ́ oꞌdo ngono ụ́cụ koko zɨ́ Pétero sómụ́ndíki ledre bɨ Yésụ uku zɨ́a kɨ́dí, “Karaba kɨ́ ndụlụ kɨ́ꞌdí bɨ ngono ụcụ aka koko kɨ́ꞌdí gbre wá ní, áyí ítí kangúma kɨ́ꞌdí ota yá, née owo ené máa wá.” Zɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo méngị Pétero, zɨ́a útúne geré ndị́sịné íni ini.
MAR 15:1 Akpa kɨ́ phịyị́, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, mɨngburoko ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní, nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e, yóko royé za mbá gɨ ro yéme ledre kị́éꞌdo. Zɨ́ye ị́nyịyé ódó Yésụ, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéréye kɨ́e kóꞌdụ́ Piláto.
MAR 15:2 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ íri ní, zɨ́ Piláto ndúnduꞌyú kɨ́dí, “ꞌYị ga ba ukunɨ́ ya úku ledre yá née nɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e. Áyí tɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e maꞌdíi?” Yésụ ya zɨ́a ní, “Kpá tí káa zɨ́ bɨ úku née.”
MAR 15:3 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní úkuóto tụ́ꞌdụ́ ledre e roa.
MAR 15:4 Zɨ́ Piláto kpá ị́nyịné ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ledre ndaá tarayị́ zɨ́yị úku a kacɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ trótro yée ba wá? Lúrú aka tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ba.”
MAR 15:5 Yésụ uku ené ledre kacɨ́ ledre ga gére née zɨ́a mbá wá, zɨ́ ledre née lụ́tụ́ne kacɨ́ komo Piláto gbála.
MAR 15:6 Sɨmɨ kadra Ayímbi Umbuokpó, Piláto ndịsị lengbe ótoómo ꞌyị bɨ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ wo gɨ roa gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní.
MAR 15:7 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ sị́gịnị ore kɨ́ ịrịné Barába. Wo kɨ́ ngíti géyị lafúne ꞌdiꞌbi kóo yée gɨ zɨ́a ufunɨ́ ꞌyị e sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé ndị́sị gbúrógbóye kɨ́ ndị́sị méngị ledre bɨ utúasá wá ní.
MAR 15:8 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé ní ógụyé ndúꞌyú Piláto gɨ ro zɨ́a íꞌdí sị́lị́ne gɨ ro kémbị́ ꞌyị gɨ sɨmɨ sị́gịnị káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsị méngị a ní.
MAR 15:9 Zɨ́ Piláto ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé zɨ́ma ótoómo zɨ́se ngére bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní?”
MAR 15:10 Piláto owo bɨ kɨ́dí manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ zɨ́ne gɨ zɨ́a bɨ otonɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé roa.
MAR 15:11 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní úku ledre, ꞌyị e idínɨ́ úku ledre zɨ́ Piláto idí ótoómo Barába gɨ sɨmɨ sị́gịnị.
MAR 15:12 Zɨ́ Piláto kpá ị́nyịné ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Máídí nda méngị kɨ́ Yésụ bɨ ndị́sịsé ndólo wo mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e ní ꞌdi?”
MAR 15:13 Zɨ́ye ị́nyịyé ótrụ́lúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu, idínɨ́ phéphé wo do mɨngbúngbu kágá, zɨ́a úyuné ꞌdáꞌba.”
MAR 15:14 Piláto ya zɨ́ye ní, “Bɨsinyí ledre bɨ mengị wo ní, nɨ ꞌdi?” Tɨ́ lá otrụ́tatánɨ́ ledre nda ꞌdáꞌdá kɨ́dí, “Ídí phéphéónzo wo do mɨngbúngbu kágá.”
MAR 15:15 Piláto ili kóo méngị ꞌyị ga gére née gɨ ro zɨ́ bi émené royé, zɨ́a ị́nyịné ótoómo Barába zɨ́ye. Zɨ́a úku ledre zɨ́ asikíri ené e ócó Yésụ bɨsinyíne, do ꞌdíꞌbi wo ndéré phéphéónzó a.
MAR 15:16 Zɨ́ asikíri ga gére née nda ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ ore ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ ngére, zɨ́ye ị́nyịyé ndóloyóko royé mbá do ídíye tụ́ꞌdụ́ íri.
MAR 15:17 Zɨ́ye ésị mɨgbagbawu bongó ro Yésụ, zɨ́ye kpá kụ́ṛókụ́ kị́nị zɨ́ye ésị a ro do Yésụ.
MAR 15:18 Née ní, zɨ́ye tónóye ndị́sị lágá sị́lị́ye zɨ́a kɨ́ ledre kɨ́dí, “Sɨmɨbi idí ídí doyị́ tụ́ꞌdụ́, mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.”
MAR 15:19 Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ócó doa kɨ́ ngbángbá, kpá kɨ́ lúbu súrú komoa, zɨ́ye útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye, ndị́sịyé fóló wo kɨ́dí, yée otonɨ́ née úndrua.
MAR 15:20 Sɨmɨ bɨ folo asánɨ́ nda wo go ní, zɨ́ye ị́nyịyé íꞌdíógụ ngbángbá mɨgbagbawu bongó bɨ esịnɨ́ gáa roa ní, do ị́nyịyé ésịlúgu mbigí bongó ené roa. Zɨ́ye nda ị́nyịyé ólụ́ógụ kɨ́e gɨ ro ndéré kɨ́e kɨ́ꞌdí bi bɨ ilinɨ́ phéphé wo doa ní.
MAR 15:21 Sɨmɨ bɨ asikíri ga gére née nɨyí go mɨndéréye do mɨsiꞌdi kɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo do mɨsiꞌdi ịrịa Simúna, oꞌdo máa née nɨ ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndólo a Kuréne ní. Simúna maꞌdáa nɨ ꞌbụ Alakɨzánde e kɨ́ Rụ́fụ. Nɨ kóo go ólụ́ sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ asikíri ga gére née gága wo ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá bɨ Yésụ ịmbị́ née.
MAR 15:22 Zɨ́ye ógụyé kɨ́ Yésụ do bi bɨ ndịsịnɨ́ úfu ꞌyị e doa ní, ndolonɨ́ Gologóta, ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, cóngó doꞌyị.
MAR 15:23 Nda íri, zɨ́ye ị́nyịyé íꞌbí leꞌyị́ kóṛó bɨ kotrụnɨ́ kɨ́ ngíti kágá ní zɨ́ Yésụ, gɨ ro zɨ́a éwé a gɨ ro zɨ́ okó éyị́ mɨówo ụ́kụ́ne gɨ roa, zɨ́a ási ené kɨ́ éwé a.
MAR 15:24 Née ní, zɨ́ye íꞌdíógụ bongó ené, zɨ́ye ị́nyịyé phéphé wo do mɨngbúngbu kágá máa née, zɨ́ye sị́kpị wo kɨ́e ꞌdága, zɨ́ye ónzó gbégbé ífibáyi bongó ené e kɨ́e dongaráye.
MAR 15:25 Ledre máa née mengị kóo roné sɨmɨ sịndị́ kadra ịnyị doa eso kɨ́ phịyị́.
MAR 15:26 Zɨ́ye ị́nyịyé éké ledre bɨ kóo ufunɨ́ wo gɨ roa ní, do phéphéóto a doa ꞌdága kɨ́dí, “Ba, mongụ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.”
MAR 15:27 Phephénɨ́ kóo yée kɨ́ ꞌyị ugu e gbre, ngíti a do sị́lị́a ꞌbɨ anú, ngíti a do ngelị.
MAR 15:29 ꞌYị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ókpó kacɨ́ mɨsiꞌdi gɨ ore ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku wo kpá kɨ́ úkucáyi ledre gɨ do bi a kɨ́dí, “Bɨ kóo úku yá áyí ndụ́rụ mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́yị ụ́bụ́lúgu a lá sɨmɨ sị́lị́ ota ní,
MAR 15:30 ékị́ógụ nda lolụ gɨrí zɨ́yị yómo royị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAR 15:31 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ndị́sịyé kpá fóló wo kɨ́dí, “Ndịsị kóo lá yómo ngíti géyị ꞌyị e ní, yomo nda lolụ roné wá?
MAR 15:32 Káa zɨ́ bɨ nɨ wo bɨ Lomo geléogụ wo káa do Kɨ́résịto, mongụ́ ngére ꞌbɨ Isɨréle e ní, idízé aka lúrú a, togụ́ ekị́ogụ gɨ do kágá gɨrí go cakaba bi yáa yá, azé geré ṇgúṇgu wo.” ꞌYị ga bɨ kóo gbre phephénɨ́ yée kɨ́ Yésụ e ní, ndịsịnɨ́ kóo kpá úku wo.
MAR 15:33 Sɨmɨ bɨ kóo kadra nɨ nda go kpíkpíṛíkpí sɨmɨ do ní, zɨ́ mụtụlụrụ útúne do káṇgá mbá kɨ́ sịndị́ kadra ota.
MAR 15:34 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ota ogụ nda go ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné íni ini ꞌdága kɨ́dí, “Ilóyi, Ilóyi, Lị́ma sabákatani?” Ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Lomo amá, Lomo amá, ótoómo máa gɨ zɨ́ ꞌdi?”
MAR 15:35 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ore ní, ị́nyịyé úwú doa, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Úwúsé aka, nɨ go ndólo nébị Ilíya.”
MAR 15:36 Née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongaráye ị́nyịné ngásáne ꞌdíꞌbi éyị́ káa zɨ́ katúu ní, zɨ́a ónzó a bu sɨmɨ mɨndógó leꞌyị́ kóṛó, zɨ́a ésị a do kágá, zɨ́a sị́kpị a, óto a tara Yésụ ꞌdága íri. Zɨ́a úku ledre zɨ́ lafúne e kɨ́dí, “Ndị́sịsé aka tí, zɨ́ze lúrú a togụ́ Ilíya nɨ gɨrí ógụ gɨ ro ị́mbị́óto wo bi yá.”
MAR 15:37 Zɨ́ Yésụ íni ini kɨ́ mongụ́ kúrúne ꞌdága, geré zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne.
MAR 15:38 Née ní geré zɨ́ mongụ́ mbílí bongó bɨ ingí ꞌdecịnɨ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní, lófo ífi sɨmɨné gberé gbre kú gɨ ꞌdága gị bi.
MAR 15:39 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e bɨ kóo ndịsị tóro ore kóꞌdụ́ Yésụ do mɨngbúngbu kágá, uwú ini bɨ Yésụ ini wo kɨ́ mongụ́ kúrúne geré zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Máúku zɨ́se zaá maꞌdíi, oꞌdo ba nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
MAR 15:40 Ngíti géyị kará e nɨyí kóo kpá ore, ndị́sị lúrúkása bi gɨ gbála, Maríya Magɨdála kɨ́ Salóme kɨ́ Maríya mbágá Yoséfa kɨ́ Yakóbo owụ́, nɨyí kóo bo dongaráye.
MAR 15:41 Utúnɨ́ kóo do kacɨ́ Yésụ kú gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní kóo kɨ́ ị́nyị kasa zɨ́a. Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị kará ga bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ sɨmɨ Yerụsaléma ní, nɨyí kóo kpá mbá ore.
MAR 15:42 Nda kóo go za kɨ́ tagá sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ yéme royé gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní,
MAR 15:43 zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa gɨ sɨmɨ gara bɨ Aramatáyo ódó mɨmbéꞌdené káa zɨ́ oꞌdo ꞌyị ní, zɨ́a ndéréne ndúꞌyú Piláto gɨ ro umbu Yésụ. Yoséfa nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e. Ndịsị kpá óto komoné gɨ ro mɨógụ Lomo káa do ngére do ꞌyịmaꞌdí e.
MAR 15:44 Sɨmɨ bɨ Piláto uwú kɨ́dí, Yésụ uyu go ní, zɨ́ tara a ị́drị́ne mɨị́drị́, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, bɨ zɨ́ oꞌdo née úyuné lá ꞌdiya kenée ní?” Zɨ́a ndóloógụ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e gána ní ndúꞌyú wo togụ́ Yésụ uyu tɨ́ go maꞌdíi yá.
MAR 15:45 Sɨmɨ bɨ Piláto uwú ya Yésụ uyu tɨ́ go maꞌdíi ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yoséfa kɨ́dí, “ꞌDíꞌbi umbu Yésụ maꞌdáa mu ndéré óto a.”
MAR 15:46 Zɨ́ Yoséfa úgú bɨlámá bɨkenyị́ mbílí bongó, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ umbu Yésụ, óto a sɨmɨ a, zɨ́ye ndéréye óto wo sɨmɨ bi bɨ kóo icinɨ́ kacɨ́ ondụ́ eyé sɨmɨ landa ní. Zɨ́ye gbụ́ṛụ́gbụóto mongụ́ tutú ngbụtụrụ́ tara bi maꞌdáa.
MAR 15:47 Maríya Magɨdála, kɨ́ Maríya mbágá Yoséfa e ndịsịnɨ́ kóo lúrúkása bi bɨ otonɨ́ Yésụ maꞌdáa doa ní.
MAR 16:1 Gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Maríya Magɨdála, kɨ́ Salóme, kɨ́ Maríya mbágá Yakóbo e úgú sụꞌbụ́ mɨndonyo e gɨ ro ndéré sụ́sụ a ro umbu Yésụ.
MAR 16:2 Akpa kɨ́ phịyị́ sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro sɨmɨ bɨ sụ́lụ́ kadra nɨ go ꞌdága ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sị́ bi.
MAR 16:3 Kɨ́ ndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ye ndúꞌyú royé dengbị́ye kɨ́dí, “Ambí nɨ laká gbụ́ṛụ́gbụóyó mongụ́ tutú karaba zɨ́ze gɨ tara bi ne?”
MAR 16:4 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nɨyí lúrú bi káa ní, zɨ́ye ówo a kɨ́dí gbụṛụgbụ oyónɨ́ mongụ́ tutú née go ꞌdáꞌba.
MAR 16:5 Sɨmɨ bɨ kará ga gére née olụ́nɨ́ sɨmɨ bi íri ní, zɨ́ye ónzó komoyé káa gbó ro owụ́phɨṛangá kɨ́ ndị́sị sɨmɨ bi íri do sị́lị́ ꞌbɨ anú, kɨ́ ngbángbá bɨkenyị́ bongó roné. Zɨ́ Lomo royé lị́yịné, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, gɨ zɨ́ lárá ledre káa zɨ́ wo née.
MAR 16:6 Geré zɨ́ owụ́phɨṛangá née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨꞌɨ, ndásé lị́yị wá, máówo bú kɨ́dí, ógụsé ba lúrú bi gɨ ro Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ ufunɨ́ wo ní. Ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ra wá, urú yị́ ené gɨ sɨmɨ umbu go. Lúrúsé aka lá, ba bi bɨ kóo otonɨ́ wo doa ní.
MAR 16:7 Ndérésé mu cakaba úku a zɨ́ Pétero e, kɨ́ lafúne e ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí, ‘Yésụ maꞌdáa nɨ ndéréụ́tụ roné fị ne ꞌdáꞌdá zɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, ásé nda ógụndíki wo geré íri káa zɨ́ bɨ kóo uku zɨ́se ní.’ ”
MAR 16:8 Née ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ bi mɨlángbayé gɨ zɨ́ ngịrị, geré zɨ́ye tónóye ngásáye. Ukuꞌdodonɨ́ kóo ledre máa née zɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi mbá wá. Odụ ledre bɨ Márɨko ekéne kɨ́ sị́lị́ne ní.
MAR 16:9 Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨ a akpa kɨ́ sị́ ndóndó ní, zɨ́a ꞌdódoụ́tụ roné zɨ́ Maríya Magɨdála, bɨ kóo Yésụ lagaogụ dokéké e ịnyị doa gbre (7) gɨ sɨmɨa ní.
MAR 16:10 Zɨ́ Maríya maꞌdáa ị́nyịné ndéréne úku ꞌdódo a zɨ́ ezegámáne e, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị íni Yésụ maꞌdáa ní.
MAR 16:11 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ gɨ taraa kɨ́dí Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu go, née lurú gáa wo go trịdrị cụ́ kɨ́ komoné ní, ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née wá.
MAR 16:12 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ Yésụ kpá ꞌdódo roné sɨmɨ ngíti tosoné kpị́ zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ kóo gbre, sɨmɨ bɨ nɨyí mɨndéréye do mɨsiꞌdi gɨ sɨmɨ gara ní.
MAR 16:13 Zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye úku ꞌdódo ledre née zɨ́ lafúye e, tɨ́ lá a ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre máa née kpá wá.
MAR 16:14 Nda gɨrí, sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa kéṛị́ (11) née ndịsịnɨ́ ánu éyị́ ní, zɨ́ Yésụ ꞌdódo roné zɨ́ye, zɨ́a úku ledre zɨ́ye, gɨ zɨ́a do ngíti géyị lafúye e orụ yị́ ené kóo mɨórụ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ lafúye ga bɨ lurúnɨ́ trịdrịné go cụ́ kɨ́ komoyé ní.
MAR 16:15 Nda née ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu kacɨ́ bi e za mbá kɨ́ úku bɨlámá ledremá zɨ́ ꞌyị e za mbá.
MAR 16:16 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, zɨ́se bábátị́zị́ wo, nɨ gú ómo gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ odụa nda ní. ꞌYị bɨ ṇguṇgu wá ní, nɨyí ꞌdóꞌdo wo.
MAR 16:17 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ go ní, ídíye kɨ́ rokoꞌbụ káa zɨ́ bɨ nɨyí go ꞌyị amá e ní, zɨ́ye kɨ́ ódroyé sɨmɨ ṛị́kị́ tara e kɨ́ ndị́sị lágaóyó dokéké e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ ịrịmá.
MAR 16:18 Abú ꞌdiꞌbinɨ́ kámá okó kɨ́ sị́lị́ye, abú ewénɨ́ ngónụ́ kémbị́ éyị́ mengị yée wá. Nɨyí óto sị́lị́ye ro ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne.”
MAR 16:19 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre go zɨ́ye ní, zɨ́ Lomo nda ꞌdíꞌbilúgu wo ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere, zɨ́a ndị́sịné do sị́lị́ anú ꞌbɨ Lomo káa do mongụ́ ngére.
MAR 16:20 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ga gére ndéréye kɨ́ úku bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ bi e za mbá. Zɨ́ Ngére kóo ndị́sịné méngị moko kɨ́ye, zɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị yée kɨ́ rokoꞌbụné ní ꞌdódo a kɨ́dí ledre ga bɨ úku yée ní nɨ maꞌdíi.
LUK 1:1 Mongụ́ ꞌyị Teyófịlo, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e eké omonɨ́ ledre ga bɨ kóo gɨ do bi Yésụ, bɨ kóo Yésụ maꞌdáa ndịsị méngị yée dongaráze ní go bi ꞌdesị́.
LUK 1:2 Ekénɨ́ tɨ́ za cé ledre ga bɨ kóo ꞌyịmɨkása ga kóo ꞌdesị́ lurúnɨ́ kɨ́ komoyé zɨ́ye ndị́sịyé lị́kpị́ a ní.
LUK 1:3 Gɨ zɨ́a bɨ ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ekénɨ́ ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e ní, máyá nɨ mɨútúásáne zɨ́ma éké kása yée zɨ́yị,
LUK 1:4 gɨ do bɨ zɨ́yị ówoyéme a yá ꞌdodonɨ́ kóo maꞌdíi ledre e go zɨ́ne.
LUK 1:5 Sɨmɨ bɨ kóo Eróde nɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní, ngíti ꞌyị ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Zakaríya. Nɨ gɨ dongará ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ manda eyé nɨ mbá Abiyáza ní. Ịrị meꞌbea Elizebéta, nɨ kpá gɨ sɨmɨ kúfú bulúnduyé bɨ Aróna ní.
LUK 1:6 Zakaríya e gbrengárá kɨ́ meꞌbené, mɨméngị ledre eyé nɨ kacɨ́ kadra mbá fú lá mbị́ do komo Lomo, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ éré lorụ ꞌbɨ Ngére Lomo.
LUK 1:7 Tɨ́ lá owụ́ ndaá ꞌbɨ ené kóo zɨ́ye wá gɨ zɨ́a meꞌbea nɨ mɨkoto, nɨyí nda kpá yị́ eyé go ngokoyé utúasánɨ́ lolụ ndíki owụ́ wá.
LUK 1:8 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, sịndị́ kadra utúasá go zɨ́ Zakaríya e kɨ́ lafúne ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo,
LUK 1:9 kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e. Zɨ́ gbégbé ꞌdódo Zakaríya zɨ́a ólụ́ne ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo.
LUK 1:10 Sɨmɨ bɨ Zakaríya olụ́ go ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo nɨ go ndị́sị óngbó abúṛengú kɨ́ ndonyoné ꞌdị́cị́ íri ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ ní nɨyí ꞌbɨ eyé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo sága.
LUK 1:11 Cịkị ꞌdị́cị́ íri, zɨ́ maláyika bɨ Ngére Lomo kasa ní ógụ tóroné do sị́lị́ ꞌbɨ anú cigí mbayi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ doa ní.
LUK 1:12 Sɨmɨ bɨ Zakaríya lurú maláyika née kenée ní, zɨ́ lomo roa lị́yịné gɨ zɨ́ ngịrị.
LUK 1:13 Zɨ́ maláyika née úku ledre kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá Zakaríya, Lomo uwú ini bɨ ndị́sị íni a ní go. Meꞌbeyị́ Elizebéta nɨ ndíki owụ́ zɨ́yị owụ́oꞌdo. Ídí ị́fị́ ịrịa Yiwáni.
LUK 1:14 Nɨ óto sée kɨ́ meꞌbeyị́ zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ídí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ nɨyí úwú a kɨ́dí aránɨ́ wo go ní.
LUK 1:15 Nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó sɨmɨ moko bɨ ꞌbɨ Ngére Lomo ní. Ndaá ꞌyị éwé leꞌyị́ wá, nɨ dụụ́ mɨꞌdúcuné kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kú gɨ sɨmɨ mbágáne.
LUK 1:16 Nɨ ꞌdíꞌbilúgu ngíti géyị Isɨréle e ga kóna luyúnɨ́ gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Lomo go ní zɨ́ Lomo.
LUK 1:17 Nɨ ndị́sị gámá kɨ́ úku kúrú Lomo sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌDówụ́ Lomo cé káa zɨ́ nébị Ilíya kóna ní, zɨ́a ndị́sịné kɨ́ yéme dongará ꞌyị ga bɨ sinyí go kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e ní, kpá kɨ́ sáká ꞌyị ga bɨ sómụ́ ledre eyé ndaá bɨlámáne do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo wá ní, nda kpá kɨ́ yémeómo ꞌyị e nzíyiyé zɨ́ Ngére Yésụ.”
LUK 1:18 Zɨ́ Zakaríya ndúꞌyú maláyika née kɨ́dí, “Mááyí ówo a bɨ kɨ́dí éyị́ nɨ ndéré méngị roné zɨ́ma kenée ní lárá a káa be ꞌdi? Bɨ mááyí go ngokomá káa zɨ́ ba, kára bɨ zɨ́ma ní nɨ go kpá ngokoné ní.”
LUK 1:19 Zɨ́ maláyika née úkulúgu ledre zɨ́ Zakaríya kɨ́dí, “Zakaríya, ịrịmá Gábɨrele. Kacɨ́ kadra mbá azé fú lá kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo, kasa máa ne kɨ́ bɨlámá ledre née ógụ úku a zɨ́yị.
LUK 1:20 Gɨ zɨ́a bɨ íli ṇgúṇgu ledre bɨ máúku zɨ́yị ba wá ní, tarayị́ nɨ ídí mɨꞌdụ́tụné ódro wá gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ owụ́ née nɨ árá sɨmɨ a ní.”
LUK 1:21 Gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóngó wo sága ní ndịsịnɨ́ go má zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “ꞌBɨé laká nda ꞌdi, Zakaríya luꞌbú karaba sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdényé káa ní ní.”
LUK 1:22 Sɨmɨ bɨ olụ́ogụ gɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨrí ní, ndịsị nda ódro zɨ́ye lá kɨ́ sị́lị́ne. Zɨ́ ꞌyị ga gére née tɨ́ geré ówo a kɨ́dí Lomo ꞌdodo ngíti mɨkánda ledre go zɨ́a ꞌdị́cị́ íri.
LUK 1:23 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ moko ené ụkụ́ ní, zɨ́a ị́nyị ndáꞌbalúgu roné ꞌbe.
LUK 1:24 Nda gɨ do kacɨ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ meꞌbea Elizebéta ídíne kɨ́ sɨmɨné. Zɨ́a ndị́sịné ꞌbe éfé ịnyị, olụ́ogụ gɨ ꞌbe wá.
LUK 1:25 Zɨ́ Elizebéta íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́yị Ngére Lomo gɨ ro ledre bɨ méngị zɨ́ma ba. Ówo ledre go kɨ́ma zɨ́yị ꞌdíꞌbióyó mongụ́ dokuwu bɨ mááyí kɨ́e ní gɨ domá ꞌdáꞌba.”
LUK 1:26 Sɨmɨ bɨ Elizebéta nɨ go kɨ́ sɨmɨné ꞌbɨ éfé ịnyị doa kéṛị́ (6) ní, zɨ́ Lomo kpá kása maláyika Gábɨrele sɨmɨ Nazeréta ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya,
LUK 1:27 zɨ́ owụ́kára tara mbotụ nɨ kóo go mɨkóróne zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yoséfa. Nɨ gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi. Owụ́ kára maꞌdáa ịrị a Maríya.
LUK 1:28 Zɨ́ Gábɨrele ndéréógụné íri, zɨ́a íꞌbí mandá kɨ́dí, “Mandá zɨ́yị Maríya, útúásá go kacɨ́ komo Ngére Lomo, Lomo idí kɨ́yị.”
LUK 1:29 Zɨ́ Maríya ndị́sị ónzó komoné kɨ́ toso mandá bɨ maláyika ogụ íꞌbí a zɨ́ne née.
LUK 1:30 Zɨ́ maláyika úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí, “Maríya, ndá éré ngịrị wá, útúásá yị́ eyị́ mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo.”
LUK 1:31 Áyí ógụ ídí kɨ́ sɨmɨyị́ zɨ́yị árá ógụ a owụ́oꞌdo. Ídí ị́fị́ ịrị a Yésụ.
LUK 1:32 Nɨ ídí mongụ́ ꞌyị. ꞌYị e nɨyí ndị́sị ndólo wo Owụ́ ꞌbɨ Lomo. Ngére Lomo nɨ óto wo káa do ngére káa zɨ́ bulúndua bɨ kóo Dawídi ní.
LUK 1:33 Nɨ ídí ngére do kúfú Isɨréle e za fí, ꞌyị ꞌdíꞌbióyó wo ndaá.
LUK 1:34 Maríya ya zɨ́ maláyika ní, “Ledre máa née nɨ méngị roné née lárá a kɨ́e ꞌdi bɨ máówo aka kpá ledre ꞌbɨ yaꞌdá e wá ní?”
LUK 1:35 Maláyika ya zɨ́a ní, “Owụ́ née nɨ ógụ ené sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo. Lomo nɨ ndị́sị ne sáká yị́ị gɨ zɨ́a owụ́ bɨ áyí ndíkiógụ a née nɨ yị́ ené Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
LUK 1:36 Lúrú aka gba ngoko sụmụyị́ bɨ Elizebéta ba, nɨ go kɨ́ sɨmɨné ꞌbɨ éfé ịnyị doa kéṛị́ (6). ꞌYị e owonɨ́ go mbá kɨ́dí utúasá lolụ kóo ndíki owụ́ wá.
LUK 1:37 Ledre bɨ Lomo uku go ní, nɨ méngị roné.”
LUK 1:38 Maríya ya, “Káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Ngére Lomo ní, máṇgúṇgu ledre bɨ úku ili méngị a zɨ́ma ní go.” Geré zɨ́ maláyika née lélị́ ené gɨ ore.
LUK 1:39 Zɨ́ Maríya yéme roné ndéréne lúrú Elizebéta sɨmɨ owụ́ gara do bi ekị́ekị́ sɨmɨ Yụdáya,
LUK 1:40 zɨ́a ógụné ꞌbe ꞌbɨ Zakaríya zɨ́a íꞌbí mandá.
LUK 1:41 Sɨmɨ bɨ Elizebéta uwú kúrú Maríya ní, geré zɨ́ sɨmɨa ndị́sịné ndéndeke kɨ́ mongụ́ rokinyi. Zɨ́ Elizebéta lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo roné.
LUK 1:42 Zɨ́a ódroné kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Maríya, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́yị rómo do ꞌbɨ lafúyị e mbá. Iꞌbí kpá úndru go zɨ́ Owụ́ bɨ sɨmɨyị́ née.
LUK 1:43 Áko, Lomo eme laká kɨ́ma káa gɨ zɨ́ ꞌdi, bɨ zɨ́ mbágá Ngére amá ị́nyịné za cụ́ ne ógụné lúrú máa ní?
LUK 1:44 Maríya, sɨmɨ bɨ gáa máúwú kúrú yị́ị ní, geré zɨ́ sɨmɨmá ndị́sịné ndéndeke kɨ́ mongụ́ rokinyi.
LUK 1:45 Ngére Lomo idí ídí kɨ́yị, gɨ zɨ́a ṇgúṇgu go yá éyị́ bɨ ili méngị a zɨ́yị ní, idí mu méngị a.”
LUK 1:46 Maríya ya kɨ́dí, “Mákófó ịrị Ngére amá Lomo.
LUK 1:47 Mááyí go kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo ꞌyị yómo máa.
LUK 1:48 Máa bɨ mándá éyị́ wá ba, oto ledremá go zɨ́ne owóowó. Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úku ledre kɨ́dí Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ma.
LUK 1:49 Wo, Mbigí Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní mengị mongụ́ ledre go zɨ́ma. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị kófó ịrịa.
LUK 1:50 ꞌYị ga bɨ nɨyí ndị́sị óto úndru a ní, nɨ ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́ye ndéréne mɨndéré za fí.
LUK 1:51 Mengị tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e go, Ngére máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́lị́ mɨị́lị́ ní, nɨ báyi yée mbá ꞌdáꞌba.
LUK 1:52 Zɨ́a ꞌdíꞌbióyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ledreyé kɨ́ royé owóowó ní, zɨ́a óto yée ga bɨ ꞌbụoꞌbụ́nɨ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní do bi kacɨ́ye.
LUK 1:53 Iꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e go zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóna ndịsịnɨ́ ndúwú gɨ zɨ́ lerị́ ní, oto yée ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní go káa do ꞌyị lerị́ e.
LUK 1:54 Ledre bɨ kóo mocụ́ gɨ ro sáká Isɨréle e ní lịgị wo wá, nɨ go ndị́sị sáká yée.
LUK 1:55 Uku kóo zɨ́ bulúnduzé Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené e kpá kenée kɨ́dí née nɨ ndị́sị sáká yée kenée za fí odụ a ndaá.”
LUK 1:56 Maríya ndịsị kóo zɨ́ Elizebéta íri káa zɨ́ éyị́ ꞌbɨ éfé ota ní, zɨ́a nda ndáꞌbalúgu roné ꞌbe ꞌbɨ ené.
LUK 1:57 Née ní, zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ Elizebéta útúásáne, zɨ́a áráne owụ́oꞌdo.
LUK 1:58 Zɨ́ phanda ledre née ówụ́ ndíki sụmụ Elizebéta kɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá kɨ́dí, Ngére Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́a. Zɨ́ Elizebéta kɨ́ ꞌyị ga gére née mbá ídíye kɨ́ rokinyi.
LUK 1:59 Sɨmɨ bɨ síṛí owụ́ mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota ní, zɨ́ye yóko royé ónzó wo ngbuṛu, kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e. Ilinɨ́ kóo gɨ ro ị́fị́ ịrị ꞌbụa doa, Zakaríya.
LUK 1:60 Zɨ́ mbágá a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ndanɨ́ ị́fị́ ịrị ꞌbụa doa wá, ịrịa idí ídí Yiwáni.”
LUK 1:61 Zɨ́ye ụ́tụyé zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́, ịrị káa zɨ́ née ndaá sɨmɨ kúfúse wá.”
LUK 1:62 Zɨ́ye ndúꞌyú Zakaríya kɨ́ sị́lị́ye togụ́ ili zɨ́ ịrị owụ́ ba ídíne náambi yá?
LUK 1:63 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́ sị́lị́ne gɨ ro éyị́ ꞌbɨ éké ledre. Zɨ́a éké ịrị owụ́ née zɨ́ye, “Yiwáni.”
LUK 1:64 Geré zɨ́ tara Zakaríya líkpíne zɨ́a tónóne ódroné kɨ́ ndị́sị mbófo Lomo.
LUK 1:65 Zɨ́ tara eze ꞌbe ꞌbɨ ené e ị́drị́ye mbá mɨị́drị́, zɨ́ ꞌyị e ídíye sɨmɨ Yụdáya mbá kɨ́ ledre née tarayé.
LUK 1:66 Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre máa née ní ní, zɨ́ye ndị́sịyé sómụ́ lóꞌbó ledre kɨ́dí, “Owụ́ née nɨ gú ídí toso ꞌyị máa bɨ kɨ́e ꞌdi káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo yeme ledre gɨ roa ne kenée ní?”
LUK 1:67 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdúcu Zakaríya, zɨ́a ị́nyịné úku ledre bɨ gú karanée nɨ méngị roné ní kɨ́dí,
LUK 1:68 “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ nɨ Ngére ꞌbɨ Isɨréle e ní, gɨ zɨ́a ogụ go yómo ꞌyị ené e.
LUK 1:69 Kasaogụ ꞌyị bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní go gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi gɨ ro yómo zée,
LUK 1:70 káa zɨ́ bɨ kóo ukuiꞌbí tara nébị ené ga kóna ꞌdesị́ ní.
LUK 1:71 Bɨ ba ní, omozé gɨ zɨ́ ezeokóze e kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ sógó zée ní go.
LUK 1:72 Lomo mengị bɨlámá ledre née zɨ́ bulúnduzé e kenée gɨ ro ꞌdódo a kɨ́dí ledre bɨ kóo née yeme zɨ́ye ní lịgị ené née wá.
LUK 1:73 Née mɨyéme ledre kóo dongaráye kɨ́ bulúnduzé Abarayáma,
LUK 1:74 gɨ ro zɨ́ze ómozé gɨ zɨ́ ezeokóze e, gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ené kɨ́ sómụ́ ledre ezé kị́éꞌdo ngịrị ndaá,
LUK 1:75 gɨ zɨ́a azé go mbigí ꞌyị ené e do komo a kacɨ́ kadra mbá.
LUK 1:76 Yị́ị, owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌyị e nɨyí ndị́sị ndólo yị́ị kɨ́dí nébị ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a áyí ndị́sị ndéré zɨ́a ꞌdáꞌdá kɨ́ yémeómo ꞌyị e zɨ́ Ngére nzíyiné.
LUK 1:77 Áyí ꞌdódo ledre zɨ́ye yá idínɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ do bɨ zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre eyé gɨ ro zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
LUK 1:78 Ledre née nɨ méngị roné kenée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rozé ní, nɨ kásaógụ ꞌyị gɨ komo ere káa do bimɨóṇgó zɨ́ze do sogo káṇgá ona,
LUK 1:79 zɨ́ bi óṇgóne zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́ ngịrị umbu ndị́sịné méngị yée kacɨ́ kadra mbá ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo zɨ́ze, zɨ́ mɨmbéꞌdezé ị́drị́ne gɨ zɨ́a.
LUK 1:80 “Née ní, zɨ́ Yiwáni nda ngbóró ógụné go yaꞌdá ꞌyị. Zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ndéré ndị́sịné sɨmɨ súwú gbála gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́a tónóne ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ Isɨréle e ní.”
LUK 2:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra kị́éꞌdo, zɨ́ Agụ́sụto bɨ ndolonɨ́ wo Káyísara ní iꞌbí lorụ kɨ́dí, idínɨ́ ólo ꞌyị ꞌbɨ Róma mbá gɨ ro zɨ́ne ówo a togụ́ nɨyí mbá ndu.
LUK 2:2 Née kóo mɨzefị ólo ꞌyị e bɨ olonɨ́ sɨmɨ bɨ Korịnị́yo nɨ gávana sɨmɨ ngíti gara ꞌbɨ Róma kɨ́ ịrịné Sụ́rịya ní.
LUK 2:3 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ndéréye sɨmɨ gara eyé e gɨ ro do ólo yée íri.
LUK 2:4 Zɨ́ Yoséfa bulúndu ngére Dawídi ị́nyịné gɨ sɨmɨ Nazeréta owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, ndéréne sɨmɨ Beteléme mongụ́ gara bɨ kóo Dawídi nɨ ngére sɨmɨ a, sɨmɨ Yụdáya ní.
LUK 2:5 Nderénɨ́ kɨ́ Maríya bɨ korónɨ́ zɨ́a ní gɨ do bɨ do ólo yée kéne íri. Sịndị́ kadra ꞌbɨ Maríya maꞌdáa nɨ kóo go gbóo gɨ ro zɨ́a áráne.
LUK 2:6 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka cịkị íri ní, zɨ́ sịndị́ kadra ené ꞌbɨ árá go útúásáne.
LUK 2:7 Zɨ́a tɨ́ árá mɨzefị owụ́ ꞌbɨ ené née owụ́oꞌdo. Zɨ́a kụ́ṛụ́kụ yéme wo kɨ́ mbílí bongó do óto wo kɨ́e yaa sɨmɨ kuṛungbú bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨ a ní, gɨ zɨ́a bi ndaá lolụ kóo zɨ́ye sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ṇgu e wá.
LUK 2:8 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e nɨyí kóo gbóo kɨ́rɨ́ née ndị́sị ꞌbáꞌbá bangá eyé e kɨ́ ndụlụ.
LUK 2:9 Zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné zɨ́ye íri, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo óṇgó bi cigíye gbaá wéé, zɨ́ ngịrị méngị yée kɨ́ngaya.
LUK 2:10 Zɨ́ maláyika née úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá. Máógụ kɨ́ bɨlámá sanda zɨ́se wo bɨ bi nɨ éme rosé gɨ zɨ́a mɨéme kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá ní.
LUK 2:11 Aránɨ́ gáa owụ́ go zɨ́se wo bɨ nɨ ídí ꞌYị yómo ꞌyị e ní, sɨmɨ Beteléme gara bɨ kóo Dawídi nɨ sɨmɨ a ngére ní. Nɨ Kɨ́résịto kpá Ngére.
LUK 2:12 Togụ́ ndérésé yá, ásé ndíki owụ́ maꞌdáa mɨkụ́ṛụ́kụné sɨmɨ mbílí bongó otonɨ́ wo go kɨ́e sɨmɨ kuṛungbú bɨ bangá e ndịsịnɨ́ ánu éyị́ sɨmɨ a ní.”
LUK 2:13 Luꞌbú wá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị maláyika e ógụyé gɨ komo ere ídíye ndro kɨ́ ezeyé gáa ogụ ní. Zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo kɨ́dí,
LUK 2:14 “Idízé kófó ịrị Lomo bɨ komo ere ní, bikịdrị́ idí ídí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá gɨ zɨ́a mengị bɨlámá ledre go zɨ́ye.”
LUK 2:15 Sɨmɨ bɨ maláyika e ndaꞌbalugunɨ́ royé komo ere ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị ga gére née yéme ledre kɨ́dí, “Nderézé aka mu sɨmɨ Beteléme lúrú ledre bɨ mengị roné íri, bɨ Ngére Lomo kasa ledre a zɨ́ze ba.”
LUK 2:16 Zɨ́ye ndéréógụyé íri ndíki Maríya kɨ́ Yoséfa kɨ́ síṛí owụ́ mɨꞌdúꞌduné sɨmɨ kuṛungbú tɨ́ káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ zɨ́ye ní.
LUK 2:17 Sɨmɨ bɨ nderé ndikinɨ́ owụ́ née tɨ́ kenée ní, zɨ́ye lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ye gɨ ro owụ́ née ní ní mbá zɨ́ Maríya kɨ́ Yoséfa.
LUK 2:18 ꞌYị ga bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
LUK 2:19 Zɨ́ Maríya ụ́lụ ledre ga gére née mbá sɨmɨné ndị́sị kɨ́e.
LUK 2:20 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née ị́nyị ndáꞌbalúgu royé kɨ́ kófó ịrị Lomo kpá kɨ́ mbófo wo gɨ ro ledre bɨ uwúnɨ́ zɨ́ye lúrú a go cụ́ kɨ́ komoyé tɨ́ káa zɨ́ bɨ maláyika e ukunɨ́ zɨ́ye ní.
LUK 2:21 Sɨmɨ bɨ síṛí Yésụ mengị go sị́lị́ ịnyị doa ota (8) ní, née kóo go sị́lị́ bɨ do ónzó wo ngbuṛu sɨmɨ a ní kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e. Do ị́fị́ ịrịa Yésụ, née ịrị bɨ kóo maláyika ịfị́ ꞌdodo sɨmɨ bɨ Yésụ maꞌdáa ndaá aka kóo wá ní.
LUK 2:22 Nda gɨ ore zɨ́ sịndị́ kadra útúásáne zɨ́ Maríya gɨ do kacɨ́ árá bɨ ará ní, gɨ ro zɨ́a ndáꞌba ólụ́lúgu roné ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi síṛí Yésụ ndéré kɨ́e sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ ꞌDị́cị́ kótrụro íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa.
LUK 2:23 Nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo kɨ́dí, “Owụ́ndíká ga bɨ yaꞌdá e ní, idínɨ́ ndéré kɨ́ye zɨ́ Lomo,”
LUK 2:24 gɨ ro do íꞌbí tákpásị́lị́ káa zɨ́ bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo uku ní, “Nɨyí ꞌdíꞌbi amámu e gbre kɨ́ kị́ṛịkóꞌdo kpá gbre ndéré kɨ́e káa do éyị́ ꞌdáná.”
LUK 2:25 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngoko oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ Yerụsaléma ore kɨ́ ịrịné Simiyóna, nɨ ꞌyị bɨ iꞌbí roné za mbá zɨ́ Lomo ní. Oꞌdo née nɨ mɨꞌdúcuné kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, kacɨ́ kadra mbá ndịsị óto komoné gɨ ro Kɨ́résịto zɨ́a ógụné yómo Isɨréle e.
LUK 2:26 ꞌDówụ́ Lomo uku kóo ledre go zɨ́a kɨ́dí, wo Simiyóna utúasá aka úyu wá ꞌbúó togụ́ lurú Kɨ́résịto bɨ Ngére Lomo nɨ kásaógụ wo ní go kɨ́ komoné kí.
LUK 2:27 Sɨmɨ sị́lị́ máa bɨ kóo née ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kása Simiyóna zɨ́a ndéréne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Nɨ ógụ íri ní, Maríya kɨ́ Yoséfa ꞌdiꞌbiogụnɨ́ síṛí Yésụ go íri gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ Yésụ maꞌdáa káa zɨ́ bɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ uku ní.
LUK 2:28 Zɨ́ Simiyóna ị́mbị́ wo do íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa kɨ́dí,
LUK 2:29 “Yị́ị Lomo bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụyị́ ní, uku kóo zɨ́ma yá útúásá aka ꞌdíꞌbi máa wá, ꞌbúó togụ́ málúrú ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ kóo uku ledre a ní go, áyí nda fú ꞌdíꞌbi máa. Bɨ ba ní, ꞌdíꞌbi nda máa ꞌyị kasa eyị́ mu.
LUK 2:30 Komomá lurú nda ꞌyị yómo ꞌyị e go,
LUK 2:31 kásaógụ wo go zɨ́ ꞌyị e za mbá.
LUK 2:32 Nɨ go káa zɨ́ bimɨóṇgó ní gɨ ro ꞌdódo yị́ị zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka yị́ị wá ní. Nɨ kpá óto kúfú Isɨréle e ndị́sị kófó ịrịyị́.”
LUK 2:33 Zɨ́ tara Yoséfa kɨ́ Maríya ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre bɨ Simiyóna ndịsị úku a gɨ ro Yésụ ní.
LUK 2:34 Zɨ́ Simiyóna íꞌbí úndru zɨ́ Yoséfa kɨ́ Maríya, zɨ́a úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ eyị́ ba ní karanée óto Lomo zɨ́a ꞌdíꞌbióyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ ngíti géyị Isɨréle, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ngíti géyị. Owụ́ ba nɨ kpá ídí ꞌyị bɨ nɨyí lúrú tóko lị́lị ledre gɨ roa ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨyí karanée ndị́sị sógó wo. Nɨ óto ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi.
LUK 2:35 Nɨ ꞌdódoógụ ledre ga bɨ do mɨmbéꞌde ngíti géyị ꞌyị e ní mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née, mɨmbéꞌdeyị́ nɨ karanée ꞌdécị kɨ́ lúrú ndúwú wo.”
LUK 2:36 Ngíti nébị nɨ kóo kpá bo ngoko kára kɨ́ ịrịné Ána nyị́ Fanuwéle gɨ sɨmɨ kúfú bɨ ndolonɨ́ Aséra ní. Nɨ kára umbu. Ofụ́nɨ́ royé kɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené mengịnɨ́ sɨmɨbi lá dụụ́ ịnyị doa gbre (7) geré zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née úyu ené.
LUK 2:37 Zɨ́a ndị́sịné gɨ kacɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née kɨ́ sɨmɨbi cị́ eso doa eso (84). Otoomo ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá, ndịsị íni ini kɨ́ órụ́ tarané zɨ́ Lomo kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra mbá.
LUK 2:38 Sɨmɨ bɨ Simiyóna nɨ ndị́sị íꞌbí úndru ní, zɨ́ kára née ógụné geré ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Zɨ́a úku ledre bɨ gɨ do bɨ Yésụ ní mbá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo sɨmɨ Yerụsaléma káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
LUK 2:39 Sɨmɨ bɨ Yoséfa e kɨ́ Maríya mengịonzónɨ́ ledre bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili zɨ́ye méngị a ní go ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé ꞌbe sɨmɨ Nazeréta sɨmɨ Galiláya.
LUK 2:40 Zɨ́ Yésụ ngbóróne go mongụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ ówo ledre zɨ́ne gɨ zɨ́a Lomo ndịsị sáká wo ne.
LUK 2:41 Kacɨ́ sɨmɨbi e mbá Yoséfa kɨ́ Maríya ndịsịnɨ́ ndéré sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ Ayímbi bɨ Umbuokpó ní.
LUK 2:42 Sɨmɨ bɨ Yésụ mengị go sɨmɨbi sokó doa gbre ní, zɨ́ye ndéréye kɨ́ mbágá née sɨmɨ ayímbi máa née kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e.
LUK 2:43 Nda go gɨ do kacɨ́ ayímbi, zɨ́ mbágáa ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé ꞌbe, ábuwá Yésụ idíaká go cịkị ꞌdáꞌba sɨmɨ Yerụsaléma owonɨ́ eyé e wá.
LUK 2:44 Somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí nɨ ba bo dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba zɨ́ye ndéréye kadra teké. Zɨ́ye tóroyé lúrú sóꞌdo wo dongará sụmụ yée kpá kɨ́ ezegámáye.
LUK 2:45 Má, ndikinɨ́ eyé wo wá. Zɨ́ye ị́nyị ndáꞌbalúgu royé drú ꞌdáꞌba sɨmɨ Yerụsaléma ndéré lúrú bi gɨ roa íri.
LUK 2:46 Nda gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota zɨ́ye ndéréye ndíki wo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, mɨndị́sịné dongará ꞌyị ꞌdódo ledre e, ndị́sị úwú yée, zɨ́a kpá kɨ́ ndúꞌyú yée.
LUK 2:47 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú wo ní zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ówo ledre bɨ nɨ kɨ́e kpá kɨ́ ledre ga bɨ ndịsị kɨ́ úkulúgu yée ní.
LUK 2:48 Sɨmɨ bɨ mbágáa kɨ́ ꞌbụa lurúndikinɨ́ wo ní, zɨ́ wo bɨ gɨ zɨ́ye ní ụ́kụ́ne mɨụ́kụ́. Zɨ́ mbágáa úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, méngị zée káa gɨ zɨ́ ꞌdi? Bɨ zɨ́ze ndị́sịzé kɨ́ ꞌbụyị́ gámásóꞌdo yị́ị má ní.”
LUK 2:49 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ mbágáne kɨ́dí, “Ndị́sịsé gámásóꞌdo máa gɨ ro ꞌdi? Ówosé esé bɨ kɨ́dí ili zɨ́ma ndị́sị ndị́sịmá sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Babá ní wá.”
LUK 2:50 Owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ uku née wá.
LUK 2:51 Zɨ́a óto úndruyé do útúne doꞌdónoyé zɨ́ye ndáꞌbayé sɨmɨ Nazeréta. Zɨ́ mbágáa óto ledre ga gére née mbá sɨmɨné.
LUK 2:52 Zɨ́ Yésụ nda ngbóróógụné kɨ́ bɨlámá sanáne, do ídíne kɨ́ mongụ́ ówo ledre zɨ́ ꞌbúa ídíne do ꞌyị e kɨ́ngaya zɨ́a óto Lomo ídíne kɨ́ rokinyi.
LUK 3:1 Sɨmɨ bɨ kóo Tịbérịya Káyísara nɨ ngére do káṇgá ꞌbɨ Róma kɨ́ sɨmɨbi sokó doa ịnyị ní, do kóo óto Pánato Piláto káa do gávana do ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yụdáya ní, Eróde nɨ ꞌbɨ ené gávana do ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Galiláya ní, Phị́lịpo lúndu Eróde nɨ ꞌbɨ ené gávana do ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Itụ́rịya kpá kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Trakóni ní, zɨ́ Liyasaníya nda ídí ꞌbɨ ené gávana do ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Abiléne ní.
LUK 3:2 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Ána kɨ́ towụ́ne Kayáfa nɨyí ye mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e. Yiwáni wotị́ Zakaríya nɨ yị́ ené kóo sɨmɨ súwú. Zɨ́ Lomo íꞌbí moko zɨ́a íri.
LUK 3:3 Zɨ́a tónó gámáne kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ kóꞌdụ́ ngbuṛu bɨ Yeredéne ní, sága gɨ ꞌdí keṛị́ kpá sága gɨ ꞌdí keṛị́. Kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ ótoómo kɨ́ lúyú ledre zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro do bábátị́zị́ yée zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre eyé ꞌdáꞌba.
LUK 3:4 Nébị Isáya uku kóo ledre a go ꞌdesị́ sɨmɨ bụ́kụ ené kɨ́dí, “ꞌYị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre sɨmɨ súwú zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére, ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a ní.
LUK 3:5 Ídísé lósoꞌdụ́tụ ꞌbululu e ꞌdáꞌba. Landa e kɨ́ bi ekị́ekị́ e, ídísé lóso yée kpɨ́kásí. Zɨ́se ꞌdózo yéme mɨngóꞌdụ́ mɨsiꞌdi e zɨ́ye ídíye mbị́. Zɨ́se lósoꞌdụ́tụ gɨ́ṛítí e kuṛí.
LUK 3:6 Kúfú ꞌyịmaꞌdí e mbá nɨyí ówo a kɨ́dí oꞌdo ba Lomo kasa wo ne ógụ yómo ꞌyị e.”
LUK 3:7 Née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e go ndị́sị ógụyé mutruu zɨ́ Yiwáni gɨ ro zɨ́a bábátị́zị́ yée. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Sée ꞌyị mani ga bɨ mɨméngị ledre esé nɨ bɨsinyíne káa zɨ́ kámá okó ní, ambí uku zɨ́se ya ídísé ngásáóyó rosé gɨ zɨ́ zingi ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ ógụ dosé ní ne?
LUK 3:8 Togụ́ ílisé tɨ́ gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị yá, ídísé ótoómo lúyú ledre zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́ mɨméngị ledre esé ndị́sị ídíne bɨlámáne. Ndásé ídí dụụ́ kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí, azé yị́ ezé bulúndu Abarayáma omozé ꞌbɨ ezé yị́ ezé go ní wá. Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́a óyólóꞌbó tutú ga bɨ bi ba zɨ́ye ídíye káa do bulúndu Abarayáma.
LUK 3:9 Ásé zɨ́ Lomo káa zɨ́ kágá bɨ ꞌdịyị́nɨ́ mɨꞌdị́yị́ yáká ní. Goṇgo ꞌbɨ Lomo nɨ go do sị́lị́a nzíyiné, kágá máa wo bɨ bɨlámá mɨáná a ndaá ní, nɨ lágáónzó a do óngbóóyó a ꞌdáꞌba.”
LUK 3:10 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, “Éyị́ bɨ idízé nda méngị a ní ꞌdi?”
LUK 3:11 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ bongó nɨ zɨ́yị gbre, ídí íꞌbí ngúru a zɨ́ ꞌyị bɨ bongó nda zɨ́a wá ní. Togụ́ éyị́ mɨánu nɨ bo zɨ́yị, ídísé ánu a kɨ́ ꞌyị bɨ nɨ ꞌbú ní.”
LUK 3:12 Abú kpá ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ sụ́ụ ní, zɨ́ye ndéréye gɨ ro babatị́za. Zɨ́ye ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, Sara nda zée, idízé méngị ꞌbɨ ezé ꞌdi?”
LUK 3:13 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé ꞌdíꞌbi késị́ maꞌdáa rómo do wo bɨ mɨngburoko ꞌyị e esé e ilinɨ́ ní wá.”
LUK 3:14 Zɨ́ asikíri e ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sara nda zée?” Yiwáni ya zɨ́ye ní, “ꞌYị e ndanɨ́ úgú komosé wá, ndásé kpá gágaóto ledre ro ꞌyị wá. Késị́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí a zɨ́se do bi moko ní, ídísé ꞌdíꞌbi dụụ́ wo.”
LUK 3:15 Gɨ zɨ́ ledre ga gére ní, Zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e ndị́sị ídíne gɨ ro Yiwáni faa, ngíti géyị ya ala zɨ́a ídíne née Kɨ́résịto bɨ Lomo uku ledre kásaógụ a káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní wá?
LUK 3:16 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mábábátị́zị́ ꞌbɨ amá sée lá kɨ́ iní. Ngíti ꞌyị nɨ bo rokoꞌbụ a romo do ꞌbɨ amá nɨ ógụ. Máútúásá gbawá ndósoógụ cigí a gɨ ro lálaógụ wará ené gɨ sịndị́a. Nɨ ꞌbɨ ené bábátị́zị́ sée kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo.
LUK 3:17 Nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené káa zɨ́ ꞌyị ócó komo kére ní. Nɨ léfeóto kére ené sɨmɨ bɨlámá éyị́, cící a née zɨ́a kótrụ a trị́e do óngbóóyó a ꞌdáꞌba.”
LUK 3:18 Née ledre bɨ kóo Yiwáni ndịsị úku a zɨ́ye do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e gɨ ro bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ kóo ndịsị ꞌdódo a zɨ́ye ní.
LUK 3:19 Yiwáni ndịsị kóo kpá máda ngére Eróde Andipá gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsị mengị yée káa zɨ́ bɨ ngakaoyó kára Erodíya gɨ zɨ́ lúnduné ꞌdíꞌbi yị́ ené zɨ́ne ní.
LUK 3:20 Zɨ́ Eróde kpá lúyú ngíti ledre zɨ́a ꞌdíꞌbi Yiwáni ónzó a ngbrɨwó sɨmɨ sị́gịnị.
LUK 3:21 ꞌDáꞌdá do ónzó Yiwáni sɨmɨ sị́gịnị, kadra kị́éꞌdo nɨ go ndị́sị bábátị́zị́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, zɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́a, zɨ́a bábátị́zị́ wo. Sɨmɨ bɨ Yésụ maꞌdáa nɨ ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo ní, zɨ́ ere líkpíne zɨ́a káa zɨ́ mbotụ ní.
LUK 3:22 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné doa káa zɨ́ kị́ṛịkóꞌdo ní. Zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne gɨrí kɨ́dí, “Áyí mbigí owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúyị ofụ domá go, mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị.”
LUK 3:23 Yésụ tonó kóo méngị moko ꞌbɨ Lomo sɨmɨ bɨ mengị go sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a do sokó (30) ní. ꞌYị e mbá ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé kóo sómụ́ a kɨ́dí nɨ owụ́ ꞌbɨ Yoséfa bɨ kɨ́ ịrịné Élị ní.
LUK 3:24 Élị nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Matáta, Matáta nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Lévị, Lévị nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Mélịkị, Mélịkị nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zanáyi, Zanáyi nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yoséfa.
LUK 3:25 Yoséfa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Matatíya, Matatíya nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Amósa. Amósa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nawúma. Nawúma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Esíli. Esíli nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nagáyi.
LUK 3:26 Nagáyi nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Máta. Máta nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Matatíya. Matatíya nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Seméni. Seméni nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yoséke. Yoséke nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yóda.
LUK 3:27 Yóda nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yonána. Yonána nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Résa. Résa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zerụbábele. Zerụbábele nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Seretiyéle. Seretiyéle nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nérị.
LUK 3:28 Nérị nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Meléki. Meléki nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Ádi. Ádi nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Kosóma. Kosóma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Elimadáma. Elimadáma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Éra.
LUK 3:29 Éra nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yósuwa. Yósuwa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Eliyázara. Eliyázara nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zoríma. Zoríma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Matáta. Matáta nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Lévị.
LUK 3:30 Lévị nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Simiyóna. Simiyóna nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yụ́da. Zụ́da nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yoséfa. Yoséfa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yonáma. Yonáma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Alikíma.
LUK 3:31 Alikíma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Melíya. Melíya nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Ména. Ména nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Matáta. Matáta nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Natána. Natána nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Dawídi.
LUK 3:32 Dawídi nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zése. Zése nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Óbede. Óbede nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Bowáza. Bowáza nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Solomóna. Solomóna nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nasóna.
LUK 3:33 Nasóna nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Aminadába. Aminadába nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Adimíni nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Aráni. Aráni nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Ézorono. Ézorono nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Peréze. Peréze nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zụ́da.
LUK 3:34 Zụ́da nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Yakóbo. Yakóbo nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Isáka. Isáka nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Abarayáma. Abarayáma nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Téra. Téra nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nówara.
LUK 3:35 Nówara nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Serụ́ga. Serụ́ga nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Réwu. Réwu nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Pelége. Pelége nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Ébere. Ébere nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Séla.
LUK 3:36 Séla nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Kayinána. Kayinána nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Arafakasáda. Arafakasáda nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Séme. Séme nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Nówa. Nówa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Laméke.
LUK 3:37 Laméke nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Metụséla. Metụséla nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Enóka. Enóka nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Zérada. Zérada nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Malále. Malále nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Kenána.
LUK 3:38 Kenána nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Enósa. Enósa nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Séte. Séte nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Ádama. Ádama nɨ ꞌbɨ ené owụ́ ꞌbɨ Lomo.
LUK 4:1 Sɨmɨ bɨ Yiwáni iꞌbí babatị́za go zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdúcu Yésụ, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yeredéne gɨ ore sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndéréne sɨmɨ súwú gbála,
LUK 4:2 zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úzu wo sɨmɨ súwú íri ꞌdényé kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre anu éyị́ mbá wá, zɨ́ ꞌbú kóo méngị wo kɨ́ngaya.
LUK 4:3 Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ídí óyólóꞌbó tutú ga bɨ bi ba káa do ambata zɨ́yị ánu a gɨ zɨ́ ꞌbú ke.”
LUK 4:4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌYịmaꞌdí utúasá ídí trịdrị lá dụụ́ gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá, kúrú Lomo nɨ óto ꞌyị e ne zɨ́ye ídíye trịdrị.’ ”
LUK 4:5 Zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e kpá ndólo wo ékị́ kɨ́e do mongụ́ bi ekị́ekị́ ꞌdága ꞌdódo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá zɨ́a.
LUK 4:6 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lúrú go, éyị́ ga bɨ za mbá áyị́ lúrú yée née, mááyí máa mị́ngị́ye. Togụ́ ili yá, mááyí óto yị́ị ngére doyé mbá. Iꞌbínɨ́ éyị́ ga gére née go mbá zɨ́ma, mááyí íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị káa zɨ́ bɨ máíli ní.
LUK 4:7 Ili tɨ́ lá zɨ́yị óto sómụ́ ledre eyị́ romá zɨ́yị óto úndrumá.”
LUK 4:8 Yésụ ya zɨ́ Satána ní, “Ị́nyị gɨ cigíma íri, nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ídí óto úndru Ngére Lomo eyị́, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị dụụ́ ledre ené.’ ”
LUK 4:9 Gɨ ore zɨ́ Satána ndólo wo ndéré ékị́ kɨ́e do mongụ́ ngbángbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdága sɨmɨ Yerụsaléma do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ áyí tɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, léꞌbéútú mu bi ꞌdáa.
LUK 4:10 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Lomo nɨ kása maláyika ené e sáká yị́ị.
LUK 4:11 Nɨyí sáká yị́ị káa bɨ áyí útú útru sịndị́yị ro tutú e ke.’ ”
LUK 4:12 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Satána kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ndá úzu Ngére Lomo eyị́ wá.’ ”
LUK 4:13 Sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e uzu wo go má ní, zɨ́a aka ótoómo wo gɨ ro ngíti sịndị́ kadra.
LUK 4:14 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ phanda ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní áṇgané sɨmɨ gara ore za mbá.
LUK 4:15 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro ꞌdódo ledre ené.
LUK 4:16 Zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Nazeréta kɨ́ꞌdí bɨ kóo ngboró ní. Nda sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́a ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro káa zɨ́ bɨ lengbe ndịsị méngị a ní. Zɨ́a ị́nyị tóroné ꞌdága ólo mɨéké kúrú Lomo.
LUK 4:17 Zɨ́ye íꞌbíógụ bụ́kụ ꞌbɨ nébị Isáya zɨ́a, zɨ́a líkpí bi bɨ ndịsị ódro kɨ́dí,
LUK 4:18 “Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne go zɨ́ma, gɨ zɨ́a oto máa go ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị lerị́ e. Kasa máa kɨ́dí née Lomo née nɨ líkpíóyó ꞌyị ga bɨ mɨódó yée sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ lúyú ledre ní, ꞌyị ga bɨ komoyé lurú bi wá ní, née nɨ líkpí a gɨ ro zɨ́ye lúrú bi, kasa máa kpá gɨ ro ꞌyị ga bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ lúrú ꞌdófụ bi gɨ doyé ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ ledreyé owóowó,
LUK 4:19 kasa máa kpá gɨ ro úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, sịndị́ kadra bɨ gɨ ro zɨ́ Ngére Lomo yómo yée sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.”
LUK 4:20 Sɨmɨ bɨ Yésụ oloonzó ledre ní, zɨ́a íꞌbílúgu bụ́kụ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ore ní, zɨ́a ndáꞌba ndị́sịné bi. Zɨ́ komo ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore ní ídíye mbá roa círii.
LUK 4:21 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre bɨ gáa máólo née, ukunɨ́ kóo go ꞌdesị́, karaba ní, lúrúsé nda go cụ́ kɨ́ komosé.”
LUK 4:22 Zɨ́ tara ꞌyị ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ uku yée ní. Zɨ́ye ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Áyi, owụ́ née ndiki ledre née kenée gɨ ꞌda, née ndaá ꞌbɨ ené wotị́ Yoséfa bɨ kɨ́ra ba wá?”
LUK 4:23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ kóo úwúsé mándị́sị méngị yée sɨmɨ Kapáranawúma ní, utúasá mɨútúásá kacɨ́ komosé gɨ ro zɨ́ma méngị yée ona? Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘ꞌYị mála idí yómo roné kí, zɨ́a nda yómo ngíti géyị ꞌyị e.’ ”
LUK 4:24 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, otonɨ́ úndru nébị sɨmɨ káṇgá ené wá.
LUK 4:25 Ídísé ówo a kɨ́dí tụ́ꞌdụ́ umbu nɨyí kóo bo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Isɨréle e sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilíya. Iní oro kóo kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo kɨ́ éfé ịnyị doa kéṛị́ doné, zɨ́ ꞌbú kóo útúne do ꞌyị e kɨ́ngaya.
LUK 4:26 Lomo kasa ené kóo Ilíya ndéré sáká kará umbu ga gére née mbá wá, kasa kóo wo ndéré sáká dụụ́ kára umbu máa wo bɨ sɨmɨ gara bɨ Zarefáta sɨmɨ káṇgá bɨ Sidóna ní.
LUK 4:27 Ngíti géyị Isɨréle e nɨyí kóo bo sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Ilísa kɨ́ sámá royé, sámá née ụkụ́ kóo gɨ royé wá, odụ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbioyónɨ́ sámá née gɨ roa ní dụụ́ Námana bɨ ꞌyị ꞌbɨ Sụ́rịya ní.”
LUK 4:28 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née kenée ní, zɨ́ye zíngi eyé geré mɨzíngi.
LUK 4:29 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Yésụ lála wo ólụ́ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ gara sága, ndéré ékị́ kɨ́e do bi ekị́ekị́ ꞌdága née bi ekị́ekị́ bɨ oꞌbónɨ́ gara née doa ní gɨ ro zɨ́ye ị́trị́ wo gɨrí gɨ do bɨ zɨ́a útúónzó roné ꞌdáꞌba.
LUK 4:30 Zɨ́a ụ́cụ lị́lịné dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do ndéréókpó ené gɨ zɨ́ye.
LUK 4:31 Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Kapáranawúma ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya, sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
LUK 4:32 ꞌYị ga bɨ kóo íri ndịsịnɨ́ úwú ꞌdódo ledre ené ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre ené nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo sɨmɨné.
LUK 4:33 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro née, ngíti oꞌdo bɨ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné ní nɨ ore, geré zɨ́a tónóne gbúrógbóne do Yésụ kɨ́dí,
LUK 4:34 “Yị́ị Yésụ, máówo yị́ị bú áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo gɨ sɨmɨ gara Nazeréta. Ógụ ba go geré gɨ ro úfuónzó zée?”
LUK 4:35 Zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ bɨcayi lomo bɨ sɨmɨ oꞌdo née kɨ́ rokoꞌbụ kɨ́dí, “Ídí ndị́sị tí, ndá líkpí tarayị́ wá. Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née mu.” Zɨ́ bɨcayi lomo kángba oꞌdo née do ị́drị́ónzó wo gbụ bi do komo ꞌyị ga bɨ ore née mbá, do ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a, oto uṇgú ro oꞌdo née mbá wá.
LUK 4:36 Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne gɨ zɨ́ ledre née mbá mɨị́drị́ zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ledre bɨ káa be ꞌdi, zɨ́ oꞌdo ba ndị́sị ódroné kɨ́ cóngó ro kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní? Uku ledre zɨ́ bɨcayi lomo e, zɨ́ye úwú kúrúa, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo ba tɨ́ maꞌdíi.”
LUK 4:37 Zɨ́ phanda Yésụ áṇgané do bi ga gére née kɨ́rɨ́ née za mbá.
LUK 4:38 Nda go gɨ do kacɨ́ ꞌdódo ledre, zɨ́ Yésụ ólụ́ ógụyé gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye ꞌbe ꞌbɨ Simúna Pétero. Ábuwá towụ́ Simúna maꞌdáa roa emengụ́, nɨ kɨ́ drụ́ roné. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ore ní ndúꞌyú Yésụ, idí yómo wo.
LUK 4:39 Zɨ́ Yésụ ndéré tóroné cigí a, zɨ́a úku ledre zɨ́ bɨsinyí drụ́ bɨ ro kára née kɨ́dí, “Ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ a mu.” Geré zɨ́ ro kára née zázáne, zɨ́a ị́nyịné ndéréne méngị éyị́ mɨánu zɨ́ye.
LUK 4:40 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ, zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị eyé ga bɨ kɨ́ ndíyá royé ní ógụ kɨ́ye zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a yómo yée.
LUK 4:41 Ngíti géyị ꞌyị ga gére née nɨyí ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨyé. Gɨ zɨ́ rokoꞌbụ Yésụ, zɨ́ye gbúgbuógụyé gɨ sɨmɨ ꞌyị ga gére ní kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.” Zɨ́ Yésụ ụ́cụómo yée kɨ́ ódro gɨ zɨ́a owonɨ́ wo bú nɨ Kɨ́résịto wo bɨ Lomo kasaogụ káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
LUK 4:42 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née kɨ́ phịyị́ zɨ́ Yésụ ị́nyị ndéré ené do bi bɨ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé gámásóꞌdo wo. Sɨmɨ bɨ ndikinɨ́ wo ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ilizé ezé lolụ zɨ́yị ndéréómo zée wá.”
LUK 4:43 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ndásé lá dụụ́ se ꞌyị ga bɨ Babá kasa máa ꞌdódo ledre ené zɨ́ye ní wá. Máíli kpá ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e. Kasaogụ máa gɨ ro zɨ́ma méngị a kenée.”
LUK 4:44 Gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ Yésụ kpá fú ndị́sị kɨ́ gámáne kɨ́ ꞌdodo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ga bɨ sɨmɨ Yụdáya ore ní za mbá.
LUK 5:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Yésụ ndéré tóroné do gbúṛóngó mongụ́ mɨkavu bɨ Galiláya ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé cigí a zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye.
LUK 5:2 Zɨ́a óyó komoné do lúrúndíki kuṛúngba e gbre mị́ngị́ye odóngeṛịnɨ́ go kóꞌdụ́ gbúṛóngó kenée, nɨyí go ndị́sị lúgu mbírá eyé e.
LUK 5:3 Zɨ́a ndéré ékị́ne sɨmɨ ngúru kuṛúngba, née wo bɨ ꞌbɨ Simúna ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ị́trị́ ꞌdóso aka kuṛúngba maꞌdáa mɨꞌdí sɨmɨ iní íri.” Sɨmɨ bɨ Simúna ịtrị́ ní, zɨ́ Yésụ ndị́sị yéme roné bi ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
LUK 5:4 Sɨmɨ bɨ ꞌdodo asá ledre ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Ị́trị́ tátá mu sɨmɨ yana iní gɨ ro zɨ́yị ónzó mbírá.”
LUK 5:5 Simúna ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, icizé rozé kɨ́ mbírá go bi ndre ba, kémbị́ éyị́ ndaá. Nda lá kacɨ́ kúrúyị, mááyí ónzó a.”
LUK 5:6 Sɨmɨ bɨ onzónɨ́ mbírá ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kénzé e útúye sɨmɨ a. Gɨ zɨ́a bɨ ofụnɨ́ nda go ní, zɨ́ mbírá tónóne lófoné.
LUK 5:7 Zɨ́ Simúna e tónó kéwu lafúye ga bɨ sɨmɨ ngíti kuṛúngba ní, idínɨ́ ógụ sáká yée. Zɨ́ lafúye ga gére née ógụyé do tónóye lála mbírá kɨ́ kénzé ga gére née sɨmɨ kuṛúngba. Zɨ́ kénzé e ídíye sɨmɨ kuṛúngba ga bɨ gbre née cị́ꞌdị́. Nda gɨ zɨ́ mɨówó ye, kuṛúngba ayí nda go ólụ́ sị́ iní.
LUK 5:8 Sɨmɨ bɨ Simúna Pétero lurú ledre née kenée ní, zɨ́a útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi, ṇgúṇgú roné do úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, mááyí ꞌyị lúyú ledre, máútúásá ídí gbóo kɨ́yị wá, ídí ị́nyị gɨ cigíma ꞌdáꞌba.”
LUK 5:9 Zɨ́ tara Simúna Pétero kɨ́ lafúne ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kénzé ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée kenée ní.
LUK 5:10 Ngíti géyị lafú Simúna ga bɨ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni wotị́ Zebedị́ya ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne kpá mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre máa née. Gɨ zɨ́ ledre bɨ gáa Simúna uku ní, zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Simúna ndá éré ngịrị wá. Tónóne cakaba ndéréne ꞌdáꞌdá, áyí ídí go ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e zɨ́ Lomo.”
LUK 5:11 Geré née ní, zɨ́ Simúna ị́nyịyé kɨ́ lafúne ga gére née ódóóto kuṛúngba eyé e kóꞌdụ́ gbúṛóngó ore, yóó, do útúye do kacɨ́ Yésụ.
LUK 5:12 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra sɨmɨ ngíti owụ́ gara, zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ sámá roné ógụné zɨ́ Yésụ. Zɨ́a útúne kóꞌdụ́ Yésụ bi ṇgúṇgú roné zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, togụ́ utúasá kacɨ́ komoyị́ mɨútúásá, ídí ꞌdíꞌbióyó sámá ba gɨ romá gɨ ro zɨ́ romá ídíne drá.”
LUK 5:13 Zɨ́ Yésụ óto sị́lị́ne ro oꞌdo née do úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máṇgúṇgu go, royị́ idí mu ídí drá.” Tɨ́ maꞌdíi, geré zɨ́ sámá ụ́kụ́ne gɨ ro oꞌdo née.
LUK 5:14 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá aka ꞌdíꞌbi ledre née tarayị́ wá. Ídí aka ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kí. Zɨ́yị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ Mụ́sa eké ledre a ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị méngị a kenée sɨmɨ bɨ togụ́ bɨlámá ledre mengị roné go zɨ́ye ní. Gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí éyị́ mengị roné go.”
LUK 5:15 Abú kenée ndotó, ꞌdesị́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née, aṇga go do bi ga bɨ kɨ́rɨ́ née née za mbá. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nda ndị́sị ógụyé úwú ledre ga bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo yée ní. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ yómo ngíti géyị gɨ do ndíyá eyé e.
LUK 5:16 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ ili go íni ini zɨ́ Lomo ní, zɨ́a ndéréne do bi bɨ ꞌyị e ndanɨ́ doa wá ní, zɨ́a íni ini zɨ́ Lomo íri.
LUK 5:17 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, Yésụ nɨ go ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní nɨyí kóo mɨndị́sịyé gbóo kɨ́rɨ́ née. Ngíti géyị ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ gara ga bɨ ꞌbɨ Galiláya mɨngúngúcua ní, ngíti géyị ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya kpá kɨ́ Yerụsaléma ní. Zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ Yésụ, zɨ́a ndị́sịné ꞌdíꞌbióyó ndíyá kɨ́e gɨ ro ꞌyị e ore.
LUK 5:18 ꞌYị e nɨyí lúrú bi ní, ịmbị́ogụnɨ́ ngíti oꞌdo go do gbagbara nɨ kɨ́ umbu sịndị́ gamá gɨ zɨ́a wá. Ilinɨ́ kóo ólụ́ kɨ́e ndéré óto wo kóꞌdụ́ Yésụ ꞌdị́cị́ íri.
LUK 5:19 Sɨmɨ bɨ bi ólụ́ kɨ́ oꞌdo née zɨ́ Yésụ gɨ ꞌdí tara mbotụ ndaá gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, zɨ́ye ékị́ye kɨ́e do ꞌdị́cị́ ꞌdága. Zɨ́ye líkpí phụ́trụ bi mbị́ kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ nɨ ore ní, zɨ́ye ị́mbị́ ésị oꞌdo née nyé kɨ́ gbagbara née gɨ doa zɨ́a íri.
LUK 5:20 Sɨmɨ bɨ Yésụ owo kɨ́dí yaꞌdá ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ ịmbị́ogụnɨ́ wo née kɨ́dí, “Lúndu ꞌbɨ ené e, máótoómo lúyú ledre eyị́ go.”
LUK 5:21 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née ní, geré zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga gére née tónóye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Oꞌdo máa née ꞌbe ené náambi bɨ nɨ ndị́sị úku bɨsinyí ledre kenée née? Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ótoómo lúyú ledre zɨ́ ꞌyị e.”
LUK 5:22 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née go zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ ledre do mɨmbéꞌdesé gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi?
LUK 5:23 Ledre máa wo be ꞌdi nɨ gáa née gbóo zɨ́ma úku a, máótoómo lúyú ledre eyị́ go, togụ́ kenée wá, máídí úku a máyá ị́nyịógụ mu ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe?
LUK 5:24 Máíli úku a zɨ́se, máa bɨ Lomo kasaogụ máa káa do ꞌyịmaꞌdí ní, mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma do sogo káṇgá ona gɨ ro ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e kɨ́e.” Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ kɨ́ umbu sịndị́ne née kɨ́dí, “ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáká eyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
LUK 5:25 Geré née ní, kɨ́ráwu zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága tɨ́ do komo ꞌyị ga gére née mbá ꞌdíꞌbi sáka ené do ndáꞌbané ꞌbe kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
LUK 5:26 Zɨ́ ledre née ówóne komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née mbá zɨ́ye ídíye kɨ́ mongụ́ ngịrị royé do ndị́sịyé íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mengị roné karaba ba, ꞌyịmaꞌdí utúasá méngị a wá.”
LUK 5:27 Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ ore ndéré ndíki Lévị kɨ́ ndị́sị tara mákɨtabu ené ꞌbɨ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ Yésụ ndólo wo kɨ́dí, “Lévị, áyí go ꞌyị ꞌbɨ moko amá, ógụ mu zɨ́ze ndéréze kéyị.”
LUK 5:28 Lévị kala wá, zɨ́a ótoómo éyị́ ga bɨ ꞌbɨ moko née yóó do útúne lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
LUK 5:29 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Lévị yéme mongụ́ éyị́ mɨánu kɨ́ ịrị Yésụ. Zɨ́ Lévị maꞌdáa ndólo tụ́ꞌdụ́ lafúne ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ kéye íꞌbí a zɨ́ akúma ní, nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ánu éyị́ mɨánu máa née kɨ́ Yésụ e.
LUK 5:30 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e lurúnɨ́ Yésụ kɨ́ ánu éyị́ kɨ́ ꞌyị ga gére née kenée ní, zɨ́a sínyí ené royé mɨsínyí. Zɨ́ye ndị́sịyé úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre ro Yésụ. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mongụ́ ꞌyị esé née ndịsị ánu éyị́ gɨ roa kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e káa zɨ́ née ní ní ꞌdi?”
LUK 5:31 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se, ꞌyị bɨ ndíyá ndaá roa wá ní, nderé ené zɨ́ dokotóro wá, ꞌyị ndíyá ndịsị ndéréne gɨ ro do yómo née.
LUK 5:32 Máógụ amá gɨ ro ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí eyé bɨlámáye ní wá. Máógụ gɨ ro ꞌyị lúyú ledre e zɨ́ye óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ye ómoyé.”
LUK 5:33 Nda gɨ ore, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará ꞌyị ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za ndịsịnɨ́ órụ́ tarayé zɨ́ye kpá ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo, ꞌyị ꞌbɨ Farụsáyo e ndịsịnɨ́ méngị a kpá kenée. Sara ꞌyị eyị́ e orụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé tarayé wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
LUK 5:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre esé ní, ꞌyị ga bɨ ndoloogụnɨ́ yée sɨmɨ ayímbi ꞌbɨ ófụ́ roꞌyị ní ndanɨ́ ánu éyị́ wá tɨ́ bɨ mɨkánda adrúgu nɨ bo kɨ́ye ore ní?
LUK 5:35 Sịndị́ kadra nɨ ógụ wo bɨ nɨyí ꞌdíꞌbióyó wo gɨ dongará ꞌyị ené ga gére ní, zɨ́ye nda ndị́sịyé kɨ́ ꞌbú.”
LUK 5:36 Zɨ́a kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị nda ị́cị́ tóko tara mɨkánda bongó ro kuṛú a wá. Togụ́ mengị kenée yá, mɨkánda bongó née nɨ lála lófo kuṛú a née zɨ́ uṇgú a nda ídíne mongụ́ne, bi ị́cị́ a ndaá lolụ wá.
LUK 5:37 Kpá kenée, togụ́ kára ili lótó leꞌyị́ ené yá, nda lótó a sɨmɨ sorụ́ ndoko wá. Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ leꞌyị́ née nɨ ụ́ꞌbụ ní, zɨ́ sorụ́ ndoko née ndóko ené, zɨ́ leꞌyị́ sínyíne mbá bi.
LUK 5:38 Bɨlámá a, idínɨ́ lótó leꞌyị́ tɨ́ sɨmɨ mɨkánda ndoko.
LUK 5:39 Ngíti géyị ꞌyị e ilinɨ́ éwé yị́ eyé tɨ́ fú lá kuṛú leꞌyị́. Gɨ zɨ́ kéyị née ilinɨ́ eyé mɨkánda leꞌyị́ kóṛó wá kɨ́dí ndumu eme yị́ ené ne.”
LUK 6:1 Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéré ꞌdécị bi kpụrụ́ gɨ sɨmɨ yáká, sɨmɨ bɨ kére nɨ aka lá ngorụné ní. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndị́sị lófo ngorụ kére ga gére née kɨ́ ánu a.
LUK 6:2 Zɨ́ Farụsáyo e ị́nyịyé úku ledre kɨ́dí, “Áyi, tɨ́ bɨ ówosé bú karaba Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, ndị́sịsé nda méngị moko sɨmɨ a gɨ ro ꞌdi?”
LUK 6:3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “Ólosé esé ledre bɨ kóo Dawídi mengị sɨmɨ bɨ kóo ꞌbú mengị yée kɨ́ ꞌyị ené e ní wá?
LUK 6:4 Kadra kị́éꞌdo ꞌbú mengị kóo Dawídi kɨ́ ꞌyị ené go kɨ́ngaya. Zɨ́a ndéré ólụ́ne sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata ga kóo ore, ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo nɨyí ánu a dụụ́ ye ní zɨ́a ánu a. Zɨ́a kpá íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ kóo nɨyí kéye ní.”
LUK 6:5 Zɨ́ Yésụ úku odụ ledre yaá, “Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí mááyí Ngére do Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.”
LUK 6:6 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra kpị́ sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ ndéré ólụ́ne ꞌDị́cị́ Kótrụro ndị́sị ꞌdódo ledre. Ngíti oꞌdo nɨ kpá ore sị́lị́a ꞌbɨ anú ngụrogụ́ mɨngụ́rógụ́ mengị moko wá.
LUK 6:7 Ngíti géyị Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e nɨyí kóo ore ndị́sị gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ togụ́ Yésụ luyú ledre go yá, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ye ndị́sịyé sémbe wo mɨsémbe kɨ́dí togụ́ nɨ yéme sị́lị́ oꞌdo née karaba sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro yá.
LUK 6:8 Yésụ owo sómụ́ ledre bɨ nɨyí kɨ́e née bú, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ oꞌdo bɨ kɨ́ mɨngụ́rógụ́ sị́lị́ne née kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu tóro do nyárá bi kɨ́ra gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ga ba mbá lúrú yị́ị.” Zɨ́ oꞌdo née tɨ́ ị́nyị tóroné do komo ꞌyị e ꞌdága.
LUK 6:9 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Mándúꞌyú aka sée, ledre máa wo be ꞌdi emene do méngị a sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, méngị bɨsinyí ledre togụ́ mbú méngị bɨlámá ledre bɨ yómo ꞌyị togụ́ mbú ótoómo ꞌyị zɨ́a úyuné?”
LUK 6:10 Zɨ́a lúrú bi kere gbaá ꞌyị ị́tị ndaá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “ꞌDózo sị́lị́yị mu.” Nɨ ꞌdózo sị́lị́ne káa ní, sị́lị́ a nɨ go bɨlámáne.
LUK 6:11 Zɨ́ ledre née óto Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌde késị́ ro Yésụ, zɨ́ye ndị́sị ódroyé dengbị́ye gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ yée nɨyí ꞌdíꞌbi Yésụ úfu wo doa.
LUK 6:12 Sɨmɨ ngíti sị́lị́ gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ Yésụ ndéré ékị́ne do mongụ́ landa, ndị́sịné íni ini zɨ́ Lomo.
LUK 6:13 Zɨ́ bi áráne nda go kɨ́ phịyị́, zɨ́a ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ní, zɨ́a gélé ngíti géyị sokó doa gbre (12) zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Yée ga ba nɨyí go ꞌyịmɨkása amá e.” Nɨyí,
LUK 6:14 Simúna, bɨ Yésụ ịfị́ ngíti ịrịa Pétero ní, nɨyí kɨ́ owụ́ ꞌbɨ mbágáne Andiríya nda Yakóbo, Yiwáni, Phị́lịpo, Batilimáyo,
LUK 6:15 Matáyo, Tóma, Yakóbo wotị́ Alafáyo, Simúna bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo Owụ́rará ní. Gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdea ndịsị ésị́ gɨ ro ꞌyị ené e.
LUK 6:16 Yụ́da wotị́ Yakóbo, nda Yụ́da Keriyóta bɨ iꞌbí ngbángá Yésụ ní.
LUK 6:17 Zɨ́a ndítíógụné kɨ́ ꞌyị ené ga gére née gɨ do bi ekị́ekị́ gɨrí ndéré tóroné kenée, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị yóko royé cigí a. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ Yụdáya mbá, yée ga bɨ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, nda kɨ́ ngíti géyị ga bɨ ogụnɨ́ gɨ gbála gɨ sɨmɨ Táyire kɨ́ Sidóna ní.
LUK 6:18 Ngíti géyị ꞌyị ga gére née ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé úwú ledre ga bɨ Yésụ maꞌdáa ndịsị ꞌdódo yée ní. Ngíti ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ ndíyá eyé e gɨ ro zɨ́a yómo yée. Yée ga bɨ kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨyé ní gɨ ro zɨ́a lágaóyó yée ꞌdáꞌba.
LUK 6:19 ꞌYị ga bɨ kɨ́ ndíyá royé ní mbá, zɨ́ye ndị́sịyé trị́trị́ royé gɨ zɨ́a ofụnɨ́ go gɨ ro zɨ́ye óto sị́lị́ye ro Yésụ gɨ ro zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne mbá gɨ zɨ́a owonɨ́ go nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ yómo ꞌyị e zɨ́ne.
LUK 6:20 Zɨ́a óyó komoné lúrú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée ꞌyị lerị́ e, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́se gɨ zɨ́a ásé go ꞌyị ꞌbɨ ꞌBe ꞌbɨ ené e.
LUK 6:21 Sée ga bɨ kɨ́ ꞌbú rosé ní, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́se gɨ zɨ́a nɨ karanée íꞌbí éyị́ mɨánu bɨ ụkụ́ wá ní zɨ́se. Sée ga bɨ ásé cakaba ndị́sịsé íni ini ní, Lomo iꞌbí úndru go zɨ́se ásé karanée ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi.
LUK 6:22 Togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ sógó sée, zɨ́ye ꞌdíꞌbióyó sée gɨ dongaráye ꞌdáꞌba kpá kɨ́ úkucáyi sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá máa bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́se.
LUK 6:23 “Abú mengịnɨ́ sée bɨsinyíne kenée ndotó, ídísé ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a Lomo nɨ karanée ꞌdíꞌbióto sée ꞌbe ꞌbɨ ené. ꞌYị ga gére née ꞌyị eyé e ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdo nébị ga kóna ní kpá kenée.
LUK 6:24 Sée ga bɨ ásé kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ásé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́se ní, odụ a nɨ nda karanée ídí zɨ́se lerị́ sɨmɨ bɨ ngárá éyị́ ga gére née ndanɨ́ lolụ zɨ́se wá ní.
LUK 6:25 Sée ga bɨ ásé bɨlámáse ndị́sịsé ánu dụụ́ bɨlámá éyị́ e ní, ásé karanée ídí do lerị́ éyị́ mɨánu. Kpá kenée, sée ga bɨ ásé sɨmɨ rokinyi ní, ásé karanée ídí kɨ́ mongụ́ lerị́.
LUK 6:26 “Sée ga bɨ ꞌyị e mbá ndịsịnɨ́ mbófo sée ní, ásé karanée ídí kɨ́ mongụ́ lerị́. ꞌYị ga gére née, ꞌyị eyé e ndịsịnɨ́ kóo mbófo nébị ꞌyị ṛanga e kpá kenée.”
LUK 6:27 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, ídísé óto ꞌbú ezeokóse, zɨ́se ndị́sịsé méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ ꞌbúse wá ní.
LUK 6:28 Ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ sée bɨsinyíne ní wá, ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ royé.
LUK 6:29 Togụ́ ꞌyị ongbo komoyị́ bɨ gɨ ꞌdí keṛị́ ní yá, ídí óyólóꞌbó wo bɨ gɨ ꞌdí keṛị́ ní zɨ́a óngbo a. Togụ́ ꞌyị ngaka éyị́ eyị́ yá, ndá lálalúgu a gɨ zɨ́a wá.
LUK 6:30 Togụ́ ꞌyị ombo éyị́ gɨ zɨ́yị, ídí íꞌbí a zɨ́a, wo bɨ saká éyị́ gɨ zɨ́yị ní togụ́ ili íꞌbílúgu a wá, ndá lolụ ndéré ndúꞌyú wo gɨ roa wá.
LUK 6:31 Éyị́ bɨ íli zɨ́ ꞌyị e méngị a zɨ́yị ní, ídí méngị kpá wo zɨ́ye.
LUK 6:32 Togụ́ ótosé dụụ́ ꞌbú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌbúse ní, Lomo mengị ené bɨlámá ledre zɨ́se wá. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, ndịsịnɨ́ óto dụụ́ ꞌbú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌbúye ní.
LUK 6:33 Togụ́ ndị́sịsé méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́se ní yá, Lomo mengị ené bɨlámá ledre zɨ́se wá. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ye ní.
LUK 6:34 Togụ́ íꞌbí éyị́ lá dụụ́ zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ íꞌbí éyị́ zɨ́yị ní yá, Lomo mengị ené bɨlámá ledre zɨ́yị wá. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, ndịsịnɨ́ íꞌbí éyị́ dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí íꞌbí éyị́ zɨ́ye ní.
LUK 6:35 Ídísé óto ꞌbú ezeokóse e zɨ́se ndị́sịsé méngị bɨlámá ledre zɨ́ye. Togụ́ íꞌbísé éyị́ go zɨ́ye yá, ndásé lolụ sómụ́ ledre a wá. Lomo nɨ méngị mongụ́ bɨlámá ledre zɨ́se kacɨ́ a gɨ zɨ́a ásé go mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní. Ndịsị lengbe méngị bɨlámá ledre zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e kpá kɨ́ bɨlámáye e.
LUK 6:36 Lerị́ lafúse idí méngị sée kpá káa zɨ́ bɨ lerị́se ndịsị méngị ꞌBụsé Lomo ní.
LUK 6:37 “Ndásé ꞌdécị ngbanga ꞌyị wá káa bɨ Lomo nɨ kpá ꞌdécị ngbangasé. Ndásé úku sínyi ledre gɨ do bi ꞌyị wá, káa bɨ ásé kpá ídí zɨ́ Lomo bɨsinyí ꞌyị e. Ídísé ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ lafúse e gɨ ro zɨ́ Lomo kpá ótoómo lúyú ledre esé.
LUK 6:38 Ídísé íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ Lomo kpá íꞌbí éyị́ zɨ́se. Togụ́ méngịsé go kenée, Lomo nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́se rómo wo bɨ méngịsé née kɨ́e. Bɨlámá ledre ga bɨ ndị́sịsé méngị yée née, Lomo nɨ méngị lúgu a zɨ́se kpá kenée.”
LUK 6:39 Zɨ́a kpá úku muruwayi máa wo ba kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre esé ní, ꞌyị komo mɨꞌdụ́tụ nɨ ꞌdíꞌbi sị́lị́ ezené ꞌyị komo mɨꞌdụ́tụ lála wo ndéré kɨ́e? Togụ́ mengị kenée, nɨ lála ezené née zɨ́ye útú eyé gbrengárá sɨmɨ gu.
LUK 6:40 ꞌYị bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́a ní, romo ené do ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ne wá. Kɨ́ꞌdí bɨ owoyeme nda ledre go ní, zɨ́a ndị́sịné méngị té ledre ga bɨ ꞌyị ꞌdódo ledre ené ndịsị méngị yée ní.
LUK 6:41 “Ndá ndị́sị óto komoyị́ lá dụụ́ ro owụ́ ledre bɨ ngíti ꞌyị mengị luyú go, zɨ́yị ndị́sịyị́ úku dụụ́ ledre a ní wá. Ídí óto komoyị́ ro mongụ́ lúyú ledre bɨ ndị́sị lúyú a ngárá ówo wá ní.
LUK 6:42 Bɨ áyí kpá ꞌyị lúyú ledre ní, áyí úku lárá ledre káa be ꞌdi zɨ́ ngíti ꞌyị idí ótoómo kɨ́ lúyú ledre. Yị́ị ꞌyị mani ba ídí ótoómo ꞌbɨ eyị́ lúyú ledre kí, áyị́ nda fú úku ledre zɨ́ ꞌyị idí ótoómo kɨ́ lúyú ledre.”
LUK 6:43 “Née sị́ ledre bɨ bɨlámá kágá ndịsị ánáógụ bɨlámá mɨánáne gɨ zɨ́a ní. Bɨsinyí kágá ndịsị ánáógụ ꞌbɨ ené kpá té bɨsinyí mɨánáne.
LUK 6:44 Ndịsịnɨ́ ówoyéme kágá e mbá dụụ́ gɨ ro mɨánáye. Utúasánɨ́ líkpí mánga gɨ komo ngéyé wá. Togụ́ goófo yá, likpínɨ́ gɨ komo ráka kpá wá.
LUK 6:45 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, bɨlámá ꞌyị ndịsị méngị bɨlámá ledre dụụ́ ne gɨ zɨ́a bɨlámá ledre máa née nɨ sɨmɨ mɨmbéꞌde a. Bɨsinyí ꞌyị ndịsị méngị ꞌbɨ ené dụụ́ bɨsinyí ledre gɨ zɨ́a mɨmbéꞌde a nɨ bɨsinyíne. Ledre bɨ ꞌyị ndịsị úku a kɨ́ méngị a ní, ꞌdị́cị́ a nɨ yana mɨmbéꞌde a.”
LUK 6:46 “Éyị́ bɨ ndị́sịsé ndólo máa gɨ roa Ngére, Ngére, ní ꞌdi? Bɨ ngárá ílisé kpá méngị ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní wá ní.
LUK 6:47 Máúku aka owụ́ ledre zɨ́se gɨ ro ꞌyị bɨ ndịsị méngị ledre amá ní.
LUK 6:48 ꞌYị née nɨ cé káa zɨ́ ꞌyị bɨ togụ́ ili ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ yá, nɨ aka íci kágá ꞌdị́cị́ née sɨmɨ káṇgá ngị́rị kí, zɨ́a nda ụ́bụ́ a. Abú mongụ́ iní nɨ ógụ kɨ́ mongụ́ síli éꞌdịné yá, ꞌdị́cị́ née utú wá gɨ zɨ́a ụbụ́nɨ́ go do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
LUK 6:49 ꞌYị máa wo bɨ ili úwú ledre amá zɨ́a ndị́sịné méngị ledre kacɨ́ a wá ní, nɨ káa zɨ́ ꞌyị máa wo bɨ ụbụ́ ené ꞌdị́cị́ ené do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá ní. Sɨmɨ bɨ mongụ́ iní nɨ ogụ kpá kɨ́ mongụ́ síli ní, geré zɨ́ ꞌdị́cị́ née útú ené gɨ zɨ́a ụbụ́nɨ́ eyé do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá.”
LUK 7:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuasá ledre ga bɨ gáa ndịsị úku yée née go ní, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore ndáꞌbayé sɨmɨ gara bɨ Kapáranawúma ní.
LUK 7:2 Sɨmɨ gara ore, ngíti mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e ꞌbɨ Róma nɨ kóo bo ꞌyị ꞌbɨ moko ené ꞌbɨ ꞌbe bɨ kɨ́ ledrené zɨ́a owóowó ní nɨ kɨ́ ndíyá kɨ́ngaya, kpá gbóo gɨ ro zɨ́ ꞌdówụ́ a ụ́kụ́ne.
LUK 7:3 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née uwú ledre Yésụ ní, zɨ́a ị́nyịné kása ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní zɨ́ Yésụ idí ógụ yómo ꞌyị ꞌbɨ moko ené ba.
LUK 7:4 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née ógụyé zɨ́ Yésụ, zɨ́ye ṇgúṇgú royé kɨ́dí, “Áko mongụ́ ꞌyị, utúasá mɨútúásá zɨ́yị ndéréyị yómo ꞌyị moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị née. Mongụ́ ꞌyị née nɨ zɨ́ze kɨ́ra bɨlámáne.
LUK 7:5 ꞌBú ꞌyị ezé e nɨ doa kɨ́ngaya, ụbụ́ mongụ́ ꞌDị́cị́ Kótrụro bɨ zɨ́ze kɨ́ra ba ne.”
LUK 7:6 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné zɨ́ye ndéréye. Sɨmɨ bɨ nɨyí nda go gbóo ꞌbe ní, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née kása ngíti eze lámáne ndéré úku ledre zɨ́ Yésụ do mɨsiꞌdi kɨ́dí, “Ngére, ndá ꞌdóꞌdó royị́ ógụyị́ cụ́ zɨ́ma ꞌbe wá áyí yị́ eyị́ mongụ́ ꞌyị gɨ zɨ́a mándá ꞌbɨ amá kɨ́ ledremá owóowó wá.
LUK 7:7 “Née ngúru sị́ ledre bɨ máíli ógụ gɨ zɨ́a cụ́ máa zɨ́yị wá ní. Bɨlámá a ídí lá úku kúrúyị, nɨ óto ꞌyị moko amá zɨ́a ị́nyịné gɨ do ndíyá.
LUK 7:8 Mándị́sị méngị moko sị́ lorụ zɨ́ma kpá ídíma kɨ́ asikíri e sị́ sị́lị́ma. Togụ́ máyá ngúru a idí ógụ yá, zɨ́a tɨ́ ógụné. Togụ́ máyá idí ndéré do bi káa yá, zɨ́a ndéréne. Togụ́ máíꞌbí moko zɨ́ ꞌyị moko amá ꞌbe yá, zɨ́a tɨ́ méngị a.”
LUK 7:9 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú maꞌdíi ledre bɨ oꞌdo née uku kenée ní, zɨ́ ledre née ówóne komoa. Zɨ́a ị́nyị óyó komoné úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ a née kɨ́dí, “Do ngará Isɨréle e mbá, mándíki aka ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go kɨ́ngaya káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo ba ní ní wá.”
LUK 7:10 ꞌYị ga bɨ oꞌdo née kasa yée zɨ́ Yésụ, nɨyí ndáꞌbaógụ bɨ íri ní, ꞌyị moko bɨ kɨ́ ndíyá ba roa eme yị́ ené go.
LUK 7:11 Do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ené e gɨ ore zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ a útúye do kacɨ́ye zɨ́ye ndéréye sɨmɨ ngíti gara kɨ́ ịrịné Náyína.
LUK 7:12 Ngíti kára umbu nɨ kóo sɨmɨ gara née ore ndiki owụ́ kpá lá dụụ́ kị́éꞌdo owụ́oꞌdo. Ábuwá bɨkéṛị́ owụ́ née uyu yị́ ené go tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ogụnɨ́ go sɨmɨ ini ore nɨyí go ndéré óto a.
LUK 7:13 Sɨmɨ bɨ Ngére Yésụ lurú kára née kenée ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ndá lolụ íni ini wá.”
LUK 7:14 Zɨ́ Yésụ maꞌdáa ꞌdíꞌbingéṛị gbagbara. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́mbị́ umbu ba tóroyé. Zɨ́a úku ledre zɨ́ umbu kɨ́dí, “Owụ́, ị́nyịógụ mu.”
LUK 7:15 Beré, zɨ́ owụ́phɨṛangá líkpí phụ́trụ komoné, do ị́nyịógụ ndị́sịné ꞌdága ndị́sị ódroné. Yésụ ya zɨ́a ní, ndáꞌba mu zɨ́ mbágáyị ꞌbe.
LUK 7:16 Zɨ́ tara ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ini née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Lomo kɨ́dí, “Mbófo éyị́, Lomo kasaogụ ngúru mongụ́ nébị go ógụ ndị́sị sáká zée ꞌyị ené e.”
LUK 7:17 Zɨ́ phanda ledre bɨ Yésụ mengị née báyiné kacɨ́ tara ꞌbe ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ore ní za mbá.
LUK 7:18 Née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ị́nyịyé ndéré úku ledre ga bɨ Yésụ mengị yée née mbá zɨ́ Yiwáni.
LUK 7:19 Zɨ́ Yiwáni maꞌdáa kása ꞌyị e gbre gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, ndérésé aka mu ndúꞌyú Ngére, “Nɨ née go tɨ́ owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ kóo uku ledre a kɨ́dí née nɨ kásaógụ wo ní, ala née aka ngíti ꞌyị kpị́?”
LUK 7:20 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ Yiwáni Babatị́za kasa yée née ndéréógụyé zɨ́ Yésụ zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mongụ́ ꞌyị ezé Yiwáni kasa zée ógụ ndúꞌyú yị́ị kɨ́dí, áyí ba go tɨ́ ꞌyị bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní ala áyí aka ba ngíti ꞌyị kpị́?”
LUK 7:21 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Yésụ nɨ go ndị́sị yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e gɨ sɨmɨ ṛị́kị́ ndíyá eyé e. Zɨ́a kpá lágaóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdáꞌba. ꞌYị máa yée ga bɨ komoyé ꞌdụtụ mɨꞌdụ́tụ ní zɨ́a líkpí a.
LUK 7:22 Sɨmɨ bɨ mengị onzó moko bɨ gáa ꞌyị ꞌbɨ Yiwáni ogụ ndikinɨ́ wo roa ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ lúrúsé yée kɨ́ yée ga bɨ úwúsé yée ní, ídísé ndéré úku a zɨ́ Yiwáni. ꞌYị ga bɨ kóo ngárá lurúnɨ́ bi wá ní, nɨyí go lúrú bi, yée ga bɨ kóo mɨgịgị́ṛị́ ní nɨyí go gámá. Yée ga bɨ kɨ́ sámá royé ní, royé eme go. Mɨmbílí ngbụtụ́ nɨyí go ndị́sị úwú ledre. Umbu e urúnɨ́ gɨ sɨmɨ umbu go. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú yée káa zɨ́ moko ndaá sɨmɨyé wá ní, nɨyí go úwú bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo.
LUK 7:23 ꞌYị bɨ nɨ íꞌbí roné ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma sɨmɨ ledre e za mbá ní, nɨ ídí mbigí ꞌyị amá, Lomo nɨ óto wo zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi.”
LUK 7:24 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ Yiwáni kasaogụ yée née ndaꞌbalugunɨ́ royé ní, zɨ́ Yésụ ndáꞌba ndị́sị ódroné zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gáa ba kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo ndị́sịsé úwú ledre ga bɨ Yiwáni ndịsị úku yée zɨ́se sɨmɨ yana súwú ní, lúrúsé kóo wo kacɨ́ komosé káa zɨ́ bɨcayi ꞌyị bɨ sómụ́ ledre ené nɨ gbre gbre káa zɨ́ lómí ga bɨ síli ndịsị ílílóꞌbó yée ní?
LUK 7:25 Togụ́ kenée wá ní, ndérésé nda kóo íri lúrú ꞌyị bɨ esị bɨlámá bongó roné ní? ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ésị bɨlámá bongó ga bɨ ugúnɨ́ yée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ngére ní, gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní.
LUK 7:26 Nɨ maꞌdíi, máówo bú kɨ́dí ndérésé kóo lúrú Yiwáni gɨ zɨ́a ówosé bú kɨ́dí nɨ nébị. Máúku zɨ́se, rokoꞌbụ ledre ené romo do ꞌbɨ nébị e.
LUK 7:27 Née oꞌdo bɨ ekénɨ́ ledre a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ ‘Mááyí kása ꞌyị kasa amá zɨ́yị ꞌdáꞌdá, gɨ ro zɨ́a yémeómo mɨsiꞌdi zɨ́yị nzíyiné.’
LUK 7:28 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyịmaꞌdí ga bɨ ndikiogụnɨ́ yée do sogo káṇgá ba za mbá, wo bɨ nɨ rómo do Yiwáni ní ndaá. Dụụ́ ꞌyị bɨ nɨ cúkuꞌdée ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, ledre ené nɨ rómo ꞌbɨ Yiwáni ne.”
LUK 7:29 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé za kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, gɨ zɨ́a Yiwáni íꞌbí kóo babatị́za go zɨ́ye.
LUK 7:30 Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ kóo Mụ́sa eké yée ní, ási eyé mɨási gɨ ro Lomo kpá kɨ́ úwú ledre ga bɨ Yiwáni ndịsị úku yée ní gɨ zɨ́a Yiwáni íꞌbí ené kóo babatị́za zɨ́ye wá.
LUK 7:31 Zɨ́ Yésụ úku ledre gɨ ro ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Mááyí ótoásá ꞌyị ga ba kɨ́ ꞌdi? Bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre amá wá ní?
LUK 7:32 Bɨlámá a nɨyí káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e do bi ndeke kɨ́ lafúye ní. Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úku keꞌbị kɨ́ ụ́cụ kị́drị́ ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́ ngíti géyị lafúye kɨ́dí, “ ‘Ledre esé sinyí kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Togụ́ ukuzé keꞌbị rokinyi kɨ́ ụ́cụ kị́drị́ yá, ílisé léꞌbé keꞌbị wá, togụ́ ukuzé nda keꞌbị ini yá, ílisé kpá íni ini wá ní.’
LUK 7:33 Lúrúsé aka, sɨmɨ bɨ kóo Yiwáni Babatị́za maꞌdáa ogụ dongaráse zɨ́a ndị́sịné káa zɨ́ órụ́ roné mɨórụ́ ní, anu éyị́ mɨánu kɨ́ngaya wá, nda kpá ꞌyị éwé leꞌyị́ wá, zɨ́se ndị́sịsé fála wo kɨ́dí nɨ kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨné.
LUK 7:34 Sɨmɨ bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ógụ ndị́sị dongaráse kɨ́ ánu kótrụ éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e ndro kése ní, ndị́sịsé kpá fála Máa kɨ́dí Mááyí ꞌyị mɨmbéꞌde kpá ꞌyị kóyó zɨ́ma ụ́nzụ ꞌyị lúyú ledre e kɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ óto yée káa do ezegámá e.
LUK 7:35 Sée ga bɨ ndị́sịsé úwú ledre ga bɨ Yiwáni uku yée kɨ́ yée ga bɨ máógụ ndị́sị úku yée ní, ásé ówoyéme a dụụ́ se kɨ́dí ndịsịzé úku née ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.”
LUK 7:36 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga gére née sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, zɨ́ ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ Farụsáyo kɨ́ ịrịné Simúna. Zɨ́a yéme éyị́ mɨánu ꞌbe ꞌbɨ ené do ndólo Yésụ gɨ roa. Zɨ́ Yésụ ndéréne go ógụné íri do ndị́sịyé ánu éyị́.
LUK 7:37 Ngíti kára nɨ kóo bo sɨmɨ gara bɨ Simúna nɨ sɨmɨ a ore ní. ꞌYị ga bɨ ore ní owonɨ́ wo mbá nɨ kára bɨ mɨméngị ledre ené emengụ́ ní. Sɨmɨ bɨ kára máa née uwú ledre kɨ́dí Yésụ nɨ ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ Farụsáyo ore ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ kɨ́ ndonyoné trụụ ní, ndéréne ólụ́ne kɨ́e ru ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ nɨyí ndị́sị ánu éyị́ sɨmɨ a kɨ́ ꞌyị e ní.
LUK 7:38 Zɨ́a óyó roné gɨ ꞌdí sogo Yésụ ndéré útúne sị́ sịndị́a bi, ꞌdíꞌbi sịndị́ Yésụ maꞌdáa ngbúó ndị́sịné íni ini roa. Zɨ́ do sogo sịndị́ Yésụ sílíne zɨ́líꞌbéte gɨ zɨ́ iní komoa. Sɨmɨ bɨ ini asá ini ní, zɨ́a ndị́sịné óꞌdó iní komoné née gɨ ro sịndị́ Yésụ kɨ́ bi doné bɨ alamɨála née. Zɨ́a ꞌdíꞌbi sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ gáa ogụ kɨ́e ní dụ́dụ a mbá ro sịndị́ Yésụ.
LUK 7:39 Sɨmɨ bɨ Simúna bɨ Farụsáyo lurú ledre ga bɨ kára née nɨ ndị́sị méngị yée ro Yésụ kenée ní, zɨ́a ndị́sị ódroné zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Áyi, ábuwá mongụ́ ꞌyị ba ndaá ꞌbɨ ené nébị wá ke. Idí ídí nébị yá, káa bɨ owo go kɨ́dí kára née nɨ ꞌyị lúyú ledre, utúasá ótoómo wo ndósoógụné ndị́sị óto sị́lị́ne roné wá.”
LUK 7:40 Sɨmɨ bɨ Yésụ owo kɨ́dí Simúna nɨ go ndị́sị sómụ́ ledre kenée ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Máíli aka gáa úku owụ́ ledre zɨ́yị.” Zɨ́ Simúna úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ódro mu mongụ́ ꞌyị.”
LUK 7:41 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí yaꞌdá e nɨyí kóo bo gbre, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye sáká késị́ gɨ zɨ́ ngíti mongụ́ ꞌyị. Gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre née, ngíti ꞌyị saká ꞌbɨ ené míya ịnyị (500), ꞌbɨ ngíti a ꞌbɨ ené dụụ́ cị́ gbre doa sokó (50).
LUK 7:42 Késị́ bɨ yaꞌdá ga gére née sakánɨ́ ní ụkụ́ yị́ ené go. Rokoꞌbụ bɨ zɨ́ye íꞌbílúgu a kɨ́e ní ndaá ꞌbɨ ené lolụ kpá wá. Zɨ́ mị́ngị́ késị́ lúrú a kenée, zɨ́a úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga gére née kɨ́dí, “Ndásé lolụ sómụ́ ledre wá, késị́ née idí mu ndásé íꞌbílúgu a wá. Gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre née, ambi nɨ óto ꞌbú mị́ngị́ késị́ née za kɨ́ngaya ní ne?”
LUK 7:43 Zɨ́ Simúna úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, oꞌdo bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ kacɨ́ne ní, nɨ óto ꞌbú mị́ngị́ késị́ née ne kɨ́ngaya.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Úku go maꞌdíi, wo bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ sogoné ní, nɨ óto ꞌbú mị́ngị́ késị́ ne kɨ́ngaya.”
LUK 7:44 Zɨ́ Yésụ óyó komoné zɨ́ kára gáa ndịsị íni ini ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Lúrú go Simúna, kára ba ṇguṇgu ledremá go rómo doyị́ kɨ́e. Bɨ gáa máógụ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ ona ní, íꞌbí eyị́ iní zɨ́ma lúgu ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́ma kɨ́e wá. Zɨ́a léfe za cụ́ iní komoné ro sịndị́ma do ndị́sịné óꞌdóóyó a kpá za cụ́ kɨ́ bị doné.
LUK 7:45 Sɨmɨ bɨ máólụ́ zɨ́yị ꞌbe ona ní, fáka máa kɨ́ íꞌbí mandá zɨ́ma kɨ́ ꞌbúne wá. Kára née iꞌbí mandá zɨ́ma ne kɨ́ ꞌbúne, zɨ́a fáka sịndị́ma ndá sɨmɨ kóꞌdụ́ne.
LUK 7:46 ꞌDíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ bɨlámáne kpá wá, kára née ꞌdiꞌbi nda máa ne sɨmɨ sụmụ káa zɨ́ mị́ngị́ ꞌbe nɨ nda ne wo ní.
LUK 7:47 Máúku zɨ́yị Simúna, gɨ zɨ́a bɨ kára née ṇguṇgu ledremá go kɨ́ngaya ní, Lomo lụlụoyó tụ́ꞌdụ́ lúyú ledre ené ga kóo née go za mbá. ꞌYị bɨ otoomonɨ́ lúyú ledre ené lá cúkuꞌdée ní, ꞌbú ꞌyị e nɨ doa kpá cúkuꞌdée. ꞌYị bɨ otoomonɨ́ lúyú ledre ené mongụ́ne ní, ꞌbú ꞌyị e nɨ doa kpá mongụ́ne.”
LUK 7:48 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ kára máa née kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị, máótoómo lúyú ledre eyị́ e go za mbá.”
LUK 7:49 Zɨ́ ngíti géyị ṇgu ga bɨ nɨyí kpá ore ní, ị́nyịyé ndị́sị úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Oꞌdo née ili ótoásá roné kɨ́ Lomo ndị́sị ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.”
LUK 7:50 Zɨ́ Yésụ kpá úku ándá ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá go ní, ómo yị́ eyị́ go. Ndáꞌba mu ꞌbe, mɨmbéꞌdeyị́ idí ídí teéteké.”
LUK 8:1 Nda gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) née ndị́sị gámáye kɨ́ úku bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe Lomo zɨ́ye.
LUK 8:2 Ngíti géyị kará ga bɨ kóo Yésụ lagaoyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨyé, kɨ́ yée ga bɨ kóo sịkpị yée gɨ do ndíyá, káa zɨ́ Maríya bɨ gɨ sɨmɨ Magɨdála bɨ Yésụ lagaoyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ a ịnyị doa gbre,
LUK 8:3 nda kɨ́ Zowána meꞌbe Kúza. Kúza maꞌdáa nɨ manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ ngére Eróde ní. Nda kpá kɨ́ ngíti kára kɨ́ ịrịné Suzéna, nda kpá kɨ́ ngíti géyị kará e. Kará ga gére née ndịsịnɨ́ kóo lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ ndị́sị íꞌbí eyị́ ga bɨ Yésụ ilinɨ́ yée kɨ́ ꞌyịmɨkása ne e ní zɨ́ye.
LUK 8:4 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ị́nyịyé gɨ sɨmɨ gara gɨ ore kpá kɨ́ ngíti géyị kacɨ́ do ꞌbe ga bɨ ore ní ndị́sị ógụyé zɨ́ Yésụ kɨ́ úwú bɨlámá ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní. Zɨ́a úku ngíti ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí,
LUK 8:5 “Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ ngíti oꞌdo ꞌdíꞌbi kúfú zɨ́a ndéréne yáká. Sɨmɨ bɨ ogụ go yáká ní, geré zɨ́a tónóne óyụ kúfú. Zɨ́ ngíti géyị léꞌbéútúye do mama, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ꞌdítí a kɨ́ ndéréye. Gɨ zɨ́a bɨ nɨyí do nyárá bi ní, zɨ́ solụ́ e ógụyé ánu yée.
LUK 8:6 Zɨ́ ngíti géyị útú ꞌbɨ eyé do landa. Gɨ zɨ́a bɨ ngárá mɨꞌbeꞌbe káṇgá ndaá ore bɨlámáne wá ní, zɨ́ye ụ́tụógụyé ꞌdiya. Sɨmɨ bɨ bɨrará kadra suwu nda ní, zɨ́ye gágáye rúfú gɨ zɨ́a mɨꞌbeꞌbe káṇgá nda zɨ́ cíyíye ólụ́ne sɨmɨ a wá.
LUK 8:7 Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé dongará kị́nị e. Zɨ́ye ụ́tụyé ngbóróye ndro kɨ́ kị́nị ga gére ní. Sɨmɨ bɨ kị́nị ga gére olụ́ịndị́nɨ́ nda yị́ eyé ní, zɨ́ kére ga gére née nda ídí eyé mbá andulé, anánɨ́ eyé lolụ wá.
LUK 8:8 Ngíti géyị utúnɨ́ ꞌbɨ eyé do bɨlámá káṇgá, do ụ́tụyé ngbóróye kɨ́ mɨngburoko kókó sịndị́ye do ánáye mbá mụdụ.” Sɨmɨ bɨ ukuasá ledre née go ní, zɨ́a ꞌdụ́tụ a kɨ́ ledre bɨ kɨ́dí, “Ídísé sómụ́ sɨmɨ ledre née bɨlámáne.”
LUK 8:9 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ị́nyịyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi née yaá ꞌdi?”
LUK 8:10 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku phụ́trụ ledre gɨ ro ledre ꞌbe ꞌbɨ Lomo zɨ́se go fúó. Mándị́sị úku a zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e sɨmɨ muruwayi. “ ‘Abú nɨyí tɨ́ lúrú bi, utúasánɨ́ lurúndikinɨ́ éyị́ wá. Abú nɨyí tɨ́ úwú ledre e, utúasánɨ́ ówoyéme a.’
LUK 8:11 “Ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi bɨ gáa ba nɨ kɨ́dí, kúrú Lomo bɨ ndịsịnɨ́ úku a zɨ́ ꞌyị e ní nɨ káa zɨ́ ndịsịnɨ́ óyụ kúfú ní.
LUK 8:12 Kúfú máa yée ga bɨ utúnɨ́ do mama ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ukunɨ́ tɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ye, ꞌdiꞌbiotonɨ́ eyé ngị́rị sɨmɨ yana mɨmbéꞌdeyé wá ní. Sɨmɨ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e lurú ngárá cíyí a ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, zɨ́a ógụné ꞌdiya ꞌdíꞌbióyó a gɨ sɨmɨyé ꞌdáꞌba káa bɨ nɨyí lányá ro ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́a yómo yée ke.
LUK 8:13 Kúfú máa yée ga bɨ utúnɨ́ do landa ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ togụ́ ukunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ye yá, zɨ́ye ṇgúṇgu a ꞌdiya kɨ́ ꞌbúne, tɨ́ lá cíyí ledre maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené ngị́rị sɨmɨ mɨmbéꞌdeyé wá. Sɨmɨ bɨ ꞌdoꞌdó ndiki yée go ní, geré zɨ́ye ónzóóto ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇguṇgunɨ́ née.
LUK 8:14 Kúfú máa yée ga bɨ utúnɨ́ ꞌbɨ dongará kị́nị e ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ tɨ́ ledre Lomo go ní, ndaá ꞌbɨ ené za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá wá, gɨ zɨ́ kéyị née rokoꞌbụyé ndaá ꞌbɨ ené e wá. Gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené kpá mongụ́ne gɨ ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba, kpá kɨ́ rokinyi bɨ ꞌbɨ sága ba. Gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé tóro ngbúó méngị ledre ꞌbɨ Lomo wá.
LUK 8:15 Kúfú máa yée ga bɨ utúnɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ ngomụ káṇgá ní, nɨyí ꞌbɨ eyé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ uwúnɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ꞌdíꞌbi a do mɨmbéꞌdeyé kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sịyé méngị mbá bɨlámá ledre ga bɨ Lomo ili ní.”
LUK 8:16 Zɨ́ Yésụ kpá ị́nyịné úku ngíti muruwayi gɨ do kacɨ́ wo bɨ ꞌdáꞌdá ní kɨ́dí, “Máúku zɨ́se ꞌyị bɨ kị́éꞌdo káa yaá ụndụoto phoꞌdụ go ꞌdị́cị́ kacɨ́ne kɨ́ ndụlụ zɨ́a lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé togụ́ zɨ́a ésịóto e ru sị́ ṛangba ní nda. Togụ́ ụndụotonɨ́ phoꞌdụ go kɨ́ ndụlụ ꞌdị́cị́ yá, ndịsịnɨ́ lengbe óto a gá do éyị́ ꞌdága gɨ do bɨ zɨ́a óṇgó bi ꞌdị́cị́ komo ꞌyị e.
LUK 8:17 Sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́ ꞌyị e ówoyéme ledre amá mbá zaá bɨlámáne wo bɨ kị́éꞌdo zɨ́a lóꞌboné ní nda gɨ zɨ́a Lomo nɨ nda ꞌdódo a za cụ́ ne zɨ́ye fúó.
LUK 8:18 Ídísé úwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́se ba bɨlámáne zɨ́se ṇgúṇgu a. Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre amá go yá, Lomo nɨ nda ꞌdódo yata ledre e zɨ́a za kɨ́ngaya. ꞌYị bɨ ili ṇgúṇgu ledre amá wá, gɨ zɨ́a somụ́ yị́ ené ya née owo yị́ ené ledre bú, owụ́ ledre bɨ owo née, Lomo nɨ lụ́lụ a gɨ sɨmɨ doa mbá zɨ́a ídíákáne gbékpị́e.”
LUK 8:19 Gɨ ore, zɨ́ ngíti géyị owụ́ ꞌbɨ mbágá Yésụ, nda kpá kɨ́ mbágáye Maríya ndéréye lúrú Yésụ. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ nɨ ore ní, bi ógụyé ndaá kóo gbóo ro Yésụ maꞌdáa wá gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
LUK 8:20 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsị ꞌdódo ledre zɨ́ye née ị́nyịné ndéréne ndoo gị zɨ́ Yésụ uku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mbágáyị kɨ́ lúnduyị́ e nɨyí sága ꞌdáa ogụnɨ́ zɨ́yị.”
LUK 8:21 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née mbá kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo a, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e kacɨ́ a ní, nɨyí go kpá mbágáma e kɨ́ lúndumá e.”
LUK 8:22 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “ꞌDogụzé aka mɨkavu mu sága gɨ ꞌdí keṛị́.” Zɨ́ye ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba, go ndéréye gɨ ro ꞌdógụ bi sága.
LUK 8:23 Zɨ́ye ndéréógụyé go sɨmɨ yana mɨkavu, ṛí zɨ́ Yésụ útú ꞌdúꞌdu ené. Zɨ́ mongụ́ síli ógụné kpị kpị kpị, zɨ́ iní ndị́sị kádané gɨ zɨ́a sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ kuṛúngba ndị́sị kị́zịné kɨ́ ízi roné kɨ́ éwé iní sɨmɨné áyíne go kpá gbóo gɨ ro ólụ́ sị́ iní, umbu ogụ go zɨ́ye.
LUK 8:24 Gɨ zɨ́ ngịrị, zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née úru wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, mongụ́ ꞌyị, ꞌdiꞌdiya ị́nyịógụ mu azé go úyu.” Zɨ́ Yésụ úrúne ndíki ledre nɨ go tɨ́ ndị́sị méngị roné kenée. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ síli kɨ́dí, “Ídí tóro tí, ndá ílí wá.” Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ iní bɨ ndịsị káda ba kɨ́dí, “Ídí tóro kpá tí, ndá káda wá.” Tɨ́ maꞌdíi zɨ́ síli kɨ́ mɨkáda iní tóroyé zɨ́ bi ídíne sií.
LUK 8:25 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Érésé ngịrị gɨ zɨ́ ꞌdi, ṇgúṇgusé aka esé ledremá fú lá wá ke?” Zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre máa wo née zɨ́ye ndị́sị ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Bɨ káa lárá ꞌyị bɨ káa be ꞌdi bɨ odro lá kɨ́ tarané zɨ́ síli kɨ́ iní úwú kúrú a ní.”
LUK 8:26 Zɨ́ye ꞌdógụ mɨkavu Galiláya ndéréógụyé sɨmɨ gara ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Gerésa ní.
LUK 8:27 Ábuwá ngíti oꞌdo nɨ kóo sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ káṇgá née íri, nɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ bɨcayi lomo e sɨmɨné. Kpálá bɨ Yésụ nditíogụ gɨ sɨmɨ kuṛúngba ní, geré zɨ́ye ndíkíye kɨ́ oꞌdo bɨ kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨné née. Nɨ nda yị́ ené kóo gɨ zɨ́ye go kɨ́ nzanga komoné ndịsị nda gámá ené go ngíṛá, olụ́ogụ nda gɨ ꞌbe ndị́sị ꞌdúꞌdu ené dongará bi ga bɨ zɨ́ umbu e ní.
LUK 8:28 Kpálá bɨ lurúndiki Yésụ ní, zɨ́a tónó gbúrógbóne gɨ zɨ́ nzanga bɨcayi lomo ga gére née, zɨ́a ndéré útúne gbrị kóꞌdụ́ Yésụ do kpá gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ, yị́ị owụ́ ꞌbɨ mbigí Lomo, éyị́ bɨ íli méngị a kɨ́ma ní ꞌdi? Máṇgúṇgú romá zɨ́yị, ndá geré ꞌdóꞌdo máa wá.”
LUK 8:29 Oꞌdo née uku ledre kenée gɨ zɨ́a, Yésụ ódro zɨ́ bɨcayi lomo ga gére née idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ oꞌdo née ꞌdáꞌba. Ndịsịnɨ́ nda kóo méngị wo bɨsinyíne zɨ́ ꞌyị e nda kóo ndị́sị éré wo mbá mɨéré. Abú utúꞌdiꞌbinɨ́ ba zaá wo do ódó sị́lị́a kɨ́ sịndị́a mɨódó cụ́ kɨ́ káꞌdá késị́, ɨ́ꞌɨ, zɨ́a ndị́sị ꞌdécị éyị́ ga gére née gɨ roné mbá kɨ́ rokoꞌbụ bɨcayi lomo ga gére née. Zɨ́a ndị́sị gámáne gɨ zɨ́ye nda lá rịị́ ꞌdága.
LUK 8:30 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú bɨcayi lomo bɨ sɨmɨ oꞌdo née kɨ́dí, “Ịrịyị́ náambi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ tara oꞌdo née kɨ́dí, “ịrịmá owụ́tụ́ꞌdụ́.” Ịfị́ ịrịné kenée gɨ zɨ́a nɨyí sɨmɨ oꞌdo née tɨ́ tụ́ꞌdụ́ maꞌdíi.
LUK 8:31 Zɨ́ye ṇgúṇgú royé zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ndaá aka geré ógó yée zɨ́ye ndéré útúye sɨmɨ mongụ́ gu ꞌbɨ nduwú bɨ gɨ ro bɨcayi lomo e ní wá.”
LUK 8:32 Tụ́ꞌdụ́ mɨkụ́ṛụ́ nɨyí kóo kpá ro ngíti owụ́ landa ore ndị́sị ánu éyị́. Zɨ́ bɨcayi lomo ga gére úku ledre zɨ́ Yésụ idí ṇgúṇgu a zɨ́ye ndéré ólụ́ ndị́sịyé sɨmɨ mɨkụ́ṛụ́ ga bɨ íri née.
LUK 8:33 Zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ oꞌdo née ndéré ólụ́ye mbá sɨmɨ mɨkụ́ṛụ́ ga gére ní. Zɨ́ éyị́ ídíne sɨmɨ do mɨkụ́ṛụ́ ga gére née káa zɨ́ nzanga ní, zɨ́ye ụ́dụyé rụụ ngásá ndúṛúꞌbụ́ye, ndéré útúye sɨmɨ mɨkavu nónụ́ye gɨ zɨ́ iní do úyuyé mbá.
LUK 8:34 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbáꞌbá mɨkụ́ṛụ́ ga gére née lurúnɨ́ ledre bɨ mengị roné kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé ngásá ndáꞌbayé sɨmɨ gara kɨ́ úku ledre bɨ mengị roné née zɨ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ gbóo gbóo ore ní mbá.
LUK 8:35 Zɨ́ ꞌyị e ndéréye kacɨ́ ledre ga bɨ uwúnɨ́ ní. Zɨ́ye ndéréye ndíki oꞌdo bɨ bɨcayi lomo e olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ a ba nɨ go ndị́sị cigí sịndị́ Yésụ bi kenée komoa oṇgó yị́ ené go nɨ go kɨ́ bɨlámá bongó roné. Zɨ́ ngịrị ledre née ólụ́ne ro ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ ní mbá.
LUK 8:36 Zɨ́ye ndị́sịyé úkutátá a zɨ́ ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ kɨ́ komoyé wá ní kɨ́dí, maꞌdíi Yésụ yomo oꞌdo née go.
LUK 8:37 Gɨ zɨ́ ngịrị ledre bɨ mengị roné née, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Gerésa e úku ledre zɨ́ Yésụ idí mu ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá eyé gɨ ore ꞌdáꞌba. Zɨ́ Yésụ ékị́ye kɨ́ ꞌyị ené e sɨmɨ kuṛúngba zɨ́ye ndéréóyó royé gɨ ore ꞌdáꞌba.
LUK 8:38 Zɨ́ oꞌdo bɨ lagaoyónɨ́ bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨa ba ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị azé ndéré ezé kése.” Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
LUK 8:39 “Ndáꞌba aka ꞌbe zɨ́yị úku ledre bɨ Lomo mengị zɨ́yị née zɨ́ ꞌyị e ꞌbe íri.” Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ oꞌdo née ndáꞌbané ꞌbe ndéré kɨ́ úku ledre bɨ Yésụ mengị zɨ́a née zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara ore mbá.
LUK 8:40 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé gɨ ore ꞌdógụ bi ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Galiláya. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ go kú sóngó wo.
LUK 8:41 Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ kóo bo ore kɨ́ ịrịné Yáyiro, nɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo ní. Zɨ́a ógụné útúne sị́ sịndị́ Yésụ ṇgúṇgú roné zɨ́a idí ógụ ꞌbe ꞌbɨ ené.
LUK 8:42 Ábuwá, bɨkéṛị́ nyị́ a, odụ owụ́ maꞌdáa kpá dụụ́ née kị́éꞌdo née, owụ́ ꞌbɨ sɨmɨbi sokó doa gbre nɨ kɨ́ ndíyá gbála, go gbóo kɨ́ umbu. Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ Yáyiro e go ndéréye lúrú ndíyá. Gɨ zɨ́a ꞌyị e ofụnɨ́ go, bi ndéré ndaá lolụ kóo bɨlámáne wá.
LUK 8:43 Ábuwá ngíti kára nɨ kóo kpá bo dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ore nɨ kɨ́ ndíyá ꞌbɨ kará e roné ndịsị nda kóo méngị wo bɨsinyíne ndaá do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ bɨ lengbe ní wá. ꞌDiꞌbi kɨ́e ꞌdényé sɨmɨbi sokó doa gbre. Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ yómo wo ní ndaá.
LUK 8:44 Zɨ́ kára née ólụ́ne ndoo gɨ ngará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndéré óto sị́lị́ne ro tara bongó bɨ ro Yésụ ní. Geré zɨ́ bɨsinyí sáma ndíyá bɨ kóo ndịsị léfeógụ ro kára née káa zɨ́ ꞌdíya ní tóro ní.
LUK 8:45 Yésụ owo gáa go kɨ́dí ꞌyị oto sị́lị́ne go roné. Zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Ambí oto sị́lị́ne romá ne?” Sɨmɨ bɨ ꞌyị e itínɨ́ nda go mbá kangú ní, zɨ́ Pétero bɨ ngúru ꞌyịmɨkása ené ní úku ledre kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, lúrú aka lá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga ba, zɨ́yị úku ledre yá ambi oto sị́lị́ne royị́ ne?”
LUK 8:46 Yésụ ya, “Abú tɨ́ kenée ndotó, máówo go kɨ́dí ꞌyị oto sị́lị́ne go romá, gɨ zɨ́a rokoꞌbụ bɨ romá ní mengị moko go.”
LUK 8:47 Sɨmɨ bɨ kára née lurú ledre bɨ mengị roné kenée ní, bi lóꞌbo a ndaá lolụ wá, zɨ́a ị́nyịné tɨ́ do komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ógụ útúne sị́ sịndị́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máóto sị́lị́ma máa royị́ gɨ zɨ́a mááyí kɨ́ ndíyá, gɨ zɨ́ kéyị née, ndíyá bɨ romá ní ụkụ́ go.”
LUK 8:48 Zɨ́a úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, ndíyá ụkụ́ gɨ royị́ gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledremá ní. Ndéré yị́ eyị́ mu, mɨmbéꞌdeyị́ idí ídí teéteké.”
LUK 8:49 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ ngbụ́rụ́ ndị́sị úku ledre máa wo née yá, sanda ogụ go zɨ́ Yáyiro mongụ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo ní kɨ́dí, “Owụ́ otoomo ꞌdówụ́ go, ndá lolụ ndolo mongụ́ née zɨ́a ndéréne gbékpị́e wá.”
LUK 8:50 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre bɨ ukunɨ́ zɨ́ Yáyiro kenée ní, zɨ́a óyó komoné úku ledre zɨ́ Yáyiro kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ꞌdécị gɨ zɨ́ ledre bɨ ukunɨ́ née wá, ídí lá ṇguṇgu ledremá kɨ́dí rokoꞌbụ nɨ bo zɨ́ma, owụ́ ꞌbɨ eyị́ née nɨ ómo ené.”
LUK 8:51 Zɨ́ Yésụ ị́nyịyé gɨ ore mbá ndéréye ꞌbe ꞌbɨ Yáyiro íri. Sɨmɨ bɨ Yésụ ayí ólụ́ ꞌdị́cị́ íri ní, zɨ́a úku ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ota. Née kóo Pétero e kɨ́ Yiwáni nda kɨ́ Yakóbo. Nda lá dụụ́ ꞌbụmɨowụ́ kɨ́ mbágáa zɨ́ye ólụ́ye ꞌdị́cị́ ini.
LUK 8:52 Ini nɨ kenée mɨndéréne. Zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịné ụ́cụómo ꞌyị e kɨ́dí, “Ndásé íni ini wá, owụ́kára ba uyu ené e wá, ꞌduꞌdu yị́ ené lá mɨꞌdúꞌdu.”
LUK 8:53 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ íni ini née útúye kúkugú gɨ zɨ́a owonɨ́ tɨ́ go owụ́kára née uyu go mɨúyu maꞌdíi.
LUK 8:54 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ umbu do úku ledre kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa, ị́nyịógụ mu.”
LUK 8:55 Beré, zɨ́ owụ́kára líkpíphụ́trụ komoné, zɨ́ ꞌdówụ́ a ndáꞌbaógụné. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí idínɨ́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a.
LUK 8:56 Zɨ́ tara mbágá owụ́ née kɨ́ ꞌbụa ị́drị́ye mbá mɨị́drị́. Tɨ́ lá zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí ledre bɨ mengị roné née ndanɨ́ úku a zɨ́ ꞌyị e wá.
LUK 9:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ndolo yoko ꞌyịmɨkása ené ga bɨ ịnyị doa gbre go mbá do bi kị́éꞌdo ní, zɨ́a íꞌbí cóngó ro kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye rómo komo bɨcayi lomo e kɨ́e kpá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdíꞌbióyó ndíyá kɨ́e gɨ ro ꞌyị e ꞌdáꞌba.
LUK 9:2 Zɨ́a kása yée kɨ́dí, “Ndérésé mu kɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́se kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị e gɨ do ndíyá eyé e.”
LUK 9:3 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ ásé go ndéré ní, ndásé ídí kɨ́ sómụ́ ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi éyị́ ga bɨ káa zɨ́ ngbángbá ní, togụ́ kombo, togụ́ ambata, togụ́ mbú késị́, nda kɨ́ ngíti géyị bongó e, gɨ ro zɨ́ éyị́ máa ga gére née sáká sée wá.
LUK 9:4 Togụ́ ógụsé go sɨmɨ ngíti ꞌbe, mị́ngị́ ꞌbe maáge ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ sụmụ yá, ndásé ndéréókpó wá, ídísé ndị́sị ore.
LUK 9:5 ꞌBe bɨ ógụsé sɨmɨ a ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ sụmụ wá ní, ídísé ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ bɨ gɨ ro sịndị́se cịkị ore zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí asinɨ́ go gɨ ro bɨlámá ledre amá.”
LUK 9:6 Yóó, zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ndéréye kacɨ́ tara ꞌbe ga bɨ ore ní za mbá kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ ro ꞌyị e ꞌdáꞌba.
LUK 9:7 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre ga bɨ Yésụ ndịsị méngị yée née mbá zɨ́ Eróde Andipá. Ngíti géyị somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí Yésụ nɨ Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e bɨ kóo ufunɨ́ wo ní urú go ne gɨ sɨmɨ umbu ndịsị méngị ledre ga gére née ne. Zɨ́ ledre máa née kóo sínyíne mɨsínyí ro Eróde.
LUK 9:8 Ngíti géyị yá Yésụ nɨ nda mbú nébị kóo kɨ́ ịrịné Ilíya ní urú ne gɨ sɨmɨ umbu zɨ́a ndị́sịné méngị ledre ga gére ní, ngíti géyị ya nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará nébị ga kóo uyunɨ́ ꞌdesị́ ní urúne zɨ́a ógụné ndị́sị méngị ledre ga gére ní.
LUK 9:9 Zɨ́ Eróde ndị́sịné úkulóꞌbó ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “ꞌYị née ndaá Yiwáni wá. Gɨ zɨ́a ufunɨ́ kóo Yiwáni go, do óṇgo ꞌdécị goa tụ, ayí úrú láráne kɨ́e ꞌdi? Née ndaá wo wá. Togụ́ kenée yá, máíli aka lúrú wo cụ́ kɨ́ komomá.”
LUK 9:10 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ Yésụ kasa yée ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní ndáꞌbaógụyé, zɨ́ye úku ledre ga bɨ mengịnɨ́ yée íri ní mbá zɨ́ Yésụ. Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ꞌdíꞌbi yée ndéré kɨ́ye sɨmɨ ngíti owụ́ gara ꞌbɨ Galiláya ore kɨ́ ịrịné Beteseyị́da.
LUK 9:11 Zɨ́ ꞌyị e úwú ledre a kɨ́dí nderénɨ́ go kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e sɨmɨ Beteseyị́da, zɨ́ye lódụ́ógụ wo gị íri. Zɨ́a ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ do ndị́sịné úku bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo zɨ́ye. Zɨ́a ndị́sịné kpá kɨ́ sị́kpị ꞌyị máa yée ga bɨ kɨ́ ndíyá ní gɨ do ndíyá eyé e.
LUK 9:12 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ené e lurúnɨ́ kɨ́dí kadra utú go ní, zɨ́ye ógụyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, lurúzé kadra utú go ili go zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé ndéréye do bi ga bɨ nɨyí útúásá ndíki bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ye doa gɨ zɨ́a bi bɨ azé doa ba yị́ ené owụ́ bi, bi ꞌdúꞌdu kɨ́ éyị́ mɨánu utúasá ídí ona gɨ ro sáká tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ née wá.”
LUK 9:13 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Ásé íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.” Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́, mongụ́ ꞌyị, azé ndíki éyị́ mɨánu íꞌbí a zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ née gɨ ꞌda? Odụ éyị́ bɨ zɨ́ze ona lá dụụ́ ambata e ịnyị kɨ́ mɨóngbó kénzé e gbre. Née ndaá éyị́ bɨ nɨ méngị moko ní wá. ꞌBúó azé ꞌdíꞌbi mongụ́ komo késị́ ndéré úgú éyị́ mɨánu kɨ́e tée?”
LUK 9:14 ꞌYị ga gére née nɨyí kóo tụ́ꞌdụ́, yaꞌdá e ngúcuyé nɨyí ꞌbɨ eyé álifu ịnyị (5,000). Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ífi báyisé yée idínɨ́ ndị́sị bi, do bi e kékị́éꞌdo cị́ gbre doa sokó (50).”
LUK 9:15 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ífi báyi ꞌyị ga gére née tɨ́ kenée káa zɨ́ bɨ Yésụ uku ní, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé bi.
LUK 9:16 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdíꞌbi ambata ga bɨ ịnyị kɨ́ kénzé ga bɨ gbre née, zɨ́a sị́kpị a ꞌdága, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a ꞌdéwe sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí kása a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e, idínɨ́ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu a.
LUK 9:17 Zɨ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́ zɨ́ye léreyé mbá. Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ụ́nzụ ꞌdúcu gbété e sokó doa gbre (12) kɨ́ ngítí éyị́ mɨánu ga bɨ idíakánɨ́ ní.
LUK 9:18 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ Yésụ ị́nyịné lá kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye lé do ngíti owụ́ bi kɨ́ꞌdí bɨ ngárá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndanɨ́ íri wá ní, zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ Lomo. Zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí zɨ́ye na, “Úkusé aka mbigí ledre zɨ́ma, ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre gɨ do bimá kɨ́dí mááyí amá kú mbị́ náambi?”
LUK 9:19 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née úkulúgu ledre e zɨ́a mbá mɨngúngúcua, “Ngíti géyị ya nɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e kóna ní, ngíti géyị ya ɨ́ꞌɨ, nɨ nébị kóo ꞌdesị́ kɨ́ ịrịné Ilíya ní, ngíti géyị ya nɨ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga kóna uyunɨ́ ní urú ne zɨ́a ndáꞌbaógụné née.”
LUK 9:20 Zɨ́a nda ndúꞌyú za cụ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Sara aka nda sée, ndị́sịsé ꞌbɨ esé úku a dongaráse ní kɨ́dí, mááyí náambi?” Zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ené bɨ Pétero ní úkulúgu a zɨ́a kɨ́dí, “Áyí Kɨ́résịto, wo bɨ Lomo kasa wo ógụ yómo zée ꞌyịmaꞌdí e ní.”
LUK 9:21 Zɨ́ Yésụ ésị sị́lị́ne komoyé kɨ́dí, “Ndásé aka úku ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.”
LUK 9:22 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ mááyí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo ní, nda kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní nɨyí úfu máa, sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́ma úrúma.”
LUK 9:23 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ili ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma, idí ídí nzíyiné gɨ ro úyu gɨ romá.
LUK 9:24 ꞌYị bɨ ili yómo roné ne kɨ́ roné ní, nɨ úyu ené gɨ zɨ́a utúasá ené yómo roné wá. Wo bɨ nɨ ótoómo roné mbá zɨ́ma, togụ́ umbu yá, née idí úyu kɨ́ lódụ́ kacɨ́ma ní, mááyí yómo wo.
LUK 9:25 Wo be ꞌdi emene, zɨ́yị óyó sogoyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ gbékpị́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba mbá zɨ́yị ndị́sịyị́ lódụ́ dụụ́ kacɨ́ma gɨ ro zɨ́yị ídíyị kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní?
LUK 9:26 Sɨmɨ odụ sịndị́ kadra kɨ́ꞌdí bɨ karanée Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ do sogo káṇgá ba kɨ́ maláyika e kpá kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Babá iꞌbí zɨ́ma ní, mááyí kpá ási gɨ ro ꞌyị bɨ asi kɨ́ úwú ledre amá ní.
LUK 9:27 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse bɨ ásé tóro née utúasánɨ́ aka úyu cakaba wá, ꞌbúó togụ́ lurúnɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo go.”
LUK 9:28 Sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa ota gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ꞌdíꞌbi ꞌyịmɨkása ené ota, née kóo Pétero, Yiwáni, nda kɨ́ Yakóbo, zɨ́ye ndéréye do ngíti mongụ́ landa do bi ené bɨ utúasá komoa gɨ ro zɨ́ne ndị́sịné doa íni ini zɨ́ Lomo ní.
LUK 9:29 Sɨmɨ bɨ nɨ aka cịkị íni ini zɨ́ Lomo ní, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo óyólóꞌbó tosoa, zɨ́ toso sɨmɨ komoa óyólóꞌbó roné kpị́, zɨ́ bongó bɨ roa ní ényị́ne kpɨ́lélé.
LUK 9:30 Zɨ́ yaꞌdá e gbre Mụ́sa e kɨ́ Ilíya,
LUK 9:31 ólụ́ógụyé sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé dongaráye kɨ́ Yésụ. Ndịsịnɨ́ kóo úku mɨsiꞌdi ledre umbu bɨ Yésụ nɨ ndéré úyu a sɨmɨ Yerụsaléma ní.
LUK 9:32 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ódro ní, zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga bɨ gbre née útúye ꞌdúꞌduyé. Zɨ́ye gbúgbu úrúye ndíki Yésụ kɨ́ yaꞌdá ga bɨ gáa gbre ogụnɨ́ zɨ́a ní. Zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo oto wo zɨ́ roa ndị́sị ṛíṛí mɨṛíṛí.
LUK 9:33 Sɨmɨ bɨ Pétero lurú kɨ́dí yaꞌdá ga gére née nɨyí go ndéré eyé ní, zɨ́ Pétero maꞌdáa úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ga gére née ayínɨ́ nda ndéré ꞌda, idízé ndị́sị kéye ona. Azé yéme kụ́tụ́ ota (3) zɨ́se kéye, kị́éꞌdo zɨ́yị, ngíti a zɨ́ Mụ́sa ngíti a nda ꞌbɨ ené zɨ́ Ilíya.” Pétero uku ledre née lá sɨmɨ mɨtụlụrụ owo wá.
LUK 9:34 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka cịkị ndị́sị úku ledre née kenée ní, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ógụné káa zɨ́ bụṛụngụ́ ní, sólụ Yésụ kɨ́ yaꞌdá ga gére née nda kɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga gére née yeré. Zɨ́ ngịrị méngị Pétero e gɨ zɨ́ ledre née mɨméngị kɨ́ngaya.
LUK 9:35 Zɨ́ Lomo úku kása ledre kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ née zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, mágélé wo máa. Ídísé úwú ledre gɨ taraa.”
LUK 9:36 Sɨmɨ bɨ Lomo odro go zɨ́ye ní, nɨyí ídí kɨ́e ní Mụ́sa e kɨ́ Ilíya ndanɨ́ eyé lolụ wá, nda lá Yésụ ngúcuné. Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née, ukunɨ́ ledre née zɨ́ ꞌyị e wá.
LUK 9:37 Zɨ́ bi áráne kɨ́ phịyị́, zɨ́ye ndítíógụyé gɨ do landa gɨrí. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ yée ore ní ógụyé zɨ́ Yésụ.
LUK 9:38 Ábuwá ngíti oꞌdo nɨ dongará ꞌyị ga gére née kɨ́rɨ́ née ndiki owụ́ kpálá kpó kị́éꞌdo owụ́ née bɨcayi lomo e olụ́nɨ́ go sɨmɨ a. Zɨ́ oꞌdo née ótrụ́ ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ógụ aka yómo owụ́ ꞌbɨ amá, odụ owụ́ bɨ zɨ́ma ní tɨ́ dụụ́ née kị́éꞌdo née.
LUK 9:39 Bɨcayi lomo ga gére née ndịsị nda méngị wo bɨsinyíne kɨ́ lálaónzó wo bi zɨ́a ndị́sịné kɨ́ gbúrógbóne gɨ zɨ́ye, zɨ́ somụ́ ndị́sị ólụ́ógụné gɨ taraa kotrụ kotrụ kotrụ káa. Ili ndị́sị ótoómo wo wá ꞌbúó togụ́ lurú cóngó ro owụ́ née ụkụ́ go mɨụ́kụ́.
LUK 9:40 Máꞌdíꞌbiógụ wo zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́yị ga ba gɨ ro zɨ́ye lágaóyó dokéké ga gére née gɨ sɨmɨ a ní, utúasánɨ́ kɨ́e wá, zɨ́ma ndị́sịmá sóngó yị́ị ba.”
LUK 9:41 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née kɨ́dí, “Ílisé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo wá gɨ zɨ́ ꞌdi. Azé ndị́sị go fú lá kése kenée?” Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ née kɨ́dí, “Ógụ kɨ́ owụ́ née gɨrí mu yáa.”
LUK 9:42 Sɨmɨ bɨ owụ́ née nɨ go ógụ zɨ́ Yésụ ní, zɨ́ éyị́ kpá lálaónzó wo bi ndị́sị kángba wo bɨsinyíne. Zɨ́ Yésụ lágaóyó bɨcayi lomo ga gére née gɨ sɨmɨ a zɨ́a íꞌbílúgu wo zɨ́ ꞌbụa.
LUK 9:43 Zɨ́ tara ꞌyị ga gére née ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Lurúzé mbigí rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo go cụ́ kɨ́ komozé.” Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí aka fú kɨ́ ledre máa née yá, zɨ́ Yésụ óyólóꞌbó roné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí,
LUK 9:44 “Ídísé úwú ledre ba zɨ́se óto a sɨmɨ dosé. Sịndị́ kadra nɨ ógụ do íꞌbí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ezeokóga.”
LUK 9:45 Owoꞌdiꞌbinɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Yésụ uku née wá, gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené mɨótoécịné gɨ zɨ́ye. Utúasánɨ́ kpá gbawá ndúꞌyú wo, gɨ zɨ́a ngịrị mengị yị́ ené yée mɨméngị.
LUK 9:46 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ gére née tónóye go ndị́sị úkulóꞌbó ledre dongaráye yaá, “Ambí gɨ dongaráze ba nɨ ídíne manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e ne?”
LUK 9:47 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbióto ngíti owụ́ tóroné cigíne gɨ zɨ́a owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása ené ga gére née go.
LUK 9:48 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé owụ́ ba go? ꞌYị bɨ ꞌdíꞌbi owụ́ káa zɨ́ wo ba go sɨmɨ sụmụ gɨ romá ní, ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi máa go sɨmɨ sụmụ ní, ꞌdiꞌbi kpá Lomo bɨ kasaogụ máa ní go sɨmɨ sụmụ. ꞌYị bɨ ndịsị ꞌbúóꞌbụ́ roné mɨꞌbúóꞌbụ́ ní, nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ Lomo.”
LUK 9:49 Zɨ́ Yiwáni ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “mongụ́ ꞌyị, nderé ndikizé ngíti oꞌdo kɨ́ ndị́sị lága óyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́dí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ne yị́ị. Zɨ́ze ụ́cụómo wo gɨ zɨ́a owozé bú ndaá ꞌbɨ ené ngúruzé wá.”
LUK 9:50 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yiwáni kɨ́dí, “Ndásé ụ́cụómo wo wá. Ndịsị née go óto moko ezé zɨ́a ngbóró tátá roné. Née ndaá ezeokóze wá.”
LUK 9:51 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra nɨ nda go gbóo gɨ ro zɨ́ Yésụ maꞌdáa ndáꞌbalúgu roné komo ere ní, zɨ́a yéme roné ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma.
LUK 9:52 Zɨ́a kása ꞌyị kasa ené e idínɨ́ yémeómo bi nzíyiné sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Samáriya.
LUK 9:53 Sɨmɨ bɨ ꞌyị kasa ga bɨ Yésụ kasa yée née ogụnɨ́ íri ní, ꞌyị ꞌbɨ Samáriya e ya yée utúasánɨ́ eyé yémeómo bi zɨ́ Yésụ wá gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ṇgu eyé wá, ili ndéré ené mɨndéré sɨmɨ Yerụsaléma.
LUK 9:54 Zɨ́ ledre bɨ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya e mengịnɨ́ ngárá ilinɨ́ yéme bi zɨ́ Yésụ wá ní sínyíne ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ní. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Ngére Yésụ, idí úku ledre, Lomo idí ụ́cụógụ phoꞌdụ gɨ komo ere sɨmɨ Samáriya gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga gére née áṛáónzó royé ꞌdáꞌba.
LUK 9:55 Yésụ ya zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére ní, idínɨ́ ótoómo ledre née ꞌdáꞌba, sómụ́ ledre eyé née ndaá bɨlámáne wá.
LUK 9:56 Yóó, zɨ́ye ndéréókpóye, ꞌdúꞌduyé nda gbála sɨmɨ ngíti owụ́ gara kpị́.
LUK 9:57 Yésụ nɨyí aka fú do mɨsiꞌdi mɨndéréye sɨmɨ Yerụsaléma, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo. Zɨ́ oꞌdo née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máíli zɨ́ze ndéréze kéyị kɨ́ꞌdí bɨ íli ndéré ní.”
LUK 9:58 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ꞌbe ndaá ꞌbɨ ené gɨ romá wá, mááyí yị́ amá ꞌyị gámá ꞌdáa ꞌdága gba oꞌdo bangá e nɨyí kɨ́ gu eyé ga bɨ ndịsịnɨ́ ólụ́ ꞌdúꞌdu sɨmɨ a ní. Kpá gba solụ́ e nɨyí mbá kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé e. Éyị́ ga gére née ndanɨ́ gɨ romá mbá wá, gbawá bi ꞌdówụ́ro zɨ́ma.”
LUK 9:59 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́dí, “Ógụ mu lódụ́ máa.” Oꞌdo née ya zɨ́ Yésụ ní, “Ngére, máóto aka babá kí.”
LUK 9:60 Yésụ ya zɨ́a ní, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ umbu e ní, idínɨ́ ndị́sị cigí ꞌbụyị́ zɨ́ye óto wo. Yị́ị bɨ ṇgúṇgu ledremá go ba ní, ídí mu ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre bɨ gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ꞌyị e.
LUK 9:61 Kpá kenée sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra, ngíti oꞌdo ya zɨ́ Yésụ ní, “Máṇgúṇgu ledreyị́ go Ngére, mááyí lódụ́ yị́ị. Tɨ́ lá ili aka zɨ́ma ndéréma ꞌdící kacɨ́ma zɨ́ ꞌyị amá e, zɨ́ma nda ndáꞌbaógụmá lódụ́ kacɨ́yị.”
LUK 9:62 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị, ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ mɨsómụ́ ledre gbre gbre ní, utúasá ídí ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá.”
LUK 10:1 Gɨ do kacɨ́ ódro ga bɨ Ngére Yésụ odro yée née mbá, wo Yésụ maꞌdáa zɨ́a ị́nyịné ndólo ꞌyị e cị́ ota doa sokó doa gbre (72) zɨ́a úkuíꞌbí ledre tarayé idínɨ́ ídí gbre gbre ndéré kɨ́ úku ledre zɨ́ ꞌyị e do bi ga bɨ née ili ndéréógụ doyé ní mbá.
LUK 10:2 Kɨ́dí, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go nzíyiyé gɨ ro ṇgúṇgu mɨkánda bɨlámá ledre bɨ máógụ kɨ́e ní, ꞌyị kasa eyenɨ́ aka zɨ́ma gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi bɨlámá ledre máa ba báyiyé kɨ́e zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá wá. Káa zɨ́ bɨ Ngére Lomo nɨ ne mị́ngị́ moko maꞌdáa ní, ídísé íni ini zɨ́a idí géléógụ yata ꞌyị kasa e gɨ ro zɨ́ye báyiyé kɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e za mbá.
LUK 10:3 Ídísé mu ndéré. Ásé ídí dongará bɨsinyí ꞌyị e íri káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ dongará máárára e mị́ngị́ye ndaá ní.
LUK 10:4 Ndásé ꞌdíꞌbi komo késị́ gɨ ro ndéré kɨ́ úgú éyị́ mɨánu kɨ́e zɨ́se wá, gba kombo, ndásé ꞌdíꞌbi a wá, ndásé kpá ꞌdíꞌbi yata éyị́ sịndị́ drú yata wo bɨ sịndị́se ní wá. Ndásé kpá sínyi sịndị́ kadra kɨ́ íꞌbí mandá zɨ́ ꞌyị e do mɨsiꞌdi wá.
LUK 10:5 ꞌBe bɨ ógụsé go sɨmɨ a ní, ídísé íꞌbí mandá. Gɨ do kacɨ́ a née, mɨzefị ledre bɨ ásé úku a zɨ́ye ní idí ídí kɨ́dí Lomo idí ídí kɨ́se sɨmɨ ꞌbe ba.
LUK 10:6 Togụ́ mị́ngị́ ꞌbe née nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo do mɨmbéꞌdené ní, mandá bɨ ásé íꞌbí a kɨ́ úndru ꞌbɨ Lomo sɨmɨné ní, nɨ ídí káa do úndru sɨmɨ ꞌbe née. Togụ́ ledre ꞌbɨ Lomo ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨ ꞌbe née wá, úndru ꞌbɨ Lomo ogụ ené ore kpá wá.
LUK 10:7 ꞌBe bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ a sɨmɨ sụmụ ní, ídísé ndị́sị dụụ́ ore, ndásé gámá faa wá. Éyị́ mɨánu esé e kɨ́ iní mɨéwé esé e idí ídí dụụ́ yée ga bɨ iꞌbínɨ́ go zɨ́se ore ní. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ndíki éyị́ kacɨ́ moko bɨ mengị wo ní.
LUK 10:8 ꞌBe ga bɨ za mbá ásé ógụ sɨmɨyé ní, togụ́ mị́ngị́ye ꞌdiꞌbinɨ́ sée go sɨmɨ sụmụ yá, ídísé ndị́sị ore, zɨ́se ánu éyị́ ga bɨ nɨyí íꞌbí yée zɨ́se ore ní.
LUK 10:9 Togụ́ ꞌyị ndíyá nɨyí ore yá, zɨ́se íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ óto sị́lị́se doyé gɨ ro zɨ́ ndíyá eyé ụ́kụ́ne gɨ royé. Zɨ́se úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye kɨ́dí, sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ye, idínɨ́ mu ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro zɨ́ye ógụyé ꞌbe ꞌbɨ Lomo.
LUK 10:10 ꞌBe bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée sɨmɨ sụmụ wá ní, ídísé ólụ́ógụ ókpó esé, zɨ́se úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
LUK 10:11 “Azé go ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́ze ótoómo a cịkị zɨ́se ona. Ídísé ówo a kɨ́dí, sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, nɨ go gbóo.”
LUK 10:12 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née, zɨ́ Yésụ úku ngíti ledre kpá zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née gɨ ro ꞌyị ga bɨ nɨyí asi gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo ní kɨ́dí, “Máúku zɨ́se zaá maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ za mbá nɨyí ási gɨ rosé ní, ꞌdoꞌdó bɨ Lomo nɨ íꞌbí a royé ní, nɨ rómo do wo bɨ kóo iꞌbí ro ꞌyị lúyú ledre ga bɨ kóo sɨmɨ káṇgá bɨ Sodóma ní.”
LUK 10:13 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndị́sị gámá kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo dongaráye ní kɨ́dí, “Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara Korazíni kɨ́ sée ga bɨ sɨmɨ Beteseyị́da ní, karanée ꞌdáꞌdá íri Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó rosé gɨ zɨ́a ílisé ṇgúṇgu ledre ené wá. Mɨngburoko ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo máméngị sɨmɨ gara esé ba, idí máméngị kóo née sɨmɨ gara ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e káa zɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Táyire kɨ́ Sidóna ní, káa bɨ oyóloꞌbónɨ́ sómụ́ ledre eyé go, ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ꞌdesị́.
LUK 10:14 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́ꞌdí bɨ karanée Lomo ili go ꞌdécị ngbanga ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, sée ꞌyị ꞌbɨ Korazíni kɨ́ Beteseyị́da, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée rómo do ꞌbɨ Táyire kɨ́ Sidóna.
LUK 10:15 Kpá kenée gɨ rosé, sée ꞌyị ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Kapáranawúma ní. Ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí ꞌbɨ esé ledre nɨ ídí bɨlámáne kadra ꞌdécị ngbanga ní wá gɨ zɨ́a ásisé kpá kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go. Ásé ídí kpá sɨmɨ ꞌdoꞌdó kɨ́ umbu bɨ odụ a ndaá ní.”
LUK 10:16 Zɨ́ Yésụ maꞌdáa nda kpá úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨ kása yée née kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị asi gɨ rosé, asi née go kpá gɨ romá. Togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi sée sɨmɨ sụmụ, ꞌdiꞌbi née go kpá máa sɨmɨ sụmụ. Wo bɨ asi gɨ romá go ní, asi née go kpá gɨ ro Lomo bɨ kasaogụ máa ní.”
LUK 10:17 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ Yésụ kasa yée ndaꞌbaogụnɨ́ ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́dí, “Ngére, sɨmɨ bɨ ndịsịzé ꞌdódo ledre eyị́ zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ bɨcayi lomo e ndị́sịyé éré ngịrị gɨ zɨ́ ịrịyị́ bɨ ndịsịzé ị́fị́ a ní, zɨ́a ndị́sị ngásáóyó roné.”
LUK 10:18 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Málúrúndíki Satána go kɨ́ útúóyo roné gɨ komo ere káa zɨ́ mɨꞌbɨ́léꞌbe iní ní.
LUK 10:19 Rokoꞌbụ née nɨ gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị okó kɨ́ Satána kɨ́e, zɨ́se kɨ́ rómo komoa sɨmɨ ledre e za mbá za fí utúasá úfu trịdrịsé wá.
LUK 10:20 Ndásé ídí kɨ́ rokinyi lá gɨ zɨ́a bɨ bɨcayi lomo e ngasáoyónɨ́ royé gɨ zɨ́se ní go wá. Ídísé ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro ịrịsé bɨ Lomo nɨ éké a sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị komo ere ní.”
LUK 10:21 Sɨmɨ kadra bɨ kóo née ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo óto Yésụ zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi, zɨ́a úku ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Babá, áyí Ngére do ere kpá kɨ́ do sogo káṇgá mbá, mbófo éyị́ zɨ́yị, zɨ́yị ótoécị rokoꞌbụyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto royé kɨ́ royé káa do ꞌyị ówo ledre e ní, zɨ́yị nda ꞌdódo a zɨ́ yée ga bɨ ꞌyị ówo ledre e lurúnɨ́ yée moko ndaá sɨmɨyé wá ní. Méngị ꞌdị́yị kenée gɨ zɨ́a née ledre bɨ utúasá mɨútúásá kacɨ́ komoyị́ ní.”
LUK 10:22 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Babá, otoomo ledre e go za mbá do sị́lị́ma gɨ zɨ́a owoyeme máa dụụ́ ne. Kpá káa zɨ́ bɨ máówoyéme wo dụụ́ máa ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá go, nɨyí go ꞌyị amá e ní, mááyí ꞌdódoyéme wo zɨ́ye.”
LUK 10:23 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨyí nda go céré ye kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, zɨ́a úku phụ́trụ ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé go, Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́se, ndị́sịsé go lúrú a kɨ́ méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní cụ́ kɨ́ komosé.
LUK 10:24 Máúku ledre née zɨ́se gbékpị́ne wá. Tụ́ꞌdụ́ nébị e kɨ́ mɨngburoko ngére tonónɨ́ kóo go ꞌdesị́ óto komoyé gɨ ro zɨ́ye lúrú ledre ga bɨ ásé lúrú yée ba, tɨ́ lá lurúndikinɨ́ wá, kpá gɨ ro úwú ledre ga bɨ ásé úwú yée ba, uwúnɨ́ kpá wá.”
LUK 10:25 Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére ní, nda go kpá sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ Lomo, ị́nyịógụ tóroné ꞌdága úzu Yésụ kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ nɨ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ máídí méngị a gɨ ro zɨ́ma ndíki trịdrị bɨ za fí ní ꞌdi?”
LUK 10:26 Yésụ ya zɨ́a ní, “Sara bɨ áyí tɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ ní, lorụ maꞌdáa uku yaá ꞌdi? Sara ndị́sị ólo a zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e lárá a káa be ꞌdi?”
LUK 10:27 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ ‘Ídí óto ꞌbú Ngére bɨ Lomo eyị́ ní kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, kɨ́ lomo royị́ mbá za kɨ́ rokoꞌbụyị́ kɨ́ sómụ́ ledre eyị́ mbá.’ ‘Zɨ́yị óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.’ ”
LUK 10:28 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo bɨ gáa née kɨ́dí, “Bɨlámáne, ídí méngị ledre ga gére née kenée, áyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní.”
LUK 10:29 Oꞌdo née ili kpá fú óto roné zɨ́ Yésụ kɨ́dí ledre bɨ née ndịsị úku a née, née owoyeme bú. Zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí “Lafúma ga bɨ máídí óto ꞌbúye ní náambi?”
LUK 10:30 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née do ngíti mɨsiꞌdiné kpị́ kɨ́dí, “Kadra kị́éꞌdo, ngíti oꞌdo ịnyị kóo gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréne sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Zérịko, zɨ́ ꞌyị ugu e útúye roa ócó wo gbóo kɨ́ umbu zɨ́ye ngáka éyị́ ené e gɨ roa mbá do ngásáókpó eyé ótoómo wo ngbali bi kenée.”
LUK 10:31 Kutrú gɨ do kacɨ́ ꞌyị ugu ga bɨ ngasá bayinɨ́ royé née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị ꞌdáná éyị́ ógụné kpá kacɨ́ mɨsiꞌdi née. Zɨ́a ógụndíki oꞌdo née ngbali bi. Zɨ́a ꞌdécị bi gɨ dogboṛụ mɨsiꞌdi yóó, ókpó ené.
LUK 10:32 Zɨ́ ngíti oꞌdo gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndolo yée Lévị e ní, nɨ kpá ꞌyị méngị moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo. Sɨmɨ bɨ lurú oꞌdo née ngbali bi ní, zɨ́a kpá ꞌdécị bi yóó do ókpó ené.
LUK 10:33 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya ógụndíki oꞌdo née kpá fú ngbali bi, zɨ́ lerị́ oꞌdo née méngị wo kɨ́ngaya.
LUK 10:34 Zɨ́ Samáriya née ndósoógụné truú ro oꞌdo née do sị́kpị wo ꞌdága. Zɨ́a lúgu uṇgú ga bɨ roa née drá, zɨ́a óto kágá komo a do ódó a. Zɨ́a ị́mbị́ óto wo do bangá ené bɨ ndịsị ị́mbị́ ꞌyị ní ndéré óto wo sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ṇgu e gɨ ro do lúrú bi kacɨ́ a ore.
LUK 10:35 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́a ótoómo késị́ zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ bi máa née. Zɨ́a úkuómo ledre kɨ́dí togụ́ késị́ ba ụkụ́ go, ídí kpá lúrú kacɨ́ a kɨ́ késị́ bɨ nɨ bo ní, mááyí ndáꞌbaógụ íꞌbílúgu a.
LUK 10:36 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre ga gére née go ní, zɨ́a ị́nyịné ndúꞌyú ꞌyị ꞌdódo lorụ née kɨ́dí, “Sɨmɨ sómụ́ ledre eyị́ ní, gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ ota máúku ledreyé née, ambí mengị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị bɨ ꞌyị ugu e ocónɨ́ wo ní ne?”
LUK 10:37 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị bɨ saká oꞌdo bɨ ꞌyị ugu e ocónɨ́ wo ní mengị bɨlámá ledre ne.” Yésụ ya zɨ́a ní úku go maꞌdíi, “Ndéré mu zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kpá kenée.”
LUK 10:38 Yésụ nɨyí aka kpá fú do mɨsiꞌdi mɨndéréye sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Márata e kɨ́ lémịné nɨyí sɨmɨ a ní. Zɨ́ Márata ꞌdíꞌbi yée ꞌbe ꞌbɨ ené ore sɨmɨ sụmụ.
LUK 10:39 Zɨ́ Maríya lémị Márata maꞌdáa ndéré ndị́sịné cigí Ngére Yésụ ndị́sị úwú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndị́sị ꞌdódo a ní.
LUK 10:40 Gɨ zɨ́a bɨ Márata ꞌdiꞌbi nda ambá sịndị́ kadra go ngúcuné sɨmɨ moko ndị́sị yéme éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị kasa ené e ní, zɨ́a ógụné úku ledre kɨ́dí, “Ngére, úku aka ledre zɨ́ Maríya idí ógụ sáká máa. Lúrú aka mongụ́ moko bɨ mándị́sị méngị a lá ngúcumá ba, nɨ nda lá ndị́sị ené cigíyị íri gbékpị́ne ní.”
LUK 10:41 Zɨ́ Ngére Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Márata kɨ́dí, “Márata ndá óto tụ́ꞌdụ́ gbékpị́ ledre ga gére née kɨ́ ledreyé zɨ́yị owóowó wá.
LUK 10:42 Lémịyị́ gelé go ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro ndị́sị úwú a. Née go éyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do ledre e za mbá ní. Utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a wá.”
LUK 11:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Yésụ lúrú ngíti owụ́ bi zɨ́a ndéré ndị́sịné doa íni ini zɨ́ ꞌBụné Lomo. Sɨmɨ bɨ ini asá ini go ní, zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụné ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, ꞌdódo aka mɨsiꞌdi ꞌbɨ íni ini zɨ́ Lomo zɨ́ze káa zɨ́ bɨ kóo Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e ndịsị ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní.”
LUK 11:2 Gɨ ore zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ásá gɨ ro íni ini zɨ́ Lomo yá, ídísé íni a káa, “ ‘ꞌBụzé, ịrịyị́ idí ídí kɨ́ úndruné, ꞌyị e za mbá idínɨ́ ówo yị́ị káa do Ngére eyé.
LUK 11:3 Ídí íꞌbí éyị́ mɨánu ezé ꞌbɨ karaba zɨ́ze.
LUK 11:4 Ídí ótoómo lúyú ledre ezé zɨ́ze, káa zɨ́ bɨ ndịsịzé ótoómo a zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ lúyú rozé ní. Ndá ótoómo zée zɨ́ze lúyú ledre gɨ zɨ́ úzu éyị́ wá.’ ”
LUK 11:5 Zɨ́ Yésụ kpá fú ꞌdodo yata ledre kɨ́dí, “Togụ́ ngúru ꞌyị gɨ dongaráse nderé kɨ́ yana ndụlụ úku ledre zɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené kɨ́dí, ‘Togụ́ nzíyi éyị́ mɨánu nɨ bo do sị́lị́yị yá, sáká aka máa kɨ́e.
LUK 11:6 Ṇgu ogụ go zɨ́ma cakaba, nzíyi éyị́ ndaá do sị́lị́ma zɨ́ma íꞌbí a zɨ́a wá.’
LUK 11:7 “Zɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené née úku kása ledre zɨ́a cịkị gɨ ꞌdị́cị́ gɨrí kɨ́dí, ‘Ndá ꞌdóꞌdo máa wá, mbotụ nɨ yị́ ené go mɨꞌdụ́tụné, azé yị́ ezé kɨ́ owụ́ e go kpá mbá mɨꞌdúꞌduzé. Éyị́ bɨ zɨ́ma ị́nyịógụmá íꞌbí a zɨ́yị cakaba ní ní ndaá ꞌbɨ ené e wá.’
LUK 11:8 Abú eze ꞌbe ꞌbɨ ené née ili ị́nyịógụ méngị sáká éyị́ zɨ́a wá, nda lá gɨ zɨ́a bɨ nɨ fú lá ndị́sị ṇgúṇgú roné ní, zɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené née ị́nyịógụné íꞌbí sáká éyị́ nda za kɨ́ngaya rómo wo bɨ gáa ili ní.”
LUK 11:9 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se, togụ́ ílisé éyị́, ídísé ómbo a, Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́se. Éyị́ bɨ ílisé ní, ídísé gámásóꞌdo a, ásé ndíki a. Togụ́ ndị́sịsé kpá fú ṇgúṇgú rosé gɨ ro éyị́ yá, nɨyí íꞌbí a zɨ́se.
LUK 11:10 Nɨ maꞌdíi, ꞌyị bɨ ndịsị ómbo éyị́ gɨ zɨ́ Lomo ní, nɨ íꞌbí a zɨ́a. Wo bɨ ndịsị gámásóꞌdo éyị́ kɨ́ ịrị Lomo ní, nɨ ndíki a. Wo bɨ ndịsị ṇgúṇgú roné gɨ ro éyị́ ní, Lomo nɨ líkpí mɨsiꞌdi a zɨ́a.
LUK 11:11 “Sée ꞌbụmɨowụ́ e, togụ́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ ombo kénzé gɨ zɨ́yị, gɨ ro zɨ́ne ánu a ní, áyí nda íꞌbí zɨ́a kámá?
LUK 11:12 Togụ́ ombo gɨ zɨ́yị mbú ꞌbu ngono ní, áyí nda íꞌbí zɨ́a ágarabu?
LUK 11:13 Togụ́ sée ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ lúyú ledre rosé ówosé kacɨ́ íꞌbí bɨlámá éyị́ bú zɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e ní, ꞌBụsé Lomo bɨ komo ere ní, nɨ íꞌbí ꞌbɨ ené nda za cụ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ eme romo do éyị́ e mbá ní zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ íni ini gɨ roa ní.”
LUK 11:14 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Yésụ lágaóyó bɨcayi lomo gɨ sɨmɨ ngíti oꞌdo. Geré zɨ́a oꞌdo née tónóne ódroné. Zɨ́ tara tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née ị́drị́ye mbá mɨị́drị́.
LUK 11:15 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ore ní úku ledre kɨ́dí, Belezabụ́bụ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yésụ ndị́sịné lágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́e.
LUK 11:16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ndúꞌyú wo idí méngị ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ komo ere ní gɨ ro zɨ́ye lúrú a.
LUK 11:17 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née bú, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ꞌbɨ káṇgá kị́éꞌdo, togụ́ mbú ꞌbe kị́éꞌdo ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, ꞌbe ꞌbɨ eyé née nɨ báyi ené.
LUK 11:18 Kpá kenée togụ́ Satána ndịsịnɨ́ méngị okó dengbị́ye yá, toro yemenɨ́ royé wá, nɨyí báyi eyé mɨbáya. Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a úku ledre kɨ́dí, Belezabụ́bụ iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ma lágaóyó bɨcayi lomo kɨ́e.
LUK 11:19 Togụ́ málágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Belezabụ́bụ ní, sara ꞌyị esé e ndịsịnɨ́ lágaóyó yée kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ambi? ꞌYị esé maáge nɨyí úku yéme a ye kɨ́dí sómụ́ ledre esé ndaá mbị́ wá.
LUK 11:20 Togụ́ kenée wá, málágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo, ꞌdodo go kɨ́dí Lomo ogụ go káa do Ngére dosé.
LUK 11:21 Mị́ngị́ ꞌbe bɨ nɨ yị́ ené kɨ́ rokoꞌbụné ní, ꞌyị ugu utúasá ndéré úgu éyị́ ené wá.
LUK 11:22 ꞌBúó togụ́ rokoꞌbụ ꞌyị ugu romo do ꞌbɨ mị́ngị́ ꞌbe née go yá, nɨ nda fú ndéré ngáka ꞌbe née kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨ ꞌbe née mbá do ífibáya yée.
LUK 11:23 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre amá wá ní, nɨ okó romá. ꞌYị máa wo bɨ ndolo yoko ꞌyị e zɨ́ma wá ní, ndịsị báyi ꞌyị amá e.
LUK 11:24 “Togụ́ bɨcayi lomo olụ́ogụ go gɨ sɨmɨ ꞌyị, nɨ ndéré gámásóꞌdo kpá té ngíti ꞌyị gɨ ro ólụ́ ndị́sịné sɨmɨ a. Togụ́ ndiki ngíti ꞌyị mbá wá, nɨ úku ledre kɨ́dí, ‘Bɨlámá a máídí ndáꞌba kɨ́ꞌdí bɨ kóo mándị́sị ndị́sị ní.’
LUK 11:25 “Togụ́ nderé ndiki ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨ mɨmbéꞌde ꞌyị née fú lá wá, nɨ ídí ené kɨ́ rokinyi.
LUK 11:26 Nɨ ndéré ndóloógụ lafúne e bɨcayi lomo e ịnyị doa gbre yée ga bɨ nda bɨsinyíye kɨ́ngaya ní zɨ́ye ndị́sịyé kéye mɨmbéꞌde ꞌyị née, zɨ́ ꞌyị née nda sínyí tátá roné ꞌdáꞌdá.”
LUK 11:27 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka fú ndị́sị úku ledre ga gére ní, zɨ́ ngíti kára ore ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Yésụ, mbágáyị bɨ ndiki yị́ị ní, Lomo íꞌbí úndru go zɨ́a.”
LUK 11:28 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre kɨ́dí, “Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ledre ené zɨ́ye ꞌdíꞌbióto a do mɨmbéꞌdeyé ní.”
LUK 11:29 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí fú lá ndị́sị ógụ ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée ꞌyị luyú ledre e ga bɨ cakaba ba, ílisé lúrú ngíti ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Útúásásé lúrú a wá, go tɨ́ lá wo bɨ kóo mengị Yóna ní.
LUK 11:30 Ledre bɨ mengị roné zɨ́ Yóna ní, ꞌdodo go zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Nịnévị kɨ́dí Lomo kasa wo ne. Kpá kenée, Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ méngị roné zɨ́ma kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ cakaba ba, ówo a kɨ́dí Lomo kasaogụ Máa ne.
LUK 11:31 Mongụ́ ngére nɨ kóo bo kára, ịnyị kú gɨ sɨmɨ káṇgá ené Séba ógụ úwú ledre gɨ tara Solomóna. Nɨ karanée ꞌdécị ngbangasé, gɨ zɨ́a máa bɨ márómo gɨ do Solomóna ní, ílisé úwú ledre gɨ taramá wá.
LUK 11:32 ꞌYị ꞌbɨ gara Nịnévị oyóloꞌbónɨ́ kóo mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ Yóna. Nɨyí ꞌdécị ngbangasé, gɨ zɨ́a máa bɨ márómo do Yóna ní, ílisé ṇgúṇgu ledremá wá.”
LUK 11:33 “Ụndụotonɨ́ eyé Phoꞌdụ ꞌdị́cị́ do lóꞌbụꞌdụ́tụ a sị́ pheṛé wá, ndịsịnɨ́ óto a do nyárá bi gɨ ro zɨ́a óṇgó bi zɨ́ ꞌyị e ꞌdị́cị́ ore mbá.
LUK 11:34 Komosé nɨ bimɨóṇgó. Togụ́ komoyị́ nɨ bɨlámáne, áyí ndị́sị sɨmɨ bimɨóṇgó. Togụ́ komoyị́ ndaá bɨlámáne wá, áyí ndị́sị ndị́sị sɨmɨ mɨtụlụrụ.
LUK 11:35 Ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́se ní nɨyí go bimɨóṇgó zɨ́se. Ídísé ówo a kɨ́dí ndanɨ́ eyé mɨtụlụrụ wá.
LUK 11:36 Togụ́ ledre ꞌbɨ Lomo nɨ go sɨmɨsé, ngítí owụ́ bɨsinyí ledre utúasá ídíáká sɨmɨsé wá, ásá útúásá ówo ledre ga bɨ Lomo ili zɨ́ ꞌyị e ndị́sị méngị yée ní mbá.”
LUK 11:37 Sɨmɨ bɨ Yésụ ꞌdodo asá ledre go ní, zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará Farụsáyo e ógụné ndólo wo gɨ ro éyị́ mɨánu ꞌbe ꞌbɨ ené. Zɨ́ Yésụ ndéréne ndị́sịné do bi éyị́ mɨánu.
LUK 11:38 Sɨmɨ bɨ mị́ngị́ ꞌbe née lurú Yésụ tonó geré ánu éyị́ lugu sị́lị́ne kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Farụsáyo e kí wá ní, zɨ́ tara ị́drị́ne mɨị́drị́.
LUK 11:39 Zɨ́ Ngére Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sée Farụsáyo e, ndị́sịsé yéme lá dụụ́ sanáse gɨ ꞌdí sága, yémesé esé mɨmbéꞌdesé wá. Mɨmbéꞌdesé nɨ mɨꞌdúcuné kɨ́ ꞌbú éyị́ kpá kɨ́ bɨsinyí ledre e.
LUK 11:40 Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí Lomo bɨ yeme sanáse née, yeme mɨmbéꞌdesé kpá ne ní wá?
LUK 11:41 Togụ́ ndị́sịsé go íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị lerị́ e, Lomo nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́se zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e.
LUK 11:42 “Sée Farụsáyo e, Lomo nɨ karanée ꞌdoꞌdó sée kɨ́ngaya. Abú ásé tɨ́ ndị́sị íꞌbí mɨkawu éyị́ esé e zɨ́a yá, ili ídísé kpá ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, zɨ́se kpá óto ꞌbúa.
LUK 11:43 “Sée Farụsáyo e, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé óto ledresé owóowó sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, ílisé ndị́sị dụụ́ do mɨngburoko bi ndị́sị e, ílisé kpá ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị óto úndrusé togụ́ ayínɨ́ go íꞌbí mandá zɨ́se ní.”
LUK 11:44 “Sée Farụsáyo e, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ꞌyị e ndịsịnɨ́ lúrú rosé gɨ ꞌdí sága nɨ bɨlámáne, owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí mɨmbéꞌdesé emengụ́ ní wá.”
LUK 11:45 Zɨ́ ngúru ꞌyị ꞌdódo lorụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ndị́sị née go kpá úkucáyi zée.”
LUK 11:46 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, Lomo nɨ karanée kpá ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ndị́sịsé gága ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ, tɨ́ lá méngịsé esé e wá.”
LUK 11:47 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Sée Yụ́da e, abú ndị́sịsé óꞌbó yéme bi e zɨ́ nébị ga bɨ kóo ufunɨ́ yée ꞌdesị́ ní ndotó, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a bulúndusé e ufunɨ́ kóo nébị ga gére née ye.
LUK 11:48 Ndị́sịsé née ꞌdódo a kɨ́dí ledre bɨ kóo bulúndusé e mengịnɨ́ née nɨ bɨlámáne, ufunɨ́ nébị e, zɨ́se ídí ꞌbɨ esé ꞌyị óꞌbó bi e zɨ́ye.
LUK 11:49 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ yị́ ené ꞌyị komokenzị ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mááyí kása nébị amá e kɨ́ ꞌyịmɨkása amá e zɨ́ Yụ́da e, nɨyí úfu ngíti géyị, zɨ́ye ꞌdóꞌdo ngíti géyị bɨsinyíne.’
LUK 11:50 Gɨ zɨ́ kéyị née, sée Yụ́da ga bɨ cakaba ba, Lomo nɨ nda ꞌdóꞌdo go sée gɨ ro nébị ga bɨ kóo bulúndusé e tonónɨ́ úfu yée kú sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo otoogụ do sogo káṇgá ní.
LUK 11:51 Tónóne gɨ ro Káyina wotị́ Ádama bɨ kóo ufu Ábele lúnduné ní, ndéréógụné gị ro Zakaríya bɨ kóo ufunɨ́ wo za cụ́ dongará ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́ mbayi kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo ní. Máúku zɨ́se maꞌdíi, sée ꞌyị ga bɨ cakaba ba nɨyí ꞌdódo sée gɨ ro ledre ga gére née.
LUK 11:52 “Sée ꞌyị ꞌdódo lorụ e, Lomo nɨ karanée kpá ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ílisé esé zɨ́ ꞌyị e ówo mbigí ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá. Gɨ zɨ́a sée, ílisé esé kpá ledre ꞌbɨ Lomo wá.”
LUK 11:53 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre ga gére ní, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ndị́sịyé fála ledre gáa ndịsị úku yée ní kɨ́ ndị́sị ndúꞌyú ꞌdóꞌdo wo kɨ́ nduꞌyú e,
LUK 11:54 gɨ do bɨ ꞌdíꞌbi wo kɨ́dí luyú ledre go.
LUK 12:1 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́ gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé ꞌdii cigí Yésụ gɨ ro úwú ledre bɨ gɨ taraa ní. Gɨ zɨ́a bɨ ofụnɨ́ nda kóo go ní, zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdítílúyú do sogo sịndị́ lafúye. Sɨmɨ bɨ Yésụ tonó ódro ní, zɨ́a úkuụ́tụ ledre fị zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ Farụsáyo nɨyí ꞌyị mani e.”
LUK 12:2 Karanée ꞌdáꞌdá íri sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga, bɨkéṛị́ lúyú ledre ꞌbɨ Farụsáyo ga gére née wo bɨ yaá ꞌdodoogụnɨ́ do nyárá bi wá ní ndaá. Nɨyí karanée ózoógụ yée za mbá zɨ́ kadra.
LUK 12:3 Ledre ga bɨ za mbá úkuúgusé yée mɨúkuúgu sɨmɨ mɨtụlụrụ togụ́ mbú sɨmɨ bɨ ólụ́sé go ꞌdị́cị́ ní, Lomo nɨ karanée ꞌdódoógụ yée zɨ́ tụ́ꞌdụ́ mbílí e mbá úwú a.
LUK 12:4 Máúku zɨ́se, ndásé éré ngịrị ꞌyị ga bɨ rokoꞌbụ eyé nɨ cúkuꞌdée lá dụụ́ ꞌbɨ úfu sanáse bɨ nɨ káṇgá ní wá. Ngíti éyị́ bɨ nɨyí méngị a gɨ do kacɨ́ a ní ndaá ꞌbɨ ené e wá.
LUK 12:5 ꞌYị bɨ ídísé éré a ní, nɨ Lomo gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ úfu ꞌyị kpá kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ónzó ꞌyị ku mongụ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kú wá ní. Máúku zɨ́se ídísé éré wo.
LUK 12:6 Lúrúsé aka, abú mɨnzéré owụ́ solụ́ ndanɨ́ kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e wá yá, Lomo owo yée kékị́éꞌdo mbá bú. Wo bɨ kị́éꞌdo yaá owo wá ní ndaá.
LUK 12:7 Abú gba bị dosé, Lomo owo kékị́éꞌdo mbá. Ásé kɨ́ ledresé zɨ́ Lomo owóowó rómo do tụ́ꞌdụ́ owụ́ solụ́ e. Gɨ zɨ́ kéyị née, máyá zɨ́se ní, ndásé éré ngịrị gɨ zɨ́ gbékpị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá.
LUK 12:8 ꞌYị bɨ eré ngịrị gɨ zɨ́ gbékpị́ rokoꞌbụ bɨ lá ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́a ódó mɨmbéꞌdené úku ledre fúó dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kɨ́dí née nɨ ꞌyị amá gɨ zɨ́a née ṇguṇgu ledremá go ní, Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, karanée kadra ꞌdécị ngbanga, Mááyí tóro do komo Lomo kɨ́ maláyika ené e úku ledre gɨ ro ꞌyị née kɨ́dí, maꞌdíi née ꞌyị amá ṇguṇgu ledremá go.
LUK 12:9 ꞌYị bɨ nɨ éré ngịrị gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́a óyó sogoné zɨ́ma ní, mááyí karanée kpá óyó sogomá zɨ́a do komo maláyika e kadra ꞌdécị ngbanga.
LUK 12:10 Máúku aka ngíti ledre zɨ́se, togụ́ ꞌyị uku cayi ledre gɨ do bi Má, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí yá, Lomo nɨ ótoómo ledre zɨ́a. Togụ́ uku sinyi ledre kɨ́dí rokoꞌbụ bɨ Mándị́sị méngị ledre e kɨ́e ba ndaá rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ ogụ gɨ zɨ́ Lomo wá, Lomo otoomo ledre zɨ́ ꞌyị née wá.
LUK 12:11 Togụ́ karanée ꞌdiꞌbiogụnɨ́ sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo, togụ́ mbú kóꞌdụ́ ngére e yá, ndásé éré ngịrị kɨ́ ndị́sị sómụ́ lóꞌbó ledre bɨ ásé úkulúgu a togụ́ nduꞌyúnɨ́ sée go ní wá.
LUK 12:12 ꞌDówụ́ Lomo nɨ úkuíꞌbí ledre bɨ zɨ́se úkulúgu a ní ne zɨ́se.
LUK 12:13 Zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ Yésụ ndịsị ódro zɨ́ye née ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ídí úku ledre zɨ́ mongụ́ lúndumá, éyị́ ga bɨ ꞌbụzé uyuomo yée ní, idí mu ífi sɨmɨyé zɨ́a íꞌbíógụ ꞌbɨ amá.”
LUK 12:14 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú goó, máógụ amá do sogo káṇgá ona gɨ ro ífi sɨmɨ éyị́ ga bɨ ꞌbụsé uyuomo yée ní wá.”
LUK 12:15 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndáꞌbané kpá úku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsị ódro zɨ́ye ní kɨ́dí, “Komosé idí ídí rosé, ndásé ꞌdíꞌbi ꞌbú éyị́ ꞌbɨ sága ba óto a zɨ́se ꞌdáꞌdá wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ éyị́ ꞌbɨ sága ba yomonɨ́ eyé ꞌyị wá abú áyí kɨ́ye ba cụ́ káa zɨ́ ꞌdíya.”
LUK 12:16 Nda gɨ ore zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ngíti ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo, oꞌdo kóo mongụ́ yáká ené zɨ́ kére ánáye zɨ́a nguku, do ṛóngoyé mbá mɨṛóngo.
LUK 12:17 Zɨ́a ndị́sịné sómụ́ ledre kɨ́dí, ‘Kɨ́bi ba kére aná zɨ́ma go kɨ́ngaya, bɨ ngárá gbagba eye wá ba, mááyí ndíṛíóto yée ꞌda?’
LUK 12:18 “Zɨ́a úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, ‘Togụ́ kenée yá, mááyí ndụ́rụóyó kuṛú gbagba née ꞌdáꞌba, zɨ́ma ụ́bụ́ mɨkánda nda mongụ́ne, zɨ́ma ndíṛí kére née za kɨ́ mɨnzéré éyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ní mbá sɨmɨ a.
LUK 12:19 Kɨ́bi ngíti a, máméngị moko wá, mááyí ánu kɨ́ éwé lá dụụ́ éyị́ ga gére née zɨ́ odụ ledre amá ídíne dụụ́ rokinyi.’
LUK 12:20 “Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, ‘Ówo ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi, sómụ́ yá trịdrị nɨ do sị́lị́yị? Togụ́ kenée yá, mááyí ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́yị kɨ́ ndụlụ ba togụ́ éyị́ ga bɨ kɨ́ ledreyé zɨ́yị owóowó née nɨyí nda ídí ꞌbɨ ambí yá?’ ”
LUK 12:21 Yésụ ya née ledre bɨ nɨ méngị roné zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ komoyé dụụ́ gɨ ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba ilinɨ́ óto ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye owóowó wá ní.
LUK 12:22 Zɨ́ Yésụ ndáꞌbané úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Bɨ kenée ní, máúku zɨ́se, ndásé sómụ́ ledre gɨ ro trịdrịsé, éyị́ bɨ ásé ánu a ní, togụ́ mbú sanáse kɨ́ bongó bɨ ásé ị́sị a ní wá.
LUK 12:23 Trịdrị idí ídí ne kɨ́ ledrené owóowó gɨ zɨ́a romo do éyị́ mɨánu kɨ́ bongó.
LUK 12:24 Lúrúsé aka solụ́ e, tɨ́ bɨ ngárá ledreyé ndaá owóowó wá ní, Lomo ndịsị lúrú bi kacɨ́ye. Ledresé nɨ zɨ́ Lomo owóowó nɨ lúrú bi kacɨ́se rómo ꞌbɨ solụ́ e mbá.
LUK 12:25 Éyị́ ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ sómụ́ ledreyé née mbá, iꞌbínɨ́ eyé trịdrị zɨ́ ꞌyị e wá, Lomo ndịsị íꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị e dụụ́ ne.
LUK 12:26 Káa zɨ́ bɨ gbékpị́ éyị́ ga gére née, iꞌbínɨ́ eyé trịdrị zɨ́ ꞌyị wá ní, ndásé óto komosé dụụ́ royé wá.
LUK 12:27 “Lúrúsé aka mɨsúrú kágá ga bɨ sɨmɨ súwú ní, kɨ́ lámá ga bɨ royé ní mbá, ngíti géyị mɨṛíṛíye gindri gindri ꞌdiꞌbiogụnɨ́ bongó zɨ́ye wá. Abú za cụ́ mongụ́ ngére kóo kɨ́ ịrịné Solomóna ní, abú nɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ zɨ́ne, bongó ené emeogụnɨ́ káa zɨ́ mɨsúrú kágá ga gére née mbá wá.
LUK 12:28 Éyị́ bɨ ílisé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi. Togụ́ bɨ Lomo lurú bi kacɨ́ gbékpị́ mɨsúrú kágá e sɨmɨ súwú bú ní, nɨ nda ꞌbɨ ené ótoómo kɨ́ íꞌbí bongó e zɨ́se ga bɨ kɨ́ ledresé zɨ́a owóowó wá ní káa be ꞌdi?
LUK 12:29 Ndásé óto mɨmbéꞌdesé dụụ́ gɨ ro éyị́ mɨánu kɨ́ éyị́ mɨéwé, zɨ́se ndị́sịsé sómụ́ sɨmɨsé gɨ royé wá
LUK 12:30 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, ꞌbú éyị́ ga gére née ndịsị ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre eyé gɨ zɨ́ Lomo. Ndásé sómụ́ ledre wá, ꞌBụsé owo éyị́ ga bɨ ílisé yée ní mbá bú nɨ íꞌbí yée zɨ́se.
LUK 12:31 Bɨlámá a ídísé óto Lomo zɨ́se káa do Ngére esé. Owo éyị́ ga bɨ ílisé yée ní mbá bú, nɨ íꞌbí yée zɨ́se.
LUK 12:32 “Sée ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, ngịrị ndaá méngịsé wá. ꞌBụsé bɨ komo ere ní, yemeomo bi go ꞌbe ꞌbɨ ené gɨ rosé.
LUK 12:33 Ndásé óto komosé dụụ́ ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba wá gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ sinyí eyé mɨsínyí zɨ́ye ndị́sị ụ́kụ́ eyé kpá mɨụ́kụ́. Ídísé óto komosé dụụ́ ro ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ụkụ́ wá, sinyí kpá wá ní.
LUK 12:34 Bi bɨ óto éyị́ eyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó doa ní, mɨmbéꞌdeyị́ nɨ ídí kpá fú íri.”
LUK 12:35 “Sée ꞌyị amá e máúku zɨ́se, ndásé ndị́sị lị́gị rosé wá. Kacɨ́ kadra mbá ídísé ídí nzíyisé gɨ ro mɨndáꞌbaógụmá,
LUK 12:36 cé káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ndịsịnɨ́ tɨ́ fú lá góꞌdo sóngó mongụ́ ꞌyị eyé kɨ́ ndáꞌbaógụ gɨ sɨmɨ ayímbi gɨ ro zɨ́ne ị́nyịné ꞌdiya líkpí mbotụ zɨ́a ní.
LUK 12:37 Togụ́ mongụ́ ꞌyị née ogụ ndiki ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga gére née kɨ́ óto komoyé kacɨ́ne yá, nɨ ídí kɨ́ye kɨ́ rokinyi zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ídíye kpá kɨ́ rokinyi.
LUK 12:38 Sịndị́ kadra ꞌbɨ mongụ́ née ndaá mɨówoné wá. Togụ́ sɨmɨ kútú ndụlụ togụ́ kɨ́ sɨmɨbi mɨárá yá, ꞌyị ówo a ndaá. Mongụ́ ledre tɨ́ lá togụ́ ogụ go yá, nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ nɨ ógụndíki yée nzíyiyé ní.
LUK 12:39 Úwúsé aka ledre ba, ꞌyị bɨ owo bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌyị ugu nɨ ógụ karaba lágá ꞌdéwe mbotụ ené zɨ́a úgu éyị́ e ní, ꞌyị née utúasá ené ólụ́ógụ gɨ ꞌbe wá.
LUK 12:40 Nɨ kpá kenée gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí. Ídísé ídí nzíyisé gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụmá ówosé esé e wá, Mááyí lị́yị sée mɨlị́yị.”
LUK 12:41 Zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Pétero ní ị́nyịné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ngére, muruwayi bɨ úku née nɨ dụụ́ zɨ́ze togụ́ kpá za zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e mbá?”
LUK 12:42 Zɨ́ Ngére Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámá ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ komokenzị zɨ́a ndị́sịné méngị ledre bɨ mɨútúásáne bɨ mongụ́ ꞌyị ené utúasá go óto wo zɨ́a ndị́sịné lúrú bi kacɨ́ ꞌyị kasa ené e gɨ ro zɨ́a ndị́sịné íꞌbí éyị́ eyé e sɨmɨ sịndị́ kadra ené ní, nɨ náambi?
LUK 12:43 Nɨ ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị kasa bɨ mongụ́ ꞌyị ené nɨ ógụndíki wo ndị́sị méngị moko ené do bɨlámá mɨsiꞌdiné ní.
LUK 12:44 Máúku zɨ́se ba maꞌdíi, mongụ́ ꞌyị née nɨ óto wo zɨ́a ndị́sị lúrú bi kacɨ́ éyị́ ené e mbá.
LUK 12:45 Togụ́ zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née somụ́ a kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị amá ógụ aka ꞌdiya wá,’ zɨ́a ndị́sị ené kóyó ené kɨ́ ócó ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ yaꞌdá e kɨ́ kará e kɨ́ leꞌyị́ komoné.
LUK 12:46 Nɨ lị́yị ní mongụ́ ꞌyị ené ógụndíki wo go ngbụ́rụ́ ro ledre née kenée, mongụ́ ꞌyị née nɨ ꞌdóꞌdo wo bɨsinyíne do ógóóyó wo zɨ́a ndéré ndị́sịné zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní.
LUK 12:47 “Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ owo éyị́ ga bɨ mongụ́ ꞌyị ené ili zɨ́ne méngị a ní bú bɨlámáne zɨ́a ásiné kɨ́ méngị a ní, maꞌdíi, mongụ́ ꞌyị ené née nɨ ꞌdóꞌdo wo kɨ́ngaya.
LUK 12:48 Tɨ́ lá ꞌyị moko máa wo bɨ owo ené éyị́ bɨ mongụ́ ené ili zɨ́ne méngị a ní wá ní, togụ́ luyú ledre go yá, mongụ́ ꞌyị née nɨ tɨ́ ꞌdóꞌdo wo ndaá za kɨ́ngaya wá. Kpá kenée ꞌyị máa wo bɨ Lomo méngị bɨlámá ledre go zɨ́a ní, Lomo ili zɨ́a méngị ledre bɨlámáne zɨ́ne. ꞌYị máa wo bɨ Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́a za kɨ́ngaya ní, Lomo ili zɨ́a méngị ledre zɨ́ne kpá za kɨ́ngaya.”
LUK 12:49 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre kɨ́dí, “Máógụ amá kɨ́ bikịdrị́ do sogo káṇgá ba wá, yị́ ené phoꞌdụ. Nɨ kóo ídí bɨlámáne togụ́ do sogo káṇgá máa tonó go áṛá.
LUK 12:50 Tɨ́ lá mááyí ógụ ídí sɨmɨ mongụ́ úzu éyị́, zɨ́ma ꞌdóꞌdóma mɨꞌdóꞌdó kɨ́ngaya, ꞌbúó togụ́ ꞌdoꞌdó máa née ụkụ́ go.
LUK 12:51 Lúrúsé íri káa zɨ́ éyị́ bɨ máógụ kótrụ sée ní? Ɨ́ꞌɨ, máógụ gɨ ro zɨ́se ífi sɨmɨsé.
LUK 12:52 Togụ́ ꞌyị e nɨyí ꞌbe ꞌbɨ eyé ịnyị yá, yée ga bɨ gbre ní nɨyí óyólóꞌbó royé ídíye okó ro yée ga bɨ ota ní. Togụ́ kenée wá, yée ga bɨ ota ní, nɨyí óyólóꞌbó royé ídíye okó ro yée ga bɨ gbre ní.
LUK 12:53 ꞌBụmɨowụ́ nɨ ídí okó ro wotị́ne, zɨ́ wotị́a ídíne okó roa. Mbámɨowụ́ nɨ ídí okó ro nyị́ne, zɨ́ nyị́a ídíne okó roa. Togụ́ kára nɨ ídí okó ro meꞌbe wotị́ne, zɨ́ meꞌbe wotị́a ídíne okó roa.”
LUK 12:54 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née mbá kɨ́dí, “Togụ́ lúrúsé iní nɨ go ụ́lụ gɨ gbére kɨ́ngaya yá, geré zɨ́se ówo a kɨ́dí iní nɨ go ógụ éꞌdị. Tɨ́ maꞌdíi zɨ́ iní éꞌdịné.”
LUK 12:55 Kpá kenée togụ́ síli nɨ go ndị́sị ílíógụ ịrị́ ịrị́ yá, ásé geré ówo a kɨ́dí bi mɨị́rị́ ogụ go. Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́a ídíne kenée.
LUK 12:56 Sée ga bɨ ótosé rosé káa do ꞌyị ówo ledre e, kɨ́ ndị́sị ówo ini ledre gɨ sɨmɨ toso síli ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ílí komo ere kɨ́ yée ga bɨ bi ona ní, sara ówoyémesé ini ledre gɨ sɨmɨ lị́lị ledre bɨ Lomo ndịsị mengị yée zɨ́ma cakaba ba wá ní gɨ zɨ́ ꞌdi?
LUK 12:57 “Nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́se ówo maꞌdíi ledre zɨ́se méngị wo.
LUK 12:58 Togụ́ ngíti ꞌyị iꞌbí ngbángáyị go zɨ́ ngére e yá, ídísé yéme dongaráse kéne ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ ꞌdíꞌbi ókpó yị́ị do ngbanga zɨ́ye ꞌdécị ngbanga royị́ do íꞌbí yị́ị zɨ́ asikíri e ndéréye kɨ́yị sɨmɨ sị́gịnị.
LUK 12:59 Togụ́ ótoómo go zɨ́ éyị́ méngị roné kenée, áyí ídí sɨmɨ sị́gịnị ꞌbúó togụ́ késị́ bɨ ilinɨ́ gɨ zɨ́yị née íꞌbíónzó go, áyí fú ólụ́ógụ.”
LUK 13:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, Piláto iꞌbí okó go ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Galiláya bɨ nɨyí ndị́sị ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro do úfu ngíti géyị.
LUK 13:2 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lúrúsé íri káa zɨ́ éyị́ bɨ umbu bɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Galiláya ga gére uyunɨ́ née nɨ gɨ zɨ́a bɨ lúyú ledre eyé romo do ꞌbɨ lafúye go mbá ní?
LUK 13:3 Máúku zɨ́se, togụ́ óyólóꞌbósé mɨmbéꞌdesé zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse nɨyí úyu kpá kenée.
LUK 13:4 Sara nda yée ga bɨ kóo sokó doa ịnyị doa ota mongụ́ ꞌdị́cị́ ndụrụonzó yée sɨmɨ Yerụsaléma cigí mɨkavu bɨ Silowámo ní. Sómụ́sé ledre née méngịné roné zɨ́ye kenée née gɨ zɨ́a bɨ lúyú ledre eyé romo do ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní?
LUK 13:5 Yaꞌdá ga gére née luyúnɨ́ eyé ledre wá. Togụ́ óyólóꞌbósé mɨmbéꞌdesé zɨ́se ndáꞌbaógụsé zɨ́ Lomo wá, ásé úyu kpá kenée.”
LUK 13:6 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ tónóne úku muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo ꞌdịyị́ kóo ndóṛí ꞌbɨ ꞌbe yáká ené. Kadra kị́éꞌdo zɨ́a ndéréne gɨ ro mɨáná a, ogụ ndiki ené fú lá mɨáná a wá.
LUK 13:7 Zɨ́ mị́ngị́ yáká née úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ oto wo ndị́sị lúrú bi kacɨ́ yáká née ní ní kɨ́dí, ‘Ndóṛí ba mengị kɨ́ra go sɨmɨbi ota aná wá. Sị́ ledre bɨ zɨ́a ndị́sịné gɨ roa kɨ́rɨ́ née ní ní ndaá, ꞌdụtụ bi née go gbékpị́e, ídí lágáóyó a ꞌdáꞌba.’
LUK 13:8 “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené née kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, otoomozé aka kenée kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo. Mááyí aka íciꞌdíkí a gbaá, zɨ́ma ụ́nzụ ngénye nyaṇgu léfe a sị́ a.
LUK 13:9 Togụ́ aná lolụ kpá wá, kɨ́ bi ngíti a zɨ́ze nda lágáóyó a.’ ”
LUK 13:10 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ Yésụ kóo ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ngúru ꞌDị́cị́ Kótrụro e.
LUK 13:11 Ábuwá ngíti kára nɨ kóo dongará ꞌyị ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdodo ledre zɨ́ye née ore nɨ kɨ́ dokéké e sɨmɨné, zɨ́ye góꞌdụ wo zɨ́a ndị́sị ndéréne gɨ zɨ́ye nda goro goro káa kɨ́ sɨmɨbi e sokó doa ịnyị doa ota.
LUK 13:12 Zɨ́ Yésụ lúrú kára née, zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, Mamá, ógụ gɨrí zɨ́ma ꞌdáꞌdá yáa. Zɨ́ kára née ógụné, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndíyá bɨ ndịsị ꞌdóꞌdo yị́ị kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ba Lomo ꞌdiꞌbioyó go.”
LUK 13:13 Zɨ́a óto sị́lị́ne ro sogo kára née, geré zɨ́ sogoa ꞌdózo roné, zɨ́a tónóne íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
LUK 13:14 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị née sínyí ené ro mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro mɨsínyí kɨ́dí yomo ꞌyị sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro gɨ ro ꞌdíya. Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro née kpá úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Azé kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ e ịnyị doa kéṛị́ gɨ ro méngị moko sɨmɨ a, ídísé ógụ dongará sị́lị́ ga gére ní gɨ ro do ꞌdíꞌbióyó ndíyá gɨ rosé sɨmɨ a. Ndaá sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá.”
LUK 13:15 Zɨ́ Ngére Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndị́sịsé lóndo rosé kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Sara bɨ ndị́sịsé líkpí bangá esé e sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ndéré kɨ́ye gɨ ro éwé iní ní.
LUK 13:16 Kára née nɨ bulúndu Abarayáma, Satána odóngeṛị kóo wo kɨ́ sɨmɨbi sokó doa ịnyị doa ota (18). Mándá líkpí wo sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá?”
LUK 13:17 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née sínyíne ro ezeokóga ga gére ní. Zɨ́ bi émené ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mbá gɨ zɨ́ mongụ́ bɨlámá ledre bɨ Yésụ mengị née.
LUK 13:18 Zɨ́ Yésụ úku muruwayi zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌBe ꞌbɨ Lomo nɨ káa zɨ́ ꞌdi? Éyị́ bɨ mááyí óto ásá a kɨ́e ní ꞌdi?
LUK 13:19 ꞌBe ꞌbɨ Lomo nɨ káa zɨ́ kúfú kágá bɨ musɨtáda ꞌyị ꞌdịyị́ wo yáká ené ní. Abú kúfú a nɨ nzéré káa zɨ́ kúfú kịndrị́ ní yá, nɨ ngbóró ógụ ené mongụ́ kágá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ mɨrásáne e zɨ́ tụ́ꞌdụ́ solụ́ e ndị́sị ógụ útúye komoa kpá kɨ́ ụ́bụ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé e.”
LUK 13:20 Zɨ́a kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Éyị́ bɨ mááyí óto ásá ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní ꞌdi?
LUK 13:21 Nɨ ídí káa zɨ́ owụ́ ꞌdeꞌdị́ bɨ cúkuꞌdée ní, nɨyí lótó mongụ́ leꞌyị́ kɨ́e, zɨ́ leꞌyị́ née ꞌdị́ꞌdịné gɨ zɨ́a.”
LUK 13:22 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndéréne kɨ́ ólụ́ne kacɨ́ do ꞌbe e kɨ́ gara ga bɨ kacɨ́ mɨsiꞌdi ní kɨ́ ꞌdodo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e gị zɨ́a ndéré ólụ́ne sɨmɨ Yerụsaléma.
LUK 13:23 Zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ndịsị ꞌdódo ledre zɨ́ye ní ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, Lomo nɨ yómo lá dụụ́ ngíti géyị ꞌyị e ndaá ꞌyị e mbá wá?” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye mbá kɨ́dí,
LUK 13:24 “ꞌYị idí gámásóꞌdo mɨsiꞌdi za kɨ́ rokoꞌbụné mbá gɨ ro zɨ́a ólụ́ne ꞌbe ꞌbɨ Lomo. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí yéme royé gɨ ro zɨ́ye ólụ́ye íri, utúasánɨ́ eyé ólụ́ wá.
LUK 13:25 Sɨmɨ bɨ togụ́ Lomo ꞌdụtụ mbotụ ené go ní, sée ga bɨ nɨ ꞌdụ́tụómo sée sága ní, ásé tóro tara mbotụ ndị́sị ṇgúṇgú rosé kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, idí líkpí mbotụ zɨ́ze.’ “Nɨ úkulúgu ledre zɨ́se gɨrí kɨ́dí, ‘Máówo amá sée wá. Máówo amá kpá bi bɨ ógụsé gɨ doa ní wá?’
LUK 13:26 “Ásé úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Luyúzé komoyị́ go, anuzé kóo éyị́ mɨánu kɨ́ éwé éyị́ e kése, ndị́sị kóo kpá ꞌdódo ledre sɨmɨ gara ezé e.’
LUK 13:27 “Nɨ úkulúgu ledre zɨ́se gɨrí kɨ́dí, ‘Maꞌdíi, máówo amá sée wá, máówo amá kpá bi bɨ ógụsé gɨ doa ní wá. Ídísé ị́nyị gɨ ore ꞌdáꞌba sée ꞌyị lúyú ledre e.’
LUK 13:28 “Gɨ ore, ásé ndị́sị íni ini kɨ́ ndị́sị náná do sosé gɨ zɨ́a ásé lúrú kása Abarayáma e kɨ́ Isáka e kɨ́ Yakóbo e nda kɨ́ ngíti géyị nébị e kɨ́ ndị́sị ꞌbe ꞌbɨ Lomo íri. Tɨ́ lá sée, ndásé íri wá.
LUK 13:29 Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e gɨ do sogo káṇgá ba za mbá nɨyí ógụ sɨmɨ ayímbi ꞌbe ꞌbɨ Lomo íri.
LUK 13:30 Ídísé lúrú ledre née bɨlámáne. ꞌYị ga bɨ kóo ledreyé ndaá zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e owóowó wá ní, nɨyí nda yị́ eyé go kɨ́ ledreyé zɨ́ Lomo owóowó.”
LUK 13:31 Cịkị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo ledre sɨmɨa née ní, zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo e ógụyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ólụ́ógụ mu gɨ ona ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a ngére Eróde Andipá yeme ledre go gɨ ro úfu yị́ị.”
LUK 13:32 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “Ídísé ndáꞌba úku ledre zɨ́ Eróde ꞌyị mani née kɨ́dí, karaba kɨ́ kɨ́lóndó máíli aka lágaóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ yómo ꞌyị ndíyá e kí. Nda sɨmɨ ota sị́lị́ zɨ́ moko máa née ụ́kụ́ne.”
LUK 13:33 Karaba kɨ́ kɨ́lóndó ndéréógụné sɨmɨ sị́lị́ ota, mááyí ídí mɨndéréma ꞌdáꞌdá gị sɨmɨ Yerụsaléma, ngíti éyị́ ụcụomo máa yana wá. Nébị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní ufunɨ́ yée mbá íri.
LUK 13:34 Zɨ́ Yésụ ṇgúṇgú roné gɨ ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní kɨ́dí, “Áko, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, mááyí kɨ́ mongụ́ lerị́ gɨ rosé gɨ zɨ́a Lomo kasa kóo nébị e zɨ́se, zɨ́se úfu yée. Zɨ́se óngboónzó ngíti géyị ꞌyị ga bɨ Lomo kasa yée zɨ́se kɨ́ bɨlámá sanda ní kɨ́ tutú. Máíꞌbí romá gɨ ro kótrụ sée trị́é káa zɨ́ mbágángono bɨ kotrụ owụ́ ꞌbɨ ené e sị́ fúndúne ní, ílisé esé e wá.
LUK 13:35 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí Lomo oyó sogoné go zɨ́se. Útúásásé lúrú máa cakaba wá ꞌbúó togụ́ sịndị́ kadra ogụ go zɨ́se úku ledre kɨ́dí, ‘Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ nɨ ógụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.’ ”
LUK 14:1 Nda go sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra kpị́ sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ ngúru manda ꞌbɨ Farụsáyo e ndólo Yésụ gɨ ro éyị́ mɨánu ꞌbe ꞌbɨ ené. Zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ nɨyí okó ro Yésụ ní, ndị́sịyé lúrú sémbe Yésụ.
LUK 14:2 Nɨyí ídí kɨ́e ní, ngíti oꞌdo sịndị́a kɨ́ sị́lị́a ụṛụ́nɨ́ mbá mɨụ́ṛụ́ gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ore ní, ịnyị toro go ꞌdága kóꞌdụ́ Yésụ kenée.
LUK 14:3 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú Farụsáyo máa ga gére née kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne do yómo ꞌyị sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro?”
LUK 14:4 Ukulugunɨ́ ledre mbá wá. Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi sị́lị́ne ro oꞌdo née geré zɨ́ ndíyá ụ́kụ́ne gɨ roa. Zɨ́ Yésụ kásalúgu wo ꞌbe, bɨlámáne.
LUK 14:5 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Togụ́ ngúru ꞌyị gɨ dongaráse née zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené, togụ́ ngúru bangákụlụ́ ené útúne sɨmɨ gu sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, nɨ ótoómo a íri gɨ zɨ́a née ndaá sị́lị́ ꞌbɨ moko wá?”
LUK 14:6 Ledre ndaá tarayé mbá wá.
LUK 14:7 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú ṇgu ga bɨ ndịsịnɨ́ ógụ gelénɨ́ mbá mɨngburoko bi ndị́sị gɨ ro ndị́sị doa ní, zɨ́a ị́nyịné úku muruwayi kɨ́dí,
LUK 14:8 “Togụ́ ndolonɨ́ yị́ị go sɨmɨ ayímbi yá, ndá lúrú té mongụ́ bi ndị́sị gɨ ro ndị́sị doa wá, éyị́ née kenée ndolonɨ́ kpá ngíti mongụ́ ꞌyị bɨ romo doyị́ ní go.
LUK 14:9 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ṇgu née ogụ go ní, mị́ngị́ ꞌbe nɨ ógụ sị́kpị yị́ị kɨ́dí, ‘Ídí ndéré ndị́sị do bi máa wo bɨ ꞌdáa, mongụ́ ꞌyị bɨ ogụ ba nɨ ógụ ndị́sị ona.’ Mɨị́nyịyị́ nɨ ídí kɨ́ komokenyị́.
LUK 14:10 Togụ́ ndolonɨ́ yị́ị go do ngíti bi, kɨ́ꞌdí bɨ ógụ go íri ní, ídí aka ndéré ndị́sị do owụ́ bi ndị́sị kí. ꞌYị bɨ ndolo yị́ị née nɨ ógụ sị́kpịóto yị́ị ne do bi bɨ yeme gɨ royị́ ní. Áyí ówó komo ꞌyị ga bɨ ore née geré mɨówó.
LUK 14:11 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ ndịsị óto roné cúkuꞌdée ní, nɨyí sị́kpị wo ꞌdága. Wo bɨ ndịsị sị́kpị roné ꞌdága ní, nɨyí óto wo nde.”
LUK 14:12 Gɨ ore zɨ́ Yésụ ndáꞌbané úku ledre zɨ́ mị́ngị́ ꞌbe kɨ́dí, “Togụ́ yéme éyị́ mɨánu go gɨ ro ꞌyị e yá, ndá ndólo lá dụụ́ ezegámáyị e kɨ́ sụmụyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ye ní wá. Gɨ zɨ́a togụ́ ilinɨ́ kpá yéme éyị́ mɨánu gɨ ro ꞌyị e yá, nɨyí ndólo kpá té dụụ́ yị́ị. Iꞌbílugunɨ́ éyị́ bɨ kóo méngị zɨ́ye née go zɨ́yị.
LUK 14:13 Sɨmɨ bɨ óto ayímbi go ní, ídí ndólo ꞌyị lerị́ e kɨ́ mɨgịgị́ṛị́ e, kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ siri ro sịndị́ye ní, nda kɨ́ ꞌyị komo mɨꞌdụ́tụ e.
LUK 14:14 Abú utúasánɨ́ méngị lúgu ledre zɨ́se wá yá, karanée sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lomo nɨ úru mbigí ꞌyị e ené e gɨ sɨmɨ umbu ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́yị.”
LUK 14:15 Sɨmɨ bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ gbóo cigí Yésụ ánu éyị́, uwú ledre bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo a née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ karanée nɨyí ndị́sị ánu éyị́ sɨmɨ ayímbi ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí ídí kɨ́ rokinyi.”
LUK 14:16 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo mengị kóo mongụ́ ayímbi zɨ́a ndóloyóko tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ roa.
LUK 14:17 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra utúasá go ní, zɨ́ mị́ngị́ ꞌbe kása ꞌyị ꞌbɨ moko ené ndéré kɨ́ úku ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, ‘Sịndị́ kadra utúasá go ogụnɨ́ mu.’
LUK 14:18 “ꞌYị ga bɨ ndolonɨ́ yée ní ogụnɨ́ eyé e mbá wá, ya yée nɨyí kɨ́ moko eyé e. Mɨzefị ꞌyị ya, ‘Máúgú yáká cakaba máíli ndéré lúrú a. Gɨ zɨ́ kéyị née, máútúásá ógụ wá.’
LUK 14:19 “Ngíti a ya, ‘Máúgú ị́tị́ e cakaba ịnyị gɨ ro ndị́sị méngị moko kɨ́ye, mááyí aka ndéré úzu yée togụ́ utúasánɨ́ go méngị moko yá. Máútúásá ógụ wá.’
LUK 14:20 “Ngíti a ya, ‘Máófụ́ kára cakaba, máútúásá ógụ wá.’
LUK 14:21 “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ndáꞌbané úku ledre ga gére née zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené. Zɨ́ bi sínyíne roa gbála. Zɨ́a kása ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, ‘Ídí ólụ́ógụ do mɨsiꞌdi íri zɨ́yị ndólo ꞌyị lerị́ e kɨ́ mɨgịgị́ṛị́ e, kɨ́ ꞌyị komo mɨꞌdụ́tụ e, kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ siri ro sịndị́ye ní.’
LUK 14:22 “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née ndéréne, zɨ́a ndáꞌbaógụné úku ledre zɨ́ mị́ngị́ ꞌbe kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ga gére née ogụnɨ́ go, tɨ́ lá ngíti géyị bi ndị́sị nɨyí aka gbékpị́e ꞌyị ndanɨ́ doyé wá.’
LUK 14:23 Zɨ́a kpá kása ándá ꞌyị ꞌbɨ moko née, ‘Ídí ólụ́ógụ do mɨsiꞌdi kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị e, zɨ́yị ndólo yée gɨ ro zɨ́ bi ndị́sị ga gére née ídíye mbá kɨ́ ꞌyị e doyé.
LUK 14:24 ꞌYị ga bɨ mándólo yée ꞌdáꞌdá ngárá ogụnɨ́ wá ní, maꞌdíi utúasánɨ́ ndéne úzu toꞌdo éyị́ mɨánu bɨ máyéme gɨ royé ba wá.’ ”
LUK 14:25 Nda gɨ ore, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kpá fú lódụ́ mɨsiꞌdi ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go kpá rụụ do kacɨ́ a. Zɨ́a óyó komoné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
LUK 14:26 “Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, idí óto ꞌbúma rómo do ꞌbụné kɨ́ mbágáne, kɨ́ meꞌbené kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e kɨ́ lúnduné e kɨ́ lémịné e kpá kɨ́ kụṛụꞌbụné mbá, nɨ fú ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma.
LUK 14:27 Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, ꞌyị bɨ ili go ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, idí íꞌbí roné zɨ́ umbu gɨ romá.
LUK 14:28 “Ledre née nɨ káa zɨ́ togụ́ ꞌyị ili ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ yá, nɨ aka ówo rokoꞌbụ késị́ do sị́lị́ne kí nɨ fú tónó moko.
LUK 14:29 Togụ́ mengị kenée wá, nɨ méngị moko née lá mburu yana zɨ́ rokoꞌbụ a ụ́kụ́ne zɨ́ ꞌyị e kúgú wo.
LUK 14:30 Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, ‘Oto dosị́ moko, mengịonzó wá romo wo go mburu yana.’
LUK 14:31 “Kpá kenée ngére bɨ nɨ kɨ́ ꞌyị e zɨ́ne álifu sokó, togụ́ ili ndéré útú kɨ́ okó do ezené ngére bɨ nɨ yị́ ené kɨ́ ꞌyị e ené álifu cị́ kéṛị́ a ní yá, nɨ aka lúrú rokoꞌbụné kí nɨ fú ndéré méngị okó née.
LUK 14:32 Togụ́ owo go kɨ́dí rokoꞌbụné nda yá, nɨ kákasa zɨ́ ezeokóne née kɨ́dí, ‘Okó ndaá ídí wá, yée idínɨ́ yéme dongaráye.’
LUK 14:33 Nɨ gɨ rosé kpá kenée. Togụ́ ꞌyị ili ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma yá, ídí ótoómo yị́ ené e za mbá, zɨ́a ídíne ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma.
LUK 14:34 “Toꞌdo nɨ bɨlámá éyị́. Togụ́ ayá lolụ wá ní, áyí méngị lárá a káa be ꞌdi zɨ́a áyálúgu roné?
LUK 14:35 Bɨ ngárá moko ndaá lolụ sɨmɨ a, gbawá gɨ ro do méngị ngíti géyị éyị́ e kɨ́e wá ní, odụ a dụụ́ do léfeóyó a ꞌdáꞌba. “ꞌYị bɨ uwú ledre bú ní, idí úwú ledre bɨ máúku née.”
LUK 15:1 Kadra kị́éꞌdo ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ e gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lúyú ledre e ogụnɨ́ go ndị́sị úwú ledre ga bɨ Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní.
LUK 15:2 Zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e ndị́sịyé úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre ro Yésụ kɨ́dí, “Oꞌdo née otoomo ꞌyị lúyú ledre e zɨ́ye ndị́sịyé ánu éyị́ kéye.”
LUK 15:3 Zɨ́ Yésụ ódroné zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí,
LUK 15:4 “Togụ́ áyí kɨ́ kábịṛị́kị e zɨ́yị míya (100), zɨ́ wo bɨ kị́éꞌdo ní ị́ndrịné, útúásá ótoómo yée ga bɨ cị́ eso doa sokó doa ịnyị doa eso (99) née zɨ́yị ndéréyị gámásóꞌdo wo bɨ ịndrị kị́éꞌdo née wá?
LUK 15:5 Sɨmɨ bɨ ndíki go ní, áyí ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi zɨ́yị óꞌbo a ndáꞌba kɨ́e ꞌbe.
LUK 15:6 Sɨmɨ bɨ ógụ goó ꞌbe ní, áyí ndóloyóko lafúyị e yá, ‘Mándólo sée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé kése kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a kábịṛị́kị amá bɨ ịndrị ní mándíki go.’
LUK 15:7 Yésụ ya zɨ́ye ní, ledre née nɨ kpá kenée komo ere. Togụ́ ꞌyị lúyú ledre kị́éꞌdo, oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené go zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ídí kɨ́ rokinyi gɨ roa rómo do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ oyóloꞌbónɨ́ sómụ́ ledre eyé wá ní.
LUK 15:8 “Sara togụ́ ngíti kára nɨ kɨ́ komo késị́ ené sokó (10), zɨ́ wo bɨ kị́éꞌdo ní útúị́ndrị roné gɨ sɨmɨ a cịkị ꞌdị́cị́ ore, utúasá ụ́ndụ phoꞌdụ zɨ́a ndị́sịné ókósóꞌdo a gị zɨ́a ndíki a kí ní wá?
LUK 15:9 Sɨmɨ bɨ ndíki go ní, nɨ ndóloyóko lafúne e kɨ́ eze ꞌbe ꞌbɨ ené e zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Mándólo sée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé kése kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a késị́ amá bɨ ịndrị ní, mándíki go.’
LUK 15:10 Ledre née nɨ kpá kenée komo ere. Togụ́ ꞌyị lúyú ledre kị́éꞌdo oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené go zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, maláyika e mbá nɨyí ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro bɨ kéṛị́ ꞌyị lúyú ledre bɨ oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.”
LUK 15:11 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ wotị́ne e gbre.
LUK 15:12 Zɨ́ wotị́a bɨ owụ́ ní úku ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, ‘Babá, éyị́ sị́lị́yị ga bɨ gɨ ro ífi báyi yée zɨ́ze owụ́ ꞌbɨ eyị́ e ní, íꞌbí ꞌbɨ amá mu gɨ sɨmɨyé.’ ꞌBụyé kala kpá wá, zɨ́a ífi báyi éyị́ sị́lị́ne zɨ́a iꞌbí ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené bɨ owụ́ ní.
LUK 15:13 “Lá owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ wotị́a bɨ owụ́ ní úgúóyó ꞌbɨ ené éyị́ bɨ ꞌbụyé iꞌbí zɨ́a ní mbá ꞌdáꞌba, zɨ́a ꞌdíꞌbi késị́ ndéréne gbála sɨmɨ ngíti káṇgá. Zɨ́a sínyiónzó késị́ née íri sɨmɨ ledre ga bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨyé wá ní.
LUK 15:14 Nɨ ídí kɨ́e ní, ꞌbú utú go sɨmɨ káṇgá bɨ nɨ sɨmɨa íri née, késị́ ndaá lolụ zɨ́a ánu éyị́ kɨ́e wá.
LUK 15:15 Zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ ngíti oꞌdo gɨ dongará mị́ngị́ káṇgá ga bɨ íri ní, ndị́sị lúrú bi kacɨ́ mụkụ́ṛụ́ ené e kɨ́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye.
LUK 15:16 ꞌYị íꞌbí éyị́ mɨánu ndaá zɨ́a wá, nɨ nda kóo go gbóo gɨ ro ánu éyị́ mɨánu ga bɨ ꞌbɨ mụkụ́ṛụ́ e ní.
LUK 15:17 “Zɨ́a sómụ́lóꞌbó sɨmɨ doné zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘ꞌYị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ babá ní, éyị́ mɨánu nɨ gɨ royé bo kɨ́ngaya. Mááyí ndị́sị úyu gɨ zɨ́ ꞌbú ona ba.
LUK 15:18 Mááyí ndáꞌba zɨ́ma úku ledre zɨ́a máyá, “Babá, málúyú go ro Lomo kpá royị́.
LUK 15:19 Máútúásá amá lolụ ídíma káa do owụ́ ꞌbɨ eyị́ wá. Ídí nda óto máa dongará ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e.” ’
LUK 15:20 Yóó, zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbané ꞌbe zɨ́ ꞌbụné. “Zɨ́ ꞌbụa lúrúndíki wo gɨ gbála kɨ́ ógụné do mɨsiꞌdi, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo gɨ roa. Zɨ́a ngásáne ndéré útúne ro wotị́ne fáka wo íꞌbí mandá zɨ́a kɨ́ ꞌbúne.
LUK 15:21 “Zɨ́ wotị́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Babá, málúyú go ro Lomo kpá royị́. Máútúásá lolụ ídíma káa do owụ́ ꞌbɨ eyị́ wá.’
LUK 15:22 “Zɨ́ ꞌbụa úku ledre zɨ́ ꞌyị moko e kɨ́dí, ‘Ngásásé mu ꞌdiꞌdiya ndéréógụ kɨ́ bɨlámá bongó, kɨ́ ngoꞌdi kɨ́ éyị́ sịndị́ zɨ́a ésị yée.
LUK 15:23 Zɨ́se ndéréógụsé kɨ́ zoro ị́tị́ óṇgoónzó a gɨ ro zɨ́ze ánu a kɨ́ rokinyi.
LUK 15:24 Wotị́ma ba nɨ kóo go umbuné. Bɨ ba ní, ndaꞌbaogụ go trịdrị. Ịndrị kóo go, ndaꞌbaogụ go.’ Zɨ́ye tónóye ánu éyị́ kɨ́ rokinyi.
LUK 15:25 “Ledre ba nɨ ndị́sị méngị roné ní, wotị́a bɨ mongụ́ ní nɨ aka ꞌbɨ ené yáká. Zɨ́a ị́nyịné gɨ yáká gɨrí go sɨkala ndáꞌbaógụné ꞌbe. Zɨ́a ógụ ólụ́ne sɨmɨ gboṛụ kị́drị́ kɨ́ do ꞌyị e, keꞌbị nɨ go ndị́sị méngị roné zɨ́ye ꞌbe.
LUK 15:26 Zɨ́a ndólo ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ꞌbe ore ndúꞌyú wo kɨ́dí, ‘Éyị́ bɨ mengị roné ní ꞌdi?’
LUK 15:27 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née úkulúgu ledre kɨ́dí, ‘Bɨsinyí ledre ndaá, lúnduyị́ kóo ịndrị ní, ndaꞌbaogụne zɨ́ ꞌbụsé úku ledre do óṇgoónzó zoro ị́tị́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ánu a, bɨ nɨyí ndị́sị ndéndeke née.’
LUK 15:28 “Zɨ́ ledre née sínyíne ro wotị́a bɨ mongụ́ née gbála, zɨ́a ásiné cịkị do mɨsiꞌdi ili ógụ ꞌbe wá. Zɨ́ ꞌbụyé ndéréne dódó roné roa idí mu ógụ ꞌbe.
LUK 15:29 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌbụyé kɨ́dí, ‘Lúrú aka, tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ga ba za mbá azé kéyị ona. Zɨ́ma ndị́sịmá óto úndruyị́ kɨ́ méngị moko kpá káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ní, íꞌbí zɨ́ma gbawá owụ́ ína zɨ́ma gɨ ro zɨ́ze ánua kɨ́ lafúma e.
LUK 15:30 Lúrú aka nda ꞌyị máa bɨ sinyionzó késị́ eyị́ mbá do kará ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní, sɨmɨ bɨ ledre romo wo, ndaꞌbaogụ nda goó ꞌbe ní, zɨ́yị úfu za cụ́ ị́tị́ zɨ́a gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ógụyé ánu a.’
LUK 15:31 “Zɨ́ ꞌbụa úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Lúrú ledre máa née kɨ́e? Mbé bɨ azé kéyị ona ní, éyị́ ga bɨ ꞌbɨ amá ní nɨyí fú mbá ꞌbɨ eyị́.
LUK 15:32 Ufunɨ́ ị́tị́ née gɨ zɨ́a lúnduyị́ née nɨ kóo go umbuné. Bɨ ba ní, ndaꞌbaogụ go trịdrị. Ịndrị kóo go, ndaꞌbaogụ go.’ ”
LUK 16:1 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ kóo bo, zɨ́ ꞌyị e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ꞌyị ꞌbɨ moko ené bɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ késị́ ní, ndịsị sínyi késị́.
LUK 16:2 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née ndólo ꞌyị ꞌbɨ moko ené née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Máúwú tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre go gɨ royị́. ꞌDíꞌbiógụ aka késị́ ga bɨ ndị́sị méngị moko kɨ́e ní zɨ́ma lúrú a. Gɨ zɨ́a tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ndá lolụ ꞌyị ꞌbɨ moko amá ona wá.’
LUK 16:3 “ꞌYị ꞌbɨ moko née ya zɨ́a ní, ‘Mongụ́ ꞌyị amá nɨ go otoomo máa gɨ sɨmɨ moko. Rokoꞌbụmá ndaá gɨ ro ndéré kɨ́ íci gu kɨ́e zɨ́ ꞌyị e gɨ ro késị́ wá, máútúásá kpá ómbo éyị́ wá, mááyí méngị ba goó ꞌdi?
LUK 16:4 Zɨ́a sómụ́ndíki ledre kɨ́dí togụ́ kenée yá, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbi née sɨmɨ sụmụ gɨ do kacɨ́ a bɨ née ndaá lolụ sɨmɨ moko wá ní, née nɨ méngị éyị́ káa.’
LUK 16:5 “Zɨ́a ndólo ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbi késị́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ené gɨ zɨ́a ní. Zɨ́a ndúꞌyú mɨzefịyé kɨ́dí, ‘ꞌDiꞌbi kóo késị́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị amá gɨ zɨ́ma ndu?’
LUK 16:6 “Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, ‘Máꞌdíꞌbi kóo gɨ zɨ́yị kúkú sụꞌbụ́ míya ịnyị doa ota.’ “ꞌYị ꞌbɨ moko née ya, ‘Ídí nda éké a lá dụụ́ míya eso.’
LUK 16:7 “Zɨ́a ndúꞌyú ngíti ꞌyị kɨ́dí, ‘ꞌBɨ eyị́ ꞌbɨ ené ndu?’ “Zɨ́a úkulúgu a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née kɨ́dí, ‘Suwáli kére álifu kị́éꞌdo.’ “Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko née úku a zɨ́a ya, ‘Éké nda lá míya ịnyị doa ota.’
LUK 16:8 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené née kɨ́dí méngị née komokenzị zɨ́yị. ꞌYị ꞌbɨ do sogo káṇgá nɨyí kɨ́ komokenzị gɨ royé kɨ́ royé romo do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
LUK 16:9 Sée ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, ídísé méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ éyị́ ga bɨ zɨ́se do sogo káṇgá ba, gɨ ro karanée togụ́ éyị́ ga gére née ụkụ́nɨ́ go yá, ásé nda ndíki bɨlámá bi bɨ za fí ní komo ere.
LUK 16:10 “ꞌYị bɨ utúasá go lúrú bi kacɨ́ owụ́ éyị́ ní, nɨ kpá útúásá lúrú bi kacɨ́ mongụ́ éyị́. Togụ́ utúasá lúrú bi kacɨ́ owụ́ éyị́ wá, utúasá kpá lúrú bi kacɨ́ mongụ́ éyị́ wá.
LUK 16:11 Togụ́ iꞌbínɨ́ owụ́ éyị́ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba gɨ ro zɨ́yị lúrú bi kacɨ́ a, útúásá lolụ kɨ́e wá ní, nɨyí nda íꞌbí mongụ́ éyị́ ꞌbɨ komo ere ní zɨ́yị káa be ꞌdi?
LUK 16:12 Togụ́ útúásá lúrú bi kacɨ́ éyị́ ꞌbɨ ngíti ꞌyị wá ní, ambí nɨ nda íꞌbí éyị́ zɨ́yị gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌbɨ eyị́ ní ne?
LUK 16:13 “ꞌYị kị́éꞌdo utúasá ídí ꞌyị ꞌbɨ ngére e gbre wá. Nɨ óto ꞌbú wo bɨ kị́éꞌdo ní, zɨ́a sógó ngíti a. Kpá kenée, útúásá óto ledre Lomo kɨ́ késị́ zɨ́yị mbá owóowó wá.”
LUK 16:14 Gɨ zɨ́a bɨ Farụsáyo e nɨyí kɨ́ ꞌbú késị́ doyé kɨ́ngaya ní, sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née kenée ní, zɨ́ye ndị́sịyé kúgú wo mɨkúgú.
LUK 16:15 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé óto rosé zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ledresé owóowó, ówosé esé bɨ kɨ́dí Lomo owo ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdesé bú ní wá. Éyị́ bɨ do sogo káṇgá ba ndịsịnɨ́ lúrú a kɨ́ ledrené owóowó ní, moko ndaá bɨ ené sɨmɨ a zɨ́ Lomo wá.
LUK 16:16 “ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ Yiwáni babatị́za, ꞌyị e ndịsịnɨ́ aka kóo mbá óto úndru lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké kpá kɨ́ ledre ga bɨ kóo nébị e ndịsịnɨ́ úku yée ní. Sɨmɨ bɨ Yiwáni ogụ nda ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́dí, ꞌyị e idínɨ́ ówo Lomo káa do Ngére eyé ní, mɨmbéꞌdeyé nɨ go mbá íri.
LUK 16:17 Abú karanée Lomo nɨ óyólóꞌbó do sogo káṇgá ba kɨ́ ere yá, ngíti éyị́ bɨ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ kóo ekénɨ́ yée sɨmɨ lorụ nɨyí ꞌdíꞌbíóyó a ꞌdáꞌba ní ndaá.
LUK 16:18 “ꞌYị bɨ otoomo meꞌbené, zɨ́a nda ndéréne ofụ́ ngíti kára ní, luyú ledre go. Nda gɨ ore oꞌdo bɨ ófụ́ kára née go ní, luyú kpá ledre go.”
LUK 16:19 “Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ kóo bo, kacɨ́ kadra mbá ndịsị ésị roné fú lá bɨlámá bongó, zɨ́a ndị́sịné ánu fú lá bɨlámá éyị́ mɨánu.
LUK 16:20 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé ị́mbị́ógụ ngíti ꞌyị lerị́ nɨ kɨ́ ịrịné Lázoro, roa ba za mbá uṇgú, ndị́sị óto wo tara mbotụ ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị née.
LUK 16:21 Lázoro maꞌdáa ili tɨ́ lá zɨ́ne ndị́sịné ánu nyụnyụ́ éyị́ mɨánu bɨ nɨ ndị́sị ṛéṛe sị́ tarabíza ꞌbɨ oꞌdo née bi ní káa bɨ née nɨ úyu gɨ zɨ́ ꞌbú ke. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá zɨ́ ị́sị ndị́sịyé léwe uṇgú ga bɨ ro Lázoro ní.
LUK 16:22 “Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ꞌyị lerị́ née úyuné. Zɨ́ maláyika e ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e do bi kɨ́ꞌdí bɨ Abarayáma ndịsị ndị́sị ní. Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úyuné do óto bi zɨ́a.
LUK 16:23 Zɨ́ trịdrị a ndéréókpó ꞌbɨ ené geré do bɨsinyí bi bɨ ꞌbɨ ꞌdoꞌdó kɨ́ngaya ní. Nɨ sị́kpị doné lúrú bi ꞌdága káa ní, zɨ́a lúrúndíki Lázoro ꞌyị lerị́ bɨ kóo ba gbála kɨ́ ndị́sị eyé kɨ́ Abarayáma do bɨlámá bi.
LUK 16:24 Gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo, zɨ́ oꞌdo née gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, ‘Áko mongụ́ ꞌyị Abarayáma, ótoómo ledre zɨ́ma, mááyí go úyu. Kása aka Lázoro idí lá ésị nzisị́lị́ne bɨ do tifi ní sɨmɨ iní kịdrị́, ógụ éꞌde a dondenemá, gịe zɨ́ owụ́ bi ị́drị́ne romá.’
LUK 16:25 “Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Sómụ́ aka lá sɨmɨ bɨ kóo áyí aka do sogo káṇgá ní, rokinyi nɨ dụụ́ ꞌbɨ eyị́, zɨ́ lerị́ ídíne dụụ́ ꞌbɨ Lázoro. Bɨ ba ní, áyí go sɨmɨ lerị́ Lázoro nɨ go sɨmɨ rokinyi.
LUK 16:26 Nda kpá lá dụụ́ née wá, mongụ́ gu nɨ go dongaráze kése. ꞌYị ndaá gɨ yáa ndéréne íri togụ́ gɨrí ógụné yáa wá.’
LUK 16:27 “Zɨ́ mongụ́ ꞌyị née úkulúgu ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, ‘Togụ́ kenée yá, kása nda lá Lázoro maꞌdáa zɨ́ze ꞌbe ꞌdáa.
LUK 16:28 Lúndumá e nɨyí bo íri ịnyị, idí úku ledre zɨ́ye ndanɨ́ méngị bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị e wá, káa bɨ nɨyí ógụ kpá sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ mááyí sɨmɨ a yáa ba ke.’
LUK 16:29 “Zɨ́ Abarayáma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ɨ́ꞌɨ Lázoro utúasá ndéré íri wá. Idínɨ́ ndị́sị úwú lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké kɨ́ ledre ga bɨ kóo nébị e ndịsịnɨ́ úku yée ní.’
LUK 16:30 “Oꞌdo née ya, ‘Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị, ili za cụ́ ꞌyị bɨ urú go gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́a ndéréne uku ledre née zɨ́ye ne nɨyí fú ṇgúṇgu a.’
LUK 16:31 “Abarayáma ya zɨ́a ní, ‘Togụ́ utúasánɨ́ eyé ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Mụ́sa e kɨ́ nébị e wá, abú ꞌyị urú gɨ sɨmɨ umbu zɨ́a ndéréne úku ledre zɨ́ye ya, utúasánɨ́ eyé kpá fú lá ṇgúṇgu a wá.’ ”
LUK 17:1 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ndịsị lóndo lafúne e gɨ ro zɨ́ye lúyú ledre ní, nɨ go gbóo. ꞌYị máa née nɨ ndíki mongụ́ bɨsinyí nduwú.
LUK 17:2 ꞌYị káa zɨ́ née, ꞌbe kóo do ódóngéṛị mongụ́ tutú ro goa do ụ́cụ wo kɨ́e bu sɨmɨ mongụ́ iní zɨ́a úyuné íri. Gɨ zɨ́ wo bɨ nɨ óto owụ́ bɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ wo ba zɨ́a lúyú ledre ní.
LUK 17:3 Komosé idí ídí rosé. “Togụ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní, luyú ledre go yá, ídísé lórụ wo. Togụ́ oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené go yá, ídísé ótoómo ledre zɨ́a.
LUK 17:4 “Togụ́ luyú ledre royị́ kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) kadra kị́éꞌdo, zɨ́a kpá ógụné zɨ́yị kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7) kadra kị́éꞌdo ya ídí ótoómo ledre zɨ́ne yá, ídí ótoómo ledre zɨ́a.”
LUK 17:5 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ị́nyịyé úku ledre kɨ́dí, “Ngére, ídí sáká zée, zɨ́ze ṇgúṇgu ledre eyị́ nda za kɨ́ngaya.”
LUK 17:6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Abú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgu ní nɨ cúkuꞌdée káa zɨ́ kúfú kágá bɨ musɨtáda ní yá, áyí útúásá úku ledre zɨ́ mongụ́ kágá bɨ káa zɨ́ ngónó ní kɨ́dí, ‘Ị́ꞌbịóyó royị́ gɨ ore, zɨ́yị ndéré tóroyị́ gbála sɨmɨ mɨkavu ꞌdáa.’ Kágá née nɨ úwú yị́ị, zɨ́a méngị a tɨ́ kenée.”
LUK 17:7 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti muruwayi zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ndaꞌbaogụ go ꞌbe gɨ do bi moko gáa ndịsị méngị a ní, mongụ́ ꞌyị ené nɨ geré úku ledre zɨ́a ya, ‘Ógụ ndị́sị bi ánu éyị́?’
LUK 17:8 Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị ené nɨ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Méngị éyị́ mɨánu ꞌbɨ tagá zɨ́ma ánu a kí, áyí nda fú ógụ ndị́sị bi ánu ꞌbɨ ené éyị́.’
LUK 17:9 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, mongụ́ ꞌyị née utúasá ené íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ ꞌyị moko née wá gɨ zɨ́a née moko bɨ ogụ gɨ roa ní.
LUK 17:10 Ledre née nɨ gɨ rosé kpá kenée. Togụ́ méngịsé moko bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́se ní go yá, ídísé lá úku a kɨ́dí, ‘Azé ꞌbɨ ezé lá ꞌyị ꞌbɨ moko e, ndịsịzé méngị dụụ́ moko bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ze ní.’ ”
LUK 17:11 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ do mɨsiꞌdi mɨndéréne sɨmɨ Yerụsaléma ní, nderé kóo kpụrụ́ gɨ dongará káṇgá ga bɨ gbre, Samáriya kɨ́ Galiláya ní.
LUK 17:12 Zɨ́ye ndéréógụyé go sɨmɨ ngíti do ꞌbé, zɨ́ yaꞌdá e sokó (10) mbá kɨ́ umbunonó royé ógụ tóroyé dogboṛụ mɨsiꞌdi re kenée.
LUK 17:13 Sɨmɨ bɨ Yésụ ogụ nda go gbóo ní, zɨ́ye ị́nyịyé mbá ótrụ́ ndólo wo kɨ́dí, “Áko, Yésụ, mongụ́ ꞌyị, ídí lúrú lerị́ze zɨ́yị sáká zée ke.”
LUK 17:14 Zɨ́ Yésụ lúrú yée zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé ndéré zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e gɨ ro zɨ́ye lúrú rosé togụ́ umbunonó née ụkụ́ go yá.” Nɨyí ndéréógụ yana ní, royé nɨ go bɨlámáne.
LUK 17:15 Sɨmɨ bɨ ngúruyé lurú roné nɨ go bɨlámáne ní, zɨ́a ndáꞌbaógụné ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ kúrúne ꞌdága.
LUK 17:16 Zɨ́a útúne lóꞌbụ komoné bi kóꞌdụ́ Yésụ ndị́sịné mbófo wo gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené Yụ́da wá, nɨ gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ Samáriya e ní.
LUK 17:17 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ndaá ꞌbɨ ené bɨ gáa ásá sokó ní wá? Sara yée ga bɨ ịnyị doa eso ní nɨyí nda goó ꞌda?
LUK 17:18 Bɨ zɨ́ ꞌyị lóṇgó ba ógụné dụụ́ ne íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo ní?”
LUK 17:19 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ oꞌdo máa née kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo yomo yị́ị go, ndáꞌba yị́ eyị́ mu ꞌbe.”
LUK 17:20 Nda gɨ ore zɨ́ Farụsáyo e ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Lomo nɨ ógụ ídíne káa do ngére do sogo káṇgá kɨ́ be ꞌdi?” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Mɨógụ Lomo ídíne káa do ngére, lurúnɨ́ eyé kɨ́ komo ꞌyị káa zɨ́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ a née wá.
LUK 17:21 ꞌYị e utúasánɨ́ kpá úku a bɨ kɨ́dí, ‘Lúrúsé aka, nɨ goó ba, togụ́ nɨ goó bɨ ꞌdáa ba wá,’ gɨ zɨ́a Lomo nɨ cakaba go dongaráse.”
LUK 17:22 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́se ídíse nzíyisé gɨ ro lúrú mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, tɨ́ lá útúásásé lúrúndíki a wá.
LUK 17:23 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre zɨ́se kɨ́dí, ‘Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ogụ go ona togụ́ mbú ogụ go ꞌdáa yá,’ ndásé úwú ledre eyé ga gére née wá.
LUK 17:24 Gɨ zɨ́a mɨndáꞌbaógụ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ídí káa zɨ́ mɨꞌbɨ́léꞌbe iní bɨ ꞌbɨleꞌbe zɨ́a óṇgóné kú gɨ komo ere zaá gị bi ní.
LUK 17:25 Éyị́ bɨ nɨ aka ídí ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí aka trịdrị ba nɨyí ási gɨ romá, zɨ́ye ꞌdóꞌdo máa kɨ́ngaya kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌdoꞌdó e kí.
LUK 17:26 “Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e nɨ ídí ené cé káa zɨ́ ledre kóo ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ Nówa ní.
LUK 17:27 ꞌYị e otonɨ́ yị́ eyé komoyé dụụ́ ro éyị́ mɨánu eyé e kɨ́ éyị́ mɨéwé eyé e, zɨ́ ngíti géyị kɨ́ ófụ́ royé. Zɨ́ ledre née méngị roné kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Nówa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ólụ́ye mbá sɨmɨ kuṛúngba ní. Zɨ́ mongụ́ iní úcuné úfuónzó ꞌyị ga bɨ kóo sága ní mbá.
LUK 17:28 “Ledre née mengị kóo roné kpá kenée sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ngíti mongụ́ ꞌyị kɨ́ ịrịné Lóto. ꞌYị e otonɨ́ yị́ eyé kóo komoyé dụụ́ ro éyị́ mɨánu e kɨ́ éyị́ mɨéwé eyé e, ngíti géyị nɨyí ndị́sị ꞌbɨ eyé úgúóyó éyị́ e, ngíti géyị ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé úgú éyị́ e zɨ́ye, ngíti géyị nɨyí ꞌbɨ eyé óꞌdo éyị́ ngíti géyị ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ụ́bụ́ ꞌdị́cị́ e.
LUK 17:29 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lóto kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Sodóma ní, zɨ́ Lomo kasaogụ phoꞌdụ kɨ́ mɨnguṛogó so phoꞌdụ bɨ ndịsịnɨ́ ndóló a barụ́tụ ní gɨ komo ere ndị́sị éꞌdịné zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ore ní áṛáónzó royé mbá.
LUK 17:30 “Ledre née nɨ ídí cé kenée sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
LUK 17:31 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, ꞌyị bɨ nɨ do ꞌdị́cị́ ní, ndaá ndítíógụ ólụ́ ꞌdị́cị́ gɨ ro ꞌdóꞌdụ́ ógụ yị́ ené e sága kí wá. Wo bɨ gáa nɨ ꞌbɨ ené yáká ní, utúasá ndáꞌbaógụ ꞌbe kí wá.
LUK 17:32 Ídísé sómụ́ndíki ledre bɨ kóo mengị meꞌbe Lóto ní.
LUK 17:33 Togụ́ ꞌyị ya née ili ndị́sị lódụ́ kacɨ́ma wá káa bɨ née nɨ úyu yá, omo ené e wá. ꞌYị bɨ ya née nɨ lódụ́ kacɨ́ma, abú née uyu yá mengị éyị́ wá ní, uyu ené e wá.
LUK 17:34 Máúku zɨ́se, sɨmɨ ndụlụ bɨ ledre née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní, togụ́ ꞌyị e gbre nɨyí mɨꞌdúꞌduyé do ṛangba kị́éꞌdo yá, wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi dụụ́ wo zɨ́a ótoómo eze a née kenée.
LUK 17:35 Kará e gbre nɨyí do bi ụ́sụ éyị́, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, zɨ́a ótoómo eze a née kenée.
LUK 17:36 Kpá kenée yaꞌdá e nɨyí ídí yáká gbre, wo bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi dụụ́ wo zɨ́a ótoómo eze a née kenée.”
LUK 17:37 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, ledre máa née nɨ méngị roné ꞌda?” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “Ledre máa née loꞌbo wá, nɨ ídí cé káa zɨ́ umbu bangá bɨ bi zɨ́ lugúnu e ówo a mbá ní.”
LUK 18:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née gɨ ro ledre ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo, ndanɨ́ ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́ íni ini zɨ́ Lomo wá.
LUK 18:2 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ngíti ngére ꞌbɨ ngíti káṇgá nɨ kóo bo, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị éré Lomo wá, somụ́ ené kpá do ꞌyị e wá.
LUK 18:3 Kára umbu nɨ kóo bo sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ngére máa née ngíti géyị ꞌyị e mengịnɨ́ kóo wo bɨsinyíne. Zɨ́ kára née ndị́sị éṛịné kɨ́ ngbanga ené née zɨ́ ngére née má.
LUK 18:4 “Zɨ́ ngére née ásiné kɨ́ sáká kára née kɨ́ ngbángbá sịndị́ kadra. Odụ a, zɨ́a úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, ‘Abú mándá ꞌyị éré Lomo wá, másómụ́ kpá do ꞌyịmaꞌdí e wá yá,
LUK 18:5 nɨ mɨútúásáne zɨ́ma sáká kára ba. Togụ́ máméngị kenée wá, nɨ fú lá ndị́sị ógụ ꞌdóꞌdo máa.’ ”
LUK 18:6 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ngére née ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị éré Lomo wá, sómụ́sé aka sɨmɨ ledre bɨ uku née.
LUK 18:7 Sómụ́sé Lomo utúasá méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndúꞌyú wo gbụụ́ gɨ ro sáká éyị́ ní wá? Nɨ ndị́sị ógólúgu yée fú lá mɨógólúgu?
LUK 18:8 Nɨ ndị́sị sáká yée ꞌdiya. Sɨmɨ bɨ karanée, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ ní, nɨ kpá fú ógụndíki ꞌyị e kɨ́ ṇgúṇgu ledrené?”
LUK 18:9 Zɨ́ Yésụ kpá úku muruwayi gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú royé kɨ́dí yée nɨyí ye mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, zɨ́ye ndị́sịyé lúrú cáyi lafúye e mbá mɨlúrú cáyi ní
LUK 18:10 kɨ́dí, “Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ yaꞌdá e gbre ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo íni ini zɨ́ Lomo. Ngíti a ꞌbɨ ené Farụsáyo, ngíti a ꞌbɨ ené ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e.
LUK 18:11 Zɨ́ wo bɨ Farụsáyo ní ị́nyị tóroné ꞌdága mbófo roné zɨ́ Lomo kɨ́dí, ‘Mbófo éyị́ zɨ́yị Lomo, gɨ zɨ́a mándá ꞌbɨ amá ꞌyị lúyú ledre káa zɨ́ ꞌyị ugu e wá, kpá káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre ní wá, máóto komomá dụụ́ ro meꞌbemá. Mándá ꞌbɨ amá kpá káa zɨ́ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ bɨ ꞌdáa ba wá.
LUK 18:12 Sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7), mándị́sị órụ́ taramá kɨ́ꞌdí gbre máánu éyị́ wá. Zɨ́ma ndị́sịmá íꞌbí ngíti géyị éyị́ ga bɨ mándị́sị ndíki yée ní káa do tákpásị́lị́ zɨ́yị.’
LUK 18:13 “Nda née ní, zɨ́ ngíti oꞌdo bɨ nɨ ꞌbɨ ené ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ ba ị́nyịné ꞌbúóꞌbụ́ roné ndéré tóroné gbála, ótụ́ doné bi kɨ́ lerị́ gɨ zɨ́ lúyú ledre ené ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ndị́sị óngbo kóꞌdụ́ne kɨ́dí, ‘Lomo, mááyí ꞌyị lúyú ledre, ídí ótoómo ledre zɨ́ma.’ ”
LUK 18:14 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ ndaꞌba gɨ ore drá lúyú ledre ndaá lolụ roa wá ní, nɨ wo bɨ ndịsị ꞌbúóꞌbụ́ roné íni ini zɨ́ Lomo ní, ndaá Farụsáyo bɨ gáa née wá. ꞌYị bɨ ndịsị ꞌbúóꞌbụ́ roné mɨꞌbúóꞌbụ́ ní, nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó, wo bɨ ndịsị óto ledrené owóowó ní, nɨyí óto wo nde.”
LUK 18:15 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e zɨ́ Yésụ gɨ ro zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́ye. Zɨ́ ledre née kóo sínyí ené ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga mɨsínyí. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí ndásé ndị́sị ꞌdóꞌdo mongụ́ ꞌyị kɨ́ ledre esé née wá.
LUK 18:16 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Ídísé ótoómo mɨnzéré owụ́ e zɨ́ye ógụyé zɨ́ma, ndásé ógólúgu yée wá. Mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní, yị́ ené dụụ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ótoómo royé káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e ní.
LUK 18:17 Maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ótoómo royé káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e zɨ́ Lomo ídíne Ngére eyé wá ní, utúasánɨ́ ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá.”
LUK 18:18 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ ngíti mongụ́ ꞌyị ógụné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, áyí bɨlámá ꞌyị ꞌdódo ledre, éyị́ bɨ máídí méngị a zɨ́ma ndíki trịdrị bɨ za fí ní ꞌdi?”
LUK 18:19 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ndólo máa gɨ roa bɨlámá ꞌyị ní ꞌdi? Odụ bɨlámáne ꞌyị yị́ ené dụụ́ Lomo.
LUK 18:20 Ówo lorụ bɨ Mụ́sa eké kɨ́dí, ‘Ndásé sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá, ndá úfu ꞌyị wá, ndá úgu ugu wá, ndá ṛáṛanga wá, ídí óto úndru ꞌbụyị́ kɨ́ mbágáyị ní bú bɨlámáne.’ ”
LUK 18:21 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mátónó kóo méngị ledre ga gére née go kú gɨ do owụ́ma ndéréógụné gị karaba.”
LUK 18:22 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne, ngítí ledre nɨ bo kị́éꞌdo méngị aka wá. Ídí ndéré úgúóyó éyị́ ga bɨ zɨ́yị ꞌbe ní mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́yị íꞌbí késị́ye zɨ́ ꞌyị lerị́ e, zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ lódụ́ kacɨ́ma. Áyí ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́yị komo ere.”
LUK 18:23 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née uwú ledre née kenée ní, zɨ́ bi sínyíne roa gɨ ro éyị́ ené e gɨ zɨ́a nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní.
LUK 18:24 Zɨ́ Yésụ lúrú kacɨ́ oꞌdo née kɨ́ ndéré, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, nɨ mɨórụné kɨ́ngaya zɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní gɨ ro zɨ́ye ógụyé ꞌbe ꞌbɨ Lomo.
LUK 18:25 Nɨ ídí mɨꞌdiyíne zɨ́ gémele ólụ́phụ́trụ bi gɨ sɨmɨ gu lị́bịra, tɨ́ lá nɨ ídí mɨórụné kɨ́ngaya zɨ́ ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní ógụné ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
LUK 18:26 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ úku née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ nda go kenée ní, ambí nɨ nda ómo ne?”
LUK 18:27 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ nɨ mɨórụné zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, orụ ené zɨ́ Lomo wá.”
LUK 18:28 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, sara zée ga bɨ otoomozé yị́ ezé e go mbá zɨ́ze íꞌbí rozé lódụ́ kacɨ́yị ba, ledre nɨ ídí gɨ rozé káa be ꞌdi?”
LUK 18:29 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi, togụ́ ꞌyị otoomo ꞌbe ꞌbɨ ené go, kɨ́ meꞌbené kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e, lúnduné e kɨ́ ꞌyị ga ndikiogụnɨ́ wo ní gɨ ro zɨ́ne ídíne ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo yá,
LUK 18:30 Lomo nɨ íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ ꞌyị máa née, zɨ́a kpá ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo maꞌdáa.”
LUK 18:31 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre née ꞌdí sogo, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ azé go ndéré sɨmɨ Yerụsaléma ba, ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí, ledre ga bɨ kóo nébị e ukunɨ́ yée ꞌdesị́, gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní, nɨyí go ógụ méngị royé mbá káa zɨ́ bɨ kóo ukunɨ́ ní.
LUK 18:32 Nɨyí íꞌbí ngbángá a zɨ́ asikíri ga bɨ ꞌbɨ Róma ní, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ fóló wo, kɨ́ úkucáyi wo, zɨ́ ngíti géyị kɨ́ údru súrú roa, zɨ́ye ócó wo, do ꞌdíꞌbi wo úfu a.
LUK 18:33 Sɨmɨ bɨ otonɨ́ bi zɨ́a ní, zɨ́a méngịné lá dụụ́ sị́lị́ gbre, nda sɨmɨ ota sị́lị́, zɨ́a úrú ené.”
LUK 18:34 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga owonɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ ndịsị úku a née wá. Gɨ zɨ́a ledre née nɨ yị́ ené mɨótoécịné gɨ zɨ́ye.
LUK 18:35 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderé ógụ go gbóo kɨ́ Zérịko ní, zɨ́ye ógụndíki ngíti oꞌdo komoa ndaá mɨndị́sịné dogboṛụ mɨsiꞌdi kenée ndị́sị ómbo éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e.
LUK 18:36 Sɨmɨ bɨ uwú do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị ndéré ní, zɨ́a ndúnduꞌyú kɨ́dí, “ꞌBɨé karaba ledre ꞌdi bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndéré káa ní ní?”
LUK 18:37 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Yésụ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ní ndéréne bɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sịyé lódụ́ wo née.”
LUK 18:38 Geré zɨ́ oꞌdo née gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Yésụ bulúndu ngére Dawídi, ídí ówo ledre kɨ́ma.”
LUK 18:39 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará ꞌyị ga bɨ nɨyí ndị́sị ndéré née ị́nyịyé ụ́cụómo wo kɨ́dí, ndá gbúrógbó wá. Zɨ́a nda gbúrógbóne ꞌdáꞌdá kɨ́ngaya kɨ́dí, “Yésụ bulúndu ngére Dawídi, ídí ówo ledre kɨ́ma.”
LUK 18:40 Zɨ́ Yésụ tóroné zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née idínɨ́ ꞌdíꞌbiógụ oꞌdo née gɨrí zɨ́ne yáa. Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo ní, zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí,
LUK 18:41 “Éyị́ bɨ íli máídí méngị a zɨ́yị ní ꞌdi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, máíli lá dụụ́ lúrú bi.”
LUK 18:42 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, komoyị́ likpí mu.”
LUK 18:43 Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ komoa líkpíne zɨ́a geré útúne do kacɨ́ Yésụ ndéré kɨ́ íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née lurúnɨ́ ledre bɨ mengị roné née kenée ní, zɨ́ye tónóye kpá ndị́sị mbófo Lomo.
LUK 19:1 Zɨ́ Yésụ ógụyé sɨmɨ ngíti gara kɨ́ ịrịné Zérịko, nɨ yị́ ené fú lá mɨndéréókpóne.
LUK 19:2 Ngíti mongụ́ ꞌyị kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne nɨ sɨmɨ gara née ore kɨ́ ịrịné Zakáyo, nɨ manda ꞌdáꞌdá ꞌbɨ ꞌyị ꞌdóꞌdụ́ ụsórụ gɨ zɨ́ ꞌyị e ndị́sị íꞌbí a zɨ́ akúma.
LUK 19:3 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ sɨmɨ gara née ore ní, Zakáyo ili kóo gɨ ro zɨ́ne lúrú wo, mɨsiꞌdi ndaá zɨ́a wá gɨ zɨ́a nɨ gbụ́gbụ́ ꞌyị, ꞌyị e ofụnɨ́ kóo go.
LUK 19:4 Zɨ́ Zakáyo ngásá ꞌdécị bi ndéré ékị́ne komo mongụ́ bongó kɨ́ꞌdí bɨ Yésụ nɨ ógụ ndéréókpóne gɨ ore ní.
LUK 19:5 Zɨ́ Yésụ ógụné sị́ kágá née ore, zɨ́a lúrú bi ꞌdága, zɨ́a ndólo Zakáyo kɨ́dí, “Zakáyo ndítí ógụ gɨrí mu ꞌdiya, mááyí ba ndéré ṇgu ꞌbe ꞌbɨ eyị́.”
LUK 19:6 Zɨ́ Zakáyo ndítí ógụné ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ ené, zɨ́a yéme mongụ́ éyị́ mɨánu zɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e mbá.
LUK 19:7 ꞌYị ga bɨ owonɨ́ Zakáyo bú ní, sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí née nɨ ṇgu ꞌbɨ Zakáyo ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre kɨ́dí, “Nderé ṇgu ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị lúyú ledre.”
LUK 19:8 Sɨmɨ bɨ ndịsịnɨ́ nda go ní, zɨ́ Zakáyo ị́nyịógụné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, éyị́ ga bɨ ꞌbɨ amá ꞌbɨ ꞌbe ní, mááyí ífi sɨmɨyé íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lerị́ e. Togụ́ máꞌdíꞌbi kóo késị́ go gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ yatané sɨmɨ ugu yá, mááyí íꞌbílúgu a zɨ́ye kpá kɨ́ yatané rómoné mɨrómo kɨ́ꞌdí eso (4).”
LUK 19:9 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné uku ledre zɨ́ Zakáyo kɨ́dí, “Zakáyo, yị́ị kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ e mbá, Lomo otoomo lúyú ledre esé go karaba gɨ zɨ́a áyí bulúndu Abarayáma.
LUK 19:10 Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ogụ ené gɨ ro bɨlámá ꞌyị e wá, ogụ yị́ ené gɨ ro gámásóꞌdo ꞌyị lúyú ledre e gɨ ro yómo yée.”
LUK 19:11 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé kpá fú uwú ledre ga bɨ Yésụ ndịsị úku yée ní. Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go gbóo kɨ́ mongụ́ gara bɨ Yerụsaléma ní, ngíti géyị ꞌyị e somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kóo go geré kɨ́dí sịndị́ kadra bɨ zɨ́ye ídíye ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní ogụ go. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye sɨmɨ muruwayi kɨ́dí,
LUK 19:12 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ngíti mongụ́ ꞌyị ịnyị kóo gɨ sɨmɨ káṇgá ené ndéréne sɨmɨ ngíti káṇgá gɨ ro do óto née gɨrí mongụ́ ngére, zɨ́ne ndáꞌbaógụné ídíne ngére sɨmɨ káṇgá ené.
LUK 19:13 Sɨmɨ bɨ ayí go gɨ ro ndéré ní, zɨ́a ndólo ꞌyị ené ga bɨ sokó ꞌbɨ moko ore ní, zɨ́a ótoómo késị́ do sị́lị́ye kɨ́dí, ‘Ídí méngị moko kɨ́ késị́ amá ba zɨ́a ngbóróne zɨ́ma ndáꞌbaógụmá ndíki a.’
LUK 19:14 “Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ sị́ sị́lị́a ore ní, sogónɨ́ yị́ eyé wo mɨsógó. Zɨ́ye kása ꞌyị zɨ́ mongụ́ ngére kɨ́dí, ‘Ilizé ezé do óto oꞌdo née káa do ngére dozé wá.’
LUK 19:15 “Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, do tɨ́ óto wo káa do ngére. Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụ ní, zɨ́a kákasa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené ga bɨ otoomo késị́ do sị́lị́ye gɨ ro zɨ́ye ngbóró a ní, ili go zɨ́ne ówo a.
LUK 19:16 “Zɨ́ mɨzefịyé úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, késị́ kóo íꞌbí zɨ́ma míya kị́éꞌdo gɨ ro ngbóró a ní, ndikiogụ owụ́ e go míya sokó.’
LUK 19:17 “Mongụ́ ꞌyị ené ya zɨ́a ní, ‘Mbófo éyị́ áyí bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ moko. Káa zɨ́ bɨ útúásá go lúrú bi kacɨ́ owụ́ késị́ bɨ cúkuꞌdée ní, máóto yị́ị go káa do ngúru mongụ́ ꞌyị ndị́sị lúrú bi kacɨ́ gara amá e sokó.’
LUK 19:18 “Zɨ́ gbre ꞌyị úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, késị́ máa ꞌbɨ amá bɨ íꞌbí zɨ́ma míya kị́éꞌdo gɨ ro ngbóró a ní, ndikiogụ owụ́ e go míya ịnyị.’
LUK 19:19 “Mongụ́ ꞌyị ya zɨ́a ní, ‘Máóto yị́ị go káa do ngúru mongụ́ ꞌyị ndị́sị lúrú bi kacɨ́ gara amá e kpá ịnyị.’
LUK 19:20 “Zɨ́ ota ꞌyị ꞌdíꞌbiógụ ꞌbɨ ené tɨ́ dụụ́ komo késị́ kóo mongụ́ ꞌyị ené iꞌbí zɨ́a ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, ꞌbɨ amá késị́ bɨ íꞌbí zɨ́ma míya kị́éꞌdo ní nɨ goó ba, cé do bi née. Máódó wo, zɨ́ma ótoécị a ṛịị́ káa bɨ nɨ ị́ndrị.
LUK 19:21 Máméngị kenée gɨ zɨ́ ngịrị, gɨ zɨ́a ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ndéndeke kɨ́ ꞌyị e wá. Éyị́ bɨ ngárá ndaá ꞌbɨ eyị́ wá ní, ndị́sị ꞌdíꞌbi a. Éyị́ kacɨ́ ngíti ꞌyị gɨ yáká, zɨ́yị ꞌdíꞌbi a káa zɨ́ ꞌdị́yị́ yị́ị ní.’
LUK 19:22 “Ngére ya zɨ́a ní, ‘Áyí bɨcayi ꞌyị ꞌbɨ moko. Mááyí go ꞌdécị ngbangayị́ káa zɨ́ bɨ úku née. Ówo bú bɨlámáne kɨ́dí, mándá ꞌyị ndeke wá. Éyị́ bɨ ngárá ndaá ꞌbɨ amá wá ní, mándị́sị ꞌdíꞌbi a. Éyị́ kacɨ́ ngíti ꞌyị yáká, zɨ́ma ꞌdíꞌbi a káa zɨ́ máꞌdị́yị́ máa ní.
LUK 19:23 Éyị́ bɨ óto késị́ amá gɨ zɨ́a sɨmɨ moko gɨ ro zɨ́a ngbóróne wá ní ꞌdi? Káa bɨ mááyí ógụ ba ndíki a ndiki owụ́ go.’
LUK 19:24 “Zɨ́ ngére úku ledre zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ nɨyí mɨtóroyé kenée ní kɨ́dí, ‘ꞌDíꞌbisé míya bɨ kị́éꞌdo née mu gɨ zɨ́a zɨ́se íꞌbí a zɨ́ wo bɨ nɨ kɨ́e zɨ́ne sokó ní.’
LUK 19:25 “Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ ngére kɨ́dí, ‘Mongụ́ ꞌyị, ezezé née nɨ go kɨ́ késị́ zɨ́ne ꞌdényé sokó.’
LUK 19:26 “Ngére ya zɨ́ye ní, ‘Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní, nɨyí íꞌbí yata a zɨ́a. Wo bɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ne cúkuꞌdée ní, nɨyí ꞌdíꞌbióyó a gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba.
LUK 19:27 ꞌYị ga bɨ otonɨ́ royé káa do ezeokóma e ní, ídísé ꞌdíꞌbiógụ yée kóꞌdụ́ma ona úfu yée ꞌdáꞌba.’ ”
LUK 19:28 Nda gɨ do kacɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kpá fú lódụ́ mɨsiꞌdi ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma.
LUK 19:29 Sɨmɨ bɨ nderéogụ go gbóo kɨ́ owụ́ gara ga bɨ gbre Betefége kɨ́ Beteníya do landa bɨ kɨ́ kágá ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Olíva doné ní, zɨ́a kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre kɨ́dí,
LUK 19:30 “Ndéréókpósé mu sɨmɨ gara bɨ kóꞌdụ́ze íri née, sɨmɨ bɨ ásé go ólụ́ íri ní, ásé ndíki phɨṛangá Dongí bɨ ngárá ekị́nɨ́ aka doa wá ní mɨódóótoné dogboṛụ mɨsiꞌdi kenée. Ídísé líkpí a ógụ kɨ́e zɨ́ma yáa.
LUK 19:31 Togụ́ ngíti ꞌyị nduꞌyú sée ya líkpísé bangá née gɨ ro ꞌdíya yá, ídísé úku a zɨ́a kɨ́dí, ‘Ngére iline.’ ”
LUK 19:32 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née ndéréye ndíki éyị́ e tɨ́ káa zɨ́ bɨ gáa ngére uku ní.
LUK 19:33 Sɨmɨ bɨ tonónɨ́ líkpí a ní, zɨ́ mị́ngị́ga úku ledre kɨ́dí, “Ndị́sịsé líkpí bangá née gɨ ro ꞌdi?”
LUK 19:34 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére iline.”
LUK 19:35 Zɨ́ye ógụ kɨ́ bangá née, zɨ́ye ónzó bongó eyé e doa, zɨ́ye ị́mbị́óto Yésụ gá doa.
LUK 19:36 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ónzó ꞌbɨ eyé bongó eyé e do mɨsiꞌdi óto úndru Yésụ kɨ́e gɨ ro zɨ́a ógụ ndéréókpóne gɨ doa.
LUK 19:37 Sɨmɨ bɨ nderéogụ go gbóo kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ ndụṛụꞌbụ́ gɨ do Landa Olíva ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née tónóye ndị́sị mbófo Lomo kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ kúrúye ꞌdága kacɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ Yésụ mengị yée zɨ́ye lúrú a za cụ́ kɨ́ komoyé ní.
LUK 19:38 Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Úndru idí ídí zɨ́ ngére bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.” “Mɨndị́sị ezé kéye idí ídí bɨlámáne. ꞌYị e za mbá idínɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ nɨ komo ere ní.”
LUK 19:39 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo ga bɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére ní ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ga gére née ndanɨ́ ndị́sị úku ledre kɨ́ gbúrógbó kenée wá.”
LUK 19:40 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ yaá ꞌyị ga gére née ndanɨ́ gbúrógbó wá, tutú ga bɨ bi née nɨyí ị́nyị mbá gbúrógbó kɨ́ ndị́sị mbófo máa.”
LUK 19:41 Sɨmɨ bɨ nderéogụ go gbóo kɨ́ Yerụsaléma, lurú do gara go cáa ní, zɨ́a útúne íni ini.
LUK 19:42 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Áko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma owonɨ́ éyị́ bɨ yée nɨyí méngị a zɨ́ dongaráye ídíne bɨlámáne kɨ́ Lomo ní go. Nɨ kóo ídí bɨlámáne togụ́ ị́nyịsé káa mbá ówo a kenée ní. Tɨ́ lá nɨ yị́ ené mɨlóꞌboné gɨ zɨ́se.
LUK 19:43 Ídísé ówo a kɨ́dí, ezeokóse nɨyí ógụ tóro ꞌdíkí gara esé gbaá, zɨ́ye ndị́sịyé ị́cị́ okó rosé bi ólụ́ógụsé ndaá.
LUK 19:44 Nɨyí ꞌdéwe gara née, zɨ́ye sínyiónzó éyị́ ga bɨ ore ní mbá ngítí éyị́ bɨ nɨ ídíáká ní ndaá. Éyị́ née nɨ méngị roné kenée gɨ zɨ́a ówosé esé sịndị́ kadra bɨ Lomo ógụ yómo sée sɨmɨ a ní wá.”
LUK 19:45 Zɨ́ Yésụ ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a lágaóyó ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ e ore ní mbá ꞌdáꞌba.
LUK 19:46 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘ꞌDị́cị́ amá nɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ini zɨ́ma,’ ‘Tɨ́ lá óyólóꞌbósé nda yị́ esé go káa do bi lóꞌbo ꞌbɨ ꞌyị ugu e.’ ”
LUK 19:47 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a nda ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kacɨ́ kadra mbá. Gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e, zɨ́ye ndị́sịyé yéme ledre gɨ ro úfu Yésụ.
LUK 19:48 Mɨsiꞌdi bɨ zɨ́ye ndíki a gɨ ro úfu wo ní nda gɨ zɨ́a ꞌyị e ndịsịnɨ́ yị́ eyé mbá úwú ledre ga bɨ Yésụ maꞌdáa ndịsị úku yée ní.
LUK 20:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Yésụ ndị́sịné ꞌdódo ledre kpá kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Nɨ ídí kɨ́e ní, manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ꞌbɨ Mụ́sa nda kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da maáge ogụnɨ́ go. Zɨ́ye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí,
LUK 20:2 “Yị́ị ba, ambí iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdódo ledre kɨ́e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ní ne?”
LUK 20:3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌDáꞌdá zɨ́ma kɨ́ úkulúgu ledre zɨ́se, mándúꞌyú aka sée.
LUK 20:4 Rokoꞌbụ bɨ Yiwáni ndịsị íꞌbí babatị́za kɨ́e zɨ́ ꞌyị e née ndiki gɨ ꞌda? Lomo iꞌbí zɨ́a ne gɨ komo ere, togụ́ kenée wá ní, nda ꞌyịmaꞌdí e gɨ do sogo káṇgá gɨ ona?”
LUK 20:5 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née tónóye ódroyé dongaráye kɨ́dí, “Togụ́ uku luguzé ledre zɨ́a kɨ́dí, Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yiwáni yá, nɨ geré úku a kɨ́dí, ‘Sara togụ́ kenée ní ṇguṇguzé nda ledre ené wá gɨ ro ꞌdi?’
LUK 20:6 Togụ́ ukuzé kɨ́dí, ‘ꞌYịmaꞌdí,’ iꞌbí rokoꞌbụ née ne zɨ́a yá, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ꞌdódo ledre ené ní, nɨyí zíngi zɨ́ye óngbo zée kɨ́ tutú gɨ zɨ́a nɨ go sɨmɨ doyé bɨlámáne kɨ́dí Yiwáni nɨ yị́ ené nébị.”
LUK 20:7 Zɨ́ye ị́nyịyé úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Owozé wá togụ́ Yiwáni ndiki rokoꞌbụ née gɨ ꞌdáya yá.”
LUK 20:8 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Togụ́ kenée yá, máúku lúgu amá kpá ledre zɨ́se kacɨ́ nduꞌyú esé née wá.”
LUK 20:9 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Yésụ úku muruwayi kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo oꞌdo kóo yáká ené, zɨ́a ótoómo a do sị́lị́ ngíti géyị ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị méngị moko sɨmɨ a. Zɨ́a ị́nyịné ndéréne gbála sɨmɨ ngíti káṇgá.
LUK 20:10 Sɨmɨ bɨ éyị́ ga bɨ yáká née anánɨ́ go ní, zɨ́ mị́ngị́ yáká máa née kása ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko ené idí ndéré zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko yáká ené íri ní, idínɨ́ íꞌbí ꞌbɨ ené éyị́ bɨ gɨ yáká gɨrí ní zɨ́ne. Sɨmɨ bɨ ꞌyị bɨ kasanɨ́ wo née nderéogụ íri ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ yáká íri ní ị́nyịyé ócó wo zɨ́ye ógólúgu wo kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ne.
LUK 20:11 Zɨ́a kása ngíti ꞌyị ꞌbɨ moko zɨ́ye méngị wo kpá kenée óto dokuwu roa zɨ́ye ógólúgu wo kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ne.
LUK 20:12 Zɨ́a kpá kása ngíti ꞌyị, zɨ́ye kpá ócó wo óto uṇgú roa zɨ́ye ị́trị́ ógụ wo gɨ sɨmɨ gara sága.
LUK 20:13 “Mị́ngị́ yáká ya, ‘Mááyí nda méngị ba ꞌdi? Togụ́ kenée yá, mááyí nda kása za cụ́ mbigí owụ́ ꞌbɨ amá bɨ kɨ́ ꞌbúne domá kɨ́ngaya ní, éyị́ née kenée nɨyí óto úndrua.’
LUK 20:14 “Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére lurúnɨ́ nda owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ yáká ní, zɨ́ye yéme ledre dongaráye kɨ́dí, ‘Wotị́a nɨ bɨ ógụ gɨrí née, nɨ ídí karanée ne mị́ngị́ yáká ba. Idízé úfu wo ꞌdáꞌba gɨ ro zɨ́ yáká ba nda ídíne káa do ꞌbɨ ezé.’
LUK 20:15 Zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi wo lála ógụa gɨ yáká sága zɨ́ye úfu wo. “Bɨ née ní ní, mị́ngị́ yáká née nɨ nda méngị kɨ́ye goó ꞌdi?
LUK 20:16 Máúku zɨ́se maꞌdíi, oꞌdo née nɨ ꞌdíꞌbi ꞌyị ga gére née úfu yée mbá, zɨ́a íꞌbí yáká née zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e nda ndị́sịyé méngị moko sɨmɨ a ye.” Sɨmɨ bɨ ngíti géyị ꞌyị e uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Toso ledre káa zɨ́ wo née nda méngị roné wá.”
LUK 20:17 Zɨ́ Yésụ lúrú yée gbóó, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Úkusé go mbị́, sara ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “ ‘Tutú bɨ ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa ní, ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní?’
LUK 20:18 ꞌYị bɨ nɨ útú do tutú née ní, nɨ útú ꞌdéwe roné. Wo bɨ tutú née nɨ útú doa ní, nɨ kányá a geré mɨkányá.”
LUK 20:19 Geré zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e ní, yéme royé gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ zɨ́a owonɨ́ go kɨ́dí uku muruwayi née gɨ royé. Utúasánɨ́ kóo ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sịndị́ kadra née wá gɨ zɨ́ ngịrị. Owonɨ́ bú kɨ́dí ꞌyị e nɨyí zíngi royé gɨ zɨ́a ꞌyị e ilinɨ́ yị́ eyé ledre ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa.
LUK 20:20 Nda gɨ ore zɨ́ ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ꞌdíꞌbi wo ní, ndị́sịyé sémbe wo. Zɨ́ye kása mbeze eyé e ndị́sị sémbe wo gɨ ro togụ́ uku ledre go bɨsinyíne kɨ́ ꞌbɨ eyé yá, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo íꞌbí a zɨ́ akúma ꞌbɨ Róma.
LUK 20:21 Zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará mbeze ga gére née ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, owozé go kɨ́dí ledre ga bɨ ndị́sị úku yée kɨ́ ꞌdódo yée ní, nɨyí yị́ eyé mbá maꞌdíi. Ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ífi sɨmɨ ꞌyị e wá. Ndị́sị ꞌdódo zɨ́ ꞌyị e dụụ́ maꞌdíi ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní.
LUK 20:22 Sómụ́ ledre eyị́ nɨ káa be ꞌdi, idízé íꞌbí ụsórụ zɨ́ Káyísara ngére ꞌbɨ Róma togụ́ ndazé íꞌbí a wa?”
LUK 20:23 Yésụ owo sómụ́ ledre eyé née bú, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
LUK 20:24 “Ambí nɨ kɨ́ késị́ zɨ́ne ore ne. Bɨ sɨmɨ késị́ máa ba lị́lị ambi?”
LUK 20:25 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née lị́lị Káyísara.” Yésụ ya zɨ́ye ní, togụ́ kenée yá, “Éyị́ bɨ ꞌbɨ Káyísara ní ídísé íꞌbí a zɨ́a, wo bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ídísé íꞌbí a zɨ́ Lomo.”
LUK 20:26 Gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née, bi ꞌdíꞌbi Yésụ ndaá kóo wá káa bɨ ꞌyị ga gére née nɨyí zíngi ke. Odụ a zɨ́ye ndáꞌba ndị́sịyé sií, tarayé ịdrị́ go mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku ní.
LUK 20:27 Nda gɨ ore zɨ́ ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Sadụkáyo ení, ṇguṇgunɨ́ eyé bɨ kɨ́dí ꞌyị e urúnɨ́ gɨ sɨmɨ umbu bú ní wá. Zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí,
LUK 20:28 “Mongụ́ ꞌyị, Mụ́sa eké sɨmɨ lorụ kɨ́dí togụ́ ꞌyị ꞌdiꞌbi kára ndikinɨ́ owụ́ kéne wá, zɨ́ oꞌdo máa née úyuné yá, lúndua idí ꞌdíꞌbi kára umbu née. Gɨ ro zɨ́a ndíki owụ́ zɨ́ lúnduné bɨ uyu née.
LUK 20:29 Oꞌdo née ndikinɨ́ kóo yée ịnyị doa gbre (7). Mɨzefịyé ꞌdiꞌbi kára zɨ́a úyuné ótoómo kára máa née.
LUK 20:30 Zɨ́ gbreyé kpá ꞌdíꞌbi wo zɨ́a kpá úyuné.
LUK 20:31 Sɨmɨ bɨ otayé (3) ꞌdiꞌbi kára máa née ní ní, zɨ́a kpá úyu ené ótoómo kára née owụ́ nda kpá wá.
LUK 20:32 Odụ a nda zɨ́ kára máa née úyuné ne.
LUK 20:33 Togụ́ maꞌdíi ꞌyị e nɨyí tɨ́ úru gɨ sɨmɨ umbu, kɨ́ꞌdí bɨ karanée urúnɨ́ go ní, kára máa née nɨ nda ídí go meꞌbe ambi, bɨ yaꞌdá ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née kára nɨ kóo go meꞌbeyé mbá ní?”
LUK 20:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ꞌbɨ ófụ́ kára kɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌdíꞌbi oꞌdo nɨ lá dụụ́ zɨ́ ꞌyị e do sogo káṇgá ona.
LUK 20:35 ꞌYị máa yée ga bɨ uyunɨ́ gɨ do sogo káṇgá gɨ ona go nɨyí nda go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ karanée Lomo uru yée go yá, éyị́ ndaá lolụ zɨ́ye kɨ́dí ꞌdíꞌbi roꞌyị káa do kára kɨ́ oꞌdo ní wá.
LUK 20:36 Utúasánɨ́ lolụ kpá úyu wá gɨ zɨ́a nɨyí nda yị́ eyé go káa zɨ́ maláyika e ní. Nɨyí go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a Lomo uru yée go gɨ sɨmɨ umbu.
LUK 20:37 Gɨ ro úrú gɨ sɨmɨ umbu, Mụ́sa uku kóo ledre goó gɨ roa sɨmɨ bɨ kóo lurú phoꞌdụ kɨ́ ndící komo kágá ní kɨ́dí maꞌdíi, ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu. Ndịsị ndólo Ngére Lomo kɨ́dí, ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’
LUK 20:38 Lomo bɨ yaꞌdá ga gére ndịsịnɨ́ kóo íni ini zɨ́a née ndaá ꞌbɨ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go mɨúyu ní wá, yị́ ené Lomo ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí trịdrị ní.”
LUK 20:39 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ledre bɨ úkulúgu née nɨ maꞌdíi.”
LUK 20:40 Gɨ do kacɨ́ ledre née, ꞌyị bɨ nɨ útúásá ndúꞌyú Yésụ ní ndaá.
LUK 20:41 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ lá gbóo bulúndu ngére Dawídi gɨ zɨ́a ní ꞌdi?
LUK 20:42 Dawídi maꞌdáa uku kóo go kpá cụ́ kɨ́ tarané sɨmɨ Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e kɨ́dí, “ ‘Ngére Lomo uku kóo ledre zɨ́ Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e kɨ́dí, “Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona
LUK 20:43 gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí óto ezeokóyị mbá sị́ sịndị́yị ní.” ’
LUK 20:44 Sara togụ́ bɨ Dawídi ndolo nda kóo Kɨ́résịto go Ngére ené ní, Kɨ́résịto maꞌdáa nɨ nda ídí owụ́ ꞌbɨ ené lárá káa be ꞌdi?”
LUK 20:45 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úwú ledre ga bɨ Yésụ nɨ ndị́sị úku yée ba ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí,
LUK 20:46 “Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní. Ndịsịnɨ́ ésị mɨngburoko ngbángbá bongó e royé ndị́sị kɨ́ gámáye kɨ́e gɨ dongará ꞌyị e gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrú yée kɨ́dí yée nɨyí mɨngburoko ꞌyị e. Zɨ́ye ndị́sị ndị́sịyé do mɨngburoko bi ndị́sị e ꞌdáꞌdá sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e, nda kɨ́ mɨngburoko bi ndị́sị ga bɨ do bi ayímbi ní.
LUK 20:47 Zɨ́ye ndị́sịyé kpá lóndo kará umbu e, zɨ́ kará umbu ga gére née ndị́sị íꞌbí éyị́ e zɨ́ye. Zɨ́ye ndị́sị lóndo royé ndị́sị íni ngbángbá ini gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrú yée káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Ábuwá Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne kɨ́ngaya.”
LUK 21:1 Nda go sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ íꞌbí tákpásị́lị́, zɨ́ Yésụ ndị́sịné lúrú ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní kɨ́ ndị́sị ndéré íꞌbí ꞌbɨ eyé tákpásị́lị́ eyé sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo.
LUK 21:2 Zɨ́a kpá lúrú ngíti kára bɨ nɨ kára umbu ní kɨ́ ndéré íꞌbí ꞌbɨ ené odụ owụ́ késị́ bɨ zɨ́ne ní ꞌdé káa do tákpásị́lị́ ne.
LUK 21:3 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, kára umbu née iꞌbí késị́ go káa do tákpásị́lị́ rómo do ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e kɨ́e mbá.
LUK 21:4 ꞌYị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ zɨ́ye ní, ꞌdiꞌbinɨ́ lá owụ́ a bɨ cúkuꞌdée ní íꞌbí a zɨ́ Lomo. Kára née ꞌdiꞌbi tɨ́ lá odụ owụ́ késị́ bɨ zɨ́ne ní mbá íꞌbí a zɨ́ Lomo.”
LUK 21:5 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndị́sị ódroyé gɨ ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ oꞌbónɨ́ bɨlámáne kpá kɨ́ bɨlámá tutú e ní. Zɨ́ye kpá ndị́sị ódroyé gɨ ro bɨlámá éyị́ ga bɨ ꞌyị e iꞌbínɨ́ yée zɨ́ Lomo ní. Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí,
LUK 21:6 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, tutú ga bɨ ásé ndị́sị úku ledreyé née, sịndị́ kadra nɨ ógụ do ndụ́rụónzó yée za mbá bi, wo bɨ kị́éꞌdo káa yaá nɨ ídíáká do ezené ịtrị́onzónɨ́ bi wá ní ndaá.”
LUK 21:7 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndúꞌyú lúgu wo kɨ́dí mongụ́ ꞌyị, “Ledre máa née nɨ méngị roné née kɨ́ be ꞌdi? Éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo a zɨ́ze kɨ́dí ledre ayí go méngị roné kenée ní ní ꞌdi?”
LUK 21:8 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨzefị éyị́ bɨ mááyí úku a zɨ́se ní nɨ komosé idí ídí rosé. Ndásé ótoómo ꞌyị e zɨ́ye lóndo sée kɨ́dí yée nɨyí go máa Kɨ́résịto ní wá. Nɨyí kpá úku ledre kɨ́dí ba go sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Lomo ídíne ngére do ꞌyị e sɨmɨ a ní. Ndásé ṇgúṇgu ledre née wá.
LUK 21:9 Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, togụ́ ásé go ndị́sị úwú ledre okó kịꞌdị kịꞌdị kịꞌdị, kɨ́dí okó ayí go útú ꞌdáa togụ́ mbú ayí útú ona yá, ndásé éré ngịrị wá, née ndaá ꞌbɨ ené aka sịndị́ kadra bɨ zɨ́ do sogo káṇgá ba ụ́kụ́ne sɨmɨ a ní wá. Éyị́ ga gére née nɨyí aka méngị royé kenée mbá kí.”
LUK 21:10 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kúfú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ị́nyị ndéré útú kɨ́ okó do ngíti kúfú. Mongụ́ ngére ꞌbɨ ngíti káṇgá nɨ ị́nyị ndéré útúne kɨ́ okó do ezené ꞌbɨ ngíti káṇgá.
LUK 21:11 Zɨ́ kịꞌdị káṇgá kị́zị bi kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya, zɨ́ mongụ́ ꞌbú útúne sɨmɨ ngíti géyị káṇgá e zɨ́ ꞌyị e ndị́sị kɨ́ úyuyé, zɨ́ mɨngburoko lárá ledre ga bɨ mengịnɨ́ aka royé ꞌdáꞌdá a wá ní ndị́sị méngị royé komo ere, zɨ́ ꞌyị e lúrú a kɨ́ komoyé zɨ́ ngịrị ndị́sịné méngị yée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a.
LUK 21:12 “ꞌDáꞌdá zɨ́ ledre ga gére née kɨ́ méngị royé, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ꞌdíꞌbi sée zɨ́ye méngị láráse kɨ́ngaya, zɨ́ye ógụ kɨ́se sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e kóꞌdụ́ mɨngburoko ngére eyé e kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị eyé ꞌbɨ Yụ́da e, do óto ngíti géyị lafúse sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní.
LUK 21:13 Togụ́ Yụ́da ga gére née ꞌdiꞌbiogụnɨ́ sée go dongaráye kenée yá, née go sịndị́ kadra gɨ ro zɨ́se úku bɨlámá ledre amá zɨ́ye.
LUK 21:14 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ sée go ní, ndásé sómụ́ ledre gɨ ro ledre bɨ ásé úku a gɨ ro zɨ́se ómosé ní wá.
LUK 21:15 Mááyí íꞌbí komokenzị zɨ́se, ledre bɨ ásé úku a ní, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo káa gɨ dongará ezeokóse ga gére née nɨ kálá ní ndaá.
LUK 21:16 Ngíti géyị bɨsinyí ledre e kpị́ gɨ zɨ́ yée ga gére née nɨyí kpá bo nɨyí méngị sée. ꞌYị ndíki sée kɨ́ lúndusé e kɨ́ sụmụsé e kɨ́ eze lámáse e nɨyí íꞌbí ngbángá ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse zɨ́ Yụ́da ga gére née úfu yée.
LUK 21:17 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí karanée sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá ní.
LUK 21:18 Abú ledre e nɨyí karanée méngị sée kenée ndotó, ꞌyị óto sị́lị́ne ndaá ro trịdrịsé wá.
LUK 21:19 Togụ́ ledre máa ga gére née nɨyí go méngị sée yá, ídísé tóro ngbúó, ásé karanée ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
LUK 21:20 “Togụ́ lúrúsé mongụ́ gara bɨ Yerụsaléma, ezeokóga toro ꞌdikínɨ́ go gbaá kɨ́ okó, ídísé ówo a kɨ́dí née go bizóró.
LUK 21:21 Sée ga bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre máa née, nɨ ndíki sée ásé sɨmɨ Yụdáya ní, ídísé ngásá ꞌbɨ esé geré komo landa. Lafúse ga bɨ ledre máa née nɨ ndíki yée sɨmɨ Yerụsaléma ore ní, ndanɨ́ ndị́sị wá idínɨ́ geré ólụ́ógụ ꞌdáꞌba. Yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ gáa sɨmɨ gara ore wá ní, ndanɨ́ lolụ ndáꞌbalúgu royé íri gɨ ro ꞌdóꞌdụ́ éyị́ eyé e wá.
LUK 21:22 Née go sịndị́ kadra zɨ́ éyị́ ga bɨ kóo ekénɨ́ ledreyé sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní méngị royé tɨ́ káa zɨ́ bɨ ekénɨ́ ní.
LUK 21:23 Sịndị́ kadra née nɨ ídí bɨsinyíne zɨ́ kará ga bɨ kɨ́ sɨmɨyé kpá zɨ́ yée ga bɨ kɨ́ owụ́ e do sị́lị́ye ní. Sɨmɨ Yụdáya ore mbá, nɨyí ꞌdóꞌdo ꞌyị e zɨ́ye ídíye mɨꞌdóꞌdóye kɨ́ngaya.
LUK 21:24 Yụ́da e, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma née, ezeokóye nɨyí lágáónzó ngíti géyị kɨ́ mɨngburoko maku e, do ꞌdíꞌbi ókpó ngíti géyị sɨmɨ káṇgá bɨ kpị́ ndaá ꞌbɨ eyé ꞌbɨ Yụ́da e wá ní. Yerụsaléma, mongụ́ gara née nɨ ídí sị́ sịndị́ ezeokó née, ꞌbúó togụ́ sịndị́ kadra utúasá go zɨ́ Lomo íꞌbí bikịdrị́ sɨmɨ a.
LUK 21:25 “Lárá ledre nɨyí méngị roné komo ere. Toso kadra kɨ́ toso éfé kpá kɨ́ toso kele e nɨyí óyólóꞌbó royé mbá kpị́. Nda gɨ ore, zɨ́ mɨngburoko ngbuṛu e ndị́sị kádayé kɨ́ kúkúye kɨ́ rokoꞌbụyé. Zɨ́ mɨmbéꞌde ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá ndị́sị léꞌbéne kpị́kpị kpị́kpị kpị́kpị gɨ zɨ́ ngịrị ledre née.
LUK 21:26 Zɨ́ cóngó ro ꞌyị e ụ́kụ́ne mɨụ́kụ́ gɨ zɨ́ ngịrị, gɨ zɨ́a owonɨ́ go kɨ́dí Lomo nɨ go ndéré kị́zị ere zɨ́ éyị́ ga bɨ gɨrí ní útúógụyé do ꞌyịmaꞌdí e.
LUK 21:27 Nda gɨ ore zɨ́ye lúrúndíki Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ógụ gɨ komo ere kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́ kɨ́ cóngó roné kpá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
LUK 21:28 Éyị́ ga bɨ máúku ledreyé née, sɨmɨ bɨ nɨyí go méngị royé ní, ídísé tóro ngbúó gɨ zɨ́a sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbióyó sée gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó ní nɨ go gbóo.”
LUK 21:29 Zɨ́ Yésụ úku muruwayi zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Lúrúsé aka bongó née kpá kɨ́ ngíti géyị kágá ga gére.
LUK 21:30 Togụ́ lúrúsé mbufu nɨyí go ndị́sị ụ́ꞌbụ yá, ídísé ówo a kɨ́dí iní nɨ go gbóo gɨ ro ndáꞌbaógụ éꞌdị.
LUK 21:31 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro Lomo. Éyị́ ga bɨ máúku ledreyé ní mbá togụ́ lúrúsé yée nɨyí go méngị royé yá, ídísé ówo a kɨ́dí sịndị́ kadra bɨ zɨ́ ꞌyị e ídíye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní nɨ go gbóo.”
LUK 21:32 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, ledre ga bɨ máúku yée née mbá, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí nɨyí méngị royé sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí trịdrị ba uyuonzónɨ́ royé go ní wá, nɨyí lúrú a cụ́ kɨ́ komoyé.
LUK 21:33 Abú do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí ụ́kụ́ yá, ledre amá ụkụ́ enée wá.
LUK 21:34 “Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ndị́sị lị́gị rosé dụụ́ sómụ́ ledre éyị́ mɨánu kɨ́ éyị́ mɨéwé e kpá kɨ́ ledre ꞌdoꞌdó ga bɨ nɨyí ndị́sị kɨ́ ndíki sée ní wá, káa bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se née nɨ lị́yị sée mɨlị́yị ke.
LUK 21:35 Ledre ga bɨ máúku yée née nɨ lị́yị ꞌyị e mɨlị́yị káa zɨ́ éyị́ ndụrụ ne rụ doyé ní.
LUK 21:36 Gɨ zɨ́ kéyị née, ídísé ídí fú lá nzíyisé kacɨ́ kadra mbá. Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ ndáꞌbaógụ ndíki sée sɨmɨ a ní.”
LUK 21:37 Yésụ ndịsị kóo ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Yerụsaléma ore kacɨ́ kadra e za mbá. Togụ́ nda go kɨ́ ndụlụ yá, zɨ́ye ólụ́ógụyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ mongụ́ gara gɨ ore ndéré ꞌdúꞌduyé sɨmɨ owụ́ gara do landa bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Landa Olíva ní.
LUK 21:38 Togụ́ bi ará go kɨ́ phịyị́ yá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ógụyé ndị́sị úwú ledre bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo a zɨ́ye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Yerụsaléma ní.
LUK 22:1 Née ní, sịndị́ kadra ꞌbɨ Ayímbi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌDeꞌdị́ ndaá ndịsịnɨ́ kpá ndólo a Umbuokpó ní nɨ go gbóo.
LUK 22:2 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní, nɨyí go ndị́sị gámásóꞌdo Yésụ gɨ ro úfu wo wayí gɨ zɨ́ ngịrị tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
LUK 22:3 Ábuwá Satána olụ́ go sɨmɨ ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ kɨ́ ịrịné Yụ́da. Nɨ gɨ sɨmɨ owụ́ gara kɨ́ ịrịné Keriyóta. Ndị́sịnɨ́ nda ndólo wo Yụ́da ꞌyị ꞌbɨ Keriyóta.
LUK 22:4 Zɨ́ Yụ́da maꞌdáa lóloné ndéréne zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ íꞌbíógụ Yésụ do a gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ní.
LUK 22:5 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née ídíye kɨ́ rokinyi, zɨ́ye ṇgúṇgu ledre íꞌbí késị́ zɨ́ Yụ́da gɨ ro zɨ́a íꞌbíógụ Yésụ zɨ́ye.
LUK 22:6 Sɨmɨ bɨ Yụ́da ꞌdiꞌbi késị́ ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi, zɨ́a ndị́sịné gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ íꞌbíógụ Yésụ zɨ́ye doa wayí tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e utúasánɨ́ ówo a wá ní.
LUK 22:7 Zɨ́ sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌDeꞌdị́ ndaá ní, née mɨzefị sị́lị́ bɨ ndịsịnɨ́ óṇgoónzó phɨṛangá kábịṛị́kị e kɨ́ sómụ́ndíki ledre Umbuokpó.
LUK 22:8 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné kása ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre, Pétero kɨ́ Yiwáni, kɨ́dí “Ndérésé mu yémeómo bi zɨ́ze nzíyiné gɨ ro zɨ́ze ndéréze ánu Ayímbi Umbuokpó doa.”
LUK 22:9 Zɨ́ye ndúꞌyú lúgu Yésụ kɨ́dí, “Íli idízé ndéré yémeómo bi máa née ꞌda?”
LUK 22:10 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndérésé mu sɨmɨ gara íri, ásé ndíki ngíti oꞌdo kɨ́ ndáꞌbaógụ gɨ ngbuṛu kɨ́ ndoko iní oꞌbo do goné, ídísé lódụ́ógụ wo gị ꞌbe.
LUK 22:11 Zɨ́se ndúꞌyú mị́ngị́ ꞌbe kɨ́dí, Mongụ́ ꞌyị ezé ya kɨ́dí, ꞌdị́cị́ bɨ yémeómo gɨ ro zɨ́ne ógụné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ánu Ayímbi Umbuokpó sɨmɨ a ní nɨ wo be ꞌdi?
LUK 22:12 Yésụ ya kɨ́dí, nɨ ꞌdódo ꞌdị́cị́ zɨ́se wo bɨ oꞌbónɨ́ do ezené ꞌdága ní. Yemenɨ́ bi go sɨmɨa íri mbá nzíyiné, ídísé ótoyéme éyị́ mɨánu maꞌdáa sɨmɨ a íri.”
LUK 22:13 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ndéréye ndíki éyị́ e, tɨ́ káa zɨ́ bɨ Yésụ úku zɨ́ye ní. Zɨ́ye yéme Umbuokpó ore.
LUK 22:14 Sɨmɨ bɨ go sịndị́ kadra ꞌbɨ éyị́ mɨánu ní, zɨ́ Yésụ ndéréye kɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre (12) née ndị́sịyé gbaá ánu éyị́.
LUK 22:15 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Mándị́sị kú óto komomá gɨ ro sịndị́ kadra ꞌbɨ Ayímbi Umbuokpó ba gɨ ro zɨ́ze ánu a ndro kése káa ꞌdáꞌdá zɨ́ sịndị́ kadra amá ꞌbɨ ꞌdoꞌdó ógụné.
LUK 22:16 Maꞌdíi, utúasázé aka lolụ ánu kótrụ sị́lị́ze kése kadra ayímbi káa zɨ́ wo ba ꞌdiya wá, ꞌbúó togụ́ ini ledre gɨ sɨmɨ ayímbi káa zɨ́ ba ꞌyị e owoyemenɨ́ go sɨmɨ bɨ nɨyí go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌbe Lomo ní.”
LUK 22:17 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi kóꞌdo leꞌyị́, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sée mɨkékeṛị́a mbá ídísé éwé leꞌyị́ ba.
LUK 22:18 Utúasázé éwé ándá leꞌyị́ kóṛó kése káa zɨ́ wo ba aka lolụ ꞌdiya wá, ꞌbúó togụ́ sịndị́ kadra bɨ Lomo nɨ ógụ ídí káa do Ngére do ꞌyị e sɨmɨ a ní ogụ go.”
LUK 22:19 Gɨ do kacɨ́ née, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ꞌdéwe sɨmɨ a, zɨ́a íꞌbí a zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba kụṛụꞌbụmá bɨ máíꞌbí gɨ rosé ní, ídísé ánu a kɨ́ sómụ́ndíki ledremá.”
LUK 22:20 Kpá kenée gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu, zɨ́a ꞌdíꞌbi kóꞌdo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ sɨmɨ kóꞌdo ba sámamá bɨ nɨ ndéꞌyị́ bi gɨ rosé gɨ ro yéme ledre dongaráse kɨ́ Lomo ní.
LUK 22:21 ꞌYị máa wo bɨ nɨ íꞌbí ngbángáma do úfu máa ní, nɨ dongaráze ona ndịsịzé ánu kótrụ sị́lị́ze ba tɨ́ kéye.
LUK 22:22 Maꞌdíi, Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, nɨ úyu, gɨ zɨ́a Lomo yeme ne kenée. Tɨ́ lá nɨ ídí mongụ́ nduwú zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ tóro íꞌbí ngbángá a ní gɨ zɨ́a Lomo nɨ ꞌdódo wo kɨ́ngaya.”
LUK 22:23 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ye tónóye úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre dongaráye kɨ́dí, “Ambí ili méngị bɨsinyí ledre née kenée ne?”
LUK 22:24 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née kpá ndị́sịyé úkulóꞌbó ledre dongaráye kɨ́dí, “Ambí gɨ dongaráze ba nɨ ídíne manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúne e?”
LUK 22:25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ndịsịnɨ́ óto royé zɨ́ ꞌyị eyé e kɨ́dí yée nɨyí mɨngburoko ꞌyị e. Zɨ́ye óto royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị sáká ꞌyị e.
LUK 22:26 Máúku zɨ́se, ndásé ídí káa zɨ́ye née wá. Togụ́ ꞌyị nɨ dongaráse kɨ́ ledrené owóowó yá, idí ídí káa zɨ́ ꞌyị bɨ ledrea ndaá owóowó wá ní. Wo bɨ nɨ manda ní, idí ídí káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ní.
LUK 22:27 Mándúꞌyú aka sée ambí nɨ mongụ́ ꞌyị ní ne? ꞌYị máa wo bɨ ndịsị lá mɨndị́sị mengị moko wá ní togụ́ mbú wo bɨ ndịsị méngị moko ní? Tɨ́ lá mááyí dongaráse ona káa zɨ́ ꞌyị méngị moko ní.
LUK 22:28 Mbófo éyị́ zɨ́se, sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndikinɨ́ máa ní mbá, óyósé sogosé zɨ́ma wá.
LUK 22:29 Káa zɨ́ bɨ Babá iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, zɨ́ma ídíma káa do ngére ní, mááyí kpá íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se,
LUK 22:30 gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé do bi kị́éꞌdo kése ꞌbe ꞌbɨ Lomo kɨ́ ánu éyị́ kpá kɨ́ ꞌdécị ngbanga ro kúfú Isɨréle e bɨ sokó doa gbre ní.”
LUK 22:31 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Lúrú aka Simúna, Satána yeme roné go gɨ ro úzu yị́ị oꞌbụóꞌbụ káa zɨ́ mɨgombị mengị moko ne ní.
LUK 22:32 Abú kenée ndotó, máíni ini go zɨ́ Babá gɨ royị́, gɨ ro zɨ́yị tóroyị́ ngbúó sɨmɨ úzu éyị́ née útúásá útú wá. Sɨmɨ bɨ ndáꞌbaógụ go zɨ́ma ní, ídí ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ lafúyị e.”
LUK 22:33 Zɨ́a ị́nyịné úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, mááyí go nzíyimá gɨ royị́. Togụ́ sị́gịnị yá, idínɨ́ óto zée kéyị, togụ́ umbu yá, azé úyu kéyị.”
LUK 22:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị Pétero, kɨ́lóndó kɨ́ sɨmɨbi ꞌdáꞌdá zɨ́ ngono kɨ́ ụ́cụ koko, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota yá née owo ené máa wá.”
LUK 22:35 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ uku zɨ́ Pétero ní, zɨ́a nda ị́nyịné ndúꞌyú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née mbá kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo mákása sée lá kɨ́ gbékpị́ sị́lị́se ndéré kɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre amá zɨ́ ꞌyị e, ꞌdíꞌbisé késị́ gɨ ro ánu éyị́ kɨ́e wá, gbawá kombo, gbawá ngíti wará ní, lerị́ éyị́ mengịnɨ́ kóo sée goó?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Lerị́ kémbị́ éyị́ mengị zée wá.”
LUK 22:36 Zɨ́a úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ba ndaá lolụ ledre máa bɨ kóo née wá, ili nda go zɨ́se ꞌdíꞌbi késị́ kɨ́ kombo esé e kpa. ꞌYị bɨ mongụ́ maku ndaá zɨ́a wá ní, idí úgúóyó ngíti bongó ené ꞌdáꞌba, zɨ́a ndéréne úgú maku zɨ́ne.
LUK 22:37 Ídísé ówo a kɨ́dí, ledre ga bɨ kóo ekéomonɨ́ gɨ romá ꞌdesị́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Nɨyí karanée ꞌdóꞌdo máa káa zɨ́ ꞌyị bɨ mengị bɨsinyí ledre ní,’ sịndị́ kadra ené ogụ go.”
LUK 22:38 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ a uwúnɨ́ ledre bɨ uku née kenée ní, zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a ꞌdiya kɨ́dí, “Ngére, mɨngburoko maku nɨyí bo zɨ́ze ona gbre.” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre máa wo née asá go kenée.”
LUK 22:39 Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ yana gara gɨ ore káa zɨ́ bɨ lengbe ní ndéréne do Landa bɨ kɨ́ kágá ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Olíva doné ní. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ndéréye lódụ́ wo íri.
LUK 22:40 Sɨmɨ bɨ nderéogụ íri ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́a ndị́sịné sáká sée gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ nɨyí kɨ́ ndị́sị ndíki sée ní.”
LUK 22:41 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ị́nyịné gɨ cigíye ndéréne re, do útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí,
LUK 22:42 “Babá, togụ́ nɨ útúásá kacɨ́ komoyị́ yá, ndá ótoómo máa zɨ́ma ndúwúma sɨmɨ nduwú bɨ nɨ go ógụ ba wá. Ledre maꞌdáa idí méngị roné kacɨ́ mɨyéme ledre eyị́, nda ídí kacɨ́ sómụ́ ledre amá wá.”
LUK 22:43 Zɨ́ Lomo kásaógụ maláyika ógụ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a.
LUK 22:44 Gɨ zɨ́ mongụ́ éyị́ mɨówo, zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ Lomo cụ́ kɨ́ sɨmɨné. Zɨ́ bɨsuwu bɨ ndịsị kúkú gɨ roa trịị bi ní, óyólóꞌbó roné ídíne bɨkesị́ne káa zɨ́ sáma ní.
LUK 22:45 Zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Nɨ ógụ íri ní, nɨyí go mbá ꞌdúꞌdu cóngó royé ụkụ́ kpá go mbá mɨụ́kụ́ gɨ zɨ́ lerị́.
LUK 22:46 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé yị́ esé ꞌdúꞌdu esé? Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́a ndị́sịné sáká sée gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ nɨyí kɨ́ ndị́sị ndíki sée ní.”
LUK 22:47 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka ngbụ́rụ́ ndị́sị úku ledre zɨ́ ꞌyị ené ga gére ní, rụụ, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ndéꞌyị́ógụyé, Yụ́da bɨ nɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ maꞌdáa ní, ꞌdiꞌbiogụ yée ne. Zɨ́a ndéréne geré fáka Yésụ íꞌbí mandá zɨ́a.
LUK 22:48 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Yụ́da, ógụ fáka ꞌdódo Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ íꞌbí mandá zɨ́a ba gɨ zɨ́a bɨ íꞌbí ngbángáma go ní?”
LUK 22:49 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ owonɨ́ kɨ́dí bɨsinyí ledre ogụ née go ne ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí “Ngére, ilizé go tónó lágá yée kɨ́ mɨngburoko maku ga ba?”
LUK 22:50 Zɨ́ ngúruyé ị́nyịné kóo gɨ ro lágá ónzó ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ fí umbu, zɨ́ mongụ́ maku nda útúne lá gbóo ro mbílía do anú, lágá ꞌdécị a tụ.
LUK 22:51 Zɨ́ Yésụ gbúrógbóne do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Asɨ́ go, ótoómosé yée mu.” Zɨ́a óto sị́lị́ne ro mbílí oꞌdo née zɨ́ mbílí a émené.
LUK 22:52 Gɨ ore zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́dí, “Mengị káa be ꞌdi zɨ́se ógụsé gɨ romá kɨ́ mɨngburoko maku e kɨ́ ngbóndó e káa zɨ́ éyị́ bɨ mááyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre ní?
LUK 22:53 Kacɨ́ kadra mbá azé kése do ligá ꞌbɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdíꞌbisé nda kóo máa wá gɨ zɨ́ ꞌdi togụ́ mááyí ꞌyị méngị bɨsinyí ledre ní? Ba go sịndị́ kadra gɨ ro zɨ́se méngị éyị́ bɨ ílisé méngị a ní gɨ zɨ́a rokoꞌbụ ꞌbɨ Satána alaꞌdụtụ do sogo káṇgá go.”
LUK 22:54 Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ye ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́ Pétero útúne do kacɨ́ye gɨ gbála ndị́sị lódụ́ yée.
LUK 22:55 Gɨ zɨ́ drụ́ ꞌbɨ bi mɨárá, zɨ́ye kótụ́ mongụ́ phoꞌdụ sɨmɨ yana ligá ndị́sịyé gbaá roa. Zɨ́ Pétero kpá ógụ ólụ́ne dongaráye ndị́sịné gɨ zɨ́ drụ́.
LUK 22:56 Ábuwá, ngíti kára bɨ ndịsị méngị moko ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ore ní lurúndiki wo go kacɨ́ mbílí phoꞌdụ, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ oꞌdo née.”
LUK 22:57 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Ndá úku ledre kenée wá, máówo amá oꞌdo née wá.”
LUK 22:58 Kpá lá ca gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ ngíti ꞌyị ógụné, zɨ́a ónzó komoné ro Pétero zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Áyí ngúru ꞌyị ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo ba.” Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ndá úku ledre kenée wá, máówo amá mongụ́ ꞌyị née wá.”
LUK 22:59 Gɨ do kacɨ́ sịndị́ kadra kị́éꞌdo, zɨ́ ngíti ꞌyị kpá úku ledre gɨ ro Pétero kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba nɨ ngúru ꞌyị ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ba, gɨ zɨ́a nɨyí kéye mbá gɨ sɨmɨ Galiláya gɨrí.”
LUK 22:60 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ndá úku ledre kenée wá, máówo amá mongụ́ ꞌyị née wá.” Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka ngbụ́rụ́ ndị́sị ódro ní, kokoṛị́yoko, zɨ́ ngono ụ́cụ koko.
LUK 22:61 Zɨ́ Ngére Yésụ óyó komoné lúrú Pétero, geré zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí, “Kɨ́lóndó ꞌdáꞌdá zɨ́ ngono kɨ́ ụ́cụ koko, áyí ási gɨ romá kɨ́ꞌdí ota ní ngásáógụné sɨmɨ a.”
LUK 22:62 Zɨ́ sɨmɨkozo méngị Pétero, zɨ́a ólụ́ógụné ndoo ꞌdí sogo ndị́sịné íni íni kɨ́ngaya.
LUK 22:63 Zɨ́ asikíri ga bɨ otonɨ́ yée ndị́sị lúrú bi káa bɨ Yésụ nɨ ngásá ní, ndị́sịyé fóló wo kpá kɨ́ ndị́sị ócó wo.
LUK 22:64 Zɨ́ye ódóꞌdụ́tụ komoa zɨ́ ngíti ꞌyị kpá ócó wo, zɨ́ye ndúꞌyú fóló wo kɨ́dí, “Nébị, úku aka zɨ́ze, ambi ocó yị́ị née ne?”
LUK 22:65 Nda gɨ ore zɨ́ye ndị́sịyé úku sínyi tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ kɨ́ kese e sɨmɨyé ní zɨ́a.
LUK 22:66 Akpa kɨ́ sị́ndóndó, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní, kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e yóko royé, do ꞌdíꞌbiógụ Yésụ dongaráye.
LUK 22:67 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku aka maꞌdíi zɨ́ze, áyí ba Kɨ́résịto bɨ kóo ukunɨ́ ledre a yaá nɨ ógụ ní?” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ máúku ledre zɨ́se yá, ṇgúṇgusé esé e wá.
LUK 22:68 Abú mándúꞌyú kpá sée, úkulúgusé esé ledre kacɨ́ a zɨ́ma wá.
LUK 22:69 Éyị́ bɨ máówo ní, ásé karanée lúrú Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndị́sị zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní do anu.”
LUK 22:70 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ úku kenée ní, áyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre maꞌdáa nɨ tɨ́ káa zɨ́ bɨ úkusé née.”
LUK 22:71 Zɨ́ye ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Éyị́ bɨ ilizé kpá fú ngíti géyị ꞌyị e úwú ledre gɨ tarayé gɨ roa ní ꞌdi, otoasá roné go kɨ́ Lomo, uwúzé go cụ́ gɨ tara ní.”
LUK 23:1 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé, zɨ́ye ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ ore ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ Piláto, ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ akúma ꞌbɨ Róma.
LUK 23:2 Zɨ́ye tónóye íꞌbí ngbángá a kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndịsị sínyi do ꞌyị ezé e kɨ́ ledre kɨ́dí ndanɨ́ íꞌbí ụsórụ zɨ́ Káyísara wá. Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí née nɨ yị́ ené goó ne Kɨ́résịto, mongụ́ Ngére ꞌbɨ Yụ́da e.”
LUK 23:3 Zɨ́ Piláto go ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Maꞌdíi, áyí ngére ꞌbɨ Yụ́da e?” Yésụ ya zɨ́a ní, “Tɨ́ káa zɨ́ bɨ úku née.”
LUK 23:4 Zɨ́ Piláto ị́nyịné úku ledre zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́dí, “Málúrúndíki amá lúyú ledre bɨ do ꞌdécị ngbanga ro oꞌdo ba gɨ roa ní wá.”
LUK 23:5 Zɨ́ ꞌyị ga gére née kpá fú ndị́sị úku ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Oꞌdo née sinyi do ꞌyị e sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní go mbá. Tonó kóo sínyi do ꞌyị e go kú gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, bɨ ba ní ogụ kɨ́e go gị ona.”
LUK 23:6 Sɨmɨ bɨ uwú ledre kenée ní, zɨ́ Piláto ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Oꞌdo née nɨ gɨ sɨmɨ gara Galiláya?”
LUK 23:7 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre kɨ́dí ɨɨ, Yésụ nɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Galiláya ní. Piláto yaá togụ́ kenée yá, idínɨ́ ꞌdíꞌbi Yésụ ndéré kɨ́e zɨ́ ngére Eróde, gɨ zɨ́a Eróde maꞌdáa ogụ go sɨmɨ Yerụsaléma ore.
LUK 23:8 Sɨmɨ bɨ Eróde lurú Yésụ nɨ go kóꞌdụ́ne ní, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a ndịsị kóo go óto komoné gɨ ro lúrú Yésụ kɨ́ méngị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní gɨ zɨ́a uwú andá go mɨúwú ándá.
LUK 23:9 Zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ nduꞌyú e, Yésụ ukulugu ené ledre zɨ́a mbá wá.
LUK 23:10 Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ nɨyí kpá fú mɨtóroyé ore ndị́sị íꞌbí ngbángá a kɨ́ rokoꞌbụyé mbá.
LUK 23:11 Zɨ́ Eróde kɨ́ asikíri ené e ị́nyịyé ndị́sị fóló Yésụ kpá kɨ́ úkucáyi wo. Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ bongó ꞌbɨ mɨngburoko ngére e ésị a roa fóló wo kɨ́e. Zɨ́ Eróde maꞌdáa kásalúgu wo zɨ́ Piláto.
LUK 23:12 Geré zɨ́ dongará Eróde kɨ́ Piláto bɨ kóo sinyí mɨsínyí ní émené gɨ zɨ́a bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ go ní.
LUK 23:13 Zɨ́ Piláto ị́nyịné ndóloyóko manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, kɨ́ mɨngburoko ꞌyị e, nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ore ní,
LUK 23:14 zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Úkusé ledre kɨ́dí, oꞌdo ba ndịsị sínyi do ꞌyị e, mándúꞌyú lóꞌbó wo go do komosé mbá, mándíki amá lúyú ledre gɨ zɨ́a gɨ ro ꞌdécị ngbanga roa káa zɨ́ bɨ úkusé ní wá.
LUK 23:15 Eróde kasalugu wo zɨ́ma yáa gɨ zɨ́a ndiki ené kpá lúyú ledre roa wá. Nɨ go mɨówoné mbá kɨ́dí sị́ ledre bɨ do úfu wo gɨ zɨ́a ní ndaá, luyú ené ledre wá.
LUK 23:16 Gɨ zɨ́ kéyị née, máíli go ótoómo wo. ꞌDáꞌdá zɨ́a kɨ́ ndéréne, mááyí aka íꞌbí wo zɨ́ asikíri amá e ócó wo kí.”
LUK 23:17 Piláto nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne ꞌbɨ ndị́sị íꞌdí sị́lị́ne kɨ́e gɨ ro kémbị́ ꞌyị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ayímbi.
LUK 23:18 ꞌYị e ilinɨ́ eyé ledre née wá, zɨ́ye ị́nyịyé mbá gbúrógbóye ꞌdága kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu, zɨ́yị ótoómo sị́lị́yị gɨ ro Barába.”
LUK 23:19 Barába maꞌdáa yéme kóo roné gɨ ro útúne kɨ́ okó do akúma ꞌbɨ Róma sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́a kóo úfu ꞌyị sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, do kóo ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro úfu a.
LUK 23:20 Gɨ zɨ́a Piláto ili tɨ́ gɨ ro zɨ́ne yómo Yésụ, zɨ́a úku ándá ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née.
LUK 23:21 Zɨ́ ꞌyị e kpá gbúrógbó ándá royé kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu, oꞌdo née idí úyu.”
LUK 23:22 Zɨ́a kpá úku ándá ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo née luyú ené ledre wá, sị́ ledre bɨ do úfu wo gɨ roa ní ndaá. Mááyí aka íꞌbí wo zɨ́ asikíri amá e ócó wo kí, zɨ́ma nda ótoómo wo.”
LUK 23:23 Zɨ́ ꞌyị e ị́nyịyé mbá gbúrógbóye nda ꞌdága kɨ́ngaya kɨ́dí oꞌdo née idí úyu. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́a ótoómo Yésụ do úfu wo.
LUK 23:24 Nda gɨ ore zɨ́ Piláto méngị ledre maꞌdáa káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní.
LUK 23:25 Barába bɨ kóo yéme roné gɨ ro útú kɨ́ okó do akúma ꞌbɨ Róma sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́a kóo úfu ꞌyị sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née. Do kóo ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro úfu a ní, zɨ́ye ótoómo wo. Zɨ́a nda íꞌbí Yésụ zɨ́ asikíri ené e ndéréye úfua kacɨ́ kúrú ꞌyị e.
LUK 23:26 Sɨmɨ bɨ asikíri ga gére née nɨyí go mɨndéréye do mɨsiꞌdi kɨ́ Yésụ gɨ ro úfu a ní, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo ịrịa Simúna. Nɨ ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Kuréne ní, ayí ógụ sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ asikíri ga gére née gága wo ị́mbị́ ngbuṛu kágá bɨ Yésụ ndịsị ị́mbị́ a ba útúne kɨ́e do kacɨ́ Yésụ maꞌdáa.
LUK 23:27 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e útúye do kacɨ́ Yésụ mutruu, kará e kɨ́ íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́.
LUK 23:28 Zɨ́ Yésụ óyó komoné úku ledre zɨ́ kará ga gére née kɨ́dí, “Sée kará ꞌyị ꞌbɨ Yerụsaléma, ndásé íni ini gɨ romá wá, ídísé íni ꞌbɨ esé lerị́ bɨ ayí go ógụ rosé kɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e ba.
LUK 23:29 Ídísé ówo a kɨ́dí sịndị́ kadra nɨ go gbóo ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre kɨ́dí, ‘Kará ga bɨ ndikinɨ́ owụ́ e wá, kɨ́ yée ga bɨ owụ́ ụlụnɨ́ umba kóꞌdụ́ye wá ní, ꞌbɨ eyé eme yị́ ené ne.’
LUK 23:30 ꞌYị ga bɨ nɨyí ídíáká sɨmɨ Yerụsaléma ore sɨmɨ bɨsinyí sịndị́ kadra née ní ní, nɨyí úku ledre kɨ́dí, “ ‘Mɨngburoko landa ga ba ógụsé mu útúlóꞌbụ zée.’ ‘Káṇgá líkpí royị́ mu zɨ́yị ꞌdụ́tụ zée sɨmɨyị́.’
LUK 23:31 Máa bɨ ngárá málúyú ledre wá, do ꞌdóꞌdo máa káa zɨ́ wo ba ní ní, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo ꞌyị lúyú ledre ga gére née bɨsinyíne.”
LUK 23:32 Ngíti géyị ꞌyị lúyú ledre e nɨyí kóo bo gbre ꞌdiꞌbinɨ́ yée kpa kɨ́ Yésụ gɨ ro úfu yée.
LUK 23:33 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ go kɨ́ Yésụ do bi bɨ ndịsịnɨ́ úfu ꞌyị e doa, ndolonɨ́ Gologóta, ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, cóngó doꞌyị ní, zɨ́ye phéphé wo ore. Zɨ́ye kpá phéphé ngíti géyị ꞌyị lúyú ledre e gbre, ngíti a do sị́lị́ Yésụ ꞌbɨ anú, ngíti a do ngelị.
LUK 23:34 Zɨ́ye ónzó gbégbé ífibáyi bongó ené e kɨ́e dongaráye. Zɨ́ Yésụ íni ini zɨ́ ꞌBụné kɨ́dí, “Babá, ídí ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́ma ba, gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ méngị a née wá.”
LUK 23:35 Zɨ́ ꞌyị mɨndéré e ndị́sị tóroyé dogboṛụ mɨsiꞌdi ndị́sị lúrúkása wo do mɨngbúngbu kágá, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ndị́sịyé fóló wo kɨ́dí, “Sara bɨ kóo yá née nɨ Kɨ́résịto, ꞌyị yómo ꞌyị e, Lomo kasaogụ née ne ní, idí mu yómo roné ke.”
LUK 23:36 Zɨ́ asikíri e kpá ndị́sịyé fóló wo gɨ zɨ́a bɨ uku ya née nɨ ngére ní. Zɨ́ye ógụyé kɨ́ mɨndogó leꞌyị́ íꞌbí a zɨ́a,
LUK 23:37 zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ bɨ áyí tɨ́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e ní, yómo royị́ mu ke.”
LUK 23:38 Zɨ́ye éké sị́ ledre bɨ ufunɨ́ wo gɨ roa ní phéphé óto a doa ꞌdága kɨ́dí, “BA MONGỤ́ NGÉRE ꞌBƗ YỤ́DA E.”
LUK 23:39 Zɨ́ ngúru ꞌyị lúyú ledre bɨ phephénɨ́ yée ba úku sínyi ledre kɨ́dí, “Togụ́ áyí ba tɨ́ Kɨ́résịto maꞌdíi ní, yómo royị́ mu gɨ ro zɨ́yị kpá yómo zée ke.”
LUK 23:40 Zɨ́ eze a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Éré Lomo wá gɨ zɨ́ ꞌdi, ndaá bɨ umbu bɨ áyí úyu a née nɨ úyu ba kpá wo ní wá?
LUK 23:41 Bɨ ꞌdoꞌdonɨ́ zée ba mbị́ gɨ zɨ́a bɨ luyúzé ledre ní. Sara oꞌdo née luyú ledre go, luyú ené kémbị́ ledre wá.”
LUK 23:42 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, kɨ́ꞌdí bɨ áyí go ngére ní, ndá sómụ́lị́gị ledre máa wá.”
LUK 23:43 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá sómụ́ ledre wá, azé ídí karaba kéyị sɨmɨ ꞌbe bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ídí sɨmɨ a kɨ́ rokinyi ní.”
LUK 23:44 Nda go kɨ́ yana kadra, zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́, zɨ́ mɨtụlụrụ ídíne mbị́rị ndéréógụné gị ro sịndị́ kadra ota.
LUK 23:45 Zɨ́ mongụ́ mbílí bongó bɨ odó ꞌdụtụnɨ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́e káa bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ólụ́ sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa wo bɨ kɨ́ ịrị Lomo ní lófoné gberé kú gɨ ꞌdága gị bi.
LUK 23:46 Zɨ́ Yésụ íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Babá, ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́ma mu zɨ́yị íri.” Kacɨ́ ledre bɨ uku née luꞌbú wá, zɨ́ ꞌdówụ́a ólụ́ógụné.
LUK 23:47 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri ga gére née lurú ledre bɨ Yésụ mengị née kenée ní, zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba ndaá ꞌyị lúyú ledre wá.”
LUK 23:48 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé ore ndị́sị lúrú Yésụ ꞌdága do mɨngbúngbu kágá, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ mongụ́ ledre bɨ Yésụ mengị née nɨ kɨ́ kị́kịné ní, zɨ́ye báyiyé gɨ ore kɨ́ ndị́sị sémbị́ kóꞌdụ́ye gɨ zɨ́a ledre maꞌdáa nɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
LUK 23:49 Zɨ́ eze lámá Yésụ maꞌdáa kpá kɨ́ ngíti géyị kará ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené zɨ́ye lódụ́ kacɨ́ a kú gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, tóro kása royé gbála ndị́sị lúrú ledre bɨ ndịsị méngị roné zɨ́ Yésụ née.
LUK 23:50 Ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e nɨ kóo bo ịrịa Yoséfa, nɨ bɨlámá oꞌdo kpá mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.
LUK 23:51 Ṇguṇgu ené ledre ꞌbɨ lafúga ga bɨ ndịsịnɨ́ yéme a gɨ ro méngị Yésụ kɨ́e ní wá. Ogụ yị́ ené gɨ sɨmɨ owụ́ gara ꞌbɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Aramatáyo ní, kɨ́ mongụ́ óto komo gɨ ro ꞌyị bɨ Lomo nɨ kása ógụ a káa do mongụ́ ngére ní.
LUK 23:52 Zɨ́a ị́nyịné ndéréne zɨ́ mongụ́ ꞌyị Piláto ndúꞌyú wo idí ótoómo umbu Yésụ zɨ́ne ndéréne óto a.
LUK 23:53 Zɨ́ Yoséfa ị́mbị́óto umbu Yésụ bi gɨ do mɨngbúngbu kágá. Zɨ́ye yéme wo sɨmɨ bɨkenyị́ mbílí bongó, zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbua ndéré óto a sɨmɨ gu bɨ icinɨ́ sɨmɨ landa ngárá otonɨ́ aka ꞌyịmaꞌdí sɨmɨ a wá ní.
LUK 23:54 Kadra máa née kóo sịndị́ kadra ꞌbɨ yéme roꞌyị, gɨ zɨ́a kɨ́lóndó a née go Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
LUK 23:55 Zɨ́ kará ga bɨ lodụ́nɨ́ kacɨ́ Yésụ maꞌdáa kú gɨ sɨmɨ Galiláya ní kpa útúye do kacɨ́ Yoséfa gị sị́ bi íri, zɨ́ye lúrú mɨótoa cụ́ kɨ́ komoyé.
LUK 23:56 Sɨmɨ bɨ otoonzónɨ́ bi go ní, zɨ́ kará ga gére née ndáꞌbayé ꞌbe, yémeómo sụꞌbụ́ mɨndonyo kpá kɨ́ ngíti géyị kágá e mbá nzíyiyé zɨ́ye ndị́sịyé kí gɨ zɨ́a otonɨ́ née úndru lorụ ꞌbɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
LUK 24:1 Nda go akpa kɨ́ sị́ ndóndó sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ kará ga gére née ꞌdíꞌbi sụꞌbụ́ mɨndonyo ga bɨ yemeomonɨ́ yée ní ndéré kɨ́e sị́ bi.
LUK 24:2 Nɨyí ógụ íri ní, gbụṛụgbụ oyónɨ́ tutú gɨ tara mbotụ bi go.
LUK 24:3 Geré zɨ́ye ólụ́ye sɨmɨ gu, lurúnɨ́ bi káa ní, umbu Ngére Yésụ ndaá ꞌbɨ enée lolụ wá, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́.
LUK 24:4 Nɨyí aka cịkị ndị́sị sómụ́lóꞌbó ledre née yá, zɨ́ yaꞌdá e gbre mbá kɨ́ bɨkenyị́ bongó gindri gindri royé ólụ́ógụ tóroyé kenée.
LUK 24:5 Zɨ́ kará ga gére née lị́yịyé, zɨ́ye ésị doyé mbá bi gɨ zɨ́ ngịrị. Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Ndị́sịsé gámásóꞌdo ꞌyị bɨ nɨ trịdrị ní dongará umbu e gɨ ro ꞌdi?
LUK 24:6 Ndaá ꞌbɨ ené lolụ ona wá, urú yị́ ené go. Ledre kóo uku zɨ́se sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní ndaá lị́gị sée wá, mengị roné née ne.
LUK 24:7 Uku kóo kɨ́dí, ‘Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée íꞌbí ngbángá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ ꞌyị lúyú ledre e úfu wo. Nda sɨmɨ ota sị́lị́, zɨ́a úrúne.’ ”
LUK 24:8 Geré zɨ́ kará ga gére née sómụ́ndíki ledre kóo uku ní.
LUK 24:9 Zɨ́ kará ga gére née ị́nyịyé gɨ sị́ bi gɨ ore ngásá ndáꞌbayé úku ledre bɨ lurúnɨ́ sị́ bi íri née zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ idíakánɨ́ sokó do kéṛị́ ní, nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga bɨ ore ní.
LUK 24:10 Kará máa ga gére née kóo Maríya gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Magɨdála ní, nda kɨ́ ngíti a kɨ́ ịrịné Zowána, kpá kɨ́ ngíti Maríya kpị́, née ꞌbɨ ené mbágá Yakóbo nda kɨ́ ngíti géyị lafúye kará e, ukunɨ́ ledre máa née ye zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Yésụ née.
LUK 24:11 ꞌYị ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre bɨ kará ga gére née ukunɨ́ ní wá. Somụ́nɨ́ yaá kará ga gére née ukunɨ́ yị́ eyé née ngbékpị́ ledre.
LUK 24:12 Abú tɨ́ kenée ndotó, zɨ́ Pétero ị́nyịné ngásáne sị́ bi íri, zɨ́a ndálané lúrú bi sɨmɨ gu, Ngére Yésụ ndaá ꞌbɨ ené lolụ wá. Lá bongó bɨ yemenɨ́ wo sɨmɨ a ní idíakáne sɨmɨ gu. Zɨ́a ndáꞌbané kɨ́ ndị́sị sómụ́ ledre née, owo ꞌdiꞌbi mbị́ éyị́ bɨ mengị roné née wá.
LUK 24:13 Kpá cịkị sɨmɨ sị́lị́ máa née ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ gbre ní ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ owụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Imawú ní. Nɨ méyịlị e ịnyị doa gbre gɨ ro mongụ́ gara Yerụsaléma.
LUK 24:14 Sɨmɨ mɨndéréye do mɨsiꞌdi, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ódroyé gɨ ro ledre bɨ mengị roné née.
LUK 24:15 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị kɨ́ úkulóꞌbó ledre ga gére née dongaráye ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné zɨ́ye, zɨ́ye ndị́sị lódụ́ mɨsiꞌdi kéye.
LUK 24:16 Owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí née wo ní wá, gɨ zɨ́a Lomo ụcụomo kóo yée née káa bɨ nɨyí ówo wo.
LUK 24:17 Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ledre máa bɨ ndị́sịsé ndéré kɨ́ úku a tɨ́ bɨ gáa ba ní ꞌbɨé ledre ꞌdi?” Zɨ́ye tóroyé, zɨ́ sɨmɨ komoyé ídíne mbá mɨsínyíne.
LUK 24:18 Zɨ́ ngúruyé kɨ́ ịrịné Kiliyópa úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ledre bɨ mengị roné do sị́lị́ ga ba sɨmɨ Yerụsaléma íri ba ówo wá ní, ógụ ꞌbɨ eyị́ gɨ ꞌda?”
LUK 24:19 Yésụ ya zɨ́ye ní, “ꞌBɨé ledre ꞌdi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Née Yésụ, nébị gɨ sɨmɨ gara Nazeréta, Lomo iꞌbí kóo rokoꞌbụ go zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kpá kɨ́ méngị mɨngburoko ledre e, zɨ́ Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ídíye mbá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a.
LUK 24:20 Kara kóo ba zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ezé e íꞌbí ngbángá a zɨ́ akúma ꞌbɨ Róma idínɨ́ úfu wo. Do úfu wo do mɨngbúngbu kágá.
LUK 24:21 Azé ꞌbɨ ezé kóo go kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́dí née go Kɨ́résịto kóo Lomo uku ledre kásaógụ a ní, ogụ go gɨ ro yómo zée Isɨréle e. Éyị́ ndaá lolụ wá, mengị karaba sɨmɨ káṇgá go ꞌdényé sị́lị́ ota.
LUK 24:22 Tarazé ịdrị́ gáa gɨ zɨ́ ngíti géyị kará e gɨ dongaráze. Sɨmɨ bɨ gáa ịnyịnɨ́ akpa kɨ́ sị́ndóndó ndéréye sị́ bi ní,
LUK 24:23 nɨyí ógụ íri ní, oꞌdo máa née ndaá ꞌbɨ ené lolụ wá. Zɨ́ ngíti géyị maláyika e ꞌdódo royé zɨ́ kará máa ga gére née, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí oꞌdo máa urú yị́ ené.
LUK 24:24 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ezé e kpá geré ị́nyị ngásáye íri, tɨ́ maꞌdíi ogụ ndikinɨ́ eyé wo wá.”
LUK 24:25 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ówosé esé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi, ledre ga bɨ kóo nébị ukunɨ́ yée gɨ romá kɨ́dí Lomo nɨ kásaógụ a ní ílisé ṇgúṇgu wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
LUK 24:26 Ídísé ówo a kɨ́dí Kɨ́résịto nɨ aka ꞌdóꞌdó zɨ́a kpá úyuné zɨ́a úrúne kí, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné komo ere kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné.
LUK 24:27 Nda gɨ ore zɨ́ Yésụ maꞌdáa tónóne úku yéme ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ kóo nébị e ukunɨ́ gɨ roné do éké yée sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní zɨ́ye. Tonó kɨ́ Mụ́sa nda kɨ́ yée ga bɨ ngíti géyị nébị e ukunɨ́ ní.
LUK 24:28 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ nda go gbóo kɨ́ gara bɨ yaꞌdá ga geré nɨyí ndéré sɨmɨ a ní, zɨ́ Yésụ ídíne káa zɨ́ ayí ókpó ené mɨókpó ní.
LUK 24:29 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née ụ́cụómo wo kɨ́dí, “Kadra utú go ndá lolụ ndéré wá, idízé ꞌdúꞌdu kése ona togụ́ bi ará go yá, zɨ́yị ndéréyị.” Zɨ́ Yésụ ndéréye kéye.
LUK 24:30 Nda go do bi éyị́ mɨánu, zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa, zɨ́a ꞌdéwe sɨmɨ a zɨ́a íꞌbí a zɨ́ye.
LUK 24:31 Geré zɨ́ komo yaꞌdá ga gére née óṇgóne zɨ́ye ówo a kɨ́dí ábuwá ba yị́ ené Yésụ ke. Zɨ́a lélị́ne gɨ zɨ́ye gɨ ore.
LUK 24:32 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Ábuwá ledre bɨ gáa ndịsị úku a zɨ́ze do mɨsiꞌdi ꞌdáa ní utú yeme roné do mɨmbéꞌdezé kpịnị gɨ zɨ́ kéyị née.”
LUK 24:33 Geré zɨ́ye ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma. Nɨyí ógụ íri ní, ngítí ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó doa kéṛị́ ní nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e yokonɨ́ royé go mbá do bi kị́éꞌdo.
LUK 24:34 Kpálá bɨ ogụnɨ́ ní, geré zɨ́ lafúye ga bɨ gáa ore ní, úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Maꞌdíi, Ngére úrú go ꞌdodo roné go za cụ́ zɨ́ Simúna.”
LUK 24:35 Zɨ́ lafúye ga bɨ gáa gbre ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Imawú ní kpá lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ye do mɨsiꞌdi nda kpá kɨ́ wo bɨ sɨmɨ bɨ ꞌdewe ambata ní, zɨ́ye ówoyéme wo.
LUK 24:36 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka ndị́sị lị́kpị́ ledre née kenée ní, ve, zɨ́ Yésụ kpá ólụ́ógụné dongaráye ore. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdesé ịdrị́ mu.”
LUK 24:37 Sɨmɨ bɨ Yésụ olụ́ogụ ve dongaráye ní, zɨ́ye lị́yịyé gɨ zɨ́a somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé go kɨ́dí ꞌyị lárá ogụ ne.
LUK 24:38 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, ídísé ṇgúṇgu a kɨ́dí máúrú gɨ sɨmɨ umbu go maꞌdíi.
LUK 24:39 Lúrú aka mbiṛi ga bɨ sɨmɨ sị́lị́ma ba kɨ́ yée ga bɨ ro sịndị́ma ní. Táta lúrú aka romá, née tɨ́ máa ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lárá wá, ꞌyị lárá ndaá kɨ́ esị roné kpá kɨ́ cóngó sɨmɨné wá.”
LUK 24:40 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ꞌdózo sị́lị́ne zɨ́ye kɨ́ sịndị́ne gɨ ro zɨ́ye lúrú mbiṛi.
LUK 24:41 ꞌYị ga gére née mbá, ledre née nɨ aka zɨ́ye káa zɨ́ ṛanga ní, togụ́ Yésụ urú née tɨ́ go née yá. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Owụ́ éyị́ mɨánu nɨ laká tɨ́ zɨ́se ona bo?”
LUK 24:42 Zɨ́ye íꞌbíógụ mɨlíci kénzé zɨ́a,
LUK 24:43 zɨ́a ánu a tɨ́ dongaráye ore.
LUK 24:44 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba kpá úku ándá ledre kóo ꞌdáꞌdá ní zɨ́se. Lorụ ga bɨ kóo Mụ́sa ekénɨ́ yée kɨ́ nébị e kpá kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi e gɨ romá ní nɨyí méngị royé mbá.”
LUK 24:45 Zɨ́a sáká ꞌyị ené ga gére née gɨ ro zɨ́ye ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ ekénɨ́ gɨ roné sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
LUK 24:46 Ba ledre bɨ ekénɨ́ ní kɨ́dí, “Kɨ́résịto nɨ ꞌdóꞌdó zɨ́a úyuné, nda sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu.
LUK 24:47 Ngíti a nda ꞌbɨ ené kɨ́dí ꞌyị ené e nɨyí tónó gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéré kɨ́ úku bɨlámá sanda ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e mbá idínɨ́ ótoómo méngị bɨsinyí ledre zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro zɨ́ye ómoyé.
LUK 24:48 Sée ꞌyịmɨkása amá e ásá ꞌdókó ledre máa ga ba se kɨ́dí ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé zɨ́ma ba nɨyí maꞌdíi ledre e.
LUK 24:49 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo kóo Babá uku ledre a gɨ ro íꞌbí a zɨ́se káa do sáká éyị́ ní, mááyí go ndéré kásaógụ a. Tɨ́ lá ídísé aka ndị́sị sɨmɨ Yerụsaléma ona zɨ́ sáká éyị́ née ógụné káa do rokoꞌbụ zɨ́se té kí.”
LUK 24:50 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi yée zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ore ndéréye sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Beteníya. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́a sị́kpị sị́lị́ne ꞌdága íꞌbí úndru zɨ́ye.
LUK 24:51 Ngbụ́rụ́ sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ íꞌbí úndru ní, yóó zɨ́a ndáꞌbalúgu roné komo ere.
LUK 24:52 Zɨ́ye óto úndrua ore, zɨ́ye nda ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ mongụ́ rokinyi.
LUK 24:53 Kacɨ́ kadra mbá, zɨ́ye ndị́sị ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo íni ini zɨ́ Lomo.
JOH 1:1 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ aka do sogo káṇgá ba wá ní, Ledre nɨ kóo kú goó bo ꞌdesị́, nɨyí kóo kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo. Nɨ kpá Lomo bɨ kị́éꞌdo née.
JOH 1:2 Nɨ kú kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo ꞌdáꞌdá Lomo otoogụ aka kóo do sogo káṇgá ba wá.
JOH 1:3 Ledre otoogụ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba za mbá ne. Éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa yaá otoogụ ne wá ní ndaá.
JOH 1:4 Ledre maꞌdáa nɨ yị́ ené ne trịdrị, zɨ́ trịdrị máa née nda ídíne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa do bimɨóṇgó.
JOH 1:5 Trịdrị máa née ogụ ne káa do bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, mɨtụlụrụ utúasá ꞌdụ́tụ a wá.
JOH 1:6 Née ní, zɨ́ Lomo kóo kásaógụ ngíti oꞌdo ịrịa Yiwáni, nɨ ꞌyị íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e.
JOH 1:7 Yiwáni maꞌdáa Lomo kasaogụ wo ꞌdódo ledre gɨ ro bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a.
JOH 1:8 Yiwáni maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené ne bimɨóṇgó máa née ne wá, ogụ ꞌbɨ ené lá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro bimɨóṇgó maꞌdáa.
JOH 1:9 ꞌYị bɨ nɨ mbigí bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨ go ógụ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá.
JOH 1:10 Abú Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ba kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ bimɨóṇgó yá, sɨmɨ bɨ bimɨóṇgó ogụ nda ndị́sị dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, owonɨ́ eyé lolụ kóo bɨ kɨ́dí née wo ní wá.
JOH 1:11 Tɨ́ bɨ ogụ dongará ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị ené e asinɨ́ yị́ eyé gɨ roa fú lá mɨási.
JOH 1:12 Bɨ nda kenée ní, zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ bimɨóṇgó née nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, zɨ́ye ídíye mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
JOH 1:13 Ndaá bɨ ya kɨ́dí Lomo ndikiogụ yée káa zɨ́ bɨ ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ ndíki owụ́ e ní wá. Lomo ꞌdiꞌbi yée káa do owụ́ ꞌbɨ ené e, yị́ ené kacɨ́ mɨyéme ledre ené ꞌbɨ Lomo.
JOH 1:14 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo Ledre bɨ kóo nɨyí kú kɨ́ Lomo komo ere ní, ógụ ndị́sịné dongaráze ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go kɨ́ngaya. Zée ꞌyịmɨkása ené e, owoyemezé rokoꞌbụ a go bɨlámáne kɨ́dí rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ go gɨ zɨ́ ꞌBụné kɨ́ maꞌdíi ledre kpá kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre do sogo káṇgá.
JOH 1:15 Née ꞌyị bɨ kóo Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e uku ledre a kɨ́dí “Ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ne rokoꞌbụ a kɨ́ mɨméngị ledre ené e mbá romonɨ́ do ꞌbɨ ené ꞌbɨ Yiwáni go ní. Romo doné gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú bo ꞌdesị́.”
JOH 1:16 Zée ꞌyị ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị máa née go ní, azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi kacɨ́ kadra mbá gɨ zɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ mengị yée zɨ́ze kɨ́ úndru bɨ iꞌbí zɨ́ze odụ a ndaá ní.
JOH 1:17 Nɨ tɨ́ kenée maꞌdíi, gɨ zɨ́a Lomo iꞌbíogụ ené kóo zɨ́ Mụ́sa lá dụụ́ lorụ idí éké a zɨ́ze ꞌyịmaꞌdí e wá. Kasaogụ za cụ́ Kɨ́résịto Yésụ ógụ ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi bɨ née nɨ yómo zée do a ní zɨ́ze.
JOH 1:18 ꞌYị bɨ yaá lurú Lomo go kɨ́ komoné ní ndaá. Lá dụụ́ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, bɨ nɨyí kɨ́ ꞌBụné kị́éꞌdo ní, ogụ ne ꞌdódoyéme Lomo zɨ́ze.
JOH 1:19 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ị́nyịyé kása ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ndolonɨ́ yée Lévị e ní kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo kɨ́dí, idínɨ́ ndéré ndúꞌyú Yiwáni, togụ́ nɨ tɨ́ maꞌdíi Kɨ́résịto ꞌyị yómo ꞌyị e bɨ yée ndịsịnɨ́ óto komoyé kacɨ́ a ba yá?
JOH 1:20 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá Kɨ́résịto wá.”
JOH 1:21 Zɨ́ye ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara bɨ née ní, áyí nda go náambi? Oꞌdo bɨ nɨ nébị kɨ́ ịrịné Ilíya ní?” Zɨ́ Yiwáni kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá Ilíya wá.” Mɨngburoko ꞌyị ga gére née ya zɨ́a ní, “Áyí nda go náambi, ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ wo ne ní?” Yiwáni ya zɨ́ye ní, “Mándá ꞌbɨ amá kpá ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ ne ní wá.”
JOH 1:22 Mɨngburoko ꞌyị ga gére née ya zɨ́ Yiwáni ní bɨlámáne. Bɨ goó kenée ní, úku aka nda mbigí ledre gɨ royị́ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ndáꞌbazé úku a zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ezé ga bɨ kasanɨ́ zée zɨ́yị ba.
JOH 1:23 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí ba ꞌyị bɨ kóo nébị Isáya uku ledre a ꞌdesị́ kɨ́dí, ꞌyị nɨ karanée ndị́sị ótrụ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ súwú kɨ́dí, “ ‘Yémeómosé mɨsiꞌdi mu nzíyiné zɨ́ Ngére, ídísé ꞌdózo yéme mɨsiꞌdi zɨ́a.’ ”
JOH 1:24 Zɨ́ ngíti géyị Farụsáyo ga bɨ nɨyí dongará mɨngburoko ꞌyị ga bɨ Yụ́da e kasanɨ́ yée ndéré ndúꞌyú Yiwáni ní,
JOH 1:25 “Ị́nyịyé ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, sara togụ́ bɨ ndá Kɨ́résịto wá, ndá kpá nébị bɨ kɨ́ ịrịné Ilíya ní wá, ndá kpá ngúru nébị bɨ Lomo kasaogụ ní wá ní, ambi iꞌbí nda rokoꞌbụ zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị babatị́za kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ní ne?”
JOH 1:26 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mándị́sị méngị ꞌbɨ amá lá dụụ́ babatị́za bɨ kɨ́ iní ní. ꞌYị nɨ bo dongaráse, tɨ́ lá ówosé esé wo wá.
JOH 1:27 Née mongụ́ ꞌyị bɨ kóo máúku ledre a kɨ́dí, nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma ní. Máútúásá gbawá ndị́sị méngị moko zɨ́a do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ bɨ ili ní.”
JOH 1:28 Ledre máa née mengị kóo roné sɨmɨ gara Beteníya sága mongụ́ ngbuṛu bɨ Yeredéne kɨ́ꞌdí bɨ kóo Yiwáni ndịsị bábátị́zị́ ꞌyị e ní.
JOH 1:29 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née, zɨ́ Yiwáni lúrúndíki Yésụ nɨ go ndị́sị ógụ mɨꞌdí zɨ́ye. Zɨ́ Yiwáni maꞌdáa ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ cigíne ore ní kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ nɨ ndị́sị ógụ gɨ ꞌdáa ba, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ wo zɨ́a ógụ ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
JOH 1:30 Née ꞌyị bɨ máúku ledre a zɨ́se kɨ́dí nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ma, rokoꞌbụ ledre ené romo do ꞌbɨ amá go kɨ́ngaya gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené kóo kú go bo ꞌdesị́ ní.
JOH 1:31 Máówoyéme amá aka kóo wo ꞌdáꞌdá kpá wá, nda té sɨmɨ bɨ mándị́sị bábátị́zị́ sée ní. Ábuwá Lomo yeme ledre née kenée zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá bábátị́zị́ sée Isɨréle e kɨ́ iní gɨ ro ꞌdódoyéme wo zɨ́se.
JOH 1:32 Yiwáni uku kóo ledre gɨ roa kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo mándị́sị bábátị́zị́ wo zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné gɨ komo ere doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo ní.
JOH 1:33 Nda té zɨ́ Lomo bɨ kasa máa ndị́sị méngị babatị́za zɨ́ ꞌyị e ní úku ledre a kɨ́dí, ‘ꞌYị bɨ lúrú ꞌDówụ́ Lomo ógụ doa káa zɨ́ kɨ́ṛịkóꞌdo née ní, née wo bɨ nɨ bábátị́zị́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.’
JOH 1:34 Máúku zɨ́se maꞌdíi, oꞌdo née máówoyéme nda wo go, nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
JOH 1:35 Gɨ do kacɨ́ ledre née, nda sɨmɨ ngíti sị́lị́ kpị́, Yiwáni nɨyí go ndị́sị tóro kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gbre.
JOH 1:36 Zɨ́a lúrúndíki Yésụ kɨ́ ndéré ꞌdécị bi gbála. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Lúrúsé aka oꞌdo bɨ ꞌdáa, née Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ Lomo kasaogụ gɨ ro úyuné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní.”
JOH 1:37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé gbrengárá ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
JOH 1:38 Zɨ́ Yésụ lúrúndíki yée do kacɨ́ne. Zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ílisé ꞌdi?” Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre ndịsị ndị́sị ꞌda?”
JOH 1:39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ógụsé mu ndéré ówo bi ndị́sịmá.” Zɨ́ye ndéréógụyé do bi bɨ Yésụ ndịsị doa ní. Zɨ́ye ndị́sịónzó ngítí kadra née teké zɨ́ Yésụ íri, gɨ zɨ́a ndikínɨ́ kóo née nda go kɨ́ kadra tagá éyị́ ꞌbɨ sịndị́ kadra eso.
JOH 1:40 Ngúru ꞌyị gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre uwúnɨ́ ledre bɨ Yiwáni uku zɨ́ye, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, nɨ Andiríya, lúndu Simúna Pétero.
JOH 1:41 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ gɨ zɨ́ Yésụ gɨrí ní, geré zɨ́ Andiríya ndéréókpóne úku ledre zɨ́ lúnduné Simúna Pétero kɨ́dí, “Ndikizé Masíya go.” Ledre gɨ sɨmɨ ndóló bɨ Masíya née kɨ́dí Kɨ́résịto, née wo bɨ Lomo kasaogụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.
JOH 1:42 Zɨ́ Andiríya ꞌdị́yịóto lúnduné Simúna Pétero zɨ́ Yésụ íri. Zɨ́ Yésụ lúrú Simúna cii, zɨ́a úku ledre zɨ́ Simúna kɨ́dí, “Máówo yị́ị bú, áyí wotị́ Yiwáni. Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, mɨkánda ịrịyị́ nɨ go Pétero.” Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Tutú.”
JOH 1:43 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní. Zɨ́ye ndíkíye íri kɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Phị́lịpo. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máíli zɨ́yị ídíyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma Phị́lịpo.”
JOH 1:44 Phị́lịpo maꞌdáa nɨ kpá gɨ sɨmɨ Beteseyị́da, gara bɨ Andiríya kɨ́ lúnduné Pétero nɨyí gɨ sɨmɨa ní.
JOH 1:45 Zɨ́ Phị́lịpo ndéréne ndíki ngíti ezené kɨ́ ịrịné Natanị́yele zɨ́a úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Natanị́yele, oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ, wotị́ Yoséfa bɨ sɨmɨ Nazeréta bɨ kóo Mụ́sa kɨ́ ngíti géyị nébị e ekénɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ ní, ndikizé wo go.”
JOH 1:46 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Óo, éyị́ ꞌbe kpá Nazeréta zɨ́ bɨlámá ledre méngị roné sɨmɨ a?” Phị́lịpo ya zɨ́a ní, “Ndá ítí kangú wá, nderézé mu kéyị, zɨ́yị lúrú wo za cụ́ kɨ́ komoyị́.”
JOH 1:47 Sɨmɨ bɨ Natanị́yele ogụ go gbóo ro Yésụ ní, zɨ́ Yésụ úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ mbigí Isɨréle, bɨsinyí sómụ́ ledre ndaá do mɨmbéꞌde a wá.”
JOH 1:48 Zɨ́ Natanị́yele úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ówo máa ꞌda, bɨ zɨ́yị úku ledre gɨ romá kenée ní.” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Málúrú yị́ị go sɨmɨ bɨ gáa áyí ndị́sị ꞌdówụ́royị́ sị́ kágá íri, ꞌdáꞌdá Phị́lịpo ndólo aka yị́ị wá ní.”
JOH 1:49 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, geré zɨ́ Natanị́yele úku ledre fúó zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre áyí mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi, Ngére do kúfúze Isɨréle za mbá.”
JOH 1:50 Yésụ ya zɨ́a ní, ṇgúṇgu ledremá née lá gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá málúrúndíki yị́ị kɨ́ ꞌdówụ́royị́ sị́ kágá ní? Togụ́ kenée yá, áyí lúrú tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e gɨ zɨ́ wo née.
JOH 1:51 Zɨ́ Yésụ kpá fú úku yata ledre zɨ́ Natanị́yele kɨ́dí, “Ásé karanée lúrú ere likpínɨ́ go fúó káa zɨ́ mbotụ ní. Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ma ídíma dongará ere kɨ́ do sogo káṇgá káa zɨ́ ꞌbéꞌbé ní zɨ́ maláyika e ndị́sị ékị́ógụyé gɨ doa bi kpá kɨ́ ékị́lúgu royé ꞌdága komo ere.”
JOH 2:1 Sị́lị́ gbre gɨ do kacɨ́ a bɨ Yésụ ndolo Phị́lịpo e kɨ́ Natanị́yele káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ní, zɨ́ ngíti ꞌyị méngị ayímbi ꞌbɨ ófụ́ roꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ené sɨmɨ Kána, ngíti owụ́ gara sɨmɨ Galiláya. Maríya mbágá Yésụ nɨ kóo kpá sɨmɨ ayímbi máa née íri.
JOH 2:2 Ndolonɨ́ kóo kpá Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e sɨmɨ ayímbi máa née íri.
JOH 2:3 ꞌYị e nɨyí ídí kɨ́e ní, leꞌyị́ kóṛó ụkụ́ go. Zɨ́ Maríya ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨ áyí lúrú a ba ní leꞌyị́ ụkụ́ yị́ ené go, éyị́ bɨ zɨ́ ꞌyị éwé a ní ndaá lolụ wá.”
JOH 2:4 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ mbágáne kɨ́dí, “Mamá, ba ndaá aka sịndị́ kadra bɨ zɨ́ma ꞌdódo rokoꞌbụmá sɨmɨ a zɨ́ ꞌyị e ní wá.”
JOH 2:5 Nda gɨ ore, zɨ́ Maríya maꞌdáa ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ore ní kɨ́dí, “Togụ́ uku ledre go zɨ́se yá, ídísé méngị ꞌduo wo.”
JOH 2:6 Mɨngburoko ndoko iní nɨyí kóo kɨ́rɨ́ née ịnyị doa kéṛị́ (6) ndịsịnɨ́ íngiꞌdúcu yée kɨ́ iní gɨ ro do ndị́sị méngị moko e kpá kɨ́ lúgu éyị́ e kɨ́e kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e. Pheṛé máa ga gére née kacɨ́ye kékị́éꞌdo mbá bɨkéṛị́ye ndịsị ꞌdíꞌbi kúkú e cị́ kéṛị́ a (20) togụ́ wá, cị́ kéṛị́ a doa sokó (30).
JOH 2:7 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née kɨ́dí, “Ndíṛíꞌdúcusé aka ndoko iní ga gére née mu kɨ́ iní.” Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née tɨ́ méngị a kenée, zɨ́ye íngi ꞌdúcu pheṛé ga gére née ꞌbé.
JOH 2:8 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Íngisé iní máa ga gére née mu ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị e ní.” Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ga gére née méngị a tɨ́ kenée.
JOH 2:9 Zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbi iní née éwéúzu a. Sɨmɨ bɨ ewéuzu ní, oyóloꞌbó yị́ ené roné go leꞌyị́ kóṛó, inyiromo nda kpá go do leꞌyị́ bɨ ewénɨ́ ꞌdáꞌdá ore ní mbá. Owo bi bɨ ogụnɨ́ kɨ́ bɨkinyi leꞌyị́ née gɨ doa ní wá, ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ogụnɨ́ kɨ́e ní owonɨ́ dụụ́ ye. Geré zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị e née ị́nyịné ndólo mị́ngị́ ayímbi,
JOH 2:10 do úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Méngịsé bɨ káa ledre ꞌdi? Ásé aka gáa íꞌbíógụ mbigí leꞌyị́ zɨ́ ꞌyị e ꞌdáꞌdá kí, káa zɨ́ bɨ legbe ndịsịzé méngị a ní abú ásé nda íꞌbíógụ iní a gɨ ꞌdáꞌba yá ndaá káa do ledre wá, née ꞌyị e lerenɨ́ go.”
JOH 2:11 Née mɨzefị mongụ́ ledre bɨ Yésụ mengị wo bɨ gbékpị́ ꞌyị utúasá méngị a wá, oyóloꞌbó iní káa do leꞌyị́ sɨmɨ Kána owụ́ gara sɨmɨ bɨ Galiláya ní. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nda ṇgúṇgu ledre a za kɨ́ngaya.
JOH 2:12 Sɨmɨ bɨ ayímbi utú nda go ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ mbágáne kɨ́ lúnduné e nda kpá kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéré ndị́sịyé sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Kapáranawúma kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
JOH 2:13 Sɨmɨ bɨ ngítí sị́lị́ ꞌbɨ Ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ndịsịnɨ́ ndóló a Umbuokpó idíaká go lá cúkuꞌdée gɨ ro zɨ́a tónóne ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ndéréye sɨmɨ Yerụsaléma.
JOH 2:14 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, geré zɨ́ye ndéréókpóye do ligá mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Nɨyí ógụ íri ní, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí go ndị́sị úgúóyó ị́tị́ e, kábịṛị́kị e kpá kɨ́ amámu e zɨ́ lafúye gɨ ro do ndị́sị ꞌdáná éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo. Ngíti géyị ꞌyị ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ késị́ e ndị́sị kɨ́ óyólóꞌbó yée.
JOH 2:15 Zɨ́ ledre bɨ ꞌyị ga gére ndịsịnɨ́ méngị a née sínyíne ro Yésụ, zɨ́a ꞌdíꞌbi síꞌdí bɨ kɨ́ mɨrásáne ní ndị́sịné ócó bayi ꞌyị ga gére née kpá kɨ́ bangá eyé ga gére née kɨ́e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a sị́kpị tarabíza ga bɨ ꞌyị óyólóꞌbó késị́ e ndịsịnɨ́ óyólóꞌbó késị́ eyé e doyé ní do ị́trị́ónzó yée kpụkpụ́kpụ bi, zɨ́ késị́ eyé ga gére née báyiyé faa bi.
JOH 2:16 Zɨ́a ndéréne úku ledre zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó amámu e ní kɨ́dí, “ꞌDíꞌbióyósé yị́ esé ga gére née gɨ ore mu káa zɨ́ bɨ mááyí úku a ba. Ndásé óyólóꞌbó ꞌDị́cị́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ógụ íni ini sɨmɨ a zɨ́ Babá ní káa do sụ́ụ wá.”
JOH 2:17 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ lurúnɨ́ ledre ga bɨ Yésụ mengị yée gɨ ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kenée ní, geré zɨ́ye sómụ́ndíki ledre bɨ kóo ngére Dawídi uku wo do éké a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo, ꞌbú ꞌdị́cị́ eyị́ ofụ domá go.”
JOH 2:18 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị gɨ ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo née sínyíne ro mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní. Zɨ́ye ógụyé útúye do Yésụ kɨ́ ledre kɨ́dí, “Éyị́ bɨ méngị kéyị gɨ zɨ́a kenée ní ꞌdi? Togụ́ kenée yá, méngịógụ aka ngíti mongụ́ ledre cakaba, wo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní gɨ ro zɨ́ze ówo a kɨ́dí maꞌdíi Lomo kasaogụ yị́ị ne.”
JOH 2:19 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Togụ́ ílisé ówo rokoꞌbụmá, ndụ́rụsé aka mongụ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo née mbá bi, mááyí ụ́bụ́lúgu a dụụ́ sɨmɨ sị́lị́ ota.”
JOH 2:20 Zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Úu, úku née ledre? ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ sɨmɨbi nderé do ꞌyị e kɨ́ ụ́bụ́ a ꞌdényé cị́ gbre doa ịnyị doa kéṛị́ (46) ní, yá togụ́ ndụrụnɨ́ yá née nɨ ụ́bụ́lúgu a dụụ́ sɨmɨ sị́lị́ ota (3)?”
JOH 2:21 Yésụ uku ené née ledre ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá, uku yị́ ené née ledrené.
JOH 2:22 Sɨmɨ bɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, geré zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga sómụ́ndíki ledre bɨ kóo uku ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ṇgúṇgu ledre ga bɨ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kpá kɨ́ ngíti géyị ledre ga bɨ Yésụ maꞌdáa uku yée ní.
JOH 2:23 Sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨyí sɨmɨ Yerụsaléma ní, sɨmɨ Ayímbi ꞌbɨ Umbuokpó, zɨ́ Yésụ maꞌdáa kóo ndị́sịné méngị tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e íri. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledre a maꞌdíi.
JOH 2:24 Tɨ́ lá Yésụ maꞌdáa ili ené kóo méngị kéyị kacɨ́ mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e wá gɨ zɨ́a owo bú mɨmbéꞌdeyé ndaá bɨlámáne wá.
JOH 2:25 Yésụ maꞌdáa ili ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí úku ledre ꞌyịmaꞌdí zɨ́ne wá gɨ zɨ́a owo yị́ ené bɨsinyí mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá bú.
JOH 3:1 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo ịrịa Nịkodị́mo, nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Farụsáyo e ní, nɨ kpá ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e.
JOH 3:2 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́a lóloné kɨ́ ndụlụ ndéréne úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, zée Isɨréle e za mbá owozé go bú kɨ́dí Lomo kasaogụ yị́ ené yị́ị ne ógụ ꞌdódo ledre ené. Owozé gɨ zɨ́a éyị́ ga bɨ ndị́sị méngị yée ní, gbékpị́ ꞌyị utúasá ené méngị yée wá ꞌbúó togụ́ ꞌyị bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre máa née go zɨ́a ní.”
JOH 3:3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ili gɨ ro zɨ́ne ógụné ꞌbe ꞌbɨ Lomo yá, idínɨ́ ndíkiógụ wo mɨkándané kí.”
JOH 3:4 Nịkodị́mo ya zɨ́ Yésụ ní, “Ledre máa née nɨ méngị roné kenée née láráa káa be ꞌdi? Bɨ mááyí nda kpá go mongụ́ma káa zɨ́ ba, mááyí ólụ́lúgu romá sɨmɨ mbágáma do ndíkiógụ máa kpá mɨkándané née lárá a káa be ꞌdi?”
JOH 3:5 Yésụ ya, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi Nịkodị́mo, togụ́ ndikiogụnɨ́ ꞌyị mɨkándané kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kpá kɨ́ iní wá yá, utúasá ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá.
JOH 3:6 ꞌYị máa wo bɨ ndikiogụ wo lá mɨndíkiógụ do sogo káṇgá ba ní, mɨméngị ledre ené nɨ dụụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. ꞌYị máa wo bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndikiogụ wo go mɨkándané ní, nɨ go mbigí ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
JOH 3:7 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Nịkodị́mo, ndá ónzó komoyị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá ꞌDówụ́ Lomo idí ndíkiógụ ꞌyịmaꞌdí e mɨkándané ní wá.’
JOH 3:8 ꞌYị bɨ ndikiogụnɨ́ wo go mɨkándané ní, mɨméngị ledre ené gbékpị́ ꞌyị e utúasánɨ́ eyé ówo a wá gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úkuíꞌbí yée zɨ́a ne. Cé káa zɨ́ síli bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ lá gboṛụ a lurúnɨ́ roa wá ní.”
JOH 3:9 Nịkodị́mo ya zɨ́ Yésụ ní, “Ledre máa née nɨ nda kú méngị roné née kenée lárá a káa be ꞌdi?”
JOH 3:10 Yésụ ya zɨ́ Nịkodị́mo ní, “Bɨ áyí ba tɨ́ mongụ́ ꞌyị, ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ lafúyị e Isɨréle yị́ị ní, sara ówo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
JOH 3:11 Máúku zɨ́yị maꞌdíi Nịkodị́mo, ledre ga bɨ za mbá ndịsịzé úku yée zɨ́se Yụ́da e ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e gɨ zɨ́a lurúzé ledre máa ga gére née go za cụ́ kɨ́ komozé. Tɨ́ lá ílisé esé ṇgúṇgu yée wá.
JOH 3:12 Lúrú aka Nịkodị́mo, mándị́sị úku ledre zɨ́se ótoásá a kɨ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ona ní, útúásásé esé ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a wá. Sara togụ́ máúku zɨ́se lá dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo komo ere ní, ásé ṇgúṇgu a, Ɨ́ꞌɨ, ṇgúṇgusé esé e wá.
JOH 3:13 ꞌYị bɨ ogụ go gɨ komo ere zɨ́a ówoyéme ledre ga bɨ íri ní ndaá, tɨ́ lá dụụ́ máa bɨ Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí ní.
JOH 3:14 Máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, máúku zɨ́se, káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa yeme lị́lị kámá zɨ́a phéphéngéṛị a ro kágá sị́kpị a kɨ́e ꞌdága ní, nɨyí karanée phéphéngéṛị máa ro kágá do sị́kpị máa kpá kenée,
JOH 3:15 gɨ ro ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní zɨ́a ídíne kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
JOH 3:16 “Gɨ zɨ́a ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá Lomo oto ꞌbúye go kɨ́ngaya, zɨ́a ị́nyịné kásaógụ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené ógụ úyuné gɨ royé. Yaá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre a go ní uyu wá, nɨ ídí trịdrịné za fí.
JOH 3:17 Lomo kasaogụ ené bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené née gɨ ro zɨ́a ógụné ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e wá. Kasaogụ wo gɨ ro zɨ́a ógụné yómo ꞌyịmaꞌdí e.
JOH 3:18 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo née go ní, Lomo ꞌdecị ené ngbanga roa bɨsinyíne wá. ꞌYị máa wo bɨ ṇguṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ Lomo née wá ní, Lomo ꞌdecị ngbanga roa go ꞌdesị́.
JOH 3:19 Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre, zɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre máa née ídíne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. ꞌYịmaꞌdí e asinɨ́ nda yị́ eyé gɨ ro bimɨóṇgó née mɨási gɨ zɨ́a mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené mbá bɨsinyíne.
JOH 3:20 Bɨsinyí ledre nɨ yị́ ené káa zɨ́ mɨtụlụrụ ní. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre ní sogónɨ́ yị́ eyé bimɨóṇgó mɨsógó káa bɨ bimɨóṇgó nɨ ꞌdódoógụ bɨsinyí ledre eyé ke.
JOH 3:21 ꞌYị máa wo bɨ ndịsị méngị yị́ ené dụụ́ bɨlámá ledre ní, nɨ yị́ ené sɨmɨ bimɨóṇgó. ꞌYị e nɨyí ị́nyị mbá ówo bɨlámá mɨméngị ledre ené zɨ́ye ndị́sịyé úku a kɨ́dí, maꞌdíi, ꞌyị ba ndịsị mengị ledre bɨ Lomo ili ní.”
JOH 3:22 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní. Zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ go ní, zɨ́a ndị́sịné kɨ́ bábátị́zị́ yée.
JOH 3:23 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Yiwáni nɨ kóo ore sɨmɨ ngíti owụ́ bi kɨ́ ịrịné Ayinóno gbóo kɨ́ ngíti owụ́ bi kɨ́ ịrịné Salíma ndị́sị bábátị́zị́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́a mongụ́ iní nɨ kóo bo ore utúasá go gɨ ro bábátị́zị́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e sɨmɨ a.
JOH 3:24 Ledre máa née ndịsị kóo méngị roné née sɨmɨ bɨ kóo ngárá ngére Eróde Andipá onzó aka kóo Yiwáni maꞌdáa sɨmɨ sị́gịnị wá ní.
JOH 3:25 Zɨ́ ngíti oꞌdo gɨ dongará Yụ́da e ógụné zɨ́ye ndị́sịyé ítí kangú dongaráye kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni ní gɨ ro ledre ꞌbɨ ídí ꞌyị drá do komo Lomo.
JOH 3:26 Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yiwáni uwúnɨ́ ledre bɨ oꞌdo née uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye ndúꞌyú Yiwáni kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, oꞌdo bɨ kóo Yésụ ndịsịzé kéye sága Yeredéne ꞌdáa, bɨ zɨ́yị úku yéme ledre gɨ roa ní, uwúzé yaá nɨ nda yị́ ené íri go kpá ndị́sị bábátị́zị́ ꞌyị e, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị ndéré zɨ́a íri gɨ ro babatị́za.”
JOH 3:27 Zɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, bi ndaá sínyí rosé wá. Oꞌdo née mengị ené ledre née lá kɨ́ roné wá, Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre née ne zɨ́a.
JOH 3:28 Máúku kóo ledre zɨ́se go fúó kɨ́dí, ‘Mándá ꞌbɨ amá Kɨ́résịto wá. Mándị́sị lá yémeómo ꞌyị e nzíyiyé zɨ́ ꞌyị yómo ꞌyị e maꞌdáa.’
JOH 3:29 Máúku zɨ́se, máa Yiwáni, mááyí ꞌbɨ amá lá mɨsanda. Káa zɨ́ bɨ ówosé bú togụ́ ꞌyị ili ófụ́ kára yá, nɨ kása mɨsanda ꞌdáꞌdá gɨ ro yéme mɨsiꞌdi ledre kára máa née ní. Mɨsanda née nɨ ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ lúrú oꞌdo ꞌbɨ kára née ꞌbe ꞌbɨ towụ́ga íri sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ íꞌbí lafa. Máa Yiwáni, mááyí go kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ mándị́sị yémeómo ꞌyị e zɨ́a ní ogụ go.”
JOH 3:30 Utúasá mɨútúásá zɨ́ ledre Yésụ ídíne ne owóowó, ndaá zɨ́ ledremá ídíne ne owóowó zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e wá.
JOH 3:31 Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ ogụ ꞌbɨ ené cụ́ gɨ komo ere, Lomo kasa wo ne ní, nɨ ndị́sị ꞌdódo zɨ́ ꞌyị e mbigí ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní. Máa Yiwáni, mááyí ꞌbɨ amá ꞌyịmaꞌdí, ꞌbɨ amá mɨꞌdódo ledre nɨ ndéré ꞌdị́yị roné kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Dụụ́ wo bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ komo ere ní, rokoꞌbụa romo ne.
JOH 3:32 Nɨ ndịsị ꞌdódo ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za cụ́ ledre bɨ lurú kɨ́ komoné, zɨ́a úwú a kpá za cụ́ kɨ́ mbílíne gɨ tara Lomo ní. Ledre ga bɨ ndịsị ꞌdódo yée née mbá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu a wá.
JOH 3:33 Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée née go yá, ꞌyị máa née ṇguṇgu kpá go kɨ́dí Lomo kasaogụ wo ne.
JOH 3:34 Ndịsị ꞌdódo mbigí ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a Lomo kasaogụ wo ne. Lomo maꞌdáa iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne go zɨ́a.
JOH 3:35 Lomo otoomo ledre ené e za mbá zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené máa née gɨ zɨ́a oto ꞌbú Owụ́ maꞌdáa go kɨ́ngaya.
JOH 3:36 ꞌYị máa wo bɨ ṇguṇgu ledre Owụ́ máa née go ní, uyu wá nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. ꞌYị máa wo bɨ nɨ ási mɨási ṇguṇgu ledre Owụ́ máa née wá ní, utúasá ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo wá. Lomo ꞌdecị ngbanga go roa ꞌdesị́.
JOH 4:1 Zɨ́ Farụsáyo e úwú ledre kɨ́dí, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndịsịnɨ́ nda go ógụ eyé zɨ́ Yésụ gɨ ro babatị́za rómo do ꞌbɨ Yiwáni.
JOH 4:2 Abú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndéré zɨ́ Yésụ gɨ ro babatị́za yá ní, iꞌbí ené babatị́za zɨ́ye ne wá. ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ndịsịnɨ́ yị́ eyé íꞌbí babatị́za ye.
JOH 4:3 Sɨmɨ bɨ Yésụ owo kɨ́dí Farụsáyo owonɨ́ go ya tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ nda go ndéré zɨ́ne ní, zɨ́a ị́nyị ené gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní gɨ ore ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.
JOH 4:4 Sɨmɨ mɨndáꞌba a sɨmɨ Galiláya, nderé kpụrụ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Samáriya ní.
JOH 4:5 Sɨmɨ bɨ nderéogụ sɨmɨ Samáriya ní, zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ ngíti owụ́ gara ꞌbɨ Samáriya bɨ kɨ́ ịrịné Sakára gbóo kɨ́ bi bɨ kóo Yakóbo ndịsị ndị́sị doa, zɨ́a ótoómo a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Yoséfa ní.
JOH 4:6 ꞌDawú bɨ kóo Yakóbo iciomo ní nɨ kóo kpá bo ore. Sɨmɨ bɨ Yésụ ogụnɨ́ do ꞌdawú née ore ní, zɨ́a ꞌdówụ́roné do ꞌdawú máa née kɨ́rɨ́ née gɨ zɨ́ kụ́rụ́ ꞌbɨ ngbángbá ndéré. Née kóo kɨ́ yana kadra sɨmɨ sịndị́ kadra sokó doa gbre.
JOH 4:7 Ndịsị aka kpá lá ca, geré zɨ́ ngíti kára nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya ógụné íngi iní ené. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ kára máa née kɨ́dí, “Áko, sáká aka máa kɨ́ iní mɨéwé”
JOH 4:8 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga nderénɨ́ go mbá úgú éyị́ mɨánu zɨ́ye sɨmɨ owụ́ gara bɨ ore née.
JOH 4:9 Zɨ́ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Úku née kenée ledre ꞌdi, tɨ́ bɨ ówo bú ngárá zée Samáriya e ilizé rozé kɨ́ Yụ́da e wá ní, zɨ́yị úku ledre yá máídí íꞌbí iní zɨ́yị éwé a?”
JOH 4:10 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Idí ówo sáká éyị́ ꞌbɨ Lomo bɨ zɨ́yị ní bo, zɨ́yị ówo ꞌyị bɨ ombo iní gɨ zɨ́yị ba bo, káa bɨ ómbo iní mɨéwé go gɨ do bɨ zɨ́a íꞌbí a zɨ́yị, wo bɨ nɨ óto yị́ị zɨ́yị ídíyị trịdrịyị́ za fí ní.”
JOH 4:11 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bɨ ꞌdawú ba olụ́ yị́ ené mɨólụ́ kɨ́ngaya, ngárá káꞌdá ꞌbɨ lála iní gɨ sɨmɨ gu ꞌdawú gɨrí ndaá kpá zɨ́yị wá ní, áyí ndíki iní bɨ zɨ́a óto ꞌyị trịdrị za fí ní gɨ ꞌda?
JOH 4:12 Rómo do bulúnduzé Yakóbo bɨ kóo iciomo mongụ́ ꞌdawú ba, zɨ́a úyuómo a zɨ́ze ndị́sịzé éwé a kɨ́ bangákụlụ́ ezé e ní kɨ́ ꞌdi?”
JOH 4:13 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ndịsị éwé dụụ́ iní ꞌdawú ba ní, kodró nɨ kpá fú ndị́sị méngị wo.
JOH 4:14 Togụ́ ꞌyị ewé iní bɨ máíꞌbí máa zɨ́a ní, kodró mengị andá lolụ wo wá, gɨ zɨ́a iní máa née nɨ ndị́sị kúkúógụ sɨmɨ a káa zɨ́ ꞌdawú ní, zɨ́a íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị maꞌdáa.”
JOH 4:15 Geré zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, togụ́ ngíti iní nɨ bo kpị́ zɨ́yị gɨ zɨ́ wo ba ní, ídí mu íꞌbí a zɨ́ma káa bɨ kodró nɨ kpá fú ndị́sị méngị máa zɨ́ma ndị́sị ógụmá ona ke.”
JOH 4:16 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Bɨlámáne, ndéré mu kacɨ́ oꞌdo bɨ eyị́ zɨ́se ógụsé kéne.”
JOH 4:17 Kára née ya zɨ́a ní, “Mongụ́ ꞌyị, oꞌdo ꞌbɨ amá ndaá ꞌbɨ enée wá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Nɨ maꞌdíi, zɨ́yị úku ledre yá oꞌdo ꞌbɨ eyị́ ndaá,
JOH 4:18 gɨ zɨ́a ꞌdíꞌbi kóo yaꞌdá e go ꞌdáꞌdá ịnyị (5), oꞌdo máa wo bɨ cakaba áyí zɨ́a née ndaá ꞌbɨ ené oꞌdo ꞌbɨ eyị́ wá. Éyị́ bɨ úku née nɨ maꞌdíi.”
JOH 4:19 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máówo go kɨ́dí áyí nébị.”
JOH 4:20 Ngíti éyị́ kị́éꞌdo, zée Samáriya e, bulúnduzé e ꞌdodoomonɨ́ kóo zɨ́ze kɨ́dí, idízé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo dụụ́ do mongụ́ landa ezé bɨ Gịrịzị́mị ní ona. Sée Yụ́da e, úkusé ꞌbɨ esé kɨ́dí odụ bɨlámá bi ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo nɨ dụụ́ sɨmɨ Yerụsaléma.
JOH 4:21 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí úwú ledre ba bɨlámáne. Sịndị́ kadra nɨ go gbóo zɨ́ Babá ndị́sịné úwú ini ꞌbɨ ꞌyị e zaá do bi e mbá. Ndaá lolụ bɨ yaá nɨ ndị́sị úwú ini ꞌbɨ ꞌyị e dụụ́ do landa Gịrịzị́mị, togụ́ mbú dụụ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní wá.
JOH 4:22 Sée Samáriya, ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo do bɨsinyí mɨsiꞌdi. Zée Yụ́da e, ndịsịzé íni ini zɨ́ Lomo maꞌdáa do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ zɨ́a owoyemezé wo bú, kasaogụ ꞌyị yómo ꞌyị e gɨ sɨmɨ kúfúze.
JOH 4:23 Máúku zɨ́yị maꞌdíi, sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íni ini zɨ́ Babá sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo do bɨlámá mɨsiꞌdiné. Née ledre bɨ Lomo ili mbigí ꞌyị ené e idínɨ́ ndị́sị méngị a ní.
JOH 4:24 Lomo nɨ kpá ne ꞌDówụ́. Gɨ zɨ́ kéyị née, ili mbigí ꞌyị ené e, idínɨ́ ndị́sị íni ini zɨ́a kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo do bɨlámá mɨsiꞌdiné.”
JOH 4:25 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, máówo go kɨ́dí Masíya nɨ ógụ. Nɨ ne wo bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Kɨ́résịto ní. Nɨ ógụ ꞌdódoyéme ledre gɨ ro ledre ga gére née zɨ́ze.”
JOH 4:26 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “Kɨ́résịto bɨ ndị́sị úku ledre a née nɨ go tɨ́ máa bɨ mááyí ndị́sị ódro zɨ́yị ba.”
JOH 4:27 Geré zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ gáa nderénɨ́ úgú éyị́ mɨánu ní ndáꞌbaógụ ndíki wo nɨ go ndị́sị úku ledre zɨ́ kára née. Zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. ꞌYị bɨ zɨ́a líkpí tarané gɨ dongaráye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Uku zɨ́ kára née ledre ꞌdi ní ndaá.”
JOH 4:28 Zɨ́ kára née ótoómo ndoko iní ené cịkị do ꞌdawú ore zɨ́a ndáꞌbalúgu roné ꞌbe kɨ́ꞌdí bɨ gáa ogụ ní. Zɨ́a úku ledre ga bɨ gáa Yésụ uku yée zɨ́a do ꞌdawú íri ní mbá zɨ́ ꞌyị ga bɨ zɨ́ne ꞌbe ní kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e kɨ́dí,
JOH 4:29 “Máógụ ndíki ngíti oꞌdo do ꞌdawú ꞌdáa, zɨ́a úku ledre ga bɨ gɨ do bimá ní za mbá zɨ́ma, máówo wá togụ́ née ndaá Kɨ́résịto wá yá? Ógụsé aka ndéré lúrú wo.”
JOH 4:30 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ị́nyịyé ndéréye lúrú Yésụ do ꞌdawú íri.
JOH 4:31 Gɨ do kacɨ́ kára née bɨ nderé go ꞌbe ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ꞌdíꞌbiógụ éyị́ mɨánu bɨ gáa nderénɨ́ úgú a ní zɨ́ Yésụ zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, utúasá mɨútúásá zɨ́yị aka ánu éyị́.”
JOH 4:32 Zɨ́ Yésụ ukulugu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, éyị́ mɨánu amá nɨ yị́ ené bo, ówosé esé ledre gɨ roa wá.”
JOH 4:33 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ndị́sị ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Ɨ́, née kenée lárá ledre ꞌdi. Ngíti ꞌyị ogụ kɨ́ éyị́ mɨánu ne zɨ́a tée?”
JOH 4:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Éyị́ mɨánu amá nɨ moko bɨ Babá kasaogụ máa gɨ ro ndị́sị méngị a ní, gɨ ro zɨ́ma méngịónzó a.”
JOH 4:35 Yésụ nɨ lúrú bi ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị ógụ rụụ, zɨ́a úku muruwayi gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ógụ née zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ owozé mbá bú otoomo go éfé eso gɨ do bɨ do óṇgo kére ní, lúrúsé aka bi do mɨsiꞌdi ꞌdáa. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ógụ née nɨyí go káa zɨ́ kére bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ óṇgo a utúasá go ní.
JOH 4:36 Babá kasa máa ógụ óyụ ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá cé káa zɨ́ ꞌyị ndịsị óyụ kúfú gɨ ro óꞌdo a ní. Sée ꞌyịmɨkása amá e, ásé ꞌyị sáká máa kɨ́ moko maꞌdáa gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Idízé mu úku ledre ꞌbɨ babá kése zɨ́ ꞌyị ené e. Babá maꞌdáa nɨ ídí kɨ́ze kɨ́ rokinyi, zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ze.
JOH 4:37 Muruwayi bɨ kɨ́dí, ‘ꞌYị óꞌdo kére nɨ kpị́, zɨ́ ꞌyị óṇgo a nda ídí ꞌbɨ ené kpá kpị́ ní,’ nɨ maꞌdíi.
JOH 4:38 Mákása sée lá ndéré óṇgo nzíyi kére gɨ yáká kɨ́ꞌdí bɨ ngárá óꞌdosé esé yáká máa née se kɨ́ bɨsuwu komosé trịị wá ní. Ídísé ánu ꞌbɨ esé lá nzíyi éyị́ mɨánu.”
JOH 4:39 Sɨmɨ bɨ nyị́ ꞌyị ꞌbɨ Samáriya uku ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kɨ́dí, “Ledre ga bɨ kóo za mbá máméngị yée ní, wo bɨ kị́éꞌdo káa yaá oꞌdo née owo wá ní ndaá.” Gɨ zɨ́ ledre bɨ kára née uku kenée ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara Samáriya née ṇgúṇgu ledre Yésụ.
JOH 4:40 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ gara Samáriya née ógụyé gị zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, idí aka ndị́sị zɨ́ye ore cúkuꞌdée. Zɨ́ Yésụ kóo tɨ́ ndị́sịné zɨ́ye ore kɨ́ sị́lị́ gbre.
JOH 4:41 Gɨ zɨ́ sị́lị́ bɨ Yésụ mengị zɨ́ye ore ꞌdényé gbre kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ye ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ mɨꞌdódo ledre ené.
JOH 4:42 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úku ledre zɨ́ kára bɨ uku ledre Yésụ zɨ́ye ní kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo née Lomo kasaogụ wo ne káa do ꞌYị yómo ꞌyị e. Uwúzé ledre ga bɨ uku yée ní go za cụ́ kɨ́ mbílíze gɨ tara a, ndaá lolụ dụụ́ ledre bɨ úku zɨ́ze gɨ roa ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ṇguṇguzé ledre a go.”
JOH 4:43 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ gbre bɨ Yésụ mengịnɨ́ sɨmɨ káṇgá bɨ Samáriya ore ní, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e yóó ndéréókpóye sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní.
JOH 4:44 Ba ledre bɨ kóo Yésụ uku ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ní kɨ́dí, “Máúku zɨ́se, togụ́ ꞌyị nɨ nébị yá, sụmụga otonɨ́ eyé úndru a wá.”
JOH 4:45 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụnɨ́ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́a lurúnɨ́ mɨngburoko ledre ga bɨ kóo ndịsị méngị yée sɨmɨ Ayímbi bɨ Umbuokpó sɨmɨ Yerụsaléma ní go za cụ́ kɨ́ komoyé.
JOH 4:46 Gɨ sɨmɨ Galiláya gɨ ore, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé drú ꞌdáꞌba sɨmɨ Kána owụ́ gara bɨ kóo oyóloꞌbó iní sɨmɨ a káa do leꞌyị́ kóṛó ní. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti mongụ́ ꞌyị nɨ kóo ore, nɨ gɨ sɨmɨ ngíti owụ́ gara ꞌbɨ Galiláya kɨ́ ịrịné Kapáranawúma, owụ́ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị máa née nɨ kóo kɨ́ ndíyá bɨsinyíne.
JOH 4:47 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née uwú ledre kɨ́dí Yésụ ogụ go nɨ sɨmɨ Galiláya ní, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yụdáya ndéréne ṇgúṇgú roné zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, owụ́ ꞌbɨ amá ndíyá eme roa íri ngụ́, ógụ aka ndéré yómo wo.”
JOH 4:48 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Sée ꞌyịmaꞌdí e, ílisé ꞌbɨ esé ba máídí méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní té kí, ásé fú ṇgúṇgu ledremá?”
JOH 4:49 Oꞌdo née ya zɨ́ Yésụ ní, “Áko mongụ́ ꞌyị, ndíyá née eme íri ngụ́, ógụ aka mu ndéré yómo owụ́ née ꞌdáꞌdá zɨ́ cóngó roa kɨ́ ụ́kụ́ne.”
JOH 4:50 Zɨ́ Yésụ kpá úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Ndá sị́kpị mɨmbéꞌdeyị́ ꞌdága wá, ndáꞌba mu zɨ́ye ꞌbe íri, bɨsinyí ledre mengịnɨ́ ené owụ́ née wá.” Zɨ́ oꞌdo née ṇgúṇgu ledre bɨ Yésụ uku née, zɨ́a ị́nyịné ndáꞌbané ꞌbe.
JOH 4:51 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née nɨ aka cịkị do mɨsiꞌdi nda go gbóo ꞌbe ní, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ moko ené e. Geré zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ ndá ꞌbɨ ené lolụ ro owụ́ wá, roa eme yị́ ené go.”
JOH 4:52 Zɨ́a ndúꞌyúlúgu yée kɨ́dí, “Ndíyá née ụkụ́ gɨ roa sịndị́ kadra ꞌdi? Zɨ́ ꞌyị moko ené ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ledre née mengị roné karana kutrú gɨ do kacɨ́ yana kadra, sɨmɨ sịndị́ kadra kị́éꞌdo.”
JOH 4:53 Geré zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ née sómụ́ndíki sịndị́ kadra bɨ Yésụ odro zɨ́a sɨmɨ a kɨ́dí, “Ndá sị́kpị mɨmbéꞌdeyị́ ꞌdága wá, ndáꞌba mu zɨ́ye ꞌbe íri, bɨsinyí ledre mengị ené owụ́ née wá ní.” Gɨ zɨ́ ledre bɨ mengị roné née ní, zɨ́ oꞌdo née ị́nyịyé za kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá ṇgúṇgu ledre Yésụ.
JOH 4:54 Née go ngíti mongụ́ ledre gɨ dongará mɨngburoko ledre ga bɨ Yésụ mengị yée gbre sɨmɨ Galiláya sɨmɨ bɨ ogụ gɨ sɨmɨ Yụdáya ní.
JOH 5:1 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ ore ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ro ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e íri.
JOH 5:2 Ngíti gị́ṛị́ndị́ iní nɨ kóo bo sɨmɨ Yerụsaléma gbóo kɨ́ mbotụ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a mbotụ kábịṛị́kị e ní, ndolonɨ́ Beteseyị́da kɨ́ tara Aráma. Iciꞌdikínɨ́ kóo kpíkí kɨ́ mɨngburoko kụ́tụ́ e ịnyị.
JOH 5:3 Kacɨ́ kadra mbá, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá e ndịsịnɨ́ ndị́sị cigí iní máa née íri ꞌdii. Yée ga bɨ komoyé nda, yée ga bɨ kɨ́ umbu sịndị́ye, nda kɨ́ yée ga bɨ mɨgịgị́ṛị́ e ní.
JOH 5:4 Gɨ zɨ́a, uwúnɨ́ kóo yaá maláyika ꞌbɨ Lomo ndịsị lengbe ógụ ndị́sị ndítí sɨmɨ iní née ore, zɨ́ iní máa née ndị́sị kádané gbuwa, gbuwa, gbuwa. ꞌYị ndíyá máa wo bɨ utúụtụ roné go ne ꞌdáꞌdá sɨmɨ iní née gɨ zɨ́ lafúne ní, geré zɨ́ ndíyá ené ụ́kụ́ne gɨ roa.
JOH 5:5 Dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ndíyá ga gére née ore, ngíti ꞌyị luru nɨ kóo bo, oꞌdo máa née mengị kóo go bi sɨmɨbi cị́ kéṛị́ a doa sokó doa ịnyị doa ota (38).
JOH 5:6 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ dongará ꞌyị ndíyá ga gére née íri ní, geré zɨ́ komoa útúne ro oꞌdo ꞌyị luru née, gɨ zɨ́a Yésụ owo kóo go kɨ́ roné kɨ́dí oꞌdo née luꞌbú kɨ́ ndíyá bi go. Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Áyí kɨ́ ꞌbú ị́nyị gɨ do ndíyá née doyị́?”
JOH 5:7 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Áko, mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ndaá romá wá. Sɨmɨ bɨ iní née nɨ go káda ní, máaka íci romá mɨíci yá, ezemá bɨ yị́ ené kɨ́ owụ́ rokoꞌbụné ní, ꞌdiya ndití yị́ ené go fị ne.”
JOH 5:8 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu, ꞌdíꞌbi sáka eyị́ zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe.”
JOH 5:9 Kɨ́ráwu zɨ́ oꞌdo née ị́nyịógụné ꞌdága, ꞌdíꞌbi sáka ené, yóó do ndáꞌbané ꞌbe. Ledre máa née mengị kóo roné née sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
JOH 5:10 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko manda ꞌbɨ Yụ́da e onzónɨ́ komoyé ro oꞌdo bɨ ịnyị gɨ do ndíyá ba kɨ́ sáka ené doné ní, geré zɨ́ Yụ́da ga gére née máda wo oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Née kenée ꞌdi, tɨ́ bɨ ówo bú karaba Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, zɨ́yị ị́mbị́ éyị́ sɨmɨ a ꞌduꞌdorụ́ ndítíꞌdófụ do lorụ go.”
JOH 5:11 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ledre amá nda, oꞌdo bɨ sịkpị máa gɨ do ndíyá ní, úku ledre ne zɨ́ma kɨ́dí máꞌdíꞌbi sáka amá mu zɨ́ma ndáꞌbamá ꞌbe.”
JOH 5:12 Yụ́da ga gére née ya zɨ́a ní, “Oꞌdo máa née náambi, bɨ uku ledre zɨ́yị ya ꞌdíꞌbi sáka éyị́ mu zɨ́yị ndáꞌbayị́ ꞌbe ní?”
JOH 5:13 Oꞌdo née, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị e ofụnɨ́ go ní, toso Yésụ luyú yị́ ené komoyị́ go, Yésụ olụ́okpó kpá yị́ ené go dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore née.
JOH 5:14 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ oꞌdo bɨ kóo Yésụ sịkpị wo gɨ do ndíyá ní ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ Yésụ lúrúndíki wo íri. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị, káa zɨ́ bɨ ómo go ní, ndá lolụ lúyú ledre wá, káa bɨ ngíti mongụ́ bɨsinyí ledre nɨ méngị yị́ị ke.”
JOH 5:15 Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné gɨ ore ndéréne úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kóo sịkpị máa gɨ do ndíyá ní ịrịa Yésụ.”
JOH 5:16 Geré zɨ́ Yụ́da ga gére née ódó somụ́ ledre gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ zɨ́a bɨ sịkpị kóo oꞌdo née gɨ do ndíyá sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní.
JOH 5:17 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kacɨ́ kadra mbá, Babá ndịsị fú lá méngị moko, Máa, mááyí kpá ndị́sị méngị moko.”
JOH 5:18 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née sínyíne ro mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née gbála. Zɨ́ye yéme royé gɨ ro úfu wo, nda lá gɨ zɨ́a bɨ mengị moko sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní wá, uku kpá ledre kɨ́dí Lomo nɨ ꞌBụné, ótoásá roné go kɨ́ Lomo.
JOH 5:19 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Owụ́ utúasá méngị ledre e kɨ́ roné wá, nɨ méngị dụụ́ ledre ga bɨ lurú ꞌBụné ndịsị méngị yée ní, gɨ zɨ́a éyị́ ga bɨ ꞌbụa ndịsị méngị yée ní, Owụ́ maꞌdáa nɨ méngị kpá wo.
JOH 5:20 Babá ꞌdódo tị́ꞌbị ledre ené e go za mbá zɨ́ma Owụ́ ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a otoofụ ꞌbúma go. Ngíti géyị mɨngburoko ledre e nɨyí aka fú bo nɨ ꞌdodo yée zɨ́ma. Sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị méngị ledre ga gére née ní, tarasé nɨ ndị́sị ị́drị́ mbá mɨị́drị́ kɨ́ lúrú yée.
JOH 5:21 Babá nɨ ꞌyị úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. Máa Yésụ, rokoꞌbụ ledre e nɨyí go zɨ́ma, Mááyí ndị́sị úru ꞌyị ga bɨ máíli go úru yée ní gɨ sɨmɨ umbu kpá kenée.
JOH 5:22 Gɨ zɨ́ kéyị née, ídísé ówo a kɨ́dí Babá iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e goó za mbá zɨ́ma,
JOH 5:23 gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sịyé óto úndrumá cé káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Babá ní. ꞌYị bɨ oto úndrumá wá ní, oto ené kpá úndru Babá bɨ kasaogụ Máa ní wá.
JOH 5:24 “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị uwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní, zɨ́a ṇgúṇgu a yaá Babá kasaogụ máa ne yá, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a. Máꞌdécị lolụ ngbanga roa wá, omo gɨ sɨmɨ umbu go. Nɨ yị́ ené go trịdrị.
JOH 5:25 Máúku zɨ́se maꞌdíi, éyị́ ga bɨ máúku ledreyé née sịndị́ kadra eyé nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ye méngị royé. Sịndị́ kadra maꞌdáa nɨ go tɨ́ ba. Máa Owụ́ ꞌbɨ Lomo, mááyí go kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma gɨ ro úru ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kɨ́ mɨkánda trịdrị, uyu andánɨ́ lolụ royé wá.
JOH 5:26 Gɨ zɨ́a Babá nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ íꞌbí trịdrị sɨmɨné. Iꞌbí kpá rokoꞌbụ ꞌbɨ íꞌbí trịdrị maꞌdáa née go zɨ́ma Owụ́ ꞌbɨ ené.
JOH 5:27 Née sị́ ledre bɨ Babá iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ma ní, gɨ zɨ́a mááyí Owụ́ ꞌbɨ ené.
JOH 5:28 “Sómụ́ ledre esé nda ídí sɨkala gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku née wá. Togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre máa née ogụ go yá, ꞌyị ga bɨ za mbá uyunɨ́ ní, mááyí ndólo yée kɨ́ kúrúma ꞌdága.
JOH 5:29 ꞌYị máa yée ga bɨ mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené kóo bɨlámáne ní, zɨ́ma íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ye. Yée máa ga bɨ kóo mɨméngị ledre eyé ndaá bɨlámáne wá ní, mááyí ꞌdóꞌdo yée kɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ odụ a ndaá ní.
JOH 5:30 Máméngị amá ledre máa yée ga bɨ ꞌbɨ amá ní wá, mándị́sị ꞌdécị ngbanga dụụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ Babá ukuiꞌbí yée zɨ́ma ní. Née sị́ ledre bɨ mándị́sị ꞌdécị ngbanga ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨlámáne ní. Máíli zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a kasaogụ máa ne.
JOH 5:31 “Togụ́ máúku yéme ledre gɨ romá zɨ́se kɨ́ romá yá, nɨ ídí ené zɨ́se káa zɨ́ ledre ṛanga ní, ṇgúṇgusé esé wá.
JOH 5:32 Ngíti ꞌyị ukuyeme kóo ledre gɨ romá go zɨ́se. Ledre bɨ uku gɨ romá ní nɨ maꞌdíi.
JOH 5:33 “Kásasé kóo ngíti géyị ꞌyị esé e ndéré ndúꞌyú Yiwáni ꞌyị íꞌbí babatị́za. Ledre ga bɨ kóo uku yée zɨ́se gɨ romá ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e.
JOH 5:34 Máúku zɨ́se, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí mátóro dụụ́ do ledre bɨ Yiwáni uku gɨ romá ní wá. Máúkuógụ ledre Yiwáni maꞌdáa gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní. Togụ́ ṇgúṇgusé ledre ga bɨ uku yée gɨ romá ní go yá, ásé ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo.
JOH 5:35 Yiwáni nɨ kóo cé káa zɨ́ ꞌyị bɨ ụndụ phoꞌdụ kɨ́ ndụlụ útú kɨ́e zɨ́se ꞌdáꞌdá gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sị ndérése kacɨ́ nyárá bi káa bɨ ásé ꞌdíkí ní ke. ꞌDíꞌbisé bɨlámá ꞌdódo ledre ga gére née lá kɨ́ sị́lị́ kị́éꞌdo, luꞌbú kpá wá zɨ́se ónzóóto a.
JOH 5:36 “Abú kenée ndotó, éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní, Babá iꞌbí rokoꞌbụyé zɨ́ma ne romonɨ́ do ledre ga bɨ Yiwáni uku yée zɨ́se ní. Ore, moko ga bɨ máméngị yée ní, ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí, Babá kasaogụ máa ne méngịónzó yée.
JOH 5:37 Lúrúsé aka, za cụ́ kụṛụꞌbụ Babá bɨ kasaogụ máa ní, lúrúsé wo kɨ́ komosé wá, úwúsé kpá gbawá kúrúa kɨ́ mbílíse. Uku mbigí ledre gɨ romá go za fúó.
JOH 5:38 Ledre ga bɨ Babá uku yée gɨ romá ní, idí ṇgúṇgusé bo, káa bɨ ṇgúṇgusé go kɨ́dí Babá kasaogụ máa née.
JOH 5:39 Ndị́sịsé ólo mɨéké kúrú Lomo za kɨ́ sómụ́ ledre esé mbá gɨ zɨ́a ílisé gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Sómụ́sé kɨ́dí ꞌyị íꞌbí trịdrị maꞌdáa zɨ́ ꞌyị e ní ꞌbe náambi, mbé fú máa bɨ mɨéké kúrú Lomo ndịsị ódro gɨ romá ní.
JOH 5:40 Sara bɨ ṇgúṇgusé ledremá wá ní, mááyí nda íꞌbí lárá trịdrị máa née zɨ́se káa be ꞌdi?
JOH 5:41 “Ndị́sịsé sómụ́ ledre kɨ́dí, máúku ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a máíli ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị mbófo máa? Ɨ́ꞌɨ, née ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá.
JOH 5:42 Máówo bú kɨ́dí, ótosé esé ꞌbú Lomo dosé wá.
JOH 5:43 Lúrúsé aka lá ledre bɨ méngịsé ní, tɨ́ bɨ Babá kasaogụ máa ne dongaráse ní, ꞌdíꞌbisé esé máa sɨmɨ sụmụ wá. Togụ́ ngíti ꞌyị ogụ nda ne kɨ́ ꞌbɨ ené ledre ené ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí yá, zɨ́se ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ.
JOH 5:44 Ásé ṇgúṇgu ledremá lárá a kɨ́e ꞌdi togụ́ ílisé óto yị́ esé ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ do bɨ zɨ́ye ndị́sịyé mbófo sée ní? Nɨ kóo ídí mɨútúásáne zɨ́se óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se wá?
JOH 5:45 “Ndásé sómụ́ ledre kɨ́dí gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku née, mááyí go íꞌbí ngbángáse zɨ́ Babá ní wá. Mụ́sa bɨ kóo eké lorụ zɨ́se óto sómụ́ ledre esé mbá roa ní, nɨ íꞌbí ngbángáse ne zɨ́ Lomo.
JOH 5:46 Idí ṇgúṇgusé ledre ga bɨ Mụ́sa eké yée ní bo yá, kɨ́dí ṇgúṇgusé ledremá go. Gɨ zɨ́a eké ledre ga gére née mbá gɨ romá.
JOH 5:47 Sara bɨ ngárá ṇgúṇgusé lolụ ledre ga bɨ Mụ́sa eké yée ní wá ní, ásé nda ṇgúṇgu ledremá lárá a káa be ꞌdi?”
JOH 6:1 Nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ Yésụ ị́nyịné kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ꞌdógụ mɨkavu Galiláya bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndólo a mɨkavu ꞌbɨ Tịbérịya ní.
JOH 6:2 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kóo kpá lódụ́ wo gị sága ꞌdí ꞌdí íri gɨ zɨ́a owoyemenɨ́ go kɨ́dí nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ sị́kpị ꞌyị e gɨ do ndíyá zɨ́ne.
JOH 6:3 Nda go sága íri, zɨ́ Yésụ ndéré ndị́sịné gá do bi ekị́ekị́ ꞌdága zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ógụ ndị́sịyé gbaá cigí a.
JOH 6:4 Ledre máa née mengị kóo roné née sɨmɨ bɨ ngíti sị́lị́ idíaká go cúkuꞌdée zɨ́ Yụ́da e méngị Ayímbi eyé bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Umbuokpó ní.
JOH 6:5 Yésụ nɨ lúrú bi ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go mutruu ndị́sị ógụ. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Phị́lịpo ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne kɨ́dí, “Phị́lịpo, azé ndíki éyị́ mɨánu íꞌbí a zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ánu a gɨ ꞌda?”
JOH 6:6 Yésụ owo éyị́ bɨ née ili méngị a ní bú, nduꞌyú Phị́lịpo tɨ́ lá gɨ ro úzu sómụ́ ledre ꞌbɨ Phị́lịpo kɨ́e togụ́ owo rokoꞌbụ bɨ née nɨ kɨ́e ní bú yá.
JOH 6:7 Zɨ́ Phị́lịpo úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị, ꞌyị ga gére née ofụnɨ́ go, késị́ bɨ zɨ́ze úgú éyị́ mɨánu kɨ́e zɨ́a ásáne kɨ́ye ní ndaá. Abú késị́ maꞌdáa nɨ gáa kpá bo zaá mongụ́ne yá, utúasá fú lá úgú éyị́ mɨánu zɨ́a ásáne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née wá.”
JOH 6:8 Sɨmɨ ledre née ní, geré zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Andiríya lúndu Simúna Pétero ní, ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí,
JOH 6:9 “Maꞌdíi mongụ́ ꞌyị, éyị́ ndaá. Odụ éyị́ bɨ máówo ní, tɨ́ lá ngíti owụ́ nɨ ona kɨ́ ambata e zɨ́ne ịnyị (5) kɨ́ mɨnzéré kénzé e gbre, née ndaá kpá kú éyị́ bɨ do úku ledre a gɨ ro tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa zɨ́ ga gére née wá.”
JOH 6:10 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ídísé úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née idínɨ́ ndị́sị za mbá bi.” Zɨ́ye ndị́sịyé mbá bi do bɨlámá mɨmomoli ngoru súwú e. Yaꞌdá e nɨyí ꞌbɨ eyé kóo álifu ịnyị (5,000).
JOH 6:11 Zɨ́ Yésụ ꞌdíꞌbi ambata bɨ owụ́ née iꞌbí ní zɨ́a sị́kpị a zɨ́ Lomo ꞌdága, zɨ́a íni ini zɨ́ Lomo idí íꞌbí úndru sɨmɨ a. Zɨ́a íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e idínɨ́ ífi yée zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́a íni ini gɨ ro kénzé ga bɨ gbre née kpá kenée. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ánu éyị́, zɨ́ye léreyé mbá zɨ́ éyị́ mɨánu ídíákáne.
JOH 6:12 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ídísé ótoyéme ngítí éyị́ mɨánu bɨ idíaká née bɨlámáne káa bɨ nɨyí sínyí.”
JOH 6:13 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ꞌdóꞌdụ́ ꞌdúcu gbété e za ꞌdényé sokó doa gbre (12) kɨ́ ngítí éyị́ mɨánu bɨ ꞌyị e lereomonɨ́ gɨ sɨmɨ ambata ga bɨ gáa dụụ́ ịnyị (5) kɨ́ mɨnzéré kénzé e cigíne dụụ́ gbre ní.
JOH 6:14 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née lurúnɨ́ mongụ́ ledre bɨ Yésụ mengị kenée ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Ba nda gbékpị́ ꞌyị wá, ba go nébị bɨ kóo ekénɨ́ ledre a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Lomo nɨ kásaógụ wo gɨ komo ere do sogo káṇgá ní, ogụ goó ne.”
JOH 6:15 Sɨmɨ bɨ Yésụ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére née nɨ go gɨ ro óto gága née káa do ngére doyé ní, zɨ́a ị́nyị ené gɨ dongaráye gɨ ore lá ndoo ndéré ékị́ ndị́sị ené gbála do ngíti mongụ́ bi ekị́ekị́ ngúcuné gɨ zɨ́a ili ené ledre maꞌdáa do méngị a kenée wá.
JOH 6:16 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ a née, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ị́nyịyé ndéréye kóꞌdụ́ mɨkavu íri.
JOH 6:17 Kadra nɨ nda go útú, Yésụ ndaá aka íri fú lá wá. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ékị́ye sɨmɨ ngíti kuṛúngba gɨ ro zɨ́ye ꞌdógụ bi sága gɨ ꞌdí keṛị́ ndéréye sɨmɨ ngíti owụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Kapáranawúma ní.
JOH 6:18 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka lá cịkị yana iní ꞌdogụnɨ́ aka bi wá ní, zɨ́ mongụ́ síli ógụné rịị kpị kpị kpị kpị, zɨ́ iní ndị́sị kị́zịné bɨsinyíne née ndaá ledre wá.
JOH 6:19 Nɨyí kpá fú mɨndéréye. Sɨmɨ bɨ nɨyí nda go za gbála sɨmɨ yana iní ní, zɨ́ye lúrúndíki Yésụ nɨ go ndị́sị ógụ ꞌdị́yị roné mɨꞌdí zɨ́ye gá gá gá gɨ do iní. Zɨ́ ngịrị méngị yée bɨsinyíne.
JOH 6:20 Zɨ́ Yésụ úku kúrúne zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé éré ngịrị wá, née máa Yésụ.”
JOH 6:21 Zɨ́ síli ílíne ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née vịị. Zɨ́ Yésụ ógụ ékị́ne zɨ́ye sɨmɨ kuṛúngba, ꞌdiya káa ní zɨ́ye ndéréógụyé do gbúṛóngó kɨ́ꞌdí bɨ gáa ilinɨ́ ndéré ní.
JOH 6:22 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ karana Yésụ iꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye ní ndị́sịyé gámásóꞌdo wo. Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ karana nɨyí aka kɨ́ Yésụ kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e mbá do bi kị́éꞌdo íri ní, kuṛúngba nɨ lá dụụ́ kị́éꞌdo. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba maꞌdáa ꞌdógụ bi sága, Yésụ ndaá ꞌbɨ ené dongaráye wá.
JOH 6:23 ꞌDiya káa ní, zɨ́ ngíti géyị kuṛúngba e ógụyé gɨ sɨmɨ gara bɨ Tịbérịya ní gị kɨ́ꞌdí bɨ Ngére Yésụ iꞌbí éyị́ mɨánu karana zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e álifu ịnyị ní.
JOH 6:24 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née lurúnɨ́ bi gɨ ro Yésụ má, lurúndikinɨ́ wo kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e mbá wá ní, zɨ́ ꞌyị máa ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi gɨ ro Yésụ née ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba ga bɨ gáa ogụnɨ́ ní ndéréye gámásóꞌdo Yésụ sɨmɨ Kapáranawúma.
JOH 6:25 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née nderé ndikinɨ́ Yésụ sɨmɨ Kapáranawúma sága mɨkavu gɨ ꞌdí keṛị́ ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, bɨ ngárá lurúzé kpá yị́ị kɨ́ ékị́ sɨmɨ kuṛúngba gɨ ꞌdáa wá ní, ógụ yáa ꞌdiya lárá a káa be ꞌdi, bɨ azé ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị sága ꞌdáa ba?”
JOH 6:26 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máówo sómụ́ ledre esé née bú. Gámásóꞌdosé esé máa née gɨ zɨ́a bɨ ówosé go kɨ́dí mááyí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị mɨngburoko ledre e ní wá. Gámásóꞌdosé máa lá gɨ zɨ́a bɨ máíꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́se ní.
JOH 6:27 Ndásé óto komosé lá dụụ́ ro gbékpị́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ụ́kụ́ mɨụ́kụ́ káa zɨ́ éyị́ mɨánu ní wá. Ídísé óto komosé romá Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, gɨ zɨ́a mááyí óto sée máa zɨ́se ídíse trịdrịsé za fí. Mááyí dụụ́ máa ꞌyị bɨ Babá Lomo iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e.”
JOH 6:28 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, éyị́ bɨ idízé méngị a zɨ́ze ídíze gɨ zɨ́a mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ꞌdi?”
JOH 6:29 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ídísé ṇgúṇgu ledremá gɨ zɨ́a kasaogụ máa ne.”
JOH 6:30 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Togụ́ kenée yá, ídí mu méngị ngíti ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní zɨ́ze lúrú a kɨ́ komozé gɨ do bɨ zɨ́ze ṇgúṇgu ledreyị́. Éyị́ nɨ bo áyí méngị a?”
JOH 6:31 Ukuzé kenée gɨ zɨ́a, sɨmɨ bɨ kóo bulúnduzé e Isɨréle e nɨyí sɨmɨ yana súwú gbála ní, ndịsịnɨ́ kóo ánu éyị́ mɨánu bɨ ngúru mongụ́ ezé Mụ́sa ndịsị íꞌbíógụ a zɨ́ye gɨ komo ere ndịsịnɨ́ ndóló a Mána ní. Ledre née mengị kóo roné tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa maꞌdáa eké sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “Lomo ndịsị kóo íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ komo ere.”
JOH 6:32 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Mụ́sa ndịsị ené kóo ne íꞌbíógụ éyị́ mɨánu zɨ́ bulúndusé ga gére née gɨ komo ere wá. Babá iꞌbíogụ éyị́ mɨánu ga gére née ne zɨ́ Mụ́sa, zɨ́ Mụ́sa nda lá íꞌbí a zɨ́se.”
JOH 6:33 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, mááyí máa mbigí éyị́ mɨánu ꞌbɨ Lomo bɨ ogụ gɨ komo ere gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e.”
JOH 6:34 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, togụ́ kenée yá, utúasá mɨútúásá zɨ́yị íꞌbí éyị́ mɨánu bɨ ógụ kɨ́e gɨ komo ere née zɨ́ze ánu a káa bɨ ꞌbú nɨ fú ndị́sị méngị zée kacɨ́ kadra mbá ke.”
JOH 6:35 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Kụṛụꞌbụmá, mááyí máa éyị́ mɨánu bɨ gɨ komo ere ndịsị íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ ꞌyị e ní. ꞌYị bɨ ṇgúṇgu ledremá go, zɨ́a ndị́sịné lódụ́ kacɨ́ma ní, ꞌbú kɨ́ kodró mengịnɨ́ lolụ wo wá.
JOH 6:36 Tɨ́ káa zɨ́ bɨ mándị́sị úku a zɨ́se ní, abú lúrúsé máa go tɨ́ kɨ́ komosé yá, ílisé esé ṇgúṇgu ledremá fú lá wá.
JOH 6:37 Abú kenée ndotó, ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go, utúasánɨ́ go kacɨ́ komo Babá káa do ꞌyị e amá e ní, máóyó amá sogomá zɨ́ye wá.
JOH 6:38 Gɨ zɨ́a máógụ amá gɨ ro méngị ledre ga bɨ máíli yée ní wá. Babá kasaogụ máa méngị dụụ́ ledre ené e.
JOH 6:39 Babá ili máídí ndị́sị ꞌbáꞌbá ꞌyị ga bɨ née iꞌbí yée go zɨ́ma née káa bɨ ngúruyé nɨ lúyú ledre ke. Máídí ꞌbáꞌbá yée kenée, gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ ꞌyị e ní, sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga.
JOH 6:40 Babá ili kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní, idínɨ́ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. Née sị́ ledre bɨ ili Máídí ndị́sị ꞌbáꞌbá yée gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ní.”
JOH 6:41 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí née nɨ éyị́ mɨánu bɨ Lomo kasaogụ gɨ komo ere ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née tónóye úku mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre dongaráye kɨ́dí nɨ úku ledre yaá, “Mááyí éyị́ mɨánu gɨ komo ere lárá a káa be ꞌdi?
JOH 6:42 Tɨ́ bɨ owozé wo bú nɨ wotị́ Yoséfa ní. Owozé ezé nda Yoséfa maꞌdáa kɨ́ meꞌbené née ba cakaba. Nɨ úku lárá ledre kɨ́dí née ogụ gɨ komo ere káa be ꞌdi?”
JOH 6:43 Geré zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Ótoómosé ledre cayi esé ga gére née ꞌdáꞌba.
JOH 6:44 Máúku zɨ́se, ꞌyị bɨ nɨ útúásá ídíne káa do ꞌyị amá ní, dụụ́ wo bɨ ṇguṇgu ledremá go, zɨ́ Babá íꞌbí wo zɨ́ma ní. Mááyí ndị́sị ꞌbáꞌbá wo gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ngbanga.
JOH 6:45 Ngíti géyị nébị ga bɨ kóo ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌdá ní ekéomonɨ́ kóo go sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ‘Lomo nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e.’ ꞌYị máa yée ga bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre ga bɨ Babá nɨ ꞌdódo a zɨ́ye ní, nɨyí ídí mbigí ꞌyị amá e.
JOH 6:46 “ꞌYị bɨ lurú Babá Lomo go kɨ́ komoné ní ndaá. Málúrú wo dụụ́ máa gɨ zɨ́a máógụ máa gɨ zɨ́a gɨ komo ere gɨrí.
JOH 6:47 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a.
JOH 6:48 Gɨ zɨ́a mááyí máa éyị́ mɨánu bɨ ndịsị óto ꞌyị, zɨ́ ꞌyị ídíne trịdrịné za fí ní.
JOH 6:49 Sómụ́ndíkisé esé ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi, bɨ kóo bulúndusé e anunɨ́ lá dụụ́ gbékpị́ éyị́ mɨánu ní nɨyí karaba bo, mbé uyunɨ́ go mbá.
JOH 6:50 Mbigí éyị́ mɨánu nɨ wo bɨ Babá kasaogụ gɨ komo ere ní. Togụ́ ꞌyị anu éyị́ mɨánu máa wo née go yá, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
JOH 6:51 Mááyí máa éyị́ mɨánu bɨ nɨ trịdrị bɨ Babá kasaogụ gɨ komo ere ní. Togụ́ ꞌyị anu kụṛụꞌbụmá go yá, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a. Gɨ zɨ́a Babá kasaogụ máa ógụ úyumá do sogo káṇgá gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.”
JOH 6:52 Geré zɨ́ Yụ́da ga gére née tónóye úku ledre dengbị́ye oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, oꞌdo née nɨ íꞌbí kụṛụꞌbụné zɨ́ze ánu a lárá a káa be ꞌdi?”
JOH 6:53 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí, togụ́ ánusé kụṛụꞌbụmá zɨ́se éwé sámamá wá, máútúásá íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́se wá.
JOH 6:54 Tɨ́ maꞌdíi, ꞌyị máa wo bɨ nɨ ánu kụṛụꞌbụmá, zɨ́a kpá éwé sámamá ní, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a sɨmɨ bɨ karanée mááyí úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu, kadra ꞌdécị ngbanga ní.
JOH 6:55 Kụṛụꞌbụmá romo do gbékpị́ éyị́ mɨánu. Togụ́ ꞌyị anu kụṛụꞌbụmá, zɨ́a kpá éwé sámamá yá, ꞌbú kɨ́ kodró mengịnɨ́ lolụ wo wá.
JOH 6:56 ꞌYị máa wo bɨ anu kụṛụꞌbụmá, zɨ́a kpá éwé sámamá ní, azé kéne go éyị́ kị́éꞌdo.
JOH 6:57 Gɨ zɨ́a Babá bɨ kasaogụ máa ní nɨ yị́ ené trịdrịné za fí. Née sị́ ledre bɨ mááyí gɨ zɨ́a kpá trịdrịmá za fí ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, togụ́ ꞌyị anu kụṛụꞌbụmá go yá, nɨ kpá ídí trịdrịné za fí.
JOH 6:58 Mándá ꞌbɨ amá gbékpị́ éyị́ mɨánu bɨ kóo bulúndusé e ndịsịnɨ́ ánu a zɨ́ye úyuónzó royé mbá ní wá. Mááyí mbigí éyị́ mɨánu bɨ ogụ gɨ komo ere ní, togụ́ ꞌyị anu kụṛụꞌbụmá yá, nɨ ídí trịdrịné za fí.”
JOH 6:59 Née ledre ga bɨ kóo Yésụ ndịsị ꞌdodo yée zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro sɨmɨ owụ́ gara bɨ Kapáranawúma ní.
JOH 6:60 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ uwúnɨ́ ledre ga bɨ Yésụ ꞌdódo yée kenée ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre dengbị́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, owozé ezé ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ uku yée née wá. Ambí nɨ útúásá méngị ledre máa ga gére née ne?”
JOH 6:61 Zɨ́ Yésụ ówo sómụ́ ledre bɨ sɨmɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére ní téké zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Bi sinyí rosé née gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku zɨ́se née ní?
JOH 6:62 Sara togụ́ bɨ lúrúsé nda máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí kɨ́ ndáꞌbalúgu romá komo ere kɨ́ꞌdí bɨ kóo máógụ ní, ásé nda úku a yaá ꞌdi?
JOH 6:63 Trịdrị bɨ za fí ní ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbíógụ a ne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. Gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí utúasá íꞌbíógụ trịdrị wá. Ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se née nɨyí óto sée zɨ́se ídíse kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a mááyí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ma.
JOH 6:64 Máówo bú ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo dongaráse ṇguṇgunɨ́ eyé ledremá wá.” Yésụ owo bú kɨ́dí ngíti ꞌyị nɨ bo dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e ṇguṇgu ené ledrené wá, nɨ karanée íꞌbí ngbángáne.
JOH 6:65 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Née sị́ ledre bɨ máúku ledre zɨ́se gɨ zɨ́a kɨ́dí ꞌyị bɨ nɨ ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, dụụ́ wo bɨ ṇguṇgu ledremá go zɨ́ Babá íꞌbí wo zɨ́ma ní.”
JOH 6:66 Gɨ zɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée kenée ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née báyiyé do ótoómo kɨ́ lódụ́ wo.
JOH 6:67 Zɨ́ Yésụ óyó komoné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga bɨ sokó doa gbre ní kɨ́dí, “Sara sée, ásisé ꞌbɨ esé kpá go, ásé go ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ma?”
JOH 6:68 Zɨ́ Simúna Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, ngíti ꞌyị yómo ꞌyị e gɨ do kacɨ́yị ba ndaá, odụ ꞌyị yómo ꞌyị e nɨ dụụ́ yị́ị, otoomozé ezé kacɨ́yị wá.
JOH 6:69 Owoyemezé yị́ị go bɨlámáne, áyí mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ze ṇgúṇgu ledreyị́.”
JOH 6:70 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “ꞌBe tɨ́ kenée mbị́, lúrú aka dongaráse ga bɨ sokó doa gbre mágélé sée ní, ngíti ꞌyị nɨ bo kị́éꞌdo ili ꞌbɨ ené yị́ ené ledre ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e.”
JOH 6:71 Yésụ uku née ledre Yụ́da wotị́ oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Simúna Keriyóta wo bɨ kóo iꞌbí ngbángá Yésụ maꞌdáa ní.
JOH 7:1 Gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre ga gére née mbá, zɨ́ Yésụ yéme roné aka ndị́sị ené fú sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ore. Ili aka ené ndéré sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní wá gɨ zɨ́a mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da maáge yemenɨ́ royé goó gɨ ro úfu wo.
JOH 7:2 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ngíti Ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a kɨ́dí, Ayímbi ꞌbɨ ndị́sị sị́ kụ́tụ́ ní nɨ go gbóo.
JOH 7:3 Née ní, zɨ́ lúndu Yésụ ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ndá ndị́sị lá dụụ́ sɨmɨ Galiláya ona wá, káa zɨ́ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ayímbi nɨ go gbóo ba ní, ídí ndéré sɨmɨ Yụdáya gɨ ro zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ yị́ị ga bɨ yóko royé íri née, lúrú mɨngburoko ledre ga bɨ áyí méngị yée ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledreyị́.
JOH 7:4 Bɨlámá a ídí ólụ́ógụ zɨ́ye do nyárá bi togụ́ íli tí gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówoyị́ kɨ́ mɨméngị ledre eyị́ e mbá ní.”
JOH 7:5 Ledre ga bɨ lúnduga ukunɨ́ née ndanɨ́ eyé gɨ yana mɨmbéꞌdeyé wá gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ eyé ledre a wá.
JOH 7:6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ lúnduné ga gére née kɨ́dí, “Máútúásá aka ndéré lá kenée wá, gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndéréma íri utúasá aka gɨ zɨ́ Babá wá. Útúásásé bú ndéré gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre esé e nɨyí yị́ eyé mbá do sị́lị́se.
JOH 7:7 Gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ bi ndịsị éme ro ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́ye ní, sogónɨ́ eyé sée wá. Ndịsịnɨ́ sógó máa mɨsógó gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku lóko bɨsinyí ledre eyé gburá gburá gburá doyé ní.
JOH 7:8 Káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Ayímbi utúasá go ní, ndérésé mu sɨmɨ Ayímbi máa íri. Máútúásá aka ndéré wá gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndéréma ogụ aka wá.”
JOH 7:9 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ye ótoómo wo cịkị sɨmɨ Galiláya ore.
JOH 7:10 Nda zaá ndoo gɨ ꞌdáꞌba sɨmɨ bɨ lúnduga nderéokpónɨ́ go sɨmɨ Ayímbi ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa ị́nyịné lódụ́ kacɨ́ye gɨ ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a ili ené zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lúrú née íri wá.
JOH 7:11 Abú kenée ndotó, Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ Ayímbi íri ní, yemenɨ́ royé go nzíyiyé ndị́sị óndó Yésụ. Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ndúꞌyú ledre kɨ́dí, “Oꞌdo ba komo ꞌyị e utú roa wá ní, nɨ ꞌda?”
JOH 7:12 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé sɨmɨ Ayímbi ore ní, ambá ledre bɨ ndịsịnɨ́ úku a ní dụụ́ ledre Yésụ. Ngíti géyị ꞌyị e ya kɨ́dí, “Oꞌdo Yésụ née, nɨ bɨlámá ꞌyị.” Zɨ́ ngíti géyị úku ꞌbɨ eyé kɨ́dí, “Ótoómosé ꞌyị, bɨlámá ꞌyị ꞌdi. Mongụ́ ꞌyị ṛanga née.”
JOH 7:13 ꞌYị bɨ zɨ́a tóroné úku ledre Yésụ fúó ní ndaá, gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née káa bɨ nɨyí zíngi ke.
JOH 7:14 Zɨ́ Yésụ ndị́sịné tɨ́ kenée e, sɨmɨ bɨ Yụ́da mengịogụnɨ́ Ayímbi go mburu yana, ngítí sị́lị́ ꞌbɨ mɨụ́kụ́ a nɨ aka fú ꞌdáꞌdá ní, zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné gɨ dongará ꞌyị e gɨ ore ndoo ndéré ólụ́ne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
JOH 7:15 Zɨ́ ledre ga bɨ Yésụ ndịsị ꞌdódo yée ní ꞌdíꞌbi do tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko Yụ́da e mbá mɨꞌdíꞌbi. Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba ndiki mongụ́ ówo ledre bɨ káa ba gɨ ꞌda, bɨ ngárá ꞌdódonɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a wá ní.”
JOH 7:16 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí mándị́sị ꞌdódo zɨ́se née lá ledre amá, née ledre ꞌbɨ ꞌyị bɨ Kasaogụ máa gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo yée zɨ́se ní.
JOH 7:17 ꞌYị ga bɨ iꞌbí royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Lomo ní, nɨyí geré ówo a kɨ́dí, mándị́sị ꞌdódo ba ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndaá ꞌbɨ ené ledre amá kɨ́ romá wá.
JOH 7:18 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre gɨ royé kɨ́ royé ní, ilinɨ́ gɨ ro do ndị́sị ꞌyị mbófo yée. Máa, mándị́sị ꞌdódo ꞌbɨ amá zɨ́se maꞌdíi ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị bɨ kasaogụ máa ní, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé mbófo wo gɨ royé. Née sị́ ledre bɨ lúyú ledre ndaá sɨmɨ ꞌdódo ledre amá e gɨ zɨ́a wá ní.
JOH 7:19 Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí Mụ́sa ekéomo lorụ zɨ́se, sara bɨ méngịsé lolụ ledre bɨ lorụ ili ní wá ní, zɨ́se nda yéme rosé gɨ ro úfu máa ní, zée kése ambí nɨ ꞌyị lúyú ledre ne?”
JOH 7:20 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a ịrị́ ịrị́ kɨ́dí, “Dokéké bɨ sɨmɨyị́ née, úku ledre kenée ambí ilinɨ́ úfu yị́ị ne?”
JOH 7:21 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku ledre née zɨ́se kenée gbékpị́e wá, lúrúsé aka ledre ga bɨ kóo ndị́sịsé úku sínyi yée zɨ́ma sɨmɨ bɨ kóo másị́kpị ngíti oꞌdo gɨ do ndíyá sɨmɨ sị́lị́ esé ní.
JOH 7:22 Bulúndusé e ukunɨ́ kóo ledre káa do lorụ ꞌbɨ ónzó owụ́ e ngbuṛu, zɨ́ Mụ́sa kóo ékéómo ledre máa née kɨ́dí, togụ́ aránɨ́ owụ́ go, sị́lị́ ené ꞌbɨ ónzó wo ngbuṛu utúasá go yá, ídísé geré ónzó wo abú sị́lị́ máa née utú sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Ndaá bɨ ndị́sịsé go tɨ́ méngị a kenée ní wá?
JOH 7:23 Sara togụ́ bɨ ónzósé owụ́ ꞌbɨ esé e bú ngbuṛu sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro gɨ zɨ́a bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku kenée ní, zíngisé nda romá sɨmɨ bɨ másị́kpị za cụ́ kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí gɨ do ndíyá sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní gɨ ro ꞌdi?
JOH 7:24 Togụ́ ásé úku ledre gɨ romá yá, ídísé sómụ́ sogo a bɨlámáne kpó kpó kpó kí, káa bɨ ásé úku lúyú ledre e ke.”
JOH 7:25 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Yerụsaléma ga gére née ndị́sị ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Née ndaá laká oꞌdo bɨ mɨngburoko ꞌyị ezé e ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo wo gɨ ro úfu wo ba wá?”
JOH 7:26 Sara bɨ nɨ nda tɨ́ goó bɨ do nyárá bi ndị́sị ódro zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ba, mɨngburoko ꞌyị ezé ga ba ịtịnɨ́ lolụ wá ní, ala owoyemenɨ́ go kɨ́dí, “Née go Kɨ́résịto bɨ kóo Lomo uku ledre a ꞌdesị́ kɨ́dí née nɨ kásaógụ wo yómo ꞌyị e ní tée?”
JOH 7:27 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá Kɨ́résịto bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo ní wá. Oꞌdo née owozé ledre gɨ do bi a kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené e bú bɨlámáne. Idí née Kɨ́résịto bɨ Lomo ili kásaógụ wo ní yá, utúasázé ówoyéme ledre gɨ do bi a wá.”
JOH 7:28 Yésụ nɨ aka fú ndị́sị ꞌdódo ledre do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Úkusé kɨ́dí ówosé bi bɨ máógụ gɨ doa ní bú káa? Máúku zɨ́se, máógụ amá kɨ́ ꞌbɨ amá ledre wá. Wo bɨ nɨ maꞌdíi ní kasaogụ máa ne. Ówosé esé wo wá.
JOH 7:29 Máówoyéme wo dụụ́ máa, gɨ zɨ́a azé yị́ ezé kú kéne, kasaogụ máa kpá ne.”
JOH 7:30 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née útúne sɨmɨ Yụ́da e ꞌduo vuu bɨsinyíne. Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ ro ꞌdíꞌbi wo, ɨ́ꞌɨ, ꞌyị bɨ zɨ́a óto sị́lị́ne ro Yésụ ní ndaá gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbi wo utúasá aka ené e wá.
JOH 7:31 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yị́ eyé ledre Yésụ go. Nɨyí go ndị́sị úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, ba yị́ ené go tɨ́ Kɨ́résịto bɨ kóo Lomo uku ledre kásaógụ wo ní. Gɨ zɨ́a, mengị go tɨ́ za cé mɨngburoko ledre ga bɨ kóo Lomo uku ledreyé kɨ́dí nɨ ógụ méngị yée ní.”
JOH 7:32 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo e uwúnɨ́ ledre ga bɨ ꞌyị e ukunɨ́ kenée ní, zɨ́ye ị́nyịyé kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kása ngíti géyị asikíri eyé ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, idínɨ́ ndéré ꞌdíꞌbi Yésụ.
JOH 7:33 Sɨmɨ bɨ Yésụ nɨ aka kpá fú ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Utúasázé lolụ ndị́sị kése ngbángbáne wá, sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́ wo bɨ kasaogụ máa ní.
JOH 7:34 Ásé lúrú bi gɨ romá má, útúásásé ndíki máa wá gɨ zɨ́a bi bɨ mááyí ndéré doa ní útúásásé ógụ íri wá.”
JOH 7:35 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ndị́sịyé úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Ili ndéré ꞌda? Bɨ zɨ́a úku ledre kɨ́dí togụ́ née nderé go yá utúasázé ndíki née wá ní? Ayí ndéré sɨmɨ ngíti káṇgá kpị́ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Gịrị́gị e kɨ́ꞌdí bɨ kóo ngíti géyị bulúnduzé e nderénɨ́ ní gɨ ro zɨ́ne ꞌdódo ledre zɨ́ Gịrị́gị máa ga gére née íri?
JOH 7:36 Sara togụ́ kenée wá ní uku ledre kɨ́dí togụ́ née nderé go yá, utúasázé ndíki née wá ní káa be ꞌdi? Kpá kɨ́dí káṇgá bɨ née nɨ ndéré sɨmɨ a ní utúasázé ógụ sɨmɨ a wá ní káa be ꞌdi?”
JOH 7:37 Nda go kadra mongụ́ Ayímbi née go kadra mɨútú a. Zɨ́ Yésụ ị́nyịné úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore ní kɨ́dí, “Yị́ị bɨ ówo royị́ go kodró nɨ royị́ ní, ídí ógụ zɨ́ma gɨ ro iní mɨéwé.
JOH 7:38 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní kɨ́dí, ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, Lomo nɨ kása iní bɨ zɨ́a óto ꞌyị trịdrị za fí ní zɨ́a ndị́sị kúkúógụné sɨmɨ a, zɨ́ mɨmbéꞌde a ị́drị́ne fú lá mɨị́drị́ odụ rokinyi ené ndaá.”
JOH 7:39 Yésụ uku ené née ledre mbigí iní wá, uku yị́ ené née ledre ꞌDówụ́ Lomo kɨ́dí togụ́ née ndaꞌbalugu roné go komo ere yá, née nɨ ídí kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ Lomo. Zɨ́ne kásaógụ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi za fí.
JOH 7:40 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ngíti géyị ị́nyịyé úku ledre kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo ba nɨ nébị, Lomo kásaógụ wo ne.”
JOH 7:41 Ngíti géyị ya, “Nɨ Kɨ́résịto bɨ ogụ ꞌyị yómo ꞌyị e ní.” Ngíti géyị ya, “Káṇgá bɨ Galiláya ní ndaá bi bɨ ꞌyị yómo ꞌyị e nɨ ógụ gɨ sɨmɨ a ní wá.
JOH 7:42 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ ógụ ené gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi, nɨyí ndíki wo sɨmɨ Beteléme kɨ́ꞌdí bɨ kóo Dawídi maꞌdáa ndịsị ní.”
JOH 7:43 Gɨ zɨ́ mɨúkulóꞌbó ledre e, zɨ́ sómụ́ ledre nda ídíne sɨmɨ do ꞌyị e go faa, utúasánɨ́ lolụ ídí kɨ́ sómụ́ ledre kị́éꞌdo gɨ ro Yésụ wá.
JOH 7:44 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ilinɨ́ ꞌbɨ eyé kóo go fú lá gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ maꞌdáa, Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị bɨ zɨ́a útúásáne óto sị́lị́ne roa gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní ndaá.
JOH 7:45 Má, zɨ́ ꞌyị ga bɨ mɨngburoko ꞌyị eyé e kasanɨ́ yée ndéré ꞌdíꞌbi Yésụ ní ndáꞌbaógụyé gbékpị́ e, Yésụ ndaá. Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kpá kɨ́ Farụsáyo e ndúꞌyú yaꞌdá ga bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ née kɨ́dí, “Oꞌdo máa née nɨ nda goó ꞌda?”
JOH 7:46 Zɨ́ yaꞌdá ga gére née úkulúgu ledre kɨ́dí, “ꞌDiꞌbiogụzé wo wá gɨ zɨ́a, tɨ́ bɨ ndịsịzé kése ona ní, ꞌyị bɨ zɨ́a aka ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo née ní ní ndaá.”
JOH 7:47 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née úkulúgu ledre oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Ṇgúṇgusé go ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née ní?
JOH 7:48 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo gɨ dongaráze kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ezé e mbá lúrúsé wo ṇguṇgu ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née go ní náambi? Ndaá.
JOH 7:49 ꞌYị ga bɨ lorụ ezé ndaá zɨ́ye kɨ́ ledrené owóowó wá, zɨ́ye nda ṇguṇgu yị́ eyé ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga née ní ní, Lomo idí íꞌbí ꞌdóꞌdo royé.”
JOH 7:50 Ledre ga gére née mengịnɨ́ kóo royé née mbá do komo Nịkodị́mo bɨ kóo nderé ódro kɨ́ Yésụ kɨ́ ndụlụ nɨ ngúruyé ní.
JOH 7:51 Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ndazé aka geré ꞌdíꞌbi oꞌdo née ꞌdóꞌdo wo wá, idízé aka úwú ledre gɨ tara a zɨ́ze ówo lúyú ledre ené kí gɨ zɨ́a lorụ ezé uku kenée.”
JOH 7:52 Zɨ́ lafúga úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku nda mbú bɨ káa lárá ledre ꞌdi, áyí go kpá ꞌyị ꞌbɨ Galiláya, ólo ndíki go kɨ́dí ngúru nébị ꞌbɨ Lomo nɨ bo nɨ ógụ gɨ sɨmɨ Galiláya?”
JOH 7:53 Nda gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ye báyiyé gɨ ore ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé e.
JOH 8:1 Nda gɨ do kacɨ́ a bɨ ꞌyị ga gére née bayinɨ́ ní, zɨ́ Yésụ ndéré ékị́ne do mongụ́ landa bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Olíva ní.
JOH 8:2 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, akpa kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́a ndáꞌbalúgu roné gɨrí ndéréne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yóko royé kpá ꞌdii kóꞌdụ́ a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye.
JOH 8:3 ꞌDódo ledre nɨ aka kpá fú ndéré, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ e lálaógụ ngíti kára, ogụ ndikinɨ́ wo ngbụ́rụ́ kɨ́ méngị ꞌberị. Zɨ́ye ólụ́ye kɨ́ kára máa née ru dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née do óto wo tóroné kóꞌdụ́ Yésụ kenée.
JOH 8:4 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ogụzé kɨ́ kára ba kóꞌdụ́yị gbékpị́e wá, luyú ledre. Otoomo oꞌdo ꞌbɨ ené kenée zɨ́a ndéréne sóꞌdo ngíti oꞌdo bɨ kpị́ ní.
JOH 8:5 Nɨ mɨékéne zɨ́ze sɨmɨ lorụ bɨ gɨ zɨ́ Mụ́sa ní kɨ́dí, togụ́ kára luyú ledre go káa zɨ́ bɨ kára ba mengị ba yá, ꞌyị e idínɨ́ yóko royé óngbo wo kɨ́ tutú zɨ́a úyuné ꞌdáꞌba. Éyị́ bɨ idízé méngị e kɨ́e ní goó ꞌdi?”
JOH 8:6 Farụsáyo ga gére née ogụnɨ́ eyé zɨ́ Yésụ née kɨ́ mbigí ngbanga wá, gamásoꞌdonɨ́ yị́ eyé mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo. Zɨ́ Yésụ ndécị́ ené tí, do ndálané ndị́sị éké éyị́ do káṇgá kɨ́ nzisị́lị́ne.
JOH 8:7 Zɨ́ye kpá fú ndị́sị ị́rị́ye kɨ́ Yésụ idí úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú bɨ yée nduꞌyúnɨ́ wo kɨ́e ba. Zɨ́ Yésụ sị́kpịlúgu roné ꞌdága zɨ́a úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née kɨ́dí, “ꞌYị bɨ owo roné bú bɨlámáne kɨ́dí née ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, idí ꞌdíꞌbi tutú óngboụ́tụ kára née kɨ́e fị ne.”
JOH 8:8 Zɨ́ Yésụ ndálalúgu roné bi kpá fú ndị́sị éké ledre.
JOH 8:9 Sɨmɨ bɨ Farụsáyo ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ye báyiyé mbá mɨkékeṛị́a tonó kɨ́ mɨngburokoyé e. Yésụ idíaká kɨ́rɨ́ née go lá dụụ́ ne kára bɨ gáa ogụnɨ́ kɨ́e ba, nɨ go tóro kóꞌdụ́ a nzúó.
JOH 8:10 Zɨ́ Yésụ kpá sị́kpịlúgu roné ꞌdága, zɨ́a úku ledre zɨ́ kára née kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ gáa ba nɨyí goó ꞌda? ꞌYị bɨ idíaká gɨ ro óngboónzó yị́ị ní ndaá?”
JOH 8:11 Zɨ́ kára née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mongụ́ ꞌyị, kémbị́ ꞌyị ndaá.” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bɨlámáne, máꞌdécị amá kpá ngbangayị́ wá, ndéré mu ꞌbe. Tɨ́ lá ndá lolụ lúyú ledre wá.”
JOH 8:12 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní, gɨ zɨ́a mándị́sị ꞌdódo mbigí ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go zɨ́a ndị́sịné lódụ́ kacɨ́ma ní, luyú lolụ ledre wá, gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledremá go.”
JOH 8:13 Geré zɨ́ Farụsáyo ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ledre ga bɨ ndị́sị úku yée gɨ do biyị́ ní ndanɨ́ eyé maꞌdíi wá, gɨ zɨ́a ndị́sị mbófo royị́ kɨ́ royị́.”
JOH 8:14 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ledre ga bɨ mándị́sị úku yée gɨ do bimá ní nɨyí za mbá maꞌdíi. Gɨ zɨ́a bi bɨ máógụ gɨ doa kpá kɨ́ꞌdí bɨ mááyí ndáꞌbalúgu romá ní máówo bú. Sée, ówosé esé e wá.
JOH 8:15 Ndị́sịsé ꞌdécị ngbanga kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona. Máa, máꞌdécị amá ngbanga ꞌyịmaꞌdí e lá kɨ́ romá wá.
JOH 8:16 Togụ́ mááyí ꞌdécị ngbanga yá, ngbanga bɨ mááyí ꞌdécị a ní nɨ ídí do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ zɨ́a azé ndị́sị do kị́tị ꞌdécị ngbanga maꞌdáa kɨ́ Babá bɨ kasaogụ máa ní.
JOH 8:17 Ówosé bú bɨlámáne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa ekéomo ní, kɨ́dí togụ́ ꞌyị e gbre ukunɨ́ kúrúye go mbá kị́éꞌdo gɨ ro ledre yá, ledre née nɨ go maꞌdíi.
JOH 8:18 Mándị́sị tóro sogo ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní gɨ zɨ́a máówo bú nɨyí mbá maꞌdíi ledre e. Babá bɨ kasaogụ máa ní owo kpá bú kɨ́dí ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e.”
JOH 8:19 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “ꞌBụyị́ bɨ úku ledre a née nɨ ꞌda?” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé ówo Babá maꞌdáa lárá káa be ꞌdi bɨ ngárá ówosé máa wá ní. Idí ówosé máa bo, káa bɨ ówosé Babá kpá go.”
JOH 8:20 Née ledre ga bɨ Yésụ uku yée zɨ́ Farụsáyo e sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní. Yésụ maꞌdáa ndịsị kóo gbóo kɨ́ gbété bɨ otonɨ́ zɨ́ ꞌyị e ndị́sị ónzó késị́ sɨmɨ a káa do tákpásị́lị́ ní. Abú ꞌyị ga bɨ nɨyí okó ro Yésụ maꞌdáa ní nɨyí kóo ore yá, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo gɨ dongaráye zɨ́a óto sị́lị́ne ro Yésụ gɨ ro ꞌdíꞌbi wo ní ndaá. Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdíꞌbi wo utúasá aka gɨ zɨ́ Lomo wá.
JOH 8:21 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, sịndị́ kadra amá nɨ ógụ zɨ́ma ótoómosé e, ásé gámásóꞌdo máa má útúásásé ndíki máa wá, zɨ́se úyusé nyé kɨ́ mɨlúyú ledre rosé gɨ zɨ́a Lomo otoomo ené lúyú ledre esé e wá.”
JOH 8:22 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née tónó ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Uku née za cụ́ ledre. ꞌBɨ ené bi bɨ nɨ ndéré doa utúasázé ógụ doa wá née ꞌbɨé bi máa wo be ꞌdi? ꞌBúó nɨ úfu roné mɨúfu tée?”
JOH 8:23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndị́sịsé lúrú máa komosé káa zɨ́ éyị́ bɨ mááyí gɨ do sogo káṇgá ona ní, ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá gɨ ona wá, mááyí yị́ amá gɨ komo ere. Née sị́ ledre bɨ sómụ́ ledre ezé ndíkí kése gɨ zɨ́a wá ní.
JOH 8:24 Káa zɨ́ bɨ máúku máyá ásé úyu sɨmɨ lúyú ledre ní, ꞌbúó togụ́ ṇgúṇgusé ledremá go, kɨ́dí mááyí máa ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ komo ere ní, togụ́ kenée wá ásé úyu mbá kɨ́ lúyú ledre rosé gɨ zɨ́a Lomo otoomo ené lúyú ledre esé e wá.”
JOH 8:25 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ndị́sị úku ledre kenée, áyí eyị́ kú náambi?” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé ndúꞌyú máa kenée lárá káa be ꞌdi, mátónó úku ledre gɨ romá zɨ́se ba cakaba?
JOH 8:26 Tụ́ꞌdụ́ ledre e nɨyí bo taramá gɨ ro úku yée ꞌdécị ngbangasé kɨ́e gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé. Abú ndotó, mááyí úku zɨ́se dụụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị bɨ ukuiꞌbí taramá, zɨ́a kásaógụ máa kɨ́e ní. Ledre ga bɨ ꞌyị maꞌdáa ukuiꞌbí yée zɨ́ma ní, nɨyí mbá maꞌdíi gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ṛanga wá.”
JOH 8:27 ꞌYị ga gére née owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Yésụ ndịsị úku zɨ́ye née ledre ꞌBụné Lomo komo ere ní wá.
JOH 8:28 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máówo bú sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́se ṇgúṇgu ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní. Ledre maꞌdáa nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ togụ́ phéphésé máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí goó do mɨngbúngbu kágá, zɨ́se sị́kpị máa kɨ́e ꞌdága ní. Babá yeme ledre ga gére née ne zɨ́ma úku yée zɨ́se née.
JOH 8:29 Babá bɨ kasaogụ máa ní nɨ kɨ́ma kɨ́ rokinyi, nɨ ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma kacɨ́ kadra mbá, gɨ zɨ́a mándị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní.”
JOH 8:30 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ore ní ị́nyịyé mbá ṇgúṇgu ledre Yésụ gɨ zɨ́ ledre bɨ uku née ní kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ wo ne.
JOH 8:31 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené née kɨ́dí, “Togụ́ lányásé tɨ́ fú ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní yá, ásé ídí mbigí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ amá e.
JOH 8:32 Zɨ́se ówo maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne vịị, lúrúsé lolụ rosé káa zɨ́ owụ́kụlụ́ e wá.”
JOH 8:33 Zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née útúne sɨmɨ manda ꞌbɨ Yụ́da ga gére née geré vuu bɨsinyíne, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ áyí úku a zɨ́ze ní wá. Tɨ́ bɨ ndịsịzé ona ní ndazé owụ́kụlụ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e wá. Odụ mongụ́ ꞌyị ezé dụụ́ kị́éꞌdo bulúnduzé bɨ Abarayáma ní. Áyí ndólo ịrị owụ́kụlụ́ e dozé lárá a káa be ꞌdi?”
JOH 8:34 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Máúku zɨ́se zaá maꞌdíi, ꞌyị bɨ ndịsị lúyú ledre ní, nɨ go owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre.
JOH 8:35 Owụ́kụlụ́ ꞌdiꞌbi ené ꞌbe kacɨ́ mị́ngị́ ꞌbe wá. Mbigí owụ́ ꞌbɨ mị́ngị́ ꞌbe ndịsị yị́ ené ꞌdíꞌbi ꞌbe ne kacɨ́ ꞌbụné.
JOH 8:36 Máa Yésụ bɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, togụ́ máꞌdíꞌbióyó lúyú ledre máa gɨ rosé yá, ásé útúásá kacɨ́ komo Babá, ꞌdoꞌdo lolụ sée wá.
JOH 8:37 Máówo bú bɨlámáne kɨ́dí ásé bulúndu Abarayáma. Abú kenée ndotó, zɨ́se ásisé ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní. Zɨ́se yéme rosé drú gɨ ro úfu máa.
JOH 8:38 Nɨ kenée maꞌdíi, ndị́sịsé méngị née ledre ga bɨ ꞌbụsé Satána ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní. Nɨ gɨ romá kpá kenée, mándị́sị ꞌdódo zɨ́se ba ledre ga bɨ Babá ꞌdódo yée zɨ́ma ní.”
JOH 8:39 Zɨ́ ꞌyị ga gére née kpá úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Maꞌdíi, azé bulúndu Abarayáma.” Yésụ ya zɨ́ye ní, “Idí ídísé ba tɨ́ bulúndu Abarayáma maꞌdíi ní, káa bɨ ásé ndị́sị ba méngị ledre ga bɨ ꞌbɨ Abarayáma ní.
JOH 8:40 Lúrúsé aka nda bɨ ílisé úfu máa gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní. Abarayáma ili ené kóo úfu ꞌyị bɨ ndịsị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo ní wá.
JOH 8:41 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbụsé Satána ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní.” Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née, zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ndá úku ledre kenée wá. Lúrú zée íri káa zɨ́ éyị́ bɨ azé gɨ ꞌdí sogo ní? ꞌBụzé nɨ dụụ́ kị́éꞌdo Lomo.”
JOH 8:42 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Togụ́ maꞌdíi Lomo nɨ tɨ́ ꞌBụsé yá, káa bɨ ótosé ꞌbúma go gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa kasaogụ máa née dongaráse.
JOH 8:43 Ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní ówosé éyị́ bɨ útúásásé ówoyéme a gɨ zɨ́a wá ní bú? Gɨ zɨ́a bɨ ásisé mɨási kɨ́ índi mbílíse gɨ ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní.
JOH 8:44 Máúku zɨ́se, ásé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní. Née sị́ ledre bɨ ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ ené ní. Tɨ́ bɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e nɨ née, ndaá cóngó ꞌyị wá. Odụ ledre ené dụụ́ ṛanga kɨ́ úfu ꞌyị e.
JOH 8:45 Mándị́sị ꞌdódo zɨ́se dụụ́ maꞌdíi ledre e, gɨ zɨ́a bɨ ngárá ílisé esé maꞌdíi wá ní, zɨ́se ndị́sị ásisé gɨ ro ꞌdódo ledre amá.
JOH 8:46 ꞌYị nɨ bo kị́éꞌdo gɨ dongaráse nɨ kụ́ꞌdụ sị́lị́ne romá ya málúyú ledre go? Ndaá. Sara togụ́ ꞌyị ndaá ní, ílisé ṇgúṇgu maꞌdíi ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní wá ní gɨ ro ꞌdi?
JOH 8:47 Owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụyé Lomo ní. Ledre ꞌbɨ Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo a zɨ́se ní, ílisé ṇgúṇgu a wá gɨ zɨ́a ásé yị́ esé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Satána ní.”
JOH 8:48 Zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ bɨsinyíne kɨ́dí, “Éꞌe, ábuwá ndaá gɨ sɨmɨ kúfúze Yụ́da e wá maꞌdíi. Áyí ꞌyị gɨ sɨmɨ Samáriya sɨmɨ doyị́ sinyí go mɨsínyí gɨ zɨ́ dokéké.”
JOH 8:49 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, dokéké ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨmá wá. Mándị́sị yị́ amá óto úndru Babá gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se ndị́sịsé úkucáyi máa.
JOH 8:50 Máíli amá máa kɨ́dí, ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị óto úndrumá ní wá. Babá bɨ kasaogụ máa ní ili yị́ ené ne kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị óto úndrumá. Mengị ledre née kenée gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga zɨ́ne.
JOH 8:51 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ba ní, ꞌyị née uyu ené wá.”
JOH 8:52 Yụ́da e ya zɨ́a ní, “Maꞌdíi, owoyemezé go kɨ́dí sɨmɨ doyị́ sinyí go mɨsínyí gɨ zɨ́ dokéké. Bulúnduzé Abarayáma kɨ́ mɨngburoko nébị ga kóna ní uyunɨ́ go mbá, zɨ́yị úku ledre yá togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre eyị́ yá, uyu wá?
JOH 8:53 Áyí náambi zɨ́yị úku ledre kenée ní? Bulúnduzé Abarayáma kɨ́ nébị ga bɨ kóna uyunɨ́ ní, rómo doyé kɨ́ ꞌdi?”
JOH 8:54 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Togụ́ mámbófo romá kɨ́ romá yá, moko ndaá sɨmɨ a wá. Babá bɨ úkusé ledre a kɨ́dí nɨ kpá Lomo esé ní iline kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị mbófo máa.
JOH 8:55 Maꞌdíi ówosé esé Lomo wá. Máówoyéme wo dụụ́ máa. Née sị́ ledre bɨ mándị́sị óto úndrua gɨ zɨ́a ní. Togụ́ máúku máyá máówo wo wá yá, mááyí go kpá ꞌyị ṛanga káa zɨ́ sée ní.
JOH 8:56 Bulúndusé Abarayáma ndịsị kóo óto komoné kacɨ́ma gɨ ro mɨógụmá káa do mongụ́ sáká éyị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. Sɨmɨ bɨ owoyeme sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨógụmá ní, zɨ́a kóo ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi.”
JOH 8:57 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “ṛifu mɨṛífu, sɨmɨbi ogụ aka doyị́ cị́ gbre doa sokó (50) kpá wá, zɨ́yị úku ledre yá, ówosé rosé kɨ́ Abarayáma bú?”
JOH 8:58 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, Abarayáma nɨ owụ́. Nɨyí ndíki wo ní, mááyí yị́ amá kóo kú goó bo.”
JOH 8:59 Zɨ́ mɨmbéꞌde Yụ́da ga gére née ésị́ne, zɨ́ye ꞌdíꞌbi tutú e gɨ ro óngbóónzó Yésụ kɨ́e. Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú ledre née kenée ní, zɨ́a ụ́cụ yị́ ené lị́lịné gɨ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨ ore ꞌdáꞌba.
JOH 9:1 Sɨmɨ ngíti sị́lị́, Yésụ nɨyí go ndị́sị ndéré ꞌdécị bi kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e. Zɨ́ye ógụyé ndíki ngíti oꞌdo, tɨ́ bɨ kóo mbágáa ndiki wo ní komoa lurú bi wá.
JOH 9:2 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre, oꞌdo née lurú bi wá née gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ wo ní, togụ́ lúyú ledre ené?”
JOH 9:3 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ꞌyị lúyú ledre ndaá. Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo rokoꞌbụné gɨ roa.
JOH 9:4 Máúku zɨ́se, mé bɨ azé aka kése kadra utú aka wá ní, idízé mu méngị moko bɨ Lomo kasa máa gɨ roa ní. Gɨ zɨ́a togụ́ bi ụlụ́ go yá, ꞌyị utúasá lolụ méngị moko wá.
JOH 9:5 Máúku zɨ́se maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ mááyí aka kɨ́se do sogo káṇgá ona ní, mááyí zɨ́se ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bimɨóṇgó ní.”
JOH 9:6 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, zɨ́a lúbu súrú do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá máa née óṛó a ro komo oꞌdo née.
JOH 9:7 Zɨ́a úku ledre zɨ́ oꞌdo máa née kɨ́dí, “Ndéré mu lúgu káṇgá née gɨ komoyị́ sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní.” Zɨ́ oꞌdo née ndéréne lúgu komoné drá. Nɨ ndáꞌbaógụ gɨrí ní, komoa nɨ go lúrú bi.
JOH 9:8 Sɨmɨ bɨ oꞌdo née ndaꞌbaogụ gɨ do mɨkavu gɨrí ní, ꞌyị ga bɨ owonɨ́ wo bú ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre kɨ́dí, “Áyi, née ndaá oꞌdo bɨ komoa ndaá, ndịsị lengbe ómbo éyị́ e gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ra ba wá?”
JOH 9:9 Ngíti géyị ya, “Ɨɨ née tɨ́ wo.” Ngíti géyị ya, “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá wo wá, tosoyé utúasá mɨútúásá.” Zɨ́ oꞌdo née úku ledre kɨ́dí, “Née tɨ́ máa nda ngíti ꞌyị wá.”
JOH 9:10 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Úku bɨ káa ledre ꞌdi, sara komoyị́ likpí láráne káa be ꞌdi?”
JOH 9:11 Zɨ́ oꞌdo máa née úku ledre zɨ́ ꞌyị ga gére née kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Yésụ, likpí komomá ne. Yésụ maꞌdáa lubu súrú bi do káṇgá, zɨ́a ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a ro komomá, zɨ́a kása máa ya máídí ndéré lúgu káṇgá máa née gɨ komomá sɨmɨ mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Silowámo ní. Zɨ́ma tɨ́ ndéréma, kpá lá bɨ málúgu ní, geré zɨ́ komomá líkpíne káa zɨ́ bɨ ásé lúrú a née.”
JOH 9:12 Zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Sara oꞌdo máa née nɨ nda goó ꞌda?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máówo wá togụ́ nɨ ꞌdáya yá.”
JOH 9:13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi oꞌdo bɨ komo a likpí née ndéréye kɨ́e zɨ́ Farụsáyo e.
JOH 9:14 Sị́lị́ bɨ kóo Yésụ lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komo oꞌdo née zɨ́a líkpíne ní nɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro.
JOH 9:15 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Úku aka maꞌdíi ledre zɨ́ze, komoyị́ likpí lárá ne káa be ꞌdi?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yésụ ní, likpí komomá ne. Lubu súrú do káṇgá, zɨ́a ị́nyịné ógo káṇgá bɨ kɨ́ súrú sɨmɨné née óṛó a komomá, ya máídí ndéré lúgu a. Sɨmɨ bɨ málúguóyó káṇgá née gɨ komomá ní, geré zɨ́ komomá líkpíne.”
JOH 9:16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará Farụsáyo ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née ndaá ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. Idí née ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní, káa bɨ utúasá méngị kéyị kenée sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro wá, ꞌdewe lorụ ꞌbɨ Lomo go.” Ngíti géyị yaá “Lomo kasaogụ wo ne, idí ndaá kenée wá, káa bɨ utúasá ndị́sị méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní wá.” Gɨ zɨ́ mɨúkulóꞌbó ledre e zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére née nda ídíne go faa.
JOH 9:17 Zɨ́ye ndúꞌyú oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Sara aka nda yị́ị, sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá oꞌdo bɨ likpí komoyị́ née nɨ náambi?” Oꞌdo née ya zɨ́ye ní, “Másómụ́ née nébị Lomo kasaogụ wo ne.”
JOH 9:18 Yụ́da ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé kóo fú lá bɨ kɨ́dí, “Maꞌdíi, oꞌdo née komoa lurú kóo bi wá ní wá.” Zɨ́ye ị́nyịyé kákasa kacɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa.
JOH 9:19 Sɨmɨ bɨ ꞌbụa kɨ́ mbágáa ogụnɨ́ ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ba owụ́ ꞌbɨ esé, maꞌdíi, tɨ́ bɨ kóo ndíkisé wo ní, lurú bi wá? Éyị́ bɨ méngịsé nda kɨ́ komoa maꞌdáa ní ꞌdi, bɨ cakaba nɨ nda go lúrú bi ní?”
JOH 9:20 Zɨ́ oꞌdo née kɨ́ meꞌbené ị́nyịyé úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨɨ, née owụ́ ꞌbɨ ezé maꞌdíi. Tɨ́ bɨ kóo ndikizé wo ní, komoa lurú bi wá.
JOH 9:21 Owozé wá togụ́ komoa máa née mengị láráne káa be ꞌdi bɨ nɨ nda go ndị́sị lúrú bi née. Bɨlámá a ndúꞌyúsé aka cụ́ wo zɨ́ze úwú a gɨ taraa.”
JOH 9:22 ꞌBụ yaꞌdá née ilinɨ́ úku ledre bɨ ya kɨ́dí Yésụ likpí komo owụ́ ꞌbɨ eyé ne ní wá, gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko manda ꞌbɨ Yụ́da e. Gɨ zɨ́a Yụ́da ga gére née iꞌbínɨ́ lorụ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị uku ledre ya Yésụ nɨ Kɨ́résịto, Lomo kasaogụ wo ne yá, ꞌyị máa née yée nɨyí ụ́cụómo wo, olụ́ lolụ dongará lafúne íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá.
JOH 9:23 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌbụa kɨ́ mbágáa lá úku ledre kɨ́dí “Ídísé ndúꞌyú cụ́ wo, ndaá owụ́ wá, idí ódro gɨ roné kɨ́ roné.”
JOH 9:24 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndóloógụ ándá yaꞌdá bɨ komoa likpí née zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí, oꞌdo bɨ Yésụ née, nɨ ꞌyị lúyú ledre. Lóbụ aka Lomo zɨ́ze, éyị́ bɨ ówo gɨ roa ní ꞌdi?”
JOH 9:25 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Mándá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ledre gɨ ro úku a wá, togụ́ Yésụ nɨ ꞌyị lúyú ledre togụ́ ndaá ꞌyị lúyú ledre wá. Éyị́ bɨ máówo ní, komomá lurú ené kóo bi wá, bɨ nda ba ní, komomá nɨ go lúrú bi.”
JOH 9:26 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ndúꞌyúlúgu wo kɨ́dí, “Sara éyị́ bɨ Yésụ mengị zɨ́yị, zɨ́ komoyị́ líkpíne ní ꞌdi?”
JOH 9:27 Zɨ́ oꞌdo née kpá úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku ga kpá ledre née go zɨ́se, ílisé esé úwú a wá. Éyị́ bɨ ílisé úwúándá ledre máa née gɨ roa ní ꞌdi? Ílisé go ídí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga tée?”
JOH 9:28 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ oꞌdo née ịrị́ ịrị́ kɨ́dí, “Ndazé ezé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ oꞌdo née wá, áyí yị́ị ꞌyị lódụ́ kacɨ́a wá. Lodụ́zé ꞌbɨ ezé yị́ ezé kacɨ́ Mụ́sa.
JOH 9:29 Gɨ zɨ́a kóo ꞌdesị́ ní, Mụ́sa maꞌdáa odronɨ́ kɨ́ Lomo bú. Oꞌdo bɨ Yésụ née owozé wá togụ́ ogụ ꞌbɨ ené gɨ ꞌdáya yá.”
JOH 9:30 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Née kenée lárá ledre ꞌdi, bɨ ówosé bi bɨ oꞌdo née ogụ gɨ doa ní wá ní. Éyị́ bɨ máówo ní, likpí ꞌbɨ ené komomá go.
JOH 9:31 Owozé bú bɨlámáne Lomo ndaá lengbe kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị lúyú ledre e wá. Nɨ kɨ́ rokinyi dụụ́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú ledre ené ní.
JOH 9:32 Tɨ́ bɨ kóo Lomo oto do sogo káṇgá ba, uwúzé aka bɨ ya kɨ́dí ngíti ꞌyị nɨ bo kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ likpí komo ꞌyị bɨ ndikinɨ́ wo komoa lurú bi wá ní zɨ́ne ní wá.
JOH 9:33 Oꞌdo bɨ likpí komomá ba, idí ndaá ꞌyị bɨ Lomo kasaogụ wo née ní wá yá, káa bɨ likpí komomá wá.”
JOH 9:34 Zɨ́ye ódroyé kpá oꞌbụóꞌbụ zɨ́ oꞌdo bɨ komo a likpí née kɨ́dí, “Yị́ị ꞌyị lúyú ledre bɨ ndikiogụnɨ́ yị́ị kɨ́ lúyú ledre kú gɨ sɨmɨ ní, íli ꞌdódo ledre zɨ́ze? Togụ́ kenée yá, tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ólụ́ lolụ dongará ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro íni ini zɨ́ Lomo wá.”
JOH 9:35 Zɨ́ Yésụ úwú ledre kɨ́dí, oꞌdo bɨ née likpí komoa ba Yụ́da ilinɨ́ lolụ zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro wá. Zɨ́ Yésụ ndéréne zɨ́ oꞌdo bɨ komoa likpí née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ṇgúṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí goó?”
JOH 9:36 Oꞌdo née ya zɨ́ Yésụ ní, “Mongụ́ ꞌyị, ꞌyị née máówoꞌdíꞌbi ledre gɨ roa wá, ꞌdódo aka ledre gɨ ro a zɨ́ma gɨ do bɨ zɨ́ma ṇgúṇgu ledrea.”
JOH 9:37 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá ngíti ꞌyị sɨkala wá, née kpá tɨ́ máa bɨ mááyí ódro zɨ́yị ba.”
JOH 9:38 Geré zɨ́ oꞌdo née útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi óto úndru a, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére, máṇgúṇgu ledreyị́ go,”
JOH 9:39 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Máógụ do sogo káṇgá ba gɨ ro ꞌdécị ngbanga zɨ́ komo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e líkpíne. ꞌYị ga bɨ owoyemenɨ́ ledre gɨ ro Lomo wá ní, zɨ́ye ówoyéme a. ꞌYị ga bɨ ya yée owoyemenɨ́ yị́ eyé wo bú ní, nɨyí ídíáká ꞌbɨ eyé sɨmɨ luyú káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní.”
JOH 9:40 Geré zɨ́ Farụsáyo ga bɨ gáa ore ní ị́nyịyé úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Úku yá ꞌdí yaá, komozé ndaá káa?”
JOH 9:41 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Idí ídísé ba káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní yá, káa bɨ lúyú ledre esé ndaá lolụ ba wá. Nda lá gɨ zɨ́a bɨ sómụ́sé yị́ esé kɨ́dí ówosé ledre bú ní, zɨ́ lúyú ledre esé ídíne fú lá bo.”
JOH 10:1 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ Farụsáyo ga gére née sɨmɨ muruwayi kɨ́dí, “ꞌYị bɨ olụ́ lódụ́ kacɨ́ kábịṛị́kị e ꞌdị́cị́ ndaá gɨ ꞌdí tara mbotụyé wá ní, née ndaá mị́ngị́ kábịṛị́kị maáge wá, née ꞌyị ugu, kpá yị́ ené bɨsinyí ꞌyị.
JOH 10:2 Mị́ngị́ kábịṛị́kị e ndịsị ólụ́ lódụ́ kacɨ́ kábịṛị́kị ené e fú lá gɨ tara mbotụyé.
JOH 10:3 Togụ́ mị́ngị́ kábịṛị́kị ga gére née ogụ go yá, zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko bɨ ore ní líkpí mbotụ. Sɨmɨ bɨ ndolo kábịṛị́kị ené e kɨ́ ịrịyé ní, zɨ́ye úwú kúrú mị́ngị́ye zɨ́ye ídíye mbá kɨ́ rokinyi.
JOH 10:4 Sɨmɨ bɨ kábịṛị́kị ga gére née olụ́ogụnɨ́ go sága ní, kpá lá bɨ mị́ngị́ye utú zɨ́ye ꞌdáꞌdá ní, geré zɨ́ye útúye ngbeṛị́ do kacɨ́ a gɨ zɨ́a owoyemenɨ́ sɨmɨ kúrú a bú.
JOH 10:5 Togụ́ ngíti ꞌyị kpị́ yá, kábịṛị́kị ga gére née nɨyí ngásá eyé gɨ zɨ́a mɨngásá gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ eyé wo wá ní.”
JOH 10:6 Farụsáyo ga gére née owonɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ muruwayi bɨ Yésụ uku née wá.
JOH 10:7 Zɨ́ Yésụ úku phụ́trụ ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, mááyí zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ mbotụ kábịṛị́kị e ní.
JOH 10:8 ꞌYị ga bɨ ngárá Babá kasa ené yée ne wá ní, ogụnɨ́ yị́ eyé kɨ́ royé kɨ́dí yée nɨyí bɨlámá ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo, ábuwá yị́ eyé ꞌyị ṛanga e kpá ꞌyị ugu e. ꞌYị amá e uwúnɨ́ eyé kóo ledre ga bɨ ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée ní wá.
JOH 10:9 Mááyí káa zɨ́ mbotụ ꞌdị́cị́ ní. Togụ́ ꞌyị ogụ gɨ ꞌdí zɨ́ma yá, mááyí yómo wo gɨ zɨ́a mááyí go ꞌyị ꞌbáꞌbá wo, káa zɨ́ mị́ngị́ kábịṛị́kị bɨ ndịsị ꞌbáꞌbá yée do bi ꞌbɨ éyị́ mɨánu zɨ́a kpá ndáꞌbané kɨ́ye ꞌbe bɨlámáne ní.
JOH 10:10 ꞌYị ugu ndịsị ndéré ꞌbɨ ené gɨ ro úgu éyị́, kɨ́ ngáka éyị́ kpá kɨ́ úfu ꞌyị e. Máa Yésụ, mándá ꞌbɨ amá káa zɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére née wá, máógụ ꞌbɨ amá gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní ídíye kɨ́ trịdrị kpá kɨ́ rokinyi bɨ ngárá odụ a ndaá ní.
JOH 10:11 “Mááyí bɨlámá ꞌyị lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị amá e. Máíꞌbí romá tóromá kacɨ́ kábịṛị́kị amá e gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre kɨ́ méngị yée. Togụ́ umbu yá, máídí úyu máa, ndanɨ́ úyu wá.
JOH 10:12 ꞌYị bɨ ndaá mị́ngị́ kábịṛị́kị e wá, ogụ ꞌbɨ ené lá méngị moko gɨ ro késị́ ní, togụ́ lurú bangá sinyí go kɨ́ ógụ gɨ ro ꞌdíꞌbi ngúru kábịṛị́kị ga gére née yá, nɨ óyó sogoné zɨ́ kábịṛị́kị ga gére née, zɨ́ bangá sinyí nánáónzó ngúruyé ánu a, zɨ́ ngíti géyị báyiyé faa.
JOH 10:13 ꞌYị ꞌbɨ moko née ngasáoyó roné gɨ zɨ́a kábịṛị́kị ga gére née ndanɨ́ eyé ꞌbɨ ené wá, mengị ꞌbɨ ené lá dụụ́ moko gɨ ro késị́.
JOH 10:14 “Mááyí bɨlámá ꞌyị ꞌbáꞌbá kábịṛị́kị e gɨ zɨ́a mááyí máa mị́ngị́ ye. Kábịṛị́kị amá e owonɨ́ máa bú,
JOH 10:15 káa zɨ́ bɨ ledremá nɨ zɨ́ Babá owóowó zɨ́ ledrea ídíne zɨ́ma kpá owóowó ní, ledre kábịṛị́kị amá e nɨ zɨ́ma kpá owóowó. Née sị́ ledre bɨ máíꞌbí romá zɨ́ umbu gɨ royé gɨ roa ní.
JOH 10:16 Ngíti géyị ꞌyị amá e nɨyí aka kpá fú bo yée ga bɨ ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá ní. Mááyí kpá ꞌdíꞌbiógụ yée, ésị yée dongará lafúye gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kị́éꞌdo ndị́sị úwú dụụ́ kúrúma, gɨ zɨ́a mááyí máa ꞌyị ꞌbáꞌbá yée.
JOH 10:17 Ledremá nɨ zɨ́ Babá owóowó gɨ zɨ́a máúwú kúrúa bú. Mááyí íꞌbí romá zɨ́ umbu gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e. Abú máúyu yá, nɨ úrulúgu máa.
JOH 10:18 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa nɨ gága máa gɨ ro ledre ní ndaá. Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́ma gɨ zɨ́ Babá gɨ ro zɨ́ma íꞌbí romá zɨ́ umbu, togụ́ mbú zɨ́ma ásimá gɨ roa.”
JOH 10:19 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Yụ́da e ífi sɨmɨné, toronɨ́ eyé lolụ do sómụ́ ledre kị́éꞌdo wá.
JOH 10:20 Ngíti géyị odronɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ do bɨ Yésụ bɨsinyíne kɨ́dí, “Oꞌdo née nɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné, née ndaá ꞌyị bɨ azé ndị́sị úwú ledre gɨ taraa ní wá.”
JOH 10:21 Ngíti géyị ya, “Ɨ́ꞌɨ, oꞌdo née dokéké ndanɨ́ sɨmɨ a wá. ꞌYị bɨ kɨ́ dokéké sɨmɨné ní, utúasá ndị́sị ꞌdódo ledre kɨ́ rokoꞌbụné wá. Utúasá kpá líkpí komo ꞌyị bɨ ꞌdụtụ mɨꞌdụ́tụ ní wá.”
JOH 10:22 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, geré zɨ́ sịndị́ kadra bɨ legbe ndịsịnɨ́ sómụ́ndíki ledre ꞌdị́cị́ bɨ kóo ꞌbɨ Lomo ꞌdanánɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní ógụné. Ledre máa née mengị kóo roné née kɨ́ yana ndumu.
JOH 10:23 Zɨ́ Yésụ ndị́sị gámáne do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo née. Zɨ́a ndéré ólụ́ne gị do bi bɨ kóo oꞌbónɨ́ ngbaꞌdaka ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, bɨ ịfị́nɨ́ ịrị Solomóna doa ní.
JOH 10:24 Zɨ́ Yụ́da ga gére née ólụ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ íri. Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ndá lolụ fú lá ndị́sị lóꞌbo gɨ zɨ́ze wá. Togụ́ áyí go Kɨ́résịto bɨ Lomo kasaogụ ní yá, ídí geré úku a zɨ́ze.”
JOH 10:25 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ásé ndúꞌyú ꞌdóꞌdo máa née kenée gɨ ro ꞌdi, tɨ́ bɨ máúku ledre go zɨ́se, ílisé ṇgúṇgu a wá ní. Mɨngburoko ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée bɨ ngárá gbékpị́ ꞌyị e utúasánɨ́ méngị yée wá ní, nɨyí ꞌdódo máa ye zɨ́se ówo a kɨ́dí Babá kasaogụ máa ne.
JOH 10:26 Ṇgúṇgusé ledremá wá gɨ zɨ́a ndásé esé ꞌyị amá e wá.
JOH 10:27 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá go ní, ndịsịnɨ́ lengbe úwú kúrúma. Máówo yée bú bɨlámáne gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e.
JOH 10:28 ꞌYị amá ga gére née máꞌdíꞌbi sị́lị́ma go royé ndá, mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye. ꞌYị bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó yée gɨ zɨ́ma ní ndaá.
JOH 10:29 Babá bɨ iꞌbí ꞌyị amá ga gére née zɨ́ma ní, rokoꞌbụa romo do éyị́ e za mbá. ꞌYị bɨ nɨ útúásá ꞌdíꞌbióyó ꞌyị amá ga bɨ iꞌbí yée zɨ́ma née ní ndaá.
JOH 10:30 Zée kɨ́ Babá, azé dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo.”
JOH 10:31 Zɨ́ ledre née útúne sɨmɨ Yụ́da ga gére vuu bɨsinyíne. Zɨ́ye ị́nyịyé ꞌdíꞌbi tutú e gɨ ro óngboónzó wo kɨ́e.
JOH 10:32 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mɨngburoko ledre ga bɨ Babá iꞌbí yée zɨ́ma ndị́sị méngị yée ní, máméngị yée mbá do komosé. Wo bɨ sinyí rosé ílisé úfu máa gɨ roa ní wo be ꞌdi?”
JOH 10:33 Yụ́da e ya zɨ́a ní, “Lúyú ledre eyị́ nɨ wo bɨ úku yá née nɨ kpá Lomo tɨ́ bɨ áyí gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí ní. Née ledre bɨ azé úfu yị́ị gɨ zɨ́a ní, ledre ezé ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ bɨlámá moko eyị́ wá.”
JOH 10:34 Yésụ ya zɨ́ye ní, “Sara bɨ nɨ mɨékéne do sị́lị́se sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ lorụ, Lomo uku kɨ́dí, ‘Sée ga bɨ mágéléógụ sée káa do manda e ní, ásé go kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́se káa zɨ́ Lomo ní.’
JOH 10:35 Togụ́ Lomo uku ledre kɨ́dí née geléogụ ngíti géyị ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye káa zɨ́ Lomo ní. Ledre bɨ Lomo uku go ní, ꞌyị óyólóꞌbó a ndaá.
JOH 10:36 Sara bɨ mááyí nda tɨ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo, Babá maꞌdáa kasa máa ne do sogo káṇgá méngị moko ené ní, éyị́ bɨ bi sinyí nda rosé zɨ́se úku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí máúku sínyi ledre go sɨmɨ bɨ máúku máyá mááyí Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní ꞌdi?
JOH 10:37 Moko ga bɨ mándị́sị méngị yée ní za mbá, togụ́ ndanɨ́ moko ga bɨ ꞌbɨ Babá ní wá, ndásé ṇguṇgu ledremá wá.
JOH 10:38 Abú ílisé ṇgúṇgu ledremá wá, moko ga bɨ mándị́sị méngị yée ní togụ́ ṇgúṇgusé go kɨ́dí Lomo uku ne ya máídí méngị yée kenée, ṇgúṇgusé go kɨ́dí azé kɨ́ Babá ꞌyị kị́éꞌdo.”
JOH 10:39 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá ị́nyịyé áyíye ꞌdíꞌbi Yésụ gɨ zɨ́ ledre bɨ uku zɨ́ye kenée ní. Zɨ́a ụ́cụ lị́lịné gɨ zɨ́ye gɨ ore.
JOH 10:40 Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ore ꞌdógụ ngbuṛu Yeredéne, ndéré ꞌdị́yị roné do bi bɨ Yiwáni ꞌyị Bábátị́zị́ ꞌyị e ndịsị íꞌbí babatị́za doa zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́a ndị́sịné íri kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
JOH 10:41 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sị ndéréye zɨ́ Yésụ do bi bɨ nɨ doa íri ní. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sị úku ledre kɨ́dí, “Abú Yiwáni mengị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní wá yá, ledre ga bɨ uku yée gɨ ro Yésụ ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e.”
JOH 10:42 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledre Yésụ kɨ́dí nɨ owụ́ ꞌbɨ Lomo.
JOH 11:1 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Lázoro, lúndu Maríya e kɨ́ Márata, ndịsịnɨ́ sɨmɨ Beteníya. Lázoro maꞌdáa nɨ kóo kɨ́ ndíyá bɨsinyíne.
JOH 11:2 Lémịa bɨ Maríya máa née, née wo bɨ kóo lefe sụꞌbụ́ mɨndonyo ro sịndị́ Ngére Yésụ, zɨ́a ndị́sịné óꞌdóóyó a kɨ́ bi doné ní.
JOH 11:3 Zɨ́ owụ́ kará ga gére née kákasa zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, ro ezegámáyị méngị wo yáa mɨméngị bɨsinyíne.”
JOH 11:4 Sɨmɨ bɨ Yésụ uwú ledre née kenée ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ abú ro Lázoro maꞌdáa mengị wo kenée ndotó, utúasá ꞌdíꞌbiógụ zɨ́a umbu wá. Roa née nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ówo rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrumá bɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní.”
JOH 11:5 Lázoro kɨ́ lémịné ga bɨ gbre née, Yésụ oto kóo ꞌbúye go kɨ́ngaya.
JOH 11:6 Abú tɨ́ kenée ndotó, sɨmɨ bɨ sanda ledre ro Lázoro nderé ndiki Yésụ ní, Yésụ maꞌdáa ịnyị ené kóo geré ndéré wá, mengị aka yị́ ené kóo kpá za ꞌdényé sị́lị́ gbre kí.
JOH 11:7 Nda gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ndaꞌbaluguzé aka rozé mu sɨmɨ Yụdáya ꞌdáa.”
JOH 11:8 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́, ꞌyị ꞌdódo ledre, lúrú aka mongụ́ ledre bɨ Yụ́da e mengịnɨ́ yị́ị kɨ́e íri, ayínɨ́ gɨ ro óngboónzó yị́ị kɨ́ tutú ní, ili ba kpá go ndáꞌbalúgu royị́ zɨ́ye íri?”
JOH 11:9 Yésụ eré ené ngịrị kɨ́ ndáꞌba íri wá, gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ bi ará go yá, mɨtụlụrụ ndaá lolụ wá. ꞌYị bɨ ndịsị gámá kɨ́ kadra ní, utúasá ené ꞌdíkí wá gɨ zɨ́a bimɨóṇgó ꞌbɨ kadra oṇgó bi go zɨ́a bɨlámáne.
JOH 11:10 ꞌYị bɨ otoomo nda bimɨóṇgó kenée zɨ́a nda ndị́sị gámáne kɨ́ ndụlụ ní, ndịsị ꞌdíkíne gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené sɨmɨ mɨtụlụrụ.”
JOH 11:11 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ Yésụ uku née ní, zɨ́a kpá úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ mááyí úku ledre ba, lúnduzé Lázoro nɨ go ꞌdúꞌdu, nderézé mu íri gɨ do bɨ zɨ́ma úru wo.”
JOH 11:12 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, bɨsinyí ledre ndaá ke. Togụ́ ꞌduꞌdu yị́ ené kpá lá mɨꞌdúꞌdu ní, íli ndéré té yị́ị úru wo gɨ ro ꞌdi?”
JOH 11:13 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née owonɨ́ eyé kóo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ Yésụ uku née wá. Ábuwá uku née kɨ́dí Lázoro uyu go.
JOH 11:14 Zɨ́ Yésụ nda úku a zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Lázoro uyu go.”
JOH 11:15 Nɨ bɨlámáne gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ Lázoro uyu ní, ndazé kése íri wá. Nderézé mu gɨ ro zɨ́se lúrú ledre bɨ mááyí méngị a íri ní za cụ́ kɨ́ komosé gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu ledremá nda za kɨ́ngaya.
JOH 11:16 Zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Tóma bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Máárátoṇgo ní ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne e kɨ́dí, “Ndazé ótoómo kacɨ́ mongụ́ ꞌyị wá, idízé ndéré kéye. Togụ́ Yụ́da ilinɨ́ úfu wo yá, zɨ́ye úfukótrụ zée ndro kéye.”
JOH 11:17 Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụnɨ́ sɨmɨ Beteníya ní, Lázoro mengị sɨmɨ káṇgá go sị́lị́ eso (4).
JOH 11:18 Gara bɨ Beteníya ininɨ́ Lázoro sɨmɨ a ní, ndaá gbála gɨ ro Yerụsaléma wá.
JOH 11:19 Gɨ zɨ́ ledre bɨ utú do Márata e kɨ́ lémịné Maríya ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị Yụ́da e ndéréye zɨ́ Márata kɨ́ lémịné íri ndị́sị ị́drị mɨmbéꞌdeyé kacɨ́ lúnduyé bɨ uyu ní.
JOH 11:20 Sɨmɨ bɨ Márata uwú ledre ya Yésụ nɨ go gbóo do mɨsiꞌdi ní, zɨ́a ị́nyịné ndéré óndó do Yésụ, Maríya idíaká ꞌbɨ ené cịkị ꞌbe.
JOH 11:21 Sɨmɨ bɨ Márata lurúndiki Yésụ ní, zɨ́ sɨmɨkozo mengị wo, zɨ́a útúne íni ini zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Áko Ngére, idí ídí karakóna ona, káa bɨ owụ́ ꞌbɨ babá ba uyu wá.
JOH 11:22 Máówo bú togụ́ ndúꞌyú Lomo yá, nɨ méngị éyị́ bɨ ndúꞌyú wo gɨ roa née zɨ́yị.”
JOH 11:23 Yésụ ya, “Márata, ndá sómụ́ sɨmɨyị́ wá, lúnduyị́ nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu bɨ uyu née.”
JOH 11:24 Márata ya zɨ́ Yésụ ní, “Maꞌdíi mongụ́ ꞌyị, máṇgúṇgu go kenée kɨ́dí sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu, nɨ úrú zɨ́a ídíne trịdrịné.”
JOH 11:25 Yésụ ya, “Márata, mááyí máa ꞌyị úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu. Mááyí kpá máa ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní abú uyu yá, mááyí úru wo.
JOH 11:26 ꞌYị bɨ nɨ aka trịdrị togụ́ ṇguṇgu ledremá go yá, uyu lolụ wá. Ṇgúṇgu ledre née go Márata?”
JOH 11:27 Márata ya kɨ́dí, “Ngére, máṇgúṇgu ledre née go. Máówo go kɨ́dí áyí Kɨ́résịto Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ Lomo uku ledre kásaógụ wo káa do ꞌyị yómo ꞌyị e ní.”
JOH 11:28 Gɨ do kacɨ́ ódro ga gére ní, zɨ́ Márata ndáꞌbalúgu roné ꞌbe zɨ́a úku ledre zɨ́ lémịné kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre ogụ go nɨ ndị́sị ndúnduꞌyú gɨ royị́.”
JOH 11:29 Sɨmɨ bɨ Maríya uwú ledre née kenée ní, zɨ́a ị́nyịné kpụrụ ndéréne zɨ́ Yésụ.
JOH 11:30 Yésụ nɨ aka do mɨsiꞌdi kɨ́ꞌdí bɨ Márata nderé ndiki wo ní.
JOH 11:31 Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ ini ore, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ Maríya ịnyị kpụrụ ndéréne mɨꞌdí do mɨsiꞌdi ní, zɨ́ ngíti géyị útúye do kacɨ́a gɨ zɨ́a somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé ya, ayí ndéré sị́ bi íni ini.
JOH 11:32 Sɨmɨ bɨ Maríya nderé ndiki Yésụ ní, zɨ́a útúne sị́ sịndị́ Yésụ bi íni ini kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Áko Ngére, idí ídí karakóna ona, káa bɨ owụ́ ꞌbɨ babá ba uyu wá.”
JOH 11:33 Sɨmɨ bɨ Yésụ lurú Maríya kɨ́ Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́ye sɨmɨ ini nɨyí nda go ndị́sị íni ini kɨ́ngaya ní, zɨ́ sɨmɨkozo kpá méngị Yésụ, zɨ́ Yésụ kpá útúne íni ini.
JOH 11:34 Zɨ́ Yésụ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Otonɨ́ wo ꞌda?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Azé ꞌdị́yịóto yị́ị Ngére.”
JOH 11:35 Geré zɨ́ íni komo Yésụ ndéꞌyị́ógụné.
JOH 11:36 Zɨ́ Yụ́da ga gére née ndị́sị ódroyé dongaráye kɨ́dí, “Lúrúsé aka, ábuwá mongụ́ ꞌyị ba oto ꞌbú Lázoro go kɨ́ngaya.”
JOH 11:37 Zɨ́ ngíti géyị úku ledre kɨ́dí, “Bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre zɨ́ne, likpí komo ꞌyị go zɨ́a lúrú bi ní, sara ogụ nda kóo ụ́cụómo Lázoro kɨ́ úyu wá gɨ ro ꞌdi?”
JOH 11:38 Otonɨ́ bi zɨ́ Lázoro sɨmɨ gu bɨ lagánɨ́ sɨmɨ landa ní, do gbụ́ṛụ́gbụ mɨsɨsɨlekpe tutú ngbụtụrụ́ tara a. Sɨmɨ bɨ Yésụ nderéogụ sị́ bi íri ní, zɨ́ sɨmɨkozo méngị wo rómo wo bɨ gáa ꞌdáꞌdá ní.
JOH 11:39 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Gbụ́ṛụ́gbụóyósé aka tutú née ꞌdáꞌba.” Márata ya zɨ́a ní, “Ngére, karaba go ꞌdényé sị́lị́ eso (4), ndonyo bi eme lolụ íri ngụ́.”
JOH 11:40 Yésụ ya zɨ́a ní, “Máúku amá gáa zɨ́yị máyá ꞌdi Márata? Ndaá bɨ máyá togụ́ ṇgúṇgu ledremá go yá, áyí lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ komoyị́ ní wá?”
JOH 11:41 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kenée ní, zɨ́ ꞌyị e gbụ́ṛụ́gbụóyó tutú bɨ tara mbotụ gu landa kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ Lázoro ní. Zɨ́ Yésụ ị́nyịné íni ini zɨ́ ꞌbụné kɨ́dí, “Babá, mbófo éyị́ zɨ́yị ndị́sịyị́ úwú máa.
JOH 11:42 Máówo bú bɨlámáne togụ́ mándúꞌyú yị́ị go yá, zɨ́yị tɨ́ méngị ledre maꞌdáa. Máúku ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ azé kéye ba úwú a gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi kásaógụ máa yị́ị.”
JOH 11:43 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ị́nyịné ndólo Lázoro kɨ́ mongụ́ kúrú kɨ́dí, “Lázoro ólụ́ógụ gɨrí mu.”
JOH 11:44 Geré zɨ́ Lázoro úrúne, zɨ́a ólụ́ógụné nyé kɨ́ káꞌdá bongó bɨ ciṛingbínɨ́ wo kɨ́e kpá kɨ́ mbílí bongó bɨ odóꞌdụtụnɨ́ komo a kɨ́e kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e ní roné. Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Líkpísé káꞌdá ga gére née gɨ roa mu zɨ́a ndáꞌbané ꞌbe.”
JOH 11:45 Yụ́da ga bɨ nderénɨ́ kɨ́ Maríya gị zɨ́ Yésụ íri, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ ledre bɨ Yésụ mengị née, geré zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ wo ne.
JOH 11:46 Zɨ́ ngíti géyị ndéréye úku ledre bɨ Yésụ mengị née zɨ́ Farụsáyo e.
JOH 11:47 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e, ndị́sịyé ndómo tarayé kɨ́dí, “Éyị́ bɨ idízé méngị a kɨ́ Yésụ ní ꞌdi? Mɨngburoko ledre ga bɨ ndịsị méngị yée kɨ́ rokoꞌbụné ní ofụnɨ́ nda go.
JOH 11:48 Togụ́ lurúomozé wo kenée, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda ówo go tɨ́ dụụ́ wo kɨ́dí nɨ Kɨ́résịto maꞌdíi. Geré zɨ́ asikíri ꞌbɨ Róma ógụyé ndụ́rụ mongụ́ ꞌdị́cị́ ezé bɨ ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo kpá kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ezé e mbá, utúasázé lolụ ídí kɨ́ bi zɨ́ze wá.”
JOH 11:49 Zɨ́ ngúruyé bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ ịrịné Kayáfa mongụ́ manda ꞌdáꞌdá sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
JOH 11:50 Bɨlámá a, bɨkéṛị́ ꞌyị idí úyu ne gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ezé e ómoyé, gɨ zɨ́ wo bɨ zɨ́ ꞌyị ezé e úyuyé ye zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị ómoné ní.”
JOH 11:51 Kayáfa uku ené née kóo lá ledre ené wá. Gɨ zɨ́a bɨ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, zɨ́ Lomo úkuíꞌbí ledre née taraa gɨ ro zɨ́a úku a kenée. Lomo yeme ne kú kenée zɨ́ Yésụ úyuné ne gɨ do bɨ zée Yụ́da e zɨ́ze ómozé.
JOH 11:52 Mɨúyu Yésụ née nda kɨ́ngaya lá dụụ́ gɨ ro Yụ́da e wá, kpá gɨ ro kúfú ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e mbá, zɨ́ye ídíye dụụ́ kị́éꞌdo owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
JOH 11:53 Tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra née ndéréne ꞌdáꞌdá, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née ndị́sịyé gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro úfu Yésụ.
JOH 11:54 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, Yésụ ndịsị ené lolụ kóo zɨ́ Yụ́da ga gére née do nyárá bi wá. Zɨ́a ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore yóó ndéréye sɨmɨ ngíti owụ́ gara kɨ́ ịrịné Efarayíma gbóo cigí bi bɨ ngárá ꞌyị e ndanɨ́ do a wá ní ndị́sịyé íri.
JOH 11:55 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Ayímbi ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Umbuokpó ní nɨ go gbóo. ꞌDáꞌdá zɨ́ ayímbi née tónóne, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ lengbe ị́nyị gɨ sɨmɨ gara eyé e mɨngúngúcua ndéréye sɨmɨ Yerụsaléma íri gɨ ro órụ́ royé kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo.
JOH 11:56 Sɨmɨ bɨ nɨyí do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye ndị́sịyé ndómo tarayé gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ. Zɨ́ye ndị́sị ndúꞌyú royé kɨ́dí, “Sómụ́ ledre esé nɨ kɨ́e ꞌdi, togụ́ ogụ go ona ní?”
JOH 11:57 Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo e ní iꞌbíomonɨ́ lorụ go zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí togụ́ lurúndikinɨ́ Yésụ go sɨmɨ ayímbi ore yá, idínɨ́ úku ꞌdódo ledrea gɨ ro do ꞌdíꞌbi wo.
JOH 12:1 Sɨmɨ bɨ ngítí sị́lị́ idíaká go ịnyị doa kéṛị́ (6) gɨ ro zɨ́ Ayímbi Umbuokpó ꞌbɨ Yụ́da e née tónóne ní, zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ owụ́ gara bɨ Efarayíma ní ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Lázoro sɨmɨ Beteníya kɨ́ꞌdí bɨ kóo uru Lázoro maꞌdáa gɨ sɨmɨ umbu ní.
JOH 12:2 Zɨ́ ꞌyị e yóko royé do méngị mongụ́ éyị́ mɨánu gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ kɨ́e sɨmɨ sụmụ. Márata ndịsị kóo lúrú bi kacɨ́ éyị́ mɨánu bɨ zɨ́ ꞌyị e née ne, Lázoro anunɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ kɨ́ Yésụ.
JOH 12:3 Zɨ́ Maríya lémị Lázoro ndéré ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ kóo ugú kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, dụ́dụ a za mbá ro sịndị́ Yésụ kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ kɨ́ Lázoro e ánu éyị́ ꞌdị́cị́ ní. Zɨ́a ndị́sịné óꞌdóóyó sụꞌbụ́ máa née gɨ ro sịndị́ Yésụ kɨ́ bịdoné bɨ alamɨála ní. Zɨ́ ndonyo sụꞌbụ́ ꞌdíꞌbi sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ Yésụ ndịsịnɨ́ sɨmɨ a née yeré.
JOH 12:4 Geré zɨ́ Yụ́da Keriyóta bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ nɨ ógụ iꞌbí ngbángá Yésụ ní, ị́nyịné úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí,
JOH 12:5 “Áyi, lefe sinyinɨ́ nda sụꞌbụ́ née bi kenée gɨ ro ꞌdi, nɨyí kóo úgúóyó a kɨ́ mongụ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ bɨ ꞌyị nɨ méngị moko gɨ roa kɨ́ sɨmɨbi kpuú ní do sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́ késị́ máa née.”
JOH 12:6 Yụ́da uku ené ledre née gɨ zɨ́a bɨ ili ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ nɨ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ késị́ ní, ili idínɨ́ íꞌbí késị́ née do sị́lị́ne gɨ do bɨ zɨ́ne ndị́sị úgu ngíti géyị éyị́ e gɨ sɨmɨ a sáká roné kɨ́e.
JOH 12:7 Geré zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da kɨ́dí, “Ndá úku ledre zɨ́ kára née wá. Sụꞌbụ́ bɨ sụsụ romá née, yemeomo née go máa gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ óto máa sɨmɨ gu nɨ go gbóo.
JOH 12:8 Ídí ówo a kɨ́dí kacɨ́ kadra mbá, ásé fú lá kɨ́ ꞌyị lerị́ e do bi kị́éꞌdo. Máa, utúasázé ídí kése fú lá do bi kị́éꞌdo wá.”
JOH 12:9 Ábuwá tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e uwúnɨ́ go ya Yésụ nɨ sɨmɨ Beteníya ore. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ye ndéréye íri. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá nderénɨ́ née lá dụụ́ zɨ́ Yésụ ní wá, nderénɨ́ kpá gɨ ro lúrú Lázoro bɨ Yésụ maꞌdáa uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní.
JOH 12:10 Zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní yéme royé kɨ́dí, yée idínɨ́ kpá úfu Lázoro ꞌdáꞌba,
JOH 12:11 gɨ zɨ́a bɨ Yésụ uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e nda yị́ eyé ṇgúṇgu ledre Yésụ.
JOH 12:12 Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, Zɨ́ Yésụ ị́nyịné gɨ sɨmɨ Beteníya gɨ ore ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma. Zɨ́ ledre owụ́ ndíki tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé sɨmɨ ayímbi sɨmɨ Yerụsaléma ore ní kɨ́dí Yésụ nɨ go ógụ sɨmɨ Yerụsaléma íri.
JOH 12:13 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ꞌdécị mbílí tịyị́ e do sị́lị́ye ị́nyịyé mutruu ndéré óndó do Yésụ do mɨsiꞌdi. Zɨ́ye ndị́sịyé ótrụ́ ledre e ꞌdága kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.” “Úndru idí ídí zɨ́ wo bɨ ogụ kɨ́ ịrị Ngére Lomo ní.” “Úndru idí ídí zɨ́ Mongụ́ Ngére ꞌbɨ Isɨréle e.”
JOH 12:14 Yésụ ekị́ ndịsị go do owụ́ dongí bɨ ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́a ní, tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo mɨéké kúrú Lomo uku ní kɨ́dí,
JOH 12:15 “Sée nyị́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, ndásé éré ngịrị wá, lúrúsé aka ngére esé bɨ nɨ ógụ nɨ bɨ mɨndị́sịné do owụ́ dongí gɨrí née.”
JOH 12:16 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ owoyemenɨ́ aka eyé kóo bɨ ya kɨ́dí mɨógụ Yésụ née ꞌdodo go kɨ́dí ledre bɨ kóo nɨ mɨékéne ní sịndị́ kadra ené ogụ go ndịsị méngị roné née goó ne ní wá. Owoyemenɨ́ nda té sɨmɨ bɨ Yésụ ndaꞌbalugu roné go komo ere nɨyí nda go kɨ́ ndị́sị sómụ́ndíki ledre ga bɨ kóo Yésụ ndịsị méngị yée ní kɨ́dí ábuwá mɨéké kúrú Lomo uku ba kóo ledrea, yée ndịsịnɨ́ kóo ba tɨ́ óto úndrua.
JOH 12:17 ꞌYị ga bɨ kóo lurúnɨ́ Yésụ uru Lázoro gɨ sɨmɨ umbu do komoyé ní, nɨyí ꞌbɨ eyé fú lá ndị́sị úkutátá ledre máa bɨ kóo née zɨ́ tụ́ꞌdụ́ lafúye.
JOH 12:18 Née kpá ngúru sị́ ledre bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nderénɨ́ gɨ zɨ́a lúrú Yésụ sɨmɨ bɨ ogụ sɨmɨ Yerụsaléma ní gɨ zɨ́a uwúnɨ́ ledre Lázoro bɨ kóo uru wo ní go.
JOH 12:19 Zɨ́ Farụsáyo ga gére née ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Oꞌdo ba ꞌdódo ledre ené nda yị́ ené zɨ́ ꞌyị e goó kɨ́ rokoꞌbụné. Lúrúsé aka tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị ndéré kacɨ́ a. Ngíti éyị́ bɨ zɨ́ze méngị a ní, ndaá lolụ wá.”
JOH 12:20 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ ayímbi née ní, ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kɨ́ sị́ doyé Gịrị́gị e ní, ogụnɨ́ kóo kpá go sɨmɨ Yerụsaléma ore gɨ ro mbófo Lomo ndro kɨ́ ꞌyị ga bɨ ore ní.
JOH 12:21 Zɨ́ Gịrị́gị ga gére née ndéréye zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Phị́lịpo ní, zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ilizé ga gɨ ro ówo Yésụ.” Phị́lịpo maꞌdáa nɨ gɨ sɨmɨ ngúru owụ́ gara ꞌbɨ Galiláya bɨ kɨ́ ịrịné Beteseyị́da ní.
JOH 12:22 Zɨ́ Phị́lịpo ị́nyịné ndéréne úku ledre née zɨ́ ezené Andiríya. Zɨ́ye nda ị́nyịyé gbrengárá ndéréye kɨ́ ledre née zɨ́ Yésụ.
JOH 12:23 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “Sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ ꞌyị e lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ úru máa Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí gɨ sɨmɨ umbu.
JOH 12:24 Ídísé úwú ledre ba bɨlámáne. ꞌYị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ óꞌdo kére ní, nɨyí aka óyụ kúfú kére née sɨmɨ káṇgá kí, nɨ nda fú ánáógụ tụ́ꞌdụ́ do ónzó a do lángbá. Ledre nɨ gɨ romá kpá kenée. Mááyí aka úyu do óto máa sɨmɨ káṇgá kí, zɨ́ma úrúma íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e.
JOH 12:25 ꞌYị bɨ nɨ lúrúcáyi máa, zɨ́a óto mɨmbéꞌdené lá gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbɨ sága ba ní ní, sɨmɨ bɨ uyu go ní, trịdrị bɨ za fí ní, ndiki wá. Wo bɨ ṇguṇgu ꞌbɨ ené yị́ ené ledremá ní, nɨ ndíki trịdrị ne.
JOH 12:26 ꞌYị bɨ ṇguṇgu go ídíne káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ní, idí ndị́sị méngị dụụ́ ledre amá e. Bi bɨ mááyí ídí doa ní, ꞌyị amá máa née nɨ ídí kpá doa. Babá nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị amá máa née.”
JOH 12:27 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ne kɨ́ roné kɨ́dí, “Lomo romá ndaá lolụ wá. ꞌBɨé ba gáa zɨ́ma úku ledre zɨ́ Babá idí ꞌdíꞌbióyó umbu ba gɨ komomá ꞌdáꞌba? Ɨ́ꞌɨ, née go tɨ́ ledre bɨ kasaogụ máa gɨ roa ní.”
JOH 12:28 Gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ Yésụ íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Babá, ídí mu ꞌdódo rokoꞌbụyị́ gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá ówo a.” Geré gɨ do kacɨ́ ini née ní, zɨ́ kúrú Lomo ówụ́ne gɨ komo ere kɨ́dí, “Mɨngburoko ledre ga bɨ méngị yée ní za mbá, ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí, méngị ledre ga gére née kɨ́ rokoꞌbụmá, mákása yị́ị máa. Áyí kpá méngị ngíti mongụ́ ledre gɨ do bɨ zɨ́ye ówotátá a kɨ́dí maꞌdíi, mááyí bo.”
JOH 12:29 Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo toronɨ́ cigí Yésụ ore ní, owoꞌdiꞌbinɨ́ eyé bɨ kóo ya kɨ́dí, Lomo odro née ne gɨ komo ere zɨ́ Yésụ ní wá. Ngíti géyị ukunɨ́ ꞌbɨ eyé yaá “Nzagba embé ne.” Ngíti géyị ya “Ɨ́ꞌɨ, maláyika odrone zɨ́a.”
JOH 12:30 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úkulóꞌbó ledre née kɨ́dí, “Ledre bɨ ukunɨ́ née ndaá zɨ́ma wá, ukunɨ́ zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu a gɨ do bɨ zɨ́ Lomo sáká sée.
JOH 12:31 Sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ma ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ mɨméngị ledre eyé, kpá gɨ ro zɨ́ma rómo komo Satána za fí.
JOH 12:32 Née go kpá sịndị́ kadra bɨ nɨyí úfu máa, zɨ́ma kɨ́ úrúma sɨmɨ a ní. Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ma úku ledre zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e za mbá, gɨ ro zɨ́ye ógụyé mbá zɨ́ma.”
JOH 12:33 Yésụ uku ledre née kenée gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ówo toso umbu bɨ née nɨ uyu a, zɨ́ne kɨ́ úrúne ní.
JOH 12:34 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Bɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní uku zɨ́ze kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ ídí trịdrị za fí ní. Áyí úku lárá ledre káa be ꞌdi, ‘Yá nɨyí phéphéónzó Ówụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí do mɨngbúngbu kágá’? Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí máa née nda ꞌbɨ ené go náambi?”
JOH 12:35 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mé bɨ mááyí aka dongaráse kɨ́ ꞌdódo yata ledre e zɨ́se ba, ṇgúṇgu ledre esé idí ngbóró tátá roné kpá fú ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre amá nɨ zɨ́se káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. ꞌYị máa wo bɨ ꞌdiꞌbi sómụ́ ledre amá wá ní, utúasá méngị ledre e do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá, gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbi sómụ́ ledre gɨ zɨ́ma wá, nɨ yị́ ené sɨmɨ mɨtụlụrụ.
JOH 12:36 Mé bɨ mááyí aka dongaráse káa zɨ́ bimɨóṇgó ba, ídísé lányá ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní, gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị amá e. Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née zɨ́ye kenée ní, zɨ́a ndéréóyó yị́ ené roné gɨ do komoyé gɨ ore.”
JOH 12:37 Abú Yésụ mengị kóo tɨ́ mɨngburoko ledre e go za cụ́ do komo Yụ́da ga gére née yá, asinɨ́ yị́ eyé gɨ ro Yésụ fú lá mɨási.
JOH 12:38 Ledre bɨ Yụ́da mengịnɨ́ née utúasá ꞌduo kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo nébị Isáya uku ní kɨ́dí, “Ngére Lomo, ukuzé tɨ́ ledre eyị́ go zɨ́ ꞌyị e, ambí ṇguṇgu kóo ne? ꞌYị ṇguṇgu a bɨ ya yị́ị Lomo ꞌdodo rokoꞌbụyị́ go zɨ́ye do sogo káṇgá ní ndaá kpá wá.”
JOH 12:39 Gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ kenée ní, utúasánɨ́ kpá ṇgúṇgu ledre Yésụ wá. Utúasá kpá té kɨ́ ledre bɨ kóo nébị Isáya uku kɨ́dí,
JOH 12:40 “Lomo ꞌdụtụ komoyé go zɨ́a óto yée zɨ́ doyé órụné, née ní, utúasánɨ́ lúrúndíki ledre e kɨ́ komoyé wá, utúasánɨ́ gbawá ówoyéme sɨmɨ ledre e kɨ́ mɨmbéꞌdeyé, utúasánɨ́ kpá gbawá ndáꞌbaógụ Lomo kɨ́dí gɨ ro zɨ́a yómo yée.”
JOH 12:41 Isáya uku ledre ga gére née kóró kóró kóró kenée gɨ zɨ́a Lomo ꞌdodo kóo Yésụ go zɨ́a. Yésụ maꞌdáa, nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ledre e zɨ́ne. Isáya úku ledrea kenée gɨ zɨ́ kéyị née.
JOH 12:42 Abú ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ kóo tɨ́ ledre Yésụ go ní, ilinɨ́ zɨ́ lafúye ga bɨ Farụsáyo e bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Lomo ní ówo a wá. Káa bɨ lafúye máa ga gére née nɨyí zíngi do ụ́cụómo yée kɨ́ ólụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo ke.
JOH 12:43 Yụ́da ga gére née ilinɨ́ nda yị́ eyé zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ídíye ye kɨ́ rokinyi kɨ́ye, gɨ zɨ́ wo bɨ Lomo nɨ ídí ne kɨ́ rokinyi kɨ́ye ní.
JOH 12:44 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledremá go yá, ṇguṇgu go kpá ledre Babá bɨ kasaogụ máa ní.
JOH 12:45 ꞌYị bɨ lurú kụṛụꞌbụmá go ní, lurú kụṛụꞌbụ Babá kpá go.
JOH 12:46 Máógụ kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledremá go ní, luyú lolụ ledre wá gɨ zɨ́a nɨ go kɨ́ bɨlámá ówo ledre sɨmɨ doné.
JOH 12:47 “Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu lolụ ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ba wá, née ndaá lolụ ledre amá wá, gɨ zɨ́a máógụ amá ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e wá, máógụ yị́ amá gɨ ro yómo yée.
JOH 12:48 ꞌYị ga bɨ asinɨ́ ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní, karanée sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga, ledre ga gére née nɨyí ꞌdécị ngbanga ro ꞌyị máa ga gére née ye, ndaá máa wá.
JOH 12:49 Gɨ zɨ́a ledre máa ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée née, ndanɨ́ eyé ledre amá e wá, née ledre ga bɨ Babá ukuiꞌbí yée ní.
JOH 12:50 Máówo bú ledre ga bɨ Babá uku yée ní togụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ yá, nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́ ꞌyị e.”
JOH 13:1 Káa zɨ́ kɨ́lóndó a née go Ayímbi Umbuokpó. Yésụ owoyeme go bɨlámáne kɨ́dí sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ne óyó sogoné zɨ́ ꞌyị kasa ené e, zɨ́ne ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌBụné komo ere. Zɨ́a méngị ledre sụmụ zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére gɨ do bɨ zɨ́ye ówo a kɨ́dí, maꞌdíi née oto ꞌbúye go kɨ́ngaya née iꞌbí roné go zɨ́ umbu gɨ royé.
JOH 13:2 Nda go kɨ́ tagá, Yésụ yokonɨ́ royé go kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e do bi éyị́ mɨánu. Abú Yụ́da Keriyóta wotị́ Simúna nɨ kpá tɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ga gére née yá, ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e olụ́ yị́ ené go sɨmɨ a, gága wo gɨ ro zɨ́a íꞌbíógụ Yésụ zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e.
JOH 13:3 Yésụ owo bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌBụné Lomo íꞌbí rokoꞌbụ ledre e go mbá zɨ́ne, kasaogụ née ne do sogo káṇgá, née nɨ ndáꞌbalúgu roné kpá zɨ́a íri.
JOH 13:4 Nda gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu, zɨ́ Yésụ lálaóyó bongó bɨ esịṛongó do ezené ní ꞌdáꞌba, zɨ́a ꞌdíꞌbi ngíti mbílí bongó kpị́ ódó a ro sɨmɨné.
JOH 13:5 Zɨ́a léfe iní sɨmɨ pheṛé ndúgú ndị́sị lúgu sịndị́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́e, do ndị́sịné óꞌdóóyó iní née gɨ ro sịndị́ye kɨ́ mbílí bongó bɨ gáa ro sɨmɨné née.
JOH 13:6 Sɨmɨ bɨ Yésụ ayí nda go gɨ ro lúgu sịndị́ Simúna Pétero ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, nda za cụ́ yị́ị zɨ́yị lúgu sịndị́ma?”
JOH 13:7 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Ndá lúrú éyị́ bɨ mándị́sị méngị a née kacɨ́ komoyị́ káa zɨ́ owụ́ ledre wá, nɨ útúásá kacɨ́ komoyị́ karanée ꞌdáꞌdá íri.”
JOH 13:8 Zɨ́ Pétero kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, Mongụ́ ꞌyị, ndaá mɨútúásáne zɨ́yị lúgu sịndị́ma za cụ́ yị́ị wá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Pétero, togụ́ málúgu sịndị́yị wá, útúásá ídí káa do ꞌyịmɨkása amá wá.”
JOH 13:9 Simúna Pétero ya Ngére, “Togụ́ nda go kenée yá, ndá lolụ lúgu lá dụụ́ sịndị́ma wá, ídí lúgu máa geré mbá mɨlúgu.”
JOH 13:10 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ɨ́ꞌɨ, royị́ nɨ go drá gɨ zɨ́a ndúgú go. Éyị́ bɨ íli ní, nda lá dụụ́ lúgu sịndị́yị. Rosé nɨ go mbá drá dụụ́ bɨkéṛị́ ꞌyị gɨ dongaráse ndaá ne drá wá.”
JOH 13:11 Yésụ owo ꞌyị bɨ ili íꞌbíógụ née zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní bú.
JOH 13:12 Sɨmɨ bɨ luguonzó sịndị́ye go ní, zɨ́a ésịlúgu bongó bɨ gáa lalaogụ gɨ roné ní roné, do ndáꞌba ndị́sịné bi. Zɨ́a ndúꞌyú ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Ledre bɨ máméngị zɨ́se née, ówoyémesé ledre gɨ sɨmɨ a go?
JOH 13:13 Nɨ zɨ́se maꞌdíi, zɨ́se ndị́sịsé ndólo máa Ngére kpá ꞌyị ꞌdódo ledre, mááyí tɨ́ kenée maꞌdíi.
JOH 13:14 Togụ́ Ngére esé kpá ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́se lugu sịndị́se yá, ídísé kpá ídí ꞌyị lúgu sịndị́ lafúse e.
JOH 13:15 Máméngị ꞌdódo ledre née zɨ́se kenée gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị a zɨ́ lafúse e kpá kenée.
JOH 13:16 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyị ꞌbɨ moko romo ené do mongụ́ ꞌyị ené wá, ꞌyị kasa romo ené kpá do ꞌyị bɨ kasa wo ní wá.
JOH 13:17 Ídísé méngị ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́se née tɨ́ za cé kenée gɨ do bɨ zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́se.
JOH 13:18 “Máúku amá ledre née gɨ rosé mbá wá, ꞌyị máa yée ga bɨ nɨyí go mbigí ꞌyị amá e ní, máówo mɨmbéꞌdeyé mbá bú. Máméngị kenée gɨ do bɨ zɨ́a útúásáne kɨ́ ledre bɨ nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ngíti ꞌyị kị́éꞌdo gɨ dongaráse ndị́sịzé ánukótrụ sị́lị́ze ndro kéye ní nɨ ne okó romá.’
JOH 13:19 “Máúku ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́se kenée gɨ ro karanée togụ́ ledre máa née mengị roné go kenée yá, zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, mááyí Kɨ́résịto.
JOH 13:20 Ledre ga bɨ ásé ndéré kɨ́ ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e gɨ romá ní togụ́ ꞌyị ṇgúṇgu go yá, ṇguṇgu ledremá go. Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledremá go yá, ṇguṇgu kpá ledre Babá bɨ kasaogụ máa ní go.”
JOH 13:21 Gɨ do kacɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére ní, zɨ́ bi sínyíne roa kɨ́ngaya zɨ́a ị́nyịné úkulóko ledre zɨ́ye fúó kɨ́dí, “Ngúrusé nɨ íꞌbíógụ máa zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ye úfu máa.”
JOH 13:22 Zɨ́ ledre née ówóne kacɨ́ komo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née zɨ́ye tónóye lúrú komoyé kɨ́ sómụ́ ledre kɨ́dí ambí nɨ méngị bɨsinyí ledre née kenée ba ne bɨ Yésụ uku ledre a née.
JOH 13:23 Ngúruyé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ, wo bɨ Yésụ oto ꞌbúa kɨ́ngaya ní nɨ kpá bo ore ndị́sị ꞌbɨ ené geré gbóo cigí Yésụ.
JOH 13:24 Zɨ́ Simúna Pétero ódroné zɨ́ ezeyé née kɨ́ komoné, idí aka ndúꞌyú Yésụ togụ́ uku née ledre ambí yá.
JOH 13:25 Zɨ́ yaꞌdá bɨ Pétero odro zɨ́a née ꞌdóṇgo roné ndoo gị ro Yésụ zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, úku née ledre ambi?”
JOH 13:26 Zɨ́ Yésụ úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mááyí ụ́gụ ndụkụ ésị́ a sɨmɨ ụkụ́ íꞌbí a do sị́lị́a ní, née go wo bɨ máúku ledre a ní.” Zɨ́a ị́nyịné ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu íꞌbí a zɨ́ Yụ́da Keriyóta wotị́ Simúna.
JOH 13:27 Sɨmɨ bɨ anu ní, geré zɨ́ Satána óto ꞌbú méngị bɨsinyí ledre kɨ́ Yésụ, zɨ́ mɨmbéꞌdea kpúṛúkpú ne. Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndá ndị́sị wá, éyị́ bɨ yéme royị́ go gɨ ro méngị a ní, ídí mu méngị a ꞌdiya.”
JOH 13:28 Lafú Yụ́da Keriyóta ga gére née owonɨ́ sị́ ledre bɨ Yésụ uku ledre zɨ́ Yụ́da gɨ zɨ́a kenée ní wá.
JOH 13:29 Ngíti géyị somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí gɨ zɨ́a bɨ Yụ́da maꞌdáa nɨ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ késị́ ní, ambí owo ne Yésụ kasa wo go ndéré úgú éyị́ mɨánu zɨ́ye gɨ ro ayímbi, togụ́ kenée wá, ili Yụ́da idí íꞌbí késị́ káa do sáká áyí zɨ́ ꞌyị lerị́ e.
JOH 13:30 Nda go kɨ́ ndụlụ sɨmɨ bɨ Yụ́da anuonzónɨ́ éyị́ mɨánu go kɨ́ lafúne e ní, geré zɨ́a ólúógụné gɨ dongará ye sága.
JOH 13:31 Sɨmɨ bɨ Yụ́da olụ́ogụ ní, zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ lafúga ga gére née kɨ́dí, “Ba go sịndị́ kadra zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo a mbá kɨ́dí mááyí Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí zɨ́ye ndị́sịyé mbófo máa gɨ zɨ́ éyị́ bɨ mááyí méngị a ní. Gɨ do bɨ zɨ́ye kpá mbófo Lomo gɨ zɨ́ éyị́ bɨ mááyí méngị a ní.
JOH 13:32 Togụ́ ꞌyị e mbofonɨ́ Lomo gɨ zɨ́ éyị́ bɨ Máa méngị ní yá, Máa Owụ́ ꞌbɨ ené ledre Má nɨ ídí zɨ́a owóowó gɨ zɨ́ éyị́ bɨ Mááyí go ndéré méngị a ꞌdiya née.
JOH 13:33 “Owụ́ ꞌbɨ amáa e, sịndị́ kadra ndaá lolụ zɨ́ma ngbara gɨ do bɨ zɨ́ze ídíze fú lá kése ní wá. Káa zɨ́ bɨ kóo máúku zɨ́ lafúse ga bɨ Yụ́da e ní, mááyí lélị́ gɨ dongaráse cakaba. Bi bɨ mááyí ndéré doa née útúásásé ógụ íri wá.
JOH 13:34 “Ba go kúrúma zɨ́se, ídísé óto ꞌbú lafúse e kɨ́ngaya kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo kpá káa zɨ́ bɨ máóto ꞌbúse ní.
JOH 13:35 Togụ́ ótosé ꞌbú lafúse e go tɨ́ káa zɨ́ bɨ máúku née yá, ꞌyị e nɨyí ówo a mbá kɨ́dí maꞌdíi, ásé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e.”
JOH 13:36 Zɨ́ Simúna Pétero ngúru ꞌyịmɨkása ené ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, ndị́sị úku ledre kenée ní íli ndéré ꞌda?” Yésụ ya zɨ́a ní, “Pétero, bi bɨ mááyí ndéré doa ní, útúásá lódụ́ máa zɨ́ze ndéréze kéyị wá, ꞌbúó togụ́ karanée sịndị́ kadra ogụ go zɨ́yị.”
JOH 13:37 Pétero ya zɨ́ Yésụ ní, “Ngére, máútúásá ótoómo kacɨ́yị wá, togụ́ umbu yá, idízé úyu kéyị.”
JOH 13:38 Yésụ ya zɨ́a ní, “Pétero úku ledre née gbékpị́e. Máúku zɨ́yị, sɨmɨ bɨ karaba kadra ledre nɨ súwu ní, áyí ási gɨ romá ꞌdényé kɨ́ꞌdí ota yá née owo máa wá. Gɨ do kacɨ́ a née geré zɨ́ ngono ụ́cụ koko.”
JOH 14:1 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Bi ndaá sínyí rosé wá. Ídísé fú ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́se kpá ṇgúṇgu ledremá.
JOH 14:2 ꞌBe ꞌbɨ Babá nɨ mongụ́ ꞌbe. Mááyí ba go ndéré yémeómo bi zɨ́se íri nzíyiné. Idí bɨlámá ledre ndaá íri kenée wá, káa bɨ máúku go zɨ́se.
JOH 14:3 Togụ́ máyémeómo bi gɨ rosé go nzíyiné yá, mááyí ndáꞌbaógụ ꞌdíꞌbi sée zɨ́ze ndéré ndị́sịzé kése do bi máa née íri za fí.
JOH 14:4 Ówosé mɨsiꞌdi bɨ nderéogụ zɨ́ Babá íri ní go bɨlámáne.”
JOH 14:5 Zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Tóma ní ị́nyịné úku ledre kɨ́dí, “Ngére, bi bɨ íli ndéré doa née owozé aka ezé e wá. Azé ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi máa wo be ꞌdi zɨ́ze ndéréógụzé íri?”
JOH 14:6 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mááyí máa mɨsiꞌdi ꞌbe ꞌbɨ Lomo, mándị́sị ꞌdódo maꞌdíi ledre ga bɨ gɨ do bɨ Lomo ní máa zɨ́ ꞌyị e. Mááyí kpá máa ꞌyị íꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre maꞌdáa go ní. Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledremá wá, máútúásá ótoómo wo zɨ́a ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Babá Lomo wá.
JOH 14:7 Káa zɨ́ bɨ ówosé máa go ní, ówosé Babá kpá go. Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ówoyémesé Babá go za kpó kpó kpó.”
JOH 14:8 Zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása bɨ Phị́lịpo ní kpá ị́nyịné úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, ꞌdódo aka ꞌBụyị́ bɨ úku ledre a née zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ówoyéme wo.”
JOH 14:9 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Phị́lịpo, tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ga ba za mbá, ówo aka eyị́ fú lá bɨ kɨ́dí azé yị́ ezé kɨ́ Babá kị́éꞌdo ní wá. Togụ́ ꞌyị owo máa go yá, owo Babá kpá go. Mengị káa be ꞌdi zɨ́yị úku ledre yá, máídí ꞌdódo Babá zɨ́se?
JOH 14:10 Ṇgúṇgu bɨ kɨ́dí azé kɨ́ Babá kị́éꞌdo ní wá gɨ ro ꞌdi? Sómụ́ yá ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se née ogụnɨ́ gɨ ꞌda? Bɨ Babá ukuiꞌbí yée ne zɨ́ma ní.
JOH 14:11 Nɨ mɨútúásáne zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́dí azé kɨ́ Babá kị́éꞌdo. Togụ́ ledre bɨ máúku née owó komosé gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu a wá, mɨngburoko ledre ga bɨ máméngị yée ní, ídísé nda ṇgúṇgu ledremá lá gɨ royé.
JOH 14:12 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledremá, ꞌyị máa née nɨ kpá méngị mɨngburoko ledre e káa zɨ́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní. Gɨ zɨ́a bɨ mááyí go ndáꞌbalúgu romá zɨ́ Babá ní, mááyí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a nda ndị́sịné méngị mɨngburoko ledre e kɨ́e rómoné mɨrómo.
JOH 14:13 Éyị́ ga bɨ za mbá ásé ndúꞌyú Babá gɨ royé kɨ́ ịrịmá ní, Mááyí úku ledre zɨ́a idí méngị yée zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí kasaogụ Máa ne zɨ́ye ndị́sịyé mbófo wo.
JOH 14:14 Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá go ní, éyị́ ga bɨ za mbá ásé ndúꞌyú máa gɨ royé ní, mááyí méngị yée zɨ́se.”
JOH 14:15 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Maꞌdíi, togụ́ ótosé tɨ́ ꞌbúma go yá, ídísé méngị ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní.
JOH 14:16 Mááyí ndúꞌyú Babá zɨ́a kása ꞌDówụ́ Lomo ógụné kpá ndị́sị sáká sée za fí.
JOH 14:17 Née ꞌDówụ́ Lomo bɨ ndịsị ꞌdódo maꞌdíi ledre gɨ do bi Lomo ní. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, ꞌdiꞌbinɨ́ eyé wo sɨmɨ sụmụ wá gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé wo wá. Sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledremá go ní, ówosé wo go, nɨ ógụ ndị́sị sɨmɨsé.
JOH 14:18 “Máótoómo amá sée ngúcusé káa zɨ́ owụ́sala e wá, mááyí ndáꞌbaógụ.
JOH 14:19 Sịndị́ kadra idíaká go lá cúkuꞌdée zɨ́ma ótoómo do sogo káṇgá ba. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní, lurúnɨ́ ꞌbɨ eyé lolụ komomá wá, ásé lúrú ándá komomá dụụ́ se. Gɨ zɨ́a bɨ mááyí ídí trịdrịmá za fí ní, ásé kpá ídí trịdrị za fí.
JOH 14:20 Sɨmɨ bɨ karanée mááyí ndáꞌbaógụ gɨ zɨ́ Babá gɨ komo ere gɨ ro ꞌdécị ngbanga ꞌyị e ní, ásé geré ówo a kɨ́dí ábuwá azé yị́ ezé kɨ́ Babá kị́éꞌdo. Zɨ́se kpá ówo a kɨ́dí azé kése kpá éyị́ kị́éꞌdo.
JOH 14:21 ꞌYị bɨ nɨ úwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́se ba, zɨ́a ndị́sịné méngị ledre e tɨ́ kacɨ́ a ní, née go ꞌyị bɨ oto ꞌbúma go ní, Babá nɨ kpá óto ꞌbú a. Mááyí kpá óto ꞌbú ꞌyị máa née zɨ́ma ꞌdódo ledre ga bɨ gɨ do bimá ní mbá zɨ́a.”
JOH 14:22 Zɨ́ ngúru ꞌyịmɨkása kɨ́ ịrịné kpá Yụ́da, ndaá Yụ́da Keriyóta wá, ị́nyịné ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ngére, ledre sɨmɨ ledre née káa be ꞌdi bɨ úku yá sɨmɨ bɨ karanée áyí ndáꞌbaógụ gɨ zɨ́ ꞌBụyị́ gɨ komo ere ní, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledreyị́ wá ní lurúnɨ́ komoyị́ wá, azé lúrú komoyị́ dụụ́ ze ní?”
JOH 14:23 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da kɨ́dí, “Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a, ꞌyị bɨ oto ꞌbúma go ní, nɨ ndị́sị méngị té ledre ga bɨ máúku yée zɨ́a ní. Babá nɨ kpá óto ꞌbú ꞌyị máa née. Zée kɨ́ Babá azé ndị́sị kɨ́ ꞌyị máa née do bi kị́éꞌdo za fí.
JOH 14:24 ꞌYị bɨ oto ꞌbúma wá ní, utúasá ené kpá méngị ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní wá. Gɨ zɨ́a ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní, Babá bɨ kasaogụ máa ní ndịsị úkuíꞌbí yée ne zɨ́ma.
JOH 14:25 “Máúku ledre ga gére née zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ mááyí aka dongaráse ba.
JOH 14:26 ꞌDówụ́ Lomo bɨ Babá nɨ kásaógụ a zɨ́se do bi kacɨ́ma ní, nɨ nda ndị́sị sáká sée ne kɨ́ ꞌdódoyéme ledre ga gére née zɨ́se káa bɨ nɨyí lị́gịsé e.
JOH 14:27 Bi ndaá sínyí rosé wá, ngịrị nda kpá méngịsé wá. Máíli ídísé ndị́sị bɨlámáne. Mááyí óto sée zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi. ꞌYị ꞌbɨ do sogo káṇgá e utúasánɨ́ méngị ledre máa wo née wá. Abú ꞌyị e nɨyí méngị láráse yá, ídísé tóro ngbúó.
JOH 14:28 “Máúku go zɨ́se fúó kɨ́dí, mááyí go gbóo gɨ ro ndáꞌbalúgu romá zɨ́ Babá ꞌdáa, mááyí kpá gɨrí ndáꞌbaógụ. Togụ́ ótosé tɨ́ ꞌbúma go kɨ́ngaya, ídísé ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro mɨndáꞌbalúgu romá bɨ zɨ́ Babá íri ní, gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ ledre e rómo domá.
JOH 14:29 Nɨ bɨlámáne zɨ́ma úku ꞌdódo ledre née zɨ́se kenée ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ sịndị́ kadra a. Sɨmɨ bɨ ledre maꞌdáa mengị roné go tɨ́ káa zɨ́ bɨ mándị́sị úku a ní, gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, Babá kasaogụ máa ne.
JOH 14:30 Máíli lolụ lála ledre zɨ́se wá, gɨ zɨ́a ba goó sịndị́ kadra ꞌbɨ Satána ngére ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní zɨ́a ógụné. Tɨ́ lá wo Satána, ndaá ꞌbɨ ené ngére domá wá.
JOH 14:31 Mááyí ba go ndéré méngị éyị́ bɨ Babá ili zɨ́ma méngị a ní, gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní mbá ówo a kɨ́dí ꞌbú Babá ofụ domá go.” Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Ị́nyịsé mu zɨ́ze ndéréze.”
JOH 15:1 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Mááyí mbigí kókó kóṛó bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ ꞌdị́yị́ a yáká ní, Babá nɨ ꞌbɨ ené mị́ngị́ yáká maꞌdáa.
JOH 15:2 Babá ndịsị lágáóyó mɨrásáma ga bɨ anánɨ́ wá ní ꞌdáꞌba gɨ do bɨ zɨ́ bi ídíne fúó ro yée ga bɨ anánɨ́ bú ní, zɨ́ye ndị́sịyé ánátátá royé kɨ́ngaya.
JOH 15:3 Ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní, oto sée go zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị amá e.
JOH 15:4 Ndásé lolụ ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre esé gɨ romá wá gɨ do bɨ zɨ́ze ídíze kése kị́éꞌdo. Ídísé ówo a kɨ́dí sị́lị́ kóṛó bɨ ꞌdeweoyó roné go ní, aná ené lolụ wá gɨ zɨ́a ndaá lolụ ro kókóne wá. Nɨ gɨ rosé kpá kenée, útúásásé méngị bɨlámá ledre e wá ꞌbúó togụ́ lányásé go romá.
JOH 15:5 “Mááyí úku ándá zɨ́se, mááyí zɨ́se go káa zɨ́ kóṛó ní ásé nda ꞌbɨ esé zɨ́ma káa zɨ́ mɨrásáma ní. Azé kése go éyị́ kị́éꞌdo. ꞌYị bɨ óto sómụ́ ledre ené go mbá romá ní, zɨ́ sómụ́ ledre amá ídíne kpá za mbá roa. ꞌYị bɨ oto sómụ́ ledre ené romá wá ní, útúásá méngị bɨlámá ledre e káa zɨ́ éyị́ bɨ ndịsị áná mɨáná ní wá.
JOH 15:6 ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbioyó sómụ́ ledre ené gɨ romá go ní, nɨ yị́ ené go káa zɨ́ sị́lị́ kágá bɨ ꞌdeweoyó roné gɨ ro kókóne go ní, nɨ geré gágá ené do óngbóóyó a ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá.
JOH 15:7 Togụ́ ótosé sómụ́ ledre esé za mbá romá, zɨ́se lányáse ro ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní yá, ásé ówo kacɨ́ íni ini zɨ́ Babá. Nɨ ídí kɨ́ rokinyi zɨ́a íꞌbí éyị́ bɨ ínisé ini gɨ roa ní zɨ́se.
JOH 15:8 Togụ́ ndị́sịsé go kpá fú méngị bɨlámá ledre e káa zɨ́ éyị́ bɨ ndịsị áná mɨáná ní yá, ꞌyị e nɨyí ówo a kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Babá.
JOH 15:9 “Máóto ꞌbúse go kɨ́ngaya cé káa zɨ́ bɨ Babá oto ꞌbúma ní. Bɨ goó kenée ní, ndásé méngị ledre bɨ zɨ́ ꞌbúse nzúlúne gɨ domá gɨ zɨ́a ní wá.
JOH 15:10 Togụ́ lányásé tɨ́ fú lá ro lorụ amá yá, éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó ꞌbúse gɨ domá ní ndaá. Kpá káa zɨ́ bɨ mándị́sị lányá ro lorụ ꞌbɨ Babá ní, ngíti éyị́ bɨ zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ꞌbúma gɨ doa ní ndaá.
JOH 15:11 Máúku ledre ga gére née zɨ́se kenée gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ mááyí kɨ́ rokinyi ní.
JOH 15:12 Ba go kúrúma zɨ́se, ídísé óto ꞌbú lafúse e káa zɨ́ bɨ máóto ꞌbúse ní.
JOH 15:13 Ídísé ówo a kɨ́dí máóto ꞌbú ꞌyịmaꞌdí e go kɨ́ngaya zɨ́ma íꞌbí za cụ́ kụṛụꞌbụmá zɨ́ umbu gɨ ro zɨ́ye ómoyé. Ngíti óto ꞌbú ꞌyị e káa zɨ́ wo née ndaá.
JOH 15:14 Togụ́ ndị́sịsé go tɨ́ fú méngị ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́se née yá, ásé ógụ ídí mbigí lúndumá e.
JOH 15:15 Ndásé lolụ zɨ́ma káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko e wá. Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ ogụ mɨógụ ní utúasá ené ówoyéme ledre bɨ mị́ngị́ ꞌbe ndịsị méngị a ní wá. Ásé go mbigí lúndu má e gɨ zɨ́a ledre ga bɨ Babá ukuiꞌbí yée zɨ́ma ní, máꞌdódo yée go mbá zɨ́se.
JOH 15:16 “Ndólosé esé máa se wá, mándólo sée máa zɨ́ma íꞌbí moko amá zɨ́se méngị a gɨ do bɨ zɨ́a áná ne kɨ́ngaya ꞌyịmaꞌdí e utúasánɨ́ ánuónzó a wá. Éyị́ ga bɨ ásé ndúꞌyú Babá gɨ royé ní, nɨ méngị yée zɨ́se gɨ zɨ́a ndị́sịsé go méngị ledre e kacɨ́ kúrúma.
JOH 15:17 Mááyí kpá úku ándá a, ídísé óto ꞌbú lafúse e.”
JOH 15:18 “Máúku zɨ́se, togụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí sógó sée yá, ídísé ówo a kɨ́dí nɨyí yị́ eyé kú kenée, sogóụtụnɨ́ go cụ́ máa.
JOH 15:19 Togụ́ sómụ́ ledre esé nɨ ndro kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní yá, sogónɨ́ eyé sée wá. Nɨyí sógó sée ba gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá zɨ́ma ndólo sée káa do ꞌyị amá e ní.
JOH 15:20 Ídísé sómụ́ndíki ledre bɨ máúku zɨ́se máyá, ‘ꞌYị ꞌbɨ moko romo ené do mongụ́ ꞌyị ené wá ní.’ Togụ́ sogónɨ́ máa bɨ mongụ́ ꞌyị esé ní, nɨyí sógó sée kpá kenée. Idí ṇguṇgunɨ́ kóo ledre amá bo, káa bɨ nɨyí kpá ṇguṇgu ledre esé.
JOH 15:21 “ꞌYị ga gére née nɨyí sógó sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre amá ní. Gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé bɨ ya kɨ́dí Lomo kasaogụ máa ne ní wá.
JOH 15:22 ꞌYị ga gére née, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi yée kɨ́ ngbanga bɨsinyíne gɨ zɨ́a tɨ́ bɨ máógụ ꞌdódo bɨlámá ledre ené go zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ótoómo bɨsinyí ledre e ní, ilinɨ́ eyé e wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, Lomo otoomo ené ledre zɨ́ye wá.
JOH 15:23 “ꞌYị bɨ sogó máa go ní, sogó kpá Babá go.
JOH 15:24 Idí ndanɨ́ kóo lúrú mɨngburoko ledre ga bɨ mándị́sị máméngị yée, yée ga bɨ ngíti ꞌyị utúasá méngị yée wá ní kɨ́ komoyé wá yá, kɨ́dí Lomo nɨ kóo ótoómo ledre zɨ́ye. Nda tɨ́ lá bɨ lurúnɨ́ ledre ga gére née go cụ́ kɨ́ komoyé, zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbílíye ngbụ́rụ́ ndị́sị sógó zée gbrengárá kɨ́ Babá ní.
JOH 15:25 Mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ ní kɨ́dí, ‘ꞌYị ga gére née sogónɨ́ eyé máa née gɨ zɨ́a bɨ ya málúyú ledre ní wá, sogónɨ́ máa lá gbékpị́ne.’
JOH 15:26 “Mááyí kása ꞌDówụ́ Lomo ꞌyị ꞌdódo maꞌdíi ledre e gɨ zɨ́ Babá gɨrí, zɨ́a ógụné ꞌdódo maꞌdíi ledre bɨ gɨ do bimá ní zɨ́se.
JOH 15:27 Ídísé kpá fú ndị́sị ꞌdódotátá ledremá zɨ́ ꞌyị e gɨ zɨ́a tonózé moko maꞌdáa ba kú kése.”
JOH 16:1 Zɨ́ Yésụ kpá úku ándá ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ené ga gére née kɨ́dí, “Máénzị komosé kɨ́ ledre ga gére née gɨ zɨ́a máíli zɨ́se tórosé kpá fú ngbúó sɨmɨ moko amá.
JOH 16:2 Yụ́da ga gére née ngíti géyị nɨyí karanée lágaóyó sée gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Lomo sága. Zɨ́ ngíti géyị úfu lafúse e, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo royé gɨ zɨ́ ledre bɨ mengịnɨ́ née kɨ́dí yée nɨyí go méngị yéme ledre ꞌbɨ Lomo.
JOH 16:3 Gɨ zɨ́a bɨ ngárá owonɨ́ eyé zée kɨ́ Babá wá ní, zɨ́ye ndị́sịyé méngị bɨsinyí ledre ga gére née zɨ́se.
JOH 16:4 Sɨmɨ bɨ ledre ga gére née nɨyí go méngị sée kenée ní, ídísé sómụ́ndíki a kɨ́dí, ba goó ledre ga bɨ máénzị komosé gɨ royé ní. Máúku kóo ledre née zɨ́se ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a azé aka kóo kése do bi kị́éꞌdo.
JOH 16:5 “Máúku phụ́trụ ledre ga gére née zɨ́se gɨ zɨ́a mááyí go ótoómo sée. Sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́ Babá bɨ kasaogụ máa ní. Ị́tịsé mbá wá, ngúrusé nduꞌyú gbawá máa ní, ꞌbe káa be ꞌdi?
JOH 16:6 Bi sinyí rosé née go gɨ zɨ́ ledre bɨ máúku máyá nɨyí karanée méngị láráse ní?
JOH 16:7 Utúasá mɨútúásá zɨ́ma ndéréma gɨ ro zɨ́ bɨlámá ledre ógụné zɨ́se. Togụ́ mándéré go yá, mááyí kása ꞌDówụ́ Lomo zɨ́a ógụné ndị́sị sáká sée.
JOH 16:8 “Togụ́ ꞌDówụ́ Lomo née ogụ go yá, nɨ ꞌdódo maꞌdíi ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ówo mɨméngị ledre eyé kɨ́dí emengụ́, togụ́ otoomonɨ́ wá, Lomo bɨ ngárá ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne.
JOH 16:9 Lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ꞌdódo a zɨ́ye ní nɨ wo bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledremá ní.
JOH 16:10 Nɨ ꞌdódo a zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́dí, maꞌdíi, mándá ꞌyị lúyú ledre wá, née sị́ ledre bɨ mááyí go ndáꞌba gɨ zɨ́a zɨ́ Babá ní. ꞌYịmaꞌdí e utúasánɨ́ lolụ lúrú máa wá.
JOH 16:11 Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa wo née wá, ꞌDówụ́ Lomo nɨ kpá ꞌdódo a zɨ́ye kɨ́dí, Satána ngére ꞌbɨ ꞌyị lúyú ledre e, Lomo ꞌdecị ngbanga a go bɨsinyíne.
JOH 16:12 “Tụ́ꞌdụ́ yata ledre e nɨyí gáa kpá fú bo tɨ́ gɨ ro zɨ́ma úku yée zɨ́se ní, útúásásé ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨyé mbá wá.
JOH 16:13 Sɨmɨ bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌyị ꞌdódo maꞌdíi ledre e ogụ go ní, nɨ sáká sée zɨ́se ówo mɨnzénzéré ledre e za mbá. Nɨ úku zɨ́se dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ukuiꞌbí yée ne zɨ́a ní, zɨ́a kpá ꞌdódo ledre ga bɨ nɨyí méngị royé karanée ní zɨ́se.
JOH 16:14 ꞌDówụ́ Lomo nɨ óto úndrumá zɨ́a ꞌdódoyéme ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní mbá zɨ́se.
JOH 16:15 Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a sómụ́ ledre bɨ sɨmɨ Babá ní, nɨ kpá sómụ́ ledre bɨ sɨmɨmá ní. Née sị́ ledre bɨ máúku ledre gɨ zɨ́a máyá ꞌDówụ́ Lomo nɨ ógụ úku ꞌdódo a zɨ́se fúó kɨ́dí ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́se ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e ní.
JOH 16:16 “Ngítí sị́lị́ idíaká go lá cúkuꞌdée zɨ́ma ndéréóyó romá gɨ dongaráse gɨ ona. Málúꞌbú íri wá, mááyí ndáꞌbaógụ ꞌdiya zɨ́ze ndíkílúgu rozé kése.”
JOH 16:17 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née ndị́sị ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị ndịsị úku née kenée lárá ledre ꞌdi bɨ kɨ́dí, ngítí sị́lị́ idíaká go lá cúkuꞌdée zɨ́ne ndáꞌbalúgu roné zɨ́ ꞌBụné née luꞌbú íri wá, née nɨ ndáꞌbaógụ ꞌdiya zɨ́ze ndíkílúgu rozé kéye ní.”
JOH 16:18 Zɨ́ye kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Sara aka nda ngítí sị́lị́ bɨ uku ledre a kɨ́dí idíaká go lá cúkuꞌdée ní, née sị́lị́ ꞌbɨ ꞌdi bɨ ngárá owoꞌdiꞌbizé ledre gɨ roa wá ní.”
JOH 16:19 Yésụ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása ené ga gére née go kɨ́dí ilinɨ́ ndúꞌyú née. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ílisé ndúꞌyú máa ba gɨ ro ledre bɨ máúku máyá ngítí sị́lị́ idíaká go cúkuꞌdée zɨ́ma ndéréóyó romá gɨ dongaráse, málúꞌbú íri wá, mááyí ndáꞌbaógụ ꞌdiya zɨ́ze ndíkílúgu rozé kése ní?
JOH 16:20 Nɨ maꞌdíi zɨ́se sómụ́ ledre kenée. ꞌYị ga bɨ ꞌbúma ndaá doyé wá ní, nɨyí ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ lúrú ledre bɨ nɨ méngị máa ní. Ásé ídí gboó sɨmɨ iní komosé. Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ sɨmɨkozo esé óyólóꞌbó roné káa do rokinyi zɨ́se.
JOH 16:21 “Cé káa zɨ́ mbámɨowụ́ sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ené utúasá go gɨ ro zɨ́a áráne ní. Nɨ aka náná do soné gɨ zɨ́ mɨówo owụ́ kí. Sɨmɨ bɨ owụ́ ꞌbɨ ené ará nda go ní, somụ́ndiki lolụ ledre éyị́ mɨówo bɨ gáa roné ní wá gɨ zɨ́a lurú owụ́ ꞌbɨ ené nɨ go do sị́lị́ne.
JOH 16:22 Nɨ zɨ́se cakaba kpá kenée bi sinyí rosé go mɨsínyí. Karanée ásé ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi sɨmɨ bɨ azé ndíkílúgu rozé kése ní. Nda gɨ ore ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a ógụné óto lerị́ rosé ní ndaá lolụ wá.
JOH 16:23 Ledre e orụnɨ́ lolụ zɨ́se wá, éyị́ ga bɨ ásé ndúꞌyú Babá gɨ royé kɨ́ ịrịmá ní, nɨ geré méngị yée zɨ́se. Ndaá lolụ té bɨ ya ásé ndúꞌyú máa kí ní wá.
JOH 16:24 Káa zɨ́ bɨ ndúꞌyúsé aka Babá gɨ ro éyị́ wá ní, ba go bɨlámá sịndị́ kadra zɨ́se. Ndúꞌyúsé wo mu gɨ ro éyị́ ga bɨ ílisé yée ní gɨ do bɨ zɨ́a méngị yée zɨ́se, zɨ́se ídíse nda kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya.
JOH 16:25 “Abú mándị́sị kóo ꞌdódo ambá ledre e zɨ́se sɨmɨ muruwayi yá, tónóne gɨ do kacɨ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée ndéréne ꞌdáꞌdá, ledre ga bɨ gɨ do bi Babá ní, mááyí nda úku yée zɨ́se fúó fúó fúó, ndaá lolụ sɨmɨ muruwayi wá.
JOH 16:26 Togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre máa ga gére née ogụnɨ́ go yá, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá go ní, éyị́ ga bɨ ílisé yée gɨ zɨ́ Babá ní, ásé nda úku ledreyé geré se zɨ́a, ndaá lolụ fú lá bɨ zɨ́ma ndị́sịmá úkuíꞌbí ledre esé e máa zɨ́a ní wá.
JOH 16:27 Oto ꞌbúse gɨ zɨ́a ótosé ꞌbúma zɨ́se ṇgúṇgu ledremá kɨ́dí kasaogụ máa ne.
JOH 16:28 Maꞌdíi, Babá kasaogụ máa ne do sogo káṇgá ona. Mááyí ba go ótoómo do sogo káṇgá ba zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́a komo ere íri.”
JOH 16:29 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ledre bɨ úku née owoyemezé go gɨ zɨ́a ndaá lolụ mɨótoécịné sɨmɨ muruwayi wá.
JOH 16:30 Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa ya ówo wá ní ndaá. Maꞌdíi, ṇguṇguzé go kɨ́dí Lomo kasaogụ yị́ị ne.”
JOH 16:31 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ṇgúṇgusé ledremá go nda té bɨ cakaba ba ní?”
JOH 16:32 Sịndị́ kadra nɨ go gbóo, zɨ́se ngásá báyi rosé mbá ótoómo lá dụụ́ máa ngúcumá dongará ezeokóma e. Abú kenée ndotó, Babá nɨ bo kɨ́ma.
JOH 16:33 Káa zɨ́ bɨ azé kése go éyị́ kị́éꞌdo ní, máíli zɨ́ mɨmbéꞌdesé ị́drị́ne. Née sị́ ledre bɨ máúku ledre ga gére née zɨ́se gɨ zɨ́a ní. Márómo komo do sogo káṇgá go. Abú ꞌyị ga bɨ sogónɨ́ máa mɨsógó ní nɨyí méngị láráse gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledremá ní yá, bi ndaá sínyí rosé wá.
JOH 17:1 Sɨmɨ bɨ Yésụ ukuonzó ledre go zɨ́ ꞌyị ené ga gére ní, zɨ́a sị́kpị doné lúrú bi ꞌdága komo ere. Zɨ́a íni ini zɨ́ ꞌBụné kɨ́dí, “Babá, ídí mu ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí íꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ma Owụ́ ꞌbɨ eyị́. Kpá gɨ romá, Máa Owụ́ ꞌbɨ eyị́ maꞌdáa zɨ́ma íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́yị.
JOH 17:2 Íꞌbí rokoꞌbụ née mu zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ídíma Ngére do ꞌyị e za mbá, gɨ do bɨ zɨ́ma íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ íꞌbí yée go zɨ́ma ní.
JOH 17:3 ꞌYị ga bɨ mááyí íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ye ní, dụụ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ yị́ị bú kɨ́dí áyí mbigí Lomo, zɨ́ye kpá ówo a kɨ́dí máa Kɨ́résịto Yésụ, kásaógụ máa yị́ị.
JOH 17:4 Sɨmɨ bɨ máméngịónzó moko bɨ kásaógụ máa gɨ roa do sogo káṇgá ní, zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e mbá ówo a kɨ́dí maꞌdíi, máóto ịrịyị́ go tara ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ye ndị́sịyé mbófo yị́ị.
JOH 17:5 Babá ídí mu íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, zɨ́yị ꞌdíꞌbióto máa zɨ́ze ídíze kéyị do bi kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ kóo azé kéyị do bi kị́éꞌdo sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌdáꞌdá do sogo káṇgá ba ndaá aka wá ní.”
JOH 17:6 “Mbófo éyị́ zɨ́yị gɨ ro ꞌyị ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba. Nɨyí kóo ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá, zɨ́yị íꞌbí yée go zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ídíma Ngére eyé. Máꞌdódoyéme yị́ị go zɨ́ye, nɨyí go ndị́sị méngị ledre eyị́ káa zɨ́ bɨ íli ní.
JOH 17:7 Owoyemenɨ́ kpá go bɨlámáne kɨ́dí, ledre ga bɨ za mbá mándị́sị méngị yée ní íꞌbí yée yị́ị zɨ́ma, gɨ do bɨ zɨ́ma ndị́sịmá méngị yée kenée.
JOH 17:8 Ledre ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma née, máꞌdódo yée go mbá zɨ́ ꞌyị ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba. Ṇguṇgunɨ́ ledre ga gére née go mbá kɨ́dí née mbigí ledre e gɨ zɨ́a owonɨ́ go kɨ́dí kásaógụ máa yị́ị.
JOH 17:9 “Máíni ini zɨ́yị gɨ royé, ndaá gɨ ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba wá gɨ zɨ́a íꞌbí yée go zɨ́ma. Abú íꞌbí yée go zɨ́ma yá, ídí sáká yée gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé kú ꞌyị eyé e.
JOH 17:10 Abú íꞌbí yée go zɨ́ma kenée yá, nɨyí kpá fú ꞌyị ezé e kéyị. Káa zɨ́ bɨ íꞌbí yée zɨ́ye ídíye sị́ sị́lị́ma ní, owonɨ́ go kɨ́dí rokoꞌbụ nɨ bo zɨ́ma.
JOH 17:11 Babá káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́yị íri ní, máútúásá lolụ fú lá ndị́sị dongará ꞌyị ezé ga ba do sogo káṇgá ona wá. Ídí ꞌbáꞌbá yée gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre e, idínɨ́ ndị́sị kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ ndịsịzé ndị́sị kéyị kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo ní.
JOH 17:12 Sɨmɨ ndị́sị ezé bɨ kéye ní, mándị́sị lúrú bi kacɨ́ye kpịnị kpịnị kpịnị kɨ́ rokoꞌbụ bɨ íꞌbí zɨ́ma ní káa bɨ ngúruyé nɨ ị́ndrị gɨ ngará lafúne e ke. Tɨ́ maꞌdíi, ngúruyé bɨ ịndrị ní ndaá. Odụ ꞌyị bɨ ịndrị gɨ dongaráye ní dụụ́ wo bɨ kóo mɨéké kúrúyị úku ledre gɨ roa yaá nɨ lúyú ne gɨ dongará lafúne e ní. Ledre bɨ mɨéké kúrúyị uku ní mengị roné go tɨ́ maꞌdíi.
JOH 17:13 “Sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá zɨ́yị íri. Ledre ga bɨ gɨ do bizé kéyị ní, máúku go mbá zɨ́ye gɨ do bɨ zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya káa zɨ́ máa ní.
JOH 17:14 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre eyị́ wá ní, otonɨ́ mɨmbéꞌdeyé go bɨsinyíne ro ꞌyị ezé ga ba, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ezé maáge otoomonɨ́ ledre ꞌbɨ sága ba go zɨ́ye nda ṇgúṇgu ledre eyị́ ní nɨyí go kpá káa zɨ́ máa ní.
JOH 17:15 Babá, máúku amá née kɨ́dí ídí mu ꞌdíꞌbióyó ꞌyị ezé ga ba gɨ do sogo káṇgá ꞌdáꞌba wá. Ídí ꞌbáꞌbá yée gɨ zɨ́ Satána.
JOH 17:16 ꞌYị ezé maáge ꞌdiꞌbioyónɨ́ sómụ́ ledre eyé gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre eyị́ wá ní go. Mɨméngị ledre ezé nɨ nda yị́ ené go kéye kị́éꞌdo gɨ zɨ́a ndazé ezé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní wá.
JOH 17:17 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idínɨ́ mu ídí mbigí ꞌyị ezé e kéyị za fí, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ úku dụụ́ maꞌdíi ledre e.
JOH 17:18 Kpá káa zɨ́ bɨ kásaógụ máa ógụ ꞌdódo ledre eyị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní. Mákása kpá yée go idínɨ́ mu ndéré kɨ́ ꞌdódo ledre eyị́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá.
JOH 17:19 Káa zɨ́ bɨ máótoómo romá za mbá zɨ́yị ní, ídí sáká yée gɨ do bɨ zɨ́ye ótoómo royé kpá za mbá zɨ́yị.
JOH 17:20 “Máíni amá ini zɨ́yị ba lá dụụ́ gɨ ro ꞌyị ezé máa yée ga ba wá. Máíni ini kpá gɨ ro yée ga bɨ karanée nɨyí ṇgúṇgu ledremá kɨ́dí mááyí ꞌyị yómo ꞌyị e gɨ zɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ ꞌyị ezé ga ba ní ní.
JOH 17:21 Babá ꞌyị ezé ga ba idínɨ́ ndị́sị mbá kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ zée kéyị mɨmbéꞌdezé nɨ yị́ ené kị́éꞌdo ní. Kpá gɨ do bɨ zɨ́ mɨmbéꞌdezé ídíne kéye kị́éꞌdo gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre eyị́ wá ní ówo a kɨ́dí, maꞌdíi kásaógụ máa yị́ị.
JOH 17:22 Máóto úndruyé go kpá káa zɨ́ bɨ óto úndrumá ní gɨ ro zɨ́ye ídíye kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ azé kéyị kị́éꞌdo ní.
JOH 17:23 Maꞌdíi, mɨmbéꞌdezé nɨ go kéye kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ mɨmbéꞌdezé nɨ yị́ ené kéyị kú kị́éꞌdo ní. ꞌYịmaꞌdí e nɨyí ówo a mbá kɨ́dí kásaógụ máa yị́ị. Zɨ́ye kpá ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi ꞌyị ezé ga ba ꞌbúye nɨ bo doyị́ kɨ́ngaya kpá káa zɨ́ ꞌbúma bɨ doyị́ ní.
JOH 17:24 “Babá, ꞌyị ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba, mándúꞌyú yị́ị gɨ royé, ídí sáká yée gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé kéye do bi kị́éꞌdo ꞌbe ꞌbɨ eyị́ íri. Gɨ do bɨ zɨ́ye ówo a kɨ́dí ꞌbúma nɨ bo doyị́ gɨ zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ ledre e go zɨ́ma ꞌdesị́, ꞌdáꞌdá zɨ́yị kóo kɨ́ ótoógụ do sogo káṇgá ba.
JOH 17:25 “Babá, yị́ị bɨ áyí mbigí Lomo kpá ꞌyị méngị bɨlámáne ledre ní, abú ꞌyịmaꞌdí e owonɨ́ kenée wá, máówo bú bɨlámáne. Máꞌdódo yị́ị go zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba, owoyemenɨ́ go bɨlámáne kɨ́dí kásaógụ máa yị́ị.
JOH 17:26 Abú máꞌdódo yị́ị go zɨ́ye yá, mááyí kpá fú ꞌdódo ándá yị́ị zɨ́ye gɨ do bɨ zɨ́ye ówo a kɨ́dí máóto ꞌbúye go kpá káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúma ní gɨ ro zɨ́ze ídíze kéye kị́éꞌdo.”
JOH 18:1 Gɨ do kacɨ́ ini bɨ Yésụ ini wo zɨ́ ꞌBụné ní, zɨ́a ị́nyịné kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e gɨ ore, zɨ́ye ndéréye sága ꞌbɨlulu bɨ kɨ́ ịrịné Kidróne ní, zɨ́ye ólụ́ndị́sịyé sɨmɨ ngíti mongụ́ yáká íri, kɨ́ꞌdí bɨ ꞌdịyị́nɨ́ kágá ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée olíva ní.
JOH 18:2 Yụ́da, ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ bɨ íꞌbí ngbángá Yésụ gɨ ro do úfu wo ní owo bi máa née bú gɨ zɨ́a Yésụ ndịsị lengbe ndéré ndị́sị íri kɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e.
JOH 18:3 Zɨ́ Yụ́da ꞌdíꞌbi asikíri ga bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ Farụsáyo e kasanɨ́ yée ní kɨ́ ndụlụ kpá kɨ́ asikíri ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ Kótrụro ní, ngíti géyị ụndụnɨ́ ꞌbɨ eyé phoꞌdụ, zɨ́ye ndéré útúye do Yésụ kɨ́ ndụlụ née.
JOH 18:4 Yésụ owo éyị́ bɨ nɨ go ógụ méngị née ní bú. Sɨmɨ bɨ lurú asikíri ga gére née ogụnɨ́ go ní, geré zɨ́a ndéréne zɨ́ye, zɨ́a ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Gámásóꞌdosé náambi?”
JOH 18:5 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Gamásoꞌdozé Yésụ, oꞌdo bɨ gɨ sɨmɨ Nazeréta ní.” Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo máa née máa, mááyí ba.” Yụ́da bɨ iꞌbí ngbángáa ní nɨ ꞌbɨ ené kenée mɨtóroné.
JOH 18:6 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo máa née máa ní,” zɨ́ yaꞌdá ga bɨ ogụnɨ́ ꞌdíꞌbi wo née ndáꞌbayé mɨꞌdí sogo do útúye mbá bi káa zɨ́ éyị́ bɨ uyunɨ́ go mɨúyu ní.
JOH 18:7 Zɨ́ Yésụ kpá ndúꞌyú ándá yée kɨ́dí, “Gámásóꞌdosé náambi yaá?” Zɨ́ye úkulúgu ledre kɨ́dí, “Gamásoꞌdozé Yésụ, oꞌdo bɨ gɨ sɨmɨ Nazeréta ní.”
JOH 18:8 Zɨ́ Yésụ kpá úkulúgu ledre kɨ́dí, “Máúku gáa ledre go zɨ́se, máyá oꞌdo bɨ ndị́sị gámásóꞌdo wo née máa. Ídísé ꞌdíꞌbi nzúó máa, ndásé ꞌdíꞌbi ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma ga ba wá.”
JOH 18:9 Yésụ uku ledre née kenée gɨ do bɨ zɨ́a útúásáne kɨ́ ledre bɨ uku zɨ́ ꞌBụné kɨ́dí, “Babá, ꞌyị ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba ngúruyé bɨ kị́éꞌdo yaá ịndrị gɨ dongará lafúne e go ní ndaá.”
JOH 18:10 Simúna Pétero ngúru ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ nɨ kpá nyé kɨ́ ꞌbɨ ené maku. Sɨmɨ bɨ lurú kɨ́dí ꞌyị ga gére née ayínɨ́ go gɨ ro ꞌdíꞌbi Yésụ ní, zɨ́a lálaógụ ꞌbɨ ené maku gɨ sɨmɨ siṛíkpa ku, lágáꞌdécị mbílí Málakasa ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́e tụ mɨlágá, sáma nɨ go trịị.
JOH 18:11 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ áyí méngị a ní wá. Ésịlúgu maku née sɨmɨ siṛíkpa. Sómụ́ yá ꞌdoꞌdó bɨ Babá kasaogụ máa gɨ roa ní, mándá ꞌdóꞌdó a wá?”
JOH 18:12 Zɨ́ asikíri ga gére née kɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé, nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ꞌdíꞌbi Yésụ do ódó sị́lị́ a ndá mɨódó.
JOH 18:13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo gɨ ore fị ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ ngúru mongụ́ ꞌyị kɨ́ ịrịné Ána, oꞌdo bɨ Kayáfa ofụ́ nyị́ a ní. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Kayáfa maꞌdáa nɨ kóo ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́.
JOH 18:14 Née ꞌyị bɨ kóo uku ledre zɨ́ Yụ́da e kɨ́dí, utúasá mɨútúásá zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị úyuné gɨ ro zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ídíye trịdrịyé ní.
JOH 18:15 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ nɨyí go ndéré kɨ́e ní, zɨ́ Simúna Pétero kɨ́ ngíti ezené bɨ kpá ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní útúye do kacɨ́ a. Eze Pétero máa née mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ owo wo bú. Née sị́ ledre bɨ otoomonɨ́ mɨsiꞌdi zɨ́a ólụ́lódụ́ kacɨ́ Yésụ gị do ligá ꞌbe ꞌbɨ Kayáfa mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ íri ní.
JOH 18:16 Pétero idíaká aka ꞌbɨ ené cịkị tara mbotụ gara sága. Zɨ́ eze a bɨ kpá ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ gáa olụ́ née, gɨ zɨ́a bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ owonɨ́ wo bú ní, zɨ́a ndéréne úku ledre zɨ́ kara bɨ ndịsị líkpí mbotụ gara ní kɨ́dí idí íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Pétero ólụ́ne sɨmɨ gara.
JOH 18:17 Sɨmɨ bɨ Pétero olụ́ ní, zɨ́ kára née ndúꞌyú wo kɨ́dí “Tosoyị́ nda káa zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ oꞌdo bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo ba ní ní?” Pétero ya “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá máa wá.”
JOH 18:18 ꞌDiꞌbinɨ́ kóo Yésụ née kɨ́ ndụlụ, drụ́ nɨ nda go kɨ́ngaya, bi ịdrị́ kpá go lị́lị́lị́. Zɨ́ bolị́sị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá ꞌbe ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ore, nda kpá kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko ore ní kótụ́ phoꞌdụ ndị́sịyé roa. Zɨ́ Pétero kóo kpá ndósoógụné ndoo ro phoꞌdụ máa née ị́bị roné gɨ zɨ́ drụ́.
JOH 18:19 Née ní, mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ ogụnɨ́ kɨ́ Yésụ kóꞌdụ́ a bɨ kɨ́ ịrịné Ána ní, nɨ go ndị́sị ndúꞌyú Yésụ gɨ ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga kɨ́ ledre ga bɨ ndịsị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní.
JOH 18:20 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị née kɨ́dí, “Ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní za mbá, ndanɨ́ eyé sɨmɨ ugu royé wá. Mándị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e kpá kɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo nda kpá do bi ga bɨ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e ndịsịnɨ́ yóko royé doyé ní.
JOH 18:21 Ndá ndúꞌyú máa wá, bɨlámá a ídí geré ndúꞌyú ꞌyị ga bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre máa née zɨ́ye ní, owoyemenɨ́ go bɨlámáne gɨ zɨ́a uwúnɨ́ go cụ́ kɨ́ mbílíye.”
JOH 18:22 Sɨmɨ bɨ Yésụ uku ledre née kenée ní, geré zɨ́ ngíti bolị́sị bɨ toro gbóo cigí Yésụ ní ị́nyịné óngbo komo Yésụ gbiya mɨóngbo. Zɨ́a úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Née ndaá ledre bɨ áyí úku a zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní wá.”
JOH 18:23 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ oꞌdo née kɨ́dí, “Bɨsinyí ledre bɨ máúku zɨ́ mongụ́ ꞌyị ní wo be ꞌdi, bɨ zɨ́yị ócó máa gɨ zɨ́a geré mɨócó ní, úku ꞌdódo aka zɨ́ma. Togụ́ máúku tɨ́ bɨlámá ledre ní, sara ócó nda máa gɨ ro ꞌdi?”
JOH 18:24 Nda gɨ ore, zɨ́ Ána úku ledre kɨ́dí ꞌdiꞌbiokpónɨ́ Yésụ mu nyé mɨódóne kenée ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ Kayáfa bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní.
JOH 18:25 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ndúꞌyú Yésụ ní, Simúna Pétero nɨ aka fú ndị́sị tóro ro phoꞌdụ gɨ zɨ́ drụ́. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndúꞌyú Pétero kɨ́dí, “Tosoyị́ nda tɨ́ káa zɨ́ áyí ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ oꞌdo bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo ba ní ní?” Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá gɨ dongará ꞌyị ga gére née wá.”
JOH 18:26 Ngíti oꞌdo nɨ kóo kpá bo dongará ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre zɨ́ Pétero née. Oꞌdo máa née nɨ sụmụ oꞌdo bɨ Pétero lagáꞌdecị ngúru mbílí a kɨ́ mongụ́ maku ní, nɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́ oꞌdo máa née kpá úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ gáa ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ yáká ꞌdáa ní, komomá utú ro ngíti ꞌyị íri tɨ́ káa zɨ́yị ní.”
JOH 18:27 Zɨ́ Pétero kpá ítíándá kangú kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, née ndaá ꞌbɨ ené máa wá.” Geré zɨ́ ngono ụ́cụ koko.
JOH 18:28 Nda gɨ ore akpa kɨ́ sị́ndóndó, zɨ́ Kayáfa kásaókpó Yésụ kóꞌdụ́ Piláto gávana ꞌbɨ Róma. Sɨmɨ bɨ Yụ́da nderéogụnɨ́ kɨ́ Yésụ ꞌbe ꞌbɨ Piláto ní, Yụ́da maáge idíakánɨ́ ꞌbɨ eyé cịkị sága olụ́nɨ́ ꞌdị́cị́ wá gɨ zɨ́a Piláto nɨ ꞌyị lóṇgó, orụ́ roné káa zɨ́ yée Yụ́da e wá. Togụ́ yée olụ́nɨ́ go sɨmɨ gara ꞌbɨ Piláto yá, yée ꞌdewenɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ eyé go, yée utúasánɨ́ lolụ ánu Ayímbi Umbuokpó ndro kɨ́ lafúye e wá.
JOH 18:29 Née sị́ ledre bɨ Piláto olụ́ogụ zɨ́ye sága ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ ógụsé kɨ́e ba lúyú ledre ené nɨ ꞌdi?”
JOH 18:30 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Idí oꞌdo née luyú ledre wá yá, káa bɨ ꞌdiꞌbiogụzé wo kóꞌdụ́yị ona wá.”
JOH 18:31 Zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “ꞌDíꞌbióyósé wo mu gɨ ona zɨ́se ꞌdécị ngbanga roa kacɨ́ lorụ esé bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní.” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ogụzé kɨ́ oꞌdo née kóꞌdụ́yị gɨ zɨ́a áyí dụụ́ yị́ị ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌyị gɨ ro do úfu a.”
JOH 18:32 Ledre née mengị roné kenée gɨ ro zɨ́a útúásáne kpịnị kɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí nɨyí úfu née mɨúfu ní.
JOH 18:33 Zɨ́ Piláto ólụ́lúgu roné ꞌdị́cị́ ngbanga, zɨ́a úku ledre kɨ́dí idínɨ́ ndáꞌbaógụ kɨ́ Yésụ kóꞌdụ́ ne. Sɨmɨ bɨ Yésụ ogụ ní, zɨ́a nduꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Maꞌdíi, áyí Ngére ꞌbɨ Yụ́da e?”
JOH 18:34 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ zɨ́a kɨ́dí, “Ledre bɨ úku née tɨ́ sómụ́ ledre eyị́, ala née sómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e?”
JOH 18:35 Piláto yaá, “Ledre amá ndaá, mándá ꞌbɨ amá Yụ́da wá. ꞌYị eyị́ e kɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ꞌdiꞌbiogụnɨ́ yị́ị ye kóꞌdụ́ma. Éyị́ bɨ méngị bɨsinyíne ní ꞌdi?”
JOH 18:36 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Rokoꞌbụ ꞌbɨ ídíma bɨ káa do Ngére ní, ogụ ené gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ do sogo káṇgá ona wá. Idí rokoꞌbụ amá nɨ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e yá, káa bɨ ꞌyịmɨkása amá e ụdụnɨ́ okó go sɨmɨ bɨ Yụ́da e ꞌdiꞌbinɨ́ máa ógụ kɨ́ma kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e ní.”
JOH 18:37 Piláto ya zɨ́ Yésụ ní, “Úku ledre kenée ní, áyí Ngére ke.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Úku go maꞌdíi yá mááyí Ngére. Née sị́ ledre bɨ kasaogụnɨ́ máa do ndíki máa do sogo káṇgá ona gɨ roa ní, gɨ ro zɨ́ma ꞌdódo maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ maꞌdíi ní, ndịsịnɨ́ índi mbílíye dụụ́ ye úwú ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní.”
JOH 18:38 Piláto yaá, “Maꞌdíi bɨ úku ledre a kɨ́rɨ́ née, née maꞌdíi ꞌbɨ ꞌdi?” Sɨmɨ bɨ uku ledre née kenée ní, geré zɨ́a ólụ́ógụ ndéréne zɨ́ Yụ́da ga bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ Yésụ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Málúrúndíki amá lúyú ledre gɨ zɨ́ oꞌdo bɨ ꞌdíꞌbiógụsé wo ba wá.
JOH 18:39 Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨyémené kacɨ́ ondụ́ esé ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́dí, kadra Ayímbi Umbuokpó máídí ndị́sị ótoómo ꞌyị kị́éꞌdo zɨ́a ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní, máídí mu ótoómo Yésụ Ngére esé ꞌbɨ Yụ́da e ba zɨ́a ólụ́ógụné?”
JOH 18:40 Zɨ́ Yụ́da ga gére née ị́nyịyé mbá ótrụ́ ledre kɨ́dí, “Ídí ótoómo Barába zɨ́a ólụ́ógụné zɨ́ze.” (Barába nɨ ꞌyị lúyú ledre bɨ kóo ịcị́ okó ro akúma ꞌbɨ Róma zɨ́ye úfu ꞌyị e ní.)
JOH 19:1 Gɨ do kacɨ́ a bɨ ꞌyị e ya yée ilinɨ́ Piláto idí ótoómo zɨ́ye Barába ní, zɨ́ Piláto íꞌbíógụ Yésụ zɨ́ asikíri e idínɨ́ mu ócó wo.
JOH 19:2 Sɨmɨ bɨ ocóasánɨ́ wo go ní, zɨ́ asikíri maáge lágáógụ kị́nị kụ́ṛókụ́ a káa zɨ́ tagíya ꞌbɨ mɨngburoko ngére e ní ésị a ro do Yésụ. Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ mɨgbagbawu bongó bɨ káa zɨ́ ꞌbɨ mɨngburoko ngére ní, zɨ́ye ésị a ro Yésụ maꞌdáa.
JOH 19:3 Zɨ́ye ndị́sịyé fólo wo kɨ́ úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Azé go óto úndruyị́ ngére ꞌbɨ Yụ́da e.” Nda gɨ ꞌdáꞌba, do ndị́sịyé óngbo komoa.
JOH 19:4 Zɨ́ Piláto kpá ólụ́ógụ ándá roné zɨ́ Yụ́da ga gére née sága zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ ógụsé kɨ́e ba málúrúndíki amá lúyú ledre gɨ zɨ́a, bɨ nɨ óto máa zɨ́ma ꞌdécị ngbanga ro a bɨsinyíne ní wá.”
JOH 19:5 Zɨ́ Piláto úku ledre kɨ́dí Yésụ olụ́ogụ mu sága. Zɨ́ Yésụ ólụ́ógụné sága nyé kɨ́ mɨkụ́ṛókụ́ kị́nị gána ní ro doné, kpá kɨ́ mɨgbagbawu bongó gáa esịnɨ́ roa ní roné. Zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́ Yụ́da maáge kɨ́dí, “ꞌYị esé ba nɨ goó ba.”
JOH 19:6 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e lurúnɨ́ Yésụ ní, zɨ́ye ị́nyịyé mbá úku ledre kɨ́dí, “Oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba.” Piláto ya zɨ́ye ní, “Togụ́ gɨ ro úfu wo yá, ídísé úfu yị́ esé se. Togụ́ máa yá, málúrúndíki amá lúyú ledre roa do úfu wo gɨ zɨ́a wá.” Zɨ́a ndólolúgu Yésụ kpá ꞌdị́cị́.
JOH 19:7 Zɨ́ Yụ́da ga gére née úkulúgu ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Lorụ ezé nɨ bo, uku ledre kɨ́dí, ꞌyị káa zɨ́ oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a oꞌdo maꞌdáa uku ledre ya née nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
JOH 19:8 Sɨmɨ bɨ Piláto uwú ledre gɨ tara Yụ́da ga gére née kɨ́dí Yésụ uku ya née nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ngịrị méngị wo bɨsinyíne.
JOH 19:9 Zɨ́ Piláto maꞌdáa ólụ́lúgu roné ꞌdị́cị́, zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Áyí yị́ eyị́ gɨ ꞌda? Yésụ ịtị ené e wá.”
JOH 19:10 Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ ịtị wá ní, zɨ́ Piláto úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́tị eyị́ wá ní, ówo eyị́ bɨ kɨ́dí mɨsiꞌdi yómo yị́ị kɨ́ úfu yị́ị nɨyí mbá do sị́lị́ma ní wá?”
JOH 19:11 Yésụ ya zɨ́a ní, “Áyí ꞌdécị ngbangamá lá dụụ́ gɨ zɨ́a bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre máa née ne zɨ́yị ní. Idí ndaá kenée wá yá, ꞌyịmaꞌdí e utúasánɨ́ ꞌdécị ngbangamá wá. ꞌYị bɨ iꞌbí máa zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ꞌdécị ngbanga má ní, lúyú ledre ené romo gɨ do ꞌbɨ eyị́ go.”
JOH 19:12 Gɨ zɨ́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée kenée ní, Piláto ili ené lolụ kóo bɨ yaá idínɨ́ úfu Yésụ ní wá. Ɨ́ꞌɨ, Yụ́da ilinɨ́ kenée wá. Zɨ́ye ndị́sị ódroyé oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Togụ́ yómo oꞌdo née go yá, áyí go okó ro Káyísara ngére ꞌbɨ Róma. Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị ya née nɨ go kpá ngére yá, oto roné go ezeokó ngére ezé Káyísara.”
JOH 19:13 Gɨ zɨ́ ledre bɨ Yụ́da e odónɨ́ royé go kị́éꞌdo kɨ́dí ꞌbúó Yésụ idí úyu kí ní, zɨ́ Piláto ólụ́ógụ ndị́sịné do nyárá bi do kị́tị ngére kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị lengbe ndị́sị ꞌdécị ngbanga umbu ní, ịrị bi máa née kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí, “Gabata” (ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí mɨsɨsɨlekpe tutú.)
JOH 19:14 Ledre máa née mengị kóo roné née sɨmɨ bɨ kadra nɨ go kpɨtere sɨmɨ do ní. Née kóo go sịndị́ kadra bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ yéme royé sɨmɨ a gɨ ro Ayímbi bɨ Umbuokpó ní. Zɨ́ Piláto íꞌbí Yésụ zɨ́ye, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngére esé ba nɨ goó ba.”
JOH 19:15 Zɨ́ Yụ́da ga gére née kpá fú úku ledre kɨ́dí, “Idí úyu ꞌdáꞌba. Oꞌdo née idí úyu ꞌdáꞌba.” Piláto ya zɨ́ye ní, “Bɨ nɨ Mongụ́ ngére esé, idínɨ́ úfu wo ꞌdáꞌba?” Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní ya zɨ́ Piláto ní, “Ngére ezé nɨ dụụ́ kị́éꞌdo Káyísara.”
JOH 19:16 Gɨ zɨ́a bɨ ukunɨ́ yị́ eyé ye kenée ní, Piláto yaá ufunɨ́ wo mu. Geré zɨ́ asikíri e ꞌdíꞌbi Yésụ.
JOH 19:17 Zɨ́ Yésụ ị́mbị́ mɨngbúngbu kágá bɨ ayínɨ́ ndéré úfu wo doa ní ólụ́ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ yana gara sága ndéréye kɨ́e do bi bɨ lengbe ndịsịnɨ́ úfu ꞌyị e doa ní. Aramáyika ndolonɨ́ ịrị bi máa née kɨ́dí, “Gologóta.” Ya cóngó doꞌyị.
JOH 19:18 Ufukotrụnɨ́ yée kɨ́ ꞌyị ugu e gbre, phephénɨ́ yée mbá mɨphéphé do mɨngbúngbu kágá. Yésụ nɨ ꞌbɨ ené yana.
JOH 19:19 Zɨ́ Piláto éké ledre ro éyị́ orụórụ zɨ́a íꞌbí a idínɨ́ phéphéngéṛị a ro mɨngbúngbu kágá kpɨtere do Yésụ ꞌdága kɨ́dí, “BA YÉSỤ ꞌYỊ ꞌBƗ NAZERÉTA, MONGỤ́ NGÉRE ꞌBƗ YỤ́DA E.”
JOH 19:20 Piláto eké kóo ledre née sɨmɨ tara e mɨngúngúcua káa zɨ́ tara Latíni, Aráma nda kpá kɨ́ Gịrị́gị gɨ do bɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e ólo a zɨ́ye ówoyéme ledre gɨ ro Yésụ, gɨ zɨ́a ufunɨ́ kóo wo gbóo kɨ́ mongụ́ gara bɨ Yerụsaléma ní.
JOH 19:21 Zɨ́ ledre née sínyíne ro manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní gbála, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye úku ledre zɨ́ Piláto kɨ́dí, “Nda ídí ya Yésụ nɨ Ngére ezé ꞌbɨ Yụ́da e wá. Ídí éké a yá, uku ya née nɨ Ngére ezé ꞌbɨ Yụ́da e.”
JOH 19:22 Zɨ́ Piláto úkulúgu ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ zɨ́ne née oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Ledre bɨ máéké go ní máéké go.”
JOH 19:23 Zɨ́ asikíri ga gére née lálaógụ ngíti géyị bongó ꞌbɨ Yésụ gɨ roa, zɨ́ye phéphé wo do mɨngbúngbu kágá. Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ bongó ené e ífi báyi a sɨmɨ a eso, ꞌyị kɨ́ ꞌbɨ ené kị́éꞌdo. Ngíti bongó ené maꞌdáa nɨ ꞌbɨ ené mbílíne, ndịsị ónzó a roné mɨónzó.
JOH 19:24 Gɨ ro bongó máa wo bɨ mbílíne née ní, zɨ́ asikíri ga gére née úku ledre kɨ́dí, “Ndazé lófosínyi wo ba mɨlófosínyi wá, idízé ónzó gbégbé. ꞌYị bɨ utú go zɨ́a ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi a ne.” Ledre ga bɨ asikíri ga gére née mengịnɨ́ ní, utúasá go kpịnị kɨ́ ledre ga bɨ kóo Lomo ukuiꞌbí zɨ́ ngúru nébị úku a kɨ́dí, “Nɨyí ífi báyi bongó amá dongaráye, zɨ́ye kpá ónzó gbégbé gɨ ro mbílí bongó amá ní.” Asikíri ga gére née mengịnɨ́ kóo ledre née tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ kóo nébị uku ní.
JOH 19:25 Née ní, Maríya mbágá Yésụ odónɨ́ mɨmbéꞌdeyé kɨ́ lémịné nderé toronɨ́ go gbóo cigí mɨngbúngbu kágá bɨ phephénɨ́ Yésụ doa ní. Zɨ́ ngíti géyị kará e gbre ịrịyé mbá Maríya, ngíti a ꞌbɨ ené meꞌbe Keliyópa, ngíti a ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Magɨdála ní ndị́sị tóroyé ndro kɨ́ mbágá Yésụ.
JOH 19:26 Sɨmɨ bɨsinyí sịndị́ kadra née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ꞌbúa nɨ do Yésụ kɨ́ngaya ní, nderé toro go gbóo cigí mbágá Yésụ kenée. Zɨ́ Yésụ úku kása ledre gɨ do mɨngbúngbu kágá gɨrí zɨ́ mbágáne kɨ́dí, “Mamá, owụ́oꞌdo bɨ nɨ tóro cigíyị íri née, idí nda ídí zɨ́yị káa do owụ́ ꞌbɨ eyị́.”
JOH 19:27 Zɨ́ Yésụ kpá úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne née kɨ́dí, “Kára née nɨ nda go mbágáyị.” Tónóne sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ née ndịsị nda lúrú bi kacɨ́ mbágá Yésụ go ne.
JOH 19:28 Sɨmɨ bɨ Yésụ owoyeme go bɨlámáne kɨ́dí ledre ga bɨ ꞌBụné kasaogụ née gɨ ro méngị yée, née mengị go mbá tɨ́ káa zɨ́ bɨ ili ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdemá ịrị́ mɨị́rị́.” Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre ga bɨ nɨyí mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
JOH 19:29 Ábuwá asikíri ga gére née ꞌdiꞌbiogụnɨ́ mɨndogó leꞌyị́ kóṛó eyé go kɨ́rɨ́ née ndị́sị kɨ́ éwé yị́ eyé. Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ Yésụ uku kɨ́dí, mɨmbéꞌdené ịrị́ mɨị́rị́ ní, zɨ́ ngúruyé ndéréne ꞌdíꞌbiógụ éyị́ káa zɨ́ katúu ní ónzó a bu sɨmɨ mɨndogó leꞌyị́ eyé ba, ésị a ro ngbángbá kágá sị́kpịóto a tara Yésụ.
JOH 19:30 Sɨmɨ bɨ Yésụ mbulúonzó mɨndogó leꞌyị́ née ní ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa úku ledre kɨ́dí, “Moko ga bɨ kóo kásaógụ máa gɨ royé ní, máméngịónzó yée go.” Geré gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́a ótoómo ꞌdówụ́ne, geré zɨ́ komo go a útúne ngeṛe.
JOH 19:31 Gɨ zɨ́a yị́ ené go sịndị́ kadra ꞌbɨ Yụ́da e ꞌbɨ yéme royé kɨ́lóndó a née go Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ kɨ́ ledrené owó owó ní. Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndéréye zɨ́ Piláto, idí íꞌbí lorụ gɨ ro zɨ́ asikíri e ndéréye ócóꞌdéwe sịndị́ ꞌyị ga bɨ phephénɨ́ yée née gɨ ro zɨ́ye úyuyé ꞌdiya zɨ́ sụmụyé e ógụyé ꞌdíꞌbióyó yée gɨ do mɨngbúngbu kágá ꞌdáꞌdá zɨ́ ngítí kadra kɨ́ útúne gɨ zɨ́a kɨ́lóndó go Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, kacɨ́ ondụ́ ezé ꞌyị méngị moko ndaá.
JOH 19:32 Zɨ́ Piláto kása asikíri ené e idínɨ́ mu ndéré ócóꞌdéwe sịndị́ ꞌyị ga phephénɨ́ yée née. Tonónɨ́ ócóꞌdéwe fị sịndị́ ꞌyị ga bɨ phephénɨ́ yée kɨ́ Yésụ ní.
JOH 19:33 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ nda gɨ ro ꞌdéwe sịndị́ Yésụ ní, nɨyí lúrú bi káa ní, Yésụ uyu yị́ ené go. Gɨ zɨ́ kéyị née ꞌdewenɨ́ eyé lolụ sịndị́a wá.
JOH 19:34 Zɨ́ ngúru asikíri ị́nyịné lụ́kụ dogboṛụ sɨmɨ Yésụ kɨ́ phala, geré zɨ́ sáma kɨ́ iní ndéꞌyị́ógụné gɨ sɨmɨa.
JOH 19:35 Máa Yiwáni, máéké zɨ́se ba maꞌdíi ledre, ledre maꞌdáa mengị roné za cụ́ do komomá. Máéké gɨ do bɨ zɨ́se ówo a, gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu ledre Yésụ maꞌdáa.
JOH 19:36 Gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kenée kɨ́dí, “Kémbị́ cóngó Yésụ bɨ ꞌdéwe ní ndaá.” Ledre bɨ mengị roné zɨ́ Yésụ ní nɨ go tɨ́ kenée, kémbị́ cóngó a bɨ ꞌdewe ní ndaá.
JOH 19:37 Nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí, “Nɨyí karanée ndị́sị lúrú kása ꞌyị bɨ lụkụnɨ́ wo kɨ́ phala ní.”
JOH 19:38 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Yoséfa, nɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Aramatáyo ní. Oꞌdo née nɨ kóo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ, tɨ́ lá ili ené zɨ́ ꞌyị e ówo a wá gɨ zɨ́a ngịrị Yụ́da e ndịsị méngị wo mɨméngị. Zɨ́ oꞌdo née ị́nyịné ndéréne ndúꞌyú Piláto, idí ṇgúṇgu a zɨ́ne ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ndéré óto a.
JOH 19:39 Nịkodị́mo bɨ kóo nderé ódro kɨ́ Yésụ kɨ́ ndụlụ ní nɨ kóo kpá bo ore sɨmɨ bɨ Yoséfa nɨ ndéré ndúnduꞌyú gɨ ro ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ní. Zɨ́ Nịkodị́mo maꞌdáa ꞌdíꞌbi mongụ́ sụꞌbụ́ bɨ kɨ́ bɨlámá kágá mɨndonyo e sɨmɨné bɨ ugúnɨ́ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ ní kpa gɨ ro ndéré sụ́sụ a ro umbu Yésụ. Zɨ́ye ndéréye kɨ́ Yoséfa.
JOH 19:40 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu Yésụ cíṛígbí a yeré kɨ́ bɨlámá káꞌdá bongó, zɨ́ye sụ́sụ sụꞌbụ́ mɨndonyo bɨ ogụnɨ́ kɨ́e ní ro a kacɨ́ ondụ́ eyé ꞌbɨ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye óto wo.
JOH 19:41 Bi bɨ kóo ufunɨ́ Yésụ doa née, yáká nɨ kóo ore. Mị́ngị́ yáká maꞌdáa iciomo kóo gu ore nzíyiné otonɨ́ aka ꞌyị sɨmɨ a wá.
JOH 19:42 Gɨ zɨ́a née sị́lị́ bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ yéme royé sɨmɨ a gɨ ro Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ye ꞌdíꞌbi umbu Yésụ ꞌdiya ndéré óto a ore.
JOH 20:1 Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro akpa kɨ́ sị́ ndóndó, zɨ́ Maríya bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Magɨdála ní, ị́nyịné ndéréne sị́ bi zɨ́ Yésụ. Nɨ ógụ íri ní, mɨsɨsɨlekpe tutú bɨ gbụṛụgbụ otonɨ́ ngbụtụrụ́ tara mbotụ gu ní, gbụṛụgbụ oyónɨ́ go, bi kacɨ́ a go fúó.
JOH 20:2 Zɨ́ kára née ị́nyịné gɨ ore ngásálúgu roné úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní, Simúna Pétero e kɨ́ ngíti ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ꞌbúa nɨ doa kɨ́ngaya ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Máógụ ba gɨ sị́ bi, ngíti géyị ꞌyị e ꞌdiꞌbioyónɨ́ umbu Ngére Yésụ gɨ sɨmɨ gu go, togụ́ otonɨ́ nda wo go ꞌdáya yá, máówo wá.”
JOH 20:3 Sɨmɨ bɨ Pétero uwúnɨ́ ledre née kɨ́ ezené née kenée ní, geré zɨ́ye ị́nyịyé ngásáye sị́ bi íri.
JOH 20:4 Zɨ́ eze Pétero bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ngasánɨ́ kɨ́ Pétero ní, ógụụ́tụ roné fị ne sị́ bi íri.
JOH 20:5 Sɨmɨ bɨ ogụ íri ní, zɨ́a ndị́sịné cịkị sága lúrúkása bi sɨmɨ gu. Lurúndiki lá dụụ́ bɨkenyị́ bongó bɨ otonɨ́ Yésụ kɨ́e ní.
JOH 20:6 Zɨ́ Simúna Pétero ngásáógụ ꞌbɨ ené nda gɨ ꞌdáꞌba, geré zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ gu. Ndiki íri kpá lá dụụ́ bɨkenyị́ bongó bɨ otonɨ́ Yésụ kɨ́e ní.
JOH 20:7 Zɨ́a kpá lúrú mbílí bongó máa wo bɨ loꞌbụꞌdụtụnɨ́ komo Yésụ kɨ́e ní, kóꞌdụ́ gu ꞌdí keṛị́ kenée.
JOH 20:8 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ gáa ogụụtụ roné sị́ bi íri ní ólụ́ne sɨmɨ gu. Gɨ zɨ́a bɨ ogụndiki tɨ́ bongó ga gére née íri ní, zɨ́a ṇgúṇgu a kɨ́dí, maꞌdíi, Yésụ urú go.
JOH 20:9 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yésụ owoyemenɨ́ aka eyé kóo ledre bɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo bɨ ya Yésụ nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu ní wá.
JOH 20:10 Nda gɨ ore, zɨ́ Pétero ị́nyịyé kɨ́ ezené née ndáꞌbalúgu royé ꞌbe.
JOH 20:11 Zɨ́ Maríya Magɨdalá kpá ndáꞌbalúgu roné sị́ bi íri ndị́sị íni ini kɨ́ ndálané kpá fú kɨ́ lúrú bi sɨmɨ gu.
JOH 20:12 Zɨ́a lúrúndíki maláyika e gbre sɨmɨ toso ꞌyịmaꞌdí e, esịnɨ́ royé mbá bɨkenyị́ bongó nɨyí go mɨndị́sịyé kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ Yésụ ní. Ngíti a ndịsị ꞌbɨ ené ꞌdí sị́ do, ngíti a ꞌbɨ ené sị́ sịndị́.
JOH 20:13 Zɨ́ maláyika ga gére née ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mamá, ndị́sị íni ini gɨ ro ꞌdi?” Zɨ́ Maríya úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ngíti géyị ꞌyị e ꞌdiꞌbioyónɨ́ umbu Ngére amá gɨ ona go. Máówo wá togụ́ nderénɨ́ nda oto wo ba go ꞌdáya yá.”
JOH 20:14 Gɨ do kacɨ́ ódro née, zɨ́a óyó roné nɨ lúrú bi káa yá, zɨ́a lúrúndíki Yésụ kɨ́ tóro, owo ené bɨ ya née Yésụ ní wá.
JOH 20:15 Zɨ́ Yésụ nda kpá ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Mamá, ndị́sị íni ini gɨ ro ꞌdi? Sara ndị́sị gámásóꞌdo náambi?” Maríya somụ́ ꞌbɨ ené ya née go oꞌdo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ yáká ba ogụ ndị́sị ódro née ne. Zɨ́ Maríya úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, togụ́ ꞌdíꞌbióyó wo gɨ ona yị́ị yá, ídí ꞌdódo a gɨ ro zɨ́ma ndéréma ꞌdíꞌbi ókpó wo.”
JOH 20:16 Geré zɨ́ Yésụ ndólo wo fúó kɨ́dí, “Maríya.” Zɨ́ Maríya óyó roné ꞌdiya zɨ́a, gɨ zɨ́a owoyeme sɨmɨ kúrú a go kɨ́dí, née Yésụ. Zɨ́a ndólo Yésụ kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí, “Raboní.” Ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “ꞌYị ꞌdódo ledre.”
JOH 20:17 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Maríya kɨ́dí, “Ndá aka óto sị́lị́yị romá wá, gɨ zɨ́a máókpó aka amá gị zɨ́ Babá ꞌdáa wá. Ndéré mu zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ma e, mándị́sị kpá ndólo yée lúndumá e. Ídí úku ledre zɨ́ye yá, máúrú gɨ sɨmɨ umbu go. Mááyí go yéme romá gɨ ro ndáꞌbalúgu romá zɨ́ ꞌBụzé bɨ nɨ kpá Lomo ezé kése ní.”
JOH 20:18 Nda gɨ ore, zɨ́ Maríya Magɨdála ndéréne úku a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní kɨ́dí, “Ngére urú go, málúrú wo go cụ́ kɨ́ komomá.” Zɨ́a kpá lị́kpị́ ledre ga bɨ Yésụ uku yée zɨ́a ní mbá zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga.
JOH 20:19 Nda go kɨ́ tagá ndụlụ sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga yokonɨ́ royé go mbá sɨmɨ ꞌdị́cị́ kị́éꞌdo, zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbotụ kacɨ́ye go ndá ndá ndá gɨ zɨ́ ngịrị mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e. Ábuwá Yésụ ogụ go tóroné dongaráye ꞌdị́cị́ íri. Nɨyí óyó komoyé káa yá, gbó ro Yésụ. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lomo idí kɨ́se.”
JOH 20:20 Zɨ́a ꞌdódo mbiṛi bɨ sɨmɨ sị́lị́ne kɨ́ wo bɨ dogboṛụ sɨmɨné ní zɨ́ye. Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga lurúnɨ́ kenée ní, zɨ́ye ídíye mbá kɨ́ rokinyi kɨ́dí Ngére eyé ndaꞌbaogụ go.
JOH 20:21 Zɨ́ Yésụ kpá úku ándá ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Lomo idí kɨ́se. Káa zɨ́ bɨ Babá kasaogụ máa ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, mááyí go kpá kása sée, ídísé mu ndéré kɨ́ ꞌdódotátá ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e.”
JOH 20:22 Sɨmɨ bɨ ukuonzó ledre ga gére go ní, zɨ́a lụ́wụ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo doyé, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌDówụ́ Lomo idí ndị́sị sáká sée.
JOH 20:23 Kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ máíꞌbí zɨ́se née togụ́ ótoómosé ledre go zɨ́ ꞌyị lúyú ledre yá, Lomo nɨ kpá ótoómo ledre zɨ́a. Togụ́ ótoómosé ledre zɨ́a wá yá, Lomo otoomo ené kpá ledre zɨ́a wá.”
JOH 20:24 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga bɨ sokó doa gbre (12) ní, ngúruyé bɨ Tóma ní nda kóo ore wá. Gɨ zɨ́a bɨ Tóma maꞌdáa nɨyí toṇgo e ní, ndịsịnɨ́ nda ndólo wo, “Máárátoṇgo.”
JOH 20:25 Sɨmɨ bɨ Tóma ndaꞌbaogụ dongará lafúne e ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, zɨ́ lafúga maáge úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lurúzé Ngére Yésụ go trịdrị cụ́ kɨ́ komozé.” Zɨ́ Tóma úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, ꞌbúó togụ́ málúrú bi kacɨ́ musumári ga bɨ kóo phephénɨ́ wo kɨ́e, zɨ́ma tátáúzu mbiṛi phala bɨ kóo lụkụnɨ́ wo kɨ́e ní go, mááyí fú ṇgúṇgu ledre bɨ úkusé née. Togụ́ kenée wá, máṇgúṇgu amá ledre esé née wá.”
JOH 20:26 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ e ịnyị do a gbre (7), ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ yokonɨ́ royé kpá go mbá ꞌdị́cị́ kị́éꞌdo, Tóma nɨ kóo nda goó bo, mbotụ nɨ kpá mɨꞌdụ́tụné. Geré zɨ́ Yésụ ógụ tóroné dongaráye zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lomo idí kɨ́se.”
JOH 20:27 Zɨ́a úku ledre zɨ́ Tóma kɨ́dí, “Tóma, lúrú aka mbiṛi bɨ sɨmɨ sị́lị́ma ba, zɨ́yị tátáúzu wo bɨ dogboṛụ sɨmɨmá ní. Ídí ótoómo kála ledre, zɨ́yị ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, máúrú go gɨ sɨmɨ umbu.”
JOH 20:28 Nda gɨ ore, zɨ́ Tóma úku ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Maꞌdíi, áyí Lomo kpá Ngére amá.”
JOH 20:29 Yésụ ya zɨ́a ní, “Ṇgúṇgu ledremá née lá gɨ zɨ́a bɨ lúrú máa go cụ́ kɨ́ komoyị́ ní? Mongụ́ úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá ꞌdáꞌdá zɨ́ye kɨ́ lúrú máa kɨ́ komoyé ní.”
JOH 20:30 Tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ledre e nɨyí kóo bo Yésụ mengị yée, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née kóo lúrú yée cụ́ kɨ́ komoyé, tɨ́ lá ledre maáge ndanɨ́ mbá mɨékéye sɨmɨ bụ́kụ ba wá.
JOH 20:31 Yée ga bɨ máéké yée sɨmɨ bụ́kụ ba, nɨyí gɨ do bɨ zɨ́se ówo yée, zɨ́se ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa kɨ́dí, nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo. Lomo kasaogụ wo do sogo káṇgá káa do Ngére. Togụ́ ṇgúṇgusé ledre ené go yá, nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́se.
JOH 21:1 Gɨ do kacɨ́ ngíti géyị sị́lị́ e, zɨ́ Yésụ kpá ꞌdódo ándá roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e kóꞌdụ́ mɨkavu sɨmɨ Galiláya kɨ́ ịrịné Tịbérịya. Ledre maꞌdáa mengị kóo roné káa.
JOH 21:2 Ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga gére née kóo Simúna Pétero kɨ́ Tóma bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Máárátoṇgo ní, kɨ́ Natanị́yele ngíti oꞌdo gɨ sɨmɨ gara kɨ́ ịrịné Kána sɨmɨ Galiláya, nda kɨ́ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Zebedị́ya ní, nda kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gbre. Zɨ́ ꞌyị ga gére née yóko royé go mbá do bi kị́éꞌdo.
JOH 21:3 Zɨ́ Simúna Pétero úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Mááyí ba ndéré ónzó kénzé.” Lafúga ya zɨ́a ní, “Bɨlámáne, nderézé aka yị́ ezé mu.” Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ ore ndéréye ngbuṛu do ékị́ye sɨmɨ kuṛúngba tónó ónzó mbírá sɨmɨ iní kɨ́ ndụlụ née zaá bi dre, ꞌdiꞌbinɨ́ kémbị́ éyị́ wá.
JOH 21:4 Nda goó akpa kɨ́ phịyị́ zɨ́ Yésụ ndéré tóroné do gbúṛóngó, ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí née wo ní wá.
JOH 21:5 Zɨ́ Yésụ ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ꞌdíꞌbindíkisé laká yée goó?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Éꞌe mongụ́ ꞌyị, kémbị́ éyị́ ndaá.”
JOH 21:6 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ónzóꞌdị́yịsé aka mbírá maꞌdáa do sị́lị́se ꞌbɨ anú ásé ꞌdíꞌbi kénzé e” Sɨmɨ bɨ onzónɨ́ ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi tụ́ꞌdụ́ kénzé e utúasánɨ́ lálalúgu mbírá née sɨmɨ kuṛúngba wá gɨ zɨ́ mɨówó a.
JOH 21:7 Née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ꞌbúa nɨ do Yésụ kɨ́ngaya ní úku ledre zɨ́ Simúna Pétero kɨ́dí, “ꞌYị bɨ íri née Ngére Yésụ.” Sɨmɨ bɨ Pétero uwú ya née Ngére Yésụ ní, zɨ́a ésịlúgu bongó gáa lalaogụ gɨ roné ní do léꞌbéógụné gɨ sɨmɨ kuṛúngba ndéréne zɨ́ Yésụ do gbúṛóngó íri.
JOH 21:8 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ idíakánɨ́ ꞌbɨ eyé cịkị sɨmɨ kuṛúngba ndị́sị lálaógụ mbírá bɨ kɨ́ kénzé e sɨmɨné ní do gbúṛóngó, gɨ zɨ́a nɨyí nda kóo go lá mítiri míya (100) gɨ ro gbúṛóngó.
JOH 21:9 Sɨmɨ bɨ lalaogụnɨ́ kénzé eyé e go do gbúṛóngó ní, nɨyí lúrú bi ní, kotụ́nɨ́ phoꞌdụ go, otónɨ́ kénzé e go komoa ambata e nɨyí go kpá mbá nzíyiyé.
JOH 21:10 Zɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ógụsé aka kɨ́ ngíti géyị kénzé ga bɨ ꞌdíꞌbisé yée née gɨrí zɨ́ma yáa.”
JOH 21:11 Née ní, zɨ́ Simúna Pétero ékị́ne sɨmɨ kuṛúngba lálaógụ mbírá kɨ́ kénzé ga bɨ sɨmɨné née bi. Kénzé maáge nɨyí kóo mbá míya kị́éꞌdo kɨ́ doné cị́ gbre doa sokó do a ota (153). Sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ kénzé ga gére née mbá, komo mbírá ꞌdecị gbawá kị́éꞌdo.
JOH 21:12 Zɨ́ Yésụ ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne ga gére née kɨ́dí, “Ógụsé mu ánu éyị́.” Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga ga gére née owoyemenɨ́ go ya née Ngére Yésụ ní, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo káa zɨ́a ndúꞌyú wo ya áyí náambi ní ndaá.
JOH 21:13 Sɨmɨ bɨ yokonɨ́ royé go ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata íꞌbí a zɨ́ye. Zɨ́a kpá ꞌdíꞌbi kénzé bɨ licinɨ́ ní íꞌbí a kacɨ́ a zɨ́ye.
JOH 21:14 Née kóo go ota ꞌdódo ro bɨ Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ne e sɨmɨ bɨ urú gɨ sɨmɨ umbu ní.
JOH 21:15 Sɨmɨ bɨ anuonzónɨ́ éyị́ go ní, zɨ́ Yésụ ndólo Pétero ꞌdí sogo zɨ́a ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Simúna wotị́ Yiwáni, maꞌdíi ꞌbúma nɨ tɨ́ doyị́?” Pétero ya zɨ́a ní, “Ngére, ówo bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌbúyị nɨ domá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí mu lúrú bi kacɨ́ mɨnzéré kábịṛị́kị amá e.”
JOH 21:16 Zɨ́ Yésụ kpá ndúꞌyú ándá bɨkéṛị́ ndúꞌyú née kɨ́dí, “Simúna wotị́ Yiwáni, maꞌdíi ꞌbúma nɨ tɨ́ doyị́?” Zɨ́ Pétero kpá úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngére, ówo bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌbúyị nɨ domá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí mu lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị amá e.”
JOH 21:17 Zɨ́ Yésụ kpá ndúꞌyú ándá Pétero kɨ́dí, “Simúna wotị́ Yiwáni maꞌdíi ꞌbúma nɨ tɨ́ doyị́?” Zɨ́ sɨmɨkozo méngị Pétero gɨ zɨ́ nduꞌyú bɨ Yésụ nduꞌyú wo za ꞌdényé kɨ́ꞌdí ota ní. Zɨ́a ị́nyịné úkulúgu ledre zɨ́ Yésụ kɨ́dí, “Ngére, éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa ya ówo wá ní ndaá. Ówo go bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌbúyị nɨ bo domá.” Yésụ ya zɨ́a ní, “Ídí mu lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị amá e.”
JOH 21:18 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Máúku zɨ́yị maꞌdíi, sɨmɨ bɨ kóo áyí aka owụ́phɨṛangá ní, ndị́sị yéme royị́ zɨ́yị ndị́sị ídíyị drá drá drá. Éyị́ ga bɨ íli méngị yée ní, ꞌyị ụ́cụómo yị́ị ndaá gɨ royé wá. Sɨmɨ bɨ ngóko go ní, áyí ꞌdóko sị́lị́yị zɨ́ ngíti ꞌyị ndị́sịné ne lála yị́ị ndéré kɨ́yị do bi bɨ gáa ngárá íli ndéré doa wá ní.”
JOH 21:19 Yésụ ꞌdodo zɨ́ Pétero née mɨsiꞌdi bɨ karanée nɨyí úfu wo Pétero kɨ́e gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sịyé mbófo Lomo ní. Nda sɨmɨ bɨ Yésụ ukuasá ledre máa wo née go zɨ́ Pétero ní, zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, “Ídí lányá romá Pétero.”
JOH 21:20 Zɨ́ Pétero óyó roné káa zɨ́ ayí lúrú bi sogoné káa yá, zɨ́a ónzó komoné ro ngúru ezeyé ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ ꞌbúa nɨ do Yésụ kɨ́ngaya ní. Née wo bɨ kóo ꞌdoṇgo roné ndoo gị ro Yésụ sɨmɨ bɨ kóo nɨyí ánu odụ éyị́ mɨánu ꞌbɨ tagá ní. Zɨ́a ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ngére, ambí nɨ mengị bɨsinyí ledre née zɨ́yị kenée ba ne.”
JOH 21:21 Sɨmɨ bɨ komo Pétero utú ro ezeyé née kenée ní, zɨ́ Pétero ndúꞌyú Yésụ kɨ́dí, “Ngére, sara ezezé ba, éyị́ bɨ nɨ ꞌbɨ ené méngị roné zɨ́a ní ꞌdi?”
JOH 21:22 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Ledre eyị́ nda zɨ́a wá. Togụ́ máíli zɨ́a ídíne trịdrịné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée mááyí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní yá, nɨ mbá do sị́lị́ma née ndaá ledre eyị́ wá. Éyị́ bɨ máíli ní lá dụụ́, ídí lányá romá.”
JOH 21:23 Gɨ do kacɨ́ ódro née ní, zɨ́ ledre áṇgané dongará ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí, ezeyé bɨ ꞌbúa nɨ do Yésụ kɨ́ngaya ba uyu ꞌbɨ ené lolụ wá, nɨ ídí ꞌbɨ ené trịdrịné za fí. Yésụ uku ené kóo ledre née bɨ kɨ́dí oꞌdo née uyu wá ní wá. Uku yị́ ené kɨ́dí, “Togụ́ máíli máa, oꞌdo née nɨ ídí trịdrịné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, ledre bɨ ꞌyị ndaá sɨmɨ a wá.”
JOH 21:24 Ba máa Yiwáni bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní. Ledre ga bɨ sɨmɨ mɨéké ledre ba máúku yée máa. Zée kése owozé mbá bú bɨlámáne kɨ́dí nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e.
JOH 21:25 Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị mɨngburoko ledre e nɨyí kóo bo Yésụ mengị yée, togụ́ ekénɨ́ kóo ledre máa ga gére née mbá yá, ꞌyị ga bɨ do sogo káṇgá ba mbá utúasánɨ́ ị́mbị́sị́kpị bụ́kụ maꞌdáa gɨ do biné wá.
ACT 1:1 Áko mongụ́ ꞌyị Teyófịlo, mɨzefị bụ́kụ bɨ kóo máéké ní, máéké kóo ledre gɨ ro ledre ga bɨ Yésụ tonó ꞌdodo yée kɨ́ yée ga bɨ mengị yée ní, ndéréógụné
ACT 1:2 gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu wo sɨmɨa komo ere ní. ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́a kóo kɨ́ ndáꞌbalúgu roné komo ere, zɨ́a kóo úku ledre kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ gelé yée káa do ꞌyịmɨkása ené e ní.
ACT 1:3 Gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ kóo ꞌdoꞌdónɨ́ Yésụ maꞌdáa kɨ́e, zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá, zɨ́a kóo úrúne go gɨ sɨmɨ umbu, zɨ́a ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ kɨ́ sị́lị́ cị́ gbre. ꞌDodo kóo roné zɨ́ye kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ née gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí maꞌdíi née urú go. Zɨ́a ndị́sịné ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi ledre ga bɨ ꞌbe Lomo ní zɨ́ye.
ACT 1:4 Kadra kị́éꞌdo sɨmɨ bɨ Yésụ kotrụnɨ́ royé go do bi kị́éꞌdo kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ánu éyị́ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndásé aka ị́nyị báyi rosé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ona wá. Ídísé ndị́sị ona gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Babá nɨ kása ꞌDówụ́ne zɨ́se káa do sáká éyị́ káa zɨ́ bɨ mocụ́ ledre a, zɨ́ma kóo ndị́sịmá úku ledre a zɨ́se ní.
ACT 1:5 Yiwáni ndịsị íꞌbí babatị́za kɨ́ iní, tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ca Lomo bábátị́zị́ sée kɨ́ ꞌDówụ́ne.”
ACT 1:6 Sɨmɨ bɨ Yésụ kotrụnɨ́ royé go ndro kɨ́ ꞌyịmɨkása ené e ní, zɨ́ye ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ngére, bɨ ba ní áyí go ógụ íꞌbílúgu ngére ꞌbɨ Isɨréle e zɨ́ye?”
ACT 1:7 Zɨ́ Yésụ úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sịndị́ kadra gɨ ro ledre ga gére nɨ yị́ ené do sị́lị́ Babá. Ndaá ꞌbɨ ené mɨútúásáne gɨ ro zɨ́se ówo a wá.
ACT 1:8 Tɨ́ lá ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌDówụ́ Lomo nɨ ógụ ndị́sị sɨmɨsé. Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, zɨ́se ndị́sịsé úku ledre gɨ romá kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma, kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ sɨmɨ Yụdáya kɨ́ Samáriya ní, zaá gị do odụ do sogo káṇgá mbá.”
ACT 1:9 Gɨ do kacɨ́ bɨ Yésụ ukuonzó lá ledre gɨ tarané káa ní, tɨ́ do komoyé née ní, geré zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbilúgu wo komo ere. Nɨyí ídí kɨ́e ní, yeré nɨ yị́ ené go sogo bụṛụngụ́ lurúndikinɨ́ lolụ wo wá.
ACT 1:10 Sɨmɨ bɨ nɨyí aka fú lá ndị́sị lúrú lódụ́ kacɨ́ a kɨ́ ndéréókpóne ꞌdága ní, ꞌdiya káa ní, zɨ́ yaꞌdá e gbre mbá kɨ́ bɨkenyị́ bongó royé nɨyí go mɨtóroyé cigíye kenée.
ACT 1:11 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gbre ba úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née kɨ́dí, “Sée ꞌyị ꞌbɨ káṇgá bɨ Galiláya ní, éyị́ bɨ tórosé ndị́sị lúrú bi gɨ roa komo ere ní ꞌdi? Yésụ bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu wo gɨ zɨ́se komo ere née, nɨ karanée ndáꞌbaógụ cé káa zɨ́ bɨ lúrúsé wo kɨ́ ndéréókpó komo ere née ní.”
ACT 1:12 Gɨ ore, zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndáꞌbalúgu royé gɨ do Landa bɨ ndịsịnɨ́ ndolo a Olíva ní, sɨmɨ Yerụsaléma. Landa máa née nɨ kilomị́ta kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 1:13 Sɨmɨ bɨ ndaꞌbaogụnɨ́ sɨmɨ gara íri ní, zɨ́ye ékị́ ókpóye geré ꞌdága sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbóṛongónɨ́ do ezené kɨ́ꞌdí bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndịsị ní. ꞌYị ga bɨ kóo ore ní nɨyí kóo, Pétero, Yiwáni, Yakóbo e kɨ́ Andiríya, Phị́lịpo e kɨ́ Tóma, Batilimáyo e kɨ́ Matáyo, Yakóbo wotị́ Alafáyo, Simúna ngúru ꞌyị ga bɨ kɨ́ ꞌbú káṇgá eyé ꞌbɨ Isɨréle e doné ní, nda kɨ́ Yụ́da wotị́ Yakóbo.
ACT 1:14 Zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ndị́sị ndị́sị kótrụ royé trị́é do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo kacɨ́ kadra mbá. Ndịsịnɨ́ kóo ndị́sị íni ini máa née ndro kɨ́ ngíti géyị kará e nda kɨ́ Maríya mbágá Yésụ kpá kɨ́ lúndu Yésụ maáge.
ACT 1:15 Gɨ do kacɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ ꞌyị e míya kị́éꞌdo doa cị́ kéṛị́ a yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kótrụ royé do bi kótrụro ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo. Zɨ́ Pétero ị́nyịógụné ꞌdága ódroné zɨ́ ꞌyị ga bɨ kotrụnɨ́ royé née kɨ́dí,
ACT 1:16 “Owụ́ ꞌbɨ babá e, mɨéké kúrú Lomo ogụ go maꞌdíi káa zɨ́ bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo ukuiꞌbí zɨ́ Dawídi éké a gɨ ro Yụ́da bɨ kóo utú káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ Yésụ ní.
ACT 1:17 Yụ́da nɨ kóo ngúru ꞌyị gɨ dongaráze. Gelénɨ́ kóo wo káa do ezezé sɨmɨ moko bɨ azé sɨmɨ a ba ní.”
ACT 1:18 Gɨ zɨ́ késị́ bɨ kóo Yụ́da owo gɨ sɨmɨ bɨsinyí mɨméngị ledre ené ní, sɨmɨ bɨ kóo ingíonzó roné zɨ́a útúlóko sɨmɨné ní, zɨ́ manda ꞌbɨ Yụ́da e kóo úgú bi bɨ kóo ingíonzó roné doa née óto umbua sɨmɨ a.
ACT 1:19 ꞌYị ga bɨ kóo sɨmɨ Yerụsaléma ní uwúnɨ́ kóo ledre née go za mbá. Zɨ́ye ndị́sịyé ndólo bi máa née kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí Akeledáma, ini ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, Bi ꞌbɨ óto Umbu e.
ACT 1:20 Zɨ́ Pétero tátáne ꞌdáꞌdá kɨ́ ledre kɨ́dí, “Nɨ mɨéké née sɨmɨ Keꞌbị ꞌbɨ Dawídi kɨ́dí, ‘ꞌBe ꞌbɨ ené idí ídí káa do tobó, ꞌyị ndị́sị sɨmɨ a ndaá.’ Nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí, ‘Ngíti ꞌyị idí ꞌdíꞌbi moko kacɨ́ a ne.’
ACT 1:21 “Bɨ go kenée ní, nɨ mɨútúásáne zɨ́ze gélé ngúru ꞌyị gɨ dongaráze bɨ azé kú kéye sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Ngére Yésụ nɨ dongaráze ní,
ACT 1:22 tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Yiwáni Babatị́za zaá gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Lomo ꞌdiꞌbilugu Yésụ gɨ zɨ́ze komo ere sɨmɨ a ní. Gɨ ro zɨ́ ꞌyị máa née ídíne ꞌyị bɨ lurú mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu go cụ́ kɨ́ komoné ní.”
ACT 1:23 Gɨ ore, zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní íꞌbí somụ́ ledre eyé gɨ ro yaꞌdá e gbre Yoséfa bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Barasába (bɨ owoyemenɨ́ wo kpá kɨ́ ịrịa bɨ Zụ́sụto ní) kɨ́ Matíya.
ACT 1:24 Zɨ́ye ótụ́ doyé íni ini zɨ́ Ngére Yésụ kɨ́dí, “Ówo mɨmbéꞌde ꞌyị e mbá bú mɨkékeṛị́a. Ídí nda mu ꞌdódo ꞌyị bɨ gɨ dongará yaꞌdá ga bɨ gbre ba wo bɨ gélé wo go
ACT 1:25 gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌyịmɨkása do bi kacɨ́ Yụ́da bɨ kóo otoomo moko zɨ́a ndéréne do bi ené bɨ ili ní.”
ACT 1:26 Gɨ do kacɨ́ ini zɨ́ Lomo, zɨ́ye ónzó gbégbé gɨ ro gélé kémbị́ ꞌyị gɨ dongará yaꞌdá ga gére née. Zɨ́ gbégbé útúne zɨ́ Matíya. Do go gélé wo káa do ngúru ꞌyịmɨkása yata yée máa ga bɨ kóo sokó doa kị́éꞌdo (11) ní.
ACT 2:1 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Pénítakote utúasá ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kótrụ royé mbá do bi kị́éꞌdo sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 2:2 Nɨyí ídí kɨ́e ní, zɨ́ gboṛụ éyị́ ówụ́ne gɨ komo ere káa zɨ́ gboṛụ mongụ́ síli bɨ káa zɨ́ mɨgombị ní sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ kóo nɨyí sɨmɨ a ní.
ACT 2:3 Sɨmɨ ledre bɨ ndị́sị méngị roné ba ní, zɨ́ye lúrúndíki éyị́ káa zɨ́ mɨngálánga mbílí phoꞌdụ ní. Zɨ́ éyị́ bɨ káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ ba ífi báyi roné do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní za mbá.
ACT 2:4 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ mengị roné kenée ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye tónóye ódroyé sɨmɨ ngíti géyị tara e káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo zɨ́ye ní.
ACT 2:5 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa kóo née ní, tụ́ꞌdụ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, nɨyí kóo bo ogụnɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ore gɨ do bi e do sogo káṇgá za mbá.
ACT 2:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ mongụ́ gboṛụ éyị́ bɨ owụ́ née ní, zɨ́ye ụ́dụyé mbá ngásáye do bi bɨ ledre ba mengị roné doa ní. Zɨ́ye ndị́sị ónzó komoyé gɨ zɨ́a ledre ga bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ndịsịnɨ́ úku a ní, ndịsịnɨ́ úwú a tɨ́ káa zɨ́ ndịsịnɨ́ úku ledre née sɨmɨ tara eyé ní.
ACT 2:7 Zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ mengị roné née. Zɨ́ye ndị́sịyé ódroyé dengbị́ye kɨ́dí, “ꞌYị ga ba nɨyí mbá gɨ sɨmɨ Galiláya mengị káa be ꞌdi zɨ́ye ndị́sị ódroyé sɨmɨ tara ezé?
ACT 2:8 Éyị́ bɨ mengị roné ní ꞌdi. Bɨ uwúzé nda ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée tɨ́ káa zɨ́ ukunɨ́ sɨmɨ tara ezé ní?
ACT 2:9 Bɨ ogụzé ꞌbɨ ezé yị́ ezé zaá gɨ sɨmɨ káṇgá ga bɨ Pátiya, Medị́ya kɨ́ Elamị́tị, kpá zaá gɨ sɨmɨ Mesopatómiya, Yụdáya nda kɨ́ Kapadósiya, kpá gɨ sɨmɨ Pánato kɨ́ Ásiya,
ACT 2:10 ngíti géyị ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ Pharagáyi, Pamafíliya kɨ́ gɨ sɨmɨ Ízibiti kɨ́ bi ga bɨ sɨmɨ Lị́bịya gbóo kɨ́ Seréna ní. Ngíti géyị ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní,
ACT 2:11 gba Yụ́da e kɨ́ ngíti géyị kúfú ga bɨ oyóloꞌbónɨ́ royé káa do ꞌyị ga bɨ ꞌyị ṇgúṇgu ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yụ́da e ní, kɨ́ ngíti géyị ga bɨ ogụnɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ Kuréto kɨ́ Arábiya ní, uwúzé ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée kɨ́ tara ezé gɨ ro mongụ́ ledre bɨ Lomo mengị ba mbá bú.”
ACT 2:12 Gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye ndị́sị ónzó komoyé kacɨ́ ledre bɨ mengị roné née ní, owo ꞌdiꞌbinɨ́ mbị́ éyị́ bɨ mengị roné ní wá. Zɨ́ye ndị́sị ndúꞌyú lóꞌbo royé dengbị́ye kɨ́dí, “Ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ mengị roné ba ꞌdi?”
ACT 2:13 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráye fóló ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go née kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née koyónɨ́ yị́ eyé mɨkóyó.”
ACT 2:14 Zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ꞌyịmɨkása ga bɨ kóo sokó doa kị́éꞌdo (11) ní ị́nyịógụyé ꞌdága. Zɨ́ Pétero úku ledre kɨ́ mongụ́ kúrú zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kóo kotrụnɨ́ royé ní kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Yerụsaléma ona ní, índisé aka mbílíse zɨ́ma yáa gɨ ro zɨ́ma úku ꞌdódo ini ledre sɨmɨ ledre bɨ mengị roné ba zɨ́se.
ACT 2:15 ꞌYị ga ba ní koyónɨ́ eyé e wá. Ba aka lá sịndị́ kadra ịnyị doa eso kɨ́ phịyị́.
ACT 2:16 Yị́ ené ba ledre bɨ kóo nébị Yúwele uku ledre gɨ roa kɨ́dí,
ACT 2:17 “ ‘Lomo uku ledre kɨ́dí, sɨmɨ odụ sị́lị́, Mááyí karanée kásaógụ ꞌDówụ́ma zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị e za mbá. Wotị́se e kɨ́ nyị́se e nɨyí karanée ndị́sị úkutátá ledre gɨ romá zɨ́ ꞌyị e, phɨṛangá esé e nɨyí karanée lúrúndíki éyị́ ga bɨ nɨyí méngị royé ní ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ye kɨ́ méngị royé, zɨ́ ngoko ꞌyị e ndị́sịyé ꞌdúꞌduru bɨ Mááyí ógụ kɨ́e doyé ní.
ACT 2:18 Gba ꞌyị kasa amá e, yaꞌdá e kɨ́ kará e Mááyí karanée kása ꞌDówụ́ma zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨyé sɨmɨ kadra bɨ nɨ útúásá ní gɨ ro zɨ́ye ndị́sị úkutátá ledre amá zɨ́ ꞌyị e.
ACT 2:19 Mááyí karanée méngị mɨngburoko ledre e komo ere kɨ́ ngíti géyị do sogo káṇgá ona gɨ ro zɨ́a ꞌdódo rokoꞌbụ amá zɨ́ ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ karanée ledre máa née nɨ ndị́sị méngị roné do sogo káṇgá ona ní, okó nɨ útú zɨ́ sáma ꞌyị e kúkúne, phoꞌdụ kɨ́ mongụ́ cika nɨ ídí lị́rị do bi e mbá.
ACT 2:20 Komo kadra nɨ ị́lị́ zɨ́ mɨtụlụrụ útúne mbụụ́, zɨ́ komo éfé óyólóꞌbó roné bɨkesị́ne káa zɨ́ sáma ní. Ledre ga gére née nɨyí méngị royé ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mongụ́ sị́lị́ ꞌbɨ Ngére Lomo kɨ́ ógụné.
ACT 2:21 Gɨ ore, ꞌyị bɨ nɨ íni ini zɨ́ Ngére Lomo ní, Lomo nɨ tɨ́ yómo wo.’
ACT 2:22 “Lafúma e Isɨréle e, ídísé úwú ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba. Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị mɨngburoko ledre zɨ́ne, káa zɨ́ bɨ ꞌdodo roné go zɨ́se sɨmɨ ledre ga bɨ ndịsị méngị yée kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a ní. Ówoyémesé bú bɨlámáne káa zɨ́ bɨ kóo ndịsị méngị yée dongaráse ona ní.
ACT 2:23 Kacɨ́ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo, ótoómo kóo Yésụ do sị́lị́se gɨ ro zɨ́se íꞌbí wo zɨ́ ꞌyị lúyú ledre e phéphé wo zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá.
ACT 2:24 Bɨ kenée ní, Lomo uru wo go gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a Yésụ utúasá ídí sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ umbu wá. Cakaba ba ní, Lomo oto yị́ ené wo go zɨ́a ídíne kɨ́ ro doné.
ACT 2:25 Dawídi eké kóo owụ́ ꞌbɨ mbágá ledre go kpá kenée gɨ ro Yésụ ya Yésụ nɨ gú úku ledre kɨ́dí, “ ‘Máówo bú kɨ́dí Ngére Lomo nɨ gbóo kɨ́ma kacɨ́ kadra mbá. Gɨ zɨ́a bɨ nɨ gbóo kɨ́ma ní, máútúásá éré ngịrị gɨ zɨ́ ledre e wá.
ACT 2:26 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, rokinyi ucu go do mɨmbéꞌdemá, gba ódro ga bɨ ndịsịnɨ́ ólụ́ógụ gɨ taramá ní nɨyí mbá ódro ꞌbɨ rokinyi. Káa zɨ́ bɨ mááyí ba ní, mɨmbéꞌdemá ịdrị́ go nzoó kacɨ́ óto komo bɨ kóo mándị́sị óto a ní,
ACT 2:27 gɨ zɨ́a útúásá ótoómo máa sɨmɨ bi wá, útúásá kpá ótoómo ꞌYị eyị́ bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní ényené wá.
ACT 2:28 Bɨ kenée ní, ꞌdódo mɨsiꞌdi trịdrị go zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé kéyị sɨmɨ rokinyi bɨ za fí ní.’
ACT 2:29 “Owụ́ ꞌbɨ babá e, máúku ba wo zɨ́se fúó kɨ́dí, bulúnduzé ngére Dawídi bɨ ꞌyị e owonɨ́ wo mbá bú ní, uyu kóo do óto bi zɨ́a, bi nɨ zɨ́a karaba bo do sogo káṇgá ona.
ACT 2:30 Owozé bú kɨ́dí Dawídi uku ené kóo ledre ga gére née gɨ ro kụṛụꞌbụné wá. Tɨ́ lá nɨ yị́ ené kóo nébị, owo bú kɨ́dí Lomo mocụ́ kóo éyị́ go zɨ́ne. Lomo mocụ́ ya née nɨ gú karanée óto ngúru bulúndu Dawídi káa do ngére káa zɨ́ Dawídi ní.
ACT 2:31 Dawídi owo yị́ ené kóo ledre bɨ Lomo nɨ méngị a ní go ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá. Née sị́ ledre bɨ kóo uku ledre kɨ́dí, Lomo nɨ úru Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a ní. Lomo utúasá ené ótoómo wo sɨmɨ bi wá, útúásá kpá gbawá ótoómo wo zɨ́a ényené.
ACT 2:32 “Bɨ kenée ní, Lomo uru Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu. Lurúzé ledre bɨ mengị roné née go maꞌdíi cụ́ kɨ́ komozé.
ACT 2:33 ꞌBụa Lomo, íꞌbí mongụ́ úndru go zɨ́ Yésụ maꞌdáa gɨ ro zɨ́a ídíne mɨndị́sịné do sị́lị́ ꞌbɨ anú ꞌbɨ ꞌBụné Lomo. Lomo iꞌbí kóo rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne go zɨ́ Yésụ káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a zɨ́a ní. Ledre bɨ lúrúsé kɨ́ wo bɨ úwúsé wo ba ní, yị́ ené née ꞌDówụ́ Lomo bɨ Yésụ kasa zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ní.
ACT 2:34 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí Dawídi nderé kóo komo ere, zɨ́a kóo uku ledre kɨ́dí, “ ‘Ngére Lomo uku ledre zɨ́ Ngére amá Kɨ́résịto kɨ́dí, “Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona,
ACT 2:35 gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí óto ezeokóyị e mbá sị́ sịndị́yị káa zɨ́ owụ́ gbáꞌdá bɨ ndị́sị óto sịndị́yị doa ní.” ’
ACT 2:36 “Bɨ go kenée ní, sée ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e, ídísé ówo a maꞌdíi kɨ́dí, Yésụ bɨ phéphésé wo do mɨngbúngbu kágá née ní, nɨ ne wo bɨ Lomo oto wo zɨ́ye ídíye kéne káa do Ngére kpá Kɨ́résịto dozé ní.”
ACT 2:37 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga gére née uwúnɨ́ ledre bɨ Pétero uku zɨ́ye kenée ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ꞌdécịné ꞌduo tụ. Zɨ́ye ndúꞌyú Pétero e kɨ́ ngíti géyị lafúga ꞌyịmɨkása e kɨ́dí, “Owụ́ babá e, azé nda méngị go ꞌdi?”
ACT 2:38 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée mɨkékeṛị́a mbá, ídísé ótoómo kɨ́ lúyú ledre. Do bábátị́zị́ sée kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́ Lomo lụ́lụóyó lúyú ledre esé. Gɨ ore, Lomo nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ bɨ ꞌDówụ́ne ní zɨ́se.
ACT 2:39 Ledre bɨ kóo Lomo mocụ́ wo ní, nɨ kóo gɨ rosé kɨ́ owụ́ ꞌbɨ esé e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí gbála gɨ ro Lomo ní kɨ́ yée ga bɨ Ngére ezé Lomo ndolo yée káa do ꞌyị ené e ní.”
ACT 2:40 Zɨ́ Pétero úku tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ oꞌbụóbụ ní zɨ́ye. Zɨ́a ndéndị́ roné zɨ́ye kɨ́dí, “Mé ba ní, ídísé mu ndúꞌyú Lomo gɨ ro zɨ́se ómosé káa bɨ Lomo nɨ ꞌdóꞌdo sée sɨmɨ bɨ nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ꞌyị lúyú ledre e ní.”
ACT 2:41 Gɨ ore ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre bɨ Pétero uku ní, zɨ́ye óyólóꞌbó somụ́ ledre eyé do íꞌbí babatị́za zɨ́ye. ꞌYị ga bɨ kóo oyóloꞌbónɨ́ somụ́ ledre eyé sɨmɨ kadra máa bɨ kóo née ní, nɨyí kóo mbá álifu ota.
ACT 2:42 Nda gɨ do kacɨ́ a bɨ oyóloꞌbónɨ́ somụ́ ledre eyé ní, zɨ́ye íꞌbí royé ndị́sị ówoyéme ledre gɨ ro Yésụ gɨ zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e, zɨ́ ndị́sị eyé kɨ́ ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre umbu Ngére Yésụ kɨ́ ini zɨ́ Lomo ídíne ndro do bi kị́éꞌdo.
ACT 2:43 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ị́nyịyé mbá ndị́sị óto úndru Lomo gɨ zɨ́ rokoꞌbụ bɨ ndịsị íꞌbí a zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre e kɨ́e kacɨ́ kadra e mbá ní.
ACT 2:44 Bɨ kenée ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní kótrụ royé zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre eyé e kacɨ́ kadra mbá ndro.
ACT 2:45 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní ndị́sịyé togụ́ ugúoyónɨ́ éyị́ eyé e go yá, zɨ́ye ndị́sịyé ífi késị́ye dongaráye mɨútúásáne kpịnị kacɨ́ éyị́ bɨ ꞌyị ili wo ní.
ACT 2:46 Kacɨ́ kadra mbá zɨ́ye ndị́sịyé kótrụ royé do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, ngíti géyị yá ꞌbe ꞌbɨ eyé e ndị́sịyé ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre umbu Ngére Yésụ kɨ́ mongụ́ rokinyi do mɨmbéꞌdeyé.
ACT 2:47 Sɨmɨ bɨ ledre née nɨ ndị́sị méngị roné kenée ní, zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní mbá ndị́sịyé óto ꞌbú ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a née doyé. Nda gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Ngére Yésụ ndị́sịné ꞌdíꞌbiógụ ngíti géyị yata ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ómoyé.
ACT 3:1 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni ị́nyịyé ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo sɨmɨ sịndị́ kadra ota (3) gɨ do kacɨ́ yana kadra sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí go mbá íri ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo ní.
ACT 3:2 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ku mbotụ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Mbotụ Lámá ní, zɨ́ye ndíki oꞌdo bɨ aránɨ́ wo kú mɨgịgị́rị́ ní ore. ꞌYị e ndịsịnɨ́ ị́mbị́óto wo ore gɨ ro zɨ́a ndị́sịné ómbo késị́ gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré íni ini zɨ́ Lomo do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ore ní.
ACT 3:3 Sɨmɨ bɨ onzó komoné ro Pétero e kɨ́ Yiwáni kɨ́ ólụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a ị́nyịné ómbo késị́ gɨ zɨ́ye.
ACT 3:4 Zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni lúrú wo gbóó, zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lúrú aka bɨ zɨ́ze yáa.”
ACT 3:5 Zɨ́a sị́kpị komoné lúrú yée kɨ́ sómụ́ ledre bɨ yaá nɨyí go íꞌbí éyị́ zɨ́ne.
ACT 3:6 Sɨmɨ bɨ nɨ go gbóó ndị́sị lúrú yée ní, zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Késị́ ndaá ꞌbɨ ené zɨ́ma wá, éyị́ bɨ Mááyí íꞌbí a zɨ́yị ní nɨ, kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta, ị́nyịógụ mu ꞌdága zɨ́yị tónó ndéréyị do sịndị́yị.”
ACT 3:7 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ Pétero uku née ní, zɨ́a sị́kpị oꞌdo bɨ mɨgịgị́ṛị́ née ꞌdága kɨ́ sị́lị́ne ꞌbɨ anú. Sịndị́ga kɨ́ komo ṛigiga ga bɨ kóo ngárá rokoꞌbụyé ndaá ní, zɨ́ye geré ídíye eyé kɨ́ rokoꞌbụyé.
ACT 3:8 Zɨ́a ị́nyịógụ tóroné ꞌdága, zɨ́a tónóne gámálící roné do sịndị́ne. Gɨ ore zɨ́ye ólụ́ye ndro kɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo nɨ go mɨndéréne ndị́sị kɨ́ léꞌbélící roné kɨ́ kófó ịrị Lomo.
ACT 3:9 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e lurúnɨ́ wo nɨ go mɨndéréne kɨ́ ndị́sị kófó ịrị Lomo ní,
ACT 3:10 zɨ́ye ówoyéme ledre gɨ roa kɨ́dí, ba tɨ́ oꞌdo bɨ ndịsị ómbo éyị́ ku mbotụ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Mbotụ Lámá ona ba. Zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́ gɨ zɨ́ mongụ́ ledre bɨ mengị roné zɨ́a née.
ACT 3:11 Gɨ zɨ́a bɨ oꞌdo née lanyá nda go fú lá ngónó ngónó do kacɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni ní, zɨ́ tara ꞌyị e ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. ꞌYị e owo ꞌdiꞌbinɨ́ mbị́ éyị́ bɨ nɨyí méngị a ní wá. Zɨ́ye ụ́dụyé mbá ngásá lódụ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni sị́ mbílí ꞌdị́cị́ bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Mbílí ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Solomóna ní.
ACT 3:12 Sɨmɨ bɨ Pétero lurú nda ledre ba káa ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lafúma Isɨréle e, tarasé ịdrị́ kɨ́ lúrú ledre bɨ mengị roné zɨ́ oꞌdo ba gɨ zɨ́ ꞌdi? Éyị́ bɨ ndị́sịsé ndáꞌbá kɨ́ lúrú zée kenée gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí rokoꞌbụ bɨ oꞌdo née ịnyịogụ kɨ́e do sịndị́ne née ogụ gɨ zɨ́ze?
ACT 3:13 Máúku zɨ́se maꞌdíi, éyị́ bɨ mengị roné née, Lomo bɨ kóo ndịsị lúrú bi kacɨ́ bulúndusé Abarayáma, kɨ́ Isáka e nda kɨ́ Yakóbo ní, iꞌbí kóo mongụ́ úndru go zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené Yésụ. Zɨ́se kóo ꞌdíꞌbi wo íꞌbí a zɨ́ ngére ga bɨ do sogo káṇgá ona ní gɨ ro do úfu a, zɨ́se kpá ásisé gɨ roa sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ wo kóꞌdụ́ Piláto ní, tɨ́ bɨ kóo Piláto ayí go íꞌdí sị́lị́ne gɨ roa ní.
ACT 3:14 Tɨ́ ꞌyị bɨ ngará lúyú ledre ndaá roa wá ní, zɨ́se ásisé gɨ roa yaá Piláto ídí íꞌdí sị́lị́ne gɨ ro ꞌyị bɨ kóo úfu ꞌyị e ní.
ACT 3:15 Zɨ́se ị́nyịsé úfu ꞌyị bɨ nɨ ne mɨsiꞌdi trịdrị bɨ za fí ní. Bɨ ba ní, Lomo úru wo gɨ sɨmɨ umbu go. Lurúzé wo go cụ́ kɨ́ komozé.
ACT 3:16 Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ ní, oꞌdo bɨ mɨgịgị́ṛị́ bɨ lúrúsé wo karaba go kɨ́ sanáne bɨlámáne filo née ní gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Yésụ. Ṇgúṇgu ledre Yésụ oto wo ne zɨ́a ídíne bɨlámáne káa zɨ́ bɨ lúrúsé wo née ní.”
ACT 3:17 “Owụ́ ꞌbɨ babá e, máówo bú kɨ́dí ledre bɨ méngịsé kɨ́ manda esé e zɨ́ Yésụ née ní, gɨ zɨ́a bɨ ówosé esé yaá nɨ ꞌYị yómo ꞌyị e ní wá.
ACT 3:18 Ledre née ní ogụ go té do ledre bɨ kóo Lomo ukuiꞌbí tara nébị e ꞌdesị́ gɨ ro zɨ́ye úkutátá a ya Kɨ́résịto bɨ Lomo nɨ kása wo ní nɨ ꞌdóꞌdó mɨꞌdóꞌdó, sɨmɨ odụ a zɨ́a úyuné.
ACT 3:19 Bɨ kenée ní, ídísé mu ótoómo kɨ́ lúyú ledre, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre bɨ nɨ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se ní gɨ ro zɨ́a lụ́lụóyó lúyú ledre esé, gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a.
ACT 3:20 Togụ́ ótosé Lomo go zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi, sịndị́ kadra nɨ ógụ, zɨ́a kása Kɨ́résịto Yésụ bɨ kóo gelé wo go ꞌdesị́ káa do Ngére ní zɨ́se.
ACT 3:21 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Yésụ nɨ aka ndị́sị fú komo ere gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ togụ́ Lomo óyólóꞌbó ledre e go mbá mɨkándayé ní. Lomo ukuiꞌbí kóo ledre née go ꞌdesị́ tara nébị ené e yaá idínɨ́ úkutátá a zɨ́ ꞌyị e.
ACT 3:22 Mụ́sa uku kóo kɨ́dí, ‘Ngére esé Lomo nɨ karanée kásaógụ nébị zɨ́se káa zɨ́ bɨ kasa máa ní gɨ dongará ꞌyị esé e. Ledre ga bɨ mbá nɨ úku yée zɨ́se ní ídísé úwú yée zɨ́se ṇgúṇgu a.
ACT 3:23 ꞌYị máa yée ga bɨ uwúnɨ́ ledre gɨ tara nébị máa née wá ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó yée gɨ dongará ꞌyị ené e ꞌdáꞌba.’
ACT 3:24 “Maꞌdíi, nébị e mbá tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Sámele, ndéréógụné gị ro lafúga nébị ga bɨ kóo gɨ do kacɨ́ a ní, ndịsịnɨ́ kóo go úkuógụ tɨ́ fú lá ledre ga bɨ ndịsị méngị roné do sị́lị́ ga ba ní ní.
ACT 3:25 Mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme kpụrụ́ gɨ sɨmɨ nébị ené e ní, nɨ gɨ rozé kése mbá, ásé ndíki mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme kɨ́ bulúndusé ní. Káa zɨ́ bɨ kóo uku go zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, ‘Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bulúnduyị́ e, Mááyí karanée íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona za mbá.’
ACT 3:26 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo gélé ꞌyịmɨkása ené Yésụ zɨ́a kásaụ́tụ wo zɨ́se Isɨréle e, gɨ ro zɨ́se ótoómo kɨ́ méngị bɨsinyí ledre gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́se.”
ACT 4:1 Sɨmɨ bɨ Pétero e kɨ́ Yiwáni nɨyí aka cịkị ndị́sị úku ledre máa bɨ mengị roné ba zɨ́ ꞌyị e ní, ve, zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbáꞌbá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ Sadụkáyo e ógụyé.
ACT 4:2 Zɨ́ komoyé ésị́ne ꞌduo káa zɨ́ so phoꞌdụ ní gɨ zɨ́a bɨ ꞌyịmɨkása ga gére née ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị úku ledre kɨ́dí ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu cé káa zɨ́ bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu ní.
ACT 4:3 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Pétero e kɨ́ Yiwáni gɨ zɨ́a bɨ kóo go kɨ́ tagá ní, do bándá yée sɨmɨ sị́gịnị zaá gị kɨ́ phịyị́.
ACT 4:4 Abú kenée ndotó, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ gɨ tara Pétero e kɨ́ Yiwáni zɨ́ye go ṇgúṇgu ledre Yésụ ní, zɨ́ye éye ógụyé za álifu ịnyị.
ACT 4:5 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ manda ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo lorụ e kótrụ royé mbá sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 4:6 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ kɨ́ ịrịné Ána ní nɨyí kóo bo kɨ́ Kayáfa, Yiwáni e kɨ́ Alakɨzánde nda kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ tara mbotụ ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨyí kóo za mbá bo do bi kótrụro máa née ore.
ACT 4:7 Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ Pétero e kɨ́ Yiwáni kóꞌdụ́ye do ngbanga. Zɨ́ye tónó ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ówosé rokoꞌbụ bɨ méngịsé ledre ba kɨ́e ní gɨ ꞌda? Méngịsé ledre máa née kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ambi?”
ACT 4:8 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́ye sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo kɨ́dí, “Sée manda ezé e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e,
ACT 4:9 togụ́ ndị́sịsé ndúꞌyú zée ba gɨ ro bɨlámá ledre bɨ mengị roné zɨ́ oꞌdo bɨ mɨgịgị́ṛị́ ba gɨ ro zɨ́se ówo mɨsiꞌdi bɨ sịndị́a eme doa ní yá, nɨ bɨlámáne.
ACT 4:10 Sée ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e mbá, ídísé ówo a kɨ́dí oꞌdo bɨ nɨ mɨtóroné kóꞌdụ́se go bɨlámáne ba ní, nɨ gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ kóo phéphésé wo zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá zɨ́ Lomo úru wo gɨ sɨmɨ umbu ní.
ACT 4:11 Ekénɨ́ kóo ledre go gɨ roa sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ ‘Tutú bɨ sée ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e ásisé gɨ roa ní, ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní.’
ACT 4:12 Do sogo káṇgá ba mbá, ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a yómo zée ní ndaá ꞌbɨ ené wá. Nɨ dụụ́ née ꞌyị yómo zée.”
ACT 4:13 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko ꞌyị ga gére née lurúnɨ́ ngịrị ndaá ro Pétero e kɨ́ Yiwáni kɨ́ úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú eyé wá ní, kɨ́ ówo a bɨ yaá olonɨ́ eyé ledre kpá wá ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́. Zɨ́ye ówo a maꞌdíi kɨ́dí yaꞌdá ga ba ní nɨyí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
ACT 4:14 Gɨ zɨ́a bɨ oꞌdo bɨ mɨgịgị́ṛị́ bɨ yomonɨ́ wo ba nɨ nda go tɨ́ mɨtóroné kóꞌdụ́ye kenée ní, éyị́ bɨ zɨ́ye méngị a ní ndaá.
ACT 4:15 Gɨ ore, zɨ́ manda ꞌbɨ Yụ́da e úku ledre zɨ́ye kɨ́dí idínɨ́ ꞌdíꞌbióyó Pétero e kɨ́ Yiwáni nda kɨ́ oꞌdo bɨ yomonɨ́ wo née gɨ kóꞌdụ́ye gɨ ore ꞌdáꞌba. Nda née ní, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ga gére née tónóye ndómo tarayé dongaráye.
ACT 4:16 Azé méngị kɨ́ yaꞌdá ga gére née ꞌdi? ꞌYị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ona ní owonɨ́ go mbá kɨ́dí mongụ́ ledre bɨ mengị roné ba mengịnɨ́ ye, ꞌyị bɨ nɨ kála a ní ndaá.
ACT 4:17 Éyị́ bɨ nɨ bo ní, káa bɨ ledre Yésụ nɨ báyi zɨ́ ꞌyị e mbá, idízé máda yée ndanɨ́ lolụ fú lá ndị́sị kɨ́ ịrị Yésụ tarayé wá.
ACT 4:18 Zɨ́ye ndólolúgu Pétero e kɨ́ Yiwáni íri máda yée kɨ́dí, gɨ do kacɨ́ ledre ba ní, ndásé lolụ ndị́sị ódro togụ́ mbú ꞌdódo ledre Yésụ zɨ́ ꞌyị e wá.
ACT 4:19 Gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé mu ífiyéme sɨmɨ ledre bɨ nɨ maꞌdíi do komo Lomo ní, idízé ndị́sị méngị ledre kacɨ́ kúrúse togụ́ mbú kacɨ́ kúrú Lomo?
ACT 4:20 Ukuzé zɨ́se maꞌdíi, utúasázé ezé ótoómo kɨ́ úku ledre bɨ lurúzé go cụ́ kɨ́ komozé kɨ́ wo bɨ uwúzé kpá go cụ́ kɨ́ mbílíze ní zɨ́ ꞌyị e wá.”
ACT 4:21 Gɨ do kacɨ́ mada bɨ mɨngburoko ꞌyị ga gére née madanɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni ní, zɨ́ye ótoómo sị́lị́ye gɨ royé. Utúasánɨ́ ówo mbị́ éyị́ bɨ yée nɨyí ꞌdóꞌdo Pétero e kɨ́ Yiwáni gɨ roa ní wá, gɨ zɨ́a ꞌyị e nɨyí kóo go mbá kófó ịrị Lomo gɨ ro bɨlámá ledre bɨ mengị roné ba ní.
ACT 4:22 Sɨmɨbi ꞌbɨ oꞌdo bɨ kóo yomonɨ́ wo ba ní romo kóo gɨ do cị́ gbre go.
ACT 4:23 Kpá tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ bɨ otoomonɨ́ sị́lị́ye gɨ ro Pétero e kɨ́ Yiwáni ní, zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni ndáꞌbalúgu royé do bi bɨ lafúye nɨyí doa ní. Zɨ́ye lị́kpị́ ledre ga bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ukunɨ́ zɨ́ye ní zɨ́ lafúye.
ACT 4:24 Sɨmɨ bɨ lafúye uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye kótrụ royé ndro íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Áko Ngére Lomo, ꞌyị ótoógụ́ ere kɨ́ do sogo káṇgá, mɨngburoko ngbuṛu e kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé ní mbá.
ACT 4:25 Kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, úkuíꞌbí kóo ledre go tara bulúnduzé Dawídi bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ ní kɨ́dí, “ ‘Éyị́ bɨ mɨmbéꞌde ꞌyị ga bɨ gɨ sɨmɨ ngíti géyị káṇgá e ní ndịsị ésị́ gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Zɨ́ ꞌyị eyị́ e ndị́sịyé méngị bɨcayi ledre bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨyé wá ní?
ACT 4:26 Mɨngburoko ngére ga bɨ do sogo káṇgá ona kɨ́ ngíti géyị ꞌyị lúrú bi do ꞌyị e, kotrụnɨ́ kóo royé go ndro ị́cị́ okó ro Ngére Lomo kɨ́ ꞌyị ené bɨ kasaogụ wo káa do ꞌYị yómo ꞌyị e ní.’
ACT 4:27 Bɨ ba ní ledre bɨ kóo née ogụ go tɨ́ maꞌdíi. Eróde e kɨ́ Pánato Piláto kotrụnɨ́ royé go ndro sɨmɨ gara ona kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní nda kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e ị́cị́ okó ro Yésụ ꞌyị moko eyị́ ngárá luyú ndaá roa wá, bɨ óto wo káa do ꞌYị yómo ꞌyị e ní.
ACT 4:28 Kotrụnɨ́ kóo royé née méngị ledre ga bɨ yị́ị kɨ́ rokoꞌbụ eyị́ nda kɨ́ kacɨ́ íli ledre eyị́, yéme kóo go gɨ ro zɨ́a méngị roné kenée ní.
ACT 4:29 Cakaba ní, Ngére Lomo ówo ledre bɨ ndịsịnɨ́ yéme a gɨ ro ꞌdóꞌdo zée ní bú, ídí nda mu sáká zée ꞌyị ꞌbɨ moko eyị́ e gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo ledre eyị́ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụzé za mbá.
ACT 4:30 Ídí mu ꞌdóko sị́lị́yị sị́kpị ꞌyị ndíyá e, zɨ́yị kpá ndị́sịyị́ méngị ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ lúrútóko rokoꞌbụyị́ gɨ roa kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé kɨ́ ịrị Yésụ bɨ nɨ ꞌyị moko eyị́ bɨ ngárá lúyú ledre ndaá roa wá ní.”
ACT 4:31 Sɨmɨ bɨ ini onzónɨ́ ini ní, zɨ́ bi bɨ kóo ndịsịnɨ́ íni ini doa née ní tónóne kị́zịné. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨyé do íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, ngịrị ndaá lolụ royé kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e wá.
ACT 4:32 Sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kɨ́ mɨméngị ledre eyé e nɨ kóo mbá kị́éꞌdo. ꞌYị bɨ zɨ́a úku ledre ya ba éyị́ ené ní ndaá, tɨ́ lá éyị́ bɨ nɨ bo ní, ndịsịnɨ́ kóo ífi sɨmɨyé mbá ndro.
ACT 4:33 Gɨ zɨ́ mongụ́ rokoꞌbụ bɨ ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí zɨ́ ꞌyịmɨkása e ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre mɨúrú Ngére Yésụ gɨ sɨmɨ umbu zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ye mbá.
ACT 4:34 Éyị́ bɨ zɨ́ lerị́ a ídíne ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní ndaá. Sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra e, ꞌyị máa yée ga bɨ kɨ́ yáká zɨ́ye ngíti géyị ga bɨ kɨ́ ꞌdị́cị́ e zɨ́ye ní, zɨ́ye ndị́sịyé úgúóyó éyị́ ga gére née ꞌdáꞌba ndị́sịyé ógụ kɨ́ késị́ a
ACT 4:35 íꞌbí a zɨ́ ꞌyịmɨkása e do ndị́sịyé ífi a dongaráye ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní mɨkékeṛị́a mbá mɨútúásáne kpịnị kacɨ́ éyị́ bɨ ꞌyị ili wo ní.
ACT 4:36 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Yoséfa, gɨ sɨmɨ kúfú Lévị e gɨ do cúkú bɨ Sáyípuroso ní. ꞌYịmɨkása e ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Baranába, ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị máa née yaá, “ꞌYị ꞌdókó lafúne e sɨmɨ ledre e,”
ACT 4:37 úgúóyó ngúru yáká ené zɨ́a ógụné kɨ́ késị́ a íꞌbí a zɨ́ ꞌyịmɨkása e.
ACT 5:1 Tɨ́ lá ngíti oꞌdo nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Ananíya nɨyí kɨ́ meꞌbené Safíra, zɨ́ye kpá úgúóyó ꞌbɨ eyé yáká eyé.
ACT 5:2 Kacɨ́ mɨyéme ledre eyé kɨ́ meꞌbené, zɨ́ye ótoécị ngíti késị́ bɨ kóo owonɨ́ gɨ do yáká bɨ ugúoyónɨ́ ní gɨ royé zɨ́ Ananíya lá ꞌdíꞌbi wo bɨ nɨ bo ní ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyịmɨkása e.
ACT 5:3 Sɨmɨ bɨ ogụ íri ní, zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ananíya, éyị́ bɨ ótoómo royị́ gɨ roa zɨ́ Satána álaꞌdụ́tụ doyị́ kɨ́ rokoꞌbụ ené, zɨ́yị ógụyị́ ṛáṛanga zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨ bɨ ótoécị ngíti késị́ bɨ ówo gɨ do yáká bɨ úgúóyó wo ní ꞌdi?
ACT 5:4 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́yị kɨ́ úgúóyó yáká née, yáká née nɨ yáká eyị́, gɨ do kacɨ́ bɨ úgúóyó ní, késị́ a nɨ yị́ ené kpá fú késị́ eyị́. Bɨcayi ledre bɨ méngị wo née sómụ́ yá nɨ sáká yị́ị? Ṛanga eyị́ ṛanga née zɨ́ze wá, yị́ ené zɨ́ Lomo.”
ACT 5:5 Sɨmɨ bɨ Ananíya uwú ledre née kenée ní, zɨ́a útúne bi geré fí umbu. Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ ꞌyị ga bɨ kóo uwúnɨ́ ledre bɨ mengị Ananíya née ní kɨ́ngaya.
ACT 5:6 Zɨ́ owụ́phɨṛangá ga bɨ kóo ore ní ógụyé yéme umbua kɨ́ mbílí bongó ị́mbị́ a ndéré kɨ́e ícióto a.
ACT 5:7 Zɨ́ kacɨ́ ledre née lúꞌbúne éyị́ ꞌbɨ sịndị́ kadra ota, zɨ́ meꞌbea ógụné ówo ené ledre bɨ mengị yaꞌdá ꞌbɨ ené ba wá.
ACT 5:8 Sɨmɨ bɨ ogụ ní, zɨ́ Pétero ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Ídí aka úku zaá maꞌdíi, ba go tɨ́ odụ késị́ bɨ ówosé kɨ́ yaꞌdá ꞌbɨ eyị́ gɨ do yáká bɨ úgúóyósé ní?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Ɨɨ, née go tɨ́ odụ a.”
ACT 5:9 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ uku kenée ní, zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sée kɨ́ yaꞌdá ꞌbɨ eyị́, éyị́ bɨ ílisé úzu ꞌDówụ́ Ngére Lomo gɨ zɨ́a ní ꞌdi? Úwú go, yaꞌdá ga bɨ gáa nderénɨ́ óto umbu oꞌdo ꞌbɨ eyị́ ní, nɨyí go bɨ tara mbotụ ba, nɨyí kpá ị́mbị́ógụ umbuyị́ cakaba sága.”
ACT 5:10 Gɨ ore, zɨ́ Safíra geré útúne fí umbu dongá sịndị́ Pétero kenée. Zɨ́ phɨṛangá ga bɨ gáa ba ógụndíki Safíra uyu go. Zɨ́ye ị́mbị́ umbua ndéré ícióto a cigí yaꞌdá ꞌbɨ ené.
ACT 5:11 Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kɨ́ngaya, gɨ zɨ́ ledre bɨ Lomo mengị wo zɨ́ Ananíya e kɨ́ meꞌbené Safíra ní.
ACT 5:12 Zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní, kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní kɨ́e. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní ndị́sị kótrụ royé kacɨ́ kadra e mbá do bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Mbílí ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Solomóna ní.
ACT 5:13 Zɨ́ ngịrị ndị́sị ólụ́ne ro ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ aka ledre Yésụ wá ní kɨ́ kótrụ royé kɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrea go ní. Abú kenée ndotó, ꞌyị e ndịsịnɨ́ tɨ́ fú óto úndru ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní.
ACT 5:14 Gɨ ore zɨ́ tụ́ꞌdụ́ yaꞌdá e kɨ́ kará e tónóye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ, zɨ́ye ógụyé kótrụ royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní.
ACT 5:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ị́mbị́ógụ ꞌyị ndíyá e óto yée do ṛangba e kɨ́ sáka e dogboṛụ mɨsiꞌdi gɨ ro togụ́ Pétero nderéogụ go gɨ ore yá, abú lị́lịa okpó gɨ doyé gba ne yá, nɨyí ị́nyịógụ gɨ do ndíyá eyé e.
ACT 5:16 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ gbóo gbóo sɨmɨ Yerụsaléma ní ndị́sị ógụyé kɨ́ sụmụyé e kɨ́ ezegámáye ga bɨ nɨyí kɨ́ ndíyá ní, kɨ́ yée ga bɨ kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨyé ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndị́sị yómo yée.
ACT 5:17 Gɨ ore zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ené ga bɨ Sadụkáyo e sɨmɨ Yerụsaléma ore ní, óto ledre sɨmɨyé ro ꞌyịmɨkása e.
ACT 5:18 Zɨ́ye ꞌdíꞌbi ꞌyịmɨkása e do ónzó yée sɨmɨ mongụ́ sị́gịnị.
ACT 5:19 Tɨ́ lá kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ógụné líkpí phụ́trụ mbotụ sị́gịnị do ꞌdíꞌbiógụ ꞌyịmɨkása e sága.
ACT 5:20 Zɨ́ maláyika úku ledre zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́dí, “Ndérésé mu do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́se ndị́sịsé ꞌdódo ledre Yésụ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre eyé ídíne mɨkándané.”
ACT 5:21 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e úwú kúrú maláyika née, kɨ́ sị́ ndóndó zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo tónóye ꞌdódo ledre gɨ ro Yésụ zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ógụné kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ené e, zɨ́a ndóloyóko mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ꞌbɨ Isɨréle e zɨ́ye kótrụ royé. Do kákasa kacɨ́ ꞌyịmɨkása e sɨmɨ sị́gịnị.
ACT 5:22 Tɨ́ lá Sɨmɨ bɨ asikíri nderéogụnɨ́ íri ní, nɨyí lúrú bi káa ní, ꞌyịmɨkása e ndanɨ́ eyé lolụ sɨmɨ sị́gịnị wá. Zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé kɨ́ sanda zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e,
ACT 5:23 “Sɨmɨ bɨ ogụzé íri ní, mbotụ sị́gịnị nɨ tɨ́ ngbụ́rụ́ mɨꞌdụ́tụné, asikíri ga bɨ otonɨ́ yée ndị́sị óndó bi ore ní nɨyí tɨ́ mɨtóroyé ku mbotụ. Sɨmɨ bɨ likpízé mbotụ ólụ́ze ꞌdị́cị́ íri gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ yée ní, azé lúrú bi káa ní, ꞌyị e ndanɨ́ eyé e wá.”
ACT 5:24 Sɨmɨ bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ manda ꞌbɨ asikíri ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo uwúnɨ́ ledre ba ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne mbá mɨị́drị́, owonɨ́ éyị́ bɨ mengị roné zɨ́ ꞌyịmɨkása e née wá.
ACT 5:25 Nɨyí ídí kɨ́e ní, ngíti oꞌdo ógụ go zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Úwúsé ledre ba goó. Yaꞌdá ga bɨ ótosé yée sɨmɨ sị́gịnị ba ní, nɨyí yị́ eyé go do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ndị́sị ꞌdódo ledre gɨ ro Yésụ zɨ́ ꞌyị e.”
ACT 5:26 Gɨ ore, zɨ́ manda ꞌbɨ asikíri ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ené e ndéréye ꞌdíꞌbiógụ ꞌyịmɨkása e. Rokpónɨ́ kóo yée mɨrókpó wá, gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní erénɨ́ ngịrị káa bɨ ꞌyị e nɨyí ógboónzó yée kɨ́ tutú ke.
ACT 5:27 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbi ogụnɨ́ ꞌyịmɨkása e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ní, zɨ́ye óto yée tóroyé kóꞌdụ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ gɨ ro zɨ́a ndúꞌyú yée.
ACT 5:28 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Madazé kóo sée go oꞌbụóbụ kɨ́dí ndásé ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ịrị oꞌdo ba wá. Lúrúsé aka, ledre bɨ ꞌdódosé zɨ́ ꞌyị e ní ifi bayi roné go sɨmɨ Yerụsaléma za mbá, ílisé née óto ledre umbu Yésụ dozé.”
ACT 5:29 Zɨ́ Pétero e kɨ́ lafúne ꞌyịmɨkása e úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Azé úwú dụụ́ kúrú bɨ ógụ gɨ zɨ́ Lomo ní, ndaá wo bɨ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní wá.
ACT 5:30 Lomo ꞌbɨ bulúnduzé uru kóo Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu, gɨ do kacɨ́ bɨ phéphéónzósé wo do mɨngbúngbu kágá ní.
ACT 5:31 Lomo íꞌbí mongụ́ úndru go zɨ́ Yésụ, zɨ́a ídíne karaba go mɨndị́sịné do sị́lị́a ꞌbɨ anú káa do Manda kpá káa do ꞌYị yómo ꞌyị e. Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro íꞌbí sịndị́ kadra zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e gɨ ro zɨ́ye ótoómo kɨ́ lúyú ledre, gɨ ro do lụ́lụóyó lúyú ledre eyé gɨ royé ꞌdáꞌba.
ACT 5:32 Ndịsịzé úku zɨ́ ꞌyị e ba ledre bɨ owozé bú mengị roné zɨ́ Yésụ ní. ꞌDówụ́ Lomo bɨ Lomo iꞌbí wo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní, ndịsị úku a kpá kenée yaá ledre née nɨ tɨ́ maꞌdíi.”
ACT 5:33 Sɨmɨ bɨ ukulugunɨ́ ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née kenée ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne ro ꞌyịmɨkása e zɨ́ye áyí go gɨ ro úfu yée.
ACT 5:34 Tɨ́ lá zɨ́ ngúru Farụsáyo kɨ́ ịrịné Gamaléle, ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Yụ́da e bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ óto úndrua kɨ́ngaya ní, ị́nyịógụné ꞌdága úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ga bɨ kotrụnɨ́ royé née kɨ́dí, ꞌdiꞌbiogụnɨ́ aka ꞌyịmɨkása ga gére née cúkuꞌdée sága.
ACT 5:35 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ yée go sága ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ lafúne ga gére née kɨ́dí, “Lafúma e Isɨréle e, ídísé lúrú rosé bɨlámáne kɨ́ ledre bɨ ílisé méngị a kɨ́ yaꞌdá ga gére née.
ACT 5:36 Lúrúsé aka, sɨmɨ ngíti sɨmɨbi kóo ꞌdesị́ ꞌdáꞌba ꞌdáa ní, ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Tadéyo ịnyị kóo kɨ́ do okó ndịsị mbófo roné kɨ́dí ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a ídíne káa zɨ́ne ní ndaá. Zɨ́ ꞌyị e eyị́ ꞌbɨ míya eso útúye do kacɨ́ a. Sɨmɨ bɨ ufunɨ́ wo ní, ngbríí, zɨ́ ꞌyị ga gére née báyiyé mbá. Née kóo go mɨụ́kụ́ ledre máa née.
ACT 5:37 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ ngúru ꞌyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya kɨ́ ịrịné Yụ́da kpá ị́nyịné kɨ́ ꞌbɨ ené, sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ndịsịnɨ́ éké ịrị ꞌyị e ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do kacɨ́ne. Sɨmɨ bɨ ufunɨ́ wo ní, zɨ́ ꞌyị e ené ga gére née kpá báyiyé mbá.
ACT 5:38 “Máúku ba wo zɨ́se, gɨ ro ledre máa wo bɨ nɨ ndị́sị méngị roné cakaba ba ní, ndásé méngị éyị́ kɨ́ yaꞌdá ga gére née wá. Ótoómosé lá yée zɨ́ye méngị ledre eyé ga gére née. Togụ́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a née ogụ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e, nɨ ụ́kụ́ ené.
ACT 5:39 Togụ́ yị́ ené gɨ zɨ́ Lomo, útúásásé esé rómo komo yaꞌdá ga gére née wá. Káa bɨ ásé ídí kɨ́e ní, ásé go ndị́sị ị́cị́ okó ro Lomo.” Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kóo do bi kótrụro ore ní úwú kúrú Gamaléle bɨ uku zɨ́ye ní.
ACT 5:40 Gɨ ore, zɨ́ye ndólolúgu ꞌyịmɨkása ga gére née zɨ́ye íri, ésị síꞌdí sɨmɨyé do máda yée kpó kpó kpó kɨ́dí ndanɨ́ lolụ ị́fị́ ịrị Yésụ tarayé wá. Zɨ́ye íꞌdí sị́lị́ye gɨ ro ꞌyịmɨkása e zɨ́ye ndéréye.
ACT 5:41 Káa zɨ́ bɨ ꞌyịmɨkása e olụ́ogụnɨ́ gɨ do ngbanga gɨ ore nɨyí go mɨndéréye ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya gɨ zɨ́a owonɨ́ bú ya Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ye, ꞌdoꞌdonɨ́ yée go gɨ zɨ́a bɨ yée nɨyí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní.
ACT 5:42 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e ndị́sịyé nda go kɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kpá kacɨ́ ꞌbe e kacɨ́ kadra e mbá, ya Yésụ nɨ Kɨ́résịto.
ACT 6:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ eyenɨ́ nda go ní, zɨ́ ófụ́ ị́nyịné dongará Yụ́da ga bɨ ndịsịnɨ́ úku tara Ébere kɨ́ Yụ́da ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ꞌbɨ eyé tara Gịrị́gị ní. Yụ́da máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé úku tara Gịrị́gị ní kɨ́dí, kacɨ́ kadra e mbá lurúnɨ́ eyé bi kacɨ́ kará umbu eyé e bɨlámáne kɨ́ꞌdí bɨ nɨyí go ndị́sị ífi éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị e ní wá.
ACT 6:2 Sɨmɨ bɨ ledre née utú gu mbílí ꞌyịmɨkása ga kóo sokó doa gbre (12) ní, zɨ́ye ndóloyóko ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ndaá mɨútúásáne zɨ́ze ótoómo kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ze nda ndáꞌbaógụzé ndị́sị lúrú bi kacɨ́ éyị́ mɨánu wá.
ACT 6:3 Bɨ goó kenée ní, owụ́ ꞌbɨ babá e ídísé mu gélé ꞌyị e ịnyị doa gbre (7) gɨ dongaráse ꞌyị ga bɨ ówosé bú kɨ́dí nɨyí ꞌyị ꞌbɨ komokenzị, ꞌDówụ́ Lomo nɨ bo sɨmɨyé gɨ ro zɨ́ze óto yée zɨ́ye ídíye káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ moko máa bɨ ꞌbɨ éyị́ mɨánu née ní.
ACT 6:4 Zɨ́ odụ moko ezé ídíne dụụ́ ini zɨ́ Lomo kɨ́ úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e.”
ACT 6:5 Zɨ́ ledre née óto ꞌyị e mbá kɨ́ rokinyi, zɨ́ye gélé Sitifáno bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ go kɨ́ngaya kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní. Zɨ́ye kpá gélé Phị́lịpo, Pụrụkoróna, Nikonóra, Timóna, Paména kɨ́ Nikóla bɨ nɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko ní. Nɨ nda yị́ ené go ꞌyị bɨ ndịsị lódụ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e ní.
ACT 6:6 Zɨ́ye ógụyé kɨ́ yaꞌdá gére née zɨ́ ꞌyịmɨkása e óto sị́lị́ye doyé sɨmɨ bɨ nɨyí íni ini gɨ royé zɨ́ Lomo ní.
ACT 6:7 Nda gɨ ore, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kpá ndị́sịyé úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ éye eyé nda go faa sɨmɨ Yerụsaléma mbá. Do ngará ꞌyị ga gére ní, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Yụ́da e nɨyí kóo bo bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ ní.
ACT 6:8 Sitifáno nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ úndruné kɨ́ rokoꞌbụ gɨ zɨ́ Lomo, zɨ́a ndị́sịné méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní dongará ꞌyị e.
ACT 6:9 Tɨ́ lá, ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ndịsịnɨ́ kótrụ royé kacɨ́ kadra e mbá sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌYị ga bɨ kɨ́ ro doyé ní, ndịsịnɨ́ úkucáyi ledre gɨ ro Sitifáno. Yụ́da máa ga gére née ogụnɨ́ kóo gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Kuréne kɨ́ gara bɨ Alakɨzandarị́ya ní. Yée kɨ́ ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá ga bɨ ndolonɨ́ yée Silísiya kɨ́ Ásiya ní tónóye ítí kangú kɨ́ Sitifáno.
ACT 6:10 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ꞌyị bɨ zɨ́a ꞌdíꞌbi ledre gɨ tara Sitifáno ní ndaá, gɨ zɨ́a komokenzị ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị saká wo ne zɨ́a ndịsị ódroné do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
ACT 6:11 Gɨ ore, zɨ́ye lóloyé ndéréye úgú komo ngíti géyị ꞌyị e, idínɨ́ ṛáṛanga ro Sitifáno kɨ́dí, “Owozé wo kɨ́ úkucáyi ledre ro Mụ́sa kpá ro Lomo.”
ACT 6:12 Ledre bɨ ukunɨ́ née ní, esịnɨ́ phoꞌdụ go sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e kpá za kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo lorụ ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Sitifáno ndéréye kɨ́e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e.
ACT 6:13 Zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro ṛáṛanga roa. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Kacɨ́ kadra mbá oꞌdo ba ndịsị fú lá úkucáyi ledre gɨ ro bi ꞌbɨ Lomo bɨ lúyú ledre ndaá sɨmɨa wá ní kpá kɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa.
ACT 6:14 Zɨ́ze kpá úwú ledre gɨ tara a kɨ́dí, Yésụ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ní nɨ ndụ́rụ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ba, zɨ́a óyólóꞌbó ꞌdúꞌdu ꞌbe ꞌbɨ ezé kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo Mụ́sa ꞌdodo zɨ́ bulúnduzé e ní.”
ACT 6:15 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ mɨndị́sịyé do ngbanga ore ní ị́nyịyé mbá ndị́sị lúrú sínyi Sitifáno. Nɨyí ídí kɨ́e ní sɨmɨ komo Sitifáno nɨ yị́ ené nda go mɨṛíṛíne káa zɨ́ sɨmɨ komo maláyika ní.
ACT 7:1 Zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndúꞌyú Sitifáno kɨ́dí, “Ledre bɨ ukunɨ́ née ní nɨ maꞌdíi?”
ACT 7:2 Zɨ́ Sitifáno úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídísé aka úwú ledre bɨ mááyí úku a ba mɨngburoko ꞌyị amá e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ babá e. Sɨmɨ bɨ kóo bulúnduzé Abarayáma nɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mesopatómiya bɨ nɨ dongará mɨngburoko ngbuṛu e gbre ómụ́ aka ndị́sị sɨmɨ gara bɨ Arána wá ní, Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné bɨ ꞌyị e mbá ndịsịnɨ́ kófó ịrịa ní, ꞌdodo kóo roné zɨ́a.
ACT 7:3 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Abaráma kɨ́dí, ‘Ídí ótoómo káṇgá esé, ꞌyị eyị́ e kɨ́ ꞌbụyị́ e mbá zɨ́yị ómụ́yị sɨmɨ káṇgá bɨ Mááyí ꞌdódo a zɨ́yị ní.’
ACT 7:4 “Née ní, zɨ́ Abarayáma ómụ́ne gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Kaladíya bɨ nɨ dongará mɨngburoko ngbuṛu e gbre ní ndéré ndị́sịné sɨmɨ Arána. Gɨ do kacɨ́ umbu ꞌbụa, zɨ́ Lomo kása Abarayáma idí ndéré ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ ásé cakaba mɨndị́sịsé sɨmɨ a ba ní.
ACT 7:5 Sɨmɨ ledre ga bɨ Lomo mengị née mbá, iꞌbí ené bi zɨ́ Abarayáma ya née go ꞌbɨ ené ní wá, gbawá owụ́ bi kɨ́ ịrịa. Zɨ́ Lomo mócụ́ ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Mááyí karanée íꞌbí káṇgá ba zɨ́yị kɨ́ bulúnduyị́ ga bɨ nɨyí ógụ gɨ do kacɨ́yị ní za fí.’ Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo nɨ mócụ́ ledre née ní, owụ́ ndaá aka kóo zɨ́ Abarayáma wá.
ACT 7:6 Ba ledre bɨ kóo Lomo uku zɨ́ Abarayáma ní, ‘Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí káa do owụ́kụlụ́ e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e. Zɨ́ mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née ndị́sịyé ꞌdóꞌdo yée kɨ́ sɨmɨbi e míya eso.’
ACT 7:7 Zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ‘Mááyí íꞌbí mongụ́ ꞌdoꞌdó ro mị́ngị́ káṇgá máa ga gére née bɨ nɨyí óto bulúnduyị́ e káa do owụ́kụlụ́ e née ní kɨ́ngaya. Nda gɨ do kacɨ́ a née, bulúnduyị́ ga gére née nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga gére née zɨ́ye nda ndị́sị óto úndrumá sɨmɨ káṇgá máa wo ba ní.’
ACT 7:8 “Zɨ́ mɨyéme ledre ídíne dongará Lomo kɨ́ Abarayáma yaá, owụ́ ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní, idínɨ́ mbá útú ngbuṛu. Nda gɨ do kacɨ́ ledre née ní, do ndíki Isáka gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị do ota, zɨ́a útúne ngbuṛu. Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Isáka ndíki Yakóbo, zɨ́ Yakóbo ndíki owụ́ e sokó doa gbre (12) bɨ sị́ dozé Yụ́da e tonó gɨ royé ní.
ACT 7:9 “Gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo mengị ofụ ledre owụ́ ꞌbɨ ené Yoséfa go ní, zɨ́ lúnduga óto ledre sɨmɨyé roa. Kacɨ́ ledre bɨ ndịsịnɨ́ sómụ́ a roa ní, zɨ́ye úgúóyó wo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ e ní zɨ́ye ꞌdíꞌbi ókpó a sɨmɨ Ízibiti káa do owụ́kụlụ́. Abú kenée ndotó Lomo otoomo ené wo wá,
ACT 7:10 zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ wo kɨ́ sanáne filo gɨ sɨmɨ mbágá tụ́ꞌdụ́ ꞌdoꞌdó bɨ ndiki wo ní. Zɨ́ Lomo íꞌbí komokenzị zɨ́ Yoséfa gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ené. Zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti óto wo káa do mongụ́ ꞌyị sɨmɨ Ízibiti kɨ́ ꞌbe máa ꞌbɨ ené ꞌbɨ ngére ní za mbá.
ACT 7:11 “Sɨmɨ ledre née ní, zɨ́ mongụ́ ꞌbú útúne sɨmɨ káṇgá ga bɨ Ízibiti kɨ́ Kanána ní mbá. Éyị́ mɨánu bɨ zɨ́a útúásáne kɨ́ ꞌyị e ní ndaá. Zɨ́a kóo íꞌbí ꞌdoꞌdó ro bulúnduzé e kɨ́ngaya.
ACT 7:12 Sɨmɨ bɨ Yakóbo uwú ya éyị́ mɨánu nɨ bo sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a kása owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ nɨyí bulúnduzé e ní úgú éyị́ mɨánu ógụ kɨ́e zɨ́ye. Née kóo mɨzefị ndéré eyé sɨmɨ Ízibiti.
ACT 7:13 Nda sɨmɨ gbre ógụ eyé sɨmɨ Ízibiti, zɨ́ Yoséfa ꞌdódo ledre gɨ roné zɨ́ lúnduné e. Née kóo go sịndị́ kadra bɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ówo ledre gɨ ro Yoséfa kɨ́ sụmụga ní.
ACT 7:14 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Yoséfa ị́trị́ sanda kacɨ́ ꞌbụné Yakóbo kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé íri ní za mbá gɨ ro do ógụyé sɨmɨ Ízibiti. ꞌYị máa ga gére née nɨyí kóo cị́ ota doa sokó doa ịnyị.
ACT 7:15 Gɨ ore, zɨ́ Yakóbo ị́nyịyé kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ndéréye sɨmɨ Ízibiti, kɨ́ꞌdí bɨ uyunɨ́ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ bulúnduzé e ní.
ACT 7:16 Do ꞌdíꞌbilúgu umbuyé ndáꞌba ícióto a sɨmɨ bi bɨ kóo Abarayáma ugú kɨ́ késị́ gɨ zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Amóra sɨmɨ Sekéme ní.
ACT 7:17 “Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ledre bɨ Lomo mocụ́ ledre a zɨ́ Abarayáma nɨ nda go gbóo ní, zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ sɨmɨ Ízibiti ní ídíye nda go mɨéyeyé kɨ́ kɨ́ngaya.
ACT 7:18 Zɨ́ ngíti ꞌyị bɨ owo ledre gɨ ro Yoséfa wá ní ídíne go née káa do ngére ꞌbɨ Ízibiti.
ACT 7:19 Zɨ́ ngére née ndị́sịné méngị bulúnduzé e bɨsinyí kɨ́ngaya. Zɨ́a ndị́sị rókpó ꞌyị ezé e kɨ́ cóngó ro idínɨ́ ụ́cụóyó síṛí owụ́ ꞌbɨ eyé ga bɨ owụ́ yaꞌdá e ní ꞌdáꞌba gɨ ro zɨ́ye úyuyé.
ACT 7:20 “Née sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo aránɨ́ Mụ́sa sɨmɨ a ní. Mụ́sa nɨ kóo owụ́ bɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya ní. Zɨ́ ꞌyị ndíki ga lúrú bi kacɨ́ a kɨ́ éfé ota (3).
ACT 7:21 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbioyonɨ́ wo gɨ ꞌbe óto wo ꞌdí sogo ní, zɨ́ nyị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti ndíki wo. Zɨ́a ꞌdíꞌbi Mụ́sa ụ́lụ́ a káa do owụ́ ꞌbɨ ené.
ACT 7:22 Zɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti ní ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́ Mụ́sa bɨ nɨ íꞌbí komokenzị zɨ́a ní. Sɨmɨ bɨ ngboró ogụ nda go káa do yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́ ódro ené kɨ́ mɨméngị ledre ené e ídíye mbá kɨ́ rokoꞌbụyé.
ACT 7:23 “Sɨmɨ bɨ sɨmɨbi ꞌbɨ Mụ́sa nɨ go cị́ gbre ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne ṇgu zɨ́ lafúne Isɨréle e.
ACT 7:24 Zɨ́a lúrúndíki ngúru ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti kɨ́ ndị́sị ócó ꞌdóꞌdo ngíti ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle. Zɨ́ Mụ́sa ndéréne útúne sɨmɨ okó née ní, zɨ́a ị́nyịné úfu ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ kóo ndịsị ócó ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle ní.
ACT 7:25 Mụ́sa somụ́ ꞌbɨ ené kɨ́dí lafúne Isɨréle nɨyí ówo a kɨ́dí Lomo kasa née go gɨ ro zɨ́ne ógụné yómo yée gɨ sɨmɨ moko ꞌbɨ owụ́kụlụ́ e. Ábuwá owonɨ́ eyé e wá.
ACT 7:26 Kɨ́lóndó a née ní zɨ́ Mụ́sa ógụndíki Isɨréle e gbre kɨ́ ócó royé. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye sɨmɨ bɨ ayí gɨ ro láfa yée ní kɨ́dí, ‘Yaꞌdá e, éyị́ bɨ ndị́sịsé ócó rosé dengbị́se Isɨréle e gɨ ro ní ꞌdi?’
ACT 7:27 “Tɨ́ lá, oꞌdo máa wo kóo ndịsị ócó láya ezené née ní ịtrị́oyó kóo Mụ́sa gɨ roné ꞌdáꞌba. Zɨ́a ndúꞌyú Mụ́sa kɨ́dí, ‘Ambí oto yị́ị káa do ngére zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdécị ngbangazé ní ne?
ACT 7:28 Íli go gɨ ro úfu máa kpá káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ karana úfu wo ní?’
ACT 7:29 Sɨmɨ bɨ Mụ́sa uwú ledre bɨ oꞌdo née uku zɨ́a kenée ní, zɨ́a ngásáne gɨ sɨmɨ Ízibiti ndéré ndị́sịné sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Mịdịyáni e. Sɨmɨ bɨ nɨ íri ní, zɨ́a ndíki owụ́ ꞌbɨ ené e owụ́ yaꞌdá e gbre.
ACT 7:30 “Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Mụ́sa sɨmɨ mɨndící phoꞌdụ komo kágá sɨmɨ súwú do landa bɨ kɨ́ ịrịné Sináya ní.
ACT 7:31 Sɨmɨ bɨ Mụ́sa lurúndiki phoꞌdụ kɨ́ ndící komo kágá ní, zɨ́a ndị́sịné ónzó komoné kɨ́ ledre ba zɨ́a ndéréógụné za gbóo gɨ ro zɨ́ne lúrú yéme a. Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ nɨ nda go gbóo kɨ́e ní, zɨ́a úwú kúrú Ngére Lomo kɨ́ úku ledre kɨ́dí,
ACT 7:32 ‘Mááyí Lomo bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ bulúndusé Abarayáma, kɨ́ Isáka nda kɨ́ Yakóbo e ní.’ Zɨ́ Mụ́sa lángbané gɨ zɨ́ ngịrị zɨ́a ótoꞌdụ́tụ komoné káa bɨ née nɨ lúrú phoꞌdụ née.
ACT 7:33 “Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ídí íꞌdíógụ wará eyị́ née ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a bi bɨ tóro doa née ní, née bi amá lúyú ledre ndaá doa wá.
ACT 7:34 Máówo bɨsinyí ꞌdoꞌdó bɨ ro ꞌyị amá Isɨréle e sɨmɨ Ízibiti ní go. Máúwú ini bɨ ndịsịnɨ́ íni a gɨ sɨmɨyé gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó ní go, máyéme romá go gɨ ro sáká yée. Ógụ mu zɨ́ma kása yị́ị ndéré ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ꞌdáꞌba.’
ACT 7:35 “Née tɨ́ kémbị́ Mụ́sa bɨ Isɨréle e asinɨ́ gɨ roa sɨmɨ bɨ nduꞌyúnɨ́ wo kɨ́dí, ‘Ambí oto yị́ị káa do ngére zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdécị ngbangazé ní ne?’ Nɨ kóo ne ꞌyị bɨ Lomo kasa wo zɨ́a ídíne káa do ngére do Isɨréle e gɨ ro zɨ́a sáká yée zɨ́ye ídíye kɨ́ ro doyé kɨ́ sáká éyị́ gɨ zɨ́ maláyika bɨ ꞌdodo roné zɨ́a sɨmɨ mɨndící phoꞌdụ komo kágá sɨmɨ súwú ní.
ACT 7:36 Nɨ kóo manda zɨ́ Isɨréle e sɨmɨ bɨ nɨyí ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti ní, zɨ́a ndị́sịné méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní sɨmɨ bɨ nɨyí aka sɨmɨ Ízibiti ní, kɨ́ kacɨ́ kóꞌdụ́ Bɨkesị́ mɨkavu kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre (40) sɨmɨ yana súwú.
ACT 7:37 “Mụ́sa uku kóo ledre née zɨ́ Isɨréle e kɨ́dí, ‘Lomo nɨ karanée kásaógụ nébị zɨ́se káa zɨ́ bɨ kasa máa ní gɨ dongará ꞌyị esé e.’
ACT 7:38 Nɨ kóo ne manda zɨ́ Isɨréle e do bi kótrụro bɨ kóo sɨmɨ súwú kɨ́ bulúnduzé e kpá kɨ́ maláyika bɨ úku ledre zɨ́a do Landa Sináya ní, zɨ́a ndị́sịné úkuíꞌbí kúrú Lomo zɨ́ze ní.
ACT 7:39 “Tɨ́ lá bulúnduzé e ilinɨ́ eyé úwú ledre ené wá. Gɨ ore zɨ́ye nda óto yị́ eyé mɨmbéꞌdeyé kɨ́ngaya gɨ ro ndáꞌba eyé sɨmɨ Ízibiti.
ACT 7:40 Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Aróna kɨ́dí, ‘Yéme lomo mu zɨ́ze bɨ nɨ útú káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ze ní. Owozé ezé lolụ éyị́ bɨ ndịsị méngị Mụ́sa bɨ kóo ꞌdiꞌbiogụ zée ne gɨ sɨmɨ Ízibiti ní wá.’
ACT 7:41 Née sịndị́ kadra bɨ kóo zɨ́ye yéme lomo kɨ́ tosoné káa zɨ́ owụ́ ị́tị́ ní, do ꞌdáná éyị́ e zɨ́a. Zɨ́ye ndị́sịyé léꞌbé keꞌbị kɨ́ rokinyi kɨ́ óto úndru lomo máa née ní.
ACT 7:42 Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ mbigí Lomo óyó sogoné zɨ́ye, do ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị óto nda gbóo úndru kadra, éfé kɨ́ kele e ga bɨ komo ere, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ nébị e yaá Lomo uku ledre kɨ́dí, “ ‘Sée Isɨréle e bangá ga bɨ kóo ndị́sịsé óṇgoónzó yée kɨ́ ndị́sị ꞌdáná yée kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre sɨmɨ bɨ ásé sɨmɨ súwú ní, ꞌdánásé esé kóo yée née zɨ́ma wá.
ACT 7:43 Ndị́sịsé kóo yị́ esé ị́mbị́ tátá kụ́tụ́ ꞌbɨ lomo bɨ Moléke ní, kɨ́ lị́lị Ráfana kele bɨ ótosé wo káa do lomo esé ní, née mbá lị́lị éyị́ ga bɨ kóo yémesé yée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé óto úndruyé ní. Bɨ kenée ní, mááyí kása sée sɨmɨ ngíti káṇgá gbála sogo bi bɨ kɨ́ ịrịné Babelónịya ní.’
ACT 7:44 “Kụ́tụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsị ꞌdódo a kɨ́dí, Lomo nɨ bo kɨ́ye nɨ kóo bo zɨ́ bulúnduzé e sɨmɨ súwú íri. Yemenɨ́ kóo kụ́tụ́ née kacɨ́ kúrú Lomo bɨ uku zɨ́ Mụ́sa ní kɨ́ toso a bɨ ꞌdodo ní.
ACT 7:45 Gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ bulúnduzé e ꞌdíꞌbi kụ́tụ́ née gɨ zɨ́ ꞌbụyé e, do ị́mbị́útú a sɨmɨ bɨ nderénɨ́ kɨ́ Yósuwa e ꞌdíꞌbi káṇgá bɨ Lomo ogóoyó ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e gɨ sɨmɨ a zɨ́ye ní. Zɨ́ kụ́tụ́ née ndị́sịné fú lá ore gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Dawídi,
ACT 7:46 bɨ Lomo oto wo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, zɨ́a ndúꞌyú Lomo gɨ ro zɨ́ Lomo ṇgúṇgu a zɨ́ne ụ́bụ́ ꞌDị́cị́ zɨ́ Lomo bɨ lúrú bi kacɨ́ Yakóbo ní ndị́sịné sɨmɨ a.
ACT 7:47 Tɨ́ lá Solomóna wotị́ Dawídi ụbụ́ nda kóo ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo máa née ne zɨ́ Lomo.
ACT 7:48 “Nda tɨ́ lá gɨ zɨ́a Lomo bɨ rokoꞌbụ a romo do éyị́ e mbá ní, ndịsị ené sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí e ụbụ́nɨ́ kɨ́ sị́lị́ye ní wá, káa zɨ́ bɨ nébị Isáya éké ní kɨ́dí,
ACT 7:49 “Ngére Lomo uku ledre kɨ́dí, ‘Ere nɨ bi ndị́sị amá, do sogo káṇgá nɨ ꞌbɨ ené bi óto sịndị́ma. ꞌDị́cị́ bɨ ásé ụ́bụ́ a zɨ́ma ní toso a nɨ ídí káa be ꞌdi? Bi bɨ nɨ útúásá zɨ́ma ndị́sịmá sɨmɨa ní wo be ꞌdi?
ACT 7:50 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ máméngị éyị́ ga gére née mbá máa ní wá?’
ACT 7:51 “Éyị́ bɨ ílisé líkpí mbotụ mɨmbéꞌdesé úwú kúrú Lomo, zɨ́se ndị́sịsé índi mbílíse gɨ ro ledre bɨ úku yée zɨ́se gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi. Mɨméngị ledre esé nɨ yị́ ené go cé káa zɨ́ ꞌbɨ bulúndusé ga kóna ní. Kacɨ́ kadra mbá ndị́sịsé ị́cị́ okó ro ꞌDówụ́ Lomo káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e ndịsịnɨ́ méngị a ní.
ACT 7:52 Nébị nɨ bo kị́éꞌdo káa yaá bulúndusé e ꞌdoꞌdonɨ́ wo wá? Ufunɨ́ gba nébị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úku ledre mɨógụ ꞌYị bɨ ngárá lúyú ledre ndaá roa wá ní. Bɨ ba ní, méngịsé lárá a go zɨ́se úfuóyó wo.
ACT 7:53 Úwúsé lorụ bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ maláyika ógụné kɨ́e íꞌbí a zɨ́ bulúnduzé e ní mbá bú, sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ílisé esé ṇgúṇgu lorụ née wá.”
ACT 7:54 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e uwúnɨ́ ledre bɨ Sitifáno uku káa ní ní, zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne. Zɨ́ye ndị́sị náná do soyé gɨ ro Sitifáno kɨ́ mɨmbéꞌde késị́.
ACT 7:55 Tɨ́ lá gɨ zɨ́a Sitifáno nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní, zɨ́a lúrú bi komo ere, zɨ́a lúrúndíki rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ Yésụ mɨtóroné do sị́lị́ Lomo ꞌbɨ anú.
ACT 7:56 Zɨ́ Sitifáno uku ledre kɨ́dí, “Lúrúsé aka, málúrú mbotụ ere likpí go, Owụ́ ꞌbɨ ꞌYịmaꞌdí nɨ mɨtóroné cigí Lomo do sị́lị́a ꞌbɨ anú.”
ACT 7:57 Zɨ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ụ́cụ koko kɨ́ ésị ꞌdụ́tụ gu mbílíye kɨ́ sị́lị́ye. Zɨ́ye ụ́dụyé mbá ngásá ngáka Sitifáno,
ACT 7:58 do ꞌdiꞌbi wo ólụ́ógụyé kɨ́e ꞌdí sogo gɨ sɨmɨ yana gara, tónóye óngbo wo kɨ́ tutú. ꞌYị ga bɨ kóo nderénɨ́ óngbo Sitifáno ní otoomonɨ́ kóo bongó eyé e zɨ́ owụ́oꞌdo kɨ́ ịrịné Sáwulo zɨ́a ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a.
ACT 7:59 Tɨ́ bɨ nɨyí ndị́sị óngbo Sitifáno ní, zɨ́a íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Ngére Yésụ, ꞌdíꞌbi ꞌdówụ́ma mu zɨ́yị íri.”
ACT 7:60 Zɨ́ Sitifáno útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne. Zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne gbélị́ kɨ́dí, “Ngére, ndá ꞌdóꞌdo yée wá. Ídí ótoómo ledre zɨ́ye gɨ sɨmɨ lúyú ledre eyé.” Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ uku káa ní zungu, zɨ́a úyuné.
ACT 8:1 Sáwulo ṇguṇgu kóo ne kɨ́dí idínɨ́ úfu Sitifáno. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mongụ́ okó tónóne ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ sɨmɨ Yerụsaléma ní. Zɨ́ye ngásá báyi royé sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya kɨ́ Samáriya ní mbá, do ótoómo ꞌyịmɨkása e ngúcuyé sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 8:2 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ royé go ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo ní, íni Sitifáno kɨ́ rokoꞌbụyé mbá. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré óto a.
ACT 8:3 Tɨ́ lá zɨ́ Sáwulo tónóne ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ní, do ndéréne kɨ́ ꞌdíꞌbi yée, yaꞌdá e kɨ́ kará e kɨ́ cóngó ro kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ eyé e mɨkékeṛị́a ndị́sịné kɨ́ ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị.
ACT 8:4 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ Yerụsaléma bɨ ogó bayinɨ́ yée ní, ndị́sịyé kpá fú ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Ngére Yésụ ní zɨ́ ꞌyị e do bi ga bɨ nɨyí doyé ní.
ACT 8:5 Zɨ́ Phị́lịpo ndéréne zaá sɨmɨ ngíti gara sɨmɨ káṇgá bɨ Samáriya ní, ndị́sịné ꞌdódo ledre gɨ ro Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị e íri.
ACT 8:6 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e uwú ledre bɨ Phị́lịpo ndịsị úku a zɨ́ye kɨ́ lúrúndíki mɨngburoko ledre ga bɨ ndịsị kɨ́ méngị yée ní, zɨ́ye ndị́sị índi mbílíye úwú ledre bɨ Phị́lịpo ndịsị úku yée ní.
ACT 8:7 Zɨ́ bɨcayi lomo e ndị́sị ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌduo kɨ́ ini tarayé, zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá nderénɨ́ wá ní kɨ́ mɨgịgị́ṛị́ e ị́nyịógụyé mbá.
ACT 8:8 Nda née ní, zɨ́ ꞌyị e ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi sɨmɨ gara ore.
ACT 8:9 Ngíti oꞌdo nɨ kóo sɨmɨ gara ore kɨ́ ịrịné Simúna, nɨ mongụ́ ꞌyị mála bɨ tara ꞌyị ꞌbɨ Samáriya e ịdrị́ gɨ zɨ́a mbá mɨị́drị́ ní. Zɨ́a ndị́sị mbófo roné kɨ́dí ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a rómo gɨ doné ní ndaá.
ACT 8:10 ꞌYị ga bɨ sɨmɨ gara ore ní za mbá, gbékpị́ ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga kɨ́ ledreyé owóowó ní ndịsịnɨ́ úwú mbá ledre ené. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé úku ledre gɨ roa kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ yaá, Rokoꞌbụ a ofụ go ní zɨ́ne.”
ACT 8:11 Ndịsịnɨ́ índi mbílíye úwú ledre ené kɨ́ngaya gɨ zɨ́a go ngbángbá sịndị́ kadra ndịsị óto yée zɨ́ tarayé ndị́sị ị́drị́ne mɨị́drị́ gɨ zɨ́ mɨónzó mála ené.
ACT 8:12 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ṇguṇgunɨ́ bɨlámá ledre bɨ Phị́lịpo ꞌdódo zɨ́ye gɨ ro bi bɨ Lomo nɨ ne mongụ́ Ngére doa kɨ́ ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní, zɨ́ Phị́lịpo bábátị́zị́ yée yaꞌdá e kɨ́ kará e.
ACT 8:13 Zɨ́ Simúna kpá ṇgúṇgu ledre Yésụ do bábátị́zị́ wo. Gɨ do kacɨ́ bɨ babatịzị́nɨ́ wo ní, otoomo lolụ kacɨ́ Phị́lịpo wá, zɨ́ tara a ị́drị́ne kɨ́ lúrú mɨngburoko ledre ga bɨ Phị́lịpo mengị yée kɨ́ rokoꞌbụyé kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní.
ACT 8:14 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása e uwúnɨ́ ledre née sɨmɨ Yerụsaléma yaá ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Samáriya ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, zɨ́ye kása Pétero e kɨ́ Yiwáni íri.
ACT 8:15 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ zɨ́ ꞌyị ga gére née íri ní, zɨ́ye íni ini zɨ́ Lomo idí kása ꞌDówụ́ne ógụ ndị́sịné sɨmɨyé.
ACT 8:16 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndaá aka sɨmɨyé wá ní, ꞌdiꞌbinɨ́ go lá babatị́za kɨ́ ịrị Ngére Yésụ.
ACT 8:17 Zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni óto sị́lị́ye doyé, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨyé.
ACT 8:18 Sɨmɨ bɨ Simúna owo ya, ꞌDówụ́ Lomo ogụ go sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ, gɨ zɨ́a bɨ ꞌyịmɨkása e otonɨ́ sị́lị́ye doyé ní, zɨ́ Simúna áyí ne gɨ ro íꞌbí késị́ zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni.
ACT 8:19 Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé kpá íꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́ma, gɨ ro ꞌyị bɨ máóto sị́lị́ma go doa ní, zɨ́a ndíki ꞌDówụ́ Lomo.”
ACT 8:20 Zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Umbu ꞌdiꞌbi yị́ị kɨ́ késị́ eyị́ née wá gɨ zɨ́ ꞌdi, gɨ zɨ́a sómụ́ ꞌbɨ eyị́ kɨ́dí útúásá bú úgú tákpásị́lị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́ késị́.
ACT 8:21 Bifúó ndaá zɨ́yị togụ́ mbú éyị́ gɨ royị́ sɨmɨ moko bɨ azé sɨmɨa ba wá, gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdeyị́ ndaá ꞌbɨ ené mɨútúásáne do komo Lomo wá.
ACT 8:22 Ídí óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyị́ gɨ sɨmɨ bɨsinyí ledre ꞌdáꞌba. Zɨ́yị íni ini zɨ́ Ngére Lomo gɨ ro zɨ́a lụ́lụóyó bɨsinyí sómụ́ ledre née gɨ sɨmɨyị́ ꞌdáꞌba.
ACT 8:23 Málúrú yị́ị, mɨmbéꞌdeyị́ sinyí ofụ go, bɨ ndịsị ódóngéṛị yị́ị sɨmɨ lúyú ledre ní.”
ACT 8:24 Zɨ́ Simúna úku ledre zɨ́ Pétero e kɨ́ Yiwáni kɨ́dí, “Ídísé mu íni ini zɨ́ Ngére Lomo gɨ romá káa bɨ ꞌdoꞌdó bɨ úkusé ledre a née nɨ ndéréógụ romá ke.”
ACT 8:25 Gɨ do kacɨ́ bɨ Pétero e kɨ́ Yiwáni ukunɨ́ ledre gɨ do biyé kɨ́ ledre gɨ ro Ngére Yésụ go zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ye ị́nyịyé ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Yerụsaléma. Kɨ́ ndáꞌbayé, zɨ́ye ndéréye kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ mɨnzénzéré gara ga bɨ sɨmɨ Samáriya ní mbá.
ACT 8:26 Kadra kị́éꞌdo, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo úku ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Yéme royị́ mu zɨ́yị ndéréyị kɨ́ mɨsiꞌdi súwú bɨ ogụ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma mɨꞌdí do anú ndéré née sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Gáza ní.”
ACT 8:27 Zɨ́ Phị́lịpo ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi súwú née tónó ndéréne, zɨ́ye ndíkíye kɨ́ ngíti oꞌdo gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ịtópịya ní. Nɨ kóo mongụ́ ꞌyị bɨ kɨ́ ledrené owóowó, ꞌyị lúrú bi kacɨ́ késị́ ꞌbɨ Kandáke, kára bɨ meꞌbe ngére ꞌbɨ Ịtópịya ní. Oꞌdo née nderé kóo íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 8:28 Nda go sɨmɨ mɨndáꞌba a ꞌbe, zɨ́a ékị́ne sɨmɨ arabíya ené bɨ usáni ndịsị lála a ne ní, ndị́sịné ólo ledre gɨ sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ nébị Isáya.
ACT 8:29 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Ídí ndéré mɨꞌdí zɨ́ arabíya bɨ usáni ndịsị lála a íri née, zɨ́yị ndị́sị ndéréyị gbóo cigí a.”
ACT 8:30 Zɨ́ Phị́lịpo ngásá ndíki oꞌdo bɨ sɨmɨ arabíya née kɨ́ ólo ledre gɨ sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ nébị Isáya. Zɨ́a ndúꞌyú oꞌdo née kɨ́dí, “Ówo yéme ini ledre gɨ sɨmɨ ledre bɨ ndị́sị ólo a née bú?”
ACT 8:31 Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Mááyí ówoyéme a káa be ꞌdi? ꞌBúó togụ́ ngíti ꞌyị nɨ úku yéme a ne zɨ́ma.” Zɨ́a úku ledre zɨ́ Phị́lịpo ya, ékị́ gɨrí mu zɨ́ze ndéréze kéyị.
ACT 8:32 Ledre bɨ kóo oꞌdo née ndịsị ólo a ní nɨ káa zɨ́ ba, “Nɨ yị́ ené káa zɨ́ kábịṛị́kị bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ wo ndéré kɨ́e óṇgoónzó a ní, kpá káa zɨ́ Owụ́ Kábịṛị́kị bɨ ndecị́ yị́ ené tɨ́ lá tí sɨmɨ bɨ nɨyí óloóyó bị a mengị kéyị wá ní.
ACT 8:33 Nɨyí méngị lárá a ꞌduꞌdorụ́ ꞌdecịnɨ́ ngbanga a do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá. ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa bɨ nɨ útúásá úku ledre gɨ ro ꞌyị ené e ní ndaá, gɨ zɨ́a ndị́sị ené do sogo káṇgá ona ụkụ́ go.”
ACT 8:34 Zɨ́ oꞌdo née ndúꞌyú Phị́lịpo kɨ́dí, “Úku yéme aka ledre ba mu zɨ́ma, nébị ndịsị úku ledre née gɨ ro ambi? Gɨ roné togụ́ mbú gɨ ro ngíti ꞌyị kpị́?”
ACT 8:35 Zɨ́ Phị́lịpo tónóne ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́a gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo bɨ gáa ndịsị ólo a ba gɨ ro Ngére Yésụ.
ACT 8:36 Káa zɨ́ bɨ nɨyí mɨndéréye kacɨ́ mɨsiꞌdi ní, zɨ́ye ndéréógụyé do bi bɨ kɨ́ iní doné ní, zɨ́ oꞌdo ba úku ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Iní nɨ go ba. Éyị́ bɨ nɨ ụ́cụómo máa kɨ́ ꞌdíꞌbi babatị́za ní ꞌdi?”
ACT 8:37 Zɨ́ Phị́lịpo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Togụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ go za kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo, mááyí bábátị́zị́ yị́ị.” Zɨ́ oꞌdo née úkulúgu ledre zɨ́ Phị́lịpo kɨ́dí, “Máṇgúṇgu go kɨ́dí Kɨ́résịto Yésụ nɨ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo.”
ACT 8:38 Zɨ́ oꞌdo née úku ledre zɨ́ ꞌyị ené bɨ ndịsị úku ledre zɨ́ usáni ndị́sị lála yée kɨ́ arabíya ba ní yaá idí tóro. Zɨ́ Phị́lịpo e gbre kɨ́ oꞌdo née ndítíye sɨmɨ iní, zɨ́ Phị́lịpo bábátị́zị́ wo.
ACT 8:39 Sɨmɨ bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ iní ní, ꞌdiya káa ní zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdíꞌbíóyó Phị́lịpo gɨ ore ꞌdáꞌba. Oꞌdo ba owo ené lolụ bi bɨ Phị́lịpo nderé doa ní wá, zɨ́a ndéréókpóne gɨ ore kɨ́ mongụ́ rokinyi.
ACT 8:40 Nda gɨ ore, zɨ́ Phị́lịpo lúrúndíki roné gére sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Azóto. Zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Kayisaríya ní ndị́sịné kɨ́ úku bɨlámá ledre gɨ ro Yésụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara ga bɨ kacɨ́ mɨsiꞌdi ore ní mbá.
ACT 9:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Sáwulo nɨ aka kóo fú lá mámada kɨ́ sɨmɨ késị́ kɨ́dí née nɨ úfu ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ní. Zɨ́a ndéréne zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́,
ACT 9:2 ndúꞌyú wo gɨ ro zɨ́a íꞌbí wáraga bɨ née nɨ ndéré kɨ́e do sị́lị́ne zɨ́ manda ꞌbɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ga bɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Damásika ní, gɨ ro togụ́ née ogụ ndiki ꞌyị e go íri bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére ní, zɨ́ne ꞌdíꞌbi yée gɨrí yaꞌdá e kɨ́ kará e ógụ kɨ́ye ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 9:3 Sɨmɨ bɨ Sáwulo nderéogụ nda go gbóo kɨ́ Damásika ní, ꞌdiya káa ní zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo óṇgóne zɨ́a gɨ komo ere.
ACT 9:4 Zɨ́a útúne geré bi, zɨ́a úwú kúrú ꞌyị kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Sáwulo, Sáwulo, éyị́ bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo máa gɨ ro kenée ní ꞌdi?”
ACT 9:5 Zɨ́ Sáwulo ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Née náambi Ngére?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Sáwulo kɨ́dí, “Née máa Yésụ bɨ ndị́sị esị ꞌdoꞌdó romá ní.
ACT 9:6 Ị́nyịógụ mu zɨ́yị ndéréókpóyị sɨmɨ mongụ́ gara íri, áyí ówo ꞌyị íri nɨ ꞌdódo éyị́ bɨ áyí méngị a ní zɨ́yị.”
ACT 9:7 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ Sáwulo e ní tóroyé, ꞌyị úku ledre ndaá. Uwúnɨ́ tɨ́ kúrú ꞌyị go, tɨ́ lá lurúndikinɨ́ kụṛụꞌbụ ꞌyị maꞌdáa wá.
ACT 9:8 Sɨmɨ bɨ Sáwulo ịnyịogụ gɨ bi ní, nɨ líkpí komoné bɨ káa ní, mbụụ́ komoa lurú ené lolụ bi wá. Nda née ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí kéye ní kókó wo goó mɨkókó ndéré kɨ́e sɨmɨ Damásika.
ACT 9:9 Sáwulo lurú bi wá kɨ́ sị́lị́ ota, anu éyị́ wá, ewé gbawá iní.
ACT 9:10 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ Damásika nɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ịrịa Ananíya. Zɨ́ Ngére Yésụ ꞌdódo roné zɨ́a káa zɨ́ ndịsị ꞌdúꞌduru ní kɨ́dí, “Ananíya.” Zɨ́a ndị́zịné, “Ɨɨ́, Ngére.”
ACT 9:11 Zɨ́ Ngére úku ledre zɨ́ Ananíya kɨ́dí, “Ídí ndéré ꞌbe ꞌbɨ Yụ́da bɨ kacɨ́ mɨsiꞌdi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a mɨsiꞌdi bɨ Mbị́ ní, zɨ́yị ndúnduꞌyú gɨ ro oꞌdo bɨ ogụ gɨ sɨmɨ gara bɨ Tarasísi kɨ́ ịrịné Sáwulo ní. Nɨ go ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo.
ACT 9:12 Sɨmɨ ꞌduru máa bɨ kóo née ní, zɨ́a kóo lúrúndíki ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Ananíya bɨ ogụ zɨ́a óto sị́lị́ne doa gɨ ro zɨ́ komo a óṇgóne ní.”
ACT 9:13 Zɨ́ Ananíya úkulúgu ledre zɨ́ Ngére kɨ́dí, “Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ukunɨ́ ledre gɨ ro oꞌdo née go zɨ́ma kɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsị méngị yée kɨ́ ꞌyị eyị́ e sɨmɨ Yerụsaléma ní.
ACT 9:14 Ogụ sɨmɨ Damásika ona ba kɨ́ rokoꞌbụ gɨ zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi ꞌyị eyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndruyị́ ona ní.”
ACT 9:15 Zɨ́ Ngére úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndéré mu. Gɨ zɨ́a mágélé wo go káa do ꞌyị ꞌbɨ moko amá bɨ nɨ ꞌdódo ledre gɨ romá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ kúfú Yụ́da e wá ní kɨ́ mɨngburoko ngére eyé e nda kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e.
ACT 9:16 Mááyí ꞌdódo tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdóꞌdóne sɨmɨ a sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre gɨ romá zɨ́ ꞌyị e ní.”
ACT 9:17 Zɨ́ Ananíya ị́nyịné ndéré ólụ́ne sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ Sáwulo nɨ sɨmɨ a ní do óto sị́lị́ne do Sáwulo, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sáwulo lúndu ꞌbɨ ené, Ngére Yésụ bɨ ꞌdodo roné zɨ́yị do mɨsiꞌdi sɨmɨ bɨ áyí ógụ yáa ní, kasa máa née zɨ́yị gɨ ro zɨ́ komoyị́ líkpílúgu roné zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨyị́.”
ACT 9:18 Née ní, geré zɨ́ éyị́ útúógụné gɨ komo Sáwulo sɨlekpe káa zɨ́ sókó kénzé ní, zɨ́ komoa líkpíne zɨ́a ndị́sịné lúrú bi. Zɨ́ Sáwulo ị́nyịógụné ꞌdága zɨ́ Ananíya bábátị́zị́ wo.
ACT 9:19 Gɨ do kacɨ́ bɨ ánu éyị́ ní, zɨ́ rokoꞌbụa ndáꞌbaógụné roa. Kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e, Sáwulo ndịsịnɨ́ nda kóo ndị́sị kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní sɨmɨ Damásika.
ACT 9:20 Zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e tónó ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro Yésụ kɨ́dí, Yésụ nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo.
ACT 9:21 ꞌYị ga bɨ owonɨ́ Sáwulo kɨ́ úku ledre gɨ ro Ngére Yésụ ní, zɨ́ye ndị́sịyé ónzó komoyé kɨ́ngaya. Zɨ́ye ndị́sị úkulóꞌbó ledre dengbị́ye kɨ́dí, “També ba fú oꞌdo bɨ ndịsị úfu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Yésụ sɨmɨ Yerụsaléma ꞌdáa ní? Ogụ ona ba kpá go gɨ ro ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní ndáꞌba kɨ́ye zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní?”
ACT 9:22 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Sáwulo ídí ené kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya. Zɨ́ ledre bɨ ndịsị úku a ní ꞌdódo a kɨ́dí Yésụ nɨ Kɨ́résịto. Zɨ́a ꞌdíꞌbi do Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Damásika ní mbá ledre bɨ zɨ́ye úkulúgu a zɨ́a kacɨ́ a ní ndaá.
ACT 9:23 Nda gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e, zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e kótrụ royé do bi kị́éꞌdo yéme ledre gɨ ro zɨ́ye úfuóyó wo ꞌdáꞌba.
ACT 9:24 Tɨ́ lá uwú kóo ledre ga bɨ yemenɨ́ née go mbá. Zɨ́ye ndị́sịyé óndó wo tara mɨsiꞌdi ga bɨ ndịsịnɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ní kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra e mbá gɨ ro zɨ́ye úfu wo.
ACT 9:25 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Sáwulo ódó káꞌdá ro mongụ́ mbụ́ra do ị́mbị́óto wo kɨ́e kɨ́ ndụlụ gɨ do bifúó gɨ dogboṛụ gara bɨ oꞌbónɨ́ wo gbaá dongá Damásika ní.
ACT 9:26 Sɨmɨ bɨ Sáwulo ogụ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́a áyíne gɨ ro zɨ́ye ídíye ndro kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, tɨ́ lá ngịrịa ndịsị yị́ ené kóo méngị yée mɨméngị kɨ́ ṇgúṇgu a bɨ yaá nɨ go mbigí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní.
ACT 9:27 Zɨ́ Baranába ógụné ꞌdíꞌbi Sáwulo ndéré úku ledre gɨ roa zɨ́ ꞌyịmɨkása e. Zɨ́a lị́kpị́ yéme ledre bɨ kóo Ngére Yésụ ꞌdodo roné zɨ́ Sáwulo do mɨsiꞌdi Damásika, kɨ́ ledre ga bɨ Ngéré uku zɨ́a ní. Zɨ́a kpá lị́kpị́ ledre bɨ ngịrị olụ́ ro Sáwulo kɨ́ ꞌdodo ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro ledre Yésụ sɨmɨ Damásika wá ní.
ACT 9:28 Née ní zɨ́ Sáwulo e nda go kótrụ royé ndro kɨ́ ꞌyịmɨkása e do gámáye sɨmɨ Yerụsaléma mbá ndị́sị úku ledre gɨ ro Ngére Yésụ ngịrị ndaá lolụ royé wá.
ACT 9:29 Zɨ́a kpá ítí kangú kɨ́ úku ledre zɨ́ Yụ́da ga bɨ ndịsịnɨ́ ódro tara Gịrị́gị ní, tɨ́ lá ayínɨ́ go gɨ ro úfu wo.
ACT 9:30 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ uwúnɨ́ ledre ba ní, zɨ́ye ꞌdị́yịóto Sáwulo sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní, do ótoómo wo zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ Tarasísi.
ACT 9:31 Née go sịndị́ kadra bɨ zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya, Galiláya, Samáriya ní ꞌdówụ́royé zɨ́ mɨndị́sịyé ídíne bɨlámáne ní. Kɨ́ sáká éyị́ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní éyeyé do ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé, káa zɨ́ bɨ ndị́sị eyé nɨ nda go fú lá óto úndru Ngére Yésụ ní.
ACT 9:32 Káa zɨ́ bɨ Pétero gamá go do bi e mbá ní, sɨmɨ ngíti sị́lị́ zɨ́a ị́nyịné ndéréne lúrú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Lị́da ní.
ACT 9:33 Sɨmɨ Lị́da íri, zɨ́a ógụndíki oꞌdo kɨ́ ịrịné Enási, nɨ mɨgịgị́ṛị́ mengị go sɨmɨbi ịnyị doa ota ịnyị gɨ do ṛangba wá.
ACT 9:34 Zɨ́ Pétero ndólo wo kɨ́dí, “Enási, Kɨ́résịto Yésụ yomo yị́ị go. Ị́nyịógụ mu ꞌdága yéme bi ꞌdúꞌdu eyị́.” Geré zɨ́ Enási ị́nyịógụné ꞌdága.
ACT 9:35 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Lị́da kɨ́ Sárona ní mbá lúrú wo, zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
ACT 9:36 Kára nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Tabíta ndịsị ndị́sị sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Zópa ní nɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. (Ịrịa bɨ kɨ́ tara Gịrị́gị ní nɨ Dóroka, ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ a ní nɨ nyazu.) Dóroka iꞌbí sịndị́ kadra ené mbá ndị́sị méngị bɨlámá ledre kɨ́ ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e.
ACT 9:37 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní zɨ́ ndíyá ꞌdíꞌbi Dóroka zɨ́a úyuné. Do yéme umbua óto a sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbóṛongónɨ́ do ezené ꞌdága ní.
ACT 9:38 Do ngará Zópa akpa ené kóo kɨ́ Lị́da wá. Sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Zópa uwúnɨ́ ya Pétero nɨ bo sɨmɨ Lị́da ní, zɨ́ye kása yaꞌdá e gbre kɨ́ sanda zɨ́a kɨ́dí, “Áko mongụ́ ꞌyị, nderézé aka mu ꞌdiya kése sɨmɨ Zópa.”
ACT 9:39 Née ní zɨ́ Pétero geré ị́nyịné zɨ́ye ndéréye. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, do ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbóṛongónɨ́ do ezené kɨ́ꞌdí bi bɨ kará umbu e toro ꞌdikínɨ́ wo gbaá ndị́sị íni ini kɨ́ ndị́sị ꞌdódo bongó ga bɨ mɨị́cị́ yée kɨ́ mbílí bongó ga bɨ iꞌbí yée zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ bɨ Dóroka nɨ aka trịdrị ní.
ACT 9:40 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ye yaá idínɨ́ aka ólụ́ógụ sága, zɨ́a útúne gbrị do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne ótụ́ doné íni ini zɨ́ Lomo. Nda gɨ ore zɨ́a sị́kpị doné lúrú umbu zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Tabíta, ị́nyịógụ mu ꞌdága.” Zɨ́ Tabíta líkpí komoné, sɨmɨ bɨ onzó komoné gbó ro Pétero ní, zɨ́a ị́nyịógụné ndị́sịné ꞌdága.
ACT 9:41 Nda née ní, zɨ́ Pétero ꞌdíꞌbi sị́lị́a, zɨ́a lála sị́kpị wo ꞌdága. Zɨ́ Pétero nda ndólolúgu ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní kɨ́ kará umbu ga gére mbá ꞌdị́cị́ íri, zɨ́a íꞌbí wo zɨ́ye go trịdrị.
ACT 9:42 Zɨ́ phanda ledre bɨ mengị roné ore née ndéréne mɨndéré sɨmɨ Zópa za mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
ACT 9:43 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ Pétero ndị́sịné sɨmɨ Zópa kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e ꞌbe ꞌbɨ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna nɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ saná.
ACT 10:1 Ngíti oꞌdo nɨ kóo bo sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní kɨ́ ịrịné Koronólịyo, nɨ kóo mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée asikíri e gɨ sɨmɨ Itáliya ní.
ACT 10:2 Wo kɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá nɨyí ꞌyị óto úndru Lomo abú ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá. Ndịsị sáká ꞌyị lerị́ e zɨ́a ndị́sịné kpá íni ini zɨ́ Lomo gbụụ́.
ACT 10:3 Kadra kị́éꞌdo, sɨmɨ sịndị́ kadra ota (3) gɨ do kacɨ́ yana kadra, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ Koronólịyo zɨ́a ndólo wo kɨ́dí, “Koronólịyo.”
ACT 10:4 Zɨ́ Koronólịyo lúrú wo gbóó gɨ zɨ́ ngịrị, do ndúꞌyú wo kɨ́dí, “Káa be ꞌdi?” Zɨ́ maláyika úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lomo nɨ kɨ́ rokinyi kɨ́ úwú ini bɨ ndị́sị íni a, kɨ́ sáká éyị́ bɨ ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́e ní, nɨ go nzíyiné gɨ ro úkulúgu ledre kacɨ́ a zɨ́yị.
ACT 10:5 Cakaba ní ídí mu kása ꞌyị e sɨmɨ Zópa kacɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna bɨ ngíti ịrịa Pétero ní.
ACT 10:6 Nɨ ṇgu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ saná e ní, ꞌbe ꞌbɨ ené nɨ kacɨ́ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ sɨmɨ Zópa íri ní.”
ACT 10:7 Sɨmɨ bɨ maláyika nderéokpónɨ́ ní, zɨ́ Koronólịyo ndólo ꞌyị kasa ené e gbre kɨ́ kémbị́ asikíri ené bɨ iꞌbí roné go zɨ́ Lomo ngúru ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ a ní.
ACT 10:8 Zɨ́a lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné zɨ́ne ní mbá zɨ́ye, do kása yée sɨmɨ Zópa.
ACT 10:9 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné, yaꞌdá ga gére née nɨyí go gbóo kɨ́ Zópa ní, zɨ́ Pétero ékị́ne do ꞌdị́cị́ kɨ́ yana kadra íni ini zɨ́ Lomo.
ACT 10:10 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní ꞌbú mengị kóo wo go kɨ́ngaya ili kóo go zɨ́ne ánu éyị́. Sɨmɨ bɨ nɨyí aka méngị éyị́ mɨánu mɨméngị ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́a.
ACT 10:11 Zɨ́ Pétero lúrúndíki ere likpí roné go fúó, zɨ́a lúrúndíki mongụ́ sáka éyị́ kɨ́ ógụné do sogo káṇgá kɨ́ ríríne eso.
ACT 10:12 Do mongụ́ sáka éyị́ née íri, za éyị́ trịdrị e kacɨ́ sị́ doyé mbá, bangá e, kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ lála royé do sɨmɨyé ní nda kɨ́ solụ́ e.
ACT 10:13 Zɨ́ kúrú Lomo ówụ́ne zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdága Pétero, zɨ́yị úfu éyị́ ga gére née zɨ́yị ánu yée.”
ACT 10:14 Tɨ́ lá zɨ́ Pétero úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndaá kenée wá, Ngére. Tɨ́ bɨ mááyí ba ní, máánu amá éyị́ ga bɨ lorụ yaá ꞌyị e ndanɨ́ ánu wá ní wá.”
ACT 10:15 Zɨ́ kúrú Lomo kpá ówụ́ ándá roné zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Éyị́ ga bɨ Lomo uku yaá ꞌyị e idínɨ́ ánu a ní, ndá úku a kɨ́dí ndanɨ́ ánu a wá ní wá.”
ACT 10:16 Ledre née mengị roné kenée kɨ́ꞌdí ota, gɨ ore zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ga gére née komo ere.
ACT 10:17 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ ndị́sị sómụ́ sóꞌdo ini ledre gɨ sɨmɨ ledre née ní, yaꞌdá ga bɨ Koronólịyo kása yée ní, nduꞌyú soꞌdonɨ́ mɨsiꞌdi ꞌbe ꞌbɨ Simúna owonɨ́ go nɨyí go mɨtóroyé tara mbotụ gara.
ACT 10:18 Zɨ́ye ndólo ꞌyị ndúꞌyú a kɨ́dí, “Ṇgu nɨ bo ꞌbe ona kɨ́ ịrịné Simúna Pétero?”
ACT 10:19 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka fú lá sómụ́ ledre bɨ Lomo ꞌdodo roné kɨ́e zɨ́a ba ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Simúna, yaꞌdá e nɨyí bɨ ota (3) ꞌdáa ba ndị́sị gámásóꞌdo yị́ị.
ACT 10:20 Yéme royị́ mu zɨ́yị ídíyị nzíyiyị́ zɨ́se ndérése kéye. Ndá asi wá, mákása yée máa kacɨ́yị.”
ACT 10:21 Zɨ́ Pétero ndítíógụné zɨ́a úku ledre zɨ́ yaꞌdá ga gére née kɨ́dí, “Mááyí ꞌyị bɨ ndị́sịsé gámásóꞌdo wo ba. Ógụsé gɨ ro ꞌdi?”
ACT 10:22 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e bɨ Koronólịyo ní kasa zée née zɨ́yị abú ndaá gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá. Nɨ bɨlámá ꞌyị, ndịsị óto úndru Lomo, ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e mbá ndịsịnɨ́ óto dokuwu a kɨ́ngaya. Maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo uku ledre zɨ́a kɨ́dí, idí úku ledre zɨ́yị, zɨ́yị ógụyị́ ꞌbe ꞌbɨ ené zɨ́a úwú ledre bɨ gɨ tarayị́ ní.”
ACT 10:23 Zɨ́ Pétero ꞌdíꞌbi yaꞌdá ga gére née sɨmɨ sụmụ ꞌbe ꞌbɨ ené. Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ Pétero yéme roné zɨ́ye ndéréye kéye. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ Zópa ore ní, ndéréye ndro kéye.
ACT 10:24 Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ Kayisaríya. Nɨyí ógụ íri ní, Koronólịyo ndoloyoko sụmụné e kɨ́ bɨlámá ezegámáne e go ndị́sị sóngó yée.
ACT 10:25 Sɨmɨ bɨ Pétero ayí go gɨ ro ólụ́ ꞌbe ní, zɨ́ Koronólịyo ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ ꞌduo gɨ tara mɨsiꞌdi, zɨ́a útúne do ngụ́ṛụ́ sịndị́ne óto úndru Pétero.
ACT 10:26 Nda gɨ ore zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu ꞌdága. Ndá óto úndrumá wá, mááyí ꞌbɨ amá kpá ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́yị ní.”
ACT 10:27 Zɨ́ Pétero ndị́sịné fú lá ódroné zɨ́ Koronólịyo zaá gị sɨmɨ bɨ olụ́nɨ́ ꞌdị́cị́ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé sɨmɨ a ní.
ACT 10:28 Zɨ́ Pétero úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sée, ówoyémesé bú bɨlámáne kacɨ́ lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e, ndịsị kotrụzé ezé rozé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní wá. Tɨ́ lá Lomo ukuꞌdodo go zɨ́ma ya, mándá úku ledre gɨ ro ꞌyị yaá ndá mɨútúásáne do komo Lomo wá ní wá.
ACT 10:29 Bɨ kenée née ní, sɨmɨ bɨ kákasa kacɨ́ma ní, máási wá, máị́nyị geré zɨ́ma ógụmá. Mándúꞌyú nda ba go yị́ị, kákasa kacɨ́ma gɨ ro ꞌdi?”
ACT 10:30 Zɨ́ Koronólịyo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Mááyí kóo mɨndị́sịmá ꞌdị́cị́ íni ini zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ lengbe mándị́sị méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra ota kacɨ́ kadra mbá ní. ꞌDiya káa ní, zɨ́ma lúrúndíki oꞌdo kɨ́ bɨkenyị́ mɨṛíṛiṛí bongó roné kɨ́ tóro kóꞌdụ́ma. Kacɨ́ ledre née mengị karaba go sị́lị́ eso.
ACT 10:31 Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Koronólịyo, Lomo uwú ini eyị́ go kɨ́ ledre sáká éyị bɨ ndị́sị sáká ꞌyị lerị́ e kɨ́e ní.
ACT 10:32 Kása ꞌyị e mu sɨmɨ Zópa kacɨ́ oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Pétero ní. Nɨ ṇgu ꞌbe ꞌbɨ Simúna bɨ ꞌyị yéme éyị́ e gɨ sɨmɨ saná ní, ꞌbe ꞌbɨ ené nɨ kóꞌdụ́ mɨkavu bɨ Zópa íri ní.’
ACT 10:33 Née ní, zɨ́ma geré kákasa zɨ́yị. Mɨógụyị́ eme go sá. Cakaba kotrụzé rozé do komo Lomo ona gɨ ro zɨ́ze úwú ledre ga bɨ mbá Ngére Lomo nɨ úkuíꞌbí a tarayị́ gɨ ro zɨ́yị úku a zɨ́ze ní.”
ACT 10:34 Gɨ ore zɨ́ Pétero tónóne ódroné kɨ́dí, “Máówoyéme go bɨlámáne kɨ́dí maꞌdíi Lomo ifi ené dongará ꞌyị e wá.
ACT 10:35 Lomo ndịsị óto ꞌbú ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre bɨ maꞌdíi do komoné ní.
ACT 10:36 Úwúsé sanda bɨ kóo Lomo kasa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e, bɨ ndịsị ꞌdódo ledre gɨ ro bɨlámá ledre ꞌbɨ bikịdrị́ kpụrụ́ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ ne Ngére do ꞌyị e mbá ní go.
ACT 10:37 Ówosé mongụ́ ledre bɨ kóo mengị roné sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya, tonó gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya ní gɨ do kacɨ́ ledre babatị́za bɨ Yiwáni ꞌdodo zɨ́ ꞌyị e ní go.
ACT 10:38 Ówosé kpá ledre gɨ ro Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta káa zɨ́ bɨ Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné zɨ́a ní bú. Gamá kóo do bi e mbá ndịsị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị yómo ꞌyị ga bɨ sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní, gɨ zɨ́a Lomo nɨ bo kɨ́e.
ACT 10:39 “Zée ꞌyịmɨkása e, lurúzé éyị́ ga bɨ Yésụ mengị yée sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e nda kɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní go cụ́ kɨ́ komozé. Zɨ́ye phéphéónzó wo do mɨngbúngbu kágá.
ACT 10:40 Tɨ́ lá, zɨ́ Lomo úru wo gɨ sɨmɨ umbu sɨmɨ sị́lị́ ota do óto wo zɨ́a ꞌdódo roné zɨ́ ꞌyị e,
ACT 10:41 ndaá kóo ꞌyị e mbá wá, tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ wo go cụ́ komoyé bɨ kóo Lomo gelé yée go ꞌdáꞌdá ní. Née zée ga bɨ ndịsịzé anu éyị́ kɨ́ éwé éyị́ kéye gɨ do kacɨ́ bɨ urú go gɨ sɨmɨ umbu ní.
ACT 10:42 Zɨ́a úku ledre zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́ ndị́sị úku ledre gɨ roné ya née nɨ ꞌyị bɨ Lomo gelé née gɨ ro zɨ́ne ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go kɨ́ yée ga bɨ nɨyí aka trịdrị ní.
ACT 10:43 Za nébị e mbá ukunɨ́ kóo ledre go gɨ roa kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ mbá nɨyí ṇgúṇgu ledre ené ní, Lomo nɨ lụ́lụóyó lúyú ledre eyé mbá ꞌdáꞌba kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Yésụ.”
ACT 10:44 Sɨmɨ bɨ Pétero nɨ aka tɨ́ ngbụ́rụ́ ódro ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨ ꞌyị máa ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úwú ledre bɨ ndịsị úku a née ní.
ACT 10:45 Yụ́da máa yée ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ogụnɨ́ kɨ́ Pétero e gɨ sɨmɨ Zópa ní, zɨ́ye ndị́sịyé ónzó komoyé kɨ́dí Lomo iꞌbí kpá tákpásị́lị́ ené bɨ ꞌDówụ́ Lomo ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ACT 10:46 Zɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní úwú doyé kɨ́ ndị́sị mbófo Lomo kɨ́ ódro sɨmɨ tara bɨ ngárá odronɨ́ aka sɨmɨ a ꞌdesị́ wá ní. Zɨ́ Pétero úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí,
ACT 10:47 “ꞌYị ga ba ndikinɨ́ ꞌDówụ́ Lomo go kpá cé káa zɨ́ ze ní. ꞌYị nɨ bo bɨ nɨ ụ́cụómo yée kɨ́ ꞌdíꞌbi babatị́za bɨ kɨ́ iní ní?”
ACT 10:48 Zɨ́ Pétero úku ledre do bábátị́zị́ yée kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ. Nda née ní, zɨ́ye úku ledre zɨ́a ya yée idínɨ́ aka ndị́sị kéye kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
ACT 11:1 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ní mbá úwú ledre yaá ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá ní ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go.
ACT 11:2 Sɨmɨ bɨ Pétero nderé sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ go ngbuṛu zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ go ní útúye do Pétero fála wo.
ACT 11:3 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndéré kóo ṇgu ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá utúnɨ́ ngbuṛu wá ní zɨ́se go ánu éyị́ kéye.”
ACT 11:4 Zɨ́ Pétero tónóne lị́kpị́ ledre bɨ mengị roné ní zɨ́ye zaá gɨ do sị́ne.
ACT 11:5 “Sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ gara bɨ Zópa ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné zɨ́ma. Zɨ́ma lúrúndíki mongụ́ sáka éyị́ kɨ́ ríríne eso (4) kɨ́ ógụ gɨ komo ere. Zɨ́a ógụ tóroné do bi bɨ mááyí doa ní.
ACT 11:6 Sɨmɨ mongụ́ sáka éyị́ ba ní, zɨ́ma lúrúndíki éyị́ trịdrị e kacɨ́ sị́ doyé mbá, bangá ꞌbɨ ꞌbe, kɨ́ bangá súwú e, kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ lála royé do sɨmɨyé nda kɨ́ solụ́ ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá ꞌdága sɨmɨ síli ní.
ACT 11:7 Gɨ ore, zɨ́ kúrú Lomo ówụ́ne zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ị́nyịógụ mu ꞌdága Pétero zɨ́yị úfu éyị́ ga gére née zɨ́yị ánu yée.’
ACT 11:8 “Zɨ́ma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ngére Lomo, wo bɨ maꞌdíi ní, máánu amá aka éyị́ bɨ ndaá mɨútúásáne do komoyị́ wá ní wá.’
ACT 11:9 “Zɨ́ kúrú Lomo kpá ówụ́ ándá roné zɨ́ma gɨ komo ere kɨ́dí, ‘Ndá úku ledre gɨ ro éyị́ bɨ Lomo óto go mɨútúásáne ní, kɨ́dí ndaá mɨútúásáne gɨ ro zɨ́ ꞌyị ánu a wá ní wá.’
ACT 11:10 Ledre née mengị roné kɨ́ꞌdí ota, gɨ ore do lálalúgu mongụ́ sáka éyị́ bɨ kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ doné née nyé komo ere.
ACT 11:11 “Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ yaꞌdá ga bɨ kóo ota kasanɨ́ yée zɨ́ma gɨ sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní ógụyé sɨmɨ ꞌbe bɨ kóo mándị́sị ndị́sị sɨmɨ a ní.
ACT 11:12 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, mándá ási kɨ́ ndéré kéye wá. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ịnyị doa kéṛị́ (6) sɨmɨ gara bɨ Zópa ore ní ị́nyịyé útúye do kacɨ́ma ꞌdị́yịóto máa zaá gị zɨ́ Koronólịyo ꞌbe.
ACT 11:13 Zɨ́ Koronólịyo úku ꞌdódo ledre mɨógụ maláyika kóo zɨ́ne ꞌbe ní zɨ́ze, kpá kɨ́ ledre bɨ úku zɨ́ne kɨ́dí, ‘Kása ꞌyị e mu sɨmɨ Zópa kacɨ́ oꞌdo kɨ́ ịrịné Simúna Pétero ní.
ACT 11:14 Nɨ úku ledre bɨ yị́ị kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ e ásé ómo gɨ zɨ́a ní zɨ́yị.’
ACT 11:15 “Nda sɨmɨ bɨ mátónó ódro ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụné doyé cé káa zɨ́ bɨ kóo ogụ dozé sɨmɨ mɨzefị ógụ ené ní.
ACT 11:16 Gɨ ore née ní, zɨ́ma sómụ́ndíki ledre bɨ kóo Ngére Yésụ uku ní, ‘Yiwáni ndịsị íꞌbí babatị́za kɨ́ iní, tɨ́ lá Lomo bábátị́zị́ sée kɨ́ ꞌDówụ́ne.’
ACT 11:17 Togụ́ Lomo iꞌbí go kpá kémbị́ tákpásị́lị́ bɨ kóo iꞌbí zɨ́ze ga bɨ ṇguṇgúzé ledre ꞌbɨ Ngére Kɨ́résịto Yésụ ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, mááyí ꞌbɨ amá náambi zɨ́ma ụ́cụómo ledre bɨ Lomo mengị yị́ ené go ne ní?”
ACT 11:18 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre ba káa ní, ledre bɨ tarayé ní ndaá lolụ wá. Nda née ní zɨ́ye mbófo Lomo kɨ́dí, “Lomo iꞌbí bifúó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní zɨ́ye ótoómo kɨ́ méngị bɨsinyí ledre zɨ́ye ówo trịdrị bɨ za fí ní.”
ACT 11:19 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ga bɨ kóo ngasá bayinɨ́ royé gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ kóo ndịsị méngị yée sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ufunɨ́ Sitifáno ní, ndéréógụyé gị sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Fonị́sịya, kɨ́ cúkú bɨ Sáyípuroso ní nda kɨ́ gara bɨ Ánatiyoko, ndị́sịyé úku bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Ngére Yésụ ní dụụ́ zɨ́ Yụ́da e.
ACT 11:20 Tɨ́ lá ngíti géyị ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ máa yée ga bɨ kóo gɨ sɨmɨ Sáyípuroso kɨ́ káṇgá bɨ Kuréne ní, ndéré ꞌbɨ eyé sɨmɨ Ánatiyoko ndị́sị úku bɨlámá ledre zɨ́ Gịrị́gị e kpá kɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Ngére Yésụ ní zɨ́ye.
ACT 11:21 Rokoꞌbụ ꞌbɨ Ngére Lomo nɨ kóo bo kɨ́ye, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ Ngére Yésụ.
ACT 11:22 Zɨ́ phanda ledre née ndéréógụné zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ye kása Baranába sɨmɨ Ánatiyoko íri.
ACT 11:23 Sɨmɨ bɨ ogụ íri ní, nda kɨ́ lúrú úndru bɨ Lomo íꞌbí zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi. Zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ye mbá kɨ́dí maꞌdíi, ídísé kpá fú ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo.
ACT 11:24 Baranába nɨ kóo bɨlámá oꞌdo kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné kpá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
ACT 11:25 Nda gɨ ore zɨ́ Baranába ndéréne gámásóꞌdo Sáwulo sɨmɨ gara bɨ Tarasísi ní.
ACT 11:26 Sɨmɨ bɨ nderé ndiki wo ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi wo zɨ́ye ndéréye sɨmɨ Ánatiyoko. Mengị nyé sɨmɨbi kị́éꞌdo Baranába e kɨ́ Sáwulo nɨyí ro moko ndíkí kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go sɨmɨ Ánatiyoko ní ndị́sị ꞌdódo ledre gɨ ro Ngére Yésụ zɨ́ye. Née sịndị́ kadra bɨ tonónɨ́ ndólo ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
ACT 11:27 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née ní, zɨ́ ngíti géyị nébị e ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ndéréye sɨmɨ Ánatiyoko íri.
ACT 11:28 Zɨ́ ngúru nébị gɨ dongará nébị ga gére née, kɨ́ ịrịné Ágaba tóroné ꞌdága sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo úku ꞌdódo ledre mongụ́ ꞌbú bɨ nɨ ógụ útú do sogo káṇgá mbá ní. Mongụ́ ꞌbú née utú kóo go sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Kɨládiyo Káyísara nɨ mongụ́ ngére ꞌbɨ Róma ní.
ACT 11:29 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ yéme ledre kɨ́dí, yée nɨyí kótrụ késị́ kpịnị kacɨ́ éyị́ bɨ zɨ́ye ní kacɨ́ye mɨkékeṛị́a mbá, kása a sáká lafúye ga bɨ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ní.
ACT 11:30 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní kótrụ késị́ née tɨ́ káa zɨ́ bɨ yemenɨ́ ledre gɨ roa ní do kása Baranába e kɨ́ Sáwulo kɨ́e zɨ́ manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go sɨmɨ Yerụsaléma ní.
ACT 12:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née ní, zɨ́ ngére bɨ Eróde ní tónóne méngị lárá ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní.
ACT 12:2 Zɨ́a úku ledre do lágáónzó Yakóbo lúndu Yiwáni kɨ́ mongụ́ maku.
ACT 12:3 Sɨmɨ bɨ lurú nda go kɨ́dí ledre née ní oto ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e go kɨ́ rokinyi ní, zɨ́a ndéréne ꞌdíꞌbi Pétero. Ledre née mengị roné kadra Ayímbi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌDeꞌdị́ ndaá ní.
ACT 12:4 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ Pétero ní, do ónzó wo sɨmɨ sị́gịnị, kɨ́ꞌdí bɨ otonɨ́ asikíri e eso (4) eso (4) dongá a gbaá ndị́sị bándá wo ní. Eróde yeme kóo ledre gɨ ro ꞌdécị ngbanga Pétero gɨ do kacɨ́ Ayímbi Umbuokpó do komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e.
ACT 12:5 Née ní, do bándáóto Pétero sɨmɨ sị́gịnị íri. Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní ndị́sịyé kótrụ royé íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro Pétero kɨ́ rokoꞌbụyé mbá.
ACT 12:6 Sɨmɨ ndụlụ bɨ ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ Eróde kɨ́ ꞌdíꞌbiógụ Pétero ꞌdécị ngbanga a ní, Pétero nɨ kóo mɨꞌdúꞌduné mɨódóne kɨ́ káꞌdá késị́ e gbre, kɨ́ asikíri gbre dongáne. Asikíri máa yée ga bɨ kóo do bi moko ore ní nɨyí ꞌbɨ eyé mɨtóroyé bándá mbotụ sị́gịnị.
ACT 12:7 ꞌDiya káa ní, zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo ólụ́ne tóroné, zɨ́ bi óṇgóne ꞌdị́cị́ sị́gịnị ore wéé. Zɨ́a kị́zị Pétero ro fúndú a, do úrú wo, zɨ́a úku ledre zɨ́ Pétero kɨ́dí, “ꞌDiꞌdiya ị́nyịógụ mu ꞌdága.” Geré zɨ́ káꞌdá késị́ ga gére née ndéꞌdé útúóyó royé gɨ ro sị́lị́a.
ACT 12:8 Nda gɨ ore zɨ́ maláyika úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ésị bongó eyị́ mu kɨ́ wará eyị́.” Zɨ́ Pétero méngị ledre ga gére née tɨ́ kenée. Zɨ́ maláyika kpá úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Kụ́ṛụ́kụ mongụ́ ngbángbá mbílí bongó eyị́ née mu royị́ zɨ́yị lódụ́ máa.”
ACT 12:9 Zɨ́ Pétero lódụ́ kacɨ́ a zɨ́ye ólụ́ógụyé sága gɨ sɨmɨ sị́gịnị. Tɨ́ lá owo ené bɨ yaá ledre bɨ maláyika ndịsị méngị a ba nɨ maꞌdíi ní wá. Somụ́ ꞌbɨ ené ya kɨ́dí Lomo ꞌdodo roné zɨ́ne ne sɨmɨ ꞌduru.
ACT 12:10 Zɨ́ maláyika e kɨ́ Pétero ókpóómo mɨzefị bi ꞌbɨ asikíri ga bɨ ndịsịnɨ́ óndó bi ní, kɨ́ gbre bi eyé, ndéréógụyé gị ro odụ a bɨ mbotụ késị́ bɨ ndịsị ólụ́ógụ sɨmɨ mongụ́ gara ní. Zɨ́ mbotụ késị́ née líkpí roné zɨ́ye kɨ́ roné, zɨ́ye ólụ́ógụyé sága. Sɨmɨ bɨ olụ́ogụnɨ́ ní, zɨ́ye lódụ́ mongụ́ mɨsiꞌdi re kenée, ꞌdiya káa ní, zɨ́ maláyika lélị́ ené ótoómo wo.
ACT 12:11 Nda née ní, zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Pétero ndáꞌbaógụné roa, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Cakaba ní, máówo go maꞌdíi. Ngére Lomo kasaogụ maláyika ené née ne gɨ ro yómo máa gɨ sɨmɨ ledre bɨ Eróde yemeoto gɨ romá kɨ́ ledre ga bɨ mbá Yụ́da e ndịsịnɨ́ sómụ́ a idínɨ́ méngị máa kɨ́e ní.”
ACT 12:12 Sɨmɨ bɨ Pétero owoyeme nda kenée ní, zɨ́a ndéréne ꞌbe ꞌbɨ Maríya mbágá Yiwáni bɨ ngíti ịrịa nɨ kpá Márɨko ní, kɨ́ꞌdí bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kotrụnɨ́ royé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo ní.
ACT 12:13 Mɨógụ Pétero íri, zɨ́a ndóndóló ku mbotụ, zɨ́ owụ́kára bɨ ꞌyị moko ꞌbe ore kɨ́ ịrịné Róda ní ógụ ndị́zịné zɨ́a.
ACT 12:14 Sɨmɨ bɨ owo kɨ́dí née kúrú Pétero ní, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ rokinyi likpí aka gbawá mbotụ, zɨ́a ngásálúgu roné úku ledre kɨ́dí, “Pétero nɨ bɨ tóro sága ꞌdáa ba ní.”
ACT 12:15 Zɨ́ye úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí ꞌyị ṛifu.” Zɨ́a kpá fú lányáne ro ledre née. Gɨ ore zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Née ba íri maláyika ené.”
ACT 12:16 Sɨmɨ ledre bɨ nɨyí kɨ́e ba ní, Pétero nɨ ꞌbɨ ené kpá fú ndóndóló. Nda sɨmɨ bɨ likpínɨ́ mbotụ zɨ́ye lúrúndíki wo ní, zɨ́ tarayé ị́drị́ne.
ACT 12:17 Zɨ́ Pétero méngị kéyị zɨ́ye kɨ́ sị́lị́ne yaá idínɨ́ ndécị́ tí, zɨ́a lị́kpị́ ledre mɨꞌdíꞌbiógụ wo bɨ Ngére Lomo ꞌdiꞌbiogụ wo gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní zɨ́ye. Zɨ́a úkuómo ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé lị́kpị́ a zɨ́ Yakóbo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní kenée.” Nda née ní zɨ́a ndéréókpó ené do ngíti bi.
ACT 12:18 Kɨ́ phịyị́ a née ní, zɨ́ mongụ́ ófụ́ ị́nyịné dongará asikíri ga bɨ kóo ndị́sịnɨ́ bándá Pétero ní gɨ zɨ́a owonɨ́ éyị́ bɨ mengị wo ní wá.
ACT 12:19 Zɨ́ Eróde úwú ledre née ní, zɨ́a kása asikíri e gámásóꞌdo wo. Gamánɨ́ má, ndikinɨ́ wo wá. Zɨ́ Eróde ndólo asikíri ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ bándá Pétero ní ndúꞌyú yée, zɨ́a úku ledre kɨ́dí idínɨ́ úfu yée ꞌdáꞌba. Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Eróde ómụ́ne gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ndéré ndị́sịné ca sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní.
ACT 12:20 Ndị́sị ꞌbɨ Eróde ndaá kóo bɨlámáne kɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ga bɨ Táyire kɨ́ Sidóna ní wá. Zɨ́ye kótrụ royé ndéré lúrú Eróde. ꞌDáꞌdá odronɨ́ kɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Bɨlásɨta ní, nɨ ne ꞌyị bɨ kɨ́ ledrené owóowó ꞌbe ꞌbɨ Eróde ore ní gɨ ro zɨ́a sáká yée. Nda gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ye ndéréye zɨ́ Eróde gɨ ro zɨ́ye yéme ndị́sị eyé zɨ́a ídíne bɨlámáne, gɨ zɨ́a yée ndịsịnɨ́ ómo do éyị́ mɨánu bɨ ndịsịnɨ́ ógụ kɨ́e gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Eróde nɨ ne mongụ́ ngére sɨmɨ a ní.
ACT 12:21 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ otonɨ́ gɨ ro zɨ́ye ódroyé ní, zɨ́ Eróde ésị ꞌduo bongó bɨ ngére e ndịsịnɨ́ ésị a dụụ́ ye ní ógụ ndị́sịné kɨ́e do kị́tị ngére ené ndị́sị ódroné kɨ́ ꞌyị e.
ACT 12:22 Zɨ́ye ángáye ꞌduo diri kɨ́dí, “Ba nda kúrú ꞌyịmaꞌdí wá, yị́ ené kúrú lomo.”
ACT 12:23 Geré zɨ́ maláyika ꞌbɨ Ngére Lomo sémbị́ ónzó Eróde gbụ bi, gɨ zɨ́a oto ené úndru Lomo wá. Zɨ́ kidri e ólụ́ye ro Eróde zɨ́a úyuné.
ACT 12:24 Tɨ́ sɨmɨ ledre née ní, ledre ꞌbɨ Yésụ nɨ yị́ ené fú lá ngbóró ené ꞌdáꞌdá kɨ́ ndị́sị áṇgané.
ACT 12:25 Sɨmɨ bɨ Baranába e kɨ́ Sáwulo mengịonzónɨ́ moko bɨ kóo kasanɨ́ yée ndéré méngị a ní, zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé gɨ sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko, ꞌdiꞌbiutúnɨ́ Yiwáni bɨ ngíti ịrịa kpá Márɨko ní kpa kɨ́ye.
ACT 13:1 Dongará ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko ní, nébị e kɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre e nɨyí kóo bo. Baranába, Simiyóna bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Bụkụlụ gɨ zɨ́ saná a bɨ bụkụlụné ní, Lụsị́ya bɨ ogụ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Kuréne ní, Manéna bɨ ngboró ꞌbe ꞌbɨ ngére Eróde ní nda kɨ́ Sáwulo.
ACT 13:2 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị óto úndru Ngére Yésụ kɨ́ ndị́sị órụ́ éyị́ mɨánu ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Ídísé íꞌdí sị́lị́se gɨ ro Baranába e kɨ́ Sáwulo zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ye méngị moko bɨ mágélé yée gɨ roa ní.”
ACT 13:3 Nda gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu bɨ orụ́nɨ́ kɨ́ ini bɨ ininɨ́ zɨ́ Lomo ní, zɨ́ye óto sị́lị́ye do Baranába e kɨ́ Sáwulo do íꞌdí sị́lị́ye gɨ royé zɨ́ye ndéréye.
ACT 13:4 Kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́ Baranába e kɨ́ Sáwulo ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Selụ́siya ní, zɨ́ye nda ꞌdógụ bi gɨ ore kɨ́ kuṛúngba sɨmɨ cúkú bɨ Sáyípuroso ní.
ACT 13:5 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Salamísa ní, zɨ́ye ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e ꞌbɨ Yụ́da e. ꞌDiꞌbiutúnɨ́ kóo Yiwáni kpa zɨ́a ndị́sị sáká yée kɨ́ moko.
ACT 13:6 Zɨ́ye ndéré ꞌdécị bi gɨ sɨmɨ cúkú née vé gị sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Páfoso, kɨ́ꞌdí bɨ ogụ ndikinɨ́ ꞌyị mála kɨ́ ịrịné wotị́ Yósuwa bɨ mengị roné ya née nɨ nébị ní.
ACT 13:7 Nɨ ezegámá Seregị́su Páwulosu gávana ꞌbɨ cúkú máa née ní, nɨ ꞌyị ówo ledre kɨ́ngaya. Gɨ ore, zɨ́ gávana née kákasa kacɨ́ Baranába e kɨ́ Sáwulo gɨ zɨ́a ili gɨ ro úwú kúrú Lomo gɨ zɨ́ye.
ACT 13:8 Tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị mála bɨ Elimási, bɨ née ịrị a sɨmɨ tara Gịrị́gị ní ndị́sịné fála yée, áyíne gɨ ro ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre ꞌbɨ gávana ꞌdáꞌba káa bɨ nɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ ke.
ACT 13:9 Nda née ní, Sáwulo bɨ ndị́sịnɨ́ kpá ndólo wo Páwulo ní, sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́a lúrú bi mbị́ komo Elimási zɨ́a úku ledre kɨ́dí,
ACT 13:10 “Áyí owụ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e. Bɨ nɨ kpá okó ro bɨlámá ledre e za mbá. Áyí ꞌyị ṛanga kpá ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e. Kacɨ́ kadra e mbá, íli ꞌbɨ eyị́ fú lá óyólóꞌbó maꞌdíi ledre ꞌbɨ Ngére Lomo káa do ṛanga.
ACT 13:11 Cakaba ní, Ngére Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó zɨ́yị, zɨ́ komoyị́ ꞌdụ́tụné kɨ́ sị́lị́ nyere útúásá lúrúndíki mɨsúwu kadra wá.” Geré zɨ́ komo Elimási ꞌdụ́tụné, zɨ́a ndị́sị gámálící roné kɨ́ sóꞌdo ꞌyị bɨ nɨ kókó née ní.
ACT 13:12 Sɨmɨ bɨ gávana lurú ledre bɨ mengị roné zɨ́ Elimási káa ní ní, zɨ́a ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ taraa ị́drị́ne kɨ́ngaya kɨ́ úwú ledre bɨ ꞌdódonɨ́ gɨ ro Yésụ ní.
ACT 13:13 Gɨ sɨmɨ Páfoso, zɨ́ Páwulo e kɨ́ lafúne e ị́nyịyé ndéréye kɨ́ kuṛúngba sɨmɨ Perɨ́ga gara bɨ sɨmɨ Pamafíliya, kɨ́ꞌdí bɨ Yiwáni otoomo yée zɨ́a ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Yerụsaléma ní.
ACT 13:14 Zɨ́ye ị́nyịyé gɨ sɨmɨ Perɨ́ga ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ánatiyoko bɨ sɨmɨ Pịsị́dịya ní, nda sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro zɨ́ye ndéré ndị́sịyé bi sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e.
ACT 13:15 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ olonɨ́ gɨ sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké kɨ́ yée ga bɨ nébị e ekénɨ́ ní, zɨ́ manda ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kákasa zɨ́ye kɨ́dí, “Lúndumá e, togụ́ ledre nɨ bo tarasé gɨ ro zɨ́se sáká ꞌyị e kɨ́e yá, ógụsé mu úku a.”
ACT 13:16 Zɨ́ Páwulo ị́nyịógụné ꞌdága, zɨ́a ụ́cụómo yée kɨ́ sị́lị́ne, zɨ́a nda tónóne ódroné. “Lafúma Isɨréle e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ ndị́sịsé óto úndru Lomo ní, índisé aka mbílíse zɨ́ma.
ACT 13:17 Lomo bɨ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ Isɨréle e ní, gelé kóo bulúnduzé e ne káa do ꞌyị ené e, zɨ́a óto yée zɨ́ye étrịyé kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ízibiti ní, kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ꞌdáꞌba,
ACT 13:18 zɨ́a ụ́tụsɨmɨné kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre sáká yée sɨmɨ bɨ nɨyí sɨmɨ súwú ní.
ACT 13:19 Zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ Isɨréle e zɨ́ye rómo komo sị́ do ꞌyị ga bɨ ịnyị doa gbre bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Kanána ní, zɨ́a íꞌbí káṇgá née zɨ́ ꞌyị ené e ndị́sịyé sɨmɨ a káa do ꞌbɨ eyé.
ACT 13:20 Ledre née mengị kóo roné mbá kɨ́ sɨmɨbi míya eso doa cị́ gbre doa sokó (450). “Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Lomo gélé ꞌyị ꞌdécị ngbanga e zɨ́ye ndị́sị lúrú bi doyé gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ nébị Sámele.
ACT 13:21 Nda sɨmɨ bɨ ꞌyị e nduꞌyúnɨ́ nduꞌyú gɨ ro do óto ngére zɨ́ye ní, zɨ́ Lomo óto Sáwulo owụ́ ꞌbɨ Kísi gɨ sɨmɨ kúfú Benzemúna káa do ngére, mengị kóo moko kɨ́ sɨmɨbi e cị́ gbre.
ACT 13:22 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌdiꞌbioyonɨ́ wo ní, zɨ́ Lomo óto Dawídi káa do ngére. Ba ledre bɨ Lomo úku gɨ roa ní, ‘Máówo bú kɨ́dí Dawídi owụ́ ꞌbɨ Zése nɨ oꞌdo bɨ utúasá kpịnị kacɨ́ mɨmbéꞌdemá ní. Nɨ ꞌyị bɨ nɨ méngị ledre ga bɨ máíli yée ní mbá.
ACT 13:23 “Gɨ dongará bulúndu Dawídi e, Lomo ꞌdiꞌbiogụ Yésụ ꞌYị yómo ꞌyị e go zɨ́ Isɨréle e káa zɨ́ bɨ kóo mocụ́ ledre a ꞌdesị́ ní.
ACT 13:24 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ Yésụ kɨ́ ógụné, Yiwáni ndịsị kóo ꞌdódo ledre óyólóꞌbó sómụ́ ledre kɨ́ íꞌbí babatị́za zɨ́ Isɨréle e.
ACT 13:25 Káa zɨ́ bɨ Yiwáni nɨ kóo go gbóo gɨ ro méngịónzó moko ené ní, zɨ́a kóo úku ledre kɨ́dí, ‘Sómụ́sé esé ya mááyí ꞌbɨ amá náambi? Mándá ꞌbɨ amá ꞌYị yómo ꞌyị e bɨ ndị́sịsé óto komosé gɨ roa ní wá. Tɨ́ lá nɨ ógụ ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ma, máútúásá íꞌdíógụ gbawá wará ené gɨ sịndị́a.’
ACT 13:26 “Lafúma Isɨréle e, bulúndu Abarayáma e, nda kɨ́se ꞌyị óto úndru Lomo ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní mbá, sanda bɨ gɨ ro ꞌYị yómo ꞌyị e ba ní, Lomo kasa gɨ rozé mbá.
ACT 13:27 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ manda eyé e mbá, owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé bɨ ya Yésụ nɨ ꞌYị yómo ꞌyị e ní wá. Gba kúrú nébị ga bɨ ndịsịnɨ́ ólo a kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro ní za mbá owo ꞌdiꞌbinɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ a wá. Zɨ́ye ꞌdécị ngbanga roa gɨ ro zɨ́ ledre bɨ nébị e ukunɨ́ ní ógụné maꞌdíi.
ACT 13:28 Abú owonɨ́ eyé mbigí sị́ ledre bɨ gɨ ro do úfu wo gɨ roa ní wá yá, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Piláto idí úfu wo ꞌdáꞌba.
ACT 13:29 “Sɨmɨ bɨ mengịonzónɨ́ ledre bɨ nébị ekénɨ́ gɨ ro Yésụ go ní, zɨ́ye ị́mbị́óto wo gɨ do mɨngbúngbu kágá ndéré kɨ́e óto a.
ACT 13:30 Tɨ́ lá, Lomo uru wo goó gɨ sɨmɨ umbu,
ACT 13:31 zɨ́a ꞌdódo ándá roné kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ kóo nderénɨ́ kéye gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galiláya sɨmɨ Yerụsaléma ní. Nɨyí cakaba go ye ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ wo go cụ́ kɨ́ komoyé do ndị́sịyé úku ledre gɨ roa zɨ́ ꞌyị ezé e ní.
ACT 13:32 “Ogụzé ona úku ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́se. Éyị́ bɨ kóo Lomo mocụ́ ledre a zɨ́ bulúnduzé e ní,
ACT 13:33 méngị roné go zɨ́ze bulúndu yée, kpụrụ́ gɨ sɨmɨ mɨúru Yésụ zɨ́a ídíne trịdrị. Káa zɨ́ bɨ Dawídi eké sɨmɨ gbre Bụ́kụ ené ꞌbɨ keꞌbị ní. “ ‘Áyí owụ́ ꞌbɨ amá, karaba mááyí go ꞌBụyị́.’
ACT 13:34 Ba ledre bɨ Lomo uku gɨ ro mɨúru Yésụ ní, umbua utúasá énye sɨmɨ bi wá, ‘Mááyí íꞌbí úndru bɨ maꞌdíi lúyú ledre ndaá sɨmɨ a wá ní zɨ́yị, káa zɨ́ bɨ mámócụ́ ledrea zɨ́ Dawídi ní.’
ACT 13:35 Káa zɨ́ bɨ Dawídi eké do ngíti bi sɨmɨ keꞌbị ené kɨ́dí, ‘Útúásá eyị́ ótoómo ꞌYị eyị́ bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní zɨ́a ényené wá.’
ACT 13:36 “Sɨmɨ bɨ kóo Dawídi méngị ledre bɨ Lomo ili zɨ́a méngị a sɨmɨ sịndị́ kadra máa ꞌbɨ ené ní, zɨ́a úyuné, do óto wo káa zɨ́ ꞌbɨ bulúnduga ga kóna ní, zɨ́ umbu a ényené cịkị sɨmɨ bi ore.
ACT 13:37 Tɨ́ lá Yésụ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, umbu a enye ené sɨmɨ bi wá.
ACT 13:38 “Bɨ nda go kenée ní, lúndu ꞌbɨ ené e, máíli go zɨ́se ówo a kɨ́dí bɨlámá ledre bɨ máꞌdódo zɨ́se ꞌbɨ lụ́lụóyó lúyú ledre ní, nɨ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ.
ACT 13:39 Kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ maꞌdáa ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrea go ní, Lomo nɨ lụ́lụóyó lúyú ledre eyé bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa utúasá lụ́lụóyó a gɨ rosé ꞌdáꞌba wá ní.
ACT 13:40 Ídísé bándá rosé káa bɨ ledre bɨ nébị e ukunɨ́ ní kɨ́ méngị sée.
ACT 13:41 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “ ‘Lúrúsé aka, sée ꞌyị ga bɨ ndị́sịsé úkucáyi ledre gɨ romá ní, tarasé nɨ karanée ị́drị́ zɨ́se úyusé mɨúyu. Mááyí ógụ méngị ledre sɨmɨ sịndị́ kadra esé útúásásé ṇgúṇgu a wá, abú ngíti ꞌyị uku yeme ledre gɨ roa zɨ́se.’ ”
ACT 13:42 Káa zɨ́ bɨ Páwulo e kɨ́ Baranába nɨyí go ólụ́ógụ eyé gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌdáꞌba ní, zɨ́ ꞌyị e úku ledre zɨ́ye ya idínɨ́ ndáꞌbaógụ sɨmɨ ngíti Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro gɨ do kacɨ́ wo ba gɨ ro úku ándá bɨlámá ledre gɨ ro ledre née zɨ́ye.
ACT 13:43 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e bayinɨ́ gɨ do bi kótrụro ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ oyóloꞌbónɨ́ royé káa do ꞌyị ṇgúṇgu ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yụ́da e ní, ị́nyịyé lódụ́ Páwulo e kɨ́ Baranába, bɨ odronɨ́ zɨ́ye kɨ́dí idínɨ́ kpá fú lányá ro bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ uwúnɨ́ née.
ACT 13:44 Sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro bɨ gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara ore za mbá ógụyé úwú ledre gɨ ro Ngére Yésụ.
ACT 13:45 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e lurúnɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ yokonɨ́ royé ní, zɨ́ye óto ledre sɨmɨyé kɨ́ ndị́sị úku sínyi ledre gɨ ro ledre ga bɨ Páwulo ndịsị úku yée ní.
ACT 13:46 Nda née ní, zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába úkulúgu ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Azé kóo úku ụ́tụ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ꞌdáꞌdá kí. Tɨ́ lá bɨ ásisé yị́ esé mɨási ílisé esé óto rosé kɨ́ ledresé owóowó gɨ ro zɨ́se ówo trịdrị bɨ fí ní wá ní, azé go ógụ ótoómo sée zɨ́ze ndéré ezé zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ACT 13:47 Ba ledre bɨ Ngére Lomo uku zɨ́ze ní, “ ‘Máóto sée go bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ómoyé.’ ”
ACT 13:48 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi kpá kɨ́ óto úndru bɨlámá ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ ꞌyị máa ga bɨ kóo nɨyí go mɨgéléye gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní ṇgúṇgu ledre Yésụ.
ACT 13:49 Zɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ áṇgané kacɨ́ bi e za mbá.
ACT 13:50 Tɨ́ lá, zɨ́ Yụ́da e ésị ledre sɨmɨ mɨngburoko kará ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo ní kpá kɨ́ mɨngburoko yaꞌdá ga bɨ nɨyí ye manda zɨ́ lafúye sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ye tónó méngị lárá Páwulo e kɨ́ Baranába, do ógóóyó yée gɨ sɨmɨ káṇgá eyé gɨ ore ꞌdáꞌba.
ACT 13:51 Nda gɨ ore née ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása ga gére née ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro sịndị́ye gɨ ro ꞌdódo a zɨ́ Yụ́da e kɨ́dí Lomo asi go gɨ royé, zɨ́ye ndéréókpó eyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Ikonị́yomo ní.
ACT 13:52 Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Ánatiyoko ní, ndị́sị ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi kpá kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨyé.
ACT 14:1 Ledre kéyị kéṛị́ ba méngị kpá roné sɨmɨ gara bɨ Ikonị́yomo ní. Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Zɨ́ye ndị́sị úku ꞌduo ledre ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbi do ꞌyị e mɨꞌdíꞌbi ní. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
ACT 14:2 Tɨ́ lá zɨ́ Yụ́da máa yée ga bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre Yésụ ní, esị ledre sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ sɨmɨ doyé sínyíne ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní.
ACT 14:3 Née ní zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába lúꞌbúye ore cúkuꞌdée, do ndị́sị ódroyé kɨ́ rokoꞌbụ gɨ ro Ngére Yésụ, bɨ ꞌdodo kɨ́dí maꞌdíi íꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé, kɨ́ yée ga bɨ tara ꞌyị ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́ye mɨị́drị́ ní.
ACT 14:4 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ gara ore ní ífi sɨmɨyé, ngíti géyị ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé kóo ledre ꞌbɨ Yụ́da e, ngíti géyị ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé ledre ꞌbɨ ꞌyịmɨkása e.
ACT 14:5 Gɨ ore, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kɨ́ Yụ́da e, ndro kɨ́ manda eyé e yéme ledre dongaráye gɨ ro méngị lárá ꞌyịmɨkása e gɨ ro óngboónzó yée kɨ́ tutú.
ACT 14:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása e uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ye ngásáókpó eyé sɨmɨ Lísitra kɨ́ Dérebe gara ga bɨ sɨmɨ Lịkóniya kpá kɨ́ ngíti géyị bi ga bɨ sɨmɨ Lịkóniya ní.
ACT 14:7 Sɨmɨ bɨ nɨyí íri ní, zɨ́ye ndị́sịyé fú lá ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e.
ACT 14:8 Sɨmɨ bɨ Páwulo nɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Lísitra ní, oꞌdo nɨ kóo bo ore mɨgịgị́ṛị́ kú bɨ aránɨ́ wo ní nderé ené wá.
ACT 14:9 Zɨ́ oꞌdo née ndị́sịné índi mbílíne úwú ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a ba. Zɨ́ Páwulo lúrú cụ́ mbigí kụṛụꞌbụ komoa, zɨ́a ówo a kɨ́dí oꞌdo ba ṇguṇgu ledre Yésụ go, utúasá go do yómo wo.
ACT 14:10 Zɨ́ Páwulo ndólo wo kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Ị́nyịógụ mu tóro ꞌdága do sịndị́yị.” Zɨ́ oꞌdo née léꞌbéne geré mɨléꞌbé ꞌdága do tónóne gámálící roné.
ACT 14:11 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e lurúnɨ́ ledre bɨ Páwulo mengị ba ní, zɨ́ye gbúrógbóye kɨ́ tara eyé ꞌbɨ Lịkóniya e kɨ́dí, “lomo e ogụnɨ́ go zɨ́ze kɨ́ toso ꞌyịmaꞌdí royé.”
ACT 14:12 Zɨ́ye ị́fị́ ịrị lomo eyé bɨ Zíya ní do Baranába, lomo máa wo bɨ kɨ́ ịrịné Ámasi ní do ị́fị́ ịrịa do Páwulo gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbi kóo manda ꞌbɨ ódro ne.
ACT 14:13 Zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ lomo bɨ Zíya, bɨ kɨ́ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ lomo gbóo cigí gara ore ní, ógụné kɨ́ yaꞌdá ị́tị́ e kɨ́ mɨsụ́rụ́ kágá e, gɨ zɨ́a wo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ilinɨ́ íꞌbí éyị́ ga gére née káa do ꞌdáná éyị́ eyé zɨ́ ꞌyịmɨkása e.
ACT 14:14 Sɨmɨ bɨ ꞌyịmɨkása ga bɨ, Baranába e kɨ́ Páwulo uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ye lófo bongó e gɨ royé zɨ́ye ngásá útúye dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née, kɨ́ gbúrógbóye kɨ́dí,
ACT 14:15 “Méngịsé ledre kenée gɨ ro ꞌdi? Azé ꞌbɨ ezé kpá lá ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ sée ní. Ogụzé ona ba kɨ́ bɨlámá ledre zɨ́se, ódrozé zɨ́se gɨ ro zɨ́se ótoómo kɨ́ méngị bɨcayi ledre e, zɨ́se ndáꞌbalúgu rosé zɨ́ Lomo bɨ nɨ trịdrịné za fí ní, bɨ otụ́ ere kɨ́ do sogo káṇgá nda kɨ́ mɨkavu e kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé za mbá ní.
ACT 14:16 Ga kóo ꞌdesị́ ní, Lomo otoomo kóo ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre eyé bɨ utúasá kacɨ́ komoyé ní.
ACT 14:17 Tɨ́ lá bɨ ba ní, Lomo ndịsị fú lá ꞌdódo roné zɨ́se kɨ́dí, née nɨ bo kɨ́ bɨlámá éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée zɨ́se ní. Ndịsị kása iní zɨ́se gɨ komo ere do fụtụ́ éyị́ mɨánu esé e sɨmɨ bɨlámá sịndị́ kadra, nɨ ne ꞌyị bɨ ndịsị íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́se, kpá ꞌyị óto sée kɨ́ rokinyi.”
ACT 14:18 Tɨ́ do mbágá ledre bɨ ꞌyịmɨkása e ukunɨ́ ba ní, nɨ kóo mɨórụné zɨ́ye kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ye ụ́cụómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née kɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ye.
ACT 14:19 Gɨ ore, zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e ógụyé gɨ sɨmɨ Ánatiyoko kɨ́ Ikonị́yomo sɨmɨ Pịsị́dịya sínyíónzó sɨmɨ do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née zɨ́ye útú eyé go do kacɨ́ye. Zɨ́ye óngbo Páwulo kɨ́ tutú do óṿo wo ndéré ónzó óto a gɨ sɨmɨ gara sága kɨ́ sómụ́ ledre bɨ yaá uyu go ní.
ACT 14:20 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ogụnɨ́ tóro gbaá dongá Páwulo ní, zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ gara íri. Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába ndéréókpóye sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Dérebe ní.
ACT 14:21 Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába ndị́sịyé ꞌdódo ledre bɨlámá ledre sɨmɨ gara do ꞌdíꞌbi do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye ídíye ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. Nda née ní zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Lísitra, Ikonị́yomo nda kɨ́ Ánatiyoko.
ACT 14:22 Sɨmɨ gara ga bɨ nderéogụnɨ́ gɨ sɨmɨyé née ní, zɨ́ye ndị́sịyé sáká ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní gɨ ro zɨ́ye tóroyé ngbúó sɨmɨ ṇgúṇgu ledre eyé. Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Azé ꞌdóꞌdó mɨꞌdóꞌdó kí azé fú ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo.”
ACT 14:23 Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába gélé manda e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní do bi eyé e mɨkékeṛị́a za mbá. Zɨ́ye órụ́ éyị́ kɨ́ íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́ye ótoómo manda ga gére née do sị́lị́ Ngére Yésụ, bɨ nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ ótonɨ́ mɨmbéꞌdeyé roa ní.
ACT 14:24 Gɨ do kacɨ́ bɨ Páwulo e kɨ́ Baranába gamáonzónɨ́ bi ga bɨ sɨmɨ Pịsị́dịya go ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ káṇgá bɨ Pamafíliya ní.
ACT 14:25 Nda sɨmɨ bɨ ꞌdodonɨ́ ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ gara bɨ Perɨ́ga ní, zɨ́ye ókpóye sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Atalíya.
ACT 14:26 Nda gɨ ore, zɨ́ye ꞌdógụ bi kɨ́ kuṛúngba ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ Ánatiyoko kɨ́ꞌdí bɨ kóo ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ iꞌbínɨ́ yée do sị́lị́ Lomo kɨ́ sáká éyị́ ené gɨ ro moko bɨ Páwulo e kɨ́ Baranába mengịonzónɨ́ ní.
ACT 14:27 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ Ánatiyoko bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Sụ́rịya ní, zɨ́ye yóko zaá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní ndro do bi kị́éꞌdo do lị́kpị́ ledre ga bɨ Lomo mengị yée kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ Lomo likpí zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ṇgúṇgu ledre Yésụ ní.
ACT 14:28 Nda née ní, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ lafúye ga bɨ nɨyí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ore kɨ́ ngbángbá sị́lị́ e.
ACT 15:1 Zɨ́ ngíti géyị yaꞌdá e ógụyé gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko ní tónóye ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní kɨ́dí, “Togụ́ útúsé ngbuṛu káa zɨ́ bɨ lorụ bɨ Mụ́sa ꞌdodo ní wá, ómosé wá.”
ACT 15:2 Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába ndị́sịyé ítí kangú kɨ́ngaya kɨ́ úku lóꞌbó ledre née dongaráye kéye. Gɨ ore née ní, do gélé Páwulo e kɨ́ Baranába kɨ́ ngíti géyị lafúye ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní gɨ ro do ndéréye ódro ledre gɨ ro ledre née kɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní.
ACT 15:3 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndéréye. Nderénɨ́ kóo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ káṇgá ga bɨ Fonị́sịya kɨ́ Samáriya ní. Zɨ́ye lị́kpị́ ledre gɨ ro ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ní. Zɨ́ ledre née óto ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi.
ACT 15:4 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, kɨ́ ꞌyịmɨkása e nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ íri ní ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ. Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába lị́kpị́ ledre ga bɨ Lomo mengị yée kpụrụ́ gɨ sɨmɨyé ní zɨ́ye.
ACT 15:5 Tɨ́ lá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ máa yée ga bɨ ꞌbɨ eyé Farụsáyo e ní úku ledre kɨ́dí, “ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, idínɨ́ útú ngbuṛu, do ndị́sịyé lódụ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa.”
ACT 15:6 Zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị e yóko royé ódroyé do ledre née.
ACT 15:7 Gɨ do kacɨ́ ngbángbá ódro, zɨ́ Pétero ị́nyịógụné ꞌdága ódroné zɨ́ye kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ babá e, ówosé bú kɨ́dí Lomo gelé máa goó ꞌdesị́ gɨ dongaráse gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní úwú bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ gɨ taramá gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu a.
ACT 15:8 Lomo bɨ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e mbá bú ní, ꞌdodo go kɨ́dí née oto ꞌbúye go. Sɨmɨ bɨ kása ꞌDówụ́ne zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨyé káa zɨ́ bɨ kóo mengị zɨ́ze ní.
ACT 15:9 Ifi ené dongaráze kéye wá, lụlụoyó lá lúyú ledre eyé gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go ní.
ACT 15:10 Bɨ kenée ní, éyị́ bɨ ílisé úzu Lomo kɨ́ ị́mbị́óto mongụ́ éyị́ owóowó do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, bɨ gba zée kɨ́ bulúnduzé e utúasázé ị́mbị́ a wá ní gɨ ro ꞌdi?
ACT 15:11 Ngére ezé Yésụ mengị bɨlámá ledre go zɨ́ze, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre ené ní, zɨ́ Lomo yómo zée kpá káa zɨ́ bɨ kóo yomo ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá sɨmɨ bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ ní.”
ACT 15:12 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo yokonɨ́ royé ore ní mụ́kụ́ye ꞌduo tí, ndị́sị úwú kacɨ́ mɨngburoko ledre kɨ́ ledre ga bɨ tara ꞌyị e ndịsị ị́drị́ gɨ zɨ́a mɨị́drị́ bɨ Baranába e kɨ́ Páwulo ndịsịnɨ́ lị́kpị́ a bɨ Lomo mengị kpụrụ́ gɨ sɨmɨyé dongará ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ACT 15:13 Sɨmɨ bɨ ukuonzónɨ́ ledre eyé go ní, zɨ́ Yakóbo úku ledre zɨ́ye kɨ́ kúrúne ꞌdága kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ babá e, úwúsé aka ledre bɨ mááyí úku a ba.
ACT 15:14 Simúna lịkpị́ yeme mɨsiꞌdi bɨ kóo Lomo ꞌdodo sáká éyị́ ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní go sɨmɨ bɨ gelé ꞌyị e gɨ dongaráye zɨ́ye ídíye káa do ꞌyị ené e ní.
ACT 15:15 Kúrú nébị e utúasá go kpịnị kɨ́e, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨéké ní.
ACT 15:16 Lomo uku kɨ́dí, “ ‘Gɨ do kacɨ́ ba ní, mááyí ndáꞌbaógụ íꞌbílúgu ngére ꞌbɨ Dawídi bɨ utú káa zɨ́ kụ́tụ́ bɨ ndụrụ go ní. Mɨndụ́rụ a née ní, mááyí ụ́bụ́lúgu a zɨ́a ndáꞌbaógụné rịngị́ do biné,
ACT 15:17 gɨ ore, ngíti géyị sị́ do ꞌyị e mbá nɨyí ógụ zɨ́ma kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, nɨyí ídí ꞌyị amá e. Máa Ngére máyéme kóo ledre ga gére née máa’
ACT 15:18 káa zɨ́ bɨ ꞌyị e ówonɨ́ kóo bú ꞌdesị́ ní.
ACT 15:19 “Kacɨ́ sómụ́ ledre amá, ndazé ndị́sị tóro ꞌdụ́tụ kóꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kɨ́ ndáꞌbalúgu royé zɨ́ Lomo wá.
ACT 15:20 Nɨ mɨútúásáne idízé éké wáraga zɨ́ye kɨ́dí, ndanɨ́ ánu éyị́ mɨánu bɨ ꞌdanánɨ́ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní wá. Ndanɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị bɨ ofụ́nɨ́ aka royé kéne wá ní wá. Ndanɨ́ kpá ánu esị togụ́ mbú sáma bangá bɨ kpuṛonyó ꞌdewenɨ́ lá go a ngárá sáma loloonzó roné gɨ sɨmɨ wá ní wá.
ACT 15:21 Gɨ zɨ́a ꞌdodonɨ́ kóo lorụ bɨ Mụ́sa eké ní go ꞌdesị́ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ mɨngburoko gara e kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro e mbá sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e.”
ACT 15:22 Nda née ní, zɨ́ ꞌyịmɨkása e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e ndro kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní za mbá, yéme ledre gɨ ro do gélé ꞌyị e gɨ dongaráye do kása yée kɨ́ Páwulo e kɨ́ Baranába sɨmɨ Ánatiyoko. Zɨ́ye gélé yaꞌdá e gbre Yụ́da bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo Barasába ní kɨ́ Síla bɨ nɨyí kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go sɨmɨ Yerụsaléma ore ní.
ACT 15:23 Ba wáraga bɨ ekénɨ́ do kasa yée kɨ́e ní. Zée ꞌyịmɨkása e kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e nda kɨ́ lafúse ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ káa zɨ́ sée ní. Iꞌbízé mandá go zɨ́se, sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá zɨ́se ṇgúṇgu ledre ené sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya nda kɨ́ káṇgá bɨ Silísiya íri ní.
ACT 15:24 Uwúzé go kɨ́dí ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráze gɨ yáa ogụnɨ́ go ndị́sị ꞌdóꞌdo sée kɨ́ ledre bɨ nɨ íꞌbí lerị́ sɨmɨ sanáse zɨ́a kpá kɨ́ sínyi sómụ́ ledre esé kɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku a ní. Iꞌbízé ezé mɨsiꞌdi née ze zɨ́ye wá.
ACT 15:25 Bɨ kenée ní, kotrụzé rozé go ndro do bi kị́éꞌdo zɨ́ze go gélé ꞌyị e zɨ́ye ndéréye zɨ́se íri kɨ́ bɨlámá ezegámáze ga bɨ Baranába e kɨ́ Páwulo,
ACT 15:26 ga bɨ kóo iꞌbínɨ́ royé zɨ́ umbu gɨ ro kéyị Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní.
ACT 15:27 Bɨ nda go kenée ní, kasazé Yụ́da e gɨ yáa go zɨ́se íri kɨ́ Síla gɨ ro zɨ́se úwú ledre bɨ ekézé zɨ́se ba cụ́ gɨ tarayé.
ACT 15:28 Utúasá go ro ꞌDówụ́ Lomo kpá ndro kɨ́ze kɨ́dí, utúasázé óto ngíti éyị́ mɨówó dosé rómo gɨ do lorụ bɨ ndị́sịsé lódụ́ a ní wá.
ACT 15:29 Ndásé ánu éyị mɨánu bɨ ꞌdanánɨ́ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní wá. Ndásé sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé aka rosé kéne wá ní wá. Ndásé kpá ánu sáma togụ́ mbú esị bangá bɨ kpuṛonyó ꞌdewenɨ́ lá go a ngárá sáma loloonzó roné gɨ sɨmɨ a wá ní wá. Ídísé íꞌdí sị́lị́se gɨ ro éyị́ ga gére zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne bɨlámáne. Lomo idí kɨ́se íri.
ACT 15:30 Zɨ́ yaꞌdá ga bɨ gelénɨ́ yée née ní ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréye sɨmɨ Ánatiyoko kɨ́ꞌdí bɨ ndolo yokonɨ́ zaá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní do íꞌbí wáraga née ní zɨ́ye.
ACT 15:31 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e olonɨ́ wáraga née ní, zɨ́ye ídíye mbá kɨ́ rokinyi kɨ́ úwú ledre bɨ ukunɨ́ zɨ́a sáká yée ní.
ACT 15:32 Yụ́da e kɨ́ Síla nɨyí ye nébị ga bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ ngbángbá sịndị́ kadra ndị́sị sáká yée kɨ́ úku ledre zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé ní.
ACT 15:33 Gɨ do kacɨ́ bɨ ndị́sịnɨ́ ore kɨ́ owụ́ sị́lị́ ca ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye ndáꞌbayé, bɨlámáne zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo kasanɨ́ yée ní.
ACT 15:35 Páwulo e kɨ́ Baranába idíakánɨ́ ꞌbɨ eyé cịkị sɨmɨ Ánatiyoko ore, kɨ́ꞌdí bɨ yée kɨ́ ngíti géyị tụ́ꞌdụ́ lafúye ndị́sịnɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
ACT 15:36 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ca, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ Baranába kɨ́dí, “Ndaꞌbazé aka mu lúrú lafúze ga bɨ kóo ꞌdodozé ledre gɨ ro Ngére Yésụ zɨ́ye kacɨ́ gara ga gére née mbá, gɨ ro zɨ́ze ówo mɨsiꞌdi bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ kóo ꞌdodozé zɨ́ye doa ní.”
ACT 15:37 Baranába ili kóo ꞌdíꞌbiútú Yiwáni bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Márɨko ní kpa zɨ́ye ndéréye kéye.
ACT 15:38 Tɨ́ lá kacɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ Páwulo, ndaá mɨútúásáne zɨ́ye ꞌdíꞌbiútú wo wá, gɨ zɨ́a otoomo kóo yée sɨmɨ káṇgá bɨ Pamafíliya ní, mengị ogụzé kóo moko kéye gị do odụné wá.
ACT 15:39 Zɨ́ lála káꞌdá ídíne dongará Páwulo e kɨ́ Baranába mɨórụné kɨ́ngaya. Gɨ ore zɨ́ye ífi sɨmɨyé. Zɨ́ Baranába ꞌdíꞌbi Márɨko zɨ́ye ꞌdógụ bi kɨ́ kuṛúngba ndéréye do cúkú Sáyípuroso.
ACT 15:40 Zɨ́ Páwulo gélé Síla zɨ́ye ndéré ꞌbɨ eyé kéne, gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ininɨ́ ini zɨ́ Lomo do ótoómo yée do sị́lị́ Ngére Lomo gɨ ro zɨ́a lúrú bi kacɨ́ye ní.
ACT 15:41 Zɨ́a ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi bɨ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Sụ́rịya kɨ́ Silísiya ní, kɨ́ úku ledre bɨ nɨ sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go íri ní.
ACT 16:1 Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla ndéréye sɨmɨ gara ga bɨ Dérebe kɨ́ Lísitra ní, kɨ́ꞌdí bɨ ngúru ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ bɨ kɨ́ ịrịné Timatíyo ndịsị ndị́sị ní. Mbágáa nɨ kóo Yụ́da bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, tɨ́ lá ꞌbụ a nɨ kóo ꞌbɨ ené Gịrị́gị.
ACT 16:2 ꞌYị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ gara ga bɨ Lísitra kɨ́ Ikonị́yomo lịkpị́nɨ́ mbá bɨlámá ledre gɨ ro Timatíyo.
ACT 16:3 Páwulo ili kóo ꞌdíꞌbiútú Timatíyo kpa zɨ́ye ndéréye kéye, née ní zɨ́a óto Timatíyo zɨ́a útúne ngbuṛu, gɨ zɨ́a Yụ́da ga bɨ kóo do bi bɨ ndịsị ndị́sị doa ní owonɨ́ mbá bú kɨ́dí ꞌbụ Timatíyo nɨ Gịrị́gị.
ACT 16:4 Káa zɨ́ bɨ Páwulo e nɨyí ndị́sị kɨ́ gámá kacɨ́ gara ga gére ní, zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódo lorụ bɨ kóo ꞌyịmɨkása e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ekénɨ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní zɨ́ye ndị́sịyé lódụ́ a.
ACT 16:5 Bɨ kenée ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní tóroyé ngbúó sɨmɨ ṇgúṇgu ledre eyé. Zɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ndị́sị ngbóróne ꞌdáꞌdá kacɨ́ kadra mbá.
ACT 16:6 Zɨ́ Páwulo e kɨ́ lafúne ndéréye kɨ́ gámáónzó bi e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Pharagáyi kɨ́ Galatíya mbá, gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ili ené kóo zɨ́ye úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ásiya wá.
ACT 16:7 Sɨmɨ bɨ nderéogụnɨ́ do mama bɨ dongará káṇgá ga bɨ Mayásiya kɨ́ Beteníya ní, zɨ́ye áyíye go gɨ ro ndéréye sɨmɨ Beteníya, tɨ́ lá ꞌDówụ́ Yésụ ṇguṇgu ené kóo zɨ́ye ndéréye íri kpá wá.
ACT 16:8 Bɨ kenée ní, zɨ́ye ꞌdécị bi gɨ dongá Mayásiya zɨ́ye ndéréókpóye sɨmɨ gara bɨ Tóra ní.
ACT 16:9 Kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ Lomo ꞌdódo roné sɨmɨ ꞌduru zɨ́ Páwulo, zɨ́a lúrúndíki lị́lị oꞌdo gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní kɨ́ ndéndị́ roné zɨ́a kɨ́dí, “Ógụ mu sáká zée ꞌyị ꞌbɨ Mekedonị́ya.”
ACT 16:10 Kpá lá gɨ do kacɨ́ bɨ Lomo ꞌdodo lị́lị oꞌdo née zɨ́ Páwulo ní, geré zɨ́ze ị́nyịzé ndéréze sɨmɨ Mekedonị́ya, gɨ zɨ́a ṇguṇguzé go kɨ́dí Lomo ndolo zée go ndéré ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní.
ACT 16:11 Zɨ́ze ꞌdógụ bi gɨ sɨmɨ Tóra kɨ́ kuṛúngba mbị́ geré sɨmɨ cúkú bɨ kɨ́ ịrịné Samoturési. Nda sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ Nipólisi ní.
ACT 16:12 Gɨ ore zɨ́ze ndéréze sɨmɨ gara bɨ Phị́lị́poyị, bɨ nɨ ne mongụ́ gara sɨmɨ Mekedonị́ya bɨ kóo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ Róma e omụ́ogụnɨ́ ndị́sị sɨmɨ a ní. Zɨ́ze ndị́sịzé ore ca.
ACT 16:13 Sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ze ólụ́ógụzé gɨ sɨmɨ mongụ́ gara gɨ ore ndéréze kóꞌdụ́ ngbuṛu, kɨ́ꞌdí bɨ somụ́zé ꞌbɨ ezé ya ꞌyị e kotrụnɨ́ royé go íri íni ini zɨ́ Lomo ní. Zɨ́ze ndị́sịzé ódrozé zɨ́ kará ga bɨ kóo kotrụnɨ́ royé íri ní.
ACT 16:14 Ngúru ꞌyị gɨ dongaráye bɨ uwú ledre ezé ní, nɨ kára kɨ́ ịrịné Lụ́dịya ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Tayatíra, moko ené ndịsị úgúóyó mɨgbagbawu bongó e. Nɨ kóo kára bɨ ndịsị óto úndru Lomo ní. Zɨ́ Ngére Yésụ líkpí sómụ́ ledre ené zɨ́a ndị́sịné índi mbílíne úwú ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a ní.
ACT 16:15 Sɨmɨ bɨ babatịzị́nɨ́ wo kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ní, zɨ́a ndólo zée ꞌbe ꞌbɨ ené. Zɨ́ Lụ́dịya úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ mɨútúásá go komosé káa do ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go ní yá, ógụsé mu zɨ́se ndị́sịsé ꞌbe ꞌbɨ amá ona.” Ledre ga bɨ uku yée ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi dozé zɨ́ze ndéré ndị́sịzé zɨ́a ꞌbe.
ACT 16:16 Kadra kị́éꞌdo, sɨmɨ bɨ azé mɨndéréze do bi bɨ ndịsịnɨ́ íni ini doa zɨ́ Lomo ní, zɨ́ze ndíkíze kɨ́ owụ́kára nɨ kóo owụ́kụlụ́ kɨ́ bɨcayi lomo sɨmɨné bɨ ndịsị óto wo zɨ́a ndị́sịné úkuógụ ledre bɨ gú karanée nɨ méngị roné ní. ꞌDiꞌbiogụ tụ́ꞌdụ́ késị́ zɨ́ mongụ́ ꞌyị ené gɨ do ledre ga bɨ ndịsị úku ꞌdódo yée ní.
ACT 16:17 Zɨ́ owụ́kára née tónóne lódụ́ zée kɨ́ Páwulo e, zɨ́a ndị́sịné gbúrógbóne kɨ́dí, “Yaꞌdá ga ba ndịsịnɨ́ méngị moko ꞌbɨ mbigí Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Ndịsịnɨ́ úku ꞌdódo zɨ́se née mɨsiꞌdi bɨ ásé ómo doa ní.”
ACT 16:18 Zɨ́a ndị́sịné fú lá úku ledre née kenée kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e. Odụ a, zɨ́ Páwulo ꞌdóꞌdóne gɨ zɨ́ ledre née, zɨ́a óyó roné úku ledre zɨ́ bɨcayi lomo bɨ sɨmɨ owụ́kára née kɨ́dí, “Kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ, ídí mu ólụ́ógụ gɨ sɨmɨa ꞌdáꞌba.” Zɨ́ bɨcayi lomo bɨ kóo sɨmɨ owụ́kára née ní geré ólụ́ógụné ꞌdáꞌba.
ACT 16:19 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ owụ́kára née owonɨ́ yaá mɨsiꞌdi ꞌbɨ ówo késị́ eyé sinyí go ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo e kɨ́ Síla lála yée ndéré kɨ́ye kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị e do bi bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ kótrụ royé doa ní.
ACT 16:20 Zɨ́ye ógụyé kɨ́ye kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre e ní. Zɨ́ye úku ledre gɨ royé kɨ́dí, “Yaꞌdá ga ba nɨyí Yụ́da e, nɨyí go ndị́sị óto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye méngị bɨsinyí ledre zɨ́ze sɨmɨ mongụ́ gara ona.
ACT 16:21 Ndị́sịnɨ́ ꞌdódo ondụ́ kɨ́ lorụ bɨ nderé ené kɨ́ lorụ ezé ꞌbɨ Róma wá ní gɨ ro zɨ́ze ṇgúṇgu a zɨ́ze ndị́sịzé lódụ́ a.”
ACT 16:22 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ólụ́ye sɨmɨ ledre née ị́cị́ okó ro Páwulo e kɨ́ Síla. Nda née ní, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre ga bɨ ore ní úku ledre do lófo bongó gɨ ro Páwulo e kɨ́ Síla do ócó yée.
ACT 16:23 Gɨ do kacɨ́ mongụ́ ócó bɨ ocó sinyinɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla kɨ́e ní, do ónzó yée kpá drú sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ore ní kɨ́dí, idí ꞌdụ́tụ mbotụ kacɨ́ye bɨlámáne.
ACT 16:24 Sɨmɨ bɨ ukunɨ́ ledre zɨ́a kenée ní, zɨ́ ꞌyị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị née ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị do ódóngéṛị sịndị́ye ro ngbuṛu kágá bɨ ṛịị́ yana ꞌdị́cị́ íri ní.
ACT 16:25 Nda go gbóo kɨ́ yana ndụlụ, sɨmɨ bɨ Páwulo e kɨ́ Síla nɨyí ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ndị́sị kófó ịrịa ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo mɨꞌdíꞌbiyé sɨmɨ sị́gịnị ore ní ndị́sịyé índi mbílíyé zɨ́ye.
ACT 16:26 ꞌDiya káa ní, zɨ́ mongụ́ bɨsinyí kịꞌdị káṇgá kị́zị ꞌdị́cị́ sị́gịnị kú gɨ sɨmɨ káṇgá. Geré zɨ́ mbotụ e líkpíye mbá, zɨ́ káꞌdá késị́ ga bɨ odóngeṛịnɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨꞌdíꞌbiyé sɨmɨ sị́gịnị ore ní ꞌdécịyé mbá.
ACT 16:27 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ní úrúne gɨ sɨmɨ ꞌbí. Sɨmɨ bɨ lurúndiki mbotụ sị́gịnị nɨyí go mbá fúó ní, zɨ́a lálaógụ mongụ́ maku ené áyí ne go gɨ ro úfu roné kɨ́e gɨ zɨ́a somụ́ ꞌbɨ ené ya ꞌyị ga bɨ sɨmɨ sị́gịnị ore ní ngasá okponɨ́ yị́ eyé go.
ACT 16:28 Tɨ́ lá zɨ́ Páwulo gbúrógbóne zɨ́a kɨ́dí, “Ndá úfu royị́ wá. Azé yị́ ezé za mbá bo.”
ACT 16:29 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ní ndólo ꞌyị kɨ́ phoꞌdụ, zɨ́a gbúgbu ólụ́ne ꞌdị́cị́ do útúne kóꞌdụ́ Páwulo e kɨ́ Síla ndị́sị lángbané.
ACT 16:30 Nda née ní, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Páwulo e kɨ́ Síla sága do ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị e, mááyí méngị káa be ꞌdi zɨ́ma ómomá?”
ACT 16:31 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ídí ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ zɨ́yị ómoyị́, yị́ị kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyị́ e mbá.”
ACT 16:32 Nda née ní zɨ́ye úku kúrú Ngére Yésụ zɨ́a kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ní mbá.
ACT 16:33 Kpá tɨ́ geré kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ní ꞌdíꞌbi yée ndéré ráya komo uṇgúye. Gɨ ore, zɨ́ye bábátị́zị́ wo kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá.
ACT 16:34 Nda née ní zɨ́a ꞌdíꞌbi Páwulo e kɨ́ Síla ndéré kɨ́ye gị ꞌbe ꞌbɨ ené do íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ye ánu a. Zɨ́ oꞌdo née kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené ídíye mbá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní.
ACT 16:35 Sɨmɨ bi mɨárá a née ní, zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre e ní, kása mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ bolị́sị e zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị ní kɨ́dí, “Ótoómo yaꞌdá ga gére née mu zɨ́ye ndéréye.”
ACT 16:36 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ sị́gịnị née úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre e ní ukunɨ́ go kɨ́dí sée kɨ́ Síla máídí mu íꞌdí sị́lị́ma gɨ rosé. Cakaba ní, útúásásé go ndéré esé. Ndérésé mu, Lomo idí kɨ́se.”
ACT 16:37 Tɨ́ lá zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ bolị́sị ga gére née kɨ́dí, “Ocónɨ́ zée dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ꞌdáꞌdá zɨ́ye ꞌdécị ngbangazé, tɨ́ bɨ azé ꞌyị ꞌbɨ Róma e ní. Gɨ ore zɨ́ye kpá ónzó zée sɨmɨ sị́gịnị. Bɨ ba ní, ilinɨ́ go íꞌdí sị́lị́ye gɨ rozé lá wayí kenée. Ɨ́ꞌɨ, Mɨngburoko ꞌyị ga gére née idínɨ́ ógụ ꞌbúó ye íꞌdí sị́lị́ye gɨ rozé.”
ACT 16:38 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ bolị́sị ga gére née ꞌdíꞌbi ledre née ndéré kɨ́e zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúrú bi sɨmɨ ledre e ní. Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ya, Páwulo e kɨ́ Síla nɨyí ꞌyị ꞌbɨ Róma e ní, zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨyé.
ACT 16:39 Nda gɨ ore zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye ndéndị́ royé zɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla, do ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ sị́gịnị. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla kɨ́dí idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ gara gɨ ore ꞌdáꞌba.
ACT 16:40 Gɨ do kacɨ́ bɨ Páwulo e kɨ́ Síla olụ́ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́ye ndéréye ꞌbe ꞌbɨ Lụ́dịya kɨ́ꞌdí bɨ ndikínɨ́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní. Zɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla sáká yée kɨ́ ódro bɨ nɨ sáká yée ní. Zɨ́ Páwulo e ị́nyịyé ndéréókpóye.
ACT 17:1 Sɨmɨ bɨ Páwulo e kɨ́ Síla nderénɨ́ kóo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ gara ga bɨ Amufị́polisi kɨ́ Apoloníya ní, zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Tasalonị́ka ní kɨ́ꞌdí bi bɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e nɨ doa ní.
ACT 17:2 Káa zɨ́ bɨ lengbe ní, zɨ́ Páwulo ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro, sɨmɨ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro e ota zɨ́a ndị́sịné ódroné kɨ́ ꞌyị e do ledre ga bɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
ACT 17:3 Zɨ́a ndị́sịné úku yéme ledre gɨ roa zɨ́ye kɨ́ ꞌdódo a kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ aka ꞌdóꞌdó zɨ́a úyuné ꞌbúó kí, zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu. Zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Yésụ bɨ mándị́sị úku ledre a zɨ́se ba ní, nɨ ne Kɨ́résịto maꞌdáa.”
ACT 17:4 Zɨ́ ledre née ꞌdíꞌbi do ngíti géyị Yụ́da e zɨ́ye útúye do kacɨ́ Páwulo e kɨ́ Síla. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ kará ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo bɨ nɨyí Gịrị́gị e ní útúye do kacɨ́ye kpá kenée.
ACT 17:5 Tɨ́ lá Yụ́da e otonɨ́ kóo ledre sɨmɨyé ro Páwulo. Zɨ́ye yóko ꞌyị ga bɨ moko ndaá royé wá ní gɨ sɨmɨ sụ́ụ ore, zɨ́ye ị́nyịyé ndéréye mutruu kɨ́ gbúrógbóye sɨmɨ gara ore zaá gị ꞌbe ꞌbɨ oꞌdo bɨ kɨ́ ịrịné Yásona kɨ́ gámásóꞌdo Páwulo e kɨ́ Síla gɨ ro ꞌdíꞌbi yée ndéré kɨ́ye do bi bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yokonɨ́ royé doa ní.
ACT 17:6 Tɨ́ lá nɨyí ógụ íri ní, owonɨ́ eyé yée wá. Zɨ́ye útúye ro Yásona e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ kóo ore ní óṿo yée ndéré kɨ́ye kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ye ndị́sịyé gbúrógbóye kɨ́dí, “Yaꞌdá ga ba sinyi onzónɨ́ do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e go do tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị bi e. Cakaba ní, ogụnɨ́ kɨ́ ledre née go zɨ́ze gara ona.
ACT 17:7 Bɨ ba ní, Yásona ꞌdiꞌbioto yée go káa do ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ ené. Ndịsịnɨ́ ꞌdéwe lorụ ꞌbɨ mongụ́ ngére Káyísara kɨ́dí ngíti Mongụ́ ngére nɨ bo kɨ́ ịrịné Yésụ.”
ACT 17:8 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́a útúne sɨmɨ ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ore ní ꞌduo káa zɨ́ phoꞌdụ ní.
ACT 17:9 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née óto Yásona kɨ́ ngíti géyị lafúne ga gére née íꞌbí késị́ gɨ ro do íꞌdí sị́lị́ye gɨ royé zɨ́ye ndéréye.
ACT 17:10 Geré kɨ́ ndụlụ a née ní, zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ꞌdị́yịóto ókpó Páwulo e kɨ́ Síla gɨ ore ꞌdáꞌba sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Beréya ní. Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ íri ní, zɨ́ye ndéréye sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e.
ACT 17:11 ꞌYị ꞌbɨ Beréya nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ kɨ́ mɨngburoko sɨmɨ doyé rómo do ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Tasalonị́ka ní. Zɨ́ye ndị́sịyé índi mbílíye kɨ́ ꞌbúne ro ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a gɨ ro Yésụ ní. Zɨ́ye ndị́sịyé kpá ólo kúrú Lomo kacɨ́ kadra mbá gɨ ro ówo a togụ́ ledre bɨ Páwulo ndịsị úku a ba nɨ maꞌdíi yá.
ACT 17:12 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ Yụ́da e ṇgúṇgu ledre Yésụ nda kpá kɨ́ mɨngburoko kará Gịrị́gị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị yaꞌdá ga bɨ Gịrị́gị e ní.
ACT 17:13 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Tasalonị́ka uwúnɨ́ ya Páwulo nɨ go kpá úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Beréya ní, zɨ́ye kpá ị́nyịyé ndéréye íri úku ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌde tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ésị́ne ro Páwulo.
ACT 17:14 Geré née ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní kásaókpó Páwulo kóꞌdụ́ mɨkavu, tɨ́ lá Síla e kɨ́ Timatíyo idíakánɨ́ ye sɨmɨ Beréya ore ye.
ACT 17:15 ꞌYị ga bɨ kóo ꞌdịyịotonɨ́ Páwulo ní, ꞌdịyịotonɨ́ wo gị sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Átani ní, zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé kɨ́ sanda zɨ́ Síla e kɨ́ Timatíyo gɨ ro zɨ́ye lódụ́ Páwulo íri ꞌdiya.
ACT 17:16 Sɨmɨ bɨ kóo Páwulo nɨ ndị́sị sóngó Síla e kɨ́ Timatíyo sɨmɨ Átani ní, zɨ́a ídíne kɨ́ mongụ́ lerị́ do mɨmbéꞌdené kɨ́ lúrú lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní do bi e sɨmɨ mongụ́ gara ore za mbá.
ACT 17:17 Née ní, zɨ́a ị́nyịné ndéréne sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ódroné kɨ́ Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo ní, kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨ ówo yée sɨmɨ sụ́ụ ní kacɨ́ kadra mbá.
ACT 17:18 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée Epịkụrị́ya e kɨ́ Sotéke ní tónóye ítí kangú kɨ́ Páwulo. Zɨ́ ngíti géyị ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Wo bɨ owo kacɨ́ ledre kpá wá ba, ili úku ꞌbɨ ené ba kpá yaá ꞌdi?” Zɨ́ ngíti géyị úkulúgu ledre kɨ́dí, “Káa zɨ́ ndịsị úku ledre gɨ ro lomo ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e ní.” Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a Páwulo ndịsị ꞌdódo bɨlámá ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ mɨúrú a gɨ sɨmɨ umbu.
ACT 17:19 Gɨ ore, zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo ógụyé kɨ́e do bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Arupágu kɨ́dí bɨ mɨngburoko ꞌyị lúrú bi kacɨ́ gara ndịsịnɨ́ kótrụ royé doa ní. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí, “Ilizé ówo a gɨ zɨ́yị, mɨkánda ledre bɨ ndị́sị ꞌdódo a ba nɨ gɨ ro ambi?
ACT 17:20 Ngíti géyị ledre ga bɨ ndịsịzé úwú yée ní utúasánɨ́ eyé gu mbílíze wá. Ilizé gɨ ro zɨ́ze úwú yéme ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ a ní.”
ACT 17:21 Gɨ zɨ́a, ꞌyị ꞌbɨ Átani e kɨ́ ṇgu ga bɨ ogụnɨ́ ndị́sị ona sinyi onzonɨ́ sịndị́ kadra eyé go gbékpị́ne ndị́sị úwú mɨkánda ledre kɨ́ ódro gɨ ro mɨkánda ledre máa née.
ACT 17:22 Zɨ́ Páwulo ị́nyịógụné ꞌdága do bi kótrụro ore do úku ledre kɨ́dí, “Sée ꞌyị ꞌbɨ Átani e, máówo go kɨ́dí sɨmɨ ledre e mbá, ledre ꞌbɨ Lomo nɨ sɨmɨsé kɨ́ngaya.
ACT 17:23 Káa zɨ́ bɨ mándị́sị gámá sɨmɨ gara ona kɨ́ lúrú éyị́ ga bɨ ndị́sịsé óto úndruyé ní, zɨ́ma lúrúndíki mbayi kɨ́ mɨéké ledre roné kɨ́dí, ‘ZƗ́ LOMO BƗ OWOZÉ WO WÁ NÍ.’ Éyị́ bɨ ndị́sịsé óto úndrua abú bɨ ówosé wo wá ní, cakaba, mándị́sị ꞌdódo ba ledre gɨ roa zɨ́se.
ACT 17:24 “Lomo nɨ ꞌyị bɨ otoogụ do sogo káṇgá kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ba mbá ne ní. Nɨ ne Ngére ꞌbɨ do sogo káṇgá kɨ́ ere. Ndịsị ené sɨmɨ ꞌdị́cị́ ga bɨ ꞌyịmaꞌdí e ụbụ́nɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ye ní wá.
ACT 17:25 Ili ené kpá éyị́ ga bɨ azé íꞌbí a zɨ́a sɨmɨ bɨ azé ndị́sị méngị moko ené ní wá. Gɨ zɨ́a bɨ nɨ ne ꞌyị íꞌbí trịdrị kɨ́ ꞌdówụ́ nda kɨ́ éyị́ e mbá zɨ́ ꞌyị e ní.
ACT 17:26 Lomo otoogụ kóo ꞌyịmaꞌdí dụụ́ kị́éꞌdo, gɨ sɨmɨa zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e ógụyé do sogo káṇgá ba mbá. Zɨ́a kpá yéme ledre gɨ ro bi bɨ sị́ do ꞌyị ga gére née nɨyí ndị́sị doa kɨ́ sịndị́ kadra bɨ nɨ útúásá zɨ́ye sɨmɨ bi máa née ní ní.
ACT 17:27 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị e gámásóꞌdo née. Ngíti géyị yá zɨ́ye ógụyé zɨ́ne gɨ ro zɨ́ye ówo née, abú ndaá gɨ rozé gbála wá.
ACT 17:28 Yị́ ené gɨ zɨ́ ówo ledre ené kɨ́ ze, zɨ́ze ídíze trịdrị kɨ́ ndị́sị gámáze kɨ́ méngị ledre ga bɨ ndịsịzé méngị yée ba, káa zɨ́ bɨ kóo ngíti mongụ́ ꞌyị éké ledre esé uku kɨ́dí, ‘Azé owụ́ ꞌbɨ Lomo ní.’
ACT 17:29 “Gɨ zɨ́a bɨ azé go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndazé sómụ́ a bɨ kɨ́dí Lomo nɨ éyị́ bɨ káa zɨ́ lị́lị éyị́ bɨ ꞌyị e yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu, togụ́ késị́, togụ́ mbú gɨ sɨmɨ tutú kɨ́ ówo ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní wá.
ACT 17:30 ꞌDesị́ ga kóo ní, Lomo ndịsị lúrú cáyi ledre née gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị e owonɨ́ aka wo wá ní, tɨ́ lá bɨ nda ba ní, Lomo ndịsị go íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị e do bi e mbá kɨ́dí ꞌyị e idínɨ́ óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé.
ACT 17:31 Otoyeme sịndị́ kadra bɨ née nɨ ógụ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e sɨmɨ a do bɨlámá mɨsiꞌdiné do sogo káṇgá mbá kpịnị kacɨ́ mɨméngị ledre eyé ní go kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ꞌyị ené bɨ gelé wo ní. ꞌDodo ledre née go zɨ́ ꞌyị e maꞌdíi kɨ́ mɨúru a bɨ uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní.”
ACT 17:32 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre gɨ ro ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kúkugú fóló Páwulo kɨ́e. Tɨ́ lá zɨ́ ngíti géyị úku ledre kɨ́dí, “Ilizé aka úwú ándá ledre bɨ úku née.”
ACT 17:33 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ ukunɨ́ kenée ní, zɨ́ Páwulo ndéréókpó ené gɨ do bi kótrụro gɨ ore ꞌdáꞌba.
ACT 17:34 Gɨ ore née ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e útúye kpa do kacɨ́ Páwulo zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ. Dongará ꞌyị máa ga gére née kóo ngíti oꞌdo bɨ ndịsị ógụ gbụụ́ do bi kótrụro ore kɨ́ ịrịné Diyonósisi kpá kɨ́ ngíti kára kɨ́ ịrịné Damaríya nda kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e.
ACT 18:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Páwulo ị́nyịné gɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Átani ní ndéréne sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Korị́ndo ní.
ACT 18:2 Zɨ́a ógụndíki ngíti Yụ́da bɨ ogụ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Ponɨ́tiyo ịrịa Akúwíla. Ogụnɨ́ kɨ́ meꞌbené Purisíla gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ kɨ́ ịrịné Ítali ní, kacɨ́ye luꞌbú aka wá, gɨ zɨ́a Káyísara Kɨládiyo mongụ́ ngére ꞌbɨ Róma ꞌdiꞌbiogụ lorụ kɨ́dí Yụ́da e idínɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Róma mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ Páwulo ndéréne lúrú yée.
ACT 18:3 Nda gɨ zɨ́a bɨ Páwulo nɨ kpá ꞌyị yéme kụ́tụ́ káa zɨ́ ye ní, zɨ́a ndị́sịné zɨ́ye ndị́sị méngị moko eyé kéye ndro.
ACT 18:4 Kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro mbá, zɨ́ Páwulo ndị́sị ndéréne ódroné sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e, gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ née nɨ ꞌdíꞌbi do Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị e kɨ́e ní.
ACT 18:5 Sɨmɨ bɨ Síla e kɨ́ Timatíyo ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní, zɨ́ Páwulo íꞌbí roné mbá ndị́sị ꞌdódo ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ ndị́sị úku ꞌdódo a zɨ́ Yụ́da e kɨ́dí Yésụ nɨ Kɨ́résịto.
ACT 18:6 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e falanɨ́ Páwulo kɨ́ ndị́sị úku sínyi ledre gɨ roa ní, zɨ́a ụ́ꞌbụ́ ꞌbụrụ gɨ ro bongó ené kɨ́ sɨmɨ késị́ zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sámasé idí ndáꞌba dosé kɨ́ rosé. Ledre amá ndaá lolụ sɨmɨ a wá. Gɨ ona ndéréne ꞌdáꞌdá mááyí go ndéré amá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.”
ACT 18:7 Gɨ ore zɨ́a ólụ́ógụné ótoómo yée sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ore, zɨ́a ndéréne ndị́sịné ꞌbe ꞌbɨ Titíyo Zụ́sụto bɨ ngárá ndaá Yụ́da wá ní, nɨ ꞌyị óto úndru Lomo. ꞌBe ꞌbɨ ené nɨ gbóo cigí ꞌDị́cị́ Kótrụro ore.
ACT 18:8 Zɨ́ Kɨrísipo manda ꞌbɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ Korị́ndo ga bɨ uwúnɨ́ ledre née ní kpá ṇgúṇgu ledre Yésụ do ị́nyịyé bábátị́zị́ yée.
ACT 18:9 Sɨmɨ ndụlụ kị́éꞌdo, zɨ́ Ngére Yésụ ódroné zɨ́ Páwulo sɨmɨ ꞌduru kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá. Ídí kpá fú ódro zɨ́ ꞌyị e gɨ romá, ndá mụ́kụ́ wá.
ACT 18:10 Mááyí sáká yị́ị, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo káa bɨ nɨ útúásá méngị bɨsinyí ledre kɨ́yị ona ní ndaá ꞌbɨ ené wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị amá e nɨyí bo sɨmɨ mongụ́ gara ba ona.”
ACT 18:11 Nda gɨ ore zɨ́ Páwulo ndị́sịné ore kɨ́ sɨmɨbi kị́éꞌdo kɨ́ yanané, ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e.
ACT 18:12 Sɨmɨ bɨ otonɨ́ Galíyo káa do gávana ꞌbɨ káṇgá bɨ Ákaya ní, zɨ́ Yụ́da ga bɨ íri ní kótrụ royé ꞌdíꞌbi Páwulo do ndéré kɨ́e do ngbanga.
ACT 18:13 Zɨ́ye úkuóto ledre ro Páwulo kɨ́dí, “Oꞌdo ba ndịsị ṛáṛanga zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí née ndịsị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a ꞌdíꞌbióto yée do mɨsiꞌdi ꞌbɨ óto úndru Lomo bɨ kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ ꞌbɨ lorụ ní.”
ACT 18:14 Sɨmɨ bɨ Páwulo ayí aka lá gɨ ro sị́kpị tarané gɨ ro ódro ní, zɨ́ Galíyo úku ledre zɨ́ Yụ́da ga gére née kɨ́dí, “Togụ́ oꞌdo ba luyú gáa lá owụ́ ledre cúkuꞌdée, togụ́ mbú mongụ́ bɨsinyí ledre yá, nɨ gáa ídí mɨútúásáne zɨ́ma índi mbílíma úwú ledre esé.
ACT 18:15 Bɨ togụ́ yị́ ené tɨ́ lá ledre bɨ kálasé tarasé gɨ ro ledre ꞌbɨ ódro kɨ́ ledre ꞌbɨ ịrị e nda kɨ́ ledre lorụ esé ní, ásé yéme ledre esé ga gére née se. Mándá ꞌyị ꞌdécị ngbanga ledre ga bɨ kenée née wá.”
ACT 18:16 Nda née ní, zɨ́a lágaóyó yée gɨ do ngbanga gɨ ore ꞌdáꞌba.
ACT 18:17 Née ní, zɨ́ye óyólóꞌbó royé ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Soseténe bɨ nɨ manda ꞌDị́cị́ Kótrụro ꞌbɨ Yụ́da e ní, ócó a tɨ́ do ngbanga ore. Tɨ́ bɨ mengịnɨ́ kenée ní, Galíyo somụ́ ené do ledre eyé née wá.
ACT 18:18 Páwulo ndịsị sɨmɨ Korị́ndo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e, zɨ́a ótoómo ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ndéréne yéme roné gɨ ro zɨ́ne ꞌdógụ bi ndéréne sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya ní. Purisíla e kɨ́ Akúwíla ꞌdịyịotonɨ́ kóo wo ye. ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ye kɨ́ ꞌdógụ bi, zɨ́ Páwulo ndéréne ólo doné sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Kenekaríya ní gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo mocụ́ wo zɨ́ Lomo ní.
ACT 18:19 Zɨ́ye ndéréógụyé sɨmɨ gara bɨ Éfeso ní, kɨ́ꞌdí bɨ Páwulo otoomo Purisíla e kɨ́ Akúwíla ní. Zɨ́a ndéréne ódroné kɨ́ Yụ́da e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro.
ACT 18:20 Sɨmɨ bɨ ụcụomonɨ́ wo kɨ́dí yée idínɨ́ aka ndị́sị kéye ore kɨ́ ngbángbá sịndị́ kadra ní, zɨ́ Páwulo ási ené.
ACT 18:21 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ ịnyị go gɨ ro ndéré ní, zɨ́a mocụ́ éyị́ kɨ́dí, “Togụ́ Lomo ṇguṇgu go, mááyí gɨrí ndáꞌbaógụ.” Nda née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdógụ bi gɨ sɨmɨ Éfeso ndéréókpóne.
ACT 18:22 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụogụnɨ́ bi sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní, zɨ́a ndéréne íꞌbí mandá zɨ́ ꞌyị ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní. Nda gɨ ore zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ gara bɨ Ánatiyoko sɨmɨ Sụ́rịya ní.
ACT 18:23 Gɨ do kacɨ́ ndị́sị bɨ ndịsị sɨmɨ Ánatiyoko ní, zɨ́ Páwulo ị́nyịné gɨ ore ndéré kɨ́ gámáne kacɨ́ bi ga bɨ kóo gámá go doyé sɨmɨ káṇgá ga bɨ Galatíya kɨ́ Pharagáyi ní mbá, kɨ́ úku ledre bɨ nɨ óto ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé ní.
ACT 18:24 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, Yụ́da nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Apólo, aránɨ́ wo sɨmɨ gara bɨ Alakɨzandarị́ya ogụ gɨ sɨmɨ Éfeso. Nɨ ꞌyị bɨ olo ledre go kɨ́ngaya, owoyeme ledre gɨ ro mɨéké kúrú Lomo go bú ní.
ACT 18:25 ꞌDodonɨ́ kóo mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Yésụ go zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo maꞌdíi ledre gɨ ro Yésụ kɨ́ mongụ́ rokinyi do mɨmbéꞌdené do bɨlámá mɨsiꞌdiné, abú owo dụụ́ ledre gɨ ro babatị́za ꞌbɨ Yiwáni.
ACT 18:26 Zɨ́a tónóne ódroné oꞌbụóbụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro. Sɨmɨ bɨ Purisíla e kɨ́ Akúwíla uwúnɨ́ ledre bɨ ndịsị ꞌdódo a ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ eyé, do úku yéme ledre gɨ ro mɨsiꞌdi ꞌbɨ Yésụ zɨ́ Apólo.
ACT 18:27 Sɨmɨ bɨ Apólo yéme ledre gɨ ro zɨ́ne ndéréne sɨmɨ Ákaya ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Éfeso ore ní sáká wo éké wáraga zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ Ákaya ní kɨ́dí idínɨ́ ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ. Sɨmɨ bɨ ogụ íri ní, nɨ kóo mongụ́ sáká éyị́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ sáká éyị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ní.
ACT 18:28 Gɨ zɨ́ ódro bɨ tara Apólo kɨ́ rokoꞌbụné ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ledre gɨ tara Yụ́da e dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, kɨ́ ledre bɨ gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní, bɨ ꞌdódo kɨ́dí maꞌdíi, Yésụ nɨ Kɨ́résịto ní.
ACT 19:1 Sɨmɨ bɨ Apólo nɨ sɨmɨ gara bɨ Korị́ndo ní, zɨ́ Páwulo ꞌdécị bi kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ gɨ yana ní ndéréógụné sɨmɨ Éfeso. Zɨ́a ógụndíki ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní íri,
ACT 19:2 do ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Ndíkisé ꞌDówụ́ Lomo go sɨmɨ bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Yésụ ní?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, uwúzé gbawá ledre kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo nɨ bo.”
ACT 19:3 Gɨ ore, zɨ́ Páwulo ndúꞌyú yée kɨ́dí, “Bɨ kenée ní babatịzị́nɨ́ sée kɨ́ babatị́za máa wo be ꞌdi?” Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Babatị́za ꞌbɨ Yiwáni.”
ACT 19:4 Zɨ́ Páwulo úku ledre kɨ́dí, “Babatị́za ꞌbɨ Yiwáni nɨ kóo babatị́za bɨ zɨ́ ꞌyị e oyóloꞌbó sómụ́ ledre eyé ní. Uku kóo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, idínɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌyị bɨ nɨ ógụ gɨ do kacɨ́ne ní, ꞌyị maꞌdáa nɨ Yésụ.”
ACT 19:5 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, do bábátị́zị́ yée kɨ́ ịrị Ngére Yésụ.
ACT 19:6 Nda sɨmɨ bɨ Páwulo óto sị́lị́ne doyé ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné sɨmɨyé, do íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye ndị́sị ódroyé sɨmɨ ṛị́kị́ tara e kpá kɨ́ úku ꞌdódo ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo zɨ́ye ní.
ACT 19:7 Nɨyí kóo mbá ꞌyị e káa zɨ́ sokó doa gbre (12) ní.
ACT 19:8 Zɨ́ Páwulo ndị́sị ndéréne ódroné oꞌbụóbụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro sɨmɨ éfé bɨ kóo ota (3) née mbá. Zɨ́a ndị́sịné úku ledre bɨ nɨ ꞌdíꞌbi doyé gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní.
ACT 19:9 Tɨ́ lá ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráye doyé orụ yị́ ené mɨórụ ṇguṇgunɨ́ eyé ledre Yésụ wá. Tɨ́ dongará ꞌyị e ore zɨ́ye ndị́sịyé úku sínyi ledre gɨ ro mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Yésụ. Gɨ ore, zɨ́ Páwulo ótoómo yée zɨ́a lá ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní zɨ́ye ndị́sị ódroyé do ledre e kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ye sɨmɨ mongụ́ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Tarána.
ACT 19:10 Ledre máa née mengị kóo kenée kɨ́ sɨmɨbi gbre gɨ ro zɨ́ Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní úwú ledre gɨ ro Ngére Yésụ.
ACT 19:11 Zɨ́ Lomo ndị́sị méngị mɨngburoko bɨkuꞌdú ledre e kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Páwulo.
ACT 19:12 Gba mandị́lị kɨ́ bongó bɨ Páwulo esị roné togụ́ ꞌdiꞌbinɨ́ ndéré kɨ́e zɨ́ ꞌyị ndíyá e yá, zɨ́ ndíyá eyé ndị́sị ụ́kụ́ne gɨ royé kpá zɨ́ bɨcayi lomo e ndị́sị ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨyé.
ACT 19:13 Ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ndị́sịnɨ́ gámá kɨ́ lágaóyó bɨcayi lomo e gɨ sɨmɨ ꞌyị e ní, ayínɨ́ kóo gɨ ro ꞌdíꞌbi ịrị Ngére Yésụ ndị́sịyé lágaóyó bɨcayi lomo e kɨ́e. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ bɨcayi lomo e kɨ́dí, “Máúku zɨ́se, ídísé ólụ́ógụ ꞌdáꞌba kɨ́ ịrị Yésụ bɨ Páwulo ndịsị ꞌdódo ledre gɨ roa ní.”
ACT 19:14 Wotị́ Sekéva bɨ manda ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ kóo ịnyị doa gbre ní ndịsịnɨ́ kóo méngị ledre née ye.
ACT 19:15 Kadra kị́éꞌdo zɨ́ bɨcayi lomo úkulúgu ledre zɨ́ye ya, “Máówo Yésụ bú, máówo kpá ledre gɨ ro Páwulo bú, ásé ꞌbɨ esé náambi?”
ACT 19:16 Nda née ní, zɨ́ oꞌdo bɨ kɨ́ bɨcayi lomo e sɨmɨné ba útúꞌdíꞌbi yée tónóne ócó yée zɨ́ rokoꞌbụ a rómoné gɨ do ꞌbɨ eyé mbá. Zɨ́ye ụ́dụyé ngásáye gɨ ꞌbe ꞌbɨ ené, kɨ́ uṇgú royé, bongó e mbá mɨlófoné.
ACT 19:17 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị ga bɨ sɨmɨ Éfeso ore uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨyé, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru Ngére Yésụ.
ACT 19:18 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní ógụyé úkuógụ bɨsinyí ledre eyé fúó dongará ꞌyị e.
ACT 19:19 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ꞌbɨ eyé ꞌyị kágá e ní ógụyé kɨ́ kágá eyé e do óngbóóyó yée mbá ꞌdáꞌba do komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ olonɨ́ késị́ kágá ga bɨ ongbónɨ́ yée née mbá ní, késị́ a nɨ kóo mongụ́ne kɨ́ngaya.
ACT 19:20 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ngbóróne, zɨ́a báyiné kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya.
ACT 19:21 Gɨ do kacɨ́ ledre ga bɨ mengịnɨ́ royé née mbá ní, zɨ́ Páwulo yéme ledre gɨ ro ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma kpụrụ́ gɨ sɨmɨ káṇgá ga bɨ Mekedonị́ya kɨ́ Ákaya ní. Zɨ́a úku ledre yaá, “Gɨ do kacɨ́ máógụmá íri, Mááyí kpá ndéré sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní.”
ACT 19:22 Gɨ ore, zɨ́a kása Timatíyo e gbre kɨ́ Erésito gɨ dongará ꞌyị ené ga bɨ ndịsịnɨ́ sáká wo ní ꞌdáꞌdá sɨmɨ Mekedonị́ya íri, sɨmɨ bɨ ndịsị kɨ́ owụ́ sị́lị́ ngbara sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní.
ACT 19:23 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mongụ́ ꞌdoꞌdó ídíne kɨ́ngaya ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ ní.
ACT 19:24 Ngíti ꞌyị ꞌboro nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Dometị́rịyo nɨ ꞌyị yéme lị́lị ꞌdị́cị́ ꞌbɨ kára lomo bɨ kɨ́ ịrịné Aratémisi ní gɨ sɨmɨ késị́. Moko née ndịsị kóo ꞌdiꞌbiogụ késị́, zɨ́ ꞌyị ụ́cụ ga kɨ́ngaya.
ACT 19:25 Zɨ́ Dometị́rịyo ndóloyóko lafúne e mbá kɨ́ ngíti géyị lafúye ga bɨ ndịsịnɨ́ kpá ụ́cụ éyị́ káa zɨ́ ꞌbɨ eyé ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Yaꞌdá e, ówosé bú kɨ́dí ndịsịzé ówo tụ́ꞌdụ́ késị́ gɨ do moko bɨ ndịsịzé méngị a ba.
ACT 19:26 Cakaba ní, ledre bɨ ꞌyị bɨ Páwulo ba ndịsị méngị a ní, lúrúsé go cụ́ kɨ́ komosé, úwúsé kpá go cụ́ kɨ́ mbílíse. ꞌDiꞌbi do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ Éfeso ona kɨ́ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní go mbá kɨ́ ledre bɨ yaá lomo ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye ní, ndanɨ́ eyé lomo e wá.
ACT 19:27 Bɨsinyí a, moko ezé bɨ ndịsịzé méngị a ba ní ịrịa nɨ go ógụ sínyí. Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, tɨ́ lá moko utúasá lolụ kpá ídí sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ lomo bɨ Aratémisi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ óto úndrua sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya kɨ́ do sogo káṇgá mbá ní wá. Úndru née utúasá lolụ ídí zɨ́a wá.”
ACT 19:28 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née kenée ní, zɨ́a ónzó komoyé ꞌduo ṛifu. Zɨ́ye tónóye gbúrógbóye, “Mongụ́ úndru idí ídí zɨ́ Aratémisi bɨ ꞌbɨ lomo ꞌbɨ Éfeso e ní.”
ACT 19:29 Kpá lá ꞌdiya née ní, zɨ́ ledre née báyiné sɨmɨ gara ore mbá. Zɨ́ ꞌyị e yóko royé tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ ndị́sị méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ wá ní kɨ́ gbúrógbóye. Zɨ́ye útúꞌdíꞌbi Gáyosi e kɨ́ Arisitáka ꞌyị ꞌbɨ Mekedonị́ya bɨ ndịsịnɨ́ gámá kɨ́ Páwulo e ní do ngásá kɨ́ye do mongụ́ bi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ yóko royé doa ní.
ACT 19:30 Páwulo ili kóo go gɨ ro zɨ́ne ndéréne zɨ́ye dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née íri, tɨ́ lá ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ otoomonɨ́ sị́lị́ye gɨ roa zɨ́a ndéréne wá.
ACT 19:31 Gba ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ore ní, zaá ezegámá ga mbá, zɨ́ye kákasa zɨ́a kɨ́dí, ndá ndéré do mongụ́ bi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ yóko royé doa née íri wá.
ACT 19:32 Sɨmɨ bɨ kotrụnɨ́ royé nɨyí nda go lá gbúrógbó faa, yée ga bɨ nɨyí kɨ́ ꞌbɨ eyé, ngíti géyị nɨyí kɨ́ ꞌbɨ eyé gɨ ꞌdí keṛị́ gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e owonɨ́ eyé sị́ ledre bɨ kotrụnɨ́ royé gɨ roa ní wá.
ACT 19:33 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e úku ledre kɨ́dí Alakɨzánde nɨ ne manda ꞌdáꞌdá, gɨ zɨ́a bɨ Yụ́da e ịtrị́nɨ́ wo ꞌdáꞌdá ní. Zɨ́ Alakɨzánde méngị kéyị kɨ́ sị́lị́ne zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye mụ́kụ́ye, gɨ ro zɨ́ne úku yéme ledre née zɨ́ye.
ACT 19:34 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ owonɨ́ ya Alakɨzánde nɨ Yụ́da ní, zɨ́ye gbúrógbóye kɨ́ kúrúye kị́éꞌdo kɨ́ sịndị́ kadra gbre, “Mongụ́ úndru idí ídí zɨ́ Aratémisi bɨ ꞌbɨ lomo ꞌbɨ Éfeso e ní.”
ACT 19:35 Odụ a, zɨ́ ꞌyị éké ledre ꞌbɨ mongụ́ ꞌyị bɨ sɨmɨ gara ore ní ógụné ụ́cụómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye ya, “Lafúma e ꞌyị ꞌbɨ Éfeso e. ꞌYị e mbá owonɨ́ bú kɨ́dí gara bɨ Éfeso ba nɨ bi bɨ ndịsịnɨ́ bándá ꞌdị́cị́ ꞌbɨ mongụ́ kára lomo Aratémisi doa kɨ́ lị́lịa bɨ utúogụ gɨ komo ere ní.
ACT 19:36 ꞌYị bɨ nɨ kála ledre ba ní ndaá. Bɨ kenée ní, ndécị́sé mu ndásé méngị bɨcayi ledre e wá.
ACT 19:37 ꞌDíꞌbiógụsé yaꞌdá ga ba go ngákáne, abú ngakanɨ́ eyé éyị́ gɨ sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ lomo ezé e wá, uku sinyinɨ́ kpá gbawá ledre gɨ ro kára lomo ezé.
ACT 19:38 Togụ́ Dometị́rịyo e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e nɨyí kɨ́ ledre kɨ́ ꞌyị yá, mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ezé e nɨyí bo kacɨ́ sị́lị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ní mbá, nɨyí ꞌdécị ngbanga née ye íri.
ACT 19:39 Tɨ́ lá togụ́ ledre nɨ bo, wo bɨ ílisé bɨ romo gɨ do wo máa ba ní, nɨyí ótoyéme a do bi kótrụro bɨ ꞌyị e ịnyịnɨ́ za mbá ówo ledre gɨ roa ní.
ACT 19:40 Gɨ do kacɨ́ ledre bɨ mengị roné karaba ba ní, ꞌyị e nɨyí úku a kɨ́dí ndịsịzé gbúrógbó bɨsinyí gbúrógbó sɨmɨ gara. Sɨmɨ ledre née ní, utúasázé úku maꞌdíi wá gɨ zɨ́a sị́ ledre bɨ zɨ́a ídíne káa ní ndaá ꞌbɨ ené wá.”
ACT 19:41 Gɨ do kacɨ́ bɨ uku ledre káa ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ kotrụnɨ́ royé ní zɨ́ye báyiyé.
ACT 20:1 Sɨmɨ bɨ mongụ́ gbúrógbó née ụkụ́ ní, zɨ́ Páwulo kákasa kacɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye bɨ nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé ní. Zɨ́a íꞌbí mandá zɨ́ye zɨ́a ndéréókpóne sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní.
ACT 20:2 Zɨ́a ndéréne gɨ do bi ga gére née mbá, ndị́sị sáká ꞌyị e kɨ́ ledre bɨ nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye ní, do ndéréókpóne sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya,
ACT 20:3 kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị íri kɨ́ éfé ota (3) ní. Ndịsị kóo ore kɨ́ yéme roné gɨ ro ꞌdógụ bi sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya ní. Sɨmɨ bɨ owo kɨ́dí Yụ́da e nɨyí go ndị́sị yéme bɨsinyí ledre gɨ ro méngị née kɨ́e ní, zɨ́a yéme sómụ́ ledre gɨ ro ndáꞌbalúgu roné kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Mekedonị́ya.
ACT 20:4 Zɨ́ Sopáta wotị́ Pịrị́sa bɨ gɨ sɨmɨ gara bɨ Beréya ní ndéréye kɨ́ Páwulo. Nɨyí kóo kɨ́ Arisitáka e kɨ́ Sékendụsụ nɨyí ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ gara bɨ Tasalonị́ka, Gáyo e kɨ́ Timatíyo gɨ sɨmɨ gara bɨ Dérebe, Takíka e kɨ́ Tarafímo nɨyí ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní.
ACT 20:5 Yaꞌdá ga gére nderénɨ́ ꞌbɨ eyé kóo sóngó zée sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Tóra ní.
ACT 20:6 Tɨ́ lá zɨ́ze ꞌdógụ ꞌbɨ ezé bi gɨ sɨmɨ gara bɨ Phị́lị́poyị gɨ do kacɨ́ Ayímbi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Ambata bɨ ꞌDeꞌdị́ ndaá ní. Zɨ́ze ndíki ze kéye sɨmɨ Tóra gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ịnyị. Zɨ́ze ndị́sịzé ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7).
ACT 20:7 Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro, zɨ́ze kótrụ rozé ndị́sịzé ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre umbu Ngére Yésụ. Zɨ́ Páwulo tónóne ódroné zɨ́ ꞌyị e, ódroné, ódroné zaá gị kɨ́ yana ndụlụ, gɨ zɨ́a kɨ́lóndó a née ili go gɨ ro ndéréókpó.
ACT 20:8 Tụ́ꞌdụ́ lámba e nɨyí kóo bo mɨndícíye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbóṛongónɨ́ gá do ezené kɨ́ꞌdí bɨ kotrụzé rozé ní.
ACT 20:9 Phɨṛangá nɨ kóo bo kɨ́ ịrịné Yụtị́ka nɨ kóo mɨndị́sịné do subáa kenée, sɨmɨ bɨ Páwulo nɨ nda go fú lá ódro ngbángbáne ní, zɨ́ Yụtị́ka tónóne ṛị́ꞌbị́ne, ṛị́ꞌbị́ne, odụ a ṛí ꞌbí ꞌdiꞌbi wo go, zɨ́a ndéꞌdéne kú gɨ ꞌdága gɨrí útúne gbụ bi. Sɨmɨ bɨ sịkpịnɨ́ wo káa ní, uyu yị́ ené go.
ACT 20:10 Zɨ́ Páwulo ndítíógụné útúne doa fáka wo, zɨ́a úku ledre ya, “Ndásé íni ini wá, nɨ go trịdrị.”
ACT 20:11 Nda née ní, zɨ́ Páwulo ékị́lúgu roné ꞌdága sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ gáa nɨyí sɨmɨ a ní, zɨ́a ꞌdéwe ambata ánu a. Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ Páwulo ódroné zɨ́ ꞌyị e tɨ́ má zaá gị kɨ́ phịyị́. Zɨ́a ị́nyịné ótoómo yée zɨ́a ndéréne.
ACT 20:12 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdíꞌbi phɨṛangá née ndáꞌbayé kɨ́e ꞌbe trịdrị zɨ́ye nda ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi.
ACT 20:13 Nderézé kóo ꞌdáꞌdá do bi kuṛúngba ꞌdógụ bi ndéréze sɨmɨ gara kɨ́ ịrịné Áso, kɨ́ꞌdí bi bɨ kóo azé ógụ ꞌdíꞌbi Páwulo doa sɨmɨ kuṛúngba ní. Yeme kóo ledre née kenée gɨ zɨ́a nderé kóo íri kɨ́ sịndị́ne.
ACT 20:14 Sɨmɨ bɨ ndikízé sɨmɨ Áso ní, zɨ́ze ꞌdíꞌbi wo kɨ́ze sɨmɨ kuṛúngba ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ Mịtụléne ní.
ACT 20:15 Zɨ́ze ị́nyịzé gɨ ore sɨmɨ bi mɨárá a née ndéréze sɨmɨ cúkú bɨ Kị́yo. Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ kị́éꞌdo zɨ́ze ꞌdógụ bi ndéréógụzé sɨmɨ cúkú bɨ kɨ́ ịrịné Sámo. Nda káa zɨ́ kɨ́lóndó a née, zɨ́ze ógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Meléto ní.
ACT 20:16 Páwulo yeme kóo sómụ́ ledre gɨ ro zɨ́ne ꞌdécị bi geré mɨꞌdécị gɨ cigí gara bɨ Éfeso ní, káa bɨ née nɨ sínyi sịndị́ kadra sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní ke. Nderé kóo ꞌdiꞌdiya gɨ ro togụ́ nɨ útúásá yá, zɨ́ne ídíne sɨmɨ Yerụsaléma sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Pénítakote.
ACT 20:17 Gɨ sɨmɨ Meléto, zɨ́ Páwulo kákasa sɨmɨ Éfeso kacɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní.
ACT 20:18 Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye ya, “Ówosé káa zɨ́ bɨ kóo ndịsịzé kése ní bú, gɨ sɨmɨ mɨzefị kadra bɨ máógụ sɨmɨ a sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní.
ACT 20:19 Mándị́sị ꞌbóꞌbụ́ romá zɨ́ iní komomá ndị́sị ídíne trịị kɨ́ ndị́sị méngị moko káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ mbágá tụ́ꞌdụ́ ꞌdoꞌdó bɨ mándị́sị ndíki yée gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ꞌbɨ Yụ́da e ní.
ACT 20:20 Ówosé bú bɨlámáne, máótoómo kémbị́ ledre kị́éꞌdo wo bɨ nɨ útúásá sáká sée, sɨmɨ bɨ mándị́sị úku kúrú Lomo zɨ́se kɨ́ ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpá kɨ́ ꞌbe ꞌbɨ esé e ní wá.
ACT 20:21 Máúku ꞌdódo go zɨ́ Yụ́da e kɨ́ Gịrị́gị e mbá kɨ́dí, idínɨ́ óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ gɨ ro zɨ́ye ógụyé zɨ́ Lomo.
ACT 20:22 “Cakaba ní, kacɨ́ íli ledre ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, mááyí go ógụ ndéré sɨmɨ Yerụsaléma, máówo éyị́ bɨ nɨ méngị roné zɨ́ma íri ní wá.
ACT 20:23 Éyị́ bɨ máówo ní, ꞌDówụ́ Lomo mada máa go kɨ́dí, sɨmɨ mɨngburoko gara ga bɨ mááyí ógụ sɨmɨyé ní mbá, sị́gịnị kɨ́ ꞌdoꞌdó nɨyí bo ndị́sị sóngó máa íri.
ACT 20:24 Tɨ́ lá máóto amá ledre trịdrịmá zɨ́ma owóowó wá, máíli dụụ́ méngịónzó ledre bɨ mándị́sị óto komomá gɨ roa ní kɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ iꞌbí zɨ́ma ndị́sịmá méngị a, bɨ nɨ úku ꞌdódo bɨlámá ledre gɨ ro sáká éyị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní.
ACT 20:25 “Mágámá go kɨ́ úku ledre gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní zɨ́se mbá. Bɨ ba ní, máówo go kɨ́dí útúásásé lolụ lúrú máa ona wá.
ACT 20:26 Bɨ kenée ní, máúku zɨ́se ba go wo karaba, togụ́ ꞌyị luyú ledre go, ledre amá ndaá lolụ sɨmɨ a wá.
ACT 20:27 Gɨ zɨ́a máótoómo amá kɨ́ ótrụ́ kodo mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme go gɨ rosé ní zɨ́se wá.
ACT 20:28 Bɨ kenée ní, ídísé bándá rosé kpá kɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí yée zɨ́se ndị́sịsé lúrú bi kacɨ́ye née ní. Ídísé ídí ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go, bɨ ugú yée kɨ́ sáma Wotị́ne ní.
ACT 20:29 Máówo bú kɨ́dí gɨ do kacɨ́ma ba, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ógụ ólụ́ dongaráse káa zɨ́ máárára e ní, gɨ ro báyi kábịṛị́kị ga gére née ꞌdáꞌba.
ACT 20:30 Sịndị́ kadra nɨ ógụ kɨ́ꞌdí bɨ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse nɨyí ndị́sị ṛáṛanga gɨ ro sínyíónzó sɨmɨ do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ gɨ ro do ndị́sịyé lódụ́ kacɨ́ye ní.
ACT 20:31 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, komosé idí ídí rosé, zɨ́se ndị́sịsé sómụ́ndíki ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́se kɨ́ iní komomá trịị kacɨ́ kadra e kɨ́ ndụlụ mbá kɨ́ sɨmɨbi ota ba ní.
ACT 20:32 “Cakaba máótoómo sée go do sị́lị́ Lomo kɨ́ ledre ꞌbɨ sáká éyị́ ené bɨ utúasá go íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndíki úndru ꞌbɨ Lomo bɨ yeme gɨ ro mɨgélé ꞌyị ené e ní.
ACT 20:33 Máóto amá ꞌbú késị́, togụ́ mbú dábu kɨ́ bongó ꞌbɨ ꞌyị e wá.
ACT 20:34 Sée kɨ́ rosé ówosé bú, mándị́sị kóo méngị moko amá kɨ́ sị́lị́ma gɨ ro éyị́ ga bɨ ilizé yée ní kɨ́ ꞌyị amá e.
ACT 20:35 Máꞌdódo go zɨ́se sɨmɨ ledre ga bɨ mbá mándị́sị méngị yée ní kɨ́dí, méngị moko kɨ́ rokoꞌbụné kenée nɨ óto ze zɨ́ze sáká ꞌyị ga bɨ ngárá rokoꞌbụyé ndaá ní kɨ́ sómụ́ndíki kúrú Ngére Yésụ bɨ uku ya, ‘Rokinyi ꞌbɨ ꞌyị íꞌbí éyị́ rómo gɨ do ꞌbɨ ꞌyị ꞌdíꞌbi nzíyi éyị́ ní.’ ”
ACT 20:36 Sɨmɨ bɨ Páwulo uku ledre née zɨ́ye kenée ní, zɨ́ye útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye bi íni ini zɨ́ Lomo.
ACT 20:37 Zɨ́ye ụ́dụyé mbá íni ini kɨ́ óto sị́lị́ye do go Páwulo fáka wo sɨmɨ bɨ nɨyí íꞌbí mandá dongaráye kɨ́ Páwulo e ní.
ACT 20:38 Sɨmɨkozo ꞌdiꞌbi kóo yée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a bɨ Páwulo uku go zɨ́ye kɨ́dí utúasánɨ́ lolụ lúrú née wá ní. Nda née ní zɨ́ye ꞌdị́yịóto wo do bi kuṛúngba.
ACT 21:1 Gɨ do kacɨ́ odụ mandá bɨ iꞌbízé dongaráze ní, zɨ́ze ótoómo yée ndéréze do ékị́ze sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ze ꞌdógụ bi geré mbị́ sɨmɨ cúkú bɨ Kóso ní. Sɨmɨ bi mɨárá a née zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ cúkú bɨ kɨ́ ịrịné Róde, nda gɨ ro zɨ́ze ndéréókpóze sɨmɨ cúkú bɨ Patára ní.
ACT 21:2 Gɨ sɨmɨ Patára, zɨ́ze ówo kuṛúngba bɨ ndịsị ndéré sɨmɨ káṇgá bɨ Fonị́sịya ní, zɨ́ze ékị́ze sɨmɨ a zɨ́a ꞌdógụ ógụ zée sága.
ACT 21:3 Zɨ́ze ndéréze do iní zaá gị do bi bɨ lurúzé nda do cúkú bɨ Sáyípuroso ní go za mbá, zɨ́ze óyó rozé do gboṛụ a mɨꞌdí do anú ndéréze sɨmɨ káṇgá bɨ Sụ́rịya ní. Zɨ́ze ndítíógụzé do gbúṛóngó sɨmɨ gara bɨ Táyire do bi bɨ ịmbị́oyónɨ́ éyị́ ga bɨ kóo sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba máa née ꞌdáꞌba doa ní.
ACT 21:4 Zɨ́ze ówo ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ore, zɨ́ze ndị́sịzé kéye ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí ndaá ndéré sɨmɨ Yerụsaléma wá.
ACT 21:5 Tɨ́ lá bɨ sịndị́ kadra ezé utúasá ní, zɨ́ze ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréze Yerụsaléma. Zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní ị́nyịyé kɨ́ meꞌbeyé e, owụ́ ꞌbɨ eyé e mbá, ꞌdị́yịóto zée gɨ sɨmɨ gara gɨ ore gị kóꞌdụ́ mɨkavu, kɨ́ꞌdí bɨ utúzé do ngụ́ṛụ́ sịndị́ze kéye bi íni ini zɨ́ Lomo ní.
ACT 21:6 Nda gɨ ore, zɨ́ze íꞌbí mandá dongaráze, azé ꞌbɨ ezé ékị́ sɨmɨ kuṛúngba, zɨ́ye ị́nyị ꞌbɨ eyé yóó ndáꞌbayé ꞌbe ꞌbɨ eyé.
ACT 21:7 Zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ kuṛúngba gɨ sɨmɨ Táyire née ní ndéréze sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Potolemáyi, kɨ́ꞌdí bɨ ndéréze íꞌbí mandá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ ore ní, zɨ́ze ꞌdúꞌduzé ore sị́lị́ kị́éꞌdo.
ACT 21:8 Kɨ́lóndó a née ní, zɨ́ze ị́nyịzé ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní. Ndịsịzé kóo íri ꞌbe ꞌbɨ Phị́lịpo bɨ ndịsị úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga bɨ kóo gelénɨ́ yée ịnyị doa gbre ní.
ACT 21:9 Nyị́ ga nɨyí kóo bo eso ꞌdiꞌbinɨ́ aka yaꞌdá e wá, ndịsịnɨ́ úkutátá ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí tarayé ní zɨ́ ꞌyị e.
ACT 21:10 Gɨ do kacɨ́ bɨ ndịsịzé ore go kɨ́ sị́lị́ nyere ní, zɨ́ nébị bɨ kɨ́ ịrịné Ágaba ógụné gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya ní.
ACT 21:11 Sɨmɨ bɨ ogụ lúrú zée ní, zɨ́a íꞌdí káꞌdá bɨ gɨ ro Páwulo ní, ódó sị́lị́ne kɨ́ sịndị́ne kɨ́e, zɨ́a ị́nyịné úku ledre ya, “ꞌDówụ́ Lomo uku ya, ‘Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní nɨyí ódó mị́ngị́ káꞌdá ba káa, do íꞌbí wo do sị́lị́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.’ ”
ACT 21:12 Sɨmɨ bɨ uwúzé ledre née kenée ní, zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní mbá úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí ndaá ndéré sɨmɨ Yerụsaléma wá.
ACT 21:13 Nda née ní, zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́ze ya, “Éyị́ bɨ ndị́sịsé íni ini, zɨ́se ndị́sịsé ꞌdécị mɨmbéꞌdemá kenée gɨ roa ní ꞌdi? Mándá nzíyimá lá dụụ́ gɨ ro do ódó máa sɨmɨ Yerụsaléma wá, kpá gɨ ro zɨ́ma úyumá íri gɨ ro ledre Ngére Yésụ.”
ACT 21:14 Sɨmɨ bɨ ṇguṇgu ené ledre bɨ ukuzé zɨ́a née wá ní, zɨ́ze ndécị́ ezé. Zɨ́ze lá úku ledre zɨ́a ya, “Idí mu méngị roné kacɨ́ íli ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.”
ACT 21:15 Gɨ do kacɨ́ née ní, zɨ́ze ndị́sịzé ore cúkuꞌdée kɨ́ yéme éyị́ ezé e zɨ́ye ídíye nzíyiyé gɨ ro zɨ́ze ndéréze sɨmɨ Yerụsaléma.
ACT 21:16 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní ꞌdị́yịóto ógụ zée zaá gị ꞌbe ꞌbɨ Menasóna, kɨ́ꞌdí bɨ ilizé ndéré ndị́sị ní. Nɨ ꞌyị gɨ sɨmɨ cúkú bɨ Sáyípuroso ní, nɨ kuṛú ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kú ꞌdesị́.
ACT 21:17 Sɨmɨ bɨ ogụzé sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ga bɨ íri ní ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ bɨlámáne kɨ́ngaya.
ACT 21:18 Sɨmɨ bi mɨárá a née, zɨ́ Páwulo ꞌdíꞌbi zée zɨ́ze ndéréze lúrú Yakóbo kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, nɨyí kóo mbá ꞌbe ꞌbɨ ené ore.
ACT 21:19 Zɨ́ Páwulo íꞌbí mandá zɨ́ye mbá, zɨ́a tónóne lị́kpị́ ledre ga bɨ Lomo mengị yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kpụrụ́ gɨ sɨmɨ moko bɨ née mengị ní.
ACT 21:20 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ ledre née ní, zɨ́ye mbófo ịrị Lomo. Gɨ ore, zɨ́ye úku ledre zɨ́ Páwulo ya, “Lúndu ꞌbɨ ené, lúrú káa zɨ́ bɨ tụ́ꞌdụ́ álifu Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ní go, ówo kpá káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí royé lódụ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ní bú.
ACT 21:21 Uwúnɨ́ ledreyị́ go kɨ́dí ndị́sị kóo ꞌdódo ledre zɨ́ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ya, ndanɨ́ ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní wá, owụ́ ꞌbɨ eyé e ndanɨ́ kpá útú ngbuṛu togụ́ mbú lódụ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e wá.
ACT 21:22 Maꞌdíi, nɨyí go ógụ úwú a kɨ́dí ógụ go, azé méngị go ꞌdi?
ACT 21:23 Ba ledre bɨ ilizé zɨ́yị méngị a ní. Yaꞌdá e nɨyí ona eso mocụ́nɨ́ éyị́ go zɨ́ Lomo.
ACT 21:24 Ídí ꞌdíꞌbi yée zɨ́se ndérése méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne drá ní gɨ rosé ndro kéye, zɨ́yị íꞌbí késị́ gɨ ro eyị́ bɨ nɨyí ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ bɨ nɨyí ólo doyé ní. Gɨ ore ꞌyị e nɨyí ówo a mbá kɨ́dí ábuwá ndị́sị yị́ eyị́ méngị ledre e kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa, ledre bɨ ndịsịnɨ́ lị́kpị́ a gɨ royị́ ba nda ꞌbɨ ené maꞌdíi wá.
ACT 21:25 Tɨ́ lá ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, kasazé wáraga go zɨ́ye kɨ́dí, ndanɨ́ ánu éyị́ mɨánu bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye kɨ́ sị́lị́ye ní wá. Ndanɨ́ ánu esị bɨ kɨ́ sáma sɨmɨné ní wá, esị bangá bɨ kpuṛonyó ꞌdewenɨ́ lá goa sáma a loloonzó roné gɨ sɨmɨ a wá ní wá, ndanɨ́ kpá sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ aka royé kéye wá ní wá.”
ACT 21:26 Zɨ́ Páwulo ꞌdíꞌbi yaꞌdá ga gére née kɨ́lóndó a née, zɨ́ye ndéréye méngị ondụ́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne drá ní gɨ roné ndro kéye. Nda gɨ ore zɨ́a ndéréne úku ꞌdódo ledre odụ sị́lị́ ꞌbɨ ondụ́ bɨ mengịnɨ́ ní kɨ́ sịndị́ kadra bɨ nɨyí ꞌdáná éyị́ gɨ royé sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní.
ACT 21:27 Sɨmɨ bɨ sị́lị́ ꞌbɨ ondụ́ bɨ ịnyị doa gbre nɨ go gbóo gɨ ro ụ́kụ́ ní, zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní lúrúndíki Páwulo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ye óto ꞌyị e zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne ro Páwulo gɨ ro zɨ́ye ꞌdíꞌbi wo.
ACT 21:28 Zɨ́ Yụ́da ga gére née gbúrógbóye, “Lafúze Isɨréle e, sákásé zée. Ba oꞌdo bɨ ndịsị gámá kɨ́ ꞌdódo bɨsinyí ledre ro ꞌyị ezé e kɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, kɨ́ ledre gɨ ro bi ꞌbɨ Lomo. Cakaba ní, ꞌdiꞌbiogụ Gịrị́gị e go sínyíónzó do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ ngárá lúyú ledre ndaá doa wá ní.”
ACT 21:29 Ukunɨ́ kóo ledre née kenée gɨ zɨ́a lurúndikinɨ́ Páwulo e kɨ́ Tarafímo ꞌyị ꞌbɨ Éfeso sɨmɨ mongụ́ gara, somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé ya, Páwulo nderé kɨ́e go do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo.
ACT 21:30 Sɨmɨ bɨ ꞌyị e uwúnɨ́ ya bɨsinyí ledre nɨ go méngị roné do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ꞌdáa ní, zɨ́ye ụ́dụyé ngásáye íri, kacɨ́ tara mɨsiꞌdi e mbá ꞌyị e. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo óṿoógụ wo ꞌdáꞌba gɨ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, geré zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbotụ e mbá.
ACT 21:31 Sɨmɨ bɨ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ayínɨ́ go gɨ ro úfu Páwulo ní, zɨ́ sanda ógụné zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma e kɨ́dí, bɨsinyí ledre nɨ go méngị roné sɨmɨ Yerụsaléma, gara ꞌdáa.
ACT 21:32 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma née geré ꞌdíꞌbi asikíri e ꞌdiya ndéréye íri. Sɨmɨ bɨ ꞌyị e lurúndikinɨ́ wo kɨ́ asikíri ené e ní, zɨ́ye ótoómo kɨ́ ócó Páwulo.
ACT 21:33 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née ógụné zɨ́ Páwulo, do ꞌdíꞌbi wo. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́dí idínɨ́ ódó wo kɨ́ káꞌdá késị́ e gbre. Gɨ ore zɨ́a ndúnduꞌyú ya, “Oꞌdo máa ba ꞌbɨ ené náambi, éyị́ bɨ mengị ní ꞌdi?”
ACT 21:34 Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndị́sịyé gbúrógbóye kɨ́ ledre kị́éꞌdo, ngíti géyị gburogbónɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ ngíti ledre kpị́. Gɨ zɨ́ ledre ga bɨ faa née ní, mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ga gére utúasá ówo mbigí maꞌdíi sị́ ledre bɨ mengị roné ní wá. Zɨ́a úku ledre zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́dí, idínɨ́ mu ꞌdíꞌbi Páwulo ndéré kɨ́e do bi eyé ꞌbɨ asikíri e.
ACT 21:35 Sɨmɨ bɨ Páwulo nderéogụnɨ́ do bi bɨ gɨ ro zɨ́ye ékị́ ókpóye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ oꞌbónɨ́ wo do ezené ní, zɨ́ asikíri ga gére née ị́mbị́ wo gɨ zɨ́a rokoꞌbụ ꞌbɨ okó bɨ kóo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ ógụ kɨ́e ní ofụ go.
ACT 21:36 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ị́nyịyé lódụ́ wo kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye ya, “Úfusé wo mɨúfu.”
ACT 21:37 Sɨmɨ bɨ asikíri nɨyí go gbóo gɨ ro ógụ kɨ́ Páwulo do bi eyé ꞌbɨ asikíri e ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née kɨ́dí, “Máútúásá go úku ledre ba zɨ́yị?” Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí, “Úku tara Gịrị́gị bú?
ACT 21:38 Bɨ kenée ní, ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti bɨ kóo ꞌdiꞌbi do okó álifu eso do ólụ́ kɨ́ye sɨmɨ súwú ní wá?”
ACT 21:39 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí yị́ amá Yụ́da, aránɨ́ máa sɨmɨ gara bɨ Tarasísi sɨmɨ Silísiya ní, ꞌyị gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní. Mándéndị́ romá gɨ ro zɨ́yị íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ódromá kɨ́ ꞌyị ga ba.”
ACT 21:40 Sɨmɨ bɨ mongụ́ manda née iꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́a ní, zɨ́ Páwulo tóroné ꞌdága méngị kéyị zɨ́ ꞌyị e kɨ́ sị́lị́ne gɨ ro zɨ́ye mụ́kụ́ye. Sɨmɨ bɨ mụkụ́nɨ́ ní, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ye kɨ́ tara Aramáyika.
ACT 22:1 “Owụ́ ꞌbɨ babá e kɨ́ babá e, ídísé índi mbílíse úwú ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba.”
ACT 22:2 Sɨmɨ bɨ uwúnɨ́ kɨ́dí ndịsị ódro zɨ́ye kɨ́ tara Aramáyika ní, zɨ́ye mụ́kụ́ye ꞌduo sií. Gɨ ore, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ye kɨ́dí,
ACT 22:3 “Mááyí yị́ amá Yụ́da, aránɨ́ máa sɨmɨ gara bɨ Tarasísi sɨmɨ Silísiya ní, tɨ́ lá mángbóró sɨmɨ Yerụsaléma ona. Gamaléle ꞌdodo kóo ledre gɨ ro lorụ ꞌbɨ bulúnduzé e go zɨ́ma bɨlámáne kɨ́ngaya, zɨ́ma íꞌbí romá karaba méngị ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ rokoꞌbụmá kpá cé káa zɨ́ se ní.
ACT 22:4 Mándị́sị kóo ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ Mɨsiꞌdi ꞌbɨ Yésụ ní, kɨ́ úfu yée, kpá kɨ́ ódó yaꞌdá e kɨ́ kará e ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị.
ACT 22:5 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ mɨngburoko ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre ga bɨ sɨmɨ gara ona ní, nɨyí ṇgúṇgu ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba ya nɨ maꞌdíi. Iꞌbínɨ́ wáraga bɨ ekénɨ́ zɨ́ lafúma Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Damásika ní zɨ́ma ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e gɨ ro ꞌdíꞌbi ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ máa yée ga bɨ íri ní, ógụ kɨ́ye sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ro do ꞌdóꞌdo yée.
ACT 22:6 “Káa zɨ́ bɨ mándéréógụ go gbóo kɨ́ Damásika ní, kɨ́ yana kadra, zɨ́ mongụ́ bimɨóṇgó óṇgóne gɨ komo ere cigíma gbaá.
ACT 22:7 Zɨ́ma útúma bi, nda née ní zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Sáwulo, Sáwulo, Éyị́ bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo máa gɨ roa kenée ní ꞌdi?’
ACT 22:8 “Zɨ́ma ndúnduꞌyú kɨ́dí, ‘Áyí náambi Ngére?’ “Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Née máa Yésụ, ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo wo ní.’
ACT 22:9 ꞌYị ga bɨ kóo azé kéye ní lurúndikinɨ́ ꞌbɨ eyé lá bimɨóṇgó, uwú ꞌdiꞌbinɨ́ eyé kúrú ꞌyị bɨ ndịsị ódro zɨ́ma ba wá.
ACT 22:10 “Zɨ́ma ndúnduꞌyú kɨ́dí, ‘Máídí méngị ꞌdi Ngére?’ “Zɨ́ Ngére úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ị́nyịógụ mu ꞌdága zɨ́yị ndéréyị sɨmɨ Damásika. Nɨyí úku ꞌdódo ledre ga bɨ Lomo ili yée zɨ́yị méngị a ní zɨ́yị íri.’
ACT 22:11 Gɨ ore, zɨ́ komomá ꞌdụ́tụné gɨ zɨ́ mongụ́ bimɨóṇgó bɨ utú komomá ní. Zɨ́ ꞌyị amá ga bɨ kóo azé kéye ní ꞌdíꞌbi sị́lị́ma kókó máa ndéré kɨ́ma sɨmɨ Damásika.
ACT 22:12 “Zɨ́ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Ananíya ógụné lúrú máa. Nɨ ꞌyị bɨ ndịsị óto úndru Lomo kɨ́ ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ ezé ní. Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Damásika ní ndịsịnɨ́ óto dokuwu a kɨ́ngaya.
ACT 22:13 Zɨ́a ógụné tóroné cigíma, zɨ́a úku ledre ya, ‘Lúndu ꞌbɨ ené e Sáwulo, komoyị́ idí mu líkpí, zɨ́yị lúrú bi.’ Geré sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, zɨ́ komomá líkpíne, zɨ́ma lúrúndíki wo.
ACT 22:14 “Nda née ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ma ya, ‘Lomo ꞌbɨ bulúnduzé e gelé yị́ị go zɨ́yị ówo íli ledre ené, zɨ́yị lúrú ꞌYị bɨ ngará lúyú ledre ndaá roa wá ní, zɨ́yị úwú ledre cụ́ gɨ taraa kɨ́ mbílíyị.
ACT 22:15 Áyí ídí ꞌyị bɨ nɨ ndị́sị úku ꞌdódo ledre ga bɨ lúrú yée kɨ́ komoyị́ kɨ́ yée ga bɨ úwú yée gɨ roa ní zɨ́ ꞌyị e mbá.
ACT 22:16 Éyị́ bɨ ndị́sị sóngó a ní ꞌdi? Ị́nyịógụ mu ꞌdága, do bábátị́zị́ yị́ị, zɨ́yị íni ini kɨ́ ịrị Yésụ nɨ lúguóyó lúyú ledre eyị́ ꞌdáꞌba.’
ACT 22:17 “Sɨmɨ bɨ mándáꞌbalúgu romá sɨmɨ Yerụsaléma ndị́sịmá íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ Ngére Yésụ ꞌdódo roné zɨ́ma.
ACT 22:18 Zɨ́a úku ledre zɨ́ma ya, ‘ꞌDiꞌdiya. Ídí mu geré ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ona ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a ꞌyị e utúasánɨ́ eyé ṇgúṇgu ledre bɨ áyí úku a gɨ romá ní wá.’
ACT 22:19 “Zɨ́ma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, ‘Ngére, ꞌyị ga gére née owonɨ́ bú kɨ́dí mándị́sị kóo tátá kɨ́ ꞌdíꞌbi ꞌyị e gɨ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro kɨ́ ndị́sị ócó ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre eyị́ go ní.
ACT 22:20 Sɨmɨ bɨ kóo nɨyí úfu Sitifáno ꞌyị eyị́ bɨ ndịsị úku ledre gɨ royị́ ní, mááyí kóo bo íri ndị́sị ṇgúṇgu ledre mɨúfu a kɨ́ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ bongó ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ufunɨ́ wo ní.’
ACT 22:21 “Zɨ́ Ngére úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Ndéré mu, Mááyí kása óyó yị́ị gɨ ona ꞌdáꞌba gbála zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.’ ”
ACT 22:22 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndị́sịyé úwú ledre née tɨ́ kenée e, lá sɨmɨ bɨ Páwulo ukuogụ ledre gɨ ro ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, zɨ́ ledre née útúne sɨmɨyé ꞌduo vuu zɨ́ye tónóye gbúrógbóye kɨ́ kúrúye ꞌdága, “Úfusé wo mɨúfu. Utúasá zɨ́a ídíne trịdrị wá.”
ACT 22:23 Káa zɨ́ bɨ kóo nɨyí ndị́sị gbúrógbó kɨ́ lálaóyó bongó gɨ royé ụ́cụóyó a, kɨ́ ndị́sị óyụ ꞌbụrụ sɨmɨ síli ní,
ACT 22:24 zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ga gére née úku ledre zɨ́ asikíri ené e idínɨ́ ꞌdíꞌbi Páwulo ndéré kɨ́e do bi eyé ꞌbɨ asikíri e. Zɨ́a úku ledre idínɨ́ ócó wo gɨ ro zɨ́a úku ꞌdódo sị́ ledre bɨ ꞌyị e ndị́sịnɨ́ gbúrógbó doa kenée gɨ roa ní.
ACT 22:25 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ odóonzónɨ́ wo go bi kenée gɨ ro do ócó wo ní, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e bɨ kóo mɨtóroné ore ní kɨ́dí, “Nɨ mɨútúásáne zɨ́se ócó ꞌyị ꞌbɨ Róma bɨ ꞌdecịnɨ́ aka ngbanga a do ówo lúyú ledre ené wá ní?”
ACT 22:26 Sɨmɨ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née uwú ledre née kenée ní, zɨ́a ndéréne ndúꞌyú mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née kɨ́dí, “Áyí méngị go ꞌdi? Oꞌdo ba nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ Róma.”
ACT 22:27 Zɨ́ mongụ́ manda née ndéréne ndúꞌyú Páwulo, “Ídí aka úku a zɨ́ma, maꞌdíi áyí ꞌyị ꞌbɨ Róma?” Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a ya, “Ɨɨ, mááyí ꞌyị ꞌbɨ Róma.”
ACT 22:28 Gɨ ore, zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née úku ledre kɨ́dí, “Máíꞌbí kóo mongụ́ késị́ gɨ ro zɨ́ma ídíma ꞌyị ꞌbɨ Róma.” Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Aránɨ́ ꞌbɨ eyé máa kú ꞌyị ꞌbɨ Róma.”
ACT 22:29 Geré zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí gɨ ro ndúꞌyú Páwulo ní, ígí royé gɨ roa. Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ga gére née sɨmɨ bɨ owo kɨ́dí née odó Páwulo bɨ nɨ ꞌyị ꞌbɨ Róma ní go kɨ́ káꞌdá késị́ e ní.
ACT 22:30 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ga gére née áyíne fú lá gɨ ro zɨ́ne ówo sị́ ledre bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ íꞌbí ngbángá Páwulo gɨ roa ní. Zɨ́a líkpí káꞌdá késị́ gɨ ro Páwulo, zɨ́a úku ledre zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e yóko royé. Gɨ ore zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ Páwulo, zɨ́ Páwulo tóroné kóꞌdụ́ye.
ACT 23:1 Zɨ́ Páwulo lúrú bi mbị́ komo mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ga gére née, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e, gị karaba máméngịónzó moko amá go zɨ́ Lomo bɨlámáne, máówo amá éyị́ bɨ máméngị wo nɨ bɨsinyí ní wá.”
ACT 23:2 Gɨ zɨ́ ledre bɨ uku kenée ní, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, Ananíya úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ toronɨ́ gbóo cígí Páwulo ní kɨ́dí, idínɨ́ óngbo tara a.
ACT 23:3 Zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yị́ị bɨ lóndo royị́ ya née nɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ lorụ ní. Ndị́sị ꞌdécị ngbanga romá née kacɨ́ lorụ, zɨ́yị tóroyị́ ꞌdéwe lorụ ya idínɨ́ ócó máa.”
ACT 23:4 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo toronɨ́ gbóo cigí Páwulo ní úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ngịrị mengị yị́ị kɨ́ úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Lomo wá gɨ zɨ́ ꞌdi?”
ACT 23:5 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ babá e, máówo amá bɨ ya née mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní wá. Nɨ mɨékéne kɨ́dí, ‘Ndá úku tara sinyí ro ngére bɨ nɨ do ꞌyị eyị́ e ní wá.’ ”
ACT 23:6 Sɨmɨ bɨ Páwulo owo kɨ́dí ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráye nɨyí Sadụkáyo, ngíti géyị ꞌbɨ eyé Farụsáyo ní, zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága do ngbanga ore kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e, mááyí owụ́ Farụsáyo, babá nɨ kpá Farụsáyo. ꞌDiꞌbiogụnɨ́ máa do ngbanga ona gɨ zɨ́a bɨ máóto komomá kɨ́dí ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go ní nɨyí karanée úrú gɨ sɨmɨ umbu ní.”
ACT 23:7 Sɨmɨ bɨ Páwulo uku ledre née kenée ní, zɨ́ Farụsáyo e kɨ́ Sadụkáyo e tónóye ófụ́ye. Nda née ní, zɨ́ kótrụro ífi roné.
ACT 23:8 Sadụkáyo e ṇguṇgunɨ́ eyé bɨ ya ꞌyị nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu bú ní wá, ṇguṇgunɨ́ eyé kpá bɨ ya maláyika e kɨ́ lomo e nɨyí bo ní wá. Tɨ́ lá Farụsáyo e ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé ledre ga gére née ye ota cé.
ACT 23:9 Gɨ ore tonónɨ́ nda go gbúrógbó eyé ꞌdága, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌdódo lorụ ga bɨ ꞌbɨ eyé ꞌyị ꞌbɨ Farụsáyo e ní tóroyé ꞌdága ítí kangú oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Owozé ezé lúyú ledre ro oꞌdo ba wá. Ambí owone, maláyika e, ngíti géyị yá lomo e ukunɨ́ ledre go zɨ́a?”
ACT 23:10 Zɨ́ kangú née ólụ́ne sɨmɨ mɨólụ́mbị́rị́. Zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e ba kɨ́dí, nɨyí go ógụ lófo báyi Páwulo nzénzéré. Zɨ́a úku ledre zɨ́ asikíri ené e kɨ́dí idínɨ́ ndéré ꞌdíꞌbíóyó Páwulo gɨ dongaráye gɨrí kɨ́ cóngó ro ógụ kɨ́e do bi eyé ꞌbɨ asikíri e yáa.
ACT 23:11 Kɨ́ ndụlụ a née, zɨ́ Ngére Yésụ ógụ tóroné cigí Páwulo, zɨ́a úku ledre zɨ́a ya, “Ndá éré ngịrị wá, úku ledre gɨ romá go zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Yerụsaléma, ídí méngị a kpá cé kenée sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní.”
ACT 23:12 Kɨ́ phịyị́ née ní, zɨ́ ngíti géyị Yụ́da e kótrụ royé yéme ledre gɨ ro úfu Páwulo. Zɨ́ye lólóbụ́ kɨ́dí, yée utúasánɨ́ ánu éyị́ togụ́ mbú éwé éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ yée ufunɨ́ Páwulo go.
ACT 23:13 ꞌYị ga bɨ kóo kotrụnɨ́ royé ndro yeme ledre née ní romonɨ́ kóo gɨ do cị́ gbre go.
ACT 23:14 Gɨ ore, zɨ́ye ndéréye úku ledre ba zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ní kɨ́dí, “Lobụ́zé lóbụ́ go ya, utúasázé ánu éyị́ togụ́ mbú éwé éyị́ wá, ꞌbúó togụ́ ufuzé Páwulo go.
ACT 23:15 Bɨ go kenée ní, ili go yị́ị kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga eyị́ e zɨ́se kákasa zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma née, lóndo wo idí ógụ kɨ́ Páwulo zɨ́se, ílisé ówo mbigí ledre gɨ roa. Azé ídí nzíyizé gɨ ro úfu wo ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ ógụné ona.”
ACT 23:16 Tɨ́ lá sɨmɨ bɨ wotị́ lémị a uwú ledre bɨ yemenɨ́ née ní, zɨ́a ndéréne úku ledre zɨ́ Páwulo sɨmɨ bi bɨ nɨ doa, bi ꞌbɨ asikíri e ní.
ACT 23:17 Née ní, zɨ́ Páwulo ndólo ngúru mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e úku ledre zɨ́a ya, “ꞌDíꞌbi phɨṛangá ba ndéré kɨ́e zɨ́ mongụ́ manda esé, ledre nɨ bo taraa ili úku a zɨ́a.”
ACT 23:18 Zɨ́a ꞌdíꞌbi phɨṛangá née ndéré kɨ́e zɨ́ mongụ́ manda eyé. Zɨ́a úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née ya, “Páwulo bɨ sɨmɨ sị́gịnị ona ba kakasa kacɨ́ma, zɨ́a úku ledre zɨ́ma ya máídí ógụ kɨ́ phɨṛangá ba zɨ́yị, gɨ zɨ́a ledre nɨ bo taraa ili úku a zɨ́yị.”
ACT 23:19 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née ꞌdíꞌbi sị́lị́ phɨṛangá née, zɨ́ye ólụ́ógụyé kɨ́e ꞌdí sogo, zɨ́a ndúꞌyú wo ya, “Ledre bɨ íli úku a zɨ́ma ní ledre ꞌdi?”
ACT 23:20 Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌbɨ Yụ́da e yemenɨ́ ledre go gɨ ro zɨ́yị ꞌdíꞌbiógụ Páwulo zɨ́ye kɨ́lóndó, ya kɨ́dí yée ilinɨ́ ówo mbigí ledre gɨ roa.
ACT 23:21 Ndá ꞌbɨ eyị́ úwú ledre eyé née wá. Gɨ zɨ́a ꞌyị e yemenɨ́ royé go rómo gɨ do ꞌyị e cị́ gbre mɨlóꞌboyé sóngó wo. Lobụ́nɨ́ lóbụ́ go kɨ́dí, yée utúasánɨ́ ánu éyị́ togụ́ mbú éwé éyị́ wá ꞌbúó togụ́ yée ufunɨ́ Páwulo go. Nɨyí cakaba go nzíyiyé gɨ ro zɨ́ye sóngó ledre bɨ nɨ ógụ gɨ tarayị́ ní.”
ACT 23:22 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née úku ledre zɨ́a ya, “Ndá úku a zɨ́ ngíti ꞌyị kɨ́dí née ukuꞌdodo ledre née go zɨ́ma ní wá.”
ACT 23:23 Nda née ní, zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e née ndólo mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri ené e gbre, zɨ́a úku ledre zɨ́ye ya, “Ídísé yéme asikíri e míya gbre, ꞌyị ị́cị́ okó kɨ́ Usáni e cị́ ota doa sokó ndro kɨ́ yaꞌdá e míya gbre mbá kɨ́ phala do sị́lị́ye, zɨ́se ndérése kéye sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní kɨ́ ndụlụ ba sɨmɨ sịndị́ kadra ịnyị doa eso.
ACT 23:24 Zɨ́se ꞌdíꞌbiógụ usáni gɨ ro zɨ́ Páwulo ndéréne kɨ́e. Zɨ́ komosé ídíne roa gɨ ro zɨ́se ógụsé kɨ́e kɨ́ sanáne filo ꞌbe gávana Fị́lekɨsi.”
ACT 23:25 Zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e éké wáraga.
ACT 23:26 Mandá eyị́. Máa Kɨládiyo Lịsị́ya, máéké ledre ba máa zɨ́yị gávana Fị́lekɨsi.
ACT 23:27 Yụ́da e ꞌdiꞌbinɨ́ oꞌdo ba áyíye go gɨ ro úfu wo, tɨ́ lá zɨ́ma ógụmá kɨ́ asikíri amá e yómo wo gɨ zɨ́ye, gɨ zɨ́a máúwú ledre gɨ roa kɨ́dí nɨ ꞌyị ꞌbɨ Róma.
ACT 23:28 Máíli kóo gɨ ro zɨ́ma ówo éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí ngbángá a gɨ roa ní. Zɨ́ma ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e.
ACT 23:29 Zɨ́ma ówo a kɨ́dí luyú ené ledre bɨ nɨ útúásá do úfu wo togụ́ mbú do óto wo sɨmɨ sị́gịnị gɨ roa ní wá. Ledre bɨ uku otonɨ́ roa ní, yị́ ené ledre lorụ eyé ꞌbɨ Yụ́da e.
ACT 23:30 Sɨmɨ bɨ máúwú ya yemenɨ́ ledre go gɨ ro úfu wo ní, geré zɨ́ma kása wo zɨ́yị íri. Máúku ledre go zɨ́ ꞌyị ga bɨ uku otonɨ́ ledre roa ní, idínɨ́ ndéré úku ledre ga gére née kóꞌdụ́yị íri.
ACT 23:31 Gɨ ore née ní, zɨ́ asikíri ga gére née méngị a tɨ́ káa zɨ́ bɨ manda eyé uku ní. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Páwulo kɨ́ ndụlụ née ndéréógụyé gị sɨmɨ gara bɨ Anitipatirị́si ní.
ACT 23:32 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ asikíri máa yée ga bɨ nderénɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ sịndị́ye ní ndáꞌbalúgu royé do bi eyé ꞌbɨ asikíri e bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní. Zɨ́ye ga bɨ nderénɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ usáni ní ókpóye kɨ́ Páwulo.
ACT 23:33 Sɨmɨ bɨ asikíri ga bɨ ꞌdịyịotonɨ́ Páwulo ogụnɨ́ sɨmɨ Kayisaríya ní, zɨ́ye íꞌbí wáraga bɨ mongụ́ manda eyé eké zɨ́ gávana ní, do ótoómo Páwulo do sị́lị́ a.
ACT 23:34 Zɨ́ gávana ólo wáraga née, zɨ́a ndúꞌyú Páwulo kɨ́dí, “Ógụ gɨ sɨmɨ káṇgá máa wo be ꞌdi?” Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Gɨ sɨmɨ Silísiya.”
ACT 23:35 Gɨ ore, zɨ́ gávana úku ledre kɨ́dí, “Mááyí úwú ledre gɨ royị́ sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ ngbángáyị ní ogụnɨ́ go ní.” Zɨ́a úku ledre kɨ́dí Páwulo idí ídí mɨbándáne sɨmɨ mongụ́ ꞌbe ꞌbɨ ngére Eróde.
ACT 24:1 Kacɨ́ ledre née mengị lá sị́lị́ ịnyị, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, Ananíya ị́nyịyé kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e nda kɨ́ ngíti oꞌdo bɨ owo ofụ lorụ go ní kɨ́ ịrịné Tetụ́lụ ndéréye sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ní kɨ́ ledre eyé bɨ uku otonɨ́ ro Páwulo ní, óto a kóꞌdụ́ gávana.
ACT 24:2 Sɨmɨ bɨ ndolo ogụnɨ́ Páwulo ní, zɨ́ Tetụ́lụ tónóne óto ledre ené e kóꞌdụ́ Fị́lekɨsi káa zɨ́ ba, “Mongụ́ ꞌyị, tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi bɨ mengịzé sị́ sị́lị́yị ní oto zée go zɨ́ ndị́sị ezé ídíne bɨlámáne. Komokenzị eyị́ bɨ ꞌbɨ ótoyéme ledre oyóloꞌbó toso ledre go zɨ́ye ídíye bɨlámáye sɨmɨ káṇgá ba.
ACT 24:3 Bɨ kenée ní, mongụ́ ꞌyị Fị́lekɨsi, azé kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́yị kacɨ́ ledre bɨ méngị yée zɨ́ze do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e do bi e mbá ní.
ACT 24:4 Tɨ́ lá káa bɨ mááyí ꞌdíꞌbiónzó sịndị́ kadra eyị́, mándéndị́ romá zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị índi mbílíyị úwú owụ́ gbụ́gbụ́ ledre bɨ tarazé ba.
ACT 24:5 “Owozé go, oꞌdo ba nɨ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre. Ndịsị ésị mɨmbéꞌde késị́ sɨmɨ Yụ́da e zɨ́ye ndị́sị ị́nyịyé kɨ́ okó do sogo káṇgá ba mbá ne. Nɨ kpá ne manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ní.
ACT 24:6 Ayí go kpá íngbí roné óto ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo káa do bi lúyú ledre. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ze ꞌdíꞌbi wo.
ACT 24:7 Tɨ́ lá zɨ́ Lịsị́ya bɨ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma e ní ógụné kɨ́ asikíri ené e do ꞌdíꞌbíóyó wo gɨ zɨ́ze kɨ́ cóngó ro.
ACT 24:8 Togụ́ ndúꞌyú wo ní, áyí útúásá ówo a kɨ́dí ledre ga bɨ ukuzé yée gɨ roa ba ní, nɨyí mbá maꞌdíi ledre e.”
ACT 24:9 Zɨ́ Yụ́da ga bɨ kóo ore ní ṇgúṇgu a kɨ́dí, ledre ga gére née nɨyí mbá maꞌdíi.
ACT 24:10 Sɨmɨ bɨ gávana ndolo Páwulo gɨ ro úwú ledre gɨ tara a ní, zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, máówo bú kɨ́dí ꞌdécị ngbanga go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e ona. Bɨ kenée ní, mááyí kɨ́ rokinyi gɨ ro zɨ́ma úku ledre gɨ romá gɨ ꞌdáa kóꞌdụ́yị ona.
ACT 24:11 Káa zɨ́ bɨ ówo bú kɨ́ royị́ ní, sị́lị́ okpó aka sokó doa gbre (12) sɨmɨ bɨ mándéré íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ Yerụsaléma ní wá.
ACT 24:12 Yụ́da e ogụ ndikinɨ́ eyé máa kɨ́ ítí kangú kɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo wá. Gbawá kɨ́ ésị ledre sɨmɨ ꞌyị e sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e togụ́ mbú do ngíti bi kpị́ sɨmɨ Yerụsaléma ona ní kpá wá.
ACT 24:13 Bɨ kenée ní, utúasánɨ́ eyé ꞌdódo maꞌdíi ledre máa bɨ nɨ ꞌdódo ledre bɨ ndịsịnɨ́ úkuóto a romá née wá.
ACT 24:14 “Ledre bɨ mááyí ṇgúṇgu a zɨ́yị ní nɨ, Mándị́sị óto úndru Lomo ꞌbɨ bulúnduzé e kɨ́ ndị́sị lódụ́ Mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ Yụ́da e ukunɨ́ kɨ́dí nɨ bɨcayiné ní. Máṇgúṇgu zaá ledre ga bɨ utúasánɨ́ kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ní, kɨ́ yée ga bɨ mɨékéye sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ nébị e ní mbá.
ACT 24:15 Mááyí kɨ́ óto komo ro Lomo cé káa zɨ́ ꞌbɨ Farụsáyo e bɨ kɨ́dí Lomo nɨ karanée úru ꞌyị e mbá gɨ sɨmɨ umbu, bɨlámáye kɨ́ bɨsinyíye ní.
ACT 24:16 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma íꞌbí romá ndị́sị méngị ledre bɨ maꞌdíi do komo Lomo kpá kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní.
ACT 24:17 “Gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi bɨ ngárá mándá sɨmɨ Yerụsaléma wá ní, mándéré kóo íri kɨ́ késị́ zɨ́ ꞌyị amá e, sáká éyị́ zɨ́ ꞌyị lerị́ e nda kɨ́ ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo.
ACT 24:18 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo mándị́sị méngị ondụ́ bɨ nɨ óto ꞌyị zɨ́a ídíne drá ní, zɨ́ye ogụ ndíki máa do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́ méngị a. Ndazé kóo íri tụ́ꞌdụ́ wá, ledre bɨ zɨ́a ídíne bɨsinyíne ní ndaá kpá wá.
ACT 24:19 Tɨ́ lá ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Ásiya ní nɨyí kóo ore. Utúasá kóo mɨútúásá zɨ́ye ógụyé kóꞌdụ́yị ona íꞌbí ngbángáma togụ́ ledre nɨ tarayé romá yá.
ACT 24:20 Togụ́ mbú yée ga bɨ nɨyí ona ba, idínɨ́ úku ꞌdódo lúyú ledre bɨ owonɨ́ romá sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ máa kóꞌdụ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga e ní.
ACT 24:21 Odụ ledre bɨ máúku ní dụụ́ kị́éꞌdo sɨmɨ bɨ mááyí mɨtóromá kóꞌdụ́ye ní yaá, ‘ꞌDiꞌbiogụnɨ́ máa karaba do ngbanga ona ba gɨ zɨ́a bɨ máṇgúṇgu kɨ́dí Lomo nɨ karanée úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu ní.’ ”
ACT 24:22 Gɨ ore, Fị́lekɨsi bɨ owoyeme ledre gɨ ro Mɨsiꞌdi ꞌbɨ Ngére Yésụ bú ní, zɨ́a ụ́cụómo Páwulo e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ukuotonɨ́ ledre roa ní kɨ́dí idínɨ́ mụ́kụ́. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ Lịsị́ya mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri ꞌbɨ Róma e nɨ ógụ ní, mááyí ógụ úku ledre sɨmɨ ledre esé née.”
ACT 24:23 Zɨ́a úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri bɨ ndịsị lúrú kacɨ́ Páwulo káa bɨ nɨ ngásá ní kɨ́dí, idí ídí mɨbándáne, tɨ́ lá idínɨ́ otoomo owụ́ bifúó zɨ́a ídíne kɨ́ ro doné kɨ́ ezegámága, ga bɨ ndịsịnɨ́ sáká wo kɨ́ éyị́ ga bɨ ili yée ní.
ACT 24:24 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ Fị́lekɨsi kɨ́ meꞌbené Durusíla, bɨ nɨ ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da ní ndéréye do bi bɨ ndịsịnɨ́ bándá Páwulo doa ní. Zɨ́ Fị́lekɨsi kákasa kacɨ́ Páwulo gɨ ro zɨ́ye úwú ledre ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ gɨ tara a.
ACT 24:25 Tɨ́ lá bɨ Páwulo odro aka lá gɨ ro éyị́ bɨ ꞌyị nɨ méngị a zɨ́a óto Lomo kɨ́ rokinyi, bándá roꞌyị kɨ́ ledre ꞌbɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ní, zɨ́ ngịrị útúne sɨmɨ Fị́lekɨsi zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Cakaba ba ní asá go ore. Mááyí ndólo yị́ị togụ́ máówo bifúó go ní.”
ACT 24:26 Sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kéyị kéṛị́ née, Fị́lekɨsi oto kóo komoné kɨ́dí Páwulo nɨ úgú komoné kɨ́ késị́. Née sị́ ledre bɨ kóo ndịsị kákasa kacɨ́ Páwulo kpuṛú kpuṛú zɨ́ye ndị́sị ódroyé kéne ní.
ACT 24:27 Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi gbre, zɨ́ Porụ́kịyo Fésito ógụné káa do gávana do bi kacɨ́ Fị́lekɨsi. Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ Fị́lekɨsi ili zɨ́ Yụ́da e ídíye kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ne ní, zɨ́a ótoómo Páwulo zɨ́a ídíne sɨmɨ sị́gịnị.
ACT 25:1 Sị́lị́ ota (3) gɨ do kacɨ́ bɨ Fésito ogụ káa do gávana ꞌbɨ káṇgá née ní ní, zɨ́a ị́nyịné gɨ sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma,
ACT 25:2 kɨ́ꞌdí bɨ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Yụ́da e ogụnɨ́ kɨ́ ledre bɨ ukuotonɨ́ ro Páwulo ní. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ Fésito,
ACT 25:3 gɨ ro zɨ́a sáká yée ꞌdíꞌbiógụ Páwulo zɨ́ye sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́ sómụ́ ledre bɨ gɨ ro zɨ́ye sóngó wo do mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ye úfu wo ní.
ACT 25:4 Zɨ́ Fésito úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Páwulo nɨ mɨbándáne sɨmɨ sị́gịnị sɨmɨ gara bɨ Kayisaríya, máa kɨ́ romá mááyí ógụ ndáꞌbalúgu romá íri do sị́lị́ ga ba.
ACT 25:5 Idízé ndéré kɨ́ ngíti géyị manda esé e sɨmɨ Kayisaríya zɨ́ye íꞌbí ngbángá Páwulo íri togụ́ luyú tɨ́ ledre go yá.”
ACT 25:6 Gɨ do kacɨ́ née ní zɨ́ Fésito ndị́sịné kɨ́ye ore éyị́ ꞌbɨ sị́lị́ ịnyị doa ota (8) togụ́ mbú sokó (10) yá, zɨ́a ị́nyị ndáꞌbalúgu roné sɨmɨ Kayisaríya. Sɨmɨ bi mɨárá née zɨ́a ndéréne do bi bɨ ndịsị úku ngbanga doa ní, zɨ́a úku ledre ya idínɨ́ ógụ kɨ́ Páwulo.
ACT 25:7 Sɨmɨ bɨ Páwulo ogụ ní, zɨ́ Yụ́da ga bɨ ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní tónóye úkuóto mɨngburoko ledre máa yée ga bɨ utúasánɨ́ úku ꞌdódo maꞌdíi ledre ga gére wá ní ro Páwulo.
ACT 25:8 Tɨ́ lá zɨ́ Páwulo úku yómo roné kɨ́dí, “Máméngị amá bɨsinyí ledre kɨ́ lorụ ꞌbɨ Yụ́da e wá, togụ́ mbú ro ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo kɨ́ Káyísara kpá wá.”
ACT 25:9 Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ Fésito ili zɨ́ ledre ené émené ro Yụ́da e ní, zɨ́a ndúꞌyú Páwulo kɨ́dí, “Útúásá go ndéré sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ro do ꞌdécị ngbanga eyị́ kóꞌdụ́ma íri?”
ACT 25:10 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mátóro ba do bi bɨ Káyísara ndịsị ꞌdécị ngbanga doa ní, nɨ bɨlámáne do ꞌdécị ngbanga romá ona. Máméngị amá bɨsinyí ledre zɨ́ Yụ́da e kị́éꞌdo káa wá, káa zɨ́ bɨ yị́ị ówoyéme bú bɨlámá née ní.
ACT 25:11 Togụ́ máídí bɨsinyí ꞌyị bɨ máméngị ledre bɨ nɨ útúásá gɨ ro do úfu máa ní, káa bɨ máígí romá gɨ zɨ́a wá. Tɨ́ lá togụ́ ledre bɨ ukuotonɨ́ romá née nda ꞌbɨ ené maꞌdíi wá, ꞌyị bɨ nɨ íꞌbí máa zɨ́ye gɨ ro do úfu máa ní ndaá ꞌbɨ ené wá. Nɨ bɨlámáne zɨ́ Káyísara ꞌdécị ngbangamá ne.”
ACT 25:12 Gɨ ore, sɨmɨ bɨ Fésito lurúnɨ́ bi sɨmɨ ledre née kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ꞌdécị ngbanga ené e ní, zɨ́ Fésito úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ úku go kɨ́dí née nɨ ndéré kɨ́ ledre ené zɨ́ Káyísara ꞌdécị ngbangané ne ní, áyí go ógụ ndéré kɨ́ ledre eyị́ ꞌdáꞌdá kóꞌdụ́ Káyísara.”
ACT 25:13 Gɨ do kacɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée, zɨ́ ngére bɨ Agụrị́pa kɨ́ lémịné Bụrụnị́ke ní ógụyé ṇgu sɨmɨ Kayisaríya gɨ ro ꞌdíꞌbi Fésito sɨmɨ sụmụ.
ACT 25:14 Gɨ do kacɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ ore kɨ́ sị́lị́ cúkuꞌdée ní, zɨ́ Fésito úku yéme ledre bɨ gɨ ro Páwulo zɨ́ ngére née kɨ́dí, “Ngíti oꞌdo nɨ bo Fị́lekɨsi otoomo wo sɨmɨ sị́gịnị ona.
ACT 25:15 Nda sɨmɨ bɨ mándéré sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́ mɨngburoko Yụ́da e íꞌbí ngbángá a zɨ́ma. Zɨ́ye ndúꞌyú máa gɨ ro zɨ́ma ꞌdécị ngbanga roa.
ACT 25:16 “Zɨ́ma úkulúgu ledre zɨ́ye kɨ́dí, ondụ́ ꞌbɨ Róma e ꞌdecị ené ngbanga ro ꞌyị ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ ngbanga wá, ꞌbúó togụ́ ꞌyị bɨ iꞌbínɨ́ ngbángá a kɨ́ ꞌyị bɨ iꞌbí ngbángá ní toronɨ́ go úku ngbanga dongaráye, zɨ́ ꞌyị bɨ iꞌbínɨ́ ngbángá a ní úkulúgu ledre kacɨ́ ledre bɨ ukuotonɨ́ roa ní.
ACT 25:17 “Sɨmɨ bɨ ogụnɨ́ ní, luꞌbú wá, kɨ́lóndó a née geré zɨ́ma sị́kpị ngbanga, zɨ́ma úku ledre do ndéré ꞌdíꞌbiógụ oꞌdo née.
ACT 25:18 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ ngbángá ní tóroyé ꞌdága úku ngbanga. Tɨ́ lá ukuogụnɨ́ eyé ledre bɨ Páwulo mengị bɨsinyíne káa zɨ́ bɨ kóo mándị́sị sómụ́ a ní wá.
ACT 25:19 Ledre bɨ kóo ndịsịnɨ́ úku a ní, yị́ ené ledre gɨ ro ṇgúṇgu ledre eyé ꞌbɨ Yụ́da e kɨ́ ledre ngíti oꞌdo bɨ kóo uyu kɨ́ ịrịné Yésụ bɨ Páwulo ndịsị úku ledrea ya nɨ trịdrị ní.
ACT 25:20 “Maꞌdíi ledre bɨ zɨ́ma ówoꞌdíꞌbi a sɨmɨ ledre ba, gɨ ro zɨ́ma ndúꞌyú Páwulo kɨ́e ní nda ꞌbɨ ené wá. Zɨ́ma ndúꞌyú wo togụ́ nɨ útúásá zɨ́a ndéréne sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ro do ꞌdécị ngbanga máa née íri yá.
ACT 25:21 Tɨ́ lá zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre kɨ́dí, nɨ bɨlámáne do bándá née ona gɨ ro zɨ́ Káyísara ꞌdécị ngbangané. Zɨ́ma úku ledre idínɨ́ ótolúgu wo sɨmɨ sị́gịnị, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ mááyí kása wo do ngbanga ꞌbe ꞌbɨ Káyísara ní.”
ACT 25:22 Zɨ́ Agụrị́pa úkulúgu ledre zɨ́ Fésito kɨ́dí, “Máíli úwú ledre née cụ́ máa gɨ tara oꞌdo née.” Zɨ́ Fésito úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Áyí úwú a gɨ tara a kɨ́lóndó.”
ACT 25:23 Zɨ́ bi árálóꞌbó roné, zɨ́ ngére Agụrị́pa e kɨ́ Bụrụnị́ke ésị bɨlámá bongó ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní royé ógụ ólụ́ye kɨ́e sɨmɨ ꞌdị́cị́ ngbanga. Nɨyí kɨ́ mɨngburoko manda ꞌbɨ asikíri e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ Fésito úku ledre idínɨ́ ꞌdíꞌbiógụ Páwulo ꞌdị́cị́ íri.
ACT 25:24 Zɨ́ Fésito úku ledre kɨ́dí, “Ngére Agụrị́pa kɨ́ ꞌyị ga bɨ azé kéye ꞌdị́cị́ ona ní mbá, lúrúsé aka oꞌdo ba. Bɨ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ Kayisaríya ona kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ogụnɨ́ íꞌbí ngbángá a zɨ́ma ní. Ukunɨ́ ledre gɨ roa kɨ́ ndị́sị gbúrógbóye kɨ́dí mándá ótoómo wo zɨ́a ídíne trịdrị wá.
ACT 25:25 Tɨ́ lá máówo amá éyị́ bɨ mengị bɨsinyíne zɨ́a útúásáne gɨ ro do úfu wo ní wá. Bɨ uku ledre go kɨ́dí née ili ndéré kɨ́ ledre née ꞌdáꞌdá kóꞌdụ́ Káyísara ní, máyéme sómụ́ ledre go gɨ ro kása wo sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní.
ACT 25:26 Tɨ́ lá ledre ndaá taramá bɨ zɨ́ma éké a gɨ roa zɨ́ ngére Káyísara ní wá. Née sị́ ledre bɨ máꞌdíꞌbiógụ wo kóꞌdụ́se okpó ṛá kóꞌdụ́ ngére Agụrị́pa gɨ ro zɨ́se lúrú bi sɨmɨ ledre ené, ambí owone mááyí ówo ledre bɨ zɨ́ma éké a gɨ roa ní gɨ zɨ́se.
ACT 25:27 Ndaá mɨútúásáne gɨ ro zɨ́ma kása ꞌyị bɨ nɨ mɨꞌdíꞌbiné sɨmɨ sị́gịnị ngárá maꞌdíi ndaá sɨmɨ ngbángá bɨ iꞌbínɨ́ roa wá ní wá.”
ACT 26:1 Zɨ́ Agụrị́pa úku ledre zɨ́ Páwulo kɨ́dí, “Otoomonɨ́ mɨsiꞌdi go zɨ́yị, gɨ ro zɨ́yị úku ledre bɨ gɨ royị́ ní.” Zɨ́ Páwulo kóco komo sị́lị́ne, zɨ́a tónóne lị́kpị́ ledre gɨ roné káa zɨ́ ba.
ACT 26:2 “Ngére Agụrị́pa, málúrú romá kɨ́dí kodo amá nɨ bo, bɨ karaba mááyí go úku ledre gɨ romá kóꞌdụ́yị ona gɨ sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ mbá Yụ́da e ndịsịnɨ́ úku a gɨ romá ní.
ACT 26:3 Kɨ́ngaya gɨ zɨ́a bɨ ówoyéme ondụ́ kɨ́ kangú ꞌbɨ Yụ́da e mbá bú ní, mándéndị́ romá go zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ị́drị mɨmbéꞌdeyị́ úwú ledre bɨ mááyí úku a ba.
ACT 26:4 “Yụ́da e mbá owonɨ́ ndị́sị amá sɨmɨ bɨ mááyí aka do owụ́ma ní bú. Owonɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée sɨmɨ mɨzefị ndị́sị amá dongará ꞌyị amá e sɨmɨ mbigí káṇgá amá kɨ́ sɨmɨ Yerụsaléma ní mbá bú.
ACT 26:5 Owonɨ́ ledre gɨ romá go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e. Utúasánɨ́ bú lị́kpị́ a zɨ́yị togụ́ ilinɨ́ go kenée ní kɨ́dí ꞌdáꞌdá kóna mááyí ngúru ꞌyị bɨ toro ngbúó gɨ ro ledre ṇgúṇgu ledre ezé káa zɨ́ Farụsáyo e ní.
ACT 26:6 Bɨ ba ní ꞌdiꞌbiogụnɨ́ máa go do ngbanga gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị óto komomá gɨ ro éyị́ bɨ kóo Lomo mócụ́ ledre a zɨ́ bulúnduzé e ní.
ACT 26:7 Ba mócụ́ éyị́ bɨ sị́ dozé ga bɨ sokó doa gbre ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ roa, zɨ́ye ndị́sịyé íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ndụlụ e kɨ́ kadra mbá ní. Ngére, Yụ́da e iꞌbínɨ́ ngbángáma ba gɨ zɨ́ kéyị née.
ACT 26:8 Éyị́ bɨ nɨ mɨórụné zɨ́se ga bɨ ona gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́dí Lomo uru umbu bú gɨ zɨ́a ní ꞌdi?
ACT 26:9 “Máa kɨ́ romá, mándị́sị kóo gámásóꞌdo mɨsiꞌdi bɨ nɨ útúásá fála ledre ꞌbɨ Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta ní.
ACT 26:10 Née ledre bɨ máméngị wo sɨmɨ Yerụsaléma ní. Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní iꞌbínɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma ndị́sịmá óto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní sɨmɨ sị́gịnị. Sɨmɨ bɨ togụ́ ꞌdecịnɨ́ ngbangayé gɨ ro do úfu yée yá, zɨ́ma ndị́sị tóromá sogo ledre bɨ kɨ́dí idínɨ́ úfu yée ní.
ACT 26:11 Zɨ́ma ndị́sị gámá andá romá kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro e gɨ sɨmɨ ngíti a ꞌduo sɨmɨ ngíti a ndị́sị íꞌbí ꞌdoꞌdó royé, gɨ ro zɨ́ye úku sínyi ledre gɨ ro Kɨ́résịto. Mɨmbéꞌdemá esị́ kóo royé go gbála zɨ́ma ndéréma kɨ́ gámásóꞌdo yée gba sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị lóṇgó e gɨ ro ꞌdóꞌdo yée.
ACT 26:12 “Née sị́ ledre bɨ kóo mándéré gɨ roa sɨmɨ gara bɨ Damásika ní. Manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní ukunɨ́ ye kɨ́ rokoꞌbụ bɨ iꞌbínɨ́ zɨ́ma ní.
ACT 26:13 Ngére, sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbizé mɨsiꞌdi go mɨndéréze ní, kɨ́ yana kadra zɨ́ mongụ́ bimɨóṇgó óṇgóne gɨ komo ere cigíma kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo azé kéye ní gbaá.
ACT 26:14 Zɨ́ze útúze mbá bi, nda née ní zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ úku ledre zɨ́ma kɨ́ tara Aramáyika kɨ́dí, ‘Sáwulo, Sáwulo. Éyị́ bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo máa gɨ roa kenée ní ꞌdi? Ndị́sị née ꞌdíꞌbiógụ bɨsinyí ledre zɨ́yị kɨ́ royị́.’
ACT 26:15 “Zɨ́ma ndúnduꞌyú kɨ́dí, ‘Áyí náambi Ngére?’ “Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, ‘Née máa Yésụ ꞌyị ꞌbɨ Nazeréta bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo wo ní.
ACT 26:16 Tɨ́ lá Ị́nyịógụ mu zɨ́yị tóroyị́ ꞌdága do sịndị́yị. Máꞌdódo romá zɨ́yị gɨ ro zɨ́yị ídíyị káa do ꞌyị moko amá ndị́sị úku ꞌdódo ledre ga bɨ ówo yée gɨ romá ní kɨ́ yée ga bɨ mááyí karanée ꞌdódo yée zɨ́yị ní.
ACT 26:17 Mááyí yómo yị́ị gɨ zɨ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Mááyí ógụ kása yị́ị zɨ́ye
ACT 26:18 gɨ ro zɨ́yị líkpí komoyé, zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ mɨtụlụrụ sɨmɨ bimɨóṇgó, gɨ sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Satána do sị́lị́ Lomo, gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledremá, Lomo nɨ ótoómo lúyú ledre eyé, zɨ́ye ólụ́ye dongará ꞌyị ga bɨ Lomo gelé yée go ní.’
ACT 26:19 “Ngére Agụrị́pa, gɨ ore mákála amá ledre bɨ Ngére Yésụ uku ya máídí méngị a sɨmɨ bɨ ꞌdodo roné zɨ́ma gɨ komo ere ní wá.
ACT 26:20 Máꞌdódoụ́tụ ledre gɨ roa zɨ́ Yụ́da ga bɨ sɨmɨ gara bɨ Damásika ní, gɨ ore sɨmɨ Yerụsaléma, nda kɨ́ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya mbá, odụ a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Máꞌdódo zɨ́ye kɨ́dí idínɨ́ óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ndáꞌbaógụyé zɨ́ Lomo, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé go ní.
ACT 26:21 “Née sị́ ledre bɨ Yụ́da e ꞌdiꞌbinɨ́ máa gɨ do ligá ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo áyíye gɨ ro úfu máa ní.
ACT 26:22 Tɨ́ lá do sị́lị́ ba, Lomo ndịsị sáká máa née. Mátóro ona ba uku ledre zɨ́se mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó ní kɨ́ yée ga bɨ ndanɨ́ kɨ́ ledreyé owóowó wá ní mbá. Máúku amá ledre rómo gɨ do ledre bɨ nébị e kɨ́ Mụ́sa ukunɨ́ kɨ́dí nɨ ógụ méngị roné ní wá.
ACT 26:23 Bɨ ya kɨ́dí, Kɨ́résịto nɨ ꞌdóꞌdó kí, zɨ́a ídíne ne mɨzefị ꞌyị bɨ nɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu, nɨ ótrụ́ kodo bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.”
ACT 26:24 Páwulo lịkpị́ ogụ aka ledre lá gị kɨ́ra ní, zɨ́ Fésito gbúrógbóne kɨ́dí, “Páwulo, ṛífu yị́ eyị́ go. Mongụ́ ólo ledre bɨ ólo ba nɨ go óto yị́ị zɨ́yị ṛífuyị́.”
ACT 26:25 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre zɨ́ Fésito kɨ́dí, “Gávana, mándá amá ꞌyị rịfu wá. Mándị́sị lị́kpị́ née mbigí cóngó ledre bɨ maꞌdíi ní.
ACT 26:26 Máéré amá ngịrị kɨ́ úku ledre zɨ́ ngére Agụrị́pa wá, gɨ zɨ́a owo ledre gɨ ro ledre ga gére née bú. Máówo bú maꞌdíi kɨ́dí ledre ga bɨ máúku yée ba, ꞌdiꞌbi do ledre ga gére née go mbá gɨ zɨ́a mengịnɨ́ kóo royé mɨótoécịné dogboṛụ bi wá.
ACT 26:27 Ngére Agụrị́pa, ṇgúṇgu ledre ga bɨ ꞌbɨ nébị e ní bú? Máówo bú kɨ́dí ṇgúṇgu bú.”
ACT 26:28 Nda gɨ ore zɨ́ Agụrị́pa úku ledre zɨ́ Páwulo, “Sómụ́ ꞌbɨ eyị́ yá sɨmɨ owụ́ sịndị́ kadra bɨ cúkuꞌdée ba útúásá go óto máa zɨ́ma ídíma ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto?”
ACT 26:29 Zɨ́ Páwulo úkulúgu ledre kɨ́dí, “Togụ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée togụ́ mbú mongụ́ne, ini amá nɨ zɨ́ Lomo kɨ́dí yị́ị kɨ́ ꞌyị ga bɨ karaba bɨ uwúnɨ́ ledre bɨ máúku ba ní, idínɨ́ ṇgúṇgu ledre Yésụ káa zɨ́ máa ní, tɨ́ lá ndanɨ́ ónzó sée sɨmɨ sị́gịnị wá.”
ACT 26:30 Gɨ ore zɨ́ ngére e ị́nyịyé ꞌdága, kɨ́ gávana e kɨ́ Bụrụnị́ke nda kɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí kéye ní.
ACT 26:31 Zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ ꞌdị́cị́ ndéréye, sɨmɨ bɨ ndịsịnɨ́ ódro kɨ́ úkulóꞌbó ledre née dongaráye ní, zɨ́ye úku ledre ya, “Oꞌdo née mengị ené bɨsinyí ledre bɨ gɨ ro do úfu wo togụ́ mbú óto wo sɨmɨ sị́gịnị ní wá.”
ACT 26:32 Zɨ́ Agụrị́pa úku ledre zɨ́ Fésito ya, “Idí oꞌdo née ndaá úku ledre kɨ́dí née nɨ ndéré ꞌdáꞌdá zɨ́ Káyísara ꞌdécị ngbangané ne wá, káa bɨ iꞌdízé sị́lị́ze gɨ roa go zɨ́a ndéré ené.”
ACT 27:1 Sɨmɨ bɨ yemezé sómụ́ ledre gɨ ro zɨ́ze ꞌdógụ bi ndéréze sɨmɨ káṇgá bɨ Ítali ní, do íꞌbí Páwulo e kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí kéye sɨmɨ sị́gịnị ní do sị́lị́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e kɨ́ ịrịné Zụ́lụya, bɨ nɨ ne manda zɨ́ asikíri ga bɨ ndịsịnɨ́ ndólo yée do okó ꞌbɨ Káyísara ní.
ACT 27:2 Zɨ́ze ékị́ze sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba gɨ sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Adaramị́tị bɨ nɨ go nzíyiné gɨ ro ndéréne sɨmɨ gara ga bɨ do mama bɨ dongaráye kɨ́ káṇgá bɨ Ásiya ní. Zɨ́ze ꞌdógụ bi sága. Azé kóo kɨ́ Arisitáka bɨ ꞌyị ꞌbɨ gara bɨ Tasalonị́ka bɨ sɨmɨ Mekedonị́ya ní.
ACT 27:3 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Sidóna. Mɨmbéꞌde Zụ́lụya nɨ kóo bɨlámáne ro Páwulo kɨ́ngaya, zɨ́a íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Páwulo zɨ́a ndéréne kɨ́ lúrú ezegámáne e gɨ ro zɨ́ye sáká wo kɨ́ éyị́ bɨ ili ní.
ACT 27:4 Zɨ́ze ị́nyịzé ndéréze gɨ ore, gɨ zɨ́a bɨ kóo azé sị́ síli ní, zɨ́ze ízi rozé óyóómo cúkú Sáyípuroso mɨꞌdí do ngelị.
ACT 27:5 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụzé mɨkavu sága do mama káṇgá ga bɨ Silísiya kɨ́ Pamafíliya ní, zɨ́ze ógụzé sɨmɨ gara bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Mị́ra bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Lịsị́ya ní.
ACT 27:6 Gɨ sɨmɨ Mị́ra, zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née óto zée sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba bɨ ogụ gɨ sɨmɨ gara bɨ Alakɨzandarị́ya bɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ro ndéréne sɨmɨ Ítali ní.
ACT 27:7 Zɨ́ze ndéréze gɨ ore tɨ́ ndoo kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ e zɨ́ze ndéréógụzé gbóo cigí gara bɨ kɨ́ ịrịné Nidụ́sụ ní. Sɨmɨ bɨ síli nɨ nda go kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya, utúasázé lolụ ndéré mbị́ kóꞌdụ́ze wá ní, zɨ́ze ízi rozé dogboṛụ cúkú bɨ Keréto bɨ oto asá roné ndro kɨ́ bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Salamúne mɨꞌdí do anú ní.
ACT 27:8 Gɨ ore zɨ́ze ndéréze fú lá ndoo gbóo kacɨ́ kóꞌdụ́ gbúṛóngó Keréto, zɨ́ze ndéréógụzé do bi bɨ kɨ́ ịrịné Bɨlámá bi bándá kuṛúngba e bɨ gbóo kɨ́ gara bɨ Laséya ní.
ACT 27:9 Ndịsịzé kóo ore kɨ́ ngbángbá sị́lị́, ndéré kɨ́ kuṛúngba nɨ yị́ ené kóo go bɨsinyíne kɨ́ngaya gɨ zɨ́a née kóo gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ Órụ́ Éyị́ mɨánu. Zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí kéye ní ya,
ACT 27:10 “Yaꞌdá e, mɨndéréze gɨ ona ꞌdáꞌdá nɨ ógụ ídí bɨsinyíne kɨ́ngaya. Kuṛúngba ezé nɨ sínyí kɨ́ éyị́ ga bɨ roné ní mbá, ngíti géyị yá, iní nɨ kpá ꞌdíꞌbi ókpó ꞌyị.”
ACT 27:11 Tɨ́ lá mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e née oto ené komoné ro ledre bɨ Páwulo uku ní wá, lodụ́ nda yị́ ené kacɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị kpúṛónyó kuṛúngba e kɨ́ ledre bɨ mị́ngị́ kuṛúngba ukunɨ́ ní.
ACT 27:12 Gɨ zɨ́a bɨ gbúṛóngó mɨkavu bɨ ndịsịnɨ́ bándá kuṛúngba e sɨmɨ a ní utúasá gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé sɨmɨ a kɨ́ lịmị wá. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yéme sómụ́ ledre kɨ́dí, idízé mu ndéré gɨ ona kɨ́ óto komo gɨ ro zɨ́ze ógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Phonékisi bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Keréto ní togụ́ nɨ útúásá yá, zɨ́ze ndị́sịzé ore kɨ́ lịmị ba.
ACT 27:13 Sɨmɨ bɨ owụ́ síli tonó ílí gɨ ꞌdí do anú ní, zɨ́ ꞌyị kpúṛónyó kuṛúngba e sómụ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí ledre bɨ kóo yée ilinɨ́ wo ní utúasá go. Zɨ́ye ị́mbị́óyó késị́ bɨ ndịsị ódóngéṛị kuṛúngba sɨmɨ iní káa bɨ nɨ ndéré ní, zɨ́ze tónóze ndéréze kacɨ́ kóꞌdụ́ gbúṛóngó Keréto.
ACT 27:14 Tɨ́ lá gɨ do kacɨ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée, zɨ́ mongụ́ bɨsinyí síli bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ndólo a “síli gɨ ꞌdí do ngelị mɨꞌdí gbére ní” ógụné kpụrụ́ gɨ ꞌdí sɨmɨ cúkú gɨrí.
ACT 27:15 Zɨ́a kpére mongụ́ kuṛúngba ba bɨsinyíne kɨ́ngaya bi ndéréze ndaá ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ mɨgombị née wá. Zɨ́ ꞌyị kpúṛónyó kuṛúngba e nda lá ótoómo a zɨ́ mɨgombị ndéréne kɨ́e kɨ́ꞌdí bɨ ndịsị ílí ꞌdị́yị roné ní.
ACT 27:16 Sɨmɨ bɨ okpóomozé owụ́ cúkú bɨ kɨ́ ịrịné Kawuda mɨꞌdí do anú ní, kɨ́ ꞌdoꞌdó ga gére née mbá, zɨ́ze ꞌdíꞌbiógụ owụ́ kuṛúngba bɨ ndịsị sáká ꞌyị e sɨmɨ ledre bɨ kakara ní tɨ́ do roné.
ACT 27:17 Zɨ́ye ị́mbị́óto owụ́ kuṛúngba née do mongụ́ kuṛúngba zɨ́ye ódóngéṛị mongụ́ kuṛúngba née kɨ́ káꞌdá ngị́rị. Erénɨ́ ngịrị káa bɨ yée nɨyí ngásá ógụ do bi bɨ sayi ụṛụ́ ꞌdụtụ komo iní do bi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo Sítiresi bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Lị́bịya ní, zɨ́ye ónzólúgu késị́ bɨ ndịsị ówóngéṛị kuṛúngba káa bɨ nɨ ndéré ní sɨmɨ iní do ótoómo síli zɨ́a ndị́sịné ị́trị́ mongụ́ kuṛúngba ne ndéré kɨ́e.
ACT 27:18 Sɨmɨ bɨ bi aráloꞌbó roné ní, cóngó ro mɨgombị kɨ́ mɨkáda iní tatá nda ꞌdáꞌdá zɨ́ze tónóze ụ́cụóyó éyị́ ga bɨ sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ní ꞌdáꞌba.
ACT 27:19 Sị́lị́ ota gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ye ụ́cụóyó ambá éyị́ ga bɨ sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ní ꞌdáꞌba cụ́ kɨ́ sị́lị́ye.
ACT 27:20 ꞌDiꞌbi zée tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ utúasázé lúrúndíki kadra togụ́ mbú kele wá. Mɨgombị nɨ ꞌbɨ ené fú lá ro moko ílí ené kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya. Odụ a, zɨ́ze ꞌdíꞌbióyó ledre bɨ ya azé ómo ní gɨ sɨmɨ dozé ꞌdáꞌba.
ACT 27:21 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ kuṛúngba mengịnɨ́ go tụ́ꞌdụ́ sị́lị́ anunɨ́ éyị́ wá ní, zɨ́ Páwulo ị́nyịógụné ꞌdága úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Yaꞌdá e idí úwúsé kóo ledre bɨ máúku zɨ́se kɨ́dí ndazé ị́nyị gɨ sɨmɨ Keréto ndéréze wá ní, káa bɨ éyị́ bɨ zɨ́a sínyíne kɨ́ ị́ndrịné káa ní ní ndaá.
ACT 27:22 Tɨ́ lá cakaba ní, mándéndị́ romá go zɨ́se ídísé ódó mɨmbéꞌdesé, ꞌyị bɨ nɨ úyu gɨ dongaráse ní ndaá, mongụ́ kuṛúngba nɨ sínyí lá ne.
ACT 27:23 Kɨ́ ndụlụna, Lomo bɨ mááyí ꞌyị ené, mándị́sị méngị moko zɨ́a ní, kasa maláyika ené zɨ́ma,
ACT 27:24 zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ‘Ndá éré ngịrị wá Páwulo. Áyí tóro kóꞌdụ́ Káyísara úku ngbanga née. Lomo yomo ꞌyị ga bɨ ásé kéye sɨmɨ kuṛúngba née go mbá gɨ zɨ́ bikịdrị́ mɨmbéꞌdea bɨ royị́ ní.’
ACT 27:25 Bɨ kenée ní, yaꞌdá e ídísé ódó mɨmbéꞌdesé. Máówo bú kɨ́dí Lomo nɨ méngị ledre née tɨ́ káa zɨ́ bɨ maláyika uku zɨ́ma ní.
ACT 27:26 Tɨ́ lá mongụ́ kuṛúngba nɨ útru roné zɨ́a sínyíne kɨ́ze do ngíti cúkú.”
ACT 27:27 Sɨmɨ sokó doa eso (14) sị́lị́, mɨgombị nɨ fú lá ndị́sị ị́trị́ lóꞌbó zée komo mɨkavu bɨ kɨ́ ịrịné Medịterénịya ní. Kɨ́ yana ndụlụ zɨ́ sómụ́ ledre ógụné sɨmɨ do ꞌyị kpúṛónyó mongụ́ kuṛúngba e kɨ́dí azé go gbóo gɨ ro ꞌdógụ bi.
ACT 27:28 Zɨ́ye ndɨ́rábɨ mɨólụ́ iní do ówo a kɨ́dí mɨólụ́ a nɨ mítiri cị́ gbre. Zɨ́ye ndéré ꞌdóso royé cúkuꞌdée ꞌdáꞌdá do kpá ndɨ́rábɨ ándá a, zɨ́ye ówo a kɨ́dí mɨólụ́ a nɨ go mítiri cị́ kéṛị́ a doa sokó.
ACT 27:29 Ngịrị ndịsị kóo méngị yée káa bɨ mongụ́ kuṛúngba nɨ ndéré útru roné ro tutú e, zɨ́ye ónzóóto késị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ówóngéṛị kuṛúngba ní eso (4) sɨmɨ iní gɨ ꞌdí sogo mongụ́ kuṛúngba. Zɨ́ye ndị́sịyé íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ bi árá ndíki yée.
ACT 27:30 Gɨ ore, ꞌyị kpúṛónyó kuṛúngba e ayínɨ́ kóo go gɨ ro lólo eyé gɨ sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ꞌdáꞌba. Zɨ́ye ị́mbị́óto owụ́ kuṛúngba bɨ sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ní sɨmɨ iní, lóndo royé káa zɨ́ ayínɨ́ ndéré óto késị́ bɨ ndịsị ówóngéṛị kuṛúngba ní tara somo mongụ́ kuṛúngba.
ACT 27:31 Tɨ́ lá zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri e kɨ́ asikíri e ya, “Togụ́ ꞌyị kpúṛónyó mongụ́ kuṛúngba e ndịsịnɨ́ eyé sɨmɨ kuṛúngba ona wá, ndásé óto komosé kɨ́dí ásé ídí trịdrị ní wá.”
ACT 27:32 Née ní, zɨ́ asikíri e óṇgo ꞌdécị káꞌdá bɨ odónɨ́ owụ́ kuṛúngba kɨ́e ní tụ do íꞌdí sị́lị́ye gɨ roa zɨ́a ndéréókpóne.
ACT 27:33 Sɨmɨ bɨ bi nɨ aka lá ꞌboꞌboṇgo gɨ ro árá ní, zɨ́ Páwulo úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí kéye sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ní gɨ ro zɨ́ye ánu éyị́. “Órụ́sé tarasé cakaba go kɨ́ sị́lị́ sokó doa eso zɨ́se ídíse kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre, sịndị́ kadra ga gére née mbá ánusé éyị́ mɨánu wá.
ACT 27:34 Cakaba ní, mándéndị́ romá go zɨ́se gɨ ro zɨ́se ánu éyị́ mɨánu. Sanáse ili éyị́ mɨánu gɨ ro zɨ́se ídíse trịdrịsé. ꞌYị bɨ dongaráse kị́éꞌdo káa bɨ nɨ úyu ní ndaá.”
ACT 27:35 Gɨ do kacɨ́ bɨ Páwulo uku ledre née kenée ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi ambata do íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo do komoyé ore, zɨ́a ꞌdéwe a tónóne ánu a.
ACT 27:36 Zɨ́ ledre née íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ị́nyịzé mbá ánu éyị́ mɨánu.
ACT 27:37 Azé kóo sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba za mbá (276) míya gbre cị́ ota doa sokó doa ịnyị doa kéṛị́.
ACT 27:38 Gɨ do kacɨ́ bɨ ꞌyị e anunɨ́ éyị́ go zɨ́ye léreyé mbá mɨlére ní, zɨ́ye ụ́cụóyó kúfú éyị́ ga bɨ kóo sɨmɨ mongụ́ kuṛúngba ní sɨmɨ mɨkavu gɨ ro óto kuṛúngba zɨ́a ídíne fáfáka.
ACT 27:39 Sɨmɨ bɨ bi oṇgoonzó nda roné go ní, ꞌyị kpúṛónyó mongụ́ kuṛúngba e owoꞌdiꞌbinɨ́ mbị́ ị́rịgbére bɨ nɨyí sɨmɨa ní wá. Zɨ́ye lúrúndíki do mongụ́ nyárá bi were kɨ́ sayi doné kóꞌdụ́ gbúṛóngó ore. Zɨ́ye yéme sómụ́ ledre ya, togụ́ nɨ útúásá yá, yée nɨyí kpúṛónyó mongụ́ kuṛúngba ndéré tóro kɨ́e do ngáká bi née íri.
ACT 27:40 Gɨ ore, zɨ́ye óṇgo ꞌdécị káꞌdá gɨ ro késị́ bɨ ndịsị ówóngéṛị kuṛúngba ní do ótoómo a zɨ́a ólụ́ne sị́ iní. Nda sɨmɨ sịndị́ kadra máa née ní, zɨ́ye líkpíóyó káꞌdá bɨ ro éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ kị́rị́gbị iní kɨ́e gɨ ro zɨ́ kuṛúngba ndéréne ní ꞌdáꞌba. Nda née ní, zɨ́ye sị́kpịóyó éyị́ bɨ tara somo mongụ́ kuṛúngba ní ꞌdága gɨ ro zɨ́ síli ndị́sịné ílí mongụ́ kuṛúngba ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá, née go mɨndéréze do gbúṛóngó.
ACT 27:41 Tɨ́ lá zɨ́ mongụ́ kuṛúngba útru roné ro mɨụ́ṛụ́ sayi do ngásá ógụné do ngáká bi. Zɨ́ tara somo a lányáne ngị́rị utúasá lolụ ndéré wá. Zɨ́ sono mongụ́ kuṛúngba ꞌdéwe sínyi roné nzéré nzéré gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨkáda iní bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní.
ACT 27:42 Zɨ́ asikíri e yéme ledre gɨ ro úfu ꞌyị ga bɨ kóo nɨyí mɨꞌdíꞌbiyé sɨmɨ sị́gịnị ní mbá ꞌdáꞌba káa bɨ nɨyí ndéré ꞌdógụ bi zɨ́ye ngásáókpóye ke.
ACT 27:43 Tɨ́ lá mongụ́ ꞌyị ꞌbɨ asikíri ga gére née ili kóo gɨ ro yómo Páwulo zɨ́a ídíne trịdrị, zɨ́a ụ́cụómo asikíri ga gére née kɨ́ méngị ledre bɨ kóo yemenɨ́ née. Zɨ́a nda yị́ ené úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ụcụnɨ́ bada bú ní kɨ́dí idínɨ́ mu útú sɨmɨ iní zɨ́ye ꞌdógụụ́tụ bi sága.
ACT 27:44 Ngíti géyị ꞌyị ga gére née idínɨ́ ꞌdíꞌbi sị́lị́ye ro ngbangbála kágá togụ́ mbú mɨꞌdéwe éyị́ ga bɨ gɨ ro mongụ́ kuṛúngba ní zɨ́ye ꞌdógụ lódụ́ kacɨ́ lafúye. Née mɨsiꞌdi bɨ ꞌdogụzé bi doa sága kɨ́ sanáze bɨlámáne ní.
ACT 28:1 Sɨmɨ bɨ ꞌdogụogụzé bi go mbá bɨlámáne do gbúṛóngó ní, zɨ́ze úwú ledre kɨ́dí azé ba do cúkú bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Maláta ní.
ACT 28:2 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ cúkú ore ní, ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ do bɨlámá mɨsiꞌdi. Zɨ́ye kótụ́ phoꞌdụ zɨ́ze ndị́sịzé roa gɨ zɨ́ drụ́ gɨ zɨ́a iní ndịsị kóo éꞌdị kɨ́ngaya.
ACT 28:3 Zɨ́ Páwulo káka ụ́ṛụ́ nzị ngị́rị́, sɨmɨ bɨ nɨ go óto a ku phoꞌdụ ní, zɨ́ kámá gbúgbuógụné gɨ sɨmɨ nzɨ ngị́rị́ née gɨ zɨ́ bi mɨị́rị́ zɨ́a náná Páwulo ro sị́lị́a.
ACT 28:4 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ cúkú ore lurúndikinɨ́ kámá kɨ́ cíṛíngbí roné sị́lị́ Páwulo ní, zɨ́ye úku ledre dongaráye kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ ꞌyị úfu ꞌyị e. Abú omo gɨ zɨ́ umbu gɨ sɨmɨ mɨkavu go ní, ngúru lomo ga bɨ ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌbɨ ꞌyị e ní, utúasá ótoómo wo zɨ́a ídíne trịdrị wá.”
ACT 28:5 Gɨ ore, zɨ́ Páwulo fúfuóyó kámá née gɨ ro sị́lị́ne ku phoꞌdụ, éyị́ bɨ zɨ́a ídíne roa bɨsinyíne ní ndaá.
ACT 28:6 Ndịsịnɨ́ kóo go lá sóngó Páwulo zɨ́ saná a ụ́ṛụ́ne ngíti géyị yá, ꞌdiya káa ní nɨ útú geré fí umbu. Tɨ́ lá bɨ ndịsịnɨ́ má, lurúndikinɨ́ éyị́ bɨ bɨsinyí zɨ́a méngị wo ní wá ní, zɨ́ye óyólóꞌbó tarayé kɨ́dí, “Oꞌdo ba nɨ ngúru lomo káa zɨ́ lomo bɨ kɨ́ ịrịné ꞌYị ꞌdécị yéme ngbanga ní.”
ACT 28:7 Gbóo cigí bi bɨ kotụ́nɨ́ phoꞌdụ zɨ́ze doa née ní, yáká ꞌbɨ ngíti oꞌdo kɨ́ ịrịné Pábụlịsị nɨ kóo ore, nɨ ne ꞌyị bɨ kɨ́ ledrené owóowó sɨmɨ cúkú máa née. Zɨ́a ꞌdíꞌbi zée sɨmɨ sụmụ kɨ́ sị́lị́ ota (3) azé ṇgu e ꞌbe ꞌbɨ ené.
ACT 28:8 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, ꞌbụ Pábụlịsị nɨ kóo kɨ́ ro mɨị́rị́ kpá kɨ́ sɨmɨkowo mɨꞌdúꞌduné komo ṛangba. Zɨ́ Páwulo ólụ́ne lúrú wo ꞌdị́cị́ íri, gɨ do kacɨ́ ini zɨ́ Lomo, zɨ́ Páwulo óto sị́lị́ne doa zɨ́ saná a zázáne.
ACT 28:9 Sɨmɨ bɨ ledre née mengị roné kenée ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo kɨ́ ndíyá do cúkú ore ní ógụyé zɨ́ Páwulo zɨ́ sanáye kpá zázáne.
ACT 28:10 Zɨ́ye óto úndruzé do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e. Sɨmɨ bɨ azé go nzíyizé gɨ ro ꞌdógụ bi ní, zɨ́ye ógụyé kɨ́ éyị́ ga bɨ ilizé yée ní íꞌbí yée zɨ́ze.
ACT 28:11 Gɨ do kacɨ́ éfé ota (3), zɨ́ze ị́nyịzé ndéréze kɨ́ mongụ́ kuṛúngba bɨ kóo nɨ mɨtóroné ore kɨ́ lịmị ní. Mongụ́ kuṛúngba máa née nɨ kóo gɨ sɨmɨ gara bɨ Alakɨzandarị́ya ní, kɨ́ lị́lị kúṛógbó do lomo ga bɨ toṇgo e, kɨ́ ịrịyé Kásata e kɨ́ Pólụsụ ní roné.
ACT 28:12 Zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ mongụ́ gara bɨ kɨ́ ịrịné Surakúso ní. Zɨ́ze ndị́sịzé ore kɨ́ sị́lị́ ota (3).
ACT 28:13 Gɨ ore, zɨ́ze ꞌdógụ bi ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Rịgị́mu ní. Sɨmɨ bi mɨárá a née ní zɨ́ síli tónó ílíne gɨ ꞌdí do anú, lá sị́lị́ gbre zɨ́ze ndéréógụzé sɨmɨ gara bɨ kɨ́ ịrịné Potịyólịsị ní.
ACT 28:14 Zɨ́ze ówo ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní ore. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ze kɨ́dí, idízé ndị́sị kéye ore kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Nda née ní, zɨ́ze ꞌdíꞌbi mɨsiꞌdi ndéréze sɨmɨ mongụ́ gara bɨ Róma ní.
ACT 28:15 Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ sɨmɨ Róma ní úwú ledrezé kɨ́dí azé go ógụ. Zɨ́ye lódụ́ ndíki zée zaá gị sɨmɨ gara bɨ Sụ́ụ ꞌbɨ Apị́yosụ bɨ kɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Ṇgu e Ota ní. Sɨmɨ bɨ Páwulo lurúndiki yée ní, zɨ́ ledre née íꞌbí rokinyi do mɨmbéꞌdea zɨ́a íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro ledre née.
ACT 28:16 Sɨmɨ bɨ ogụzé sɨmɨ Róma ní, do íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ Páwulo idí ndị́sị kɨ́ ro doné zɨ́ kémbị́ asikíri ndị́sịné bándá wo.
ACT 28:17 Gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota (3), zɨ́ Páwulo ndóloyóko manda ꞌbɨ Yụ́da e. Sɨmɨ bɨ yokonɨ́ royé ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, “Lafúma e Yụ́da e, abú máúku bɨsinyí ledre ro ꞌyị ezé e kɨ́ gɨ ro ledre ondụ́ bɨ bulúnduzé e iꞌbínɨ́ zɨ́ze ní wá, zɨ́ manda ezé e ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ Yerụsaléma do íꞌbí máa do sị́lị́ ꞌyị ꞌbɨ Róma e.
ACT 28:18 Sɨmɨ bɨ mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Róma e lurúnɨ́ bi sɨmɨ ledre née ní, ilinɨ́ go gɨ ro íꞌdí sị́lị́ye gɨ romá gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé bɨsinyí ledre bɨ máméngị zɨ́a útúásáne gɨ ro do úfu máa ní wá.
ACT 28:19 Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ ngárá Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ eyé kenée wá ní, zɨ́a óto máa zɨ́ma úku ledre kɨ́dí nɨ bɨlámáne zɨ́ma ndéré kɨ́ ledre née kóꞌdụ́ Káyísara. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya mándéré née íꞌbí ngbángá mbigí ꞌyị amá e ní wá.
ACT 28:20 Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ma ndólo sée gɨ ro lúrú sée zɨ́ma kpá ódromá kɨ́se. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ máṇgúṇgu ledre bɨ zée Isɨréle e ndịsịzé óto komozé gɨ roa ní.”
ACT 28:21 Zɨ́ye úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Ndikizé ezé wáraga gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Yụdáya kɨ́ ịrịyị́ wá. Gbawá ꞌyị ezé bɨ zɨ́a ógụné lị́kpị́ ledre togụ́ mbú úku bɨsinyí ledre kɨ́ ịrịyị́ ní ndaá.
ACT 28:22 Tɨ́ lá ilizé úwú sómụ́ ledre eyị́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, gɨ zɨ́a owozé bú kɨ́dí do bi e mbá ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku sínyi ledre gɨ ro ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga.”
ACT 28:23 Zɨ́ye óto sịndị́ kadra kɨ́ Páwulo e bɨ yée nɨyí ndíkí sɨmɨ a ní. Kadra née ní, zɨ́ Yụ́da ga gére née ógụyé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị lafúye do bi bɨ Páwulo ndịsị ndị́sị doa ní. Zɨ́ Páwulo úku yéme ledre gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ye kú kɨ́ phịyị́ gị kɨ́ tagá. Zɨ́a áyíne gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbi doyé kɨ́ ledre Yésụ gɨ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa kɨ́ ꞌbɨ nébị e.
ACT 28:24 Zɨ́ ledre née ꞌdíꞌbi do ngíti géyị, tɨ́ lá ngíti géyị ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé e wá.
ACT 28:25 Zɨ́ye báyiyé kɨ́ ndị́sị ítí kangú dongaráye gɨ do kacɨ́ bɨ Páwulo uku odụ kúrúne zɨ́ye kɨ́dí, “ꞌDówụ́ Lomo uku kóo ledre go maꞌdíi sɨmɨ bɨ ukuiꞌbí ledre tara nébị Isáya zɨ́ bulúndusé e kɨ́dí Lomo uku ya,
ACT 28:26 “ ‘Ndéré mu úku ledre zɨ́ ꞌyị ga ba, “Ásé índi mbílíse úwú sanda bɨ gɨ ro Lomo ní má, tɨ́ lá útúásá esé úwú yéme ini ledre bɨ sɨmɨ a ní wá. Ásé kpá lúrú éyị́ ga bɨ ndịsị méngị yée ní, tɨ́ lá útúásásé esé lúrúndíki a wá.”
ACT 28:27 Gɨ zɨ́a sɨmɨ do ꞌyị ga ba nɨ yị́ ené go mɨꞌdụ́tụné, esị ꞌdụtụnɨ́ gu mbílíye go, ꞌdụtụnɨ́ komoyé kpá go mɨꞌdụ́tụ. Idí kóo ndaá kenée wá, káa bɨ nɨyí lúrú bi kɨ́ komoyé zɨ́ye úwú ledre kɨ́ mbílíye, zɨ́ sɨmɨ doyé ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨ a, zɨ́ye ndáꞌbalúgu royé zɨ́ma. Nda née ní, zɨ́ma yómo yée.’
ACT 28:28 “Bɨ kenée ní, máíli sée Yụ́da e, zɨ́se ówo a kɨ́dí Lomo kasa sanda bɨ ꞌbɨ yómo ꞌyị e ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Nɨyí úwú a zɨ́ye ṇgúṇgu a.”
ACT 28:30 Zɨ́ Páwulo ndị́sịné ore kɨ́ sɨmɨbi gbre sɨmɨ ꞌdị́cị́ ené bɨ ndịsị íꞌbí késị́ gɨ roa née ní. ꞌYị ga bɨ mbá ndịsịnɨ́ ógụ lúrú wo ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ.
ACT 28:31 Gɨ ore, zɨ́a ndị́sịné úku ledre zɨ́ ꞌyị e gɨ ro ꞌbe ꞌbɨ Lomo nda kɨ́ ꞌdódo ledre gɨ ro Ngére Kɨ́résịto Yésụ, ngịrị ndaá roa wá. ꞌYị bɨ zɨ́a ụ́cụómo wo ní ndaá kpá wá.
ROM 1:1 Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyị ꞌbɨ moko ené, kpá ꞌyịmɨkása ené gɨ ro ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ásé sɨmɨ Róma ní.
ROM 1:2 Née bɨlámá ledre bɨ kóo Lomo yemeomo, zɨ́a úku a zɨ́ nébị ga bɨ kóna ꞌdesị́ ékéómo a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní.
ROM 1:3 Ábuwá, Lomo uku kóo ba ledre kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené do ndíkiógụ wo sɨmɨ kúfú Dawídi bɨ kóo nɨ ngére ní.
ROM 1:4 Sɨmɨ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ Lomo maꞌdáa íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a sɨmɨ ꞌDówụ́ne, zɨ́a ídíne Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní. Née Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.
ROM 1:5 Nda gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu a, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndruné.
ROM 1:6 Née éyị́ bɨ oto máa zɨ́ma éké ledre ba zɨ́se gɨ roa ní, gɨ zɨ́a ásé go kpá ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
ROM 1:7 Lomo oto ꞌbúse go kɨ́ngaya, née sị́ ledre bɨ gelé sée gɨ roa zɨ́se ídíse káa do ꞌyị ené e ní. ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kɨ́ Kɨ́résịto Ngére Yésụ idínɨ́ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
ROM 1:8 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ ledre e za mbá, máíꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ rosé za mbá, gɨ zɨ́a phanda ledre aṇga go do bi e kpá za mbá kɨ́dí ꞌdíꞌbisé sị́lị́se go ngbúó ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ṇgúṇgusé ní.
ROM 1:9 Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Owụ́ ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdemá mbá ní, owo bú bɨlámáne kɨ́dí mándị́sị íni ini zɨ́ne gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá.
ROM 1:10 Mándị́sị kpá íni ini kɨ́dí togụ́ utúasá go kacɨ́ komo Lomo yá, idí líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ngásáógụmá íri ónzó komomá rosé.
ROM 1:11 Máíli ngásáógụ lúrú sée gɨ ro íꞌbí yata komokenzị zɨ́se gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé sɨmɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto.
ROM 1:12 Togụ́ azé kése kị́éꞌdo sɨmɨ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇguṇguzé ní yá, azé ndị́sị sáká rozé, zɨ́ze ídíze kése mbá kɨ́ rokoꞌbụzé.
ROM 1:13 Káa bɨ máógụ ba kóo go íri ꞌdesị́, ngíti géyị ledre e ndịsịnɨ́ ꞌdécịómo máa ye. Máíli ógụ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se káa zɨ́ bɨ máúku zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ní.
ROM 1:14 Lomo iline kɨ́dí máídí úku bɨlámá ledre née zɨ́ ꞌyị e mbá. ꞌYị komokenzị e, kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌyị komokenzị e wá ní.
ROM 1:15 Née sị́ ledre bɨ máíli ndéré úku bɨlámá ledre née zɨ́se sɨmɨ gara ꞌbɨ Róma íri gɨ roa ní.
ROM 1:16 Domá utúasá ówó kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e wá. Rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo nɨ sɨmɨ a gɨ ro yómo ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní kɨ́e. Tonó kóo go ꞌdáꞌdá kɨ́ Yụ́da e, zɨ́a nda ndéréógụné gị ro ṛị́kị́ sị́ do ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e mbá.
ROM 1:17 Bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto née ꞌdodo mɨsiꞌdi bɨ azé ídí doa káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní go zɨ́ze. Odụ mɨsiꞌdi nɨ dụụ́ kị́éꞌdo togụ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go zɨ́yị lányáyị roa. Káa zɨ́ bɨ nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.”
ROM 1:18 Lomo ukuꞌdodo kóo go zɨ́ze fúó gɨ komo ere kɨ́dí née nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu maꞌdíi ledre ené ꞌduꞌdorụ́ zɨ́ye nda ndị́sịyé méngị bɨsinyí ledre e ní.
ROM 1:19 Lomo ꞌdodo tɨ́ ledre ené go zɨ́ye do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua.
ROM 1:20 Abú utúasázé lúrú Lomo kɨ́ rokoꞌbụné bɨ odụ a ndaá née wá yá, azé ówo wo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, utúasánɨ́ ítí kangú bɨ kɨ́dí yée owonɨ́ wo wá ní wá.
ROM 1:21 Tɨ́ bɨ owonɨ́ Lomo bú ní, ilinɨ́ óto úndrua wá, iꞌbínɨ́ gbawá mbófo éyị́ zɨ́a. Mɨmbéꞌdeyé nɨ yị́ ené dụụ́ ro bɨcayi ledre eyé ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní.
ROM 1:22 Abú ukunɨ́ ledre ya yée nɨyí ꞌyị komokenzị e yá, ɨ́ꞌɨ, ndanɨ́ eyé ꞌyị komokenzị e wá.
ROM 1:23 Ilinɨ́ eyé óto úndru Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ní wá. Ndị́sịnɨ́ nda yị́ eyé óto úndru lị́lị éyị́ ga bɨ ꞌyị yemenɨ́ yée ní, káa zɨ́ lị́lị ꞌyịmaꞌdí, lị́lị solụ́, lị́lị bangá nda kɨ́ lị́lị ngíti géyị éyị́ ga bɨ káa zɨ́ kámá ní. Éyị́ ga gére née nɨyí úyu eyé mɨúyu.
ROM 1:24 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo iꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ye idínɨ́ ndị́sị méngị bɨsinyí eyé ledre ga bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní. Zɨ́ye nda ndị́sịyé go méngị ledre ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ dokuwu zɨ́ ꞌyị e ní, akpa dongaráye.
ROM 1:25 Maꞌdíi ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu a wá, zɨ́ye nda ṇgúṇgu yị́ eyé ledre ṛanga. Zɨ́ye ótoómo kɨ́ óto úndru Lomo kenée do nda yị́ eyé óto úndru éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée née ní. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌYị bɨ do ndị́sị óto úndrua ní. Idí kenée.
ROM 1:26 Gɨ zɨ́ ledre cayi eyé ga gére ní, Lomo otoomo sị́lị́ne gɨ royé go. Kará e ndịsịnɨ́ nda go óto lafúye kará e sogoyé káa do kará e. Née ndaá ꞌbɨ ené ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní wá.
ROM 1:27 Yaꞌdá e go kpá kenée. Mbigí ledre máa wo bɨ kóo Lomo otoogụ ní, otoomonɨ́ nda go kenée ndịsịnɨ́ nda óto lafúye yaꞌdá e sogoyé káa do kará e. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée gɨ zɨ́ ledre née bɨsinyíne.
ROM 1:28 Káa zɨ́ bɨ asinɨ́ go ꞌduꞌdorụ́ gɨ ro Lomo ní, Lomo otoomo yée go, idínɨ́ aka mu méngị ledre bɨ mɨmbéꞌdeyé ili ní.
ROM 1:29 ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e. Nɨyí ꞌyị mɨmbéꞌde e, ngíti géyị ꞌyị sógó lafúye, ngíti géyị ꞌyị óto mɨmbéꞌde sinyí ro lafúye, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị úfu ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ ꞌyị méngị okó e, ngíti géyị ꞌyị lóndo ꞌyị e, ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị lịkpị́ e,
ROM 1:30 ngíti géyị ꞌyị tara sinyí e, ngíti géyị ꞌyị sógó Lomo, ngíti géyị ꞌyị úku kese e, ngíti géyị ꞌyị ị́lị́ e, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị sị́kpị fúndúye ꞌdága, kacɨ́ kadra mbá ngíti géyị ndịsịnɨ́ gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro méngị bɨsinyí ledre e, nda kɨ́ yée ga bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé úwú kúrú ꞌyị ndíki yée wá ní.
ROM 1:31 ꞌYị ga gére née yị́ eyé bɨcayi ꞌyị e, maꞌdíi ndaá sɨmɨ ledre eyé e mbá wá. Otonɨ́ kpá ꞌbú ꞌyị e wá, lerị́ ꞌyị e mengị yée kpá wá.
ROM 1:32 Tɨ́ bɨ owonɨ́ bú bɨlámáne kɨ́dí togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị kéyị kenée yá, Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbangayé, odụ a dụụ́ umbu. Ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé méngị ledre máa ga gére née akpa ye. Zɨ́ye ndị́sịyé lóndo ꞌyị e kɨ́dí ga gére née ndaá ꞌbɨ ené bɨsinyí ledre wá, ꞌyị idínɨ́ ndị́sị méngị yée.
ROM 2:1 Máúku zɨ́se, ndásé ídí ꞌyị ꞌdécị ngbanga lafúse e wá, káa bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé ke. Gɨ zɨ́a bɨsinyí ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌdécị ngbangayé gɨ roa née ní, ndị́sịsé méngị kpá wo.
ROM 2:2 Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí Lomo nɨ útúásá ne ꞌdécị yéme ngbanga bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ ga gére ní gɨ zɨ́a nɨ ne kɨ́ maꞌdíi zɨ́ne.
ROM 2:3 Sée ga bɨ ásá kpá ꞌyị lúyú ledre e káa zɨ́ lafúse ga gére ní, ásá ꞌdécị ngbangayé ní, sómụ́sé Lomo nɨ ótoómo sée? Ɨ́ꞌɨ, otoomo ené sée wá, nɨ kpá ꞌdécị ngbangasé.
ROM 2:4 Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́se ili aka ꞌdécị ngbangasé wá, zɨ́a ndị́sị ụ́tụsɨmɨné kɨ́ ótoómo ledre zɨ́se ní, lúrúsé yị́ esé káa zɨ́ éyị́ bɨ ṛifu mɨṛífu ní? Lomo ili ídísé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé zɨ́se ótoómo kɨ́ méngị lúyú ledre.
ROM 2:5 Gɨ zɨ́a bɨ dosé orụ yị́ ené mɨórụ ngárá ílisé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé wá ní, ómosé esé e wá. Kɨ́ꞌdí bɨ karanée sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨ ꞌdécị ngbangasé bɨsinyíne kɨ́ngaya.
ROM 2:6 Lomo “nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e mɨútúásáne kacɨ́ mɨméngị ledre eyé.”
ROM 2:7 ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre gɨ zɨ́a ilinɨ́ gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ye, kpá gɨ ro zɨ́a óto úndruyé gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye.
ROM 2:8 Yée ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá, ilinɨ́ yị́ eyé ndị́sị méngị ledre bɨ ilinɨ́ yị́ eyé ye ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne.
ROM 2:9 Kúfú ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lúyú ledre káa zɨ́ ga gére ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne. Nɨ tónó a aka fị kɨ́ kúfú Yụ́da e, zɨ́a nda ógụné kɨ́e ro kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ROM 2:10 ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre ní, Lomo nɨ mbófo yée, zɨ́a ndị́sịné óto úndruyé. Mɨndị́sịyé nɨ ídí bɨlámáne, nɨ tónó kɨ́ Yụ́da e zɨ́a nda ógụné ro ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ROM 2:11 Lomo ifi ené sɨmɨ ꞌyị e zɨ́a méngị bɨlámá ledre kpara zɨ́ ngíti géyị, zɨ́a ótoómo ngíti géyị wá.
ROM 2:12 Kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá, owonɨ́ kpá lorụ bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ Mụ́sa ndị́sịné ꞌdódo a ní wá ní, togụ́ luyúnɨ́ ledre yá, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé kpá kacɨ́ ꞌbɨ eyé mɨméngị ledre. Togụ́ Yụ́da e luyúnɨ́ ledre ye yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi akpa lorụ bɨ kóo Mụ́sa ndịsị ꞌdódo a zɨ́ye ní ꞌdécị ngbangayé kɨ́e.
ROM 2:13 ꞌYị ga bɨ nɨyí útúásá kacɨ́ komo Lomo ní, ndaá ꞌbɨ ené yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úwúómo lorụ ꞌbɨ Lomo lá kɨ́ mbílíye ní wá, yị́ ené yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili ní.
ROM 2:14 ꞌYị máa yée ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá, owonɨ́ eyé kpá lorụ ꞌbɨ Lomo wá, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ royé ní, mengịnɨ́ née go ledre ga bɨ lorụ ili yée ní.
ROM 2:15 Utúasá yị́ ené go káa zɨ́ éyị́ bɨ eké omonɨ́ kóo lorụ ꞌbɨ Lomo go ꞌdesị́ do mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e dụụ́ kacɨ́ a ní. Gɨ zɨ́a owoyemenɨ́ go, mɨméngị ledre máa wo be ꞌdi nɨ bɨlámáne, wo be ꞌdi nɨ bɨsinyíne.
ROM 2:16 Karanée sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, Lomo nɨ ꞌdíꞌbiógụ ꞌyịmaꞌdí e mbá kóꞌdụ́ne zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ndị́sịné ꞌdécị ngbangayé kacɨ́ mɨméngị ledre eyé kpá kɨ́ mɨsómụ́ ledre eyé e mbá. Née ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní.
ROM 2:17 Sée ga bɨ ásé Yụ́da e ndị́sịsé mbófo rosé kɨ́dí ówoyémesé lorụ ꞌbɨ Lomo se, zɨ́se óto rosé kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 2:18 Ówoyémesé mɨméngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní go, gɨ zɨ́a ówosé lorụ ené bú bɨlámáne útúásásé go ífiyéme dongará ledre e bɨsinyí a kɨ́ bɨlámá a.
ROM 2:19 Nɨ sɨmɨ dosé kɨ́dí útúásásé go ꞌdódoyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, zɨ́se ídíse zɨ́ye káa zɨ́ bimɨóṇgó ní.
ROM 2:20 Gɨ zɨ́a bɨ komokenzị kɨ́ maꞌdíi nɨ sɨmɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ówosé bú bɨlámáne ní, zɨ́a ídíne sɨmɨ dosé kɨ́dí ásé útúásá ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka wá ní, togụ́ mbú zɨ́ yée ga bɨ owonɨ́ aka lá cúkuꞌdée ní.
ROM 2:21 Káa zɨ́ bɨ ótosé rosé ya ásé ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, sara méngịsé lolụ ledre máa ga bɨ ndị́sịsé ꞌdódo a née wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ úgu ugu wá, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá akpa se ndị́sị úgu ugu.
ROM 2:22 Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní wá, zɨ́se nda mbú ndị́sị méngị ledre ga gére née kpá akpa se. Ndị́sịsé kpá úku ledre kɨ́dí ꞌyị e ndanɨ́ ndéré zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme ní wá, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá akpa se ndị́sị ꞌdíꞌbiúgu dábu ga bɨ ꞌbɨ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée mɨyéme ní.
ROM 2:23 Ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ówoófụsé lorụ ꞌbɨ Lomo go, zɨ́se ndị́sị ndítíꞌdófụsé do lorụ maꞌdáa kpá akpa se, ndị́sịsé née íꞌbílúgu komokenyị́ zɨ́ Lomo.
ROM 2:24 Mɨméngị ledre esé nɨ yị́ ené go cé káa zɨ́ ledre kóo ekénɨ́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Sée Yụ́da e, ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní nɨyí ndị́sị úku sínyi ịrị Lomo gɨ zɨ́se ní.”
ROM 2:25 Sée Yụ́da e, togụ́ ótosé mɨmbéꞌdesé lá dụụ́ ro útú ngbuṛu, ndaá ro lorụ ꞌbɨ Lomo wá, moko ndaá sɨmɨ útú ngbuṛu wá. Togụ́ ndị́sịsé go ndítíꞌdófụsé gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo yá, ásé ídí esé kpá cé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá ní.
ROM 2:26 ꞌYị máa yée ga bɨ owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá, togụ́ ndịsịnɨ́ go méngị mbá ledre ga bɨ Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ royé ní, nɨyí útúásá ídí kacɨ́ komo Lomo káa do ꞌyị úwú lorụ ené e.
ROM 2:27 ꞌYị máa yée ga bɨ owonɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, nɨyí útúásá íꞌbí ngbángáse, sée ga bɨ ndị́sịsé ndítíꞌdófụ gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 2:28 Ndị́sịsé útú ngbuṛu gɨ ro do ówo a kɨ́dí ásé Yụ́da e, née lá ledre ꞌbɨ sága ba, ndaá ꞌbɨ ené gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá.
ROM 2:29 Sée Yụ́da e gɨ ro zɨ́se útúásáse kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí Yụ́da e, ídísé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé, ndaá ꞌbɨ ené dụụ́ méngị ledre kacɨ́ lorụ wá.
ROM 3:1 Mándúꞌyú aka sée, togụ́ ꞌyị nɨ gɨ sɨmɨ kúfú bɨ Yụ́da ní, togụ́ ꞌyị utú ngbuṛu kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e ní, éyị́ bɨ nɨ kɨ́ ledrené owóowó ní ꞌdi?
ROM 3:2 Máówo bú kɨ́dí zée Yụ́da e Lomo ꞌdodoụtụ kóo ledre ené zɨ́ze.
ROM 3:3 Nɨ maꞌdíi ngíti géyị Yụ́da ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé ledre ꞌbɨ Lomo wá. Ndásé sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí Lomo nɨ ótoómo Yụ́da e go mbá gɨ ro yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní wá. Mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ yị́ ené fú lá bo nɨ íꞌbí trịdrị née zɨ́ye.
ROM 3:4 Lomo oyóloꞌbó ené ledre ené wá, éyị́ bɨ uku go ní, nɨ fú lá méngị a. ꞌYịmaꞌdí e nɨyí yị́ eyé ꞌyị ṛanga ye. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo, ndaá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ṛanga wá. Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbí trịdrị née go zɨ́ ꞌyị e ní, ꞌyị e mbá nɨyí ówo a kɨ́dí Lomo ndaá ꞌbɨ ꞌyị ṛanga wá.”
ROM 3:5 Kacɨ́ kadra mbá lúyú ledre ezé ndịsị ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí Lomo ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá. Togụ́ kenée yá nɨ mɨútúásáne zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbangazé. Mándị́sị úku ledre ba kɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí ní.
ROM 3:6 Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené kenée wá. Togụ́ idí kóo kenée yá, sị́ ledre bɨ zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga ꞌyị lúyú ledre e gɨ roa ní ndaá ꞌbɨ ené e wá.
ROM 3:7 Togụ́ ꞌyị uku ledre kɨ́dí, “Ṛanga bɨ mándị́sị ṛánga ndịsị óto ngíti géyị ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo gɨ zɨ́a bɨ Lomo ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị ṛanga wá ní, Lomo nɨ nda ꞌdécị ngbangamá gɨ ro ꞌdi?”
ROM 3:8 Ngíti ꞌyị utúasá kpá go úku ledre kɨ́dí, “Idízé ndị́sị úku sínyi ledre gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo éyị́ bɨ nɨ bɨlámáne ní ꞌdi?” Ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ kɨ́dí ndịsịzé úku ledre kenée. Éyị́ ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, ṛanganɨ́ yị́ eyé née ṛanga. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ Lomo ꞌdóꞌdo ꞌyị ga gére née.
ROM 3:9 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráze Yụ́da e somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí mɨméngị ledre eyé nɨ dụụ́ ne bɨlámáne do komo Lomo rómo ꞌbɨ kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Éyị́ ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, gɨ zɨ́a zée Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, azé mbá ꞌyị lúyú ledre e.
ROM 3:10 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo ní ndaá.
ROM 3:11 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá owoyeme ledre ꞌbɨ Lomo go, bɨlámáne ní ndaá. ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ ꞌbú Lomo doné ní ndaá.
ROM 3:12 ꞌYị e za mbá oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo, Nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ gbékpị́ cící éyị́ ní. ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa yaá ndịsị méngị bɨlámá ledre ní ndaá.”
ROM 3:13 “Ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ní inyinɨ́ wá. Dondeneyé ndịsị ṛánga yị́ ené dụụ́ ṛanga.” “Ódro bɨ ndịsị ólụ́ógụ gɨ tarayé ní nɨ bɨsinyíne káa zɨ́ wowó kámá okó ní.”
ROM 3:14 “ꞌYị ga gére née odụ ledre eyé nɨ dụụ́ lómụ ꞌyị e.”
ROM 3:15 “Mɨmbéꞌdeyé ndịsị ésị́ ꞌdiya zɨ́ye ndị́sịyé óto uṇgú ro ꞌyị e.
ROM 3:16 Ogụnɨ́ eyé dongará ꞌyị e kɨ́ bikịdrị́ wá, ndịsịnɨ́ ógụ ꞌbɨ eyé yị́ eyé fú lá kɨ́ bɨsinyí ledre.
ROM 3:17 Ilinɨ́ eyé ledre bɨ ndị́sị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi ní wá.”
ROM 3:18 “Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, erénɨ́ eyé kpá Lomo wá.”
ROM 3:19 Née sị́ ledre bɨ máúku ledre gɨ zɨ́a zɨ́se lorụ uku kɨ́dí, ꞌyị bɨ kị́éꞌdo yaá ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní ndaá. ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí ꞌyị lúyú ledre e do komo Lomo.
ROM 3:20 ꞌYị nɨ bo nɨ úku ledre ya née ndaá ꞌyị lúyú ledre wá, Née ndịsị méngị ledre e za mbá kacɨ́ lorụ? Lorụ ndịsị úku ꞌdódo mbá bɨsinyí mɨméngị ledre ezé e.
ROM 3:21 Bɨ ba ní, mɨkánda mɨsiꞌdi nɨ goó bo kpị́ gɨ zɨ́ lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo bɨ ꞌyị nɨ útúásá ídí doa káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní. Lomo ꞌdodo ogụ go. Mɨsiꞌdi máa née nɨ ledre bɨ kóo Mụ́sa éké, zɨ́ nébị e kpá ódroyé kóo gɨ roa go ꞌdesị́ ní.
ROM 3:22 Odụ mɨsiꞌdi bɨ zɨ́ ꞌyị e ídíye doa mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní nɨ dụụ́ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ, abú áyí gɨ sɨmɨ kúfú máa wo be ꞌdi.
ROM 3:23 ꞌYịmaꞌdí e za mbá luyúnɨ́ kóo ledre go, utúasánɨ́ útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e wá.
ROM 3:24 Yị́ ené tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ bɨlámá ꞌyị ní, ꞌbúze ꞌyịmaꞌdí e ofụ doa go. Zɨ́a kása Kɨ́résịto Yésụ ógụ yómo zée gɨ sɨmɨ umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní.
ROM 3:25 Lomo kasaogụ Yésụ úyuné káa do ꞌdáná éyị́ gɨ ro yémelúgu dongaráze kéne. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, Lomo nɨ yómo yée. ꞌDáꞌdá zɨ́ Yésụ kɨ́ ógụné, Lomo ndịsị kóo ụ́tụsɨmɨné mɨụ́tụ ꞌdoꞌdo ené kóo ꞌyị lúyú ledre e wá.
ROM 3:26 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, cakaba Lomo ꞌdódo maꞌdíi ledre ené go kpụrụ́ gɨ sɨmɨ umbu bɨ Yésụ uyu gɨ rozé ní. Mengị ledre ga gére née kenée gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí née lụlụoyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ ní go ꞌdáꞌba.
ROM 3:27 Bɨ née ní ní, éyị́ nɨ bo zɨ́ze mbófo rozé gɨ roa? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá. ꞌYịmaꞌdí utúasá ené útúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́ lódụ́ kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ ní.
ROM 3:28 Utúasázé kacɨ́ komo Lomo ba ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ ndịsịzé méngị ledre ga bɨ lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku yée ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ ní.
ROM 3:29 Ndị́sịsé sómụ́ a káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo oto lá dụụ́ ꞌbú kúfúze Yụ́da e ní? Ɨ́ꞌɨ, oto kpá ꞌbú kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ROM 3:30 Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo. Mɨsiꞌdi bɨ azé útúásá doa kacɨ́ komoa togụ́ zée Yụ́da e togụ́ mbú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, nɨ dụụ́ kị́éꞌdo togụ́ ṇguṇguzé ledre Yésụ go ní.
ROM 3:31 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé nda go ledre Yésụ ní, idízé mu ụ́cụóyó lorụ ga bɨ Mụ́sa éké yée ní ꞌdáꞌba? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Ndịsịzé née óto ledre ga bɨ kóo Mụ́sa eké yée ní zɨ́ye ídíye maꞌdíi.
ROM 4:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí Abarayáma nɨ tɨ́ maꞌdíi ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi ledre ꞌbɨ Lomo go kɨ́ngaya, nɨ kpá mongụ́ bulúnduzé tara mbotụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e ní.
ROM 4:2 Idí ya kóo bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ Abarayáma oto wo ne zɨ́a útúásáne káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, káa bɨ nɨ kóo ndị́sị mbófo roné gɨ roa. Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené kenée wá.
ROM 4:3 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.”
ROM 4:4 Késị́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko do odụ éfé ní ndaá ꞌbɨ ené káa do sáká éyị́ wá, yị́ ené gɨ zɨ́a mengịnɨ́ moko go gɨ roa.
ROM 4:5 Togụ́ ꞌyị ndịsị tɨ́ fú dụụ́ méngị moko óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá, utúasá útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené wá.
ROM 4:6 Ngúru mongụ́ ꞌyị Dawídi eké omo kóo ledre sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, éyị́ bɨ ndịsị óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní ndaá ꞌbɨ ené bɨlámá moko ené wá, yị́ ené ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
ROM 4:7 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ nɨyí ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya ní yị́ ené yée ga bɨ Lomo otoomo lúyú ledre eyé go ní.
ROM 4:8 Maꞌdíi, ꞌyị née nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya gɨ zɨ́a lúyú ledre bɨ kóo roa ní Ngére Lomo ꞌdiꞌbioyó go.”
ROM 4:9 Sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí rokinyi née nɨ ídí dụụ́ zɨ́ze Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ utúzé go ngbuṛu ní, togụ́ kpá zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní? Káa zɨ́ bɨ kóo máúku úwúsé go ní, kɨ́dí Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 4:10 Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo ndaá ꞌbɨ ené gɨ do kacɨ́ a bɨ utú go ngbuṛu ní wá, yị́ ené ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́a kɨ́ útúne ngbuṛu.
ROM 4:11 Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌdá nɨ nda fú útú ngbuṛu. Utú nda ngbuṛu gɨ ꞌdáꞌba lá gɨ ro do ꞌdódo a kɨ́dí née nɨ go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo. Née sị́ ledre bɨ nɨ gɨ zɨ́a bulúndu ꞌyị ga bɨ za mbá ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo go abú utúnɨ́ ngbuṛu wá ní.
ROM 4:12 Abarayáma nɨ kpá bulúndu ꞌyị ga bɨ utúnɨ́ go ngbuṛu ní, ꞌbúó togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go káa zɨ́ bɨ kóo Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ útúne ngbuṛu ní.
ROM 4:13 Lomo uku kóo ledre kɨ́dí née nɨ íꞌbí do sogo káṇgá mbá zɨ́ Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e zɨ́a ídíne káa do ꞌbɨ eyé. Lomo uku ené kóo ledre née gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma ndịsị lódụ́ kacɨ́ lorụ ga bɨ Mụ́sa eké yée ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 4:14 Idí yaá Lomo ili kóo méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndị́sịné lódụ́ kacɨ́ lorụ ní yá, káa bɨ moko ndaá ba sɨmɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá.
ROM 4:15 Togụ́ lorụ nɨ bo yá, ꞌdoꞌdó nɨ bo zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌdéwe lorụ maꞌdáa ní. Togụ́ lorụ ndaá yá, éyị́ bɨ nɨyí ꞌdéwe a ní ndaá.
ROM 4:16 Lomo ndịsị íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e kacɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené gɨ zɨ́a ili idínɨ́ ótoómo royé mbá zɨ́ne. Éyị́ bɨ kóo Lomo uku ledre a kɨ́dí née nɨ íꞌbí a zɨ́ Abarayáma kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní, nɨ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go káa zɨ́ Abarayáma ní. Ndaá ꞌbɨ ené dụụ́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí kɨ́ lorụ zɨ́ye ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Abarayáma ídíne go bulúnduzé ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 4:17 Née sị́ ledre bɨ Lomo uku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Máóto yị́ị go káa do bulúndu tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e.” Gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ꞌbɨ Abarayáma nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo, zɨ́a ị́nyịné ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsị úru ꞌyị e ne gɨ sɨmɨ umbu, kpá ꞌyị otoogụ éyị́ e ní.
ROM 4:18 Gɨ zɨ́a bɨ Abarayáma oto komoné kacɨ́ ledre bɨ Lomo uku zɨ́a ní, zɨ́a ídíne ꞌbụ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní za mbá tɨ́ káa zɨ́ kóo Lomo uku zɨ́a kɨ́dí, “Bulúnduyị́ e nɨyí karanée ídí kpá tụ́ꞌdụ́ kenée.”
ROM 4:19 Abú Abarayáma owo tɨ́ go kɨ́dí née ngoko go gɨ zɨ́a sɨmɨbi doné go cị́ ịnyị (100), meꞌbené Sára nɨ go kpá ngokoné yée utúasánɨ́ lolụ kóo ndíki owụ́ e wá yá,
ROM 4:20 zɨ́a kóo fú lá óto komoné kacɨ́ ledre kóo Lomo uku zɨ́a ní. Zɨ́ ṇgúṇgu ledre ené íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ndị́sịné íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
ROM 4:21 Gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí ledre bɨ Lomo uku zɨ́ne ba ní, nɨ méngị roné gɨ zɨ́a, rokoꞌbụ nɨ zɨ́ Lomo maꞌdáa.
ROM 4:22 Née sị́ ledre bɨ Abarayáma utúasá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a káa do mbigí ꞌyị ené ní.
ROM 4:23 Abú Abarayáma nɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Lomo yá, ndaá lá dụụ́ wo wá,
ROM 4:24 azé kpá mɨútúásáze kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre ené go, gɨ zɨ́a uru Ngére ezé Yésụ ne gɨ sɨmɨ umbu.
ROM 4:25 Yésụ uyu gɨ ro lúguóyó lúyú ledre ezé.
ROM 5:1 Éyị́ bɨ karaba oto zée zɨ́ze útúásáze kacɨ́ komo Lomo ní, nɨ ledre ené bɨ ṇguṇguzé ní. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ní ꞌdíꞌbilúgu zée zɨ́ne.
ROM 5:2 Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Lomo ní, oto zée go zɨ́ze ówoyéme mɨmbéꞌde Lomo bɨ bɨlámáne rozé ní. Azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a owoyemezé go kɨ́dí, azé karanée ídí ꞌbe ꞌbɨ Lomo sɨmɨ mongụ́ rokinyi.
ROM 5:3 Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa wo née wá, togụ́ ꞌdoꞌdó ndiki zée mbú ne yá, azé kpá lá ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a karanée gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó née, azé ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo.
ROM 5:4 Togụ́ torozé go kpá fú lá ngbúó yá, azé útúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a azé go kɨ́ mongụ́ óto komo zɨ́a.
ROM 5:5 Utúasá ené ótoómo zée fú lá sɨmɨ ꞌdoꞌdó wá gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go doné kɨ́ngaya zɨ́a iꞌbí ꞌDówụ́ne ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze óto ꞌbúne kɨ́ngaya.
ROM 5:6 Mengị bɨlámá ledre née zɨ́ze kenée gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí utúasázé yómo rozé kɨ́ rozé wá. Zɨ́a kása Kɨ́résịto ógụ yómo zée.
ROM 5:7 Maꞌdíi ꞌyị bɨ kị́éꞌdo do sogo káṇgá ba nɨ ṇgúṇgu a zɨ́ne úyuné gɨ ro ezené ní ndaá. Abú eze a máa née nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo togụ́ nɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre. Togụ́ zɨ́ ꞌyị úyuné gɨ ro ezené kenée yá, ꞌbúó togụ́ nɨ ódó mɨmbéꞌdené mɨódó.
ROM 5:8 Lomo oto ꞌbúze go kɨ́ngaya tɨ́ bɨ ngárá ndazé bɨlámá ꞌyị e wá ní, zɨ́a kásaógụ Kɨ́résịto úyuné do bi kacɨ́ze.
ROM 5:9 Káa zɨ́ bɨ Yésụ uyu go gɨ rozé, Lomo ꞌdiꞌbioyó lúyú ledre ezé go gɨ zɨ́a ní, azé nda go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, mɨmbéꞌde Lomo esị́ lolụ rozé wá.
ROM 5:10 Abú azé kóo ezeokó Lomo yá, sɨmɨ bɨ Yésụ ogụ úyu gɨ rozé ní, dongaráze eme go kɨ́ Lomo. Azé ídí go trịdrịzé za fí káa zɨ́ bɨ Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu zɨ́a ídíne trịdrịné za fí ní.
ROM 5:11 Ndaá ídí lá dụụ́ ledre máa wo née wá, idízé ndị́sị mbófo Lomo gɨ ro bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé mengị, zɨ́a yéme dongaráze kɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ené e ní.
ROM 5:12 Gɨ zɨ́a bɨ Ádama nɨ mɨzefị ꞌyị lúyú ledre ní, zɨ́ lúyú ledre ógụné do sogo káṇgá mbá, zɨ́ umbu ógụné do ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a nɨyí go mbá ꞌyị lúyú ledre e.
ROM 5:13 Lomo nɨ úkuíꞌbí lorụ zɨ́ Mụ́sa éké a ní, lúyú ledre nɨ kóo kú goó bo. Tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ lorụ ndaá ꞌbɨ ené aka kóo wá ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí ꞌyị ndítíꞌdófụ do lorụ go ní ndaá.
ROM 5:14 ꞌYịmaꞌdí e tonónɨ́ kóo úyu go kú ꞌdesị́ do ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Lomo íꞌbíógụ lorụ zɨ́ Mụ́sa éké a ní. Abú ꞌyị ga gére née nditíꞌdofụnɨ́ eyé gɨ do lorụ ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ bɨ kóo Ádama mengị ní wá ndotó. Ledre née ꞌdodo kɨ́dí Ádama nɨ manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní, Yésụ nɨ ꞌbɨ ené manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ utúasánɨ́ go kacɨ́ Lomo ní.
ROM 5:15 Éyị́ ga bɨ Ádama kɨ́ Yésụ mengịnɨ́ ní oto éyị́ e gbre zɨ́ye méngị royé zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Éyị́ ga bɨ mengịnɨ́ yée ní nɨyí mbá mɨngúngúcua nderénɨ́ eyé do mɨsiꞌdi kị́éꞌdo wá. Kála ledre bɨ Ádama kala kúrú Lomo ní ꞌdiꞌbiogụ umbu go do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Kpá kenée úwú kúrú Lomo bɨ Kɨ́résịto Yésụ uwú ní, ꞌdiꞌbiogụ trịdrị go zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ royé ní.
ROM 5:16 Lúyú ledre ꞌbɨ bɨkéṛị́ ꞌyị oto mɨmbéꞌde Lomo ésị́ne zɨ́a ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e. Sáká éyị́ bɨ Lomo mengị kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Yésụ ní oto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e go zɨ́ye útúásáye komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 5:17 Bɨkéṛị́ ꞌyị luyú ledre ne zɨ́ umbu ógụné komo ꞌyịmaꞌdí e mbá. Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ogụ zɨ́a úyuné gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo ị́drị́ne ro ꞌyị ga bɨ ndikinɨ́ sáká éyị́ bɨ gɨ zɨ́ Lomo maꞌdáa ní, zɨ́a yómo yée.
ROM 5:18 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, kála ledre bɨ kóo Ádama kala ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ ledre ené kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá sínyíne komo Lomo zɨ́a ꞌdécị ngbangayé mbá. Nda gɨ zɨ́a bɨ ngárá Yésụ kala ené kúrú Lomo wá ní, zɨ́a ógụné úyuné gɨ rozé karaba zɨ́ze útúásáze kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 5:19 Gɨ zɨ́ kála ledre ꞌbɨ bɨkéṛị́ ꞌyị, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ídíye mbá ꞌyị lúyú ledre e. Kpá kenée gɨ zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ uwú kúrú Lomo ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 5:20 Ekénɨ́ lorụ gɨ ro zɨ́a ꞌdódoógụ lúyú ledre nda za kɨ́ngaya. Sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị lúyú ledre nda za kɨ́ngaya ní, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo nda ị́drị́ne royé kɨ́ngaya.
ROM 5:21 Káa zɨ́ bɨ lúyú ledre alaꞌdụtụ do ꞌyịmaꞌdí e mbá, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ umbu doyé ní, kpá kenée mɨmbéꞌde Lomo alaꞌdụtụ do ꞌyị ga bɨ utúasánɨ́ go kacɨ́ komoa ní zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.
ROM 6:1 Owozé go kɨ́dí mɨmbéꞌde Lomo nɨ bɨlámáne káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé fú ndị́sị lúyú ledre ꞌduꞌdorụ́ gɨ ro zɨ́ Lomo ndị́sịné ótoómo ledre zɨ́ze gɨ zɨ́a bɨ mɨmbéꞌdea nɨ bɨlámáne ní?
ROM 6:2 Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇguṇguzé aka ledre Yésụ wá ní, azé yị́ ezé kóo go mbá umbuzé sɨmɨ lúyú ledre. Nda bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze ní, urunɨ́ zée go gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́ze ídíze trịdrịzé.
ROM 6:3 Zée ga bɨ za mbá ꞌdiꞌbizé babatị́za kɨ́ ịrị Kɨ́résịto Yésụ ní, nɨ yị́ ené kóo go káa zɨ́ éyị́ bɨ uyuzé go ndro kɨ́ Yésụ ní.
ROM 6:4 Sɨmɨ bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze ní, nɨ kóo káa zɨ́ éyị́ bɨ kóo uyuzé go mɨúyu do óto zée ndro kɨ́ Kɨ́résịto ní. Iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze úrúze sɨmɨ mɨkánda trịdrị cé káa zɨ́ bɨ ꞌBụzé Lomo kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné uru Kɨ́résịto ní.
ROM 6:5 Káa zɨ́ bɨ azé kóo go kɨ́ Yésụ éyị́ kị́éꞌdo sɨmɨ mɨúyua ní, azé go kpá éyị́ kị́éꞌdo kéne sɨmɨ mɨúrúa.
ROM 6:6 Owozé go kɨ́dí kuṛú mɨméngị ledre ga bɨ kóo azé kɨ́e ní, Yésụ ꞌdiꞌbi kóo go mbá roné úyuné kɨ́e do mɨngbúngbu kágá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndazé lolụ fú lá ꞌyị lúyú ledre e wá.
ROM 6:7 Lúyú ledre ndaá lolụ kɨ́ rokoꞌbụné dozé wá gɨ zɨ́a uyuzé go zɨ́ze ólụ́ógụ ezé gɨ sɨmɨ a.
ROM 6:8 Káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto uyu gɨ rozé ní, uyuzé kóo go ndro kéye. Nda sɨmɨ bɨ urú ní, zɨ́ze úrúze ndro kéye.
ROM 6:9 Gɨ zɨ́ kéyị née, owoyemezé go bɨlámáne, kɨ́dí bɨ kóo Kɨ́résịto uyu zɨ́a úrúne ní, uyu andá ené lolụ roné wá, nɨ nda ídí ené go trịdrị za fí.
ROM 6:10 Sɨmɨ bɨ uyu gɨ ro lúyú ledre ezé ní, uyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́, urú kpá dụụ́ kɨ́ꞌdi kérị́. Nɨ cakaba mɨndị́sịné trịdrị kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo za fí.
ROM 6:11 Ídísé ówo a kɨ́dí lúyú ledre alaꞌdụtụ lolụ dosé wá, Kɨ́résịto Yésụ iꞌbí mɨkánda trịdrị go zɨ́se, ásé go trịdrịsé zɨ́ Lomo.
ROM 6:12 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ótoómo lúyú ledre zɨ́a ídíne ngére esé, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ bɨsinyí ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá, gɨ zɨ́a rosé née nɨ ógụ úyu ené mɨúyu.
ROM 6:13 Káa zɨ́ bɨ Lomo iꞌbí mɨkánda trịdrị go zɨ́se ní, ndásé lolụ íꞌbí rosé ndị́sị méngị bɨcayi ledre ga bɨ rosé ili yée ne ní wá. Ídísé íꞌbí rosé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.
ROM 6:14 Lúyú ledre nda ídí ngére dosé wá gɨ zɨ́a lorụ bɨ Mụ́sa eké ní alaꞌdụtụ ené dosé wá. Bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rosé ní, alaꞌdụtụ yị́ ené dosé goó ne.
ROM 6:15 Káa zɨ́ bɨ ndazé lolụ sị́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní wá ní, bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ rozé ní, alaꞌdụtụ yị́ ené dozé goó ne ní, idízé mu ndáꞌba ndị́sị lúyú ledre? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá ídí kenée wá.
ROM 6:16 Ndásé ótoómo rosé káa do owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre zɨ́a ídíne ngére esé wá, gɨ zɨ́a lúyú ledre ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu. Bɨlámá a ídísé ótoómo Lomo zɨ́a ídíne ne Ngére esé zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní.
ROM 6:17 Kóo ꞌdesị́ ní, ásé kóo owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre. Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ꞌdíꞌbisé bɨlámá ledre ené bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo a zɨ́se ní go kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo.
ROM 6:18 Lomo otoomo sée gɨ sɨmɨ lúyú ledre esé e go, ásá nda go owụ́kụlụ́ ené e.
ROM 6:19 Mándị́sị úku ledre owụ́kụlụ́ e zɨ́se gɨ ro zɨ́se ówoyéme ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ledre esé ndaá aka kɨ́ rokoꞌbụné wá. Kóo ꞌdesị́ ní, ótoómosé kóo rosé káa do owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre, zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre ga bɨ Lomo ndaá kɨ́ rokinyi gɨ royé wá ní. Ili nda go zɨ́se íꞌbí rosé mbá ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní.
ROM 6:20 Sɨmɨ bɨ kóo lúyú ledre nɨ aka ngére esé ní, sómụ́ndíkisé esé kóo ledre méngị bɨlámá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye kacɨ́ komo Lomo ní wá.
ROM 6:21 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, éyị́ bɨ kóo ndíkisé sɨmɨ mɨméngị ledre ga bɨ kóo ásé sɨmɨ a ní ꞌdi? Bɨ tɨ́ lá komokenyị́ kɨ́ umbu ní.
ROM 6:22 Káa zɨ́ bɨ lúyú ledre ndaá lolụ ngére esé wá ní, ásé nda go owụ́kụlụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Ndị́sịsé nda go méngị ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye kacɨ́ komo Lomo ní, odụ a ásé ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
ROM 6:23 Lúyú ledre ndịsị ꞌdiꞌbiogụ zɨ́ ꞌyị e umbu, Lomo ꞌdiꞌbiogụ ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị e sáká éyị́ bɨ nɨ trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.
ROM 7:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, másómụ́ ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí lorụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné dụụ́ do ꞌyị bɨ nɨ aka trịdrị ní. Máúku ledre ba zɨ́se, sée ga bɨ ówosé lorụ bú ní.
ROM 7:2 Lị́lị a nɨ káa zɨ́ togụ́ ofụ́nɨ́ kára go yá, lorụ odóngeṛị wo go dụụ́ zɨ́ oꞌdo bɨ ofụ́ wo née. ꞌBúó togụ́ oꞌdo máa née uyu go yá, kára née ndaá lolụ mɨódóngéṛịné zɨ́ oꞌdo máa née wá.
ROM 7:3 Togụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára née nɨ aka bo zɨ́a ndéréne sóꞌdo ngíti oꞌdo yá, lorụ ya kɨ́dí née go lúyú ledre, kára née mengị ꞌberị go. Togụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára née uyu go mɨúyu yá, kára máa née mengị ené née ꞌberị wá.
ROM 7:4 Zée kése, azé kóo mbá sị́ lorụ. Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto uyu gɨ rozé ní, uyuzé kóo go ndro kéye. Zɨ́ze úrúze kpá ndro kéye gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní.
ROM 7:5 Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇguṇguzé aka ledre Yésụ wá ní, ndịsịzé kóo mbá méngị ledre ga bɨ rozé ili yée ní, ambá ledre maáge ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ umbu gɨ zɨ́a ndịsịzé kóo lódụ́ dụụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní.
ROM 7:6 Bɨ ba ní, ndazé ezé lolụ sị́ lorụ wá gɨ ro zɨ́ze méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní gɨ zɨ́a kuṛú ledre ga bɨ azé kɨ́e ní uyunɨ́ gɨ sɨmɨzé go, mɨkánda ledre nɨ nda goó ne sɨmɨzé sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
ROM 7:7 Bɨ née ní ní, lorụ nɨ bɨsinyí éyị́ ke? Ɨ́ꞌɨ, togụ́ lorụ ndaá kóo ídí wá yá, káa bɨ máútúásá ówo a bɨ kɨ́dí lúyú ledre nɨ bo ní wá. Káa zɨ́ bɨ lorụ uku kɨ́dí, “Ndá óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị wá ní.” Káa bɨ máútúásá kpá ówo a bɨ kɨ́dí óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ lafú ꞌyị e nɨ bɨsinyí ledre ní wá.
ROM 7:8 Lúyú ledre oyóloꞌbó lorụ gɨ ro zɨ́ ꞌbú bɨsinyí ledre ndị́sị ngbóróne sɨmɨmá. Idí kóo lorụ nda ídí wá, káa bɨ lúyú ledre ndaá ba kɨ́ rokoꞌbụné wá.
ROM 7:9 Sɨmɨ bɨ kóo ngárá máówo aka kóo lorụ wá ní, mááyí yị́ amá kóo kɨ́ ro domá. Sɨmɨ bɨ máówo nda lorụ ní, zɨ́ komomá líkpíne zɨ́ma ówoyéme a kɨ́dí lúyú ledre nɨ go sɨmɨmá kɨ́ngaya.
ROM 7:10 Másómụ́ ꞌbɨ amá kóo kɨ́dí mɨndị́sịmá nɨ ídí bɨlámáne gɨ zɨ́ lorụ, ábuwá lorụ ogụ nda yị́ ené óto mɨndị́sịmá zɨ́a ídíne bɨsinyíne.
ROM 7:11 Lúyú ledre owo mɨꞌdogụ ené kpụrụ́ gɨ sɨmɨ lorụ, zɨ́a lóndo máa. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ mɨndị́sịmá nda ídíne go bɨsinyíne.
ROM 7:12 Abú kenée ndotó, lorụ nɨ yị́ ené ꞌbɨ Lomo, nɨ bɨlámáne ndịsị ꞌdódo mbigí ledre ga bɨ Lomo ili yée ní.
ROM 7:13 Togụ́ lorụ nɨ bɨlámá éyị́ ní, nɨ óto mɨndị́sịmá zɨ́a ídíne bɨsinyíne lárá a káa be ꞌdi? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá kenée wá. Yị́ ené lúyú ledre bɨ owo mɨꞌdogụ ené kpụrụ́ gɨ sɨmɨ lorụ zɨ́a óto mɨndị́sịmá bɨsinyíne ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌdodo go kɨ́dí lúyú ledre nɨ bɨsinyí éyị́.
ROM 7:14 Owozé go kɨ́dí lorụ nɨ yị́ ené ꞌbɨ Lomo. Lúyú ledre nɨ yị́ ené gɨ zɨ́ma bɨ málányá yị́ amá fú ro méngị bɨsinyí mɨméngị ledre ní.
ROM 7:15 Máówoyéme amá éyị́ bɨ mándị́sị méngị a ní wá, máméngị nda yị́ amá éyị́ bɨ ili zɨ́ma méngị a wá ní.
ROM 7:16 Togụ́ mándị́sị méngị éyị́ ga bɨ ili kóo zɨ́ma méngị yée wá ní yá, máṇgúṇgu go kɨ́dí maꞌdíi lorụ nɨ yị́ ené bɨlámá éyị́.
ROM 7:17 Máméngị amá éyị́ ga gére née máa wá, yị́ ené lúyú ledre bɨ álaꞌdụ́tụ domá ní, oto máa née zɨ́ma ndị́sịmá méngị ledre ga gére née.
ROM 7:18 ꞌBú méngị bɨlámá ledre nɨ yị́ ené kóo tɨ́ bo domá, bi méngị a ndaá kóo zɨ́ma wá gɨ zɨ́a lúyú ledre oto kóo ꞌbe ꞌbɨ ené go sɨmɨmá.
ROM 7:19 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌbe ꞌbɨ lúyú ledre nɨ nda kóo sɨmɨmá ní, zɨ́a ndị́sịné gága máa, zɨ́ma nda ndị́sịmá méngị ledre ga bɨ ili yée ní.
ROM 7:20 Togụ́ máméngị lúyú ledre yá, née ndaá ꞌbɨ ené ledre amá wá, née ledre ꞌbɨ lúyú ledre bɨ oto ꞌbe ꞌbɨ ené sɨmɨmá ní.
ROM 7:21 Lorụ ndịsị ꞌdódo a zɨ́ma, kɨ́ꞌdí bɨ máíli go méngị bɨlámá ledre ní, lúyú ledre bɨ sɨmɨmá ní ndịsịne ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi a gɨ zɨ́ma.
ROM 7:22 Abú kenée ndotó, zɨ́ma íꞌbí romá kɨ́ sómụ́ ledre amá mbá méngị dụụ́ ledre bɨ lorụ ꞌbɨ Lomo ili zɨ́ma méngị a ní.
ROM 7:23 Máówo go kɨ́dí do okó e nɨyí bo gbre do mɨmbéꞌdemá kacɨ́ kadra mbá ndị́sị óṛó royé. Ngíti a ili máídí ndị́sị méngị bɨsinyí ledre, ngíti a ili ꞌbɨ ené máídí ndị́sị méngị ledre bɨ Lomo ili ní.
ROM 7:24 Máówo kóo wá, mááyí kóo ólụ́ógụ gɨ sị́ sị́lị́ lúyú ledre bɨ alaꞌdụtụ domá ní lárá a káa be ꞌdi?
ROM 7:25 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, zɨ́a kásaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé yómo máa. Mándị́sị nda go méngị éyị́ bɨ lorụ ené ili ní, tɨ́ lá gɨ zɨ́a bɨ mááyí ꞌyịmaꞌdí ní, romá ili fú lá máídí méngị bɨsinyí ledre.
ROM 8:1 Káa zɨ́ bɨ azé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, Lomo ꞌdecị ené ngbangazé bɨsinyíne wá,
ROM 8:2 gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ꞌdiꞌbioyó zée gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúyú ledre bɨ kóo nɨ ꞌdíꞌbiógụ umbu dozé ní go. Iꞌbí nda mɨkánda trịdrị go zɨ́ze gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ méngị zɨ́ze ní.
ROM 8:3 Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa utúasá ené íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́ze wá, gɨ zɨ́a lúyú ledre bɨ alaꞌdụtụ dozé ní ꞌdiꞌbioyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ze go. Née sị́ ledre bɨ Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ zɨ́ze yáa káa do ꞌyịmaꞌdí gɨ ro zɨ́a rómo komo lúyú ledre.
ROM 8:4 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ bɨlámá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye káa zɨ́ bɨ Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa uku ní. Ndịsịzé nda go méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku yée ní, ndaá lolụ kacɨ́ ledre ga bɨ rozé ili yée ní wá.
ROM 8:5 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre ga bɨ royé ili ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá gɨ ro ledre ga bɨ royé ili yée ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ lódụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku yée ní, iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre eyé mbá zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo.
ROM 8:6 Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ rozé ili yée ní, ndịsị ꞌdíꞌbiógụ zɨ́ ꞌyị umbu. Mɨméngị ledre kacɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí a ne ní, ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní kpá kɨ́ mɨmbéꞌde kịdrị́.
ROM 8:7 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, nɨyí ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé méngị ledre kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo wá.
ROM 8:8 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili yée ní, utúasánɨ́ eyé óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá.
ROM 8:9 Sée ga bɨ ngárá méngịsé lolụ ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá ní, ásá nda go kpị́ gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ nda go sɨmɨsé ndị́sịsé nda go méngị ledre ga bɨ ndịsị úku yée zɨ́se ní. ꞌYị ga bɨ ngárá Kɨ́résịto ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá ní, ndanɨ́ eyé ꞌyị ené e wá.
ROM 8:10 Káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto nɨ go do mɨmbéꞌdesé ní, abú gbékpị́ rosé née nɨ úyu gɨ zɨ́a bɨ lúyú ledre ꞌdiꞌbiogụ umbu go do sogo káṇgá ní yá, ꞌDówụ́ Lomo nɨ íꞌbí mɨkánda trịdrị zɨ́se gɨ zɨ́a útúásásé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 8:11 Lomo bɨ kóo uru Kɨ́résịto Yésụ gɨ sɨmɨ umbu ní, nɨ kpá úru sée gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ go sɨmɨsé.
ROM 8:12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ngárá lúyú ledre alaꞌdụtụ lolụ dosé wá ní, ndásé lolụ ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ rosé ili yée ní wá.
ROM 8:13 Togụ́ ndị́sịsé méngị bɨsinyí ledre, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé bɨsinyíne. Ídísé ótoómo mɨmbéꞌdesé zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sịné sɨmɨ a zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ótoómo bɨsinyí ledre e za mbá ꞌdáꞌba.
ROM 8:14 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre e kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo ní, nɨyí go mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 8:15 Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne sɨmɨzé née gɨ ro ꞌdíꞌbióyó ngịrị kɨ́e gɨ rozé ꞌdáꞌba, gɨ do bɨ zɨ́ze ówo née káa do ꞌBụzé.
ROM 8:16 ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ódro do mɨmbéꞌdezé kɨ́dí maꞌdíi, azé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 8:17 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ owụ́ ꞌbɨ Lomo go ní, azé go ndro kɨ́ Yésụ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Káa zɨ́ bɨ kóo Yésụ ꞌdoꞌdó gɨ rozé ní, nɨ bɨlámáne zɨ́ze kpá ꞌdóꞌdóze gɨ ro ledre ené azé karanée ídí ndro kɨ́ Yésụ maꞌdáa sɨmɨ rokinyi.
ROM 8:18 ꞌDoꞌdó ga bɨ ndịsịzé ꞌdóꞌdó yée ba za mbá nɨ lá owụ́ éyị́ cúkuꞌdée, utúasánɨ́ ótoásá a kacɨ́ mongụ́ úndru bɨ Lomo nɨ karanée íꞌbí a zɨ́ze ní wá.
ROM 8:19 Éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée do sogo káṇgá ba za mbá ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro mongụ́ úndru bɨ karanée Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́ze owụ́ ꞌbɨ ené ní. Nɨyí kpá ndíki éyị́ gɨ sɨmɨ a.
ROM 8:20 Lomo otoogụ yị́ ené kóo éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba go za mbá bɨlámáne. Karaba ba ní, éyị́ ga gére née ledre eyé sinyí go za mbá ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá ilinɨ́ ye kenée ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ bulúnduzé Ádama. Abú kenée ndotó, sinyíonzó ené roné za fí wá,
ROM 8:21 gɨ zɨ́a Lomo nɨ líkpí éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní gɨ sɨmɨ umbu bɨ nɨyí ógụ úyu a ní za mbá. Zɨ́a kpá íꞌbí éyị́ gɨ sɨmɨ mongụ́ úndru bɨ nɨ gú íꞌbí a zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní zɨ́ye.
ROM 8:22 Owozé go kɨ́dí éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ní za mbá ndịsịnɨ́ náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo bɨ royé ní káa zɨ́ mbámɨowụ́ ndịsị náná do soné gɨ zɨ́ owụ́ mɨówo gɨ ro árá ní.
ROM 8:23 Abú kenée ndotó, zée ga bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨzé ní, ndịsịzé aka kpá fú náná do sozé kɨ́ óto komozé gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi zée zɨ́ze ídíze káa do mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e. Owozé go kɨ́dí maꞌdíi karanée óyólóꞌbó zée zɨ́ze ídíne mɨkándazé.
ROM 8:24 Sɨmɨ bɨ Lomo yomo zée ní, zɨ́a íꞌbí óto komo née zɨ́ze. Sị́ ledre bɨ zɨ́ ꞌyị ndị́sị óto komoné gɨ ro éyị́ bɨ iꞌbínɨ́ go zɨ́a ní ndaá.
ROM 8:25 Káa zɨ́ bɨ ngárá ledre née mengị aka roné wá ní, idízé tóro ngbúó kɨ́ ndị́sị ụ́tụsɨmɨzé káa zɨ́ bɨ azé go ndị́sị óto komozé gɨ ro ledre máa née ní ní.
ROM 8:26 Sɨmɨ bɨ azé go íni ini zɨ́ Lomo ní, ngíti géyị yá owozé ezé kacɨ́ íni ini maꞌdáa do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo nda ógụné sáká zée ndị́sị íni ini kɨ́ ṇgúṇgú roné zɨ́ Lomo gɨ rozé.
ROM 8:27 Lomo owo ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdezé ní mbá bú, káa zɨ́ bɨ owo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bú sɨmɨ bɨ ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa nɨ ndị́sị ṇgúṇgú roné gɨ ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.
ROM 8:28 ꞌYị ga bɨ otonɨ́ ꞌbú Lomo go za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá ní, Lomo nɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye kɨ́ rokoꞌbụné kpá za mbá. Gɨ zɨ́a geléogụ yée go káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 8:29 Lomo owo kóo kú go ꞌdesị́ kɨ́dí née nɨ géléógụ zée, zɨ́ne óyólóꞌbó zée zɨ́ sómụ́ ledre ezé ídíne káa zɨ́ ꞌbɨ Yésụ ní. Yésụ maꞌdáa nɨ nda ꞌbɨ ené zɨ́ze káa zɨ́ mɨzefị owụ́ ní.
ROM 8:30 ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo géléógụ yée go ní, nɨ ꞌdíꞌbióto yée káa do mbigí ꞌyị ené e. Sɨmɨ bɨ nɨyí go ꞌyị ené e kenée ní, zɨ́ye nda ídíye kéye kị́éꞌdo sɨmɨ rokinyi.
ROM 8:31 Ledre nɨ bo tarazé zɨ́ze úku a kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze née ní? Káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbúze go cụ́ kenée ní, ngíti éyị́ nɨ bo zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ sɨmɨzé gɨ zɨ́a?
ROM 8:32 Káa zɨ́ bɨ Lomo kasaogụ za cụ́ owụ́ ꞌbɨ ené ógụ úyuné gɨ rozé ní, sómụ́sé ꞌbɨ esé kɨ́dí éyị́ ga bɨ za mbá ilizé yée ní Lomo utúasá íꞌbí yée zɨ́ze wá?
ROM 8:33 Togụ́ Lomo gelé yị́ ené zée go cụ́ ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní, ngíti ꞌyị nɨ bo nɨ ógụ tóro zɨ́a ꞌdécị ngbanga rozé?
ROM 8:34 ꞌYị ꞌdécị ngbangazé nda gɨ zɨ́a Kɨ́résịto Yésụ uyu kóo ne gɨ rozé. Zɨ́ Lomo kóo úru wo gɨ sɨmɨ umbu, nɨ cakaba mɨndị́sịné do sị́lị́ a ꞌbɨ anú ndị́sị ṇgúṇgú roné zɨ́a gɨ rozé.
ROM 8:35 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó ꞌbú Kɨ́résịto Yésụ gɨ dozé ní ꞌdi? ꞌDoꞌdó bɨ rozé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní, rokinyi bɨ ndaá rozé wá ní, ndị́sị bɨ ndịsị yemezé rozé wá ní, ꞌbú bɨ ndịsị méngị zée gɨ zɨ́a ꞌyị íꞌbí éyị́ mɨánu ndaá zɨ́ze wá ní, lerị́ bongó bɨ ndịsị méngị zée ní, nda kɨ́ umbu?
ROM 8:36 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní, “Ndịsịzé ótoómo rozé zɨ́ umbu gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá káa zɨ́ Kábịṛị́kị e ní.”
ROM 8:37 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Kɨ́résịto oto ꞌbúze go, zɨ́a ndị́sịné kpá fú íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ndị́sịzé rómo komo ledre ga gére née kɨ́e.
ROM 8:38 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máówo go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní ndaá. Togụ́ umbu, togụ́ rokinyi, abú kpá za maláyika e gɨ komo ere, togụ́ mbú bɨcayi lomo e, togụ́ mbú ledre ga bɨ nɨyí ndíki zée kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ndíki zée karanée ní.
ROM 8:39 Gba rokoꞌbụ ga bɨ komo ere ꞌdága kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní, togụ́ kpá mbú ngíti géyị éyị́ ga bɨ gɨ do dongará éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée ní yá, utúasánɨ́ ꞌdíꞌbióyó zée gɨ ro Lomo bɨ oto ꞌbúze kpụ́rụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní wá.
ROM 9:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Máa Páwulo máúku zɨ́se maꞌdíi do komo Kɨ́résịto kpá do komo ꞌDówụ́ Lomo bɨ ꞌyị ówo ledre gɨ do mɨmbéꞌdemá ní.
ROM 9:2 Mááyí kɨ́ mongụ́ sɨmɨkozo gɨ ro ꞌyị ezé e Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
ROM 9:3 Idí kóo éyị́ bɨ Lomo ṇguṇgu bo zɨ́ne ꞌdíꞌbióyó máa ꞌdáꞌba gɨ ro Kɨ́résịto gɨ do bɨ zɨ́ne yómo Yụ́da e yá, mááyí geré ṇgúṇgu a.
ROM 9:4 Lomo gelé kóo Isɨréle e go ꞌdesị́ káa do mbigí ꞌyị ené e gɨ ro zɨ́ye ídíye kéye éyị́ kị́éꞌdo. Zɨ́a ꞌdódo rokoꞌbụné zɨ́ye, zɨ́a óto mɨyéme ledre dongaráne kéye, zɨ́a íꞌbí lorụ ené zɨ́ye kɨ́ mɨsiꞌdi bɨ nɨyí ndị́sị íni ini doa sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a mócụ́ éyị́ zɨ́ye kɨ́dí, née nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye kɨ́ngaya.
ROM 9:5 Mɨngburoko bulúnduzé ga bɨ kúfú Yụ́da e tonó gɨ royé ní, nɨyí kpá ye bulúndu Kɨ́résịto bɨ nɨ ngére do éyị́ e za mbá ní. Ịrị Lomo idí ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.
ROM 9:6 Úndru bɨ kóo Lomo uku ledre íꞌbí a zɨ́ bulúndu Abarayáma e ní, tụ́ꞌdụ́ye ndikinɨ́ eyé e wá. Bɨ née ní ní Lomo nɨ ꞌyị ṛanga? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ndanɨ́ eyé mbá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá.
ROM 9:7 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma ịnyịnɨ́ za mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌbɨ Abarayáma ní wá. Lomo uku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.”
ROM 9:8 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí bulúndu Abarayáma nɨyí za mbá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre bɨ Lomo mocụ́ wo ní káa zɨ́ bɨ Abarayáma maꞌdáa ṇguṇgu ní wá, lá dụụ́ yée ga bɨ Lomo mocụ́ ledre gɨ royé ꞌdesị́ ní.
ROM 9:9 Ba mocụ́ éyị́ bɨ Lomo mocụ́ ní kɨ́dí, kɨ́bi ngíti a káa zɨ́ ba ní, “Mááyí ndáꞌbaógụ ndíki Sára go kɨ́ owụ́oꞌdo kóꞌdụ́ne.”
ROM 9:10 Ówosé kpá Ledre kóo mengị roné zɨ́ Rebéka meꞌbe Isáka sɨmɨ bɨ kóo nɨ kɨ́ sɨmɨné ní go.
ROM 9:11 Sɨmɨ bɨ aránɨ́ aka toṇgo ga gére née wá ní, zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Rebéka kɨ́dí, ꞌdáꞌdá zɨ́ ngúruyé kɨ́ méngị bɨlámá ledre togụ́ mbú bɨsinyí ledre, mócụ́ éyị́ ꞌbɨ Lomo nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené tɨ́ fú do biné.
ROM 9:12 Ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre kpá wá, Lomo ili yị́ ené kú ne kɨ́dí, “Owụ́ꞌdáꞌdá nɨ ídí ꞌyị ị́nyị kasa zɨ́ owụ́ꞌdáꞌba.”
ROM 9:13 Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “ꞌBú Yakóbo ofụ domá go, ꞌbú Ésawu ndaá ꞌbɨ ené domá wá.”
ROM 9:14 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, azé úku a kɨ́dí Lomo nɨ bɨsinyí ꞌyị? Ɨ́ꞌɨ, ndaá bɨsinyí ꞌyị wá.
ROM 9:15 Lomo uku kóo ledre zɨ́ Mụ́sa kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mágélé wo go ní, mááyí méngị ledre zɨ́a dụụ́ kacɨ́ mɨmbéꞌdemá.”
ROM 9:16 Lomo ndịsị méngị ledre ené kacɨ́ mɨmbéꞌdené ndaá ꞌbɨ ené kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá.
ROM 9:17 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, Lomo uku kóo ledre zɨ́ mongụ́ ngére ꞌbɨ Ízibiti kɨ́dí “Máóto yị́ị káa do ngére gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo rokoꞌbụmá gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé mbófo nda dụụ́ máa do sogo káṇgá.”
ROM 9:18 Lomo ndịsị méngị bɨlámá ledre dụụ́ zɨ́ ꞌyị bɨ ili go méngị bɨlámá ledre zɨ́a ní. ꞌYị máa wo bɨ ili go zɨ́ doa órụné mɨórụ ní, nɨ óto wo zɨ́ doa órụné.
ROM 9:19 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí úku ledre kɨ́dí, “Sara Lomo nɨ nda ꞌdécị ngbangazé lárá a káa be ꞌdi? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndịsị óto ngíti géyị ꞌyị e ne zɨ́ doyé órụné mɨórụ ní wá?”
ROM 9:20 ꞌYị bɨ nɨ útúásá ị́trị́ ledre do Lomo ní ꞌbe náambi? “Éyị́ bɨ Lomo yeme ne ní, utúasá go úku ledre kɨ́ Lomo kɨ́dí, ‘Yéme máa káa gɨ ro ꞌdíya?’ ”
ROM 9:21 ꞌYị óꞌbó pheṛé nɨ kɨ́ rokoꞌbụ do koꞌbó bɨ ogo gɨ ro óꞌbó a ní. Nɨ óꞌbó a kacɨ́ íli ledre ené togụ́ kɨ́ bɨlámá tífí roné ṛíṛiṛí togụ́ mbú fufuroto.
ROM 9:22 Abú utúasá kóo go mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo gɨ ro ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ uwúnɨ́ ledre ené wá, utúasánɨ́ go mɨútúásá gɨ ro do ꞌdóꞌdo yée, gɨ ro zɨ́ye ówo rokoꞌbụné yá, zɨ́a ꞌdóꞌdóne kɨ́ ụ́tụsɨmɨné ngbángbáne. Lomo nɨ kɨ́ maꞌdíi zɨ́ne gɨ ro méngị éyị́ e kenée.
ROM 9:23 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro do ꞌdódo mongụ́ óto ꞌbú ꞌyị e kɨ́ mɨị́drị́ mɨmbéꞌdené bɨ née oto ro ꞌyị ga bɨ née yemeoto gɨ royé ní.
ROM 9:24 ꞌYị ga bɨ Lomo ndolo yée ní, ndaá ꞌbɨ ené lá dụụ́ kúfúze Yụ́da e wá, ndolo kpá kúfú ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
ROM 9:25 Uku sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ Uzíya kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ kóo ngárá ndanɨ́ ꞌyị amá e wá ní, zɨ́ma ndị́sịmá ndólo yée ꞌyị amá e, yée ga bɨ kóo ꞌbúye ndaá domá wá ní, zɨ́ ꞌbúye ídíne domá.”
ROM 9:26 Zɨ́ Uzíya úku ándá a kɨ́dí, “Kpá tɨ́ do bi bɨ ndịsịnɨ́ kóo úku a kɨ́dí ndásé ꞌyị e amá e wá ní, nɨyí ndolo sée owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị ní.”
ROM 9:27 Nébị Isáya uku kóo ledre oꞌbụóꞌbụ zɨ́ Isɨréle kɨ́dí Lomo uku kɨ́dí, “Abú Isɨréle etrịnɨ́ káa zɨ́ sayi bɨ kóꞌdụ́ mongụ́ ngbuṛu ní yá, ꞌyị ga bɨ nɨyí ómo ní nɨyí ídí lá ca.
ROM 9:28 Tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo Ngére Lomo uku kɨ́dí née nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ní, nɨ tɨ́ ꞌdécị ngbangayé kɨ́ngaya kenée.”
ROM 9:29 Isáya uku kpá ngíti ledre kɨ́dí, “Idí Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụ a ofụ go ní ndaá kóo ótoómo ngíti géyị ꞌyị e káa do kúfú wá, káa bɨ ụkụ́zé go káa zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ gara bɨ Sodóma kɨ́ Gomóra bɨ Lomo ufuonzó yée ní.”
ROM 9:30 ꞌYị ga bɨ kóo ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, sɨmɨ bɨ oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 9:31 Isɨréle e ilinɨ́ ꞌbɨ eyé, yée idínɨ́ éme komo Lomo ba gɨ zɨ́a bɨ yée ndịsịnɨ́ méngị ledre e mbá kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ eyé ní. Ábuwá lorụ ꞌbɨ ondụ́ yomo ené ꞌyị wá.
ROM 9:32 Utúasánɨ́ kacɨ́ komo Lomo wá gɨ zɨ́a ilinɨ́ eyé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní wá.
ROM 9:33 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo ngíti nébị uku kɨ́dí nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lúrúsé aka mááyí go óto tutú bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị ꞌdíkí roa ní sɨmɨ gara amá bɨ Záyono ní. Kpá tutú bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị léseútú doa ní ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị née wá, utúasánɨ́ ndíki mɨsiꞌdi zɨ́ye ógụyé zɨ́ne wá. ꞌYị ga bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre a ní, komokenyị́ utúasá ídí ro doyé e wá.”
ROM 10:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mándị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro Yụ́da e cụ́ kɨ́ sɨmɨmá, idínɨ́ ómo.
ROM 10:2 Máówo bú ilinɨ́ tɨ́ go kɨ́ngaya gɨ ro méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, tɨ́ lá owoyemenɨ́ aka eyé éyị́ bɨ Lomo ili zɨ́ye méngị a ní wá.
ROM 10:3 Gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ mɨsiꞌdi bɨ Lomo nɨ óto ꞌyị doa káa do mbigí ꞌyị ené wá ní, zɨ́ye ndị́sịyé lódụ́ ꞌbɨ eyé mɨsiꞌdi eyé bɨ ilinɨ́ wo ní. Née sị́ ledre bɨ ilinɨ́ lódụ́ mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ní wá ní.
ROM 10:4 Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto ogụ ní née go odụ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní.
ROM 10:5 Mụ́sa uku kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ili zɨ́ne útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené gɨ zɨ́a bɨ née ndịsị lódụ́ kacɨ́ lorụ ní yá, idí ndị́sị méngị ledre ga bɨ lorụ ili yée ní kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá.”
ROM 10:6 ꞌYị bɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ go ní, nɨ go mbigí ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo, úku ené ledre bɨ kɨ́dí, “Ambí nɨ ndéré komo ere ne gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ Kɨ́résịto gɨrí bi do sogo Káṇgá ona ní ne?”
ROM 10:7 Uku ené kpá ledre bɨ kɨ́dí, “ꞌYị bɨ nɨ ndéré do bi bɨ ꞌbɨ trịdrị ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ go ní ne, gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ Kɨ́résịto gɨrí ní?”
ROM 10:8 ꞌYị bɨ ṇgúṇgu ledre Yésụ go, gɨ zɨ́ kéyị née nɨ go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, nɨ úku ledre kɨ́dí, “Kúrú Lomo nɨ go gbóo kɨ́yị, nɨ kpá go tarayị́ kɨ́ do mɨmbéꞌdeyị́.” Kúrú Lomo née nɨ sanda ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto bɨ ndịsịzé úku a ba.
ROM 10:9 Togụ́ ṇgúṇgu go do mɨmbéꞌdeyị́ kɨ́dí, Lomo uru kóo Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu, zɨ́yị úku a fúó yá, “Yésụ nɨ Ngére amá,” Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́yị.
ROM 10:10 Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu go do mɨmbéꞌdeyị́ útúásá go komo Lomo káa do ꞌyị ené ní, zɨ́yị kpá úku a go fúó kɨ́ tarayị́ ní, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị zɨ́ze.
ROM 10:11 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre a go ní, komokenyị́ utúasá ídí ro doa wá.”
ROM 10:12 Ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ ledre wá togụ́ ayí gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e togụ́ gɨ sɨmɨ kúfú ꞌyị ngárá ndanɨ́ wá ní yá, Ngére esé nɨ za mbá dụụ́ kị́éꞌdo Yésụ. ꞌYị ga bɨ nɨyí íni ini zɨ́a idí yómo yée ní, nɨ tɨ́ yómo yée maꞌdíi.
ROM 10:13 Nɨ kenée maꞌdíi, “ꞌYị bɨ nɨ íni ini zɨ́ Ngére Lomo ní, Lomo nɨ tɨ́ yómo wo.”
ROM 10:14 ꞌYị e nɨyí ndúꞌyú Yésụ yaá idí sáká yée lárá a káa be ꞌdi togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre a wá ní? Nɨyí ṇgúṇgu ledre a káa be ꞌdi togụ́ uwúnɨ́ ledre a wá ní? Nɨyí úwú ledre a lárá a káa be ꞌdi togụ́ ꞌyị úku ledre a nda zɨ́ye wá ní?
ROM 10:15 Nɨyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo káa be ꞌdi idí kóo ndanɨ́ kása yée wá ní? Gɨ zɨ́a bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, ledre eyé maꞌdáa ịnyịofụ go, ꞌyị e ndịsịnɨ́ úwú a mbá kɨ́ ꞌbúne.”
ROM 10:16 Ndaá ꞌbɨ ené kóo bɨ ya Yụ́da e ịnyịnɨ́ kóo mbá ṇgúṇgu bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo ní wá. Nébị Isáya eké kóo kɨ́dí, “Ngére Lomo, ukuzé tɨ́ ledre eyị́ go zɨ́ ꞌyị e, ambí ṇguṇgu kóo ne?”
ROM 10:17 Nɨyí aka úku bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị e úwú a kí, nɨyí nda fú ṇgúṇgu a.
ROM 10:18 Bɨ née ní ní Yụ́da e uwúnɨ́ aka bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní fú lá wá? Uwúnɨ́ go gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Ledre ꞌbɨ Lomo aṇga go zaá do sogo káṇgá mbá.”
ROM 10:19 Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto née Isɨréle e owoyemenɨ́ kóo goó? Ɨ, owoyemenɨ́ go gɨ zɨ́a Mụ́sa éké kóo go kɨ́dí, Lomo uku yaá, “Mááyí óto ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá, bɨ ndịsịnɨ́ lúrú yée kɨ́dí owonɨ́ ledre amá wá ní, zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị amá e. Mááyí óto sée Yụ́da e zɨ́ mɨmbéꞌdesé ndị́sị ésị́ne royé mɨésị́.”
ROM 10:20 Lomo ukuiꞌbí kóo ledre zɨ́ nébị Isáya uku tátá a oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ kóo owonɨ́ máa wá ní, owoyemenɨ́ nda máa go. Máꞌdódo ledre bɨ gɨ do bimá ní go zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ngárá owoyemenɨ́ máa wá ní.”
ROM 10:21 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Máóto ꞌbú Isɨréle e go kɨ́ngaya. Mándị́sị yáya sị́lị́ma gɨ royé kɨ́ kadra kɨ́ ndụlụ mbá gɨ ro zɨ́ye ógụyé zɨ́ma, doyé orụ yị́ ené fú lá mɨórụ ilinɨ́ eyé ledre amá née mbá wá.”
ROM 11:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, bɨ née ní ní Lomo oyó sogoné go zɨ́ Isɨréle e? Ɨ́ꞌɨ, mááyí ngúruyé. Mááyí bulúndu Abarayáma gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Benzemúna ní.
ROM 11:2 Máúku zɨ́se, zée Isɨréle e azé yị́ ezé ꞌyị ga bɨ kóo Lomo gelé ụtụ kóo zée ꞌdesị́ zɨ́ne káa do mbigí ꞌyị ené e ní. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, nébị Ilíya uku sinyi kóo ledre gɨ do bɨ zée Isɨréle e zɨ́ Lomo kɨ́dí,
ROM 11:3 “Áko Ngére Lomo, Yụ́da ga gére née emenɨ́ ngụ́, ꞌdiꞌbinɨ́ kóo ngíti géyị nébị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní úfu yée ꞌdáꞌba, zɨ́ma ngásá ómomá gɨ zɨ́ye dụụ́ máa. Zɨ́ye ị́nyịyé ólụ́ye sɨmɨ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌbɨ mbófo yị́ị ní zɨ́ye óngbo lóko mbayi ga bɨ oꞌbónɨ́ yée gɨ sɨmɨ tutú gɨ ro ndị́sị ꞌdáná éyị́ e zɨ́yị doyé ní mbá ꞌdáꞌba.”
ROM 11:4 Zɨ́ Lomo úkulúgu ledre zɨ́ Ilíya kɨ́dí, “Ndá sómụ́ ledre wá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị amá e nɨyí bo éyị́ ꞌbɨ álifu ịnyị doa gbre (7,000) mábándá óto yée go zɨ́ma, née ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ eyé ledre ꞌbɨ bɨcayi lomo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a Bála ní wá.”
ROM 11:5 Ngítíze ngíti géyị nɨyí bo Lomo bandá oto yée go gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde a bɨ royé ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ngére Yésụ go.
ROM 11:6 Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị née ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá, yị́ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ royé ní.
ROM 11:7 Ngíti géyị Isɨréle ga bɨ Lomo gelé yée ní ndikinɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní dụụ́ ye. Yée ga bɨ doyé orụ mɨórụ ní ndikinɨ́ eyé bɨlámá ledre máa née wá.
ROM 11:8 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Gɨ zɨ́a bɨ doyé orụ mɨórụ ní, zɨ́ Lomo ótoómo yée. Gɨ zɨ́ kéyị née, abú komoyé nɨ ba tɨ́ ro ledre ga bɨ Lomo nɨ ndị́sị méngị yée ní yá, ɨ́ꞌɨ utúasánɨ́ eyé lúrú yéme a wá gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní. Abú nɨyí ba tɨ́ ndị́sị kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ꞌyị ené e nɨyí ndị́sị úku a zɨ́ye ní yá, utúasánɨ́ úwú yéme a wá gɨ zɨ́a nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ mɨmbílí ngbụtụ́ e ní.”
ROM 11:9 Ngére Dawídi uku kóo ledre kɨ́dí, “Áko Lomo, ꞌyị ga gére née rokinyi ꞌbɨ sága ba ꞌdụtụ komoyé go, gɨ zɨ́ kéyị née utúasánɨ́ eyé lúrúndíki ledre eyị́ wá, nɨyí go mɨlákayé sɨmɨ káꞌdá eyị́ nzíyiyé gɨ ro zɨ́yị ꞌdóꞌdo yée.
ROM 11:10 Gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ ledre eyị́ wá ní, ídí ꞌdụ́tụ komo sómụ́ ledre eyé, gɨ ro zɨ́ odụ ledre eyé ídíne dụụ́ méngị bɨsinyí ledre.”
ROM 11:11 Maꞌdíi Lomo oyó sogoné go zɨ́ Yụ́da e za fí utúasá ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne wá? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ ledre née sínyíne ro Yụ́da e zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ.
ROM 11:12 Togụ́ Lomo iꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ Yụ́da asinɨ́ mɨási ní, sɨmɨ bɨ Yụ́da maáge nɨyí ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ngaya gɨ zɨ́ Lomo.
ROM 11:13 Máúku ledre ba rị́ zɨ́se, sée ga bɨ ndásé gɨ sɨmɨ Yụ́da e wá ní. Moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ma gɨ ro méngị a dongaráse ní, mááyí méngị a kɨ́ rokoꞌbụmá mbá.
ROM 11:14 Máíli kpá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị amá e Yụ́da e ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́se ní gɨ ro zɨ́ye ómoyé.
ROM 11:15 Sɨmɨ bɨ Yụ́da e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo ní, zɨ́ Lomo yị́ ené íꞌbí trịdrị zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ Yụ́da ga gére née nɨyí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto ní, nɨ ídí bɨlámá ledre káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo uru yée gɨ sɨmɨ umbu ní.
ROM 11:16 Káa zɨ́ bɨ bulúnduzé nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, zée owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ a ní, azé go kpá mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Cé káa zɨ́ togụ́ cíyí kágá nɨ sɨmɨ káṇgá bɨlámáne yá, mɨrásága nɨyí ídí kpá mbá bɨlámáye.
ROM 11:17 Ngíti géyị Yụ́da e, owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúnduzé Abarayáma ní Lomo asi gɨ royé go. Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásé zɨ́ Lomo go kɨ́ ledresé owóowó.
ROM 11:18 Káa zɨ́ bɨ ásé go zɨ́ Lomo kɨ́ ledresé owóowó ní, ndásé ndị́sị mbófo rosé wá. Gɨ zɨ́a íꞌbísé esé úndru zɨ́ Lomo se wá, Lomo íꞌbí yị́ ené úndruné zɨ́se.
ROM 11:19 Ngíti géyị yá, sómụ́sé ledre go kɨ́dí, Lomo oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ ledresé ídíne zɨ́a owóowó.
ROM 11:20 Nɨ kpá tɨ́ kenée, Lomo oyó sogoné zɨ́ye gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní. Sée, ásé zɨ́a kɨ́ ledresé owóowó gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ndásé ndị́sị ị́lị́ kɨ́ óto ledresé owóowó wá. Ídísé óto komosé gɨ ro éyị́ bɨ Lomo nɨ karanée méngị a zɨ́se ní.
ROM 11:21 Togụ́ ótoómosé ledre ené, nɨ óyó sogoné zɨ́se kpá káa zɨ́ bɨ oyó sogoné zɨ́ Yụ́da e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní.
ROM 11:22 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo nɨ ídí kɨ́e kɨ́ rokinyi. Wo bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó wo ꞌdáꞌba gɨ dongará ꞌyị ené e.
ROM 11:23 Togụ́ Yụ́da ga gére née ndaꞌbaogụnɨ́ go ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu yée zɨ́ne. Nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị ledre e káa zɨ́ ga gére née zɨ́ne.
ROM 11:24 Sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá ní, nda gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́a ꞌdíꞌbióto sée go káa do mbigí ꞌyị enée ní, wo Lomo nɨ ꞌdíꞌbilúgu Yụ́da e kɨ́ ledreyé zɨ́ne owóowó.
ROM 11:25 Sée ga bɨ ndásé Isɨréle e wá ní, máíli ídísé ówo mongụ́ ledre bɨ Lomo mengị ba bɨlámáne, káa bɨ ásé ndị́sị mbófo rosé ke. Ngíti géyị Isɨréle e esịꞌdụtụnɨ́ mbílíye kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo go. Nɨyí méngị ledre née kenée ꞌbúó togụ́ sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní ị́nyịsé go mbá ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto.
ROM 11:26 Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ Lomo yómo Isɨréle ga gére née kpá za mbá. Lomo uku kóo go sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí, “ꞌYị yómo ꞌyị e bɨ mááyí kásaógụ wo ní, nɨ ógụ gɨ do landa bɨ Záyono sɨmɨ gara bɨ Yerụsaléma ní, ꞌdíꞌbióyó bulúndu Yakóbo e gɨ sị́ sị́lị́ Satána ꞌdáꞌba.
ROM 11:27 Ledre kóo máyéme dongaráze kɨ́ Yụ́da e kɨ́dí mááyí lụ́lụóyó lúyú ledre eyé ní nɨ do biné.”
ROM 11:28 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Yụ́da e asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní, zɨ́ye ídíye go ezeokó Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ Lomo nda yị́ ené méngị bɨlámá ledre zɨ́se ga bɨ ꞌyị lóṇgó e ní. Abú kenée ndotó, Yụ́da e nɨyí kpá fú kɨ́ ledreyé owóowó gɨ zɨ́a bulúnduyé Abarayáma ṇguṇgu ofụnɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go.
ROM 11:29 Togụ́ Lomo yeme ledre go zɨ́ ꞌyị yá, oyóloꞌbó enée wá, ledre lịgị ené kpá wo gɨ roa wá.
ROM 11:30 Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ásisé kóo gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo kpá káa zɨ́ Yụ́da e ní. Sɨmɨ bɨ Yụ́da e asinɨ́ ꞌbɨ eyé ní, zɨ́ Lomo nda méngị bɨlámá ledre née zɨ́se.
ROM 11:31 Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́se ní, togụ́ Yụ́da ga gére née oyóloꞌbónɨ́ mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ ị́drị mɨmbéꞌdené zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́ye kpá kenée.
ROM 11:32 ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a asinɨ́ kóo gɨ ro Lomo go mbá mɨási. Zɨ́ye ídíye go mbá mɨódóye sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ Lomo. Mengị kenée gɨ ro zɨ́ne ótoómo ledre zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá.
ROM 11:33 Ambí nɨ útúásá kɨ́ mongụ́ ówo ledre ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ komokenzị bɨ Ngére Lomo nɨ kɨ́e ní ne? Sara ambí nɨ útúásá ówo mɨméngị ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ne zɨ́a ndị́sịné úkuógụ a kɨ́dí Lomo ndịsị méngị kéyị káa ní ní ne?
ROM 11:34 “Ambí utúasá bɨ ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní ne, bɨ zɨ́a ndị́sịné íꞌbí lorụ zɨ́a ní?”
ROM 11:35 “ꞌYị nɨ bo Lomo ꞌdiꞌbi éyị́ gɨ zɨ́a bɨ ili zɨ́ Lomo íꞌbílúgu a zɨ́ne?”
ROM 11:36 Lomo nɨ ne mị́ngị́ éyị́ e za mbá gɨ zɨ́a otoogụ éyị́ e za mbá ne. Gɨ zɨ́ kéyị née, ịrị Lomo idí ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.
ROM 12:1 Owụ́ Babá e, mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo nɨ bɨlámáne gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídísé íꞌbí rosé zɨ́ Lomo káa do éyị́ ꞌdáná bɨ nɨ trịdrị ní.
ROM 12:2 Mɨméngị ledre esé nda ídí káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní wá. Lomo idí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé gɨ ro zɨ́ sómụ́ ledre esé kɨ́ mɨméngị ledre esé ídíne kpị́ mɨkándané. Toso mɨméngị ledre ga bɨ ndịsị óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní ásé ówo a zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ wo nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́se.
ROM 12:3 Káa zɨ́ bɨ Lomo maꞌdáa gelé máa ne káa do ꞌyịmɨkása ené ní, máésị sị́lị́ma go komosé oꞌbụóꞌbụ ndásé lúrú rosé kɨ́dí rómosé go do ꞌyị e mbá ní wá. Mɨméngị ledre esé idí ídí bɨlámáne mɨútúásáne kpịnị kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo bɨ do mɨmbéꞌdesé ní.
ROM 12:4 Kụṛụꞌbụzé bɨ kị́éꞌdo ní nɨ mɨífi báyiné tụ́ꞌdụ́, zɨ́ye ídíye kɨ́ moko eyé e mbá mɨngúngúcua.
ROM 12:5 Ledre née nɨ gɨ rozé kpá kenée, abú azé tụ́ꞌdụ́ yá tokozé rozé mbá ro Kɨ́résịto bɨ kị́éꞌdo ní, azé ndị́sị ídí ndro kɨ́ lafúze.
ROM 12:6 Lomo iꞌbí moko e zɨ́ze go mbá kpị́ kpị́ kpị́. Yị́ị bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị moko ꞌbɨ úku ꞌdódo ledre bɨ née Lomo ili méngị a ní yá, ídí úku a kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị ní.
ROM 12:7 Togụ́ ꞌbɨ eyị́ moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́yị ní nɨ ꞌbɨ ndị́sị sáká ꞌyị e yá, ídí méngị a kɨ́ ꞌbúne. Yị́ị bɨ áyí ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e ní, ídí ꞌdódo a do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
ROM 12:8 Yị́ị bɨ áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị ị́drị mɨmbéꞌde ꞌyị e sɨmɨ bɨ bi sinyí royé mɨsínyí ní yá, ídí méngị a kɨ́ ꞌbúne. Yị́ị bɨ késị́ nɨ bo zɨ́yị ní, ídí sáká ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ sáká éyị́ ní kɨ́e. Togụ́ Lomo iꞌbí zɨ́yị moko ꞌbɨ ídí káa do manda yá, ídí tóro zɨ́ye ꞌdáꞌdá kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo. Togụ́ áyí ꞌbɨ eyị́ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e yá, ídí ndị́sị méngị a kɨ́ rokinyi.
ROM 12:9 Togụ́ gɨ ro óto ꞌbú lafú ꞌyị e yá, ꞌbúye idí ídí zaá gɨ yana mɨmbéꞌdeyị́. Ídí sógó bɨsinyí mɨméngị ledre zɨ́yị lányáyị dụụ́ ro méngị bɨlámá ledre.
ROM 12:10 Ídí lúrú ꞌyị e zɨ́yị mbá káa do lúnduyị́ e kɨ́ lémịyị́ e zɨ́yị óto ꞌbúye doyị́ kɨ́ngaya. Zɨ́ ledreyé ídíne zɨ́yị owóowó rómo do ledreyị́ bɨ zɨ́yị kɨ́ royị́ ní.
ROM 12:11 Ngịdrị moko nda méngị yị́ị wá, ídí méngị moko ꞌbɨ Ngére Lomo kɨ́ ꞌbúne kacɨ́ kúrú ꞌDówụ́ Lomo.
ROM 12:12 Ledre ga bɨ za mbá Lomo yéme yée ní, idínɨ́ méngị royé zɨ́yị ní togụ́ nɨyí go ndị́sị méngị royé yá, ídí ídí kɨ́ rokinyi. Togụ́ ꞌdoꞌdó ogụ ne zɨ́yị yá, ídí ụ́tụsɨmɨyị́, zɨ́ mongụ́ ledre eyị́ ídíne ini zɨ́ Lomo.
ROM 12:13 Togụ́ ngíti géyị lafúse ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ogụnɨ́ zɨ́se ro sáká éyị́ yá, ídísé sáká yée. Mbotụ ꞌbe ꞌbɨ esé idí ídí zɨ́ ṇgu e fúó.
ROM 12:14 Togụ́ ꞌyị e mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní yá, ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ye wá. Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ royé, Lomo ndaá méngị bɨsinyí ledre zɨ́ye wá.
ROM 12:15 ꞌYị ga bɨ nɨyí sɨmɨ rokinyi ní, ídísé ndéré zɨ́ye gɨ ro zɨ́se ídíse kéye sɨmɨ rokinyi maꞌdáa. Yée ga bɨ nɨyí sɨmɨ ini ní, ídísé ndéré zɨ́ye sɨmɨ ini.
ROM 12:16 Mɨndị́sị esé kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá idí ídí bɨlámáne. Ndásé óto rosé zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ éyị́ bɨ rómosé go do ꞌyị e mbá ní wá.
ROM 12:17 Ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se ní wá. Ídísé méngị zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámá ledre gɨ ro zɨ́ye óto úndrusé.
ROM 12:18 Ídísé méngị za mbá ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé kɨ́ ꞌyị e ídíne sɨmɨ bikịdrị́.
ROM 12:19 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mááyí kpá úku ándá a zɨ́se, ndásé méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́se ní wá, ídísé ótoómo a zɨ́ sɨmɨkesị́ bɨ ꞌbɨ Ngére Lomo ní gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mááyí dụụ́ máa wo bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ní.”
ROM 12:20 Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Togụ́ ezeokóyị nɨ ꞌbú yá, ídí íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a. Togụ́ nɨ kodró, ídí íꞌbí iní zɨ́a éwé a. Bɨlámá ledre bɨ méngị zɨ́a née nɨ íꞌbí zɨ́a komokenyị́ gɨ zɨ́a mengị kóo bɨsinyí ledre go zɨ́yị.”
ROM 12:21 Ndásé ótoómo bɨsinyí ledre zɨ́ rokoꞌbụ a rómoné dosé wá. Rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨlámá mɨméngị ledre esé idí rómo ne.
ROM 13:1 Ídísé óto úndru manda esé e gɨ zɨ́a Lomo gelé yée ne. ꞌYị bɨ Lomo gelé ené wo ne wá ní, utúasá ídí káa do manda wá. Manda e za mbá ndịsịnɨ́ méngị moko kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní.
ROM 13:2 Togụ́ ꞌyị asi go kɨ́ óto úndru lorụ bɨ gɨ tara manda ní, asi née go cụ́ gɨ ro ledre bɨ Lomo ukuiꞌbíne ní. ꞌYị bɨ mengị kéyị go kenée ní, Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga roa.
ROM 13:3 Manda e ndịsịnɨ́ lengbe ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre ní mɨꞌdóꞌdo. Togụ́ ílisé gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne sɨmɨ bikịdrị́ gɨ zɨ́ manda esé e yá, ídísé úwú lorụ gɨ tarayé.
ROM 13:4 Lomo gelé manda e ne gɨ ro zɨ́ye sáká sée. Gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye bɨlámáne ngịrị mengị sée wá. Ídísé ndị́sị méngị dụụ́ bɨlámá ledre e gɨ zɨ́ ngịrịyé kɨ́ méngị sée ke. Manda ga gére ní, moko eyé nɨ ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e ní.
ROM 13:5 Nɨ bɨlámáne zɨ́se óto úndru manda esé e, ndaá lá gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịnɨ́ ꞌdóꞌdo ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e ní wá, kpá gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ bɨlámá ówo ledre sɨmɨ dosé.
ROM 13:6 Éyị́ ga bɨ manda ilinɨ́ gɨ zɨ́se ní, togụ́ ya ídísé íꞌbí ụsórụ yá, ídísé íꞌbí a gɨ ro zɨ́ye útúásáye mengị moko bɨ Lomo gelé yée gɨ roa née do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
ROM 13:7 ꞌYị ga bɨ nɨyí manda e ní, éyị́ ga bɨ ilinɨ́ gɨ zɨ́se ní, ídísé íꞌbí a zɨ́ye. Togụ́ ya ídísé ụsórụ yá, ídísé íꞌbí a. Togụ́ ngíti moko eyé nɨ bo ilinɨ́ késị́ gɨ zɨ́se gɨ roa yá, ídísé íꞌbí a. Togụ́ ilinɨ́ ídíse lúrú yée zɨ́se kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́se ndị́sịsé óto úndruyé yá, ídísé méngị a.
ROM 13:8 Togụ́ sáká éyị́ go gɨ zɨ́ ꞌyị yá, ídí íꞌbílúgu a zɨ́a kpá ꞌdiya. Ídí ndị́sị óto ꞌbú lafúyị e kɨ́ngaya. ꞌYị bɨ ndịsị óto ꞌbú lafúne ní, ndịsị go méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ kenée.
ROM 13:9 Ndaá lá dụụ́ wo née wá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ledre e nɨyí kpá bo sɨmɨ lorụ máa née káa zɨ́, “Ndá méngị ꞌberị wá. Ndá úfu ꞌyị wá. Ndá úgu ugu wá. Ndá óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ ꞌyị wá.” Ledre ga gére née nɨyí go za mbá sɨmɨ lorụ bɨ uku kɨ́dí, “Ídí óto ꞌbú lafúyị káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.”
ROM 13:10 ꞌYị bɨ kɨ́ ꞌbú ꞌyị e doné ní, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị méngị bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị e wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, óto ꞌbú lafúꞌyị e kotrụ go za tụ́ꞌdụ́ lorụ ga gére née mbá sɨmɨné.
ROM 13:11 Ndásé ndị́sị lị́gị rosé káa zɨ́ bɨ kóo ṇgúṇgusé aka ledre ꞌbɨ Lomo lá mɨkándané ní wá. Líkpísé komosé mu sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Ngére Yésụ ndáꞌbaógụné yómo zée sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
ROM 13:12 Ndịsịzé aka kóo ndị́sị káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní, bɨ ba ní, bimɨóṇgó nɨ go ógụ. Gɨ zɨ́ kéyị née, ndazé lolụ fú lá ndị́sị káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sɨmɨ mɨtụlụrụ ní wá. Mɨméngị ledre ezé idí ídí ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére go ní.
ROM 13:13 Mɨméngị ledre ezé e za mbá idínɨ́ ídí bɨlámáye ledre ꞌbɨ ꞌyị bimɨóṇgó e. Ndásé ndéré sɨmɨ ayímbi bɨ kɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre sɨmɨné ní, zɨ́se ndị́sịsé éwé leꞌyị́ kɨ́ kóyó kɨ́e, kɨ́ sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ófụ́sé rosé kéye wá, zɨ́se ndị́sịsé méngị okó kɨ́ óto mɨmbéꞌdesé bɨsinyíne gɨ ro éyị́ ꞌbɨ lafúse e wá.
ROM 13:14 Kacɨ́ kadra za mbá, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ngbúó ro Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idí ꞌdíꞌbióyó ꞌbú bɨsinyí ledre ꞌbɨ sága ba gɨ dosé ꞌdáꞌba.
ROM 14:1 ꞌYị ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ndaá aka sɨmɨyé rịngị́ wá ní, ndásé ndị́sị ítí kangú kéye gɨ ro mɨméngị ledre eyé e wá.
ROM 14:2 ꞌYị ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ go ngị́rị sɨmɨyé ní, anunɨ́ yị́ eyé éyị́ e mbá mɨánu. Yée ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ aka sɨmɨyé lá cúkuꞌdée ní, ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí yée nɨyí ánu lá dụụ́ mbílí ụkụ́.
ROM 14:3 ꞌYị ga bɨ anunɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ e mbá mɨánu ní ndanɨ́ lúrú cáyi yée ga bɨ gelénɨ́ ꞌbɨ eyé éyị́ e mɨgélé ní wá. Gɨ zɨ́a utúasánɨ́ go kpá mɨútúásá kacɨ́ komo Lomo.
ROM 14:4 ꞌYị ga gére née ndanɨ́ eyé ꞌyị kasa esé e wá, nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Togụ́ ledre eyé ndaá mbị́ wá, Ngére eyé nɨ ꞌdózo yéme yée ne.
ROM 14:5 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí odụ sị́lị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní nɨ dụụ́ kị́éꞌdo sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro. Ngíti géyị ya sị́lị́ e nɨyí kɨ́ ledreyé mbá owóowó. Ídísé óto a sɨmɨ dosé kɨ́dí sị́lị́ e mbá nɨyí yị́ eyé kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ Lomo.
ROM 14:6 ꞌYị bɨ ya kɨ́dí sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro nɨ dụụ́ ne kɨ́ ledrené owóowó ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ. Wo bɨ ya née gelé éyị́ ánua wá ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ. Wo bɨ ya née nɨ gélé éyị́ mɨgélé ánu a gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi ní, mengị go kpá bɨlámáne zɨ́ Ngére Yésụ.
ROM 14:7 Ndazé ezé lá kɨ́ ro dozé gɨ ro ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ilizé yée gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ rokinyi ní wá, ledre ga bɨ gɨ do bizé ní nɨyí za mbá do sị́lị́ Lomo.
ROM 14:8 Togụ́ azé trịdrị, azé ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ. Abú uyuzé kpá mbú mɨúyu yá, azé fú ꞌyị ené e. Trịdrị kɨ́ umbu, éyị́ ga bɨ gbre née ngúruyé utúasá ené ꞌdíꞌbióyó zée gɨ zɨ́ Ngére Yésụ wá.
ROM 14:9 Née sị́ ledre bɨ Kɨ́résịto uyu zɨ́a úrúne gɨ zɨ́a ní, gɨ ro zɨ́a ídíne Ngére ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí trịdrị kpá kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní.
ROM 14:10 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndásé lúrúꞌdófụ bi gɨ do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní zɨ́se ndị́sịsé ꞌdécị ngbangayé wá. Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ nɨ ꞌdécị ngbangazé ní.
ROM 14:11 Ngére Lomo uku sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí, “Málóbụ́ romá kɨ́ romá, ꞌyịmaꞌdí e za mbá nɨyí ndị́sị ṇgúṇgú royé zɨ́ma zɨ́ye ndị́sịyé mbófo dụụ́ máa.”
ROM 14:12 Zée mɨkékeṛị́a mbá, ꞌyị nɨ úku té ꞌbɨ ené ledre bɨ gɨ do biné ní ne zɨ́ Lomo kɨ́ tarané.
ROM 14:13 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídísé ótoómo kɨ́ ꞌdécị ngbanga lafúse ꞌdáꞌba. Ndásé ndị́sị ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́ lafúse wá.
ROM 14:14 Ngére Yésụ ꞌdodo yeme go bɨlámáne kɨ́dí Lomo otoogụ eyị́ e za mbá bɨlámáne gɨ ro ánu yée. Togụ́ ngíti ꞌyị uku ledre kɨ́dí ngíti éyị́ nɨ bo ndaá bɨlámáne gɨ ro zɨ́ne ánu a wá, lúyú ledre ndaá née go éyị́ bɨ eme zɨ́a ngụ́ ní.
ROM 14:15 Éyị́ bɨ ndị́sị ánu a ní togụ́ bi ndịsị sínyí ro ngíti géyị lafúyị e ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́a mɨsínyí yá, ndá gága a wá káa bɨ nɨyí ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto gɨ zɨ́a Kɨ́résịto maꞌdáa uyu kóo kpá gɨ royé.
ROM 14:16 Bɨlámá éyị́ mɨánu eyị́ ndaá óto ngíti ꞌyị e zɨ́ye ndị́sị úku sínyi ledre gɨ do bi a wá.
ROM 14:17 ꞌYị utúasá ené ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ éyị́ mɨánu wá, yị́ ené gɨ zɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, kɨ́ bɨlámá ndị́sị, nda kɨ́ rokinyi bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sị íꞌbíógụ a ne ní.
ROM 14:18 Yị́ị bɨ ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ní, áyí óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. Zɨ́ ꞌyị e kpá ídíye kɨ́yị kɨ́ rokinyi.
ROM 14:19 Zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, idízé ídí éyị́ kị́éꞌdo gɨ ro zɨ́ lafúze ídíye kɨ́ rokoꞌbụ royé.
ROM 14:20 Ndá sínyiónzó moko ꞌbɨ Lomo lá gɨ ro éyị́ mɨánu wá. Abú éyị́ mɨánu nɨyí kpá tɨ́ za mbá bɨlámáye yá, togụ́ lúrú éyị́ bɨ ndị́sị ánu a ní nɨ óto ngíti ꞌyị zɨ́a ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto, zɨ́a kpá ótoómo kɨ́ méngị bɨlámá ledre yá, ndá gága a ánu a wá.
ROM 14:21 Nɨ bɨlámáne togụ́ mbú ánu esị, togụ́ éwé leꞌyị́, togụ́ mbú ngíti géyị mɨméngị ledre ga bɨ nɨyí óto lafúyị e zɨ́ye ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto, zɨ́a kpá lúyú ledre yá, ídí ótoómo yée ꞌdáꞌba.
ROM 14:22 Mɨméngị ledre bɨ lúrú nɨ ídí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨsinyíne abú nɨ yị́ ené tɨ́ bɨlámáne yá, idí nda ídí lá dụụ́ do mɨmbéꞌdeyị́ zɨ́ Lomo ówo a kpá dụụ́ ne. Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́yị gɨ zɨ́a ówoyéme mɨméngị ledre eyị́ bú.
ROM 14:23 Éyị́ bɨ ngárá ówoyéme wá, sómụ́ ledre eyị́ nɨ gɨ roa gbre gbre ní ndá ánu a wá, togụ́ ánu yá nɨ ídí zɨ́yị lúyú ledre gɨ zɨ́a née ndaá ꞌbɨ ené ledre bɨ ṇgúṇgu ní wá.
ROM 15:1 Zée ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto olụ́ go do mɨmbéꞌdezé ní, idízé sáká lafúze ga bɨ cíyí ledre maꞌdáa ndaá aka do mɨmbéꞌdeyé wá ní kɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre gɨ ro zɨ́ze óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi.
ROM 15:2 Togụ́ ꞌdodozé ledre go zɨ́ye kenée yá, nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ꞌdịyị́zé née go ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a ngbóróne sɨmɨyé.
ROM 15:3 Kɨ́résịto oto ené roné zɨ́ne ídíne kɨ́ rokinyi wá. Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Kɨ́résịto uku kɨ́dí, “Babá, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úkucáyi yị́ị ní nɨyí go kpá ndị́sị úku máa kenée.”
ROM 15:4 Eké omonɨ́ kóo ledre ga gére née kenée zɨ́ye ídíye káa do ꞌdódo ledre zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ rokoꞌbụ rozé kɨ́ ndị́sị óto komozé dụụ́ ro ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
ROM 15:5 Lomo bɨ ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze, zɨ́ze ndị́sịzé ụ́tụsɨmɨzé ní, ídí sáká sée zɨ́ mɨndị́sịsé kɨ́ lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní ídíne bɨlámáne.
ROM 15:6 Gɨ ro zɨ́se ị́nyịsé mbá ndị́sị kófó ịrị Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní.
ROM 15:7 Ledre lafúse idí ídí zɨ́se owóowó káa zɨ́ bɨ ledresé nɨ zɨ́ Kɨ́résịto owóowó ní gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
ROM 15:8 Máúku zɨ́se, Kɨ́résịto ogụ zɨ́a ídíne káa do ꞌyị kasa zɨ́ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí ledre kóo Lomo ukuomo zɨ́ bulúnduyé ní mengị roné go. Kɨ́résịto ogụ tɨ́ go maꞌdíi.
ROM 15:9 Nɨ kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kpá íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a mengị kpá bɨlámá ledre go zɨ́ye. Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mááyí ndị́sị mbófo yị́ị dongará ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Zɨ́ma ndị́sịmá kófó ịrịyị́ sɨmɨ keꞌbị.”
ROM 15:10 Ngíti a nɨ kpá mɨékéne kɨ́dí, “Sée ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní, ídísé ị́nyị kɨ́ Yụ́da e mbá ndị́sị kófó ịrị Lomo.”
ROM 15:11 Do kpá éké ngíti a kɨ́dí, “Sée ꞌyị ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, ídísé kófó ịrị Ngére Lomo. Sée ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá, ídísé kófó ịrịa.”
ROM 15:12 Nébị Isáya uku kóo ledre kɨ́dí, “Ngúru ꞌyị gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi nɨ karanée ógụ zɨ́a ídíne ngére do ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní mbá. Zɨ́ye ị́nyịyé mbá ndị́sị óto úndru ꞌyị máa née.”
ROM 15:13 Lomo bɨ ndịsị sáká ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé óto komoyé ro ledre ené ní, idí ꞌdúcu sée kɨ́ rokinyi gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́se ṇgúṇgu ledre ené kɨ́e.
ROM 15:14 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máówo bú bɨlámáne kɨ́dí ásé ꞌyị ówo ledre e, ledre bɨ máéké ba útúásásé go ꞌdódo yée zɨ́ lafúse.
ROM 15:15 Máúkulógụ́ née lá ledre maꞌdáa zɨ́se káa bɨ nɨ lị́gị sée ke. Née bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́a íꞌbí moko ené gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá méngị a ní.
ROM 15:16 Gelé máa káa do ꞌyị kasa zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu bɨlámá ledre máa née, gɨ do bɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo lúguráyi yée drá zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
ROM 15:17 Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ ro rokoꞌbụ bɨ Kɨ́résịto Yésụ iꞌbí zɨ́ma, zɨ́ma ndị́sịmá méngị moko kɨ́e zɨ́ Lomo ní.
ROM 15:18 Máútúásá ꞌdóꞌdó kɨ́ ndị́sị úku gbékpị́ ledre e wá. Odụ ledre bɨ mááyí ndị́sị úku a ní dụụ́ ledre Kɨ́résịto bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, gɨ ro zɨ́ye óto úndru Lomo.
ROM 15:19 Mbófo éyị́ gɨ ro ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ rokoꞌbụné bɨ sɨmɨmá ní. Zɨ́a sáká máa zɨ́ma méngị mɨngburoko ledre e kpá kɨ́ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kú gɨ sɨmɨ gara bɨ Yerụsaléma ní, ndéréógụ kɨ́e gị sɨmɨ káṇgá bɨ ndolonɨ́ kɨ́dí Ilírikúma ní.
ROM 15:20 Kacɨ́ kadra mbá, mongụ́ sómụ́ ledre amá nɨ kɨ́ngaya gɨ ro úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá uwúnɨ́ aka wá ní, gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí úku ándá a kpá fú zɨ́ ꞌyị ga bɨ ukunɨ́ go zɨ́ye ní.
ROM 15:21 Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ukunɨ́ ledrea zɨ́ye wá ní, nɨyí lúrú wo kɨ́ komoyé, yée ga bɨ uwúnɨ́ ledre a kɨ́ mbílíye wá ní, nɨyí ówoyéme ledre gɨ roa.”
ROM 15:22 Moko ꞌbɨ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ụcụomo kóo máa ne kɨ́ ógụmá zɨ́se íri ꞌdiya, gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́se sóngó máa kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e.
ROM 15:23 Bɨ ba ní moko bɨ do sị́lị́ma ní ụkụ́ go. Mááyí go nzíyimá gɨ ro ógụmá zɨ́se íri.
ROM 15:24 Máa yéme romá go gɨ ro ndéréma sɨmɨ káṇgá bɨ Isipáyini ní, ꞌdáꞌdá zɨ́ma kɨ́ ndéréókpóma geré mɨndéréókpó, mááyí aka ógụ zɨ́ze ndị́sịzé cúkuꞌdée kése sɨmɨ Róma ore kí, zɨ́se nda íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́ma ndéréókpóma.
ROM 15:25 Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ gara ga bɨ Mekedonị́ya kɨ́ Ákaya ní, yokonɨ́ késị́ sáká lafúye ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní kɨ́e, mááyí aka ókpó kɨ́ késị́ née geré íꞌbí a zɨ́ye íri kí zɨ́ma nda ndáꞌbaógụmá zɨ́se ore.
ROM 15:26 ꞌYị ga gére née yokonɨ́ késị́ gɨ zɨ́a uwúnɨ́ kɨ́dí lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Yerụsaléma ní nɨyí mɨꞌdóꞌdóye kɨ́ngaya.
ROM 15:27 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ndikinɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ zɨ́ Yụ́da e ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ye méngị éyị́ kenée zɨ́ Yụ́da e.
ROM 15:28 Togụ́ máíꞌbí sáká éyị́ eyé née go zɨ́ Yụ́da e sɨmɨ Yerụsaléma íri yá, mááyí geré ógụ zɨ́se íri zɨ́ma nda ókpóma sɨmɨ Isipáyini.
ROM 15:29 Máówo bú mɨógụmá zɨ́se íri nɨ kɨ́ mongụ́ úndru bɨ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto ní.
ROM 15:30 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, mándúꞌyú sée kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, kpá gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo oto ꞌbúma go dosé. Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ romá.
ROM 15:31 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ngíti géyị ꞌyị ga bɨ sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ní ilinɨ́ eyé ledre ꞌbɨ Lomo wá, Lomo idí yómo máa gɨ zɨ́ye. Ídísé kpá íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ moko bɨ mááyí ndéré méngị a sɨmɨ Yerụsaléma íri ní ndéréne bɨlámáne.
ROM 15:32 Lomo idí líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ma ógụmá kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdemá gɨ ro zɨ́ze sáká rozé kése kɨ́ ꞌbúne.
ROM 15:33 Mándị́sị kpá íni ini kɨ́dí Lomo bɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e ídí ndị́sị lúrú bi kacɨ́se mbá. Ídí kenée.
ROM 16:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, kára bɨ Fóyịbe ba, nɨ ngúru ꞌyị ꞌbɨ moko sɨmɨ Kanị́sa bɨ ndolonɨ́ Kenekaríya ní. Togụ́ ogụ go zɨ́se íri yá, ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ sɨmɨ Lomo.
ROM 16:2 Ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ kɨ́ ledrené zɨ́se owóowó gɨ zɨ́a nɨ ngúru ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ. Ndịsị go sáká tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní do bɨlámá mɨsiꞌdiné. Ndịsị sáká máa kpá kenée.
ROM 16:3 Mandá zɨ́ Akúwíla kɨ́ meꞌbené Purisíla. Née ꞌyị ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ kéye ní.
ROM 16:4 Iꞌbínɨ́ royé cụ́ zɨ́ umbu gɨ ro sáká máa. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ze ị́nyịzé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní za mbá ndị́sị mbófo yée.
ROM 16:5 Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ yóko royé íni ini zɨ́ Lomo zɨ́ye ꞌbe íri ní mbá. Mandá kpá zɨ́ Epenétono, ꞌbú a nɨ domá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a nɨ mɨzefị ꞌyị bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto ní.
ROM 16:6 Mandá kpá zɨ́ Maríya bɨ ndịsị méngị moko zɨ́se íri kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne ní.
ROM 16:7 Androníka e kɨ́ Zụ́nịya, ga gére née sụmụmá e onzónɨ́ kóo zée kéye sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro ledre Kɨ́résịto. Ṇguṇgu ụtụnɨ́ ledre Kɨ́résịto ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ma. ꞌYịmɨkása e ndịsịnɨ́ óto úndruyé kɨ́ngaya. Máíꞌbí mandá go zɨ́ye kɨ́ngaya.
ROM 16:8 Nda kpá lá dụụ́ yée ga gére née wá, mandá kpá zɨ́ Ambilétono, máóto ꞌbú a go domá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledre Ngére go.
ROM 16:9 Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Ụrụbáno e kɨ́ Isitéka. Ga gére née kpá ꞌyị ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kéye ní.
ROM 16:10 Mandá zɨ́ Ápelene, nɨ ꞌyị bɨ mɨútúásáne kacɨ́ komo Kɨ́résịto ní. Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbe ꞌbɨ Arisitobụ́lụ.
ROM 16:11 Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Erodiyána sụmụmá bɨ íri ní. Mandá kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ndịsịnɨ́ yóko royé íni ini zɨ́ Lomo ꞌbe ꞌbɨ Narakisówụ ní.
ROM 16:12 Mandá zɨ́ Traphéna e kɨ́ Traphósa. Kará ga gére née ndịsịnɨ́ méngị moko ꞌbɨ Ngére za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá. Mandá kpá zɨ́ Peresísi née kpá ngúru kára bɨ ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá ní.
ROM 16:13 Mandá zɨ́ Rụfụ́sa e kɨ́ mbágáne. Née ꞌyị ga bɨ Ngére gelé yée go zɨ́ne ní. Kára née mááyí zɨ́a káa zɨ́ mbigí owụ́ gɨ sɨmɨ a ní.
ROM 16:14 Mandá zɨ́ Asenekịrị́to e kɨ́ Phélégono e kɨ́ Érémesi e kɨ́ Pátroba e kɨ́ Érémasi e nda kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí kéye íri ní mbá.
ROM 16:15 Máíꞌbí kpá mandá zɨ́ Philólogụ e kɨ́ Zụ́lịya e kɨ́ Néra e kɨ́ Lémịné, nda kɨ́ Ólimbása kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨyí kéye íri ní mbá.
ROM 16:16 Kɨ́ꞌdí bɨ ndíkísé go do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo ní, ídísé ndị́sị íꞌbí mandá dongaráse kɨ́ ꞌbúne. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto azé kéye yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.
ROM 16:17 Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé dụụ́ bɨsinyí ledre gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ífi dongaráye kɨ́ lafúye ní. ꞌYị ga gére née ꞌdódo ledre eyé nɨ bɨsinyíne kpị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée zɨ́se ní. Ndásé ndị́sị, ndị́sị kótrụ rosé kéye wá.
ROM 16:18 ꞌYị ga gére née mengịnɨ́ eyé née moko bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní wá, mengịnɨ́ yị́ eyé moko eyé gɨ royé. Ndịsịnɨ́ lóndo ꞌyị ga bɨ owoyemenɨ́ aka ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto wá ní kɨ́ bɨkinyi ódro gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ṛanga eyé ga gére née.
ROM 16:19 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e owonɨ́ go kɨ́dí ndị́sịsé go óto úndru ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ngaya. Éyị́ bɨ méngịsé née oto máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi. Ídísé ídí ꞌyị komokenzị e, zɨ́se ígí rosé mɨígí gɨ zɨ́ méngị lúyú ledre.
ROM 16:20 Lomo ꞌyị íꞌbí bikịdrị́ zɨ́ ꞌyị e nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se rómo komo ezeokóse Satána kɨ́e zɨ́a nda ídíne káa do sɨmɨ sịndị́se. Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí sáká sée.
ROM 16:21 Timatíyo eze ꞌyị mokozé iꞌbí mandá zɨ́se. Lụkụ́yo e kɨ́ Zésona e kɨ́ Sosopéta ga bɨ sụmụmá e ní, iꞌbízé mandá kéye zɨ́se íri za mbá.
ROM 16:22 Máa Teritáyo ꞌyị éké ledre ba, máíꞌbí kpá mandá go zɨ́se ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
ROM 16:23 Gáyo bɨ mándị́sị zɨ́a ꞌbe gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsịnɨ́ yóko royé zɨ́a ꞌbe íni ini ní, iꞌbí kpá mandá zɨ́se íri. Ngíti mongụ́ ꞌyị bɨ ꞌbɨ akúma yáa, Erésito, nda kɨ́ Kúta lúnduzé sɨmɨ Lomo, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri.
ROM 16:24 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí sáká sée.
ROM 16:25 Lomo bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ zɨ́se ní, idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se. Bɨlámá ledre née nɨ kóo mɨótoécịné gɨ zɨ́se kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e.
ROM 16:26 Bɨ ba ní, nɨ nda go mɨꞌdódoné zɨ́se fúó. Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ní ukuiꞌbí ledre zɨ́ nébị e éké bɨlámá ledre máa née gɨ ro zɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá ówo a gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a.
ROM 16:27 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ ꞌyị komokenzị kasaogụ Kɨ́résịto Yésụ ne ní, ịrịa idí ndị́sị ídí mɨmbófoné za fí. Idí kenée.
1CO 1:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa, zɨ́a óto zée kɨ́ Sosoténe káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
1CO 1:2 Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go sɨmɨ Korị́ndo íri ní. Ledre bɨ máéké ní, ndaá kpá lá dụụ́ zɨ́se wá, kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ do ngíti géyị bi e ṇguṇgunɨ́ kpá ledre Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé gɨ zɨ́a gelé zée go kéye káa do mbigí ꞌyị ga bɨ Lomo ní.
1CO 1:3 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idínɨ́ lúrú bi kacɨ́se, zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
1CO 1:4 Kacɨ́ kadra mbá, mándị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ mengị zɨ́se, zɨ́se ídíse go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa ní.
1CO 1:5 Ngére Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé ówoyéme ledre ené zaá bɨlámáne kpá gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé ꞌdódoyéme a zɨ́ ꞌyị e do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
1CO 1:6 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌyị e nɨyí ị́nyị mbá ówo a kɨ́dí ledre bɨ ꞌdodozé zɨ́se gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní nɨ maꞌdíi ledre.
1CO 1:7 ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí tákpásị́lị́ ga gére née zɨ́se kenée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị mbá ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní gɨ zɨ́a ndị́sịsé go óto komosé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé.
1CO 1:8 Ngére Yésụ nɨ ndị́sị ꞌdókó sée gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé fú lá ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
1CO 1:9 Ɨ, tɨ́ maꞌdíi, Lomo gelé sée ne gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne kị́éꞌdo kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní. Ledre ga bɨ uku yée gɨ rosé ní nɨ méngị yée mbá tɨ́ káa zɨ́ bɨ uku yée ní.
1CO 1:10 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máésị sị́lị́ma komosé kɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ma gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní kɨ́dí, ndásé sógó rosé zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ ófụ́se dongaráse wá. Ídísé ndị́sị káa do ꞌyị e kị́éꞌdo. Mɨmbéꞌdesé kɨ́ mɨméngị ledre esé idí ídí mbá kị́éꞌdo.
1CO 1:11 Máúku ledre née gbékpị́e wá, mbílíma uwú ndiki ledre go. Ngíti géyị ꞌyị e ogụnɨ́ gɨ ꞌbe ꞌbɨ Kulúwe yáa zɨ́ye úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, ndị́sị esé ndaá ꞌbɨ ené íri bɨlámáne wá. Ndị́sịsé ndị́sị íri fú lá kɨ́ ófụ́ dongaráse.
1CO 1:12 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Páwulo ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Apólo ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Pétero ní.” Ngíti géyị ya yée nɨyí yị́ eyé ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ “Kɨ́résịto ní.”
1CO 1:13 Ásé ífi sɨmɨ Kɨ́résịto kenée lárá a káa be ꞌdi? Ambí uyu kóo gɨ ro yómo sée ní ne? Páwulo? Babatịzị́nɨ́ kóo sée kɨ́ ịrị ambi? Kɨ́ ịrị Páwulo?
1CO 1:14 Mámbófo Lomo go, gɨ zɨ́a máíꞌbí amá kóo babatị́za zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị gɨ dongaráse wá. Odụ ꞌyị ga bɨ má ówo, máíꞌbí kóo babatị́za go zɨ́ye ní dụụ́, Kɨrísipo e kɨ́ Gáyo.
1CO 1:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, bɨkéṛị́ ꞌyị gɨ dongaráse bɨ nɨ úku ledre kɨ́dí babatịzị́nɨ́ kóo née kɨ́ ịrịmá ní ndaá.
1CO 1:16 Woyị́ị, ledre Sitịfáno ayí go lị́gị máa. Ngíti ꞌyị bɨ kóo máíꞌbí bábátị́zị́ go zɨ́a ní, Sitifáno kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e. Gɨ do kacɨ́ye née togụ́ ngíti ꞌyị nɨ kpá bo mábábátị́zị́ kóo wo go yá, másómụ́ndíki aka wá.
1CO 1:17 Kɨ́résịto Yésụ kasa ené kóo máa lá dụụ́ íꞌbí babatị́za zɨ́ ꞌyị e wá, kasa máa úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e za mbá. Mándị́sị úku zɨ́ ꞌyị e dụụ́ ledre mɨúyu kɨ́ mɨúrú Yésụ gɨ sɨmɨ umbu nda kɨ́ ledre rokoꞌbụ ꞌbɨ yómo ꞌyị e bɨ zɨ́a ní. Idí mándị́sị kóo úku ledre née kɨ́ sómụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e yá, káa bɨ mɨúyu Yésụ bɨ kóo do mɨngbúngbu kágá ní moko ndaá ba sɨmɨ a wá.
1CO 1:18 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre gɨ ro umbu Yésụ nɨ mongụ́ ledre gɨ zɨ́a ꞌBụzé Lomo yeme ledre née kenée gɨ ro yómo zée. Owozé ledre née kenée gɨ zɨ́a owoyemezé ledre gɨ ro rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo go. ꞌYị máa yée ga bɨ ngárá owoyemenɨ́ ledre gɨ ro rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo wá ní, lurúnɨ́ yị́ eyé ledre umbu bɨ kóo Yésụ uyu do mɨngbúngbu kágá ní zɨ́ye káa zɨ́ ledre cayi ní.
1CO 1:19 Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née kɨ́ ówo ledre ga gére née nɨyí yị́ eyé kacɨ́ komomá mbá bɨcayiyé moko ndaá sɨmɨyé wá. Mááyí óto yée zɨ́ bi ndị́sị sínyíne royé mɨsínyí kɨ́ ówo ledre ga gére née mbá.”
1CO 1:20 Togụ́ nda go kenée ní, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị kéyị kɨ́dí yée owoofụnɨ́ ledre go ní, nɨyí kacɨ́ komo Lomo go káa be ꞌdi? Nɨyí go mbá bɨcayiyé. Gɨ zɨ́a Lomo uku go kenée.
1CO 1:21 Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ owoonzó ledre gɨ ro ledre e za mbá ní, ili ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ówo née kɨ́ ꞌbɨ eyé ówo ledre eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní zɨ́a úku ledre kɨ́dí, ledre ené bɨ ndịsịzé ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé lúrú a kɨ́dí moko ndaá sɨmɨ a wá ní, nɨ ídíne mɨsiꞌdi ꞌbɨ ómo zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre maꞌdáa go ní.
1CO 1:22 ꞌYị ga bɨ Yụ́da e ní, ilinɨ́ ꞌbɨ eyé yée idínɨ́ lúrú mɨngburoko lárá ledre e kɨ́ méngị royé té kí yée nɨyí fú ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, Lomo kasaogụ Yésụ ne. Ngíti géyị ꞌyị máa yée ga bɨ ndanɨ́ gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e wá ní, ilinɨ́ ꞌbɨ eyé idízé ꞌdódo ledre maꞌdáa kɨ́ ówo ledre bɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌbɨ do sogo káṇgá ní yée nɨyí fú ṇgúṇgu a.
1CO 1:23 Ndịsịzé ꞌdódo dụụ́ ledre umbu bɨ kóo Kɨ́résịto Yésụ uyu do mɨngbúngbu kágá ní. Yụ́da e ṇguṇgunɨ́ eyé bɨ kɨ́dí Lomo nɨ kásaógụ Kɨ́résịto zɨ́a úyuné do mɨngbúngbu kágá ní wá. Kúfú ngíti géyị ꞌyị e lurúnɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí née ledre cayi.
1CO 1:24 ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo gelé yée go káa do mbigí ꞌyị ené e ní, togụ́ Yụ́da e togụ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e yá, lurúnɨ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée née káa do ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní gɨ zɨ́a owonɨ́ go bɨlámáne kɨ́dí, Kɨ́résịto ꞌdodo ledre máa ga gére née ne zɨ́ze. Zɨ́a kpá ꞌdódo ledre gɨ ro rokoꞌbụ bɨ ꞌbɨ Lomo kpá komokenzị ené ní zɨ́ze.
1CO 1:25 Ledre bɨ Lomo mengị née ngíti géyị ꞌyị e lurúnɨ́ yị́ eyé kacɨ́ komoyé káa do bɨcayi ledre. Ábuwá rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ owo ledre ené romo gɨ do ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá go za mbá.
1CO 1:26 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sómụ́sé aka kɨ́ rosé. Sɨmɨ bɨ kóo ngárá Lomo ndolo aka sée gɨ ro zɨ́se ídíse káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto wá ní ndásé kóo kacɨ́ komo ꞌyị e káa zɨ́ ꞌyị ówo ledre e ní wá, ndásé kóo kpá káa zɨ́ mɨngburoko ꞌyị e ní wá.
1CO 1:27 Lomo otoomo bɨcayi ledre ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba gɨ ro zɨ́ dokuwu méngị ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí ꞌyị ówo ledre e ní gɨ zɨ́a. Zɨ́a ótoómo ledre máa yée ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá ní zɨ́ dokuwu méngị ꞌyị ga bɨ kɨ́ cóngó royé ní gɨ zɨ́a.
1CO 1:28 Lomo ndịsị lengbe gélé ꞌyị ga bɨ yaá owonɨ́ ledre wá ní gɨ ro zɨ́ye ídíye káa do ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ royé ya yée owoofụnɨ́ ledre go ní kɨ́dí ówo ledre eyé née moko ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨ a zɨ́ne wá.
1CO 1:29 Lomo mengị ledre née kenée káa bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ndị́sị mbófo royé zɨ́ne.
1CO 1:30 Lomo ꞌdiꞌbilugu zée, zɨ́a óto zée zɨ́ze ídíze kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ káa do ꞌyị e kị́éꞌdo ba ndaá gbékpị́ne wá, gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa uyu kóo go gɨ rozé, zɨ́a kpá ꞌdódo ledre bɨ gɨ ro Lomo ní zɨ́ze ówoyéme a. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́a yómo zée, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre gɨ rozé, zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
1CO 1:31 Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili mbófo roné yá, idí mbófo roné gɨ ro éyị́ ga bɨ Ngére Lomo ndịsị méngị yée ní.”
1CO 2:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sɨmɨ bɨ kóo máógụ zɨ́se sɨmɨ Korị́ndo íri ní, máꞌdódo kóo zɨ́se dụụ́ ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Mándị́sị amá kóo mbófo romá kɨ́ úku mɨngburoko ledre e zɨ́se káa zɨ́ éyị́ bɨ máówoófụ ledre go ní wá.
1CO 2:2 Máóto kóo sómụ́ ledre amá ndị́sị ꞌdódo zɨ́se lá dụụ́ ledre Yésụ kɨ́ ledre umbu bɨ kóo Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa uyu wo do mɨngbúngbu kágá ní.
1CO 2:3 Sɨmɨ bɨ kóo mándị́sị ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́se ní, mɨmbéꞌdemá ndaá kóo wá. Máyá ꞌbɨ amá útúásásé esé kóo ṇgúṇgu ledre ga bɨ kóo mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se née wá.
1CO 2:4 Ṇgúṇgusé kóo ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́se gɨ ro Ngére Yésụ née ndaá gɨ zɨ́a bɨ ya máówo kacɨ́ ꞌdódo a go ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ndịsị kóo ꞌdódoyéme ledre máa ga gére née zɨ́se za cụ́ ne kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné kɨ́dí, née mbigí ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní.
1CO 2:5 Gɨ zɨ́ kéyị née, ndásé óto mɨmbéꞌdesé ro mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Ídísé óto mɨmbéꞌdesé dụụ́ ro ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́ne ní.
1CO 2:6 Ledre ga bɨ ndịsịzé ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go kɨ́ngaya ní, nɨyí komokenzị bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Ndaá komokenzị bɨ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní wá, ndaá kpá komokenzị gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ mɨngburoko rokoꞌbụyé do sogo káṇgá ba ní ní wá. Gɨ zɨ́a moko nda sɨmɨ komokenzị ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ Lomo wá.
1CO 2:7 Ndị́sịzé úku ba ledre komokenzị bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ Lomo maꞌdáa otoecị kóo mɨótoécị gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní. Lomo yemeomo kóo ledre go gɨ rozé ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá zɨ́a kɨ́ ótoógụ éyị́ e, kɨ́dí, née nɨ óto zée kɨ́ ledrezé zɨ́ne owóowó. Otoecị yị́ ené kóo ledre née mɨótoécị ukuꞌdodo ené kóo zɨ́ bɨkéṛị́ ꞌyị do sogo káṇgá wá.
1CO 2:8 Mɨngburoko ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba owoyemenɨ́ ledre gɨ ro mongụ́ komokenzị bɨ Lomo yemeomo kóo ledre kɨ́e gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e née wá. Idí owoyemenɨ́ kóo bo yá, káa bɨ iꞌbínɨ́ kóo lorụ do phéphéónzó Ngére Yésụ bɨ nɨ kɨ́ mongụ́ úndruné ní wá.
1CO 2:9 Ledre née utúasá go ꞌduo kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo nébị Isáya uku ní kɨ́dí, “ꞌYị e utúasánɨ́ lúrú a, ꞌyị e utúasánɨ́ kpá úwú a wá, abú ukuꞌdodonɨ́ zɨ́ye utúasá kpá ólụ́ sɨmɨ doyé wá. Née Ledre bɨ Lomo yemeomo gɨ ro méngị a zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ ꞌbúa go ní.”
1CO 2:10 Zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, Lomo ꞌdodo yeme kóo ledre máa née go zɨ́ze sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne. Gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa owoyeme sómụ́ ledre ꞌbɨ Lomo bú bɨlámáne.
1CO 2:11 Ngíti ꞌyị kpị́ utúasá bú ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ ezené? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ ndaá kenée wá. ꞌYị ndịsị ówoyéme sómụ́ ledre ené dụụ́ ne kɨ́ roné. Nɨ gɨ ro Lomo kpá kenée. ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ Lomo dụụ́ ne.
1CO 2:12 Owoyemezé ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze ní go bɨlámáne. Bɨ owoyemezé ní, ndaá bɨ ya kɨ́dí ꞌyị ga bɨ do sogo káṇgá ba ꞌdodonɨ́ ye zɨ́ze ní wá. Lomo kasa ꞌDówụ́ne ne zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ndị́sị ꞌdódoyéme ledre ga bɨ yeme yée go gɨ rozé ní zɨ́ze.
1CO 2:13 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo zɨ́ ꞌyị e ꞌduo dụụ́ cóngó ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo yée ne zɨ́ze ní. ꞌDodozé ezé ledre bɨ ogụ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí sɨmɨné ní wá.
1CO 2:14 ꞌYị máa wo bɨ ngárá ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨ a wá ní, utúasá ené ówoyéme ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ꞌdódo yée zɨ́ze ní wá. Ledre ga gére née nɨyí ídí eyé zɨ́a káa zɨ́ ledre cayi ní gɨ zɨ́a utúasá ené ówoyéme yée lá kɨ́ roné wá. ꞌBúó togụ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdódo yée ne zɨ́a nɨ fú ówoyéme yée gɨ zɨ́a ledre ga gére née ogụnɨ́ yị́ eyé gɨ zɨ́ Lomo.
1CO 2:15 ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní, útúásá go ówoyéme dongará ledre e za mbá bɨlámáne. ꞌYị máa wo bɨ ngárá ṇguṇgu ené ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, utúasá ené ówoyéme ledre ꞌbɨ ꞌyị máa wo bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go, nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní wá.
1CO 2:16 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ nébị Isáya uku ní kɨ́dí, “Ambí utúasá bɨ ówoyéme sómụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Lomo ní ne, bɨ zɨ́a ndị́sịné íꞌbí lorụ zɨ́a ní?” Tɨ́ lá utúasázé ówoyéme ledre bɨ Kɨ́résịto ndịsị sómụ́ ní.
1CO 3:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sɨmɨ bɨ kóo mááyí zɨ́se sɨmɨ Korị́ndo íri ní, mándị́sị kóo ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se lá ndoo káa zɨ́ éyị́ bɨ ṇgúṇgusé aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Mándị́sị kóo ꞌdéꞌde sée née mɨꞌdéꞌde gɨ zɨ́a cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ṇgúṇgusé ní ndaá aka kóo sɨmɨsé kɨ́ngaya wá.
1CO 3:2 Togụ́ owụ́ nɨ aka síṛíne yá, ndịsị aka ụ́lụ ꞌbɨ ené lá dụụ́ umba. Née sị́ ledre bɨ kóo mándị́sị ꞌdódo ledre zɨ́se gɨ zɨ́a ndoo ní, gɨ zɨ́a rokoꞌbụsé ndaá aka kóo gɨ ro mɨngburoko ꞌdódo ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá.
1CO 3:3 Máméngị kenée gɨ zɨ́a ambá mɨméngị ledre esé nɨ aka yị́ ené fú lá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owoyemenɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Ásé aka fú kɨ́ ledre ꞌbɨ sɨmɨkesị́ ro lafúse e kɨ́ngaya, ledre ꞌbɨ ófụ́ kɨ́ lafúse e nɨ aka kpá fú zɨ́se kɨ́ngaya. Mɨméngị ledre ga gére née ꞌdodonɨ́ kɨ́dí cíyí ledre ꞌbɨ Lomo ndaá aka sɨmɨsé wá. Mɨméngị ledre esé nɨ aka yị́ ené mbá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní.
1CO 3:4 Togụ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse uku ledre kɨ́dí, “Káa zɨ́ bɨ ásé lúrú máa ba, máúwú amá ledre ꞌbɨ ngíti ꞌyị kpị́ wá, mándị́sị úwú dụụ́ ledre ga bɨ Páwulo ndịsị ꞌdódo yée ní.” Zɨ́ ngítia úku ꞌbɨ ené kɨ́dí, “Ɨ́ꞌɨ, mándá ꞌbɨ amá sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ledre esé ga gére née wá. Mándị́sị úwú ꞌbɨ amá ledre amá dụụ́ gɨ zɨ́ Apólo.” Máúku zɨ́se maꞌdíi, ndị́sịsé née aka fú lá méngị mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre Kɨ́résịto káa do Ngére eyé fú lá wá ní.
1CO 3:5 Máa Páwulo kɨ́ Apólo, ndazé ezé mɨngúngúcua wá. Azé lá dụụ́ kị́éꞌdo ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Née sị́ ledre bɨ ꞌdodozé ledre ené zɨ́se, zɨ́se go ṇgúṇgu a ní. Ndịsịzé méngị née moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní.
1CO 3:6 Máa Páwulo, mááyí ꞌbɨ amá káa zɨ́ ꞌyị bɨ oꞌdoomo kére yáká ní. Ezemá Apólo nɨ nda ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌyị ị́cị́ tóꞌdó gɨ komo kére maꞌdáa ní. ꞌYị bɨ ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ kére ga bɨ yáká née ngbóróye kɨ́e ní, yị́ ené Lomo ndaá ꞌbɨ ené zée ꞌyịmaꞌdí e wá.
1CO 3:7 Gɨ dongaráze ga bɨ gbre née, ꞌyị óꞌdo yáká kɨ́ ꞌyị ị́cị́ tóꞌdó, wo bɨ romo do ezené ní ndaá ꞌbɨ ené wá. Odụ ꞌyị bɨ romo ní dụụ́ Lomo bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ éyị́ ga bɨ yáká née ngbóróye kɨ́e ní.
1CO 3:8 Abú moko ga bɨ ndịsịzé méngị yée kɨ́ Apólo née nɨyí cúkuꞌdée kpị́ kpị́ yá, ndịsịzé méngị yée mbá kɨ́ sómụ́ ledre kị́éꞌdo. Tákpásị́lị́ nɨ nda ífi sɨmɨzé goó ne. Lomo nɨ nda íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị kacɨ́ ꞌbɨ ené moko bɨ mengị ní.
1CO 3:9 Zée gbrengárá, azé ꞌyị moko ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Gelé zée gɨ ro zɨ́ze méngị moko sɨmɨ yáká ené. Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ásé se yáká ꞌbɨ Lomo. Ndaá kpá lá dụụ́ yáká wá, ásé kpá káa zɨ́ ꞌdị́cị́ ní.
1CO 3:10 Máa Páwulo, Lomo mengị bɨlámá ledre zɨ́ma zɨ́a kásaụ́tụ máa ógụ ꞌdódoụ́tụ ledre ené zɨ́se. Mááyí káa zɨ́ ꞌyị bɨ otoụtụ sị́ ꞌdị́cị́ gɨ ro óꞌbó a ní. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódotátá ledre née zɨ́se ní, nɨyí ꞌbɨ eyé nda káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óꞌbótátá ꞌdị́cị́ maꞌdáa ní. Mongụ́ ledre bɨ máíli gɨ zɨ́ ꞌyị máa ga gére ní, idínɨ́ ꞌdódo ledre maꞌdáa zɨ́se do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ oꞌbótatánɨ́ ꞌdị́cị́ maꞌdáa go bɨlámáne ní.
1CO 3:11 Kɨ́résịto Yésụ nɨ dụụ́ ne dosị́ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ óꞌbótátá ní, ngíti ꞌyị bɨ nɨ óto ngíti dosị́ ꞌdị́cị́ kpị́ gɨ zɨ́ wo máa née ní ní ndaá.
1CO 3:12 Sɨmɨ mɨꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ, ngíti géyị ꞌyị e ꞌdodonɨ́ ꞌbɨ eyé tɨ́ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokoꞌbụné. Ledre née nɨ cé káa zɨ́ ꞌdị́cị́ bɨ ụbụ́nɨ́ kɨ́ bɨlámá kágá e do ị́tị doa kɨ́ ngoko súwú bɨ utúasá énye ꞌdiya wá ní. Ngíti géyị ꞌyị e ụbụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ ngorụ kágá kpá kɨ́ ngorụ súwú e.
1CO 3:13 Sɨmɨ bɨ karanée Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ do sogo káṇgá ona ní, nɨ lúrú kacɨ́ moko ezé, zée ꞌyị lódụ́ kacɨ́ga mɨkékeṛị́a mbá togụ́ mengịzé moko ené go do bɨlámá mɨsiꞌdiné togụ́ ndaá do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá yá. Éyị́ bɨ kị́éꞌdo togụ́ mengịzé go nɨ lóꞌbo gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa yaá lurú wá ní nda.
1CO 3:14 ꞌYị máa wo bɨ kacɨ́ moko ené nɨ ídí bɨlámáne do komo Yésụ káa zɨ́ ꞌdị́cị́ bɨ ụbụ́nɨ́ rịngị́ utú gɨ zɨ́ mongụ́ síli wá ní, zɨ́ Yésụ maꞌdáa íꞌbí tákpásị́lị́ bɨ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị máa née.
1CO 3:15 ꞌYị máa wo bɨ Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ndíki kacɨ́ moko ené ndaá bɨlámáne wá, cé káa zɨ́ ꞌyị bɨ ụbụ́ ꞌdị́cị́ bɨcayiné zɨ́ ꞌdị́cị́ maꞌdáa ndụ́rụné gɨ zɨ́ mongụ́ síli ní, ꞌyị máa née abú nɨ aka tɨ́ ómo tako yá ní, utúasá ídí kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ Ngére Yésụ wá.
1CO 3:16 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ídísé ówo a kɨ́dí ásé ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ndị́sị sɨmɨsé.
1CO 3:17 Máúku zɨ́se, togụ́ ngíti ꞌyị sinyi dosé kɨ́ bɨcayi ꞌdódo ledre, nɨ yị́ ené go káa zɨ́ ꞌyị bɨ ili ndụ́rụ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní. Lomo nɨ ꞌdóꞌdo ꞌyị máa née kɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ ngárá odụ a ndaá ní gɨ zɨ́a ásé yị́ esé mbigí ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo, Lomo maꞌdáa ndịsị ndị́sị sɨmɨsé.
1CO 3:18 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé lóndo rosé kɨ́dí ásé ꞌyị ówo ledre e ní wá. Ídísé óto rosé káa do ꞌyị ga bɨ owonɨ́ ledre wá ní, gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí mbigí ówo ledre zɨ́se ne.
1CO 3:19 Éyị́ ga bɨ ndịsịzé méngị yée kɨ́ ówo ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní, nɨyí yị́ eyé kacɨ́ komo Lomo mbá bɨcayiyé. Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ otonɨ́ royé ya yée owoofụnɨ́ ledre e go ní, Lomo ndịsị lengbe óyólóꞌbó ówo ledre eyé née káa do gbékpị́ cící éyị́ e bɨ moko ndaá sɨmɨyé zɨ́ Lomo wá.”
1CO 3:20 Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, uku kóo kpá kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ya yée owoofụnɨ́ ledre go ní, sómụ́ ledre eyé nɨ yị́ ené kacɨ́ komo Ngére Lomo ꞌduo bɨcayiné moko ndaá sɨmɨ a wá.”
1CO 3:21 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndásé ndị́sị mbófo rosé kɨ́ ledre manda e wá. Gɨ zɨ́a Lomo kasa zée ꞌyị kasa e ꞌdódo ledre ené zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́se sɨmɨ ledre e za mbá.
1CO 3:22 Mbágá tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba nɨyí go mbá ꞌbɨ esé, kpá cụ́ mbigí do sogo káṇgá maꞌdáa kɨ́ ledre ꞌbɨ ndị́sị bɨ sɨmɨ a trịdrị, kpá kɨ́ ledre mɨúyu ꞌyị, nda kpá kɨ́ ledre máa wo bɨ nɨ méngị roné karaba togụ́ mbú kɨ́lóndó ní, ledre gɨ ro ledre ga gére née nɨyí go mbá do sị́lị́se. Née ledre ga bɨ máa Páwulo, kɨ́ Apólo nda kɨ́ Pétero, Lomo kasa zée ógụ ꞌdódoyéme mɨsiꞌdiyé zɨ́se ní.
1CO 3:23 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go ní, ídísé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ Kɨ́résịto ili zɨ́se méngị yée ní. Gɨ zɨ́a ndịsị yị́ ené méngị lá dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ili idí méngị yée ní.
1CO 4:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máa Páwulo máúku zɨ́se, ndásé lúrú zée kɨ́ ledrezé owóowó rómo do ngíti ꞌyị e wá, azé lá dụụ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Yésụ maꞌdáa kasa zée ne ndéré kɨ́ ꞌdódo ledre bɨ kóo Lomo yemeomo ꞌdesị́ ní zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a, sịndị́ kadra utúasá go gɨ ro zɨ́ye ówo a.
1CO 4:2 Nɨ mɨútúásáne togụ́ iꞌbínɨ́ moko go zɨ́yị méngị a yá, ídí méngị a kɨ́ ꞌbúne, gɨ zɨ́a mị́ngị́ moko maꞌdáa owo bú kɨ́dí áyí útúásá méngị moko ené née káa zɨ́ bɨ née ili ní.
1CO 4:3 Gɨ romá ní, togụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ꞌdecịnɨ́ ngbangamá ya, máówo kacɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ wá yá, owo ené romá wá. Máútúásá amá kpá ꞌdécị ngbangamá kɨ́ romá kɨ́dí máméngị yéme moko go ní wá.
1CO 4:4 Málúrúndíki amá bɨsinyí ledre amá sɨmɨ moko ꞌbɨ Yésụ bɨ mándị́sị méngị a ní wá. Máúku amá née bɨ ya kɨ́dí mándá ꞌyị lúyú ledre wá ní wá. Ngére Yésụ nɨ ówo kacɨ́ ꞌdécị ngbangamá ne mɨútúásáne kpịnị kacɨ́ mɨméngị ledre amá.
1CO 4:5 Sée ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara bɨ Korị́ndo ní, ndásé ndị́sị ꞌdécị ngbanga lafúse ꞌdáꞌdá zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga bɨ gɨ zɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ útúásáne ní wá. Ídísé ndị́sị zɨ́ Yésụ ndáꞌbaógụné té kí. Lúyú ledre ga bɨ ꞌyị e otoecịnɨ́ yée mɨótoécị ní, Yésụ maꞌdáa nɨ ꞌdódoógụ yée mbá, zɨ́a nda ꞌdécị ngbangayé gɨ roa. ꞌYị máa yée ga bɨ ledre eyé nɨ yị́ ené mbá bɨlámáne ní, zɨ́ Lomo óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi.
1CO 4:6 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Máa Páwulo, máúku ledrezé kɨ́ eze ꞌyị mokomá Apólo zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ꞌdíꞌbi mɨméngị ledre ezé. Ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo wá ní, ndásé méngị yée wá. Káa bɨ ásé ndị́sị lúrú ngíti géyị manda e kɨ́ ledreyé owóowó rómo gɨ do lafúye ke.
1CO 4:7 Ndásé óto rosé káa zɨ́ éyị́ bɨ ówo rómosé ledre go gɨ do lafúse e ní wá. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́se ne ní wá? Sara togụ́ iꞌbínɨ́ éyị́ zɨ́yị kpá mɨíꞌbí ní zɨ́yị ndị́sị mbófo royị́ káa zɨ́ éyị́ bɨ yémeógụ éyị́ máa née yị́ị ní?
1CO 4:8 Maꞌdíi, éyị́ ga bɨ ílisé yée ní, nɨyí go zɨ́se. Lúrúsé rosé go éyị́ ofụnɨ́ zɨ́se go. Née go sị́ ledre bɨ ílisé úwú ledre gɨ tarazé gɨ zɨ́a wá ní. Idí kóo Lomo oto sée bo káa do ngére e yá, káa bɨ ba ní azé ídí ba go káa do ngére e kése do lafúze e.
1CO 4:9 Gɨ rozé, zée ꞌyị ga bɨ Lomo gelé zée káa do ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ Ngére Yésụ, gɨ zɨ́ ledre ga bɨ ndịsịzé úku yée zɨ́ ꞌyị e ní, zɨ́ze nda ídíze go káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ufunɨ́ umbu ní, ili idínɨ́ úfu zée kpá ꞌdáꞌba. Azé cé kenée gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e kpá kɨ́ maláyika e mbá lúrú a. Gɨ zɨ́a iꞌbízé rozé zɨ́ lerị́ kɨ́ umbu gɨ ro ledre Ngére Yésụ.
1CO 4:10 Maꞌdíi, zée ꞌyị kasa ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ndị́sịsé lúrú zée káa zɨ́ moko ndaá sɨmɨzé wá ní. Zɨ́se ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí, ówosé yị́ esé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bú bɨlámáne. Ndị́sịsé lúrú zée kacɨ́ komosé káa do ꞌyị ga bɨ ngárá rokoꞌbụyé nda ní, zɨ́se óto rosé yị́ esé káa do ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé kɨ́ngaya ní. ꞌYịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ óto úndrusé, zɨ́ye ndị́sịyé lúrúcáyi zée mɨlúrúcáyi.
1CO 4:11 Tɨ́ bɨ kóo iꞌbízé rozé ndị́sị méngị moko née ní ní, azé yị́ ezé fú lá ꞌyị lerị́ e. Sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra, ndịsịzé ꞌdúꞌdu ꞌbú, ngíti géyị yá, zɨ́ze ꞌdúꞌduzé kodró, ngíti géyị yá, bɨlámá bongó bɨ zɨ́ze ésị a rozé ní ndaá. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ꞌbe ndaá zɨ́ze kpá wá. Zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé kɨ́ ócóꞌdóꞌdo zée kpá drú.
1CO 4:12 Sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga gére née mbá, ndịsịzé méngị moko ezé cụ́ ze kɨ́ sị́lị́ze kɨ́ bɨsuwu komozé trịị gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé sáká rozé. ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úkucáyi zée ní, kugúzé zɨ́ye lá kugú. Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ kɨ́ ócó zée ní, zɨ́ze ndị́sịzé ụ́tụsɨmɨzé gɨ ro zɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ ndéréne fú ꞌdáꞌdá.
1CO 4:13 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ trótro ṛanga rozé ní, ndịsịzé úkulúgu zɨ́ye fú lá bɨlámá ledre e. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, zɨ́ze ídíze kacɨ́ komoyé ꞌduo bɨcayizé káa zɨ́ cící éyị́ bɨ moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá lefeoyónɨ́ go do gụ́sụ ní.
1CO 4:14 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, máúku ényị́ née komosé wá, máénzị née komosé gɨ zɨ́a máóto ꞌbúse go gbála.
1CO 4:15 Abú tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo ndị́sịnɨ́ kpá ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́se yá, máa Páwulo mááyí zɨ́se go káa zɨ́ ꞌbụsé ní gɨ zɨ́a máꞌdódoụ́tụ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se go fị máa gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị máa ga gére née.
1CO 4:16 Máíli ídísé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ máṇgúṇgu ní.
1CO 4:17 Née sị́ ledre bɨ mákása owụ́ ꞌbɨ amá sɨmɨ Lomo, Timatíyo zɨ́se íri gɨ roa ní, ꞌbú a ofụ domá go, gɨ zɨ́a ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá káa zɨ́ma ní. Mákása wo zɨ́se íri née gɨ ro zɨ́a ndéréne énzị yata komosé kɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto. Nɨ énzị komosé tɨ́ káa zɨ́ bɨ mándị́sị énzị komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị bi e ní.
1CO 4:18 Mákása wo gɨ zɨ́a bi eme go ro ngíti géyị ꞌyị e, somụ́nɨ́ yị́ eyé go kɨ́dí máútúásá amá lolụ ógụ zɨ́se sɨmɨ Korị́ndo íri wá.
1CO 4:19 Togụ́ Ngére Yésụ saká máa yá, mááyí ngásáógụ lúrú sée íri sị́lị́ a ndaá lolụ gbála wá. Gɨ ro zɨ́ma aka lúrú ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ṛánga ṛanga royé íri kɨ́dí yée nɨyí go manda esé e ní, togụ́ ndikinɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ledre máa ga gére née gɨ ꞌdáya yá.
1CO 4:20 Mɨsiꞌdi bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ útúásá ídíye doa káa do manda ꞌbɨ Lomo ní, ndaá ꞌbɨ ené lá dụụ́ gɨ zɨ́ ódro ga bɨ ndịsịnɨ́ ódro yée lá kɨ́ tarayé née wá. Lomo ndịsị yị́ ené íꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ ꞌyị gɨ ro zɨ́a ídíne káa do manda.
1CO 4:21 Ílisé máídí ógụ zɨ́se íri láráma káa be ꞌdi, kɨ́ síꞌdí ndị́sị ócó sée kɨ́e mɨócó? Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Mááyí ógụ ndị́sịmá mɨndị́sị zɨ́se bi gɨ zɨ́ ꞌbúse bɨ domá ní. Ledre ga bɨ nɨyí bo ní, zɨ́ma úku yée zɨ́se ndoo gɨ ro zɨ́ye ólụ́ye sɨmɨ dosé bɨlámáne.
1CO 5:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máúwú ledre kɨ́dí bɨcayi ledre ofụ dongaráse íri go. Ngíti ꞌyị gɨ dongaráse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto íri ní, mengị ꞌberị kɨ́ meꞌbe ꞌbụné. Abú gba ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ wá ní, mengịnɨ́ kéyị kenée kpá wá.
1CO 5:2 Bɨcayi, ledre káa zɨ́ née bi ndịsị éme rosé kɨ́ lúrú a kɨ́ ndị́sị méngị roné dongaráse née lárá a káa be ꞌdi? Née éyị́ bɨ kóo nɨ ndị́sị íꞌbí lerị́ rose ní. ꞌYị bɨ ndịsị méngị kéyị káa zɨ́ née ásé kóo ógóóyó wo gɨ dongaráse gére ꞌdáꞌba.
1CO 5:3 Máúku zɨ́se máa Páwulo, abú kụṛụꞌbụmá ndaá dongaráse íri wá yá, azé kése sɨmɨ ꞌDówụ́ Lomo. ꞌYị bɨ mengị bɨcayi ledre née, máꞌdécị ngbanga a go káa zɨ́ éyị́ bɨ azé kése íri do bi kị́éꞌdo ní.
1CO 5:4 Ídísé yóko rosé tɨ́ káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, zɨ́se lúrú bi sɨmɨ bɨcayi ledre ꞌbɨ oꞌdo née zɨ́se ꞌdécị ngbanga roa. Ndásé ngúcusé wá, azé kése sɨmɨ ꞌDówụ́ Lomo. Rokoꞌbụ ꞌbɨ Ngére Yésụ nɨ sáká sée zɨ́se ꞌdécị ngbanga née bɨlámáne.
1CO 5:5 Gɨ zɨ́a bɨ ili ndị́sị méngị ledre bɨ Satána ili ní, ídísé ꞌdíꞌbióyó wo gɨ dongaráse ꞌdáꞌba zɨ́se ótoómo wo zɨ́ Satána ꞌdóꞌdo wo gɨ ro zɨ́a óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené. Gɨ do bɨ karanée zɨ́ Ngére Yésụ ndáꞌbaógụné ndíki wo otoomo méngị bɨsinyí ledre go gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
1CO 5:6 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé mbófo rosé káa zɨ́ éyị́ bɨ bɨsinyí ledre káa zɨ́ née utúasá sínyiónzó sée wá ní wá. Ówosé bɨ kɨ́dí togụ́ ngáká esị nɨyí tụ́ꞌdụ́ zɨ́ kidri ólụ́ne sɨmɨ wo bɨ kị́éꞌdo ní, nɨ óto ngáká esị ga gére née zɨ́ye ényeyé mbá ní wá? Mbé ówosé tɨ́ bú?
1CO 5:7 Máúku zɨ́se, bɨsinyí ꞌyị káa zɨ́ née dongaráse nɨ go cé káa zɨ́ ngénye esị bɨ kị́éꞌdo dongará lafúne e ní. Ídísé ꞌdíꞌbióyó ledre káa zɨ́ ga gére née gɨ dongaráse ꞌdáꞌba gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, gɨ zɨ́a iꞌbí kóo roné úyuné káa zɨ́ owụ́ kábịṛị́kị bɨ Yụ́da e ndịsịnɨ́ oṇgoonzó a sɨmɨ Ayímbi Umbuokpó ní gɨ ro yómo zée gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre ezé.
1CO 5:8 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé ótoómo ledre ꞌbɨ méngị bɨsinyí ledre e kacɨ́ sị́ doyé za mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ze ndị́sịzé dụụ́ méngị ledre ga bɨ nɨyí ndị́sị óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní.
1CO 5:9 Máúku kóo ledre go zɨ́se ꞌdáꞌdá kɨ́dí, ndásé ndị́sị kótrụ rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ mongụ́ ledre eyé lá dụụ́ ndị́sị sóꞌdo royé kɨ́ ngíti géyị kará e togụ́ mbú ngíti géyị yaꞌdá e ꞌdí sogo ní wá.
1CO 5:10 Ledre bɨ kóo máúku née, ndaá ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre Ngére Yésụ wá, káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní, ꞌyị ꞌbú éyị́ e, ꞌyị lóndo ꞌyị e, nda kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní wá. Togụ́ ótoómosé kɨ́ ndị́sị kótrụ rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre káa zɨ́ ga gére née go yá, ásé ási gɨ ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní mbá.
1CO 5:11 Máéké ledre ba tɨ́ zɨ́se ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go ní. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Yée nɨyí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní.” Abú ndịsịnɨ́ úku ledre kenée yá, mengịnɨ́ eyé nda ledre ga bɨ Yésụ maꞌdáa ili yée ní wá. Ngíti géyị ndịsịnɨ́ yị́ eyé sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní, ngíti géyị yị́ eyé nda ꞌyị ꞌbú éyị́ e, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị íni ini zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị úku tarasinyí, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé dụụ́ ꞌyị ndị́sị kóyó e kacɨ́ kadra mbá, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị lóndo lafúye e gɨ ro ndị́sị ꞌdíꞌbi éyị́ e gɨ zɨ́ye. ꞌYị káa zɨ́ ga gére née ndásé esé kótrụ sị́lị́se kéye sɨmɨ éyị́ mɨánu wá.
1CO 5:12 Gɨ ro ꞌyị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá, asinɨ́ yị́ eyé mɨási ní, née ndaá ꞌbɨ ené ledre amá gɨ ro ꞌdécị ngbanga royé wá, ásé ídí se ꞌyị ífiyéme sɨmɨ mɨméngị ledre ꞌbɨ lafúse ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
1CO 5:13 ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ ótoómo bɨsinyí ledre wá ní, mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Ídísé ógóoyó yée gɨ dongaráse ꞌdáꞌba.” Gɨ zɨ́a Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ngárá ilinɨ́ ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ wá ní.
1CO 6:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ owụ́ ledre nɨ goó bo dongaráse kɨ́ lafúse e yá, ndásé ndéré kɨ́e zɨ́ ngére e do ngbanga wá gɨ zɨ́a ndanɨ́ eyé ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto wá. Bɨlámá a ídísé yéme ledre esé e dengbị́se.
1CO 6:2 Ówosé esé bɨ kɨ́dí Lomo nɨ karanée óto sée zɨ́se ndị́sịsé ífiyéme sɨmɨ ledre dongaráse kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní wá? Sara togụ́ útúásásé bú ífi sɨmɨ ledre e kenée ní, éyị́ bɨ mengị sée togụ́ owụ́ ledre nɨ go bo dongaráse yá, ílisé yéme a dengbị́se gɨ zɨ́a wá ní ꞌdi?
1CO 6:3 Ówosé esé bɨ kɨ́dí sɨmɨ bɨ karanée Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ní azé ndị́sị ndro kéye zɨ́ze ꞌdécị ngbanga maláyika e kéye ní wá? Togụ́ rokoꞌbụ nɨ bo zɨ́ze gɨ ro méngị mɨngburoko ledre e kɨ́e kenée ní, sara mɨnzéré ledre ga bɨ dongaráse ní útúásásé yéme yée wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
1CO 6:4 Togụ́ owụ́ ledre luyú go dongaráse kɨ́ lafúse yá, ídísé ndólo ngíti géyị ꞌyị ga bɨ dongaráse ní zɨ́ye ógụyé ódroyé sɨmɨ ledre née do bɨlámá mɨsiꞌdi bɨ ꞌbɨ Lomo ní, gɨ ro zɨ́ dongaráse ídíne tɨ́ fú lá bɨlámáne.
1CO 6:5 Komosé enyị́ wá gɨ zɨ́ ꞌdi? ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa dongaráse íri nɨ útúásá yéme ledre e dongaráse ní ndaá?
1CO 6:6 Ledre bɨ ndị́sịsé méngị a, zɨ́se ndị́sịsé ndólo lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto do ngbanga kóꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní emengụ́.
1CO 6:7 Née ndaá kóo éyị́ bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go zɨ́ye ndị́sịyé méngị a ní wá. Togụ́ ezeyị́ mengị bɨsinyí ledre zɨ́yị ní, útúásá ụ́tụsɨmɨyị́ zɨ́yị ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị née wá?
1CO 6:8 Ndị́sịsé lúyú ledre ro lúndusé ga bɨ sɨmɨ Lomo ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go káa zɨ́ se ní. Née ndaá bɨlámá ledre wá.
1CO 6:9 Ówosé ledre bɨ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá yá, ꞌyị née utúasá ógụ ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá ní wá? ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ꞌberị, nda kɨ́ yaꞌdá ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ lafúye yaꞌdá e ní, kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ íni ini zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní omonɨ́ wá
1CO 6:10 ꞌYị mɨmbéꞌde e kɨ́ ꞌyị ugu e kɨ́ ꞌyị éwé leꞌyị́ e nda kpá kɨ́ ꞌyị úku kese e, yée ga gére née mbá, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangayé bɨsinyíne.
1CO 6:11 Ga kóo ꞌdesị́ ní, ndị́sịsé kóo méngị tɨ́ ledre ga gére ní. Eme lá gɨ zɨ́a ótoómosé ledre máa ga gére née go, zɨ́ Lomo lúguráyi sée kɨ́ sáma Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé kpá kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo zɨ́se nda ídíse karaba go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Ídísé óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
1CO 6:12 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ndịsịnɨ́ sómụ́ ledre kɨ́dí, “Éyị́ ndaá, yée utúasánɨ́ go méngị ledre eyé e mbá káa zɨ́ bɨ yée ilinɨ́ ní.” ꞌBe tɨ́ kenée mbị́ ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí éyị́ e za mbá nɨyí ídí zɨ́se bɨlámáye ní wá. Máútúásá ṇgúṇgu a zɨ́ ngíti géyị ledre e óto máa zɨ́ma lúyú ledre wá.
1CO 6:13 Ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ éyị́ mɨánu, yée nɨyí ánu a gɨ zɨ́a Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí tɨ́ gɨ ro zɨ́a ánu éyị́.” ꞌBe tɨ́ kenée ní, ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyịmaꞌdí kɨ́ éyị́ mɨánu nɨyí ụ́kụ́ eyé mɨụ́kụ́. Gɨ zɨ́ kéyị née máúku zɨ́se, Lomo otoogụ ené zée ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé kɨ́ sóꞌdo rozé sɨkala ꞌdí sogo kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́zé rozé kéye wá ní wá gɨ zɨ́a kụṛụꞌbụzé nɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ.
1CO 6:14 Lomo uru kóo Owụ́ ꞌbɨ ené Ngére Yésụ gɨ sɨmɨ umbu. Zée ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Lomo maꞌdáa go ní, nɨ úru zée gɨ sɨmɨ umbu kpá kenée.
1CO 6:15 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ásé go kɨ́ Kɨ́résịto maꞌdáa kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí kị́éꞌdo. Káa zɨ́ bɨ azé go kɨ́ Kɨ́résịto kụṛụꞌbụ ꞌyị kị́éꞌdo ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ze ndị́sịzé kpá fú kɨ́ sóꞌdo rozé kɨ́ kará ga bɨ ofụ́zé rozé kéye wá ní? Ɨ́ꞌɨ. Éyị́ utúasá ndị́sị méngị roné kenée wá.
1CO 6:16 Ówosé bɨ kɨ́dí togụ́ ꞌyị olụ́ogụ ꞌdí sogo sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị bɨ ofụ́nɨ́ royé kéne wá ní, “Nɨyí goó éyị́ kị́éꞌdo” káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní wá?
1CO 6:17 ꞌYị bɨ iꞌbí roné go mbá zɨ́ Ngére Yésụ ní, nɨyí kɨ́ Yésụ maꞌdáa go ꞌyị kị́éꞌdo sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
1CO 6:18 Ídísé ótoómo sóꞌdo rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ófụ́sé rosé kéye wá ní ꞌdáꞌba. Mɨméngị ledre káa zɨ́ ga gére née nɨ óto sée zɨ́se ídíse bɨsinyí ꞌyị e do komo Lomo. Abú ngíti géyị lúyú ledre e nɨyí bo yá, née yée ga bɨ ꞌyị e nɨyí lúyú yée ro lafúye ní. Lúyú ledre ꞌbɨ sóꞌdo roꞌyị ꞌdí sogo ndịsị óto kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí zɨ́a lúyúne roné kɨ́ roné.
1CO 6:19 Ndásé lúrú rosé káa zɨ́ éyị́ bɨ ndásé ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá ní wá, ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Lomo maꞌdáa kasa ꞌDówụ́ne zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨsé gɨ zɨ́ kéyị née.
1CO 6:20 Lomo ugú sée kɨ́ sáma owụ́ ꞌbɨ ené, ásé go mbigí ꞌyị ené e. Ídísé óto úndrua sɨmɨ mɨméngị ledre esé e mbá.
1CO 7:1 Ékésé kóo ledre ndúꞌyú máa gɨ ro ledre ófụ́ roꞌyị kɨ́dí ndaá bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e ófụ́ royé wá ya? Nɨ bɨlámáne togụ́ ꞌyị e ofụ́nɨ́ royé wá.
1CO 7:2 Nda lá gɨ zɨ́a bɨ ambá yaꞌdá e mɨmbéꞌdeyé nɨ mbá gɨ ro kará e ní, bɨlámá a idínɨ́ mu ófụ́ kará e. Togụ́ kára yá, idí kpá mu ꞌdíꞌbi oꞌdo.
1CO 7:3 Oꞌdo idí ndị́sị méngị ledre zɨ́ meꞌbené bɨlámáne. Zɨ́ kára kpá ndị́sịné méngị ledre zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené bɨlámáne.
1CO 7:4 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, kára nda lúrú roné ngíti ꞌyị kpị́ gɨ zɨ́ oꞌdo, zɨ́ oꞌdo lúrú roné kpá ꞌyị kpị́ wá, nɨyí go dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo.
1CO 7:5 Gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị nda ási gɨ zɨ́ ezené wá. ꞌBúó togụ́ yemenɨ́ mɨyéme kɨ́dí karaba yée ndanɨ́ ꞌdúꞌdukótrụ royé wá gɨ zɨ́a yée ilinɨ́ íni ini zɨ́ Lomo. Nda sɨmɨ bɨ inionzónɨ́ ini go ní, idínɨ́ ndáꞌbaógụ ꞌdúꞌdukótrụ royé káa bɨ Satána nɨ lóndo ngúruyé zɨ́a lúyú ledre gɨ zɨ́ ꞌbú ledre bɨ doa ní.
1CO 7:6 Máúku ledre née zɨ́se kenée nda káa do lorụ wá, máíꞌbí lá sómụ́ ledre.
1CO 7:7 Nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbá káa zɨ́ma ní ofụ́nɨ́ kára wá. Nda lá gɨ zɨ́a bɨ Lomo iꞌbí toso mɨméngị ledre e zɨ́ ꞌyị e go mbá mɨngúngúcua ní, nɨ mɨútúásáne zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ófụ́ kará e zɨ́ ngíti géyị ndị́sịyé bángá.
1CO 7:8 Togụ́ gɨ ro kará umbu e, nda kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ofụ́nɨ́ aka royé wá ní yá, mááyí úku a máyá nɨ bɨlámáne togụ́ ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé geré fí ngúcuyé káa zɨ́ma ní, ndanɨ́ lolụ fú lá sómụ́ ledre gɨ ro ófụ́ royé wá.
1CO 7:9 Togụ́ yị́ị bɨ útúásá ụ́tụsɨmɨyị́ wá ní yá, nɨ bɨlámáne ídí ꞌdíꞌbi kára togụ́ oꞌdo. Gɨ zɨ́ wo bɨ áyí ndị́sị ꞌdóꞌdó kɨ́ sómụ́ sɨmɨyị́ gɨ zɨ́ ꞌbú ledre bɨ doyị́ ní.
1CO 7:10 Sée ga bɨ ófụ́sé rosé go ní, máúku zɨ́se kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Ngére Yésụ, kára ndaá ị́nyị gɨ zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née wá.
1CO 7:11 Kára bɨ ịnyị gɨ zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené go ní, ndaá lolụ ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo wá, idí nda ndị́sị geré gbékpị́e, togụ́ kenée wá, idí ndáꞌbalúgu roné té zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené née. Kpá kenée, oꞌdo nda ótoómo meꞌbené wá.
1CO 7:12 Yị́ị ꞌyị máa wo bɨ ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ go, togụ́ meꞌbeyị́ nɨ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ wá ní yá, ndá ógó kára máa née wá, ídísé mu óto ꞌbe kéne. Née lorụ bɨ máíꞌbí máa zɨ́se ní, ogụ ené gɨ zɨ́ Ngére Yésụ wá.
1CO 7:13 Kpá kenée gɨ ro yị́ị kára bɨ ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ go, togụ́ oꞌdo ꞌbɨ eyị́ nɨ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ wá ní yá, togụ́ ili kpá fú zɨ́se ndị́sịsé kéne káa do kára kɨ́ oꞌdo yá, ndá ị́nyị gɨ zɨ́ oꞌdo máa née wá, ídísé mu óto ꞌbe kéne.
1CO 7:14 Kára bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ go, togụ́ oꞌdo ꞌbɨ ené ndaá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ go ní wá yá, Lomo nɨ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ oꞌdo née gɨ zɨ́a oto ꞌbe go kɨ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go ní. Nɨ kpá kenée, oꞌdo bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ go, togụ́ meꞌbe a nɨ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ wá ní yá, Lomo nɨ ídí kɨ́ kára née kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a oto ꞌbe go kɨ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ go ní. Lomo yéme ledre née kenée gɨ ro zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ káa zɨ́ née, zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
1CO 7:15 Togụ́ kára bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ wá ili go ị́nyị gɨ zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ go ní yá, oꞌdo ꞌbɨ ené ndaá ási kɨ́e wá, kára máa née ịnyị yị́ ené mu. Kpá kenée oꞌdo bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ wá togụ́ ili ótoómo meꞌbené bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Yésụ go ní yá, kára née ndaá ási wá, idí mu ndáꞌba ené ꞌbe ꞌbɨ eyé gɨ zɨ́a Lomo ili zɨ́ mɨndị́sịzé ídíne bɨlámáne.
1CO 7:16 Ambí owo ne oꞌdo bɨ kóo otoomo yị́ị, togụ́ kára bɨ kóo ịnyị gɨ zɨ́yị ní nɨ oyóloꞌbó mɨmbéꞌdené zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
1CO 7:17 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ Ngére Yésụ ifi bayi mɨméngị ledre e zɨ́ ꞌyị e za mbá mɨngúngúcua ní, ídísé ndị́sị méngị ledre e ꞌduo dụụ́ kacɨ́ ndóló bɨ Lomo ndolo sée gɨ roa ní. Née lorụ bɨ máa Páwulo máíꞌbí zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto do bi ga bɨ ásé doyé mbá ní.
1CO 7:18 Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse ndịsị kóo méngị ledre e dụụ́ kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Isɨréle e yá, ndaá lolụ óyólóꞌbó a wá. ꞌYị bɨ ngárá ndaá Isɨréle wá, ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ go ní, ndaá gámásóꞌdo ngíti géyị mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ne ndị́sịné méngị ondụ́ ꞌbɨ Isɨréle e wá.
1CO 7:19 Togụ́ méngị ledre kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e togụ́ méngị wá ndaá ꞌbɨ ené káa do ledre wá. Éyị́ bɨ kɨ́ ledrené zɨ́ Lomo owóowó ní, yị́ ené óto lorụ ꞌbɨ Lomo kɨ́ ledrené owóowó.
1CO 7:20 ꞌYị idí ndị́sị mengị ledre ené e tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo ndịsị méngị yée ndéréógụné kɨ́e gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo zɨ́ Lomo óyólóꞌbó wo káa do mbigí ꞌyị ené ꞌbɨ Lomo ní.
1CO 7:21 Yị́ị bɨ áyí owụ́kụlụ́ ní bi nda sínyí royị́ wá, ídí ídí kɨ́ rokinyi. Togụ́ ꞌyị bɨ áyí do sị́lị́ a née áyí ótoómo yị́ị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ ní yá, bi ndaá sínyí royị́ wá ídí ndéré eyị́.
1CO 7:22 Togụ́ ꞌyị nɨ owụ́kụlụ́ zɨ́a ṇgúṇgu ledre Ngéré Yésụ yá, Ngére nɨ ídí kɨ́e kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ndaá lolụ owụ́kụlụ́ wá. Kpá kenée togụ́ ꞌyị ndaá owụ́kụlụ́ wá, zɨ́a ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto yá, ꞌyị máa née nɨ go owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Kɨ́résịto.
1CO 7:23 Lomo kasaogụ Yésụ úyuné gɨ rozé káa bɨ azé kpá fú ídí owụ́kụlụ́ e ke. Gɨ zɨ́ kéyị née ꞌyị ndaá ṇguṇgu ledre gɨ ro ídíne owụ́kụlụ́ ꞌbɨ ngíti ꞌyị wá.
1CO 7:24 Togụ́ áyí Isɨréle togụ́ mbú gɨ sɨmɨ ngíti kúfú zɨ́ Lomo go ndólo yị́ị káa do mbigí ꞌyị ené yá, ídí ídí tɨ́ fú gɨ sɨmɨ kúfú máa wo née. Mááyí úku a kpá kenée zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ owụ́kụlụ́ kɨ́ wo bɨ ndaá owụ́kụlụ́ wá ní.
1CO 7:25 Gɨ ro owụ́ kará ga bɨ bángá e ní, Yésụ iꞌbí ené lorụ gɨ ro ledre eyé wá. Máa Páwulo mándị́sị íꞌbí lorụ zɨ́se gɨ ro ledre ga gére née gɨ zɨ́a Ngére Yésụ iꞌbí rokoꞌbụ gɨ ro ledre káa zɨ́ ga gére née go zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá kɨ́ íꞌbí lorụ zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ ledre káa zɨ́ ga gére ní.
1CO 7:26 Lúrúsé aka lá bɨsinyí sịndị́ kadra bɨ azé sɨmɨ a ba. Togụ́ kóo lá máa yá, ndaá ꞌbɨ ené lúyú ledre zɨ́ ꞌyị ídíne kɨ́ kára zɨ́ne togụ́ mbú ídíne bángá wá.
1CO 7:27 Yị́ị bɨ ófụ́ kára go ní, ndá lolụ ꞌdíꞌbiógụ sómụ́ ledre gɨ ro ótoómo wo wá. Yị́ị bɨ ófụ́ kára wá ní, ndá lolụ ꞌdíꞌbiógụ sómụ́ ledre gɨ ro ófụ́ kára wá.
1CO 7:28 Yị́ị bɨ ófụ́ kára go ní, ndaá ꞌbɨ ené zɨ́yị lúyú ledre wá. Kára bɨ ꞌdiꞌbi oꞌdo wá ní, ndaá ꞌbɨ ené kpá lúyú ledre zɨ́a wá. Sée ga bɨ ófụ́sé kará e go ní, ꞌdoꞌdó esé nɨ ídí go ꞌbɨ sómụ́ ledre gɨ ro mɨndị́sị kará ga gére ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máyá ídísé ndị́sị gbékpị́ne ndásé ófụ́ kará e wá káa bɨ ásé ndị́sị ídí kɨ́ yata ꞌdoꞌdó ꞌbɨ somụ́ ledre ke.
1CO 7:29 Máúku zɨ́se, sịndị́ kadra nɨ go gbóo. Sée ga bɨ kɨ́ kará e zɨ́se ní, ídísé mu tónó ndị́sị káa zɨ́ éyị́ bɨ kará e ndanɨ́ zɨ́se wá ní.
1CO 7:30 Sée ga bɨ ꞌyị esé e uyunɨ́ go ní, ndásé íni yée za kɨ́ rokoꞌbụsé mbá wá. Sée ga bɨ ásé sɨmɨ rokinyi ní, rokinyi née ndaá ídí zɨ́se kɨ́ ledrené owóowó wá. Sée ga bɨ ásé ndị́sị úgú ógụ éyị́ e ní, éyị́ esé máa ga gére née ndanɨ́ ídí zɨ́se kɨ́ ledreyé owóowó wá.
1CO 7:31 ꞌYị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní. Do sogo káṇgá ba nɨ ógụ ụ́kụ́ ené kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné née cakaba.
1CO 7:32 Ndásé ndị́sị sómụ́ ledre éyị́ ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba wá. Yị́ị bɨ kára ndaá zɨ́yị wá ní, ídí sómụ́ dụụ́ ledre éyị́ bɨ áyị́ méngị a zɨ́a óto Ngére Yésụ zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní.
1CO 7:33 ꞌYị bɨ kɨ́ kára zɨ́ne ní, sómụ́ ledre ené ndaá dụụ́ gɨ ro óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá. Ambá sómụ́ ledre ené nɨ ídí ené ro meꞌbené gɨ zɨ́a ili óto meꞌbené née zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
1CO 7:34 Mɨsómụ́ ledre ené nɨ ídí ené gbre gbre. Kára máa wo bɨ oꞌdo ꞌbɨ ené ndaá ní, sómụ́ ledre ené ndaá ꞌbɨ ené kenée wá. Sómụ́ ledre ené nɨ dụụ́ ro Ngére Yésụ. Togụ́ ꞌdiꞌbi oꞌdo yá, sómụ́ ledre ené nɨ ídí gbre gbre. Nɨ ndị́sị óto mɨmbéꞌdené ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba gɨ ro zɨ́ ledre ené émené komo oꞌdo ꞌbɨ ené.
1CO 7:35 Máúku ledre ga gére née zɨ́se gɨ ro kụṛụꞌbụsé ndaá bɨ ya máódóngéṛị sée ní wá, máíli mɨsómụ́ ledre esé idí ídí bɨlámáne dụụ́ kị́éꞌdo zɨ́ Ngére Yésụ.
1CO 7:36 Togụ́ oꞌdo owo kára gɨ ro ófụ́ a, sịndị́ kadra nɨ nda go fú lá ndéré ofụ́nɨ́ aka royé fú lá wá yá, mɨmbéꞌde oꞌdo máa née nɨ nda go fú ꞌdága gɨ ro kára máa née yá, idí mu geré ꞌdíꞌbi kára máa née, née ndaá lúyú ledre wá.
1CO 7:37 ꞌYị bɨ oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené gɨ ro ófụ́ kára go, ya née nɨ útúásá ndị́sị bángá ní, nɨ bɨlámáne née ndaá lúyú ledre zɨ́ ꞌyị máa née wá.
1CO 7:38 ꞌYị bɨ ofụ́ kára go ní, mengị go bɨlámáne. ꞌYị máa wo bɨ ya née ili ené ófụ́ kára wá, née ili ndị́sị bángá ní, mengị go bɨlámáne kɨ́ngaya.
1CO 7:39 Kára bɨ ofụ́nɨ́ wo go ní, nɨ ídí dụụ́ meꞌbe oꞌdo bɨ kị́éꞌdo née. Togụ́ oꞌdo ꞌbɨ ené máa née uyu go yá, kára umbu née nɨ nda fú ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo. Mɨkánda oꞌdo maꞌdáa idí ídí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go ní.
1CO 7:40 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, togụ́ kóo lá máa yá, ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ dokụlụ́ ní ndaá lolụ kóo lúrú bi kpá fú gɨ ro zɨ́ye ófụ́ royé kɨ́ ngíti ꞌyị wá. Másómụ́ ꞌDówụ́ Lomo ukuiꞌbí ledre née taramá ne gɨ ro zɨ́ma úku a.
1CO 8:1 Togụ́ gɨ ro ledre éyị́ bɨ ndị́sịnɨ́ ꞌdáná lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní yá, owozé ledre gɨ roa kése kpá mbá bú. Ówo ledre nɨ kpá tɨ́ bɨlámá éyị́, mongụ́ a óto ꞌbú lafú ꞌyị e nɨ ne éyị́ bɨ ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kị́éꞌdo kɨ́ lafúye ní.
1CO 8:2 ꞌYị bɨ ya, née owoofụ ledre go ní, ṛanga yị́ ené ṛanga owo aka ené ledre wá.
1CO 8:3 ꞌYị bɨ oto ꞌbú Lomo go doné ní, zɨ́ Lomo ówo wo káa do mbigí ꞌyị ené.
1CO 8:4 Togụ́ gɨ ro ánu éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga gére kɨ́e ní yá, owozé bú moko ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨ lomo e wá, Lomo nɨ yị́ ené nɨ dụụ́ kị́éꞌdo.
1CO 8:5 Togụ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ sómụ́ a kɨ́dí lomo e nɨyí tụ́ꞌdụ́, ngére nɨyí ꞌbɨ eyé kpá tụ́ꞌdụ́ yá, ngíti géyị nɨyí komo ere ngíti géyị nɨyí do sogo káṇgá.
1CO 8:6 Owozé bú kɨ́dí, mbigí Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo Lomo bɨ nɨ ꞌBụzé ní. Nɨ kpá ne Lomo bɨ otoogụ éyị́ e, zɨ́ze ídíze ꞌyị ené ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze ṇgúṇgu ledre ené. Ngére ezé nɨ kpá dụụ́ kị́éꞌdo Kɨ́résịto Yésụ. Lomo iꞌbí éyị́ ga bɨ mengị yée do sogo káṇgá ba go za mbá do sị́lị́ Yésụ maꞌdáa. Trịdrị bɨ za fí azé kɨ́e ní nɨ kpá gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa.
1CO 8:7 Ngíti géyị ꞌyị e owonɨ́ eyé ledre née wá. Somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí togụ́ yée anunɨ́ éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní yá, yée luyúnɨ́ ledre go.
1CO 8:8 Éyị́ mɨánu ꞌdiꞌbiogụ ꞌyị gbóo kɨ́ Lomo wá, togụ́ anuzé wá yá, ndaá ꞌbɨ ené lúyú ledre wá, togụ́ anuzé yá, oto ené kpá zée kɨ́ Lomo kị́éꞌdo wá.
1CO 8:9 Sée ga bɨ ndị́sịsé úku ledre kɨ́dí ásé ꞌyị ówo ledre e ní, ndásé méngị ledre e sɨsɨkala zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị máa yée ga bɨ owonɨ́ aka ledre wá ní ndị́sị sínyíne gɨ zɨ́ se wá.
1CO 8:10 Yị́ị bɨ yá née ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto go ndị́sị úku ledre yá moko ndaá sɨmɨ ꞌdáná éyị́ zɨ́ lomo ga gére née wá, nda sɨmɨ ngíti sị́lị́, zɨ́ ngíti ezeyị́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ndéré ndíki yị́ị do bi ꞌdáná éyị́ zɨ́ lomo e kpá kɨ́ ánu éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná yée ore ní, ezeyị́ née nɨ sómụ́ a kɨ́dí togụ́ kenée yá, maꞌdíi nɨ bo sɨmɨ ledre née. Née nɨ ba kpá ndáꞌba ndị́sị méngị a kenée.
1CO 8:11 Yị́ị bɨ ndị́sị méngị kéyị kenée ní, áyí go ꞌyị bɨ zɨ́ lafúyị ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto, bɨ Kɨ́résịto uyu gɨ royé ní ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto gɨ zɨ́yị.
1CO 8:12 Yị́ị bɨ ndị́sị méngị kéyị kenée, zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sị sínyíne gɨ zɨ́yị ní, áyí go ꞌyị lúyú ledre ro Kɨ́résịto Yésụ.
1CO 8:13 Togụ́ éyị́ bɨ mándị́sị ánu a ní ayí óto sómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti ꞌyị zɨ́a lúyú ledre yá, bɨlámá a máídí ótoómo a ꞌdáꞌba káa bɨ sómụ́ ledre ꞌbɨ ezemá née nɨ sínyí zɨ́a lúyú ledre ke.
1CO 9:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, kɨ́dí mándá kɨ́ ro domá wá? Mándá ꞌyịmɨkása wá? Málúrú kóo Ngére Yésụ cụ́ kɨ́ komomá wá? Ṇgúṇgusé ledre Yésụ née, ndaá bɨ máꞌdódo ledre ené zɨ́se máa ní wá?
1CO 9:2 Abú ngíti géyị ꞌyị e owonɨ́ kenée wá, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ née ndaá gɨ zɨ́ ngíti ꞌyị kpị́ wá, máꞌdódo ledre ené tɨ́ máa zɨ́se. Ore, nɨ go mɨówoné kɨ́dí maꞌdíi, mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Ngére Yésụ.
1CO 9:3 Née go kúrúma zɨ́ ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị ítí kangú rokoꞌbụ moko bɨ do sị́lị́ma ní.
1CO 9:4 Sɨmɨ sómụ́ ledre esé ní, zée ga bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, ndaá mɨútúásáne zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ze kacɨ́ kụ́rụ́ moko née wá?
1CO 9:5 Ndaá mɨútúásáne zɨ́ze ꞌdíꞌbi meꞌbezé e kpa kɨ́ze gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ kpá ledre ꞌbɨ Lomo go ní wá? Káa zɨ́ bɨ kóo ngíti géyị ꞌyịmɨkása e kɨ́ lúndu Ngére Yésụ nda kpá kɨ́ Pétero mengịnɨ́ ní wá?
1CO 9:6 Ala ílisé kóo tɨ́ lá dụụ́ zée kɨ́ Baranába idízé sáká rozé kɨ́ rozé ꞌyị e ndanɨ́ sáká zée wá?
1CO 9:7 Lị́lị ledre bɨ mándị́sị úku a ba nɨ káa zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ asikíri ꞌbɨ akúma ní, ndaá bɨ akúma nɨ ndị́sị íꞌbí késị́ zɨ́a ne ní wá? Kpá kenée ꞌyị bɨ ndịsị ꞌbáꞌbá yáká ní, ndaá bɨ nɨ ndíki éyị́ mɨánu zɨ́ne cịkị gɨ yáká gɨ ore ní wá? Sara aka nda ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ ị́tị́ e ní, ndaá bɨ nɨ ndị́sị éwé kpá tɨ́ akpa iní umba ị́tị́ ga gére née ní wá?
1CO 9:8 Ledre bɨ máúku née ndaá lá kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí wá, ndaá bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní ní wá?
1CO 9:9 Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní nɨ kɨ́dí, “Ndá ótoómo ꞌyị moko eyị́ zɨ́a ndị́sịné méngị moko yáká kɨ́ ꞌbú wá.” Sómụ́sé Lomo uku ledre née kenée dụụ́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko yáká ní?
1CO 9:10 Odro née ndaá lá dụụ́ gɨ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko yáká ní wá, ódro née nɨ kpá gɨ rozé zée ga bɨ ndịsịzé gámá kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ togụ́ otonɨ́ ꞌyị oꞌdo éyị́ yáká ní, nɨ ánu éyị́ gɨ sɨmɨ yáká née ní ní wá? Kpá kenée togụ́ ndịsị ócó kére ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ nɨ ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ ne ní wá?
1CO 9:11 Zée ꞌdodozé ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́se káa zɨ́ ꞌdịyị́zé kúfú ní. Azé ze mɨzefị ꞌyị ga bɨ ꞌdodozé ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní. Bɨ née ní, utúasázé ndíki tákpásị́lị́ gɨ zɨ́se kacɨ́ moko bɨ mengịzé ní wá?
1CO 9:12 Togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ndikinɨ́ sáká éyị́ bú gɨ zɨ́se ní, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ásé íꞌbí sáká éyị́ zɨ́ze rómo do ꞌbɨ eyé kɨ́e ní wá? Ilizé ezé óto ledre ꞌbɨ sáká zée zɨ́se kɨ́ ledrené owóowó wá, káa bɨ nɨ ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi ꞌbɨ ngbóró moko ꞌbɨ Kɨ́résịto dongaráse ke.
1CO 9:13 Ówosé bɨ kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní ndịsịnɨ́ ndíki sáká éyị́ zɨ́ye cịkị gɨ ore ní wá? Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo ní ndịsịnɨ́ sáká royé akpa kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná Lomo kɨ́e ní wá?
1CO 9:14 Nɨ kpá kenée gɨ rozé, zée ga bɨ Ngére Yésụ kasa zée ndéré kɨ́ ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị e ní, uku kɨ́dí azé ndíki sáká éyị́ cịkị gɨ sɨmɨ moko bɨ ndị́sịzé méngị a née.
1CO 9:15 Abú maꞌdíi née nɨ tɨ́ bo kenée yá, máúku amá té bu kɨ́dí idínɨ́ ndị́sị sáká máa ní wá. Máéké amá ledre ba zɨ́se gɨ ro zɨ́se íꞌbí éyị́ sáká máa kɨ́e wá. Togụ́ máúyu gɨ zɨ́ ꞌbú ngbụ́rụ́ kɨ́ méngị moko ꞌbɨ Lomo yá, mengị éyị́ wá gɨ zɨ́ wo bɨ mááyí ótoómo moko ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ ꞌbú ní.
1CO 9:16 Máíli amá ndị́sị mbófo romá gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní wá gɨ zɨ́a née moko bɨ iꞌbí zɨ́ma méngị a ní. Nɨ ídí zɨ́ma mongụ́ lerị́ togụ́ máótoómo moko ꞌbɨ Ngére ní.
1CO 9:17 Idí mándị́sị méngị née moko bɨ máyéme ledre gɨ roa máa ní yá, nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e sáká máa. Bɨ Lomo iꞌbí moko máa née ne ní, mááyí méngị a káa zɨ́ bɨ ili ní.
1CO 9:18 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, máútúásá ndíki sáká éyị́ sɨmɨ moko bɨ mándị́sị méngị a née mbá wá? Mongụ́ sáká éyị́ bɨ mándị́sị ndíki a ní nɨ rokinyi bɨ Yésụ ndịsị íꞌbí a zɨ́ma ní. Yésụ ndịsị íꞌbí rokinyi née sɨmɨmá gɨ zɨ́a mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́se lá gbékpị́e. Née sị́ ledre bɨ máíli amá sáká éyị́ gɨ zɨ́se gɨ zɨ́a wá ní gɨ zɨ́a rokinyi bɨ mááyí kɨ́e gɨ zɨ́ Yésụ ní romo do éyị́ e go mbá.
1CO 9:19 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa ya mááyí sị́ sị́lị́a ní ndaá. Máóto yị́ amá romá máa ídíma owụ́kụlụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a máíli ꞌyị e idínɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.
1CO 9:20 Sɨmɨ bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ Yụ́da e ní, mándị́sị méngị kpá té toso ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée ní. Zɨ́ma ndị́sịmá kpá té méngị kéyị kacɨ́ lorụ eyé ꞌbɨ Isɨréle e bɨ Mụ́sa eké ní abú lorụ eyé maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené lolụ kɨ́ ledrené zɨ́ma owóowó wá. Máíli tɨ́ lá óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ ro úwú ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.
1CO 9:21 Kpá kenée togụ́ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e kpị́ yá, zɨ́ma ótoómo Lorụ bɨ Mụ́sa eké ní kenée, zɨ́ma ndị́sịmá méngị ledre e té káa zɨ́ wo bɨ kúfú ngíti géyị ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ méngị a ní. Máméngị ledre ga gére née kenée ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí máóyó sogomá go zɨ́ Lorụ ꞌbɨ Lomo ní wá, máíli tɨ́ lá zɨ́ ꞌyị ga gére née ídíye kɨ́ rokinyi gɨ ro úwú ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ.
1CO 9:22 Togụ́ mááyí nda mbú dongará ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre wá ní yá, zɨ́ma ídíma zɨ́ye kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ owo ledre wá ní. Máíli tɨ́ lá gɨ ro zɨ́ye úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ. Mándị́sị ólụ́ dongará ꞌyị e zɨ́ma ndị́sịmá méngị té ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị a ní gɨ ro zɨ́ye úwú ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ gɨ do bɨ zɨ́ye ómoyé.
1CO 9:23 Mándị́sị méngị ledre ga gére née kenée gɨ ro ꞌyị e mbá idínɨ́ úwú bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ gɨ taramá gɨ do bɨ zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́ze kéye ndro.
1CO 9:24 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ngásá mɨdogelị́gélị yá, gɨ dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére ní, kémbị́ ꞌyị nɨ ngásá rómo doyé dụụ́ ne. Bɨ kenée ní, ídísé ị́nyị mbá ngásá gɨ ro zɨ́ Ngére Yésụ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se.
1CO 9:25 Maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ngásá mɨdogelị́gélị ní, yemenɨ́ royé gɨ roa mɨyéme kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sị ngásáye kɨ́ rokoꞌbụyé za mbá gɨ do bɨ zɨ́ye ndíki tákpásị́lị́ye. Tɨ́ lá ꞌbɨ eyé tákpásị́lị́ eyé ndịsị ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́. Ngasázé ꞌbɨ ezé gɨ ro tákpásị́lị́ bɨ ngárá ụkụ́ wá ní.
1CO 9:26 Née sị́ ledre bɨ máíꞌbí romá méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ rokoꞌbụmá gɨ zɨ́a mbá ní, kpá káa zɨ́ ꞌyị bɨ iꞌbí roné sɨmɨ mɨdogelị́gélị zɨ́a ngásáne za kɨ́ rokoꞌbụné gɨ ro zɨ́ne ngásá ógụụ́tụ roné ne ní.
1CO 9:27 Máíꞌbí romá kɨ́ sómụ́ ledre amá za kɨ́ rokoꞌbụmá mbá ndị́sị ꞌdódo dụụ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́a íꞌbí tákpásị́lị́ bɨ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ma.
1CO 10:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé sómụ́lị́gị ledre bɨ kóo Lomo mengị zɨ́ bulúnduzé ga kóna Isɨréle e sɨmɨ bɨ kóo oto rokoꞌbụné zɨ́a ídíne doyé gɨ zɨ́ phoꞌdụ kadra gɨ sɨmɨ Ízibiti zɨ́ye ꞌdógụ Bɨkesị́ Mɨkavu sága ní wá.
1CO 10:2 ꞌDógụ bi bɨ kóo ꞌdogụnɨ́ née nɨ kóo zɨ́ye káa zɨ́ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ye sɨmɨ mongụ́ iní née ní ní gɨ zɨ́a lanyánɨ́ kóo go ro ledre ga bɨ Mụ́sa ndịsị úku a zɨ́ye ní.
1CO 10:3 Ndịsịnɨ́ kóo ánu tɨ́ fú lá dụụ́ toso éyị́ mɨánu bɨ Lomo ndịsị kóo íꞌbíógụ a zɨ́ye ne ní.
1CO 10:4 Zɨ́ye kpá ndị́sị éwé iní bɨ Lomo ndịsị íꞌbíógụ a zɨ́ye ne ní. Iní máa née ndịsị ógụ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ bɨ kóo ndịsị ndéré ndro kéye bɨ nɨ Kɨ́résịto ní.
1CO 10:5 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị mengịnɨ́ eyé ledre ga bɨ Lomo ndịsị úku a zɨ́ye ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Lomo ótoómo yée zɨ́ye ndị́sị úyuyé, zɨ́ káṇgáye ídíne kacɨ́ mɨsiꞌdi faa.
1CO 10:6 Ledre née idí ídí zɨ́ze káa do ꞌdódo ledre káa bɨ azé ndị́sị méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ bulúnduzé ga kóna née ke.
1CO 10:7 Ngíti géyị lanyánɨ́ yị́ eyé fú lá ro ledre ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní. Ndásé ídí káa zɨ́ ye wá. Nɨ mɨékéne kɨ́dí, “ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ fú lá óṇgoónzó bangá sị́ mbayi, do ndáꞌbayé kpá akpa ndị́sị ánu esị máa ga gére ní. Zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi do ndị́sịyé éwé leꞌyị́ kóyó kɨ́e kɨ́ ndị́sị léꞌbé keꞌbị.”
1CO 10:8 Ngíti géyị ndịsịnɨ́ kóo kpá méngị bɨcayi ledre kɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo ésị́ne royé zɨ́a úfu tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị sɨmɨ ndụlụ kị́éꞌdo álifu cị́ kéṛị́ a doa ota (23,000).
1CO 10:9 Ndazé kála ledre Kɨ́résịto káa zɨ́ ꞌbɨ lafúze ga bɨ kóna née wá káa bɨ mɨmbéꞌde Lomo nɨ ésị́ rozé zɨ́a úfu zée káa zɨ́ bɨ kóo kasaogụ tụ́ꞌdụ́ kámá e úfu lafúze ga bɨ kóna née ní ní ke.
1CO 10:10 ꞌYị ga bɨ Lomo gelé yée go zɨ́ye ndị́sị úku ledre ené zɨ́se ní, ndásé kála ledre gɨ tarayé wá. Isɨréle ga gére née ngíti géyị ndịsịnɨ́ kóo kála ledre gɨ tara manda eyé e kenée, zɨ́ Lomo kóo kása ngíti géyị maláyika ené e ógụ úfu ꞌyị kála ledre ga gére née mbá ꞌdáꞌba.
1CO 10:11 Ledre née mengị kóo roné káa do ꞌdódo ledre zɨ́ze. Ekéotonɨ́ kóo ledre máa née sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kenée gɨ ro zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, zɨ́ze lúrútóko ledre gɨ roa gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ ndáꞌbaógụ Yésụ maꞌdáa nɨ go gbóo.
1CO 10:12 Sée ga bɨ ówosé rosé go kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, ídísé tóro ngbúó káa bɨ ásé lúyú ledre ke.
1CO 10:13 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌdoꞌdó ga bɨ ogụnɨ́ rosé ní mbá gɨ ro zɨ́se lúyú ledre ní, ogụụtụnɨ́ kóo royé go zɨ́ ngíti géyị lafúse ꞌdáꞌdá. Abú kenée ndotó, Lomo otoomo ené ꞌdoꞌdó née zɨ́a rómo rokoꞌbụsé wá, nɨ íꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ụ́tụsɨmɨ zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ólụ́ógụsé gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó máa née.
1CO 10:14 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé ótoómo óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní ꞌdáꞌba.
1CO 10:15 Sée ga bɨ ásé ꞌyị ówo ledre e ní, ówosé bú kɨ́dí ledre bɨ máúku ba nɨ maꞌdíi.
1CO 10:16 Sáma Kɨ́résịto bɨ ndịsịzé éwé a kɨ́ íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa ní, ꞌdodo kɨ́dí azé kɨ́ Kɨ́résịto go kị́éꞌdo. Kpá kenée gɨ ro ambata bɨ ndịsịzé ꞌdéweífi a dongaráze kɨ́ ánu a ní ꞌdodo kɨ́dí anuzé née kụṛụꞌbụ Kɨ́résịto.
1CO 10:17 Zée ga bɨ ndịsịzé ánu ambata bɨ kị́éꞌdo née abú azé tụ́ꞌdụ́ ndotó, azé go dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo.
1CO 10:18 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro Isɨréle ga bɨ kóna ndịsịnɨ́ ánu éyị́ ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní. Née ꞌdodo kɨ́dí nɨyí kɨ́ Lomo go éyị́ kị́éꞌdo.
1CO 10:19 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ꞌyị ánu éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, togụ́ anunɨ́ wá, moko ndaá sɨmɨ lomo ga gére née wá.
1CO 10:20 Éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga gére kɨ́e ní, ndịsịnɨ́ ꞌdáná a née zɨ́ bɨcayi lomo e, mengịnɨ́ eyé moko kɨ́ ꞌBụzé Lomo wá. Máíli ndásé ídí kị́éꞌdo kɨ́ bɨcayi lomo e wá.
1CO 10:21 Utúasá ené zɨ́se ndị́sịsé éwé sáma Ngére Yésụ kpá kɨ́ ánu kụṛụꞌbụ a, zɨ́se nda mbú ndáꞌbasé kpá ndị́sị kɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ bɨcayi lomo e wá.
1CO 10:22 Ílisé óto mɨmbéꞌde Ngére Yésụ zɨ́a ésị́ne rosé? Togụ́ mɨmbéꞌde a esị́ go rosé ní, rokoꞌbụsé nɨ bo zɨ́se rómo komo a kɨ́e?
1CO 10:23 Abú ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ ledre kɨ́dí ledre e emenɨ́ kacɨ́ komoyé mbá mɨéme gɨ ro méngị yée yá, ɨ́ꞌɨ, utúasánɨ́ eyé mbá sáká yée wá. Ngíti géyị mɨméngị ledre e nɨyí bo ndịsịnɨ́ sínyíónzó sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e.
1CO 10:24 Ndásé ndị́sị sómụ́ dụụ́ ledresé gɨ ro bɨlámá ledre wá, ídísé kpá sómụ́ ledre lafúse e.
1CO 10:25 Togụ́ ógụndíkisé esị go ꞌbɨ mɨúgú a yá, ídísé lá geré úgú a ánu a ndásé ndúꞌyú a bɨ kɨ́dí, ꞌdanánɨ́ bɨcayi lomo e kɨ́ esị máa née wá ya ní wá.
1CO 10:26 Gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Do sogo káṇgá ba kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní za mbá Ngére Lomo otoogụ yée ne.”
1CO 10:27 Togụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ wá, ndolo sée go gɨ ro éyị́ mɨánu yá, ídísé geré ánu a mɨánu ndásé ndúꞌyú a kɨ́dí esị ba ꞌdanánɨ́ lomo e kɨ́e wá ya ní wá, éyị́ mɨánu sinyionzó ené ꞌyị do komo Lomo wá.
1CO 10:28 ꞌBúó togụ́ ngíti ꞌyị uku go kɨ́dí, “Ndásé ánu esị née wá ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ kɨ́ sị́lị́ ꞌyị go kɨ́e yá,” zɨ́se ótoómo a kɨ́ ánu a. Togụ́ kálasé ledre bɨ ꞌyị née uku née yá, ótosé ꞌyị máa née go zɨ́ sómụ́ ledre ené lúyúne zɨ́a ánu esị bɨ ꞌdanánɨ́ bɨcayi lomo e go kɨ́e ní gɨ zɨ́se.
1CO 10:29 ꞌYị née nɨ úku ledre kɨ́dí, togụ́ kenée yá, née utúasá ótoómo bɨlámá ledre ené gɨ zɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti ꞌyị wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndá ánu éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ wo zɨ́ bɨcayi lomo e wá káa bɨ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị nɨ sínyi gɨ zɨ́yị ke.
1CO 10:30 Togụ́ éyị́ bɨ gáa máíli go ánu a, máíꞌbí mbófo éyị́ go zɨ́ Lomo gɨ roa ní, éyị́ bɨ ngíti ꞌyị idí ụ́cụómo máa kɨ́ ánu a ní ꞌdi?
1CO 10:31 Mɨméngị ledre esé e za mbá togụ́ éyị́ mɨéwé togụ́ mbú éyị́ mɨánu yá, idínɨ́ ídí bɨlámáye gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé.
1CO 10:32 Ndásé méngị ledre bɨ zɨ́ bi ndị́sị sínyíne ro lafúse gɨ zɨ́a mɨsínyí ní wá. Togụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go, togụ́ mbú Yụ́da e, Gịrị́gị e, togụ́ mbú ngíti ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní, bi ndaá sínyí roa gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé wá.
1CO 10:33 Máa Páwulo, mongụ́ ledre amá nɨ kacɨ́ kadra mbá ndị́sị óto ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi. Máóto amá ledremá owóowó gɨ zɨ́ ledre ꞌyị e wá, mándị́sị óto ledre ꞌyị e owóowó. Gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo.
1CO 11:1 Ídísé méngị lódụ́ kacɨ́ mɨméngị ledre amá e gɨ zɨ́a mándị́sị méngịlódụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
1CO 11:2 Mbófo éyị́ zɨ́se gɨ zɨ́a ledremá lịgị sée wá, ledre ga bɨ kóo máꞌdódo yée zɨ́se ní, ndị́sịsé go kpá fú méngị yée káa zɨ́ bɨ kóo máꞌdódo yée zɨ́se ní.
1CO 11:3 Ídísé ówo a kɨ́dí, Ngére Yésụ nɨ dụụ́ ne kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné do yaꞌdá e, zɨ́ yaꞌdá e nda ídí ꞌbɨ eyé kɨ́ rokoꞌbụyé do meꞌbeyé e. ꞌBụzé Lomo nɨ nda ꞌbɨ ené ne kɨ́ rokoꞌbụné do Kɨ́résịto.
1CO 11:4 Gɨ zɨ́ kéyị née, togụ́ oꞌdo ini ini zɨ́ Lomo, togụ́ ndịsị mbú úku kúrú Lomo yá, ndaá ódóꞌdụ́tụ doné wá. Togụ́ odó ꞌdụtụ doné yá, ꞌyị e nɨyí fála wo gɨ zɨ́ ledre máa née.
1CO 11:5 Gɨ ro kára e, togụ́ kára ịnyịne íni ini zɨ́ Lomo, togụ́ mbú úku kúrú Lomo togụ́ odó doné wá, ꞌyị e nɨyí fála wo nda káa zɨ́ éyị́ bɨ kára máa née luyú kóo ledre do ólo doa mɨólo gɨ zɨ́ lúyú ledre maꞌdáa ní.
1CO 11:6 Togụ́ kára ili ódó ꞌdụtụ doné wá, idí geré ólo doné maꞌdáa drá ꞌdáꞌba. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, kará e ndanɨ́ ótoómo doyé fúó wá, idínɨ́ ndị́sị ódóꞌdụ́tụ doyé mɨódóꞌdụ́tụ.
1CO 11:7 Gɨ ro oꞌdo, ndaá mɨútúásáne zɨ́a ódóꞌdụ́tụ doné wá, gɨ zɨ́a Lomo yeme oꞌdo kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne káa zɨ́ne Lomo ní, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbófo née. Kará e idínɨ́ ndị́sị ódó doyé mɨódó gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sị mbófo yaꞌdá ꞌbɨ eyé e gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre eyé.
1CO 11:8 Lomo yemeogụ ené mɨzefị oꞌdo bɨ kpá mɨzefị bulúnduzé ní gɨ sɨmɨ kára wá, yemeógụ mɨzefị kára bɨ kpá mɨzefị tetéze ní gɨ sɨmɨ oꞌdo máa née.
1CO 11:9 Lomo yemeogụ ené oꞌdo zɨ́ kára wá, yemeogụ kára zɨ́a ndị́sị sáká oꞌdo maꞌdáa.
1CO 11:10 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ kára ndị́sị ódó doné mɨódó gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá kpá kɨ́ maláyika e komo ere ówo a mbá kɨ́dí kára née ndịsị go óto úndru oꞌdo ꞌbɨ ené.
1CO 11:11 Lomo yeme oꞌdo zɨ́a kpá yéme kára gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ sáká lafúye gɨ zɨ́a nɨyí dụụ́ ꞌyị kị́éꞌdo sɨmɨ Ngére Yésụ.
1CO 11:12 Nɨ tɨ́ kenée, Lomo yemeogụ kára gɨ sɨmɨ cóngó kóꞌdụ́ oꞌdo, nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ kára ndíkiógụ oꞌdo. Lomo yeme ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a nɨ ne ꞌyị yéme éyị́ e.
1CO 11:13 Sómụ́sé aka ledre née kɨ́ rosé. Nɨ mɨútúásáne zɨ́ kára ndị́sịné íni ini zɨ́ Lomo do komo ꞌyị e odóꞌdụtụ doné wá ní, nɨ mbị́?
1CO 11:14 Nɨ gɨ ro oꞌdo kpá kenée. Togụ́ oꞌdo otoomo doné ụ́ꞌbụsínyi roné gbụkụ yeme wá, ꞌyị e nɨyí ndị́sị kúgú wo mɨkúgú.
1CO 11:15 Zɨ́ kará e ní, kára máa wo bɨ bị doa ala mɨála ní, lámá nɨ nda ídí roa za kɨ́ngaya. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbófo wo kɨ́dí, “Lámá ofụ ro kára née go.” Bị doa née oto nda doa go zɨ́a ídíne káa zɨ́ éyị́ bɨ ndịsị ódóꞌdụ́tụ a fú lá mɨódóꞌdụ́tụ ní.
1CO 11:16 Togụ́ ngíti ꞌyị kpị́ nɨ kɨ́ ledre tarané gɨ ro ledre ódó doꞌyị zɨ́ kará e yá, zée bɨ kése, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, lorụ nɨ zɨ́ze kɨ́dí, kará e idínɨ́ ndị́sị ódó doyé mɨódó do bi ga bɨ nɨyí ndị́sị doyé íni ini zɨ́ Lomo ní.
1CO 11:17 Mɨzefị ledre amá, mándá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se wá, gɨ zɨ́a kɨ́ꞌdí bɨ yókosé rosé go do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo ní, bɨlámá ledre ndaá dongaráse wá.
1CO 11:18 Mándị́sị úwú a kɨ́dí kɨ́ꞌdí bɨ yókosé rosé go do bi kị́éꞌdo ní, sómụ́ ledre esé ndaá kị́éꞌdo wá, ífisé rosé mbá mɨífi. Másómụ́ ledre née ndaá ṛanga wá nɨ maꞌdíi.
1CO 11:19 Ɨ́, mbigí mɨífi sɨmɨ ꞌyị e nɨ bo wo bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí ba goó mbigí ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo ní, wo ba mɨmbéꞌde a nɨ ꞌbɨ ené gbre gbre.
1CO 11:20 Mándá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se wá. Gɨ zɨ́a kɨ́ꞌdí bɨ yókosé rosé go do bi kị́éꞌdo ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ ní, mɨméngị ledre esé ndaá bɨlámáne wá.
1CO 11:21 Kɨ́ꞌdí bɨ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ éyị́ mɨánu go ní, ngíti géyị ꞌyị e songónɨ́ eyé lafúye wá, tonónɨ́ geré ánu éyị́ zɨ́ lafúye ga bɨ gɨ ꞌdáꞌba ní ídíáká ꞌbɨ eyé ꞌbú. Yée ga bɨ tonónɨ́ éwé leꞌyị́ kóṛó go ní, nɨyí ꞌbɨ eyé go mɨkóyóye.
1CO 11:22 ꞌBe ꞌbɨ esé ndaá gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e sɨmɨ a wá? Ílisé tɨ́ lá óto ịrị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní zɨ́a ndị́sị ázáne, zɨ́ komokenyị́ ndị́sị ndáꞌbané do ꞌyị ga bɨ éyị́ mɨánu nda zɨ́ye wá ní. Maꞌdíi, née ndaá ledre bɨ mááyí mbófo sée gɨ roa ní wá.
1CO 11:23 Ledre sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ kóo máúku zɨ́se ní, máúwú kóo za cụ́ gɨ tara a. Sɨmɨ bɨ kóo iꞌbínɨ́ ngbángá a zɨ́ ezeokóga ní, zɨ́a kóo ị́nyịné ꞌdíꞌbi ambata,
1CO 11:24 sɨmɨ bɨ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ roa ní, zɨ́a ꞌdéweífi sɨmɨ a zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ba kụṛụꞌbụmá bɨ máíꞌbí gɨ rosé ní. Ídísé ndị́sị ánu a kɨ́ sómụ́ndíki ledremá.”
1CO 11:25 Kpá kenée gɨ do kacɨ́ éyị́ mɨánu, zɨ́a ꞌdíꞌbi kóꞌdo bɨ kɨ́ éyị́ mɨéwé sɨmɨné ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Bɨ sɨmɨ kóꞌdo ba sámamá bɨ ꞌdiꞌbiogụ mɨkánda yéme ledre dongaráse kɨ́ Lomo ní. Ídísé éwé a zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ sómụ́ndíki ledremá.”
1CO 11:26 Sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị ánu ambata née kpá kɨ́ éwé sáma née ní ní, ndị́sịsé née go ꞌdódotátá ledre gɨ ro mɨúyu Ngére Yésụ ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
1CO 11:27 Togụ́ ꞌyị lurú éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ lá káa zɨ́ owụ́ ledre cúkuꞌdée, zɨ́a ndị́sịné ánu a yeme roné gɨ roa mɨyéme wá, ꞌyị née luyú ledre go cụ́ ro Ngére Yésụ.
1CO 11:28 Togụ́ ílisé go ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ yá, ídísé órụ́ rosé bɨlámáne kpó kpó kí, ásé nda fú ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu ánu a kɨ́ éwé sáma.
1CO 11:29 ꞌYị bɨ ndịsị ánu éyị́ mɨánu née kɨ́ éwé sáma née lá káa zɨ́ gbékpị́ éyị́ ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo wo bɨsinyíne.
1CO 11:30 Née sị́ ledre bɨ ndíyá ndịsị méngị ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse, zɨ́ ngíti géyị ndị́sị kɨ́ óꞌbóye bɨsinyíne, gɨ zɨ́ kéyị née tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị uyunɨ́ go.
1CO 11:31 Togụ́ ndịsịzé órụ́ rozé bɨlámáne zɨ́ze ndị́sịzé ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu ꞌbɨ Ngére Yésụ yá, éyị́ bɨ bi nɨ sínyí ro Lomo zɨ́a ꞌdécị ngbanga rozé gɨ zɨ́a bɨsinyíne ní ndaá.
1CO 11:32 Togụ́ Ngére Yésụ iꞌbí ꞌdoꞌdó rozé yá, ndaá bɨsinyí ledre wá. Ndịsị née énzị komozé gɨ ro zɨ́ze óto komozé dụụ́ roné, zɨ́ne yómo zée sɨmɨ bɨ karanée, née nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrené wá ní.
1CO 11:33 Togụ́ yókosé rosé go do bi éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ yá, ídísé sóngó lafúse kí, zɨ́se nda ánu éyị́ maꞌdáa ndro.
1CO 11:34 Togụ́ lúrúsé mɨyóko rosé née ꞌbú ndịsị méngị sée kɨ́ngaya yá, bɨlámá a kɨ́ꞌdí bɨ ásé go ị́nyị gɨ ꞌbe ní, ídísé ánu owụ́ éyị́ kí. Gɨ ro kɨ́ꞌdí bɨ ásé nda ánu éyị́ mɨánu ꞌbɨ sómụ́ndíki ledre mɨúyu Ngére Yésụ ní, zɨ́se ánu a ndoo do bɨlámá mɨsiꞌdi, bɨsinyí ledre utúasá ídí sɨmɨ a wá. Togụ́ ngíti géyị yata ledre e nɨyí bo yá, mááyí úku yée zɨ́se sɨmɨ bɨ máógụ go zɨ́se sɨmɨ Korị́ndo íri ní.
1CO 12:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máíli ídísé ówoyéme ledre gɨ ro ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị méngị yée zɨ́se ní bɨlámáne.
1CO 12:2 Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇgúṇgusé aka ledre Ngére Yésụ wá ní, ndị́sịsé kóo óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní.
1CO 12:3 Gɨ zɨ́ kéyị née máúku zɨ́se, ꞌyị bɨ ngárá ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨ a wá ní, ndịsị ukusinyi ledre gɨ do bi Yésụ ne. ꞌYị bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné ní, ndịsị úku ledre fúó kɨ́dí, “Yésụ nɨ Ngére.”
1CO 12:4 ꞌYịmaꞌdí e za mbá nɨyí kɨ́ moko eyé e mbá mɨngúngúcua. ꞌDówụ́ Lomo bɨ kị́éꞌdo ní ífibáyi moko née zɨ́ye ne.
1CO 12:5 Abú ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsịnɨ́ méngị toso moko e mɨngúngúcua yá, méngịnɨ́ née mbá moko ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ kị́éꞌdo ní.
1CO 12:6 Tụ́ꞌdụ́ moko ga bɨ za mbá ndịsịzé méngị yée mɨngúngúcua née, Lomo bɨ kị́éꞌdo ní ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ga gére née kɨ́e ne.
1CO 12:7 ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé sáká lafúye kɨ́e.
1CO 12:8 Iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ówoyéme kúrú Lomo bɨ ekénɨ́ ní kɨ́e bɨlámáne. Zɨ́a íꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e rokoꞌbụ ꞌbɨ úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo zɨ́ lafúye. Éyị́ ga gére née ogụnɨ́ mbá gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo.
1CO 12:9 Iꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e rokoꞌbụ ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya, zɨ́a íꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e rokoꞌbụ ꞌbɨ íni ini zɨ́ Lomo geré zɨ́ ndíyá ụ́kụ́ne gɨ ro ꞌyị ꞌdáꞌba.
1CO 12:10 Iꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌbɨ ené rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị mɨngburoko ledre ga bɨ ꞌyị e utúasánɨ́ méngị yée kɨ́ gbékpị́ rokoꞌbụyé wá ní kɨ́e, ꞌbɨ ngíti géyị ꞌbɨ ené úkutátá ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ní. ꞌBɨ ngíti géyị ꞌyị e ꞌbɨ ené rokoꞌbụ ꞌbɨ ífiyéme sɨmɨ ledre e wo bɨ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ wo bɨ gɨ zɨ́ bɨcayi lomo e ní. Zɨ́a íꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌbɨ ené rokoꞌbụ ꞌbɨ ndị́sị ódro sɨmɨ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ tara e. ꞌBɨ ngíti géyị ꞌbɨ ené rokoꞌbụ ꞌbɨ ówo ini ledre gɨ sɨmɨ ngíti géyị tara e do ndị́sịyé úku ꞌdódo a zɨ́ lafúye.
1CO 12:11 Bɨkéṛị́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ kị́éꞌdo ní ndịsị ífibáyi tụ́ꞌdụ́ moko ga bɨ mɨngúngúcua née zɨ́ ꞌyị e ne kacɨ́ íli ledre ené.
1CO 12:12 Ledre gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e nɨ cé kenée. Abú bi tóko ꞌyịmaꞌdí nɨyí tụ́ꞌdụ́ yá, kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí nɨ dụụ́ kị́éꞌdo. Nɨ kpá kenée gɨ rozé azé tụ́ꞌdụ́, tokozé rozé mbá ro Kɨ́résịto Yésụ bɨ kị́éꞌdo ní.
1CO 12:13 Togụ́ azé gɨ sɨmɨ kúfú Yụ́da e, togụ́ mbú gɨ sɨmɨ Gịrị́gị e, togụ́ mbú owụ́kụlụ́ e, togụ́ azé lá gbékpị́ ꞌyị e yá, iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ze mbá sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ kị́éꞌdo ní. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa ndị́sịné sɨmɨzé kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ ledre e zɨ́ze.
1CO 12:14 Lúrútókosé aka ledre née lá gɨ ro ꞌyịmaꞌdí. ꞌYịmaꞌdí nɨ kụṛụꞌbụ éyị́ kị́éꞌdo bi tókoga nɨyí ꞌbɨ eyé nda tụ́ꞌdụ́.
1CO 12:15 Togụ́ sịndị́ uku ledre kɨ́dí, ngárá née ndaá sị́lị́ wá ní, née ndaá ꞌbɨ ené ngúru éyị́ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí wá. Abú kenée yá, sịndị́ nɨ kpá fú ngúru éyị́ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí.
1CO 12:16 Kpá kenée togụ́ mbílí uku ledre kɨ́dí, ngárá née ndaá komo wá ní, née ndaá ꞌbɨ ené ngúru éyị́ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí wá, Abú kenée yá, mbílí nɨ kpá fú ngúru éyị́ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí.
1CO 12:17 Sara togụ́ kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí nɨ kóo lá dụụ́ komo ní, nɨ nda ndị́sị úwú ledre kɨ́ ꞌdi? Togụ́ kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí nɨ kóo lá dụụ́ mbílí ní, nɨ nda kóo ndị́sị ótụlúrú ndonyo éyị́ kɨ́ ꞌdi?
1CO 12:18 Éyị́ ga bɨ rozé ní za mbá, Lomo oto yée kɨ́ sị́ ne gɨ ro zɨ́ye ídíye kpá mbá kɨ́ moko eyé e.
1CO 12:19 Togụ́ kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí nɨ lá dụụ́ éyị́ bɨ kị́éꞌdo ní, ꞌyị máa née nɨ nda kóo ndị́sị méngị moko lárá a káa be ꞌdi?
1CO 12:20 Abú éyị́ nɨyí ro ꞌyịmaꞌdí tụ́ꞌdụ́ ndịsịnɨ́ méngị moko e mbá mɨngúngúcua yá, kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí nɨ dụụ́ kị́éꞌdo.
1CO 12:21 Komo utúasá go úku ledre zɨ́ sị́lị́ kɨ́dí, “Sị́lị́ máíli yị́ị wá?” Do utúasá go úku ledre zɨ́ sịndị́ kɨ́dí, “Sịndị́ máíli yị́ị wá.”
1CO 12:22 Ngíti géyị éyị́ nɨyí bo rozé, lurúzé yée káa zɨ́ éyị́ bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨyé wá ní. Togụ́ éyị́ ga gére née ndanɨ́ kóo wá, káa bɨ utúasázé méngị yéme moko wá.
1CO 12:23 Tụ́ꞌdụ́ éyị́ e nɨyí bo rozé, nɨyí kɨ́ ledreyé owóowó. Ngíti géyị nɨyí bo, nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌbɨ dokuwu. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze ndị́sịzé ésị bongó rozé káa bɨ azé ndị́sị gámá kɨ́ dokuwu ke.
1CO 12:24 Ngíti géyị éyị́ nɨyí bo rozé utúasázé ótoécị yée mɨótoécị wá, éyị́ ga bɨ rozé née za mbá, Lomo yeme yée kɨ́ sị́ ne, abú lurúzé ngíti géyị káa zɨ́ moko ndaá sɨmɨyé wá yá, nɨyí mbá kɨ́ ledreyé mbá owóowó.
1CO 12:25 Gɨ zɨ́ kéyị née, wo bɨ romo do ezené do ndị́sị ꞌyị ífi sɨmɨyé gɨ zɨ́a mɨífi ní ndaá.
1CO 12:26 Káa zɨ́ bɨ éyị́ ga bɨ rozé nɨyí mbá kị́éꞌdo ní, togụ́ ngúruyé nɨ go ówo yá, zɨ́ éyị́ ga bɨ rozé née ówoyé kpá za mbá. Togụ́ éyị́ owo ro ngúruyé wá, zɨ́ rozé ídíne kpá za mbá bikịdrị́ne.
1CO 12:27 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ídísé ówo a kɨ́dí, abú ásé tụ́ꞌdụ́ yá, ásé mbá mɨtókosé ro Yésụ bɨ kị́éꞌdo ní.
1CO 12:28 Née sị́ ledre bɨ Lomo ifibayi moko e zɨ́ze gɨ zɨ́a mbá mɨngúngúcua ní. Mɨzefị a, zée ga bɨ gelé zée káa do ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Gbre, ꞌyị e ꞌbɨ eyé nda nébị e. Ota, ꞌbɨ eyé yée ga bɨ ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní. Zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị méngị mɨngburoko ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní. Zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé ꞌyị íni ini do ꞌyị ndíyá e, zɨ́ ndíyá ndị́sị ụ́kụ́ne gɨ roꞌyị. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị sáká lafúye. Ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị ótoyéme mɨsiꞌdi moko zɨ́ lafúye. Ngíti géyị ꞌbɨ eyé ꞌyị ódro sɨmɨ ṛị́kị́ tara e káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ a zɨ́ye ní.
1CO 12:29 ꞌYị e ndanɨ́ eyé mbá ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto wá, ndanɨ́ kpá mbá nébị e wá, ndanɨ́ kpá mbá ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e wá, ndanɨ́ kpá mbá kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị mɨngburoko ledre zɨ́ye wá.
1CO 12:30 Ndanɨ́ kpá mbá ꞌyị íni ini do ꞌyị ndíyá e zɨ́ ndíyá ndị́sị ụ́kụ́ne wá. Ndanɨ́ kpá mbá ꞌyị ódro sɨmɨ ṛị́kị́ tara e wá, ndanɨ́ kpá mbá ꞌyị úkuógụ ini ledre e gɨ sɨmɨ ngíti géyị tara e wá.
1CO 12:31 Ídísé óto komosé gɨ ro bɨlámá mɨméngị ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí wo zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sị sáká lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́e ní. Ba go éyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó máíli úku a zɨ́se ní.
1CO 13:1 Togụ́ mááyí ꞌyị úku ṛị́kị́ tara ga bɨ do sogo káṇgá ba, zɨ́ma kpá úku tara ga bɨ maláyika e ndịsịnɨ́ úku a dụụ́ ye ní, togụ́ ꞌbú ꞌyị e ndaá domá wá, éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée née mbá, moko ndaá sɨmɨyé wá.
1CO 13:2 Kpá kenée togụ́ mááyí nébị ꞌyị úkutátá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, togụ́ mááyí kpá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go kɨ́ngaya, máówoyéme ledre gɨ ro mɨngburoko ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní mbá bú bɨlámáne bɨ utúasá bú óto máa zɨ́ma méngị mɨngburoko ledre kɨ́e ní, togụ́ ꞌbú ꞌyị e ndaá domá wá, ṛanga, moko ndaá sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ledre amá ga gére née za mbá wá.
1CO 13:3 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, togụ́ máꞌdíꞌbi éyị́ ga bɨ zɨ́ma ꞌbe ní mbá íꞌbí yée zɨ́ ꞌyị lerị́ e, zɨ́ma kpá ótoómo romá za cụ́ zɨ́ ezeokó Kɨ́résịto úfu máa gɨ zɨ́a bɨ máyá mááyí go ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, togụ́ ꞌbú ꞌyị e ndaá domá wá, ṛanga, ledre amá ga gére née mbá moko ndaá ꞌbɨ ené sɨmɨyé wá.
1CO 13:4 ꞌYị óto ꞌbú ꞌyị e nɨ ꞌyị sɨmɨkụtụ, nɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ye. ꞌYị óto ꞌbú ꞌyị e ndaá kpá ꞌyị mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro éyị́ ꞌbɨ ꞌyị e wá, ndaá kpá ꞌyị ị́lị́ wá.
1CO 13:5 Óto ꞌbú ꞌyị e ndaá ꞌbɨ ené ndị́sị méngị bɨsinyí ledre zɨ́ye wá. ꞌYị óto ꞌbú ꞌyị e oto ené roné zɨ́ ꞌyị e fú lá ꞌdáꞌdá wá, nda kpá ꞌyị ꞌbɨ sɨmɨ késị́ wá, nda kpá ꞌyị óto ledre sɨmɨné wá.
1CO 13:6 ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ ꞌbú ꞌyị e doné ní, togụ́ bɨsinyí ledre mengị go zɨ́ ngíti ꞌyị yá, bi ndịsị sínyí roa mɨsínyí. Ndịsị ídí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ bɨlámá ledre mengị go zɨ́ lafúga ní.
1CO 13:7 Óto ꞌbú ꞌyị e nɨ ótoómo bɨsinyí ledre bɨ ꞌyị mengị ní zɨ́a, ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e, ꞌbú ledre ꞌbɨ ꞌyị e nzulú ené doa wá ndịsị lúrú ledre eyé zɨ́ne mbá maꞌdíi, kacɨ́ kadra mbá mɨmbéꞌdea nɨ fú lá kɨ́ rokinyi gɨ ro zɨ́ bɨlámá ledre ndị́sị méngị roné zɨ́ye. Zɨ́ ꞌbú ꞌyị bɨ mengị bɨsinyí ledre née kpá fú ídíne zɨ́a sɨmɨ ledre e mbá.
1CO 13:8 Óto ꞌbú ꞌyị e nɨ éyị́ bɨ ngárá ụkụ́ wá ní. Abú áyí ba nébị, abú áyí ꞌyị owo ṛị́kị́ tara e, zɨ́yị ídíyị ꞌyị úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ṛị́kị́ tara e, zɨ́yị ídíyị kɨ́ mongụ́ ówo ledre gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo, éyị́ ga gére née mbá ndịsịnɨ́ ụ́kụ́ eyé mɨụ́kụ́ zɨ́ óto ꞌbú ꞌyị e ídíákáne dụụ́ ne.
1CO 13:9 Zée ꞌyịmaꞌdí e, utúasázé ówoyéme ledre ꞌbɨ Lomo lá kɨ́ rokoꞌbụzé wá, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ledre e nɨyí aka bo zɨ́ Lomo lurúzé aka yée wá.
1CO 13:10 Sɨmɨ bɨ karanée Lomo otoyeme ledre ga bɨ ili yée ní go mbá ní, azé lúrú ngíti géyị ledre ga bɨ lurúzé aka yée wá ní mbá kɨ́ komozé.
1CO 13:11 Sɨmɨ bɨ kóo mááyí aka owụ́ ní, mɨódromá kɨ́ mɨsómụ́ ledre amá kɨ́ mɨméngị ledre amá e mbá nɨyí kóo ꞌbɨ owụ́ e. Nda té sɨmɨ bɨ mángbóróógụ go mongụ́ yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́ma nda ndị́sịmá méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ mɨngburoko ꞌyị e ní.
1CO 13:12 Cakaba ní, azé aka sɨmɨ ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e ní, gɨ zɨ́a owoyemezé aka za mbị́ mbị́ wá. ꞌBúó sɨmɨ bɨ karanée ogụzé go za cụ́ ꞌbe ꞌbɨ Lomo íri ní, zɨ́ze nda ówoyéme mbigí ledre ꞌbɨ Lomo zaá bɨlámáne kpá káa zɨ́ bɨ wo Lomo maꞌdáa owoyeme zée kɨ́ mɨméngị ledre ezé e ní. Káa zɨ́ bɨ mááyí aka ba ní, máówoyéme aka ledre ꞌbɨ Lomo za kɨ́ngaya wá, mááyí ówoyéme a sɨmɨ bɨ karanée máógụ go ꞌbe ꞌbɨ ené íri ní.
1CO 13:13 Ledre e nɨyí bo ota, ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, óto komo ꞌyị gɨ ro ledre ga bɨ Lomo yemeomo yée gɨ rozé ní, nda óto ꞌbú lafúꞌyị e. Gɨ dongará ledre ga bɨ ota née mbá, óto ꞌbú ꞌyị e okpó romo do lafúne e mbá gɨ zɨ́a Lomo nɨ dosị́ a ne.
1CO 14:1 Mongụ́ ledre esé, ídísé ndị́sị óto ꞌbú ꞌyị e za kɨ́ngaya, zɨ́se óto mɨmbéꞌdesé ro ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní. Mongụ́ a, ꞌdódo ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ne ní zɨ́ ꞌyị e.
1CO 14:2 Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị ndịsị ódro sɨmɨ ngíti tara bɨ ngárá tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e owonɨ́ wá ní yá, ledre bɨ ꞌyị née ndịsị úku a ní, Lomo uwú dụụ́ ne gɨ zɨ́a née yị́ ené mɨótoécị ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úkuíꞌbí a ne ní.
1CO 14:3 Togụ́ ꞌyị ꞌdodo ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ne ní zɨ́ lafúne yá, ledre née nɨ geré sáká lafúga ga gére née zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụ royé zɨ́ye ndị́sịyé bɨlámáne.
1CO 14:4 ꞌYị bɨ ndịsị úku ledre ꞌbɨ Lomo lá dụụ́ sɨmɨ tara máa bɨ lafúga owonɨ́ wá ní, uku ledre née yị́ ené dụụ́ zɨ́ne ngúcuné. Togụ́ uku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ tara bɨ ꞌyị e owonɨ́ mbá bú ní, nɨ ídí mongụ́ sáká éyị́ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ lafúga. Gɨ zɨ́a nɨyí úwúyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
1CO 14:5 Nɨ kóo ídí bɨlámáne togụ́ ásé ba kóo mbá kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ówo ngíti géyị tara e zɨ́se. Mongụ́ a, ꞌyị idí ídí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdódo ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ne ní zɨ́ lafúne gɨ ro zɨ́ lafúga máa ga gére née ṇgúṇgu ledre Yésụ.
1CO 14:6 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ máógụ ꞌdódo ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ní zɨ́se sɨmɨ ngíti tara bɨ ngárá ówosé wá ní, Éꞌe útúásásé ówo ini ledre gɨ sɨmɨ a wá. ꞌBúó togụ́ máꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se, sɨmɨ tara bɨ ówosé bú ní, ásé fú ówoyéme ini ledre gɨ sɨmɨ a.
1CO 14:7 Togụ́ sɨmɨ keꞌbị, mɨcéyé kɨ́ kị́drị́ kɨ́ alabịrị, ꞌdiꞌbiogụnɨ́ bɨlámá gboṛụyé wá ní ambí nɨ léꞌbé keꞌbị ne? ꞌYị léꞌbé keꞌbị ndaá.
1CO 14:8 Kpá kenée togụ́ dịbịlị owụ́yeme roné gɨ ro mara wá ní, ꞌyị e nɨyí yóko royé lárá a káa be ꞌdi?
1CO 14:9 Gɨ rosé kpá kenée, togụ́ ódrosé zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ tara bɨ ngárá owonɨ́ wá ní, nɨyí úwúyéme a lárá a káa be ꞌdi? Uwúyemenɨ́ eyé ini ledre gɨ sɨmɨ a wá.
1CO 14:10 Tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ tara e nɨyí bo do sogo káṇgá ndịsịnɨ́ mbá úkuógụ ini ledre e.
1CO 14:11 Togụ́ ꞌyị ódro zɨ́ma sɨmɨ tara bɨ ngárá máówo ini ledre gɨ sɨmɨ a wá ní, ꞌyị née ndazé kéne gɨ sɨmɨ kúfú kị́éꞌdo wá.
1CO 14:12 Ndị́sịsé sómụ́ ledre kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro méngị moko kɨ́e. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé íni ini zɨ́ Lomo idí íꞌbí ꞌDówụ́ne zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé sáká lafúse e gɨ ro zɨ́ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ngbóróne dongaráse.
1CO 14:13 Kpá kenée, togụ́ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo ledre zɨ́yị ndị́sịyị́ úku a sɨmɨ ngíti tara yá, ídí ndúꞌyú Lomo idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́yị, gɨ ro zɨ́yị úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ngíti tara máa née zɨ́ lafúyị e ówoyéme a bɨlámáne.
1CO 14:14 Togụ́ máíni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ tara bɨ ngárá máówo ini ledre gɨ sɨmɨ a wá ní, lomo romá ndịsị íni ini née lá dụụ́ ne cíyí a ndaá yana mɨmbéꞌdemá wá.
1CO 14:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ngíti géyị yá ledre ga bɨ mándị́sị úku yée sɨmɨ ini zɨ́ Lomo ní, ꞌDówụ́ Lomo owoyeme dụụ́ ne, ngíti yá zɨ́ma ówoyéme a. Ngíti géyị yá, zɨ́ma ndị́sịmá kófó ịrị Lomo máówo ini ledre gɨ sɨmɨ a wá, ngíti géyị yá zɨ́ma ówo ini ledre gɨ sɨmɨ a.
1CO 14:16 Togụ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ tara bɨ kpị́ ní, sara ꞌyị máa wo bɨ dongaráse ore ngárá owo tara máa née wá ní, nɨ ṇgúṇgu a kɨ́dí, “Idí kenée” ní lárá káa be ꞌdi?
1CO 14:17 Ambí owo ne, ngíti géyị yá, ledre ga bɨ áyí ndị́sị úku yée née yị́ eyé mbá bɨlámá ledre. Nda lá togụ́ ꞌyị e uwúnɨ́ ini ledre máa née wá, éyị́ bɨ nɨ sáká yée gɨ sɨmɨ a ní ndaá ꞌbɨ ené e wá.
1CO 14:18 Máíꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a mándị́sị ódro sɨmɨ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ tara e rómo dosé kɨ́e mbá.
1CO 14:19 Togụ́ nda dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e yá, mándị́sị ódro zɨ́ye sɨmɨ tara bɨ owonɨ́ bú ní. Abú máúku lá owụ́ ledre cúkuꞌdée, zɨ́ye ówo ini ledre gɨ sɨmɨ a yá eme romo do wo bɨ mááyí úku tụ́ꞌdụ́ ledre sɨmɨ tara bɨ kpị́ owonɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ a wá ní.
1CO 14:20 Mɨsómụ́ ledre esé sɨmɨ ledre ꞌbɨ Lomo ndaá ídí káa zɨ́ ꞌbɨ mɨnzéré owụ́ e wá, ídísé ídí tɨ́ mɨngburoko ꞌyị e. Togụ́ nda sɨmɨ méngị bɨsinyí ledre yá, ídísé ási ndásé méngị bɨsinyí ledre wá.
1CO 14:21 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Máa Ngére Lomo, abú mákása ꞌyị lóṇgó e ndéré úku ledre amá sɨmɨ tara bɨ kpị́ ní, zɨ́ma kpá ódromá zɨ́ ꞌyị ga gére née yá, ilinɨ́ eyé uwú wá.”
1CO 14:22 Togụ́ Lomo ódro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní sɨmɨ tara bɨ ngárá owonɨ́ wá ní yá, ili née zɨ́ ꞌyị máa ga gére née ógụyé zɨ́ne. Togụ́ nda zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní, ndị́sị ódro zɨ́ye kɨ́ tara bɨ owonɨ́ bú ní gɨ ro zɨ́ye ídíye fú kɨ́ rokoꞌbụ royé.
1CO 14:23 Togụ́ yókosé rosé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́se ndị́sịsé ódrosé dụụ́ sɨmɨ tara bɨ ngíti géyị ꞌyị e owonɨ́ wá ní yá, ꞌyị ga bɨ dongaráse ore ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní nɨyí úku ledre kɨ́dí sɨmɨ dosé sinyí go mɨsínyí gɨ zɨ́a bɨ owonɨ́ ini ledre bɨ ndị́sịsé úku a née wá ní.
1CO 14:24 Togụ́ ꞌyị bɨ ṇgúṇgu aka ledre ꞌbɨ Lomo wa ní ogụ ólụ́ dongaráse do bi ini zɨ́ Lomo, ndị́sịsé ódro sɨmɨ tara bɨ ꞌyị née owoyeme ledre gɨ sɨmɨa bú ní, ꞌyị née nɨ geré óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené, zɨ́a úku ledre kɨ́dí ábuwá ledre ga bɨ née ndịsị méngị yée ní emenɨ́ ngụ́ zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
1CO 14:25 Kpá kenée, togụ́ ꞌyị lúyú ledre nɨ dongaráse, ndị́sịsé úku ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ tara bɨ owo bú ní, ngịrị nɨ útú sɨmɨ a zɨ́a úkuógụ lúyú ledre ga bɨ kóo mɨótoécịné do mɨmbéꞌdea ní. Nda gɨ ore, zɨ́a tónóne mbófo Lomo. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Lomo nɨ dongaráse ona.”
1CO 14:26 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ yókosé rosé go do bi kị́éꞌdo íni ini zɨ́ Lomo, zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse ídíne kɨ́ keꞌbị mbófo Lomo yá, née bɨlámá ledre. Togụ́ ngíti ꞌyị nɨ ꞌbɨ ené kɨ́ lorụ gɨ ro lórụ lafúne kɨ́e yá, nɨ bɨlámáne. Togụ́ ngíti ꞌyị nɨ kɨ́ ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí zɨ́a ní, ili úkutátá a zɨ́ lafúne e yá, nɨ bɨlámáne. Togụ́ ngíti ꞌyị nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ódro sɨmɨ ngíti tara yá, nɨ bɨlámáne. Togụ́ ngíti a nɨ ꞌbɨ ené kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ngíti tara yá, nɨ bɨlámáne. Ídísé méngị éyị́ ga gére née mbá kenée do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ ro zɨ́a óto ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́a ídíne kɨ́ rokoꞌbụné sɨmɨsé.
1CO 14:27 Togụ́ ꞌyị e nɨyí bo, ilinɨ́ gɨ ro ódro sɨmɨ ngíti géyị tara e yá, ndanɨ́ ídí tụ́ꞌdụ́ wá. Idínɨ́ ídí lá ꞌyị e gbre kɨ́ ota zɨ́ye ndị́sị ódroyé kékị́éꞌdo gɨ ro zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịyé úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ nɨyí ndị́sị úku yée née zɨ́ lafúye.
1CO 14:28 Togụ́ ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a úkuógụ ini ledre gɨ sɨmɨ ngíti géyị tara ga gére née ndanɨ́ wá yá, ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ódro sɨmɨ ngíti géyị tara e née ndanɨ́ ódro fúó fúó wá. Idínɨ́ ódro lá cịkị gɨ do mɨmbéꞌdeyé Lomo nɨ úwú a.
1CO 14:29 Togụ́ yókosé rosé go do bi íni ini zɨ́ Lomo yá, lá dụụ́ ꞌyị e gbre kɨ́ ota idínɨ́ úkutátá ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí zɨ́ye ní ye, ngíti géyị ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị ꞌbɨ eyé lá lúrú bi sɨmɨ ledre ga bɨ lafúye ndịsịnɨ́ úkutátá a née togụ́ ukunɨ́ née tɨ́ ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí zɨ́ye ne ní yá.
1CO 14:30 Togụ́ Lomo ukuiꞌbí ledre zɨ́ ngíti ꞌyị, nɨ go úkutátá a, zɨ́ Lomo kpá úkuíꞌbí ledre zɨ́ ngíti ꞌyị gɨ ro úkutátá a yá, ꞌyị máa wo bɨ gáa ndịsị úkutátá ledre ꞌdáꞌdá née, idí ótoómo bi zɨ́ ezené née kpá ódroné.
1CO 14:31 Ndásé ị́nyị ndro sɨmɨ sịndị́ kadra kị́éꞌdo úku kúrú Lomo wá. Ídísé ndị́sị úku kúrú Lomo kékị́éꞌdo. Gɨ do bɨ zɨ́se ówoyéme ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé.
1CO 14:32 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ úkutátá ledre bɨ Lomo ukuiꞌbí ní ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí sịndị́ kadra gɨ roa ne zɨ́ye.
1CO 14:33 Gɨ zɨ́a Lomo nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ bikịdrị́, ndịsị ótoyéme ledre ené e mbá mɨótoyéme. Sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto yokonɨ́ royé go gɨ do bi e mbá ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo ní,
1CO 14:34 kará e ndanɨ́ ídí káa do manda e ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị e wá. Idínɨ́ ídí sị́ lorụ ꞌbɨ yaꞌdá ꞌbɨ eyé e káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní.
1CO 14:35 Togụ́ ngíti géyị ledre e nɨyí bo ilinɨ́ gɨ ro ówoyéme a yá, idínɨ́ ndúꞌyú yaꞌdá ꞌbɨ eyé ꞌbe. Gɨ zɨ́a nɨ mɨékéne kará e ndanɨ́ ódro do bi yóko roꞌyị do bi ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo wá.
1CO 14:36 Sée ꞌyị ꞌbɨ Korị́ndo, óworómosé esé ledre ꞌbɨ Lomo gɨ do ngíti géyị ꞌyị e wá. Ndásé esé kpá se mɨzefị ꞌyị ga bɨ ledre ꞌbɨ Lomo ogụụtụ roné zɨ́ye ní wá.
1CO 14:37 ꞌYị bɨ owo roné bú kɨ́dí née nɨ ꞌyị úkutátá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, idí kpá ówo a kɨ́dí ledre bɨ máéké zɨ́se ba nɨ lorụ gɨ zɨ́ Ngére Yésụ.
1CO 14:38 Ledre bɨ máéké zɨ́se ba ꞌyị bɨ lurú kɨ́ ledrené owóowó wá ní, ndásé kpá lúrú wo kɨ́ ledrené zɨ́se owóowó wá.
1CO 14:39 Mongụ́ ledre esé idí ídí úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e. Togụ́ ngíti ꞌyị ili kpá úkutátá kúrú Lomo sɨmɨ ngíti tara yá, ndásé ụ́cụómo wo wá.
1CO 14:40 Ídísé ndị́sị méngị yéme ledre e mbá mɨméngị yéme do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
1CO 15:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máíli úku ándá ledre zɨ́se gɨ ro bɨlámá ledre kóo máꞌdódo zɨ́se gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ, zɨ́se ṇgúṇgu a kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo ní.
1CO 15:2 Bɨlámá ledre née nɨ óto sée zɨ́se ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Togụ́ karanée zɨ́se zángá trịdrị yá, kɨ́dí ṇgúṇgusé esé kóo ledre máa née kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo wá.
1CO 15:3 Máéké zɨ́se ba ledre bɨ ꞌBụzé Lomo ꞌdodoyeme ní, nɨ ledre bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní, kɨ́dí Kɨ́résịto uyu kóo sɨmɨ lúyú ledre ezé, káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní,
1CO 15:4 do kóo óto wo. Nda sɨmɨ sị́lị́ ota zɨ́a úrúne, Ledre née mengị kóo roné tɨ́ cé káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní.
1CO 15:5 Zɨ́a kóo ꞌdódo roné zɨ́ Pétero kpá kɨ́ ngíti géyị lafúga bɨ kóo nɨyí kéye sokó doa gbre (12) ní.
1CO 15:6 Zɨ́a kóo kpá ꞌdódo roné zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e rómonɨ́ cị́ ịnyị (500) go. Abú ngíti géyị uyunɨ́ kóo go yá, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị nɨyí aka bo kɨ́ komoyé.
1CO 15:7 Zɨ́a kóo kpá ꞌdódo roné zɨ́ Yakóbo, nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e za mbá.
1CO 15:8 Odụ a nda dụụ́ zɨ́a ógụ ꞌdódo roné zɨ́ma ꞌduo kakara káa zɨ́ owụ́ bɨ utúogụ mɨútúógụ sịndị́ kadra ené ꞌbɨ árá utúasá ené wá ní.
1CO 15:9 Mááyí gɨ dongará ꞌyịmɨkása ga bɨ gbála ꞌdáꞌba ní. Mɨútúásá kóo gbawá ídíma káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ gɨ zɨ́a mándị́sị kóo méngị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa ní bɨsinyíne kpá kɨ́ úfu ngíti géyị.
1CO 15:10 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Lomo oyó sogoné zɨ́ma wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma ídíma káa zɨ́ bɨ mááyí ba. Ịdrị mɨmbéꞌdené romá zɨ́a íꞌbí moko ené zɨ́ma ndị́sịmá méngị a. Abú máméngị moko ené née za kɨ́ rokoꞌbụmá mbá rómo ngíti géyị ꞌyị e kɨ́e yá, yị́ ené gɨ zɨ́ rokoꞌbụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ma ní.
1CO 15:11 Ídísé ówo a kɨ́dí ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ nɨ yị́ ené dụụ́ kị́éꞌdo, togụ́ máꞌdódo máa zɨ́se, togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ꞌdodonɨ́ ye, née dụụ́ ledre bɨ kị́éꞌdo ṇgúṇgusé ní.
1CO 15:12 Togụ́ máa kɨ́ ngíti géyị lafúma e, ꞌdodozé kóo ledre go zɨ́se kɨ́dí Lomo uru kóo Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu ní, sara mengị káa be ꞌdi zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ndịsị ítí kangú kɨ́dí togụ́ ꞌyị uyu go yá utúasá úrú gɨ sɨmɨ umbu wá ní?
1CO 15:13 Máúku zɨ́se togụ́ úrú gɨ sɨmɨ umbu ndaá yá, káa bɨ sị́ ledre bɨ zɨ́ Kɨ́résịto úrúne gɨ sɨmɨ umbu ní ndaá.
1CO 15:14 Togụ́ Kɨ́résịto nda kóo úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, ledre ga bɨ kóo ndịsịzé ꞌdódo yée zɨ́se ní moko ndaá sɨmɨyé mbá wá, moko ndaá kpá sɨmɨ ṇgúṇgu ledre esé wá.
1CO 15:15 Azé kóo ídí go ꞌyị ṛanga e ro Lomo gɨ zɨ́a ukuzé kɨ́dí uru kóo Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu. Ábuwá uru ené wo wá, ꞌyị e urúnɨ́ eyé kpá gɨ sɨmɨ umbu wá.
1CO 15:16 Idí yaá ꞌyị e urúnɨ́ gɨ sɨmɨ umbu wá, káa bɨ Kɨ́résịto urú ené kpá wá.
1CO 15:17 Idí Kɨ́résịto ndaá kóo úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, ṇgúṇgu ledre esé née moko ndaá ba sɨmɨ a wá, káa bɨ ásé aka ba fú lá ꞌyị lúyú ledre e.
1CO 15:18 Káa bɨ lafúze ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre a uyunɨ́ go ní, moko ndaá lolụ ba sɨmɨyé wá, uyunɨ́ go fí.
1CO 15:19 Idí Kɨ́résịto nda kóo ídí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, zée ga bɨ azé aka trịdrị ba ní, éyị́ bɨ zɨ́ze óto komozé gɨ roa káa do trịdrị bɨ za fí ní ndaá. Odụ a azé kóo ídí kacɨ́ komo ꞌyị e éyị́ bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá ní.
1CO 15:20 Bɨlámá a Kɨ́résịto nɨ go ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné ne gɨ sɨmɨ umbu gɨ zɨ́ lafúze ga bɨ uyunɨ́ kóo go ꞌdáꞌdá ní.
1CO 15:21 Kóo ꞌdesị́ ní, mɨzefị ꞌyịmaꞌdí bɨ Ádama ní ꞌdiꞌbiogụ lúyú ledre ne zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sị úyuyé. Kpá kenée Yésụ bɨ Lomo kasaogụ káa do ꞌyịmaꞌdí ní urúụtụ roné ne gɨ sɨmɨ umbu karaba zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ndị́sị úrúye gɨ sɨmɨ umbu.
1CO 15:22 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ꞌyịmaꞌdí e za mbá nɨyí úyu mɨúyu gɨ zɨ́a Ádama ꞌdiꞌbiogụ umbu doyé ne. Yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní, togụ́ uyunɨ́ go yá, nɨyí úrú.
1CO 15:23 Gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné gɨ sɨmɨ umbu ní, zée ga bɨ ꞌyị ené e ní, togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ úrú ogụ go yá, azé úrú mbá.
1CO 15:24 Sɨmɨ bɨ Yésụ romo komo rokoꞌbụ ꞌbɨ bɨcayi lomo e gɨ do sogo káṇgá ba go ní, zɨ́a nda ótoómo bi zɨ́ ꞌBụné Lomo ídíne ne Ngére za fí. Née go mɨụ́kụ́ do sogo káṇgá kɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ sɨmɨné ní za mbá.
1CO 15:25 Cakaba ní, Yésụ maꞌdáa nɨ aka fú ne Ngére do sogo káṇgá ba gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ zɨ́a rómo komo ezeokóne zɨ́ye ídíye mbá sị́ sịndị́a ní.
1CO 15:26 Odụ ezeokó Yésụ bɨ Yésụ nɨ rómo komo a ní dụụ́ umbu.
1CO 15:27 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo oto éyị́ e goó za mbá sị́ sịndị́a.” Ndaá bɨ kɨ́dí Yésụ nɨ kpá ídí Ngére do Lomo ní wá, gɨ zɨ́a Lomo oto wo ne zɨ́a ídíne káa do Ngére do éyị́ e mbá.
1CO 15:28 Gɨ do kacɨ́ a bɨ Yésụ nɨ kóo go Ngére do éyị́ e za mbá ní, zɨ́a nda ótoómo bi zɨ́ ꞌBụné Lomo nda ídíne ne Ngére doné kɨ́ éyị́ e za fí. Gɨ zɨ́a wo Lomo, iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yésụ zɨ́ Yésụ ídíne káa do Ngére.
1CO 15:29 Togụ́ bɨ Lomo uru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu wá ní, sara ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ babatị́za zɨ́ye do bi kacɨ́ sụmụyé ga bɨ uyunɨ́ ní, nɨyí nda méngị goó ꞌdi? Sara togụ́ Lomo uru ené ꞌyị e wá ní, éyị́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ṇgúṇgu ledre babatị́za do íꞌbí a zɨ́ye gɨ roa ní ꞌdi?
1CO 15:30 Aka nda zée, idí ndaá gɨ zɨ́a bɨ ya kɨ́dí ꞌyị e nɨyí úrú gɨ sɨmɨ umbu ní wá ní, káa bɨ iꞌbízé ezé rozé ndị́sị ꞌdóꞌdóze gbékpị́e wá?
1CO 15:31 Máíꞌbí romá zɨ́ umbu zɨ́ma ndị́sị ꞌdóꞌdóma gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé née ndaá gbékpị́e wá, gɨ zɨ́a maꞌdíi nɨ sɨmɨ ledre ené. Zɨ́ma kpá ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go.
1CO 15:32 Máótoómo romá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Éfeso yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní ndị́sị ꞌdóꞌdo máa kɨ́ngaya née gbékpị́ne wá, gɨ zɨ́a máówo go bɨlámáne kɨ́dí úrú gɨ sɨmɨ umbu nɨ bo. Idí ndaá kóo kenée wá, “Idízé lá ndị́sị ánu éyị́ e kɨ́ éwé éyị́ e, sịndị́ kadra ogụ go yá, zɨ́ze úyuzé.”
1CO 15:33 Ndásé ótoómo rosé zɨ́ ꞌyị e lóndo sée wá. “ꞌYị bɨ sómụ́ ledre ené ndaá bɨlámáne wá ní, ndịsị sínyiónzó ezené bɨ kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre sɨmɨné ní.”
1CO 15:34 Ídísé ótoómo ledre cayi ꞌbɨ ꞌyị ga gére née ꞌdáꞌba. Zɨ́se ídíse tɨ́ fú bɨlámáse. Zɨ́se kpá ótoómo méngị bɨsinyí ledre ꞌdáꞌba. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí fú lá bo gɨ dongaráse owonɨ́ aka eyé ledre ꞌbɨ Lomo fú lá wá. Dosé owó gɨ zɨ́ ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
1CO 15:35 Ngíti ꞌyị nɨ ndúnduꞌyú kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị uyu go mɨúyu ní nɨ nda úrú ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ umbu lárá a káa be ꞌdi? Nɨ ólụ́ógụ kɨ́ toso sanáne máa wo bɨ káa be ꞌdi?”
1CO 15:36 Née kenée bɨcayi sómụ́ ledre bɨ káa be ꞌdi. Bɨ ndị́sịsé ꞌdị́yị́ kúfú ní, ndịsị ụ́tụ zɨ́a ólụ́ógụné nyé kɨ́ kuṛú sókóne roné, mbé uyu kí?
1CO 15:37 Éyị́ ga bɨ ndị́sịsé ꞌdị́yị́ yée ní, togụ́ mbómụ́ togụ́ ꞌdíya, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí ꞌdíꞌbisé kụṛụꞌbụ éyị́ née ꞌdị́yị́ a ní wá, tɨ́ lá dụụ́ kúfú a.
1CO 15:38 Lomo ndịsị nda íꞌbí mɨkánda saná zɨ́ye ne kacɨ́ mɨyéme ledre ené.
1CO 15:39 Éyị́ trịdrị ga bɨ za mbá ní, Lomo iꞌbí saná zɨ́ye kpá za mbá mɨngúngúcua. ꞌYịmaꞌdí togụ́ bangá togụ́ solụ́ togụ́ kénzé éyị́ ga gére née za mbá, toso sanáye nɨ mbá mɨngúngúcua.
1CO 15:40 Éyị́ ga bɨ komo ere ní nɨyí ꞌbɨ eyé kpá bo tosoyé kɨ́ lámáye nɨ mbá mɨngúngúcua gɨ ro éyị́ máa yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní.
1CO 15:41 Mɨsúwu kadra nɨ kpị́ gɨ zɨ́ éfé, zɨ́ kele e ídíye kpá kpị́. Ngíti géyị ndị́sịnɨ́ ndící kɨ́ rokoꞌbụyé rómo do lafúye.
1CO 15:42 Ledre nɨ gɨ ro mɨúrú ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu kpá kenée. Saná ꞌyị bɨ nɨyí óto wo kɨ́e sɨmɨ gu ní, nɨ wo bɨ ndịsị úyu mɨúyu ní. Wo bɨ nɨ úrú kɨ́e ní, nɨ nda ꞌbɨ ené toso saná bɨ ngárá uyu lolụ wá ní.
1CO 15:43 Togụ́ ꞌyịmaꞌdí uyu go yá zɨ́ saná a née ényené, rokoꞌbụ a ndaá lolụ wá do óto a sɨmɨ káṇgá. Sɨmɨ bɨ Lomo nɨ nda úru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, saná a enye lolụ wá, zɨ́a nda ídíne kɨ́ rokoꞌbụné.
1CO 15:44 Sanáze bɨ azé kɨ́e ba ní, nɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá. Mɨkánda a bɨ Lomo nɨ íꞌbí a sɨmɨ bɨ nɨ úru zée ní, nɨ nda ídí sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo za fí.
1CO 15:45 Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Zɨ́ mɨzefị ꞌyịmaꞌdí bɨ Lomo otoogụ wo Ádama ní, ídíne trịdrị.” Zɨ́ gbre ꞌyị ídí ꞌbɨ ené nda Yésụ, ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.
1CO 15:46 Lomo otoụtụ aka kóo sanáze bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní. Nda gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́a ótoógụ sanáze bɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ní.
1CO 15:47 Lomo yeme mɨzefị ꞌyịmaꞌdí gɨ sɨmɨ káṇgá, zɨ́a nda kásaógụ gbre ꞌyịmaꞌdí bɨ nɨ Yésụ ní ꞌbɨ ené gɨ komo ere.
1CO 15:48 ꞌYị ꞌbɨ do sogo káṇgá nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ádama ní gɨ zɨ́a nɨ ꞌyị ꞌbɨ do sogo káṇgá. ꞌYị ꞌbɨ komo ere nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní gɨ zɨ́a nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ komo ere.
1CO 15:49 Cakaba ní, azé aka káa zɨ́ mɨzefị ꞌyị bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá bɨ Ádama ní. Nda karanée zɨ́ze ídíze káa zɨ́ Yésụ bɨ ogụ gɨ komo ere ní.
1CO 15:50 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, sanáze bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba, utúasázé ndéré ndị́sị kɨ́e komo ere ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá, gɨ zɨ́a ndịsị úyu mɨúyu, zɨ́a ndị́sị énye ené kpá mɨénye.
1CO 15:51 Máúku zɨ́se maꞌdíi, ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ bɨ zée ꞌyị ené uyuonzózé rozé go mbá ní wá. Nɨ ndáꞌbaógụ ndíki ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráze aka tɨ́ kɨ́ komoyé. Zɨ́a nda oyólóꞌbó sanáze mbá kpị́ mɨkándané, yée ga bɨ uyunɨ́ go kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ aka wá ní.
1CO 15:52 Ledre máa née nɨ lị́yị ꞌyị e mɨlị́yị sɨmɨ bɨ nɨyí ímí dịbịlị gɨ ro úru ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé kɨ́ mɨkánda sanáye royé née go saná máa bɨ enye lolụ wá ní, zɨ́ze ídíze kéye nda mbá trịdrịzé za fí.
1CO 15:53 Rozé máa wo bɨ ndịsị úyu mɨúyu, zɨ́a ndị́sị ényené kpá mɨénye ní, Lomo nɨ óyólóꞌbó a sɨmɨ ngíti tosoné kpị́ ndaá lolụ wo bɨ nɨ kpá fú úyu mɨúyu ní wá.
1CO 15:54 Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbí mɨkánda saná go zɨ́ze mbá ní, zɨ́ ledre maꞌdáa ídíne tɨ́ káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “Umbu, éyị́ ndaá lolụ wá, rokoꞌbụyị́ ụkụ́ go.”
1CO 15:55 “Umbu, rokoꞌbụyị́ bɨ dozé káa zɨ́ ngére ní ndaá lolụ wá, ụkụ́ go. Útúásá lolụ ndị́sị íꞌbí éyị́ mɨówo do mɨmbéꞌdezé wá.”
1CO 15:56 Lúyú ledre ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu. Gɨ zɨ́a lúyú ledre ndịsị óto lorụ ꞌbɨ Lomo káa do rokoꞌbụ zɨ́ne.
1CO 15:57 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kásaógụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ógụ úyuné ꞌdíꞌbióyó umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní gɨ komozé.
1CO 15:58 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé tóro sɨmɨ moko ꞌbɨ Lomo ngbúó. Ndásé ótoómo rosé zɨ́ ngíti géyị ledre e ꞌdíꞌbióyó sée wá. Gɨ zɨ́a kụ́rụ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ ndị́sịsé méngị a née nderé ené gbékpị́ne wá.
1CO 16:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ gɨ ro yóko komo késị́ sáká lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní kɨ́e yá, ídísé méngị ledre bɨ kóo máúku zɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Galatíya ní.
1CO 16:2 Sɨmɨ sị́lị́ gɨ do kacɨ́ Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro mbá, ídíse ndị́sị ꞌdíꞌbióto ngíti géyị késị́ e kpị́ kɨ́ ịrị lafúze ga gére ní, gɨ do bɨ zɨ́ma ógụmá ndíki a nzíyiné gɨ ro zɨ́ma kása a sáká yée kɨ́e. Gɨ zɨ́ wo bɨ ásé méngị a gbagbagba sɨmɨ bɨ mááyí go zɨ́se íri ní.
1CO 16:3 Ídísé kpá lúrúómo ngíti géyị ꞌyị e gɨ do ngárá ꞌyị ga bɨ ásé kéye íri mɨméngị ledre eyé nɨ za mbá bɨlámáne ní gɨ ro togụ́ máógụ go zɨ́se íri yá, zɨ́ma éké wáraga íꞌbí a kɨ́ késị́ bɨ yókosé ní do sị́lị́ye gɨ ro zɨ́ye ndéré sáká lafúze ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma íri ní kɨ́e.
1CO 16:4 Togụ́ málúrú utúasá mɨútúásá zɨ́ma ndéréma yá, zɨ́ze ndéréze kéye.
1CO 16:5 Nɨ kóo ídí tɨ́ bɨlámáne zɨ́ma ndéréma geré zɨ́se íri, tɨ́ lá máíli aka ndéré lúrú ngíti géyị lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní kí, mááyí nda fú ógụ zɨ́se íri.
1CO 16:6 Togụ́ máógụ go zɨ́se íri yá, azé aka lúꞌbú kése zaá mɨlúꞌbú kí. Gɨ zɨ́a kɨ́ lịmị ba máíli ndị́sị bi. Togụ́ nda go kɨ́ ndumu yá, mááyí nda fú ị́nyị ndéré do ngíti géyị bi e. Ili kpá zɨ́se sáká máa gɨ ro gámá ga bɨ mándị́sị kɨ́ gámá yée kacɨ́ moko e ní.
1CO 16:7 Ndaá bɨlámáne zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri lá ꞌdáꞌdága wá. Togụ́ Ngére Yésụ ṇguṇgu go zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri yá, azé aka lúꞌbú kése zaá mɨlúꞌbú kí.
1CO 16:8 Mááyí aka ídí fú sɨmɨ Éfeso yáa gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ꞌbɨ Pénítakote ní.
1CO 16:9 Máíli aka fú ndị́sị sɨmɨ gara bɨ Éfeso yáa gɨ zɨ́a Lomo ili aka zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ yáa ní abú tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ilinɨ́ kenée wá.
1CO 16:10 Togụ́ Timatíyo ogụ go zɨ́se íri yá, ndásé lúrú wo lá kɨ́ komosé wá, ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ kɨ́ sị́lị́se sokó gɨ zɨ́a nɨ ꞌyị bɨ ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo kpá káa zɨ́ bɨ mándị́sị méngị a ní.
1CO 16:11 Ndásé lúrúcáyi wo wá. Ídísé sáká wo gɨ ro zɨ́a gámáne kacɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdené kpá gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné zɨ́ma yáa ꞌdiya. Mándị́sị yáa óto komomá kacɨ́ a kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
1CO 16:12 Máúku ledre go zɨ́ Apólo eze ꞌyị mokozé oꞌbụóꞌbụ idínɨ́ ndéré kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto lúrú sée íri. Másómụ́ utúasá aka kacɨ́ komoa wá, togụ́ ndiki bɨlámá sịndị́ kadra go yá, nɨ ógụ lúrú sée íri.
1CO 16:13 Ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro ledre Kɨ́résịto sokó gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé do ndị́sị tórosé ngbúó.
1CO 16:14 Ídísé ndị́sị óto ꞌbú lafúse e sɨmɨ ledre e za mbá.
1CO 16:15 Káa zɨ́ bɨ ówosé Sitifáno kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá bú bɨlámáne nɨyí ye mɨzefị ꞌyị ga bɨ kóo sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ye ndị́sịyé sáká ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní,
1CO 16:16 máúku zɨ́se, ídísé ꞌdíꞌbi lorụ gɨ tara sitifáno kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ nɨyí íri ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go ní.
1CO 16:17 Sɨmɨ bɨ kóo Sitifáno maꞌdáa, kɨ́ Forotonáto nda kɨ́ Akayíka ogụnɨ́ zɨ́ma yáa ní, abú ndásé yáa wá, mááyí geré kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́ye zɨ́ma ndị́sịmá mbófo yée kɨ́ngaya gɨ ro sáká éyị́ bɨ ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́ma gɨ zɨ́se gɨrí ní.
1CO 16:18 Iꞌbínɨ́ rokinyi go zɨ́ma kɨ́ngaya kpá káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí rokinyi zɨ́se íri ní. Idízé ndị́sị mbófo yée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ go méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto cụ́ kɨ́ sɨmɨyé.
1CO 16:19 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ ngíti géyị gara ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se kɨ́ngaya. Akúwíla kɨ́ meꞌbené Purisíla nda kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ yóko royé ꞌbe ꞌbɨ Akúwíla íni ini zɨ́ Ngére Yésụ ní, iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se kɨ́ngaya.
1CO 16:20 Lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya. Ídísé ndị́sị ídí kɨ́ rokinyi dongaráse kacɨ́ kadra za cé.
1CO 16:21 Máa Páwulo, máíꞌbí kása kpá mandá zɨ́se íri.
1CO 16:22 ꞌYị ga bɨ nɨyí óyó sogoyé zɨ́ Lomo ní, Lomo maꞌdáa idí íꞌbí ꞌdoꞌdó royé. Ngére Yésụ ndáꞌbaógụ mu ꞌdiya.
1CO 16:23 Ngére Yésụ idí ndị́sị lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
1CO 16:24 Kacɨ́ kadra mbá ásé sɨmɨ yana mɨmbéꞌdemá sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
2CO 1:1 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ gara bɨ Korị́ndo kɨ́ lafúse ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya ní. Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, máéké wáraga ba máa zɨ́se. Lúnduzé Timatíyo sɨmɨ Lomo, bɨ azé kéye yáa ní, iꞌbízé mandá kéne zɨ́se íri kɨ́ngaya.
2CO 1:2 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ, idínɨ́ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne.
2CO 1:3 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní. Nɨ ne ꞌyị bɨ ndịsị sáká zée do ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e za mbá ní.
2CO 1:4 Lurúomo zée lá kɨ́ komoné wá, sɨmɨ bɨ azé go sɨmɨ ledre ní, ndịsị sáká zée kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze útúásáze ndị́sị sáká lafúze e sɨmɨ ledre e káa zɨ́ bɨ ndịsị sáká zée ní.
2CO 1:5 Nɨ kenée maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ kóo Kɨ́résịto ꞌdoꞌdó gɨ rozé ní, zée ga bɨ azé go ꞌyị ené e ní, azé ꞌdóꞌdó kpá kenée. Káa zɨ́ bɨ kóo Lomo ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a sɨmɨ bɨ ndịsị ꞌdóꞌdó ní, Lomo nɨ kpá íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze kenée.
2CO 1:6 Sɨmɨ bɨ azé go ndị́sị ꞌdóꞌdó ní, zɨ́ze ndị́sị ndíki rokoꞌbụ kɨ́ komokenzị gɨ zɨ́ Lomo gɨ ro sáká sée kɨ́e gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị. Saká zée sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndịsịnɨ́ ndíki zée ní gɨ do bɨ zɨ́se ówo a kɨ́dí ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze ne gɨ do bɨ zɨ́ze sáká sée. Sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị ụ́tụsɨmɨsé cé káa zɨ́ bɨ ndịsịzé ụ́tụsɨmɨzé ní.
2CO 1:7 Owozé go bɨlámáne kɨ́dí gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé go ụ́tụsɨmɨsé sɨmɨ ꞌdoꞌdó kpá cé káa zɨ́ze ní, Lomo nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se káa zɨ́ bɨ iꞌbí zɨ́ze ní.
2CO 1:8 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, utúasá mɨútúásá zɨ́ze úku ledre ꞌdoꞌdó bɨ kóo ꞌdodozé sɨmɨ Ásiya ní zɨ́se. Née ndaá kóo ꞌdoꞌdó wá, yị́ ené umbu, olụ́ogụzé gɨ sɨmɨ gu.
2CO 1:9 Lomo rozé ndaá lolụ kóo wá, gɨ zɨ́a owozé nda kóo tɨ́ go kɨ́dí azé yị́ ezé go umbu. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze nda kóo ótoómo rozé mbá dụụ́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a rokoꞌbụ ꞌbɨ úru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu nɨ dụụ́ zɨ́a.
2CO 1:10 Maꞌdíi, zɨ́a kóo yómo zée gɨ tara umbu née. Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí nɨ ndị́sị sáká zée fú kenée sɨmɨ ledre e za mbá.
2CO 1:11 Ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ rozé. Sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị sáká zée ní, nɨ óto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi do ndị́sịyé mbófo Lomo gɨ zɨ́se.
2CO 1:12 Dukuwu ndaá ro dozé wá. Ndịsịzé ndị́sị kɨ́ dozé ꞌdága gɨ zɨ́a ndị́sị bɨ ndịsịzé ndị́sị a kɨ́ ꞌyị e kpá kése ní nɨ do mɨsiꞌdi bɨ Lomo ili ní.
2CO 1:13 Togụ́ mákása ledre go zɨ́se yá, ndị́sịsé ówoyéme a ꞌdiya gɨ zɨ́a sómụ́ ledre amá ndaá ꞌbɨ ené gbre gbre wá.
2CO 1:14 Abú ówoyémesé aka ledre ga bɨ ukuzé yée zɨ́se ba wá, sɨmɨ bɨ karanée Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ní, ásé ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ze kpá káa zɨ́ bɨ azé kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se ní.
2CO 1:15 Máówo go bɨlámáne kɨ́dí ásé kɨ́ rokinyi. Nɨ bɨlámáne zɨ́ma ógụ andá romá zɨ́se íri gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ úndru za kɨ́ngaya.
2CO 1:16 Mɨzefị sómụ́ ledre amá nɨ kɨ́dí, mááyí ị́nyị gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní ndéréma sɨmɨ Mekedonị́ya. Mááyí ꞌdécị bi kpụrụ́ gɨ zɨ́se gɨ ore kɨ́ lúrú sée. Kpá kenée sɨmɨ mɨndáꞌbaógụmá, mááyí ógụ kpá kpụrụ́ gɨ ꞌdí zɨ́se gɨ ore gɨ ro zɨ́se sáká máa gɨ ro zɨ́ma ndéréma sɨmɨ Yụdáya káṇgá ꞌbɨ Yụ́da e.
2CO 1:17 Ndásé lúrú máa káa zɨ́ ꞌyị bɨ togụ́ yeme ledre go yá, zɨ́a ndị́sịné óyólóꞌbó a gbụ́ gbụ́ gbụ́ ní wá.
2CO 1:18 Mándá ꞌyị óyólóꞌbó ledre wá, éyị́ bɨ máúku go ní, nɨ méngị roné tɨ́ káa zɨ́ bɨ máúku ní. Máúku née ledre bɨ Lomo owo bú ní.
2CO 1:19 Kɨ́résịto Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo bɨ zée kɨ́ Timatíyo e kɨ́ Siliváno e ndịsịzé úku ledre a zɨ́se ba ní, nɨ ꞌyị bɨ togụ́ uku ledre go yá zɨ́a tɨ́ méngị a ní.
2CO 1:20 Ledre ga bɨ za mbá Lomo yeme yée gɨ ro yómo ꞌyịmaꞌdí ní, Yésụ ogụ mengị yée go mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze ndị́sịzé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Zɨ́ze ṇgúṇgu a kɨ́dí “Idí kenée.”
2CO 1:21 Wo, Lomo maꞌdáa geléogụ zée ne zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ née zɨ́ze kése gɨ do bɨ zɨ́ze ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto kɨ́ngaya zɨ́ze ndị́sị tórozé ngbúó sɨmɨ moko ené bɨ iꞌbí zɨ́ze ní.
2CO 1:22 ꞌDáꞌdá kasa ꞌdówụ́ne sɨmɨzé káa do mɨzefị sáká éyị́ zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ené gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí azé go mbigí ꞌyị ené e.
2CO 1:23 Lomo owo sị́ ledre bɨ máógụ gɨ zɨ́a zɨ́se íri ꞌdiya wá ní bú. Togụ́ máógụ kóo ꞌdiya yá, mááyí kóo ódro zɨ́se oꞌbụóꞌbụ.
2CO 1:24 Otozé ezé rozé zɨ́se zɨ́ze ídíze kɨ́ ledrezé owóowó wá. Ilizé zɨ́ze ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kése ndro gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ené go ní gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi.
2CO 2:1 Gɨ zɨ́ kéyị née, máóyólóꞌbó sómụ́ ledre amá go kɨ́ ndéréma zɨ́se íri káa bɨ mááyí úku ledre bɨ nɨ óto uṇgú do mɨmbéꞌdesé ní zɨ́se ke.
2CO 2:2 Togụ́ máóto uṇgú do mɨmbéꞌdesé kɨ́ ódro bɨ oꞌbụóꞌbụ zɨ́ bi sínyíne rosé ní, ásé nda óto máa zɨ́ bi émené romá ní lárá a káa be ꞌdi? Ótosé esé lolụ máa zɨ́ bi émené romá wá.
2CO 2:3 Máódro ꞌdị́yị romá sɨmɨ ledre bɨ máéké ba kenée gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ mááyí ógụ íri ní, ásé óto máa se zɨ́ bi émené romá. Rokinyi bɨ ásé ídí kɨ́e ní, nɨ óto máa ne zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi.
2CO 2:4 Sɨmɨ bɨ kóo mááyí éké ledre née zɨ́se ní, rokinyi ndaá kóo romá wá, bi sinyí kóo romá mɨsínyí zɨ́a oto máa zɨ́ma ndị́sịmá gɨ zɨ́a gboó sɨmɨ iní komomá. Máéké kóo ledre née zɨ́se kenée gɨ zɨ́a ꞌbúse ofụ domá go.
2CO 2:5 Togụ́ ngúrusé luyú ledre yá, abú bi nɨ tɨ́ sínyí romá gɨ zɨ́a yá ní, bi nɨ sínyí rosé mbá rómo domá.
2CO 2:6 ꞌDoꞌdó bɨ íꞌbísé zɨ́a gɨ zɨ́ ledre bɨ luyú wo née ní utúasá go kɨ́e kpịnị.
2CO 2:7 Bɨ ba ní, sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́se ótoómo ledre zɨ́a, zɨ́se ꞌdíꞌbilúgu wo sɨmɨ sụmụ dongaráse káa bɨ nɨ nda lúrú roné káa zɨ́ kémbị́ moko ndaá lolụ sɨmɨné wá ní ke.
2CO 2:8 Ídísé fú lá ꞌdódo a zɨ́a kɨ́dí nɨ ngúrusé bɨ ꞌbú a nɨ fú bo dosé ní.
2CO 2:9 Máéké kóo ledre zɨ́se ꞌdáꞌdá gɨ ro ówo a togụ́ ásé tɨ́ óto úndrumá sɨmɨ ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́se ní yá.
2CO 2:10 Togụ́ ótoómosé ledre go zɨ́ ꞌyị yá, mááyí kpá ótoómo ledre zɨ́a. Togụ́ máótoómo ledre go zɨ́ ꞌyị yá, Kɨ́résịto Yésụ owo tɨ́ go kɨ́dí maꞌdíi máótoómo ledre go zɨ́ ꞌyị née gɨ zɨ́a ótoómosé kpá ledre go zɨ́a.
2CO 2:11 Nɨ mɨútúásáne zɨ́se ndị́sịsé ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị bɨ luyú ledre go ní káa bɨ Satána nɨ ndíki bifúó zɨ́a ólụ́ne dongaráze, gɨ zɨ́a owozé mɨméngị ledre ené bú.
2CO 2:12 Sɨmɨ bɨ máị́nyị ndéré sɨmɨ gara bɨ Tóra gɨ ro úku ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní, mááyí ógụ íri ní, Ngére Yésụ olụ́ go do mɨmbéꞌde tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go nzíyiyé ndị́sị sóngó bɨlámá ledre bɨ máógụ kɨ́e ní.
2CO 2:13 Gɨ zɨ́a bɨ ngárá máógụ ndíki lúnduzé Tị́to sɨmɨ Lomo ore wá ní, máꞌdúꞌdu nda kóo zɨ́ye ore lá ca, zɨ́ma ꞌdícíómo kacɨ́ma zɨ́ye, yóó zɨ́ma ndéréókpóma sɨmɨ Mekedonị́ya.
2CO 2:14 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo zɨ́a óto Kɨ́résịto káa do mongụ́ manda zɨ́a ndị́sị útúne zɨ́ze ꞌdáꞌdá sɨmɨ ledre e za mbá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ mongụ́ manda ꞌbɨ asikíri e ní. Zɨ́ Lomo maꞌdáa ndị́sịné sáká zée zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre bɨ gɨ do bɨ Yésụ ní zɨ́ ꞌyị e. Bɨlámá ledre née inyi kóo zɨ́ ꞌyị e rómo do bikinyi ledre e mbá.
2CO 2:15 Azé zɨ́ Lomo kɨ́ ledrezé owóowó káa zɨ́ bɨlámá sụꞌbụ́ mɨndonyo ní. Kpá zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní, kɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ wá ní.
2CO 2:16 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ wá ní, ndịsịnɨ́ éré gɨ zɨ́ ndonyozé ngịrị gɨ zɨ́a ndonyozé née nɨ zɨ́ye káa zɨ́ ndonyo umbu ní gɨ zɨ́a nɨyí úyu kpá kenée. Ambí nɨ útúásá méngị moko ꞌbɨ Lomo ní ne? Nda zɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní ndonyozé nɨ zɨ́ye ndonyo trịdrị gɨ zɨ́a nɨyí ídí ꞌbɨ eyé trịdrị.
2CO 2:17 Ndazé ezé káa zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị úku kúrú Lomo gɨ do bɨ do íꞌbí éyị́ zɨ́ye ní wá. Ndịsịzé úku zɨ́ ꞌyị e mbigí ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a uzu zée, go utúasázé go komoa ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní gɨ ro moko ené.
2CO 3:1 Ndị́sịsé lúrú a íri káa zɨ́ éyị́ bɨ ndịsịzé mbófo rozé ní? Ílisé kóo idínɨ́ éké do sị́lị́ze wáraga káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ éké a do sị́lị́ ngíti géyị ꞌyị e ní ógụ ꞌdódo a zɨ́se kɨ́dí azé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ moko ꞌbɨ Lomo ní, togụ́ kenée wá ní, ílisé kóo éké wáraga maꞌdáa zɨ́ze se? Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené kenée wá.
2CO 3:2 Ásé se zɨ́ze káa zɨ́ mɨéké wáraga ní. Gɨ zɨ́a ꞌdódosé kacɨ́ moko bɨ ndịsịzé méngị a dongaráse ní go zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí azé ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Lomo.
2CO 3:3 Ásé go káa zɨ́ mbigí wáraga bɨ Kɨ́résịto eké ne ní, gɨ zɨ́a ꞌdódosé bɨlámá moko bɨ mengịzé zɨ́ Lomo ní go sɨmɨ mɨméngị ledre esé e. Ledre ga bɨ gɨ do bisé ní ekénɨ́ eyé mɨéké wá, ꞌDówụ́ Lomo mengị yị́ ené ne.
2CO 3:4 Ukuzé ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a owozé go maꞌdíi kɨ́dí Lomo iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ené kɨ́e sị́ sị́lị́ Kɨ́résịto.
2CO 3:5 Utúasázé úku ledre bɨ kɨ́dí ndịsịzé méngị ledre ga gére née kɨ́ rokoꞌbụ ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní wá. Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre ga bɨ mengịzé née zɨ́ze ne.
2CO 3:6 Geléogụ zée ne gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre bɨ yeme mɨkándané ní. Ndaá ꞌbɨ ené lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní wá. Gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ndịsị íꞌbí trịdrị ne zɨ́ ꞌyị e, ndaá ꞌbɨ ené lorụ wá.
2CO 3:7 Lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá yá, nɨ úyu. Lorụ née nɨ kóo mɨékéótoné ro tutú. Abú kenée ndotó, lorụ máa née oto kóo sɨmɨ komo Mụ́sa ndị́sị ṛíṛíne mɨṛíṛí Isɨréle e utúasánɨ́ ndị́sị lúrú a wa. Abú kenée ndotó, rokoꞌbụ máa née nɨ ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́.
2CO 3:8 Mɨkánda yéme ledre bɨ Lomo yeme zɨ́a kásaógụ ꞌDówụ́ne gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní romo do lorụ bɨ ekénɨ́ mɨéké ní.
2CO 3:9 Togụ́ ꞌyị e nɨyí kɨ́ rokinyi lá gbóo gɨ ro lorụ bɨ ngárá iꞌbí ené trịdrị zɨ́ ꞌyị e wá ní, sara nɨyí nda ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro mɨkánda ledre bɨ nɨ íꞌbí trịdrị zɨ́ye ní cụ́ káa be ꞌdi?
2CO 3:10 Mɨkánda lorụ bɨ Lomo iꞌbíogụ ba, romo do lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní.
2CO 3:11 Togụ́ ꞌyị e nɨyí kóo kɨ́ rokinyi gɨ ro lorụ bɨ ndịsị ụ́kụ́ mɨụ́kụ́ ní, sara nɨyí nda ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro lorụ bɨ ngárá ụkụ́ ꞌbɨ ené kú wá cụ́ káa be ꞌdi?
2CO 3:12 Káa zɨ́ bɨ Lomo gelé zée ne zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo mɨkánda mɨyéme ledre ené ba zɨ́ ꞌyị e ní, azé óto komozé ndị́sị méngị moko née ngịrị ndaá rozé wá.
2CO 3:13 Ndazé ezé káa zɨ́ Mụ́sa bɨ kóo onzóꞌdụtụ komoné kɨ́ mbílí bongó gɨ zɨ́ Isɨréle e kɨ́ lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ ókpó gɨ roné ní wá.
2CO 3:14 Bɨ ba ní, ꞌdụtụnɨ́ yị́ eyé sɨmɨ doyé go, abú ꞌdodonɨ́ ba nda tɨ́ mbigí lorụ ga bɨ Mụ́sa ekénɨ́ ní zɨ́ye yá, utúasánɨ́ eyé úwú a wá. ꞌBúó togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go, zɨ́ sɨmɨ doyé líkpíne.
2CO 3:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, abú olonɨ́ ba nda tɨ́ lorụ ga bɨ kóo Mụ́sa eké yée ní zɨ́ye yá, mɨmbéꞌdeyé utúasá ené lolụ ṇgúṇgu a wá gɨ zɨ́a sɨmɨ doyé nɨ yị́ ené fú lá mɨꞌdụ́tụné.
2CO 3:16 ꞌBúó togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go, Ngére Lomo nɨ fú ótoómo ledre zɨ́a.
2CO 3:17 Ngére Lomo kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo nɨ kị́éꞌdo. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go ní, ꞌDówụ́ Lomo nɨ go sɨmɨ a gɨ zɨ́a owo yị́ ené Lomo go, nɨ go sɨmɨ rokinyi.
2CO 3:18 Gɨ zɨ́a bɨ ngárá komozé ndaá mɨꞌdụ́tụné wá ní, ꞌyị e ndịsịnɨ́ lúrútóko bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ Ngére bɨ ndịsị ngbóró tátá roné sɨmɨzé ní gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨzé ní.
2CO 4:1 Yị́ ené gɨ zɨ́ ꞌbúze bɨ do Lomo ní, zɨ́a gélé zée gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo mɨkánda yéme ledre ené zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, rozé uyu ené kɨ́ méngị moko maꞌdáa wá.
2CO 4:2 Ledre ga bɨ ndịsịzé méngị yée ní za mbá, kémbị́ ledre bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ dokuwu zɨ́ ꞌyị ní ndaá. Ukuingbízé ezé ledre zɨ́ ꞌyị e sɨmɨ bɨ azé ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ní wá. Ledre ezé e nɨyí za mbá mɨózoyé zɨ́ kadra ꞌyị bɨ nɨ úkuóto ledre rozé ní ndaá.
2CO 4:3 Bɨlámá ledre ga bɨ ndịsịzé ꞌdódo yée ní togụ́ ngíti géyị ꞌyị e owoyemenɨ́ ini ledre gɨ sɨmɨ a wá, née yị́ ené yée ga bɨ asinɨ́ mɨási kɨ́ úwú a ní.
2CO 4:4 Gɨ zɨ́a Satána bɨ oto roné ngére ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ꞌdụtụ yị́ ené sɨmɨ doyé go ní. Utúasánɨ́ eyé ꞌdíꞌbi bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ nɨ káa zɨ́ Lomo bɨ ndịsịzé ꞌdódo ledre ené zɨ́ye káa zɨ́ bimɨóṇgó zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e kacɨ́ a ní wá.
2CO 4:5 Ledre ga bɨ ndịsịzé ꞌdódo yée ní, ndanɨ́ eyé ledre e ga bɨ gɨ rozé ní wá, ndịsịzé ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní. Kasa zée kɨ́ bɨlámá ledre née ne zɨ́se.
2CO 4:6 Lomo uku kóo ledre kɨ́dí, “Bimɨóṇgó idí óṇgó sɨmɨ mɨtụlụrụ.” Karaba ní bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ Kɨ́résịto ogụ kɨ́e ní, oto zée go zɨ́ze ndị́sịzé lúrú rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a azé go sɨmɨ bimɨóṇgó.
2CO 4:7 Abú azé ꞌyịmaꞌdí e rokoꞌbụzé ndaá, azé káa zɨ́ pheṛé ní yá, Lomo iꞌbí moko ené bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní go do sị́lị́ze. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí maꞌdíi, Lomo ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze ne, zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko maꞌdáa kɨ́e utúasázé ótoómo a wá.
2CO 4:8 Abú ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo zée kacɨ́ kadra mbá yá, cóngó rozé utúasá ụ́kụ́ wá. Abú sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra owoꞌdiꞌbizé éyị́ bɨ azé méngị a ní wá yá, oyózé sogozé zɨ́ Lomo wá.
2CO 4:9 Togụ́ azé go sɨmɨ ꞌdoꞌdó yá, Lomo ndịsị kpá fú sáká zée. Abú sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra azé go gbóo gɨ ro do úfu zée yá, Lomo ndịsị kpá fú sáká zée.
2CO 4:10 Kacɨ́ kadra mbá ndịsịzé gámá kɨ́ umbu komozé gɨ zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌbɨ Yésụ kóna ní. Togụ́ uyuzé yá nɨ úru zée zɨ́ ꞌyị e lúrútóko rokoꞌbụa rozé.
2CO 4:11 Nɨ maꞌdíi, kacɨ́ kadra mbá ꞌyị e nɨyí fú lá nzíyiyé gɨ ro úfu zée gɨ zɨ́a bɨ ndịsịzé úku bɨlámá ledre ené ní. Nda gɨ ore, zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí Yésụ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ gɨ ro yómo rozé bɨ ndịsị úyu mɨúyu ba.
2CO 4:12 Ndịsịzé gámá kɨ́ umbu komozé kacɨ́ kadra mbá gɨ zɨ́a bɨ ilizé gɨ ro zɨ́se ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
2CO 4:13 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a máṇgúṇgu go.” Gɨ zɨ́a bɨ zée kése ṇguṇguzé go mbá ledre bɨ kị́éꞌdo née ní ní, zɨ́ze ndị́sịzé go ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e.
2CO 4:14 Gɨ zɨ́a owozé go kɨ́dí Lomo uru kóo Ngére Yésụ go gɨ sɨmɨ umbu, nɨ úru zée kpá kenée.
2CO 4:15 Ledre ga gére née mbá, nɨyí gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbị́, sɨmɨ bɨ ꞌyị e nɨyí ówoyéme a gɨ zɨ́se kɨ́dí ábuwá Lomo nɨ bɨlámáne ní, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo wo kpá kɨ́ óto úndrua.
2CO 4:16 Née sị́ ledre bɨ utúasázé ótoómo ledre née gɨ zɨ́a wá ní. Abú rokoꞌbụzé ili ba za ụ́kụ́ mɨụ́kụ́ yá, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sịné íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze.
2CO 4:17 ꞌDoꞌdó ga gére née ndịsịnɨ́ yéme zée gɨ ro zɨ́ze ndíki trịdrị bɨ za fí ní.
2CO 4:18 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, otozé ezé komozé ro éyị́ ga bɨ ndịsịzé go lúrú yée née wá, ndịsịzé óto komozé gɨ ro éyị́ ga bɨ ngárá lurúzé aka yée wá ní.
2CO 5:1 Kụṛụꞌbụ rozé ba trịdrịzé ndịsị ndị́sị sɨmɨ a do sogo káṇgá ona. Togụ́ kụṛụꞌbụ rozé bɨ trịdrị ndịsị ndị́sị sɨmɨ a ba uyu go yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióto trịdrịzé sɨmɨ mɨkánda ꞌbe bɨ yemeomo gɨ rozé komo ere ní, zɨ́ze ndị́sịzé íri za fí.
2CO 5:2 Abú ꞌdoꞌdózé kɨ́ ndị́sị ndándada gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo rozé do sogo káṇgá ona ndotó, azé kɨ́ mongụ́ óto komo gɨ ro ꞌdówụ́ro bɨ Lomo yemeomo go zɨ́ze komo ere íri ní,
2CO 5:3 gɨ zɨ́a utúasázé ndị́sị íri kɨ́ sanáze bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba wá. Azé ídí íri kɨ́ mɨkánda sanáze bɨ ꞌDówụ́ Lomo yemene ní.
2CO 5:4 Kụṛụꞌbụ rozé ꞌbɨ sága ba ndịsị ówo mɨówo zɨ́ze ndị́sịzé íni ini gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo. Abú kenée ndotó, ilizé ezé zɨ́ trịdrịzé ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ a wá. Éyị́ bɨ ilizé ní, mɨkánda trịdrị bɨ ꞌbɨ Lomo ní idí ógụ ndị́sị sɨmɨzé óyólóꞌbó zée mɨkándané.
2CO 5:5 Lomo yeme ledre née ne zɨ́ze bɨlámáne kenée. Kasa ꞌDówụ́ne gɨ ro zɨ́ze ówo a kɨ́dí ledre ga bɨ née yeme yée gɨ rozé ní, née nɨ méngị yée mbá.
2CO 5:6 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ze ówoyéme a bɨlámáne kɨ́dí togụ́ azé aka kɨ́ kụṛụꞌbụ rozé ꞌbɨ do sogo káṇgá ba yá, ndazé aka mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní wá.
2CO 5:7 Ndịsịzé ndị́sị ba gɨ zɨ́a ṇguṇguzé go kenée abú ledre maꞌdáa mengị aka roné wá ndotó.
2CO 5:8 Idízé ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a bɨ azé ótoómo do sogo káṇgá ba zɨ́ze ndéré ndị́sịzé kɨ́ Ngére Yésụ do bi kị́éꞌdo ní.
2CO 5:9 Togụ́ azé go kéne do bi kị́éꞌdo, togụ́ ndazé kéne do bi kị́éꞌdo wá, ili zɨ́ze óto wo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi.
2CO 5:10 Gɨ zɨ́a azé karanée tóro mbá kóꞌdụ́ Kɨ́résịto zɨ́a ꞌdécị ngbangazé mbá mɨkékeṛị́a kacɨ́ mɨméngị ledre ezé e do sogo káṇgá ona.
2CO 5:11 Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Ngére Yésụ go, zɨ́ze ndị́sịzé óto úndrua kɨ́ ndị́sị ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e zɨ́a ní, Lomo owo bú kɨ́dí ndịsịzé úku maꞌdíi ledre e. Sée ówosé kpá bú kenée.
2CO 5:12 Ndịsịzé ezé née mbófo rozé zɨ́se wá, ilizé gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ ledre tarasé. Gɨ do bɨ zɨ́se útúásáse úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ mbófo royé abú mengịnɨ́ eyé maꞌdíi ledre zɨ́ Lomo wá ní.
2CO 5:13 Togụ́ lúrúsé zée kacɨ́ komosé káa zɨ́ ṛifuzé mɨṛífu ní yá, yị́ ené gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Togụ́ ṛifuzé wá, ilizé sáká sée gɨ ro zɨ́se ówoyéme Lomo.
2CO 5:14 ꞌBúze bɨ Kɨ́résịto oto ní, oto zée née zɨ́ze ndị́sịzé méngị ledre ga gére née kenée gɨ zɨ́a nɨ dụụ́ ne bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ uyu yómo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ sɨmɨ lúyú ledre ní.
2CO 5:15 Uyu káa bɨ yée ga bɨ nɨ yómo yée ní, nɨyí ndị́sị ngúcuyé ke. Ili gɨ ro zɨ́ye ídíye káa do ꞌyị ené e zɨ́ye ndị́sị ndị́sịyé kéye. Gɨ zɨ́a uyu zɨ́a úrúne gɨ royé.
2CO 5:16 Bɨ ba ní, ꞌdecịzé ezé lolụ ngbanga ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị a ní kɨ́ sómụ́ ledre ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá. Abú bɨ ndịsịzé kóo ꞌdáꞌdá ꞌdécị ngbanga Kɨ́résịto kenée yá, bɨ ba ní, owoyemezé wo go ꞌdecịzé ezé lolụ ngbanga a kenée wá.
2CO 5:17 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto go ní, nɨ go mɨkánda ꞌyị sɨmɨ mɨméngị ledre ené e. Ledre ga bɨ kóo ndịsị méngị yée ꞌdáꞌdá bɨsinyíye ní otoomo yée go mbá, ndịsị nda go méngị ledre ga bɨ bɨlámáye ní.
2CO 5:18 Lomo oyóloꞌbó zée ne zɨ́ mɨméngị ledre ezé e ídíye bɨlámáye née. Kasaogụ Kɨ́résịto ógụ yéme ledre dongaráze kéne Lomo. Zɨ́a kása zée kɨ́ bɨlámá ledre ndị́sị úku a zɨ́ ꞌyị e idínɨ́ yéme dongaráye kɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịyé ídíne bɨlámáne.
2CO 5:19 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo kɨ́ Kɨ́résịto nɨyí kị́éꞌdo ní, zɨ́a kása Yésụ ógụ yéme ledre dongaráne Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e. Gɨ zɨ́a ili ené lolụ fú lá lúrú ꞌyịmaꞌdí e káa do ꞌyị lúyú ledre e wá, idínɨ́ ndáꞌbaógụ zɨ́ne.
2CO 5:20 Azé ba ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Ndịsịzé úku ba ledre ga bɨ gɨ taraa ní. Éyị́ bɨ Lomo ili gɨ zɨ́se ní ídísé úwú ledre maꞌdáa zɨ́se ndáꞌbaógụsé zɨ́ne.
2CO 5:21 Abú Yésụ maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá, zɨ́ Lomo kásaógụ wo ógụ ꞌdíꞌbi lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e roné. Zɨ́a úyuné káa zɨ́ ꞌyị lúyú ledre ní gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e útúásáye kacɨ́ komoné káa do mbigí ꞌyị ené e.
2CO 6:1 Káa zɨ́ bɨ azé go kị́éꞌdo kɨ́ Yésụ sɨmɨ mɨméngị ledre ezé e ní, bɨlámá ledre bɨ kóo Lomo mengị zɨ́ze zɨ́ Yésụ úyuné gɨ rozé ní, ṇguṇgúzé rozé zɨ́se ndásé ótoómo a zɨ́a ndéréne gbékpị́ne wá.
2CO 6:2 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo uku sɨmɨ mɨéké kúrúne kɨ́dí, “Togụ́ ínisé ini zɨ́ma gɨ ro sáká éyị́, zɨ́ma lúrú a kɨ́dí née go bɨlámá sịndị́ kadra gɨ ro zɨ́ma sáká sée yá, mááyí sáká sée. Togụ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ yómo ꞌyị e utúasá go yá, mááyí kása ꞌyị yómo ꞌyị e zɨ́a ógụné yómo sée.” Máúku zɨ́se, ba goó sịndị́ kadra ꞌbɨ sáká éyị́ gɨ zɨ́ Lomo kɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ yómo ꞌyị e.
2CO 6:3 Ndịsịzé óto komozé ro moko bɨ ndịsịzé méngị a ní kɨ́ngaya gɨ do bɨ zɨ́a ndéréne do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí lúrúndíki lúyú ledre rozé zɨ́ye ásiyé kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ke.
2CO 6:4 Sɨmɨ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndikizé née za mbá, ndịsịzé tɨ́ fú lá ụ́tụsɨmɨzé zɨ́ye gɨ ro zɨ́a ꞌdódo zée kɨ́dí azé mbigí ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
2CO 6:5 Sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra ndịsịnɨ́ ócó zée, ꞌdíꞌbi zée ónzó zée sɨmɨ sị́gịnị, ndị́sị kɨ́ gbúrógbóye dozé kɨ́ sɨmɨkesị́, do ndị́sịyé kɨ́ íꞌbí mɨngburoko moko e zɨ́ze. Sɨmɨ ngíti géyị ndụlụ ꞌbí ꞌdiꞌbi komozé wá, zɨ́ze ndị́sị kɨ́ ꞌdúꞌduzé kpá ꞌbú.
2CO 6:6 Ledre ga bɨ mengịzé yée ní za mbá ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí, azé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a lúyú ledre ndaá sɨmɨ mɨméngị ledre ezé e wá, owozé éyị́ ga bɨ Lomo ili zɨ́ze ndị́sịzé méngị yée ní go bú, zɨ́ze kɨ́ ụ́tụsɨmɨzé sɨmɨ ledre e kpá kɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị zée bɨsinyíne ní kɨ́ mbigí óto ꞌbú ꞌyị e dozé nda kpá kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨzé ní.
2CO 6:7 Ndịsịzé úku mbigí ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ Lomo ndị́sịné íꞌbí rokoꞌbụ moko maꞌdáa zɨ́ze ne. Gɨ zɨ́a bɨ utúasázé go komo Lomo ní, zɨ́ze ndịsịzé dụụ́ méngị éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní. Sɨmɨ ꞌdoꞌdó ezé mbá, ledre ga bɨ ndịsịzé úku yée kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịzé méngị yée ní, nɨyí mbá mɨútúásáye.
2CO 6:8 Ndịsịzé ꞌdódo dụụ́ mbigí ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Togụ́ ngíti géyị otonɨ́ úndruzé bú togụ́ otonɨ́ wá, togụ́ ngíti géyị mbofonɨ́ zée bú née ndaá ꞌbɨ ledre ezé wá, kacɨ́ kadra mbá ndịsịzé úku dụụ́ mbigí ledre. Sɨmɨ maꞌdíi ga gére née mbá, ngíti géyị ꞌyị e ya azé fú lá ꞌyị ṛanga e.
2CO 6:9 Abú owonɨ́ bú kɨ́dí azé ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní yá, Ɨ́ɨ, ngíti géyị ꞌyị e ilinɨ́ eyé kenée wá. Zɨ́ye ndị́sịyé ócó zée íꞌbí zɨ́ze ꞌduo umbu, abú kenée ndotó uyuzé ezé gɨ zɨ́ ócó née wá.
2CO 6:10 Abú mɨmbéꞌdezé ndịsị ꞌdécị mɨꞌdécị gɨ zɨ́ ledre ga gére née yá, azé kpá fú lá kɨ́ rokinyi. Abú éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba ndanɨ́ zɨ́ze wá, ndịsịzé kpá fú óto ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a ngbóróne mɨngbóró sɨmɨyé. Éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée sága ba nɨyí mbá ꞌbɨ ezé.
2CO 6:11 Sée lúnduzé e sɨmɨ Lomo ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ukuzé kóo ledre go fúó zɨ́se kɨ́dí otozé ꞌbúse go dozé kɨ́ngaya.
2CO 6:12 Maꞌdíi, ꞌbúse nɨ yị́ ené fú bo dozé. Yị́ ené sée, ílisé yị́ esé ꞌdíꞌbióyó ꞌbúze gɨ dosé se.
2CO 6:13 Mándị́sị ódro zɨ́se ba káa zɨ́ ꞌyị odro zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené ní, ídísé óto ꞌbúze.
2CO 6:14 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, ndịsị kotrụnɨ́ eyé royé kɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre a wá ní wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨlámá ledre ní ndịsị kotrụnɨ́ eyé royé kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e wá. Kpá káa zɨ́ bɨ bimɨóṇgó ndikinɨ́ eyé kɨ́ mụtụlụrụ wá ní.
2CO 6:15 Kpá kenée, togụ́ Kɨ́résịto ndịsị kotrụnɨ́ royé kɨ́ Satána wá ní, sara zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní azé nda ndị́sị kótrụ ꞌbɨ ezé rozé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ wá ní lárá a káa be ꞌdi? Kenée ogụ wá.
2CO 6:16 Sée ꞌyị ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Yésụ go ní, ásé go káa zɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro zɨ́a ndị́sịné sɨmɨsé. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ndaá mɨútúásáne zɨ́se ndáꞌbasé ndị́sị óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní wá. Lomo uku kenée kɨ́dí, “Mááyí ndị́sị dongará ꞌyị amá e, zɨ́ma ndị́sị gámáma dongaráye gɨ zɨ́a mááyí Lomo eyé nɨyí ꞌbɨ eyé nda ꞌyị amá e.”
2CO 6:17 Zɨ́ Ngére kpá lórụ ꞌyị ené ga gére née kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá wá ní, ndásé ndị́sị kótrụ rosé kéye wá. Ndásé ndị́sị méngị lódụ́ ledre eyé wá, gɨ ro zɨ́se útúásáse kacɨ́ komomá.”
2CO 6:18 Zɨ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Mááyí ídí ꞌBụsé, zɨ́se ídíse owụ́ ꞌbɨ amáa e, Mááyí Ngére Lomo, bɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ma ní, máúku ledre ga gére née máa.”
2CO 7:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e sɨmɨ Lomo, káa zɨ́ bɨ ꞌBụzé uku ledre go zɨ́ze kenée ní, idízé íꞌbí rozé za mbá zɨ́a zɨ́ze ndị́sịzé dụụ́ méngị ledre ga bɨ nɨyí óto wo zɨ́a ídíne kɨ́ze kɨ́ rokinyi ní.
2CO 7:2 Máṇgúṇgú romá zɨ́se, ídísé óto ꞌbúze. Luyúzé ezé ledre rosé mbá wá, mengịzé ezé gbawá ledre máa wo bɨ zɨ́ bi sínyíne ro ngúrusé ní wá. Londozé gbawá ngúru ꞌyị gɨ dongaráse gɨ ro éyị́ ené.
2CO 7:3 Máúku amá ledre née kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí ásé bɨsinyí ꞌyị e ní wá. Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a ꞌbúse nɨ domá kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ kóo máúku zɨ́se ꞌdáꞌdá ní. Togụ́ mbú umbu yá, azé úyu kése, togụ́ mbú ídí trịdrị yá, azé ídí trịdrị kpá kése.
2CO 7:4 Máówo bú kɨ́dí ásé ndị́sị méngị fú lá ledre ga bɨ Lomo ili yée ní. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ bi ndị́sị émené romá gɨ zɨ́se. Mɨméngị ledre esé esị rokoꞌbụ go sɨmɨmá. Sɨmɨ ꞌdóꞌdó ga bɨ mándị́sị ꞌdóꞌdó yée née za mbá, mááyí fú lá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se.
2CO 7:5 Sɨmɨ bɨ ogụzé sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya, síli ilí rozé wá, ꞌdiꞌbizé mɨmbéꞌdezé mbá do sị́lị́ze gɨ zɨ́ ṛị́kị́ ꞌdoꞌdó ga bɨ ꞌdoꞌdonɨ́ zée kɨ́e ní.
2CO 7:6 Lomo ndịsị lengbe íꞌbí rokinyi zɨ́ ꞌyị ga bɨ utúasánɨ́ ndíki a wá ní. Mɨndáꞌbaógụ Tị́to gɨ zɨ́se gɨrí iꞌbí mongụ́ rokinyi go zɨ́ze.
2CO 7:7 Maꞌdíi, mɨndáꞌbaógụ a oto zée go zɨ́ze ídíze kɨ́ mongụ́ rokinyi. Mongụ́ a, nɨ wo bɨ ndị́sịsé kóo sáká wo íri ní. Uku zɨ́ze kɨ́dí ásé íri kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre gɨ romá. Ledre ga gére née mbá oto máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi.
2CO 7:8 Máówo bú kɨ́dí wáraga kóo máéké ní, oto uṇgú go ca ro mɨmbéꞌdesé. Abú kenée ndotó, mándá kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre wá, gɨ zɨ́a máówo bú nɨ zɨ́se káa do sáká éyị́.
2CO 7:9 Káa zɨ́ bɨ mááyí úku ledre ba ní, azé go kɨ́ rokinyi. Ndaá gɨ zɨ́a bɨ ya odrozé kóo go zɨ́se zɨ́a ówoné rosé ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a ówosé kóo go kɨ́ rosé kɨ́dí lúyúsé kóo ledre go. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se nda go óyólóꞌbó sómụ́ ledre esé gɨ zɨ́a Lomo ili kenée. Ídísé ówo a kɨ́dí otozé ezé uṇgú ro mɨmbéꞌdesé wá.
2CO 7:10 Togụ́ bi sinyí ro ꞌyị gɨ zɨ́a bɨ luyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené do ndáꞌbaógụné do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo yá, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi. Togụ́ do sogo káṇgá ba oto yị́ị zɨ́ bi sínyíne royị́, zɨ́yị ídíyị kɨ́ lerị́ gɨ zɨ́a yá, nɨ ꞌdíꞌbiógụ yị́ị zɨ́ umbu.
2CO 7:11 Lúrúsé aka bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo rosé. Sɨmɨ bɨ lúyúsé ledre, zɨ́se óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé do ndáꞌbaógụsé zɨ́a ní, zɨ́a ꞌdíꞌbilúgu sée zɨ́ne sɨmɨ sụmụ. Gɨ zɨ́ kéyị née nɨ cakaba go mɨówóné kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, gɨ zɨ́a lúyú ledre ndaá lolụ rosé wá.
2CO 7:12 Máéké amá ledre née gɨ ro óto ꞌyị bɨ luyú ledre née do bɨsinyí mɨsiꞌdi, togụ́ gɨ ro úku yéme ledre gɨ ro ꞌyị máa wo bɨ mengịnɨ́ bɨsinyí ledre zɨ́a ní wá. Máéké gɨ ro zɨ́se ówo a kɨ́dí méngị yémesé ledre go gɨ rozé.
2CO 7:13 Ledre née oto zée go zɨ́ze ídíze kɨ́ rokinyi. Ndaá kpá lá dụụ́ zée wá, kpá Tị́to. Gɨ zɨ́a Sɨmɨ bɨ kóo kasazé wo zɨ́se íri ní, zɨ́se ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ kɨ́ ꞌbúne, zɨ́a ndị́sịné bɨlámáne somụ́ ledre wá.
2CO 7:14 Máúku ledresé zɨ́a máyá ásé bɨlámá ꞌyị e. Sɨmɨ bɨ ogụ zɨ́se íri ní, zɨ́a lúrú ledre ga bɨ máúku yée zɨ́a gɨ rosé ní za cụ́ kɨ́ komoné. Ótosé máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi.
2CO 7:15 Ledresé nɨ go zɨ́a owóowó gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ méngịsé zɨ́a, zɨ́se ꞌdiꞌbi wo kɨ́ ꞌbúne sɨmɨ sụmụ ní.
2CO 7:16 Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́se, ledresé nɨ zɨ́ma owóowó.
2CO 8:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ilizé úku ꞌdódo a zɨ́se kɨ́dí Lomo mengị bɨlámá ledre go sɨmɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní.
2CO 8:2 ꞌYị ꞌbɨ Mekedonị́ya ga gére née abú tụ́ꞌdụ́ ꞌdoꞌdó ndịsị ndíki yée, zɨ́ye kpá ídíye ꞌyị lerị́ e yá, yokonɨ́ sị́lị́ye za kɨ́ sómụ́ ledre eyé mbá sáká lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
2CO 8:3 Sị́lị́ye bɨ yokonɨ́ ní, rorómó go, gɨ zɨ́a iꞌbínɨ́ za kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá.
2CO 8:4 Bɨ ba ní, nɨyí ba ndị́sị ṇgúṇgú royé zɨ́ze, idízé ṇgúṇgu a gɨ do bɨ zɨ́ye yóko sị́lị́ye sáká lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Yerụsaléma ní kɨ́e.
2CO 8:5 Éyị́ bɨ mengịnɨ́ ní, nɨ nda yị́ ené go kpị́ gɨ zɨ́ ledre bɨ ndịsịzé sómụ́ a gɨ royé ní. Iꞌbíụtụnɨ́ aka yị́ eyé royé mbá zɨ́ Ngére Yésụ kí, zɨ́ye nda ndáꞌbaógụyé ndị́sị lódụ́ kacɨ́ze káa zɨ́ bɨ Lomo ndịsị úkuíꞌbí a zɨ́ye ní.
2CO 8:6 Káa zɨ́ bɨ kóo ówosé bú Tị́to lúnduzé sɨmɨ Lomo ndịsị kóo ꞌdókó sée ne kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ yóko sị́lị́ ní, azé go kpá kásalúgu wo zɨ́se íri gɨ ro zɨ́a kpá fú ꞌdókó sée kɨ́ sómụ́ ledre gɨ ro zɨ́se yóko sị́lị́se rómo gɨ do wo bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní.
2CO 8:7 Ásé go ndị́sị méngị tụ́ꞌdụ́ bɨlámá ledre e. Ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé ní iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌdódo ledre go zɨ́se, ásé go kɨ́ mɨngburoko ówo ledre e, kpá nzíyisé gɨ ro sáká ꞌyị e gɨ zɨ́a ótosé ꞌbúze go. Bɨ ba ní, ídísé nda mu ndị́sị sáká ꞌyị e rómoné mɨrómo.
2CO 8:8 Máúku amá bɨ kɨ́dí ídísé mu yóko sị́lị́se ní wá, máúku ꞌdódo lá ledre ga bɨ lafúse ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsịnɨ́ méngị a ní zɨ́se, togụ́ ndị́sịsé go kpá méngị a kenée kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo yá.
2CO 8:9 Lúrútókosé aka ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní. Ịnyị za cụ́ gɨ komo ere ógụné do sogo káṇgá ona káa zɨ́ ꞌyịmaꞌdí ní, ídíne káa do ꞌyị lerị́ gɨ do bɨ zɨ́se ídíse kɨ́ éyị́ zɨ́se bɨ nɨ trịdrị bɨ fí ní.
2CO 8:10 Kɨ́bi kóna ásé se mɨzefị ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ royé ndị́sị yóko sị́lị́ye gɨ ro sáká lafúse ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨyí ꞌyị lerị́ e ní.
2CO 8:11 Káa zɨ́ bɨ kóo tónósé go yóko sị́lị́se ní, ídísé kpá fú mu méngị a kenée gɨ do bɨ zɨ́a útúásáne kpịnị kacɨ́ mɨmbéꞌdesé bɨ kóna née. Ídísé íꞌbí a kpịnị kacɨ́ rokoꞌbụ éyị́ bɨ do sị́lị́se ní.
2CO 8:12 Éyị́ bɨ nɨ kɨ́ ledrené owóowó ní ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya íꞌbí go cụ́ kɨ́e ꞌdi ya ní wá, yị́ ené bɨlámá mɨmbéꞌdeyị́ bɨ ndị́sị íꞌbí a kɨ́e ní, ndịsị óto Lomo ne ídíne kɨ́ rokinyi.
2CO 8:13 Máíli amá gága sée mɨgága gɨ ro íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e, zɨ́se ídíákase sɨmɨ ꞌdoꞌdó wá. Yị́ ené dụụ́ sáká éyị́ bɨ kɨ́ ꞌbúne ní gɨ ro zɨ́se ídíse mbá kɨ́ éyị́ e zɨ́se.
2CO 8:14 Bɨ ba ní, éyị́ nɨ bo zɨ́se ídísé mu íꞌbí a zɨ́ lafúse. Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra nɨyí óyólóꞌbó royé íꞌbí a zɨ́se. Mɨméngị kéyị bɨ kenée ní nɨ ótosé e mbá zɨ́se ídíse kɨ́ éyị́ e zɨ́se.
2CO 8:15 Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ꞌdoꞌdụ́ yokonɨ́ éyị́ mɨánu go kɨ́ngaya ní, bandáomonɨ́ eyé ngíti a gɨ royé wá. Yée ga bɨ ꞌdoꞌdụ́ yokonɨ́ ꞌbɨ eyé lá ca ní, idíakánɨ́ eyé lá kɨ́ wo bɨ zɨ́ye ca née wá.”
2CO 8:16 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo zɨ́a óto ꞌbúse do Tị́to kpá káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúse domá ní.
2CO 8:17 Sɨmɨ bɨ ukuzé ledre zɨ́a gɨ ro zɨ́a ndáꞌba ándá roné zɨ́se íri ní, nɨ kóo kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ili kpá fú gɨ ro ndị́sị sáká sée kɨ́ sómụ́ ledre.
2CO 8:18 Kasazé yée gɨ yáa kɨ́ ngíti lúnduzé sɨmɨ Lomo, nɨ ꞌyị bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto owonɨ́ wo mbá bú gɨ zɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsị úku a ní.
2CO 8:19 Lafúze e ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto gelénɨ́ wo ye gɨ ro zɨ́a ꞌdị́yịóto zée kɨ́ éyị́ ga bɨ yókosé yée zɨ́ze ndéréze saká lafúze ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní kɨ́e ní. Née mɨméngị ledre bɨ nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Lomo gɨ roa ní. ꞌDodo kɨ́rɨ́ née kɨ́dí azé nzíyizé gɨ ro ndị́sị sáká lafúze e ga bɨ ilinɨ́ sáká éyị́ ní.
2CO 8:20 Nɨ mɨútúásáne zɨ́ze ndéréze kɨ́ lúnduzé bɨ gélésé wo ní, káa bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí sómụ́lúyú ledre kɨ́dí késị́ bɨ yókosé ní, sinyizé go kɨ́e.
2CO 8:21 Máúku ledre née kenée, gɨ zɨ́a máíli Ngére Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e mbá idínɨ́ ówo a kɨ́dí ndịsịzé go méngị moko ené do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
2CO 8:22 Káa do yata ledre, esịzé ngíti lúnduzé sɨmɨ Lomo go zɨ́ Tị́to e kɨ́ ezené bɨ máúku ledre a née, nɨyí ndéré gɨ yáa zɨ́se íri ní. Owoyemezé ledre gɨ roa go bɨlámáne do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e, moko ené zɨ́ Ngére Yésụ nɨ bɨlámáne. Nɨ kɨ́ rokinyi gɨ ro zɨ́ye ndéréye kɨ́ lafúne ga gére née zɨ́se íri.
2CO 8:23 Togụ́ ꞌyị nɨyí ndúꞌyú sée gɨ ro Tị́to yá, née kú ngúru eze ꞌyị mokomá bɨ ndịsịzé méngị moko kéne gɨ ro sáká sée ní. Gɨ ro ngíti géyị yaꞌdá ga bɨ gbre née, ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ yáa ní kasanɨ́ yée ye gɨ ro zɨ́ye ndị́sị mengị moko zɨ́se íri. Kacɨ́ moko eyé ndịsị óto tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Yésụ.
2CO 8:24 Ídísé óto ꞌbúye, zɨ́se ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ kasanɨ́ yée ní, ówo a kɨ́dí ledre ga bɨ ndịsịzé mbófo sée kɨ́e ní, nɨyí maꞌdíi.
2CO 9:1 Máíli amá fú lá ndị́sị éké ándá ledre gɨ ro yóko sị́lị́ bɨ yémesé ledre gɨ ro ndị́sị íꞌbí a gɨ ro zɨ́a sáká ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní wá.
2CO 9:2 Máówo bú kɨ́dí íꞌbísé rosé go zɨ́se ndị́sị sáká lafúse. Née sị́ ledre bɨ mándị́sị mbófo sée zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Mekedonị́ya ní, kɨ́dí sée ꞌyị ꞌbɨ Korị́ndo sɨmɨ káṇgá bɨ Ákaya ní yémesé kóo rosé go ꞌdesị́ kɨ́bi kóna gɨ ro yóko sị́lị́se sáká lafúse kɨ́e. Ledre bɨ méngịsé née, oto tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní go ndị́sị yóko sị́lị́ye gɨ ro sáká lafúye kɨ́e.
2CO 9:3 Gɨ zɨ́ kéyị née, mááyí gɨ yáa go kása Tị́to kɨ́ lafúne ga gére née gɨ do bɨ zɨ́ye sáká sée kɨ́ moko ꞌbɨ yóko sị́lị́ gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ nzíyi éyị́ do sị́lị́se. Gɨ zɨ́a togụ́ ogụzé íri ndásé nzíyisé wá, nɨyí sómụ́ ledre kɨ́dí mbágá tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ mándị́sị úku yée gɨ do bisé ní nɨyí yị́ eyé mbá ṛanga.
2CO 9:4 Máúku kenée gɨ zɨ́a togụ́ ogụzé gɨ yáa kɨ́ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Mekedonị́ya ní togụ́ nzíyi éyị́ ndaá yá, mááyí ídí kɨ́ mongụ́ komokenyị́, zɨ́ ꞌbɨ esé nda rómoné cụ́ gɨ do ꞌbɨ amá.
2CO 9:5 Née sị́ ledre bɨ mákása Tị́to kɨ́ lafúne ga gére née idínɨ́ ndéré ꞌdáꞌdá íri gɨ ro sáká sée kɨ́ moko ꞌbɨ yóko sị́lị́ née. Gɨ ro zɨ́se íꞌbí a káa zɨ́ bɨ yémesé ní, ndaá káa zɨ́ gaganɨ́ sée gɨ roa mɨgága ní wá.
2CO 9:6 Ásé lúrú lị́lị ledre née gɨ ro ledre ꞌbɨ yóko sị́lị́. Togụ́ ꞌyị iꞌbí éyị́ cúkuꞌdée, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́a kpá cúkuꞌdée, togụ́ ꞌyị iꞌbí éyị́ mongụ́ne, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́a kpá mongụ́ne.
2CO 9:7 ꞌYị idí íꞌbí éyị́ kacɨ́ mɨmbéꞌdené bɨ ili ní, ndaá sómụ́ sɨmɨné káa zɨ́ éyị́ bɨ gaganɨ́ wo roa mɨgága ní wá. Lomo ndịsị lengbe óto ꞌbú ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị íꞌbí éyị́ kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo ní.
2CO 9:8 Togụ́ ndị́sị go íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo kenée yá, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́yị ídíyị kɨ́ ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e, zɨ́yị ndị́sịyị́ sáká ngíti géyị ꞌyị e kɨ́e.
2CO 9:9 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní kɨ́dí, “ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ sáká ꞌyị lerị́ e ní, Lomo nɨ ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́ye za fí.”
2CO 9:10 Lomo bɨ nɨ ꞌyị íꞌbí kúfú kɨ́ éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ íꞌbí úndru zɨ́se gɨ ro zɨ́ éyị́ e ụ́wụ́ye zɨ́se mɨụ́wụ́ gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé sáká ꞌyị e kɨ́e.
2CO 9:11 Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́se, zɨ́se ídíse kɨ́ éyị́ e do sị́lị́se ndị́sị sáká ꞌyị e kɨ́e. Zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ bɨ togụ́ iꞌbízé sáká éyị́ bɨ gɨ zɨ́se ní go zɨ́ye ní.
2CO 9:12 Ídísé ówo a kɨ́dí, yóko sị́lị́ bɨ ndị́sịsé yóko a sáká ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma kɨ́e ní, nɨ óto yée zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ngaya.
2CO 9:13 Yóko sị́lị́se née nɨ óto ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní, zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Lomo kɨ́dí maꞌdíi, ṇgúṇgusé bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go.
2CO 9:14 Bɨ ba ní, nɨyí ba ndị́sị íni ini gɨ rosé kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo gɨ do bɨ zɨ́ye kóo ídíye kése do bi kị́éꞌdo. Gɨ zɨ́a bɨ owonɨ́ sáká éyị́ ꞌbɨ Lomo go gɨ zɨ́se ní.
2CO 9:15 Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo zɨ́a kásaógụ owụ́ ꞌbɨ ené káa do mongụ́ sáká éyị́ ené zɨ́ze.
2CO 10:1 Ba máa Páwulo, índisé aka mbílíse zɨ́ma, zɨ́se úwú ledre bɨ máíli úku a zɨ́se ndoo kpá kɨ́ bikịdrị́ mɨmbéꞌdemá káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto ndịsị méngị a ní. Abú ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ukucayinɨ́ ledre kɨ́dí mándị́sị ódro oꞌbụóꞌbụ zɨ́se lá dụụ́ sɨmɨ mɨéké ledre togụ́ nda goó do komosé yá, máódro kenée wá.
2CO 10:2 Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí ndazé ezé mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá. Máṇgúṇgú romá zɨ́se, ídísé ụ́cụómo yée. Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ togụ́ máógụ go zɨ́ye íri ní, mááyí ésị sị́lị́ma komoyé oꞌbụóꞌbụ.
2CO 10:3 Máówo bú azé ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, ndịsịzé méngị ꞌbɨ ezé yị́ ezé ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, ndaá káa zɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ Lomo wá ní wá.
2CO 10:4 Éyị́ ga bɨ ndịsịzé ị́cị́ okó kɨ́e ní mbá ogụnɨ́ gɨ zɨ́ Lomo, ndanɨ́ eyé komokenzị ꞌbɨ okó ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba wá. Yị́ ené rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo bɨ zɨ́ze ní ndịsịne rómo cóngó ro Satána.
2CO 10:5 Ndịsịzé ꞌdéweóyó cóngó ro ꞌbɨ Satána bɨ ndịsị ụ́cụómo ꞌyị e kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́ze kpá ndị́sịzé ꞌdéweóyó cóngó ro bɨcayi ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ní. Zɨ́ze ndị́sịzé ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ye kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo bɨ zɨ́ze née gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu a.
2CO 10:6 Sée ga bɨ ꞌbɨ Korị́ndo ní, ilizé ídísé ị́nyị mbá ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto. Togụ́ méngịsé go tɨ́ kenée yá, azé ị́nyị kése mbá ésị sị́lị́ze oꞌbụóꞌbụ komo ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto wá ní.
2CO 10:7 Sómụ́ ledre née ogụ sɨmɨsé kenée yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ótosé komosé lá dụụ́ ro ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị royé do sogo káṇgá ona ní. Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí ndazé ezé káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ímí dịbịlị kɨ́ ledreyé kɨ́dí yée nɨyí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní wá. Azé yị́ ezé ze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto maꞌdáa ní.
2CO 10:8 Togụ́ lúrúsé káa zɨ́ éyị́ bɨ mándị́sị ị́lị́ kɨ́ úku ledre rokoꞌbụ bɨ Ngére iꞌbí zɨ́ze née yá, nɨ bɨlámáne. Iꞌbí rokoꞌbụ née gɨ ro zɨ́ze ꞌdódo ledre kɨ́ zɨ́se, ndaá gɨ ro ónzóóto sée kɨ́e bi wá. Née sị́ ledre bɨ dokuwu mengị máa gɨ zɨ́a wá ní.
2CO 10:9 Bɨ goó kenée ní, ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí mándị́sị ésị ngịrị sɨmɨsé kɨ́ wáraga ga bɨ mándị́sị éké yée zɨ́se ní wá.
2CO 10:10 Máúku ledre née kenée, gɨ zɨ́a ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ukunɨ́ ledre kɨ́dí, “Togụ́ Páwulo eké kasa ledre mɨékékása yá, ledre ga bɨ uku kasa yée ní nɨyí kɨ́ rokoꞌbụyé. Togụ́ nda do komosé yá, ledre ga bɨ zɨ́a úku a zɨ́se kɨ́ rokoꞌbụné kenée ní ndaá.”
2CO 10:11 ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ úku née gbékpị́ ledre. Ledre bɨ máúku oꞌbụóꞌbụ sɨmɨ wáraga ní, nɨ ídí kpá ledre bɨ mááyí úku a sɨmɨ bɨ máógụ go zɨ́se íri ní.
2CO 10:12 Otozé ezé ledrezé zɨ́a ídíne owóowó káa zɨ́ bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị a ní wá, ndịsịnɨ́ yị́ eyé née lá óto royé kɨ́ royé kɨ́dí ledreyé nɨ owóowó, ṛifunɨ́ yị́ eyé née mɨṛífo.
2CO 10:13 Ndịsịzé úku dụụ́ ledre moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ndị́sịzé méngị a gɨ ro ndéréógụmá kɨ́e gị zɨ́se íri ní.
2CO 10:14 Sị́ ledre bɨ zɨ́ze ndị́sịzé mbófo rozé gɨ roa ní ndaá. Owozé bú azé ze mɨzefị ꞌyị ga bɨ ogụụtụnɨ́ royé kɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́se ní.
2CO 10:15 Ilizé ezé kpá mbófo rozé gɨ ro éyị́ ga bɨ ngíti géyị ꞌyị e mengịnɨ́ ye, káa zɨ́ éyị́ bɨ mengịzé ze ní wá. Mongụ́ óto komozé nɨ gɨ ro zɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ngbóróne sɨmɨsé zɨ́a óto moko ga bɨ ndịsịzé méngị yée née áṇgané do bi e mbá.
2CO 10:16 Gɨ do bɨ zɨ́ze útúásáze ndéréze kɨ́ bɨlámá sanda ꞌbɨ Kɨ́résịto kpá zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ sɨmɨ ngíti géyị gara e kɨ́ꞌdí bɨ ngíti géyị ꞌyị e ogụnɨ́ aka íri wá ní. Ilizé ezé mbófo rozé kɨ́ moko bɨ ngíti géyị ꞌyị e mengịnɨ́ go sɨmɨ ngíti géyị gara ní wá.
2CO 10:17 Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị ili mbófo roné yá, idí mbófo roné gɨ ro éyị́ ga bɨ Ngére Lomo ndịsị méngị yée ní.”
2CO 10:18 ꞌYị ndaá sómụ́ a bɨ yaá ledre ga bɨ née ndịsị méngị yée ní utúasánɨ́ go mɨútúásá ní wá. Ngére Lomo ndịsị ówoyéme mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị bɨ utúasá go mɨútúásá ní dụụ́ ne.
2CO 11:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ nɨ zɨ́se káa zɨ́ éyị́ bɨ mándị́sị mbófo romá ní yá, ónzósé aka mɨmbéꞌdesé zɨ́ma ndoo sɨmɨ ledre ṛifu máa née.
2CO 11:2 Kacɨ́ kadra mbá ledresé nɨ zɨ́ma owóowó kpá káa zɨ́ bɨ ledresé nɨ zɨ́ Lomo owóowó ní. Máíli ídísé ídí dụụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ené.
2CO 11:3 Mándị́sị sómụ́ sɨmɨmá gɨ rosé kɨ́dí karanée ngíti géyị ꞌyị e nɨyí lóndo sée káa zɨ́ bɨ kóo Satána londo Áwa ní, zɨ́se óyó sogosé zɨ́ Kɨ́résịto.
2CO 11:4 Ótosé komosé kị́éꞌdo wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Sɨmɨ bɨ kóo ꞌdodozé ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́se ní, zɨ́se kóo ṇgúṇgu a zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kóo go ógụné sɨmɨsé. Bɨ ba ní ótoómosé bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ kóo née go kenée, ndị́sịsé nda yị́ esé go úwú ꞌdódo ledre bɨ kpị́ ngárá ndaá ꞌbɨ Yésụ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné wá ní.
2CO 11:5 Abú ꞌyị ṛanga ga gére née ukunɨ́ ledre kɨ́dí yée nɨyí mbigí ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní yá née ṛanga, utúasánɨ́ rómo domá kɨ́ ledre wá.
2CO 11:6 Abú ꞌyị ṛanga ga gére née ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre káa éyị́ bɨ owo romonɨ́ ledre domá ní yá, wo bɨ maꞌdíi ní, máówo rómo doyé kɨ́ ledre. Ówo yémesé go bɨlámáne sɨmɨ ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní.
2CO 11:7 Ndaá ꞌbɨ ené kóo lúyú ledre zɨ́ma ndị́sịmá ꞌbóꞌbụ́ romá kɨ́ óto úndrusé sɨmɨ bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se lá gbékpị́ne máꞌdíꞌbi éyị́ gɨ zɨ́se wá ní wá.
2CO 11:8 Máꞌdíꞌbi gága amá éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́e dongaráse wá. ꞌYị e iꞌbínɨ́ yị́ eyé éyị́ e ye kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo.
2CO 11:9 Sɨmɨ bɨ kóo mááyí dongaráse íri ní, abú lerị́ ngíti géyị éyị́ e mengịnɨ́ kóo máa ndotó, máómbo amá kóo éyị́ e gɨ zɨ́se wá. Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ Mekedonị́ya ní, iꞌbínɨ́ sáká éyị́ go zɨ́ma. Gɨ zɨ́ kéyị née, tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, máíli ídí káa do éyị́ mɨówó dosé gɨ ro sáká éyị́ wá.
2CO 11:10 Máúku zɨ́se maꞌdíi káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ledre bɨ kóo mándị́sị mbófo romá kɨ́e máyá ndásé íꞌbí éyị́ sáká máa kɨ́e wá ní, mááyí fú lá ndịsị mbófo a sɨmɨ Ákaya ona ꞌyị bɨ nɨ ụ́cụómo máa ní ndaá.
2CO 11:11 Ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ ya ꞌbúse ndaá domá wá ní wá. Lomo owo bú kɨ́dí ꞌbúse nɨ domá kɨ́ngaya.
2CO 11:12 Mááyí ndị́sị méngị moko amá tɨ́ fú káa zɨ́ bɨ lengbe ní. Káa bɨ ꞌyị ṛanga ga gére née nɨyí ndị́sị mbófo royé kɨ́dí moko eyé nɨ kpá káa zɨ́ ꞌbɨ ezé ní ke.
2CO 11:13 ꞌYị ga gére née ndanɨ́ eyé mbigí ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní wá, moko eyé ndaá kpá mɨútúásáne wá. Ndịsịnɨ́ lá lóndo sée kɨ́ úku ledre kɨ́dí yée nɨyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto.
2CO 11:14 Mɨméngị ledre eyé née utúasá ówó kacɨ́ komomá wá, gɨ zɨ́a Satána utúasá kpá bú lóndo roné zɨ́ ꞌyị e, ndị́sị lóndo ꞌyị e kɨ́dí née nɨ maláyika ꞌbɨ Lomo.
2CO 11:15 Gɨ zɨ́ kenée née, ꞌyị ṛanga ga gére née utúasánɨ́ yị́ eyé bú kɨ́ rokoꞌbụ bɨ gɨ zɨ́ Satána ní ógụ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Karanée Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée ásáne kpịnị kɨ́ mɨméngị ledre ga gére née.
2CO 11:16 Mááyí kpá úku ándá zɨ́se, ꞌyị ndaá sómụ́ a bɨ ya mándị́sị mbófo romá née mááyí ꞌyị ṛifu ní wá. Togụ́ nɨ káa zɨ́ mándị́sị mbófo romá ní yá, índisé aka mbílíse zɨ́ma zɨ́se úwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée ní mbị́mbị́.
2CO 11:17 Mámbófo amá romá née kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí Ngére ili ne ní wá, máíli máa zɨ́ma ídíma káa zɨ́ ꞌyị ṛifu ní.
2CO 11:18 Káa zɨ́ bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ mbófo royé gɨ ro éyị́ ga bɨ mengịnɨ́ yée ye ní. Mááyí kpá ndị́sị mbófo romá gɨ ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ mándị́sị méngị a ní.
2CO 11:19 Káa zɨ́ bɨ lúrúsé kɨ́dí ásé ꞌyị ówo ledre e ní, ídísé mu ndị́sị ndị́sị kótrụ rosé fú kɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére née ásé ówo mɨsínyíye.
2CO 11:20 Ówosé ledre wá gɨ zɨ́ ꞌdi? ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto sée káa do owụ́kụlụ́ eyé e, zɨ́ye ndị́sịyé lóndo sée kɨ́ ꞌdíꞌbi éyị́ esé e ní, do ndị́sịyé kɨ́ óngbo komosé kpá drú ní. Éyị́ bɨ mengị sée zɨ́se ndáꞌba ndị́sị ndị́sị kótrụ rosé kéye ní ꞌdi?
2CO 11:21 Máṇgúṇgu go kɨ́dí máúku kóo ledre e go zɨ́se káa zɨ́ ꞌyị bɨ owo ledre wá ní káa zɨ́ bɨ ngíti géyị ꞌyị e somụ́nɨ́ ní. Abú ꞌyị ṛanga ga gére née ndịsịnɨ́ mbófo royé gɨ ro ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée née yá, mááyí mbófo romá kpá kenée abú nɨ zɨ́se káa zɨ́ ledre ṛifu ní.
2CO 11:22 Togụ́ ukunɨ́ kɨ́dí yée nɨyí gɨ sɨmɨ kúfú bɨ Ébere ní yá, mááyí kpá gɨ sɨmɨyé, togụ́ ya gɨ sɨmɨ kúfú Isɨréle e yá, mááyí kpá gɨ sɨmɨyé, togụ́ ukunɨ́ ya yée nɨyí gɨ sɨmɨ bulúndu Abarayáma yá, mááyí kpá bulúndu Abarayáma.
2CO 11:23 Togụ́ ukunɨ́ ledre zɨ́se kɨ́dí yée nɨyí ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto yá, mááyí úku ledre zɨ́se káa zɨ́ ꞌyị bɨ doa sinyí mɨsínyí ní, mándị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto rómo doyé mbá, do óto ándá máa mɨótoándá sɨmɨ sị́gịnị, do ndị́sịyé ócó máa kɨ́ngaya do íꞌbí zɨ́ma ꞌduo umbu zɨ́ma ndị́sị ólụ́ógụmá gɨ zɨ́ye ꞌduo gɨ gu.
2CO 11:24 Kɨ́ꞌdí ịnyị sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra, Yụ́da ga gére née ndịsịnɨ́ ócó máa kɨ́ síꞌdí cị́kéṛị́ a doa sokó doa ịnyị doa eso (39).
2CO 11:25 Mɨngburoko ꞌyị ꞌbɨ Róma ocónɨ́ máa kɨ́ ngbángbá kɨ́ꞌdí ota (3), zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e óngbo máa kɨ́ tutú e kɨ́ꞌdi kéṛị́. Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra zɨ́ kuṛúngba ꞌdéwené kɨ́ma kɨ́ꞌdí ota (3), zɨ́ bi áráne domá ndre kɨ́ ndị́sị éle do iní.
2CO 11:26 ꞌDoꞌdó ga bɨ mándíki yée sɨmɨ gámá ga bɨ kacɨ́ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ngíti géyị nɨyí ngbuṛu e ndịsịnɨ́ kɨ́ úcuꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi e, ngíti géyị yá ꞌyị ugu e ndịsịnɨ́ kɨ́ tóro ꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi e, ngíti géyị yá ꞌyị amá e kɨ́ ꞌyị lóṇgó e ndị́sịyé ꞌdóꞌdo máa. Ngíti géyị yá zɨ́ma ndíki ꞌdoꞌdó gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara ní. Zɨ́ma kɨ́ ꞌdóꞌdóma sɨmɨ yana súwú gɨ zɨ́ ndéré ga bɨ gbála ní, ngíti géyị yá, gɨ zɨ́ mɨngburoko síli ga bɨ ndịsị kị́zị kuṛúngba do iní ní, ngíti géyị yá gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto royé kɨ́dí yée nɨyí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
2CO 11:27 Mándị́sị méngị moko kɨ́ rokoꞌbụmá mbá gɨ ro zɨ́ma sáká romá. Ngíti géyị yá ꞌbí ꞌdiꞌbi komomá kɨ́ ndụlụ wá. Ngíti géyị yá zɨ́ma ndị́sịmá kadra teké éyị́ mɨánu kɨ́ iní ogụnɨ́ taramá wá. Ngíti géyị zɨ́ma ndị́sị ꞌdóꞌdóma gɨ zɨ́ drụ́ gɨ zɨ́ lerị́ bongó.
2CO 11:28 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, mongụ́ a mándị́sị sómụ́ ledre ꞌdoꞌdó ga bɨ ndịsị ndíki ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
2CO 11:29 Kacɨ́ kadra mbá mándị́sị sómụ́ ledre gɨ ro yée ga bɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ndaá aka sɨmɨyé wá ní gɨ ro zɨ́ma sáká yée, zɨ́ mɨmbéꞌdemá ndị́sị ésị́ne mɨésị́ gɨ ro yée ga bɨ londonɨ́ yée go gɨ ro zɨ́ye lúyú ledre ní.
2CO 11:30 Togụ́ mándị́sị mbófo romá, nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ndị́sị mbófo romá gɨ ro éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée zɨ́se ndị́sịsé lúrú máa káa zɨ́ mááyí ꞌyị ṛifu ní.
2CO 11:31 Máúku zɨ́se ba maꞌdíi ledre. Lomo bɨ ꞌBụ Ngére Yésụ, bɨ nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbófo wo ní owo bú kɨ́dí máṛánga amá ṛanga wá, mándị́sị úku mbigí ledre.
2CO 11:32 Sɨmɨ bɨ kóo mááyí sɨmɨ gara bɨ Damásika ní, gávana bɨ kóo ndịsị méngị moko sị́ sị́lị́ mongụ́ ngére bɨ Aréta ní oto kóo asikíri ené e tara mbotụ gara máa née gɨ do bɨ zɨ́ye ꞌdíꞌbi máa.
2CO 11:33 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma ékị́ ndị́sịmá sɨmɨ mongụ́ gbété zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ésị́ógụ máa kɨ́e kɨ́ káꞌdá sága gɨ do bifúó bɨ ro gara bɨ oꞌbónɨ́ ro gara máa née ní ní. Née mɨsiꞌdi bɨ máómo doa ní.
2CO 12:1 Nɨ mɨútúásáne zɨ́ma ndị́sị mbófo romá, abú máútúásá amá ndíki éyị́ gɨ sɨmɨ a wá ndotó. Ledre ga bɨ Ngére Yésụ ꞌdodo yée zɨ́ma ndị́sị lúrú yée ní, mááyí fú lá ndị́sị úku ledreyé.
2CO 12:2 Máówo bú bɨlámáne kɨ́dí Lomo ꞌdiꞌbi kóo ngúru ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto go gị komo ere ꞌdesị́. Kacɨ́ ledre máa née mengị sɨmɨbi go sokó doa eso (14). Éyị́ bɨ máówoꞌdíꞌbi wá ní, togụ́ Lomo ꞌdiꞌbi kóo née kụṛụꞌbụ a nyé, togụ́ lá lomo roa yá máówo wá. Lomo owo yị́ ené ne.
2CO 12:3 Maꞌdíi éyị́ bɨ máówoꞌdíꞌbi ní, Lomo ꞌdiꞌbi kóo wo go. Togụ́ kụṛụꞌbụ a nyé, togụ́ lá lomo roa yá, Lomo owo ne.
2CO 12:4 Lomo ꞌdiꞌbi kóo wo go gị komo ere sɨmɨ ꞌbe ꞌbɨ rokinyi bɨ ndịsịnɨ́ ndólo a paradị́sa ní. Zɨ́ma úwú tụ́ꞌdụ́ ledre e íri wo bɨ ꞌyịmaꞌdí utúasá lị́kpị́ a ne zɨ́se wá ní.
2CO 12:5 Togụ́ gɨ ro ledre mbófo ro ꞌyị káa zɨ́ oꞌdo née yá, née kóo go éyị́ bɨ mááyí mbófo romá gɨ roa ní, tɨ́ lá máíli méngị ledre máa wo née wá. Mááyí ndị́sị gbúrógbó dụụ́ kɨ́ ledre máa wo bɨ kɨ́dí mááyí ꞌyị lúyú ledre ní.
2CO 12:6 Abú mááyí kóo mbófo romá yá, ndaá ꞌbɨ ené ṛifu wá, gɨ zɨ́a máúku yị́ amá née maꞌdíi ledre. Tɨ́ lá máíli amá mbófo romá wá. Máíli ꞌyị e idínɨ́ óto komoyé dụụ́ ro ledre bɨ mándị́sị mengị a kpá kɨ́ úku a zɨ́ye ní.
2CO 12:7 Gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị mbófo ledre ga bɨ Lomo ꞌdodo yée zɨ́ma ní, zɨ́ Lomo ótoómo mɨsiꞌdi zɨ́ Satána ógụné ndị́sị íꞌbí ꞌdoꞌdó romá.
2CO 12:8 Máíni ini go zɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ꞌdí ota, idí ꞌdíꞌbióyó ꞌdoꞌdó née gɨ romá ꞌdáꞌba.
2CO 12:9 Zɨ́ Kɨ́résịto úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ndá sómụ́ ledre wá, mááyí sáká yị́ị, rokoꞌbụmá nɨ bo kɨ́ngaya gɨ ro sáká ꞌyị ga bɨ rokoꞌbụyé ndaá ní kɨ́e.” Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, mááyí ndị́sị mbófo romá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a máówo go kɨ́dí Kɨ́résịto nɨ ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma.
2CO 12:10 Née éyị́ bɨ mááyí gɨ zɨ́a kɨ́ rokinyi ní. Abú rokoꞌbụ ndaá romá wá, abú ukucayinɨ́ máa, abú ꞌdoꞌdó ndiki máa ba káa zɨ́ ꞌdíya, abú kpá umbu, mááyí ṇgúṇgu éyị́ ga gére née mbá gɨ zɨ́a mááyí ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto. Abú nɨ káa zɨ́ rokoꞌbụmá ndaá yá, rokoꞌbụmá nɨ bo.
2CO 12:11 Nɨ zɨ́ma komokenyị́ zɨ́ma ndị́sịmá ódromá gɨ romá káa zɨ́ ꞌyị ṛifu ní, ndaá káa do ledre wá, ótosé máa sée zɨ́ma ndị́sị ódromá kenée. Ásé kóo ídí se ꞌyị ndị́sị úku yéme ledre gɨ romá. Abú mááyí kenée yá, ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá ꞌyị ṛanga ga gére née romonɨ́ domá ní wá, márómo doyé sɨmɨ mɨméngị ledre e.
2CO 12:12 Sɨmɨ bɨ kóo mááyí dongaráse íri ní, mándị́sị kóo méngị mbá éyị́ ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ꞌdodonɨ́ kɨ́dí maꞌdíi, mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto mándị́sị ụ́tụsɨmɨmá mɨụ́tụ.
2CO 12:13 Togụ́ lúrúsé kóo káa zɨ́ éyị́ bɨ ꞌbúse ndaá domá wá gɨ zɨ́a bɨ mándúꞌyú sée gɨ ro zɨ́se sáká máa wá káa zɨ́ bɨ mándị́sị ndúꞌyú ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní wá ní, ídísé ótoómo ledre zɨ́ma.
2CO 12:14 Ba ní sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro ota ngásáógụmá lúrú sée íri. Máútúásá ídí káa do éyị́ mɨówó dosé gɨ ro zɨ́se sáká máa wá. Mongụ́ ledre amá nɨ gɨ ro sáká sée gɨ do bɨ zɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ngbóróne sɨmɨsé. Gɨ zɨ́a mááyí ꞌbụsé sɨmɨ Lomo. Ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí mɨnzéré owụ́ e sakánɨ́ eyé ꞌyị ndíki yée ye wá, ꞌyị ndíki yée ndị́sịnɨ́ sáká yée ye gɨ ro zɨ́ye ngbóróye.
2CO 12:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, mááyí íꞌbí éyị́ ga bɨ zɨ́ma ní za mbá ndị́sị sáká sée kɨ́e zɨ́ma kpá íꞌbí cụ́ kụṛụꞌbụmá zɨ́ ṛị́kị́ ꞌdoꞌdó e gɨ ro sáká sée. Sara togụ́ máméngị éyị́ e go gɨ rosé kenée ní, útúásásé gbawá óto ꞌbúma cúkuꞌdée?
2CO 12:16 Maꞌdíi, tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse owonɨ́ bú kɨ́dí sɨmɨ bɨ kóo mááyí zɨ́se íri ní, mándá ꞌbɨ amá kóo éyị́ mɨówó dosé zɨ́se ndị́sị sáká máa wá. Abú kenée ndotó, ngíti géyị ꞌyị e ndị́sịnɨ́ kóo fú uku ledre kɨ́dí mándị́sị kóo ꞌdíꞌbi éyị́ e gɨ zɨ́se sɨmɨ ugu roné.
2CO 12:17 Abú gba ꞌyị ga bɨ kóo mákása yée zɨ́se íri ní, ꞌdiꞌbinɨ́ kóo eyé éyị́ e gɨ zɨ́se ógụ kɨ́e zɨ́ma wá.
2CO 12:18 Mákása kóo Tị́to e kɨ́ ngíti ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ zɨ́se íri. Mɨméngị ledre ezé kɨ́ yaꞌdá ga gére née nɨ yị́ ené kóo mbá kị́éꞌdo, bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ gɨ dongaráye ꞌdiꞌbi kóo éyị́ e go gɨ zɨ́se ní ndaá.
2CO 12:19 Ledre bɨ mááyí úku a ba, ndásé sómụ́ a bɨ kɨ́dí ndịsịzé née ítí kangúze gɨ zɨ́a bɨ ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ kɨ́dí ꞌdiꞌbizé kóo éyị́ e go gɨ zɨ́se ní wá. Ukuzé zɨ́se mbigí ledre do komo Lomo gɨ zɨ́a azé mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Ilizé sáká sée gɨ do bɨ zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e.
2CO 12:20 Mándị́sị yáa sómụ́ sɨmɨmá gɨ rosé gɨ ro ledre ga kóna mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní. Sɨmɨ bɨ mááyí ógụ zɨ́se íri ní, máógụndíki amá lolụ gú sée do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Kɨ́résịto káa zɨ́ kóo máꞌdódo zɨ́se ní wá. Ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse nɨyí nda yị́ eyé ba íri go ndị́sị ófụ́ dongaráye kɨ́ lafúye, kɨ́ óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ lafúye doyé, kɨ́ ledre ꞌbɨ rará dongaráye, zɨ́ye ndị́sị kɨ́ ífi dongaráye kɨ́ lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, kɨ́ ṛánga óto ṛanga ro lafúye, kɨ́ lị́lịkpị́ dongaráye, kɨ́ ndị́sị óto royé kɨ́dí yée oworomonɨ́ ledre gɨ do lafúye, nda kpá kɨ́ úkuóto ledre ga bɨ zɨ́a ífi dongaráye ní.
2CO 12:21 Mándị́sị kpá sómụ́ ledre kɨ́dí, sɨmɨ bɨ mááyí ógụ zɨ́se íri ní, mááyí ídí kɨ́ mongụ́ dokuwu kóꞌdụ́ Lomo. Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo luyúnɨ́ ledre ní, oyóloꞌbónɨ́ eyé aka sómụ́ ledre eyé zɨ́ye ndáꞌbaógụyé zɨ́ Lomo fú lá wá. Nɨyí aka yị́ eyé fú lá ndị́sị méngị ledre ꞌbɨ dukuwu ꞌbɨ ndị́sị méngị ꞌberị.
2CO 13:1 Ídísé ówo a kɨ́dí ba go ota mɨógụmá gɨ ro lúrú sée íri. “Ledre ga bɨ za mbá ásé ótoyéme yée dongará ꞌyị kɨ́ ezené ní idí ídí do komo ꞌyị e gbre togụ́ mbú ota.”
2CO 13:2 Máésị kóo sị́lị́ma go komosé sɨmɨ gbre mɨógụmá bɨ kóo íri ní. Mááyí ba go kpá ésị ándá sị́lị́ma komosé abú mándá aka íri wá. Sɨmɨ bɨ mááyí ógụ íri ní, mááyí íꞌbí ꞌdoꞌdó ro ꞌyị ga bɨ kóo luyúnɨ́ ledre go ní.
2CO 13:3 Idí ídí mɨówoné zɨ́se kɨ́dí, Kɨ́résịto ndịsị úku ledre ga gére née ne kpụrụ́ gɨ sɨmɨmá zɨ́se. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ kɨ́dí rokoꞌbụ ndaá zɨ́a méngị ledre kɨ́e wá ní wá. Rokoꞌbụa romo do ledre e mbá.
2CO 13:4 Abú ufunɨ́ kóo Yésụ káa zɨ́ ꞌyị bɨ rokoꞌbụa ndaá ní yá, Lomo ili ne kenée. Zɨ́ Lomo kóo go úru wo kɨ́ rokoꞌbụné. Zée ꞌyị ené e azé kpá cé káa zɨ́a ní, Lomo nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze káa zɨ́ bɨ kóo iꞌbí rokoꞌbụné zɨ́a ní gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé sáká sée kɨ́e.
2CO 13:5 Ídísé lúrú mɨméngị ledre esé e bɨlámáne, togụ́ nɨyí bɨlámáye yá kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ go, ásé kéne go éyị́ kị́éꞌdo.
2CO 13:6 Másómụ́ ówoyémesé go bɨlámáne kɨ́dí azé mbigí ꞌyị ꞌbɨ moko ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
2CO 13:7 Ndịsịzé íni ini zɨ́ Lomo idí ndị́sị sáká sée gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị mbá ledre ga bɨ nɨyí mɨútúásáye ní. Ukuzé ezé ledre née kenée gɨ zɨ́a bɨ yaá azé bɨlámá ꞌyị e ní wá. Ilizé gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị ledre ga bɨ nɨyí bɨlámáye ní, abú ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse lurúnɨ́ zée káa zɨ́ moko ndaá sɨmɨzé wá ndotó.
2CO 13:8 Ilizé yị́ ezé ndị́sị méngị dụụ́ mbigí ledre ga bɨ Kɨ́résịto ili yée ní, káa bɨ azé ndị́sị méngị ledre bɨ ngárá ndanɨ́ eyé maꞌdíi ledre e wá ní ke.
2CO 13:9 Azé kɨ́ rokinyi abú ꞌyị e lurúnɨ́ zée káa zɨ́ rokoꞌbụ ndaá zɨ́ze wá, owozé go bɨlámáne kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ꞌdodozé zɨ́se ní go. Azé ndị́sị íni ini gɨ rosé gɨ ro zɨ́se útúásáse kacɨ́ komo a káa do mbigí ꞌyị ené e.
2CO 13:10 Née sị́ ledre bɨ máéké ledre ba kása zɨ́se énzị komosé kɨ́e ní. Sɨmɨ bɨ mááyí ógụ zɨ́se íri ní, mááyí ógụndíki sée fú ndị́sị méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní. Gɨ zɨ́a rokoꞌbụ bɨ Ngére Yésụ iꞌbí zɨ́ma ní, ndaá gɨ ro zɨ́ma ndị́sị ꞌdóꞌdo sée kɨ́e wá, nɨ gɨ ro sáká sée.
2CO 13:11 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ba go odụ kúrúma zɨ́se. Ídísé ndị́sị bɨlámáne. Zɨ́se óto komosé ro ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní, gɨ ro zɨ́ ndị́sị esé kɨ́ lafúse ídíne bɨlámáne. Mááyí íni ini gɨ rosé zɨ́ Lomo idí óto ꞌbú lafúse dosé gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
2CO 13:12 Ídísé ndị́sị íꞌbí mandá dongaráse kɨ́ lafúse kɨ́ ꞌbúne.
2CO 13:13 ꞌYị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ azé kéye yáa ní, iꞌbí mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.
2CO 13:14 Sáká éyị́ ꞌbɨ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ, kɨ́ óto ꞌbú ꞌyị e bɨ ꞌbɨ Lomo ní, kɨ́ kéyị lámá ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo idí ídí kɨ́ze cakaba za fí.
GAL 1:1 Máa Páwulo, mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo kpá ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌyị yómo ꞌyị e. Rokoꞌbụ bɨ zɨ́ma ní Kɨ́résịto Yésụ kɨ́ ꞌBụzé Lomo bɨ uru Yésụ maꞌdáa gɨ sɨmɨ umbu ní iꞌbínɨ́ ye ndaá ꞌbɨ ené ꞌyịmaꞌdí e wá.
GAL 1:2 Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ ásé do bi e mɨngúngúcua sɨmɨ káṇgá bɨ Galatíya ní. Lafúze ga bɨ ṇguṇgunɨ́ kpá ledre Kɨ́résịto Yésụ go azé kéye yáa ní, iꞌbízé mandá kéye zɨ́se íri kɨ́ngaya.
GAL 1:3 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idínɨ́ ndị́sị sáká sée, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
GAL 1:4 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí ꞌBụzé Lomo yeme ledre née ne gɨ rozé. Zɨ́ Yésụ úyuné gɨ ro lúyú ledre ezé gɨ ro zɨ́ Lomo yómo zée gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba.
GAL 1:5 Gɨ zɨ́ bɨlámá ledre née ní, idízé ndị́sị mbófo Lomo kacɨ́ kadra za mbá. Idí kenée.
GAL 1:6 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, éyị́ bɨ mengị sée ní ꞌdi? Lomo yeme ledre go zɨ́se, gɨ zɨ́a bɨ oto ꞌbúse go kɨ́ngaya zɨ́se ṇgúṇgu ledre owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ ní, mengị káa be ꞌdi, zɨ́se óyó sogosé ꞌdiya zɨ́ Lomo. Zɨ́se ṇgúṇgu ledre bɨ ngárá ndaá bɨlámá ꞌdódo ledre wá ní.
GAL 1:7 Máówo go kɨ́dí ngíti géyị ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ogụnɨ́ go zɨ́se íri ndị́sị sínyi dosé kɨ́ ꞌdódo ledre kpị́ gɨ ro bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
GAL 1:8 Mááyí kpá úku ándá a zɨ́se, togụ́ ngúruzé, togụ́ mbú ngúru maláyika ogụ ne ꞌdódo bɨlámá ledre kpị́ gɨ ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ꞌdodozé zɨ́se ní yá, ꞌyị máa née Lomo idí ꞌdécị ngbanga roa bɨsinyíne.
GAL 1:9 Mááyí úku ándá a kɨ́dí togụ́ ꞌyị ogụ kɨ́ ngíti ꞌdódo ledre kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ ꞌdodozé zɨ́se ní yá, ꞌyị máa née Lomo idí ꞌdécị ngbanga roa bɨsinyíne.
GAL 1:10 Máíli amá ꞌdódo ledre lá gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi wá. Lomo idí ídí ne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ ꞌdódo ledre amá. Idí máíli gɨ ro zɨ́ ꞌyị e mbófo máa gɨ ro zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi yá, káa bɨ mándá ba ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto wá.
GAL 1:11 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé ówo a kɨ́dí bɨlámá ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ba ní, ogụ ené gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e wá.
GAL 1:12 Ɨɨ, nɨ kenée ꞌyịmaꞌdí iꞌbí ené ne, togụ́ mbú ꞌyịmaꞌdí ꞌdodo ne zɨ́ma ní wá. Kɨ́résịto Yésụ iꞌbí ne zɨ́ma sɨmɨ bɨ kóo ꞌdodo roné zɨ́ma ní.
GAL 1:13 Úwúsé kóo go sɨmɨ bɨ kóo Ngére Yésụ ꞌdodo aka kóo roné zɨ́ma wá ní, mándị́sị kóo méngị dụụ́ ledre ga bɨ kacɨ́ ondụ́ ezé bɨ mɨngburoko ꞌyị ezé ꞌbɨ Yụ́da e ꞌdodonɨ́ yée zɨ́ze ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma kóo ndị́sịmá méngị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ ní bɨsinyíne, kɨ́ ónzó ngíti géyị sɨmɨ sị́gịnị zɨ́ma ídíma kpá nzíyimá gɨ ro úfu ngíti géyị.
GAL 1:14 Máꞌdíꞌbi kóo sị́lị́ma sokó ro ondụ́ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze Yụ́da e ní rómo do ꞌbɨ eze sịndị́ma e mbá. Máóto kóo sómụ́ ledre amá mbá dụụ́ ꞌdódo ledre bɨ kóo bulúnduzé e Yụ́da e ꞌdodonɨ́ yée zɨ́ze ní.
GAL 1:15 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ábuwá Lomo oto ꞌbúma go kɨ́ngaya, yeme yị́ ené kóo ledre go gɨ ro zɨ́ma ídíma ꞌyị méngị moko ené ꞌdáꞌdá ndikiogụnɨ́ aka kóo máa do sogo káṇgá ba wá. Sɨmɨ bɨ Lomo ili
GAL 1:16 ꞌdodo Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ zɨ́ma gɨ do bɨ zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Owụ́ ꞌbɨ ené máa née zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, mándéré amá kóo zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye íꞌbí komokenzị ꞌbɨ moko máa née zɨ́ma wá.
GAL 1:17 Máị́nyị amá kóo kpá geré ndéré sɨmɨ Yerụsaléma ndéré ꞌdíꞌbi komokenzị moko máa née gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyịmɨkása ga bɨ nɨyí kóo kú sɨmɨ Yerụsaléma íri ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ma ní wá. Mándéré yị́ amá kóo geré sɨmɨ káṇgá bɨ ꞌbɨ Árabi e ní. Nda gɨrí, zɨ́ma ndáꞌbalúgu romá sɨmɨ Damásika.
GAL 1:18 Nda gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi ota, zɨ́ma ị́nyịmá ndéréma lúrú Pétero sɨmɨ Yerụsaléma, máméngị kóo zɨ́a íri sị́lị́ sokó doa ịnyị.
GAL 1:19 Ngíti ꞌyịmɨkása bɨ kóo mándíki wo zɨ́ Pétero íri ní nɨ Yakóbo, bɨ lúndu Ngére Yésụ ní.
GAL 1:20 Máúku zɨ́se ba maꞌdíi ledre do komo Lomo ndaá ṛanga wá.
GAL 1:21 Nda gɨ sɨmɨ Yerụsaléma gɨ ore zɨ́ma ị́nyịmá ndéréma sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Sụ́rịya kɨ́ yée ga bɨ Silísiya e ní.
GAL 1:22 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ nɨyí sɨmɨ Yụdáya ní, owonɨ́ aka eyé kóo máa wá.
GAL 1:23 Ndịsịnɨ́ tɨ́ lá úwú ledre kɨ́dí, “Oꞌdo bɨ kóo nɨ okó ro ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrea ní, oyóloꞌbó sómụ́ ledre ené go, ṇguṇgu ledre Yésụ go, ndịsị nda go cụ́ ne ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ꞌyị e.”
GAL 1:24 Zɨ́ye mbófo Lomo kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́a máṇgúṇgu ledre Yésụ go.
GAL 2:1 Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi sokó doa eso (14), zɨ́ma kpá ndéré ándá romá sɨmɨ Yerụsaléma. Nderézé kɨ́ Baranába, mándóloútú Tị́to kpa do kacɨ́ma.
GAL 2:2 Mándéré ándá romá íri née gbékpị́e wá. Lomo yeme ne kɨ́dí máídí ndéré ótoyéme bɨlámá ledre ené bɨ mándị́sị ꞌdódo a zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto íri ní, gɨ zɨ́ moko ga bɨ kóo máméngị yée kɨ́ yée bɨ mááyí ndị́sị méngị yée ba kɨ́ ndéréye gbékpị́e. Ndịsịzé kóo céré ze kɨ́ manda máa ga gére née sɨmɨ bɨ mándị́sị ótoyéme ledre née zɨ́ye ní.
GAL 2:3 Abú Tị́to ndaá Yụ́da wá, utú ngbuṛu kacɨ́ ondụ́ ezé ꞌbɨ Yụ́da e wá, nda gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto go ní, sɨmɨ bɨ azé sɨmɨ Yerụsaléma íri ní, zɨ́ manda ga gére née kpá fú ówo wo káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto.
GAL 2:4 Nderézé sɨmɨ Yerụsaléma gɨ zɨ́a ngíti géyị ꞌyị ṛanga e ya yée nɨyí kpá ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yésụ. Ilinɨ́ tɨ́ lá sínyíónzó moko ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ do sị́lị́ze ní gɨ ro zɨ́ze ídíze mɨódóze káa do owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre.
GAL 2:5 Abú nɨyí kɨ́ ledre eyé ga gére née kenée yá, indizé ezé mbílíze zɨ́ye wá, gɨ zɨ́a ilizé zɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịzé ꞌdódo a ní ndíki bi do mɨmbéꞌdesé kɨ́ngaya.
GAL 2:6 Abú manda ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga gére née nɨyí kacɨ́ komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e mɨngburokoyé yá, née ndaá ꞌbɨ ené mongụ́ ledre zɨ́ma wá. Gɨ zɨ́a zée ꞌyịmaꞌdí e ledrezé nɨ kacɨ́ komo Lomo mbá owóowó. Ndanɨ́ kɨ́ yata ledre ésị a sɨmɨ ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní wá.
GAL 2:7 Manda ga gére née owonɨ́ bú bɨlámáne kɨ́dí Lomo kasa máa ne ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Kpá káa zɨ́ bɨ kasa Pétero kɨ́ ledre máa née ndéré ꞌdódo a zɨ́ Yụ́da e ní.
GAL 2:8 Lomo bɨ kasa Pétero ꞌyịmɨkása nderé ꞌdódo ledre ené zɨ́ Yụ́da e ní, nɨ kpá ne bɨkéṛị́ Lomo bɨ kasa máa káa do ꞌyịmɨkása ndéré ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní.
GAL 2:9 Zɨ́ Pétero e kɨ́ Yakóbo e kpá kɨ́ Yiwáni e bɨ nɨyí kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní ídíye kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ze kɨ́ Baranába gɨ zɨ́a Lomo ifi bayi moko ené go zɨ́ze kéye. Zɨ́ze ndị́sị ꞌbɨ ezé ꞌdódo ledre zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Zɨ́ Pétero e kɨ́ Yakóbo e kɨ́ Yiwáni ndị́sị ꞌbɨ eyé ꞌdódo ledre zɨ́ Yụ́da e.
GAL 2:10 Odụ owụ́ ledre bɨ ukunɨ́ zɨ́ze ní nɨ idízé sáká lafúze ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ngárá éyị́ ndaá zɨ́ye wá ní. Née kóo ledre bɨ mándị́sị gámá kɨ́e sɨmɨ domá kacɨ́ kadra mbá ní.
GAL 2:11 Sɨmɨ bɨ kóo Pétero ogụndiki máa sɨmɨ Ánatiyoko ní, zɨ́ma kóo máda wo zaá oꞌbụóꞌbụ gɨ zɨ́a ndịsị nda go méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ wá ní.
GAL 2:12 Sɨmɨ bɨ kóo Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ogụnɨ́ aka gɨ zɨ́ Yakóbo gɨ sɨmɨ Yerụsaléma wá ní, Pétero ndịsịnɨ́ aka kóo tɨ́ ánu kótrụ éyị́ kɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto utúnɨ́ ngbuṛu wá ní. Nda gɨ ꞌdáꞌba, sɨmɨ bɨ ngíti géyị Yụ́da ga bɨ nɨyí kɨ́ Yakóbo e sɨmɨ Yerụsaléma ogụnɨ́ ní, zɨ́ Pétero ásiné kɨ́ ánu kótrụ éyị́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto utúnɨ́ ngbuṛu wá ní káa bɨ Yụ́da e ga gére née nɨyí sínyi ịrịné ke.
GAL 2:13 Ngíti géyị Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go, sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ Pétero kɨ́ méngị kéyị kenée ní, zɨ́ye kpá ásiyé kɨ́ ánu kótrụ éyị́ kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto utúnɨ́ ngbuṛu wá ní. Zɨ́ Baranába kpá ꞌdíꞌbi ledre ꞌbɨ Pétero née, zɨ́ mɨméngị ledre eyé ndị́sị ídíne kpị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ ṇguṇguzé gɨ ro ndị́sị méngị yée ní.
GAL 2:14 Sɨmɨ bɨ málúrú mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga gére née utúasá ené lolụ kacɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ní wá gɨ zɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ Pétero ní, zɨ́ma ị́nyịmá máda Pétero do komoyé oꞌbụóꞌbụ kɨ́dí, “Pétero, née kenée lárá ledre ꞌdi? Abú áyí Yụ́da yá, méngị lolụ ondụ́ bɨ ꞌbɨ Yụ́da e wá ní, sara íli nda gága ꞌyị máa yée ga bɨ kúfúye ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, idínɨ́ ndị́sị méngị ledre máa wo bɨ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e ilinɨ́ gɨ ro ꞌdi?”
GAL 2:15 Sɨmɨ bɨ ꞌbụzé e ndikinɨ́ zée ní, ꞌdodonɨ́ zɨ́ze tɨ́ za mbá lorụ ga bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze Yụ́da e ní. ꞌYị máa yée ga bɨ ndikinɨ́ yée sɨmɨ ngíti kúfú ndanɨ́ Yụ́da e wá ní, ndịsịzé kóo lúrú yée káa do ꞌyị lúyú ledre e gɨ zɨ́a bɨ mengịnɨ́ eyé ledre kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze wá ní.
GAL 2:16 Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́ze ógụzé ówoyéme a kɨ́dí, ɨ́ꞌɨ, ꞌyịmaꞌdí utúasá ené ídí mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́a bɨ ndịsị méngị ledre e dụụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní wá, yị́ ené dụụ́ togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ go. Née sị́ ledre bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ gɨ zɨ́a ní, gɨ do bɨ zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
GAL 2:17 Gɨ zɨ́a bɨ otoomozé lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e kenée zɨ́ze ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto ní, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ezé e lúrú zée káa do ꞌyị lúyú ledre e. Maꞌdíi, ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto, oto zée go káa do ꞌyị lúyú ledre e? Ṛanga, éyị́ ndaá kenée wá.
GAL 2:18 Mááyí ídí ꞌyị lúyú ledre togụ́ máótoómo mbigí ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní go, zɨ́ma ndáꞌbamá kpá té méngị ledre kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e bɨ kóo máótoómo go ní.
GAL 2:19 Sɨmɨ bɨ kóo máṇgúṇgu aka ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto wá ní, lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e nɨ kóo dụụ́ ne kɨ́ ledrené zɨ́ma owóowó. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ma ówo a máyá mándá mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá. Bɨ ba ní, ledre ꞌbɨ lorụ ezé ndaá ꞌbɨ ené lolụ lá dụụ́ ne zɨ́ma owóowó wá, mándị́sị nda méngị yị́ amá go dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili yée ní.
GAL 2:20 Mɨméngị ledre ga bɨ kóo mándị́sị méngị yée ꞌdáꞌdá ngárá ndanɨ́ bɨlámáye wá ní, mɨúyu Kɨ́résịto Yésụ do mɨngbúngbu kágá ufuoyó yée go mbá gɨ zɨ́a máṇgúṇgu go kɨ́dí nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, mááyí nda go mbigí ꞌyị ené. Mándị́sị nda go méngị dụụ́ ledre ené gɨ zɨ́a oto ꞌbúma go zɨ́a úyuné gɨ romá.
GAL 2:21 Sómụ́sé kɨ́dí bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze zɨ́a yómo zée née gɨ zɨ́a bɨ ndịsịzé méngị ledre kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ lorụ ezé ꞌbɨ Yụ́da e ní? Ɨ́ꞌɨ, ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ ledre née wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ꞌbúze nɨ doa kɨ́ngaya ní. Máási amá gɨ ro bɨlámá ledre bɨ mengị zɨ́ma née wá. Idí yaá lorụ nɨ yómozé e ne yá, káa bɨ umbu bɨ kóo Kɨ́résịto uyu wo ní moko ndaá sɨmɨ a wá.
GAL 3:1 Áko, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Galatíya ní, méngịsé kéyị káa zɨ́ éyị́ bɨ ówosé ledre wá ní gɨ zɨ́ ꞌdi? Ambí londo sée ne? Tɨ́ bɨ kóo ꞌdodozé ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ go zɨ́se fúó kɨ́dí ufunɨ́ wo do mɨngbúngbu kágá gɨ rosé ní.
GAL 3:2 Úkusé aka zɨ́ma, sómụ́ ledre esé nɨ kɨ́dí Lomo iꞌbí kóo ꞌDówụ́ne sɨmɨsé gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé méngị kéyị kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze Yụ́da e ní? Ɨ́ꞌɨ, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto bɨ ꞌdodozé zɨ́se ní.
GAL 3:3 Ṛífusé mɨṛífu, zɨ́se óyó sogosé zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ ndị́sịsé go lódụ́ a ní, zɨ́se ndị́sị lódụ́ kacɨ́ lorụ kɨ́dí gɨ do bɨ zɨ́se ómosé?
GAL 3:4 Kụ́rụ́ ga bɨ rosé gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ílisé zɨ́a ídíákáne lá goo rosé gbékpị́ne?
GAL 3:5 Lomo iꞌbí ꞌDówụ́ne sɨmɨsé zɨ́se ndị́sịsé méngị mɨngburoko ledre e kɨ́e née gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé méngị kéyị kacɨ́ lorụ bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní? Ɨ́ꞌɨ, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto bɨ ꞌdodozé zɨ́se ní.
GAL 3:6 Ídísé óto ledre ba sɨmɨ dosé, “Abarayáma útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní.”
GAL 3:7 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí ꞌyị ga bɨ za mbá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, nɨyí go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Abarayáma ní sɨmɨ Lomo.
GAL 3:8 Nɨ kóo go mɨékéne ꞌdesị́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ nɨyí zɨ́ Lomo kɨ́ ledreyé owóowó káa do mbigí ꞌyị ené e ní, dụụ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní. Káa zɨ́ bɨ kóo Lomo maꞌdáa uku zɨ́ Abarayáma ní kɨ́dí, “Mááyí íꞌbí úndru zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá kpụrụ́ gɨ sɨmɨyị́.”
GAL 3:9 ꞌYị ga bɨ za mbá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye káa zɨ́ bɨ kóo iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma ní.
GAL 3:10 ꞌYị máa yée ga bɨ iꞌbínɨ́ ꞌbɨ eyé royé dụụ́ ndị́sị méngị ledre kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ Yụ́da e gɨ do bɨ zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo Lomo ní, utúasánɨ́ eyé méngị lorụ ga gére née mbá wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó royé. Káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “ꞌYị bɨ mengị ledre kacɨ́ lorụ ga bɨ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo née mbá wá ní, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo wo bɨsinyíne ní.”
GAL 3:11 Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí, ꞌyịmaꞌdí utúasá ídí mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo kɨ́ méngị kéyị kacɨ́ lorụ bɨ kóo iꞌbí zɨ́ Yụ́da e ní wá, gɨ zɨ́a “Mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní.”
GAL 3:12 ꞌDíꞌbi lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ Yụ́da e kɨ́ ledre ené owóowó ndaá ꞌbɨ ené mbigí mɨsiꞌdi ꞌbɨ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá. Yị́ ené ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo nɨ óto ꞌyị ne kɨ́ ledrené owóowó. “ꞌYị bɨ ili zɨ́ne útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené gɨ zɨ́a bɨ née ndịsị lódụ́ kacɨ́ lorụ ní yá, idí ndị́sị méngị ledre ga bɨ lorụ ili yée ní kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá.”
GAL 3:13 Umbu bɨ kóo azé úyu a gɨ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a bɨ utúasázé lúrú bi kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí ní bɨlámáne wá ní, Kɨ́résịto ꞌdiꞌbioyó gɨ komozé go, uyu nda kóo go ne do bi kacɨ́ze. Nɨ mɨékéne kɨ́dí, “Mɨmbéꞌdekesị́ ꞌbɨ Lomo nɨ nda ídí go ro ꞌyị bɨ nɨyí úfu wo do mɨngbúngbu kágá ní.”
GAL 3:14 Sɨmɨ bɨ Yésụ uyu do bi kacɨ́ze ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ úndru bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ Abarayáma ní báyiné ndéréógụné gị zɨ́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto Yésụ ní. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ Lomo uku ledrea ní ógụ ndị́sịné sɨmɨzé.
GAL 3:15 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máúku aka zɨ́se kacɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e, sómụ́sé togụ́ ꞌbụmɨowụ́ yeme ledre go zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené, zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ máa née go úyuné ní, ngíti ꞌyị gɨ ꞌdí sogo nɨ ógụ ꞌdíꞌbióyó ledre née togụ́ ꞌdíꞌbi ngíti ledre ésị a sɨmɨ a? Ɨ́ꞌɨ, éyị́ utúasá méngị roné kenée wá. Nɨ gɨ ro ledre bɨ Lomo yeme ní kenée.
GAL 3:16 Kpá kenée, Lomo yeme ledre go iꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma kɨ́ ngúru owụ́ gɨ dongará bulúnduga owụ́ ga bɨ gɨ sɨmɨ kúfú Abarayáma maꞌdáa ní. “Ngúru owụ́” bɨ Lomo uku ledre a née nɨ “Kɨ́résịto.” Ndaá ꞌbɨ ené Yụ́da e wá.
GAL 3:17 Ba éyị́ bɨ máíli zɨ́se ówoyéme a gɨ sɨmɨ ledre bɨ kóo Lomo yemeomo zɨ́ Abarayáma ní. Do kacɨ́ a mengị kóo sɨmɨbi míya eso, cị́kéṛị́ a doa sokó (430), zɨ́ Lomo kóo íꞌbí lorụ zɨ́ Mụ́sa. Bɨ kenée ní, lorụ bɨ kóo Mụ́sa ekéomo née, rokoꞌbụ a ndaá zɨ́a ꞌdíꞌbióyó mɨyéme ledre bɨ Lomo yeme zɨ́ Abarayáma ní wá.
GAL 3:18 Ndásé sómụ́ lúyú ledre kɨ́dí, Lomo nɨ íꞌbí úndru bɨ nɨ trịdrị ní zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro lorụ ndá ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yemeomo yị́ ené ledre máa née ne kú kenée. Née sị́ ledre bɨ zɨ́a úku a zɨ́ Abarayáma gɨ roa ní. ꞌYị bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo née ní ní ndaá.
GAL 3:19 Sara togụ́ Lomo yeme kóo ledre go kenée ní, iꞌbíogụ nda kóo lorụ zɨ́ Mụ́sa éké a gɨ ro ꞌdi? Lomo kasa kóo maláyika ené ógụ úkuíꞌbí lorụ née zɨ́ Mụ́sa éké a gɨ do bɨ zɨ́ lorụ maꞌdáa ndị́sịné ꞌdókó zée gɨ zɨ́a zée ꞌyịmaꞌdí e ndịsịzé lúyú kacɨ́ kadra za mbá. Lorụ máa née nɨ ndị́sị ꞌdókó zée gɨ ro zɨ́ze ówo maꞌdíi ledre gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ bulúndu Abarayáma Kɨ́résịto nɨ ógụ dongaráze, zɨ́a nda ndị́sịné ꞌdódo maꞌdíi ledre e zɨ́ze ní.
GAL 3:20 Lomo kasa ené kóo ngíti ꞌyị do bi kacɨ́ne idí ndéré úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí née yeme ledre go zɨ́a ní wá. Lomo ịnyị yị́ ené cụ́ ne úku ledre kɨ́dí, “Abarayáma, máyéme ledre go zɨ́yị.”
GAL 3:21 Ndásé sómụ́ lúyú ledre kɨ́dí, lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ Mụ́sa eké a ní nɨ nda go ne do bi kacɨ́ mɨyéme bɨ ledre bɨ kóo Lomo yeme zɨ́ Abarayáma gɨ ro íꞌbí úndru zɨ́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e za mbá ní wá. Ɨ́ꞌɨ, ndaá kenée wá. Lorụ née ndaá kpá gɨ ro zɨ́a óto zée zɨ́ze útúásáze kacɨ́ komo Lomo gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní wá.
GAL 3:22 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Zée ꞌyịmaꞌdí e za mbá, azé mɨlákazé sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ mɨlúyú ledre e.” Nda gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́a yéme ledre kɨ́dí, née nɨ yómo zée gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre ꞌbúó togụ́ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto Yésụ go.
GAL 3:23 Sɨmɨ bɨ kóo ṇguṇguzé aka ledre Kɨ́résịto wá ní, azé kóo mbá mɨlákazé sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ mɨlúyú ledre e. Lorụ nɨ kóo fú lá ndị́sị kụ́ꞌdụ sị́lị́ne rozé kɨ́dí ndazé méngị lúyú ledre e wá. Omozé karaba ba gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto ogụ go, ṇguṇguzé ledre ené nda go ní.
GAL 3:24 Lorụ ndịsị ꞌbɨ ené kóo ꞌdódo zɨ́ze lá dụụ́ mɨsiꞌdi. Nda té sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto ogụ, zɨ́ze ṇgúṇgu ledre ené ní, karaba utúasázé go kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e.
GAL 3:25 Mbófo éyị́ gɨ zɨ́a Kɨ́résịto ogụ go líkpíóyó zée gɨ sɨmɨ káꞌdá ꞌbɨ mɨlúyú ledre e. Lorụ kụꞌdụ lolụ sị́lị́ne rozé fú lá kɨ́dí azé ꞌyị lúyú ledre e wá, gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go.
GAL 3:26 Lúrúsé aka, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go ní, útúásásé kacɨ́ komo Lomo go káa do owụ́ ꞌbɨ ené e.
GAL 3:27 Gɨ zɨ́a bɨ kóo ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto maꞌdáa ní, née sị́ ledre bɨ do íꞌbí babatị́za zɨ́se gɨ zɨ́a ní. Gɨ ro do ówo a mbá kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị ené e, ndị́sịsé go méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌbɨ ené e ní.
GAL 3:28 Nda gɨ ore, azé do komo Lomo go dụụ́ owụ́ ꞌbɨ ené e. Ngíti éyị́ ndaá lolụ íri, yaá wo ba nɨ ꞌbɨ ené gɨ sɨmɨ ngíti kúfú kpị́, togụ́ wo ba nɨ ꞌbɨ ené Yụ́da, ba ꞌbɨ ené gbékpị́ kára, togụ́ wo ba ꞌbɨ ené yaꞌdá ꞌyị, togụ́ ꞌyị bɨ kɨ́ ro doné togụ́ mbú owụ́kụlụ́ ní wá. Éyị́ ndaá lolụ íri kenée wá gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go, ásé go dụụ́ éyị́ kị́éꞌdo sɨmɨ Lomo.
GAL 3:29 Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, ásé nda go kpá bulúndu Abarayáma sɨmɨ Lomo. Ásé ómo gɨ sɨmɨ umbu mbá káa zɨ́ bɨ kóo yeme go kenée zɨ́ Abarayáma ní.
GAL 4:1 Gɨ ro zɨ́se ówoyéme ledre née bɨlámáne, mááyí aka úku lị́lị ledre zɨ́se gɨ ro owụ́ ꞌbɨ ꞌbe. Togụ́ ꞌbụ a uyuomo wo nɨ aka lá cúkuꞌdée, abú éyị́ ga bɨ ꞌbɨ ꞌbụ a ní nɨyí tɨ́ ꞌbɨ ené yá, gɨ zɨ́a bɨ nɨ aka cúkuꞌdée ní, nɨ aka yị́ ené káa zɨ́ owụ́kụlụ́ ní.
GAL 4:2 Owụ́ née ngíti ꞌyị nɨ aka ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a ne, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ꞌbụ a yéme zɨ́ owụ́ née útúásáne ꞌdíꞌbi ꞌbe ní, zɨ́a nda ꞌdíꞌbi ꞌbe.
GAL 4:3 Do sogo káṇgá ba odóngeṛị zée kenée, káa zɨ́ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbigaganɨ́ wo mɨꞌdíꞌbigága ní gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní.
GAL 4:4 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra bɨ kóo Lomo oto utúasá nda go ní, zɨ́ Lomo kásaógụ mbigí owụ́ ꞌbɨ ené do ndíkiógụ wo káa do ꞌyịmaꞌdí dongará Yụ́da e bɨ kóo Lomo iꞌbí lorụ zɨ́ye ní.
GAL 4:5 ꞌBụ a Lomo kasaogụ wo lálaógụ zée gɨ sị́ sị́lị́ lorụ ꞌbɨ Yụ́da e gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ené e.
GAL 4:6 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, sée mbá, ídísé ówo a kɨ́dí ásé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní maꞌdíi, gɨ zɨ́a kasa ꞌDówụ́ne go ógụ ndị́sịné sɨmɨ mɨmbéꞌdezé ꞌdódo Lomo zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ówo wo káa do ꞌBụzé.
GAL 4:7 Gɨ zɨ́ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo gɨ rozé, ndásé lolụ owụ́kụlụ́ e wá, ásé go owụ́ ꞌbɨ ené e, bɨlámá ledre ga bɨ ndịsị méngị yée zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ kpá méngị yée zɨ́se.
GAL 4:8 Sɨmɨ bɨ kóo ngárá ówoyémesé aka ledre gɨ ro mbigí Lomo wá ní, ndị́sịsé aka kóo íni ini zɨ́ lomo ga bɨ ngárá ndanɨ́ mbigí Lomo wá ní.
GAL 4:9 Bɨ ba ní, ówoyémesé Lomo go káa do mbigí ꞌBụsé, ásé zɨ́a go kɨ́ ledresé owóowó káa do mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbi sée go zɨ́ne. Sara ílisé óyó sogosé zɨ́a, zɨ́se ndáꞌbasé méngị bɨcayi ledre ꞌbɨ lomo ga bɨ ngárá ndanɨ́ mbigí Lomo wá ní gɨ zɨ́ ꞌdi?
GAL 4:10 Ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ zɨ́ma kɨ́dí ndáꞌbasé yị́ esé go drú ndị́sị méngị ondụ́ ga bɨ, óto úndru mɨkánda éfé kɨ́ ngíti géyị sị́lị́ ga bɨ sɨmɨ ꞌdúꞌdu ꞌbɨ éfé ní nda kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ayímbi ga bɨ kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e ní.
GAL 4:11 Éyị́ bɨ méngịsé née oto máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ sómụ́sɨmɨ gɨ zɨ́ ledre bɨ méngịsé née. Ngịrị mengị máa gɨ zɨ́a, máíli zɨ́ mongụ́ ꞌdódo ledre bɨ kóo máꞌdódo zɨ́se íri ní ndéréne gbékpị́e wá.
GAL 4:12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máṇgúṇgú romá zɨ́se, ídísé ótoómo ledre ꞌbɨ ndị́sị óto úndru ondụ́ bɨ ꞌbɨ Yụ́da e ní ꞌdáꞌba, zɨ́se ídíse káa zɨ́ máa ní gɨ zɨ́a mándá ꞌbɨ amá mɨódóngéṛịmá kɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da ga gére née wá, mááyí nda go káa zɨ́ bɨ kóo ásé ꞌdáꞌdá ní. Bɨsinyí ledre ndaá dongaráze kése wá.
GAL 4:13 Ówosé bú bɨlámáne sɨmɨ bɨ kóo máógụ ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́se íri ní, sɨmɨ sanáma ndaá kóo bɨlámáne wá.
GAL 4:14 Abú mɨídíma bɨ kóo kɨ́ ndíyá dongaráse íri née nɨ kóo zɨ́se mongụ́ úzu éyị́ yá, zɨ́se kpá fú ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ kɨ́ sị́lị́se sokó. Zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi gɨ romá káa zɨ́ maláyika, togụ́ kenée wá, nda káa zɨ́ éyị́ bɨ mááyí go za cụ́ Kɨ́résịto Yésụ ní.
GAL 4:15 Máówo kóo bú bɨlámáne kɨ́dí sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo née, togụ́ ya ídísé kóo útú ku phoꞌdụ gɨ romá, ásé kóo tɨ́ geré méngị a kenée. Bɨ nda ba ní, éyị́ ndaá ꞌbɨ ené lolụ kenée wá, bɨlámá ledre née lelị́ nda gɨ zɨ́ ꞌdi?
GAL 4:16 Óyósé nda máa karaba go káa do ezeokóse ba gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo mbigí ledre zɨ́se ní?
GAL 4:17 ꞌYị ꞌdódo ledre ga gére née ogụnɨ́ ndị́sị úku bɨlámá ledre ga gére née zɨ́se za mbá gbékpị́e, ilinɨ́ tɨ́ lá lóndo sée. ꞌDódo ledre eyé ga gére née ndanɨ́ eyé maꞌdíi ꞌdódo ledre e wá. Ilinɨ́ tɨ́ lá gɨ do bɨ zɨ́se ótoómo ꞌdódo ledre amá, zɨ́se lányáse ro ꞌdódo ledre eyé.
GAL 4:18 Utúasá mɨútúásá zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne ꞌdága gɨ ro méngị bɨlámá ledre e, abú sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ ndazé kése do bi kéṛị́ a wá ní.
GAL 4:19 Owụ́ ꞌbɨ amáa e sɨmɨ Lomo, máíꞌbí ándá kpá romá go zɨ́ ꞌdoꞌdó gɨ ro ꞌdódo ándá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ꞌbúó togụ́ málúrú kɨ́dí ꞌdíꞌbisé Kɨ́résịto go ngị́rị do mɨmbéꞌdesé.
GAL 4:20 Máꞌdíꞌbi mɨmbéꞌdemá yáa do sị́lị́ma gɨ rosé. Nɨ kóo ídí bɨlámáne togụ́ azé kése ba do bi kị́éꞌdo, káa bɨ máútúásá úku ledre zɨ́se oꞌbụóꞌbụ káa zɨ́ ba wá.
GAL 4:21 Sée ga bɨ ꞌdíꞌbisé lorụ bɨ Mụ́sa ekéomonɨ́ zɨ́ Yụ́da e ndá do sị́lị́se ní, ówosé ini ledre gɨ sɨmɨ a bú, uku yaá ꞌdi?
GAL 4:22 Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, Abarayáma ndiki kóo owụ́ e gbre. Ngúru a mbágáa nɨ kára ꞌbe. Ngúru a mbágáa nɨ ꞌbɨ ené gɨ ꞌdí sogo owụ́kụlụ́.
GAL 4:23 Owụ́ máa wo bɨ mbágáa nɨ ꞌbɨ ené gɨ ꞌdí sogo ní, ndikinɨ́ ꞌbɨ eyé wo kɨ́ sómụ́ ledre bɨ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí ní. Wo bɨ mbágáa nɨ kára ꞌbe ní, ndikinɨ́ ꞌbɨ eyé wo gɨ zɨ́a Lomo yemene kenée.
GAL 4:24 Kará ga bɨ gbre née, Agára kɨ́ Sára, ledre ga bɨ gɨ royé ní ꞌdodonɨ́ mɨsiꞌdi ga bɨ gbre nɨyí mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro ꞌyị ené e ní. Mɨyéme ledre bɨ kóo Lomo iꞌbí zɨ́ Mụ́sa do Landa bɨ kɨ́ ịrịné Sináya ní, owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Agára nɨyí ꞌbɨ eyé mbá káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí sị́ sị́lị́ lorụ ní, gɨ zɨ́a mbágáye nɨ owụ́kụlụ́.
GAL 4:25 Ledre gɨ ro Agára ꞌdodo ledre gɨ ro Landa bɨ kɨ́ ịrịné Sináya ní. Landa née nɨ sɨmɨ káṇgá bɨ ndolonɨ́ Arábiya ní, nɨ cé káa zɨ́ Yerụsaléma bɨ do sogo káṇgá ona ní. Gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yerụsaléma ní, lorụ nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụné doyé.
GAL 4:26 Sára bɨ nɨ ꞌbɨ ené kára ꞌbe ní, nɨ ꞌbɨ ené go káa zɨ́ mɨkánda Yerụsaléma bɨ nɨ ógụ gɨ komo ere ní. Zée ga bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto go ní, azé go mbá owụ́ ꞌbɨ ené e ndazé lolụ sị́ sị́lị́ lorụ káa zɨ́ owụ́kụlụ́ e wá.
GAL 4:27 Ledre ba nɨ kpá mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Bi eme royị́ mu yị́ị kára mɨkoto, Ídí mu yéyéyị́ ꞌdága kɨ́ rokinyi abú ndíki eyị́ owụ́ kú wá. Áyí ndíki tụ́ꞌdụ́ owụ́ e rómo kára bɨ tonó ndíki owụ́ e go gɨ zɨ́yị ꞌdáꞌdá ní.”
GAL 4:28 Bɨ ba ní owụ́ ꞌbɨ babá e, azé go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yeme kóo ledre née go kú kenée ꞌdesị́ kpá káa zɨ́ bɨ kóo yeme ledre gɨ ro Isáka zɨ́ Sára ndíki wo zɨ́ Abarayáma ní.
GAL 4:29 Sɨmɨ bɨ kóo owụ́ ꞌbɨ Abarayáma ga bɨ gbre née nɨyí aka nzéré, zɨ́ wo bɨ kóo mbágáa nɨ gɨ ꞌdí sogo owụ́kụlụ́ ní, iꞌbí ꞌdoꞌdó ro owụ́ máa wo bɨ ndikinɨ́ wo kacɨ́ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ mbágáa nɨ kára ꞌbe ní. Nɨ karaba zɨ́ze kpá kenée, ꞌyị ga bɨ gɨ ꞌdí sogo ní ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní mɨꞌdódo.
GAL 4:30 Owụ́ ꞌbɨ Abarayáma ga bɨ gbre née, mɨéké kúrú Lomo uku ꞌbɨ ené gɨ royé yaá ꞌdi? Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Ídí ógóóyó kára owụ́kụlụ́ née kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené née gɨ ꞌbe gɨ ona ꞌdáꞌba. Máíli zɨ́ owụ́ gɨ sɨmɨ kára owụ́kụlụ́ née karanée ífi sɨmɨ éyị́ sị́lị́yị kɨ́ wotị́ma Isáka wá.”
GAL 4:31 Gɨ zɨ́ kéyị née ní owụ́ ꞌbɨ babá e, máúku zɨ́se kɨ́dí ndazé ezé owụ́ ga bɨ mbágáze nɨ owụ́kụlụ́ ní wá. Azé yị́ ezé gɨ sɨmɨ kára bɨ nɨ mbigí kára ꞌbe ní.
GAL 5:1 Máúku zɨ́se owụ́ ꞌbɨ babá e, Kɨ́résịto uyu gɨ ro ꞌdíꞌbióyó zée gɨ sị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ lorụ. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé lányá dụụ́ ro ledre ꞌbɨ Yésụ káa bɨ azé fú ídí sị́ lorụ ke.
GAL 5:2 Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ ótosé komosé fú lá gɨ ro ledre ꞌbɨ útú ngbuṛu gɨ do bɨ zɨ́se útúásásé kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e yá, umbu bɨ kóo Kɨ́résịto uyu do mɨngbúngbu kágá gɨ rosé ní, moko ndaá sɨmɨ a zɨ́se wá.
GAL 5:3 Mááyí kpá úku ándá a zɨ́se, togụ́ ꞌyị ya née ili útú ngbuṛu té kí kacɨ́ lorụ yá, idí ndị́sị méngị ledre ga bɨ lorụ uku yée ní za cé.
GAL 5:4 Sée ga bɨ ílisé ndị́sị méngị ledre dụụ́ kacɨ́ lorụ gɨ do bɨ zɨ́se útúásásé kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e ní, ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí óyósé sogosé go zɨ́ Kɨ́résịto, trịdrị bɨ Lomo yemeomo gɨ rosé ní, ndaá lolụ ꞌbɨ esé wá.
GAL 5:5 Gɨ zɨ́a ꞌbɨ ezé ní, ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo yeme go zɨ́ze bɨlámáne kɨ́dí togụ́ sịndị́ kadra utúasá go yá, azé útúásá ídí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto go.
GAL 5:6 Yị́ị ꞌyị bɨ ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ go ní, togụ́ útú go ngbuṛu togụ́ útú wá, née ndaá ꞌbɨ ené mongụ́ ledre zɨ́ Lomo wá. Éyị́ bɨ nɨ kɨ́ ledrené owóowó ní, yị́ ené ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé, zɨ́a óto sée zɨ́se ndị́sịsé óto ꞌbú lafúse ní.
GAL 5:7 Málúrú, ꞌdíꞌbisé kóo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́se ní go kɨ́ngaya ndị́sị lódụ́ a, sara ambí lóndo nda sée ne, zɨ́se óyó sogosé zɨ́ mbigí ꞌdódo ledre ní?
GAL 5:8 Sómụ́ ledre bɨ ꞌbɨ óyó sogo ꞌyị zɨ́ mbigí ꞌdódo ledre ní, ogụ ené gɨ zɨ́ Lomo wá. Gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa ndolo sée née gɨ ro zɨ́se ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto.
GAL 5:9 Bɨsinyí ꞌdódo ledre nɨ káa zɨ́ kidri ní. Nɨ óto ngáká esị kị́éꞌdo zɨ́a ényené. Zɨ́ ngáká esị bɨ kị́éꞌdo née nda óto tụ́ꞌdụ́ lafúne e zɨ́ye ényeyé mbá.
GAL 5:10 Gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ go, máówo bú kɨ́dí ledre bɨ mááyí úku a ba ásé úwú a. ꞌYị bɨ ndịsị sínyi dosé née, karanée ꞌdáꞌdá íri Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga roa bɨsinyíne.
GAL 5:11 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, idí mándị́sị ba kóo fú ꞌdódo ledre gɨ ro útú ngbuṛu yá, káa bɨ ꞌyị e ꞌdoꞌdonɨ́ máa ba wá. Ledre bɨ kóo máꞌdódo zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ dụụ́ wo bɨ kɨ́dí Yésụ uyu kóo do mɨngbúngbu kágá gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e, ꞌyị e idínɨ́ ṇgúṇgu ledrea gɨ ro zɨ́ye ómoyé ní. Née éyị́ bɨ oto Yụ́da e zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ésị́ne ní.
GAL 5:12 Áko, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sínyi dosé kɨ́dí, útú ngbuṛu emesá, útú ngbuṛu emesá ní, ndaá kóo ídí zɨ́ye dụụ́ útú ngbuṛu née wá, ꞌbe kóo zɨ́ Lomo íꞌdíóyó yée gɨ sɨmɨ bongó mɨíꞌdíóyó ꞌdáꞌba gɨ do bɨ zɨ́ye ídíákáye lá woṛóye kenée.
GAL 5:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Lomo ꞌdiꞌbioyó sée gɨ sɨmɨ kuṛú lorụ ꞌbɨ Yụ́da ga gére née go, ásé nda go kɨ́ ro dosé. Ndásé lolụ ꞌdíꞌbi bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́se née ndị́sị méngị bɨsinyí ledre kɨ́e gɨ zɨ́ ꞌbú ledre bɨ dosé ní wá. Bɨlámá a, ídísé óto ꞌbú lafúse e zɨ́se ndị́sịsé ị́nyị kasa zɨ́ye.
GAL 5:14 Lorụ bɨ Mụ́sa ekéomo zɨ́ze ní mongụ́ ledre gɨ sɨmɨ a nɨ wo bɨ uku kɨ́dí, “Ídí óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní.”
GAL 5:15 Togụ́ ndị́sịsé kpá fú kɨ́ méngị okó dengbị́se yá, bɨlámá ledre utúasá ené lolụ ídíne dongaráse wá, zɨ́ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto úyuné gɨ dongaráse.
GAL 5:16 Máúku zɨ́se, ídísé íꞌbí rosé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní. ꞌBú ledre ꞌbɨ do sogo káṇgá ba ndaá lóndo sée zɨ́se lúyú ledre wá.
GAL 5:17 ꞌDówụ́ Lomo nderénɨ́ eyé do mɨsiꞌdi kị́éꞌdo kɨ́ ꞌbú méngị bɨsinyí ledre wá. ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨsé kpá kɨ́ ꞌbú méngị bɨsinyí ledre bɨ sɨmɨsé ní, éyị́ ga bɨ gbre née ndịsịnɨ́ óṛó royé sɨmɨsé. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, útúásásé ndị́sị méngị bɨlámá ledre bɨ ílisé ndị́sị méngị a ní wá.
GAL 5:18 Togụ́ ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́se ní yá, moko esé ndaá lolụ kɨ́ lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní wá.
GAL 5:19 Ga ba bɨsinyí ledre ga bɨ kɨ́ ꞌbúne dozé ili zɨ́ze ndị́sị méngị yée ní, sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní, ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ dokuwu, ledre bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ royé do sị́lị́ye ní,
GAL 5:20 óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, ledre ꞌbɨ lóndụ́, kɨ́ méngị okó, bɨsinyí mɨmbéꞌde, mɨmbéꞌdekesị́, sómụ́ ledre bɨ ꞌyị oto lá gɨ roné ní,
GAL 5:21 óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ lafú ꞌyị e, kóyó, nda kpá kɨ́ ngíti géyị bɨsinyí ledre ga bɨ nɨyí bo ní. Mááyí kpá úku ándá a zɨ́se, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị toso ledre káa zɨ́ ga gére ní, bi ndaá gɨ royé dongará ꞌyị ga bɨ Kɨ́résịto nɨ ídí Ngére doyé karanée ní wá.
GAL 5:22 Mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨyé ní nɨ káa, Nɨyí ꞌyị óto ꞌbú lafúye, nɨyí ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokinyi ꞌbɨ Lomo do mɨmbéꞌdeyé ní, nɨyí ꞌyị mɨmbéꞌde kịdrị́, nɨyí ꞌyị ga bɨ sómụ́ ledre eyé nɨ bɨlámáne ní. Nɨyí ꞌyị ụ́tụsɨmɨ, ꞌyị íꞌbí sị́lị́ zɨ́ lafúye e, kpá ꞌyị ndị́sị méngị cóngó ledre e.
GAL 5:23 Kpá ꞌyị ódro ndoo zɨ́ lafúye e, nɨyí ꞌyị ódó mɨmbéꞌdeyé sɨmɨ ledre e. ꞌYị bɨ mengị icí sị́ do bɨlámá ledre ga gére née go mbá kenée ní, utúasá lúyú ledre zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga roa bɨsinyíne ní wá.
GAL 5:24 ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ go ní, ufu oyó ꞌbú bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ sága ba gɨ doné go za mbá.
GAL 5:25 Káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ nda go sɨmɨzé ní, idízé nda ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo maꞌdáa ili zɨ́ze ndị́sị méngị yée ní.
GAL 5:26 Ndazé ndị́sị mbófo rozé, zɨ́ze óto rozé rómo do lafúze e wá. Ndazé kpá ndị́sị óto mɨmbéꞌdezé bɨsinyíne ro lafúze wá.
GAL 6:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ásé ꞌbɨ esé go kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨsé ní, togụ́ lúrúsé ngíti ꞌyị nɨ go lúyú ledre yá, ídísé ódro zɨ́a ndoo gɨ ro zɨ́se ótolúgu wo do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo. Sɨmɨ bɨ ásé go kɨ́ ledre máa née kenée ní, ídísé kpá ꞌbáꞌbá rosé bɨlámáne káa bɨ ásé lúyú ledre ke.
GAL 6:2 Ídísé ndị́sị sáká lafúse ga bɨ kɨ́ mɨówóowó ledre doyé ní mɨsáká. Togụ́ ndị́sịsé go méngị kéyị kenée, kɨ́dí ndị́sịsé née go méngị ledre ga bɨ Kɨ́résịto ili yée ní.
GAL 6:3 Togụ́ ꞌyị ya née nɨ kɨ́ ledrené owóowó, tɨ́ bɨ ledrea ndaá ꞌbɨ ené owóowó wá ní, ndị́sị née lóndo roné kɨ́ roné.
GAL 6:4 ꞌYị idí lúrú ꞌbɨ ené mɨméngị ledre ené e, togụ́ nɨyí bɨlámáye yá, zɨ́a nda ídíne kɨ́ rokinyi. Tɨ́ lá ndaá óto ásé roné kɨ́ ꞌyị wá.
GAL 6:5 Idí kpá ndị́sị méngị ꞌbɨ ené moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a ní.
GAL 6:6 Togụ́ ꞌyị ndịsị sáká yị́ị do mɨsiꞌdi máa wo bɨ ꞌbɨ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́yị ní yá, ídí nda ꞌbɨ eyị́ sáká wo kɨ́ éyị́ máa wo bɨ nɨ bo do sị́lị́yị ní.
GAL 6:7 Ndásé lóndo rosé wá, gɨ zɨ́a ꞌyị utúasá ené méngị fóló ro Lomo wá. Lomo ndịsị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị té kacɨ́ mɨméngị ledre ené. Lúrúsé aka lá, ꞌyị óꞌdo yáká ndịsị ꞌdíꞌbi té éyị́ bɨ oꞌdo wo ní ndáꞌba kɨ́e ꞌbe.
GAL 6:8 Togụ́ ꞌyị ndịsị méngị bɨsinyí ledre gɨ zɨ́ ꞌbú bɨsinyí ledre ga bɨ doa ní yá, tákpásị́lị́ ené nɨ ídí umbu bɨ nɨ úyu a ní. ꞌYị máa wo bɨ ndịsị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úkuíꞌbí yée zɨ́a ne ní yá, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a káa do tákpásị́lị́.
GAL 6:9 Ndásé ꞌdóꞌdó kɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e wá, gɨ ro karanée kadra bɨ Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, zɨ́ Lomo íꞌbí tákpásị́lị́ ezé trịdrị bɨ za fí ní.
GAL 6:10 Togụ́ ledre nɨ goó bo ili sáká éyị́ gɨ zɨ́se yá, ídísé sáká a. Ídísé ndị́sị méngị bɨlámá ledre e kenée zɨ́ ꞌyị e za mbá. Kɨ́ngaya zɨ́ lafúse ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní.
GAL 6:11 Ledre ba máéké máa zɨ́se, ídísé lúrú lá kacɨ́ sị́lị́ma ga bɨ máéké mɨngburokoné née.
GAL 6:12 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ gága sée kɨ́dí nɨ mɨútúásáne ídísé útú ngbuṛu ní, gaganɨ́ sée née gbékpị́e wá, ilinɨ́ gɨ ro zɨ́ Yụ́da e ídíye kɨ́ rokinyi kɨ́ye gɨ zɨ́a ilinɨ́ eyé do ꞌdóꞌdo yée gɨ ro ledre Kɨ́résịto bɨ uyu do mɨngbúngbu kágá ní wá.
GAL 6:13 Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí ídísé méngị ledre e kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ní, kụṛụꞌbụyé, mengịnɨ́ eyé kpá wá. Ilinɨ́ tɨ́ lá ídísé útú ngbuṛu gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé mbófo royé kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre eyé go.
GAL 6:14 Togụ́ lá máa Páwulo ba yá, máíli amá mbófo romá gɨ ro éyị́ ga bɨ mándị́sị méngị yée ní wá. Éyị́ bɨ mámbófo ꞌbɨ amá Lomo gɨ roa ní dụụ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ ufunɨ́ wo do mɨngbúngbu kágá gɨ ro yómo ꞌyịmaꞌdí e ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌbú do sogo káṇgá ba ndaá domá wá, kpá káa zɨ́ bɨ ꞌbúma ndaá doa wá ní.
GAL 6:15 Útú ngbuṛu, togụ́ útú ngbuṛu wá, ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ ledrené owóowó wá. Mongụ́ éyị́ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní yị́ ené togụ́ Lomo oyóloꞌbó ꞌyị go mɨkándané gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledre Yésụ go ní.
GAL 6:16 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ba go ní, Lomo idí kɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé bɨlámáye bɨsinyí ledre nda ndíki yée wá gɨ zɨ́a nɨyí go mbigí ꞌyị ené e.
GAL 6:17 Máúku zɨ́se tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ꞌyị ndaá lolụ fú lá ndị́sị ꞌdóꞌdo máa gɨ zɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị ꞌdódo yée ní wá. Ambá mbiṛi ga bɨ romá ba ꞌdodonɨ́ go kɨ́dí mááyí mbigí ꞌyị ꞌbɨ Ngére Yésụ.
GAL 6:18 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Idí kenée.
EPH 1:1 Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Máéké ledre ba máa zɨ́se ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ásé sɨmɨ gara bɨ Éfeso ní.
EPH 1:2 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idínɨ́ ówo ledre kɨ́se, zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
EPH 1:3 Idízé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, gɨ zɨ́a iꞌbí úndru bɨ gɨ komo ere ní go mbá zɨ́ze, gɨ zɨ́a azé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
EPH 1:4 Wo Lomo, uku kóo go ꞌdesị́ zɨ́ Kɨ́résịto idí gélé zée zɨ́ne, zɨ́ze ídíze drá do komoné lúyú ledre ndaá rozé wá, gɨ zɨ́a bɨ oto ꞌbúze go ní. Yeme kóo ledre née go ꞌdesị́ sɨmɨ bɨ kóo otoogụ aka do sogo káṇgá ba wá ní.
EPH 1:5 Ledre bɨ kóo yeme gɨ ro zɨ́ze ídíze káa do owụ́ ꞌbɨ enée kpụrụ́ gɨ sɨmɨ umbu bɨ Kɨ́résịto Yésụ uyu gɨ rozé ní, oyóloꞌbó ené e wá, nɨ kóo kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ roa.
EPH 1:6 Idízé íꞌbí mbófo zɨ́ Lomo gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ mengị wo zɨ́ze, gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre owụ́ ꞌbɨ ené bɨ ꞌbúa ofụ doa go ní go.
EPH 1:7 Kɨ́résịto iꞌbí roné úyuné gɨ rozé gɨ ro zɨ́ Lomo líkpí zée gɨ do káꞌdá ꞌbɨ lúyú ledre gɨ zɨ́a otoomo ledre go zɨ́ze, gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé ní.
EPH 1:8 Lomo mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ze ówo a kɨ́dí née otoofụ ꞌbúze go, née nɨ kpá ꞌyị íꞌbí ówo ledre gɨ ro ledre e mbá zɨ́ze.
EPH 1:9 Mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo bɨ nɨ mɨótoécịné gɨ zɨ́ze ní, ꞌdodo go zɨ́ze. Lomo maꞌdáa nɨ kɨ́ rokinyi zɨ́a kása ógụ Yésụ méngị ledre bɨ kóo otoecị wo née.
EPH 1:10 Ba mɨyéme ledre maꞌdáa. Togụ́ sịndị́ kadra utúasá go kacɨ́ komo Lomo yá, zɨ́ Kɨ́résịto ídíne Ngére do éyị́ e mbá, yée ga bɨ komo ere kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ní.
EPH 1:11 Lomo gelé kóo zée Yụ́da e go ꞌdesị́ káa do ꞌyị ené e gɨ zɨ́a azé go kị́éꞌdo kɨ́ Kɨ́résịto. Éyị́ bɨ Lomo yeme go ní, nɨ tɨ́ méngị a.
EPH 1:12 Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị e íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, gɨ zɨ́a ṇguṇgu ụtụzé ledre Kɨ́résịto ze gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e mbá.
EPH 1:13 Bɨ ba ní, sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, úwúsé maꞌdíi ledre go kɨ́ mbílíse, kɨ́dí Lomo yomo sée go. Gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, zɨ́ Lomo kása ꞌDówụ́ne ógụ ndị́sịné sɨmɨsé káa zɨ́ bɨ uku ní, gɨ ro do ówo a kɨ́dí ásé go ꞌyị ené e za fí.
EPH 1:14 ꞌDówụ́ Lomo bɨ kasa sɨmɨzé ní, ꞌdodo go kɨ́dí bɨlámá ledre ga bɨ yeme yée ní nɨ méngị yée zɨ́ze za mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née, idízé ndị́sị kófó ịrịa kpá kɨ́ óto úndru a.
EPH 1:15 Máúwú go kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ go, ndị́sịsé kpá go óto ꞌbú lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
EPH 1:16 Gɨ zɨ́ kéyị née, kacɨ́ kadra mbá zɨ́ma ndị́sịmá íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ rosé sɨmɨ bɨ mááyí go ndị́sị íni ini zɨ́a ní.
EPH 1:17 Mándị́sị íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné, bɨ kpá ꞌBụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, idí íꞌbí komokenzị bɨ gɨ komo ere ní zɨ́se gɨ ro zɨ́se ówoyéme ledre ené kɨ́e.
EPH 1:18 Mándị́sị kpá íni ini zɨ́a, idí líkpí mbotụ mɨmbéꞌdesé gɨ ro zɨ́se ówo a kɨ́dí rokinyi bɨ yemeomo gɨ rosé kɨ́ ngíti géyị lafúse ní, nɨ kɨ́ ledrené owóowó. Ídísé ówo a kɨ́dí iꞌbí mongụ́ úndru go zɨ́se ꞌyị ené e.
EPH 1:19 Ídísé kpá ówo a kɨ́dí Lomo iꞌbí mongụ́ rokoꞌbụ go zɨ́ze ga bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto go ní.
EPH 1:20 Née rokoꞌbụ bɨ kóo uru Kɨ́résịto kɨ́e, zɨ́a ꞌdíꞌbióto wo zɨ́ye ndị́sịyé kéne do bi bɨ kɨ́ ledrené owóowó bɨ komo ere ní.
EPH 1:21 Lomo iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ Kɨ́résịto ídíne Ngére do ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye kpá kɨ́ ngíti géyị éyị́ ga bɨ komo ere kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye ní mbá. Nɨ Ngére do éyị́ trịdrị e do sogo káṇgá za mbá, yée ga bɨ nɨyí go bo kpá kɨ́ yée ga bɨ nɨyí ídí karanée ní.
EPH 1:22 Maꞌdíi, Kɨ́résịto nɨ go Ngére do éyị́ e za mbá. Nɨ kpá Ngére do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní.
EPH 1:23 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go ní, nɨyí go kụṛụꞌbụ Kɨ́résịto maꞌdáa. Zɨ́a ndị́sịné kéye ndro komo ere kpá do sogo káṇgá ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye gɨ ro ledre e za mbá.
EPH 2:1 Ásé kóo go mbá umbusé gɨ zɨ́ lúyú ledre esé zɨ́ Lomo.
EPH 2:2 Ndị́sịsé yị́ esé kóo méngị mbá ledre ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ do sogo káṇgá e, zɨ́se ndị́sịsé óto úndru Satána bɨ nɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ kɨ́ rokoꞌbụné do ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní.
EPH 2:3 Azé kóo kpá kenée, ndịsịzé kóo méngị mbá ledre ga bɨ rozé kɨ́ somụ́ ledre ezé ilinɨ́ yée ní. Otozé kóo mɨmbéꞌde Lomo go ésị́ne rozé. Ayí kóo go íꞌbí ꞌdoꞌdó rozé káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní.
EPH 2:4 Nda lá gɨ zɨ́a bɨ ꞌbúze nɨ doa kɨ́ngaya ní, zɨ́a ndị́sịné ówo ledre kɨ́ze.
EPH 2:5 Abú uyuzé kóo go gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé yá, bɨ nda ba ní, gɨ zɨ́a bɨ azé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, Lomo iꞌbí trịdrị go zɨ́ze sɨmɨ bɨ kóo uru Kɨ́résịto gɨ sɨmɨ umbu ní. Yomo zée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé ní.
EPH 2:6 Gɨ zɨ́a bɨ uru kotrụ zée gɨ sɨmɨ umbu ndro kɨ́ Kɨ́résịto ní, iꞌbí bi ndị́sị go zɨ́ze cigí Kɨ́résịto Yésụ komo ere ꞌdága.
EPH 2:7 Lomo oto ledre née zɨ́a méngị roné kenée, gɨ ro ꞌdódo a kɨ́dí née ịdrị mɨmbéꞌdené go rozé. Owo ledre kɨ́ze kenée née, gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto Yésụ uyu gɨ rozé ní.
EPH 2:8 Máúku zɨ́se, Lomo yomo ené sée née gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre esé wá, yị́ ené tákpásị́lị́ gɨ zɨ́a kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rosé gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ené ní.
EPH 2:9 Ómo bɨ omozé gɨ sɨmɨ umbu née ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ezé wá, gɨ zɨ́ kéyị née ní, sị́ ledre bɨ zɨ́ ꞌyị mbófo roné ní ndaá.
EPH 2:10 Zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, Lomo otụ́ zée zɨ́a íꞌbí moko ené ga bɨ ili zɨ́ze méngị yée ní mbá zɨ́ze. Yemeomo kóo ledre máa ga gére née go kú ꞌdesị́.
EPH 2:11 Sée ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, ledre mɨndị́sịsé ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní ndaá lị́gị sée wá. Yụ́da e ndịsịnɨ́ kóo lúrú cáyi sée ga bɨ útúsé ngbuṛu káa zɨ́ ꞌbɨ eyé wá ní. Ídísé ówo a kɨ́dí útú ngbuṛu utúasá ené íꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị wá.
EPH 2:12 Ga kóo ꞌdesị́ ní, ówosé aka esé kóo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto wá. Lomo gelé ené aka kóo sée zɨ́a óto sée dongará ꞌyị ené e Isɨréle e kpá wá. Ówosé aka esé ledre bɨ kóo Lomo yeme kɨ́ ꞌyị ené e ní wá. Éyị́ bɨ zɨ́se óto komosé gɨ ro a ní ndaá gɨ zɨ́a ówosé aka esé Lomo wá.
EPH 2:13 Bɨ nda ba ní, Lomo ꞌdiꞌbiogụ sée go truú roné gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto Yésụ uyu kóo gɨ ro yómo sée ní.
EPH 2:14 Karaba ní, Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ndanɨ́ lolụ mɨngúngúcua wá, nɨyí nda go dụụ́ ꞌyị e kị́éꞌdo, gɨ zɨ́a Kɨ́résịto yeme ledre bɨ kóo dongaráye ní go gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌde késị́ bɨ kóo dongaráye ní ụ́kụ́ne.
EPH 2:15 Kɨ́résịto uyu gɨ ro zɨ́ lorụ ꞌbɨ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e bɨ kóo Mụ́sa eké ní ụ́kụ́ne ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní ídíye kị́éꞌdo zɨ́ mɨndị́sịyé ídíne bɨlámáne.
EPH 2:16 Umbu bɨ Kɨ́résịto uyu wo do mɨngbúngbu kágá ní ꞌdiꞌbioyó sógó ro bɨ kóo do ngárá Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní go, gɨ zɨ́a nɨyí go ꞌyị e kị́éꞌdo kóꞌdụ́ Lomo. ꞌDiꞌbiogụ kpá bikịdrị́ go dongaráze ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ Lomo.
EPH 2:17 Kɨ́résịto ogụ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ bikịdrị́ zɨ́ Yụ́da ga bɨ kóo owonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní kpá zɨ́se ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní bɨ ówosé aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní.
EPH 2:18 Gɨ zɨ́ umbu bɨ Kɨ́résịto uyu ní, ꞌDówụ́ Lomo oto zée go zɨ́ze ídíze dụụ́ ꞌyị e kị́éꞌdo kóꞌdụ́ ꞌBụzé Lomo.
EPH 2:19 Sée ꞌyị ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, ndásé lolụ fú lá ꞌyị lóṇgó e wá, ásé go kị́éꞌdo kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, ásé go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.
EPH 2:20 Ásé káa zɨ́ ꞌdị́cị́ bɨ ꞌyịmɨkása e kɨ́ nébị e oꞌbónɨ́ ye ní, Kɨ́résịto Yésụ nɨ nda ꞌbɨ ené káa zɨ́ cóngó tutú bɨ oꞌbónɨ́ ꞌdị́cị́ máa née doa ní.
EPH 2:21 Kɨ́résịto maꞌdáa iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ ꞌdị́cị́ máa née ídíne rịngị́ mbigí ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo.
EPH 2:22 Sée ꞌyị ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, ásé go ndro kɨ́ Yụ́da ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, gɨ zɨ́a Kɨ́résịto yeme sée go gɨ ro zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ndị́sịné sɨmɨsé.
EPH 3:1 Máa Páwulo, mááyí sɨmɨ sị́gịnị ba gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́se ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní.
EPH 3:2 Úwúsé kóo go bɨlámáne kɨ́dí Lomo iꞌbí moko née ne do sị́lị́ma gɨ ro zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre bɨ yeme gɨ rosé ní zɨ́se ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní, gɨ zɨ́a oto ꞌbúze go kɨ́ngaya.
EPH 3:3 Káa zɨ́ bɨ máúku ꞌdáꞌdá ní, Lomo ꞌdodo ledre bɨ kóo nɨ mɨótoécịné ꞌdesị́ ní go zɨ́ma.
EPH 3:4 Sɨmɨ bɨ ásé ólo ledre bɨ máéké zɨ́se ba ní, ásé ówo a kɨ́dí, máówoyéme ledre bɨ nɨ mɨótoécịné gɨ ro Kɨ́résịto ní go.
EPH 3:5 Ledre bɨ kóo Lomo otoecị née ꞌdodo aka ené kóo zɨ́ ꞌyị e wá, gị sɨmɨ sịndị́ kadra máa ꞌbɨ ezé ba ní, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ꞌdódo a zɨ́ ꞌyịmɨkása ené e kɨ́ nébị e.
EPH 3:6 Ba ledre bɨ kóo Lomo otoecị ní. Úndru ꞌbɨ Lomo nɨ go zɨ́ ꞌyị e mbá, zɨ́ Yụ́da e kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Bɨlámá ledre bɨ gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní, ogụ go zɨ́ Yụ́da e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní mbá.
EPH 3:7 Lomo iꞌbí moko née zɨ́ma gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ romá ní. Zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ ꞌyị e.
EPH 3:8 Mándá ꞌbɨ amá kɨ́ ledremá owóowó káa zɨ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo kɨ́ ledreyé owóowó ní wá. Abú kenée ndotó, zɨ́a ówo ledre kɨ́ma, zɨ́a kása máa ndéré úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ndanɨ́ Yụ́da e wá ní kɨ́dí, togụ́ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto go yá, nɨyí ídí kɨ́ úndru bɨ ụkụ́ wá ní.
EPH 3:9 Lomo bɨ ꞌyị ótoógụ éyị́ e mbá ní, kasa máa ne ndéré úku ꞌdódo mɨyéme ledre bɨ kóo née otoecị gɨ zɨ́ ꞌyị e ní, gɨ ro zɨ́ye ówo a.
EPH 3:10 Lomo mengị ledre née kenée, gɨ ro zɨ́ maláyika e kɨ́ bɨcayi lomo e ówo a kɨ́dí Lomo nɨ mongụ́ ꞌyị ówo ledre kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a ꞌyị ené e nɨyí go éyị́ kị́éꞌdo.
EPH 3:11 Lomo yeme kóo ledre née go kenée kú ꞌdesị́. Zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní ógụ úyuné gɨ ro zɨ́ ledre née méngị roné.
EPH 3:12 Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto go ní, azé kéne go ndro kị́éꞌdo, utúasázé go ógụ kóꞌdụ́ Lomo kɨ́ rokinyi, ngịrị ndaá lolụ rozé wá.
EPH 3:13 Bi ndaá sínyí rosé gɨ zɨ́a bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo máa yáa ba gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní wá. ꞌDoꞌdó née nɨ ꞌdíꞌbiógụ zɨ́se bɨlámá ledre.
EPH 3:14 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma ndị́sịmá íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo,
EPH 3:15 gɨ zɨ́a iꞌbí trịdrị ne zɨ́ éyị́ ga bɨ komo ere kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ona ní.
EPH 3:16 Lomo nɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne gɨ ro sáká zée kɨ́e. Máíni ini zɨ́a, ꞌDówụ́a idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé kɨ́ngaya.
EPH 3:17 Kacɨ́ kadra mbá, Kɨ́résịto idí ídí sɨmɨ yana mɨmbéꞌdesé gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go. Ídísé óto ꞌbú lafúse kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé.
EPH 3:18 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní kɨ́ lafúse e za mbá, Lomo idí sáká sée zɨ́se ówo a kɨ́dí maꞌdíi Kɨ́résịto oto ꞌbúse go kɨ́ngaya.
EPH 3:19 Ídísé ówo a kɨ́dí Kɨ́résịto oto ꞌbúse go za kɨ́ngaya abú bɨ nɨ mɨórụné gɨ ro do ówoónzó a. Máíni ini zɨ́a, idí ndị́sị sɨmɨsé, gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé ídíye káa zɨ́ ꞌbɨ ené ní.
EPH 3:20 Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya gɨ ro méngị ledre e kɨ́e zɨ́ze rómo do éyị́ ga bɨ zée kɨ́ ówo ledre ezé azé ndúꞌyú wo gɨ royé ní. Nɨ nzíyiné gɨ ro méngị ledre e zɨ́ze kɨ́ rokoꞌbụné máa née.
EPH 3:21 Kɨ́résịto Yésụ kɨ́ ꞌyị ené e mbá, idínɨ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́a odụ a ndaá ídí wá. Idí kenée.
EPH 4:1 Máa Páwulo, mááyí sɨmɨ sị́gịnị ba gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Máúku zɨ́se mɨndị́sịsé kɨ́ mɨméngị ledre esé e mbá idínɨ́ ídí tɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ Lomo gelé yée go káa do mbigí ꞌyị ené e ní.
EPH 4:2 Kacɨ́ kadra mbá, ídísé ꞌbúóꞌbụ́ rosé mɨꞌbúóꞌbụ́, ídísé ídí ndoo. Ídísé ídí ꞌyị ụ́tụsɨmɨ zɨ́ lafúse gɨ zɨ́a ꞌbúye nɨ dosé.
EPH 4:3 Zɨ́se ódó rosé kɨ́ lafúse káa do éyị́ kị́éꞌdo. ꞌDówụ́ Lomo idí kótrụ sée gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne kị́éꞌdo gɨ do bɨ zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne sɨmɨ bikịdrị́.
EPH 4:4 Azé go éyị́ kị́éꞌdo, ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨzé ní nɨ kpá dụụ́ kị́éꞌdo. Lomo ndolo zée dụụ́ gɨ ro bɨlámá éyị́ kị́éꞌdo bɨ ndịsịzé óto komozé gɨ roa ní.
EPH 4:5 Ngére ezé nɨ dụụ́ kị́éꞌdo bɨ nɨ Kɨ́résịto ní, zɨ́ze ṇgúṇgu dụụ́ ledrea, do bábátị́zị́ zée kpá dụụ́ kɨ́ babatị́za bɨ kị́éꞌdo ní.
EPH 4:6 Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo kpá ꞌBụ ꞌyị e za mbá. Nɨ ne do ꞌyị e kpá za mbá, ndịsị sáká zée ne zɨ́ze ndị́sị tórozé ngbúó gɨ zɨ́a ndịsị ndị́sị sɨmɨzé.
EPH 4:7 Kɨ́résịto kacɨ́ mɨyéme ledre ené zɨ́ze, iꞌbí úndru ledre e zɨ́ze go mbá mɨngúngúcua.
EPH 4:8 Née sị́ ledre bɨ nɨ mɨékéne gɨ zɨ́a sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ kóo ịnyị ndáꞌbané komo ere ní, ꞌdodo aka kóo kí kɨ́dí née romo komo ezeokóne e go. Zɨ́a nda ífi báyi úndru zɨ́ ꞌyị ené e.”
EPH 4:9 Ledre bɨ yaá, “Ịnyị ndáꞌbané komo ere ní,” ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí ogụ aka kóo nde do sogo káṇgá ona kí.
EPH 4:10 Kɨ́résịto kóo ogụ nde do sogo káṇgá ní, ndaꞌbalugu roné ꞌdága komo ere. Rokoꞌbụa nɨ do éyị́ ga bɨ komo ere kɨ́ do sogo káṇgá ní mbá.
EPH 4:11 Iꞌbí bayi moko e ne zɨ́ze. Oto ngíti géyị ꞌyị e káa do ꞌyịmɨkása ené e. Zɨ́a óto ngíti géyị káa do nébị e. Zɨ́a óto ngíti géyị káa do ꞌyị ndéré kɨ́ úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e. Ngíti géyị ꞌbɨ eyé pásɨta e. Zɨ́a óto ngíti géyị káa ꞌyị ꞌdodo ledre e.
EPH 4:12 Kɨ́résịto ifi bayi moko zɨ́ ꞌyị ga gére née kenée gɨ ro zɨ́ye sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụyé gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị moko ené do tóroyé ngbúó sɨmɨ ṇgúṇgu ledre eyé.
EPH 4:13 Ledre née nɨ ídí fú kenée ꞌbúó togụ́ zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní mbá, azé go kị́éꞌdo sɨmɨ ledre ené bɨ ṇguṇguzé ní, zɨ́ze ówoyéme wo káa do mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ ledre ené ndị́sị ngbóró tátá roné sɨmɨzé yá, azé útúásá ídíze káa zɨ́a ní.
EPH 4:14 Nda gɨ ore, ꞌyị ṛanga e utúasánɨ́ lolụ lóndo zée káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ꞌbɨ eyé tɨ́ lá ledre máa wo bɨ ukunɨ́ go zɨ́ye ní wá.
EPH 4:15 Ambá ledre ezé idí ídí ꞌdódo maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, zɨ́ze ndị́sịzé kɨ́ óto ꞌbúye. Gɨ ro zɨ́ze ndị́sị útúásáze kacɨ́ kadra mbá, tɨ́ káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ nɨ manda ezé ní.
EPH 4:16 Gɨ zɨ́a tokozé rozé go mbá roa, nɨ nda ꞌbɨ ené zɨ́ze go káa zɨ́ do ní. Ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ze, zɨ́ze ị́nyịzé mbá ndị́sị méngị moko ené kɨ́e do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
EPH 4:17 Kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Ngére Yésụ iꞌbí zɨ́ma ní, máúku zɨ́se ndásé lolụ fú lá ndị́sị lúyú ledre káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo wá ní wá, gɨ zɨ́a sómụ́ ledre eyé toro yeme aka roné wá.
EPH 4:18 Owonɨ́ eyé dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí ledre wá, mɨkánda ledre bɨ Lomo iꞌbíogụ zɨ́ye ba owonɨ́ aka eyé e wá. Ilinɨ́ eyé kpá do ꞌdódo mɨkánda ledre zɨ́ye wá.
EPH 4:19 Otonɨ́ nda yị́ eyé somụ́ ledre eyé go mbá ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ royé ili ní.
EPH 4:20 Ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́se ní ndaá ꞌbɨ ené ledre máa wo née wá.
EPH 4:21 Úwúsé kóo ledre Yésụ go, ꞌdodonɨ́ zɨ́se tɨ́ maꞌdíi bɨ gɨ do bi a ní
EPH 4:22 ꞌDodonɨ́ kóo zɨ́se kɨ́dí ledre ga bɨ kóo ndị́sịsé méngị yée sɨmɨ bɨ kóo ṇgúṇgusé aka ledre Kɨ́résịto wá ní, ídísé ótoómo yée mbá ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a, nɨyí lóndo sée zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ zɨ́se umbu.
EPH 4:23 Mɨsómụ́ ledre esé kɨ́ mɨméngị ledre esé idí nda mu ídí mbá mɨkándané.
EPH 4:24 Káa zɨ́ bɨ ásé nda go mɨkánda ꞌyị e ní, ledre ga bɨ za mbá ásé ndị́sị méngị yée ní, idínɨ́ ídí kpá za mbá mɨkándayé gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní lúyú ledre ndaá lolụ rosé wá.
EPH 4:25 Ndazé lolụ ídí fú ꞌyị ṛanga e wá, idízé ndị́sị úku dụụ́ maꞌdíi ledre zɨ́ lafúze ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní gɨ zɨ́a azé go dụụ́ ꞌyị e kị́éꞌdo.
EPH 4:26 “Sɨmɨkesị́ eyị́ ndaá óto yị́ị zɨ́yị lúyú ledre wá.” Ndá ndị́sịútú kadra kɨ́ sɨmɨkesị́ do mɨmbéꞌdeyị́ wá.
EPH 4:27 Ndá ótoómo mɨsiꞌdi zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e wá.
EPH 4:28 Yị́ị bɨ áyí ꞌyị ugu ní, ídí ótoómo kɨ́ úgu ugu, zɨ́yị ndáꞌbayị́ méngị moko gɨ ro zɨ́ éyị́ ídíne zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ sáká ꞌyị lerị́ e.
EPH 4:29 Ídísé ótoómo tara sinyí ꞌdáꞌba, ódro ga bɨ gɨ tarasé ní idínɨ́ ídí mbá bɨlámáye gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé sáká ꞌyị e.
EPH 4:30 Bi nda ndị́sị sínyí ro ꞌDówụ́ Lomo gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé wá, gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨyị́ née ꞌdodo go kɨ́dí karanée kadra ꞌdécị ngbanga, Lomo nɨ yómo sée.
EPH 4:31 Ídísé ótoómo rará, kɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌde, kɨ́ ndị́sị gbúrógbó do lafúꞌyị e, kɨ́ ꞌdéwe ledre zɨ́ lafúꞌyị e, kɨ́ mɨmbéꞌde késị́ ro lafúꞌyị e, kɨ́ lịkpị́, kɨ́ sógó lafúse mbá ꞌdáꞌba.
EPH 4:32 Ídísé ídí ꞌyị sáká lafúse e, ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, zɨ́se kɨ́ ótoómo ledre zɨ́ yée ga bɨ mengịnɨ́ sée bɨsinyíne ní, zɨ́se ndị́sịsé ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ bɨ Lomo otoomo ledre zɨ́se ní, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto ní.
EPH 5:1 Káa zɨ́ bɨ ásé go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ídísé ꞌdíꞌbi mɨméngị ledre ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
EPH 5:2 Zɨ́se ndị́sịsé óto ꞌbú lafúse e káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto oto ꞌbúze zɨ́a íꞌbí roné zɨ́ umbu do úyuné káa do ꞌdáná éyị́ gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ótoómo lúyú ledre ezé e ní.
EPH 5:3 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé ótoómo ledre ꞌbɨ sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị ga bɨ ófụ́sé rosé kéye wá ní ꞌdáꞌba. Ídísé kpá ótoómo mɨméngị ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ bɨlámáye wá ní, kpá kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌde mbá ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a ásé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
EPH 5:4 Gba toso ódro ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ dokuwu ní, kɨ́ lị́kpị́ ledre cayi ga bɨ ngárá utúasá sáká ꞌyị e wá ní, ídísé ótoómo yée za mbá ꞌdáꞌba. Nɨ mɨútúásáne zɨ́se ndị́sịsé mbófo Lomo.
EPH 5:5 ꞌYị mongụ́ mɨmbéꞌde ndịsị óto mɨmbéꞌdené mbá ro éyị́ ga ili yée ní. Ówo yémesé bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị toso ledre káa zɨ́ ga gére ní, utúasánɨ́ ndị́sị kótrụ royé kɨ́ Kɨ́résịto kpá kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo wá. Gɨ zɨ́a ꞌyị mongụ́ mɨmbéꞌde nɨ yị́ ené káa zɨ́ ꞌyị bɨ óto úndru bɨcayi lomo ní.
EPH 5:6 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ ga gére née, ndanɨ́ lóndo sée zɨ́se ꞌdíꞌbi ledre eyé ga gére née wá. Mɨmbéꞌde Lomo ndịsị ésị́ ro ꞌyị ga bɨ káa zɨ́ ga gére née mɨésị́.
EPH 5:7 ꞌYị káa zɨ́ ga gére née, ndásé óto ezegámá kéye wá.
EPH 5:8 Ga kóo ꞌdesị́ ní, ndị́sịsé kóo méngị ledre e sɨmɨ mɨtụlụrụ káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní. Bɨ nda ba ní, ásé go mɨkándasé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ bimɨóṇgó ní. Gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go. Mɨméngị ledre esé idí ídí káa do bimɨóṇgó zɨ́ ꞌyị e.
EPH 5:9 Bɨlámá mɨméngị ledre esé nɨ ꞌdódo maꞌdíi ledre bɨ zɨ́ ꞌyị e méngị a ní.
EPH 5:10 Ídísé ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Ngére Yésụ ili yée ní.
EPH 5:11 Ndásé ndị́sị méngị ledre káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị sɨmɨ mɨtụlụrụ ní wá. Ídísé úku a fúó kɨ́dí ga gére née bɨsinyí mɨméngị ledre e.
EPH 5:12 Abú nɨ komokenyị́ do ndị́sị úkuógụ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ Lomo wá ndịsịnɨ́ méngị yée sɨmɨ mɨtụlụrụ ní.
EPH 5:13 Sɨmɨ bɨ uku lokonɨ́ yée go ní, zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí née lúyú ledre.
EPH 5:14 Maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo nɨ káa zɨ́ bimɨóṇgó ní. Ndịsị ꞌdódo ógụ lúyú ledre sága, káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ sɨmɨ keꞌbị sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “Sée ga bɨ sɨmɨ ꞌbí ní, úrúsé mu, ị́nyịógụsé mu gɨ sɨmɨ umbu, gɨ ro zɨ́ Kɨ́résịto íꞌbí bimɨóṇgó mɨmbéꞌdesé.”
EPH 5:15 Mɨméngị ledre esé idí ídí ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ ledre bú ní, ndásé ídí káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ ledre wá ní wá.
EPH 5:16 Togụ́ bifúó nɨ go bo gɨ ro méngị bɨlámá ledre yá, ídísé mu méngị a gɨ zɨ́a ambá ꞌyị e ndịsịnɨ́ nda go méngị bɨsinyí ledre.
EPH 5:17 Ídísé ídí ꞌyị komokenzị e, zɨ́se ówo éyị́ bɨ Ngére Yésụ ili zɨ́se méngị a ní, zɨ́se méngị wo.
EPH 5:18 Ndá éwé leꞌyị́ wá, káa bɨ rokoꞌbụa nɨ álaꞌdụ́tụ doyị́. ꞌDówụ́ Lomo idí álaꞌdụ́tụ doyị́ ne gɨ ro zɨ́yị ndị́sị méngị bɨlámá ledre.
EPH 5:19 Togụ́ ndíkísé go kɨ́ lafúse yá, ódro ga bɨ nɨyí ndị́sị ólụ́ógụ gɨ tarasé ní idínɨ́ ídí bɨkinyiyé, keꞌbị ga bɨ Dawídi ekénɨ́ yée ní, kpá kɨ́ ngíti géyị keꞌbị ga bɨ ꞌbɨ mbófo Lomo ní, nda kɨ́ yée ga bɨ ꞌDówụ́ Lomo ukuiꞌbí yée do mɨmbéꞌdesé ní ídísé úku yée zɨ́ Ngére Yésụ.
EPH 5:20 Kacɨ́ kadra mbá, ídísé ndị́sị íꞌbí mbofo éyị́ zɨ́ ꞌBụzé Lomo gɨ ro ledre e mbá kɨ́ ịrị Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ.
EPH 5:21 Ídísé óto ledre lafúse owóowó rómo gɨ dosé gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé óto úndru Kɨ́résịto ní.
EPH 5:22 Kára idí óto ledre oꞌdo ꞌbɨ ené owóowó káa zɨ́ bɨ ndị́sị óto ledre Ngére Yésụ owóowó ní.
EPH 5:23 Gɨ zɨ́a lorụ ꞌbɨ ledre e mbá ndịsị ólụ́ógụ gɨ zɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené, káa zɨ́ bɨ lorụ ndịsị ólụ́ógụ zɨ́ze gɨ zɨ́ Kɨ́résịto bɨ yomo zée ní.
EPH 5:24 Káa zɨ́ goó bɨ kenée ní, kará e idínɨ́ óto ledre yaꞌdá ꞌbɨ eyé e zɨ́ye owóowó káa zɨ́ bɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto otonɨ́ ledre Kɨ́résịto zɨ́ye owóowó ní.
EPH 5:25 Yaꞌdá e, ídísé óto ꞌbú meꞌbesé e dosé kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto oto ꞌbúze, zée ga bɨ ṇguṇguzé ledre ené go ní. Zɨ́a íꞌbí roné úyuné gɨ rozé,
EPH 5:26 gɨ ro zɨ́ze idízé mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, lúyú ledre ndaá lolụ rozé wá gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto go, zɨ́a go lúguráyi zée drá káa zɨ́ ꞌyị bɨ ndugú mɨndúgú ní.
EPH 5:27 Kɨ́résịto mengị ledre née kenée gɨ ro zɨ́ne ꞌdíꞌbiógụ zée zɨ́ne káa do mbigí ꞌyị ené e, ngíti owụ́ lúyú ledre ndaá rozé wá.
EPH 5:28 Kpá kenée, yaꞌdá e idínɨ́ óto ꞌbú meꞌbeyé e káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌbúye kɨ́ royé ní. ꞌYị bɨ ndịsị óto ꞌbú meꞌbené ní, ndịsị née go óto ꞌbúne kɨ́ roné.
EPH 5:29 ꞌYị bɨ sogó roné bú ní ndaá. Ndịsị ánu éyị́, zɨ́a ndị́sịné kɨ́ lúrú bi kacɨ́ kụṛụꞌbụné káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto ndịsị lúrú bi kacɨ́ze ní,
EPH 5:30 gɨ zɨ́a azé go kụṛụꞌbụa.
EPH 5:31 Née sị́ ledre bɨ nɨ gɨ zɨ́a mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní kɨ́dí, “Oꞌdo nɨ ótoómo ꞌbụné kɨ́ mbágáne zɨ́a ófụ́ kára zɨ́ye óto ꞌbe ꞌbɨ eyé gɨ zɨ́a nɨyí goó éyị́ kị́éꞌdo.”
EPH 5:32 Née lị́lị ledre bɨ oꞌbụ mɨóꞌbụ ní, née lị́lị ledre gɨ ro Kɨ́résịto kɨ́ ꞌyị ené e.
EPH 5:33 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, oꞌdo idí óto ꞌbú meꞌbené káa zɨ́ bɨ oto ꞌbúne kɨ́ roné ní. Kára idí óto úndru oꞌdo ꞌbɨ ené.
EPH 6:1 Owụ́ e, ídísé úwú kúrú ꞌyị ndíki sée. Née ledre bɨ ili zɨ́ owụ́ ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go zɨ́ye ndị́sịyé méngị a ní.
EPH 6:2 Ba mɨzefị lorụ bɨ Lomo uku ledre a kɨ́dí née íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị e gɨ roa ní. Uku kɨ́dí, “Ídí óto úndru ꞌbụyị́ kɨ́ mbágáyị,
EPH 6:3 gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịyị́ ídíne bɨlámáne, zɨ́yị lúꞌbúyị mɨlúꞌbú do sogo káṇgá ba.”
EPH 6:4 Sée ꞌbụmɨowụ́ e kɨ́ mbámɨowụ́ e, ndásé ndị́sị méngị owụ́ ꞌbɨ esé e bɨsinyíne zɨ́ mɨmbéꞌdeyé ndị́sị ésị́ne wá. Ídísé ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ.
EPH 6:5 Owụ́kụlụ́ e, ídísé úwú kúrú mɨngburoko ꞌyị esé e, zɨ́se ndị́sịsé óto úndruyé kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo káa zɨ́ ótosé née úndru Kɨ́résịto ní.
EPH 6:6 Ndásé ndị́sị méngị moko kɨ́ rokoꞌbụné lá gɨ zɨ́ komoyé gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi wá. Ídísé méngị moko kɨ́ mɨmbéꞌdesé mbá gɨ zɨ́a ndị́sịsé méngị moko née zɨ́ Kɨ́résịto, née éyị́ bɨ Lomo iline kenée ní.
EPH 6:7 Ídí méngị moko eyị́ kɨ́ ꞌbú ne kpa kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a méngị moko née zɨ́ Ngére Yésụ nda ꞌbɨ ené dụụ́ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí wá.
EPH 6:8 Ídísé ówo a kɨ́dí Ngére Yésụ ndị́sị íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị méngị moko kɨ́ ꞌbúne ní. Togụ́ ꞌyị née nɨ owụ́kụlụ́ togụ́ nɨ ꞌyị bɨ kɨ́ ro doné ní.
EPH 6:9 Kpá kenée, sée mɨngburoko ꞌyị e ídísé méngị owụ́kụlụ́ esé e bɨlámáne, ndásé ésị ngịrị sɨmɨyé wá, gɨ zɨ́a ásé kéye mbá owụ́kụlụ́ ꞌbɨ Mongụ́ ꞌyị esé bɨ nɨ komo ere ní. ꞌYịmaꞌdí e nɨyí zɨ́a kɨ́ ledreyé mbá owóowó.
EPH 6:10 Odụ ledre, káa zɨ́ bɨ ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Ngére ezé ní, idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé ngbúó.
EPH 6:11 Bɨlámá ledre ga bɨ Lomo iꞌbí yée zɨ́se ní, ídísé ụ́nzụ yée káa do éyị́ sị́lị́ yaꞌdá e gɨ ro zɨ́se ị́cị́ okó kɨ́e ro mani ga bɨ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní.
EPH 6:12 Okó bɨ ndịsịzé ị́cị́ a née nda kɨ́ lafúze ꞌyịmaꞌdí e wá. Ndịsịzé ị́cị́ okó kɨ́ Satána kɨ́ ꞌyị ené e ga bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye ídíye do bi e za mbá do sogo káṇgá ní.
EPH 6:13 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro éyị́ sị́lị́se e bɨ Lomo iꞌbí ní ngbúó gɨ ro ị́cị́ okó kɨ́ Satána kɨ́ mani ené e, gɨ ro zɨ́se tórosé ngbúó káa bɨ nɨ lóndo sée ke.
EPH 6:14 Kacɨ́ kadra mbá, ídísé tóro ngbúó sɨmɨ mbigí ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro zɨ́se ídíse nzíyisé káa bɨ Satána nɨ lóndo sée ke. Káa zɨ́ bɨ Lomo lugurayi sée go ásé go mbigí ꞌyị ené e ní, ídísé lányá ro ledre née káa bɨ Satána nɨ úkuóto ledre rosé.
EPH 6:15 Bɨlámá ledre bɨ Lomo yeme dongaráne kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní, ídísé ndéré kɨ́ úku a zɨ́ ꞌyị e, gɨ ro zɨ́se ídíse mbá nzíyisé ị́cị́ okó kɨ́ Satána.
EPH 6:16 Kacɨ́ kadra mbá, ídísé lányá ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé ní zɨ́a bándá sée. Togụ́ méngịsé go kenée, abú Satána uzu sée ba cụ́ káa zɨ́ ꞌdíya yá, útúásásé lúyú ledre wá.
EPH 6:17 Kpá kenée, ídísé ówo a kɨ́dí, Kɨ́résịto yomo sée go nɨ bándá sómụ́ ledre esé. Ídísé lányá ro úku kúrú Lomo bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ a sɨmɨné ní, nɨ rómo komo Satána.
EPH 6:18 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro éyị́ ga bɨ ílisé yée ní, káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ꞌdódo yée zɨ́se ní. Ídísé ndị́sị kɨ́ komosé rosé zɨ́se kpá fú ndị́sị íni ini gɨ ro lafúse ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
EPH 6:19 Zɨ́se kpá íni ini gɨ romá, Lomo idí íꞌbí bɨlámá ódro taramá gɨ ro úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị e kɨ́ rokoꞌbụmá mbá.
EPH 6:20 Née ledre bɨ onzónɨ́ máa gɨ roa sɨmɨ sị́gịnị ní. Lomo iꞌbí moko née ne zɨ́ma ndị́sịmá méngị a. Bɨ kenée ní, ídísé íni ini gɨ romá, zɨ́ma ndị́sịmá méngị moko née kɨ́ rokoꞌbụmá mbá.
EPH 6:21 Takíka lúndumá sɨmɨ Lomo, bɨ ꞌyị méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo ní, togụ́ ogụ go zɨ́se íri yá, nɨ úku yéme ledre gɨ rozé kɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée yáa ní zɨ́se íri.
EPH 6:22 Née sị́ ledre bɨ mákása wo zɨ́se íri gɨ roa ní gɨ ro ówoyéme ledre gɨ do bizé gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi.
EPH 6:23 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ, idínɨ́ lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse kɨ́ óto ꞌbú lafúse, zɨ́se tórosé ngbúó sɨmɨ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé ní.
EPH 6:24 ꞌYị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ óto ꞌbú Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, Lomo idí lúrú bi kacɨ́ye.
PHI 1:1 Sée ꞌyị ga bɨ sɨmɨ gara bɨ Phị́lị́poyị, ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, máa Páwulo kɨ́ Timatíyo ezemá ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ. Máéké ledre ba máa zɨ́se kɨ́ manda esé ga bɨ íri ní, nda kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ do kacɨ́ye ní.
PHI 1:2 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idínɨ́ ówo ledre kɨ́se, zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́se.
PHI 1:3 Mándị́sị sómụ́ ledresé kacɨ́ kadra mbá, zɨ́ma ndị́sịmá kɨ́ mbófo Lomo gɨ rosé.
PHI 1:4 Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, mándị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ rokinyi do mɨmbéꞌdemá gɨ rosé,
PHI 1:5 gɨ zɨ́a íꞌbísé rosé go kɨ́ngaya ndị́sị sáká máa gɨ ro zɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ mándị́sị méngị a ní ngbóró tátá roné fú ꞌdáꞌdá. Tónósé kóo sáká máa go kú geré gɨ sɨmɨ mɨzefị ógụ kóo máógụ zɨ́se sɨmɨ Phị́lị́poyị íri ní.
PHI 1:6 Gɨ zɨ́ kéyị née, máówo go kɨ́dí bɨlámá ledre bɨ Lomo oto do mɨmbéꞌdesé ásé go ndị́sị méngị ledre e kɨ́e kenée née, utúasá ídí lá gbékpị́ne wá. Wo Lomo nɨ ndị́sị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị bɨlámá ledre ga gére née kɨ́e fú kenée ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Kɨ́résịto Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
PHI 1:7 Utúasá mɨútúásá zɨ́ma kpá óto ꞌbúse gɨ zɨ́a bɨ ótosé ꞌbúma go gbála ní. Ótoómosé máa sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú ꞌbɨ ꞌyị e kɨ́dí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ maꞌdíi, kpá sɨmɨ bɨ onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ní óyósé sogosé zɨ́ma wá. Ndị́sịsé kpá fú tóro ngbúó sogomá kɨ́ sáká máa do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e.
PHI 1:8 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo owo go bɨlámáne kɨ́dí máóto ꞌbúse go kɨ́ mɨmbéꞌdemá kị́éꞌdo káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto Yésụ oto ꞌbúze ní.
PHI 1:9 Ba sị́ ledre bɨ mándị́sị íni ini zɨ́a, idí sáká sée zɨ́se ndị́sịsé óto ꞌbúse kɨ́ lafúse e gɨ ro zɨ́ cíyí ledre ené ídíne sɨmɨsé ngị́rị, zɨ́se ówoyéme ledre ené nda za kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ní,
PHI 1:10 gɨ ro zɨ́se ówo mbigí ledre ꞌbɨ Lomo bɨlámáne kpá gɨ ro zɨ́se ídísé ꞌyị ga bɨ lúyú ledre ndaá royé wá, ndéréógụné gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Kɨ́résịto Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
PHI 1:11 Togụ́ ndị́sịsé tɨ́ go ndị́sị méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní do komo Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ndéré kɨ́e fú kenée ꞌdáꞌdá yá, nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kɨ́ngaya.
PHI 1:12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máíli zɨ́se ówo a kɨ́dí mɨónzó máa bɨ sɨmɨ sị́gịnị ní, likpí mɨsiꞌdi go zɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ngbóró tátá roné ꞌdáꞌdá.
PHI 1:13 Ndaá ꞌbɨ ené mɨótoécị ledre wá, asikíri ga bɨ yáa kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e owonɨ́ go mbá kɨ́dí onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị ba gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
PHI 1:14 Gɨ zɨ́a bɨ onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị ní, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e nda za kɨ́ rokoꞌbụyé, gɨ zɨ́a ngịrị ndaá lolụ royé wá.
PHI 1:15 Ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto maꞌdáa kɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé gɨ zɨ́a ilinɨ́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbófoyé, ngíti géyị mengịnɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdeyé.
PHI 1:16 Yée ga bɨ ukunɨ́ ꞌbɨ eyé ledre maꞌdáa kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdeyé kɨ́ ꞌbúne ní, gɨ zɨ́a owonɨ́ go kɨ́dí onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị úku yéme bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto ní.
PHI 1:17 Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé née, gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ ꞌbɨ eyé zɨ́ma ídíma kɨ́ lerị́ do mɨmbéꞌdemá sɨmɨ sị́gịnị yáa ní.
PHI 1:18 Yée ga bɨ ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdeyé, kɨ́ yée ga bɨ ukunɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdeyé ní, ledre ga gére née ata ené komo wá, mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a moko ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ mɨndéréne ꞌdáꞌdá. Gɨ zɨ́ ledre ga gére née mááyí kpá fú ídí kɨ́ rokinyi,
PHI 1:19 gɨ zɨ́a máówo bú kɨ́dí ini bɨ ndị́sịsé íni a zɨ́ Lomo gɨ romá ní, Lomo nɨ úwú a, karanée nɨyí ꞌdíꞌbiógụ máa gɨ sɨmɨ sị́gịnị sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ Kɨ́résịto Yésụ kasa ní.
PHI 1:20 Ba ledre bɨ mándị́sị óto komomá gɨ roa ní, dokuwu mengị máa wá. Máíli íꞌbí romá ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto za kɨ́ sómụ́ ledre amá mbá. Togụ́ ídí trịdrị, togụ́ mbú umbu yá, mááyí nzíyimá gɨ roa.
PHI 1:21 Mongụ́ sómụ́ ledre amá cakaba dụụ́ ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto. Togụ́ ufunɨ́ mbú máa gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị méngị moko zɨ́a ní yá, mengị éyị́ wá, kasalugunɨ́ née máa ꞌdiya zɨ́ Kɨ́résịto maꞌdáa.
PHI 1:22 Togụ́ umbu ꞌdiꞌbi aka máa wá, nɨ kpá bɨlámáne zɨ́ma aka ꞌdódo yata ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́a ndị́sịné sáká sée. Máówo wá wo be ꞌdi nɨ mɨútúásáne.
PHI 1:23 Ledre e nɨyí bo gbre mbá gɨ romá. Mongụ́ a nɨ wo bɨ utúasá mɨútúásá zɨ́ma úyumá gɨ ro zɨ́ma ndáꞌbamá zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ní.
PHI 1:24 Nda lá gɨ rosé gɨ ro zɨ́ma ꞌdódo yata ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́se, utúasá mɨútúásá zɨ́ma aka ídíma fú kɨ́ komomá.
PHI 1:25 Gɨ zɨ́ kéyị née máówo bú bɨlámáne kɨ́dí, Lomo nɨ yómo máa gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ mááyí sɨmɨ a ba máúyu wá, gɨ ro zɨ́ma ꞌdódo ledre ené zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ṇgúṇgu a za kɨ́ mɨmbéꞌdesé mbá, zɨ́se ndị́sị ídíse kɨ́ rokinyi.
PHI 1:26 Togụ́ luguogụnɨ́ máa gɨ sɨmɨ sị́gịnị go, sɨmɨ bɨ mááyí ógụ zɨ́se íri ní, ásé ídí mbá kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ gɨ romá.
PHI 1:27 Abú ledre e nɨyí kɨ́ méngị máa yá, mɨndị́sịsé idí ídí fú ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé óto úndru bɨlámá ledre ené bɨ ndị́sịsé ꞌdódo a née. Togụ́ máógụ go lúrúsé e togụ́ máógụ wá, mááyí kpá fú úwú a kɨ́dí mɨndị́sịsé nɨ kị́éꞌdo tɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, gɨ ro zɨ́ moko ené ngbóróne.
PHI 1:28 Togụ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí okó ro Kɨ́résịto ní ayínɨ́ ndị́sị úkucáyi sée yá, ndásé éré ngịrị gɨ zɨ́ye wá, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo a kɨ́dí Lomo yomo sée ne, nɨ ꞌdóꞌdo yée gɨ rosé.
PHI 1:29 Bɨlámá ledre bɨ Lomo yeme zɨ́se ní ndaá ꞌbɨ ené lá dụụ́ gɨ ro ṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto Yésụ wá, kpá gɨ ro zɨ́se ꞌdóꞌdóse mɨꞌdóꞌdó gɨ ro ledre ené.
PHI 1:30 Togụ́ ꞌdóꞌdósé yá, máꞌdóꞌdó kóo kpá kenée, ndéréógụné gị karaba ní mááyí aka kpá fú ꞌdóꞌdó gɨ ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto.
PHI 2:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ásé go kị́éꞌdo kɨ́ Kɨ́résịto gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a óto ꞌbúse zɨ́a ndị́sịné sáká sée sɨmɨ ledre e ní, kpá káa zɨ́ bɨ ásé go kị́éꞌdo kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo, ndịsị go íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se zɨ́ lerị́ lafúse ndị́sịné méngị sée kɨ́ngaya ní.
PHI 2:2 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, máíli ídíse ndị́sị kɨ́ mɨmbéꞌdesé mbá kị́éꞌdo kɨ́ ꞌbú lafúse dosé. Togụ́ máúwú go kɨ́dí ásé go ndị́sị méngị ledre ga gére née kenée yá, mááyí ídí kɨ́se kɨ́ rokinyi kɨ́ngaya.
PHI 2:3 Ndásé óto rosé káa zɨ́ éyị́ bɨ rómosé go do ꞌyị e mbá ní wá. Ídísé ꞌbóꞌbụ́ rosé mɨꞌbúóꞌbụ́. Ledre lafúse idí ídí zɨ́se owóowó rómo do ledresé.
PHI 2:4 Ndásé ndị́sị sómụ́ lá dụụ́ ledresé wá, ídísé kpá ndị́sị sómụ́ ledre lafúse zɨ́se ndị́sịsé sáká yée.
PHI 2:5 Mɨsómụ́ ledre esé idí ídí mbá bɨlámáne kpá cé káa zɨ́ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
PHI 2:6 Tɨ́ bɨ Yésụ maꞌdáa nɨ maꞌdíi Lomo ní, tɨ́ lá ili ené óto roné zɨ́ ꞌyị e owóowó káa zɨ́ Lomo wá.
PHI 2:7 Otoomo roné zɨ́a ógụné do sogo káṇgá káa do ꞌyịmaꞌdí ídíne káa zɨ́ owụ́kụlụ́ ní.
PHI 2:8 ꞌBúóꞌbụ́ roné mɨꞌbúóꞌbụ́ zɨ́ Lomo, zɨ́a ótoómo roné zɨ́ umbu, do phéphé wo do mɨngbúngbu kágá káa zɨ́ ꞌyị lúyú ledre ní.
PHI 2:9 Gɨ zɨ́a bɨ uwú kúrú Lomo ní, zɨ́ Lomo óto ledrea owóowó rómo do ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ maláyika e komo ere mbá. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ídíne kɨ́ úndruné kɨ́ngaya rómo do éyị́ e za mbá.
PHI 2:10 Káa zɨ́ bɨ ledre nɨ goó gɨ ro Yésụ kenée ní, ꞌyịmaꞌdí e, yée ga bɨ nɨyí aka trịdrị kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní, kɨ́ maláyika e komo ere kpá mbá, nɨyí ị́nyị mbá óto úndru Yésụ,
PHI 2:11 nɨyí ị́nyị kpá mbá ndị́sị úku ledre kɨ́ tarayé kɨ́dí maꞌdíi Kɨ́résịto Yésụ nɨ Ngére. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ ịrị ꞌBụzé Lomo ídíne mɨkófóne kɨ́ngaya.
PHI 2:12 Owụ́ bɨ Babá e, máówo bú bɨlámáne kɨ́dí ꞌdíꞌbisé kóo sị́lị́se go ro ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ kóo mááyí dongaráse íri ní. Abú cakaba mándá dongaráse íri wá, ídíse nda méngị ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya rómoné mɨrómo kɨ́ óto úndrua. Nɨ óto ꞌBụzé Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi karanée zɨ́a íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́se.
PHI 2:13 Káa zɨ́ bɨ Lomo iline ídísé ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ ili yée ní, nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ royé.
PHI 2:14 Ndásé ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨngụ́ngụ́rụ́ ledre e dongaráse kpá kɨ́ ndị́sị ítí kangú wá,
PHI 2:15 ídísé ndị́sị méngị bɨlámá ledre gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ asinɨ́ gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo ásé dongaráye íri née, kɨ́ lúrúndíki lúyú ledre rosé gɨ zɨ́a ásé zɨ́ye go bimɨóṇgó,
PHI 2:16 gɨ zɨ́a lányásé go ro ꞌdódo ledre bɨ ndịsị íꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị e ní. Ídísé ndị́sị méngị ledre e kenée, gɨ ro zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi sɨmɨ bɨ karanée Kɨ́résịto Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ní, káa bɨ kụ́rụ́ moko bɨ mándị́sị méngị a dongaráse ní nɨ ndéré lá gbékpị́ne ke.
PHI 2:17 Togụ́ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto go yá, kɨ́dí íꞌbísé née go rosé káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo. Abú ufunɨ́ máa ndotó, née mbá yata ꞌdoꞌdó bɨ ndị́sịsé ndíki a gɨ ro ledre Kɨ́résịto ní. Nɨ óto máa zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a máúyu née gɨ ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto maꞌdáa.
PHI 2:18 Bi ndaá kpá sínyí rosé wá, idízé ídí kése mbá kɨ́ rokinyi.
PHI 2:19 Togụ́ Ngére Yésụ ṇguṇgu zɨ́ma yá, mááyí kása Timatíyo zɨ́se íri do sị́lị́ ga ba gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné úku yéme ledre ga bɨ gɨ do bisé íri ní zɨ́ma gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdemá ị́drị́ne.
PHI 2:20 Nɨ yáa kɨ́ ledresé kɨ́ngaya. Ngíti ꞌyị bɨ máówo yáa káa zɨ́a ní ndaá.
PHI 2:21 Lúrúsé aka, tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e somụ́nɨ́ eyé ledre lafúye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní wá, ndịsịnɨ́ somụ́ yị́ eyé ledreyé kɨ́ngaya.
PHI 2:22 Tɨ́ lá nɨ go mɨówoné Timatíyo nɨ go bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ Yésụ. Ndịsị sáká máa yáa ne kɨ́ moko ꞌbɨ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto káa zɨ́ owụ́ bɨ ndịsị sáká ꞌbụné kɨ́ moko ní.
PHI 2:23 Másómụ́ nɨyí ꞌdécị ngbangamá do sị́lị́ ga ba. Ledre bɨ nɨyí úku a gɨ do bimá ní mááyí kása Timatíyo kɨ́e zɨ́se íri gɨ ro zɨ́se ówo a.
PHI 2:24 Máówo go bɨlámáne kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Ngére Yésụ, mááyí ógụ lúrú sée.
PHI 2:25 Másómụ́ nɨ mɨútúásáne zɨ́ma aka nda mbú kásalúgu lúndumá sɨmɨ Lomo Epáfaradị́ta zɨ́se íri. Nɨ bɨlámá ꞌyị moko káa zɨ́ asikíri bɨ kóo kásasé wo gɨ ro zɨ́a ógụné sáká máa ní, saká máa go do bɨlámá mɨsiꞌdi.
PHI 2:26 Ili ndéré lúrú sée gɨ zɨ́a ꞌbúse ndịsị go méngị wo kɨ́ngaya. Zɨ́a ídíne kpá kɨ́ mongụ́ sómụ́ ledre gɨ do kacɨ́ mongụ́ ndíyá kóo mengị wo zɨ́se úwú ledre a kɨ́e ní.
PHI 2:27 Maꞌdíi, ndíyá née mengị kóo wo go kɨ́ngaya Lomo saká kóo wo lá ne. Lomo saká ené née kóo lá dụụ́ wo wá, saká née kóo kpá máa gɨ zɨ́a lerị́ nɨ kóo méngị máa gɨ do kacɨ́ a kɨ́ngaya.
PHI 2:28 Utúasá mɨútúásá zɨ́a aka kpá ndáꞌbané gị zɨ́se íri gɨ ro zɨ́se lúrú wo zɨ́se ídíse kpá kɨ́ rokinyi káa zɨ́ máa ní.
PHI 2:29 Ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ zɨ́se óto úndru a gɨ zɨ́a ndịsị méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ, zɨ́se ndị́sịsé kpá óto úndru ngíti géyị ꞌyị ga bɨ káa zɨ́a née ní.
PHI 2:30 Maꞌdíi, Epáfaradị́ta iꞌbí kóo roné go zɨ́ umbu gɨ ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto káa zɨ́ bɨ kóo ogụ gɨ ro ndị́sị sáká máa ní gɨ zɨ́a ndásé yáa wá.
PHI 3:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, máútúásá ꞌdóꞌdó kɨ́ úku ándá ledre ga ba zɨ́se wá, máíli zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ásé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Ledre bɨ mááyí úku a ba nɨ sáká sée.
PHI 3:2 Komosé idí ídí rosé gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lóndo ꞌyị e kɨ́ úku ledre kɨ́dí ꞌbúó togụ́ ꞌyị utú ngbuṛu kí nɨ fú útúásá káa do ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
PHI 3:3 Azé yị́ ezé go ze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, togụ́ utúzé go ngbuṛu togụ́ utúzé wá. ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ze ndị́sịzé óto úndru Ngére Yésụ kɨ́e. Mbofozé ezé rozé gɨ zɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịzé méngị yée ní wá.
PHI 3:4 Idí kóo mɨméngị ledre kacɨ́ ondụ́ ꞌbɨ Yụ́da e iꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị e bo yá, káa bɨ ledrea nɨ kóo ídí zɨ́ma owóowó rómo ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e mbá.
PHI 3:5 Mááyí ba mbigí Ébere ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle gɨ sɨmɨ kúfú Benzemúna. Sɨmɨ bɨ kóo aránɨ́ máa ní, zɨ́ma méngịmá sị́lị́ ịnyị doa ota do ónzó máa ngbuṛu káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa eké káa do lorụ ní. Ledre lorụ née nɨ kóo zɨ́ma owóowó gɨ zɨ́a bɨ mááyí Farụsáyo ní.
PHI 3:6 Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma kóo íꞌbí romá ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní kɨ́ngaya, gɨ ro do ówo a kɨ́dí máꞌdíꞌbi sị́lị́ma go ro lorụ née kɨ́ngaya. Gɨ zɨ́ kéyị née lafúma e utúasánɨ́ kóo lúrúndíki lúyú ledre romá wá.
PHI 3:7 Gɨ zɨ́a bɨ máówo nda maꞌdíi ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ go ní, ledre ga bɨ kóo ꞌbɨ ondụ́ ní, moko ndaá ꞌbɨ ené lolụ sɨmɨyé zɨ́ma wá.
PHI 3:8 Bɨ ba ní, ledre ga bɨ kóo mándị́sị sómụ́ yée kɨ́ méngị yée ní mbá, maꞌdíi moko ndaá ꞌbɨ ené kóo sɨmɨyé wá, máụ́cụóyó yée gɨ do sị́lị́ma go mbá gɨ ro zɨ́ma ꞌdíꞌbi Ngére Yésụ kɨ́ sị́lị́ma sokó (10). Odụ maꞌdíi ledre nɨ dụụ́ ówo Kɨ́résịto bɨ nɨ Ngére amá ní.
PHI 3:9 Née éyị́ bɨ oto máa zɨ́ma útúásáma kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́a káa do mbigí ꞌyị ené ní. Ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ máꞌdíꞌbi ledre lorụ kɨ́ngaya ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ máṇgúṇgu ledre Kɨ́résịto ní.
PHI 3:10 Máíli ówoyéme wo bɨlámáne. Lomo iꞌbí kóo rokoꞌbụ zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu. Idí kpá íꞌbí rokoꞌbụ máa née zɨ́ma gɨ ro tóromá ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó gị zɨ́ umbu ógụndíki máa kpá káa zɨ́ ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa ní,
PHI 3:11 gɨ ro togụ́ máúyu go yá, zɨ́ma kpá úrúma káa zɨ́ bɨ kóo Yésụ maꞌdáa urú ní.
PHI 3:12 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya máméngị ledre ga gére née go mbá ní wá. Mándị́sị méngị moko kɨ́ rokoꞌbụmá mbá gɨ ro zɨ́a ídíne káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ili zɨ́ma méngị a ní.
PHI 3:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, maꞌdíi máméngị ógụ aka amá moko maꞌdáa gị do odụné wá, éyị́ bɨ máówo ní, máótoómo ledre ga bɨ kóo mándị́sị méngị yée ní go mbá ꞌdáꞌba, máóto nda komomá go lá dụụ́ ro ledre bɨ doꞌdónomá ní.
PHI 3:14 Máíꞌbí romá méngị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ kɨ́ rokoꞌbụmá mbá gɨ ro tákpásị́lị́ bɨ komo ere gɨ zɨ́ Lomo kɨ́ Kɨ́résịto ní zɨ́ma ndíki a.
PHI 3:15 Zée ga bɨ kése komozé enzị go sɨmɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, sómụ́ ledre káa zɨ́ ga gére née idí ídí sɨmɨ dozé. Togụ́ mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ngíti ꞌyị nɨ kpị́ yá, Lomo nɨ ꞌdódo maꞌdíi zɨ́a.
PHI 3:16 Zɨ́ze lányáze ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́ngaya rómoné mɨrómo.
PHI 3:17 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ili ídísé ị́nyị mbá íꞌbí rosé méngị moko maꞌdáa káa zɨ́ bɨ mándị́sị méngị a ní. Zɨ́se kpá ndị́sịsé méngị lódụ́ kacɨ́ yée ga bɨ kóo ꞌdodozé ledre maꞌdáa zɨ́ye ꞌdáꞌdá ní.
PHI 3:18 Máúku kóo ledre ba go zɨ́se ꞌdáꞌdá. Máṇgúṇgú romá zɨ́se kɨ́ iní komomá, ídísé ꞌbáꞌbá rosé gɨ zɨ́ ꞌyị lóndo ꞌyị e. Otonɨ́ royé go káa do okó ro Kɨ́résịto bɨ uyu do mɨngbúngbu kágá ní.
PHI 3:19 ꞌYị ga gére née Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne. Ledre ga bɨ royé ili ní, nɨ yị́ ené zɨ́ye go lomo eyé. Ledre ga bɨ ꞌbɨ dokuwu ní, bi ndịsị éme ené royé gɨ zɨ́a mɨéme. Mongụ́ sómụ́ ledre eyé nɨ yị́ ené gɨ ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba.
PHI 3:20 Azé ꞌbɨ ezé yị́ ezé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ komo ere ní. Ndịsịzé yị́ ezé ba sóngó mɨndáꞌbaógụ ꞌYị yómo zée, bɨ nɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní.
PHI 3:21 Nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné bɨ nɨ ídí do éyị́ e mbá ní, zɨ́a óyólóꞌbó kụṛụꞌbụzé káa zɨ́ ne ní, uyuzé lolụ wá.
PHI 4:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e sɨmɨ Lomo, ledresé ndịsị ówo romá gɨ zɨ́a máóto ꞌbúse go kɨ́ngaya. Ngére Yésụ idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́se tórosé ngbúó sɨmɨ moko ené. Máówo go kɨ́dí karanée Yésụ nɨ mbófo máa gɨ rosé. Mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se.
PHI 4:2 Kará ga gére née, Ewudíya kɨ́ Sitíke idínɨ́ nda mu ndị́sị kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo gɨ zɨ́a nɨyí go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
PHI 4:3 Yị́ị lúndumá sɨmɨ Lomo, ídí sáká kará ga gére née, iꞌbínɨ́ kóo royé go ndị́sị sáká máa sɨmɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto. Ídí sáká yée idínɨ́ ndị́sị bɨlámáye kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo. Kará ga gére née ndro kɨ́ Kelémeniti kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e, nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sáká máa kɨ́ngaya sɨmɨ moko ꞌbɨ úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Ga gére née go ꞌyị ga bɨ ịrịyé nɨ go mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị ní.
PHI 4:4 Gɨ zɨ́a bɨ ásé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, kacɨ́ kadra mbá ídísé ídí kɨ́ rokinyi. Mááyí kpá úku ándá a, ídísé ídí kɨ́ rokinyi.
PHI 4:5 Kacɨ́ kadra mbá ídísé ídí kɨ́ bikịdrị́ mɨmbéꞌde zɨ́ ꞌyị e za mbá. Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ go gbóo gɨ ro zɨ́ Ngére Yésụ ndáꞌbaógụné.
PHI 4:6 Mɨmbéꞌdesé nda ndị́sị ídí kpụkpụkpụ gɨ ro éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba wá. Éyị́ ga bɨ ílisé yée ní, ídísé úku ledreyé zɨ́ Lomo, nɨ íꞌbí yée zɨ́se. Zɨ́se íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́a gɨ ro éyị́ ga bɨ mengị yée go zɨ́se ní.
PHI 4:7 Togụ́ méngịsé kéyị go kenée yá, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó mɨmbéꞌde bɨ kpụkpụkpụ gɨ ro éyị́ ní gɨ sɨmɨsé ꞌdáꞌba, zɨ́a íꞌbí mongụ́ sɨmɨkụtụ zɨ́se gɨ zɨ́a ásé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
PHI 4:8 Owụ́ ꞌbɨ Babá e sɨmɨ Lomo, ngíti yata ledre nɨ ba máíli kpá úku a zɨ́se. Ídísé óto mɨmbéꞌdesé dụụ́ gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo, gɨ ro ledre bɨ nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye óto úndrusé gɨ zɨ́a ní, gɨ ro ledre bɨ utúasá mɨútúásá ní, gɨ ro bɨlámá mɨméngị ledre, gɨ ro ledre bɨ ꞌyị e ilinɨ́ ní, gɨ ro ledre bɨ utúasá kacɨ́ komo ꞌyị e mbá mɨútúásá ní, gɨ ro ledre bɨ nɨ bɨlámáne ní, nda kɨ́ ledre bɨ nɨyí mbófo sée gɨ zɨ́a mɨmbófo ní.
PHI 4:9 Ówosé ledre ga bɨ kóo máꞌdódo yée zɨ́se ní go, úwúsé kpá yée ga bɨ kóo máúku yée zɨ́se ní go, nda kɨ́ yée ga bɨ lúrúsé máa cụ́ kɨ́ komosé kɨ́ méngị yée ní, ídísé ndị́sị méngị yée kpá kenée. Lomo ꞌyị íꞌbí bikịdrị́ zɨ́ ꞌyị e nɨ sáká sée.
PHI 4:10 Mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Yésụ gɨ ro ngíti sáká éyị́ bɨ méngị ándásé zɨ́ma ní. Tónósé kóo íci rosé gɨ ro sáká ándá máa go ꞌdesị́, tɨ́ lá mɨsiꞌdi ndaá kóo zɨ́se wá ne.
PHI 4:11 Máúku amá ledre née gɨ zɨ́a bɨ mááyí do lerị́ ní wá, máówo yị́ amá kacɨ́ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́ owụ́ éyị́ bú.
PHI 4:12 Togụ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ nɨyí bo zɨ́ma, togụ́ mbú cúkuꞌdée yá, máówo yị́ amá kacɨ́ ídí kɨ́ rokinyi kɨ́e bú.
PHI 4:13 Ngére Yésụ ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma ne sɨmɨ ledre e za mbá.
PHI 4:14 Abú kenée ndotó, mámbófo sée go gɨ zɨ́a íꞌbísé rosé sáká máa sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ lerị́.
PHI 4:15 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Phị́lị́poyị, sɨmɨ bɨ kóo ṇgúṇgusé aka ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto mɨkándané ní, sákásé kóo máa dụụ́ se sɨmɨ bɨ kóo máị́nyị gɨ sɨmɨ káṇgá esé Mekedonị́ya ní.
PHI 4:16 Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, kpá sɨmɨ bɨ kóo mááyí sɨmɨ gara bɨ Tasalonị́ka ní, sáká ándásé kóo máa go mɨsáká ándá sɨmɨ bɨ mááyí do lerị́ ní.
PHI 4:17 Máúku amá née gɨ zɨ́a bɨ máíli gága sée gɨ ro sáká éyị́ ní wá, yị́ ené Lomo idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ zɨ́ sáká éyị́ bɨ ndị́sịsé méngị a zɨ́ma ní.
PHI 4:18 Éyị́ ga bɨ kásasé sáká máa kɨ́e do sị́lị́ lúnduzé sɨmɨ Lomo Epáfaradị́ta ní, mándíki yée go mbá, utúasánɨ́ go mɨútúásá. Lomo nɨ kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ royé gɨ zɨ́a nɨyí káa zɨ́ bɨlámá ꞌdáná éyị́ ní.
PHI 4:19 ꞌBụzé Lomo bɨ nɨ mị́ngị́ éyị́ e mbá, nɨ íꞌbí éyị́ ga bɨ za mbá ílisé yée ní zɨ́se gɨ zɨ́a ásé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ ní.
PHI 4:20 Idízé ndị́sị kófó ịrị ꞌBụzé Lomo kacɨ́ kadra za mbá. Idí kenée.
PHI 4:21 Mandá zɨ́se íri za mbá. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ azé kéye yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kpá za mbá.
PHI 4:22 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Róma yáa ní mbá, kɨ́ngaya yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko ꞌbe ꞌbɨ Káyísara ngére ꞌbɨ Róma ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.
PHI 4:23 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Idí kenée.
COL 1:1 Máa Páwulo bɨ Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ní, azé kɨ́ lúnduzé sɨmɨ Lomo Timatíyo.
COL 1:2 Ekézé ledre ba zɨ́se ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go, zɨ́se ídíse go mbigí ꞌyị ené e sɨmɨ Kolósayi ní. ꞌBụzé Lomo idí lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
COL 1:3 Kacɨ́ kadra e mbá ndịsịzé, íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ ní gɨ rosé sɨmɨ bɨ azé go ndị́sị íni ini zɨ́a ní.
COL 1:4 Gɨ zɨ́a uwúzé go kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go kɨ́ngaya, zɨ́se ndị́sịsé go óto ꞌbú lafúse e ga bɨ ꞌyị ené e ní dosé kɨ́ngaya.
COL 1:5 Ndị́sịsé méngị ledre née kenée, gɨ zɨ́a ndị́sịsé go óto komosé gɨ ro rokinyi bɨ Lomo ndịsị bándáóto a zɨ́se komo ere ní. Ówo yémesé ledre a sɨmɨ bɨ kóo úwúsé bɨlámá ledre ené ní.
COL 1:6 Bɨlámá ledre née nɨ go fú lá aṇga do sogo káṇgá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e nɨyí go ndị́sị óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé gɨ zɨ́a, cé káa zɨ́ bɨ kóo mengị roné zɨ́se sɨmɨ bɨ kóo úwúsé maꞌdíi ledre zɨ́se ówoyéme a kɨ́dí Lomo yomo sée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rosé ní.
COL 1:7 Úwúụ́tụsé kóo bɨlámá sanda née gɨ tara Epáfura, ngúru ezezé. Nɨ bɨlámá ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto, ndịsị sáká sée ne ngárá ndazé íri wá ní.
COL 1:8 Uku ledresé ne zɨ́ze kɨ́dí ndị́sịsé go óto ꞌbú lafúse sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
COL 1:9 Sɨmɨ bɨ uwúzé ledre née kenée ní, zɨ́ze ndị́sịzé íni ini zɨ́ Lomo gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá. Idí ꞌdódo éyị́ bɨ ili ídísé méngị a ní zɨ́se gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ komokenzị ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo.
COL 1:10 Ndịsịzé íni ini zɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé óto wo zɨ́a ówo a kɨ́dí ndị́sịsé go óto úndruné zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ ledre esé e mbá. Zɨ́a ndị́sịné íꞌbí mɨkánda ówo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se kacɨ́ kadra mbá, zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ bɨlámá ledre e.
COL 1:11 Ndịsịzé kpá íni ini, idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se kɨ́ngaya gɨ ro togụ́ mɨndị́sịsé ndaá bɨlámáne wá yá, zɨ́se ndị́sịsé ụ́tụsɨmɨsé gɨ ro zɨ́se ídíse kpá fú kɨ́ rokinyi.
COL 1:12 Ídísé mbófo ꞌBụzé Lomo gɨ zɨ́a oto sée go zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e gɨ ro ndị́sịsé sɨmɨ bɨlámá bi bɨ bandá oto go gɨ ro ꞌyị ené ga bɨ nɨyí go sɨmɨ bimɨóṇgó ené ní.
COL 1:13 Lomo yomo zée go gɨ zɨ́ Satána kɨ́ ídíne ngére dozé. Zɨ́a nda óto Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ ꞌbúa nɨ doa kɨ́ngaya ní, káa do Ngére ezé.
COL 1:14 Ngére Yésụ maꞌdáa ugú gozé ne gɨ sɨmɨ umbu ꞌbɨ lúyú ledre, zɨ́ Lomo ótoómo ledre zɨ́ze gɨ zɨ́a.
COL 1:15 Mɨméngị ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsị ꞌdódo mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo bɨ lurúzé wo kɨ́ komozé wá ní. Romo do éyị́ ga bɨ Lomo otoogụ yée ní za mbá, zɨ́a kpá ídíne kɨ́ rokoꞌbụné doyé.
COL 1:16 Sɨmɨ bɨ Lomo otoogụ do sogo káṇgá ba kɨ́ ere kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní mbá, yée ga bɨ lurúzé bú kɨ́ yée ga bɨ lurúzé wá ní, otoogụnɨ́ kóo yée kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ. Zɨ́ye kpá ótoógụ mɨngburoko ngére e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị e, kɨ́ rokoꞌbụ ga bɨ zɨ́ye ní mbá, zɨ́a óto Kɨ́résịto káa do Ngére doyé.
COL 1:17 ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́ éyị́ ga gére née mbá, Kɨ́résịto nɨ yị́ ené goó bo. Ndị́sị bándá éyị́ ga gére née ne zɨ́ye ndị́sị ídíye.
COL 1:18 Nɨ káa zɨ́ do ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní. Nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ urúụtụ roné gɨ sɨmɨ umbu ní. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ídíne kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ éyị́ e mbá.
COL 1:19 Lomo nɨ kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a Owụ́ ꞌbɨ ené née nɨ cé káa zɨ́ ne ní sɨmɨ ledre e za mbá.
COL 1:20 Yeme ledre ba gɨ ro zɨ́ Kɨ́résịto iꞌbí roné úyuné do mɨngbúngbu kágá gɨ ro zɨ́ne ídíne kɨ́ rokinyi, zɨ́ne ꞌdíꞌbilúgu éyị́ ga bɨ komo ere kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá sɨmɨ sụmụ.
COL 1:21 Bɨsinyí mɨméngị ledre esé kɨ́ mɨsómụ́ ledre esé oto kóo sée go zɨ́se ídíse ezeokó Lomo.
COL 1:22 Cakaba ní Lomo ꞌdiꞌbilugu sée go sɨmɨ sụmụ gɨ zɨ́ umbu bɨ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto uyu wo gɨ rosé ní. Mengị ledre née kenée gɨ ro sɨmɨ bɨ karanée kadra ngbanga ásé ógụ tóro kóꞌdụ́ne ní, ásé go drá lúyú ledre bɨ do ꞌdécị ngbanga rosé gɨ zɨ́a ní ndaá lolụ wá.
COL 1:23 Gɨ zɨ́ kéyị née, ídísé lányá ngbúó ro ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ṇgúṇgusé ní. Ndásé óyólóꞌbó sómụ́ ledre esé kpị́ kpá kɨ́ óto komosé bɨ ótosé gɨ ro bɨlámá sanda bɨ kóo ogụnɨ́ kɨ́e zɨ́se ní wá. Bɨlámá sanda née ukunɨ́ go zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do sogo káṇgá za mbá. Máa Páwulo Lomo gelé máa gɨ ro ndị́sị úku ledre bɨlámá sanda máa née zɨ́ ꞌyị e.
COL 1:24 Mááyí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ mááyí ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ rosé ní. Rokinyi máa née nɨ gɨ zɨ́a ꞌdoꞌdó bɨ mándị́sị ꞌdóꞌdó a ba, máméngị íꞌdí ba ledre bɨ kóo Kɨ́résịto yemeoto ya máídí ꞌdóꞌdó gɨ rosé ꞌyị ené e ní.
COL 1:25 Lomo iꞌbí moko née zɨ́ma gɨ ro ndị́sịmá gámáma kɨ́ úku bɨlámá sanda née mbá zɨ́se ꞌyị ga bɨ ndásé Yụ́da e wá ní. Mándị́sị méngị née moko bɨ Lomo ili zɨ́ma méngị a zɨ́ ꞌyị ené e ní.
COL 1:26 Bɨlámá sanda née nɨ kóo mɨótoécịné gɨ zɨ́ ꞌyị e kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e. Karaba ní Lomo ꞌdodo ogụ nda go gbuṛaṛa zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrené go ní.
COL 1:27 Lomo ili zɨ́ ꞌyị ené e mbá ówoyéme mongụ́ ledre bɨ née mengị zɨ́se ga bɨ ngárá ndásé Yụ́da e wá ní bɨlámáne. Ledre máa née, nɨ Kɨ́résịto ndịsị go ndị́sị sɨmɨsé kacɨ́ kadra mbá zɨ́se kpá go ówo a bɨlámáne kɨ́dí, karanée Lomo iꞌbí úndru zɨ́se.
COL 1:28 Kacɨ́ kadra mbá komokenzị bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní, ndịsịzé ꞌdódo ledre gɨ ro Kɨ́résịto kɨ́e zɨ́ ꞌyị e mbá, gɨ ro zɨ́ ꞌyị máa yée bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, zɨ́ye ídíye kɨ́ rokoꞌbụ royé ndị́sị ngbóróye nda ꞌdáꞌdá za kɨ́ngaya.
COL 1:29 Née sị́ ledre bɨ mándị́sị méngị moko née kɨ́ rokoꞌbụ ga bɨ mbá Lomo íꞌbí zɨ́ma ní.
COL 2:1 Ídísé ówo a kɨ́dí máíꞌbí romá go mbá ndị́sị méngị moko gɨ rosé kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨyí sɨmɨ Lawudikíya nda kpá kɨ́ ngíti géyị ga bɨ ngárá owonɨ́ aka máa wá ní.
COL 2:2 Mándị́sị méngị ledre née kenée gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụ rosé, zɨ́se ndị́sịsé óto ꞌbú lafúse kɨ́ rokinyi, zɨ́se ídíse éyị́ kị́éꞌdo sɨmɨ ledre e mbá gɨ ro zɨ́se ówoyéme Kɨ́résịto bɨ kóo Lomo otoecị ledre a ní do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
COL 2:3 Owo ledre kɨ́ komokenzị nɨyí za mbá do sị́lị́ Kɨ́résịto.
COL 2:4 Mándị́sị úku a kenée née káa bɨ ásé ótoómo rosé zɨ́ ꞌyị e sínyi sɨmɨ dosé kɨ́ bɨkinyi ódro bɨ utúasá sáka sée wá ní ke.
COL 2:5 Abú ndazé kése do bi kị́éꞌdo wá, másómụ́lị́gị ledresé wá. Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi romá kacɨ́ kadra mbá kɨ́ úwú ledre bɨlámá ndị́sị esé kpá kɨ́ ṇgúṇgu ledre esé bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya óyósé sogosé zɨ́ Kɨ́résịto wá ní.
COL 2:6 Káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto Yésụ go káa do Ngére esé ní, ídísé nda mu lányá ro moko ꞌbɨ Kɨ́résịto,
COL 2:7 zɨ́se ésị cíyíse ngị́rị kɨ́ ndị́sị óꞌbó yéme ndị́sị esé sɨmɨ Kɨ́résịto gɨ ro zɨ́ ṇgúṇgu ledre esé ídíne ngbúó káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdodonɨ́ wo zɨ́se ní. Mɨmbéꞌdesé idí ꞌdúcu kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị íꞌbílúgu mbófo éyị́ zɨ́a ní.
COL 2:8 Ídísé mu bándá rosé bɨlámáne kɨ́ngaya káa bɨ bɨcayi ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ sága ona ba nɨyí sínyi sɨmɨ dosé kɨ́ ꞌdóꞌdo ledre bɨ ndịsị ógụ gɨ zɨ́ komokenzị ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní. ꞌDódo ledre eyé ndịsị ógụ gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba, ndaá gɨ zɨ́ Kɨ́résịto wá.
COL 2:9 Kɨ́résịto ogụ do sogo káṇgá ona ꞌdódo mɨméngị ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Úndru kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo nɨ mbá roa.
COL 2:10 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ngíti éyị́ bɨ lerị́ a nɨ ídí rosé ní ndaá, gɨ zɨ́a ꞌdúꞌdu esé nɨ go nyé káa zɨ́ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Nɨ ne Ngére do ngére e kɨ́ rokoꞌbụ bɨ do sogo káṇgá ona ní mbá.
COL 2:11 Gɨ zɨ́a bɨ ásé go kị́éꞌdo kɨ́ Kɨ́résịto ní, née kóo go mɨútúse ngbuṛu. Ndaá ꞌbɨ ené útú ngbuṛu bɨ ꞌyịmaꞌdí mengị ne ní wá. Nɨ útú ngbuṛu bɨ Kɨ́résịto oṇgooyó lúyú ledre ezé ụ́cụóyó a ꞌdáꞌba, zɨ́ze ídíze karaba kɨ́ ro dozé, gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúyú ledre bɨ sɨmɨ rozé ní.
COL 2:12 Kadra bɨ kóo babatịzị́nɨ́ sée ní, ásé kóo go mɨótosé gu kɨ́ Kɨ́résịto, zɨ́ Lomo úru sée gɨ sɨmɨ umbu, gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo bɨ uru Kɨ́résịto kɨ́e gɨ sɨmɨ umbu ní go.
COL 2:13 Gɨ zɨ́a kóo ꞌdesị́ ní, ásé kóo mɨúyusé sɨmɨ Lomo gɨ zɨ́ lúyú ledre esé e kpá gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé kóo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ídíse káa do mbigí ꞌyị ené wá ní. Zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ sée go gɨ ro zɨ́se ídíse trịdrịsé ndro kɨ́ Kɨ́résịto. Cakaba ní Lomo otoomo ledre go zɨ́ze gɨ sɨmɨ lúyú ledre ezé e za mbá.
COL 2:14 Mengị ledre née kenée gɨ zɨ́a lụlụoyó bɨsinyí mɨméngị ledre ezé ga kóna eké otonɨ́ wo do sogozé ní go mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́a ꞌdíꞌbi a mbá ndéré kɨ́e phéphé a do mɨngbúngbu kágá.
COL 2:15 Sɨmɨ bɨ phephénɨ́ Yésụ nɨ aka cịkị do mɨngbúngbu kágá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó rokoꞌbụ gɨ zɨ́ ezeokóne kpá kɨ́ bɨcayi lomo ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Satána maꞌdáa ní mbá. Zɨ́ Lomo ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí maꞌdíi, Kɨ́résịto romo komo Satána go.
COL 2:16 Bɨ kenée ní, ndásé óto komosé ro ledre ꞌbɨ ꞌyị e bɨ yaá Lomo nɨ íꞌbí ꞌdoꞌdó zɨ́se gɨ ro toso éyị́ ga bɨ ndị́sịsé ánu yée kɨ́ éwé yée bɨ lorụ ꞌbɨ Yụ́da e ili zɨ́se ánu yée kɨ́ éwé yée wá ní wá. Kpá kenée, ndásé óto komosé ro ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ya ídísé ndị́sị lódụ́ ondụ́ ꞌbɨ mɨngburoko sị́lị́ ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó, Sị́lị́ ꞌbɨ ꞌDówụ́ro nda kɨ́ mɨkánda éfé wá.
COL 2:17 Ledre ga gére née mbá nɨyí yị́ eyé lá lị́lị ledre bɨ gú karanée nɨ ógụ ní. Mbigí ledre nɨ yị́ ené dụụ́ Kɨ́résịto Yésụ.
COL 2:18 Ndásé óto komosé ro ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ yaá, Lomo utúasá íꞌbí úndru zɨ́se wá, gɨ zɨ́a ꞌbóꞌbụ́sé esé rosé do komo Lomo kpá kɨ́ ótosé úndru maláyika káa zɨ́ yée wá ní wá. ꞌYị ga gére née ndịsịnɨ́ ị́lị́ kɨ́ ledre ga bɨ yaá Lomo ukuiꞌbíne zɨ́ye sɨmɨ ꞌduru ní, ledre máa née ogụ ené gɨ zɨ́ Lomo wá, yị́ ené sómụ́ ledre eyé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e.
COL 2:19 Bɨ kenée ní, ꞌdodonɨ́ eyé mbigí ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ nɨ manda ꞌdáꞌdá ezé ní wá, gɨ zɨ́a ꞌdódo ledre eyé nɨ yị́ ené kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Kɨ́résịto bɨ nɨ manda ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní ndịsị íꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ ꞌyị ené e gɨ ro zɨ́ye kótrụ royé ndị́sị tátá kɨ́ ledre ené ꞌdáꞌdá kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo.
COL 2:20 Káa zɨ́ bɨ kóo kuṛú rosé bɨ ꞌbɨ lúyú ledre uyu go ndro kɨ́ Kɨ́résịto bɨ uyu ní, rokoꞌbụ ꞌbɨ sága ba ndaá lolụ dosé wá. Éyị́ bɨ ndị́sịsé méngị rosé káa zɨ́ ásé aka fú lá sị́ sị́lị́ lorụ ga ꞌbɨ sága ba káa zɨ́,
COL 2:21 “Ndásé óto sị́lị́se ro ngíti géyị éyị́ e wá, Ndásé ánu ngíti géyị éyị́ e wá.”
COL 2:22 Lorụ ga gére née za mbá ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí gɨ ro éyị́ ga bɨ nɨyí ụ́kụ́ eyé mɨụ́kụ́ ní.
COL 2:23 Ngíti géyị ꞌyị e somụ́nɨ́ ya lorụ ga gére née nɨyí bɨlámáye gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé lódụ́ a, gɨ zɨ́a oto yée go ndị́sị méngị mɨngburoko ledre ga bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí yée ndịsịnɨ́ née go maꞌdíi óto úndru Lomo ní. Lorụ ga gére née otonɨ́ ꞌyị e go zɨ́ye ndị́sị ꞌbóꞌbụ́ royé kpá kɨ́ ásiyé gɨ ro éyị́ ga bɨ royé ndịsị íli yée ní. Tɨ́ lá rokoꞌbụ ꞌbɨ lorụ ga gére née utúasá ené sáká ꞌyị e gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ éyị́ ga bɨ royé ndịsị íli yée ní wá.
COL 3:1 Lomo uru kótrụ kóo sée go ndro kɨ́ Kɨ́résịto, ídísé nda mu óto komosé dụụ́ ro cóngó ledre ga bɨ komo ere kɨ́ꞌdí bɨ Kɨ́résịto maꞌdáa nɨ mɨndị́sịné do sị́lị́ ꞌbụné ꞌbɨ anú káa do Ngére ní.
COL 3:2 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ídísé nda mu óto komosé dụụ́ ro ledre ga bɨ komo ere, ndaá éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ona ní wá.
COL 3:3 Cakaba ní, trịdrịsé nɨ go do sị́lị́ Kɨ́résịto bɨ nɨyí mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo komo ere ní.
COL 3:4 Kɨ́résịto Yésụ nɨ née ꞌyị bɨ iꞌbí trịdrị zɨ́ze ní. Sɨmɨ bɨ karanée nɨ ndáꞌbaógụ ní, azé ídí kéye mbá ꞌyị ga bɨ nɨyí go mɨútúásáye do komo Lomo ngárá lúyú ledre ndaá royé wá ní.
COL 3:5 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ꞌbú bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ba, ledre ꞌbɨ sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní, mongụ́ mɨmbéꞌde bɨ nɨ óto mɨmbéꞌde ꞌyị dụụ́ ro éyị́ ga bɨ ꞌyị ili yée ní kɨ́ ledre ga bɨ emenɨ́ ngụ́ ní mbá, ídísé úfuóyó ꞌbúye gɨ dosé za mbá ꞌdáꞌba. Mɨméngị ledre ga gére née nɨ káa zɨ́ ꞌyị ndịsị óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní.
COL 3:6 Née mɨméngị ledre ga bɨ mɨmbéꞌde Lomo ndịsị ésị́ gɨ zɨ́a ro ꞌyị e mɨésị́ ní.
COL 3:7 Sɨmɨ bɨ kóo ṇgúṇgusé aka ledre Yésụ wá ní, ndị́sịsé kóo méngị mbá ledre ga gére ní.
COL 3:8 Ga ba kpá ngíti géyị ledre ga bɨ ili zɨ́se ótoómo yée ꞌdáꞌba ní. Mɨmbéꞌdekesị́, óto bɨsinyí mɨmbéꞌde ro lafúꞌyị e, bɨsinyí ódro ga bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ dokuwu ní kɨ́ áꞌbá ledre, ídísé ótoómo ledre ga gére née za mbá ꞌdáꞌba,
COL 3:9 gba ṛanga, káa zɨ́ bɨ ásé go mɨkánda ꞌyị e ní, ídísé ótoómo ṛanga kpá ꞌdáꞌba.
COL 3:10 Lomo oyóloꞌbó sómụ́ ledre esé go, ásé go mɨkánda ꞌyị ené e, mɨméngị ledre esé nɨ go cé káa zɨ́ ꞌbɨ ené ní, gɨ zɨ́a ásé go ówoyéme wo kɨ́ngaya.
COL 3:11 Azé dụụ́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e kị́éꞌdo. Éyị́ nda íri kɨ́dí ba ꞌbɨ ené Yụ́da, wo ba ꞌbɨ Gịrị́gị, togụ́ wo bɨ utú go ngbuṛu togụ́ utú wá, togụ́ áyí ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́yị togụ́ éyị́ ndanɨ́ zɨ́yị wá, togụ́ áyí owụ́kụlụ́ togụ́ ndá owụ́kụlụ́ wá. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Kɨ́résịto nɨ dụụ́ ne kɨ́ ledrené owóowó. Ndịsị ndị́sị sɨmɨzé mɨkékeṛị́a mbá.
COL 3:12 Káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbú sée go zɨ́a gélé sée káa do mbigí ꞌyị ené e ní, ídísé ídí ꞌyị lúrú lerị́ lafúse, ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, ꞌyị sáká ꞌyị e kacɨ́ kadra e mbá. Zɨ́se ídíse ꞌyị lúrú bi sɨmɨ ledre e kere kí ásé fú ị́tị. Zɨ́se ídíse ndoo kpá ꞌyị ꞌbóꞌbụ́ ro sɨmɨ ledre e.
COL 3:13 Ídísé ídí ꞌyị ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị e, káa zɨ́ bɨ kóo Ngére Yésụ otoomo ledre zɨ́se ní.
COL 3:14 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ídísé óto ꞌbú lafúse gɨ zɨ́a née éyị́ bɨ ndịsị ódókótrụ ꞌyị e zɨ́ye ídíye kị́éꞌdo ní.
COL 3:15 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo gelé sée go káa do mbigí ꞌyị ené e ní, Kɨ́résịto iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́se gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne kị́éꞌdo kɨ́ lafúse. Bɨ kenée ní, zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo sɨmɨ ledre e mbá kpá kɨ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
COL 3:16 Kacɨ́ kadra mbá cíyí ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto idí ídí sɨmɨsé ngị́rị gɨ ro zɨ́se útúásásé ndị́sị ꞌdódo ledre ené kpá kɨ́ íꞌbí lorụ kɨ́e zɨ́ lafúse. Zɨ́se ndị́sịsé úku keꞌbị mbófo Lomo kéye kacɨ́ kadra mbá.
COL 3:17 Éyị́ ga bɨ ásé méngị yée ní mbá, togụ́ mɨódrosé togụ́ mɨméngị ledre esé e, ídísé méngị a za mbá kɨ́ ịrị Ngére Yésụ. Káa zɨ́ bɨ ndị́sịsé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ ꞌBụzé Lomo gɨ zɨ́a ní.
COL 3:18 Sée ga bɨ meꞌbe yaꞌdá e ní, ídísé úwú kúrú yaꞌdá ꞌbɨ esé e gɨ do bɨ zɨ́se útúásásé káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní.
COL 3:19 Sée yaꞌdá ꞌbɨ kará e, ídísé óto ꞌbú meꞌbesé e kɨ́ngaya, ndásé ndị́sị ésị lerị́ royé wá.
COL 3:20 Sée owụ́ e ídísé ídí ꞌyị úwú kúrú ꞌyị ndíki sée gɨ ro zɨ́ Ngére Yésụ ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se.
COL 3:21 Sée ꞌbụmɨowụ́ e kɨ́ mbámɨowụ́ e, ndásé ndị́sị lorụ owụ́ ꞌbɨ esé e kɨ́ bɨsinyí mɨmbéꞌdesé wá káa bɨ sómụ́ ledre eyé nɨ sínyí ke.
COL 3:22 Sée owụ́kụlụ́ e, ídísé ndị́sị méngị moko zɨ́ mɨngburoko ꞌyị esé e kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo káa zɨ́ éyị́ bɨ méngịsé moko née zɨ́ Ngére Yésụ ní. Ndásé méngị a kenée ꞌbúó togụ́ komo mɨngburoko ꞌyị esé e nɨ rosé gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi ní wá.
COL 3:23 Sɨmɨ moko esé e mbá, ídísé ndị́sị méngị a kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo gɨ zɨ́a ndị́sịsé méngị moko née zɨ́ Ngére Yésụ, ndaá ꞌbɨ ené zɨ́ ꞌyịmaꞌdí wá.
COL 3:24 Ndị́sịsé méngị moko née zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére. Maꞌdíi, nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́se kacɨ́ bɨlámá moko bɨ méngịsé wo née.
COL 3:25 Tɨ́ lá ídísé ówo a kɨ́dí, togụ́ ꞌyị luyú ledre go yá, Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga roa útúásáne kpịnị kɨ́ bɨsinyí ledre bɨ mengị wo ní.
COL 4:1 Sée mɨngburoko ꞌyị ga bɨ owụ́kụlụ́ e ndịsịnɨ́ méngị moko zɨ́se ní, ídísé íꞌbí zɨ́ye tí éyị́ bɨ nɨ útúásá sáká yée ní, gɨ zɨ́a ꞌbɨ esé mongụ́ ꞌyị nɨ kpá bo dosé komo ere.
COL 4:2 Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdesé mbá, zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ ꞌbáꞌbá rosé gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre, zɨ́se ndị́sịsé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.
COL 4:3 Ídísé kpá íni ini zɨ́ Lomo gɨ rozé, idí likpí mɨsiꞌdi zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá owonɨ́ aka wá ní. Née sị́ ledre bɨ onzónɨ́ máa gɨ zɨ́a sɨmɨ sị́gịnị ní.
COL 4:4 Ídísé íni ini, Lomo idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kɨ́e zɨ́ ꞌyị e do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
COL 4:5 Kacɨ́ kadra mbá ídísé ídí ꞌyị komokenzị e dongará ꞌyị ga bɨ owonɨ́ aka ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto wá ní. Ídísé ndị́sị úku ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ye kacɨ́ kadra mbá.
COL 4:6 Sɨmɨ bɨ ásé ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ye ní, ídísé ódro do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ do bɨ zɨ́se ídíse nzíyisé gɨ ro úkulúgu ledre kacɨ́ nduꞌyú ga bɨ togụ́ nɨyí ndúꞌyú sée kɨ́e ní.
COL 4:7 Mákása Takíka gɨ yáa go zɨ́se íri. Ledre ga bɨ gɨ do bimá ní, ásé úwú yéme yée gɨ taraa. Nɨ bɨlámá ezemá bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ kéne ní. ꞌBúa nɨ domá kɨ́ngaya.
COL 4:8 Mákása wo gɨ ro zɨ́a úku mbigí ledre bɨ gɨ do bizé yáa ní zɨ́se gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdesé ị́drị́ne.
COL 4:9 Takíka maꞌdáa nɨyí gɨ yáa go do mɨsiꞌdi kɨ́ Onésịmo bɨ kpá ngúru bɨlámá ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto nɨ kpá kɨ́ ꞌbúne domá kɨ́ngaya ní. Nɨyí úku mbigí ledre ga bɨ gɨ do bizé yáa ní zɨ́se íri.
COL 4:10 Ezemá bɨ azé kéne sɨmɨ sị́gịnị yáa, Arisitáka kɨ́ Márɨko bɨ kóo máúku ledre a zɨ́se yaá nɨ owụ́ ꞌbɨ sụmụ Baranába ní iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri. Togụ́ Márɨko maꞌdáa ogụ go zɨ́se íri yá, ídísé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ bɨlámáne.
COL 4:11 Yásuwa bɨ ndịsịnɨ́ kpá ndólo wo Yụ́sịto ní iꞌbí kpá mandá zɨ́se íri. Yaꞌdá ga bɨ ota née, Arisitáka, Márɨko nda kɨ́ Yụ́sịto, ga gére née Yụ́da ga bɨ yáa iꞌbínɨ́ mɨmbéꞌdeyé go zɨ́ Ngére Yésụ ní. Ndịsịnɨ́ sáká máa yáa ye kɨ́ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ mándị́sị méngị a ní.
COL 4:12 Epáfura bɨ nɨ kpá ngúru ꞌyị ꞌbɨ Kolósayi, lúndusé sɨmɨ Lomo, iꞌbí kpá mandá zɨ́se íri. Nɨ kpá ngúru bɨlámá ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ. Kacɨ́ kadra mbá ndịsị íni ini zɨ́ Lomo gɨ rosé, Lomo idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́se tórosé ngbúó sɨmɨ moko ené ꞌbɨ Lomo bɨ ásé sɨmɨ a ní.
COL 4:13 Máúku zɨ́se maꞌdíi, Epáfura iꞌbí roné go ndịsị méngị moko gɨ rosé Kolósayi ní kɨ́ngaya. Zɨ́a kpá íꞌbí roné gɨ ro lafúse ga bɨ sɨmɨ Lawudikíya ní kpá kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ Yerapolísi ní.
COL 4:14 Ezelámáze Lúka, bɨ dokotóro ní kɨ́ Démasi iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se kɨ́ngaya.
COL 4:15 Mandá zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ Lawudikíya ní, okpó mbá zɨ́ Nífa kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ndịsịnɨ́ yóko royé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo zɨ́a ꞌbe íri ní.
COL 4:16 Togụ́ ólosé ledre ba go yá, ídísé kpá kása a zɨ́ lafúse ga bɨ sɨmɨ Lawudikíya ní. Wo bɨ kóo mákása zɨ́ye íri ní, idínɨ́ kása zɨ́se gɨ ro zɨ́se kpá ólo a.
COL 4:17 Ídísé úku ledre zɨ́ Arakípo idí méngị moko bɨ Ngére iꞌbí do sị́lị́a ní bɨlámáne ndéréógụné kɨ́e gị do odụné.
COL 4:18 Máa Páwulo, máéké ledre ba máa kɨ́ sị́lị́ma zɨ́se. Mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya. Ndásé sómụ́lị́gị ledremá sɨmɨ sị́gịnị yáa wá. Lomo idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se. Idí kenée.
1TH 1:1 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Tasalonị́ka bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e go ní, mandá zɨ́se. Azé, máa Páwulo, Siliváno nda kɨ́ Timatíyo. Lomo idí lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
1TH 1:2 Kɨ́ꞌdí bɨ azé go íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo ní, ndịsịzé sómụ́ndíki ledresé, zɨ́ze ndị́sịzé mbófo wo gɨ zɨ́a bɨ ówosé wo bú bɨlámáne, zɨ́se ṇgúṇgu ledre ené, zɨ́se ndị́sịsé méngị moko zɨ́a ní.
1TH 1:3 Kacɨ́ kadra mbá ndịsịzé mbófo bɨlámá moko bɨ méngịsé gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go zɨ́se ndị́sị tórosé ngbúó kpá kɨ́ mɨóto komosé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní zɨ́ ꞌbụzé Lomo.
1TH 1:4 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndịsịzé kpá mbófo ándá Lomo gɨ zɨ́a bɨ owozé bú kɨ́dí oto ꞌbúse go, zɨ́a géléógụ sée káa do ꞌyị ené e ní.
1TH 1:5 Owozé ledre née gɨ zɨ́a, ꞌDówụ́ Lomo ndịsị sáká zée ne, zɨ́ze ndị́sịzé ódro ódro bɨ kɨ́ rokoꞌbụné sɨmɨ bɨ azé ndị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní. Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kpá sáká sée kɨ́ngaya, zɨ́se ówo a kɨ́dí ledre bɨ ukuzé zɨ́se ní, nɨ maꞌdíi ledre. Ówosé mɨndị́sịzé bɨ kóo dongaráse íri gɨ ro sáká sée ní bú.
1TH 1:6 Nda sɨmɨ bɨ ꞌyị e tonónɨ́ ꞌdóꞌdo sée kɨ́ngaya gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé úwú ledre ga bɨ ndịsịzé úku yée zɨ́se ní, zɨ́se ụ́tụsɨmɨsé kɨ́ngaya do tórosé ngbúó, cé káa zɨ́ bɨ kóo lúrúsé zée, ụtụzé sɨmɨzé kɨ́ngaya, zɨ́ze tórozé kpá ngbúó káa zɨ́ Ngére ezé Yésụ ní. Abú ꞌdóꞌdósé kɨ́ngaya yá, ꞌDówụ́ Lomo ndịsị kpá fú sáká sée, zɨ́se ndị́sị ídíse kɨ́ rokinyi.
1TH 1:7 Nda sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Mekedonị́ya e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Ákaya ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go, lurúnɨ́ ꞌdúꞌdu esé kɨ́ mɨméngị ledre esé e nɨyí nda yị́ eyé go kpị́ bɨlámáye ní, zɨ́ye ị́nyịyé mbá ndị́sị méngị lódụ́ kacɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ ndị́sịsé méngị yée ní.
1TH 1:8 Bɨ ndị́sịsé úku ledre gɨ ro Ngére Yésụ ndaá lá dụụ́ zɨ́ye wá, gɨ zɨ́a bɨ phanda ledre máa née aṇga go kacɨ́ bi e za mbá ní. Ndaá lolụ mɨútúásáne zɨ́ze úku ledre gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgusé ní wá.
1TH 1:9 ꞌYị máa ga gére née mbá, itínɨ́ phanda ledre go kɨ́dí méngị yémesé ledre go gɨ rozé. Kpá kɨ́ ledre bɨ ótoómosé ledre ꞌbɨ bɨcayi lomo ga bɨ ꞌbɨ sága ba, zɨ́se go óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé ndị́sị mbófo lá dụụ́ Lomo bɨ nɨ Maꞌdíi kpá Trịdrị ní kɨ́ méngị moko zɨ́a.
1TH 1:10 Zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ óto komosé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo gɨ komo ere, wo bɨ kóo ꞌBụzé Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, nɨ yómo zée gɨ tara mongụ́ nduwú bɨ nɨ gú ógụ ní.
1TH 2:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ngíti géyị ꞌyị e ukunɨ́ kɨ́dí, ogụzé kóo zɨ́se íri lá gbékpị́e. Éyị́ ndaá kenée wá.
1TH 2:2 Ówosé bú kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, ꞌdoꞌdonɨ́ kóo zée sɨmɨ Phị́lị́poyị kɨ́ úku zée. Nda née ní, sɨmɨ kadra bɨ kóo ogụzé zɨ́se íri ní, ndịsịnɨ́ kóo kpá kála ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịzé úku a zɨ́se ní. Abú kenée ndotó, Lomo iꞌbí kóo rokoꞌbụ ené go zɨ́ze gɨ ro úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́se.
1TH 2:3 Ukuzé ezé kóo ledre née zɨ́se gɨ ro zɨ́se íꞌbí késị́ zɨ́ze wá, ndaá kpá gɨ ro zɨ́ ꞌyị e mbófo zée wá. Ingbízé ezé kóo rozé zɨ́se kɨ́ lóndo sée gɨ ro zɨ́ bi émené rosé wá.
1TH 2:4 Londozé ezé kóo kpá komosé gɨ zɨ́a bɨ azé ꞌyị mɨmbéꞌde e ní wá. Ukuzé kóo zɨ́se mbigí bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ Lomo maꞌdáa uzu yée go, zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komoa, zɨ́a ṇgúṇgu a zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye úku ledre ené ní.
1TH 2:5 Ilizé óto Lomo, wo bɨ owo ledre gɨ sɨmɨzé bú ní, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi, ndaá gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ídíye kɨ́ rokinyi ye wá, ndaá kpá sée kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e wá.
1TH 2:6 Ndịsịzé ezé kóo íri gɨ ro zɨ́se kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e mbófo zée wá. Káa zɨ́ ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, ásé kóo ꞌdóꞌdó mɨꞌdóꞌdó kɨ́ lúrú bi kacɨ́ze,
1TH 2:7 tɨ́ lá ndịsịzé kóo lúrú bi kacɨ́se káa zɨ́ mbámɨowụ́ ndịsị lúrú bi kacɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ní.
1TH 2:8 Ukuzé kóo bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se, gɨ zɨ́a otozé ꞌbúse go kɨ́ngaya, zɨ́ze kpá méngị ledre bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ rosé ní.
1TH 2:9 Sɨmɨ bɨ kóo azé ndị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní, ndịsịzé ezé kóo gbékpị́e lá lúrú bi zɨ́se gɨ ro éyị́ mɨánu wá, ndịsịzé kóo méngị moko ezé cụ́ ze kɨ́ sị́lị́ze kacɨ́ kadra za mbá, káa bɨ kụ́rụ́ ꞌbɨ lúrú bi kacɨ́ze nɨ kóo méngị sée ke.
1TH 2:10 Ledre bɨ máúku ba ní, ṛanga ndaá sɨmɨ a wá ówosé bú, Lomo owo kpá bú. Mɨlúyú ledre ndaá sɨmɨ ndị́sị ezé bɨ kóo kése íri ní wá.
1TH 2:11 Mengịzé kóo ledresé kɨ́ úku ledre zɨ́se, kɨ́ lórụ sée káa zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ mengị ledre owụ́ ꞌbɨ ené e ní,
1TH 2:12 gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé íꞌbí rokinyi zɨ́ Lomo, gɨ zɨ́a ndolo sée gɨ ro zɨ́se ówo née káa do Ngére esé kpá kɨ́ mbófo née.
1TH 2:13 Ndịsịzé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo kacɨ́ kadra za mbá, gɨ zɨ́a kadra bɨ kóo úwúsé ledre bɨ ukuzé zɨ́se ní, úwúsé káa zɨ́ kúrú Lomo ní. Sómụ́sé kóo go kɨ́dí, née ndaá ledre bɨ gɨ zɨ́ ꞌyịmaꞌdí ní wá, ówosé kóo go téké kɨ́dí, née ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní. Nɨ óto sée, zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụ rosé gɨ zɨ́a ílisé ledre maꞌdáa go.
1TH 2:14 Ụ́tụsé sɨmɨsé go bɨlámáne sɨmɨ bɨ kóo ꞌyị esé e ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo sée ní, cé káa zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ga kóna sɨmɨ káṇgá ꞌbɨ Yụdáya ụtụnɨ́ sɨmɨyé sɨmɨ bɨ kóo ꞌyị eyé e ꞌdoꞌdonɨ́ yée ní.
1TH 2:15 ꞌYị ꞌbɨ Yụ́da ga gére ní, ngíti géyị ufunɨ́ kóo Ngére Yésụ ye. ꞌDáꞌdá gɨ zɨ́a née ní, ndịsịnɨ́ kóo go úfu nébị e ꞌdesị́. Ogóoyónɨ́ kóo zée kpá ye gɨ sɨmɨ gara esé. Kacɨ́ kadra za mbá, ndịsịnɨ́ fú lá méngị éyị́ bɨ mɨmbéꞌde Lomo ndịsị ésị́ gɨ zɨ́a mɨésị́ ní. Owozé go kɨ́dí otonɨ́ royé go ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị e za mbá,
1TH 2:16 gɨ zɨ́a bɨ ilinɨ́ ụ́cụómo zée kɨ́ úku ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ kúfú ngíti géyị ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ómoyé ní. ꞌYị ꞌbɨ Yụ́da ga gére ní, lúyú ledre eyé rorómó go. Lomo nɨ karanée íꞌbí ndúwu royé kɨ́ngaya.
1TH 2:17 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, yemezé ezé kóo rozé mɨyéme gɨ ro ndéréómo sée wá, gaganɨ́ kóo zée mɨgága. Abú kenée ndotó, azé fú lá ndị́sị sómụ́ ledresé. Ndịsịzé sómụ́ ledre kɨ́ngaya gɨ ro ógụzé lúrú sée.
1TH 2:18 Mengịzé kéyị za kɨ́ rokoꞌbụzé mbá. Mongụ́ a, máa Páwulo, máyéme romá kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ gɨ ro ógụmá zɨ́se íri, utúasá mbá wá. Satána sinyi mɨsiꞌdi ledre ga gére née mbá mɨsínyi.
1TH 2:19 Ilizé ógụ ndị́sị lúrú sée kenée, gɨ zɨ́a ásé se ꞌyị ga bɨ nɨyí óto zée, zɨ́ze ídíze kɨ́ rokinyi, kadra bɨ Ngére ezé Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
1TH 2:20 Azé ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́se kadra máa née.
1TH 3:1 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌbúse ofụ dozé go ní, zɨ́ze ndị́sịzé sómụ́ ledresé kɨ́ngaya. Zɨ́a útúásáne kacɨ́ komozé kɨ́dí abú ndịsịzé sɨmɨ Átani kɨ́ ngúcuzé yá mengị éyị́ wá.
1TH 3:2 Zɨ́ze kása lúnduzé Timatíyo, eze ꞌyị mokozé bɨ Lomo ndolo wo, zɨ́ze ndị́sịzé úku bɨlámá ledre gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ꞌYị yómo ꞌyị e ndro kéye ní. Ukuzé kóo ledre zɨ́a kɨ́dí, idí sáká sée sɨmɨ sómụ́ ledre kpá kɨ́ lórụ sée kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ cíyí ledre ꞌbɨ Lomo ídíne sɨmɨsé kɨ́ngaya.
1TH 3:3 Káa bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongaráse nɨ ótoómo ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ úzu éyị́ bɨ ásé sɨmɨ a née. Ówosé bú kɨ́dí, zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, gɨ zɨ́a bɨ ndịsịzé fú lódụ́ kacɨ́ a ní, ezeokóga nɨyí ndị́sị úzu zée.
1TH 3:4 Sɨmɨ bɨ kóo azé íri ní, enzịzé kóo komosé go kɨ́ ledre ꞌdáꞌdá kɨ́dí, ídísé tóro ngbúó, nɨyí karanée ꞌdóꞌdo zée. Ówosé go bɨlámáne, mengị zɨ́ze go tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo ukuzé zɨ́se ní.
1TH 3:5 Née sị́ ledre bɨ kasazé Timatíyo zɨ́se íri gɨ roa ní, gɨ zɨ́a ilizé úwúyéme ledresé, togụ́ ṇgúṇgu ledre esé zɨ́ Lomo nɨ fú bo yá. Ndịsịzé sómụ́lóꞌbó ledre gɨ rosé kɨ́dí ambí owo ne Satána londo yị́ ené sée ba go, ụcụomo sée go kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́ moko bɨ kóo mengịzé dongaráse íri ní ndéréne lá gbékpị́e.
1TH 3:6 Mbófo éyị́ gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Timatíyo gɨ zɨ́se gɨrí. Ledre bɨ uku zɨ́ze gɨ rosé ní, síli ilí rozé gɨ zɨ́a mɨílí kɨ́dí, née lurúndiki ené bɨsinyí ledre gɨ zɨ́se íri wá. Ledre ꞌbɨ Yésụ bɨ ṇgúṇgusé kɨ́ óto ꞌbúse bɨ dengbị́se kpá gị zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ní, nɨ yị́ ené do biné kɨ́dí, ndị́sịsé kpá fú sómụ́ ledrezé káa zɨ́ mbigí ezelámáse ní. Ílisé gɨ ro ówo zée kpá káa zɨ́ bɨ ilizé gɨ ro ówo sée ní.
1TH 3:7 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, abú azé ndíki tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ úzu ledre e gɨ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e ndotó, sɨmɨ bɨ uwúzé ledre ga gére ní, oto mɨmbéꞌdezé go ị́drị́ne.
1TH 3:8 Abú azé sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ úzu éyị́ e kpá kɨ́ ꞌdoꞌdó ndotó yá, azé kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre esé oto sée go fú ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ maꞌdáa ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá ní.
1TH 3:9 Éyị́ bɨ méngịsé née ní, oto zée go zɨ́ze ídíze kɨ́ mongụ́ rokinyi, owozé wá azé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo ba lárá a káa be ꞌdi kacɨ́ bɨlámá ledre bɨ méngịsé zɨ́ze née?
1TH 3:10 Kacɨ́ kadra za mbá, ndịsịzé kɨ́ íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ngaya gɨ rosé, gɨ do bɨ zɨ́ze ógụzé zɨ́se íri sáká sée kɨ́ énzị komosé, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́ rokoꞌbụsé nda za kɨ́ngaya rómo do wo bɨ ndị́sịsé méngị a née ní.
1TH 3:11 Ndịsịzé íni ini kɨ́dí, ꞌBụzé Lomo kɨ́ Ngére ezé Yésụ idínɨ́ líkpí mɨsiꞌdi zɨ́ze gɨ ro ógụzé zɨ́se íri.
1TH 3:12 Ngére ezé idí sáká sée, zɨ́se óto ꞌbúse dengbị́se kɨ́ ꞌbú ngíti géyị ꞌyị e kɨ́ngaya kpá káa zɨ́ bɨ otozé ꞌbúse ní.
1TH 3:13 Idí sáká sée zɨ́se óto ꞌbú lafúse e kenée gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé e ídíye bɨlámáye káa bɨ ásé ídí kɨ́ lúyú ledre rosé do komo Lomo bɨ ꞌBụzé ní kadra bɨ Ngére ezé Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ maláyika ené e sɨmɨ a ní ke.
1TH 4:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ kóo enzịzé komosé kɨ́ ꞌdódo ledre gɨ ro bɨlámá ndị́sị kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre bɨ nɨ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́se ní, owozé go, ásé go tɨ́ ndị́sị méngị a kenée. Azé kpá fú úku ándá a, ídísé ndị́sị méngị bɨlámá ledre ga gére née fú kenée zɨ́a rómoné mɨrómo. Ukuzé ledre née zɨ́se kenée do bi kacɨ́ Ngére Yésụ.
1TH 4:2 Ówosé mbá bú, iꞌbí lorụ ledre ga gére née zɨ́ze ne, bɨ zɨ́ze kóo ndịsịzé ꞌdódo ledre ené kɨ́e zɨ́se íri ní.
1TH 4:3 Lomo ili ídísé ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ lúyú ledre ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́se útúásásé kacɨ́ komoné káa do mbigí ꞌyị ené e. Sée ga bɨ ófụ́sé rosé go ní, ndásé méngị ꞌberị wá. Sée ga bɨ ngárá ófụ́sé aka rosé wá ní, ídísé ófụ́ꞌdóro rosé kí, ásé nda fú ówo rosé káa do kára kɨ́ oꞌdo.
1TH 4:4 Ídísé óto dokuwu ófụ́ roꞌyị, zɨ́a ídíne bɨlámáne do komo Lomo kpá kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e.
1TH 4:5 ꞌYị ga bɨ ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá, zɨ́ye ꞌdíꞌbi lá dụụ́ ledre ꞌbɨ sóꞌdo royé ní, sée, ndásé méngị ledre eyé née wá.
1TH 4:6 Sɨmɨ ledre káa zɨ́ ga gére ní, ꞌyị ndaá méngịsínyi ledre zɨ́ ezené lá gɨ zɨ́ ꞌbú ledre gɨ doné wá. Gɨ zɨ́a Ngére Yésụ nɨ gú íꞌbí ndúwu roꞌyị e gɨ zɨ́ lúyú ledre káa zɨ́ ga gére ní. Ukuzé kóo ledre ga gére née zɨ́se go ꞌdáꞌdá, kpá kɨ́ ụ́cụómo sée gɨ ro lúyú ledre káa zɨ́ ga gére ní,
1TH 4:7 Lomo ndolo ené kóo zée gɨ ro zɨ́ze ídíze ꞌyị lúyú ledre e wá, ili zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ené e do komoné.
1TH 4:8 Togụ́ ꞌyị asi go kɨ́ úwú ledre ba ní, asi ené née kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí wá, asi yị́ ené née kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo bɨ kasa zɨ́a sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne ní.
1TH 4:9 Togụ́ gɨ ro bɨlámá ndị́sị kɨ́ óto ꞌbúse dengbị́se kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e yá, utúasázé éké ledre gɨ roa zɨ́se wá, gɨ zɨ́a Lomo ꞌdodo ledre gɨ roa go zɨ́se.
1TH 4:10 Méngịsé go tɨ́ kenée, ótosé ꞌbú ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Mekedonị́ya íri ní go mbá. Ili, ídísé fú ndị́sị méngị a kenée zɨ́a rómoné mɨrómo.
1TH 4:11 Idí ídí sɨmɨ dosé kɨ́dí, mɨméngị ledre esé nɨ bɨlámáne. Ndásé ésị tarasé sɨmɨ ledre ꞌbɨ ꞌyị e wá. Ídísé méngị moko kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdodozé zɨ́se ní.
1TH 4:12 Ídísé méngị a kenée gɨ do bɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní óto dokuwusé, kpá káa bɨ ásé ndị́sị óto komosé dụụ́ go ro sáká éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e ke.
1TH 4:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ilizé zɨ́se ówo ledre gɨ ro ꞌyị ga bɨ kóo ꞌbɨ Lomo, uyunɨ́ go ꞌdáꞌdá ní, káa bɨ ásé ndị́sị íni yée káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, Lomo uru ꞌyị e gɨ sɨmɨ umbu wá ní ke.
1TH 4:14 Owozé go kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ kóo ꞌbɨ Yésụ uyunɨ́ ꞌdáꞌdá ní, Lomo nɨ úru yée gɨ sɨmɨ umbu mbá, cé káa zɨ́ bɨ kóo uru Yésụ maꞌdáa ní.
1TH 4:15 Ndásé sómụ́ a bɨ yaá kadra bɨ Ngére ezé Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, ꞌyị ené ga kóo uyunɨ́ ꞌdáꞌdá ní, nɨyí ídí ꞌbɨ eyé fí sɨmɨ gu, nda lá zée ga bɨ azé trịdrị ní, azé ị́nyị dụụ́ ze ndéré ndíkí kɨ́e wá. Éyị́ ndaá kenée wá. Ukuꞌdodozé ba ledre bɨ uku ne ní. Ledre maꞌdáa nɨ ídí káa.
1TH 4:16 Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ gɨ komo ere, zɨ́a ótrụ́ lorụ kɨ́ mongụ́ kúrúne ꞌdága, zɨ́ ngére maláyika e úku ledre zɨ́ ngíti maláyika gɨ do bɨ zɨ́a ímí dịbịlị ꞌbɨ Lomo gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo ꞌbɨ Kɨ́résịto uyunɨ́ ní úrúye mbá.
1TH 4:17 Gɨ ro zɨ́ lafúne e ꞌdóꞌdụ́yóko zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ azé aka trịdrị ní ndro kɨ́ lafúze ga bɨ Yésụ nɨ úru yée ní, zɨ́ze ị́nyịzé kéye mbá ndéré ndíkí kɨ́ Ngére Yésụ maꞌdáa sɨmɨ síli ꞌdága. Zɨ́ze nda ídíze kéye kpá kɨ́ Ngére Yésụ do bi kị́éꞌdo za fí.
1TH 4:18 Idízé ndị́sị úku ledre káa zɨ́ wo ba zɨ́ lafúze e gɨ ro ꞌdíꞌbióyó mongụ́ sómụ́ ledre kɨ́e gɨ dozé ꞌdáꞌba, káa bɨ azé ndị́sị ídí kɨ́ mongụ́ lerị́ gɨ ro ꞌyị ezé ga bɨ uyunɨ́ go ní ke.
1TH 5:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndazé kɨ́ ngíti ledre kpị́ tarazé úku zɨ́se gɨ ro kadra mɨndáꞌbaógụ Ngére Yésụ wá,
1TH 5:2 gɨ zɨ́a ówoyémesé go bɨlámáne kɨ́dí, mɨndáꞌbaógụ a nɨ lị́yị ꞌyị e mbá mɨlị́yị.
1TH 5:3 Kadra mɨndáꞌbaógụ Ngére Yésụ, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní owonɨ́ eyé e wá. Nɨyí ndị́sị úku ledre eyé kɨ́dí, éyị́ ndaá, yée nɨyí yị́ eyé bɨlámáye. Bɨsinyí ledre nɨ ógụ zɨ́ye ꞌdiya káa ní, utúasánɨ́ ómo gɨ zɨ́a wá, cé káa zɨ́ mbámɨowụ́ bɨ sɨmɨa tonó ówo gɨ ro árá ní, utúasá ụ́cụómo a wá.
1TH 5:4 Bɨ gɨ rosé ní, sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledre Yésụ go ní, lịyị ené sée mɨlị́yị wá.
1TH 5:5 Zée kése, gɨ zɨ́a ṇguṇguzé ledre Yésụ go, azé yị́ ezé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ bimɨóṇgó ní. Ndazé ezé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ mɨtụlụrụ ní wá, bɨ kenée ní, ndazé ídí káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ wá ní wá.
1TH 5:6 Gɨ zɨ́a, owonɨ́ eyé ledre gɨ ro ledre ꞌbɨ Lomo wá, nɨyí yị́ eyé cé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨꞌdúꞌduyé, ngíti géyị mɨkóyóye, owoꞌdiꞌbinɨ́ eyé ledre ga bɨ nɨyí ndị́sị méngị royé ní wá.
1TH 5:7 Abú kenée ndotó, azé yị́ ezé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí dilá kɨ́ kadra sɨmɨ bimɨóṇgó ní, owozé ledre ga bɨ gɨ ro ledre ꞌbɨ Yésụ ní bú. Idízé óto komozé ro ledre ené kpá kɨ́ ꞌbáꞌbá rozé gɨ zɨ́ Satána.
1TH 5:8 Ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ ṇguṇguzé kɨ́ óto ꞌbú ꞌyị e kpá kɨ́ óto komozé kacɨ́ ꞌYị yómo zée maꞌdáa ní, idí tátá fú ꞌdáꞌdá. Togụ́ mengịzé go fú kenée yá, azé útúásá ꞌbáꞌbá rozé gɨ zɨ́ Satána, zɨ́ze ídíze nzíyizé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Yésụ.
1TH 5:9 Lomo ili go kɨ́dí zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, azé ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní, gɨ zɨ́a Ngére Yésụ ꞌyị yómo ꞌyị e uyu kóo go gɨ rozé. Nduwú bɨ za fí ní, ogụ rozé wá.
1TH 5:10 Togụ́ azé fú trịdrị, zɨ́ze ndị́sịzé fú kɨ́ óto komozé kacɨ́ Yésụ maꞌdáa, gị kadra bɨ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní yá, azé ídí kéne do bi kéṛị́ a. Togụ́ uyuụtụzé rozé mbú ze ꞌdáꞌdá, bɨsinyí ledre ndaá, azé kpá fú ídí kéne do bi kéṛị́ a.
1TH 5:11 Bɨ kenée ní, ídísé ndị́sị énzị komosé dengbị́se kɨ́ lafúse e kɨ́ sáká rosé tɨ́ káa zɨ́ wo bɨ ndị́sịsé méngị a née, gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se.
1TH 5:12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, dodózé rozé rosé, ídísé óto úndru ꞌyị ga bɨ Ngére ezé Yésụ oto yée go zɨ́se káa do manda ꞌdáꞌdá e, bɨ ndịsịnɨ́ lórụ sée kɨ́ méngị moko kɨ́ngaya dongaráse ní.
1TH 5:13 Ídísé óto ꞌbúye, zɨ́se ndị́sịsé kéye bɨlámáne gɨ zɨ́ moko bɨ ndịsịnɨ́ méngị a dongaráse íri ní. Ndásé ndị́sị kɨ́ ófụ́ dongaráse kéye wá.
1TH 5:14 Ídísé lórụ ꞌyị ngịdrị e idínɨ́ méngị moko, zɨ́se kpá lórụ ꞌyị máa yée ga bɨ kɨ́ ngịrị royé, rokoꞌbụyé ayí go ndáꞌba ꞌdáꞌba kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní. Zɨ́se sáká yée ga bɨ ngárá utúasánɨ́ sáká royé wá ní, zɨ́se óto mɨmbéꞌdesé bɨlámáne kɨ́ ꞌyị e za mbá.
1TH 5:15 Ndásé méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ méngịnɨ́ bɨsinyí ledre go zɨ́se ní wá. Ídísé ndị́sị méngị yéme ledre zɨ́se dengbị́se kpá gị zɨ́ ꞌyị e za mbá.
1TH 5:16 Ídísé ídí kɨ́ rokinyi kacɨ́ kadra za mbá.
1TH 5:17 Zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ íni ini zɨ́ Lomo kpá kacɨ́ kadra za mbá.
1TH 5:18 Abú ledre e mengịnɨ́ sée ndotó, ídísé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, gɨ zɨ́a, née ledre bɨ Lomo maꞌdáa ili, zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́ze ndị́sịzé méngị a ní.
1TH 5:19 Ndásé úkucáyi ledre gɨ ro kúrú Lomo bɨ ndịsịnɨ́ úkutátá a zɨ́se ní wá,
1TH 5:20 káa bɨ ásé úfu moko ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ke.
1TH 5:21 Ídísé ndị́sị lúrú ledre e mbá mɨlúrú bɨlámáne kpó kpó kpó. Wo bɨ nɨ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ní, ásé ówo a, zɨ́se ꞌdíꞌbi dụụ́ wo,
1TH 5:22 zɨ́se ótoómo bɨsinyí a ꞌdáꞌba.
1TH 5:23 Lomo ꞌYị íꞌbí bikịdrị́ zɨ́ ꞌyị e, idí óyólóꞌbó sée ne káa do mbigí ꞌyị ené e. Zɨ́a lúrú bi kacɨ́se bɨlámáne, kɨ́ mɨmbéꞌdesé, kɨ́ mɨsómụ́ ledre esé kpá kɨ́ mɨméngị ledre esé e za mbá, káa bɨ ásé ídí kɨ́ mɨlúyú ledre rosé sɨmɨ kadra bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌYị yómo ꞌyị e nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní ke.
1TH 5:24 Káa zɨ́ bɨ Lomo ndoloogụ sée go káa do ꞌyị ené e ní, nɨ tɨ́ méngị ledre máa ga gére née zɨ́se maꞌdíi.
1TH 5:25 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ídísé íni ini zɨ́ Lomo kpá gɨ rozé.
1TH 5:26 Iꞌbízé mandá zɨ́se ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní za mbá kɨ́ngaya.
1TH 5:27 Máúku ba wo zɨ́se do komo Ngére Yésụ kɨ́dí, idínɨ́ ólo ledre ba zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo bɨ nɨyí íri ní za mbá.
1TH 5:28 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí kɨ́se.
2TH 1:1 Sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Tasalonị́ka bɨ ílisé ledre ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌYị yómo ꞌyị e ní, iꞌbízé mandá zɨ́se. Azé, máa Páwulo kɨ́ Siliváno kpá kɨ́ Timatíyo e.
2TH 1:2 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌYị yómo ꞌyị e, idínɨ́ lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
2TH 1:3 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, utúasá mɨútúásá zɨ́ze íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ rosé za mbá, gɨ zɨ́a bɨ ásé kpá fú ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ngaya ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá kpá kɨ́ óto ꞌbúse bɨ dengbị́se kɨ́ngaya ní.
2TH 1:4 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ze ndịsịzé kpá fú mbófo ledresé zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, gɨ zɨ́a, ásé kpá fú mɨtórosé ngbúó sɨmɨ mɨngburoko úzu éyị́ e, kɨ́ mɨngburoko ꞌdoꞌdó ga bɨ gɨ zɨ́ ꞌyị e ní.
2TH 1:5 Ndịsịnɨ́ méngị láráse née gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, abú kenée ndotó, cíyí ledre ꞌbɨ Lomo nɨ yị́ ené kpá fú sɨmɨsé kɨ́ngaya. Sɨmɨ ledre máa ga gére née mbá, owozé go kɨ́dí Lomo nɨ karanée ꞌdécị ngbanga esé bɨlámáne kɨ́dí, útúásásé go zɨ́ye ndị́sịyé kése ꞌbe ꞌbɨ ené.
2TH 1:6 Ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo sée née, Lomo nɨ karanée kpá ꞌdóꞌdo yée bɨsinyíne kɨ́ngaya.
2TH 1:7 Gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó esé née, Lomo nɨ nda íꞌbí mongụ́ ꞌdówụ́ro zɨ́ze kése. Kadra bɨ ꞌyị e za mbá nɨyí lúrú Ngére Yésụ kɨ́ ndáꞌbaógụ gɨ komo ere gɨrí kɨ́ maláyika ené ga bɨ cóngó royé ofụ go ní, kɨ́ mongụ́ phoꞌdụ.
2TH 1:8 Nɨ íꞌbí ndúwu ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo wá ní. Gɨ zɨ́a, asinɨ́ go kɨ́ úwú bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ.
2TH 1:9 Bɨsinyí ꞌyị ga gére née, Ngére Yésụ utúasá ené lolụ méngị bɨlámá ledre bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní zɨ́ye wá. Nɨ ógóóyó yée gɨ do komoné ꞌdáꞌba, do íꞌbí ndúwu royé, nduwú bɨ ngárá odụ a ndaá ní.
2TH 1:10 Ledre máa née, nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ gɨ ro zɨ́ ꞌyị ené e mbófo wo kɨ́ngaya ní. Ásé kpá ídí dongaráye gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ukuzé kóo zɨ́se ní go.
2TH 1:11 Káa zɨ́ bɨ owozé bú kenée ní, ndịsịzé íni ini zɨ́ Lomo gɨ rosé kacɨ́ kadra mbá kɨ́dí, idí óto sée, zɨ́se útúásásé káa do mbigí ꞌyị ené e, káa zɨ́ bɨ geléogụ sée go née ní. Idí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́se méngịónzó bɨlámá ledre kɨ́e zɨ́a, gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go.
2TH 1:12 Sɨmɨ kadra bɨ nɨ méngị ledre máa ga gére ní, ꞌyị e nɨyí mbófo ịrị Kɨ́résịto Yésụ Ngére gɨ zɨ́ mɨméngị ledre esé. Nda née ní, Kɨ́résịto Yésụ nɨ úku ledre kɨ́dí, méngị yémesé ledre go bɨlámáne. Ledre née nɨ ídí kenée, gɨ zɨ́a ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e ilinɨ́ gɨ ro sáká sée.
2TH 2:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, somụ́zé nɨ mɨútúásáne zɨ́ze úku ándá ledre gɨ ro mɨndáꞌbaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e kpá kɨ́ ledre mɨndíkíze kéne zɨ́se.
2TH 2:2 Sómụ́ ledre esé nda ídí sɨkala gɨ ro mɨndáꞌbaógụ ené wá. Togụ́ ngíti ꞌyị uku kóo ledre go ya, Ngére ndaꞌbaogụ go yá, ndásé ṇgúṇgu a wá. Togụ́ ngíti ꞌyị uku kóo ledre go kenée káa zɨ́ nébị ní yá, ndásé kpá ṇgúṇgu a wá. Togụ́ kasaogụnɨ́ kóo wáraga go zɨ́se kɨ́ ledre káa zɨ́ née lóndo sée kɨ́e kɨ́dí, kasaogụzé ze yá, ndásé kpá ṇgúṇgu a wá.
2TH 2:3 ꞌYị e ndanɨ́ lóndo sée kɨ́ ledre káa zɨ́ née wá. Gɨ zɨ́a, ngíti géyị ledre e nɨyí aka méngịụ́tụ royé kí, Yésụ maꞌdáa nɨ nda fú ndáꞌbaógụ. Mɨzefị a, ꞌyị e nɨyí aka ási gɨ ro mbigí Lomo kɨ́ngaya kí, zɨ́ ngíti mongụ́ bɨsinyí ꞌyị lóndo ꞌyị e ólúógụné, zɨ́a ndị́sịné úku sínyi ledre gɨ ro lomo ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ íni ini zɨ́ye ní ꞌduo gbála.
2TH 2:4 Nɨ óto roné káa do Lomo, do lomo máa ga gére née. Zɨ́a ógụ ndị́sịné dongará ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ndị́sị úku ledre kɨ́dí, née nɨ mbigí Lomo, ábuwá yị́ ené ṛanga. Nda gɨ do kacɨ́ a née ní, zɨ́ Yésụ ógụné íꞌbí ndúwu roa, nduwú bɨ ngárá odụ a ndaá ní.
2TH 2:5 Máúku kóo ledre ga gére née go zɨ́se fúó sɨmɨ bɨ kóo azé kése íri ní kɨ́dí,
2TH 2:6 ngíti éyị́ nɨ bo bɨ ndịsị aka ꞌdíꞌbingéṛị bɨsinyí ꞌyị máa née kɨ́ ógụ ní, ówosé éyị́ máa née bú. Ledre máa née mengị roné kenée gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌyị née aka kɨ́ ógụné, ꞌbúó togụ́ kadra a utúasá go gɨ ro do ꞌdóꞌdo bɨsinyí ꞌyị máa née.
2TH 2:7 Rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị okó ro mbigí Lomo nɨ go kɨ́ okó roa mɨótoécịné, ngíti ꞌyị nɨ bo ndị́sị ꞌdíꞌbingéṛị rokoꞌbụ máa née ne, nɨ ndị́sị méngị a kenée ꞌbúó togụ́ oyó roné go ꞌdáꞌba.
2TH 2:8 Née ní, zɨ́ bɨsinyí ꞌyị máa née nda ógụné. Nda gɨ ꞌdáꞌba sɨmɨ bɨ Ngére Yésụ nɨ ógụ ꞌbɨ ené kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní, zɨ́a lụ́wụ́ónzó bɨsinyí ꞌyị máa née za fí umbu.
2TH 2:9 Bɨsinyí ꞌyị née nɨ ógụ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Satána,
2TH 2:10 zɨ́a ndị́sịné méngị mɨngburoko ledre ṛanga e kɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre e gɨ ro lóndo ꞌyị ga bɨ ngárá ilinɨ́ ṇgúṇgu maꞌdíi ledre gɨ ro ómoyé wá ní mɨlóndo.
2TH 2:11 Gɨ zɨ́a bɨ asinɨ́ kɨ́ ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ mbigí Lomo go ní, Lomo otoomo yée go gɨ ro zɨ́ye méngị ledre cayi bɨ ilinɨ́ ndị́sị méngị a ní, gɨ ro zɨ́ bi émené royé.
2TH 2:12 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo nɨ gú kpá íꞌbí ndúwu royé, nduwú bɨ ngárá odụ a ndaá ní.
2TH 2:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, utúasá mɨútúásá maꞌdíi, zɨ́ze ndị́sịzé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Ngére Yésụ gɨ rosé, gɨ zɨ́a oto ꞌbúse go kɨ́ngaya, zɨ́a géléógụ sée kpụrụ́ gɨ sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e, gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ené go.
2TH 2:14 Gelé sée, gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ kóo ogụzé kɨ́ bɨlámá ledre ené ꞌdódo a zɨ́se íri ní, zɨ́se kóo ṇgúṇgu a. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́se útúásásé kacɨ́ komoa, do ídíse káa do mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní za fí.
2TH 2:15 Bɨ goó kenée ní, owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre ga bɨ kóo ꞌdodozé yée zɨ́se kɨ́ yée ga bɨ ekézé yée mɨéké ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se royé ngbúó, gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé sɨmɨ ledre e za mbá.
2TH 2:16 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé kɨ́ ꞌBụzé Lomo yemenɨ́ ledre née kenée gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ rokinyi kpá kɨ́ óto komo gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní. Lomo mengị ledre née kenée gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea rozé kpá kɨ́ ꞌbúze bɨ oto ní.
2TH 2:17 Idínɨ́ ndị́sị ꞌdíꞌbióyó ngịrị gɨ sɨmɨsé ꞌdáꞌba, zɨ́ye íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé e kɨ́ mɨódrosé e ídíye mbá bɨlámáye.
2TH 3:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, azé kpá fú kɨ́ yata ledre gɨ ro úku a zɨ́se. Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo gɨ rozé kɨ́dí, ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ idí ngbóró ndéréne fú ꞌdáꞌdá, ꞌyị e idínɨ́ ówo a káa do mongụ́ ledre zɨ́ye ṇgúṇgu a káa zɨ́ bɨ ówoyémesé go bú ní.
2TH 3:2 Ídísé kpá íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́a yómo zée gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo maꞌdáa wá ní.
2TH 3:3 Maꞌdíi, Ngére Yésụ nɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se, nɨ kpá ꞌbáꞌbá sée gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre e.
2TH 3:4 Azé go kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ zɨ́ Ngére Yésụ, gɨ zɨ́a ásé go tɨ́ ndị́sị méngị kéyị káa zɨ́ bɨ kóo ukuzé zɨ́se ní. Owozé go yaá, ledre ga bɨ ukuzé yée zɨ́se ní, ásé ndị́sị méngị yée fú kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá.
2TH 3:5 Ngére Yésụ idí sáká sée, gɨ ro zɨ́se ówo óto ꞌbúse bɨ Lomo oto ní, zɨ́se kpá ówo a kɨ́dí, Kɨ́résịto bɨ nɨ ꞌyị yómo ꞌyị e ní, nɨ ndị́sị sáká sée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé lódụ́ kacɨ́ne nda za kɨ́ngaya.
2TH 3:6 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, lorụzé sée ba do bi kacɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ꞌyị yómo ꞌyị e. Ídísé ígí rosé gɨ ro ꞌyị ngịdrị bɨ dongaráse íri ní ꞌdáꞌba, wo bɨ ngárá ili ꞌbɨ ené méngị moko kɨ́ngaya wá, káa zɨ́ bɨ kóo ꞌdodozé zɨ́se ní.
2TH 3:7 Ówosé bú kɨ́dí, utúasá mɨútúásá zɨ́se méngị moko za kɨ́ngaya káa zɨ́ bɨ kóo mengịzé dongaráse íri ní. Ndazé ezé kóo ꞌyị ngịdrị e wá.
2TH 3:8 Otozé ezé kóo komozé lá ro ꞌyị e gɨ ro éyị́ mɨánu wá. Mengịzé kóo moko ezé cụ́ ze kɨ́ sị́lị́ze kɨ́ bɨsuwu trịị kadra teké, káa bɨ kụ́rụ́ ꞌbɨ lúrú bi kacɨ́ze nɨ kóo méngị sée ke.
2TH 3:9 Eme mɨéme gɨ ro zɨ́se íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre e zɨ́se. Abú kenée ndotó, sɨmɨ bɨ kóo ogụzé ꞌdódo ledre zɨ́se íri ní, ilizé ezé kóo ledre máa née wá. Mengịzé kóo moko ezé cụ́ ze kɨ́ sị́lị́ze gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ze, gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌdódo ledre zɨ́se, zɨ́se ndị́sịsé méngị moko kpá kenée.
2TH 3:10 Iꞌbízé kóo lorụ zɨ́se gɨ ro ꞌyị ngịdrị e sɨmɨ bɨ kóo azé kése íri ní kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ili méngị moko wá, ndanɨ́ íꞌbí éyị́ mɨánu zɨ́a wá.
2TH 3:11 Ukuzé ledre née kenée, gɨ zɨ́a uwúzé go kɨ́dí, ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo dongaráse íri, nɨyí ꞌyị ngịdrị e, ilinɨ́ eyé méngị moko wá. Ambá ledre eyé lá ndị́sị ésị tarayé sɨmɨ ledre ꞌbɨ lafúye e.
2TH 3:12 Ukuzé ledre ba zɨ́se kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, ídísé lórụ ꞌyị ga gére née, ndanɨ́ ndị́sị gbékpị́e wá, idínɨ́ ndị́sị méngị moko kɨ́ sị́lị́ye gɨ ro éyị́ mɨánu zɨ́ye.
2TH 3:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé ꞌdóꞌdó kɨ́ méngị bɨlámá ledre wá.
2TH 3:14 ꞌYị bɨ asi go kɨ́ éré ngịrị ledre bɨ ekézé sɨmɨ wáraga ba ní ní, ídísé lúrúómo wo kɨ́ komosé gɨ ro zɨ́ komoa ényị́ne.
2TH 3:15 Ndásé sógó wo wá, ídísé ésị sị́lị́se komoa tɨ́ káa zɨ́ ꞌyị esị sị́lị́ne komo lúnduné ní, gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné méngị ledre bɨ utúasá mɨútúásá ní.
2TH 3:16 Ngére Yésụ ꞌyị íꞌbí bikịdrị́ zɨ́ ꞌyị e, idí ídí kɨ́se, abú tụ́ꞌdụ́ bɨsinyí ledre e nɨyí ndị́sị méngị sée ndotó, Lomo idí ị́drị mɨmbéꞌdesé, zɨ́se ídíse kɨ́ bikịdrị́ kacɨ́ kadra za mbá.
2TH 3:17 Máa, Páwulo, máíꞌbí mandá zɨ́se, máéké ledre ba máa kɨ́ sị́lị́ma, gɨ ro zɨ́se ówo a kɨ́dí, ledre maꞌdáa ba nɨ tɨ́ gɨ zɨ́ma maꞌdíi, gɨ zɨ́a mándị́sị éké ledre amá e kú kenée.
2TH 3:18 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se.
1TI 1:1 Timatíyo, máa Páwulo bɨ ꞌBụzé Lomo ꞌyị yómo ꞌyị e gelé máa zɨ́ma ídíma káa do ꞌyịmɨkása zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ndịsịzé óto komozé kacɨ́ a ní.
1TI 1:2 Máéké ledre ba máa zɨ́yị, gɨ zɨ́a áyị́ zɨ́ma go mbigí owụ́ ꞌbɨ amá sɨmɨ Lomo. ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kɨ́ Ngére ezé Kɨ́résịto Yésụ idínɨ́ ówo ledre kɨ́yị, zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́yị gɨ do bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ bɨlámáne.
1TI 1:3 Ledre kóo máúku zɨ́yị sɨmɨ bɨ kóo mááyí ị́nyị ndéré sɨmɨ Mekedonị́ya ní, nɨ aka fú do biné. Ídí aka ndị́sị fú sɨmɨ Éfeso íri, gɨ ro ụ́cụómo ꞌyị ṛanga ga bɨ íri née káa bɨ nɨyí ndị́sị sínyi do ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní kɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre e ke.
1TI 1:4 Ídí ésị sị́lị́yị komo ꞌyị ṛanga ga gére née, idínɨ́ ótoómo kɨ́ lị́kpị́ kuṛú ledre ga bɨ kóo ꞌbɨ bulúnduyé e bɨ utúasá sáká ꞌyị e wá, ndịsị ꞌdíꞌbiógụ kangú dongará ꞌyị e ní ꞌdáꞌba. Gɨ zɨ́a ledre káa zɨ́ ga gére née sakánɨ́ eyé ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé bɨlámáye méngị moko ꞌbɨ Lomo wá.
1TI 1:5 Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a, máíli ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ye íri ní, idínɨ́ méngị yéme ledre dongaráye kɨ́ lafúye kɨ́ mɨmbéꞌdeyé mbá kị́éꞌdo bɨlámáne, gɨ ro zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
1TI 1:6 Ídí ówo a yá ꞌyị ṛanga ga gére née luyúnɨ́ gɨ do bɨlámá mɨsiꞌdi bɨ ꞌbɨ Lomo ní go, mongụ́ ledre eyé nda yị́ ené go lá ndị́sị ítí kangú bɨ ngárá moko ndaá sɨmɨ a wá ní.
1TI 1:7 Ilinɨ́ gɨ ro zɨ́ye ídíye ꞌyị ꞌdódo lorụ ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e, abú kenée ndotó, owonɨ́ eyé ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée kɨ́ rokoꞌbụyé née wá.
1TI 1:8 Owozé bú bɨlámáne kɨ́dí, lorụ ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo bɨ kóo Mụ́sa eké ní, nɨ bɨlámáne gɨ ro zɨ́a sáká ꞌyị e, bɨlámá a tɨ́ lá ili do ndị́sị méngị ledre kacɨ́ a bɨlámáne.
1TI 1:9 Lorụ maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené gɨ ro ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌyị méngị bɨlámá ledre e ní wá. Yị́ ené gɨ ro ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e, káa zɨ́ ꞌyị úfu ꞌyị e, kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ufunɨ́ ꞌyị ndíki yée ní. Kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị máa yée ga bɨ
1TI 1:10 ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ngíti géyị kará e. Nda kpá kɨ́ kará ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ꞌberị ní. Kpá kɨ́ ngíti géyị yaꞌdá ga bɨ oyóloꞌbónɨ́ lafúye yaꞌdá e káa do kára e óto yée sogoyé ní. Nda kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo mɨnzéré owụ́kará ga bɨ utúasánɨ́ aka gɨ ro yaꞌdá e wá ní. Nda kpá kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úgu ꞌyị e kɨ́ úgúóyó yée ní. Kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ lólóbụ́ sɨmɨ ṛanga ní. Nda kɨ́ ngíti géyị bɨcayi ledre ga bɨ nɨyí bo ní.
1TI 1:11 Née bɨlámá ledre bɨ ꞌBụzé Lomo bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ili zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní.
1TI 1:12 Mbófo éyị́ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, gɨ zɨ́a, lurú máa máútúásá mɨútúásá kacɨ́ komoa, zɨ́a íꞌbí moko ené née zɨ́ma ndị́sịmá méngị a. Zɨ́ma kpá mbófo ándá wo, gɨ ro rokoꞌbụ bɨ iꞌbí zɨ́ma, zɨ́ma ndị́sịmá méngị moko máa née kɨ́e ní.
1TI 1:13 Wo, Yésụ owo bú kɨ́dí, ledre ga kóo mándị́sị méngị yée faa, kɨ́ úku sínyi ledre gɨ do biné, kpá kɨ́ ꞌdóꞌdo ꞌyị ené e kɨ́ngaya ní, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ kóo máṇgúṇgu aka kóo ledre ené wá ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a ị́drị mɨmbéꞌdené romá, zɨ́a ótoómo ledre zɨ́ma.
1TI 1:14 Bɨ ba ní, máówoyéme go kɨ́dí, Ngére Yésụ oto ꞌbúma go kɨ́ngaya, nɨ kɨ́ rokinyi gɨ romá. Saká máa go gɨ ro zɨ́ma ṇgúṇgu ledre ené nda za kɨ́ngaya, kpá gɨ ro zɨ́ma ídíma ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e za mbá. Née éyị́ bɨ nɨ ndị́sị méngị roné sɨmɨ bɨ togụ́ azé go ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa ní.
1TI 1:15 Ba zaá mbigí ledre, ꞌyị e idínɨ́ ṇgúṇgu a zɨ́ye lányáye roa kɨ́dí, “Ógụ bɨ kóo Kɨ́résịto Yésụ ogụ ní, ndaá gbékpị́e wá. Ogụ gɨ ro yómo ꞌyị lúyú ledre e.” Máa Páwulo, lúyú ledre amá romo kóo rómó go.
1TI 1:16 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ꞌBụzé Lomo oyó sogoné zɨ́ma wá. Oyóloꞌbó máa go káa do ꞌyị méngị moko zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ, zɨ́ma ídíma káa do mongụ́ ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, Lomo nɨ ꞌyị ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị lúyú ledre e, gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ, zɨ́ye ómoyé za fí.
1TI 1:17 ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kacɨ́ kadra za mbá odụ a ndaá ídí wá, gɨ zɨ́a nɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị kpá Ngére bɨ ngárá rokoꞌbụ ené odụ a ndaá, ꞌyị e utúasánɨ́ lúrú wo kɨ́ komoyé wá ní.
1TI 1:18 Timatíyo owụ́ ꞌbɨ amáa, ledre ga bɨ kóo ꞌBụzé Lomo ukuiꞌbí tara ngíti géyị ꞌyị ené e ꞌdesị́ zɨ́ye ndị́sịyé úku yée gɨ royị́ ní, ndanɨ́ lị́gị yị́ị wá. Idínɨ́ ídí zɨ́yị éyị́ sị́lị́yị ꞌbɨ okó, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị okó kɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére née kɨ́e.
1TI 1:19 Ledre Ngére Yésụ bɨ ṇgúṇgu ní, idí ngbóró sɨmɨyị́ ndéréne fú ꞌdáꞌdá. Ndá ídí káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ cóngó ꞌdódo ledre kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́ye ní go, nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị méngị bɨcayi ledre e ní wá.
1TI 1:20 Lúrú aka, Amána e kɨ́ Alakɨzánde nɨyí go gɨ dongará ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ kacɨ́ Lomo go, lodụ́nɨ́ nda yị́ eyé go ꞌdódo ledre máa wo bɨ ꞌbɨ Satána ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máꞌdíꞌbióyó yée gɨ sɨmɨ moko go, máótoómo nda yée go zɨ́ Satána maꞌdáa gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí, togụ́ ꞌyị ndịsị úku sínyi ledre gɨ do bi Lomo yá, emengụ́, ꞌyị máa née luyú go bɨsinyíne.
1TI 2:1 Timatíyo owụ́ ꞌbɨ amáa, utúasá mɨútúásá zɨ́yị ndị́sịyị́ íni ini zɨ́ Lomo, idí íꞌbí éyị́ zɨ́ ꞌyị e za mbá, idí ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye. Zɨ́yị ndị́sịyị́ kɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo maꞌdáa gɨ ro éyị́ ga bɨ mengị yée go zɨ́ ꞌyị e ní.
1TI 2:2 Ídí íni ini gɨ ro ngére e kɨ́ ꞌyị ga bɨ sị́ sị́lị́ye ní za mbá, gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịzé ídíne bɨlámáne, zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ga bɨ ꞌBụzé Lomo ili yée ní dongará ꞌyị e.
1TI 2:3 Togụ́ ndị́sị go kɨ́ méngị kéyị gɨ ro lafúze e kenée yá, ꞌBụzé Lomo ꞌYị yómo zée nɨ ídí kɨ́ rokinyi.
1TI 2:4 Gɨ zɨ́a ili ꞌyị e za mbá, idínɨ́ ówo maꞌdíi ledre, zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ gɨ ro zɨ́ye ómoyé.
1TI 2:5 Ledre née mengị roné kenée, gɨ zɨ́a wo mbigí Lomo nɨ dụụ́ ne Lomo bɨ nɨ ꞌBụ ꞌyịmaꞌdí e za mbá ní. Gɨ zɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e, zɨ́ye kóo ídíye go gɨ ro ꞌBụzé Lomo maꞌdáa gbála. Née ní, zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ógụné yéme dongará ꞌyị e kɨ́ Lomo, zɨ́a kótrụlúgu ꞌyị e cigí ꞌBụzé gɨ ro zɨ́ ndị́sị eyé ídíne bɨlámáne, gɨ zɨ́a nɨ dụụ́ ne ꞌyị bɨ utúasá go kótrụlúgu ꞌyị e ro Lomo ní.
1TI 2:6 Iꞌbí roné do úyuné do bi kacɨ́ ꞌyị lúyú ledre e, gɨ ro zɨ́ Lomo yómo yée, gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yeme kóo ledre née go kú kenée ꞌdesị́ gɨ ro zɨ́ne yómo ꞌyịmaꞌdí e.
1TI 2:7 Née sị́ ledre bɨ Lomo maꞌdáa gelé máa zɨ́ma ídíma gɨ roa ꞌyịmɨkása zɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre ené zɨ́ kúfú ꞌyị e za mbá ní.
1TI 2:8 Bɨ kenée ní, togụ́ yókosé rosé go do bi ꞌbɨ íni ini zɨ́ Lomo yá, ngíti géyị ꞌyị e dongaráse ndanɨ́ ótoécị bɨsinyí ledre do mɨmbéꞌdeyé, togụ́ mbú sɨmɨkesị́ ro lafúye, togụ́ mbú ófụ́ kɨ́ lafúye wá.
1TI 2:9 Gɨ ro kará e kpá kenée. Kará ga bɨ nɨyí go ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní, mɨméngị ledre eyé idí útúásá kacɨ́ komo ꞌyị e mbá mɨútúásá. Ndanɨ́ ésị lárá bongó bɨ lá ṇgụ́rụ́nyụ, togụ́ mbú wo bɨ odó ꞌyị ngbɨ́ꞌdáká do lúrú bi gɨ sɨmɨ a ví, zɨ́ye kpá ndị́sị ésị lárá éyị́ mbílí e ro mbílíye wá.
1TI 2:10 Kará e káa zɨ́ ga gére née, lámá eyé yị́ ené méngị bɨlámá ledre e zɨ́ ꞌyị e, gɨ ro zɨ́ye útúásáye kacɨ́ komo ꞌyị e.
1TI 2:11 Kará e idínɨ́ ídí ꞌyị ꞌbúóꞌbụ́ royé zɨ́ye ídíye ndoo sɨmɨ bɨ yaꞌdá ꞌbɨ eyé e nɨyí ndị́sị ódro zɨ́ye ní.
1TI 2:12 Kará e ndanɨ́ ídí do yaꞌdá e kpá kɨ́ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ yaꞌdá e wá. Sɨmɨ bɨ togụ́ ásé go do bi ini zɨ́ Lomo ní, kará e idínɨ́ ndị́sị ꞌbɨ eyé tí, lá úwú nzíyi ledre.
1TI 2:13 Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a, sɨmɨ bɨ kóo Lomo otoogụ ꞌyịmaꞌdí e ní, otoogụ kóo fị Ádama, zɨ́a nda ótoógụ Áwa gɨ ꞌdáꞌba.
1TI 2:14 Nda sɨmɨ bɨ kámá ogụ ní, ꞌyị bɨ kóo kámá londo wo zɨ́a lúyú ledre ní, ndaá ꞌbɨ ené kóo Ádama wá, yị́ ené kóo Áwa.
1TI 2:15 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, gɨ zɨ́a bɨ kará e nɨyí ye ꞌyị ndíkiógụ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, sɨmɨ bɨ nɨyí go kɨ́ sɨmɨyé ayínɨ́ go gɨ ro árá ní, zɨ́ Lomo ndị́sịné sáká yée. Togụ́ mɨndị́sị eyé nɨ bɨlámáne. Nɨyí kɨ́ ꞌbú Lomo doyé zɨ́ye kpá kɨ́ óto ꞌbú ꞌyịmaꞌdí e mbá ní.
1TI 3:1 Timatíyo, ídí ówo a bɨlámáne kɨ́dí máúku zɨ́yị ba mbigí ledre. ꞌYị bɨ iꞌbí roné go gɨ ro zɨ́ne ídíne manda sɨmɨ kanị́sa ní, ꞌyị née gelé go cóngó moko gɨ dongará moko e za mbá.
1TI 3:2 Manda máa née, ledre ga bɨ gɨ roa ní nɨyí ídí káa, ndaá ꞌyị méngị bɨsinyí ledre wá. Nɨ dụụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára kị́éꞌdo. Nɨ ꞌyị ꞌbúóꞌbụ́ roné sɨmɨ ledre e za mbá. Nɨ ꞌyị ótoyéme ledre e. ꞌYị ꞌdíꞌbi ṇgu e sɨmɨ sụmụ, kpá ꞌyị bɨ utúasá go ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e bɨlámáne ní.
1TI 3:3 Ndaá ꞌyị éwé leꞌyị́ ndị́sị kóyó kɨ́e kpá kɨ́ méngị kéyị kɨ́e faa wá. Idí ídí ndoo, zɨ́ mɨméngị ledre ené ídíne zɨ́ ꞌyị e kpá za mbá bɨlámáne, ndaá ídí ꞌyị mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro késị́ wá.
1TI 3:4 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, idí ídí ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbe ꞌbɨ ené e, zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e ídíye kɨ́ bɨlámá ówo ledre do ndị́sịyé óto úndrua kpá kɨ́ óto úndru ꞌyị e mbá.
1TI 3:5 Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị utúasá ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e zɨ́ye ídíye bɨlámáye wá, ꞌyị máa née utúasá ené kpá ꞌdódo ledre zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní zɨ́ye ídíye bɨlámáye wá.
1TI 3:6 Manda idí ídí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Kɨ́résịto go ꞌdesị́ ní, káa bɨ nɨ ndị́sị ị́lị́, zɨ́a lúyú ledre, zɨ́ Lomo ꞌdécị ngbanga roa káa zɨ́ bɨ ꞌdecị ngbanga ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní ke.
1TI 3:7 Manda maꞌdáa idí ndị́sị méngị zaá mbigí moko bɨ ꞌbɨ Lomo ní dongará ꞌyị e káa bɨ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre Ngére Yésụ wá ní, nɨyí ndị́sị úkucáyi wo, zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ólụ́ne sɨmɨ a zɨ́ mɨmbéꞌdea ésị́ne zɨ́a méngị bɨsinyí ledre.
1TI 3:8 Kpá kenée gɨ ro manda máa wo bɨ ndolonɨ́ wo dị́kono, ngárá utúasá aka méngị moko ngúcuné wá, nɨ aka sị́ sị́lị́ mɨngburoko manda e kɨ́ sáká yée ní. Idí ídí ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ úndruné, mɨódro ené kɨ́ mɨméngị ledre ené nɨ mbá bɨlámáne ní. Ndaá kpá ídí ꞌyị bɨ ndịsị éwé leꞌyị́ kɨ́ ndị́sị kóyó kɨ́e wá, ndaá kpá ꞌyị bɨ kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌdené gɨ ro késị́ ní wá.
1TI 3:9 Cíyí ledre ꞌbɨ Lomo idí ídí sɨmɨ a kɨ́ngaya, gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre sɨmɨ mɨméngị ledre ené e za mbá.
1TI 3:10 ꞌYị máa wo bɨ káa zɨ́ née, idínɨ́ ówoyéme ledre gɨ roa zaá bɨlámáne togụ́ utúasá go kacɨ́ komo ꞌyị e yá, do nda íꞌbí moko née zɨ́a.
1TI 3:11 ꞌYị káa zɨ́ née, ledre nɨ kpá gɨ ro meꞌbea káa, meꞌbea idí ídí kára bɨ mɨméngị ledre ené nɨ bɨlámáne, ndaá ꞌyị lịkpị́ wá ní. Idí ídí ꞌyị bɨ ndịsị ꞌbúóꞌbụ́ roné mɨꞌbúóꞌbụ́, zɨ́a ídíne ndoo sɨmɨ ledre e za mbá ní. Ndaá kpá ídí ꞌyị éwé leꞌyị́ ndị́sị kóyó kɨ́e wá.
1TI 3:12 Manda ꞌbɨ kanị́sa ndaá ídí ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ kará e zɨ́ne tụ́ꞌdụ́ ní wá. Idí ídí dụụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára kị́éꞌdo, zɨ́a óto komoné dụụ́ ro kára máa née. Idí ídí ꞌyị bɨ ndịsị íꞌbí lorụ zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e, zɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené ídíne bɨlámáne ní.
1TI 3:13 Dị́kono bɨ mengị moko ené e za mbá do bɨlámá mɨsiꞌdiné ní, ꞌyị e nɨyí ị́nyị za mbá óto úndrua, gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbi go bɨlámá mɨsiꞌdi. Gɨ ore, nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́a ndị́sịné ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́ ꞌyị e.
1TI 3:14 Timatíyo, abú máóto sómụ́ ledre yáa go kɨ́ngaya gɨ ro ngásáógụmá lúrú sée íri ndotó yá, nɨ mɨútúásáne zɨ́ma éké ledre ba kása a zɨ́se ꞌdáꞌdá.
1TI 3:15 Gɨ zɨ́a máówo wá ke, togụ́ ngíti géyị ledre e nɨyí ụ́cụómo máa, máógụ aka íri ꞌdiya wá yá, gɨ ro zɨ́ ledre bɨ sɨmɨ wáraga ba sáká sée. Gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị tɨ́ fú mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ nɨyí go ꞌyị ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére ezé Yésụ ní. Gɨ zɨ́a ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ tóro ngbúó sogo bɨlámá ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ maꞌdáa ní. Gɨ ro zɨ́ ꞌdódo ledre máa née ídíne fú kɨ́ rokoꞌbụné ndéréne ꞌdáꞌdá kɨ́ngaya.
1TI 3:16 Lúrúsé aka mongụ́ ledre bɨ ꞌBụzé Lomo mengị ní. Kasaogụ Ngére Yésụ bɨ ꞌyị yómo zée ní sága yáa sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ maláyika e lúrú wo cụ́ kɨ́ komoyé. Do ndị́sị ꞌyị ꞌdódo ledre a zɨ́ kúfú ꞌyị e do sogo káṇgá za mbá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ṇgúṇgu ledrea, gɨ do kacɨ́ a née zɨ́a ndáꞌbalúgu roné komo ere.
1TI 4:1 Timatíyo, ꞌDówụ́ Lomo ukuꞌdodo ledre go zɨ́ze fúó kɨ́dí, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongará ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go ní, nɨyí karanée ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́ye ní kenée. Zɨ́ye nda ndị́sị lódụ́ yị́ eyé kacɨ́ ꞌdódo ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ógụ gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ yị́ eyé ledre ga bɨ ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní.
1TI 4:2 ꞌYị ṛanga e nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre ṛanga née zɨ́ ꞌyị e ní. Ndịsịnɨ́ méngị ledre ga gére née kenée, gɨ zɨ́a sómụ́ ledre eyé nɨ yị́ ené go umbuné. Somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé ya yée mengịnɨ́ née go cóngó ledre, ábuwá sómụ́ ledre eyé uyu yị́ ené go.
1TI 4:3 ꞌYị ṛanga ga gére née, sɨmɨ ꞌdódo ledre eyé, ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí, ndaá bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ófụ́ royé wá, ndaá kpá bɨlámáne zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ánu esị wá. Ukunɨ́ ledre née kenée, gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí, Lomo oto éyị́ ga gére née zɨ́ mbigí ꞌyị ené e ndị́sịyé ánu yée sɨmɨ bɨ ꞌyị ené maáge nɨyí go íni ini zɨ́ne ní wá.
1TI 4:4 Éyị́ ga bɨ za mbá Lomo otoogụ yée ní, kémbị́ bɨsinyí a ndaá dongaráye wá. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị ánu yée kɨ́ rokinyi kɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ iꞌbíogụ éyị́ máa ga gére née zɨ́ye ní.
1TI 4:5 Gɨ zɨ́a, éyị́ bɨ ilizé ánu a ní, abú nɨ gáa ꞌdíya, togụ́ nduꞌyúzé Lomo go gɨ roa kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo yá, azé ánu éyị́ née bɨlámáne bɨsinyí ledre mengị zée wá, gɨ zɨ́a Lomo nɨ go kɨ́ rokinyi gɨ roa.
1TI 4:6 Timatíyo, ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́yị ba, ídí kpá fú ndị́sị ꞌdódotátá yée zɨ́ lúnduzé e kɨ́ lémịzé e, yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto Yésụ go kpá káa zɨ́ ze ní. Zɨ́yị kpá fú óto mɨmbéꞌdeyị́ kɨ́ngaya ro mbigí ꞌdódo ledre bɨ nɨ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní, gɨ ro zɨ́yị útúásá ídíyị káa do mbigí ꞌyị kasa ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa.
1TI 4:7 Gbékpị́ ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére née, bɨ ndịsịnɨ́ lị́kpị́ yée, ngárá moko ndaá sɨmɨyé wá ní, ídí ꞌdíꞌbióyó royị́ gɨ sɨmɨyé ꞌdáꞌba, zɨ́yị ndị́sịyị́ lódụ́ dụụ́ kacɨ́ ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
1TI 4:8 Togụ́ ꞌyị ndịsị méngị dụụ́ ledre máa yée ga bɨ ili yị́ ené ne gɨ ro zɨ́ne ídíne kɨ́ rokoꞌbụné yá ní, rokoꞌbụ ꞌyị née nɨ ndị́sị ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́. Togụ́ ꞌyị ndịsị méngị ledre máa yée ga bɨ bi ndịsị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní yá, ꞌyị née, rokinyi ené ụkụ́ wá, abú uyu yá, nɨ kpá fú ídí kɨ́ rokinyi.
1TI 4:9 Ba zaá mbigí ledre ídí ṇgúṇgu a zɨ́yị lányáyị roa.
1TI 4:10 Moko ga bɨ ndịsịzé méngị yée kɨ́ bɨsuwu komozé trịị ba, ndaá gbékpị́ne wá, otozé komozé gɨ ro Lomo ꞌYị yómo ꞌyị e, ilizé gɨ ro zɨ́ze ídíze trịdrịzé za fí, gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yemeomo go gɨ rozé kenée. Nɨ ne ꞌyị bɨ nɨ yómo ꞌyị ené e, kɨ́ngaya yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní.
1TI 4:11 Ídí ꞌdódo ledre née kenée zɨ́ ꞌyị e. Idínɨ́ ndị́sị méngị ledre ga bɨ ndị́sị úku yée zɨ́ye ní kɨ́ngaya.
1TI 4:12 Kụṛụꞌbụyị́, mɨódroyị́ zɨ́ ꞌyị e, kɨ́ mɨméngị ledre eyị́ e mbá, ꞌbú ꞌyị e bɨ ndị́sị óto a doyị́, kɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ ṇgúṇgu kɨ́ngaya, gɨ zɨ́ kéyị née, ꞌyị e utúasánɨ́ lúrúndíki lúyú ledre royé wá. Ledre ga bɨ gɨ royị́ ní za mbá, idí ídí káa do ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị e.
1TI 4:13 Káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra utúasá aka zɨ́ma ógụmá íri wá ní. Ledre ga bɨ ndị́sị méngị yée íri ní za mbá, ólo kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e, kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye, nda kpá kɨ́ ngíti géyị bɨlámá ꞌdódo ledre ga bɨ nɨyí bo ní, idínɨ́ kpá fú ndéré ꞌdáꞌdá ndá ótoómo yée wá.
1TI 4:14 Komokenzị bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí zɨ́yị, zɨ́ ꞌyị e kóo lúrúndíki a gɨ royị́ ꞌdáꞌdá zɨ́ sịndị́ kadra ꞌbɨ moko kóo ógụné, zɨ́ mɨngburoko manda e óto sị́lị́ye doyị́ kɨ́ íꞌbí úndru moko zɨ́yị ní, ndá ótoómo a wá.
1TI 4:15 Káa zɨ́ bɨ kadra moko maꞌdáa ogụ nda go ní, ídí mu méngị a kɨ́ komokenzị máa née kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ ꞌyị e mbá lúrú bɨlámá kacɨ́ moko eyị́.
1TI 4:16 Sɨmɨ ledre máa ga gére née mbá, ídí ndị́sị bɨlámá ndị́sị dongará ꞌyị e kɨ́ ledre ga bɨ áyí ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní. Ledre ga bɨ za mbá máúku yée zɨ́yị ní, ndá ótoómo sị́lị́yị gɨ royé wá. Lomo nɨ karanée yómo kụṛụꞌbụyị́ kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e kpụrụ́ gɨ sɨmɨ moko bɨ áyí ndị́sị méngị a née.
1TI 5:1 Togụ́ áyí go ódro zɨ́ ꞌyị e, yaꞌdá máa yée ga bɨ nɨyí go mɨngburokoyé, eze sịndị́ ꞌbụyị́ ní, owụ́phɨṛangá e ídí ódro zɨ́ye do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ ódro zɨ́ ꞌbụyị́ bɨ ndiki yị́ị ní. Mɨnzéré owụ́ yaꞌdá e, ídí ódro zɨ́ye kpá kenée do bɨlámá mɨsiꞌdiné ndoo, káa zɨ́ ódro zɨ́ mbigí lúnduyị́ e ní.
1TI 5:2 Kará ga bɨ nɨyí mɨngburokoyé, eze sịndị́ mbágáyị ní, ídí ódro zɨ́ye kpá ndoo do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ ódro zɨ́ mbágáyị bɨ ndiki yị́ị ní. Gɨ ro mɨnzéré owụ́kará e kpá kenée, ídí ódro zɨ́ye kpá ndoo do bɨlámá mɨsiꞌdiné káa zɨ́ ódro zɨ́ mbigí lémịyị́ e ní. Ídí ndị́sị méngị ledre ga gére née za mbá kenée kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo bɨlámáne.
1TI 5:3 Kará umbu máa yée ga bɨ ꞌyị ndaá gɨ royé geré wá ní, ídísé lúrú bi kacɨ́ye.
1TI 5:4 Togụ́ kára umbu máa wo bɨ owụ́ ꞌbɨ ené e nɨyí bo, togụ́ mbú owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené e yá, idínɨ́ nda lúrú bi kacɨ́ ꞌyị eyé máa née ye. Gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ye kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go. Ndịsịnɨ́ née go méngị ledre bɨ Lomo maꞌdáa ili ní.
1TI 5:5 Ngíti ledre nɨ kpá káa, kára umbu máa wo bɨ owo roné bú kɨ́dí ꞌyị ndaá roné wá ní, oto ené lolụ sómụ́ ledre ené gɨ ro ngíti géyị ledre e wá. Mongụ́ ledre ené yị́ ené go dụụ́ íni ini zɨ́ Lomo, gɨ ro zɨ́ Lomo ndị́sịné sáká née dụụ́ ne.
1TI 5:6 Kára umbu máa wo bɨ oto mɨmbéꞌdené lá dụụ́ gɨ ro rokinyi ní, ꞌDówụ́ Lomo ndaá ꞌbɨ ené lolụ sɨmɨ a wá. Bi ndịsị éme ro kụṛụꞌbụ a née ngbékpị́e, nɨ yị́ ené go umbuné, abú nɨ aka tɨ́ trịdrị ndị́sị gámá.
1TI 5:7 Ídí kpá ꞌdódo ledre née kenée zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ íri ní mbá, káa bɨ nɨyí lúyú ledre ke.
1TI 5:8 Gɨ zɨ́a, togụ́ ꞌyị lurú bi kacɨ́ ꞌyị ené e wá, kɨ́ngaya ꞌyị ga bɨ sị́ sịndị́ne ní, ꞌyị née oyó sogoné go zɨ́ mbigí ledre bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị máa née romo go gɨ do ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ káa do Ngére eyé wá ní.
1TI 5:9 Kára umbu máa wo bɨ ásé éké ịrịa dongará lafúga kará umbu e gɨ ro sáká éyị́ ní, idí ídí wo máa bɨ sɨmɨbi ené romo cị́ ota go ní, ásé fú ndị́sị sáká wo. Idí ídí kára máa wo bɨ ꞌdiꞌbi oꞌdo dụụ́ kị́éꞌdo, zɨ́a kóo ndị́sịné óto komoné dụụ́ ro oꞌdo máa née ní ní.
1TI 5:10 Nɨ kára bɨ mɨméngị ledre ené nɨ bɨlámáne, ngboróogụ owụ́ e go do bɨlámá mɨsiꞌdi, nɨ ꞌyị bɨ ṇgu e ogụnɨ́ bú zɨ́a ꞌbe, nɨ ꞌyị bɨ ndịsị méngị ledre e ndoo bɨlámáne zɨ́ lafúne ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Nɨ kpá ꞌyị bɨ togụ́ lafúga nɨyí go kɨ́ ꞌdoꞌdó yá, zɨ́a ndị́sịné sáká yée, zɨ́ mongụ́ ledre ené ídíne kacɨ́ kadra mbá méngị bɨlámá ledre e ní.
1TI 5:11 Togụ́ kára umbu máa wo nɨ aka sɨmɨ owụ́kára roné, utúasá bú kpá ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo ní, ndá óto ịrịa dongará lafúga kará umbu e wá. Gɨ zɨ́a, sɨmɨ bɨ ꞌbú ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo nɨ méngị wo ní, nɨ geré óyó sogoné zɨ́ Kɨ́résịto zɨ́a ndéréne ꞌdíꞌbi oꞌdo ené.
1TI 5:12 Mongụ́ mócụ́ éyị́ bɨ kóo mocụ́ ní, zɨ́a ndéréne lá gbékpị́e, moko ndaá sɨmɨ a wá, née nda go bɨsinyí ledre do komo ꞌBụzé Lomo.
1TI 5:13 Nɨ nda óto komoné lá ro gbékpị́ ledre ꞌbɨ gámá rịị́ gɨ sɨmɨ ꞌbe sɨmɨ ngíti a. Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, do ndị́sịné kɨ́ lị́lịkpị́ kɨ́ngaya kɨ́ úku ledre ga bɨ ngárá ndaá mɨútúásáne zɨ́a úku yée wá ní.
1TI 5:14 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, togụ́ kára umbu nɨ aka owụ́kára yá, utúasá mɨútúásá zɨ́a ꞌdíꞌbi ngíti oꞌdo. Gɨ ro zɨ́a óto ꞌbe zɨ́a ndị́sịné kɨ́ lúrú bi kacɨ́ ꞌbe ꞌbɨ ené káa bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní, nɨyí ndị́sị úku zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní ke.
1TI 5:15 Mengị roné go kenée zɨ́ ngíti géyị kará umbu ga bɨ nɨyí owụ́kará e ní. Otoomonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go, nɨyí nda yị́ eyé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Satána.
1TI 5:16 ꞌYị máa wo bɨ sụmụga, kará umbu e, nɨyí zɨ́a ꞌbe ní, ndaá ótoómo kará umbu ga gére née gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ kanị́sa ní ndị́sịyé lúrú bi kacɨ́ye ye wá. Idí geré íꞌbí roné ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye ne. Gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ kanị́sa ní nda ndị́sị ꞌbɨ eyé lúrú bi dụụ́ kacɨ́ kará umbu máa yée ga bɨ ngárá ꞌyị ndanɨ́ gɨ royé wá ní.
1TI 5:17 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, idínɨ́ ị́nyị mbá óto úndru ꞌyị bɨ Lomo gelé wo go káa do manda, nɨ go ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye kɨ́ngaya ní.
1TI 5:18 Gɨ zɨ́a, nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Ndá ótoómo ꞌyị moko eyị́ zɨ́a ndị́sịné méngị moko yáká kɨ́ ꞌbú wá.” “Nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ndíki éyị́ kacɨ́ moko bɨ mengị wo ní.”
1TI 5:19 Togụ́ ꞌyị e ogụnɨ́ go kóꞌdụ́yị kɨ́ ledre ro ngíti manda gɨ dongará manda ga bɨ ꞌbɨ kanị́sa ní yá, ndá ị́nyị geré gbagbagba ꞌdécị ngbanga ro manda máa née wá. ꞌBúó togụ́ ꞌyị e gbre, ota, ukunɨ́ go kɨ́dí, ɨɨ, manda née luyú ledre tɨ́ go, yée lurúnɨ́ go cụ́ kɨ́ komoyé, áyí nda fú ꞌdécị ngbanga roa.
1TI 5:20 Manda ga bɨ luyúnɨ́ ledre tɨ́ go ní, ídí úkulóko a doyé fúó kɨ́dí, luyúnɨ́ ledre go, gɨ ro zɨ́ lafúga lúrútóko a gɨ royé, zɨ́ye éré ngịrị káa bɨ nɨyí ndị́sị lúyú ledre ke.
1TI 5:21 Timatíyo, máúku zɨ́yị do komo Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ kpá za kɨ́ maláyika e mbá, ídí ndị́sị méngị zaá mbigí moko bɨ Lomo ili ní. ꞌYị bɨ luyú ledre go ní, ídí tɨ́ úku a doa kɨ́dí, luyú ledre go. Wo bɨ ngárá luyú ené ledre wá ní, ídí tɨ́ úku a fúó kɨ́dí ɨ́ꞌɨ, wóyí luyú ené ledre wá.
1TI 5:22 Ndá lúrú ꞌyị lá gbagbagba geré zɨ́yị óto sị́lị́ doa, íꞌbí úndru moko zɨ́a, gɨ ro zɨ́a ídíne manda sɨmɨ kanị́sa wá, káa bɨ áyí ídí sɨmɨ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị máa née ke. Ídí ꞌbáꞌbá royị́ gɨ zɨ́ lúyú ledre mɨꞌbáꞌbá.
1TI 5:23 Káa zɨ́ bɨ sɨmɨ sanáyị ndaá bɨlámáne wá, sɨmɨyị́ ndịsị lengbe fú lá kɨ́ ꞌdóꞌdo yị́ị ní, ndá ndị́sị éwé fú lá dụụ́ gbékpị́ iní sɨmɨ a wá, ídí ꞌdíꞌbi owụ́ leꞌyị́ kóṛó cúkuꞌdée káa do kágá zɨ́yị éwé a, gɨ ro zɨ́a yéme sɨmɨyị́ máa née.
1TI 5:24 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo, ledre ga bɨ luyúnɨ́ yée ní, nɨ geré mɨówoné, do ꞌdécị ngbanga a kpá ꞌdiya. Lúyú ledre ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨ ꞌbɨ ené mɨlóꞌboné, ndịsị ꞌdódo roné ndoo gɨ ꞌdáꞌba ngíti géyị ꞌyị e nɨyí nda fú ówo a.
1TI 5:25 Nɨ kpá kenée gɨ ro mɨméngị ledre. Togụ́ ꞌyị mengị bɨlámá ledre, ledre bɨ ꞌyị née méngị ní loꞌbo wá. Abú gɨ dosị́ a ndaá mɨówoné wá, gɨ ꞌdáꞌba, ꞌyị e nɨyí kpá fú ówoyéme a kɨ́dí ledre ba nɨ bɨlámáne, togụ́ nɨ bɨsinyíne yá, do kpá ówo a kɨ́dí ledre ba nɨ bɨsinyíne.
1TI 6:1 Owụ́kụlụ́ ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go, ndịsịnɨ́ méngị moko zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e ní, idínɨ́ óto úndru mɨngburoko ꞌyị eyé máa ga gére née kɨ́ngaya. Gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní kɨ́ ndị́sị úku sínyi ledre gɨ do bɨ Lomo kpá kɨ́ ledre ené ga bɨ azé ndị́sị ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní ke.
1TI 6:2 Owụ́kụlụ́ máa yée ga bɨ mɨngburoko ꞌyị eyé e nɨyí kpá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go ní, yée owụ́kụlụ́ maáge ndanɨ́ lúrúcáyi mɨngburoko ꞌyị eyé ga gére née wá. Idínɨ́ ndị́sị óto úndru mɨngburoko ꞌyị eyé ga gére née gɨ ro zɨ́ ndị́sị eyé ídíne bɨlámáne káa do lúndu. Gɨ zɨ́a, nɨyí kɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé maáge go mbá ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Ídí ꞌdódo ledre née kenée zɨ́ ꞌyị e.
1TI 6:3 Togụ́ ngíti ꞌyị ogụ kɨ́ ngíti ꞌdódo ledre kpị́ gɨ ro ledre ga bɨ máꞌdódo yée zɨ́yị ba ní, ꞌyị née uku née kɨ́dí, ledre ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ ndịsịzé ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní, nɨyí yị́ eyé mbá ṛanga, ndanɨ́ eyé maꞌdíi ꞌdódo ledre e wá.
1TI 6:4 ꞌYị káa zɨ́ ga gére née, odụ ledre eyé yị́ ené go lá dụụ́ ị́lị́, ngíti éyị́ bɨ owonɨ́ bú gɨ do kacɨ́ ị́lị́ née ndaá ꞌbɨ ené e wá. Nɨyí yị́ eyé go káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ sɨmɨ doyé sinyí go mɨsínyí ní. Née sị́ ledre bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ kangú kɨ́ ófụ́ gɨ zɨ́a kɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kɨ́ngaya gɨ ro ini ledre bɨ gɨ sɨmɨ ledre ga bɨ sɨmɨ mɨékéne kúrú Lomo ní. Kangú káa zɨ́ ga gére ní, ndịsịnɨ́ lengbe ꞌdíꞌbiógụ bɨsinyí ledre ga bɨ káa zɨ́ sɨmɨkesị́ kɨ́ bɨsinyí ódro dongará ꞌyị e, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé kɨ́ ífi ngaráye kɨ́ lafúye.
1TI 6:5 ꞌYị kangú ga gére née sɨmɨ doyé sinyí gɨ zɨ́ lúyú ledre go mɨsínyí. Odụ mongụ́ ledre eyé nda yị́ ené go lá kangú kɨ́ ꞌyị e. Ndịsịnɨ́ gága ledre ga gére née kenée gɨ ro zɨ́ye ídíye ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, gɨ zɨ́a somụ́nɨ́ ꞌbɨ eyé kɨ́dí, togụ́ ꞌyị nɨ go ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto yá, mɨsiꞌdi ndíki tụ́ꞌdụ́ éyị́ e likpínɨ́ go zɨ́a. Ábuwá ledre maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené kenée wá.
1TI 6:6 Mɨsiꞌdi ꞌbɨ ndíki bɨlámá ledre gɨ zɨ́ Lomo ndaá ꞌbɨ ené té bɨ yaá ꞌyị idí ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní wá, yị́ ené ꞌyị idí ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo maꞌdáa, wo, ꞌyị maꞌdáa, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ éyị́ bɨ nɨ bo zɨ́a ní.
1TI 6:7 Gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ mbágáze e ndikinɨ́ zée ní, ndikiogụnɨ́ eyé kóo zée kɨ́ éyị́ e do sị́lị́ze wá. Kpá kenée, sɨmɨ bɨ karanée azé úyu ní, ꞌdiꞌbizé éyị́ gɨ do sogo káṇgá gɨ ona kpa ndéré kɨ́e ꞌbe ꞌbɨ Lomo komo ere wá. Azé ndéré kpá kɨ́ gbékpị́ sị́lị́ze káa zɨ́ bɨ kóo ogụzé ní.
1TI 6:8 Togụ́ éyị́ mɨánu kɨ́ bongó e gɨ ro zɨ́ze ésị́ yée rozé nɨyí goó bo yá, ledre ezé e emenɨ́ go mbá.
1TI 6:9 ꞌYị máa yée ga bɨ kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌde sɨmɨyé, mongụ́ ledre eyé yị́ ené lá gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní, mongụ́ mɨmbéꞌdeyé née oto yị́ ené yée go zɨ́ye ndị́sịyé méngị lúyú ledre. Bi ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ lúyú ledre maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené lolụ wá, lúyú ledre máa née odóngeṛị yị́ ené yée go ndá káa zɨ́ éyị́ bɨ utúnɨ́ sị́ abára ní. Odụ a, nɨyí úyu go té mɨúyu omonɨ́ wá.
1TI 6:10 Togụ́ ꞌyị sịkpị mɨmbéꞌdené ꞌdága gɨ ro zɨ́ne ídíne kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́ zɨ́ne yá, ꞌyị née nɨ ndị́sị lúyú tụ́ꞌdụ́ ledre e, gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdea nɨ yị́ ené go dụụ́ gɨ ro tụ́ꞌdụ́ késị́. Mengị roné go zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kenée, gɨ zɨ́a bɨ otonɨ́ mɨmbéꞌdeyé mongụ́ne gɨ ro tụ́ꞌdụ́ késị́ ní, otoomonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go, ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé go lódụ́ mɨsiꞌdi ga bɨ yée nɨyí ndíki tụ́ꞌdụ́ késị́ doyé ní.
1TI 6:11 Timatíyo, káa zɨ́ bɨ Lomo gelé yị́ị go zɨ́a óto yị́ị káa do ꞌyị ꞌdódo mbigí ledre ené zɨ́ ꞌyị e ní, ídí ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre eyị́ gɨ ro méngị bɨsinyí ledre ꞌdáꞌba. Ídí ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ bi nɨ ndị́sị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní. Zɨ́ ꞌbú Ngére Yésụ ídíne doyị́ za kɨ́ngaya kacɨ́ kadra za mbá. Zɨ́yị kpá kɨ́ óto ꞌbú ꞌyị e doyị́. Zɨ́ mongụ́ ledre eyị́ ídíne óto komoyị́ gɨ ro ledre bɨ kóꞌdụ́yị ní. Zɨ́yị ídíyị kɨ́ ꞌyị e mbá ndoo do bɨlámá mɨsiꞌdi.
1TI 6:12 Ídí ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́yị ówo kacɨ́ ụ́tụsɨmɨyị́ sɨmɨ ledre e, gɨ ro karanée zɨ́yị ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́ Lomo. Gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa ndolo ené yị́ị gbékpị́e wá, ndolo yị́ị gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre éyị́ ídíne bɨlámáne gɨ ro zɨ́yị tóroyị́ kɨ́ rokoꞌbụyị́ dongará ꞌyị e úku ledre zɨ́ye fúó, gɨ ro zɨ́ye tɨ́ ówo a kɨ́dí, ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ go maꞌdíi.
1TI 6:13 Timatíyo, máúku zɨ́yị do komo ꞌBụzé Lomo bɨ otoogụ éyị́ trịdrị e za mbá ne ní, kpá do komo Kɨ́résịto Yésụ bɨ kóo ụtụ sɨmɨné zɨ́a úku mbigí ledre fúó zɨ́ Pánato Piláto, ngére bɨ kóo ꞌbɨ Yụ́da e ní.
1TI 6:14 Ledre ga bɨ máúku yée zɨ́yị née, ídí ndị́sị méngị yée tɨ́ kenée za cé, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, káa bɨ ꞌyị e nɨyí lúrúndíki kémbị́ lúyú ledre royị́ ke.
1TI 6:15 ꞌBụzé Lomo bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ kófó ịrịa, bɨ nɨ kpá ne mongụ́ Ngére do sogo káṇgá ba za mbá ní, nɨ ne wo bɨ karanée nɨ ꞌdódoógụ Yésụ ne sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ utúasá go mɨútúásá ní kɨ́dí, née go mongụ́ Ngére ezé.
1TI 6:16 Wo Lomo, nɨ dụụ́ ne Lomo bɨ nɨ trịdrịné za fí ní. Bi bɨ ndịsị ndị́sị doa ní, ndịsị ṛíṛí mɨṛíṛí ganya, ganya, ganya káa zɨ́ sụ́lụ́ kadra ní, ꞌyịmaꞌdí utúasá lúrú a kɨ́ komoné wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị kófó ịrị Lomo maꞌdáa kacɨ́ kadra za mbá odụ a ndaá ídí wá. Idí kenée.
1TI 6:17 ꞌYị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní, ídí lórụ yée, ndanɨ́ óto komoyé lá dụụ́ ro tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ye née, zɨ́ye ndị́sịyé ị́lị́ye kɨ́e wá. Idínɨ́ óto komoyé dụụ́ ro Lomo bɨ ndịsị íꞌbí éyị́ e zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e za mbá ne, zɨ́ bi ndị́sị émené royé gɨ zɨ́a ní.
1TI 6:18 Ídí lórụ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye née, idínɨ́ ndị́sị méngị dụụ́ bɨlámá ledre kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ye née. Bɨlámá mɨméngị ledre eyé, idí éye rómo do tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ye ní. Idínɨ́ ídí ꞌyị sáká lafúye kɨ́ éyị́ ga bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ye ní.
1TI 6:19 Togụ́ ndịsịnɨ́ go méngị kéyị kenée zɨ́ ꞌyị e yá, ndịsịnɨ́ née go yémeómo bɨlámá ledre zɨ́ye komo ere. Karanée, Lomo nɨ méngịlúgu bɨlámá ledre zɨ́ye kacɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée zɨ́ ꞌyị e née.
1TI 6:20 Timatíyo, ledre bɨ Lomo iꞌbí do sị́lị́yị née, ídí ꞌdíꞌbi sị́lị́yị roa ngbúó. Ndá ólụ́ sɨmɨ ngíti géyị bɨcayi ledre e wá, káa bɨ nɨyí ꞌdíꞌbióyó yị́ị gɨ ro Lomo ꞌdáꞌba ke. Ídí ígí royị́ ꞌdáꞌba gɨ ro bɨcayi kangú ga bɨ moko ndaá sɨmɨyé wá, ꞌyị kangú ndịsịnɨ́ ndólo a ya née komokenzị, ábuwá yị́ ené biṛifu ledre ní.
1TI 6:21 Ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóna otonɨ́ komoyé ro ledre ṛifu ga gére ní, karaba ní luyúnɨ́ gɨ do bɨlámá mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo go. Ndá ídí káa zɨ́ ye wá. Lomo idí kɨ́yị.
2TI 1:1 Timatíyo, máa Páwulo bɨ ꞌBụzé Lomo gelé máa, zɨ́ma ídíma káa do ꞌyịmɨkása zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ndịsịzé óto komozé kacɨ́ a gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní.
2TI 1:2 Máéké ledre ba máa zɨ́yị, gɨ zɨ́a, áyí zɨ́ma go mbigí owụ́ ꞌbɨ amá sɨmɨ Lomo. ꞌBụzé Lomo maꞌdáa kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé, idínɨ́ ndị́sị lúrú bi kacɨ́yị gɨ do bɨ zɨ́yị ndị́sịyị́ bɨlámáne.
2TI 1:3 Timatíyo owụ́ ꞌbɨ amáa, ledreyị́ lịgị máa wá. Kacɨ́ kadra za mbá, kɨ́ꞌdí bɨ mááyí go íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo ní, mándị́sị óto yị́ị kóꞌdụ́ a. Gɨ zɨ́a, nɨ ne mbigí Lomo, bulúndu bulúnduzé e ndịsịnɨ́ kóo íni ini zɨ́a kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo. Kpá káa zɨ́ bɨ ndịsịzé karaba íni ini zɨ́a kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo ní.
2TI 1:4 Máóyó sogomá zɨ́yị wá, mááyí ógụ lúrú yị́ị. Máówo bú, sɨmɨ bɨ kóo ifizé sɨmɨzé kéyị ní, nɨ kóo zɨ́yị mongụ́ lerị́, née sị́ ledre bɨ kóo léfe iní komoyị́ gɨ zɨ́a kɨ́ngaya ní.
2TI 1:5 Máówo bú bɨlámáne kɨ́dí, ṇgúṇgu ledre Yésụ go káa do Ngére eyị́ cụ́ kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ káa zɨ́ bɨ kóo tetéyị Lóyisi kɨ́ mbágáyị Yụ́nịsị ṇguṇgunɨ́ ledre a ní.
2TI 1:6 Moko ꞌbɨ Lomo bɨ do sị́lị́yị née ndaá úyu wá, idí ngbóró tátá roné fú ꞌdáꞌdá káa zɨ́ bɨ kóo máíꞌbí úndru moko máa née go zɨ́yị ní.
2TI 1:7 Ídí ndị́sị méngị moko née fú kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá, gɨ zɨ́a, ꞌBụzé Lomo iꞌbí ꞌdówụ́ne go zɨ́ze gɨ ro zɨ́a ndị́sịné óto zée zɨ́ze ídíze kɨ́ rokoꞌbụzé, do ndị́sị tórozé ngbúó sɨmɨ úzu éyị́, zɨ́ze ndị́sịzé óto ꞌbú lafúze e, kpá gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị mbá bɨlámá ledre e.
2TI 1:8 Káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ bo kɨ́ze, nɨ ndị́sị sáká zée ní, ngịrị ndaá méngị yị́ị kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e wá. Dokuwu ndaá kpá méngị yị́ị kɨ́ ꞌdódo ledre ené zɨ́ ꞌyị e gɨ zɨ́a bɨ kóo otonɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro bɨlámá ledre ené ní wá. Kacɨ́ kadra mbá, ídí ídí nzíyiyị́. Togụ́ ꞌdoꞌdó ogụ royị́ gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ ní yá, ídí ótoómo royị́ zɨ́yị ꞌdóꞌdóyị. Máótoómo kóo romá kpá kenée zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdóꞌdóma gɨ ro ledre ené.
2TI 1:9 Gɨ zɨ́a, wo Lomo, yomo ené kóo zée kéyị kpá kɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e, zɨ́ze ídíze káa do mbigí ꞌyị ené e ba ndaá gɨ zɨ́a bɨ azé bɨlámá ꞌyị e, mɨméngị ledre ezé e nɨyí mbá bɨlámáye ní wá. Yeme kóo ledre née gɨ rozé go kú ꞌdesị́ kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌdáꞌdá zɨ́a kóo kɨ́ ótoógụ ere e kɨ́ káṇgá, gɨ zɨ́a, nɨ yị́ ené kú Lomo ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e.
2TI 1:10 Bɨ ba ní, owoyemezé nda bɨlámá ledre bɨ kóo sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌYị yómo ꞌyị e bɨ úyu do mɨngbúngbu kágá gɨ rozé ní go. Mɨúrúa bɨ kóo gɨ sɨmɨ umbu ní, ꞌdodo zɨ́ze kɨ́dí, wo Yésụ, rokoꞌbụa romo do umbu go. Zée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ maꞌdáa ní, togụ́ uyuzé yá, Yésụ maꞌdáa nɨ úru zée, gɨ zɨ́a, urúụtụ kóo roné go ne gɨ sɨmɨ umbu maꞌdáa, rokoꞌbụ a romo do ꞌbɨ umbu go.
2TI 1:11 Máa Páwulo, ꞌBụzé Lomo gelé máa káa do ꞌyịmɨkása ené, ꞌyị ꞌdódo ledre ené kpá ꞌyị ndị́sị úku bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e za mbá.
2TI 1:12 Née sị́ ledre bɨ otonɨ́ máa gɨ zɨ́a sɨmɨ sị́gịnị do ndị́sị kɨ́ ꞌdóꞌdo máa ní. Abú kenée ndotó, dokuwu mengị ené máa gɨ zɨ́ ledre ga gére née wá, gɨ zɨ́a, máówo bú, máṇgúṇgu yị́ amá ledre mbigí Lomo. Wo Lomo maꞌdáa nɨ ndị́sị yómo máa gɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga gére née gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra bɨ karanée Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
2TI 1:13 Owụ́ ꞌbɨ amáa, ledre ga bɨ kóo máꞌdódo yée zɨ́yị ní, ndanɨ́ lị́gị yị́ị wá. Ídí ndị́sị ꞌdódo dụụ́ ledre ga gére née zɨ́ ꞌyị e, sɨmɨ bɨ áyí go ndị́sị méngị ledre máa ga gére ní, ledre Kɨ́résịto Yésụ bɨ ṇgúṇgu ní, cíyí a idí ngbóró sɨmɨyị́ mongụ́ne, zɨ́yị ídíyị kpá ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e za mbá.
2TI 1:14 Máówo bú, ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị sáká yị́ị, zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị moko ꞌbɨ Lomo do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
2TI 1:15 Máúku ledre née kenée gɨ zɨ́a, éyị́ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Ásiya mengịnɨ́ ní, oto máa, mándá kɨ́ rokinyi gɨ roa wá. Lúrú aka, Fugélo e kɨ́ Amogéno kɨ́ ngíti géyị lafúye e, oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo bɨ máꞌdódo zɨ́ye ní. Ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé go lódụ́ ngíti géyị mɨsiꞌdi eyé e kpị́.
2TI 1:16 Abú mengịnɨ́ kenée ndotó, Onésịforụ otoomo máa wá. Tɨ́ bɨ owo bú otonɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị ba gɨ zɨ́a bɨ máṇgúṇgu ledre Yésụ ní. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Onésịforụ otoomo máa wá. Ndịsị kpá fú ngásáógụ kɨ́ lúrú máa, zɨ́ mɨmbéꞌdemá gịe ndị́sị ị́drị́ne, zɨ́ síli ndị́sị ílíne romá. Mámbófo wo go kɨ́ngaya sɨmɨ ledre bɨ mengị yée zɨ́ma née. Ngére Yésụ ídí méngị bɨlámá ledre zɨ́a kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené mbá.
2TI 1:17 Sɨmɨ bɨ ogụ sɨmɨ Róma ní, zɨ́ mɨmbéꞌdea ídíne ꞌdága kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ne lúrú máa. Zɨ́a tónóne ndúꞌyúsóꞌdo ledre gɨ romá, tɨ́ bɨ zɨ́a ógụné gị zɨ́ma do bi bɨ otonɨ́ máa doa ní.
2TI 1:18 Bɨlámá ledre ga bɨ kóo Onésịforụ ndịsị méngị yée zɨ́ma sɨmɨ Éfeso née, ndanɨ́ mɨlóꞌboyé wá, ówo kóo bú bɨlámáne. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma ndị́sịmá óto wo kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e do sị́lị́ Lomo. ꞌBụzé Lomo kɨ́ Ngére Yésụ, idínɨ́ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a gɨ ro zɨ́a ndị́sịné bɨlámáne.
2TI 2:1 Áko Timatíyo owụ́ ꞌbɨ amáa, káa zɨ́ bɨ Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́yị kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ ní, ídí ídí kɨ́ rokoꞌbụyị́, zɨ́yị ndị́sị tóroyị́ ngbúó sɨmɨ ledre e kacɨ́ kadra za mbá.
2TI 2:2 Ledre ga bɨ kóo lúrútóko gɨ zɨ́ma, mándị́sị ꞌdódo yée zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, ídí ꞌdíꞌbi ledre máa ga gére née, zɨ́yị ꞌdódotátá yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ lúrú yée utúasánɨ́ go gɨ ro ꞌdódotátá ledre e ní, zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódotátá yée zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e.
2TI 2:3 Ídí ódó mɨmbéꞌdeyị́ sɨmɨ ledre e káa zɨ́ze ní, zɨ́yị tóroyị́ ngbúó káa zɨ́ asikíri ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní.
2TI 2:4 Bɨ áyí go asikíri ꞌbɨ Ngére Yésụ ní, ndá lolụ ndị́sị méngị mɨméngị ledre ꞌbɨ gbékpị́ ꞌyị e wá. Ídí ndị́sị méngị dụụ́ ledre máa yée ga bɨ Yésụ nɨ ídí kɨ́ rokinyi gɨ royé ní.
2TI 2:5 Togụ́ kenée wá, ídí ídí káa zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsịnɨ́ ngásá mɨdogelị́gélị ní. Lúrú, togụ́ ꞌyị nɨyí go ngásá mɨdogelị́gélị kɨ́ lafúne e ní, oto ené sómụ́ ledre ené gbre gbre wá. Nɨ óto komoné dụụ́ ro ngásá bɨ kóꞌdụ́ne ní, ꞌbúó togụ́ ngasáonzónɨ́ ngásá máa née go.
2TI 2:6 Ngíti sómụ́ ledre nɨ kpá káa, ídí ídí káa zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ ꞌyị óꞌdo éyị́ kɨ́ngaya ní. ꞌYị bɨ nɨ ꞌyị óꞌdo éyị́ kɨ́ngaya ní, nɨ yị́ ené lengbe fú lá kɨ́ rokinyi.
2TI 2:7 Ledre ga bɨ máúku yée zɨ́yị née, ídí sómụ́ sɨmɨyé kpó kpó kpó. Ngére Yésụ nɨ íꞌbí komokenzị zɨ́yị kpụrụ́ gɨ sɨmɨ ledre káa zɨ́ ga gére née.
2TI 2:8 Ídí óto komoyị́ ro Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ gɨ sɨmɨ kúfú ngére Dawídi bɨ kóo ꞌBụzé Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní. Née bɨlámá ledre bɨ mándị́sị ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní.
2TI 2:9 Gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre née zɨ́ ꞌyị e ní, ꞌyị máa yée ga bɨ ngárá ilinɨ́ bɨlámá ledre máa née wá ní, zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdóꞌdo máa kpá kɨ́ ónzó máa sɨmɨ sị́gịnị káa zɨ́ éyị́ bɨ mándị́sị méngị bɨsinyí ledre ní.
2TI 2:10 Abú kenée ndotó, máíꞌbí romá go zɨ́ma ꞌdóꞌdóma gɨ ro ꞌyị e za mbá, gɨ do bɨ zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ, zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní za fí.
2TI 2:11 Maꞌdíi, togụ́ otoomozé bɨsinyí ledre ga bɨ kóo ndịsịzé méngị yée ní mbá ꞌdáꞌba yá, Yésụ nɨ yómo zée, zɨ́a óto zée, zɨ́ze ídíze trịdrịzé za fí káa zɨ́ne ní.
2TI 2:12 Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, togụ́ ụtụzé sɨmɨzé sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ nɨyí kɨ́ ndị́sị méngị zée ní gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní yá, azé ídí dongará ꞌyị ga bɨ Yésụ maꞌdáa nɨ ídí Ngére doyé ní. Togụ́ otoomozé wo gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ ndịsịzé ndíki a gɨ ro ledre ené ní yá, sɨmɨ bɨ karanée nɨ ndáꞌbaógụ káa do Ngére do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona ní, nɨ ótoómo zée kpá kenée, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, née owo ené zée wá.
2TI 2:13 Togụ́ owozé wo káa do Ngére ezé, zɨ́ze ndị́sịzé lódụ́ kacɨ́ a yá, oyóloꞌbó ené ledre ené wá, ledre ga bɨ uku yée ní, nɨ méngị yée mbá.
2TI 2:14 Káa zɨ́ bɨ kenée ní, ledre ga bɨ máúku yée zɨ́yị née, ídí ndị́sị úku yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ sị́ sị́lị́yị íri ní mbá, ndanɨ́ ndị́sị méngị kangú sɨmɨ ledre ꞌbɨ Lomo wá. Kangú káa zɨ́ bɨ ngíti géyị ꞌyị ga gére ndịsịnɨ́ méngị yée née, sakánɨ́ eyé ꞌyị e wá. Bi ndịsị sínyí ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úwú yée ní mɨsínyí.
2TI 2:15 Máúku zɨ́yị, dokuwu moko ꞌbɨ Lomo ndaá méngị yị́ị wá. Ídí íꞌbí royị́ ndị́sị méngị moko ené kɨ́ ndị́sị ꞌdódo bɨlámá ledre ené zɨ́ ꞌyị e.
2TI 2:16 ꞌYị ga bɨ ambá ledre eyé lá kangú kɨ́ úkucáyi ledre gɨ do bi ledre ꞌbɨ Lomo ní, ndá íꞌbí royị́ zɨ́se ndị́sịsé ítí kangú kéye wá. Gɨ zɨ́a ꞌyị tara sinyí káa zɨ́ ga gére née, ndịsịnɨ́ lengbe ꞌdíꞌbióyó ꞌyị e gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ꞌdáꞌba.
2TI 2:17 Bɨsinyí ódro ga bɨ káa zɨ́ bɨ Amána e kɨ́ Phịléta ndịsịnɨ́ ódro yée emenɨ́ ngụ́, ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbióyó ledre ꞌbɨ Lomo gɨ do mɨmbéꞌde ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní ꞌdáꞌba, zɨ́ mɨméngị ledre eyé nda ndị́sị ídíne bɨsinyíne.
2TI 2:18 ꞌYị ga gére née ukunɨ́ eyé maꞌdíi ledre wá, ambá ledre eyé yị́ ené lá dụụ́ ṛanga. Lúrú aka lá ledre bɨ ukunɨ́ kɨ́dí, ꞌyị e ndanɨ́ lolụ óto komoyé gɨ ro ledre úrú gɨ sɨmɨ umbu wá, ꞌyị ga kóo uyunɨ́ ní, Ngére Yésụ uru yị́ ené yée go. Ngíti éyị́ ndaá lolụ íri ya úrú gɨ sɨmɨ umbu wá. Ledre eyé ga gére née ndịsị nda go sínyi sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị e kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
2TI 2:19 Timatíyo, ídí ówo a bɨlámáne kɨ́dí, ledre ꞌbɨ Lomo ndaá owụ́ éyị́ cúkuꞌdée zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé ndéndeke kɨ́e wá. Nɨ éyị́ bɨ Lomo yeme ne kɨ́ ledrené owóowó zɨ́ ꞌyị e za mbá ní, “Lomo maꞌdáa owo mbigí ꞌyị ené ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní mbá bú.” Kpá kenée, “ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go maꞌdíi ní, idí nda ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Yésụ maꞌdáa ili yée ní.”
2TI 2:20 Ngíti ledre nɨ kpá káa, ꞌyị bɨ nɨ do mongụ́ moko kpá kɨ́ mongụ́ ꞌbe zɨ́ne ní, éyị́ ꞌbɨ éyị́ mɨánu ga bɨ zɨ́a ꞌbe ní, nɨyí kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé mbá mɨngúngúcua. Ngíti géyị ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ dábu, ngíti géyị gɨ sɨmɨ késị́ bɨ ndịsịnɨ́ ṛíṛí mɨṛíṛí ní. Zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé gɨ sɨmɨ káṇgá kpá kɨ́ yée ga bɨ cecenɨ́ gɨ sɨmɨ kágá ní. Éyị́ ga gére née ndịsịnɨ́ méngị moko kɨ́ye kacɨ́ sịndị́ kadra eyé e mɨngúngúcua. Ngíti géyị gɨ ro mɨngburoko sị́lị́ e, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé gɨ ro gbékpị́ sị́lị́ e.
2TI 2:21 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ní. Togụ́ ꞌyị otoomo kɨ́ méngị bɨsinyí ledre, zɨ́a ndị́sịné méngị dụụ́ ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní yá, Lomo nɨ íꞌbí moko bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní zɨ́a, gɨ zɨ́a ꞌyị maꞌdáa née iꞌbí roné go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére ené Yésụ. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ꞌyị máa née nɨ go kpá nzíyiné gɨ ro ndị́sị méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní.
2TI 2:22 Timatíyo owụ́ ꞌbɨ amáa, máúku zɨ́yị fúó, lafúyị ga bɨ ambá ledre eyé lá dụụ́ bɨcayi ódro kɨ́ bɨcayi mɨméngị ledre e ní, ídí ígí royị́ gɨ royé ꞌdáꞌba. Ídí ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní. Zɨ́yị óto komoyị́ ro ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya. Ídísé ndị́sị bɨlámáse kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo kɨ́ ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Ngére Yésụ ní.
2TI 2:23 Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa yée ga gére née wá, ndá íꞌbí royị́ zɨ́se ndị́sịsé méngị kangú kɨ́ ꞌyị ga gére née wá, gɨ zɨ́a, kangú ndịsị lengbe ꞌdíꞌbiógụ ófụ́ kɨ́ okó dongará ꞌyị e.
2TI 2:24 Ídí óto ledre ba sɨmɨ doyị́. Togụ́ ꞌyị nɨ go ꞌyị kasa ꞌbɨ Ngére Yésụ yá, ꞌyị máa née ndaá lolụ ꞌyị ófụ́ kɨ́ ꞌyị e wá. Nɨ nda go ꞌyị bɨ mɨmbéꞌdea nɨ go bɨlámáne ro ꞌyị e za mbá, ambá ledre ené nda go ꞌbɨ ꞌdódo bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní zɨ́ ꞌyị e.
2TI 2:25 ꞌYị ga gére née, bɨ ndịsịnɨ́ úkucáyi ledre gɨ do bi ledre ꞌbɨ Lomo ní, ídí ꞌdódo ledre zɨ́ye kpá kɨ́ íni ini gɨ royé. Lomo idí óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ye ówo dụụ́ mbigí ledre ené.
2TI 2:26 Zɨ́ye óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé zɨ́ye ídíye nda ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ. Gɨ ro zɨ́ye ólụ́ógụyé gɨ sị́ sị́lị́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ nda kóo go méngị ledre ga bɨ Satána ili yée ní.
2TI 3:1 Timatíyo, ídí óto ledre ba sɨmɨ doyị́ bɨlámáne, kadra mɨndáꞌbaógụ Yésụ nɨ ídí bɨsinyíne zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e.
2TI 3:2 Gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ yị́ eyé méngị dụụ́ éyị́ bɨ bi ndịsị éme royé gɨ zɨ́a ní, do ndị́sịyé óto komoyé kpá dụụ́ ro késị́ eyé ga bɨ ndịsịnɨ́ yóko yée ní, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ị́lị́ye káa zɨ́ éyị́ bɨ romonɨ́ do ꞌyị e go za mbá ní. Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa yée ga gére née wá, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ óto ꞌyị e káa do sɨmɨ sịndị́ye, zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbílíye ngbụ́rụ́ kɨ́ úwú lorụ ga bɨ ꞌyị ndíki yée ndịsịnɨ́ úku a zɨ́ye ní. Ndanɨ́ kpá ꞌyị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ ꞌyị e wá, zɨ́ye ndị́sị óto royé ꞌduo káa zɨ́ éyị́ bɨ romonɨ́ do ꞌyị e go ví, gɨ zɨ́ kéyị née, ledre ꞌbɨ Lomo ndaá zɨ́ye owóowó wá.
2TI 3:3 ꞌBú ꞌyị e ndaá doyé wá. Ndanɨ́ ꞌyị ótoómo ledre zɨ́ ꞌyị e wá. Ambá ledre eyé lá lịkpị́, zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre e ꞌduo faa káa zɨ́ éyị́ bɨ sɨmɨ doyé sinyí go mɨsínyí ní, sókụ́ nɨ royé ꞌduo sága, ilinɨ́ bɨlámá ledre wá.
2TI 3:4 Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa yée ga gére née wá, nɨyí kpá ꞌyị íꞌbí ngbángá ꞌyị e zɨ́ bɨsinyí ꞌyị e. Ndịsịnɨ́ méngị ledre e ꞌduo faa somụ́nɨ́ eyé sogo a kí wá, zɨ́ye ndị́sị sị́kpị fúndúye ꞌdága sɨmɨ ledre e za mbá, somụ́nɨ́ do Lomo wá, mongụ́ ledre eyé dụụ́ rokinyi eyé bɨ ilinɨ́ ní.
2TI 3:5 Owụ́ ꞌbɨ amáa, máúku zɨ́yị, ídí ígí royị́ gɨ ro ꞌyị e káa zɨ́ ga gére née ꞌdáꞌba. Londonɨ́ royé kɨ́dí, yée nɨyí ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ, ɨ́ꞌɨ, née gbékpị́ ledre, mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené fú lá bɨsinyíne, gɨ zɨ́a Lomo ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ye wá.
2TI 3:6 Ngíti géyị ndịsịnɨ́ ndéré ꞌbe ꞌbɨ ꞌyị e kɨ́ sínyi do kará ga bɨ kɨ́ sómụ́ ledre eyé cúkuꞌdée ní, gɨ ro zɨ́ kará máa ga gére née ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ yée ilinɨ́ ní.
2TI 3:7 Kará ga gére née ilinɨ́ tɨ́ gɨ ro zɨ́ye ówo ledre gɨ sɨmɨ ꞌdódo ledre bɨ gɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní, icinɨ́ royé má, utúasánɨ́ ndíki a wá.
2TI 3:8 ꞌYị ṛanga ga gére née ndịsịnɨ́ tóroꞌdụ́tụ mɨsiꞌdi ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ ꞌyị e cé káa zɨ́ bɨ kóo sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Mụ́sa, Yóna e kɨ́ Yombere otonɨ́ royé okó ro Lomo zɨ́ye ndị́sịyé úkucáyi Mụ́sa ní. ꞌYị ṛanga ga gére née sɨmɨ doyé sinyí gɨ zɨ́ lúyú ledre go mɨsínyí gɨ zɨ́a, ledre ꞌbɨ Lomo ndaá do mɨmbéꞌdeyé wá.
2TI 3:9 Nɨyí méngị ledre ga gére née kenée má, kacɨ́ye utúasá akpa kɨ́e wá, gɨ zɨ́a ꞌyị e nɨyí lúrúcáyi yée mbá mɨlúrúcáyi, cé káa zɨ́ bɨ kóo ꞌyị e lurúcayinɨ́ Yóna e kɨ́ Yombere sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo ꞌbɨ Mụ́sa ní.
2TI 3:10 Owụ́ ꞌbɨ amáa, káa zɨ́ bɨ ꞌdíꞌbi ledre ga bɨ kóo mɨꞌdódo yée zɨ́yị ní go, zɨ́yị ꞌdíꞌbi mɨméngị ledre amá e kpá go mbá, zɨ́yị ndị́sịyị́ go méngị kéyị cé káa zɨ́ma. Mɨsiꞌdi bɨ mándị́sị lódụ́ kacɨ́ Yésụ kɨ́e, kɨ́ mɨtóromá ga bɨ ngbúó sɨmɨ úzu éyị́ e, kɨ́ ꞌbú ꞌyị e bɨ mándị́sị óto a, nda kɨ́ ụ́tụsɨmɨ ga bɨ mándị́sị ụ́tụ yée mbá ní, ídí ndị́sị méngị ledre máa ga gére née kpá té kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá za fí.
2TI 3:11 Lúrú aka lá ledre ga bɨ kóo mengịnɨ́ royé zɨ́ma, ꞌyị e sogónɨ́ máa, do ndị́sịyé ꞌdóꞌdo máa kɨ́ toso ꞌdoꞌdó e mɨngúngúcua ní. Nda kpá kɨ́ wo bɨ mengịnɨ́ máa kɨ́e sɨmɨ Ánatiyoko kɨ́ Ikonị́yomo kpá kɨ́ Lísitra ní. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Ngére Yésụ otoomo máa wá. Ndịsị kóo kpá fú sáká máa gɨ sɨmɨ ledre ga gére née za mbá.
2TI 3:12 Máúku zɨ́yị maꞌdíi, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ Kɨ́résịto Yésụ go káa do Ngére eyé, iꞌbínɨ́ royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ a ní, ezeokó Yésụ nɨyí ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị ꞌbɨ Yésụ ga gére née, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ maꞌdáa go ní.
2TI 3:13 Bɨsinyí ꞌyị ṛanga ga gére née, nɨyí yóko royé kɨ́ ngíti géyị lafúye do ídíye tụ́ꞌdụ́, zɨ́ye ndị́sịyé sínyi do tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e káa bɨ nɨyí ídí ꞌyị ndị́sị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ke.
2TI 3:14 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ledre ꞌbɨ Ngére idí ngbóró sɨmɨyị́ ndéréne fú ꞌdáꞌdá. Ledre ga bɨ kóo ꞌdodonɨ́ yée zɨ́yị ní, ídí lányá royé kɨ́ngaya.
2TI 3:15 Káa zɨ́ bɨ kóo tonónɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́yị kú gɨ do owụ́yị, zɨ́yị ówoyéme mɨéké kúrú Lomo go bɨlámáne, bɨ karaba ndịsị go íꞌbí komokenzị zɨ́yị, zɨ́yị ndị́sịyị́ lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto Yésụ kɨ́e gɨ ro zɨ́yị ídíyị trịdrịyị́ za fí ní.
2TI 3:16 Ledre máa ga gére née, ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo kóo yée ne do ékéómo yée gɨ ro zɨ́ye ídíye bɨlámá mɨsiꞌdi ꞌbɨ ꞌdódo maꞌdíi ledre zɨ́ ꞌyị e. Kpá gɨ ro do ndị́sị ụ́cụómo ꞌyị e kɨ́e káa bɨ nɨyí ndị́sị lúyú ledre ke. Ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, nɨ kpá gɨ ro togụ́ ꞌyị luyú ledre go yá, do ꞌdózoyéme wo kɨ́e. Kpá gɨ ro ꞌdódoyéme mɨsiꞌdi ꞌbɨ bɨlámá ndị́sị kɨ́e zɨ́ ꞌyị e.
2TI 3:17 Née mɨsiꞌdi bɨ ꞌBụzé Lomo yeme gɨ ro do ndị́sị yéme zée ꞌyị kasa ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ ní kɨ́e, gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní.
2TI 4:1 Timatíyo, ba ledre bɨ oꞌbụ mɨóꞌbụ ní. Ídí óto a sɨmɨ doyị́, ndaá lị́gị yị́ị wá. Mɨndáꞌbaógụ Yésụ ndaá owụ́ ledre wá. Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e za mbá. Yée ga bɨ nɨyí aka trịdrị kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ma énzị komoyị́ ꞌdesị́ do bi kacɨ́ ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa.
2TI 4:2 Ídí íꞌbí royị́ kɨ́ngaya ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e. Zɨ́yị kɨ́ énzị komoyé. Idínɨ́ ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ bi nɨ ndị́sị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní. Ndanɨ́ lúyú ledre wá. Ídí ndị́sị ꞌdódo ledre née kenée zɨ́ ꞌyị e kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ kị́éꞌdo.
2TI 4:3 Gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ ógụ, ꞌyị e nɨyí ésịꞌdụ́tụ mbílíye ngbụ́rụ́ kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ye óto komoyé yị́ eyé dụụ́ ndị́sị úwú ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌbɨ Lomo wá ní kɨ́ngaya. Gɨ zɨ́a née ledre ga bɨ ilinɨ́ yị́ eyé yée ní.
2TI 4:4 Nɨyí ási gɨ ro cóngó ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní kenée, do nda óto komoyé ro gbékpị́ bɨcayi ꞌdódo ledre ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌbɨ Lomo wá ní.
2TI 4:5 Kacɨ́ kadra za mbá, ídí ndị́sị tóro ngbúó, mɨmbéꞌdeyị́ idí ídí dụụ́ ro moko ꞌbɨ Lomo bɨ do sị́lị́yị ní, gɨ ro zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdíꞌbiógụ ꞌyị e zɨ́ Ngére Yésụ.
2TI 4:6 Máúku ledre ga gére née zɨ́yị kenée, gɨ zɨ́a kacɨ́ma akpa do sogo káṇgá go, mááyí nda go káa zɨ́ kadra tagá ní, mááyí go gbóo gɨ ro ndáꞌbalúgu romá zɨ́ ꞌBụzé Lomo komo ere.
2TI 4:7 Moko bɨ kóꞌdụ́ma ní, máméngịónzó go. Máódó mɨmbéꞌdemá zɨ́ma méngị a za kɨ́ sɨmɨmá mbá, gị do odụné tɨ́ káa zɨ́ bɨ Lomo, mị́ngị́ moko maꞌdáa ili ní.
2TI 4:8 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, Lomo maꞌdáa yemeomo bɨlámá bi go zɨ́ma ꞌbe ꞌbɨ ené komo ere, gɨ zɨ́a mɨútúásá go kacɨ́ komoa káa do mbigí ꞌyị ené. Ngére Yésụ nɨ ꞌdíꞌbióto máa née do bɨlámá bi máa née. Ndaá kpá lá dụụ́ máa ngúcumá wá, azé ídí kɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go, otonɨ́ royé go ndị́sị lódụ́ kacɨ́ a gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
2TI 4:9 Timatíyo, méngị aka kéyị zɨ́yị ngásáógụyị́ zɨ́ma yáa ꞌdiya.
2TI 4:10 Éyị́ bɨ Démasi e kɨ́ Kɨrɨséne e kɨ́ Tị́to e mengịnɨ́ ní, ndaá bɨlámáne wá. Bayiomonɨ́ moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ye ní go. Démasi nderé go sɨmɨ Tasalonị́ka, Kɨrɨséne nderé ꞌbɨ ené go sɨmɨ Galatíya, Tị́to ndéré ꞌbɨ eyị́ sɨmɨ Dalamatíya. ꞌYị ga gére née mbá, ꞌbú ledre ꞌbɨ sága ba ꞌdiꞌbioyó yée go.
2TI 4:11 Idíakázé nda yáa go lá dụụ́ gbre kɨ́ Lúka. Togụ́ áyí gɨrí go ógụ yá, ndá óyó sogoyị́ zɨ́ Márɨko wá, ꞌdíꞌbiútú wo gɨrí kpa, gɨ ro zɨ́a ógụné ndị́sị sáká máa,
2TI 4:12 gɨ zɨ́a máíli aka kása Takíka sɨmɨ Éfeso.
2TI 4:13 Sɨmɨ bɨ togụ́ áyí gɨrí go ị́nyị ní, mongụ́ bongó drụ́ amá kóo máótoómo lị́gị sɨmɨ Tóra ꞌbe ꞌbɨ Karapó ní, ꞌdíꞌbiútú gɨrí kpa zɨ́ma. Kpá kɨ́ mɨéké kúrú Lomo ga bɨ kóo máótoómo yée íri ní, ꞌdíꞌbiútú yée gɨrí kpá kpa zɨ́ma.
2TI 4:14 Éyị́ bɨ Alakɨzánde ꞌyị ꞌboro mengị zɨ́ma ní, sinyí romá go gbála. Máútúásá méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́a kacɨ́ ledre bɨ mengị zɨ́ma née wá. Odụ a, Ngére Yésụ idí lúrú bi zɨ́a sɨmɨ ledre máa née dụụ́ ne.
2TI 4:15 Komoyị́ idí ídí royị́ gɨ zɨ́ Alakɨzánde maꞌdáa. Oto roné go okó rozé, ndịsị go úkucáyi ledre gɨ do bi ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịzé ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní kɨ́ngaya.
2TI 4:16 Sɨmɨ mɨzefị ꞌdíꞌbi bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ máa ógụ kɨ́ma kóꞌdụ́ ꞌyị ꞌdécị ngbanga e gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní, bɨkéṛị́ ꞌyị bɨ kóo iꞌbí roné útúne do kacɨ́ma ndéré úku yéme ledre gɨ romá ní ndaá. Abú mengịnɨ́ kóo bɨsinyí ledre zɨ́ma kenée ndotó, Lomo ndaá méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́ye kacɨ́ a wá.
2TI 4:17 Sɨmɨ ledre máa bɨ kóo née mbá, Ngére Yésụ otoomo ené kóo máa wá. Nɨ kóo fú kɨ́ma, ndịsị kɨ́ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ma, zɨ́ma ndị́sịmá úku bɨlámá ledre ené kɨ́e zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyị e za mbá. Née sị́ ledre bɨ kóo yomo máa gɨ roa gɨ zɨ́ kemị ga gére ní.
2TI 4:18 Máówo bú, Ngére Yésụ nɨ ndị́sị sáká máa gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre fú kenée gị zɨ́ma ndéréma ndị́sịmá sị́ sịndị́a komo ere, gɨ zɨ́a, nɨ ne Ngére amá. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị mbófo wo kacɨ́ kadra za mbá, kenée za fí. Idí kenée.
2TI 4:19 Mandá zɨ́ Akúwíla e kɨ́ meꞌbené, Purisíla e kɨ́ Onésịforụ kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e za mbá.
2TI 4:20 Sɨmɨ bɨ kóo máị́nyị ógụmá sɨmɨ Róma ní, Erésito idíaká kóo cịkị sɨmɨ Korị́ndo, zɨ́ma nda kóo ótoómo Tarafímo sɨmɨ Meléto gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ ndíyá.
2TI 4:21 Odụ ledre, ndá lúꞌbú wá, ídí méngị kéyị, zɨ́yị ógụyị́ ꞌdáꞌdá zɨ́ iní kɨ́ ndáꞌbaógụné. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ azé kéye yáa ní, Yubúla e kɨ́ Pódene e kɨ́ Lị́no e kɨ́ Kụlị́da e, Iꞌbínɨ́ mandá zɨ́yị kɨ́ngaya.
2TI 4:22 Ngére Yésụ idí ídí kɨ́yị, zɨ́a íꞌbí úndru zɨ́se za mbá.
TIT 1:1 Tị́to owụ́ ꞌbɨ amá sɨmɨ Lomo, máa Páwulo bɨ ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Lomo kpá ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. ꞌBụzé Lomo kɨ́ Yésụ kasanɨ́ máa go ndéré kɨ́ ꞌdódoyéme yata ledre gɨ ro Yésụ, zɨ́ ꞌyị ga bɨ Lomo geléogụ yée go káa do mbigí ꞌyị ené e ní. Gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledre Yésụ káa do Ngére eyé nda za kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sịyé dụụ́ méngị ledre ga bɨ bi nɨ ndị́sị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní.
TIT 1:2 Bɨlámá ꞌdódo ledre bɨ gɨ ro Yésụ née, nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé óto komoyé kɨ́dí, maꞌdíi karanée Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ye, gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa uku kóo go fúó kɨ́dí, ꞌyị ené e nɨyí karanée ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
TIT 1:3 ꞌBụzé Lomo bɨ ꞌYị yómo ꞌyị e mbá ní, ꞌdodoogụ ledre née go sɨmɨ bɨlámá sịndị́ kadra, zɨ́a gélé máa ya máídí ndị́sị ꞌdódo ledre máa née kenée zɨ́ ꞌyị e mbá.
TIT 1:4 Máéké ledre ba rị́ zɨ́yị Tị́to, áyí zɨ́ma go káa zɨ́ owụ́ bɨ gɨ sɨmɨmá ní, gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go kpá káa zɨ́ma ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma ndị́sịmá íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo kpá kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ꞌYị yómo zée, idínɨ́ méngị bɨlámá ledre zɨ́yị, zɨ́ye íꞌbí úndru zɨ́yị, gɨ ro zɨ́yị ndị́sịyị́ bɨlámáne.
TIT 1:5 Moko bɨ kóo ꞌbɨ ótoyéme moko ꞌbɨ Lomo sɨmɨ Keréto, bɨ kóo idíaká gɨ zɨ́ma ngárá sịndị́ kadra ndaá kóo zɨ́ma méngịónzó a wá ní, nɨ bɨlámáne ídí ótoyéme yée tɨ́ káa zɨ́ bɨ kóo máúku zɨ́yị ní. Ídí géléógụ ngíti géyị ꞌyị e gɨ sɨmɨ gara ga bɨ nɨyí sɨmɨyé ní, zɨ́yị óto yée káa do manda ꞌdáꞌdá zɨ́ lafúye.
TIT 1:6 ꞌYị bɨ áyí gélé wo káa do manda ꞌdáꞌdá ní, mɨméngị ledre ené idí ídí bɨlámáne do komo ꞌyị e za mbá. Idí ídí dụụ́ oꞌdo ꞌbɨ kára kị́éꞌdo. Ndị́sị ené kɨ́ meꞌbené idí ídí bɨlámáne do komo ꞌyị e. Owụ́ ꞌbɨ ené e idínɨ́ kpá ídí owụ́ ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go bɨlámáne ní, káa bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị úku sínyi ịrị Lomo gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre eyé ke.
TIT 1:7 Gɨ zɨ́a togụ́ ꞌyị nɨ go manda ꞌdáꞌdá moko ꞌbɨ Lomo yá, ndaá ídí ꞌyị lúyú ledre wá. Ndaá kpá ídí ꞌyị bɨ ili ꞌyị e idínɨ́ ndị́sị méngị dụụ́ ledre ené ní wá. Ndaá ídí ꞌyị mbị́rị́ wá. Ndaá kpá ídí ꞌyị éwé leꞌyị́ kɨ́ ndị́sị kóyó kɨ́e kpá kɨ́ ndị́sị méngị okó wá. Ndaá ídí ꞌyị mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro késị́ wá.
TIT 1:8 Ndaá kpá ídí ꞌyị bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ éré ꞌbe ꞌbɨ ené mɨéré gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre ní wá. Idí ídí ꞌyị bɨ ꞌbú mɨméngị bɨlámá ledre nɨ doa kɨ́ngaya zɨ́ ꞌyị e za mbá ní. Zɨ́a ídíne ꞌyị bɨ ndịsị ꞌbáꞌbá roné gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre mɨꞌbáꞌbá ní, mɨméngị ledre ené e idínɨ́ ídí mbá bɨlámáye, ndaá ídí ꞌyị lúyú ledre wá.
TIT 1:9 Idí ídí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ go kɨ́ngaya tɨ́ káa zɨ́ bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́a ní, gɨ ro zɨ́a útúásáne ndị́sị ꞌdódoyéme ledre a do bɨlámá mɨsiꞌdiné zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ kála a mɨkála ní gɨ ro zɨ́ye ówoyéme a, zɨ́ye ṇgúṇgu a.
TIT 1:10 Tị́to, máúku ledre née zɨ́yị kenée, gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e asinɨ́ kɨ́ úwú mbigí ꞌdódo ledre bɨ gɨ ro Ngére Yésụ ꞌyị yómo zée ní go, ambá ledre eyé nda yị́ ené go lá gbékpị́ ódro kɨ́ ndị́sị ṛáṛanga zɨ́ ꞌyị e. ꞌYị ga bɨ máúku ledreyé zɨ́yị née, ndaá ngíti géyị ꞌyị e sɨkala wá, kpá tɨ́ akpa Yụ́da ga kóna ukunɨ́ ledre ya yée ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go káa do ngére ꞌyị yómo yée ní, oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Yésụ née akpa ye.
TIT 1:11 Ndá ótoómo ꞌyị ṛanga ga gére née zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ go ní wá. Bɨsinyí mɨꞌdódo ledre káa zɨ́ ga gére née, nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ótoómo kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ. ꞌYị ṛanga ga gére née, ꞌdodonɨ́ eyé née mbigí ledre wá. Ndịsịnɨ́ lá gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé íꞌbí késị́ zɨ́ye.
TIT 1:12 Tị́to, ꞌyị ꞌbɨ Kuréto ga gére née ngúru mongụ́ ꞌyị gɨ dongaráye, nɨ nébị sɨmɨ Kuréto íri uku kóo ledreyé go ꞌdesị́ kɨ́dí, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kuréto ní, mongụ́ ledre eyé yị́ ené ṛanga. Nɨyí ꞌyị ga bɨ mɨmbéꞌdeyé emengụ́, yị́ eyé káa zɨ́ bangá sinyí e ní. Nɨyí kpá ꞌyị ngịdrị e, ilinɨ́ eyé méngị moko wá. Ambá ledre eyé yị́ ené lá dụụ́ anu.
TIT 1:13 Máówo go kɨ́dí, ledre bɨ mongụ́ ꞌyị née uku gɨ royé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kuréto ní, nɨ maꞌdíi. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídí ésị sị́lị́yị komoyé, idínɨ́ ótoómo ledre cayi ga gére née mbá ꞌdáꞌba, zɨ́ye ṇgúṇgu dụụ́ mbigí ledre bɨ ꞌbɨ Yésụ ní.
TIT 1:14 Ndanɨ́ óto sómụ́ ledre eyé ndị́sị úwú ledre gɨ tara Yụ́da ga gére née wá, gɨ zɨ́a oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ mbigí ꞌdódo ledre bɨ ꞌbɨ Yésụ ní.
TIT 1:15 ꞌYị ga bɨ ngárá ndanɨ́ ꞌyị lúyú ledre e wá ní, bɨsinyí ledre kɨ́ bɨsinyí éyị́ ndaá ꞌbɨ ené lolụ zɨ́ye wá. ꞌYị máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ káa do Ngére eyé wá ní, mengịnɨ́ eyé éyị́ ga bɨ bi ndịsị éme ro Lomo gɨ zɨ́ye mɨéme ní kú wá. Sɨmɨ doyé nɨ yị́ ené lá rịị káa, owonɨ́ eyé dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a wá, gɨ zɨ́a mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené go bɨsinyíne.
TIT 1:16 ꞌYị ṛanga máa ga gére née ndịsịnɨ́ úku ledre ya yée nɨyí go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ɨ́ꞌɨ, mɨméngị ledre eyé nɨ yị́ ené kpị́ gɨ zɨ́ ledre ga bɨ ukunɨ́ yée ní. Nɨyí nda yị́ eyé ꞌyị sógó ꞌyị e kɨ́ngaya. Erénɨ́ eyé ngịrị lorụ ꞌbɨ Lomo kpá wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, utúasánɨ́ eyé méngị bɨlámá ledre wá.
TIT 2:1 Tị́to máúku zɨ́yị, káa zɨ́ bɨ ówoyéme ꞌbɨ eyị́ ledre gɨ ro Ngére Yésụ go bú ní, ídí ndị́sị ꞌdódo zɨ́ ꞌyị e dụụ́ ledre bɨ utúasá mɨútúásá bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ maꞌdáa ní.
TIT 2:2 Ídí úku ledre zɨ́ mɨngburoko yaꞌdá e, idínɨ́ ndị́sị ꞌdíꞌbióyó royé gɨ sɨmɨ bɨcayi ledre e za mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị dụụ́ ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní. Kpá kɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́, gɨ ro zɨ́ye ídíye ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e za mbá. Do ídíye kpá ꞌyị ụ́tụsɨmɨyé kɨ́ngaya sɨmɨ ledre e za mbá.
TIT 2:3 Gɨ ro mɨngburoko kará e kpá kenée, ídí úku ledre zɨ́ye idínɨ́ ndị́sị méngị dụụ́ mɨméngị ledre máa yée ga bɨ nɨyí mɨútúásáye, tɨ́ toso mɨméngị ledre ꞌbɨ kará máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ go ní. Ndanɨ́ ídí ꞌyị tara sinyí zɨ́ lafúye, zɨ́ye ídíye ꞌyị ndị́sị éwé leꞌyị́ kɨ́ngaya wá. Idínɨ́ ídí ꞌyị ꞌdódo bɨlámá ledre e zɨ́ lafúye, gɨ ro zɨ́ lafúye maáge ídíye kpá ꞌyị méngị bɨlámá ledre e.
TIT 2:4 Mɨngburoko kará e idínɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ owụ́kará e, gɨ ro zɨ́ owụ́kará maáge ndị́sịyé óto ꞌbú yaꞌdá ꞌbɨ eyé e, do ndị́sịyé kɨ́ lúrú bi kacɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyé e bɨlámáne.
TIT 2:5 Zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ sɨmɨ ledre e za mbá, do ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Zɨ́ye ídíye kará ꞌyị úwú kúrú yaꞌdá ꞌbɨ eyé e gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrútóko bɨlámá ndị́sị gɨ zɨ́ye. Kenée, utúasánɨ́ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé úku sínyi ledre gɨ do bi ꞌBụzé Lomo wá.
TIT 2:6 Ídí ꞌdódo ledre zɨ́ owụ́ yaꞌdá e kpá kenée. Mɨndị́sịyé kɨ́ mɨméngị ledre eyé e za mbá, idí ídí bɨlámáne.
TIT 2:7 Kụṛụꞌbụyị́ idí ídí zɨ́ye mongụ́ sáká éyị́. Zɨ́ye lúrútóko bɨlámá mɨméngị ledre gɨ royị́, gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị lódụ́ a.
TIT 2:8 Sɨmɨ bɨ áyí ndị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, ídí ꞌdódo zaá mbigí ledre, káa bɨ ꞌyị e nɨyí lúrúꞌdófụ bi gɨ doyị́ zɨ́ye ndị́sịyé úkucáyi ledre gɨ do biyị́ ke.
TIT 2:9 Ídí kpá ꞌdódo ledre zɨ́ owụ́kụlụ́ e. Idínɨ́ ndị́sị méngị kéyị dụụ́ kacɨ́ kúrú mɨngburoko ꞌyị eyé e, gɨ ro zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé maáge ídíye kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ye. Ndanɨ́ ndị́sị kɨ́ tarakafa zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e wá.
TIT 2:10 Ndanɨ́ kpá ndị́sị kɨ́ ꞌdíꞌbiúgu éyị́ e kacɨ́ mɨnbguroko ꞌyị eyé maáge wá. Idínɨ́ ídí bɨlámá ꞌyị e zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé e ówo a mbá, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e óto úndru ledre ga bɨ ndị́sị ꞌdódo yée gɨ ro ꞌBụzé Lomo bɨ ꞌYị yómo zée ní.
TIT 2:11 Gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa mengị bɨlámá ledre go zɨ́ ꞌyị e za mbá, zɨ́a kásaógụ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené ógụné yómo ꞌyị e za mbá.
TIT 2:12 Bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị née ofụ go. Ili zɨ́ze ótoómo ledre máa yée ga bɨ ꞌyị ga ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ndịsịnɨ́ méngị yée ní za mbá ꞌdáꞌba, zɨ́ze ndị́sịzé méngị dụụ́ ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní, gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo maꞌdáa.
TIT 2:13 Ndịsịzé go óto komozé gɨ ro sịndị́ kadra ꞌbɨ bɨlámá ledre bɨ nɨ ógụ méngị roné zɨ́ze, bɨ nɨ mɨndáꞌbaógụ Lomo ezé bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné, kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ꞌYị yómo zée.
TIT 2:14 Yésụ maꞌdáa iꞌbí kóo roné do úyuné née nda gbékpị́ wá, gɨ ro yómo zée gɨ sɨmɨ umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní. Yomo zée gɨ ro zɨ́ze ídíze dụụ́ mbigí ꞌyị ené e, ꞌyị méngị bɨlámá ledre e.
TIT 2:15 Tị́to, ga gére née za mbá ledre ga bɨ máíli ídí ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị e ní. Ídí ꞌdódo yée do bɨlámá mɨsiꞌdiné gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrú rokoꞌbụ moko maꞌdáa gɨ royị́ káa bɨ nɨyí lúrúꞌdófụ bi gɨ doyị́ ke.
TIT 3:1 Tị́to, ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto íri ní, idínɨ́ óto úndru ꞌyị ga bɨ sɨmɨ akúma, nɨyí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ lúrú bi kacɨ́ káṇgá do sị́lị́ye ní. Idínɨ́ ndị́sị kéye bɨlámáne kɨ́ mɨmbéꞌdeyé kị́éꞌdo. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, idínɨ́ fú lá ndị́sị méngị bɨlámá ledre e kacɨ́ kadra za mbá.
TIT 3:2 Ndanɨ́ ndị́sị kɨ́ úku sínyi ledre zɨ́ ꞌyị e wá. Idínɨ́ ndị́sị méngị zɨ́ ꞌyị e za mbá bɨlámá ledre e, zɨ́ye ndị́sịyé ꞌbúóꞌbụ́ royé zɨ́ ꞌyị e kpá mbá mɨꞌbúóꞌbụ́, zɨ́ mɨméngị ledre eyé e ídíye bɨlámáne do komo ꞌyị e za mbá.
TIT 3:3 Kóo ꞌdesị́, sɨmɨ bɨ kóo ngárá ṇguṇguzé aka ledre Yésụ káa do ngére ezé wá ní, ndazé ezé kóo ꞌyị komokenzị e wá, ndịsịzé kóo kála ledre ꞌbɨ Lomo mɨkála, zɨ́ze ndị́sịzé kpá méngị ledre ga bɨ Lomo ndaá kɨ́ rokinyi gɨ royé wá ní. Mongụ́ ledre ezé yị́ ené kóo lá dụụ́ méngị bɨsinyí ledre e kɨ́ ndị́sị óto bɨsinyí mɨmbéꞌdezé ro lafúze e. Gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsịzé méngị yée ní, zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé sógó zée mɨsógó. Sɨmɨ bɨ lurúzé kenée ní, zɨ́ze kpá ndị́sịzé sógó yée.
TIT 3:4 Abú kenée ndotó, sɨmɨ ledre ga gére née mbá, zɨ́ ꞌbúze kpá fú ídíne do ꞌBụzé Lomo ꞌYị yómo ꞌyị e kɨ́ngaya zɨ́a méngị bɨlámá ledre zɨ́ze, zɨ́a yómo zée.
TIT 3:5 Yomo zée née, ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ ya kɨ́dí mengịzé bɨlámá ledre ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé ní, zɨ́a lúguóyó lúyú ledre ezé sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ne, gɨ ro zɨ́ze ídíze dụụ́ zɨ́ne, mbigí ꞌyị ené e.
TIT 3:6 Lomo kasaogụ ꞌDówụ́ne zɨ́a ndị́sịné sɨmɨzé gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌYị yómo zée mengị zɨ́ze, zɨ́a úyuné gɨ rozé ní,
TIT 3:7 gɨ ro zɨ́ze ídíze owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ze ídíze do bi kị́éꞌdo kɨ́ ꞌBụzé Lomo maꞌdáa sɨmɨ trịdrị bɨ za fí ndị́sịzé óto komozé gɨ roa ní.
TIT 3:8 Tị́to, ga gére née za mbá mbigí ledre e, idínɨ́ ídí zɨ́yị kɨ́ ledreyé owóowó. Sɨmɨ bɨ áyí go ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, ledre ga bɨ za mbá máúku yée zɨ́yị ní, ídí kpá fú ndị́sị úkutátá yée zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye óto sómụ́ ledre eyé mbá ndị́sị méngị bɨlámá ledre e. Bɨlámá ledre ga gére née nɨ óto yée zɨ́ye ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
TIT 3:9 Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí bo ambá ódro eyé yị́ ené dụụ́ ꞌbɨ kangú gɨ ro ledre ga bɨ ꞌbɨ ndíkiógụ ꞌyị e do sogo káṇgá ona, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ófụ́ye gɨ ro lorụ bɨ kóo Lomo iꞌbíogụ zɨ́ Mụ́sa éké a ní. Máúku zɨ́yị Tị́to, ndá ólụ́ dongará bɨcayi ꞌyị ga gére née zɨ́se ndị́sịsé méngị bɨcayi kangú kéye wá, gɨ zɨ́a ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée née ndanɨ́ eyé ledre ga bɨ nɨyí sáká ꞌyị e ní wá.
TIT 3:10 ꞌYị ga bɨ ndị́sị ꞌdódo ledre zɨ́ye íri née, togụ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráye ili ꞌdíꞌbiógụ ledre ꞌbɨ ífi dongará ꞌyị e yá, ídí ésị́ sị́lị́yị komoa, ndaá méngị kéyị kenée wá. Togụ́ uwú wá, ídí kpá ésị ándá sị́lị́yị komoa. Gɨ do kacɨ́ a née togụ́ uwú kpá fú wá, ídí ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre eyị́ gɨ roa zɨ́yị ndị́sị eyị́.
TIT 3:11 Ídí ówo a kɨ́dí, togụ́ ꞌyị nɨ go kenée ukunɨ́ ledre zɨ́a má, nɨ yị́ ené go ꞌyị bɨ sómụ́ ledre ené sinyí go mɨsínyí ní. ꞌYị e nɨyí ówo wo mbá kɨ́dí, ꞌyị née ndaá cóngó ꞌyị wá, mɨméngị ledre ené eme ené e ngụ́.
TIT 3:12 Ba ngíti ledre zɨ́yị Tị́to, máíli ídí aka ngásáógụ zɨ́ma yáa ꞌdiya. ꞌDáꞌdá zɨ́yị kɨ́ ị́nyịyị́ gɨrí, mááyí aka kása ngúru ꞌyị gɨ dongará Aratéma e kɨ́ Takíka, zɨ́a ndéré ndị́sịné méngị moko do bi kacɨ́yị íri, gɨ ro zɨ́yị ógụyị́. Ndá lúꞌbú wá, sɨmɨ bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongará ꞌyị ga gére née ogụ go íri ní, ídí geré ị́nyị ógụ, áyí ógụ ndiki máa sɨmɨ gara Nịkopólị yáa. Ídí ógụ ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ yana ndumu. Gɨ zɨ́a, kɨ́ ndumu ba máíli ndị́sị bi sɨmɨ Nịkopólị ore mágámá wá.
TIT 3:13 Káa zɨ́ bɨ ówo bú togụ́ ꞌyị ili ndéré do ngíti bi, ili tɨ́ sáká éyị́ ní, nɨ bɨlámáne ídí sáká mongụ́ ꞌyị, Zená e kɨ́ Apólo kɨ́ éyị́ ga bɨ ilinɨ́ yée ní, gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó kɨ́ ndíki yée do mɨsiꞌdi ke.
TIT 3:14 Ídí úku ledre zɨ́ ꞌyị ezé ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto sɨmɨ Kuréto íri ní, ndanɨ́ ꞌdóꞌdó kɨ́ méngị bɨlámá ledre wá. Idínɨ́ ndị́sị méngị bɨlámá ledre kacɨ́ kadra za mbá, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ sáká éyị́ ní.
TIT 3:15 ꞌYị ga bɨ yáa ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se íri za mbá. Máíꞌbí kpá mandá zɨ́se kɨ́ ꞌyị ga bɨ íri ní mbá. Lomo idí ídí kɨ́se kéye za mbá.
PHM 1:1 Áko Felemúna lúndu ꞌbɨ ené e, máa Páwulo bɨ otonɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ mándị́sị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Máéké ledre ba máa zɨ́yị Felemúna, azé kɨ́ lúnduzé Timatíyo bɨ nɨ kpá eze ꞌyị mokozé ní.
PHM 1:2 Ledre bɨ ekézé ba ndaá kpá lá dụụ́ zɨ́yị ngúcuyị́ wá, kpá zɨ́ Afíya bɨ nɨ zɨ́ze káa zɨ́ mbigí lémịzé ní, kpá zɨ́ Arakípo bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Ngére Yésụ ndro kéye ní.
PHM 1:3 ꞌBụzé Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idínɨ́ lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
PHM 1:4 Felemúna, kacɨ́ kadra za mbá, ịrịyị́ ꞌdecị gɨ taramá wá. Kɨ́ꞌdí bɨ mááyí go íni ini zɨ́ ꞌBụzé Lomo ní, mándị́sị fú lá óto yị́ị kóꞌdụ́ a, idí ndị́sị lúrú bi kacɨ́yị.
PHM 1:5 Ndaá gbékpị́e wá, gɨ zɨ́a, máúwú ledre bɨlámá ledre ga bɨ ndị́sị méngị yée zɨ́ ꞌyị e ní go mbá. Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ go úku ledreyị́ zɨ́ma kɨ́dí, ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ go cụ́ kɨ́ sɨmɨyị́, zɨ́ ꞌbú ꞌyị e kpá ídíne doyị́ kɨ́ngaya.
PHM 1:6 Mándị́sị íni ini zɨ́ Lomo, idí sáká yị́ị, gɨ ro zɨ́yị ndị́sịyị́ méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e nda za kɨ́ngaya rómoné mɨrómo, gɨ do bɨ zɨ́ye ndị́sịyé mbófo Kɨ́résịto.
PHM 1:7 ꞌBú ꞌyị e bɨ óto doyị́ kɨ́ngaya née, oto máa go zɨ́ma ídíma kɨ́ mongụ́ rokinyi. Gɨ zɨ́a óto ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní go zɨ́ye ṇgúṇgu ledrea nda za kɨ́ngaya.
PHM 1:8 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma ṇgúṇgú romá zɨ́yị kɨ́ rokoꞌbụ bɨ Kɨ́résịto iꞌbí zɨ́ma ní, ídí méngịtátá bɨlámá ledre née kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá kɨ́ngaya.
PHM 1:9 Káa zɨ́ bɨ mááyí ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Yésụ ní, mááyí kóo úku ledre née zɨ́yị kenée za kɨ́ rokoꞌbụ bɨ ꞌbɨ moko ní, ɨ́ꞌɨ, utúasá zɨ́ma íꞌbí lorụ zɨ́yị kenée wá, gɨ zɨ́a máówo bú, óto ꞌbú lafúyị e, ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní go doyị́, mááyí lá ndúꞌyú yị́ị gɨ ro zɨ́yị méngị ledre maꞌdáa.
PHM 1:10 Máṇgúṇgú romá zɨ́yị, gɨ ro Onésịmo. Sɨmɨ bɨ mááyí sɨmɨ sị́gịnị yáa ní, mándị́sị ꞌdódo ledre gɨ ro Ngére Yésụ zɨ́a. Bɨ ba ní, ṇguṇgu ledre Yésụ go káa do Ngére ené. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, nɨ zɨ́ma go owụ́ ꞌbɨ amá sɨmɨ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ.
PHM 1:11 Togụ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ Onésịmo ndaá kóo zɨ́yị bɨlámáne wá, káa zɨ́ bɨ ṇguṇgu nda ledre ꞌbɨ Lomo go ní, ídí nda kpá ówo a kɨ́dí, nɨ nda ídí go ꞌyị méngị yéme ledre zɨ́ze kéyị gbrengárá.
PHM 1:12 Abú ꞌbúa nɨ domá kɨ́ngaya ndaá kóo mɨútúásáne zɨ́a ndéréóyó roné gɨ cigíma wá yá, málúrú kenée, máyá ɨ́ꞌɨ, utúasá mɨútúásá zɨ́ma kása wo zɨ́yị íri.
PHM 1:13 Nɨ kóo ídí bɨlámáne zɨ́ Onésịmo ndị́sịné zɨ́ma yáa kɨ́ sáká máa do bi kacɨ́yị káa zɨ́ bɨ mááyí aka fú sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́ bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ bɨ mándị́sị ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní.
PHM 1:14 Ɨ́ꞌɨ, máíli méngị kéyị kenée wá, káa bɨ nɨ nda ídí káa zɨ́ éyị́ bɨ mágága yị́ị mɨgága gɨ ro méngị bɨlámá ledre zɨ́ma ní ke, ꞌbúó togụ́ ledre bɨ ṇgúṇgu go yị́ị ní.
PHM 1:15 Ambí owone, ngíti géyị yá, Lomo yeme kóo ne kenée kɨ́dí, Onésịmo idí aka kóo ị́nyị gɨ cigíyị cúkuꞌdée, sɨmɨ bɨ nɨ ndáꞌbaógụ ní, zɨ́se ndị́sịsé kéne bɨlámáne za fí.
PHM 1:16 Tónóne cakaba ndéréne ꞌdáꞌdá, ndá lolụ lúrú Onésịmo maꞌdáa zɨ́yị fú káa do owụ́kụlụ́ wá, idí nda ídí zɨ́yị cé káa zɨ́ lúnduyị́ owụ́ ꞌbɨ ꞌbụyị́ ní, gɨ zɨ́a ṇguṇgu ledre Ngére Yésụ go.
PHM 1:17 Felemúna, káa zɨ́ bɨ ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ sụmụ káa do bɨlámá eze ꞌyị mokoyị́ ní, mándúꞌyú yị́ị, ídí mu ꞌdíꞌbilúgu Onésịmo zɨ́yị sɨmɨ sụmụ káa do bɨlámá eze ꞌyị mokoyị́.
PHM 1:18 Togụ́ Onésịmo maꞌdáa mengị kóo bɨsinyí ledre zɨ́yị, togụ́ ꞌdiꞌbi kóo mbú késị́ gɨ zɨ́yị, iꞌbílugu wá yá, ídí úku ledre a zɨ́ma gɨ ro zɨ́ma íꞌbílúgu a zɨ́yị.
PHM 1:19 Máúku zɨ́yị maꞌdíi, togụ́ éyị́ nɨ bo Onésịmo ꞌdiꞌbi gɨ zɨ́yị iꞌbílugu wá, ídí úku a zɨ́ma mááyí íꞌbílúgu a zɨ́yị. Kpá káa zɨ́ bɨlámá ledre kóo máméngị, zɨ́ma ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́yị ní, éyị́ bɨ méngịlúgu zɨ́ma kacɨ́ a ní ndaá.
PHM 1:20 Lúndu ꞌbɨ ené e, káa zɨ́ bɨ azé kɨ́yị ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní, ídí mu ꞌdíꞌbilúgu Onésịmo zɨ́yị, gɨ ro zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi.
PHM 1:21 Abú mándúꞌyú yị́ị mɨndúꞌyú wá, máówo bú kɨ́dí, áyí tɨ́ méngị ledre née zɨ́ma kenée.
PHM 1:22 Ídí óto komoyị́ kacɨ́ma, mááyí yáa kɨ́ mɨsómụ́ ledre togụ́ Lomo likpí mɨsiꞌdi zɨ́ma, zɨ́ye ꞌdíꞌbiógụ máa gɨ sɨmɨ sị́gịnị yá, mááyí ógụ zɨ́yị íri.
PHM 1:23 Epáfura ezemá bɨ azé kéne sɨmɨ sị́gịnị yáa gɨ zɨ́a bɨ ndịsị kpá ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní, iꞌbí mandá zɨ́se íri za mbá kɨ́ngaya.
PHM 1:24 Márɨko e kɨ́ Arisitáka e kɨ́ Démasi e kɨ́ Lúka e bɨ ndịsịnɨ́ sáká máa kɨ́ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto yáa ní, iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se íri za mbá.
PHM 1:25 Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé idí íꞌbí úndru zɨ́se íri za mbá, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne.
HEB 1:1 Sɨmɨ sịndị́ kadra ga kóo ꞌdesị́ ní, ꞌBụzé Lomo ndịsị kóo úkuíꞌbí ledre ené zɨ́ ꞌyị kasa ené ga bɨ nébị e ní, zɨ́ye ndị́sịyé úkutátá a zɨ́ bulúnduzé e do ṛị́kị́ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua.
HEB 1:2 Bɨ nda sɨmɨ sịndị́ kadra máa ꞌbɨ ezé ba ní, kasaogụ nda go za cụ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené ꞌdódoyéme née zɨ́ze. Otoogụnɨ́ kóo ere kɨ́ do sogo káṇgá kɨ́ éyị́ e za mbá kéne. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́a iꞌbí rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené máa née.
HEB 1:3 Owụ́ máa née nɨ za nyé káa zɨ́ ꞌBụné Lomo ní. ꞌDodo mongụ́ rokoꞌbụ ꞌBụné go kɨ́ mɨméngị ledre ené e za mbá. Éyị́ e za mbá nɨyí sị́ rokoꞌbụ ené. Sɨmɨ bɨ uyu, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ ꞌBụ a ꞌdíꞌbilúgu wo komo ere zɨ́ye ndị́sịyé kéne do bi kị́éꞌdo gɨ zɨ́a mengịonzó moko ené go.
HEB 1:4 Owụ́ máa née nɨ go kɨ́ ledrené owóowó rómo do ꞌbɨ maláyika e, gɨ zɨ́a Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ledre e go za mbá zɨ́a. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ ịrịa ówụ́ rómoné gɨ do ꞌbɨ maláyika e za mbá.
HEB 1:5 Maláyika be ꞌdi Lomo uku ledre go zɨ́a kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá, karaba mááyí go ꞌBụyị́”? Togụ́ mbú maláyika máa wo be ꞌdi bɨ uku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mááyí ꞌBụyị́, áyí Owụ́ ꞌbɨ amá”?
HEB 1:6 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo kasaogụ owụ́ ꞌbɨ ené née do sogo káṇgá ní, zɨ́ Lomo maꞌdáa kóo úku ledre kɨ́dí, “Máíli maláyika e mbá idínɨ́ óto úndru owụ́ ꞌbɨ amá née káa zɨ́ bɨ ndịsịnɨ́ óto úndrumá ní.”
HEB 1:7 Zɨ́ Lomo kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Mááyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ma óyólóꞌbó maláyika e kɨ́e, zɨ́ye ndị́sị ílíye káa zɨ́ síli ilí ne ní. Togụ́ kenée wá, zɨ́ma óyólóꞌbó yée, zɨ́ye ndị́sị ndícíye káa zɨ́ phoꞌdụ ndicí ne ní.”
HEB 1:8 Zɨ́a kpá úku ledre zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené née kɨ́dí, “Áyí Lomo, áyí ídí Ngére za fí. Úndru ꞌbɨ rokoꞌbụ bɨ máíꞌbí zɨ́yị née, áyí ndị́sị méngị kɨ́e tɨ́ fú ledre ga bɨ mɨútúásáye ní.
HEB 1:9 Gɨ zɨ́a bɨ íli bɨsinyí ledre wá, íli ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ óto máa zɨ́ma ídíma kɨ́ rokinyi ní, máa ꞌBụyị́ bɨ Lomo ní, máóto yị́ị go zɨ́ ledreyị́ ídíne owóowó rómo do ꞌbɨ ꞌyị e mbá gɨ ro zɨ́yị ídíyị kɨ́ rokinyi.”
HEB 1:10 Lomo uku kóo ledre gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ené sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Éyị́ ga bɨ za mbá ba, Ngére, ótoógụ yée yị́ị. Ere kɨ́ do sogo káṇgá nɨyí kacɨ́ sị́lị́yị.
HEB 1:11 Sịndị́ kadra nɨ ógụ zɨ́ éyị́ ga gére née ụ́kụ́ye mbá, gɨ zɨ́a nɨyí káa zɨ́ bongó e ní, zɨ́yị ídíákáyị dụụ́ yị́ị gɨ zɨ́a áyí yị́ eyị́ trịdrị za fí.
HEB 1:12 Maꞌdíi, éyị́ ga gére née nɨyí lélị́ káa zɨ́ nzenze bongó ga bɨ ụcụoyónɨ́ yée ꞌdáꞌba ní, áyí ídíáká dụụ́ yị́ị gɨ zɨ́a áyí yị́ eyị́ trịdrịyị́ za fí.”
HEB 1:13 Lomo uku ledre zɨ́ maláyika be ꞌdi kɨ́dí, “Ndị́sị do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ona, gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Mááyí óto ezeokóyị e mbá sị́ sịndị́yị káa zɨ́ owụ́ gbáꞌdá bɨ ndị́sị óto sịndị́yị doa ní.”
HEB 1:14 Maláyika nɨyí ꞌbɨ eyé ꞌyị kasa ꞌbɨ Lomo. Lomo ndịsị kása yée zɨ́ye ndéréye kɨ́ sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ Kɨ́résịto go nɨyí go nzíyiyé gɨ ro trịdrị bɨ za fí ní.
HEB 2:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ Lomo yeme ledre go gɨ rozé kenée ní, idízé ꞌdíꞌbi sị́lị́ze sokó ro ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́ze ní gɨ ro zɨ́ cíyí a ídíne sɨmɨzé ngị́rị káa bɨ azé lúyú ledre ke.
HEB 2:2 Gɨ zɨ́a lorụ bɨ kóo Lomo kasa maláyika ené e ógụ ꞌdodo a, zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní, nɨ lorụ bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní, Lomo ili ené do ndítí ꞌdófụ ꞌyị doa wá. ꞌYị ga bɨ kóo ndítíꞌdofụnɨ́ do lorụ née ní, Lomo ꞌdoꞌdo kóo yée go.
HEB 2:3 Máúku zɨ́se, ledre bɨ Ngére Yésụ ogụ ꞌdódo a gɨ ro trịdrị ní, owó romo do lorụ bɨ kóo maláyika e ꞌdodonɨ́ zɨ́ Mụ́sa éké a ní. ꞌYị ga bɨ kóo uwúnɨ́ Ngére Yésụ kɨ́ ꞌdódo ledre née gɨ zɨ́ze ꞌdáꞌdá ní, owonɨ́ kóo go kɨ́dí nɨ maꞌdíi zɨ́ye ꞌdódotátá a zɨ́ze. Sómụ́sé togụ́ ṇguṇguzé ledre née zɨ́ze ꞌdíꞌbi sị́lị́ze ro a sokó wá ní, azé ómo?
HEB 2:4 Idízé ówo a kɨ́dí mɨngburoko ledre ga bɨ Lomo mengị yée kɨ́ rokoꞌbụyé, nda kpá kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo bɨ kasa zɨ́a ndị́sịné kɨ́ sáká ꞌyị e ní ꞌdodo go kɨ́dí ledre ga bɨ ꞌdodonɨ́ yée gɨ ro Yésụ ní, nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e.
HEB 2:5 Máúku zɨ́se, sɨmɨ bɨ karanée Lomo nɨ óyólóꞌbó do sogo káṇgá ba, zɨ́ ledre ga bɨ sɨmɨ a ídíye mbá mɨkándayé ní, maláyika e utúasánɨ́ eyé ídíye ꞌyị ga bɨ nɨyí lúrú bi kacɨ́ a ye ní wá.
HEB 2:6 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Áko Lomo, ꞌyịmaꞌdí ꞌbe kpá éyị́ kɨ́ ledrené owóowó zɨ́yị ndị́sịyị́ sómụ́ ledre a kɨ́ mɨmbéꞌdeyị́ mbá kɨ́ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ a ní?
HEB 2:7 Ótoómo kóo wo zɨ́a ídíne sị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ maláyika e kɨ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée. Nda gɨ ꞌdáꞌba zɨ́yị íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a nda ídíne kɨ́ ledrené owóowó,
HEB 2:8 do óto éyị́ e goó za mbá sị́ sịndị́a.” Mɨóto a bɨ Ngére do éyị́ e mbá, nɨ go kenée maꞌdíi, abú lurúzé aka ledre máa née kɨ́ méngị roné kenée wá ndotó.
HEB 2:9 Owozé bú kɨ́dí Lomo oto kóo Yésụ zɨ́a ídíne káa zɨ́ éyị́ bɨ maláyika e nɨyí kɨ́ rokoꞌbụ doa kɨ́ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée ndotó. Sɨmɨ bɨ uyu zɨ́a úrúne gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́a. Gɨ zɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌde Lomo bɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá ní, zɨ́a yéme ledre kɨ́dí Yésụ idí úyu ne do bi kacɨ́ye.
HEB 2:10 Gɨ zɨ́a bɨ Lomo otoogụ éyị́ e za mbá ne ní, zɨ́a yéme ledre zɨ́ Yésụ úyuné gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e za mbá gɨ do bɨ zɨ́ye ndáꞌbaógụyé zɨ́ Lomo. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a ídíne zɨ́ Lomo kɨ́ ledrené owóowó.
HEB 2:11 ꞌYị ga bɨ za mbá Yésụ uyu gɨ royé ní, nɨyí go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndanɨ́ lolụ ꞌyị lúyú ledre e wá. Née sị́ ledre bɨ dokuwu mengị Yésụ maꞌdáa kɨ́ ndị́sị ndólo yée lúnduné e kɨ́ lémịné e gɨ zɨ́a wá ní.
HEB 2:12 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Babá, mááyí ndị́sị kófó ịrịyị́ dongará lúndumá kɨ́ lémịmá ga gére ní. Zɨ́ma kpá ndị́sịmá kɨ́ mbófo yị́ị dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.”
HEB 2:13 Nɨ kpá mɨékéne do ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Yésụ uku ledre kɨ́dí, “Mááyí óto mɨmbéꞌdemá dụụ́ ro Lomo.” Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Zée kɨ́ lúndumá e kɨ́ lémịmá ga bɨ íꞌbí yée zɨ́ma ba, azé go do komoyị́.”
HEB 2:14 Káa zɨ́ bɨ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo née nɨyí ꞌyịmaꞌdí e ní, zɨ́ Yésụ ógụné do sogo káṇgá ídíne káa do ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ yée ní. Mengị kenée gɨ ro togụ́ née uyu go yá, zɨ́ne rómo komo ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné do umbu ní.
HEB 2:15 Mengị kenée gɨ ro zɨ́ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní ówo a mbá kɨ́dí née romo komo umbu go káa bɨ nɨyí ndị́sị éré ngịrị umbu ke.
HEB 2:16 Owoyemezé go bɨlámáne kɨ́dí Yésụ ogụ ené kóo gɨ ro sáká maláyika e wá, ogụ yị́ ené gɨ ro sáká zée ꞌyịmaꞌdí ga bɨ bulúndu Abarayáma ní.
HEB 2:17 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ Yésụ ídíne cé káa zɨ́ lúnduné e kɨ́ lémịné e ní, gɨ zɨ́a iꞌbí roné go mbá kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo ídíne ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ezé do komo Lomo gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé e gɨ zɨ́a.
HEB 2:18 Abú Satána uzu kóo wo zɨ́a ꞌdóꞌdóne yá, romo kóo komo Satána maꞌdáa go. Nɨ cakaba go ndị́sị sáká ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní sɨmɨ bɨ Satána nɨ go ndị́sị úzu yée ní.
HEB 3:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ Lomo ndolo sée go ndásé lolụ, ꞌyị lúyú ledre e wá, azé kése go kị́éꞌdo sɨmɨ Lomo ní, idízé óto komozé kése kɨ́ngaya ro Yésụ bɨ ꞌyịmɨkása kpá mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní.
HEB 3:2 Kacɨ́ kadra mbá, Yésụ ndịsị méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo kasaogụ wo gɨ royé ní kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo, cé káa zɨ́ bɨ kóo Mụ́sa ndịsị méngị moko ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ mɨmbéꞌdené mbá kị́éꞌdo ní.
HEB 3:3 Abú kenée ndotó, Lomo oto Yésụ go zɨ́ ledrea ídíne owóowó rómo do ledre Mụ́sa. Lị́lị ledre née nɨ káa zɨ́, togụ́ ꞌyị ụbụ́ bɨlámá ꞌdị́cị́ ené yá, ꞌyị e nɨyí mbófo wo rómo do ꞌdị́cị́ bɨ ụbụ́ née.
HEB 3:4 ꞌDị́cị́ e za mbá ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ ụ́bụ́ yée ye, tɨ́ lá Lomo otoogụ éyị́ e za mbá ne.
HEB 3:5 Mụ́sa ndịsị kóo méngị moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a gɨ ro ꞌyị ené ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo. Zɨ́a kóo kpá ndị́sịné úku ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị máa ga gére née kɨ́dí, karanée Lomo nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́ye.
HEB 3:6 Yésụ ndaá ꞌbɨ ené lá ꞌyị méngị moko zɨ́ Lomo wá, nɨ ꞌbɨ ené za cụ́ mbigí Owụ́ ꞌbɨ Lomo kpá Ngére ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Togụ́ otozé komozé kpá fú ngbúó roa, bɨlámá ledre bɨ ndịsịzé óto komozé gɨ roa ní, nɨ karanée méngị yée zɨ́ze.
HEB 3:7 Née sị́ ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku ledre gɨ zɨ́a kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá,
HEB 3:8 ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo, sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ kóo ꞌbɨ úzu éyị́ sɨmɨ súwú ní wá.
HEB 3:9 Bulúndusé e uzunɨ́ máa sɨmɨ súwú íri kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre abú owonɨ́ tɨ́ ledre ga bɨ mándị́sị méngị yée ní bú.
HEB 3:10 Née sị́ ledre bɨ kóo zɨ́ mɨmbéꞌdemá ésị́ne royé, zɨ́ma kóo úku ledre zɨ́ye máyá, ‘Ndịsịnɨ́ ꞌdụ́tụ mbílíye kɨ́ úwú ledre ga bɨ mándị́sị úku yée zɨ́ye ní.’
HEB 3:11 Gɨ zɨ́ mɨmbéꞌdemá bɨ esị́ royé ní, zɨ́ma kóo móócụ́ éyị́ máyá, ‘Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.’ ”
HEB 3:12 Máúku zɨ́se owụ́ ꞌbɨ Babá e, komosé idí ídí rosé káa bɨ Satána nɨ lóndo ngíti ꞌyị gɨ dongaráse zɨ́a ótoómo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a ndáꞌbané lúyú ledre.
HEB 3:13 Mé bɨ káa zɨ́ bɨ sịndị́ kadra nɨ aka bo ba ní, ídísé ndị́sị sáká lafúse e kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre káa bɨ nɨyí ótoómo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ndáꞌbayé lúyú ledre ke.
HEB 3:14 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto Yésụ go, azé kéye go kị́éꞌdo ní, idízé tóro kpá fú ngbúó kenée gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ze sɨmɨa ní.
HEB 3:15 Mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Tónóne karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá, ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ káa zɨ́ bɨ kóo bulúndusé e oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo ní wá.”
HEB 3:16 ꞌYị ga bɨ kóo Lomo odro zɨ́ye, zɨ́ye ꞌdụ́tụ mbílíye ꞌduꞌdorụ́, do óyó sogoyé zɨ́a ní ꞌbe kóo náambi e? Kpá tɨ́ akpa bulúnduzé ga bɨ kóo Mụ́sa olụ́ogụ kɨ́ye gɨ sɨmɨ Ízibiti ní.
HEB 3:17 Sara ꞌyị ga bɨ kóo mɨmbéꞌde Lomo esị́ royé kɨ́ sɨmɨbi cị́ gbre ní nda yée wá? Née kpá tɨ́ yée ga bɨ kóo oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo zɨ́ye úyuyé cịkị sɨmɨ súwú íri ní.
HEB 3:18 Sara yée ga bɨ Lomo lolóbụ́ gɨ royé kɨ́dí née utúasá ꞌdíꞌbiógụ yée do bɨlámá bi bɨ née yemeomo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní wá ní ꞌbe náambi e? Kpá tɨ́ fú bulúnduzé ga bɨ kóo oyónɨ́ sogoyé zɨ́a ní.
HEB 3:19 Owoyemezé go kɨ́dí ogụnɨ́ eyé kóo ꞌbe ꞌbɨ Lomo wá, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ eyé kóo ledre ené e wá ní.
HEB 4:1 Bɨlámá ledre bɨ Lomo yemeomo gɨ rozé kɨ́dí karanée, née nɨ íꞌbí ꞌdówụ́ro zɨ́ze ní, nɨ aka fú lá bo do biné. Idízé tóro ngbúó káa bɨ ngúru ꞌyị gɨ dongaráze nɨ lúyú ledre, karanée zɨ́a zángá ꞌdówụ́ro máa née ke.
HEB 4:2 Bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ukunɨ́ zɨ́ze karaba ní ní, nɨ kpá wo bɨ kóo ukunɨ́ zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóna ní. Ilinɨ́ eyé kóo ṇgúṇgu ledre maꞌdáa wá gɨ zɨ́a moko ndaá ꞌbɨ ené kóo sɨmɨ a zɨ́ye wá.
HEB 4:3 Nɨ zɨ́ze karaba go bɨlámáne gɨ zɨ́a ṇguṇguzé bɨlámá ledre máa née go. Uku kóo ledre zɨ́ bulúnduzé ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ bɨlámá ledre máa née wá ní. “Gɨ zɨ́a bɨ kóo mɨmbéꞌdemá esị́ royé ní, zɨ́ma kóo mócụ́ éyị́ máyá, ‘Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.’ ” Abú kenée ndotó, moko ené ụkụ́ kóo go kú sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ ótoógụ do sogo káṇgá.
HEB 4:4 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Lomo ꞌdowụ́ kóo roné gɨ sɨmɨ moko bɨ kóo ndịsị méngị a ní, sɨmɨ sị́lị́ ịnyị doa gbre (7).”
HEB 4:5 Nɨ kpá mɨékéne sɨmɨ ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Bɨlámá bi bɨ kóo máyémeómo gɨ ro zɨ́ye ógụ ꞌdówụ́royé doa ní, utúasánɨ́ lolụ ógụ doa wá.”
HEB 4:6 Nɨ kpá fú mɨyémené kɨ́dí ꞌdówụ́ro née ngíti géyị ꞌyị e nɨyí karanée ndíki a ye. Yée ga bɨ kóo ukunɨ́ bɨlámá ledre née zɨ́ye ngárá ilinɨ́ ṇgúṇgu a wá ní, Lomo utúasá íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ye wá.
HEB 4:7 Nda gɨ ꞌdáꞌba gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi zɨ́ Lomo úku ledre zɨ́ Dawídi káa zɨ́ bɨ kóo odro zɨ́ bulúnduzé ga kóo ꞌdesị́ ní kɨ́dí, “Karaba ndéréne ꞌdáꞌdá, togụ́ Lomo odro go zɨ́se yá, ndásé ésị ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ kɨ́ úwú a wá.”
HEB 4:8 Idí kóo Yósuwa iꞌbí ꞌdówụ́ro bɨ kóo Lomo uku ledre a née bo zɨ́ owụ́ ꞌbɨ Isɨréle ga kóo nderé kɨ́ye do bi bɨ kóo Lomo uku ledre a ní, káa bɨ Lomo uku andá ené lolụ ledre ngíti sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdówụ́ro wá.
HEB 4:9 Ledre née ꞌdodo kɨ́dí, ngíti bɨlámá ꞌdówụ́ro nɨ bo Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ní.
HEB 4:10 ꞌYị máa yée ga bɨ Lomo nɨ íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ye ní, kụ́rụ́ moko mengị lolụ yée wá, cé káa zɨ́ bɨ kóo Lomo ꞌdowụ́ roné sɨmɨ bɨ kóo mengịonzó moko ꞌbɨ ótoógụ éyị́ e ní.
HEB 4:11 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé tóro ngbúó gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí ꞌdówụ́ro née zɨ́ze káa bɨ azé zángá a káa zɨ́ bɨ kóo bulúnduzé ga kóna zangánɨ́ ní.
HEB 4:12 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre ꞌbɨ Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụné, zɨ́a ídíne kpá afaáfa káa zɨ́ bɨkafu maku ní. Idí óṇgolóko sɨmɨsé gberé zɨ́a ólụ́ ndị́sịné sɨmɨ mɨmbéꞌdesé, zɨ́a ówoónzó ledre ga bɨ íri kɨ́ sómụ́ ledre esé e kpá mbá gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdécịyéme ngbanga gɨ roa káa zɨ́ bɨ owoyeme ní.
HEB 4:13 Lomo owoofụ ledre go, éyị́ bɨ kị́éꞌdo káa azé útúásá ótoécị a yaá owo wá ní ndaá. Ledre e nɨyí zɨ́ Lomo mbá do nyárá bi. Née ꞌyị bɨ karanée azé tóro kóꞌdụ́ a kadra ꞌdécị ngbanga ní.
HEB 4:14 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo go, nɨ ne Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e, ndaꞌbalugu roné go zɨ́ ꞌBụzé Lomo komo ere ní, idízé tɨ́ fú ꞌdíꞌbi sị́lị́ze roa ngbúó ndazé ótoómo kacɨ́ a wá.
HEB 4:15 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ezé née owoyeme ledre gɨ do bizé dụụ́ ne. Tɨ́ bɨ ngárá ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, zɨ́a ótoómo roné ꞌdóꞌdóne káa zɨ́ ꞌyị lúyú ledre ní sɨmɨ lúyú ledre ezé e.
HEB 4:16 Ndazé éré ngịrị wá, idízé ódó mɨmbéꞌdezé zɨ́ze ndéré ndị́sịzé sị́ sịndị́ Lomo gɨ ro zɨ́a ị́drị mɨmbéꞌdené rozé, gɨ do bɨ zɨ́a sáká zée karanée kɨ́ éyị́ ga bɨ ilizé yée ní.
HEB 5:1 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, Lomo ndịsị gélé wo ne gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Isɨréle e gɨ ro zɨ́a ndị́sịné íni ini zɨ́ne gɨ ro lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị ené e kpá gɨ ro ꞌbɨ ené lúyú ledre. Zɨ́a kpá ndị́sịné kɨ́ íꞌbí tákpásị́lị́ kpá kɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo gɨ ro lúyú eyé e mbá.
HEB 5:2 Gɨ zɨ́a bɨ nɨ kpá ꞌyịmaꞌdí kɨ́ sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e sɨmɨné ní, togụ́ ili go ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị ga bɨ luyúnɨ́ go ní yá, zɨ́a ndị́sị ónzó mɨmbéꞌdené mɨónzó ndoo.
HEB 5:3 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo, idí ótoómo lúyú ledre ené kpá kɨ́ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyị e ꞌdáꞌba.
HEB 5:4 ꞌYịmaꞌdí utúasá óto roné kɨ́ roné káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá, Lomo ndịsị gélé ꞌyị e gɨ ro moko káa zɨ́ wo née ne cé káa zɨ́ bɨ kóo gelé ngúru mongụ́ ꞌyị kɨ́ ịrịné Aróna káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní.
HEB 5:5 Ledre nɨ gɨ ro Kɨ́résịto kpá kenée, gelé ené roné kɨ́ roné gɨ ro ídíne káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá, Lomo gelé wo ne. Káa zɨ́ bɨ ukunɨ́ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Áyí Owụ́ ꞌbɨ amá, karaba mááyí go ꞌBụyị́.”
HEB 5:6 Nɨ kpá mɨékéne do ngíti bi sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo, Lomo uku kɨ́dí, “Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí, káa zɨ́ Malekesédeke kóna ní.”
HEB 5:7 Sɨmɨ bɨ kóo Yésụ nɨ aka do sogo káṇgá ona ní, ndịsị kóo íni ini zɨ́ Lomo za cụ́ kɨ́ iní komoné gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị ꞌdíꞌbióyó umbu gɨ komo ꞌyị. Gɨ zɨ́a bɨ kóo otoomo roné za mbá zɨ́ Lomo ní, zɨ́ Lomo úwú ini ené.
HEB 5:8 Abú Yésụ nɨ ba za cụ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ndịsị úwú kúrú Lomo zɨ́a ndị́sịné ụ́tụsɨmɨné kɨ́ngaya sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndịsị kɨ́ ndíki wo ní.
HEB 5:9 Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́, kpá ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndị́sịnɨ́ óto úndrua ní.
HEB 5:10 Née sị́ ledre bɨ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a, zɨ́a ídíne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ kɨ́ ndị́sị ótoyéme ledre gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e káa zɨ́ bɨ kóo Malekesédeke ndịsị méngị a ní.
HEB 5:11 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, tụ́ꞌdụ́ ledre e nɨyí bo gɨ ro zɨ́ze ꞌdódo yée zɨ́se, utúasánɨ́ ólụ́ sɨmɨ dosé wá gɨ zɨ́a bɨ nyikiri dosé nɨ yị́ ené ndoo ní.
HEB 5:12 Káa bɨ ásé ídí ba kóo goó se ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Yésụ zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ílisé idínɨ́ kpá fú ndị́sị ꞌdódo ledre mɨnzénzéré ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se mɨꞌdódo. Ásé aka yị́ esé fú lá káa zɨ́ owụ́ ga bɨ soyé ụtụ aka gɨ ro zɨ́ye ánu ndụkụ kɨ́e wá ní, ílisé aka yị́ esé fú lá umba gɨ ro ụ́lụ́ a.
HEB 5:13 Ídísé ówo a kɨ́dí owụ́ owo ené dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a wá, owo yị́ ené dụụ́ umba ené bɨ ndịsị ụ́lụ a ní.
HEB 5:14 Mɨngburoko ꞌyị e ndịsịnɨ́ ánu ndụkụ ye gɨ zɨ́a owonɨ́ dongará bɨlámá ledre kɨ́ bɨsinyí a go bú sɨmɨ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ sómụ́ yée kpó kpó kpó ní.
HEB 6:1 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, odụ ledre esé ndaá ídí lá dụụ́ mɨzefị ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́se ní, ledre ꞌbɨ ótoómo lúyú ledre do ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní wá. Ídísé ówo rómo ledre nda gɨ do yée ga gére née ꞌdáꞌdá. Cíyí ledre ꞌbɨ Lomo idí ngbóró sɨmɨsé rómo wo née kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé.
HEB 6:2 Ledre máa yée ga bɨ kóo ꞌdodonɨ́ yée zɨ́se gɨ ro babatị́za kɨ́ ledre ꞌbɨ óto sị́lị́ doꞌyị, kɨ́ ledre ꞌbɨ úru ꞌyị e nda kpá kɨ́ ledre ngbanga bɨ karanée Lomo nɨ ꞌdécị a sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ní, ndásé tóro tɨ́ fú lá dụụ́ do yée ga gére née wá.
HEB 6:3 Cíyí ledre ꞌbɨ Lomo idí ngbóró sɨmɨsé rómo yée ga gére née kɨ́e gɨ zɨ́a née ledre bɨ Lomo maꞌdáa ili gɨ zɨ́ze ní.
HEB 6:4 Togụ́ ꞌyị bɨ kóo ꞌdodonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́a, zɨ́a ṇgúṇgu a go, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ógụ ndị́sịné go sɨmɨ a,
HEB 6:5 uwú yeme kóo kúrú Lomo go bɨlámáne, owoyeme kpá go kɨ́dí karanée, née nɨ ídí kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne.
HEB 6:6 Zɨ́a ndáꞌbané óyó sogoné zɨ́ ledre ga gére née yá, Lomo utúasá ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro ꞌdíꞌbilúgu wo wá gɨ zɨ́a nɨ nda yị́ ené go káa zɨ́ éyị́ bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo kpá úfu ándá wo mɨkándané ní.
HEB 6:7 Togụ́ ꞌyị oꞌdo yáká zɨ́ iní éꞌdịné do kúfú ené bɨlámáne, zɨ́a ꞌdíꞌbi éyị́ mɨánu kɨ́ngaya yá, née úndru ꞌbɨ Lomo.
HEB 6:8 Yáká bɨ ngárá éyị́ mɨánu ndaá sɨmɨ a wá, tóꞌdó ụꞌbụ ꞌdụtụ wo lá ne yeré ní, úndru ꞌbɨ Lomo ndaá sɨmɨ a wá, nɨyí óngbóóyó a mbá ꞌdáꞌba.
HEB 6:9 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, abú ukuzé ledre káa zɨ́ ga gére née zɨ́se yá, owozé yị́ ezé bú kɨ́dí trịdrị bɨ za fí ní Lomo nɨ íꞌbí a zɨ́se.
HEB 6:10 Lomo nɨ ꞌyị méngị yeme ledre zɨ́ ꞌyị e. Bɨlámá ledre ga bɨ za mbá méngịsé yée zɨ́a, zɨ́se íꞌbí rosé kɨ́ ꞌbúne ndị́sị sáká ꞌyị ené e ní, ledreyé lịgị wo wá. Nɨ karanée ꞌdécị ngbanga esé bɨlámáne.
HEB 6:11 Ídísé kpá fú ndị́sị óto ꞌbú lafúse e kenée gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra bɨ karanée Yésụ nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́se sɨmɨ a ní.
HEB 6:12 Ngịdrị ndaá méngị sée wá. Ídísé ídí káa zɨ́ lafúse ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre Yésụ gɨ zɨ́se ꞌdáꞌdá, nɨyí ba ndị́sị ụ́tụsɨmɨyé do tóroyé kpá fú ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ karanée zɨ́ Lomo íꞌbí trịdrị bɨ za fí zɨ́ye sɨmɨ a ní.
HEB 6:13 Lomo uku kóo ledre zɨ́ bulúnduzé Abarayáma, nda lá gɨ zɨ́a bɨ ngíti Lomo bɨ romo do Lomo maꞌdáa ndaá ní, zɨ́a lóbụ́ roné kɨ́ roné kɨ́dí,
HEB 6:14 “Máa Lomo, ledre bɨ máúku go ní, mááyí méngị a. Mááyí íꞌbí úndru zɨ́yị, zɨ́ bulúnduyị́ e étrịyé do ídíye tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́.”
HEB 6:15 Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma uwú ledre née kenée ní, sịkpị ené kóo mɨmbéꞌdené ꞌdága wá, onzó kóo mɨmbéꞌdené ndoo, gị zɨ́ Lomo kóo íꞌbí éyị́ bɨ mocụ́ ledre a ní zɨ́a.
HEB 6:16 ꞌYịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ lólóbụ́ kɨ́ ịrị mɨngburoko ꞌyị eyé e gɨ ro do ówo a kɨ́dí ledre bɨ yée ukunɨ́ ba nɨ maꞌdíi.
HEB 6:17 Nɨ kpá kenée gɨ ro Lomo. Togụ́ uku ledre go, ili zɨ́ ꞌyị ené ga bɨ née uku ledre zɨ́ye née ówo a kɨ́dí ledre bɨ née uku ní nɨ maꞌdíi, zɨ́a lólóꞌbụ́.
HEB 6:18 Togụ́ Lomo uku ledre go yá oyóloꞌbó ené e wá zɨ́a lólóbụ́ gɨ ro zɨ́ne ódóngéṛị ledre bɨ née uku go ní zɨ́a ídíne kenée. Née sị́ ledre bɨ kacɨ́ kadra mbá ndịsịzé óto komozé gɨ ro ledre bɨ uku go ní.
HEB 6:19 Mɨóto komozé bɨ otozé ro Lomo ní iꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ólụ́ókpóze do mongụ́ bi ꞌbɨ Lomo kpụrụ́ gɨ tara mbotụ bɨ odóꞌdụtụnɨ́ kɨ́ mongụ́ mbílí bongó ní.
HEB 6:20 Yésụ nderéụtụ roné gɨ zɨ́ze go fị ne íri kpụrụ́ gɨ tara mbotụ máa née káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e za fí cé káa zɨ́ Malekesédeke ní.
HEB 7:1 Malekesédeke nɨ kóo ngére ꞌbɨ ngíti gara ndolonɨ́ Salímu, nɨ kpá ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ mbigí Lomo. Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma ndaꞌbaogụ gɨ sɨmɨ okó bɨ kóo romo komo ezeokó née sɨmɨ a ní, zɨ́ Malekesédeke ndéréne zɨ́a úku ledre zɨ́ Abarayáma kɨ́dí, “Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní, bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá ní idí ídí kɨ́yị.”
HEB 7:2 Nda gɨ ore zɨ́ Abarayáma ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ sokó ꞌbɨ éyị́ ga bɨ ngakanɨ́ yée gɨ sɨmɨ okó ní íꞌbí yée zɨ́ Malekesédeke. Ịrị bɨ Malekesédeke ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.” Kpá kɨ́ ledre bɨ kɨ́dí ngére ꞌbɨ Salímu ní, ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí, “Ngére ꞌbɨ bikịdrị́.”
HEB 7:3 Ịrị ꞌbụa kɨ́ ịrị mbágáa kpá kɨ́ bulúnduga ndanɨ́ mɨékéye sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo wá. Gbawá ledre gɨ ro mɨárá a kɨ́ mɨúyu a ꞌyị ówo a ndaá. Nɨ yị́ ené cé káa zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Lomo za fí odụ a ndaá.
HEB 7:4 Lúrúsé aka ledre Malekesédeke kɨ́ ówó zɨ́ Abarayáma. Zɨ́a ị́nyịné za cụ́ ne ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke gɨ ro óto úndru Lomo kɨ́e.
HEB 7:5 Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ mɨékéne sɨmɨ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ní, idínɨ́ ndị́sị ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e za mbá abú kpá yée ga bɨ nɨyí kéye do lúndu gɨ sɨmɨ bulúnduyé Abarayáma ní.
HEB 7:6 Abú Malekesédeke ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá, zɨ́a ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ gɨ zɨ́ Abarayáma zɨ́a kpá úku ledre, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ Abarayáma tɨ́ bɨ Lomo iꞌbí úndru go zɨ́ Abarayáma maꞌdáa ní.
HEB 7:7 Nɨ mɨówoné kɨ́dí, ꞌyị íꞌbí úndru romo do ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi úndru ní.
HEB 7:8 Abú ꞌyị ꞌdáná éyị́ ga bɨ gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ née ꞌdíꞌbi tákpásị́lị́ yá, nɨyí úyu mɨúyu gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e. Tɨ́ lá Malekesédeke nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí.
HEB 7:9 Abú bulúndu Lévị ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdụ́ tákpásị́lị́ ga gére née ye yá, née kpá fú tákpásị́lị́ bɨ kóo Lévị iꞌbí zɨ́ Abarayáma íꞌbí a zɨ́ Malekesédeke ní.
HEB 7:10 Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ Abarayáma nɨ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ Malekesédeke ní, ndikinɨ́ aka kóo Lévị wá.
HEB 7:11 Abú lorụ bɨ kóo Mụ́sa eké ní uku kɨ́dí ꞌyị ꞌdáná éyị́ idínɨ́ ídí dụụ́ gɨ sɨmɨ kúfú Lévị yá, ꞌdáná éyị́ eyé ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre gɨ ro ꞌyị e wá. Née sị́ ledre bɨ kasaogụnɨ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke ndaá kúfú Lévị kɨ́ Aróna gɨ zɨ́a wá ní.
HEB 7:12 Nɨ lengbe kenée togụ́ mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ nɨ go ógụ wo bɨ ngárá ndaá gɨ sɨmɨ bulúndu Lévị wá ní, nɨyí aka óyólóꞌbó lorụ bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní kí.
HEB 7:13 Máúku ledre née gɨ ro Ngére Yésụ, ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo gɨ do sogo káṇgá ba wá, ꞌbɨ ené mɨméngị moko ené nɨ kpị́.
HEB 7:14 Ngére ezé Yésụ bɨ ukunɨ́ ledre a née ndaá ꞌbɨ ené gɨ tara mbotụ máa bɨ ꞌbɨ Lévị ní wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené gɨ tara mbotụ bɨ ꞌbɨ Zụ́da ní. Sɨmɨ ledre ga bɨ za mbá Mụ́sa eké yée ní, ịfị́ ené ịrị kúfú bɨ Zụ́da ní káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ wá.
HEB 7:15 Maꞌdíi, nɨ mɨútúásáne gɨ ro zɨ́ mɨkánda yéme ledre ídíne togụ́ ngíti mɨkánda ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ Malekesédeke nɨ goó bo ní.
HEB 7:16 Mɨógụ a bɨ zɨ́a ídíne ꞌyị ꞌdáná éyị́ née ní, ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ yaá tara mbotụ ené nɨ kú ꞌbɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ káa zɨ́ tara mbotụ ꞌbɨ Lévị ní wá. Yị́ ené gɨ zɨ́a nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené trịdrịné za fí uyu ené e wá ní.
HEB 7:17 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo gɨ ro Yésụ kɨ́dí, “Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí, káa zɨ́ Malekesédeke kóna ní.”
HEB 7:18 Mɨyéme ledre kóo yemenɨ́ ꞌdáꞌdá gɨ ro do ndị́sị gélé ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kɨ́e ní oyóloꞌbónɨ́ go gɨ zɨ́a utúasá ené óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá.
HEB 7:19 Mɨméngị ledre ga bɨ kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, oto ené ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá, éyị́ bɨ nɨ nda goó bo ní, mɨkánda yéme ledre ꞌdiꞌbi nda bi goó ne. Née nda go mɨyéme ledre máa bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ zée gbóo kɨ́ Lomo ní.
HEB 7:20 Mɨógụ Yésụ bɨ káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní wá. Lomo lobụ́ ꞌbɨ ené gɨ roa za cụ́ lóbụ́ gɨ ro zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́.
HEB 7:21 Zɨ́ Lomo úku ledre gɨ ro Yésụ kɨ́dí, “Ledre ꞌbɨ Ngére Lomo bɨ mááyí úku a ba, máóyólóꞌbó wá, ‘Áyí ídí ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí.’ ”
HEB 7:22 Káa zɨ́ bɨ Lomo lobụ́ kóo lóbụ́ gɨ ro zɨ́ Yésụ ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, bɨ ba ní Yésụ yeme mɨkánda ledre go kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya.
HEB 7:23 ꞌYị ꞌdáná éyị́ ga kóna ní nɨyí lengbe tụ́ꞌdụ́ gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyịmaꞌdí e ndịsịnɨ́ úyu mɨúyu, togụ́ ngíti a uyu go yá, geré zɨ́ eze a ꞌdíꞌbi bi kacɨ́ a.
HEB 7:24 Gɨ ro Yésụ ní ndaá ꞌbɨ ené kenée wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí gɨ zɨ́a uyu ené ꞌbɨ ené e wá.
HEB 7:25 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, togụ́ ndịsịzé kacɨ́ kadra mbá íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ ịrị Yésụ yá, Lomo nɨ yómo zée gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa ndịsị kpá fú ódro zɨ́ Lomo gɨ rozé kɨ́dí Lomo idí yómo zée.
HEB 7:26 Idízé ówo a kɨ́dí Yésụ nɨ ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ bɨ azé óto komozé roa ní, gɨ zɨ́a kémbị́ lúyú ledre ndaá roa wá. ꞌYị e za mbá ndịsịnɨ́ óto úndru a romo do ꞌbɨ maláyika e komo ere mbá.
HEB 7:27 Ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́a ndị́sịné ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kacɨ́ kadra mbá ní ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ née kpá gɨ ro ꞌbɨ eyé lúyú ledre kpá gɨ ro ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Yésụ ꞌdaná ꞌbɨ ené éyị́ dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́ sɨmɨ bɨ iꞌbí roné do úyuné do mɨngbúngbu kágá ní.
HEB 7:28 ꞌYị máa yée ga bɨ nɨyí mɨngburoko ꞌyị ꞌdáná éyị́ e kacɨ́ lorụ bɨ Mụ́sa eké ní, nɨyí née lá gbékpị́ ꞌyịmaꞌdí e rokoꞌbụ ndaá royé wá. Sɨmɨ bɨ Lomo iꞌbíogụ nda mɨkánda lorụ ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mbigí Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ bɨ utúasá mɨútúásá kacɨ́ komoa ní zɨ́a ídíne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ za fí.
HEB 8:1 Sɨmɨ tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ ꞌdodozé yée zɨ́se ní za mbá, ídísé ówo a kɨ́dí wo bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụné ní, nɨ kɨ́dí Yésụ nɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, nɨyí cakaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo komo ere.
HEB 8:2 Nɨ ndị́sị ꞌdáná éyị́ sɨmɨ mbigí ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní. Mbigí ꞌDị́cị́ née Ngére ụbụ́ ne, ndaá ꞌbɨ ené ꞌyịmaꞌdí wá.
HEB 8:3 Káa zɨ́ bɨ mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndị́sị íꞌbí tákpásị́lị́ e kpá kɨ́ ꞌdáná éyị́ e ní, Yésụ bɨ nɨ kpá mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, nɨ kpá íꞌbí ꞌbɨ ené éyị́ zɨ́a kpá ꞌdáná éyị́.
HEB 8:4 Idí Yésụ maꞌdáa nɨ kóo ba do sogo káṇgá ona yá, káa bɨ sị́ ledre bɨ zɨ́a kpá ídíne ꞌyị ꞌdáná éyị́ gɨ roa ní ndaá, gɨ zɨ́a ꞌyị ꞌdáná éyị́ e nɨyí yị́ eyé goó bo ndị́sịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kacɨ́ lorụ bɨ ꞌbɨ Mụ́sa ní.
HEB 8:5 Moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ méngị a sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo do sogo káṇgá ona ní, nɨ lá dụụ́ lị́lị moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ komo ere ní. Née sị́ ledre bɨ sɨmɨ bɨ kóo Mụ́sa nɨ ndị́sị ụ́bụ́ kụ́tụ́ gɨ ro ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo sɨmɨ a, zɨ́ Lomo kóo ésị sị́lị́ne komo a kɨ́dí, “Ídí méngị moko ga gére née tɨ́ za cé káa zɨ́ bɨ kóo máúku ledreyé zɨ́yị do landa bɨ Sináyi ní.”
HEB 8:6 Moko ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ Yésụ méngị a ní, romo do ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ꞌdáná éyị́ e go mbá. Kpá káa zɨ́ mɨkánda ledre bɨ Lomo yeme gɨ rozé ní, nɨ kɨ́ ledrené owóowó rómo do kuṛú a bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní mbá. Gɨ zɨ́a Yésụ toro ꞌdáꞌdá ne.
HEB 8:7 Idí mɨzefị yéme ledre kóo ꞌdáꞌdá ní mengị kóo moko bo bɨlámáne, káa bɨ Lomo yeme ené kóo ngíti mɨkánda ledre wá.
HEB 8:8 Lomo owo bú bɨlámáne kɨ́dí ledre kóo née yeme ní, ꞌyịmaꞌdí e nderénɨ́ eyé kacɨ́ a wá, gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Sịndị́ kadra nɨ ógụ, zɨ́ma yéme mɨkánda mɨyéme ledre kɨ́ kúfú Isɨréle kpá kɨ́ bulúndu Zụ́da e.
HEB 8:9 Mɨkánda ledre bɨ mááyí yéme a ní nɨ kpị́ gɨ zɨ́ wo bɨ kóo máyéme gɨ ro bulúndusé e sɨmɨ bɨ máútú zɨ́ye ꞌdáꞌdá zɨ́ma ꞌdíꞌbiógụ yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ní. Gɨ zɨ́a ledre bɨ máyéme gɨ royé ní ndaá ꞌbɨ ené zɨ́ye kɨ́ ledrené owóowó wá. Gɨ zɨ́a bɨ mengịnɨ́ ledre kenée ní, zɨ́ma óyó sogomá zɨ́ye.
HEB 8:10 Ba nda go mɨkánda mɨyéme ledre bɨ mááyí yéme a kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle e gɨ kacɨ́ a ba. Mááyí ꞌdódo lorụ amá e zɨ́ye ówoyéme a, zɨ́ cíyí a ólụ́ne ngị́rị sɨmɨ mɨmbéꞌdeyé. Nda née zɨ́ma ídíma Lomo bɨ zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru a, gɨ zɨ́a nɨyí go ꞌyị amá e.
HEB 8:11 Nda gɨ ore, ꞌyị bɨ nɨ ídíáká yaá owoyeme máa káa do Ngére eyé wá, ili kpá fú do ꞌdódo ledre amá zɨ́ne ní ndaá. Nɨyí go za mbá ꞌyị ga bɨ owoyemenɨ́ máa go ní, mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ mɨnzéré owụ́ e mbá.
HEB 8:12 Gɨ zɨ́a bɨ owoyemenɨ́ máa go ní, ledre ga bɨ kóo luyúnɨ́ yée ꞌdáꞌdá ní mbá máótoómo yée go mbá, mááyí lụ́lụóyó yée gɨ royé za mbá ꞌdáꞌba.”
HEB 8:13 Ledre máa wo bɨ Lomo yeme ba ní, nɨ mɨkánda yéme ledre. Gɨ zɨ́a ledre máa wo bɨ kóo yeme ꞌdáꞌdá née nɨ yị́ eyé go kuṛúne, moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá nɨ ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́.
HEB 9:1 Ídísé ówo a kɨ́dí, mɨzefị ledre kóo Lomo yeme zɨ́ bulúndusé ga kóna ní, íꞌbí kóo lorụ káa do mɨsiꞌdi ꞌbɨ ndị́sị óto úndruné zɨ́ye, zɨ́a kpá úku ledre idínɨ́ ụ́bụ́ kụ́tụ́ káa do ꞌdị́cị́ zɨ́ne gɨ ro do ndị́sị íni ini sɨmɨ a zɨ́ne.
HEB 9:2 Sɨmɨ bɨ ụbụ́nɨ́ kụ́tụ́ née ní ní, zɨ́ye ífi sɨmɨ a gbre kɨ́ mbílí bongó. Mɨzefị sɨmɨ a bɨ mɨꞌdí tara mbotụ ní, zɨ́ye ꞌdíꞌbióto éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ ụ́ndụóto phoꞌdụ doa ní, kɨ́ tarabíza kpá kɨ́ ambata bɨ yemenɨ́ kɨ́ ịrị Lomo ní mbá sɨmɨ a ore. Ndịsịnɨ́ ndólo sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa née kɨ́dí, Bi ꞌbɨ Lomo.
HEB 9:3 Nda sogo mbílí bongó bɨ ingíꞌdụtụnɨ́ zaá yana íri ní, ndolonɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ ꞌdị́cị́ máa wo née kɨ́dí, Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo.
HEB 9:4 Éyị́ ga bɨ ꞌdiꞌbiotonɨ́ yée sɨmɨ bi máa wo née íri ní, nɨyí ꞌbɨ eyé mbá kpị́. Nɨyí mbayi bɨ oꞌbónɨ́ gɨ sɨmɨ dábu gɨ ro ndị́sị óngbó abúṛengú kɨ́ bɨlámá ndonyoné doa gɨ ro zɨ́ cika a ndị́sị ndéréne zɨ́ Lomo ní, nda kɨ́ sondụ́ụ bɨ kuṛuṛunɨ́ sɨmɨ a kɨ́ roa mbá kɨ́ dábu, née sondụ́ụ ꞌbɨ yéme ledre. Do ꞌdíꞌbióto owụ́ pheṛé bɨ oꞌbónɨ́ gɨ sɨmɨ dábu kɨ́ éyị́ mɨánu bɨ kóo Lomo ndị́sị ụ́cụógụ a gɨ komo ere ndolonɨ́ mána ní, kɨ́ ngbángbá ꞌbɨ Aróna bɨ mbílía ndịsị ụ́ꞌbụ mɨụ́ꞌbụ gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ní, nda kpá kɨ́ mɨsɨsɨlekpe tutú bɨ ekénɨ́ lorụ ꞌbɨ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo bɨ sokó ní roa.
HEB 9:5 Do yéme lị́lị éyị́ e gbre káa zɨ́ lị́lị maláyika e ní, zɨ́ye yáya fúndúye mbá mɨyáya do sondụ́ụ kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ óyụ sámá bɨ gɨ ro zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní. Utúasázé úku yéme ledre gɨ ro ledre máa née wá.
HEB 9:6 Sɨmɨ bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e yemeonzónɨ́ éyị́ ga gére née go mbá kenée ní, zɨ́ye nda ndị́sị ólụ́ye sɨmɨ mɨzefị sɨmɨ kụ́tụ́ née ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kacɨ́ kadra mbá.
HEB 9:7 Sɨmɨ odụ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo máa bɨ ꞌbɨ ené Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo ní, mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsị lengbe ólụ́ sɨmɨ a íri dụụ́ ne sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo kpá kɨ́ꞌdí kéṛị́. Togụ́ olụ́ go íri yá, ndịsị lengbe íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ óyụ sáma bangá bɨ gáa oṇgoonzónɨ́ ní gɨ ro zɨ́ Lomo lụ́lụóyó lúyú ledre ené, kpá kɨ́ lúyú ledre bɨ ꞌyị e luyúnɨ́ ngárá owonɨ́ wá ní.
HEB 9:8 ꞌDówụ́ Lomo ndịsị ꞌdódo ledre máa ga ba zɨ́ze ne, kɨ́dí ꞌyị ndaá ólụ́ do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo née wá, káa zɨ́ bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ aka lódụ́ ba fú mɨsiꞌdi bɨ kóo lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ꞌdodo ndị́sịnɨ́ íni ini kɨ́e zɨ́ Lomo sɨmɨ kụ́tụ́ ní.
HEB 9:9 Lị́lị ledre née ꞌdodo karaba zɨ́ze kɨ́dí, bangá ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ óṇgoónzó yée ꞌdáná éyị́ kɨ́e zɨ́ Lomo ní, utúasá ené óto ꞌyị zɨ́a ídíne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá.
HEB 9:10 Lorụ ga gére née nɨ yị́ eyé lá gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ánu éyị́ kpá kɨ́ éwé éyị́ e nda kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ lúgu éyị́ e. Ambá yéme ledre née nɨ dụụ́ gɨ ro kụṛụꞌbụ ꞌyịmaꞌdí, ꞌbúó togụ́ sịndị́ kadra ogụ go zɨ́ Lomo óyólóꞌbó ledre ga gére née ne.
HEB 9:11 Bɨ ba ní Yésụ ogụ nda go cụ́ ne. Nɨ goó ne mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ zɨ́ze sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo komo ere. Moko ené ndaá kɨ́ bi máa yée ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye kɨ́ ịrị Lomo do sogo káṇgá ona ní wá.
HEB 9:12 Iꞌbí mbigí kụṛụꞌbụné bɨ romo do bangá e ní do úyuné káa do mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́. Zɨ́a ólụ́ne sɨmɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo kɨ́ mbigí sámané. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ Lomo geré lụ́lụóyó lúyú ledre ezé ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e za fí.
HEB 9:13 Sáma bangá kɨ́ mbụkụ bangá ga bɨ ongbónɨ́ yée zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndị́sị óyụ yée ní, ndịsịnɨ́ lúgu lá dụụ́ gbékpị́ ro ꞌyịmaꞌdí.
HEB 9:14 Sáma Kɨ́résịto utúasá dụụ́ ne lúguráyi ꞌyị e gɨ sɨmɨ lúyú ledre gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo iꞌbí rokoꞌbụ ne zɨ́ Yésụ maꞌdáa zɨ́a íꞌbí roné zɨ́ umbu do úyuné káa do mongụ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo. Gɨ ro zɨ́ sáma née lúguráyi sómụ́ ledre ezé káa bɨ azé ndị́sị sómụ́ ledre ga bɨ nɨ ꞌdíꞌbiógụ zɨ́ze umbu ní, gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko zɨ́ Lomo bɨ trịdrị ní.
HEB 9:15 Gɨ zɨ́a bɨ iꞌbí roné zɨ́ umbu ní, zɨ́a ndị́sị ódroné do bi kacɨ́ ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbiogụ mɨkánda mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro zɨ́ye ndíki trịdrị bɨ za fí ní. Sị́ ledre bɨ uyu gɨ roa ní, nɨ gɨ ro úgú go ꞌyị e gɨ sɨmɨ lúyú ledre bɨ kóo luyúnɨ́ sɨmɨ kuṛú mɨyéme ledre kóna ní.
HEB 9:16 Káa zɨ́ ledre bɨ gɨ ro odụ kúrú ꞌyị ní. Togụ́ ꞌyị ukuomo ledre zɨ́a úyuné yá, ꞌyị ga bɨ ꞌyị née ukuomo ledre née zɨ́ye ní, idínɨ́ méngị a tɨ́ kenée gɨ zɨ́a née ledre bɨ ꞌyị née ili ní.
HEB 9:17 Togụ́ ꞌyị nɨ aka kɨ́ komoné yá, ledre bɨ nɨ úku a ní owó ené e wá, ledre née nɨ ówó komo ꞌyị e zɨ́ye méngị a nda gɨ do kacɨ́ umbua.
HEB 9:18 Née sị́ ledre bɨ sɨmɨ mɨzefị mɨyéme ledre bɨ dongará Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro zɨ́a ídíne kɨ́ rokoꞌbụné yá, ili zɨ́ sáma ndéꞌyị́ne gɨ zɨ́a té kí ní.
HEB 9:19 Sɨmɨ bɨ Mụ́sa ꞌdodo asá lorụ ꞌbɨ Lomo go zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ Isɨréle ní, zɨ́a ꞌdíꞌbi mbílí tịyị́ kɨ́ mɨmoli kálá bangá zɨ́a ésị yée sɨmɨ sáma owụ́ ị́tị́ kɨ́ ína gáa oṇgoonzónɨ́ ní, óyụ yée ro bụ́kụ ꞌbɨ lorụ ꞌbɨ Lomo nda kpá kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e.
HEB 9:20 Sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị óyụ sáma maꞌdáa ní, “Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, sáma ba ꞌdodo go kɨ́dí ledre bɨ Lomo yeme wo dongaráne kɨ́se ꞌyịmaꞌdí e ní nɨ maꞌdíi.”
HEB 9:21 Zɨ́a kpá óyụ sáma née ro kụ́tụ́ kpá kɨ́ éyị́ ga bɨ ore ndịsịnɨ́ íni ini kɨ́e zɨ́ Lomo ní mbá.
HEB 9:22 Nɨ kenée gɨ zɨ́a lorụ ꞌbɨ Lomo uku kɨ́dí éyị́ e mbá nɨyí útúásá kacɨ́ komo Lomo ꞌbúó togụ́ sáma ndeꞌyị́ go gɨ royé. Kpá kenée née Lomo nɨ ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌbúó togụ́ sáma ndeꞌyị́ go gɨ royé.
HEB 9:23 ꞌDáná éyị́ ga bɨ za mbá ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná yée kɨ́ bangá do sogo káṇgá ona gɨ ro óto ꞌyị e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ndanɨ́ née mbigí a wá, née lị́lị a. Mbigí ꞌdáná éyị́ nɨ wo bɨ kɨ́ éyị́ bɨ gɨ komo ere ní.
HEB 9:24 Kɨ́résịto ꞌdaná ꞌbɨ ené éyị́ do bi máa wo bɨ ꞌyịmaꞌdí e yemenɨ́ ye kɨ́ sị́lị́ye kɨ́dí née bi ꞌbɨ Lomo ní wá. Bi máa wo bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ ye ní, née lá lị́lị ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní. Ndịsị ꞌbɨ ené yị́ ené geré sɨmɨ mbigí ꞌDị́cị́ bɨ ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo komo ere íri za fí.
HEB 9:25 Nderé ené ꞌbɨ ené do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ gɨ ro úyuné káa do ꞌdáná éyị́ gɨ rozé káa zɨ́ bɨ Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e bɨ do sogo káṇgá ndịsịnɨ́ ndéré ándá royé mɨndéré ándá kacɨ́ sɨmɨbi e mbá do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo ní kɨ́ sáma bangá e ndị́sị óyụ yée wá.
HEB 9:26 Idí née kóo mbigí ledre bɨ Lomo yeme ne kɨ́dí ꞌdáná éyị́ idí méngị roné kɨ́ꞌdí tụ́ꞌdụ́ ní yá, káa bɨ Yésụ nɨ úyu ándá roné mɨúyu ándá tónóne kú gɨ sɨmɨ kadra bɨ kóo Lomo yeme do sogo káṇgá ba ní ní. Ɨ́ꞌɨ, ogụ do sogo káṇgá lá dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́ do úyuné gɨ ro ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ezé za fí.
HEB 9:27 Gɨ zɨ́a Lomo yeme go kenée kɨ́dí ꞌyịmaꞌdí e idínɨ́ úyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ nda gɨ do kacɨ́ mɨzefị umbu née zɨ́ne nda ꞌdécị ngbangayé.
HEB 9:28 Cé káa zɨ́ bɨ kóo Kɨ́résịto uyu dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ gɨ ro zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro karanée zɨ́ne kpá ndáꞌbaógụ ándá roné do sogo káṇgá. Mɨndáꞌbaógụ a née ndaá lolụ kpá gɨ ro ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá, nda gɨ ro íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ óto komoyé gɨ ro mɨndáꞌbaógụ a ní.
HEB 10:1 Tụ́ꞌdụ́ ledre ga bɨ za mbá Mụ́sa eké yée káa do lorụ ní, ndanɨ́ eyé mbigí ledre maꞌdáa wá, née za mbá lị́lị bɨlámá ledre bɨ mɨúyu Yésụ káa do mbigí ꞌdáná éyị́ ꞌdíꞌbiógụ ní. Abú ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná ándá éyị́ mɨꞌdáná ándá kacɨ́ sɨmɨbi e mbá yá, kuṛú mɨsiꞌdi bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbi a ndéré kɨ́e íni ini zɨ́ Lomo ní, oto ené Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e wá.
HEB 10:2 Idí kóo kuṛú mɨsiꞌdi bɨ ꞌbɨ íni ini zɨ́ Lomo ní oto kóo Lomo bo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e, káa bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e otoomonɨ́ kɨ́ ꞌdáná éyị́ go gɨ zɨ́a ꞌyị ga bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ kpá gɨ royé ní ndanɨ́ lolụ ba fú lá kɨ́ ngịrị ꞌbɨ lúyú ledre royé wá.
HEB 10:3 Ngịrị ndịsị méngị yée gɨ zɨ́a ꞌdáná éyị́ ga bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ndịsịnɨ́ ꞌdáná a kacɨ́ kadra kɨ́ sɨmɨbi e mbá née ní ndịsị óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sịyé éré ngịrị kɨ́dí togụ́ ꞌdanánɨ́ éyị́ zɨ́ Lomo gɨ royé wá yá, lúyú ledre ụkụ́ gɨ royé wá.
HEB 10:4 ꞌDáná éyị́ bɨ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ ꞌdáná a kɨ́ sáma ị́tị́ e kɨ́ ína e ní, Lomo ꞌdiꞌbioyó ené lúyú ledre gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e gɨ zɨ́a wá.
HEB 10:5 Sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ ogụ ní, zɨ́a kóo úku ledre zɨ́ Lomo kɨ́dí, “Lomo íli eyị́ zɨ́ma óṇgoónzó bangá zɨ́yị káa do éyị́ ꞌdáná wá, née sị́ ledre bɨ óto máa káa do ꞌyịmaꞌdí ní.
HEB 10:6 Ndá ꞌbɨ eyị́ kɨ́ rokinyi gɨ ro do ndị́sị óṇgoónzó bangá e kpá kɨ́ ngíti géyị éyị́ e óngbó yée káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́yị gɨ ro lúyú ledre wá.
HEB 10:7 Née sị́ ledre bɨ máúku ledre gɨ zɨ́a máyá mááyí ba ní ní, gɨ zɨ́a ekénɨ́ kóo ledre go kenée gɨ romá sɨmɨ mɨéké kúrúyị. ‘Máógụ go méngị éyị́ bɨ íli ní.’ ”
HEB 10:8 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “ꞌDáná éyị́ bɨ ndị́sịnɨ́ ꞌdáná yée zɨ́yị kɨ́ bangá, togụ́ mbú mɨkánda éyị́ gɨ yáká, togụ́ mbú bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ do óngbó a zɨ́yị sị́ mbayi ní, ndá ꞌbɨ eyị́ kɨ́ rokinyi gɨ ro éyị́ ga gére née mbá wá.” Abú Mụ́sa eké kóo go sɨmɨ lorụ kenée ní.
HEB 10:9 Wo Yésụ, zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Lomo máógụ go do sogo káṇgá méngị éyị́ bɨ íli ní.” Née ní, zɨ́a ị́nyịné ꞌdụ́tụ tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi ga bɨ kóo ꞌbɨ mɨzefị mɨyéme ledre ní mbá ꞌdáꞌba zɨ́a líkpí mɨsiꞌdi ꞌbɨ mbigí ꞌdáná éyị́ bɨ ꞌbɨ gbre yéme ledre ní.
HEB 10:10 Maꞌdíi, née ledre bɨ Lomo ili ní. Umbu bɨ Kɨ́résịto Yésụ uyu wo kɨ́ꞌdí kéṛị́ káa do mbigí ꞌdáná éyị́ ní, oto zée go káa mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, gɨ zɨ́a lúyú ledre ndaá lolụ rozé wá.
HEB 10:11 Kacɨ́ kadra mbá, ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ndịsịnɨ́ tóro ꞌdáná éyị́ e zɨ́ Lomo kacɨ́ lorụ ꞌbɨ ꞌdáná éyị́ bɨ Mụ́sa eké ní. Abú ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ ga gére née tɨ́ kenée yá ní, ɨ́ꞌɨ, oto ené Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ royé fú lá wá.
HEB 10:12 Sɨmɨ bɨ Ngére Yésụ ogụ káa do mbigí ꞌyị ꞌdáná éyị́ ní, iꞌbí roné do úyuné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ dụụ́ kɨ́ꞌdí kéṛị́, geré zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi zɨ́a ꞌdíꞌbióyó lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ royé za fí. Yésụ maꞌdáa nɨyí cakaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo za fí.
HEB 10:13 Tónóne gɨ sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née, ndéréógụné gị karaba ní, nɨ mɨndị́sịné sóngó sịndị́ kadra bɨ gɨ ro zɨ́ne ídíne Ngére do ezeokóne e za mbá ní.
HEB 10:14 Iꞌbí roné do úyuné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ kɨ́ꞌdi kéṛị́ gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní za fí.
HEB 10:15 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ kóo ꞌDówụ́ Lomo uku ní,
HEB 10:16 “Ba mɨyéme ledre bɨ mááyí yéme a kɨ́ye gɨ do kacɨ́ a ba. Mááyí ꞌdódo lorụ amá e zɨ́ye ówoyéme a, zɨ́ cíyí a ólụ́ne ngị́rị sɨmɨ mɨmbéꞌdeyé.”
HEB 10:17 Zɨ́a kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Mááyí lụ́lụóyó lúyú ledre esé e za mbá ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a máꞌdíꞌbilúgu sée go zɨ́ma káa do mbigí ꞌyị amá e.”
HEB 10:18 Káa zɨ́ bɨ Lomo lụlụoyó lúyú ledre ezé e go, azé nda go mbigí ꞌyị ené ní, sị́ ledre bɨ zɨ́ze ndáꞌbazé kpá fú ndị́sị óṇgoónzó bangá ndị́sị ꞌdáná éyị́ kɨ́e zɨ́a ní ndaá lolụ wá.
HEB 10:19 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndazé lolụ ónzó komozé mɨónzó gɨ ro ndéréze sɨmɨ Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo bɨ komo ere ní wá, gɨ zɨ́ sáma Yésụ bɨ lefe bi gɨ rozé ní, mɨsiꞌdi ere likpí go zɨ́ze fúó.
HEB 10:20 Gɨ zɨ́a bɨ Yésụ iꞌbí roné káa do mbigí ꞌdáná éyị́ do úyuné gɨ rozé ní, nɨ zɨ́ze go káa zɨ́ mbílí bongó bɨ ingínɨ́ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ze ólụ́ze kpụrụ́ gɨ sɨmɨ a ndéréógụzé zɨ́ Lomo ní.
HEB 10:21 Káa zɨ́ bɨ Yésụ nɨ nda goó ne Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ gɨ rozé sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní,
HEB 10:22 idízé kpá fú ndị́sị ndéré zɨ́ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo kacɨ́ kadra za mbá. Gɨ zɨ́a umbu bɨ Yésụ uyu wo gɨ rozé ní, sáma a lugurayi zée káa zɨ́ éyị́ bɨ lugunɨ́ kɨ́ iní bɨ kɨ́ komoné drá ní.
HEB 10:23 Idízé lányá ro ledre máa née kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo gɨ zɨ́a togụ́ Lomo uku ledre go yá, nɨ tɨ́ méngị a maꞌdíi.
HEB 10:24 Idízé ódó rozé káa do éyị́ kị́éꞌdo kɨ́ lafúze e, zɨ́ze ndị́sịzé óto ꞌbúye kpá kɨ́ sáká yée kɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre.
HEB 10:25 Togụ́ go sịndị́ kadra ꞌbɨ ini zɨ́ Lomo yá, ídísé yóko rosé ndro kɨ́ lafúse e. Ndásé ídí káa zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ yóko royé kɨ́ lafúye ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo wá ní wá. Ídísé ndị́sị sáká lafúse e kpá kɨ́ lórụ rosé dengbị́se gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndáꞌbaógụ Ngére Yésụ nɨ go gbóo.
HEB 10:26 Káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Yésụ go, togụ́ zɨ́ze ndáꞌbazé ndịsị lúyú ledre káa zɨ́ éyị́ bɨ owozé aka fú lá wo wá ní, ngíti ꞌdáná éyị́ bɨ nɨyí ꞌdáná a gɨ rozé gɨ ro zɨ́ lúyú née ụ́kụ́ne ní ndaá lolụ wá. Gɨ zɨ́a Yésụ maꞌdáa uyu kóo gɨ rozé dụụ́ kɨ́ꞌdi kéṛị́.
HEB 10:27 Togụ́ úwúsé ledre ba wá, zɨ́se ꞌdụ́tụ mbílíse ꞌduꞌdorụ́ do ndáꞌbasé lúyú ledre yá, ídísé ówo a kɨ́dí ásé go ezeokó Lomo ndị́sịsé go dụụ́ sóngó umbu ꞌbɨ phoꞌdụ bɨ owoofụ go nɨ úfu ezeokó née kɨ́e ní.
HEB 10:28 Ídísé ówo a kɨ́dí ledre ba nɨ maꞌdíi, lị́lị a nɨ káa zɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo bɨ kóo Mụ́sa ekénɨ́ kɨ́dí, togụ́ ꞌyị mengị lúyú ledre go, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e, togụ́ gbre kɨ́ ota úku ledre go kɨ́dí maꞌdíi ꞌyị née luyú tɨ́ ledre go kenée yá, nɨyí tɨ́ geré úfu wo ꞌdáꞌba.
HEB 10:29 Togụ́ ledre nɨ kóo kenée bo gɨ ro lorụ, ídísé ówo a kɨ́dí togụ́ ꞌyị lurúcayi Owụ́ ꞌbɨ Lomo, kɨ́ umbu bɨ kóo uyu káa do mɨkánda mɨyéme ledre bɨ gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e ní yá, kɨ́dí ꞌyị née ndịsị go úkucáyi rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo bɨ oto mɨmbéꞌde Lomo zɨ́a ị́drị́ne ro ꞌyịmaꞌdí e ní. Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị máa née bɨsinyíne kɨ́ngaya.
HEB 10:30 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí togụ́ Lomo uku ledre kɨ́dí, “Mááyí dụụ́ máa wo bɨ nɨ mɨútúásáne gɨ ro méngị lúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị ní.” Zɨ́ úku ándá ledre kɨ́dí, “Ngére Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga ꞌyị ené e.”
HEB 10:31 Ídísé ówo a kɨ́dí rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ofụ go. ꞌYị bɨ nɨ lúrú komoa kɨ́ ledre ní ndaá, togụ́ ꞌdécị ngbanga ꞌyị go yá, nɨ ídí zɨ́ ꞌyị maꞌdáa bɨsinyíne kɨ́ngaya.
HEB 10:32 ꞌDoꞌdó ga bɨ kóo ꞌdóꞌdósé yée gɨ zɨ́ lerị́, zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e kpá ꞌdóꞌdo sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Ngére Yésụ ní, ndaá lị́gị sée wá.
HEB 10:33 Sɨmɨ ngíti géyị sịndị́ kadra, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ wá ní, ndịsịnɨ́ kóo ꞌdóꞌdo sée kɨ́ ényị́ komosé, kɨ́ ócó sée do komo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Ngíti géyị yá, zɨ́se ndị́sịsé kɨ́ sáká lafúse e togụ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní nɨyí go méngị yée bɨsinyíne ní.
HEB 10:34 Bi ndịsị kóo sínyí rosé mɨsínyí kɨ́ lúrú lafúse ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ní. Zɨ́se ndị́sịsé ụ́tụsɨmɨsé kɨ́ngaya sɨmɨ bɨ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto bɨsinyíne zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ ngáka éyị́ esé e gɨ zɨ́se ní. Ụ́tụsé sɨmɨsé née gɨ zɨ́a ówosé yị́ esé bú kɨ́dí Lomo yemeomo bɨlámá ledre bɨ ngárá ụkụ́ wá ní go zɨ́se komo ere.
HEB 10:35 Ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro Lomo kpá fú ngbúó, ndásé óyó sogosé zɨ́a wá gɨ zɨ́a ówosé go bú kɨ́dí bɨlámá ledre nɨ go ndị́sị sóngó sée komo ere.
HEB 10:36 Ídísé ndị́sị ụ́tụsɨmɨsé kɨ́ngaya gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị moko ꞌbɨ Lomo ndéré kɨ́e kpá fú ꞌdáꞌdá gɨ ro zɨ́ Lomo íꞌbí úndru bɨ yemeomo gɨ rosé ní zɨ́se.
HEB 10:37 Gɨ zɨ́a ekénɨ́ ledre gɨ ro Ngére Yésụ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Ngítí sị́lị́ idíaká go lá cúkuꞌdée gɨ ro zɨ́a ndáꞌbaógụné, lụꞌbú lolụ wá.
HEB 10:38 Tɨ́ lá mbigí ꞌyị amá e nɨyí ndíki trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní. Wo bɨ nɨ oyó sogoné zɨ́ma ní, máútúásá ídí kɨ́ rokinyi kɨ́e wá.”
HEB 10:39 Ndazé ezé káa zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ oyónɨ́ sogoyé go zɨ́ Lomo bɨ Lomo nɨ úfu yée ní wá. Zée ga bɨ ṇguṇguzé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, azé ídí dụụ́ ze trịdrị za fí.
HEB 11:1 Ṇgúṇgu ledre nɨ ówoyéme a kɨ́dí ledre bɨ Lomo uku go ní, abú lurúzé aka kɨ́ komozé wá, ledre maꞌdáa nɨ tɨ́ méngị roné.
HEB 11:2 Née sị́ ledre bɨ karaba mɨngburoko ꞌyị ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní ịrịyé nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo gɨ zɨ́a ní.
HEB 11:3 Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé go kɨ́dí Lomo nɨ bo ní, zɨ́ze kpá ṇgúṇgu a kɨ́dí Lomo maꞌdáa otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá za mbá ne. Uku lá ledre zɨ́ éyị́ maáge méngị royé tɨ́ kenée. Owozé go bɨlámáne kɨ́dí éyị́ ga bɨ za mbá ndịsịzé lúrú yée ba ní, Lomo bɨ ngárá lurúzé aka wá ní, otoogụ yée ne.
HEB 11:4 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Ábele ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo ꞌdíꞌbi mɨzefị yị́ ené e káa do tákpásị́lị́ íꞌbí a zɨ́ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo. ꞌBɨ ené éyị́ máa ga gére emeromonɨ́ kóo gɨ do ꞌbɨ Káyina. Zɨ́ Lomo kóo ídíne kɨ́ rokinyi gɨ ro éyị́ ga gére née gɨ zɨ́a wo Lomo, owo go kɨ́dí Ábele ṇguṇgu ledrené go nɨ go mbigí ꞌyị ené. Abú karaba Ábele ndaá lolụ do sogo káṇgá ona wá yá, éyị́ ga bɨ kóo mengị yée ní, azé aka fú ówotátá ledre gɨ royé.
HEB 11:5 Gɨ zɨ́a bɨ kóo ndị́sị ꞌbɨ Enóka kɨ́ mɨméngị ledre ené nɨ kóo bɨlámáne do Lomo ní, zɨ́ Lomo ꞌdíꞌbi wo nyé trịdrị komo ere káa bɨ nɨ úyu kí ke. Lomo mengị ledre née zɨ́a kenée, gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ené oto kóo Lomo go kɨ́ rokinyi.
HEB 11:6 Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kí wá, utúasá óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá. Mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo nɨ ídí dụụ́ ꞌyị bɨ ṇguṇgu go kɨ́dí Lomo nɨ bo maꞌdíi, zɨ́a kpá ṇgúṇgu a kɨ́dí maꞌdíi, Lomo ndịsị lengbe íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí mbigí ꞌyị ené e ní.
HEB 11:7 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Nówa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo yéme kuṛúngba zɨ́ye ómoyé sɨmɨ a kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e gɨ zɨ́ mongụ́ iní kóo ucu ní. Omonɨ́ née kóo gɨ zɨ́a uwú ledre bɨ kóo Lomo uku zɨ́a ní. Gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu kóo ledre ꞌbɨ Lomo dụụ́ ne sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní ní, zɨ́ Lomo kóo ꞌdécị ngbanga tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e. Úndru bɨ Lomo ndịsị íꞌbí a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto wo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi ní, zɨ́a kóo íꞌbí a zɨ́ Nówa.
HEB 11:8 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo úwú ledre bɨ Lomo uku zɨ́a kɨ́dí idí ndéré ndị́sị sɨmɨ ngíti káṇgá kpị́ zɨ́ káṇgá máa née nda ídíne káa do káṇgá ené ní. Sɨmɨ bɨ Abarayáma uwú ledre née kenée ní, zɨ́a tɨ́ geré ị́nyịné ndéréne. Abú owo kóo bi bɨ Lomo uku ledre a zɨ́a née wá.
HEB 11:9 Sɨmɨ bɨ kóo Abarayáma nderéogụ sɨmɨ káṇgá bɨ kóo Lomo uku ledre a zɨ́a ní, ndịsị kóo íri kɨ́ sómụ́ ledre bɨ kɨ́dí née nɨ ona ꞌyị mɨógụ, née ndịsị ndị́sị sɨmɨ kụ́tụ́. Nda gɨ do kacɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e, zɨ́ wotị́a Isáka kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Yakóbo kóo kpá ndị́sị ꞌbɨ eyé sɨmɨ kụ́tụ́. Ledre bɨ Lomo uku zɨ́ Abarayáma ní, nɨ kpá kémbị́ ledre bɨ kóo uku zɨ́ Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Yakóbo ní.
HEB 11:10 Sɨmɨ bɨ Abarayáma nderéogụ sɨmɨ káṇgá bɨ Lomo uku ledre a zɨ́a ní, zɨ́a kóo kpá fú ndị́sị óto komoné gɨ ro ꞌbe máa wo bɨ Lomo yeme cụ́ ne bɨ nɨ ídí ꞌbɨ ené za fí odụ a ndaá ní.
HEB 11:11 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Sára e kɨ́ oꞌdo ꞌbɨ ené Abarayáma ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú nɨyí kóo go ngokoyé yá, zɨ́ Lomo kóo íꞌbí owụ́ zɨ́ye ndíki a abú Sára nɨ kóo kára mɨkoto ndotó. Abarayáma owo bú kɨ́dí togụ́ Lomo uku ledre go yá, ledre maꞌdáa nɨ méngị roné.
HEB 11:12 Tɨ́ maꞌdíi kpụrụ́ gɨ sɨmɨ owụ́ bɨ Abarayáma ndikinɨ́ wo kɨ́ meꞌbené Sára nda do ngokoyé ní, zɨ́ owụ́ máa née nda ndíkiógụ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí do sogo káṇgá tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́, ꞌyị óloónzó yée ndaá.
HEB 11:13 Mɨngburoko ꞌyị ezé ga kóna ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú uyunɨ́ kóo go mbá ꞌdáꞌdá zɨ́ye kɨ́ ndíki trịdrị bɨ za fí Lomo uku ledre a zɨ́ye ní yá, owonɨ́ kpá fú bú kɨ́dí Lomo nɨ karanée íꞌbí trịdrị née zɨ́ye gɨ zɨ́a yée nɨyí yị́ eyé kóo do sogo káṇgá lá ꞌyị mɨógụ e.
HEB 11:14 Togụ́ ꞌyị e káa zɨ́ ga gére ukunɨ́ ledre ya yée nɨyí do sogo káṇgá lá ꞌyị mɨógụ e yá, ndịsịnɨ́ née lúrú bi gɨ ro mbigí bi bɨ yée nɨyí ndị́sị doa za fí odụ a ndaá ní.
HEB 11:15 Togụ́ ukunɨ́ née ledre bi bɨ kóo ogụnɨ́ gɨ doa do sogo káṇgá yáa ní yá, éyị́ bɨ nɨ ụ́cụómo yée kɨ́ ndáꞌbalúgu royé sɨmɨ a ꞌdága íri ní ndaá.
HEB 11:16 Gɨ zɨ́a yị́ ené ṇgúṇgu ledre eyé zɨ́ ꞌbú bi bɨ komo ere ní ídíne doyé. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́ye sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị ndólo wo Lomo eyé ní gɨ zɨ́a Lomo maꞌdáa yemeomo bi máa née go zɨ́ye.
HEB 11:17 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, abú Lomo uzu kóo wo kɨ́dí idí óṇgoónzó Isáka káa do ꞌdáná éyị́ zɨ́ne yá, asi ené kóo wá nɨ kóo go nzíyiné gɨ ro óṇgoónzó Isáka.
HEB 11:18 Abú Lomo uku kóo ledre gɨ ro Isáka maꞌdáa kenée yá, “Ịrịyị́ nɨ ówụ́ do Isáka e kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e.”
HEB 11:19 Sɨmɨ bɨ Lomo ya Abarayáma idí óṇgoónzó Isáka káa do ꞌdáná éyị́ ní, Abarayáma owo yị́ ené kóo bú kɨ́dí, Lomo nɨ úrulúgu wo. Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́ Lomo kóo yómo Isáka.
HEB 11:20 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Isáka ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a kóo íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ kóo gbre, Yakóbo e kɨ́ Ésawu ní kɨ́dí, Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ye karanée zɨ́ye ídíye mɨngburoko ꞌyị e.
HEB 11:21 Gɨ zɨ́a bɨ Yakóbo ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, sɨmɨ bɨ kóo lurú roné née ngoko go kɨ́ngaya née utúasá lolụ méngị tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi ꞌdáꞌdá wá ní, zɨ́a ꞌdíꞌbiógụ owụ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené ga bɨ gbre ní, wotị́ Yoséfa zɨ́a ị́nyịógụné ꞌdága ꞌdókó roné ro ngbángbá ené bɨ do sị́lị́ne ní íni ini zɨ́ Lomo kɨ́dí Lomo idí íꞌbí úndru zɨ́ owụ́ ga gére née.
HEB 11:22 Gɨ zɨ́a bɨ kóo Yoséfa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, sɨmɨ bɨ lurú roné, née ngoko go kɨ́ngaya née utúasá lolụ méngị tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e ꞌdáꞌdá wá ní, zɨ́a ị́nyịné úku ledre zɨ́ lafúne Isɨréle e bɨ kóo nɨyí kéye mbá sɨmɨ Ízibiti íri ní kɨ́dí, togụ́ karanée nɨyí go ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Ízibiti gɨ ona ndéréye do bi bɨ Lomo ili idínɨ́ ndéré ndị́sị doa ní yá, ndanɨ́ óyó sogoyé zɨ́ cóngóne wá, idínɨ́ ꞌdíꞌbiútú a kpa ndéré kɨ́e.
HEB 11:23 Gɨ zɨ́a bɨ kóo ꞌbụ Mụ́sa kɨ́ mbágáa ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye kóo kála bɨcayi lorụ bɨ ngére ꞌbɨ Ízibiti iꞌbí kɨ́dí idínɨ́ úfu owụ́ ꞌbɨ Isɨréle e bɨ owụ́ yaꞌdá e ní mɨkála. Zɨ́ye ꞌdíꞌbi Mụ́sa ndéré ótoécị a, zɨ́a méngịné íri éfé ota káa bɨ nɨyí úfu a gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya.
HEB 11:24 Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, sɨmɨ bɨ lurú roné ngboróogụ nda yị́ ené go yaꞌdá ꞌyị ní, zɨ́a ási ené kɨ́dí ndanɨ́ lolụ fú lá ndị́sị ndólo née wotị́ nyị́ ngére ꞌbɨ Ízibiti wá.
HEB 11:25 Ili ené óyó sogoné zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo zɨ́ne ndị́sịné ꞌbe ꞌbɨ ngére gɨ ro ídíne kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ née nɨ ndị́sị méngị bɨsinyí ledre ní wá, née ili ndáꞌba zɨ́ye gɨ ro zɨ́ye ꞌdóꞌdóye ndro kéye.
HEB 11:26 Owo bú kɨ́dí Isɨréle ga gére née nɨyí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, yée idínɨ́ ꞌdóꞌdó ndro kéye gɨ ro Kɨ́résịto bɨ karanée nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́ wo bɨ née nɨ ídí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ Ízibiti bɨ ndịsịnɨ́ íꞌbí yée zɨ́ne bɨ nɨyí ụ́kụ́ eyé mɨụ́kụ́ ní.
HEB 11:27 Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, kɨ́ ndéréóyó roné gɨ sɨmɨ Ízibiti eré ené ngịrị wá. Gɨ zɨ́a oto yị́ ené komoné dụụ́ ro Lomo bɨ ngárá lurú wo kɨ́ komoné wá, ndaá ro ngére née wá.
HEB 11:28 Gɨ zɨ́a bɨ Mụ́sa ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a úku ledre zɨ́ Isɨréle e kɨ́dí idínɨ́ ndị́sị sómụ́ndíki Ayímbi Umbuokpó bɨ kóo oṇgoonzónɨ́ kábịṛị́kị e zɨ́ye óṛó sámayé ro kágá mbotụ e gɨ ro togụ́ maláyika ga bɨ Lomo nɨ kása yée kɨ́ okó do ꞌyị ꞌbɨ Ízibiti e ní ogụnɨ́ go yá, nɨyí ówo sáma bɨ ro kágá mbotụ ꞌbɨ Isɨréle e ní, zɨ́ye ókpóye geré mɨókpó ufunɨ́ owụ́ e kɨ́rɨ́ née wá.
HEB 11:29 Gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye ꞌdógụ Bɨkesị́ mɨkavu káa zɨ́ éyị́ bɨ nderénɨ́ yị́ eyé gɨ do ngáká bi ní. Sɨmɨ bɨ asikíri ꞌbɨ Ízibiti ogụnɨ́ kpá gɨ ro ꞌdógụ lódụ́ kacɨ́ye ní, zɨ́ iní kúkúꞌdụ́tụ yée yeré, zɨ́ye úyuyé mbá.
HEB 11:30 Gɨ zɨ́a bɨ Isɨréle e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, ledre bɨ Lomo uku zɨ́ye ní, zɨ́ye méngị a. Zɨ́ye gámá ꞌdíkí gara bɨ kɨ́ ịrịné Zérịko ní gbaá kɨ́ sị́lị́ ịnyị doa gbre. Geré, zɨ́ gara bɨ oꞌbóꞌdikínɨ́ gara máa née kɨ́e gbaá ní, zɨ́a ndụ́rụónzó roné rụ bi.
HEB 11:31 Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, ngíti kára nɨ kóo bo ꞌyị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa, kɨ́ ịrịné Rába, gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a yómo Isɨréle e ga bɨ lafúye kasanɨ́ yée káa do mbeze e sɨmɨ Zérịko ní. Nda gɨ zɨ́ kéyị née, sɨmɨ bɨ Isɨréle e ufunɨ́ ꞌyị e sɨmɨ Zérịko ní, zɨ́ye kóo ótoómo Rába ufunɨ́ eyé wo wá.
HEB 11:32 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo tonó ené lá geré kɨ́ze kése wá. Tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e gɨ zɨ́ze ꞌdáꞌdá ṇguṇgunɨ́ kóo ledre ꞌbɨ Lomo go, máútúásá óloónzó yée zɨ́se wá. Yée ga bɨ ca gɨ dongaráye mááyí ólo yée zɨ́se ní go káa zɨ́, Gịdịyóna, Baráka, Samasóna, Zéfete, Dawídi, Sámele nda kɨ́ nébị e.
HEB 11:33 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị ga gére née ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye. Zɨ́ ngíti géyị ndị́sị rómo ezeokóye. Zɨ́ ngíti géyị ídíye ngére e ndị́sị ꞌdécịyéme ngbanga zɨ́ ꞌyị e. Ledre ga bɨ kóo Lomo mocụ́ zɨ́ ngíti géyị ní, zɨ́a tɨ́ méngị a zɨ́ye. Yée ga bɨ kóo bangá sinyí ga bɨ káa zɨ́ kemị ayínɨ́ nánáónzó yée ní, zɨ́ Lomo yómo yée, bangá sinyí oto soné royé wá.
HEB 11:34 Ngíti géyị ezeokó yée ayínɨ́ kóo ꞌdíꞌbi yée ụ́cụ yée ku phoꞌdụ gɨ ro zɨ́ye áṛáónzó royé ꞌdáꞌba. Zɨ́ Lomo yómo yée gɨ sɨmɨ bɨsinyí phoꞌdụ née aṛánɨ́ wá. Ngíti géyị rokoꞌbụ nda zɨ́ye wá, zɨ́ Lomo íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ye, zɨ́ye ndị́sịyé rómo komo ezeokóye.
HEB 11:35 Ngíti géyị kará ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ Lomo kóo úru sụmụyé ga bɨ uyunɨ́ ní gɨ sɨmɨ umbu. Yée ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ yée gɨ ro ꞌdóꞌdo yée gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye tóroyé ngbúó oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Lomo wá gɨ zɨ́a owonɨ́ bú kɨ́dí abú ufunɨ́ yée yá, Lomo nɨ úru yée karanée.
HEB 11:36 Odónɨ́ ngíti géyị mɨódó, ꞌdíꞌbiógụ yée dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e do ndịsị úkucáyi yée kɨ́ ócó yée bɨsinyíne. Do ꞌdíꞌbi ngíti géyị ndéré ónzó yée sɨmɨ sị́gịnị.
HEB 11:37 Ongboonzónɨ́ ꞌbɨ eyé ngíti géyị mɨóngboónzó kɨ́ tutú. Do óṇgo ꞌdécị sɨmɨ ngíti géyị mɨóṇgoꞌdécị tụ. Do óṇgoónzó ngíti géyị mɨóṇgoónzó kɨ́ maku e. Zɨ́ ngíti géyị ídíye ꞌyị lerị́ e, zɨ́ye ndị́sị ésị royé dụụ́ saná ndị́sị kɨ́e gɨ zɨ́ lerị́. Do ndị́sị ꞌdóꞌdo yée do tụ́ꞌdụ́ mɨsiꞌdi e zɨ́ye ndúwúye mɨndúwú kɨ́ngaya.
HEB 11:38 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Lomo née, ngíti ꞌyị bɨ zɨ́a ídíne bɨlámáne do komo Lomo káa zɨ́ yée ní ndaá. ꞌYị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní gɨragá báyinɨ́ bɨlámá ꞌyị ga gére née go. Zɨ́ ngíti géyị ídíye sɨmɨ súwú faa, zɨ́ ngíti géyị ndéré kɨ́ ndị́sịyé do landa e faa, ngíti géyị olụ́ ndị́sịnɨ́ ꞌbɨ eyé sɨmɨ gu landa e, zɨ́ ngíti géyị ólụ́ ndịsị ꞌbɨ eyé sɨmɨ gu e sɨmɨ káṇgá.
HEB 11:39 ꞌYị ga gére née utúasánɨ́ komo Lomo go kpịnị gɨ zɨ́a ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go za cụ́ kɨ́ mɨmbéꞌdeyé. Bɨlámá ledre bɨ Lomo yemeomo gɨ royé ní, nɨyí karanée ndíki a.
HEB 11:40 ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo née, Lomo ili idínɨ́ karanée ndiki trịdrị bɨ za fí ní. Ledre máa née nɨ méngị roné sɨmɨ bɨ mengịonzózé moko bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze méngị a ní go gɨ ro zɨ́ze ídíze ndro kɨ́ lafúze máa ga gére née.
HEB 12:1 Káa zɨ́ bɨ azé go méngị moko ꞌbɨ Lomo dongará tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ené go ꞌdáꞌdá gɨ zɨ́ze káa zɨ́ ndịsịzé ngásá mɨdogelị́gélị ní, idízé ótoómo ledre ga bɨ nɨyí ụ́cụómo zée kɨ́ méngịónzó moko máa née ní ní mbá ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ze méngịógụ a gị do odụné.
HEB 12:2 Bɨ goó kenée ní, idízé óto komozé kɨ́ngaya ro Yésụ bɨ nɨ cíyí ṇgúṇgu ledre ezé ní. Otoomo kóo roné káa zɨ́ éyị́ bɨ ledre romo wo go ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní úfu née do mɨngbúngbu kágá. Mengị kenée, gɨ zɨ́a owo bú kɨ́dí gɨ do kacɨ́ a née, née nɨ ídí kɨ́ rokinyi. Tɨ́ kenée maꞌdíi, nɨyí karaba mɨndị́sịyé kɨ́ Lomo do bi kị́éꞌdo.
HEB 12:3 Káa zɨ́ bɨ azé kése karaba go kpá ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Yésụ ní, idízé lúrú tóko mɨtóro a bɨ kóo toro ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ꞌdoꞌdonɨ́ wo kɨ́e ní, zɨ́ze ndị́sị tórozé kpá kenée sɨmɨ bɨ togụ́ ꞌdoꞌdó nɨ ógụ rozé ní káa bɨ azé óyó sogozé zɨ́a ke.
HEB 12:4 Máúku zɨ́se, káa zɨ́ bɨ ꞌdoꞌdó ndiki aka sée kɨ́ ási gɨ ro lúyú ledre wá ní, togụ́ ndiki sée go yá ídísé tóro ngbúó, togụ́ umbu yá ídísé úyu.
HEB 12:5 Ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku zɨ́ze gɨ ro zɨ́a íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se ní lịgị sée go? Bɨ uku kɨ́dí, “Owụ́ ꞌbɨ amáa e, togụ́ Ngére nɨ go lórụ yị́ị yá, ndá lúrú a káa zɨ́ owụ́ ledre wá, togụ́ ụcụomo mbú yị́ị káa bɨ áyí ndị́sị lúyú ledre yá, bi ndaá sínyí royị́ wá.
HEB 12:6 Ngére ndịsị lengbe lórụ owụ́ ꞌbɨ ené e kpá kɨ́ ꞌdóꞌdo yée kɨ́ngaya tɨ́ káa zɨ́ ꞌbụmɨowụ́ ndịsị lórụ owụ́ ꞌbɨ ené e ní gɨ zɨ́a ꞌbúye nɨ doa.”
HEB 12:7 Togụ́ ngíti géyị ꞌdoꞌdó ogụnɨ́ rosé yá, ídísé ówo a kɨ́dí Lomo ndịsị née énzị komosé gɨ zɨ́a ásé owụ́ ꞌbɨ ené e. Owụ́ e za mbá, ꞌbụyé e ndịsịnɨ́ lórụ yée mɨlórụ.
HEB 12:8 Owụ́ ꞌbɨ Lomo nɨyí tụ́ꞌdụ́, togụ́ lorụ sée káa zɨ́ bɨ ndịsị lórụ ngíti géyị owụ́ ꞌbɨ ené e ní wá, kɨ́dí ndásé esé née mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e wá.
HEB 12:9 Káa zɨ́ bɨ ndịsịzé óto úndru ꞌBụzé máa yée ga bɨ nɨyí ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ona ndịsịnɨ́ lórụ zée gɨ ro zɨ́ze ídíze mbị́ ní, idízé óto úndru ꞌBụzé máa wo bɨ Lomo komo ere ní kpá kenée gɨ ro zɨ́ze ídíze kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
HEB 12:10 ꞌBụzé máa yée ga bɨ nɨyí ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ní, ndịsịnɨ́ lórụ zée kɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ꞌdiya káa ní zɨ́ye úyu eyé. ꞌBụzé máa wo bɨ Lomo nɨ komo ere ní, ndịsị ꞌbɨ ené lórụ zée za cụ́ kɨ́ sómụ́ ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí owụ́ ꞌbɨ ené e.
HEB 12:11 Sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị lólorụ ní, ꞌyị ndaá kɨ́ rokinyi wá gɨ zɨ́a owo yị́ ené mɨówo. ꞌYị bɨ lorụnɨ́ wo née, togụ́ ꞌdiꞌbi tɨ́ lorụ máa née yá, nɨ ndị́sị méngị bɨlámá ledre zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́ Lomo.
HEB 12:12 Bɨ goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro Yésụ ndá gɨ ro zɨ́se ndị́sị tórosé kpá fú ngbúó.
HEB 12:13 “Ídísé ndị́sị méngị moko ꞌbɨ Lomo tɨ́ káa zɨ́ bɨ Lomo maꞌdáa ili ní.” Gɨ ro zɨ́ lafúse máa yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ aka ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya wá ní ndị́sịyé méngị lódụ́ kacɨ́se, káa bɨ nɨyí lúyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ke.
HEB 12:14 Ídísé ndị́sị ndịsị kɨ́ ꞌyị e mbá kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo. Zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ éyị́ ga bɨ Lomo ili zɨ́se méngị yée ní gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ené e. Togụ́ ꞌyị ndaá mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá yá, utúasá lúrú Ngére wá.
HEB 12:15 Ídísé ndị́sị kɨ́ sáká rosé kɨ́ lafúse káa bɨ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse nɨ lúyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo ke. Togụ́ ngíti ꞌyị oyóloꞌbó roné go ídíne bɨsinyíne káa do gụ́ṛụ mbiya dongaráse yá, nɨ sínyi sɨmɨ do ngíti géyị ꞌyị e zɨ́ye ótoómo bɨlámá ledre bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́ye ní kenée zɨ́ye óyó sogoyé zɨ́ Yésụ.
HEB 12:16 Ídísé ꞌbáꞌbá rosé káa bɨ ásé lúyú ledre ke. ꞌYị bɨ ngárá ófụ́sé rosé kéne wá ní, ndásé sóꞌdo rosé kéne wá. Ndásé ónzóóto ledre ꞌbɨ Lomo lá gɨ ro gbékpị́ éyị́ ga bɨ ꞌbɨ sága ba káa zɨ́ bɨ kóo Ésawu mengịnɨ́ wá. Tɨ́ bɨ kóo nɨ ne ndíká, nɨ ꞌdíꞌbi ꞌbe kacɨ́ ꞌbụné zɨ́ Lomo íꞌbí úndru zɨ́a ní, onzóoto kóo ledre née lá gɨ ro owụ́ éyị́ mɨánu bɨ lá cúkuꞌdée ní.
HEB 12:17 Nda gɨ ꞌdáꞌba sɨmɨ bɨ ili úndru gɨ zɨ́ ꞌbụné ní, úndru ogụ ené lolụ zɨ́a wá. Ini ini má, ꞌbụa iꞌbí ené lolụ kóo úndru zɨ́a wá.
HEB 12:18 Ndérésé esé ꞌbɨ esé zɨ́ Lomo té do landa bɨ Sináyi kɨ́ꞌdí bɨ kóo ndịsị ódro zɨ́ Isɨréle e zɨ́ rokoꞌbụa ndị́sị ꞌbɨ́léꞌbené káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ ní wá. Sɨmɨ sịndị́ kadra máa bɨ kóo née ní, zɨ́ mɨtụlụrụ kóo útúne mbụụ́ zɨ́ bi ídíne mbị́rị, zɨ́ mongụ́ síli ílíne káa zɨ́ mɨgombị ní,
HEB 12:19 togụ́ mbú dịbịlị owụ́ne. Sɨmɨ bɨ Lomo ndịsị ódro ní, zɨ́ sɨmɨ kúrúa ndị́sị ówụ́ne kɨ́ rokoꞌbụné ꞌdága. Bi tóro Isɨréle e ndaá kóo gɨ ro ndị́sị úwú a wá. Zɨ́ye úku ledre zɨ́ mongụ́ ꞌyị eyé Mụ́sa kɨ́dí, Lomo maꞌdáa idí lá úkuíꞌbí ledre taraa zɨ́a ógụné úku a zɨ́ye, yée nɨyí úwú a.
HEB 12:20 Ukunɨ́ ledre née kenée gɨ zɨ́a ledre bɨ Lomo uku zɨ́ye ní, ngịrị a olụ́ go royé. Bɨ Lomo uku kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị, togụ́ bangá ekị́ go do landa ba yáa yá, idínɨ́ óngboónzó wo kɨ́ tutú ꞌdáꞌba ní.”
HEB 12:21 Zɨ́ ngịrị ledre née ólụ́ne kpá za cụ́ ro Mụ́sa bɨ nɨ manda ꞌbɨ Isɨréle maáge ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ngịrị ledre née olụ́ go kpá za cụ́ romá.”
HEB 12:22 Lomo mengị bɨlámá ledre go zɨ́se owụ́ ꞌbɨ Babá e. Likpí mɨsiꞌdi go zɨ́se ógụsé kóꞌdụ́ne sɨmɨ bɨlámá gara ené bɨ Yerụsaléma do landa bɨ Záyono ní. Ógụsé go dongará tụ́ꞌdụ́ maláyika ené ga bɨ komo ere íri ní gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kéye sɨmɨ rokinyi.
HEB 12:23 Ásé go ndị́sị mbófo Lomo ndro kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ené ga bɨ nɨyí komo ere íri bɨ ịrịyé nɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị ní. Ógụsé go zɨ́ Lomo maꞌdáa gɨ zɨ́a nɨ ne ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌyịmaꞌdí e mbá. Lúyú ledre ndaá lolụ rosé wá, útúásásé kacɨ́ komoa gɨ zɨ́a ásé go ndro kɨ́ ꞌyị ené ga bɨ nɨyí go zɨ́a íri ní.
HEB 12:24 Ógụsé kpá go zɨ́ Yésụ gɨ zɨ́a nɨ ne wo bɨ yeme mɨkánda ledre go dongaráse ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ Lomo ní. Zɨ́a léfe sámané ꞌdiꞌbioyó umbu bɨ kóo azé úyu a ze gɨ zɨ́ lúyú ledre ezé e ní gɨ komozé ꞌdáꞌba. ꞌBɨ ené ledre bɨ sámaa mengị ní nɨ bɨlámáne gɨ zɨ́ ledre bɨ kóo sáma Ábele mengị zɨ́a ndáꞌbané do lúndua Káyina bɨ kóo ufu wo ní.
HEB 12:25 Bɨ goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se ro ledre ꞌbɨ Lomo ngbúó. Togụ́ bɨ Lomo ꞌdoꞌdo kóo Isɨréle e gɨ zɨ́a bɨ kalanɨ́ ledre bɨ kóo kasa Mụ́sa úku a zɨ́ye mɨkála ní, sara togụ́ bɨ uku nda kúrúne cụ́ ne gɨ komo ere zɨ́ze kála a ní nɨ nda ꞌdóꞌdo zée cụ́ káa be ꞌdi? Nɨ rómo mɨrómo.
HEB 12:26 Sɨmɨ bɨ kóo Lomo odro zɨ́ Isɨréle e do landa Sináyi ní, kịꞌdị káṇgá ndịsị kóo méngị roné geré ne gɨ zɨ́ rokoꞌbụa. Zɨ́a úku ándá ledre kɨ́dí, “Sɨmɨ bɨ karanée mááyí úku ándá kúrúma gɨ ro zɨ́ ledre e óyólóꞌbó royé mbá mɨkándayé ní, do sogo káṇgá kɨ́ ere nɨyí kị́zị mbá mɨkị́zị gɨ zɨ́ rokoꞌbụmá.”
HEB 12:27 Ledre née uku kɨ́dí, Lomo nɨ kị́zị éyị́ ga bɨ otoogụ yée ní, zɨ́a ꞌdíꞌbíóyó yée za mbá ꞌdáꞌba. Éyị́ máa yée ga bɨ kịzịnɨ́ wá ní, nɨyí ídíáká dụụ́ ye ꞌdiꞌbioyonɨ́ yée wá.
HEB 12:28 Káa zɨ́ bɨ azé go ndéréógụ sɨmɨ Káṇgá ꞌbɨ Lomo kɨ́ꞌdí bɨ ngíti éyị́ utúasá kị́zị zée íri wá ní, idízé íni ini kpá kɨ́ íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo maꞌdáa za kɨ́ mɨmbéꞌdezé mbá gɨ zɨ́a azé go sị́ sị́lị́a nɨ go Ngére ezé za fí.
HEB 12:29 “Lomo bɨ ndịsịzé íni ini zɨ́a ba rokoꞌbụa nɨ káa phoꞌdụ ꞌboro bɨ ndịsị ánuónzó ngánza bɨ ro késị́ ní.” Nɨ ánuónzó lúyú ledre e kenée.
HEB 13:1 Káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto go ní, ídísé ndị́sị óto ꞌbú lafúse kacɨ́ kadra za mbá.
HEB 13:2 Togụ́ ṇgu ogụnɨ́ go zɨ́se ꞌbe, ídísé ꞌdíꞌbi yée sɨmɨ sụmụ. Ambí owone éyị́ née kenée yị́ ené maláyika e, Lomo kasa yée ne. Ngíti géyị ꞌyị e ꞌdiꞌbinɨ́ kóo maláyika e go kenée sɨmɨ sụmụ owonɨ́ eyé bɨ kɨ́dí née maláyika e ní wá.
HEB 13:3 Lafúse ga bɨ otonɨ́ yée sɨmɨ sị́gịnị gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Ngére Yésụ ní, ídísé ndị́sị sómụ́ndíki ledreyé kpá kɨ́ sáká yée. Ídísé ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ royé káa zɨ́ ásé kéye mbá sɨmɨ sị́gịnị ní. Ngíti géyị lafúse ga bɨ ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo yée kpá gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto ní, ꞌdoꞌdó bɨ royé née idí ndị́sị ówoógụ gị mɨmbéꞌdesé zɨ́se ídíse kéye ndro sɨmɨ ꞌdoꞌdó maꞌdáa.
HEB 13:4 Sée ga bɨ ófụ́sé rosé go ní, ídísé óto úndru ófụ́ roꞌyị. Ngíti ꞌyị ndaá ólụ́ógụ ꞌdí sogo sóꞌdo ꞌyị bɨ ngárá ofụ́nɨ́ royé kéne wá ní wá. Lomo ndịsị lengbe ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní mɨꞌdécị.
HEB 13:5 ꞌYị ndaá ídí kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro késị́ wá. Ídí ídí kɨ́ rokinyi gɨ ro wo bɨ nɨ go zɨ́yị ní. Gɨ zɨ́a Lomo uku kɨ́dí, “Máútúásá amá ótoómo yị́ị zɨ́ ledre rómo yị́ị wá. Máútúásá óyó sogomá zɨ́yị kpá wá.”
HEB 13:6 Née sị́ ledre bɨ ꞌyị utúasá bú úku ledre kɨ́dí, “Ngére nɨ ne ꞌyị sáká máa, gɨ zɨ́ kéyị née, sị́ ledre bɨ zɨ́ma éré ngịrị éyị́ bɨ ꞌyịmaꞌdí nɨ méngị a kɨ́ma ní ndaá.”
HEB 13:7 Ledre manda ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́se ꞌdáꞌdá zɨ́ye ndị́sịyé ꞌdódotátá a zɨ́se ní, ndaá lị́gị sée wá. Ídísé lúrú tóko mɨndị́sịyé bɨ kóna ní, zɨ́se ndị́sịsé méngị a kpá kenée.
HEB 13:8 Gɨ zɨ́a, Kɨ́résịto Yésụ oyóloꞌbó ené roné wá, nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené fú lá mbị́ kacɨ́ kadra mbá. Nɨ ídí kenée za fí.
HEB 13:9 Togụ́ ngíti géyị ꞌyị e ogụnɨ́ go kɨ́ ngíti mɨkánda ꞌdódo ledre kpị́ yá, ndásé ṇgúṇgu a wá. Rokoꞌbụ bɨ ndịsịzé méngị moko ꞌbɨ Lomo kɨ́e ní, Lomo maꞌdáa iꞌbí ne kacɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdené. Lorụ ꞌbɨ Mụ́sa ndịsị úku ledre gɨ ro ngíti géyị éyị́ e idínɨ́ ánu a, ngíti géyị ndanɨ́ ánu a wá. ꞌYị ga bɨ kóo otonɨ́ komoyé ro lorụ née ní ní, ndikinɨ́ eyé kóo éyị́ gɨ sɨmɨ a wá.
HEB 13:10 Kɨ́résịto Yésụ nɨ mbigí Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́, iꞌbí za cụ́ kụṛụꞌbụné zɨ́ Lomo káa do ꞌdáná éyị́ gɨ rozé. ꞌYị ꞌdáná éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ sị́ mbayi sɨmɨ kụ́tụ́ bɨ do sogo káṇgá ona ní, utúasánɨ́ ndíki sáká éyị́ gɨ zɨ́a wá.
HEB 13:11 Mongụ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Yụ́da e ndịsị lengbe ꞌdíꞌbi sáma bangá bɨ oṇgoonzónɨ́ ní, ndéré kɨ́e do Mongụ́ Bi ꞌbɨ Lomo. Ndị́sị ꞌdáná a zɨ́ Lomo gɨ do bɨ zɨ́ Lomo ótoómo lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Umbu bangá máa née do ꞌdíꞌbi a ndéré óngbóóyó a do bi bɨ ngárá ꞌyị ndanɨ́ doa wá ní gɨ zɨ́a moko ndaá lolụ sɨmɨ a wá.
HEB 13:12 ꞌDiꞌbioyónɨ́ kóo Yésụ gɨ dongará ꞌyị e kpá kenée káa zɨ́ éyị́ bɨ moko ndaá sɨmɨ a wá ní ndéréye úfu wo gɨ ro zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kpụrụ́ gɨ sɨmɨ sámaa bɨ lefe gɨ royé ní.
HEB 13:13 Idízé lányá ro Yésụ za kɨ́ngaya. Abú ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní nɨyí ꞌdóꞌdo zée yá mengị éyị́ wá, idízé ụ́tụsɨmɨzé gɨ ro zɨ́ze ídíze sɨmɨ ꞌdoꞌdó máa née ndro kɨ́ Yésụ maꞌdáa.
HEB 13:14 Do sogo káṇgá ba ndaá ꞌbɨ ené ꞌbe ꞌbɨ ezé wá. ꞌBe ꞌbɨ ezé nɨ yị́ ené komo ere. Ndịsịzé ba óto komozé gɨ ro zɨ́ze ndéréze íri.
HEB 13:15 Gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ Yésụ mengị zɨ́ze ní, idízé ndị́sị kófó ịrị Lomo kacɨ́ kadra mbá nɨ óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ndịsịzé née go ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí azé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní.
HEB 13:16 Ídísé ndị́sị sómụ́ ledre lafúse kɨ́ sáká yée kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo. Née ngíti éyị́ bɨ bi ndịsị éme ro Lomo gɨ zɨ́a ní.
HEB 13:17 ꞌYị ga bɨ nɨyí manda e ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́se ní, ídísé ndị́sị úwú yée gɨ zɨ́a née moko bɨ Lomo gelé yée ne zɨ́ye ndị́sịyé méngị a gɨ rosé ní. Ídísé óto yée zɨ́ye ndị́sịyé méngị moko née kɨ́ bikịdrị́ mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́se kɨ́ rokinyi.
HEB 13:18 Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo gɨ rozé. Owozé go kɨ́dí mɨmbéꞌdezé nɨ go kị́éꞌdo zɨ́ Lomo, ilizé ndị́sị méngị dụụ́ éyị́ bɨ ili ní.
HEB 13:19 Ídísé kpá íni ini gɨ romá, idí líkpí mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ma ógụmá zɨ́se íri ꞌdiya.
HEB 13:20 Lomo ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, nɨ ne wo bɨ kóo uru Yésụ bɨ kóo kasaogụ wo ógụ léfe sámané káa do mɨkánda yéme ledre bɨ za fí dongaráne Lomo kɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ní. Yésụ nɨ Ngére ezé kpá Mongụ́ ꞌyị ꞌbáꞌbá zée.
HEB 13:21 ꞌBụzé Lomo idí íꞌbí bɨlámá éyị́ e zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé méngị moko ené bɨlámáne. Idí kpá íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ze gɨ do bɨ zɨ́ze ndị́sịzé méngị moko ené bɨlámáne. Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ bɨ kóo ogụ íꞌbí roné do úyuné do bi kacɨ́ze káa do mɨkánda yéme ledre dongaráze kɨ́ Lomo ní, ꞌyịmaꞌdí e idínɨ́ ndị́sị mbófo wo za fí. Idí kenée.
HEB 13:22 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ledre bɨ máéké kása zɨ́se ba ní, ídísé íꞌbí mbílíse ndị́sị úwú a. Idí íꞌbí rokoꞌbụ sɨmɨsé gɨ ro ledre e za mbá.
HEB 13:23 Otoomonɨ́ sị́lị́ ꞌyị gɨ ro lúnduzé Timatíyo gɨ sɨmɨ sị́gịnị go. Togụ́ ogụ go ꞌdiya zɨ́ma yáa yá, kɨ́ꞌdí bɨ mááyí go ndéré lúrú sée íri ní, mááyí ꞌdíꞌbiútú wo kpa zɨ́ze ógụzé kéne zɨ́se íri.
HEB 13:24 Mandá zɨ́se kɨ́ manda esé ga bɨ ásé kéye íri ní mbá. Lafúze ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto, ogụnɨ́ gɨ sɨmɨ káṇgá bɨ Ítali ní iꞌbínɨ́ kpá mandá zɨ́se íri kɨ́ngaya.
HEB 13:25 Lomo idí lúrú bi kacɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáne.
JAM 1:1 Máa Yakóbo bɨ ꞌyị moko ꞌbɨ Lomo kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní. Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Ngére Yésụ, bɨ báyisé ndéré kɨ́ ndị́sị kacɨ́ bi e faa ní. Mandá zɨ́se za mbá kɨ́ngaya do bi ga bɨ ásé doyé íri ní.
JAM 1:2 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, togụ́ úzu éyị́ kɨ́ ꞌdoꞌdó nɨyí ndị́sị ndiki sée yá, ndásé ꞌdíꞌbi a káa do bɨsinyí ledre wá.
JAM 1:3 Sɨmɨ úzu éyị́ ga gére née mbá, togụ́ komosé nɨ yị́ ené kpá fú lá ngbúó ro Lomo kɨ́ Ngére Yésụ yá, Lomo nɨ íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́se ódó mɨmbéꞌdesé kɨ́ngaya.
JAM 1:4 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, utúasá mɨútúásá, ídísé ndị́sị ụ́tụsɨmɨsé za kɨ́ngaya sɨmɨ ledre e za mbá gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ rokoꞌbụsé, zɨ́se útúásásé kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené e éyị́ bɨ lerị́ a nɨ méngị sée ní ndaá.
JAM 1:5 Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse owoꞌdiꞌbi éyị́ bɨ Lomo ili zɨ́ne méngị a ní wá yá, idí íni ini zɨ́ Lomo, Lomo nɨ íꞌbí cóngó sómụ́ ledre zɨ́a. Gɨ zɨ́a wo Lomo ndịsị lengbe íꞌbí bɨlámá sómụ́ ledre zɨ́ ꞌyị ené e kɨ́ mɨmbéꞌdené kị́éꞌdo.
JAM 1:6 Mongụ́ ledre nɨ wo ba. Togụ́ ꞌyị nɨ go íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro éyị́ yá, ꞌyị máa née mɨsómụ́ ledre ené ndaá ídí gbre gbre wá. ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ mɨsómụ́ ledre gbre gbre ní, bi tóro ené ndaá kị́éꞌdo wá. Nɨ yị́ ené go cé káa zɨ́ mɨkáda mɨkavu bɨ ndịsị ílílóꞌbó roné gɨ zɨ́ mongụ́ síli ꞌdáa ꞌdáa ꞌdáa ní.
JAM 1:7 ꞌYị bɨ nɨ kɨ́ mɨsómụ́ ledre gbre gbre kenée ní, Ngére ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ rokinyi gɨ ro íꞌbí éyị́ zɨ́a wá.
JAM 1:8 Gɨ zɨ́a, mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị máa née ndaá ꞌbɨ ené kị́éꞌdo wá.
JAM 1:9 Máúku zɨ́se lúndumá e sɨmɨ Lomo, abú ꞌyị ndaá kɨ́ ledrené owóowó wá, bi ndaá sínyí roa wá, nɨ zɨ́ Lomo kɨ́ ledrené owóowó.
JAM 1:10 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní, sɨmɨ bɨ Lomo oyóloꞌbó wo go zɨ́a ídíne káa do ꞌyị lerị́ ní, bi ndaá sínyí roa wá, gɨ zɨ́a nɨ gágáóyó roné káa zɨ́ mɨsúrú kágá ní.
JAM 1:11 Gɨ zɨ́a kadra ndịsị ólụ́ógụ kɨ́ phoꞌdụné do óngbó kágá. Zɨ́ mɨsúrú ga gágáóyó royé kɨ́ lámá ga bɨ royé née mbá. ꞌYị bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ne ní nɨ gágáóyó roné kpá kenée sɨmɨ bɨ nɨ ndị́sị ngásá kacɨ́ moko ené e ní.
JAM 1:12 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị ódó mɨmbéꞌdené sɨmɨ úzu ledre ní, gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ toro go ngbúó sɨmɨ úzu ledre ní, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị bɨ za fí bɨ mocụ́ ledre a ní zɨ́ ꞌyị ga bɨ otonɨ́ ꞌbúa ní.
JAM 1:13 Sɨmɨ bɨ ꞌdoꞌdó ndiki ngíti ꞌyị go gɨ dongaráse ní, ꞌyị née ndaá sómụ́ a bɨ ya kɨ́dí, Lomo uzu née ne ní wá. Gɨ zɨ́a bɨsinyí ledre uzu ené Lomo wá, Lomo uzu ené kpá kú ꞌyị wá.
JAM 1:14 Bɨsinyí mɨsómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị nɨ yị́ ené óto ꞌyị maꞌdáa ne zɨ́a lúyú ledre. Zɨ́ lúyú ledre nda ꞌdíꞌbióyó wo gbála gɨ ro Lomo.
JAM 1:15 Gɨ zɨ́a ꞌbú bɨsinyí ledre ndịsị óto ꞌyị, zɨ́ ꞌyị maꞌdáa tɨ́ lúyú ledre. Sɨmɨ bɨ ꞌyị máa née luyú ledre go ní, zɨ́ lúyú ledre maꞌdáa nda ꞌdíꞌbiógụ umbu do ꞌyị máa née.
JAM 1:16 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ꞌyị ndaá lóndo sée zɨ́se lúyú ledre wá.
JAM 1:17 Bɨlámá éyị́ e kɨ́ bɨlámá tákpásị́lị́ e za mbá, ꞌBụzé bɨ komo ere otoogụ bimɨóṇgó ne ngárá oyóloꞌbó ené roné káa zɨ́ lị́ndị́ wá ní, otoogụ yée ne.
JAM 1:18 Lomo gelé zée go zɨ́ze ídíze káa do owụ́ ꞌbɨ ené e gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇguzé ledre ené bɨ maꞌdíi ní go ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, azé zɨ́a go mɨzefị éyị́ ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó gɨ dongará éyị́ ga bɨ za mbá ꞌyị e ndịsịnɨ́ íꞌbí yée zɨ́ Lomo maꞌdáa káa do mɨzefị éyị́ gɨ yáká ní.
JAM 1:19 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ídísé úwú ledre ba bɨlámáne. ꞌYị e idínɨ́ ídí ꞌdíya gɨ ro úwú ledre, togụ́ nda gɨ ro úkulúgu ledre yá, idínɨ́ ídí ndo, mɨmbéꞌdeyé nda kpá ndị́sị ésị́ ꞌdiya wá,
JAM 1:20 gɨ zɨ́a, togụ́ ílisé gɨ ro zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní yá, ndásé ídí ꞌyị mɨmbéꞌdekesị́ e ꞌdiꞌdiya wá.
JAM 1:21 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ledre cayi ga bɨ kóo ndị́sịsé méngị yée, kɨ́ bɨsinyí sómụ́ ledre ga bɨ kóo sɨmɨsé ní, ídísé ótoómo yée za mbá ꞌdáꞌba. Zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo, gɨ zɨ́a wo Lomo oto ledre née kenée gɨ ro zɨ́ne yómo sée.
JAM 1:22 Mɨméngị ledre esé e idínɨ́ ídí za mbá kacɨ́ kúrú Lomo bɨ ndị́sịsé úwú a ní. Ndásé úwú kúrú Lomo lá kɨ́ mbílíse káa zɨ́ ndịsịnɨ́ ócó gbékpị́ gboṛụ éyị́ ní wá.
JAM 1:23 Togụ́ méngị kéyị kacɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndị́sị úwú a ní wá yá, áyí ídí cé káa zɨ́ ꞌyị bɨ ꞌdiꞌbi miráyi lúrú komoné sɨmɨ a,
JAM 1:24 kpálá bɨ oto miráyi bi zɨ́a ị́nyịné ndéréóyó roné ní, geré zɨ́ tosoa bɨ gáa lurú ní lị́gị wo.
JAM 1:25 Togụ́ ndị́sị méngị kéyị kacɨ́ lorụ ꞌbɨ Lomo bɨ oto yị́ị zɨ́yị ídíyị kɨ́ ro doyị́ ní yá, Lomo nɨ íꞌbí úndru ꞌbɨ tụ́ꞌdụ́ ledre e zɨ́yị togụ́ úwúómo ledre ené lá kɨ́ mbílíyị lịgị yị́ị wá ní.
JAM 1:26 Togụ́ yá née nɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, útúásá lolụ úku bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e wá lóndo royị́ go, moko ndaá sɨmɨ éyị́ ga bɨ ndị́sị méngị yée ní mbá wá.
JAM 1:27 Mbigí ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní, nɨ ꞌyị máa wo bɨ ndịsị méngị ledre ga bɨ ꞌBụzé Lomo uku yée ní, káa zɨ́ sáká kará umbu e kɨ́ owụ́sala e ní. Nda kpá kɨ́ ótoómo méngị bɨsinyí ledre e za mbá ꞌdáꞌba.
JAM 2:1 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ledre Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ rokoꞌbụa romo do ngíti géyị ngére e do sogo káṇgá ba go za mbá ní, ndazé méngị bɨlámá ledre lá kpara zɨ́ ngíti géyị ꞌyị e wá.
JAM 2:2 Togụ́ ꞌyị e gbre ogụnɨ́ do bi kótrụro, ngíti a esị roné bɨlámá bongó kpá kɨ́ ngoꞌdi gɨ sɨmɨ dábu ro sị́lị́ne, zɨ́ ngíti a ídí ꞌbɨ ené ꞌyị lerị́ kɨ́ nzenze bongó roné,
JAM 2:3 togụ́ zɨ́se úku ledre zɨ́ wo bɨ kɨ́ bɨlámá bongó roné ní kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, bɨlámá bi ndị́sị nɨ bɨ yáa ba,” tɨ́ lá nda zɨ́ ꞌyị lerị́ née yá, zɨ́se úku ledre zɨ́a kɨ́dí, “Bi ndị́sị ndaá gɨ royị́ yáa wá, ndị́sị ꞌbɨ eyị́ bi ore,”
JAM 2:4 ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndị́sịsé née ífi sɨmɨsé dengbị́se zɨ́se ndị́sị ꞌdécị ngbanga ꞌyị e kɨ́ bɨsinyí sómụ́ ledre bɨ sɨmɨsé ní wá?
JAM 2:5 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ówosé esé bɨ kɨ́dí Lomo gelé ꞌyị ga bɨ ꞌyị e ndị́sịnɨ́ lúrú yée káa do ꞌyị lerị́ e née ne zɨ́ye tóroyé ngbúó sɨmɨ ṇgúṇgu ledre eyé, gɨ ro zɨ́ye ógụyé do bi bɨ wo Lomo uku ledre a gɨ ro ꞌyị ga bɨ kɨ́ ꞌbúne doyé ní wá?
JAM 2:6 Tɨ́ lá ndị́sịsé née lúrúꞌdófụ bi do ꞌyị lerị́ e. Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye née ndịsịnɨ́ méngị láráse yée ní wá? Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́se ye do ngbanga ní wá?
JAM 2:7 Ndaá ꞌbɨ ené bɨ ndịsịnɨ́ kpá ye úkucáyi ledre gɨ do bɨ Ngére esé Yésụ ní wá?
JAM 2:8 Togụ́ ndị́sịsé go mengị ledre kacɨ́ lorụ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Ídí óto ꞌbú lafúyị e káa zɨ́ bɨ óto ꞌbúyị kɨ́ royị́ ní,” ndị́sịsé née go méngị cóngó ledre.
JAM 2:9 Togụ́ ndị́sịsé lúrúꞌdófụ bi gɨ do ꞌyị lerị́ e, lúyúsé née go ledre, Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé gɨ zɨ́a ndítíꞌdófụsé do lorụ go.
JAM 2:10 Togụ́ ꞌyị ndị́sị méngị ledre kacɨ́ lorụ ga gére zɨ́a léꞌbéꞌdófụ gɨ do wo kị́éꞌdo ní yá, ꞌdéwe née go zaá lorụ ga gére née mbá.
JAM 2:11 Káa zɨ́ bɨ Lomo uku ledre kɨ́dí, “Ndá sóꞌdo meꞌbe ꞌyị wá,” zɨ́a kpá úku a kɨ́dí, “Ndá úfu ꞌyị wá.” Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, togụ́ sóꞌdosé rosé kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá tɨ́ lá zɨ́yị úfu ꞌyị yá, Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga royị́ bɨsinyíne gɨ zɨ́a léꞌbéꞌdófụ do lorụ ꞌbɨ Lomo go.
JAM 2:12 Mɨódrosé kɨ́ mɨméngị ledre esé e mbá, idí ídí káa zɨ́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ owonɨ́ go kɨ́dí ngbanga bɨ nɨyí ꞌdécị a royé ní nɨ óto yée zɨ́ye ídíye kɨ́ ro doyé.
JAM 2:13 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ lerị́ lafúga mengị wo wá ní, lerị́a utúasá méngị Lomo kadra ꞌdécị ngbanga wá. Gba kadra ꞌdécị ngbanga Lomo lurú lerị́ ꞌyị bú.
JAM 2:14 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, togụ́ ꞌyị uku ledre kɨ́dí née ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go mengị moko a wá ní, bɨlámá a nɨ ore wo be? Toso ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo máa wo née ní utúasá goó yómo wo?
JAM 2:15 Lúrúsé aka, togụ́ ezesé gɨ dongaráse nɨ do lerị́ bongó kpá kɨ́ ꞌbú roné kɨ́ngaya,
JAM 2:16 zɨ́ ngúrusé úku ledre zɨ́ ꞌyị lerị́ née kɨ́dí, “Lomo idí kɨ́yị, idí íꞌbí éyị́ mɨánu kɨ́ bongó zɨ́yị.” Togụ́ ꞌyị née uku lá ledre kɨ́ tarané saká ꞌyị lerị́ née wá ní, mengị née go ledre bɨ Lomo ilinɨ́ ní?
JAM 2:17 Nɨ kpá kenée gɨ rosé. Togụ́ ngíti ꞌyị ya née ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go togụ́ mengị ené bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e wá, ꞌyị née ṛanga yị́ ené ṛanga, ṇguṇgu ené aka ledre ꞌbɨ Lomo wá.
JAM 2:18 Togụ́ ngíti ꞌyị uku ledre kɨ́dí, “Áyí ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo go, mááyí ꞌbɨ amá ꞌyị méngị bɨlámá ledre.” Mááyí úku ledre zɨ́a kɨ́dí ꞌdódo aka ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịnɨ́ úku a lá kɨ́ tara ꞌyị ní zɨ́ma, gɨ ro zɨ́ma ꞌdódo ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo amá zɨ́yị kɨ́ bɨlámá ledre bɨ mándị́sị méngị a ní.
JAM 2:19 Ṇgúṇgusé go kɨ́dí mbigí Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo, née bɨlámá ledre. Ídísé ówo a kɨ́dí, bɨcayi lomo e ṇguṇgunɨ́ kpá kenée kɨ́dí mbigí Lomo nɨ dụụ́ kị́éꞌdo. Zɨ́ye ndị́sịyé éré ngịrị a.
JAM 2:20 Ówosé nzíyi ledre née wá gɨ zɨ́ ꞌdi? Mááyí ꞌdódo a zɨ́se maꞌdíi kɨ́dí togụ́ ꞌyị ṇgúṇgu lá ledre ꞌbɨ Lomo, mengị moko a wá moko ndaá sɨmɨ ṇgúṇgu ledre ené née wá.
JAM 2:21 Lúrúsé aka éyị́ bɨ kóo bulúnduzé Abarayáma mengị zɨ́a útúásáne gɨ zɨ́a komo Lomo ní. Mengị ené kóo lá éyị́ kị́éꞌdo wá, iꞌbí za cụ́ owụ́ ꞌbɨ ené Isáka káa do éyị́ ꞌdáná zɨ́ Lomo.
JAM 2:22 Ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ené ndịsị kóo ndéré ndro kɨ́ mɨméngị ledre ené. Zɨ́ ṇgúṇgu ledre ené útúásáne kpịnị kacɨ́ ledre bɨ mengị wo ní.
JAM 2:23 Ledre née utúasá go kpịnị kɨ́ ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Abarayáma ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo, zɨ́a útúásáne kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené,” do ndị́sị ndólo wo gɨ zɨ́a ezegámá Lomo ní.
JAM 2:24 Ídísé ówo a kɨ́dí ꞌyị ndịsị útúásá kacɨ́ komo Lomo káa do mbigí ꞌyị ené yị́ ené kacɨ́ mɨméngị ledre ené bɨ bɨlámáne ní ndaá ꞌbɨ ené lá gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Lomo ní wá.
JAM 2:25 Lúrúsé aka Rába bɨ kóo kára ꞌyị gámá kacɨ́ yaꞌdá e faa ní, utúasá kóo kacɨ́ komo Lomo gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre ené bɨ kóo ꞌdiꞌbi mbeze ꞌbɨ Isɨréle e óto yée zɨ́ne ꞌbe káa bɨ nɨyí úfu yée, do kásalúgu yée gɨ do ngíti mɨsiꞌdi kpị́ ní.
JAM 2:26 Káa zɨ́ bɨ ówosé bú, ꞌyị bɨ ꞌdówụ́ ndáa sɨmɨ a wá ní nɨ yị́ ené goó umbuné. Kpá kenée ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo nɨ yị́ ené umbuné togụ́ moko ndaá ní.
JAM 3:1 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ndaá ꞌbɨ ené bɨ ya kɨ́dí tụ́ꞌdụ́ se nɨyí ídí mbá ꞌyị ꞌdódo ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní wá, gɨ zɨ́a ówosé bú kɨ́dí zée ga bɨ iꞌbízé rozé ꞌdódo ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto zɨ́ lafúze ní, togụ́ ꞌdodozé do bɨlámá mɨsiꞌdiné wá, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo zée kɨ́ngaya rómo ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị e.
JAM 3:2 Másómụ́ ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí zée ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá azé ꞌyị lúyú ledre e, do mɨsiꞌdi e mɨngúngúcua. Togụ́ ꞌyị bɨ taraa uku lúyú ledre wá ní, kɨ́dí née go cóngó ꞌyị. Utúasá go ndị́sị ꞌbáꞌbá roné gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre.
JAM 3:3 Ndịsịzé ódóóto káꞌdá ro tara usáni e gɨ ro óyó komoyé kɨ́e zɨ́ye ndéréye kɨ́ꞌdí bɨ ilizé ní.
JAM 3:4 Nɨ kpá kenée gɨ ro mongụ́ kuṛúngba. Abú tɨ́ bɨ nɨ mongụ́ne kɨ́ngaya mongụ́ síli bɨ rokoꞌbụné ndịsị ị́trị́ a ne ndéré kɨ́e yá, ꞌyị kpúṛónyó a nɨ óyó komo mongụ́ kuṛúngba née lá kɨ́ owụ́ ngodrụ́ cúkuꞌdée bɨ ndịsịnɨ́ kpúṛónyó a kɨ́e zɨ́a ndéréne do bi bɨ ili ní.
JAM 3:5 Ledre née nɨ kpá kenée gɨ ro dondene. Dondene nɨ owụ́ éyị́ cúkuꞌdée rozé tɨ́ lá ndịsị mbófo roné mɨmbófo. Nɨ éyị́ bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya cé káa zɨ́ so phoꞌdụ bɨ cúkuꞌdée ní, togụ́ utú sɨmɨ ngáká súwú yá, zɨ́a áṛá mongụ́ bi ndéré kɨ́e mɨndéré.
JAM 3:6 Dondene ndịsị óngbó ꞌyị káa zɨ́ phoꞌdụ ní. Nɨ bɨsinyí éyị́ kɨ́ngaya gɨ dongará éyị́ ga bɨ rozé ní. Ndịsị sínyíónzó kụṛụꞌbụ ꞌyị nyé, zɨ́a ónzó a vuu ku phoꞌdụ. Zɨ́ dondene maꞌdáa nda áṛá ꞌbɨ ené ku phoꞌdụ bɨ ịlị́ wá ní.
JAM 3:7 ꞌYị e utúasánɨ́ bú ꞌdíꞌbi ṛị́kị́ sị́ do bangá e, solụ́ e, kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ ndịsịnɨ́ ndéré kɨ́ do sɨmɨyé bi kɨ́ ngíti géyị éyị́ trị ga bɨ sɨmɨ iní ní do ụ́lụ́ yée ꞌbe,
JAM 3:8 tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ útúásá ꞌdíꞌbingéṛị dondene ní ndaá. Nɨ bɨsinyíne kɨ́ngaya sɨmɨ ndị́sị ené kpá bɨsinyí súrú éyị́ bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu ní.
JAM 3:9 Ledre nɨ gɨ ro dondene ore kpá káa, ndịsịzé kófó ịrị Ngére Yésụ kɨ́ ꞌBụzé Lomo kɨ́ dondenezé. Zɨ́ze ndị́sịzé úku sínyi ledre gɨ do bi lafúze kpá kɨ́e, káa zɨ́ éyị́ bɨ Lomo otoogụ yée née sɨmɨ tosoné wá ní.
JAM 3:10 Kémbị́ tarazé bɨ kị́éꞌdo ba ndịsịzé íꞌbí mbófo eyị́ kɨ́ úku bɨsinyí ledre e mbá kɨ́e. Owụ́ ꞌbɨ babá e sɨmɨ Lomo, ndaá mɨútúásáne zɨ́ze ndị́sịzé méngị kéyị kenée wá.
JAM 3:11 Bɨlámá iní mɨéwé kɨ́ bɨsinyí iní utúasánɨ́ bú kúkúógụ mbá gɨ sɨmɨ gu ꞌdawú kị́éꞌdo?
JAM 3:12 Owụ́ ꞌbɨ babá e sɨmɨ Lomo, bongó utúasá go ánáógụ mɨáná olíva, togụ́ mbú zɨ́ kóṛó ánáógụ mɨáná bongó? Kpá kenée, bɨsinyí ꞌdawú utúasá ené ꞌdíꞌbiógụ bɨlámá iní mɨéwé wá.
JAM 3:13 Ambí nɨyí ꞌyị ówo ledre kpá ꞌyị komokenzị dongaráse ní ye? ꞌYị idí ꞌdódo a sɨmɨ bɨlámá ndị́sị ené kɨ́ mɨméngị ledre bɨ ndoo bɨ ndị́sị ógụ gɨ zɨ́ komokenzị ené ní.
JAM 3:14 Tɨ́ lá togụ́ mɨmbéꞌdesé eme ro lafúse e ngụ́ kpá kɨ́ mongụ́ ꞌbú éyị́ ndásé ndị́sị sị́kpị fúndúse gɨ zɨ́a ꞌdága, togụ́ mbú ásisé gɨ ro ledre bɨ cóngóne ní wá.
JAM 3:15 Toso komokenzị máa wo née ní ogụ ené gɨ zɨ́ Lomo komo ere wá, ogụ yị́ ené gɨ zɨ́ Satána do sogo káṇgá ona.
JAM 3:16 Gɨ zɨ́a togụ́ ndị́sịsé óto bɨsinyí mɨmbéꞌdesé ro lafúse e, zɨ́se ídíse ꞌyị ꞌbú éyị́ e yá, ndị́sị esé utúasá ídí bɨlámáne wá, komo bɨsinyí ledre nɨ ndị́sị óṇgó dosé dụụ́ ne.
JAM 3:17 Tɨ́ lá komokenzị máa wo bɨ ndịsị ógụ gɨ zɨ́ Lomo gɨ komo ere ní mɨzefị ledre ené, luyú ndaá sɨmɨ wá, yị́ ené ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, mɨmbéꞌdea nɨ zɨ́ ꞌyị e mbá bɨlámáne, nɨ ꞌyị bɨ ndịsị lúrú bi sɨmɨ ledre e cii kí, zɨ́a ídíne ꞌyị úwú ledre e gɨ zɨ́ lafúne ní. Nɨ kpá ꞌyị bɨ lerị́ ꞌyị e ndịsị méngị wo mɨméngị ní, zɨ́a ídíne ꞌyị sáká ꞌyị lerị́ e. Ndaá ꞌyị lóndo ꞌyị e wá.
JAM 3:18 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌyị e zɨ́ mɨndị́sị ꞌyị e ídíne bɨlámáne ní, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra nɨyí ídí mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
JAM 4:1 Éyị́ bɨ ndịsị ꞌdíꞌbiógụ ófụ́ kɨ́ okó dongaráse ní ꞌdi? Ndaá ꞌbú éyị́ bɨ dosé ní ndịsị ꞌdíꞌbiógụ ledre ga gére née ne wá?
JAM 4:2 Ílisé éyị́ e tɨ́ lá útúásásé ndíki yée wá. Zɨ́se ndị́sịsé úfu ꞌyị e kpá kɨ́ óto ꞌbú éyị́ ꞌbɨ lafúse e, tɨ́ lá útúásásé esé ndíki éyị́ bɨ ílisé ní wá. Ndị́sịsé kpá ófụ́ kɨ́ ndị́sị méngị okó. Ndíkisé wá gɨ zɨ́a ínisé esé ini gɨ roa zɨ́ Lomo wá.
JAM 4:3 Togụ́ íni ini gɨ ro éyị́ zɨ́ Lomo má ndíki wá, yị́ ené gɨ zɨ́a sómụ́ ledre eyị́ nɨ yị́ ené bɨsinyíne. Íli yị́ eyị́ éyị́ ga gére née lá gɨ rokinyi eyị́.
JAM 4:4 Sée ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e, ówosé esé bɨ kɨ́dí togụ́ ótosé ꞌbú do sogo káṇgá ba yá ní ásé go ezeokó Lomo ní wá? ꞌYị bɨ oto roné go káa do ezegámá do sogo káṇgá ba ní ní, nɨ goó ezeokó Lomo.
JAM 4:5 Sómụ́sé kɨ́dí ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, Lomo kasa ꞌdówụ́ne zɨ́a ógụ ndị́sịné sɨmɨzé ní nɨ gbékpị́ne? Yị́ ené gɨ ro zɨ́ze ídíze káa do mbigí ꞌyị ené e.
JAM 4:6 Tɨ́ lá Lomo ndịsị sáká zée ne kɨ́ngaya. Née sị́ ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Lomo ndaá kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ledreyé kɨ́ royé owóowó ní wá, tɨ́ lá zɨ́a ndị́sịné sáká ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní.”
JAM 4:7 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ídísé íꞌbí rosé ṇgúṇgu dụụ́ ledre ꞌbɨ Lomo. Zɨ́se óyó sogosé zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e geré za fí gɨ ro zɨ́a ótoómo kacɨ́se.
JAM 4:8 Ídísé ídí gbóo kɨ́ Lomo gɨ ro zɨ́a ídíne gbóo kɨ́se. Sée ꞌyị lúyú ledre e ídísé ótoómo kɨ́ lúyú ledre. Zɨ́se óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo sée ga bɨ sómụ́ ledre esé ndaá kị́éꞌdo wá ní.
JAM 4:9 Ídísé ídí kɨ́ lerị́ zɨ́se ndị́sịsé íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́. Zɨ́se óyólóꞌbó kugú esé káa do ini do óyólóꞌbó rokinyi esé káa do lerị́.
JAM 4:10 Ídísé ꞌbúóꞌbụ́ rosé zɨ́ Ngére Yésụ gɨ ro zɨ́a óto sée zɨ́ ledresé ídíne owóowó.
JAM 4:11 Owụ́ ꞌbɨ babá e, ndásé ndị́sị lị́lịkpị́ wá. ꞌYị bɨ ndịsị lị́lịkpị́ ro lúnduné sɨmɨ Lomo, togụ́ mbú úku sínyi ledre roa ní, ndị́sị née úku sínyi ledre ro lorụ kpá kɨ́ ꞌdécị ngbanga a. Togụ́ ndị́sị ꞌdécị ngbanga ro lorụ yá, óto royị́ go kɨ́ ledreyị́ owóowó rómo do lorụ, lodụ́ eyị́ née kacɨ́ lorụ wá.
JAM 4:12 Lomo nɨ dụụ́ ne ꞌyị íꞌbí lorụ kpá ꞌyị ꞌdécị ngbanga. Nɨ ne kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ yómo ꞌyị, togụ́ úfu ꞌyị zɨ́ne. Sara áyí ꞌbɨ eyị́ náambi zɨ́yị ndị́sịyị́ ꞌdécị ngbanga ro lafúyị e ní?
JAM 4:13 Úwúsé aka ledre bɨ mááyí úku a ba, ásé náambi zɨ́se úku ledre kɨ́dí, “Karaba togụ́ kɨ́lóndó azé ndéré sɨmɨ gara bɨ ꞌdáa zɨ́ze ndị́sịzé íri sɨmɨbi kị́éꞌdo, do ndị́sịzé méngị moko íri zɨ́ze ídíze kɨ́ késị́ zɨ́ze kɨ́ngaya.”
JAM 4:14 Ndị́sịsé úku ledre kenée gɨ zɨ́ ꞌdi? Ngárá ówosé gbawá éyị́ bɨ nɨ méngị roné kɨ́lóndó ní. Ówosé káa zɨ́ bɨ ásé ógụ ídí trịdrị ní bú? Trịdrịsé nɨ lá káa zɨ́ mụ́kụ́ bɨ ꞌdụtụ bi kuu kpá ba ní oṇgó yị́ ené go ní.
JAM 4:15 Ledre bɨ kóo ásé útúásá úku a ní nɨ kɨ́dí, “Togụ́ Ngére Lomo ṇguṇgu zɨ́ze yá, azé méngị éyị́ ba togụ́ mbú wo bɨ ꞌdáa.”
JAM 4:16 Ndị́sịsé nda yị́ esé óto rosé kɨ́ ledresé owóowó. Mɨméngị ledre bɨ ꞌbɨ sị́kpị fúndúꞌyị kenée née nɨ bɨsinyíne.
JAM 4:17 Togụ́ ꞌyị owo tɨ́ bɨlámá ledre bɨ gɨ ro méngị a ní bú, zɨ́a ótoómo a kenée, luyú ledre go.
JAM 5:1 Sée ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́se ní, úwúsé aka ledre bɨ mááyí úku a zɨ́se ba, ídísé íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ gɨ zɨ́ mongụ́ bɨsinyí ꞌdoꞌdó bɨ nɨ go ógụ dosé ba.
JAM 5:2 Tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́se née, enyeonzónɨ́ royé go mbá, mɨmbúrédé e anu sinyinɨ́ bongó e kacɨ́se kpá go mbá.
JAM 5:3 Ngánza anu sinyi dábu kɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ esé e kpá go mbá. Ngánza née nɨ ꞌdódoyéme ledre gɨ rosé zɨ́a ndị́sịné óngbó sanáse káa zɨ́ phoꞌdụ ní. Sɨmɨ ledre ga gére née mbá ásé ba fú lá bándáóto tụ́ꞌdụ́ éyị́ e kacɨ́se sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ba.
JAM 5:4 Lúrúsé aka, késị́ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ kóo méngịnɨ́ moko gɨ roa zɨ́se sɨmɨ yáká esé e zɨ́se ásisé kɨ́ íꞌbí a zɨ́ye ní nɨ go ndị́sị íni ini kɨ́ ịrịsé. Ini ꞌbɨ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdụ́ógụ éyị́ e gɨ yáká esé e ní owụ́ ndiki mbílí Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní go.
JAM 5:5 Ndị́sịsé do sogo káṇgá ona ndị́sị ánu láya éyị́ e kɨ́ mongụ́ rokinyi. Zɨ́se ótosé gɨ zɨ́a káa zɨ́ kábịṛị́kị bɨ otoyeme roné go bɨlámáne nɨ go nzíyiné gɨ ro do óṇgoónzó a ní.
JAM 5:6 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, zɨ́se ndị́sịsé íꞌbí ngbángá ꞌyị ga bɨ ngárá ledre eyé ndaá kɨ́se wá ní do úfu yée lá gbékpị́ne abú ndanɨ́ ezeokóse e wá.
JAM 5:7 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, ídísé ụ́tụsɨmɨsé zɨ́se tórosé ngbúó gị sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní. Lúrúsé aka ꞌyị óꞌdo yáká, sị́kpị ené mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá. Ndịsị sóngó té ndumu nɨ fú ꞌdị́yị́ éyị́ kɨ́ sịndị́ kadra bɨ éyị́ ga gére née nɨyí aná zɨ́ye ngókoyé té kí nɨ fú tónó ánu a ní.
JAM 5:8 Gɨ rosé kpá kenée, ídísé ụ́tụsɨmɨsé zɨ́se tórosé ngbúó gɨ zɨ́a sịndị́ kadra bɨ Ngére Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
JAM 5:9 Lúndumá e sɨmɨ Lomo ndásé ndị́sị sínyi ịrị lafúse e gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị yée zɨ́se ní wá, káa bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé. Kadra ꞌdécị ngbanga ꞌyị e nɨ go gbóo.
JAM 5:10 Lúndumá e sɨmɨ Lomo, káa do lị́lị ledre ꞌbɨ ụ́tụsɨmɨ sɨmɨ ꞌdoꞌdó zɨ́se, ídísé lúrútóko ledre née gɨ ro nébị ga kóna ndịsịnɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní.
JAM 5:11 Káa zɨ́ bɨ ówosé bú ní, ndịsịzé mbófo kɨ́ngaya ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ódó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye tóroyé ngbúó sɨmɨ ledre e ní. Úwúsé ledre ꞌdoꞌdó bɨ kóo Eyóbo ụtụsɨmɨné sɨmɨ a ní go. Zɨ́se kpá lúrú ledre bɨ Ngére Lomo mengị zɨ́a kacɨ́ a ní. Ngére Lomo nɨ ꞌyị lúrú lerị́ ꞌyị kpá ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e.
JAM 5:12 Wo bɨ mbá ní, ndásé lólóbụ́ wá. Ndásé kpá lóbụ́ ịrị éyị́ ga bɨ komo ere togụ́ mbú kɨ́ ịrị éyị́ ga bɨ do sogo káṇgá ba togụ́ kpá ịrị ngíti géyị éyị́ e wá. Ledre esé idí ídí dụụ́ “Ɨɨ,” togụ́ “Ɨ́ꞌɨ,” káa bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbanga rosé.
JAM 5:13 ꞌYị nɨ bo dongaráse bɨ bɨsinyí ledre mengị zɨ́a ní? Idí íni ini zɨ́ Lomo. Sara ꞌyị nɨ bo sɨmɨ rokinyi? Idí úku keꞌbị kófó ịrị Lomo kɨ́e.
JAM 5:14 Togụ́ ngúrusé nɨ kɨ́ ndíyá yá, idí ndólo manda ga bɨ ꞌbɨ kanị́sa ní zɨ́ye ógụyé íni ini doa zɨ́ Lomo do sụ́sụ sụꞌbụ́ roa kɨ́ ịrị Ngére Yésụ.
JAM 5:15 Togụ́ ininɨ́ ini gɨ ro ꞌyị ndíyá kɨ́ mɨmbéꞌde ꞌyị kị́éꞌdo yá, ndíyá nɨ ụ́kụ́ gɨ roa zɨ́ Ngére Yésụ yómo wo. Togụ́ ꞌyị née luyú ledre, Ngére Yésụ nɨ ótoómo ledre zɨ́a.
JAM 5:16 Bɨ goó kenée ní, ídísé úkuógụ lúyú ledre esé e kóꞌdụ́ lafúse zɨ́ Lomo, zɨ́se íni ini zɨ́ Lomo gɨ rosé mɨkékeṛị́a gɨ ro zɨ́ Lomo yómo sée. Íni ꞌbɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo zɨ́ Lomo nɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya zɨ́ Lomo ndị́sịné méngị ledre kacɨ́ a.
JAM 5:17 Lúrúsé aka, Ilíya kóo kpá ꞌyịmaꞌdí káa zɨ́ze ní. Zɨ́a Íni ini zɨ́ Lomo cụ́ kɨ́ mɨmbéꞌdené kɨ́dí iní ndaá éꞌdị wá, zɨ́ Lomo úwú ini ené, zɨ́ iní óroné kɨ́ sɨmɨbi ota kɨ́ yanané.
JAM 5:18 Gɨ do kacɨ́ ledre máa wo née ní, zɨ́ Ilíya íni ini kɨ́dí iní idí mu éꞌdị, zɨ́ Lomo kása iní gɨ komo ere éꞌdịné do sogo káṇgá za mbá, zɨ́ fụtụ́ éyị́ e ụ́tụógụyé.
JAM 5:19 Máúku zɨ́se lúndumá e sɨmɨ Lomo, togụ́ ngúrusé luyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo go yá, ndásé lúrú wo lá mɨlúrú kɨ́ komosé wá, ídísé sáká wo zɨ́se ꞌdíꞌbilúgu wo óto wo do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo.
JAM 5:20 Ídísé ówo a kɨ́dí, togụ́ sákásé ꞌyị luyú ledre, zɨ́a ótoómo kɨ́ lúyú ledre yá, sáká née go wo zɨ́a ómoné gɨ sɨmɨ umbu. Tụ́ꞌdụ́ lúyú ledre ga bɨ mengị yée ní, Lomo nɨ lụ́lụóyó yée gɨ roa.
1PE 1:1 Máa Pétero bɨ ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ga bɨ Lomo geléogụ zée go kése káa do mbigí ꞌyị ené e ní. Nda gɨ zɨ́ okó zɨ́se báyisé faa sɨmɨ káṇgá ga bɨ Pánato, Galatíya, Kapadósiya, Ásiya, nda kɨ́ Beteníya ní.
1PE 1:2 Abú kenée ndotó, máúku zɨ́se ꞌBụzé Lomo geléogụ yị́ ené kóo sée kú go ꞌdesị́, zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo lá lụ́lụóyó lúyú ledre esé gɨ ro zɨ́se ídíse káa do mbigí ꞌyị ené ꞌbɨ Lomo, kpá ꞌyị úwú kúrú Kɨ́résịto Yésụ gɨ zɨ́ sámaa bɨ kóo ndeꞌyị́ lúguóyó lúyú ledre esé e ní. ꞌBụzé Lomo idí lúrú bi kacɨ́se kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé kpá fú bɨlámáse.
1PE 1:3 Idízé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo bɨ ꞌBụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ní. Kacɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdea bɨ rozé ní, iꞌbí mɨkánda trịdrị kɨ́ óto komo bɨ za fí ní go zɨ́ze kpụrụ́ gɨ sɨmɨ mɨúrú Kɨ́résịto Yésụ gɨ sɨmɨ umbu.
1PE 1:4 Lomo yemeomo éyị́ go zɨ́ze nzíyiné komo ere do bi bɨ ngárá éyị́ utúasá sínyí zɨ́a ényené do ụ́kụ́ne doa wá ní.
1PE 1:5 Nda gbékpị́e wá, yị́ ené gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go ní. Nɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́se kɨ́ rokoꞌbụné mbá gị odụ sịndị́ kadra. Nda gɨ ore nɨ yómo sée káa zɨ́ bɨ yemeomo go nzíyiné gɨ ro zɨ́ne méngị a ní.
1PE 1:6 Kadra née ní mɨmbéꞌdesé nɨ ị́drị́, abú cakaba ásé aka tɨ́ ndị́sị ꞌdoꞌdó gɨ zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ úzu ledre e ndotó.
1PE 1:7 Ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgusé ní nɨ káa zɨ́ dábu bɨ kɨ́ ngánza roné do ésị a ku phoꞌdụ zɨ́ phoꞌdụ ánuónzó ngánza née ní ní. ꞌDoꞌdó ga gére née ógụnɨ́ rosé kenée, gɨ ro ꞌdódo a kɨ́dí ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ṇgúṇgusé ní romo goó gɨ do dábu bɨ utúasá go ndị́sị sínyí ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní Lomo nɨ mbófo sée do óto úndrusé gɨ zɨ́a ásé zɨ́a go kɨ́ ledresé owóowó sɨmɨ sịndị́ kadra bɨ Kɨ́résịto Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní.
1PE 1:8 Méngịsé bɨlámá ledre go, zɨ́se óto ꞌbúa dosé ꞌdáꞌdá zɨ́se kɨ́ lúrú wo cụ́ kɨ́ komosé kí, ndaá kpá lá dụụ́ wo née wá, zɨ́se kpá ṇgúṇgu ledre ené tɨ́ bɨ ngárá lúrúsé aka wo cụ́ kɨ́ komosé kí wá ní. Ndị́sịsé go kpá drú kófó ịrịa kpá kɨ́ mbófo wo kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ngaya.
1PE 1:9 Gɨ zɨ́ kéyị née, nɨ go ndéré íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́se gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre ené go ní.
1PE 1:10 Nébị e tonónɨ́ kóo íci royé gɨ ro zɨ́ye ówoyéme ledre gɨ ro trịdrị née go kú ꞌdesị́. Née sị́ ledre bɨ kóo ukuogụnɨ́ ledre sáká éyị́ bɨ Lomo yemeomo go zɨ́se ní gɨ roa ní.
1PE 1:11 Icinɨ́ kóo royé kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́ye ówoyéme sịndị́ kadra bɨ ledre máa née nɨ méngị roné sɨmɨ a ní gɨ zɨ́a, ꞌDówụ́ Lomo tonó kóo go ódro gɨ ro ledre ꞌdoꞌdó bɨ Kɨ́résịto nɨ ógụ ꞌdóꞌdó a kpá kɨ́ ledre rokinyi bɨ nɨ ógụ ídí gɨ do kacɨ́ ꞌdoꞌdó née ní ní zɨ́se.
1PE 1:12 Lomo uku kóo go zɨ́ nébị ga gére née fúó kɨ́dí ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku zɨ́ye née nɨ ógụ méngị roné gɨ do kacɨ́ umbuyé, nda yị́ ené zɨ́se ndaá lolụ zɨ́ye wá. Bɨ ba ní, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí go ndị́sị ꞌdódo ledre máa ga gére née zɨ́se sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo gɨ komo ere. Ledre maꞌdáa nɨ kɨ́ ledrené owóowó, maláyika e ilinɨ́ ba kpá cụ́ ye gɨ ro ówoyéme ledre máa née.
1PE 1:13 Káa zɨ́ bɨ éyị́ nɨ bo kenée ní, ídísé ódó mɨmbéꞌdesé ndá, zɨ́se óto komosé kɨ́ngaya gɨ ro bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́se sɨmɨ bɨ Kɨ́résịto Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ní.
1PE 1:14 Káa zɨ́ bɨ ásé go kɨ́ mɨkánda bɨlámá sómụ́ ledre kpị́ ní, ndásé lolụ ótoómo mɨsiꞌdi zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre ga kóna ní ndáꞌbaógụyé sɨmɨsé wá.
1PE 1:15 Gɨ zɨ́a Lomo bɨ gelé sée ndaá ꞌyị lúyú ledre wá ní, ndásé lolụ ídí ꞌyị lúyú ledre sɨmɨ ledre ga bɨ ásé kɨ́ ndị́sị méngị yée ní wá.
1PE 1:16 Gɨ zɨ́a mɨéké kúrú Lomo uku kɨ́dí, “Ndásé lúyú ledre wá gɨ zɨ́a, mándá ꞌbɨ amá ꞌyị lúyú ledre wá.”
1PE 1:17 Káa zɨ́ bɨ ndị́sịsé ndólo Lomo, Babá ní, ifi ené sɨmɨ ꞌyị e wá. Ndịsị ꞌdécị ngbanga ꞌbɨ ꞌyị e dụụ́ kacɨ́ mɨméngị ledre eyé. Káa zɨ́ bɨ go kenée ní, tɨ́ mé bɨ ásé aka trịdrị née ní, ídísé ndị́sị méngị dụụ́ ledre ga bɨ nɨyí óto wo zɨ́a ídíne kɨ́se kɨ́ rokinyi ní.
1PE 1:18 Ówosé bú bɨlámáne kɨ́dí, Lomo ugú ené gosé gɨ sɨmɨ bɨsinyí mɨméngị ledre bɨ ówosé kacɨ́ a gɨ zɨ́ bulúndusé ní kɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ sínyí mɨsínyí káa zɨ́ mɨṛíṛiṛí késị́ togụ́ mbú dábu ní wá.
1PE 1:19 Ugú gosé kɨ́ sáma Kɨ́résịto bɨ kɨ́ ledre née owóowó bɨ nɨ káa zɨ́ owụ́ kábịṛị́kị bɨ ngárá kémbị́ lúyú ledre ndaá roa wá ní.
1PE 1:20 Lomo geléomo kóo Kɨ́résịto Yésụ go kú ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá, zɨ́a kóo kɨ́ ótoógụ do sogo káṇgá ba. Bɨ ba ní, kasaogụ nda Yésụ maꞌdáa go cụ́ do sogo káṇgá ona gɨ rosé.
1PE 1:21 Yésụ maꞌdáa likpí mɨsiꞌdi ne zɨ́se ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo bɨ uru Yésụ maꞌdáa gɨ sɨmɨ umbu, do óto wo kɨ́ ledrené owóowó kɨ́ngaya, bɨ kenée ní nɨ go mɨówoné kɨ́dí, ótoómosé rosé go mbá zɨ́ Lomo.
1PE 1:22 Káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé nda bɨlámá ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní go ní, ndásé lolụ ꞌyị lúyú ledre e kpá wá ní, ndị́sịsé go óto ꞌbú lafúse e ní, ídísé ndị́sị óto ꞌbú lafúse e za kɨ́ mɨmbéꞌdesé mbá.
1PE 1:23 Gɨ zɨ́a Lomo óto sée go zɨ́se ídíse mɨkándasé. Ndásé lolụ káa zɨ́ kúfú ꞌyị ga bɨ nɨyí ụ́ngbụ mɨụ́ngbụ ní wá, yị́ ené nda go kúfú ꞌyị ga bɨ utúasá ụ́ngbụ wá ní. Gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo bɨ trịdrịné za fí ní go kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo.
1PE 1:24 Née ledre bɨ mɨéké kúrú Lomo uku gɨ zɨ́a kɨ́dí, “ꞌYịmaꞌdí e nɨyí yị́ eyé lá káa zɨ́ súwú ní, lámá bɨ ro ꞌyị máa ga gére née ní, nɨ yị́ ené lá káa zɨ́ mɨsúrú kágá ní. ꞌDiya káa ní súwú gagá yị́ ené go, kpá ꞌdiya káa ní mɨsúrú kágá ṛeṛeoyó yị́ ené roné go.
1PE 1:25 Éyị́ bɨ ndịsị ndị́sị za fí ní yị́ ené dụụ́ kúrú Ngére.” Née bɨlámá ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní.
1PE 2:1 Bɨ nda goó kenée ní, ídísé ꞌdíꞌbióyó ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ óto dongará ꞌyị e zɨ́a sínyíne kɨ́ lafúye ní gɨ sɨmɨsé za mbá ꞌdáꞌba. Ndásé lolụ ndị́sị ṛángaóto ṛanga ro lafúse, togụ́ mbú lóndo yée gɨ ro yị́ eyé e wá.
1PE 2:2 Ówosé éyị́ bɨ mɨnzéré owụ́ e ndịsịnɨ́ méngị a ní bú, ndịsịnɨ́ íni ini gɨ ro umba ini. Ásé cakaba zɨ́ Lomo káa zɨ́ mɨnzéré owụ́ e ní. Ídísé ndị́sị íni ini zɨ́a gɨ ro ledre ené, nɨ íꞌbí rokoꞌbụ sɨmɨsé zɨ́se ówo wo nda za kɨ́ngaya gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
1PE 2:3 Bɨ ba ní, ówoyémesé go bɨlámáne kɨ́dí, maꞌdíi, Ngére Yésụ nɨ yị́ ené tɨ́ bɨlámá ꞌyị.
1PE 2:4 Ídísé ógụ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ. Nɨ kɨ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ cóngó tutú bɨ ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa, tɨ́ lá Lomo géléógụ cóngó tutú ené née go zɨ́ne kɨ́ ledrené owóowó.
1PE 2:5 Bi ba ní, ásé nda go ídí zɨ́ Lomo kɨ́ ledresé owóowó káa zɨ́ bɨlámá tutú gɨ ro óꞌbó éyị́ kɨ́e ní. Lomo idí óꞌbótátá moko ené kɨ́se, zɨ́se ídíse zɨ́a káa zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ ené e, zɨ́se ndị́sịsé ꞌdáná éyị́ e zɨ́a sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo kpá kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́ Lomo maꞌdáa ídíne kɨ́ rokinyi.
1PE 2:6 Nɨ mɨékéne sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí Lomo uku kóo kɨ́dí, “Lúrúsé aka mááyí go óto tutú amá sɨmɨ mongụ́ gara amá bɨ Záyono ní, nɨ mɨgéléógụné kpá kɨ́ ledrené owóowó káa zɨ́ cóngó tutú zɨ́ ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e ní, ꞌyị ga bɨ nɨyí ṇgúṇgu ledre a ní komokenyị́ utúasá ídí ro doyé e wá.”
1PE 2:7 Sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌyị máa née go ní, ledrea nɨ zɨ́se owóowó. Tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledrea wá ní, “Tutú bɨ ꞌyị óꞌbó ꞌdị́cị́ e asinɨ́ gɨ roa ní, ogụ nda yị́ ené go tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní,”
1PE 2:8 nɨ kpá “Tutú bɨ nɨ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sị ꞌdíkí roa kpá tutú bɨ ꞌyị e nɨyí ndị́sị léseútú doa ní.” Ndịsịnɨ́ ꞌdíkí kɨ́ útú gɨ zɨ́a asinɨ́ kɨ́ úwú kúrú Lomo go. Gɨ zɨ́ kéyị née ní ꞌdoꞌdó nɨ ndíki yée.
1PE 2:9 Ásé go ꞌyị ga bɨ Lomo geléogụ sée go zɨ́ne káa do ꞌyị ꞌdáná éyị́ e zɨ́ mongụ́ Ngére eyé, kúfú ꞌyị ga bɨ Lomo yemeomo yée dụụ́ zɨ́ne gɨ ro moko ené gɨ ro zɨ́ye ndị́sịyé méngị mɨngburoko ledre ga bɨ Lomo ndịsị méngị yée ní zɨ́ ꞌyị e.
1PE 2:10 Ga kóo ꞌdesị́ ní, Lomo gelé aka ené kóo sée káa do ꞌyị ené e wá, bɨ nda ba ní ásé nda go mbigí ꞌyị ené e, bɨ kóo ngárá ledresé nda zɨ́a zaá owóowó wá ní, bɨ nda ba ní ledresé nɨ go zɨ́a owóowó kɨ́ngaya.
1PE 2:11 Áko owụ́ ꞌbɨ babá e, káa zɨ́ bɨ azé kése ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, máṇgúṇgú romá zɨ́se, káa zɨ́ bɨ ngárá do sogo káṇgá ba ndaá ꞌbɨ azé za fí ní wá ní, ndásé ótoómo rosé zɨ́ ꞌbú sága ba ụ́lụ sée wá. Togụ́ ụlụ sée go yá, karanée ꞌdáꞌdá íri, trịdrịsé nɨ ídí sɨmɨ ꞌdoꞌdó.
1PE 2:12 Mɨméngị ledre esé idí ídí bɨlámáne dongará ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Abú nɨyí ṛáṛanga rosé ꞌduꞌdorụ́ yá, bɨlámá ledre ga bɨ ndị́sịsé méngị yée ní, nɨyí fú lá ndị́sị ꞌdódoógụ royé. Gɨ zɨ́ ledre née ní, ꞌyị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ṛáṛanga rosé ní, zɨ́ye ndáꞌbaógụyé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo sɨmɨ bɨ karanée Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ ꞌdécị ngbanga ꞌyị e za mbá ní.
1PE 2:13 Gɨ ro zɨ́ moko ꞌbɨ Kɨ́résịto ndéréne bɨlámáne káa zɨ́ bɨ ásé ꞌyị ené e ní, ídísé kpá ídí bɨlámáse kɨ́ ꞌyị ga bɨ Lomo oto yée go mɨngburoko ꞌyị e sɨmɨ akúma togụ́ mbú ngére e yá ní.
1PE 2:14 Nda kpálá dụụ́ mɨngburoko ꞌyị e wá kpá yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko sị́ sị́lị́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née gɨ ro ndị́sị ꞌdóꞌdo ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e nda kpá kɨ́ yéme ledre zɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ mɨméngị ledre eyé nɨ bɨlámáne ní.
1PE 2:15 Bɨlámá mɨméngị ledre esé idí ꞌdíꞌbiꞌdụ́tụ tara ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní. Idínɨ́ gámásóꞌdo ledre e má gɨ ro úkuóto yée rosé.
1PE 2:16 Ndásé esé sị́ sị́lị́ ngíti géyị ꞌyị e wá, ásé yị́ esé kɨ́ ro dosé. Bɨ kenée ní, ndásé lolụ méngị kéyị bɨsinyíne gɨ zɨ́a bɨ ásé kɨ́ ro dosé ní wá. Mɨméngị ledre esé e idí ídí bɨlámáne, tɨ́ mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ moko Lomo ní.
1PE 2:17 ꞌYị e za mbá idínɨ́ ídí zɨ́se kɨ́ ledreyé owóowó kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ ngére e ní. Ídísé ndị́sị kɨ́ óto ꞌbúse dengbị́se tɨ́ káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní.
1PE 2:18 ꞌYị ꞌbɨ moko e za mbá, ledre mɨngburoko ꞌyị eyé e idí ídí zɨ́ye owóowó. Idínɨ́ íꞌbí royé mbá zɨ́ mɨngburoko ꞌyị eyé máa ga gére née. Tɨ́ lá ꞌyị bɨ nɨ mị́ngị́ moko ní, togụ́ mɨméngị ledre ené nɨ bɨlámáne, togụ́ mbú bɨsinyíne, ledrea idí ídí zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko owóowó.
1PE 2:19 Togụ́ ódósé mɨmbéꞌdesé ndá sɨmɨ ꞌdoꞌdó bɨ ngíti géyị ꞌyị e nɨyí ndị́sị ꞌdóꞌdo sée kɨ́e ní méngịlúgusé bɨsinyí ledre zɨ́ye mbá wá gɨ ro zɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ndéréne bɨlámáne yá, Lomo nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́se.
1PE 2:20 Bɨlámá a ndanɨ́ ꞌdóꞌdo sée gɨ zɨ́ lúyú ledre bɨ méngịsé se ní wá. Togụ́ ꞌdoꞌdonɨ́ sée gɨ zɨ́ bɨlámá ledre bɨ ndị́sịsé méngị a ní yá, Lomo nɨ méngị bɨlámá ledre zɨ́se.
1PE 2:21 Née sị́ ledre bɨ Lomo ndolo sée gɨ roa ní, gɨ zɨ́a, kụṛụꞌbụ Kɨ́résịto ꞌdoꞌdó kóo gɨ rosé kpá kenée, ásé karaba go ꞌyị méngịlódụ́ kacɨ́ a kɨ́ ledre ga bɨ kóo ndịsị mengị yée ní.
1PE 2:22 “Yésụ maꞌdáa luyú ené ledre kú wá. ꞌYị e uwúnɨ́ kóo gbawá ṛanga gɨ taraa.”
1PE 2:23 Sɨmɨ bɨ kóo ndịsịnɨ́ úku wo ní, ukulugu ené kóo kese zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku wo ní wá. Sɨmɨ bɨ kóo nɨyí ndị́sị ꞌdóꞌdo wo ní, mengịlugu ené bɨsinyí ledre zɨ́ye kpá wá, otoomo roné lá dụụ́ zɨ́ Lomo ꞌyị ꞌdécị yéme ngbanga zɨ́ ꞌyị e.
1PE 2:24 Yésụ maꞌdáa oto kóo roné gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e káa do ꞌyị lúyú ledre, zɨ́a kóo ótoómo roné do kóo úfu wo do mɨngbúngbu kágá. Ugúoyó umbu bɨ kóo ꞌyị e nɨyí úyu a ye gɨ zɨ́ lúyú ledre eyé ní gɨ komoyé gɨ ro zɨ́ye ídíye trịdrịyé mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
1PE 2:25 Ásé kóo káa zɨ́ kábịṛị́kị ga bɨ luyúnɨ́ gɨ do kacɨ́ mị́ngị́ye go, zɨ́ye ídíye nda lá faa ní. Bɨ ba ní ndáꞌbalúgusé rosé zɨ́ mị́ngị́se ꞌyị lúrú bi kacɨ́se kotrụlugu sée go trị́e sị́ sị́lị́ne.
1PE 3:1 Ledre ba nɨ kpá zɨ́se, sée kará ga bɨ ásé meꞌbe yaꞌdá e ní, ídísé ndị́sị méngị kéyị dụụ́ kacɨ́ kúrú yaꞌdá ꞌbɨ esé e gɨ ro zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo gɨ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre esé bɨ zɨ́ye ní. Ndaá bɨ ya kɨ́dí ásé rókpó yée mɨrókpó ní wá,
1PE 3:2 nɨyí lúrú lá bɨlámá mɨméngị ledre esé bɨ zɨ́ye ní, zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo.
1PE 3:3 Ndásé gága lámá mɨgága rosé gɨ ro zɨ́se émesé wá, kɨ́ngaya lárá toso ụ́nzụ do ꞌyị kɨ́ ésịóto lárá éyị́ e ro sị́lị́ ꞌyị kɨ́ íngíóto ngíti géyị ro mbílí ꞌyị kpá kɨ́ ésị ngíti géyị bongó ga bɨ kɨ́ lárá tosoyé ní.
1PE 3:4 Lámá esé idí ídí bɨlámá mɨméngị ledre esé kɨ́ mɨụ́tụsɨmɨsé sɨmɨ ledre, zɨ́se kɨ́ ídíse ndoo sɨmɨ mɨméngị ledre.
1PE 3:5 Kará ga bɨ kóo ꞌdesị́ ní, lámá eyé ogụ kóo ídí kɨ́ngaya gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́ye óto sómụ́ ledre eyé za mbá ro yaꞌdá ꞌbɨ eyé e do ndị́sịyé méngị kéyị dụụ́ kacɨ́ kúrú yaꞌdá ꞌbɨ eyé maáge.
1PE 3:6 Sára meꞌbe Abarayáma nɨ kóo kenée ndịsị úwú kúrú Abarayáma kɨ́ngaya, zɨ́a ndị́sịné méngị dụụ́ ledre bɨ oꞌdo ꞌbɨ ené uku go zɨ́a ní. Káa zɨ́ bɨ áyí kára ní, ídí ówo a kɨ́dí née nɨ go nyị́ Sára. Togụ́ ndị́sị méngị yị́ eyị́ dụụ́ bɨlámá ledre yá, ngịrị mengị ené yị́ị wá.
1PE 3:7 Sée yaꞌdá ga bɨ ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Lomo go ní, ídísé ndị́sị kɨ́ mɨmbéꞌdesé bɨlámáne kɨ́ mɨsómụ́ ledre esé kị́éꞌdo. Ídísé ótoyéme ledre e zɨ́ye bɨlámáne gɨ zɨ́a, rokoꞌbụyé ndaá káa zɨ́ ꞌbɨ esé ꞌbɨ yaꞌdá e wá. Nda kpá lá dụụ́ wo née wá, Lomo nɨ íꞌbí trịdrị zɨ́se kéye za mbá cee kị́éꞌdo. Ídísé ndị́sị méngị kéyị kenée gɨ ro togụ́ ásé go íni ini zɨ́ Lomo yá, zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi gɨ ro méngị kéyị kacɨ́ a zɨ́se.
1PE 3:8 Mɨméngị ledre esé kɨ́ mɨsómụ́ ledre esé idí ídí mbá kị́éꞌdo, zɨ́se ídíse dụụ́ lúndu e do ídíse bɨlámáse kpá kɨ́ ndị́sị ꞌbúóꞌbụ́ rosé mɨꞌbúóꞌbụ́ zɨ́ lafúse e.
1PE 3:9 Ndásé méngịlúgu bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị e káa do kulú bɨsinyí ledre bɨ ꞌyị e mengịnɨ́ sée kɨ́e ní wá, kulú ledre esé do bi kacɨ́ bɨsinyí a idí ídí bɨlámá ledre, gɨ zɨ́a ledre bɨ Lomo yeme gɨ ro méngị a zɨ́se káa zɨ́ bɨ ndoloogụ sée go zɨ́ne ní, nɨ yị́ ené bɨlámá ledre.
1PE 3:10 Káa zɨ́ bɨ mɨéké kúrú Lomo uku ní, “Togụ́ ílisé gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé ídíne bɨlámáne káa zɨ́ bɨ ásé aka trịdrị do sogo káṇgá ba ní ní, ndásé ndị́sị kɨ́ tarasinyí kpá kɨ́ ndị́sị ṛáṛanga wá.
1PE 3:11 Ndásé méngị bɨsinyí ledre wá, odụ mɨméngị ledre esé idí ídí dụụ́ bɨlámá ledre, zɨ́se méngị kéyị za kɨ́ rokoꞌbụsé mbá gɨ ro zɨ́ mɨndị́sịsé kɨ́ lafúse ídíne bɨlámáne.
1PE 3:12 Gɨ zɨ́a, Ngére ndịsị yị́ ené óto komoné dụụ́ ro ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị dụụ́ ledre ga bɨ mɨmbéꞌde Lomo maꞌdáa ili ní, zɨ́a ndị́sịné úwú kpá dụụ́ ini eyé. ꞌYị máa yée ga bɨ ngárá ilinɨ́ ndị́sị méngị bɨlámá ledre wá ní, Lomo ndaá lengbe kɨ́ rokinyi kɨ́ye wá, zɨ́a ndị́sịné ꞌdíꞌbióyó sómụ́ ledre ené gɨ royé ꞌdáꞌba.”
1PE 3:13 Togụ́ mɨméngị ledre esé nɨ yị́ ené bɨlámáne ní, ambí nɨ ógụ óto sị́lị́ne rosé kɨ́ bɨsinyí ledre ní ne?
1PE 3:14 ꞌYị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ ꞌdoꞌdó rosé gɨ zɨ́a bɨ ndị́sịsé méngị bɨlámá ledre ní. “Ndásé éré ngịrị gɨ zɨ́ ledre eyé née wá, née gbékpị́ ledre.” Lomo nɨ óto sée zɨ́ bi émené rosé.
1PE 3:15 Sɨmɨ mɨndị́sị esé, ídísé ótoómo sómụ́ ledre esé za mbá zɨ́ Kɨ́résịto káa zɨ́ bɨ nɨ Ngére esé ní. Zɨ́se kpá ídíse nzíyisé gɨ ro úkulúgu ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ togụ́ nduꞌyúnɨ́ sée kɨ́dí ṇgúṇgusé ledre Yésụ gɨ ro ꞌdíya ní.
1PE 3:16 Ídísé ídí ndoo sɨmɨ ledre bɨ ásé úkulúgu a zɨ́ ꞌyị bɨ ogụ ndúꞌyú sée ní káa bɨ ásé úkuógụ ngíti géyị ledre ga bɨ zɨ́ye ídíye zɨ́se káa do lúyú ledre ní ke. Nda sɨmɨ bɨ ngárá lúyúsé esé ledre mbá wá ní, ꞌyị ga kóo ndịsịnɨ́ úku sée kpá kɨ́ ṛáṛanga rosé gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto go ní, zɨ́ dokuwu méngị yée kɨ́ngaya.
1PE 3:17 Nɨ mɨútúásáne togụ́ ꞌdoꞌdonɨ́ yị́ị gɨ zɨ́a bɨ méngị bɨlámá ledre ní, gɨ zɨ́ wo bɨ nɨyí ꞌdóꞌdo yị́ị gɨ zɨ́a bɨ méngị bɨsinyí ledre ní.
1PE 3:18 Toso a nɨ káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto mengị ní, tɨ́ bɨ ngárá ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá ní, zɨ́a úyuné sɨmɨ lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e gɨ ro likpí mɨsiꞌdi bɨlámá mɨméngị ledre dongaráze kɨ́ ꞌBụzé Lomo. Sɨmɨ bɨ kóo ayínɨ́ úfu wo ní, zɨ́a óto roné káa do ꞌyịmaꞌdí do úfu wo. Nda sɨmɨ bɨ Lomo uru wo gɨ sɨmɨ umbu ní, zɨ́a nda ídíne trịdrịné kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌyị úfu ándá wo ndaá lolụ wá.
1PE 3:19 Sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ Yésụ maꞌdáa kóo ndéréne ꞌdódo ledre zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá uyunɨ́ go ꞌdesị́ ndịsịnɨ́ nda lá sóngó ngbanga ní.
1PE 3:20 Née ꞌyị ga bɨ kóo ilinɨ́ úwú kúrú Lomo wá sɨmɨ bɨ kóo Lomo maꞌdáa odro zɨ́ye sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Nówa geré zɨ́ Nówa kóo ꞌbɨ ené tónóne yéme kuṛúngba ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, odụ ꞌyị ga bɨ kóo omonɨ́ ní kpá lá dụụ́ Nówa maꞌdáa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e mbá nɨyí dụụ́ ꞌyị e ịnyị doa ota.
1PE 3:21 Née mɨꞌdódo ledre gɨ ro babatị́za bɨ ꞌdíꞌbisé, bɨ zɨ́se ómosé gɨ zɨ́a ba. Ndaá ꞌbɨ ené mɨlúguóyó ị́ndrị gɨ roꞌyị wá, yị́ ené mbigí ledre bɨ úkusé zɨ́ Lomo gɨ yana mɨmbéꞌdesé ní. Ómosé gɨ zɨ́a bɨ Kɨ́résịto Yésụ urú gɨ sɨmɨ umbu go ní.
1PE 3:22 Yésụ maꞌdáa ndaꞌbalugu kóo roné go komo ere, nɨ go mɨndị́sịné cigí Lomo do sị́lị́a ꞌbɨ anú, káa do Ngére do maláyika e kpá kɨ́ ngíti géyị lomo ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní.
1PE 4:1 Káa zɨ́ bɨ kóo Yésụ otoomo roné zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e ꞌdóꞌdo née ní, ídísé óto mɨmbéꞌdesé zɨ́se méngị kéyị kpá kenée, gɨ zɨ́a, ꞌyị bɨ iꞌbí roné go gɨ ro zɨ́ kụṛụꞌbụné ꞌdóꞌdóne kenée ní, ꞌyị née ndaá ꞌbɨ ené lolụ ꞌyị lúyú ledre wá.
1PE 4:2 Tónóne cakaba ndéréne ꞌdáꞌdá, mɨméngị ledre esé idí ídí dụụ́ ledre ga bɨ Lomo ili yée ní, ndaá ledre ga bɨ rosé ili yée ní wá.
1PE 4:3 Ndị́sịsé kóo go kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e lá dụụ́ ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ ꞌyị ga bɨ ngárá ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ndịsịnɨ́ méngị yée ní, máúku zɨ́se ndásé lolụ méngị ándá ledre ga bɨ kóo ndị́sịsé méngị yée ꞌdesị́, ledre ꞌbɨ sóꞌdo roꞌyị kɨ́ ꞌyị bɨ ófụ́sé rosé kéne wá ní wá, kɨ́ ngíti géyị ledre ga bɨ ꞌbɨ dokuwu, kɨ́ éwé leꞌyị́ do bɨsinyí mɨsiꞌdiné, kpá kɨ́ íni ini zɨ́ lomo ga bɨ ꞌyịmaꞌdí e yemenɨ́ ye ní, ledre ga gére née mbá, ndásé lolụ méngị ándá yée wá.
1PE 4:4 Káa zɨ́ bɨ ngárá ndị́sị kótrụsé lolụ rosé kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí aka fú lá méngị bɨsinyí ledre káa zɨ́ ga gére née wá ní, mɨmbéꞌdeyé ndịsị nda ésị́ rosé go mɨésị́, zɨ́ye ndị́sịyé úku sínyi ledre zɨ́se.
1PE 4:5 Abú mengịnɨ́ kenée ndotó, Lomo bɨ ꞌyị ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ nɨyí trịdrị kɨ́ yée ga bɨ uyunɨ́ go ní, nɨ karanée ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku tarasinyí zɨ́se née bɨsinyíne.
1PE 4:6 Née sị́ ledre bɨ Yésụ nderé kóo kpá ꞌdódo bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní. Abú kụṛụꞌbụ royé uyu go mɨúyu ndotó, ukunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye gɨ ro zɨ́ lomo royé ídíne káa zɨ́ bɨ Lomo ili ní.
1PE 4:7 Ndásé ndị́sị lị́gị rosé wá, ídísé ndị́sị íni ini zɨ́ Lomo kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a, sịndị́ kadra bɨ zɨ́ Yésụ ógụné ꞌdécị ngbanga bɨsinyí ledre ga bɨ do sogo káṇgá ba sɨmɨ a ní nɨ goó gbóo.
1PE 4:8 Ídísé óto ꞌbú lafúse dosé kɨ́ngaya, gɨ zɨ́a, ꞌyị bɨ ꞌbúa nɨ doyị́ ní, abú mengị kóo bɨsinyí ledre zɨ́yị yá, áyí ótoómo ledre née gɨ ro zɨ́ ndị́sị esé kɨ́ ꞌyị máa née ídíne bɨlámáne.
1PE 4:9 Mɨndị́sịsé ꞌbe ꞌbɨ esé, komosé idí ídí zɨ́ ꞌyị e fúó.
1PE 4:10 Lomo iꞌbí mɨsiꞌdi ledre e zɨ́se go mbá mɨngúngúcua, ꞌyị idí ówo kacɨ́ méngị kéyị kacɨ́ mɨsiꞌdi ledre bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a ní do bɨlámá mɨsiꞌdiné.
1PE 4:11 ꞌYị máa wo bɨ moko ené nɨ ꞌbɨ ené ꞌbɨ úku kúrú Lomo zɨ́ ꞌyị e ní, idí úku a zɨ́a ídíne tɨ́ mbigí kúrú Lomo. ꞌYị máa wo bɨ moko ené nɨ ꞌbɨ ené ꞌbɨ sáká ꞌyị e ní, idí ndị́sị sáká ꞌyị e za kɨ́ mbigí rokoꞌbụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́a ní. Gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé mbófo Lomo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ne za mbá ní. Zɨ́ mbófo éyị́ máa née ndị́sị ídíne kenée za fí odụ a ndaá. Idí kenée.
1PE 4:12 Bɨlámá ezelámáma e, ꞌdoꞌdó ga bɨ ásé ndị́sị ꞌdóꞌdó yée za mbá née ní, ndásé ónzólóꞌbó komosé gɨ zɨ́ye káa zɨ́ éyị́ bɨ nɨyí ngíti mɨkánda ledre kpị́ ndịsịnɨ́ méngị royé ye zɨ́se ní wá.
1PE 4:13 Abú ꞌdóꞌdósé káa zɨ́ bɨ kóo Kɨ́résịto ꞌdoꞌdó ní yá, ásé ógụ ídí kɨ́ rokinyi sɨmɨ bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní.
1PE 4:14 Ídísé ídí kɨ́ rokinyi togụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ úku sée gɨ zɨ́a bɨ ṇgúṇgusé ledre Kɨ́résịto ní yá, rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị sáká sée.
1PE 4:15 Togụ́ ꞌdoꞌdó ogụ ro ngíti ꞌyị gɨ dongaráse yá, ndaá ídí gɨ zɨ́a ya kɨ́dí ꞌyị máa née ufu ꞌyị, togụ́ mbú ꞌyị ugu, togụ́ mbú ꞌyị bɨ ndịsị ésị tarané sɨmɨ ledre ꞌbɨ ꞌyị e ní wá.
1PE 4:16 Togụ́ ꞌdoꞌdonɨ́ sée gɨ zɨ́a bɨ ásé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní yá, dokuwu ndaá méngị sée gɨ zɨ́ ledre née wá, ídísé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo gɨ zɨ́a, ndị́sịsé née go ꞌdódo Yésụ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá owonɨ́ aka wo wá ní.
1PE 4:17 Ídísé ówo a kɨ́dí kadra ꞌdécị ngbanga nɨ go gbóo, Lomo nɨ ꞌdécịụ́tụ ngbanga ꞌyị ené e ꞌdáꞌdá. Azé ídí ze ꞌyị ga bɨ Lomo nɨ ꞌdécịụ́tụ ngbanga eyé ꞌdáꞌdá ní. Ngbanga nɨ ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ bɨlámá ledre ené wá ní bɨsinyíne.
1PE 4:18 Nɨ sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo kɨ́dí, “Togụ́ bɨ nɨ mɨórụné zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go zɨ́ye ndíki trịdrị ꞌdiya ní, sara ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní ꞌbɨ eyé ꞌdoꞌdó nɨ nda ídí ꞌbɨ ené cụ́ káa be ꞌdi?”
1PE 4:19 ꞌYị máa yée ga bɨ ꞌdoꞌdónɨ́ gɨ zɨ́a Lomo yeme kú ne zɨ́ye kenée ní, idínɨ́ ótoómo royé za mbá zɨ́ Lomo, zɨ́ye ndị́sịyé méngịtátá bɨlámá ledre nda ꞌdáꞌdá za kɨ́ngaya.
1PE 5:1 Máa Pétero, málúrú kóo komo kadra go ꞌdesị́, ba gɨ yáa kúrúma zɨ́se, sée mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ kanị́sa ní. Ídísé ówo a kɨ́dí mááyí kpá ngúru manda ꞌdáꞌdá ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní. Málúrú kóo ꞌdoꞌdó bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdóꞌdo Yésụ kɨ́e ní cụ́ kɨ́ komomá. Sɨmɨ bɨ karanée Yésụ maꞌdáa nɨ ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné zɨ́ ꞌyị e lúrú a mbá ní, mááyí ídí ngúru ꞌyị bɨ nɨ ídí sɨmɨ rokinyi máa née ní ní.
1PE 5:2 Káa zɨ́ Lomo geléogụ sée go káa do ꞌyị lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị ené e ní, ídísé lúrú bi kacɨ́ye za kɨ́ rokoꞌbụsé mbá kɨ́ ꞌbúne káa zɨ́ bɨ Lomo ili zɨ́se méngị moko máa née ní ní. Ídísé méngị moko máa née kɨ́ ꞌbúne gɨ yana mɨmbéꞌdesé, ndaá lá gɨ zɨ́a bɨ ílisé do íꞌbí éyị́ zɨ́se ní wá.
1PE 5:3 ꞌYị ga bɨ ndị́sịsé lúrú bi kacɨ́ye ní, ídísé lúrú bi kacɨ́ye tɨ́ fú bɨlámáne káa zɨ́ mị́ngị́ kábịṛị́kị bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ kábịṛị́kị ené e kɨ́ ꞌbúne ní.
1PE 5:4 Sɨmɨ bɨ Ngére Yésụ ꞌyị ꞌbáꞌbá ꞌyị e nɨ ógụ ní, nɨ ídí kɨ́ rokinyi, zɨ́a íꞌbí mongụ́ bɨlámá éyị́ zɨ́se, éyị́ bɨ ngárá utúasá sínyí kú wá ní.
1PE 5:5 Sée ga bɨ ásé aka ꞌbɨ esé owụ́phɨṛangá e ní, ídísé óto komosé ro ꞌyị ga bɨ nɨyí manda ꞌdáꞌdá zɨ́se ní. Ídísé ndị́sị méngị ledre e zɨ́ ꞌyị e za mbá kɨ́ bɨlámá mɨmbéꞌdesé, gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi, gɨ zɨ́a, “Lomo ndaá kɨ́ rokinyi kɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ledreyé kɨ́ royé owóowó ní wá, tɨ́ lá zɨ́a ndị́sịné sáká ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌbúóꞌbụ́ royé mɨꞌbúóꞌbụ́ ní.”
1PE 5:6 Ídísé ꞌbóꞌbụ́ rosé zɨ́se ídíse zɨ́ Lomo ndoo sɨmɨ rokoꞌbụ ené, nɨ sị́kpị sée ne kɨ́ rokoꞌbụ ené zɨ́se ídíse kɨ́ ledresé owóowó.
1PE 5:7 Lomo nɨ bɨlámá ꞌyị lúrú bi kacɨ́ ꞌyị e, ídísé ótoómo rosé kɨ́ ledre esé e za mbá zɨ́a, nɨ sáká sée gɨ sɨmɨyé.
1PE 5:8 Komosé idí ídí rosé kacɨ́ kadra za mbá gɨ zɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ ezeokó ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Gɨ zɨ́a kacɨ́ kadra mbá wo ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e, ndịsị gámásóꞌdo mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ne lóndo ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ ro zɨ́ye lúyú ledre.
1PE 5:9 Ndásé ótoómo rosé zɨ́ Satána maꞌdáa lóndo sée wá. Ídísé ndị́sị ṇgúṇgú rosé zɨ́ Lomo kɨ́ngaya. Ídísé ówo a kɨ́dí lafúse ga bɨ do ngíti géyị bi e ní, ꞌdoꞌdó ndịsị ndíki yée kpá kenée, zɨ́ye ndị́sịyé ụ́tụsɨmɨyé kɨ́ngaya.
1PE 5:10 Mbigí Lomo bɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e, bɨ geléogụ sée káa do ꞌyị ené e ní, oto sée go zɨ́se ídíse kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ za fí. Abú ꞌdóꞌdósé kenée ndotó, ꞌdoꞌdó née mengị éyị́ wá. Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó a, zɨ́a óto sée zɨ́ ledre ené ídíne nda kɨ́ rokoꞌbụné sɨmɨsé kɨ́ngaya, zɨ́se ndị́sị tórosé ngbúó.
1PE 5:11 Lomo idí ídí kɨ́ rokoꞌbụné do sogo káṇgá za fí. Idí kenée.
1PE 5:12 Ledre bɨ máéké ba Siliváno ngúru lúnduzé bɨ ṇguṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní saká máa kɨ́e ne. Kɨ́dí Lomo nɨ ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e. Ídísé fú ṇgúṇgu a zɨ́se lányáse roa.
1PE 5:13 Lafúse ꞌyị ꞌbɨ Kɨ́résịto ga bɨ sɨmɨ kanị́sa ꞌbɨ Babelónịya yáa ní, kpá kɨ́ Márɨko bɨ máꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́a, zɨ́a nda ídíne go káa zɨ́ mbigí owụ́ ꞌbɨ amá ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́se za mbá.
1PE 5:14 Sée ga bɨ za mbá ṇgúṇgusé ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní, Lomo idí lúrú bi kacɨ́se zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Ídísé ndị́sị bɨlámáse kɨ́ lafúse kɨ́ mɨmbéꞌdesé za mbá kị́éꞌdo.
2PE 1:1 Máa Simúna Pétero, bɨ owụ́kụlụ́ kpá ꞌyịmɨkása ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ga bɨ ṇgúṇgusé bɨlámá ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ go kpá cé káa zɨ́ bɨ ṇguṇguzé ní. Yésụ maꞌdáa nɨ kpá mbigí Lomo bɨ ndịsịzé íni ini zɨ́a ní, kpá ꞌYị yómo ꞌyị e. Oyóloꞌbó zée ne, bɨ karaba zɨ́ze ṇgúṇgu ledre ené ní. Mengị ledre née kenée, gɨ zɨ́a bɨ nɨ yị́ ené kú ꞌyị méngị bɨlámá ledre zɨ́ ꞌyị e ní.
2PE 1:2 Lomo maꞌdáa idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se. Idí óto mɨmbéꞌdesé zɨ́a ídíne teé teké káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé ledre ené go, zɨ́se go kpá ṇgúṇgu ledre Ngére Yésụ káa do ꞌyị yómo sée ní.
2PE 1:3 Gɨ zɨ́a bɨ owoyemezé Lomo go bɨlámáne ní, éyị́ ga bɨ za mbá ilizé yée gɨ ro zɨ́ze ídíze mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo, kpá gɨ ro zɨ́ze ídíze trịdrịzé za fí ní, iꞌbí yée go mbá zɨ́ze.
2PE 1:4 Mengị ledre née kenée, gɨ ro zɨ́se ótoómo méngị bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo wá ní ꞌdáꞌba, zɨ́se ídíse mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
2PE 1:5 Káa zɨ́ bɨ ṇgúṇgusé ledre Yésụ go ní, odụ ledre maꞌdáa nda ídí lá dụụ́ wo née wá, ídísé kpá íꞌbí rosé ndị́sị méngị bɨlámá ledre e zɨ́ ꞌyị e mbá.
2PE 1:6 Káa zɨ́ bɨ ásé go ꞌyị komokenzị e ówosé nda ledre go bú ní, ídísé kpá ndị́sị kɨ́ ꞌbáꞌbá rosé kɨ́ ụ́tụsɨmɨsé, gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé méngị dụụ́ ledre ga bɨ Lomo nɨ ndị́sị ídí gɨ royé kɨ́ rokinyi ní.
2PE 1:7 Kɨ́ꞌdí bɨ ásé go ndị́sị méngị éyị́ ga bɨ zɨ́ Lomo ndị́sị ídíne gɨ royé kɨ́ rokinyi ní, ídísé kpá ndị́sị óto ꞌbú ꞌyị e za mbá mɨóto káa zɨ́ bɨ ótosé ꞌbú ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ esé e ní.
2PE 1:8 Ga gére née mɨméngị ledre ga bɨ máíli zɨ́se ídíse kɨ́e ní. Máúku zɨ́se maꞌdíi, togụ́ méngịsé ledre ga gére née tɨ́ fú kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá, ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ ṇgúṇgusé ní, nɨ ndíkiógụ tụ́ꞌdụ́ bɨlámá ledre e.
2PE 1:9 ꞌYị máa yée ga bɨ ilinɨ́ méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní wá ní, nɨyí yị́ eyé go cé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ komoyé ndaá ní. Mongụ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo méngị zɨ́ye, bɨ zɨ́a lúguóyó lúyú ledre eyé ní, lịgị yị́ ené yée go.
2PE 1:10 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, owụ́ ꞌbɨ Babá e sɨmɨ Lomo, mɨméngị ledre esé e idínɨ́ nda ídí mbá bɨlámáye kɨ́ngaya, gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá kɨ́dí, maꞌdíi, Lomo gelé sée go tɨ́ ne gɨ ro zɨ́se ídíse káa do mbigí ꞌyị ené e.
2PE 1:11 Gɨ do kacɨ́ ledre ga gére née mbá, kɨ́ꞌdí bɨ sịndị́ kadra utúasá go ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbi sée kɨ́ mongụ́ rokinyi zɨ́a óto sée do bi bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ꞌYị yómo ꞌyị e nɨ ídí doa káa do ngére za fí ní, gɨ ro zɨ́se ídíse sị́ sị́lị́a trịdrịsé za fí.
2PE 1:12 Abú ówosé tɨ́ ledre ga gére née go kenée, ndị́sịsé go tɨ́ lányá ro ledre ꞌbɨ Yésụ bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée zɨ́se ní yá, ndaá ꞌbɨ ené lúyú ledre wá, utúasá mɨútúásá zɨ́ma kpá fú ndị́sịmá úku ándá yée zɨ́se.
2PE 1:13 Tɨ́ káa zɨ́ bɨ mááyí aka kɨ́ komomá ní, utúasá mɨútúásá zɨ́ma ndị́sịmá úku ándá ledre ga gére née zɨ́se.
2PE 1:14 Máúku ledre née kenée, gɨ zɨ́a máówo bú, sɨmɨbi ndaá lolụ domá kpá fú tụ́ꞌdụ́ ꞌdáꞌdá wá, káa zɨ́ bɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ꞌdodo go zɨ́ma kenée ní.
2PE 1:15 Gɨ zɨ́ kéyị née ní, zɨ́ma ndị́sịmá ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́se kenée za kɨ́ rokoꞌbụmá mbá, abú karanée gɨ do kacɨ́ umbumá yá, ledre ga gére née, lanyánɨ́ go sɨmɨ dosé.
2PE 1:16 Sɨmɨ bɨ kóo ukuzé ledre zɨ́se kɨ́dí, Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé nɨ karanée ndáꞌbaógụ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní, ukuzé ezé kóo née lá gbékpị́ ledre bɨ uwúzé lá kɨ́ mbílíze gɨ tara ngíti ꞌyị ní wá, ukuzé mbigí ledre, gɨ zɨ́a lurúzé Yésụ maꞌdáa go cụ́ kɨ́ komozé, rokoꞌbụa ofụ tɨ́ go maꞌdíi.
2PE 1:17 Owozé ledre née, gɨ zɨ́a sɨmɨ bɨ kóo ꞌBụzé Lomo ꞌdodo roné zɨ́ze do mongụ́ landa ní azé kóo kɨ́ Yésụ maáge. Zɨ́ Lomo maꞌdáa kóo ndị́sịné óto úndrua, zɨ́ Lomo maꞌdáa úku ledre kɨ́dí, “Ba Owụ́ ꞌbɨ amá, ꞌbúa ofụ domá go ní, Mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a.”
2PE 1:18 Ndaá bɨ ené lá dụụ́ bɨ lurúzé wo kɨ́ komozé ní wá, sɨmɨ bɨ odro zɨ́ze gɨ komo ere gɨ ro Yésụ ní, zɨ́ze kóo úwú kúrú a kpá za cụ́ kɨ́ mbílíze.
2PE 1:19 Gɨ zɨ́ ledre ga gére née ní, ledre ga kóo nébị e ukunɨ́ gɨ ro Yésụ maꞌdáa, do ékéómo yée bi ní, nɨyí yị́ eyé zaá mbigí ledre. Ledre ga gére née utúasánɨ́ go kpịnị kɨ́ ledre ga bɨ ndịsịzé ꞌdódo yée zɨ́se ba.
2PE 1:20 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí, ledre ga bɨ kóo mbá nébị e ukunɨ́ yée do ékéómo yée bi ní, ndaá ꞌbɨ ené lá ódro gɨ tarayé wá, yị́ ené ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní.
2PE 1:21 ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úkuíꞌbí ledre ga gére née tarayé ne, zɨ́ye ndị́sịyé lá úkutátá nzíyi a zɨ́ ꞌyị e.
2PE 2:1 Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí, nébị ꞌyị ṛanga e nɨyí kóo bo dongará ꞌyị e ꞌdesị́, cé káa zɨ́ ꞌyị ꞌdódo ledre ga bɨ ꞌyị ṛanga e nɨyí ógụ ídí dongaráse ní. Nɨyí lólo ndoo ndị́sị ꞌdódo bɨsinyí ledre zɨ́ ꞌyị e do ásiyé gɨ ro Lomo bɨ otoogụ yée ní. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, ledre née nɨ ꞌdíꞌbiógụ umbu komoyé.
2PE 2:2 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, nɨyí karanée ndị́sị lódụ́ kacɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére née, nɨyí óto lafúye zɨ́ye ndị́sịyé úku sínyi ledre gɨ do bɨ maꞌdíi ledre ꞌbɨ Lomo bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdódo a zɨ́ ꞌyị e ní.
2PE 2:3 ꞌYị ṛanga ga gére née, nɨyí kpá ꞌyị mɨmbéꞌde e. Nɨyí ndị́sị lóndo sée gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé íꞌbí tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye. Ledre bɨ kóo Lomo uku kɨ́dí, née nɨ ꞌdóꞌdo yée ní, ledre née nɨ fú bo. Maꞌdíi, Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée.
2PE 2:4 Ówosé go bɨlámáne kɨ́dí, sɨmɨ bɨ kóo ngíti géyị maláyika e luyúnɨ́ ledre ní, Lomo lurúomo ené kóo yée lá kɨ́ komoné wá, ꞌdiꞌbi kóo yée ónzó yée sɨmɨ bi ꞌbɨ ꞌdoꞌdó. Nɨyí aka ídí fú sɨmɨ ꞌdoꞌdó máa née kenée íri gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga.
2PE 2:5 Cé káa zɨ́ bɨ kóo mengị roné sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ Nówa ní. Lomo lurúomo ené kóo ꞌyị ga bɨ asinɨ́ kɨ́ úwú ledre ené ní wá. Zɨ́a ufuonzó yée kɨ́ mongụ́ iní kóo ucu ní. Zɨ́a kóo yómo dụụ́ Nówa kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e ịnyị doa gbre, gɨ zɨ́a Nówa maꞌdáa ndịsị kóo úku mbigí ledre zɨ́ ꞌyị e.
2PE 2:6 Lomo ongbóonzó kóo mɨngburoko gara ga bɨ Sodóma kɨ́ Gomóra zɨ́ mbụlụyé ídíákáne lá dụụ́ ne gɨ ro ꞌdódo a kɨ́dí née ledre bɨ nɨ méngị roné zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ási kɨ́ úwú ledre ꞌbɨ Lomo ní.
2PE 2:7 Zɨ́ Lomo yómo lá Lóto e kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ ené e, gɨ zɨ́a Lóto maꞌdáa nɨ yị́ ené mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo. Zɨ́ bi kóo ndị́sị sínyíne roa kɨ́ngaya kɨ́ ndị́sị lúrú bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị e bɨ ofụ nda go ní.
2PE 2:8 Lóto maꞌdáa ndịsị kóo dongará bɨsinyí ꞌyị ga gére ní. Kacɨ́ kadra mbá, zɨ́ bi ndị́sị sínyí roa kɨ́ lúrú bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌyị ga gére ní, zɨ́ mbílía kpá ndị́sị ị́wị́ne mɨị́wị́ kɨ́ úwú bɨsinyí ódro bɨ gɨ tarayé.
2PE 2:9 Togụ́ kenée yá Ngére Lomo owo ofụ kacɨ́ yómo ꞌyị ené e go sɨmɨ bɨ ledre nɨ ndị́sị úzu yée ní, zɨ́a ndị́sịné ꞌdóꞌdo ꞌyị máa yée ga bɨ asinɨ́ kɨ́ úwú ledre ené ní sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị sóngó sịndị́ kadra ngbanga ní.
2PE 2:10 Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị ledre cayi ga bɨ kụṛụꞌbụ royé ili ní, née ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ zɨ́ Lomo ídíne káa do Ngére eyé wá ní. ꞌYị ṛanga ga bɨ mándị́sị úku ledreyé zɨ́se née, ngịrị mengị ené yée kɨ́ méngị bɨsinyí ledre bɨ togụ́ ilinɨ́ go méngị a ní wá. Bi ndịsị éme ené royé mɨéme kɨ́ méngị bɨsinyí ledre. Ilinɨ́ gbawá óto úndru maláyika e.
2PE 2:11 Lúrúsé aka, maláyika e, kɨ́ mbágá rokoꞌbụyé ga gére née mbá, romonɨ́ tɨ́ do ꞌyị ṛanga ga gére née, sɨmɨ bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyị ṛanga ga gére née zɨ́ Ngére Yésụ ní, ukunɨ́ eyé kóo ꞌyị ṛanga máa ga gére née mɨúku kɨ́ kese wá.
2PE 2:12 ꞌYị ṛanga ga gére née ndịsịnɨ́ úku sínyi ledre gɨ do bi ledre bɨ ngárá owoyemenɨ́ wá ní. Nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ bangá rará ga bɨ ndikinɨ́ yée lá gɨ ro ndị́sị ꞌdíꞌbi lafúye bangá e kɨ́ ndị́sị úfu yée ní. Kɨ́ rará née mbá ndịsịnɨ́ kpá úyu.
2PE 2:13 Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo ꞌyị ṛanga ga gére née bɨsinyíne, gɨ zɨ́a ndịsịnɨ́ óto ꞌyị e zɨ́ye ndị́sị ꞌdóꞌdóye. Ambá ledre eyé lá anu, zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ méngị ledre cayi e ꞌduo faa do ndéré kɨ́e mɨndéré.
2PE 2:14 ꞌYị ṛanga ga gére née, otonɨ́ yị́ eyé komoyé lá dụụ́ ro sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní, koꞌdónɨ́ eyé kpá kɨ́ méngị bɨsinyí ledre wá. Zɨ́ye ndị́sịyé óto ꞌyị máa yée ga bɨ cíyí ledre ꞌbɨ Lomo ndaá aka sɨmɨyé wá ní, ndị́sịyé lúyú ledre. Owonɨ́ kacɨ́ méngị bɨsinyí ledre go kɨ́ngaya zɨ́ye ídíye kpá ꞌyị mongụ́ mɨmbéꞌde e.
2PE 2:15 Asinɨ́ kɨ́ méngị bɨlámá ledre go do útú eyé nda go ndị́sị méngị bɨsinyí ledre cé káa zɨ́ ledre ga bɨ kóo Baláma wotị́ Bowéra ndịsị méngị yée, ꞌbɨ óto ꞌbú késị́ kɨ́ ndị́sị ꞌdíꞌbi késị́ gɨ zɨ́ ꞌyị e do bɨsinyí mɨsiꞌdi ní.
2PE 2:16 Tɨ́ lá zɨ́ dongí máda Baláma gɨ ro bɨsinyí ledre ga bɨ kóo ndịsị méngị yée ní, sɨmɨ bɨ odro zɨ́a káa zɨ́ ꞌyịmaꞌdí odrone gɨ ro zɨ́a ótoómo kɨ́ méngị bɨsinyí ledre bɨ utúasá zɨ́ nébị méngị a wá ní.
2PE 2:17 ꞌYị ṛanga ga gére née nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ gu ꞌdawú bɨ iní ndaá sɨmɨ a wá kpá káa zɨ́ mongụ́ iní bɨ ụlụ zɨ́ síli ị́mbị́ókpó a ní. Mongụ́ gu bɨ kɨ́ mɨtụlụrụ sɨmɨné mbị́rị ní nɨ goó mɨyémeómoné nzíyiné gɨ royé.
2PE 2:18 Ndịsịnɨ́ úku ledre e kɨ́ rokoꞌbụyé ledre máa ga gére née yị́ ené mbá ledre cayi. Zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre gɨ ro ledre ga bɨ royé ili ní káa zɨ́ cóngó ledre ní ábuwá ndanɨ́ eyé cóngó ledre e wá. Ndịsịnɨ́ née lóndo komo ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ aka lúyú ledre lá mɨkándané ní drú ꞌdáꞌba, gɨ ro zɨ́ye ndáꞌbayé lúyú ledre.
2PE 2:19 Ndịsịnɨ́ úku ledre ídí kɨ́ ro doꞌyị zɨ́ ꞌyị e, ábuwá nɨyí yị́ eyé owụ́kụlụ́ ꞌbɨ lúyú ledre, gɨ zɨ́a lúyú ledre nɨ go mị́ngị́ye.
2PE 2:20 Togụ́ olụ́ogụnɨ́ kóo gɨ sɨmɨ méngị bɨsinyí ledre e ꞌbɨ sága ba go gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ nɨ ꞌYị yómo ꞌyị e ní, zɨ́ye ndáꞌbayé drú ꞌdáꞌba ndị́sị lúyú ledre, ꞌdoꞌdó bɨ nɨ ídí royé sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ní nɨ nda rórómó.
2PE 2:21 Nɨ kóo ídí bɨlámáne ndanɨ́ ówo ledre gɨ ro ídí káa do mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo wá gɨ zɨ́ wo bɨ owonɨ́ nda go zɨ́ye ndáꞌbayé óyó sogoyé zɨ́ bɨlámá ledre ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌdódo a zɨ́ye ní.
2PE 2:22 Ledre ga gére née, utúasánɨ́ go kɨ́ muruwayi ga bɨ gbre bɨ kɨ́dí, “Ị́sị ndaꞌba ánulúgu siꞌdí ne.” Kpá kɨ́ wo bɨ kɨ́dí, “Mụkụ́ṛụ́ ndaꞌba lóꞌdó roné sɨmɨ monyó gɨ do kacɨ́ ndúgú” ní.
2PE 3:1 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ba goó gbre ledre bɨ máéké zɨ́se ní. Máéké yée gbrengárá gɨ ro sáká sée zɨ́ sómụ́ ledre esé ídíne kpá fú bɨlámáne.
2PE 3:2 Máíli zɨ́se ndị́sịsé fú sómụ́ndíki kúrú Lomo bɨ kóo nébị e ukunɨ́ yée ꞌdesị́ ní, kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ ꞌYị yómo zée bɨ kóo ꞌyịmɨkása ené e ꞌdodonɨ́ yée zɨ́se ní.
2PE 3:3 Mɨzefị ledre bɨ ili zɨ́se ówoyéme a ní nɨ, sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ꞌyị e nɨyí ógụ zɨ́ye ndị́sịyé fólo sée kɨ́ kúgú sée kacɨ́ bɨsinyí ledre eyé ga bɨ royé ili ní.
2PE 3:4 Nɨyí úku ledre kɨ́dí, “Óo, Yésụ mocụ́ kóo ledre kɨ́dí née nɨ ndáꞌbaógụ ní, nɨ kɨ́ ndáꞌbaógụ goó ꞌdáa? ꞌBụzé e uyuonzónɨ́ royé go mbá sɨmɨ ledre née, ledre nɨyí yị́ eyé fú lá do biyé káa zɨ́ ga kóo ꞌdesị́ ní.”
2PE 3:5 Tɨ́ lá zɨ́ye sómụ́lị́gị ledre bɨ kɨ́dí Lomo iꞌbí kóo lá lorụ zɨ́ ere ídíne zɨ́a ótoógụ do sogo káṇgá gɨ sɨmɨ iní kɨ́ iní ní ꞌduꞌdorụ́.
2PE 3:6 Kpá akpa kɨ́ iní née ní zɨ́ Lomo úfuónzó éyị́ trịdrị ga bɨ do sogo káṇgá ní mbá.
2PE 3:7 Née kpá lorụ bɨ Lomo ꞌdiꞌbingeṛị ere kɨ́ do sogo káṇgá kɨ́e gɨ ro óngbóóyó a kɨ́ phoꞌdụ ní. ꞌDiꞌbingeṛị sóngó sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga gɨ ro zɨ́ne úfuónzó ꞌyị ga bɨ asinɨ́ gɨ ro ledre ené ní.
2PE 3:8 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, ndásé sómụ́lị́gị ledre ba wá. Sị́lị́ kị́éꞌdo nɨ yị́ ené zɨ́ Ngére Lomo káa zɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e ní, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e ídíye zɨ́a káa zɨ́ sị́lị́ kị́éꞌdo ní.
2PE 3:9 Ngíti géyị ꞌyị e ndịsịnɨ́ ꞌbɨ eyé sómụ́ a kɨ́dí, Ngére ndịsị ówó mɨówó kɨ́ méngị ledre ga bɨ uku yée go ní, née sị́ ledre bɨ kasalugu Yésụ gɨ zɨ́a ꞌdiya wá ní. Ɨ́ꞌɨ, ledre maꞌdáa ndaá ꞌbɨ ené káa zɨ́ bɨ ꞌyị ga gére née ndịsịnɨ́ sómụ́ a née wá. Oto yị́ ené mɨmbéꞌdené ndoo gɨ ro ꞌyịmaꞌdí e mbá. Iꞌbí yị́ ené sịndị́ kadra zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledrené.
2PE 3:10 Kadra mɨndáꞌbaógụ Ngére kémbị́ ꞌyị ówo a ndaá. Nɨ ógụ káa zɨ́ ꞌyị ugu ogụ ne ní. Kadra mɨógụ a mongụ́ gboṛụ éyị́ nɨ ídí kɨ́ngaya komo ere, geré zɨ́ ere maꞌdáa lélị́ne sií. Zɨ́ éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ndị́sị komo ere, kadra, éfé nda kɨ́ kele e ní, zɨ́ Lomo óngbóóyó yée mbá. Zɨ́a ꞌdódoógụ bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e ní za mbá, zɨ́a nda ꞌdécị ngbangayé.
2PE 3:11 Maꞌdíi, káa zɨ́ bɨ née go mɨsiꞌdi bɨ Lomo nɨ sínyiónzó éyị́ e doa ní, ili nda go zɨ́se ówo a togụ́ mɨméngị ledre esé nɨ ídí káa be ꞌdíya káa bɨ Lomo nɨ ꞌdécị ngbangasé. Mɨméngị ledre esé idí ídí mbá bɨlámáne gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi kɨ́se.
2PE 3:12 Káa zɨ́ bɨ ásé go ndị́sị sóngó Lomo togụ́ nɨ ógụ ꞌdécị ngbanga do sogo káṇgá ba kɨ́ be ꞌdíya ní, ndị́sịsé óto sị́lị́ ꞌbɨ ledre máa née gɨ ro zɨ́a méngị roné ꞌdiya. Ɨꞌɨ tɨ́ mbị́ káa zɨ́ bɨ ndị́sịsé sómụ́ a ní, tɨ́ lá ídísé ówo a kɨ́dí Lomo nɨ óngbó ere zɨ́ éyị́ ga bɨ ꞌdága íri káráónzó royé za mbá.
2PE 3:13 Zée ꞌyị ga bɨ ṇguṇguzé ledre Ngére Yésụ go ní, ledre ezé ndaá. Azé ꞌbɨ ezé lá ndị́sị óto komozé gɨ ro mɨkánda ere kɨ́ mɨkánda do sogo káṇgá bɨ Lomo uku ledre a zɨ́ze, gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé sɨmɨ a méngị ledre ené ní.
2PE 3:14 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, káa zɨ́ bɨ ásé go ndị́sị sóngó ledre ga gére née gɨ ro zɨ́ye méngị royé ní, ídísé méngị kéyị za kɨ́ rokoꞌbụsé mbá gɨ ro zɨ́ mɨméngị ledre esé ídíye mbá bɨlámáye kadra bɨ Yésụ nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní gɨ ro zɨ́ Lomo ídíne kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́a ásé go mbigí ꞌyị ené e.
2PE 3:15 Idí ídí sɨmɨ dosé kɨ́dí, Ngére Yésụ luꞌbú gɨ zɨ́a mɨmbéꞌdea nɨ gɨ ro ꞌyị e, iꞌbí sịndị́ kadra zɨ́ ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyé gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu ledrené gɨ do bɨ zɨ́ne yómo yée. Ídísé lúrú toso ledre ga gére née tɨ́ lá gɨ ro lúnduzé Páwulo bɨ kɨ́ ꞌbúne dozé kése mbá ní. Sɨmɨ bɨ kóo eké ledre zɨ́se ní, uku zɨ́se ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé bɨ Lomo ukuiꞌbí yée zɨ́a ní. Uku kpá té ledre ga bɨ máúku yée zɨ́se ní.
2PE 3:16 Zaá ledre ga bɨ eké yée kɨ́ yée ga bɨ uku yée zɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní, eké zɨ́se ba kpá té ledre ga gére née. Ngíti géyị ledre ga bɨ eké yée ní, orụnɨ́ yị́ eyé mɨórụ ngíti géyị ꞌyị e utúasánɨ́ eyé ówo ini ledre gɨ sɨmɨyé ꞌdiya wá. ꞌYị ga bɨ owoyemenɨ́ ledre gɨ ro ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ mbị́ wá ní, zɨ́ye ndị́sịyé óyólóꞌbó ini ledre ga gére née nda do ngíti mɨsiꞌdiné kpị́, káa zɨ́ bɨ oyóloꞌbónɨ́ ngíti géyị ledre e sɨmɨ bụ́kụ ga bɨ ꞌbɨ mɨéké kúrú Lomo ní. Ledre bɨ ndịsịnɨ́ méngị a née nɨ ꞌdíꞌbiógụ ꞌdoꞌdó royé.
2PE 3:17 Káa zɨ́ bɨ sée, ówosé ꞌbɨ esé ledre ga gére née bú kɨ́dí, nɨyí méngị royé tɨ́ kenée ní, ídísé tóro ngbúó káa bɨ gbékpị́ ꞌyị ṛanga e káa zɨ́ ga gére née nɨyí lóndo sée, zɨ́se lúyúse gɨ do bɨlámá mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo bɨ ásé go ndị́sị lódụ́ a ní ke.
2PE 3:18 Tɨ́ lá sáká éyị́ kɨ́ ówo kacɨ́ ledre bɨ ndịsị ógụ gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé bɨ ꞌYị yómo ꞌyị e ní idí sáká sée zɨ́ ledre ené ngbóróne sɨmɨsé ndéréne ꞌdáꞌdá. ꞌYị e idínɨ́ ndị́sị óto úndru a za fí odụ a ndaá. Idí kenée.
1JO 1:1 Máa Yiwáni, mááyí kɨ́ rokinyi kɨ́ éké ledre ba zɨ́se. Nɨ ledre gɨ ro ꞌyị bɨ ogụ kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. ꞌYị máa née nɨ kóo kú go bo ꞌdesị́. Zée ꞌyị kasa ené e, lurúzé wo go cụ́ kɨ́ komozé, zɨ́ze óto sị́lị́ze kpá za cụ́ ro kụṛụꞌbụa, zɨ́ze úwú ledre ga bɨ ndịsị úku yée ní za cụ́ kɨ́ mbílíze.
1JO 1:2 Nɨ dụụ́ ne ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́ ꞌyị e. Zée ꞌyị ené e, ndịsịzé ba úku maꞌdíi ledre bɨ gɨ do bi a ní zɨ́se. Gɨ zɨ́a kacɨ́ kadra za mbá nɨ kóo kɨ́ ꞌBụzé do bi kị́éꞌdo. ꞌBụzé Lomo ꞌdodoyeme wo go zɨ́ze.
1JO 1:3 Ukuzé zɨ́se ba ledre bɨ lurúzé go cụ́ kɨ́ komozé, zɨ́ze úwú a kpá za cụ́ kɨ́ mbílíze ní, gɨ ro zɨ́ mɨmbéꞌdezé ídíne kése kị́éꞌdo, kɨ́ ꞌbɨ ꞌBụzé Lomo kpá kɨ́ ꞌbɨ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ.
1JO 1:4 Née sị́ ledre bɨ ekézé ledre ba zɨ́se gɨ roa ní, gɨ ro zɨ́ze ídíze kése ndro mbá kɨ́ rokinyi gɨ ro ledre máa née.
1JO 1:5 Ledre bɨ ukuzé zɨ́se ba ní, nɨ ledre bɨ kóo uwúzé gɨ zɨ́ Yésụ maꞌdáa ní kɨ́dí, Lomo nɨ bimɨóṇgó, ledre ené e za mbá, mɨtụlụrụ ndaá sɨmɨ a wá.
1JO 1:6 Togụ́ ukuzé go kɨ́dí mɨmbéꞌdezé nɨ kɨ́ Lomo go kị́éꞌdo, zɨ́ze ndáꞌbazé ndị́sị méngị ledre ga bɨ ꞌbɨ mɨtụlụrụ ní, ṛangazé ṛanga go, mengịzé ezé née mbigí ledre bɨ ꞌbɨ Lomo ní wá.
1JO 1:7 Tɨ́ lá togụ́ ndịsịzé méngị ledre ga bɨ ꞌbɨ bimɨóṇgó, gɨ zɨ́a bɨ Lomo nɨ yị́ ené bimɨóṇgó ní yá, maꞌdíi, mɨmbéꞌdezé nɨ ídí kɨ́ lafúze kị́éꞌdo. Lomo nɨ lúguráyi zée drá gɨ sɨmɨ lúyú ledre ezé e kɨ́ sáma owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ.
1JO 1:8 Togụ́ itízé kangú kɨ́dí, ndazé ꞌyị lúyú ledre e wá, ṛangazé ṛanga go. Mengịzé aka ezé mbigí ledre ꞌbɨ Lomo wá.
1JO 1:9 Idízé úkuógụ lúyú ledre ezé e za mbá zɨ́ Lomo, nɨ yị́ ené bɨlámá ꞌyị, ledre ga bɨ uku yée ní, nɨ méngị yée za mbá zɨ́ze, zɨ́a lúguráyi zée drá gɨ sɨmɨ lúyú ledre ezé e.
1JO 1:10 Togụ́ itízé kangú kɨ́dí ndazé ezé ꞌyị lúyú ledre e wá yá, ṛangazé ṛanga go roa, otozé wo go káa do ꞌyị ṛanga, ṇguṇguzé aka ezé ledre ené kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo wá.
1JO 2:1 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, máéké ledre ba zɨ́se káa bɨ ásé lúyú ledre ke. Togụ́ ngíti ꞌyị gɨ dongaráse luyú kóo ledre go yá, ndaá éré ngịrị wá, idí úku ꞌdódo a. Kɨ́résịto Yésụ nɨ bo, bɨ nɨ dụụ́ ne mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ní, nɨ ṇgúṇgú roné gɨ rozé zɨ́ ꞌBụné Lomo.
1JO 2:2 Yésụ maꞌdáa nɨ ne ꞌyị bɨ kóo iꞌbí roné zɨ́ umbu do úyuné nda lá dụụ́ gɨ ro lúyú ledre ezé wá, zaá gɨ ro lúyú ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá.
1JO 2:3 Éyị́ bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí owozé Lomo go ní, ꞌbúó togụ́ ndị́sịzé go méngị dụụ́ ledre ga bɨ ili yée ní.
1JO 2:4 Togụ́ ꞌyị ya née owo Lomo go, mengị lolụ ledre ga bɨ Lomo ili yée ní wá yá, ṛaṛanga go. Uku ené née maꞌdíi wá.
1JO 2:5 Togụ́ ꞌyị ndịsị go úwú ledre ꞌbɨ Lomo, ꞌbú Lomo nɨ go doa maꞌdíi. Née ledre bɨ nɨ ꞌdódo a kɨ́dí azé go kɨ́ Lomo kị́éꞌdo ní.
1JO 2:6 Kpá kenée, togụ́ ꞌyị ya yée nɨyí go kɨ́ Lomo kị́éꞌdo yá, ꞌyị maꞌdáa idí dụụ́ ndị́sị méngị ledre ga bɨ kóo Ngére Yésụ ndịsị méngị yée ní.
1JO 2:7 Sée ga bɨ mándị́sị óto ꞌbúse kɨ́ngaya, lorụ bɨ mándị́sị íꞌbí a zɨ́se ba, ndaá ꞌbɨ ené mɨkánda lorụ wá. Nɨ lorụ bɨ kóo ndị́sịsé úwú a go ꞌdesị́ ndéréógụné gị karaba ní ní.
1JO 2:8 Ɨɨ, nɨ kpá ídí zɨ́se káa do mɨkánda lorụ maꞌdíi. Gɨ zɨ́a éyị́ bɨ Yésụ mengị ní nɨ go mɨkándané. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, mɨméngị ledre esé nɨ go kpá mɨkándané. Cakaba mɨtụlụrụ bɨ kóo ásé sɨmɨ a ní okpó go, mbigí bimɨóṇgó ndịsị nda óṇgó goó ne.
1JO 2:9 Gɨ zɨ́ kéyị née, togụ́ ꞌyị ya née nɨ go sɨmɨ bimɨóṇgó ꞌbɨ Lomo, nɨ kpá fú ndị́sị sógó lafúne e yá, ꞌyị née nɨ aka yị́ ené fú sɨmɨ mɨtụlụrụ.
1JO 2:10 ꞌYị bɨ óto ꞌbú lafúne go ní, ꞌyị née nɨ go sɨmɨ bimɨóṇgó ꞌbɨ Lomo. Utúasá lolụ ndị́sị lúyú ledre wá.
1JO 2:11 ꞌYị bɨ oto ꞌbú lafúne wá ní, mɨméngị ledre ené kɨ́ gámá ené e nɨyí aka yị́ eyé fú lá ꞌbɨ mɨtụlụrụ. Owoyeme aka ené mbị́ éyị́ bɨ née nɨ ndị́sị méngị a ní wá, gɨ zɨ́a mɨtụlụrụ ꞌdụtụ yị́ ené komoa go.
1JO 2:12 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, máéké ledre ba zɨ́se gbékpị́e wá gɨ zɨ́a máówo go, Lomo lụlụoyó lúyú ledre esé go gɨ zɨ́a Yésụ uyu umbu bɨ kóo ásé úyu a se gɨ zɨ́ lúyú ledre esé e ní go.
1JO 2:13 Máéké ledre ba kpá zɨ́se, sée ga bɨ komosé enzị go ní, gɨ zɨ́a ówoyémesé Ngére Yésụ bɨ kóo nɨ yị́ ené kú bo gɨ dosị́ne ní go. Kpá zɨ́se ga bɨ ásé owụ́phɨṛangá e rómosé komo Satána go ní. Nda kpá kɨ́se ga bɨ ásé aka mɨnzéré owụ́ e ní, gɨ zɨ́a, ówosé Lomo go káa do ꞌBụzé maꞌdíi.
1JO 2:14 Maꞌdíi, sée mɨngburoko ꞌyị e utúasá mɨútúásá zɨ́ma úku ledre ba zɨ́se, gɨ zɨ́a, ówoyémesé Ngére Yésụ bɨ kóo nɨ yị́ ené kú bo gɨ dosị́ne ní go. Máéké kpá zɨ́se owụ́phɨṛangá e, gɨ zɨ́a ásé kɨ́ rokoꞌbụsé cíyí ledre ꞌbɨ Lomo nɨ go sɨmɨsé, rómosé komo Satána go.
1JO 2:15 Ndá óto ꞌbú do sogo káṇgá togụ́ mbú éyị́ ga bɨ sɨmɨ a ní wá. Togụ́ ꞌyị oto ꞌbú do sogo káṇgá togụ́ mbú éyị́ ga bɨ sɨmɨ a ní yá, ꞌbú ꞌBụzé Lomo utúasá ídí doa wá.
1JO 2:16 Toso bɨsinyí mɨméngị ledre ga bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ méngị yée gɨ zɨ́ ꞌbú ledre ga bɨ doyé ní, mongụ́ mɨmbéꞌde gɨ ro éyị́ ꞌbɨ lafúꞌyị, nda kɨ́ sị́kpị fúndúꞌyị ogụnɨ́ eyé gɨ zɨ́ ꞌBụzé Lomo wá yị́ ené gɨ zɨ́ do sogo káṇgá.
1JO 2:17 Do sogo káṇgá kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné bɨ ꞌyị e ndịsịnɨ́ óto ꞌbúa kɨ́ngaya ní nɨ ụ́kụ́ ené mɨụ́kụ́. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ ndịsị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní nɨ ídí trịdrịné za fí.
1JO 2:18 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, odụ do sogo káṇgá ba nɨ go gbóo. Káa zɨ́ bɨ úwúsé kɨ́dí ezeokó Kɨ́résịto nɨ ógụ ní, bɨ ba ní tụ́ꞌdụ́ ezeokóga ogụnɨ́ go. Née ledre bɨ owozé gɨ zɨ́a kɨ́dí odụ do sogo káṇgá ba nɨ go gbóo ní.
1JO 2:19 ꞌYị ga gére née olụ́ogụnɨ́ gɨ dongaráze, tɨ́ lá ndanɨ́ eyé mbigí lafúze e wá. Idí ṇguṇgunɨ́ kóo ledre Yésụ bo, káa bɨ azé ba tɨ́ kéye. Mɨólụ́ógụyé ꞌdodo go kɨ́dí ndanɨ́ eyé lafúze wá.
1JO 2:20 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ásé go kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨsé gɨ zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ bɨ ngárá lúyú ledre ndaá roa wá ní, bɨ ba ní ówosé maꞌdíi go bú.
1JO 2:21 Máéké ledre ba zɨ́se ndaá ꞌbɨ ené gɨ zɨ́a bɨ ya ówosé maꞌdíi wá ní wá, yị́ ené gɨ zɨ́a bɨ ówosé bú ní. Kpá gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị úku ṛanga uku ené maꞌdíi wá ní.
1JO 2:22 Ambí nɨ ꞌyị ṛanga ne? ꞌYị ṛanga nɨ ꞌyị bɨ uku ledre yaá, “Yésụ ndaá ꞌbɨ ené Kɨ́résịto wá ní.” ꞌYị máa née nɨ ezeokó Kɨ́résịto. Asi goó gɨ ro ꞌBụzé Lomo kpá gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ bɨ Ngére ezé ní.
1JO 2:23 ꞌYị bɨ asi gɨ ro Yésụ go ní, asi go kpá gɨ ro Lomo bɨ ꞌBụ Yésụ ní. ꞌYị bɨ ṇguṇgu ledre Yésụ owụ́ ꞌbɨ Lomo go ní, ṇguṇgu kpá ledre Lomo go.
1JO 2:24 Nda gɨ rosé ní, ledre ꞌbɨ Lomo bɨ tonózé kóo ꞌdódo a zɨ́se kú gɨ dosị́ne zɨ́se lúrú a káa do maꞌdíi ledre do tónóse ṇgúṇgu a ní, ídísé lányá roa fú kenée ndéré kɨ́e ꞌdáꞌdá. Togụ́ méngịsé go tɨ́ kenée, Yésụ kɨ́ ꞌBụné Lomo nɨyí kɨ́se kị́éꞌdo.
1JO 2:25 Née sị́ ledre bɨ Yésụ mocụ́ éyị́ zɨ́ze gɨ roa kɨ́dí azé ídí kɨ́ trịdrịzé bɨ za fí ní.
1JO 2:26 Máéké ledre ba zɨ́se gɨ ro ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị lóndo sée ní kɨ́ lóndo sée ke.
1JO 2:27 Bɨ gɨ rosé ní owụ́ ꞌbɨ amáa e, ꞌDówụ́ Lomo bɨ Yésụ iꞌbí zɨ́se ní idí ídí sɨmɨsé gɨ zɨ́a ílisé esé lolụ ngíti ꞌyị gɨ ro zɨ́a ꞌdódo ledre zɨ́se wá. Káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ꞌyị úku maꞌdíi ní, nɨ go ógụ ꞌdódo ledre e za mbá zɨ́se. Kɨ́ꞌdí bɨ ꞌdodo go zɨ́se ní, ídísé ꞌdíꞌbi ledre née gɨ ro zɨ́se ídíse kɨ́ Yésụ kị́éꞌdo.
1JO 2:28 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ídísé óto komosé fú lá ro Yésụ gɨ ro zɨ́se ídíse kéne kị́éꞌdo. Togụ́ méngịsé tɨ́ go kenée, kadra bɨ karanée nɨ ndáꞌbaógụ sɨmɨ a ní, azé ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi dokuwu mengị zée wá.
1JO 2:29 Togụ́ ówosé go kɨ́dí Kɨ́résịto nɨ ꞌyị méngị maꞌdíi, née ní ídísé kpá ówo a kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị maꞌdíi ní nɨyí owụ́ ꞌbɨ Lomo.
1JO 3:1 Lúrúsé aka mongụ́ bɨlámá ledre bɨ Lomo mengị zɨ́ze, zɨ́a óto ꞌbúze kɨ́ngaya, zɨ́a ndị́sịné ndólo zée kɨ́dí, owụ́ ꞌbɨ ené e ní. Maꞌdíi azé tɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené e. Tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị e owonɨ́ eyé kenée wá, gɨ zɨ́a owonɨ́ eyé Lomo wá.
1JO 3:2 Máéké ledre ba zɨ́se owụ́ ꞌbɨ amáa e, azé go owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní maꞌdíi. Owozé aka azé éyị́ ga bɨ Lomo nɨ méngị yée zɨ́ze ní wá. Éyị́ bɨ kị́éꞌdo owozé ní, nɨ togụ́ Yésụ ogụ go yá, Lomo nɨ óyólóꞌbó zée zɨ́ze ídíze káa zɨ́a ní. Gɨ zɨ́a azé lúrú Yésụ maꞌdáa za cụ́ kɨ́ komozé.
1JO 3:3 Bɨ goó kenée ní, idízé óto komozé ro ledre máa née, zɨ́ze ótoómo lúyú ledre e za mbá ꞌdáꞌba zɨ́ze ídíze drá káa zɨ́ Yésụ bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní.
1JO 3:4 ꞌYị bɨ ndịsị lúyú ledre ní, ꞌdewe lorụ ꞌbɨ Lomo go, gɨ zɨ́ lúyú ledre nɨ cé káa zɨ́ ꞌdéwe lorụ ꞌbɨ Lomo ní.
1JO 3:5 Tɨ́ lá ídísé ówo a kɨ́dí Yésụ ogụ kóo do sogo káṇgá gɨ ro lụ́lụóyó lúyú ledre e ezé ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá.
1JO 3:6 ꞌYị bɨ oto komoné go ro Yésụ ní, nɨyí kéne go kị́éꞌdo, ndaá lolụ kpá fú ndị́sị méngị lúyú ledre wá. Gɨ zɨ́a, ꞌyị bɨ ndịsị méngị lúyú ledre ní, ṇguṇgu aka ené ledre Yésụ wá, owo aka kpá wo wá.
1JO 3:7 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ngíti ꞌyị ndaá lóndo sée wá. ꞌYị bɨ ndịsị méngị maꞌdíi ledre ní nɨ ꞌyị bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní gɨ zɨ́a Kɨ́résịto ndaá ꞌbɨ ené ꞌyị lúyú ledre wá.
1JO 3:8 ꞌYị bɨ ndịsị méngị bɨsinyí ledre ní, nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e, gɨ zɨ́a ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e maꞌdáa nɨ yị́ ené ꞌyị méngị bɨsinyí ledre kú gɨ dosị́ne. Née sị́ ledre bɨ kóo Yésụ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ gɨ roa do sogo káṇgá ona gɨ ro sínyiónzó moko ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e ní.
1JO 3:9 ꞌYị bɨ nɨ go owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ndịsị ené lolụ fú lá luyú ledre wá, gɨ zɨ́a bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ ꞌbụa Lomo nɨ go sɨmɨ a. Utúasá ené lolụ méngị lúyú ledre wá, gɨ zɨ́a nɨ go mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo.
1JO 3:10 Ba ledre bɨ ndịsịzé ówo dongará owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo kɨ́ owụ́ ga bɨ ꞌbɨ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e gɨ roa ní. ꞌYị bɨ mengị bɨlámá ledre wá, oto ꞌbú lafúne kpá wá ní, née ndaá mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo wá.
1JO 3:11 Úwúsé kóo ledre ba go kú gɨ dosị́ne kɨ́dí, idízé óto ꞌbú lafúze e dozé.
1JO 3:12 Ndásé ídí káa zɨ́ Káyina wá. Nɨ yị́ ené ꞌyị ꞌbɨ Satána ufu kóo lúnduné Ábele. Ufu kóo wo gɨ ro ꞌdi? Gɨ zɨ́a mɨméngị ledre ené nɨ yị́ ené bɨsinyíne, mɨméngị ledre ꞌbɨ lúndua nɨ ꞌbɨ ené yị́ ené za mbá bɨlámáne.
1JO 3:13 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, togụ́ do sogo káṇgá ba nɨ go sógó sée yá, ndásé sị́kpị mɨmbéꞌdesé ꞌdága wá.
1JO 3:14 Owozé go kɨ́dí okpózé gɨ sɨmɨ umbu go, azé go trịdrị gɨ zɨ́a azé ꞌyị óto ꞌbú lafúze. Tɨ́ lá ꞌyị máa wo bɨ oto ꞌbú lafúne wá ní, idíaká ꞌbɨ ené go sị́ sị́lị́ umbu.
1JO 3:15 ꞌYị bɨ ꞌyị sógó lafúne ní, nɨ ꞌyị úfu ꞌyị e. Ówoyémesé go kɨ́dí ꞌyị úfu ꞌyị e ndiki ené trịdrị bɨ za fí ní wá.
1JO 3:16 Ba ledre bɨ azé lúrútóko óto ꞌbú lafú ꞌyị e gɨ roa ní. Kɨ́résịto Yésụ íꞌbí roné úyuné gɨ rozé. Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, idízé kpá íꞌbí rozé zɨ́ umbu gɨ ro lafúze.
1JO 3:17 Togụ́ ꞌyị nɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ne, zɨ́ lúndua ndị́sịné ánu lerị́ cigí a somụ́ ledre a wá ní, nɨ úku ledre bɨ kɨ́dí ꞌbú Lomo nɨ doné ní lárá káa be ꞌdi?
1JO 3:18 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ndazé ndị́sị ódro lá mɨódro kɨ́ tarazé gbékpị́ne wá. Idízé óto ꞌbú lafúze e zɨ́ze kɨ́ sáká yée gɨ ro zɨ́a ꞌdódo a kɨ́dí otozé ꞌbúye go maꞌdíi.
1JO 3:19 Sɨmɨ bɨ azé go ndị́sị óto ꞌbú lafúze ní, azé ówo a kɨ́dí azé go ꞌyị méngị maꞌdíi ledre. Nɨ óto mɨmbéꞌdezé zɨ́a útúásáne kpịnị utúasá ndósó sɨmɨ bɨ azé ógụ kóꞌdụ́ Lomo ní wá.
1JO 3:20 Togụ́ mɨmbéꞌdezé ndịsị ndósó sɨmɨ bɨ azé ógụ kóꞌdụ́ Lomo ní, rokoꞌbụ Lomo romo do mɨmbéꞌdezé, owo ledre gɨ ro éyị́ e mbá bú.
1JO 3:21 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, togụ́ mɨmbéꞌdezé ndosó lolụ kɨ́ ógụ kóꞌdụ́ Lomo wá, nɨ óto mɨmbéꞌdezé zɨ́a útúásáne kpịnị ngịrị utúasá méngị zée wá.
1JO 3:22 Éyị́ ga bɨ azé íni ini zɨ́a gɨ royé ní, nɨ méngị yée zɨ́ze gɨ zɨ́a ndịsịzé úwú lorụ ené zɨ́ze ndịsịzé méngị éyị́ ga bɨ bi ndịsị éme roa gɨ zɨ́ye mɨéme ní.
1JO 3:23 Ba ledre bɨ kúrú Lomo uku zɨ́ze ní kɨ́dí, idízé ṇgúṇgu ledre Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ kɨ́ngaya. Zɨ́ze kpá óto ꞌbú lafúze dozé káa zɨ́ bɨ Yésụ maꞌdáa uku zɨ́ze ní.
1JO 3:24 Maꞌdíi togụ́ ndịsịzé tɨ́ úwú kúrú Lomo, zɨ́ze ndị́sịzé lányáze roa kɨ́ngaya, azé ídí kéye éyị́ kị́éꞌdo. Kasa ꞌDówụ́ne go zɨ́a ídíne sɨmɨzé. Née éyị́ bɨ ꞌdodo yeme kɨ́dí, azé go éyị́ kị́éꞌdo kɨ́ Lomo ní.
1JO 4:1 Sée ga bɨ máóto ꞌbúse kɨ́ngaya ní, ndásé ṇgúṇgu ledre ga bɨ za mbá nɨyí ndị́sị úku yée zɨ́se kɨ́dí ꞌDówụ́ Lomo ukuiꞌbí ne ní wá. Ídísé lúrú bi sɨmɨ ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée née bɨlámáne kí gɨ ro zɨ́se ówo dongará togụ́ née ledre bɨ ogụ gɨ zɨ́ Lomo ní yá. Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ nébị ga bɨ ꞌyị ṛanga e ní bayinɨ́ go do sogo káṇgá mbá.
1JO 4:2 Ásé ówoyéme ledre bɨ gɨ zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo ní gɨ ro ledre ba. ꞌYị bɨ nɨ ṇgúṇgu a kɨ́dí, Yésụ nɨ Kɨ́résịto bɨ Lomo kasaogụ wo káa do ꞌyịmaꞌdí ní ogụ gɨ zɨ́ Lomo ní.
1JO 4:3 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ ṇguṇgu ledre née kenée gɨ ro Yésụ wá ní, ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨ a ní ogụ ené gɨ zɨ́ Lomo wá. ꞌDówụ́ bɨ sɨmɨ a née nɨ gɨ zɨ́ ezeokó Kɨ́résịto, bɨ kóo úwúsé ledreyé kɨ́dí nɨyí ógụ ní. Bɨ ba ní, ogụnɨ́ go. Nɨyí go do sogo káṇgá ona.
1JO 4:4 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ásé yị́ esé go mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Rómosé komo nébị ga bɨ ꞌyị ṛanga e ní go, gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo bɨ sɨmɨsé ní, nɨ kɨ́ rokoꞌbụné rómo do rokoꞌbụ ꞌdówụ́ bɨ sɨmɨ lomo ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní.
1JO 4:5 Nébị ꞌyị ṛanga ga gére ní, nɨyí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní. Ledre ga bɨ ndịsịnɨ́ úku yée ní, yị́ eyé ledre ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní, zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní ndị́sịyé úwú ledre máa ga gére née dụụ́ ye.
1JO 4:6 Gɨ rozé, azé yị́ ezé mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. ꞌYị ga bɨ owonɨ́ Lomo bú ndịsịnɨ́ úwú ledre ga bɨ ndịsịzé úku yée ní. Yée ga bɨ owonɨ́ Lomo wá ní, uwúnɨ́ eyé ledre ezé e wá. Bɨ goó kenée ní, née go éyị́ bɨ azé ówo dongará maꞌdíi ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku yée ní kɨ́ wo bɨ ꞌdówụ́ bɨ sɨmɨ ꞌyị ṛanga ga gére ndịsịnɨ́ úku yée ní.
1JO 4:7 Sée ga bɨ máóto ꞌbúse kɨ́ngaya ní, ídíze ídí ꞌyị óto ꞌbú lafúze. Gɨ zɨ́a rokoꞌbụ bɨ ndịsịzé óto ꞌbú lafúze kɨ́e ní ogụ gɨ zɨ́ Lomo. Togụ́ ndịsịzé kacɨ́ kadra mbá fú lá kɨ́ ꞌbú lafúze dozé yá, maꞌdíi azé ídí mbigí owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní gɨ zɨ́a owoyemezé wo go.
1JO 4:8 ꞌYị bɨ oto ꞌbú lafúne wá ní, owo ené Lomo wá, gɨ zɨ́a Lomo nɨ yị́ ené ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e.
1JO 4:9 Lomo oto ꞌbúze ꞌyịmaꞌdí e káa, kasaogụ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené Yésụ ógụ úyuné do sogo káṇgá ona gɨ ro zɨ́ze ídíze trịdrịzé za fí.
1JO 4:10 Óto ꞌbú ꞌyị e nɨ káa, ndaá ꞌbɨ ené bɨ yaá otozé ꞌbú Lomo ze ní wá. Oto yị́ ené ꞌbúze ne zɨ́a kásaógụ bɨkéṛị́ Owụ́ ꞌbɨ ené bɨ ꞌbúa ofụ doa go ní ógụ úyuné gɨ ro lúyú ledre ezé.
1JO 4:11 Sée ga bɨ máóto ꞌbúse kɨ́ngaya ní, káa zɨ́ bɨ Lomo oto ꞌbúze go kɨ́ngaya kenée ní, idízé kpá óto ꞌbú lafúze.
1JO 4:12 ꞌYị bɨ kị́éꞌdo káa lurú Lomo go kɨ́ komoné ní ndaá. Tɨ́ lá togụ́ otozé ꞌbú lafúze go yá, azé kɨ́ Lomo go éyị́ kị́éꞌdo. Maꞌdíi óto ꞌyị bɨ ꞌbɨ Lomo ní nɨ go do mɨmbéꞌdezé.
1JO 4:13 Owozé bɨ kɨ́dí ndịsịzé go méngị ledre bɨ Lomo ili ní zɨ́ze ídíze kéye go éyị́ kị́éꞌdo ní, gɨ zɨ́a kasa ꞌDówụ́ne ógụ ndị́sịné sɨmɨzé.
1JO 4:14 Lurúzé wo go cụ́ kɨ́ komozé, zɨ́ze ndị́sịzé úkutátá ledrea zɨ́ ꞌyị e kɨ́dí, Lomo bɨ ꞌBụ ní kasaogụ Owụ́ ꞌbɨ ené káa do ꞌYị yómo ꞌyị e do sogo káṇgá.
1JO 4:15 Togụ́ ꞌyị ṇguṇgu ledre Yésụ kɨ́dí nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo yá, ꞌyị née nɨyí kɨ́ Lomo go éyị́ kị́éꞌdo ndịsị go méngị ledre bɨ Lomo ili ní.
1JO 4:16 Owozé go zɨ́ze ṇgúṇgu a maꞌdíi kɨ́dí Lomo oto ꞌbúze go kɨ́ngaya. Lomo nɨ ꞌyị oto ꞌbú ꞌyị e. ꞌYị bɨ nɨ ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e ní, ndịsị méngị ledre ga bɨ Lomo ili yée ní zɨ́ye ídíye kɨ́ Lomo go éyị́ kị́éꞌdo.
1JO 4:17 Káa zɨ́ bɨ azé go kɨ́ Lomo éyị́ kị́éꞌdo ní, azé ndị́sị óto ꞌbú lafúze káa zɨ́ bɨ ili ní. Gɨ ro karanée kadra ꞌdécị ngbanga, ngịrị mengị zée wá. Gɨ zɨ́a mɨndị́sịzé do sogo ona nɨ yị́ ené kị́éꞌdo kɨ́ Lomo.
1JO 4:18 ꞌYị óto ꞌbú ꞌyị e eré ené ngịrị wá. Tɨ́ lá mbigí óto ꞌbú ꞌyị e ndịsị lágaóyó ngịrị gɨ sɨmɨ ꞌyị ꞌdáꞌba, gɨ zɨ́a ngịrị nɨ éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdécị ngbanga roa ní. ꞌYị bɨ ꞌyị ngịrị ndaá ꞌbɨ ené mbigí ꞌyị óto ꞌbú ꞌyị e wá.
1JO 4:19 Ndịsịzé óto ꞌbú lafúze, gɨ zɨ́a Lomo otoụtụ ꞌbúze ne.
1JO 4:20 Togụ́ ꞌyị uku ledre kɨ́dí, “Máóto ꞌbú Lomo go” zɨ́a ndị́sịné sógó lafúne ní nɨ ꞌyị ṛanga. Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ oto ꞌbú ꞌyị bɨ lurú wo go cụ́ kɨ́ komoné wá ní, útúásá óto ꞌbú Lomo bɨ lurú wo kɨ́ komoné wá ní wá.
1JO 4:21 Ba kúrú Ngére Yésụ zɨ́ze kɨ́dí, “ꞌYị bɨ oto ꞌbú Lomo go ní, idí kpá óto ꞌbú lafúne kenée.”
1JO 5:1 ꞌYị bɨ ṇguṇgu go kɨ́dí Yésụ nɨ Kɨ́résịto ní, nɨ go owụ́ ꞌbɨ Lomo. ꞌYị bɨ oto ꞌbú ꞌbụzé Lomo go ní, oto kpá ꞌbú owụ́ ꞌbɨ Lomo go.
1JO 5:2 Ba ledre bɨ azé ówo a gɨ roa kɨ́dí otozé ꞌbú owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní go ní, nɨ óto ꞌbú Lomo kɨ́ méngị ledre ga bɨ lorụ ené ili yée ní.
1JO 5:3 Óto ꞌbú Lomo nɨ úwú lorụ ené. Lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní, utúasá rómo zée wá.
1JO 5:4 Gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ nɨ go owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, romo komo do sogo káṇgá go. Ṇgúṇgu ledre ezé iꞌbí rokoꞌbụ née ne zɨ́ze romo komo do sogo káṇgá kɨ́e.
1JO 5:5 Ambí nɨ romo komo do sogo káṇgá ba ne? Dụụ́ ꞌyị máa wo bɨ ṇguṇgu go kɨ́dí, Yésụ nɨ Owụ́ ꞌbɨ Lomo ní.
1JO 5:6 Kɨ́résịto Yésụ maꞌdáa nɨ ne wo bɨ kóo ogụ do bábátị́zị́ wo kɨ́ iní zɨ́ sámaa ndéꞌyị́ne gɨ rozé ní. Ndaá ꞌbɨ ené lá babatị́za bɨ kɨ́ iní ní wá kpá sámaa bɨ ndeꞌyị́ ní. Ledre née mengị roné go káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo ꞌdodo ní gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo nɨ yị́ ené ꞌyị úku maꞌdíi.
1JO 5:7 Éyị́ ga bɨ ꞌdodo yemenɨ́ sị́ ledre e ní nɨyí ota.
1JO 5:8 Mɨzefị a, nɨ ꞌDówụ́ Lomo, gbre a, nɨ iní, ota a (3) ꞌbɨ ené sáma. Éyị́ ga bɨ ota (3) née ꞌdodonɨ́ ledre mbá kị́éꞌdo kɨ́dí, Ngére Yésụ nɨ owụ́ ꞌbɨ Lomo maꞌdíi.
1JO 5:9 Abú azé tɨ́ úwú ledre gɨ tara ꞌyịmaꞌdí e yá, ledre bɨ gɨ zɨ́ Lomo ní romo do ledre ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e. Gɨ zɨ́a nɨyí ledre bɨ gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ené ní.
1JO 5:10 ꞌYị bɨ ṇguṇgu go kɨ́dí Yésụ nɨ owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ledre bɨ Lomo uku ní utúasá do mɨmbéꞌdea go kpịnị. ꞌYị bɨ ṇguṇgu kenée wá ní, oto Lomo go káa do ꞌyị ṛanga. Gɨ zɨ́a ṇguṇgu ené ledre bɨ Lomo uku gɨ ro Owụ́ ꞌbɨ ené ní wá.
1JO 5:11 Lomo uku kpá go kɨ́dí née iꞌbí trịdrị bɨ za fí ní go zɨ́ze. Trịdrị máa née ogụ gɨ zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené.
1JO 5:12 ꞌYị bɨ nɨyí kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo kị́éꞌdo ní, nɨ ídí kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní. ꞌYị bɨ ndanɨ́ kɨ́ owụ́ ꞌbɨ Lomo kị́éꞌdo wá ní, utúasá ndíki trịdrị bɨ za fí ní wá.
1JO 5:13 Máéké ledre ba zɨ́se gɨ ro zɨ́se ówoyéme a kɨ́dí, sée ga bɨ ṇgúṇgusé ledre Owụ́ ꞌbɨ Lomo go ní, ásé go kɨ́ trịdrị bɨ za fí ní.
1JO 5:14 Ngịrị ndaá rozé kɨ́ ógụ kóꞌdụ́ Lomo wá. Gɨ zɨ́a owozé go kɨ́dí éyị́ ga bɨ azé ndúꞌyú wo gɨ royé ní, nɨ úwú a zɨ́a méngị yée zɨ́ze kacɨ́ íli ledre ené.
1JO 5:15 Togụ́ owozé bú kɨ́dí Lomo nɨ uwú ini ezé, idízé kpá ówo a kɨ́dí, éyị́ bɨ azé ndúꞌyú wo gɨ roa ní, nɨ íꞌbí a zɨ́ze.
1JO 5:16 Togụ́ ꞌyị gɨ dongaráse luyú ledre bɨ nɨ ꞌdiꞌbiogụ umbu wá ní, ídísé íni ini gɨ roa. Lomo nɨ yómo wo. Máúku née ledre ꞌyị ga bɨ lúyú ledre eyé ꞌdíꞌbiógụ umbu wá ní. ꞌYị nɨ bo lúyú ledre ené ndịsị ꞌdíꞌbiógụ umbu. Máúku amá ba kɨ́dí, ídísé íni ini zɨ́ Lomo gɨ ro ꞌyị máa wo née wá.
1JO 5:17 Bɨsinyí mɨméngị ledre nɨyí za mbá lúyú ledre. Tɨ́ lá lúyú ledre nɨ bo wo bɨ ꞌdiꞌbiogụ umbu wá.
1JO 5:18 Owozé go kɨ́dí ꞌyị bɨ nɨ go mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo ní, ndịsị ené lolụ fú lá lúyú ledre wá. Gɨ zɨ́a, Ngére Yésụ owụ́ ꞌbɨ Lomo nɨ nda ndịsị lúrú bi kacɨ́ a goó ne. Satána utúasá méngị lárá kéyị kɨ́e wá.
1JO 5:19 Owozé bú kɨ́dí azé owụ́ ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Do sogo káṇgá za mbá nɨ ꞌbɨ ené sị́ sị́lị́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Satána.
1JO 5:20 Owozé kpá go kɨ́dí Owụ́ ꞌbɨ Lomo ogụ kóo go, iꞌbí ówo ledre go zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ówo mbigí Lomo. Azé go kɨ́ Lomo kị́éꞌdo kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ. Nɨ ne mbigí Lomo kpá ꞌyị íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní.
1JO 5:21 Owụ́ ꞌbɨ amáa e, ídísé ígí rosé gɨ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní.
2JO 1:1 Nyị́ma sɨmɨ Lomo, máa ngúru ꞌbụyị́ máéké ledre ba máa zɨ́yị kɨ́ owụ́ ꞌbɨ eyị́ e, zée kɨ́ ꞌyị ga bɨ za mbá owonɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní, otozé ꞌbúse go kɨ́ngaya,
2JO 1:2 gɨ zɨ́a cíyí ledre ꞌbɨ Lomo olụ́ go do mɨmbéꞌdezé kɨ́ngaya, éyị́ bɨ nɨ ꞌdíꞌbióyó a ní ndaá.
2JO 1:3 ꞌBụzé Lomo kɨ́ owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ idínɨ́ ị́drị mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye méngị bɨlámá ledre zɨ́ze. Idínɨ́ óto zée zɨ́ze ídíze sɨmɨ bikịdrị́, zɨ́ze ówo mbigí ledre ené zɨ́ze kɨ́ óto ꞌbú lafúze.
2JO 1:4 Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ úwú ledre kɨ́dí, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse íri ndịsịnɨ́ go kpá fú méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní kacɨ́ lorụ bɨ ꞌBụzé Lomo iꞌbí zɨ́ze ní.
2JO 1:5 Cakaba ní Nyị́ma, máéké amá ba mɨkánda lorụ wá. Née lorụ bɨ kóo uwúzé go ꞌdesị́ kú gɨ dosị́ne ní. Máṇgúṇgú romá zɨ́ze kɨ́dí idízé óto ꞌbú lafúze kɨ́ mɨmbéꞌdezé kị́éꞌdo.
2JO 1:6 Éyị́ bɨ óto ꞌbú ꞌyị ba ní, nɨ lódụ́ kacɨ́ lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní. Káa zɨ́ bɨ kóo úwúsé go kú gɨ dosị́ne kɨ́dí, lorụ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ze ní, nɨ idízé óto ꞌbú lafúze.
2JO 1:7 Máúku zɨ́se tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ṛanga e bayinɨ́ go do sogo káṇgá mbá. ꞌYị ṛanga ga gére née ṇguṇgunɨ́ eyé bɨ kɨ́dí ndikinɨ́ kóo Kɨ́résịto Yésụ káa do ꞌyịmaꞌdí ní wá. Ídísé ówo a kɨ́dí, ꞌyị káa zɨ́ ga gére ní nɨyí ꞌyị ṛanga e kpá ezeokó Kɨ́résịto.
2JO 1:8 Gɨ zɨ́ kéyị née, máyá komosé idí ídí rosé, káa bɨ ásé zángá éyị́ bɨ kóo méngịsé moko gɨ roa ní, togụ́ kenée wá Lomo utúasá íꞌbí tákpásị́lị́ esé née karanée nyé wá.
2JO 1:9 ꞌYị ndaá óyólóꞌbó ledre bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́a gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ ní wá. ꞌYị bɨ ndịsị óyólóꞌbó ledre bɨ ꞌdodonɨ́ gɨ ro Kɨ́résịto ní do mɨsiꞌdiné kpị́ ní, ndanɨ́ eyé kị́éꞌdo kɨ́ Lomo wá. ꞌYị máa wo bɨ ndịsị ꞌdódo ꞌbɨ ené dụụ́ ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní, nɨyí kɨ́ ꞌBụzé Lomo kɨ́ Owụ́ ꞌbɨ ené Kɨ́résịto Yésụ go kị́éꞌdo.
2JO 1:10 Bɨ goó kenée ní, togụ́ ꞌyị ogụ zɨ́se ꞌbe kɨ́ ꞌdódo ledre kpị́ gɨ ro ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní yá, ndásé ꞌdíꞌbi wo sɨmɨ sụmụ pị́ṛị́ wá.
2JO 1:11 ꞌYị bɨ ꞌdiꞌbi ꞌyị káa zɨ́ née go sɨmɨ sụmụ ní, nɨyí ndro kéne go ꞌyị méngị bɨsinyí ledre.
2JO 1:12 Tụ́ꞌdụ́ ledre nɨyí taramá gɨ ro zɨ́ma éké kása yée zɨ́se, tɨ́ lá máíli amá éké yée mbá mɨéké wá. Mááyí kɨ́ óto komo Lomo idí likpí mɨsiꞌdi gɨ ro zɨ́ma ógụ zɨ́se íri. Zɨ́ze ndị́sịzé kése bi, zɨ́ma lị́kpị́ ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdemá ní gɨ ro zɨ́ze ídíze kése mbá kɨ́ rokinyi.
2JO 1:13 Owụ́ ꞌbɨ lémịyị́ ga bɨ yáa sɨmɨ Lomo ní, iꞌbínɨ́ mandá zɨ́yị íri.
3JO 1:1 Gáyo bɨlámá eze lámáma, máa bɨ manda eyị́ ní, máéké ledre ba máa zɨ́yị, ꞌbúyị nɨ domá kɨ́ngaya gɨ zɨ́a ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Kɨ́résịto go ní.
3JO 1:2 Lomo idí kɨ́yị yị́ị bɨ máóto ꞌbúyị kɨ́ngaya ní. Zɨ́ sɨmɨ sanáyị kɨ́ mɨméngị ledre eyị́ ídíye bɨlámáye kpá káa zɨ́ bɨ lomo royị́ nɨ bɨlámáne sɨmɨ Lomo ní.
3JO 1:3 Mááyí kɨ́ mongụ́ rokinyi kɨ́ úwú bɨlámá ledre bɨ lúnduzé e sɨmɨ Lomo ogụnɨ́ úku yée gɨ ro ledre ga bɨ ndị́sị méngị yée íri kɨ́dí áyí fú méngị ledre ga bɨ Kɨ́résịto ili yée ní.
3JO 1:4 Ngíti éyị́ bɨ nɨ óto máa kɨ́ mongụ́ rokinyi gɨ do kacɨ́ úwú ledresé owụ́ ꞌbɨ amáa e kɨ́dí, ásé fú ndị́sị lódụ́ kacɨ́ ledre ga bɨ Kɨ́résịto ili yée ní ndaá.
3JO 1:5 Bɨlámá ezelámáma bɨ máóto ꞌbúyị kɨ́ngaya ní, mbófo éyị́ zɨ́yị kɨ́ngaya gɨ ro bɨlámá ledre bɨ ndị́sị méngị yée zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní abú nɨyí ꞌyị lóṇgó e.
3JO 1:6 ꞌYị ga gére née mbofonɨ́ yị́ị go sɨmɨ ꞌDị́cị́ Kótrụro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto yáa ní kɨ́ngaya. Máṇgúṇgú romá zɨ́yị ídí kpá fú ndị́sị sáká yée kɨ́ sáká éyị́ bɨ nɨ mɨútúásáne zɨ́ ꞌyị kasa ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní sɨmɨ bɨ nɨyí go ndéréókpó kacɨ́ moko eyé ní.
3JO 1:7 Gɨ zɨ́a gamánɨ́ eyé née lá gbékpị́ gámá wá. Ndịsịnɨ́ gámá née kɨ́ ꞌdódo ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ zɨ́ ꞌyị e. Gɨ zɨ́ kéyị née, ilinɨ́ eyé ꞌdíꞌbi sáká éyị́ gɨ zɨ́ ꞌyị ga bɨ ngárá ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Ngére Yésụ wá ní wá.
3JO 1:8 Utúasá mɨútúásá zɨ́ze ndị́sịzé sáká ꞌyị ꞌbɨ Lomo káa zɨ́ ga gére née ze, gɨ ro zɨ́ze ídíze ndro kéye sɨmɨ moko ꞌbɨ Ngére Yésụ.
3JO 1:9 Máéké kóo ledre go kása a zɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto íri ní mbá. Tɨ́ lá Diyoteréfe bɨ ili zɨ́ne ídíne ne káa do manda zɨ́se ní, utúasá ené ṇgúṇgu ledre ezé née wá.
3JO 1:10 Togụ́ máógụ go zɨ́se íri yá, ledre ga bɨ ndịsị méngị yée ní mbá mááyí úkuógụ yée. Bɨsinyí ledre ga bɨ ndịsị úku yée rozé ní kpá kɨ́ ṛanga ga bɨ ndịsị ṛánga yée ní. Ndaá kpá lá dụụ́ ledre máa wo née wá, ili gbawá ꞌdíꞌbi ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní sɨmɨ sụmụ. Zɨ́ Diyoteréfe ndị́sịné ụ́cụómo ꞌyị ga bɨ ilinɨ́ ndị́sị sáká ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní do ndị́sịné kpá ụ́cụómo yée kɨ́ ólụ́ sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo.
3JO 1:11 Bɨlámá ezelámáma, toso ledre káa zɨ́ bɨ Diyoteréfe ndịsị méngị a née, éyị́ ndaá lóndo yị́ị zɨ́yị ꞌdíꞌbi a pị́ṛị́ wá. Ídí méngị dụụ́ bɨlámá ledre. ꞌYị bɨ ndịsị méngị bɨlámá ledre ní nɨ mbigí owụ́ ꞌbɨ Lomo. ꞌYị máa wo ndịsị méngị ꞌbɨ ené bɨsinyí ledre ní, owo ené Lomo wá.
3JO 1:12 Tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndịsịnɨ́ go úku ledre bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ Demetị́rịyo. Bɨlámá ledre bɨ ndịsị ꞌdódo a gɨ ro Yésụ ní ꞌdodo go kpá kenée. Ndịsịzé úku bɨlámá ledre gɨ roa kpá kenée. Ówosé bú bɨlámáne éyị́ ga bɨ mándị́sị úku yée ní nɨyí mbá maꞌdíi.
3JO 1:13 Tụ́ꞌdụ́ ledre e nɨyí bo taramá, máíli éké kása yée mbá mɨéké kása wá.
3JO 1:14 Málúꞌbú wá, mááyí ógụ íri zɨ́ze ndị́sịzé mɨndị́sị bi zɨ́ma lị́kpị́ ledre máa ga gére née zɨ́yị kpịnị kpịnị kpịnị kacɨ́ mɨmbéꞌdemá.
3JO 1:15 Lomo idí kɨ́yị. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto yáa ní iꞌbínɨ́ mandá zɨ́yị kɨ́ngaya. Máíꞌbí kpá mandá go zɨ́se íri kékị́éꞌdo mbá.
JUD 1:1 Máa Yụ́da lúndu Yakóbo, máa bɨ ꞌyị moko ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ ní. Máéké ledre ba máa zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌBụzé Lomo oto ꞌbúse go, zɨ́a gélé sée káa do mbigí ꞌyị ené e, zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ ndị́sịné go lúrú bi kacɨ́se ní.
JUD 1:2 ꞌBụzé Lomo idí óto ꞌbúse, zɨ́a méngị bɨlámá ledre e zɨ́se rómoné mɨrómo gɨ ro zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse.
JUD 1:3 Owụ́ ꞌbɨ Babá e sɨmɨ Lomo, mándị́sị kóo go yéme romá gɨ ro éké ledre gɨ ro trịdrị bɨ za fí bɨ gɨ rozé ní zɨ́se. Máyá Ɨ́ꞌɨ, utúasá mɨútúásá zɨ́ma éké ledre máa wo ba ṇgúṇgú romá kɨ́e zɨ́se gɨ ro zɨ́se tórosé ngbúó sɨmɨ ṇgúṇgu ledre esé bɨ Lomo iꞌbí zɨ́se mbigí ꞌyị ené e ní za fí.
JUD 1:4 Gɨ zɨ́a ꞌyị ṛanga ga bɨ kóo ukunɨ́ ledreyé sɨmɨ mɨéké kúrú Lomo ní ólụ́ ugunɨ́ royé go dongaráse. ꞌYị ga gére ní oyóloꞌbónɨ́ bɨlámá ꞌdódo ledre bɨ kóo ꞌdodozé zɨ́se ní go nda yị́ eyé gɨ ro bɨsinyí ꞌdódo ledre eyé. Zɨ́ye kpá ásiyé gɨ ro Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní.
JUD 1:5 Máúku zɨ́se, ledre bɨ kóo mengị roné zɨ́ Isɨréle e sɨmɨ bɨ kóo Ngére Lomo ꞌdiꞌbioyó yée gɨ sɨmɨ Ízibiti ní, ndaá lị́gị sée wá. Gɨ ꞌdáꞌba, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo ésị́ne royé do úfu yée ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre ené wá ní mbá ꞌdáꞌba.
JUD 1:6 Ówosé kpá ledre bɨ kóo mengị roné zɨ́ ngíti géyị maláyika ga bɨ kóo toronɨ́ do bi eyé kacɨ́ moko bɨ iꞌbí zɨ́ye ní wá ní go. Lomo odó yée go kɨ́ káꞌdá késị́ bɨ utúasá ꞌdécị kú wá ní, do ónzó yée sɨmɨ mongụ́ gu bɨ kɨ́ mɨtụlụrụ sɨmɨné ní, ndị́sị sóngó kadra ngbanga.
JUD 1:7 Kpá kenée, ídísé aka sómụ́ndíki ledre Sodóma kɨ́ Gomóra kɨ́ gara ga bɨ gbóo gbóo ore ní. ꞌYị ga bɨ sɨmɨ gara ga gére née iꞌbínɨ́ kóo royé kɨ́ngaya lá gɨ ro ndị́sị sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní, kpá kɨ́ méngị ledre ga bɨ utúasá óto Lomo zɨ́a ídíne kɨ́ rokinyi wá ní. Gɨ zɨ́ ledre née ní, zɨ́ Lomo óngbóónzó yée kɨ́ phoꞌdụ bɨ utúasá ị́lị́ wá ní gɨ ro zɨ́ ꞌyị e lúrútóko ledre gɨ roa.
JUD 1:8 ꞌYị ga bɨ máésị sị́lị́ma komosé gɨ royé née, ndịsịnɨ́ méngị kéyị cé káa zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ ṛáṛanga kɨ́dí Lomo ndịsị ódro zɨ́ye sɨmɨ ꞌduru bɨ ufunɨ́ royé go kɨ́ royé ní. Asinɨ́ kpá kɨ́ úwú kúrú mɨngburoko ꞌyị eyé e go do ndị́sịyé kpá úku maláyika e.
JUD 1:9 Gba ngére maláyika e bɨ kɨ́ ịrịné Máyikolo ní, sɨmɨ bɨ ndịsịnɨ́ ófụ́ kɨ́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e gɨ ro ledre umbu Mụ́sa ní, uku ené kóo kese wá. Uku lá dụụ́ kɨ́dí, “Lomo idí ꞌdécị ngbanga eyị́ ne”
JUD 1:10 Tɨ́ lá ꞌyị ṛanga ga gére née ndịsịnɨ́ úku tara sínyi kɨ́ úku kese sɨmɨ ledre bɨ owonɨ́ wá ní. Nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ bangá rará ga bɨ ndịsị ówo éyị́ e lá kɨ́ somoyé somụ́ ꞌdikínɨ́ sogo ledre kí wá ní. Née sị́ kókó umbuyé.
JUD 1:11 Mongụ́ nduwú nɨ karanée ógụ ro ꞌyị ṛanga ga gére née. Gɨ zɨ́a ꞌdiꞌbinɨ́ go nyé bɨsinyí mɨmbéꞌde bɨ kóo ꞌbɨ Káyina ní. ꞌBú késị́ oto yée go zɨ́ye ndị́sịyé méngị bɨsinyí ledre e káa zɨ́ ꞌbɨ oꞌdo bɨ kóo kɨ́ ịrịné Baláma ní. Oyónɨ́ kpá sogoyé go zɨ́ Lomo cé káa zɨ́ ngíti oꞌdo bɨ kóo kɨ́ ịrịné Kóra ní. Gɨ zɨ́ kéyị née Lomo nɨ karanée úfu yée mbá.
JUD 1:12 ꞌYị ṛanga ga gére née dokuwu ndaá royé wá. Sɨmɨ bɨ togụ́ ogụnɨ́ go dongaráse sɨmɨ ayímbi ní, sómụ́nɨ́ eyé do lafúye kɨ́ꞌdí bɨ ꞌyị nɨyí go ánu éyị́ ní wá. Nɨyí yị́ eyé káa zɨ́ iní bɨ ụlụ zɨ́ síli ị́mbị́ókpó a eꞌdị wá ní. Kpá káa zɨ́ kágá bɨ mbílía ndaá, ịꞌbịnɨ́ cíyía uyu go utúasá lolụ áná wá ní.
JUD 1:13 Dokuwu ledre ga bɨ ndị́sịnɨ́ méngị yée ní oto yée go zɨ́ye ídíye káa zɨ́ iní bɨ ucu zɨ́a ụ́nzụ cící éyị́ e doné sụụ ndéré kɨ́e kpá káa zɨ́ cící éyị́ bɨ síli ndịsị ílí a moko ndaá sɨmɨ a wá ní. Máúku zɨ́se, Lomo nɨ karanée ꞌdóꞌdo yée zɨ́ye úyuónzó royé kɨ́ bɨsinyí ledre eyé ga gére née mbá ꞌdáꞌba za fí.
JUD 1:14 Enóka bɨ kóo bulúndu bulúndu Ádama gbála gɨ ꞌdáꞌba gɨrí ní, ukuꞌdodo kóo ledre bɨ Lomo nɨ méngị a kɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌyị ṛanga ga gére ní go ꞌdesị́ kɨ́dí, “Karanée Ngére Lomo nɨ ógụ, tụ́ꞌdụ́ maláyika ené e,
JUD 1:15 gɨ ro ꞌdécị ngbanga ꞌyị e do íꞌbí bɨsinyí ꞌdoꞌdó ro ꞌyị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e ní. Lomo nɨ ꞌdódo ꞌyị méngị bɨsinyí ledre ga gére née gɨ zɨ́ tarasinyí bɨ ndịsịnɨ́ úku a roa ní.”
JUD 1:16 ꞌYị ga gére née kacɨ́ kadra mbá, mongụ́ ledre eyé tɨ́ lá ndị́sị áꞌbá ledre. Zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ royé ili ní. Do ndị́sịyé óto royé kɨ́ ledreyé owóowó zɨ́ ꞌyị e mbá. Ndịsịnɨ́ úku mbá mɨngburoko ledre e lóndo ꞌyị e kɨ́e gɨ ro zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ royé ilinɨ́ zɨ́ye.
JUD 1:17 Owụ́ ꞌbɨ Babá e, tɨ́ lá ledre ga bɨ kóo ꞌyịmɨkása ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé ukunɨ́ zɨ́se ní ndanɨ́ lị́gị sée wá.
JUD 1:18 Ukunɨ́ kóo zɨ́se kɨ́dí, “Sɨmɨ odụ sịndị́ kadra, ꞌyị ṛanga e kɨ́ ꞌbú ledre bɨ royé ili doyé ní, nɨyí ógụ do tónóye úkucáyi ledre gɨ ro Ngére Yésụ.”
JUD 1:19 ꞌYị ga gére née nɨyí ye ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto ní ndị́sị ífi sɨmɨyé. ꞌBú ledre bɨ royé ili ní romo komoyé go, gɨ zɨ́a ꞌDówụ́ Lomo ndaá sɨmɨyé wá.
JUD 1:20 Máúku zɨ́se, ídísé ꞌdíꞌbi sị́lị́se sokó (10) ro ledre ꞌbɨ Yésụ bɨ ṇgúṇgusé ní. Zɨ́se ndị́sịsé íni ini zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ꞌdódo a ní kɨ́ mɨmbéꞌdesé kị́éꞌdo.
JUD 1:21 Ídísé lányá ro ledre ꞌbɨ Lomo kɨ́ngaya. Zɨ́se ndị́sịsé óto komosé gɨ ro kadra mɨndáꞌbaógụ Kɨ́résịto Yésụ Ngére ezé gɨ ro zɨ́a íꞌbí trịdrị bɨ za fí ní zɨ́se, gɨ zɨ́a mɨmbéꞌde a nɨ yị́ ené bɨlámáne ro ꞌyị e za mbá.
JUD 1:22 ꞌYị máa yée ga bɨ sómụ́ ledre eyé nɨ goó gbre gbre ní, ídísé sáká yée kɨ́ bɨlámá sómụ́ ledre.
JUD 1:23 Ídísé ꞌdíꞌbilúgu ꞌyị ga bɨ luyúnɨ́ gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Lomo go ní káa zɨ́ ꞌdiꞌbiogụnɨ́ éyị́ gɨ ku phoꞌdụ ní gɨ ro zɨ́ye ómoyé. Ngịrị méngị bɨsinyí ledre idí ídí rosé zɨ́ mɨmbéꞌdesé ídíne ro lafúse bɨlámáne. Ídísé sógó gba bongó eyé bɨ lúyú ledre nɨ go roa gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre eyé ní.
JUD 1:24 ꞌBụzé Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní, idízé ndị́sị kófó ịrị a. Gɨ zɨ́a nɨ ne ꞌyị bɨ nɨ yómo sée káa bɨ ásé lúyú gɨ do mɨsiꞌdi ꞌbɨ Yésụ, gɨ ro karanée zɨ́se ídíse kɨ́ rokinyi kɨ́ꞌdí bɨ ásé ógụ kóꞌdụ́ a lúyú ledre ndaá rosé wá ní.
JUD 1:25 Lomo, ndịsịzé kófó ịrịyị́ gɨ zɨ́a áyí mbigí Lomo, bɨ yómo zée kpụrụ́ gɨ sɨmɨ Kɨ́résịto Yésụ bɨ nɨ Ngére ezé ní. Otozé úndruyị́ gɨ zɨ́a áyí dụụ́ yị́ị Ngére ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá, cóngóro kɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́yị ní odụ a ndaá. Idí kenée.
REV 1:1 Ba ledre ga bɨ Lomo iꞌbí yée zɨ́ Kɨ́résịto Yésụ gɨ ro zɨ́a ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị kasa ené kɨ́dí nɨyí méngị royé ꞌdiya ní. Kasa maláyika ndéré ꞌdódo yée zɨ́ ꞌyị kasa ené Yiwáni.
REV 1:2 Eké ga ba tɨ́ za mbá ledre ga bɨ lúrú yée za cụ́ kɨ́ komoné nɨyí za mbá maꞌdíi ledre e ꞌbɨ Lomo bɨ Kɨ́résịto Yésụ ꞌdodo yée zɨ́a ní.
REV 1:3 Úndru nɨ ídí zɨ́ ꞌyị bɨ nɨ ólo mɨúkutátá ledre ba, úndru nɨ kpá ídí zɨ́ yée ga bɨ nɨyí úwú ledre bɨ ekénɨ́ ba zɨ́ye ꞌdíꞌbióto a do mɨmbéꞌdeyé ní, gɨ zɨ́a sịndị́ kadra nɨ go gbóo.
REV 1:4 Máa Yiwáni, máéké ledre ba zɨ́se, sée ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Kɨ́résịto, ásé sɨmɨ Kanị́sa ga bɨ ịnyị doa gbre sɨmɨ káṇgá bɨ Ásiya ní. Lomo bɨ nɨ yị́ ené kóo kú bo ꞌdesị́, nɨ karaba kpá fú bo, nɨ ídí ené kpá fú bo ní. Idí ówo ledre kɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. ꞌDówụ́ Lomo idí kpá ídí kɨ́se gɨ zɨ́a kacɨ́ kadra mbá nɨ fú lá ndị́sị tóro kóꞌdụ́ kị́tị ngére ꞌbɨ Lomo.
REV 1:5 Kɨ́résịto Yésụ bɨ ꞌyị ótoyéme ledre e, bɨ nɨ ne mɨzefị ꞌyị bɨ urú gɨ sɨmɨ umbu ní, nɨ kpá ne Ngére do ngére e do sogo káṇgá za mbá. Idí kpá ídí kɨ́se. Oto ꞌbúze go kɨ́ngaya zɨ́a íꞌbí roné zɨ́ umbu úyuné gɨ rozé.
REV 1:6 Oto zée go zɨ́ze ídíze káa zɨ́ ngére e kpá káa zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní ndị́sị méngị moko zɨ́ ꞌBụné Lomo. ꞌYị e za mbá idínɨ́ ndị́sị íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́a za fí. Idí kenée.
REV 1:7 Lúrúsé aka, Yésụ nɨ go ndáꞌbaógụ sɨmɨ bụṛụngụ́, ꞌYị e za mbá nɨyí lúrú wo, abú kpá ꞌyị ga bɨ kóo ufunɨ́ wo ní, ꞌyị e do sogo káṇgá mbá nɨyí útú ndị́sị íni ini gɨ zɨ́ ngịrị mɨógụ a née. Ledre maꞌdáa nɨ ídí kenée.
REV 1:8 Zɨ́ Ngére Lomo úku ledre kɨ́dí, “Mááyí dosị́ éyị́ e kpá odụ éyị́ e.” Nda kpá lá dụụ́ née wá, “Mááyí kpá wo nɨ bo, nɨ kóo kú bo, kpá wo bɨ nɨ ógụ ní. Mááyí Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní.”
REV 1:9 Máa Yiwáni, lúndusé, ndịsịzé ꞌdóꞌdó ndro kése gɨ zɨ́a bɨ Yésụ nɨ Ngére ezé, iꞌbí rokoꞌbụ ꞌbɨ ụ́tụsɨmɨ ne zɨ́ze gɨ ro zɨ́ze ndị́sịzé ụ́tụsɨmɨzé. Onzónɨ́ máa sɨmɨ sị́gịnị sɨmɨ cúkú bɨ Pátomosa ní gɨ zɨ́a mándị́sị úku bɨlámá ledre ꞌbɨ Lomo kpá kɨ́ maꞌdíi ledre gɨ ro Yésụ zɨ́ ꞌyị e.
REV 1:10 Sɨmɨ ngíti sịndị́ kadra ꞌbɨ ini zɨ́ Ngére Lomo, sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ ódro zɨ́ma ꞌdága gɨ ꞌdí sogomá káa zɨ́ dịbịlị owụ́ne ní.
REV 1:11 Zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ídí éké ledre ga bɨ áyí lúrú yée ba zɨ́yị kása yée sɨmɨ kanị́sa ga bɨ ịnyị doa gbre (7), Éfeso, Samuróna, Peragamóna, Tayatíra, Saradị́sị, Filadelifíya nda kɨ́ Lawudikíya ní.”
REV 1:12 Zɨ́ma óyó komomá lúrú ꞌyị bɨ ndịsị ódro ba. Mááyí lúrú bi káa ní, zɨ́ma lúrúndíki éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ óto lámba doa ní, ịnyị doa gbre yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ dábu.
REV 1:13 Zɨ́ma lúrúndíki ꞌyị káa zɨ́ “Owụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí ní,” mɨtóroné dongará éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ óto lámba doa ịnyị doa gbre née. Esị roné mongụ́ ngbángbá bongó bɨ akpaogụ gị do sogo sịndị́a ní. Zɨ́a ꞌdíꞌbi bongó bɨ káa zɨ́ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní ónzó ngílífi a do kóꞌdụ́ne.
REV 1:14 Bị doa nɨ ꞌduo bɨkenyị́ne káa zɨ́ bɨkenyị́ bụṛụngụ́ ní, togụ́ wá, ꞌdófị́ ní, zɨ́ kụṛụꞌbụ komoa ndị́sị ndícíne káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ ní.
REV 1:15 Zɨ́ sịndị́ga ésị́ye káa zɨ́ késị́ gɨ zɨ́ phoꞌdụ ꞌboro ní, zɨ́ sɨmɨ kúrúa ndị́sị ngúndruné kɨ́ ódro káa zɨ́ mongụ́ vụrụ ní.
REV 1:16 ꞌDiꞌbi kele e go ịnyị doa gbre do sị́lị́ne ꞌbɨ anú, zɨ́ mongụ́ bukafu maku ndị́sị ólụ́ógụné gɨ kua. Zɨ́ sɨmɨ komoa ndị́sị ṛíṛíne káa zɨ́ bɨ kadra bɨ nɨ kpɨtere sɨmɨ do ní.
REV 1:17 Sɨmɨ bɨ málúrú wo ní, zɨ́ma ndụ́rụmá bi kóꞌdụ́ a kenée káa zɨ́ éyị́ bɨ máúyu go mɨúyu ní. Zɨ́a óto sị́lị́ne ꞌbɨ anú romá, zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Ndá éré ngịrị wá. Mááyí dosị́ éyị́ e kpá odụ éyị́ e.”
REV 1:18 Mááyí nda go trịdrịmá za fí. Ufunɨ́ kóo máa, zɨ́ma úrúma. Bɨ ba ní, mááyí nda yị́ amá go trịdrịmá za fí. Rokoꞌbụmá romo ꞌbɨ umbu go, mááyí go ngére do umbu za fí.
REV 1:19 Ledre ga bɨ áyí ndị́sị lúrú yée née, yée ga bɨ nɨyí méngị royé cakaba, kɨ́ yée ga bɨ nɨyí méngị royé karanée ní, ídí éké yée za mbá mɨéké ndaá ótoómo bɨkéṛị́ a wá.
REV 1:20 Mááyí ba ꞌdódo ini ledre gɨ sɨmɨ kele ga bɨ ịnyị doa gbre (7) do sị́lị́ma ꞌbɨ anú ba, kpá kɨ́ éyị́ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) ndịsịnɨ́ óto lámba doyé yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ dábu ní zɨ́yị. Kele ga gére, nɨyí manda e sɨmɨ kanị́sa ga bɨ ịnyị doa gbre (7) ní. Éyị́ ga bɨ ịnyị doa gbre (7) ndịsịnɨ́ óto lámba doyé yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ dábu née nɨyí ꞌbɨ eyé kanị́sa ga bɨ ịnyị doa gbre (7) ní.
REV 2:1 Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ídí éké ledre ga ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Éfeso ní kɨ́dí, “Ba kúrú ꞌyị bɨ nɨ kɨ́ kele e do sị́lị́ne ꞌbɨ anú ịnyị doa gbre, zɨ́a ndị́sị gámáne dongará éyị́ ga bɨ ịnyị doa gbre ndịsịnɨ́ óto lámba doyé yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ dábu ní.
REV 2:2 Máówo mɨméngị ledre eyị́ e go, moko ga bɨ méngị yée kɨ́ngaya, zɨ́yị ídíyị kɨ́ mongụ́ ụ́tụsɨmɨ ní. Íli eyị́ kpá zɨ́se ndị́sị kótrụ rosé kɨ́ ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e wá. Sɨmɨ bɨ úzu ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí yée nɨyí ꞌyịmɨkása amá e ní, zɨ́yị ówo a kɨ́dí, ɨ́ꞌɨ, ṛanganɨ́ yị́ eyé ṛanga ndanɨ́ eyé ꞌyịmɨkása amá e wá.
REV 2:3 Máówo bú bɨlámáne kɨ́dí íꞌbí royị́ go ndị́sị ꞌdóꞌdó gɨ romá. Sɨmɨ ꞌdoꞌdó ga bɨ ndị́sị ꞌdóꞌdó yée née mbá, zɨ́yị ndị́sịyị́ ụ́tụsɨmɨyị́ kɨ́ngaya óyó sogoyị́ zɨ́ma wá.
REV 2:4 “Tɨ́ lá ngíti ledre nɨ bo mándá kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị gɨ roa wá, óto lolụ ꞌbúma doyị́ káa zɨ́ wo bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní wá.
REV 2:5 Ídí ówo lúyú ledre eyị́, zɨ́yị óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyị́ zɨ́yị ndáꞌbaógụyị́ méngị ledre ga bɨ kóo ndị́sị méngị yée ꞌdáꞌdá ní. Togụ́ óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyị́ wá, mááyí ógụ ꞌdíꞌbióyó éyị́ ga bɨ ndịsịnɨ́ óto lámba doyé née gɨ zɨ́yị ꞌdáꞌba.
REV 2:6 Ngíti éyị́ nɨ bo méngị wo mááyí kɨ́ rokinyi gɨ zɨ́yị gɨ roa. Née ledre bɨ sógó bɨsinyí mɨméngị ledre ga bɨ ꞌbɨ ꞌyị ꞌbɨ Nikóla e ní. Máa, másógó bɨsinyí mɨméngị ledre eyé née kpá mɨsógó.
REV 2:7 “Togụ́ mbílíyị nɨ tɨ́ bo yá, ídí úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku zɨ́ kanị́sa ní. ꞌYị bɨ nɨ tóro ngbúó zɨ́a rómo komo Satána ní, mááyí íꞌbí mɨsiꞌdi zɨ́a ólụ́ne sị́ kágá ꞌbɨ trịdrị bɨ sɨmɨ yáká ꞌbɨ Lomo ní.”
REV 2:8 “Ídí éké ledre ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Samuróna ní kɨ́dí, “Ba sanda gɨ zɨ́ wo bɨ nɨ mɨzefị ꞌyị, bɨ nɨ kpá odụ ꞌyị ní, wo bɨ kóo uyu zɨ́a kpá úrúne ní.
REV 2:9 Máówo ꞌdoꞌdó kɨ́ lerị́ eyị́ go. Abú kenée ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị lerị́ e wá. Máówo kpá bɨsinyí ledre ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ya yée nɨyí Yụ́da e ní go, ndanɨ́ eyé Yụ́da e wá. Nɨyí yị́ eyé ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Satána ní.
REV 2:10 Ndá éré ngịrị gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ nɨ go ógụ royị́ ní wá. Máúku zɨ́yị ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e nɨ ónzó ngíti géyị lafúyị e sɨmɨ sị́gịnị gɨ ro úzu yị́ị. Áyí ógụ ꞌdóꞌdó kɨ́ sị́lị́ sokó (10). Abú ayínɨ́ úfu yị́ị za cụ́ mɨúfu, ídí tóro ngbúó. Odụ a mááyí íꞌbí trịdrị zɨ́yị káa do tákpásị́lị́.
REV 2:11 “Togụ́ mbílíyị uwú ledre bú, ídí úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị úku a zɨ́ kanị́sa ní. ꞌYị máa wo bɨ nɨ tóro ngbúó sɨmɨ ꞌdoꞌdó ní, utúasá ꞌdóꞌdó gɨ zɨ́ mɨówo gbre umbu lolụ wá.”
REV 2:12 “Ídí éké ledre ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Peragamóna ní kɨ́dí, “Ledre ba nɨ gɨ zɨ́ wo nɨ kɨ́ mongụ́ bɨkafu maku zɨ́ne ní.
REV 2:13 Máówo bi ndị́sịyị́ bú, ndị́sị dongará ꞌyị ga bɨ kɨ́ꞌdí bɨ Satána oto kị́tị ngére ené ní. Abú kenée ndotó, óyósé esé sogosé zɨ́ma wá, abú gba sɨmɨ bɨ kóo ꞌdiꞌbinɨ́ ezesé Andipá bɨ nɨ ngúru ꞌyị amá zɨ́ye úfu wo za cụ́ do komosé kɨ́ꞌdí bɨ Satána nɨ ore ní.
REV 2:14 “Sɨmɨ ledre ga gére née mbá, ngíti owụ́ lúyú ledre nɨ bo rosé. Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí dongaráse íri lanyánɨ́ go fú ro ꞌdódo ledre bɨ kóo Baláma ꞌdodo zɨ́ Baláka ní kɨ́dí, togụ́ Isɨréle e anunɨ́ éyị́ bɨ ꞌdanánɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, kpá kɨ́ ndị́sị méngị ꞌberị yá, née ndaá ꞌbɨ ené lúyú ledre wá.
REV 2:15 Kpá séré kenée, ngíti géyị ꞌyị e gɨ dongaráse ndịsịnɨ́ go méngị ledre ga bɨ ꞌyị ꞌbɨ Nikóla ndịsịnɨ́ ꞌdódo yée ní.
REV 2:16 Bɨlámá a, ídísé mu óyólóꞌbó mɨmbéꞌdesé. Togụ́ ílisé úwú ledre née wá, mááyí ógụ méngị okó kɨ́ye kɨ́ mongụ́ bɨkafa maku bɨ nɨ ndị́sị ólụ́ógụ gɨ komá ní.
REV 2:17 “Togụ́ mbílíse nɨ tɨ́ bo yá, ídísé úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo uku zɨ́ kanị́sa ní kɨ́dí, ꞌyị bɨ nɨ tóro ngbúó oyó sogoné zɨ́ma wá ní, mááyí íꞌbí mɨótoécị mána zɨ́a. Mááyí kpá ị́fị́ mɨkánda ịrị bɨ mɨékéne ro mɨsɨsɨlekpe bɨkenyị́ owụ́ tutú ní doa. Ngíti ꞌyị kpị́ utúasá ówo ịrị née wá dụụ́ ꞌyị bɨ máị́fị́ ịrị née doa ní.”
REV 2:18 “Ídí éké ledre ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Tayatíra ní kɨ́dí, “Ledre ba nɨ gɨ zɨ́ Owụ́ ꞌbɨ Lomo, bɨ kụṛụꞌbụ komoa ndịsị ndící káa zɨ́ mbílí phoꞌdụ, zɨ́ nzɨ́sịndị́ga ésị́ye káa zɨ́ so phoꞌdụ ní.
REV 2:19 Máówo mɨméngị ledre eyị́ e, ꞌbú ꞌyị e bɨ ndị́sị óto a, kɨ́ ledremá bɨ ṇgúṇgu, bɨlámá moko ga bɨ ndị́sị méngị yée, nda kɨ́ sɨmɨkụtụ bɨ áyí kɨ́e ní bú. Máówoyéme kpá go kɨ́dí cakaba ní, ndị́sị go méngị moko rómo yée ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní mbá.
REV 2:20 “Abú kenée ndotó, ledre nɨ kpá fú bo sɨmɨmá royị́. Nɨ ledre bɨ ótoómo bɨsinyí kára née Izibéle, bɨ oto roné káa do Nébị íri ní. Kɨ́ bɨsinyí ꞌdóꞌdo ledre ené, londo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ꞌbɨ moko amá e go zɨ́ye ndị́sịyé sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị ga bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá kpá kɨ́ ánu éyị́ ga bɨ ꞌdanánɨ́ zɨ́ lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní.
REV 2:21 Máíꞌbí tɨ́ sịndị́ kadra go zɨ́a gɨ ro zɨ́a óyólóꞌbó sómụ́ ledre ené gɨ sɨmɨ bɨsinyí mɨméngị ledre ga gére ní, tɨ́ lá ili ené e wá.
REV 2:22 Mááyí ódóngéṛị wo kɨ́ bɨsinyí ndíyá zɨ́a ídíne mɨꞌdúꞌduné do ṛangba bi gamá wá. Zɨ́ma kpá íꞌbí ꞌdoꞌdó ro yaꞌdá ga bɨ soꞌdonɨ́ royé kéne ní, ꞌbúó togụ́ oyóloꞌbónɨ́ sómụ́ ledre eyé go.
REV 2:23 Mááyí kpá úfu ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ené ní ꞌdáꞌba. Gɨ ro zɨ́ ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá go ní ówo a kɨ́dí maꞌdíi máówo sómụ́ ledre ꞌbɨ ꞌyị kɨ́ ledre ga bɨ do mɨmbéꞌdea ní mbá bú. Gɨ zɨ́ kéyị née mááyí íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị kacɨ́ mɨméngị ledre ené.
REV 2:24 “Sée ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Tayatíra, ásisé gɨ ro bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ kára née ní ní, ówosé esé éyị́ bɨ ꞌyị ꞌbɨ Satána ndịsịnɨ́ ndólo a mɨótoécị ledre ꞌbɨ Satána ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née ní, máóto ngíti lorụ dosé owóowó lolụ wá.
REV 2:25 Ídísé lányá ro ledre bɨ ꞌdodonɨ́ zɨ́se ní gị sɨmɨ sịndị́ kadra ꞌbɨ mɨndáꞌbaógụmá.
REV 2:26 “ꞌYị bɨ nɨ tóro kɨ́ma sɨmɨ ledre kacɨ́ kadra mbá gị sɨmɨ odụ sịndị́ kadra ní, mááyí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́a. Zɨ́a ídíne ngére do sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá.
REV 2:27 “ ‘Nɨ ídí Ngére do ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ késị́ ní. Zɨ́a ndị́sịné kánya yée káa zɨ́ pheṛé ndoko ne ní.’ Ledre née nɨ ídí kenée gɨ zɨ́a bɨ Babá íꞌbí rokoꞌbụ go zɨ́ma ní.
REV 2:28 Mááyí kpá íꞌbí bimɨóṇgó zɨ́ye káa zɨ́ kéṛị́kobị bɨ ndịsị ólụ́ógụ ne kɨ́ sɨmɨ bi ní.
REV 2:29 Togụ́ ásé tɨ́ ꞌyị úwú ledre e, ídísé úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku a zɨ́se ní.”
REV 3:1 “Ídí éké ledre ga ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Saradị́sị ní kɨ́dí, “Ba sanda gɨ zɨ́ wo bɨ nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ ꞌbɨ Lomo zɨ́ne ịnyị doa gbre (7) kpá kɨ́ kele e ịnyị doa gbre (7) ní. Máówo mɨméngị ledre eyị́ e go bú. ꞌYị e mbá nɨyí sómụ́ ledre kɨ́dí áyí trịdrị, ábuwá úyu yị́ eyị́ go.
REV 3:2 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, úrú mu zɨ́yị óꞌbụ ngítíyị née gɨ zɨ́a idíaká go lá cúkuꞌdée zɨ́yị úyu ókpó royị́ za fí. Máówo go kɨ́dí éyị́ bɨ ndị́sị méngị a ní ndaá ꞌbɨ ené bɨlámáne do komo Lomo wá.
REV 3:3 Ídí sómụ́ndíki ledre kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́yị bɨ kóo úwú ní. Ídí lányá roa zɨ́yị óyólóꞌbó sómụ́ ledre eyị́ gɨ sɨmɨ lúyú ledre. Togụ́ méngị ledre née kenée wá, mɨndáꞌbaógụmá mááyí lị́yị yị́ị mɨlị́yị káa zɨ́ bɨ ꞌyị ugu ndịsị lị́yị ꞌyị e ní.
REV 3:4 “Abú kenée ndotó, sée ngíti géyị ꞌyị e sɨmɨ Saradị́sị íri bongó esé ndaá ꞌbɨ ené kɨ́ ị́ndrị roné wá. Gɨ zɨ́ kéyị née azé ndị́sị gámá kése kɨ́ bɨkenyị́ bongó rozé gɨ zɨ́a útúásásé go mɨútúásá.
REV 3:5 ꞌYị máa wo bɨ toro go ngbúó ní, nɨ kpá ésị bɨkenyị́ bongó roné. Málụ́lụóyó ịrịa gɨ sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị wá. Mááyí úku ledre zɨ́ Babá kɨ́ maláyika ené e máyá née ꞌyị amá.
REV 3:6 Togụ́ úwúsé tɨ́ ledre bú, ídísé úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo ndịsị úku a zɨ́se ní.”
REV 3:7 “Ídí éké ledre ga ba zɨ́ manda ꞌbɨ kanị́sa bɨ sɨmɨ Filadelifíya ní kɨ́dí, “Ba kúrúma bɨ mándá ꞌyị lúyú ledre wá, kpá ꞌyị méngị cóngó ledre do komo Lomo kpá go Ngére do bi kacɨ́ Dawídi ní. Sɨmɨ bɨ málíkpí mbotụ ledre go ní, ꞌyị ꞌdụ́tụ a ndaá. Sɨmɨ bɨ máꞌdụ́tụ mbotụ ledre go ní, ꞌyị líkpí a ndaá.
REV 3:8 Máówo mɨméngị ledre esé e za mbá bú. Lúrúsé aka málíkpí mbotụ ere go zɨ́se ꞌyị bɨ nɨ ꞌdụ́tụ a gɨ zɨ́se ní ndaá. Máówo kpá bú abú owụ́ rokoꞌbụsé nɨ cúkuꞌdée yá, óyósé esé sogosé zɨ́ma wá. Ásé kpá fú mɨtórosé ngbúó sogomá do bɨlámá ꞌdódo ledre bɨ kóo ꞌdodonɨ́ zɨ́se gɨ romá ní.
REV 3:9 ꞌYị ꞌbɨ Satána ga gére ní ndịsịnɨ́ úku ledre kɨ́dí yée nɨyí Yụ́da e, yị́ ené ṛanga ndanɨ́ eyé Yụ́da e wá. Mááyí óto yée zɨ́ye ídíye káa do mbigí sɨmɨ sịndị́se gɨ ro zɨ́ye ówo a kɨ́dí, ꞌbúse ofụ domá go.
REV 3:10 Mbófo éyị́ zɨ́se, gɨ zɨ́a ṇgúṇgusé ledremá zɨ́se go ụ́tụ sɨmɨsé kɨ́ngaya. Mááyí kpá lúrú bi kacɨ́se kadra úzu éyị́ bɨ nɨ ógụ do sogo káṇgá úzu ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá ní.
REV 3:11 “Ídísé ówo a bɨlámáne kɨ́dí mááyí go ꞌduo gbóo gɨ ro ndáꞌbaógụ. Ídísé tóro fú lá ngbúó sogomá káa bɨ nɨyí ꞌdíꞌbióyó tákpásị́lị́ bɨ nɨ trịdrị bɨ za fí ní gɨ zɨ́se.
REV 3:12 ꞌYị máa wo bɨ nɨ rómo komo Satána ní, mááyí óto wo kɨ́ ledrené owóowó sɨmɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo. Utúasánɨ́ ꞌdiꞌbioyó wo gɨ do bi máa née wá. Mááyí ékéóto ịrị Lomo amá kɨ́ ịrị mongụ́ gara bɨ mɨkánda Yerụsaléma bɨ nɨ ógụ gɨ komo ere gɨ zɨ́ Lomo ní sɨmɨ komoa. Mááyí ékéóto mɨkánda ịrị amá sɨmɨ komoa.
REV 3:13 Togụ́ úwúsé tɨ́ ledre bú, ídísé úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị úku a zɨ́se ní.”
REV 3:14 “Ídí éké ledre ba zɨ́ manda bɨ sɨmɨ kanị́sa ꞌbɨ Lawudikíya ní kɨ́dí, “Ba kúrú ꞌyị bɨ togụ́ uku ledre go yá, zɨ́ ledre née ídíne tɨ́ kenée ní. Nɨ ꞌYị bɨ ndịsị méngị dụụ́ ledre bɨ Lomo ili ní, kpá Ngére do éyị́ e za mbá ní.
REV 3:15 Máówo mɨméngị ledre eyị́ e bú. Ndá ꞌbɨ eyị́ bikịdrị́ ꞌyị togụ́ mɨị́rị́ ꞌyị wá. Máíli kóo zɨ́yị ídíyị ngúruyé.
REV 3:16 Gɨ zɨ́a bɨ ndá ꞌbɨ eyị́ lolụ bikịdrị́yị, ndá kpá mɨị́rị́yị wá ní mááyí síꞌdíógụ yị́ị gɨ komá ꞌdáꞌba.
REV 3:17 Ndị́sị úku ledre yá éyị́ ofụnɨ́ zɨ́yị go, íli lolụ ngíti éyị́ e wá. Ówo bɨ kɨ́dí kémbị́ éyị́ ndaá zɨ́yị wá, áyí mongụ́ ꞌyị lerị́, komoyị́ ndaá, ndị́sị gámá kpá ngíṛá ní wá gɨ zɨ́ ꞌdi?
REV 3:18 Ídí ꞌdíꞌbi somụ́ ledre gɨ zɨ́ma, nɨ óto yị́ị zɨ́yị ídíyị mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo, kémbị́ lúyú ledre ndaá royị́ wá. Éyị́ ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ ꞌdíꞌbiógụ dokuwu zɨ́yị, kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdụ́tụ komoyị́ ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó yée mbá ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a áyí go mbigí ꞌyị ené.
REV 3:19 “ꞌYị ga bɨ máíli ófụ yée go ní, mándị́sị lórụ yée zɨ́ma ndị́sị ꞌdóꞌdo yée mɨꞌdóꞌdo káa bɨ nɨyí lúyú ledre. Mé ba, ídísé óyólóꞌbó sómụ́ ledre esé zɨ́se ótoómo kɨ́ lúyú ledre.
REV 3:20 Mááyí goó mɨtóromá tara mbotụ ndị́sị kóko mbotụ ba, ꞌyị bɨ uwú domá go zɨ́a líkpí mbotụ zɨ́ma ní, mááyí ólụ́ zɨ́a ꞌdị́cị́ íri zɨ́ze ánu éyị́ kéne.
REV 3:21 “ꞌYị bɨ nɨ tóro ngbúó zɨ́a rómo komo ezeokóne e ní, azé ndị́sị kéne do kị́tị ngére amá, cé káa zɨ́ bɨ márómo komo ezeokóma zɨ́ze go ndị́sị ndị́sịzé kɨ́ Babá do kị́tị ngére ené ní.
REV 3:22 Togụ́ úwúsé tɨ́ ledre bú, ídísé úwú ledre bɨ ꞌDówụ́ Lomo nɨ ndị́sị úku a zɨ́ ꞌyị ené e ní.”
REV 4:1 Gɨ do kacɨ́ a née zɨ́ma lúrúndíki bifúó komo ere káa zɨ́ mbotụ ní likpínɨ́ go fúó. Zɨ́ kúrú ꞌyị gáa máúwú ꞌdáꞌdá ní ówụ́ne zɨ́ma gɨrí káa zɨ́ dịbịlị ní kɨ́dí, “Ógụ gɨrí yáa zɨ́ma ꞌdódo ngíti éyị́ bɨ nɨ méngị roné ní zɨ́yị.”
REV 4:2 ꞌDiya káa ní, zɨ́ rokoꞌbụ ꞌDówụ́ Lomo sólụ máa yeré, zɨ́ma lúrúndíki kị́tị ngére komo ere ngíti ꞌyị nɨ mɨndị́sịné doa.
REV 4:3 ꞌYị bɨ ndịsị do kị́tị íri née, sɨmɨ komoa ndịsị ṛíṛí káa owụ́ tutú bɨ ndịsị ṛíṛí mɨṛíṛí ní. Zɨ́ bi óṇgóne cigí kị́tị ngére née gbaá do ndị́sị ndícíne káa zɨ́ bi oṇgó gɨ zɨ́ mɨ́kóṛụ́ ní.
REV 4:4 Zɨ́ ngíti géyị kị́tị ngére e cị́kéṛị́ doa eso (24) ídíye cigí wo máa née gbaá. Mɨngburoko ꞌyị e nɨyí do kị́tị máa ga gére née kpá cị́kéṛị́ doa eso (24). Nɨyí mbá kɨ́ bɨkenyị́ bongó royé kpá mbá kɨ́ tagíya ga bɨ mɨṛíṛíye gɨ sɨmɨ dábu ní ro doyé.
REV 4:5 Gɨ ꞌdí zɨ́ kị́tị ngére née gɨrí ꞌduo mongụ́ bimɨóṇgó wéé. Zɨ́ kúrú ꞌyị ndị́sị ówụ́ne gɨrí káa zɨ́ nzagba ndịsị émbé née ní. Zɨ́ lámba e ịnyị doa gbre ídíye mɨndícíye kóꞌdụ́ kị́tị ngére née íri. Ga gére née ꞌDówụ́ Lomo.
REV 4:6 Zɨ́ma kpá lúrúndíki mongụ́ nyárá bi wéé kóꞌdụ́ kị́tị née íri. Zɨ́ éyị́ trịdrị e eso (4) ídíye gbaá cigí kị́tị ngére máa née, zɨ́ komo ídíne royé mbá.
REV 4:7 Mɨzefị éyị́ trịdrị máa ga gére née toso a nɨ káa zɨ́ kemị ní. Gbre, toso a ꞌbɨ ené káa zɨ́ yaꞌdá ị́tị́ ní. Ota (3), toso a ꞌbɨ ené káa zɨ́ ꞌyịmaꞌdí ní. Eso (4), toso a nda ꞌbɨ ené káa zɨ́ gụ́ꞌdụ ní.
REV 4:8 Éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) née, nɨyí mbá kɨ́ fúndúye ịnyị doa kéṛị́ (6), ịnyị doa kéṛị́ (6) kacɨ́ye eso (4) cé. Zɨ́ye ídíye kɨ́ tụ́ꞌdụ́ komoyé royé gbaá kpá gba sị́ fúndúye mbá. Zɨ́ye ndị́sịyé kófó ịrị Lomo kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra mbá kɨ́dí,
REV 4:9 Sɨmɨ bɨ éyị́ trịdrị ga gére née nɨyí ndị́sị kófó ịrị mbigí Lomo, kɨ́ ndị́sị óto úndru a zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ mbófo wo bɨ nɨ ídí trịdrịné za fí ní,
REV 4:10 geré zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ cị́ kéṛị́ a doa eso mɨndị́sịyé cigí Lomo do kị́tị ngére ní, ị́nyịyé útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye bi ótụ́ doyé óto úndru wo bɨ nɨ trịdrịné za fí ní. Zɨ́ye óto tagíya gɨ ro doyé bi kóꞌdụ́ kị́tị ngére do ndị́sịyé úku ledre zɨ́a kɨ́dí,
REV 4:11 “Áyí Ngére ezé kpá Lomo ezé, utúasá mɨútúásá zɨ́ze kófó ịrịyị́, zɨ́ze kpá óto úndruyị́ gɨ zɨ́a rokoꞌbụyị́ ofụ go. Ótoógụ éyị́ e mbá yị́ị, gɨ zɨ́ mɨyéme ledre eyị́ zɨ́ye ídíye kenée, káa zɨ́ bɨ otoogụ yée ní.”
REV 5:1 Née ní zɨ́ma lúrúndíki mɨkụ́ṛókụ́ mbílí wáraga do sị́lị́ anú ꞌbɨ ꞌyị bɨ nɨ mɨndị́sịné do kị́tị ngére ní. Ekénɨ́ ledre ro mbílí wáraga máa née gɨ ꞌdí kóꞌdụ́ a kpá gɨ ꞌdí sogo a, do kúṛúṛu tara a kɨ́ koꞌdó e ịnyị doa gbre.
REV 5:2 Zɨ́ma lúrúndíki ngíti maláyika bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní kɨ́ ndị́sị ótrụ́ ledre kɨ́dí, “Ambí nɨ útúásá sókoóyó koꞌdó ga bɨ ro wáraga ba ne?”
REV 5:3 Tɨ́ lá ꞌyị bɨ togụ́ komo ere, togụ́ do sogo káṇgá ona, togụ́ mbú sị́ káṇgá bɨ nɨ útúásá líkpí wáraga née zɨ́a ólo ledre bɨ sɨmɨ a ní ndaá.
REV 5:4 Gɨ zɨ́a bɨ ꞌyị bɨ zɨ́a útúásáne líkpí mbílí wáraga née ólo a ndaá ní, zɨ́ lerị́ méngị máa zɨ́ma íni ini kɨ́ngaya.
REV 5:5 Zɨ́ ngúru mongụ́ ꞌyị úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ndá íni ini wá, lúrú aka wo bɨ ndịsịnɨ́ ndólo wo kemị bɨ gɨ sɨmɨ sị́ do Zụ́da e bɨ bulúndu ngére Dawídi ní nɨ útúásá líkpí wáraga née.”
REV 5:6 Née ní, zɨ́ma lúrúndíki Owụ́ Kábịṛị́kị káa zɨ́ éyị́ bɨ oṇgoonzónɨ́ go mɨóṇgoónzó ní dongará kị́tị ngére ga gére née. Zɨ́ éyị́ trịdrị e eso (4) kpá kɨ́ mɨngburoko ꞌyị e ídíye gbaá cigí a. Nɨ kɨ́ ngiṛí e ịnyị doa gbre (7), kɨ́ komo e ịnyị doa gbre (7) nɨyí ꞌDówụ́ Lomo ga bɨ Lomo ifi bayi yée go do sogo káṇgá mbá ní.
REV 5:7 Zɨ́ Owụ́ Kábịṛị́kị née ndéréne ꞌdíꞌbi mɨkụ́ṛókụ́ wáraga bɨ sị́lị́ anú ꞌbɨ ꞌyị bɨ ndịsị do kị́tị ngére ní.
REV 5:8 Sɨmɨ bɨ ꞌdiꞌbi wáraga née ní ní, zɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) nda kpá kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ cị́ kéṛị́ a doa eso (24) ní útú lóꞌbụ komoyé bi kóꞌdụ́ Owụ́ Kábịṛị́kị née. Yée kékị́éꞌdo mbá nɨyí kɨ́ kụꞌdụ́ do sị́lị́ye kpá kɨ́ kóꞌdo bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní kɨ́ abúṛengú sɨmɨyé. Née ini zɨ́ Lomo ꞌbɨ mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
REV 5:9 Zɨ́ye úku mɨkánda keꞌbị kɨ́dí, “Útúásá go ꞌdíꞌbi wáraga née, zɨ́yị líkpí taraa, Gɨ zɨ́a oṇgoónzónɨ́ kóo yị́ị go, zɨ́yị úgú lúgu ꞌyịmaꞌdí e zɨ́ Lomo kɨ́ sámayị́ kacɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ tara eyé e mbá do ídíye mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
REV 5:10 Óto ꞌyị e go gɨ ro zɨ́ye ídíye ꞌyị ꞌdódo ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ ꞌyị e káa zɨ́ ꞌyị ꞌdáná éyị́ e ní, zɨ́ye ídíye zɨ́ ꞌyị e do sogo káṇgá káa zɨ́ mɨngburoko ngére e ní.”
REV 5:11 Mááyí ídí kɨ́e ní, zɨ́ma úwú do tụ́ꞌdụ́ maláyika e, toroꞌdikínɨ́ kị́tị ngére kɨ́ éyị́ trịdrị e kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née go gbaá.
REV 5:12 Zɨ́ maláyika máa ga gére née ndị́sịyé úku keꞌbị kɨ́dí, “Owụ́ kábịṛị́kị bɨ kóo ufunɨ́ wo ní, utúasá mɨútúásá zɨ́a ídíne kɨ́ cóngóro, kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e, kɨ́ komokenzị nda kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sịyé óto úndrua kɨ́ kófó ịrịa.”
REV 5:13 Zɨ́ma kpá úwú do éyị́ trịdrị ga bɨ komo ere ní mbá, kɨ́ yée ga bɨ do sogo káṇgá ní kɨ́ yée ga bɨ sị́ káṇgá ní, kɨ́ yée ga bɨ sɨmɨ mɨngburoko iní e ní, nda kɨ́ ngíti géyị éyị́ trịdrị e mbá, zɨ́ye ndị́sịyé úku keꞌbị kɨ́dí, “Kófó ịrị kɨ́ mongụ́ úndru, idí ídí zɨ́ Lomo kpá zɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị za fí.”
REV 5:14 Zɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ eso née ị́nyịyé ṇgúṇgu a yiii kɨ́dí, “Idí kenée.” Geré zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga gére née útú ándá royé bi ndị́sịyé óto úndru Lomo kɨ́ Ngére Yésụ.
REV 6:1 Mááyí ídí kɨ́e ní, Owụ́ Kábịṛị́kị likpí mɨzefị koꞌdó bɨ odóꞌdụtụnɨ́ tara wáraga née kɨ́e ní. Zɨ́ ngúru éyị́ trịdrị gɨ dongará éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) ní ndóndóló kɨ́ kúrúne ꞌdága káa zɨ́ nzagba embéne ní kɨ́dí, “Ógụ mu.”
REV 6:2 Mááyí lúrú bi káa ní, bɨkenyị́ usáni nɨ mɨtóroné kóꞌdụ́ma. Oꞌdo bɨ ekị́ ndị́sị doa ní nɨ kɨ́ sama do sị́lị́ne kpá kɨ́ tagíya doné. Zɨ́ usáni née ndị́sị ngásáne kɨ́e zɨ́ ꞌyị e ówo a mbá gɨ zɨ́a romo komo ezeokóne e go.
REV 6:3 Sɨmɨ bɨ Owụ́ kábịṛị́kị likpí gbre káꞌdá ní, zɨ́ma úwú kúrú gbre éyị́ trịdrị kɨ́dí, “Ógụ mu.”
REV 6:4 Zɨ́ ngíti bɨkesị́ bɨrará usáni kpá ógụné. ꞌYị bɨ ndịsị ngásá káa ní nɨ kɨ́ mongụ́ maku do sị́lị́ne ꞌdiꞌbiogụ ꞌbɨ ené mɨmbéꞌde késị́ zɨ́a óto ꞌyị e ndị́sịyé úfu royé.
REV 6:5 Sɨmɨ bɨ Owụ́ kábịṛị́kị likpí ota (3) koꞌdó ní, zɨ́ma úwú kúrú ota (3) éyị́ trịdrị kɨ́dí, “Ógụ mu.” Mááyí lúrú bi káa ní, bụkụlụ usáni nɨ mɨtóroné kóꞌdụ́ma. ꞌYị bɨ ekị́ doa ní kɨ́ kakpá ꞌbɨ ụ́nzụ éyị́ do sị́lị́ne.
REV 6:6 Zɨ́ma úwú kúrú gɨ dongará éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) née kɨ́dí, “Éyị́ bɨ nɨyí ụ́nzụ a zɨ́ ꞌyị kɨ́ owụ́ kakpá née nɨ ídí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ késị́. Áyí ótoómo dụụ́ yáká ga bɨ kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé gɨ ro ndị́sị lụ́rụ yée káa do sụꞌbụ́ kɨ́ yée ga bɨ gɨ ro leꞌyị́ kóṛó ní.”
REV 6:7 Sɨmɨ bɨ Owụ́ Kábịṛị́kị likpí eso (4) káꞌdá ní, zɨ́ma úwú kúrú eso (4) éyị́ trịdrị kɨ́dí, “Ógụ mu.”
REV 6:8 Mááyí lúrú bi káa ní, usáni bɨ kɨ́ roné káa zɨ́ mbụkụ ní nɨ go ógụ. ꞌYị bɨ ndịsị doa ní ịrịa Owụ́ Umbu. Ịrị ezegámá a ꞌbɨ ené Zɨ́umbu. Iꞌbínɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye do kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ eso (4) ꞌbɨ do sogo káṇgá zɨ́ye ndị́sịyé úfu ꞌyị e kɨ́ mɨngburoko maku e, kɨ́ mongụ́ ꞌbú, kɨ́ ndíyá, zɨ́ bangá sinyí e ánu ngíti géyị ye.
REV 6:9 Sɨmɨ bɨ likpí ịnyị (5) koꞌdó ní, mááyí lúrú bi sị́ mbayi bɨ káa ní, zɨ́ma lúrúndíki lafúze ga bɨ ufunɨ́ yée gɨ zɨ́a bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo zɨ́ye ndị́sịyé úku ledre a kɨ́ngaya ní.
REV 6:10 Zɨ́ye úku ledre kɨ́ kúrúye ꞌdága zɨ́ Lomo bɨ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní kɨ́dí, “Ngére ezé Lomo, yị́ị bɨ kémbị́ lúyú ledre ndaá royị́ wá ní. ꞌYị ga bɨ ꞌdoꞌdonɨ́ zée zɨ́ye úfu zée ba, áyí íꞌbí ꞌdoꞌdó royé nda kɨ́beꞌdi?”
REV 6:11 Zɨ́ Lomo íꞌbí bɨkenyị́ bongó zɨ́ ꞌyị ga bɨ ufunɨ́ yée ní. Zɨ́a úku ledre zɨ́ye kɨ́dí, ndị́sịsé aka kí ꞌbúó togụ́ ufu asánɨ́ ꞌyị amá ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre amá go nɨyí lúndu e mbá gɨ ro zɨ́ ꞌdoꞌdó maꞌdáa útúásáne kpịnị.
REV 6:12 Sɨmɨ bɨ likpínɨ́ ịnyị doa kéṛị́ (6) káꞌdá ní, zɨ́ kịꞌdị káṇgá méngị roné, geré zɨ́ kadra ị́lị́ne mbụụ́, zɨ́ komo éfé ésị́ne káa zɨ́ sáma ní.
REV 6:13 Zɨ́ kele e ndị́sị útúógụyé káa zɨ́ mɨáná kágá ndịsịnɨ́ útúógụyé gɨ zɨ́ mongụ́ síli ní.
REV 6:14 Do kɨ́ṛókụ́óyó ere káa zɨ́ kɨ́ṛokụ́nɨ́ sáka ní. Zɨ́ landa e kɨ́ cúkú e lélị́ye mbá.
REV 6:15 Zɨ́ mɨngburoko ngére e, kɨ́ ꞌyị ꞌbɨ ꞌbe ꞌbɨ eyé e, kɨ́ mɨngburoko manda ꞌbɨ asikíri eyé e, kɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye ní, kɨ́ ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụ ledre e zɨ́ye ní, kɨ́ owụ́kụlụ́ e kɨ́ gbékpị́ ꞌyị e mbá zɨ́ye ídíye kɨ́ ngịrị royé bɨsinyíne zɨ́ye ndị́sịyé kɨ́ lóꞌboyé sɨmɨ gu landa e ngíti géyị sogo landa e.
REV 6:16 Zɨ́ye ndị́sị ngásáye kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Áko landa ga ba, ị́nyịsé gɨrí ógụ útúꞌdụ́tụ zée wá gɨ zɨ́ ꞌdi, líkpísé rosé mu zɨ́ze ólụ́ lóꞌbozé sɨmɨsé gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́ ꞌbɨ Lomo e kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị.
REV 6:17 Sịndị́ kadra ꞌbɨ sɨmɨkesị́ eyé utúasá go zɨ́a gɨ ro úfuónzó zée. Ambí nɨ yómo zée gɨ zɨ́a née?”
REV 7:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ma lúrúndíki maláyika e eso kɨ́ toro do sogo káṇgá do bi e mɨngúngúcú a. ꞌDiꞌbingeṛịnɨ́ bɨsinyí síli bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ayí ógụ ílí do sogo káṇgá, togụ́ do mɨkavu e kɨ́ kágá e ní go ndá.
REV 7:2 Zɨ́ma kpá lúrúndíki ngíti maláyika kɨ́ ógụ ꞌdị́yị roné gɨ ꞌdí gbére, gɨ ro óto kacɨ́ sị́lị́ Lomo sɨmɨ komo ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní. Zɨ́a úku ledre kɨ́ kúrúne ꞌdága zɨ́ maláyika ga bɨ eso iꞌbínɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye gɨ ro sínyiónzó do sogo káṇgá kɨ́ mɨkavu ní kɨ́dí,
REV 7:3 “Ndásé aka sínyiónzó do sogo káṇgá kɨ́ mɨkavu e kɨ́ kágá e wá, ꞌbúó togụ́ otozé kacɨ́ sị́lị́ Lomo go sɨmɨ komo mbigí ꞌyị ené e za mbá.”
REV 7:4 Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, otozé kacɨ́ sị́lị́ Lomo go sɨmɨ komo ꞌyị e álifu kị́éꞌdo doa cị́ gbre doa eso (144,000) née sị́ do Isɨréle e.
REV 7:5 Gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Zụ́da ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Rụ́bene ꞌbɨ ené, álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Gáda ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000),
REV 7:6 gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Aséra ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Nafatáli ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Manási ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000),
REV 7:7 gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Simiyóna ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Lévị ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Isakára ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000),
REV 7:8 gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Zebụlụ́na ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Yoséfa ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000), gɨ tara mbotụ ꞌbɨ Benzemúna ꞌbɨ ené álifu sokó doa gbre (12,000).
REV 7:9 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ma lúrúndíki tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e, ꞌyị bɨ nɨ útúásá óloónzó yée ní ndaá. Tụ́ꞌdụ́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá, kacɨ́ kúfúye kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua nɨyí kenée mbá mɨtóroyé kóꞌdụ́ Lomo kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị. Esịnɨ́ royé mbá bɨkenyị́ bongó, kpá kɨ́ mbílí mbị́ró do sị́lị́ye.
REV 7:10 Zɨ́ ꞌyị ga gére née úku keꞌbị kɨ́ kúrúye ꞌdága kɨ́dí, “Lomo ezé bɨ nɨ mɨndị́sịné do kị́tị ngére ní nɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ne ꞌbɨ yómo ꞌyị ené e. Owụ́ kábịṛị́kị nɨ kpá kenée.”
REV 7:11 Zɨ́ maláyika e ga bɨ toroꞌdikínɨ́ kị́tị Ngére née gbaá ní, kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko ꞌyị ga bɨ ore, nda kpá kɨ́ ngíti géyị mɨngburoko éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) ní ị́nyịyé mbá útúlóꞌbụ komoyé bi ndị́sịyé óto úndru Lomo.
REV 7:12 Zɨ́ye úku ledre kɨ́dí, “Idí kenée. Azé ndị́sị mbófo yị́ị kɨ́ kófó ịrịyị́, áyí ꞌyị komokenzị, azé mbófo yị́ị kɨ́ ndị́sị óto úndruyị́, áyí kɨ́ rokoꞌbụ ledre e za mbá zɨ́yị, azé ndị́sị óto úndruyị́ kenée za fí. Idí kenée.”
REV 7:13 Zɨ́ ngúru mɨngburoko ꞌyị ga gére née ndúꞌyú máa kɨ́dí, “Ówo ꞌyị ga bɨ kɨ́ bɨkenyị́ bongó royé née bú? Ogụnɨ́ gɨ ꞌda?”
REV 7:14 Zɨ́ma úkulúgu ledre zɨ́a kɨ́dí, “Mongụ́ ꞌyị, ówo yée yị́ị.” Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ga gére née ꞌyị ga bɨ kóo nduwúnɨ́ kɨ́ngaya ní. Lugunɨ́ bongó eyé go drá kɨ́ sáma Owụ́ Kábịṛị́kị.
REV 7:15 Gɨ zɨ́ kéyị née, “utúasánɨ́ go tóroyé cigí kị́tị ngére ꞌbɨ Lomo ndị́sịyé óto úndrua sɨmɨ ꞌdị́cị́ ené kɨ́ kadra kpá kɨ́ ndụlụ mbá, gɨ zɨ́a owonɨ́ bú kɨ́dí Lomo maꞌdáa ndịsị sáká yée ne gɨ sɨmɨ ledre e.
REV 7:16 Éyị́ bɨ ꞌbú ní mengị lolụ yée wá, kodró mengị yée wá. Phoꞌdụ kadra ongbó lolụ yée wá, gba bɨsinyí bimɨị́rị́ ogụ lolụ royé kpá wá.
REV 7:17 Owụ́ kábịṛị́kị bɨ toro kóꞌdụ́ kị́tị ngére ní nɨ ndị́sị lúrú bi kacɨ́ye, zɨ́a ndị́sị ndéré kɨ́ye do ꞌdawú ꞌbɨ trịdrị bɨ za fí ní. Lomo nɨ óꞌdó iní ini gɨ komoyé drá.”
REV 8:1 Sɨmɨ bɨ Owụ́ kábịṛị́kị likpí ịnyị doa gbre koꞌdó ní, zɨ́ bi ídíne komo ere sií gbóo kɨ́ yana sịndị́ kadra.
REV 8:2 Mááyí ídí kɨ́e ní, iꞌbínɨ́ dịbịlị go zɨ́ maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre ndịsịnɨ́ tóro kóꞌdụ́ Lomo ní kacɨ́ye mbá.
REV 8:3 Zɨ́ ngíti maláyika bɨ kɨ́ saáni bɨ gɨ sɨmɨ dábu do sị́lị́ne kɨ́ abúṛengú sɨmɨné ní ógụ tóroné cigí mbayi ꞌbɨ Lomo. Zɨ́a óngbó a ꞌdáná a zɨ́ Lomo káa zɨ́ bɨ mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo ndịsịnɨ́ íni ini zɨ́ Lomo ní do mbayi bɨ gɨ sɨmɨ dábu ní kóꞌdụ́ kị́tị ngére née.
REV 8:4 Zɨ́ cika abúṛengú née kɨ́ ini ꞌbɨ ꞌyị ga gére née ndéréne gɨ do sị́lị́ maláyika née zɨ́ Lomo ꞌdága.
REV 8:5 Née ní zɨ́ maláyika née ꞌdíꞌbi saáni do ụ́nzụ ꞌdúcu a kɨ́ so phoꞌdụ bɨ gɨ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo ní, zɨ́a léfe a ruu bi do sogo káṇgá. Gɨ ore geré zɨ́ phoꞌdụ née ndícíphụ́trụ roné kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné zɨ́a ndị́sị ꞌbɨ́léꞌbené zɨ́ káṇgá kpá ndị́sị kị́zịné.
REV 8:6 Nda gɨ ore, zɨ́ maláyika ga bɨ gáa ịnyị doa gbre (7) iꞌbínɨ́ dịbịlị e ịnyị doa gbre do sị́lị́ye ní, yéme royé gɨ ro ímí yée.
REV 8:7 Zɨ́ mɨzefị maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Geré zɨ́ mɨnguṛogó iní káa zɨ́ mongụ́ ꞌdófị́ ní kɨ́ ngíti éyị́ bɨkesị́ phoꞌdụ ní kpá kɨ́ sáma útúógụyé gɨ komo ere do káṇgá. Zɨ́ dogboṛụ do sogo káṇgá kị́éꞌdo gɨ sɨmɨ ota kɨ́ kágá e kɨ́ súwú e áṛáye mbá.
REV 8:8 Zɨ́ gbre maláyika ímí ꞌbɨ ené, zɨ́ mongụ́ so phoꞌdụ káa zɨ́ landa ní útúógụné bu sɨmɨ mongụ́ mɨkavu. Zɨ́ komo dogboṛụ mɨkavu née ésị́ne káa zɨ́ sáma ní.
REV 8:9 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị éyị́ trịdrị ga bɨ sɨmɨ a ní úyuyé mbá, zɨ́ dogboṛụ kuṛúngba e ꞌdéweyé gɨ zɨ́ rokoꞌbụ iní.
REV 8:10 Zɨ́ ota maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Zɨ́ mongụ́ kele bɨ ndịsị ndící ꞌbɨ ené káa zɨ́ mɨụ́ndụ phoꞌdụ ní útúógụné ṛee buu sɨmɨ ngbuṛu e kɨ́ dokụ́ꞌdụ ngbuṛu e.
REV 8:11 Ịrị kele née nɨ Átá. Gɨ zɨ́ kéyị née, zɨ́ dogboṛụ iní e átáye mɨátá, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ewénɨ́ ní úyuyé mbá.
REV 8:12 Zɨ́ eso maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Zɨ́ dogboṛụ kadra kɨ́ dogboṛụ éfé kɨ́ kele e ídíye nda lụlụꞌdụ oṇgonɨ́ lolụ bi mbị́ wá. Zɨ́ bi rịrịfị née ídíne gbóo kɨ́ yana kadra kpá gbóo kɨ́ yana ndụlụ.
REV 8:13 Gɨ do kacɨ́ ledre née, zɨ́ma lúrúndíki agi komo kadra ꞌdága, zɨ́a ndị́sị gbúrógbóne ꞌdága kɨ́dí, “Nduwú, nduwú, nduwú ro ꞌyị ga bɨ do sogo káṇgá ní gɨ zɨ́a maláyika ga bɨ ota ní nɨyí go gɨ ro ímí ꞌbɨ eyé dịbịlị cakaba.”
REV 9:1 Zɨ́ ịnyị (5) maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Kpá lá bɨ imí ní, geré zɨ́ma lúrúndíki kele bɨ utúogụ do sogo káṇgá ní. ꞌDiꞌbiogụ mafutáa ꞌbɨ líkpí tara gu bɨ olụ́ olụ́ kɨ́ngaya ní kpa kɨ́ne.
REV 9:2 Sɨmɨ bɨ likpí tara gu née ní, zɨ́ bụkụlụ cika ólụ́ógụné kụụ káa zɨ́ cika mɨꞌdụtụ́ ní, zɨ́a ꞌdụ́tụ komo kadra kɨ́ ere yeré.
REV 9:3 Zɨ́ mbíra e ólụ́ógụyé gɨ sɨmɨ cika née sụụ ógụyé do káṇgá. Nɨyí kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ éꞌbe ꞌyị zɨ́ye káa zɨ́ ágarabu ní.
REV 9:4 Ukunɨ́ zɨ́ye kɨ́dí ndanɨ́ éꞌbe súwú e kɨ́ éyị́ ga bɨ ụtụnɨ́ ní kɨ́ kágá e wá. Idínɨ́ éꞌbe dụụ́ ꞌyị ga bɨ ngárá otonɨ́ kacɨ́ sị́lị́ Lomo sɨmɨ komoyé wá ní.
REV 9:5 Ukunɨ́ zɨ́ye kɨ́dí ndanɨ́ úfu ꞌyị ga bɨ nɨyí éꞌbe yée née mɨúfu wá. Idínɨ́ tɨ́ lá ꞌdóꞌdo yée mɨꞌdódo kɨ́ éyị́ mɨówo bɨ káa zɨ́ ꞌbɨ ágarabu ní kɨ́ éfé e ịnyị.
REV 9:6 Sɨmɨ sịndị́ kadra née gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ndị́sịyé ṇgúṇgú umbu, éꞌe umbu ogụ ené ꞌdíꞌbi yée wá, zɨ́ye ídíye tɨ́ nzíyiyé gɨ ro úyuyé, umbu ngásá nda yị́ ené gɨ zɨ́ye mɨngásá.
REV 9:7 Mbíra ga gére née, tosoyé káa zɨ́ usáni ga bɨ yemeomonɨ́ yée go nzíyiyé gɨ ro okó ní. Nɨyí mbá kɨ́ tagíya ro doyé gɨ sɨmɨ dábu. Sɨmɨ komoyé nɨ mbá káa zɨ́ sɨmɨ komo ꞌyịmaꞌdí ní.
REV 9:8 Zɨ́ bị doyé ídíne mbá káa zɨ́ bị do kará e ní. Zɨ́ soyé ídíne mbá kɨ́ mɨngburoko ngiṛiné káa zɨ́ so kemị ní.
REV 9:9 Zɨ́ do kóꞌdụ́ye órụné gbɨgaga káa zɨ́ késị́ ní. Zɨ́ ngboṛụ fúndúye kɨ́ ị́nyị ꞌdága ndị́sị ngúndruné káa zɨ́ gboṛụ tụ́ꞌdụ́ usáni e kɨ́ ndéréye sɨmɨ okó ní.
REV 9:10 Sono mbíra ga gére née nɨ kɨ́ wowóne káa zɨ́ ágarabu ní. Nɨyí ndị́sị éꞌbe ꞌyị e kɨ́ sonoyé née kɨ́ éfé ịnyị (5).
REV 9:11 Maláyika bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ mongụ́ gu ní, nɨ ne ngére doyé. Ịrịa sɨmɨ tara Ébere nɨ Abadóno, sɨmɨ Gịrị́gị ꞌbɨ ené Apolóno ledre gɨ sɨmɨa kɨ́dí, ꞌdoꞌdó.
REV 9:12 Mɨzefị ꞌdoꞌdó ụkụ́ aka née lá ne. Ngíti géyị ꞌdoꞌdó e gbre nɨyí kpá ógụ.
REV 9:13 Zɨ́ ịnyị doa kéṛị́ (6) maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ ódroné gɨ sị́ mbayi kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná éyị́ zɨ́ Lomo sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo bɨ gɨ sɨmɨ dábu ní.
REV 9:14 Zɨ́ ꞌyị née úku ledre zɨ́ ịnyị doa kéṛị́ (6) maláyika née kɨ́dí, “Líkpí maláyika ga bɨ eso (4) ꞌdiꞌbingeṛịnɨ́ yée sɨmɨ ngbuṛu Efaráta ní mu.”
REV 9:15 Née ní do likpí maláyika ga bɨ eso (4) yemeotonɨ́ yée nzíyiyé gɨ ro sịndị́ kadra, kɨ́ éfé nda kɨ́ sɨmɨbi ꞌbɨ ledre née ní ní, ị́nyịyé ndéréye úfu tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá.
REV 9:16 Maláyika ga bɨ eso (4) née, nɨyí kɨ́ tụ́ꞌdụ́ asikíri e do usáni e, olonɨ́ yée zɨ́ma úwú a romonɨ́ cị́ sokó mị́lịyono (200,000,000) go.
REV 9:17 Zɨ́ma lúrú usáni e kɨ́ ꞌyị ga bɨ doyé ní, odónɨ́ mbá sókó késị́ e do kóꞌdụ́ye ngíti géyị bɨkesị́ne, ngíti géyị káa zɨ́ cika ní, zɨ́ ngíti géyị ídí ꞌbɨ eyé rerembeyé káa. Usáni ga gére née toso doyé nɨ káa zɨ́ do kemị ní. Zɨ́ phoꞌdụ kɨ́ cika nda kɨ́ barụ́tụ ndị́sị ólụ́ógụyé gɨ koyé.
REV 9:18 Zɨ́ éyị́ ga bɨ olụ́ogụnɨ́ gɨ ku bangá ga gére née úfu tụ́ꞌdụ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e.
REV 9:19 Bangá ga gére née, rokoꞌbụ ꞌbɨ úfu ꞌyị e nɨ sɨmɨ koyé, kpá ro sonoyé. Sonoyé nɨ kɨ́ doné káa zɨ́ do kámá ní togụ́ naná ꞌyị go yá, zɨ́ wowó a ídíne kɨ́ngaya.
REV 9:20 ꞌYị máa yée ga bɨ omonɨ́ gɨ sɨmɨ umbu ga gére née, ilinɨ́ eyé óyólóꞌbó mɨmbéꞌdeyé wá. Otoomonɨ́ eyé óto úndru dokéké e, kɨ́ lomo ga bɨ ꞌyịmaꞌdí yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ mɨṛíṛiṛí késị́ e kɨ́ dábu togụ́ mbú yée ga bɨ gɨ sɨmɨ tutú kɨ́ kágá, bɨ ngárá lurúnɨ́ bi wá, uwúnɨ́ ledre wá, gamánɨ́ kpá wá ní wá.
REV 9:21 Otoomonɨ́ eyé ledre ꞌbɨ úfu ꞌyị e, lóndụ́, ꞌberị, kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ ugu ní wá.
REV 10:1 Nda née ní, zɨ́ma lúrúndíki ngíti maláyika bɨ kɨ́ rokoꞌbụné kɨ́ngaya ní kɨ́ ógụné gɨ komo ere do káṇgá, bụṛụngụ́ solụ wo go yeré, zɨ́ mɨ́kóṛụ́ ídíne ro doa gbaá. Zɨ́ sɨmɨ komoa ndị́sị ṛíṛíne káa zɨ́ sụ́lụ́ kadra ní, zɨ́ kágá sịndị́ ga ídíye mbá káa zɨ́ ngbuṛu ngị́rị́ ga bɨ kɨ́ phoꞌdụ royé ní.
REV 10:2 Maláyika máa née ogụ kɨ́ owụ́ wáraga do sị́lị́ne kɨ́ tarané mɨlíkpíne fúó. Zɨ́a ógụ tóroné óto sịndị́ne ꞌbɨ anú do mɨkavu, sịndị́ a ꞌbɨ ngelị ꞌbɨ ené do káṇgá.
REV 10:3 Zɨ́a gbúrógbóne ꞌdága káa zɨ́ kemị gburogbóne ní. Sɨmɨ bɨ gburogbó ní, geré zɨ́ nzagba émbéne kɨ́ꞌdí ịnyị doa gbre (7).
REV 10:4 Sɨmɨ bɨ nzagba ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née embénɨ́ gɨrí ní, geré zɨ́ma ị́nyịmá gɨ ro éké ledre ga bɨ ukunɨ́ yée née. Zɨ́ ngíti ꞌyị ótrụ́ kása ledre zɨ́ma gɨrí kɨ́dí, “Ndá aka éké ꞌdódo ledre ga bɨ úwú yée née wá, idínɨ́ aka ídí mɨótoécịyé.”
REV 10:5 Zɨ́ maláyika bɨ gáa toro do mɨkavu kɨ́ ngíti sịndị́ne do iní, ngíti a do káṇgá ní ị́nyịné sị́kpị sị́lị́ne ꞌbɨ anú ꞌdága.
REV 10:6 Zɨ́a lólóbụ́ kɨ́ ịrị Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí, bɨ otoogụ ere kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní mbá, kpá kɨ́ do sogo káṇgá za kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨné ní mbá, mɨkavu e kɨ́ éyị́ ga bɨ sɨmɨyé ní mbá kɨ́dí, “Sịndị́ kadra ogụ go.
REV 10:7 Sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́ ịnyị doa gbre (7) maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị ní, ledre ga bɨ kóo Lomo yemeomo yée sɨmɨ rokoꞌbụ ené ní geré zɨ́ye méngị royé tɨ́ káa zɨ́ kóo ukuiꞌbí zɨ́ ngíti géyị ꞌyị kasa ené ga bɨ nébị e ní.”
REV 10:8 Zɨ́ kúrú bɨ gáa mɨúwú gɨ komo ere ní kpá ówụ́ ándá roné zɨ́ma kɨ́dí, “Ndéré mu zɨ́yị ꞌdíꞌbi wáraga bɨ likpíomonɨ́ tara go fúó do sị́lị́ maláyika bɨ tóro kɨ́ kémbị́ sịndị́ne do iní kpá do káṇgá ní.”
REV 10:9 Zɨ́ma ndéréma úku ledre owụ́ wáraga née zɨ́ maláyika née gɨ ro zɨ́a íꞌbí a zɨ́ma. Zɨ́a úkulúgu ledre zɨ́ma kɨ́dí, “ꞌDíꞌbi mu, ídí esị a koyị́ zɨ́yị ánu a. Sɨmɨ bɨ áyí ndị́sị ánu a ní, nɨ ídí koyị́ ngbéngbeté káa zɨ́ tezị ní, nɨ ndéréókpó sɨmɨyị́ nda mɨndogóne.”
REV 10:10 Zɨ́ma ꞌdíꞌbi owụ́ wáraga gɨ do sị́lị́ maláyika née ésị a komá ánu a. Nɨ komá tɨ́ ngbéngbeté káa zɨ́ tezị ní, máụ́lụ nda ní, okpó nda sɨmɨmá mɨndogóne.
REV 10:11 Do úku kása ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ídí kpá fú úku ledre bɨ nɨ ógụ méngị roné zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e, kɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua kɨ́ ngére eyé e ní za mbá.”
REV 11:1 Zɨ́ Maláyika íꞌbíógụ kágá ꞌbɨ ndárába éyị́ e zɨ́ma. Do úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ndéré mu ndárába sɨmɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo, zɨ́yị kpá ndárába mbayi ꞌbɨ Lomo, zɨ́yị kpá ólo ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru Lomo íri ní mbá.
REV 11:2 Tɨ́ lá, ndá ndárába ligá ꞌdị́cị́ máa née wá gɨ zɨ́a iꞌbínɨ́ go zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndanɨ́ Yụ́da e wá ní. Nɨyí ndị́sị ꞌdítí sɨmɨ gara bɨ lúyú ledre ndaá sɨmɨ a wá ní kɨ́ éfé e cị́ gbre doa gbre (42).
REV 11:3 Mááyí íꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ ꞌyị amá e gbre nɨyí ésị royé mbá nzenze bongó zɨ́ye ndị́sịyé úku bɨlámá ledre amá zɨ́ ꞌyị e kɨ́ sị́lị́ álifu kị́éꞌdo míya gbre doa cị́ ota (1,260).”
REV 11:4 ꞌYị ga bɨ gbre née nɨyí káa zɨ́ kágá bɨ kɨ́ ịrịné olíva ní, kpá káa zɨ́ lámba bɨ ꞌdị́cị́ kacɨ́ Ngére ꞌbɨ do sogo káṇgá ní.
REV 11:5 Togụ́ ꞌyị ili méngị bɨsinyí ledre kɨ́ ꞌyị amá ga gére née yá, phoꞌdụ nɨ ólụ́ógụ gɨ koyé óngbóónzó ꞌyị máa née. Née mɨsiꞌdi bɨ ꞌyị bɨ nɨ méngị bɨsinyí ledre kɨ́ ꞌyị amá ga gére née ní nɨ úyu doa ní.
REV 11:6 Yaꞌdá ga gére née nɨyí kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye úku ledre zɨ́ iní tóroné kɨ́ éꞌdị sɨmɨ bɨ nɨyí ndị́sị úku bɨlámá ledre amá zɨ́ ꞌyị e ní. Nɨyí kpá kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye úku ledre zɨ́ iní óyólóꞌbó roné káa zɨ́ sáma ní gɨ ro zɨ́ bɨsinyí ṛị́kị́ ndíyá e útúye do ꞌyị e ꞌdiya káa zɨ́ bɨ ilinɨ́ ní.
REV 11:7 Sɨmɨ bɨ mengịonzónɨ́ moko bɨ mákása yée kɨ́e née go ní, bangá sinyí bɨ nɨ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ mongụ́ gu ní nɨ útú kɨ́ okó doyé do rómo komoyé zɨ́a úfu yée.
REV 11:8 Umbuyé nɨ ídí sága do mongụ́ mɨsiꞌdi sɨmɨ Yerụsaléma ore. Née sị́ ledre bɨ ndolonɨ́ gara née gɨ zɨ́a kpá “Sodóma” do ndólo a kpá kɨ́dí, “Ízibiti ní.” Née gara bɨ kóo phephéonzónɨ́ Ngére eyé sɨmɨ a ní.
REV 11:9 Umbu ga gére née nɨyí ídí sága kenée kɨ́ sị́lị́ ota kɨ́ yanané gɨ ro zɨ́ ṛị́kị́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e, kɨ́ ṛị́kị́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua ndị́sị ógụyé lúrú cáyi yée. Née sị́ ledre bɨ yaá ndanɨ́ óto yée gu gɨ zɨ́a wá ní.
REV 11:10 Zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ do sogo káṇgá e ídíye mbá kɨ́ rokinyi gɨ ro umbu yaꞌdá ga bɨ gbre née. Do ndị́sịyé méngị ayímbi kɨ́ íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ lafúye gɨ zɨ́a yaꞌdá ga gére née iꞌbínɨ́ kóo ꞌdoꞌdó go ro ꞌyị e do sogo káṇgá kɨ́ngaya.
REV 11:11 Nda gɨ do kacɨ́ sị́lị́ ota (3) kɨ́ yanané, zɨ́ Lomo úru yée. Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ lurúnɨ́ yaꞌdá ga gére née urunɨ́ yị́ eyé gɨ sɨmɨ umbu go ní, ídíye kɨ́ mongụ́ ngịrị royé.
REV 11:12 Zɨ́ye úwú kúrú ꞌyị gɨ komo ere kɨ́ ndólo yée kɨ́dí, “Ógụsé gɨrí mu yáa.” Zɨ́ye ị́nyịyé tɨ́ do komo ezeokóye ga gére née ndéréye komo ere ꞌdága kpụrụ́ gɨ sɨmɨ bụṛụngụ́.
REV 11:13 Sɨmɨ sịndị́ kadra née ní, zɨ́ kịꞌdị káṇgá ídíne zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ngíti géyị kụ́tụ́ e sɨmɨ gara ore ndụ́rụyé mbá. Zɨ́ ꞌyị e úyuyé álifu ịnyị doa gbre (7,000), zɨ́ yée ga bɨ omonɨ́ ní ndị́sịyé mbófo Lomo bɨ nɨ komo ere ní gɨ zɨ́ ngịrị.
REV 11:14 Gbre ꞌdoꞌdó ụkụ́ aka née lá ne, otayé (3) nɨ go kpá ógụ cakaba.
REV 11:15 Zɨ́ ịnyị doa gbre (7) maláyika ímí ꞌbɨ ené dịbịlị. Zɨ́ma úwú kúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e komo ere kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Do sogo káṇgá ba nɨ sị́ sị́lị́ Ngére Lomo, kpá sị́ sị́lị́ Kɨ́résịto, Nɨ goó ne Ngére doa za fí.”
REV 11:16 Geré zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ cị́kéṛị́ a doa eso (24) ndịsịnɨ́ gbaá cigí Lomo ní, ị́nyịyé útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye bi óto úndru Lomo,
REV 11:17 kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́yị Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụyị́ ofụ go ní, Áyí cakaba bo, gɨ zɨ́a áyí kóo kú yị́ eyị́ bo, Áyí ꞌyị mongụ́ rokoꞌbụ tónó moko eyị́ ꞌbɨ Ngére go.
REV 11:18 ꞌYị ga bɨ kóo mɨmbéꞌdeyé nɨ royị́ bɨsinyíne ní, sịndị́ kadra ꞌbɨ ꞌdóꞌdo yée ogụ go. Sịndị́ kadra ogụ ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní, kpá gɨ ro íꞌbí tákpásị́lị́ zɨ́ ꞌyị ị́nyị kasa eyị́ ga bɨ nébị e ní kpá mbigí ꞌyị eyị́ ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ óto úndru ịrịyị́ ní, mɨngburoko yée kɨ́ mɨnzéréye, kpá sịndị́ kadra ꞌbɨ úfu yée ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úfu lafúye do sogo káṇgá ní.”
REV 11:19 Nda gɨ ore, do líkpí mbotụ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo komo ere. ꞌDị́cị́ íri zɨ́ma lúrúndíki sondụ́ụ bɨ kɨ́ mɨyéme ledre ꞌbɨ Lomo gɨ ro ꞌyị e ní sɨmɨné. Zɨ́ bimɨóṇgó ꞌbɨ́léꞌbené, zɨ́ mongụ́ gboṛụ éyị́ ówụ́ne káa zɨ́ nzagba embéne ní, zɨ́ káṇgá ndị́sị kị́zịné zɨ́ ꞌdófị́ e ndị́sị ṛéṛeógụyé gɨ komo ere bi.
REV 12:1 Mongụ́ lárá ledre mengị komo ere. Kára esị kadra roné, zɨ́a óto sịndị́ne e gá do éfé, tagíya bɨ oto doné ní, yemenɨ́ gɨ sɨmɨ kele e sokó doa gbre (12).
REV 12:2 Nɨ kɨ́ sɨmɨné, owụ́ nɨ go ówo gɨ ro árá. Gɨ zɨ́ mɨówo owụ́, zɨ́a mbụ́mbụ́dụ́ ꞌdága.
REV 12:3 Zɨ́ ngíti mɨlárá kámá bɨkesị́ne ꞌdódoógụ roné komo ere. Doa ꞌdényé ịnyị doa gbre (7), kɨ́ ngiṛíne e sokó (10), zɨ́ tagíya e ídíye ro doa ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née kékị́éꞌdo mbá.
REV 12:4 Zɨ́a sị́kpị sononé ndị́sị kpɨ́rákpɨ tụ́ꞌdụ́ kele e kɨ́e, zɨ́ye ndị́sị ṛéṛeógụyé gɨ komo ere do sogo káṇgá. Zɨ́ kámá née ndéré tóroné mbị́ kóꞌdụ́ kára bɨ ayí árá née, gɨ ro togụ́ árá go yá, zɨ́ne ꞌdíꞌbi owụ́ née ụ́lụ a.
REV 12:5 Zɨ́ kára née árá owụ́oꞌdo bɨ nɨ ógụ ídíne ngére do kúfú ꞌyịmaꞌdí e mbá kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ késị́ ní. Sɨmɨ bɨ ará ní, geré do ꞌdíꞌbi wo ndéré kɨ́e zɨ́ Lomo ꞌdága óto wo do kị́tị ngére.
REV 12:6 Zɨ́ mbágá owụ́ née ngásá ndị́sịné sɨmɨ súwú gbála do bi bɨ Lomo yemeomo zɨ́a ní gɨ ro do lúrú bi kacɨ́ a kɨ́ sị́lị́ álifu kị́éꞌdo míya gbre doa cị́ ota (1,260) doné.
REV 12:7 Zɨ́ okó útúne komo ere. Zɨ́ Máyikolo ị́nyịné kɨ́ tụ́ꞌdụ́ maláyika ené e ị́cị́ okó kɨ́ lárá kámá née kɨ́ lafúga ga bɨ gɨ do kacɨ́ a ní.
REV 12:8 Tɨ́ lá zɨ́ maláyika e rómo komo kámá née, do ógóóyó wo gɨ komo ere gɨrí cụ́ ꞌdáꞌba.
REV 12:9 Do ụ́cụógụ lárá kámá née bi. Bɨ kóo ndịsịnɨ́ ndólo a ꞌdesị́ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e togụ́ mbú Satána ní, bɨ ꞌyị lóndo ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ní. Ụcụogụnɨ́ wo do sogo káṇgá kɨ́ maláyika ené e.
REV 12:10 Zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne komo ere gbélị́ kɨ́dí, “Mbófo éyị́, Lomo bɨ kɨ́ rokoꞌbụné ꞌyị yómo ꞌyị e ní ꞌdodo rokoꞌbụné go, nɨ go ngére ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí e mbá. Wo bɨ kóo oto roné kacɨ́ kadra kɨ́ ndụlụ mbá ndị́sị úkuóto ledre ro lúndu zée kɨ́ lémị zée ní, ndaá lolụ karaba komo ere wá, ogóoyónɨ́ wo go, nɨ nda goó bi do sogo káṇgá.
REV 12:11 Lafúze ga gére née romonɨ́ komo Satána gɨ zɨ́a oyónɨ́ sogoyé zɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị kɨ́ úku ledre umbu bɨ uyu gɨ royé ní wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, ngịrị umbu mengị ené yée wá.
REV 12:12 Sée ga bɨ ndị́sịsé ndị́sị komo ere ní mbá, ídísé mu ídí kɨ́ rokinyi. Lerị́ zɨ́ do sogo káṇgá kɨ́ mɨkavu, gɨ zɨ́a Satána nɨ go zɨ́se íri kɨ́ mongụ́ mɨmbéꞌdekesị́ sɨmɨné. Gɨ zɨ́a owo go kɨ́dí ngítí sị́lị́ ené nɨ nda go lá cúkuꞌdée.”
REV 12:13 Sɨmɨ bɨ Satána owoyeme kɨ́dí ụcụogụnɨ́ née go do sogo káṇgá ní, zɨ́a ndị́sịné gámásóꞌdo kára bɨ ndikiogụ owụ́oꞌdo ní.
REV 12:14 Zɨ́ Ngére Lomo íꞌbí fúndú e gbre zɨ́ kára née káa zɨ́ ꞌbɨ agi ní gɨ ro zɨ́a ị́nyịné kɨ́e ndéréne gbála sɨmɨ súwú, do ndị́sị lúrú bi kacɨ́ kára née íri kɨ́ sɨmɨbi ota kɨ́ yanané gɨ zɨ́ kámá.
REV 12:15 Zɨ́ Satána née síꞌdí ꞌdị́yị iní kpúya káa zɨ́ ngbuṛu ní maꞌdíi do bi bɨ kára née ngasá doa ní, gɨ ro zɨ́ iní née ndéré úfu wo ꞌdáꞌba.
REV 12:16 Zɨ́ káṇgá líkpí roné, zɨ́ iní bɨ Satána siꞌdí née kúkúne mbá sɨmɨ a, zɨ́ kára née ómoné.
REV 12:17 Zɨ́ mɨmbéꞌde Satána ésị́ tátá roné ro kára née nda ꞌdáꞌdá. Zɨ́a nda ídíne go kpá ezeokó ngíti géyị owụ́ ga bɨ ꞌbɨ kára née ní gɨ zɨ́a nɨyí née go mbá ꞌyị úwú kúrú Lomo zɨ́ye ndị́sịyé méngị ledre ga bɨ Yésụ ꞌdodo zɨ́ye ní.
REV 12:18 Zɨ́ Satána née ndéré tóroné kóꞌdụ́ ngbuṛu née ndị́sị óndó bi.
REV 13:1 Zɨ́ma lúrú lárá bangá sinyí káa zɨ́ bangá iní ní kɨ́ ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ mɨkavu. Doa ꞌdényé ịnyị doa gbre (7) kɨ́ ngiṛíne sokó (10). Zɨ́ tagíya e ídíye do ngiṛíga ga bɨ sokó (10) née mbá. Ekéotonɨ́ kese ga bɨ ndịsị úku Lomo kɨ́e ní ro doa ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née mbá.
REV 13:2 Bangá sinyí née, tífí a nɨ káa zɨ́ tífí kérị́ ní, sókó sịndị́ga ꞌbɨ eyé nda mbá mɨngburokoyé káa zɨ́ ꞌbɨ ngíti bangá sinyí bɨ kɨ́ ịrịné bíya ní, zɨ́ taraa ídíne káa zɨ́ tara kemị ní. Zɨ́ lárá kámá née iꞌbí rokoꞌbụ bɨ nɨ kɨ́e káa do ngére ní zɨ́a gɨ ro zɨ́a ndị́sịné méngị lárá ledre e kɨ́e.
REV 13:3 Ngúru do lárá kámá née nɨ kɨ́ mongụ́ mbiṛi roné. Zɨ́ tara ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá ị́drị́ye mbá mɨị́drị́ kɨ́ lúrú mbiṛi née. Gɨ zɨ́ kéyị née zɨ́ ꞌyị e do sogo káṇgá mbá ṇgúṇgu ledre bangá sinyí née.
REV 13:4 ꞌYịmaꞌdí e ndị́sịnɨ́ óto úndru lárá kámá née gɨ zɨ́a bɨ iꞌbí rokoꞌbụ zɨ́ bangá sinyí née ní ní. Zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru bangá sinyí née kɨ́dí, “Ambi nɨ káa zɨ́a ne? Ambi nɨ útúásá méngị okó kɨ́e ne?”
REV 13:5 Lomo otoomo aka sịndị́ kadra ne zɨ́ bangá sinyí née ndị́sị úku née kɨ́ bɨsinyí kese e kpá kɨ́ ndị́sị ꞌdódo rokoꞌbụné kɨ́ éfé e cị́ gbre doa gbre.
REV 13:6 Nɨ ndịsị úku Lomo kɨ́ úku sínyi ledre gɨ do bi ere kɨ́ ꞌyị ga bɨ komo ere íri ní mbá.
REV 13:7 Otoomonɨ́ aka wo zɨ́a ndị́sịné ị́cị́ okó ro ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre Lomo go ní gɨ ro zɨ́a rómo komoyé. Lomo iꞌbí aka kpá rokoꞌbụ go zɨ́a gɨ ro zɨ́a aka ídíne káa zɨ́ éyị́ bɨ nɨ go ngére do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá ní.
REV 13:8 ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ óto úndru bangá sinyí née nɨyí ye yée ga bɨ ịrịyé ndaá mɨékéne kú gɨ do sị́ne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị bɨ za fí ꞌbɨ Owụ́ kábịṛị́kị bɨ kóo ufunɨ́ wo ní wá.
REV 13:9 ꞌYị bɨ mbílí a uwú ledre bú ní ídí úwú ledre née.
REV 13:10 Togụ́ Lomo ṇguṇgu ne kɨ́dí idínɨ́ ꞌdíꞌbi ꞌyị yá, nɨyí ꞌdíꞌbi wo. Togụ́ ṇguṇgu kɨ́dí idínɨ́ óṇgoónzó ꞌyị mɨóṇgoónzó yá, nɨyí tɨ́ óṇgoónzó wo. Ledre née ꞌdodo kɨ́dí ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go ní idínɨ́ ndị́sị ụ́tụ sɨmɨyé zɨ́ye ndị́sị tóroyé ngbúó.
REV 13:11 Zɨ́ma kpá lúrúndíki ngíti mɨlárá bangá sinyí kɨ́ ólụ́ógụné gɨ sɨmɨ káṇgá. Nɨ kɨ́ ngiṛíne e gbre káa zɨ́ ngiṛí kábịṛị́kị ní, zɨ́a ndị́sị ódroné káa zɨ́ lárá kámá ní.
REV 13:12 Bangá máa wo née ndịsị méngị moko kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ bangá sinyí máa wo bɨ kɨ́ mongụ́ mbiṛi ro doné ní. Ili ndị́sị lóndo ꞌyị e gɨ ro zɨ́ye ṇgúṇgu mbá ledre ꞌbɨ bangá máa wo bɨ kɨ́ mbiṛi ro doné née.
REV 13:13 Bangá máa wo bɨ olụ́ogụ gɨ sɨmɨ gu née, nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ méngị lárá ledre zɨ́ne, oto phoꞌdụ zɨ́a útúógụné gɨ komo ere zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e lúrú a mbá cụ́ kɨ́ komoyé.
REV 13:14 Gɨ zɨ́ rokoꞌbụ ledre ga bɨ ndịsị méngị yée do bi kacɨ́ mɨzefị bangá sinyí née ní, zɨ́a lóndo tụ́ꞌdụ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá. Oto ꞌyị e zɨ́ye yéme lị́lị mɨzefị bangá sinyí bɨ kɨ́ mongụ́ mbiṛi ro doné ní, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndrua.
REV 13:15 Iꞌbínɨ́ rokoꞌbụ zɨ́a gɨ ro zɨ́a óto lị́lị mɨzefị bangá sinyí bɨ ꞌyị e yemenɨ́ ní gɨ ro zɨ́ lị́lịga máa née ídíye mbá trịdrị do ndị́sịyé ódroyé mɨódro. Gɨ ro zɨ́ye úku ledre gɨ ro ꞌyị ga bɨ otonɨ́ úndru lị́lị máa ga gére née wá ní, idínɨ́ úfu yée ꞌdáꞌba.
REV 13:16 Zɨ́a kpá úku ledre kɨ́dí, ꞌyị e za mbá, yée ga bɨ kɨ́ ledreyé owóowó kɨ́ yée ga bɨ ledreyé owó wá, yée ga bɨ kɨ́ éyị́ e zɨ́ye kɨ́ yée ga bɨ ꞌyị lerị́ e ní, gbékpị́ ꞌyị e kɨ́ owụ́kụlụ́ e mbá, idínɨ́ éké lị́lị mɨzefị bangá sinyí née ro kágá sị́lị́ye ꞌbɨ anú togụ́ sɨmɨ komoyé,
REV 13:17 gɨ ro ꞌyị bɨ lị́lị née togụ́ mbú éyị́ mɨólo do bi kacɨ́ lị́lị née ndaá mɨékéne roa wá ní, ndaá ndéré úgú éyị́, togụ́ úgúóyó éyị́ e wá.
REV 13:18 Ekénɨ́ lị́lị mɨzefị bangá sinyí née kɨ́ námba. Mɨólo a nɨ míya ịnyị doa kéṛị́ kɨ́ cị́ ota doa ịnyị doa kéṛị́ doné (666). Ídí sómụ́ sị́ ledre ꞌbɨ mɨólo ịrị bangá née bɨlámáne gɨ ro zɨ́yị ówo ledre gɨ sɨmɨ a, gɨ zɨ́a, mɨólo a née ꞌdodo ịrị ꞌyị.
REV 14:1 Zɨ́ma lúrúndíki Owụ́ kábịṛị́kị kɨ́ tóro do Landa Záyono kɨ́ ꞌyị ené e míya kị́éꞌdo cị́ gbre doa eso álifu (144,000). ꞌYị maáge nɨyí mbá kɨ́ ịrịa kpá kɨ́ ịrị ꞌBụa mɨékéne sɨmɨ komoyé.
REV 14:2 Zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ ndị́sị ngúndruné komo ere káa zɨ́ mongụ́ vụrụ ní, kpá káa zɨ́ nzagba ndịsị émbé ne ní. Gboṛụ éyị́ bɨ máúwú ní nɨ káa zɨ́ ꞌyị ímí káṇgá e ndịsịnɨ́ tólo kófó keꞌbị kɨ́ káṇgá ní.
REV 14:3 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga gére née ndị́sịyé úku mɨkánda keꞌbị kófó ịrị Lomo kóꞌdụ́ kị́tị ngére kpá kóꞌdụ́ éyị́ trịdrị ga bɨ eso nda kɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ nɨyí mɨndị́sịyé ore ní. ꞌYị bɨ útúásá ówo keꞌbị née ní ndaá dụụ́ ꞌyị ga bɨ míya kị́éꞌdo cị́ gbre doa eso álifu (144,000) omonɨ́ go do sogo káṇgá ní.
REV 14:4 Née ꞌyị ga bɨ otoomonɨ́ royé kɨ́ sómụ́ ledre eyé e mbá zɨ́ye ndị́sịyé méngị dụụ́ ledre ga bɨ Owụ́ kábịṛị́kị ili yée ní. Gɨ zɨ́a iꞌbí roné do úyuné gɨ royé ꞌdíꞌbióyó umbu bɨ kóo ayínɨ́ úyu a ye gɨ zɨ́ lúyú ledre eyé ní, nɨyí nda go zɨ́ Lomo kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị kɨ́ ledreyé owóowó.
REV 14:5 Kémbị́ ṛanga owụ́ogụ gɨ tarayé wá, nɨyí yị́ eyé go mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.
REV 14:6 Zɨ́ma lúrúndíki ngíti maláyika kɨ́ ị́nyị kɨ́ fúndúne komo ere. Nderé kɨ́ ótrụ́ bɨlámá ledre bɨ za fí ní zɨ́ kúfú ꞌyịmaꞌdí e kacɨ́ sị́ doyé kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua do sogo káṇgá za mbá.
REV 14:7 Ndịsị ótrụ́ a kɨ́dí, “Sée ꞌyịmaꞌdí e za mbá, ídísé óto úndru Lomo zɨ́se ndị́sịsé kófó ịrị a, gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ené ꞌbɨ ꞌdécị ngbanga ogụ go. Ídísé mu óto úndru Lomo zɨ́se ndị́sịsé kófó ịrị a gɨ zɨ́a bɨ otoogụ ere kɨ́ do sogo káṇgá kɨ́ ngbuṛu e kɨ́ dokụ́ꞌdụ ngbuṛu e mbá ne ní.”
REV 14:8 Zɨ́ gbre maláyika ógụné gɨ do kacɨ́ ezené née ndị́sịné úku ledre kɨ́dí, “Mongụ́ gara bɨ Babelónịya ba ụkụ́ go, ụkụ́ go. Gɨ zɨ́a tụ́ꞌdụ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyị e mbá ꞌdiꞌbinɨ́ nda yị́ eyé go bɨsinyí mɨméngị ledre ga bɨ sɨmɨ mongụ́ gara máa née ní ní.”
REV 14:9 Zɨ́ ota maláyika ógụné ndị́sịné úku ledre kɨ́dí, “Togụ́ ꞌyị e ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ bangá sinyí née, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru a, zɨ́ ịrịa ídíne mɨékéne sɨmɨ komoyé togụ́ mbú ro sị́lị́ye yá,
REV 14:10 Lomo nɨ ꞌdóꞌdo yée kɨ́ ꞌdoꞌdó ꞌbɨ odụ a ndaá ní, zɨ́ye ndúwúye kɨ́ngaya, zɨ́ye ndị́sịyé náná do soyé gɨ zɨ́ mɨówo phoꞌdụ do komo Owụ́ Kábịṛị́kị kɨ́ maláyika e.
REV 14:11 Cika phoꞌdụ bɨ gɨ doyé ní ụkụ́ wá nɨ ídí fú lá gụ́ndrụ. ꞌYị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ bangá sinyí née, zɨ́ye ndị́sịyé óto úndru a, zɨ́ ịrịa ídíne mɨékéne sɨmɨ komoyé togụ́ mbú ro sị́lị́ye ní, ꞌdoꞌdó eyé nɨ ídí kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra ꞌdowụ́nɨ́ royé wá.”
REV 14:12 Káa zɨ́ bɨ goó kenée ní, ꞌyị ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo go, nɨyí go mbigí ꞌyị ené e ní, kacɨ́ kadra mbá, idínɨ́ ndị́sị úwú kúrú Lomo zɨ́ye ndị́sị tóroyé ngbúó tɨ́ káa do ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ.
REV 14:13 Zɨ́ma úwú kúrú gɨ komo ere kɨ́dí, “Ídí éké ledre ba kɨ́dí tónóne cakaba ndéréne ꞌdáꞌdá ꞌyị ga bɨ umbu nɨ ꞌdíꞌbi yée kɨ́ lódụ́ kacɨ́ Yésụ oyónɨ́ sogoyé zɨ́a mbá wá ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye.” Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo úku ledre kɨ́dí, “Nɨ kenée maꞌdíi, nɨyí ꞌdówụ́ royé gɨ zɨ́ kụ́rụ́ zɨ́ bɨlámá mɨméngị ledre eyé ꞌdíꞌbiógụ rokinyi zɨ́ye.”
REV 14:14 Nda gɨ ore, zɨ́ma lúrúndíki bɨkenyị́ bụṛụngụ́ kɨ́ ꞌyị doné “káa zɨ́ owụ́ ꞌbɨ ꞌyịmaꞌdí ní.” Nɨ kenée kɨ́ tagíya gɨ sɨmɨ dábu doné, kɨ́ bɨkafa maku do sị́lị́ne.
REV 14:15 Zɨ́ ngíti maláyika ólụ́ógụné gɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ótrụ́ ledre zɨ́a kɨ́dí, “Sịndị́ kadra ogụ go gɨ ro zɨ́yị ꞌdécị ngbanga ꞌyị e kɨ́ maku eyị́ née káa zɨ́ sịndị́ kadra ogụ ne zɨ́ mị́ngị́ yáká tónóne óṇgo kére gɨ yáká ní.”
REV 14:16 Tɨ́ maꞌdíi, zɨ́a tónóne óṇgo kére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní mbá ꞌdáꞌba.
REV 14:17 Zɨ́ ngíti maláyika kpá ólụ́ógụné gɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo komo ere kpá kɨ́ ꞌbɨ ené bɨkafa maku do sị́lị́ne.
REV 14:18 Nda gɨ ore, zɨ́ maláyika máa wo bɨ ndịsị lúrú bi kacɨ́ phoꞌdụ kɨ́ꞌdí bɨ ndịsịnɨ́ ꞌdáná mbayi ꞌbɨ Lomo ní ólụ́ógụné ótrụ́ ledre zɨ́ maláyika bɨ kɨ́ bɨkafa maku do sị́lị́ne ní kɨ́dí, “Ndéré mu zɨ́yị líkpí mɨáná kóṛó ga bɨ yáká kóṛó íri née mbá ꞌdáꞌba gɨ zɨ́a sịndị́ kadra ꞌbɨ líkpí yée ogụ go.”
REV 14:19 Zɨ́ maláyika née tɨ́ ị́nyị ndéréne do sogo káṇgá, zɨ́a líkpí mɨáná kóṛó ga bɨ yáká kóṛó íri née mbá do léfe yée sɨmɨ tóṿị́ do útru yée gɨ ro ꞌdódo mɨmbéꞌdekesị́ ꞌbɨ Lomo.
REV 14:20 Zɨ́ maláyika née ị́nyịyé kɨ́ lafúne e ụ́nzụ mɨáná kóṛó ga gére née mbá ólụ́ógụ kɨ́ye gɨ sɨmɨ yana gara ꞌdí sogo do ndị́sịyé útru kánya yée. Zɨ́ sámayé ndị́sị kúkúne bi kpúya káa zɨ́ mongụ́ ngbuṛu bɨ olụ́ mɨólụ́ ní.
REV 15:1 Zɨ́ma kpá lúrú ngíti lárá ledre komo ere. Maláyika e ịnyị doa gbre kɨ́ ṛị́kị́ ꞌdoꞌdó e ịnyị doa gbre kpá gɨ ro ꞌdóꞌdo ꞌyị e kɨ́e. Togụ́ wo née mengịnɨ́ royé go yá, zɨ́ mɨmbéꞌde Lomo nda ị́drị́ne.
REV 15:2 Málúrú éyị́ kɨ́ ṛíṛí káa zɨ́ do mɨkavu kɨ́ mɨndící phoꞌdụ ní gɨ gbála. ꞌYị ga bɨ mɨtóroyé kóꞌdụ́ mɨkavu née íri, nɨyí ꞌyị ga bɨ romonɨ́ komo bangá sinyí née kɨ́ lị́lịa nda kɨ́ námba bɨ ndịsị ꞌdódo ịrị bangá sinyí née ní ní. Nɨyí kenée kɨ́ kụꞌdụ́ bɨ Lomo iꞌbí zɨ́ye ní do sị́lị́ye.
REV 15:3 Ndịsịnɨ́ úku keꞌbị ga bɨ kóo Mụ́sa ꞌyị ꞌbɨ moko ꞌbɨ Lomo ndịsị kóo úku yée ꞌdesị́, kpá kɨ́ kófó ịrị Owụ́ kábịṛị́kị kɨ́dí, “Ngére Lomo, áyí ꞌyị rokoꞌbụ, ndị́sị méngị mbá mɨnbguroko ledre e. Kacɨ́ kadra mbá, ndị́sị méngị ledre ga bɨ utúasánɨ́ mɨútúásá ní, gɨ zɨ́a áyí yị́ eyị́ ꞌyị méngị maꞌdíi, gɨ zɨ́ kéyị née, áyí Ngére ꞌbɨ kúfú ꞌyịmaꞌdí e mbá.
REV 15:4 Ngére Lomo, ambi utúasá ndị́sị óto úndruyị́, kɨ́ ndị́sị kófó ịrịyị́ wá ní ne? Áyí dụụ́ yị́ị ꞌyị bɨ lúyú ledre ndaá roa wá ní. Zée ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá za mbá, azé ndị́sị kófó ịrịyị́ gɨ zɨ́a owozé go kɨ́dí ndịsị méngị dụụ́ bɨlámá ledre e.”
REV 15:5 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ma kpá lúrúndíki ngíti ledre kpị́ komo ere. Née kụ́tụ́ bɨ yemenɨ́ káa do lị́lị ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ní, likpínɨ́ mbotụ a go fúó.
REV 15:6 Zɨ́ma lúrúndíki maláyika e ịnyị doa gbre yemenɨ́ yée gɨ ro ꞌdíꞌbiógụ ꞌdoꞌdó do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá kɨ́ ólụ́ógụ gɨ do mbotụ bɨ likpínɨ́ née gɨrí. Esịnɨ́ royé mbá bɨkenyị́ bongó, zɨ́ye ódó royé káꞌdá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní.
REV 15:7 Zɨ́ ngúru éyị́ trịdrị ga bɨ eso ní, ꞌdíꞌbi kóꞌdo e ga bɨ gɨ sɨmɨ dábu ịnyị doa gbre (7) mbá kɨ́ ꞌdoꞌdó e sɨmɨyé ní íꞌbí yée zɨ́ maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née. Ga gére née bɨsinyí ledre ga bɨ Lomo bɨ nɨ trịdrị za fí ili ꞌdóꞌdo ꞌyịmaꞌdí e kɨ́e ní.
REV 15:8 Zɨ́ cika mongụ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo ídíne ꞌdị́cị́ íri kụụ. ꞌYị utúasá ndéré ólụ́ne íri wá, ꞌbúó togụ́ maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre née mengịonzónɨ́ moko eyé go.
REV 16:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị kɨ́ úku ledre gɨ ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨrí zɨ́ maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née kɨ́dí, “Ndérésé mu léfe ꞌdoꞌdó ga gére née do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá.”
REV 16:2 Zɨ́ mɨzefị maláyika ị́nyịné ndéréne léfe ꞌbɨ ené ꞌdoꞌdó do sogo káṇgá. Zɨ́ éyị́ koꞌbo e ndị́sị óto royé ro ꞌyị ga bɨ lịlị́nɨ́ lị́lị bangá sinyí royé zɨ́ye ndị́sị óto úndrua ní.
REV 16:3 Zɨ́ ngíti a ndéréne léfe ꞌbɨ ené sɨmɨ mɨkavu. Zɨ́ komo iní óyólóꞌbó roné káa zɨ́ sáma umbu ꞌyị ní, zɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ sɨmɨ iní máa née úyuyé mbá.
REV 16:4 Zɨ́ otayé (3) ndéré léfe ꞌbɨ ené sɨmɨ ngbuṛu e kɨ́ dokụ́ꞌdụ ngbuṛu e mbá. Zɨ́ komo iní ga gére née óyólóꞌbó royé kpá mbá káa zɨ́ sáma ní.
REV 16:5 Zɨ́ maláyika bɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ do iní ní úku ledre kɨ́dí, “Áyí yị́ eyị́ kóo kú bo, áyí ídí fú lá bo. Ndá ꞌbɨ eyị́ ꞌyị lúyú ledre wá. Utúasá mɨútúásá zɨ́yị kása ꞌdoꞌdó ro ꞌyị e káa zɨ́ née.
REV 16:6 Ufunɨ́ kóo tụ́ꞌdụ́ ꞌyị eyị́ ga bɨ kóo ṇguṇgunɨ́ ledre eyị́ ní kɨ́ nébị eyị́ e. Méngị go bɨlámáne, zɨ́yị óyólóꞌbó iní káa do sáma zɨ́ye ndị́sịyé éwé a. Née ledre bɨ ilinɨ́ ní utúasá go kpịnị kɨ́ye.”
REV 16:7 Zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị gɨ sị́ mbayi ꞌbɨ Lomo gɨrí kɨ́dí, “Maꞌdíi, Ngére Lomo, rokoꞌbụyị́ ofụ go, mɨꞌdécị ngbanga eyị́ nɨ mɨútúásáne.”
REV 16:8 Zɨ́ eso (4) maláyika née léfe ꞌbɨ ené komo kadra. Zɨ́ ꞌyị e ndị́sị áṛáye gɨ zɨ́a káa zɨ́ phoꞌdụ ní.
REV 16:9 Zɨ́ ꞌyị e ndị́sị áṛáye gɨ zɨ́ phoꞌdụ kadra bɨsinyíne, ilinɨ́ eyé nda oyóloꞌbó mɨmbéꞌdeyé zɨ́ye ṇgúṇgu ledre ꞌbɨ Lomo wá, ilinɨ́ eyé zɨ́ye mbófo Lomo wá. Ndịsịnɨ́ nda yị́ eyé úku sínyi ledre kɨ́ mɨmbéꞌde késị́ zɨ́ Lomo bɨ nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ ụ́cụómo ꞌdoꞌdó née ní ní.
REV 16:10 Zɨ́ ịnyị maláyika léfe ꞌbɨ ené mbá do kị́tị ngére ꞌbɨ bangá sinyí, zɨ́ mɨtụlụrụ útúne sɨmɨ bi bɨ nɨ doa káa do ngére ní mbá. Zɨ́ ꞌyị ené ndị́sịyé náná do soyé gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo.
REV 16:11 Gɨ zɨ́ bɨsinyí éyị́ mɨówo bɨ royé gɨ zɨ́ éyị́ koꞌbo ní, zɨ́ye ndị́sịyé úku bɨsinyí ledre gɨ do bi Lomo bɨ nɨ Ngére ꞌbɨ komo ere ní. Zɨ́ye kpá fú ndị́sị eyé nda méngị bɨsinyí ledre e.
REV 16:12 Zɨ́ ịnyị doa kéṛị́ (6) maláyika léfe ꞌbɨ ené sɨmɨ mongụ́ ngbuṛu bɨ kɨ́ ịrịné Efaráta ní, zɨ́ mongụ́ ngbuṛu née ndụ́kụ́ne gɨ ro yéme mɨsiꞌdi zɨ́ ngére ga bɨ ꞌdí gbére ní.
REV 16:13 Zɨ́ma lúrúndíki bɨcayi lomo e ota (3) káa zɨ́ mbóꞌdó e ní. Ngíti a olụ́ogụ ꞌbɨ ené gɨ ku mongụ́ kámá, ngíti a olụ́ogụ ꞌbɨ ené gɨ ku bangá sinyí, zɨ́ ngíti a ólụ́ógụ ꞌbɨ ené gɨ ku nébị bɨ ꞌyị ṛanga ní.
REV 16:14 Bɨcayi lomo ga bɨ ota née nɨyí kɨ́ rokoꞌbụyé gɨ ro méngị ledre ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụyé ní kɨ́e. Ịnyịnɨ́ ndéré zɨ́ ngére ꞌbɨ káṇgá e mɨngúngúcua yéme ledre kéye gɨ ro asikíri e gɨ ro zɨ́ye ídíye nzíyiyé ị́cị́ okó sɨmɨ bɨ Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ili go ꞌdécị ngbanga ní.
REV 16:15 “Mɨndáꞌbaógụmá, nɨ lị́yị ꞌyị e mbá mɨlị́yị. Yée ga bɨ nɨyí ndị́sị kɨ́ komoyé kacɨ́ma ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye. Yée ga bɨ ndịsịnɨ́ yị́ eyé sɨkala ní, dukuwu nɨ méngị yée gbála káa zɨ́ éyị́ bɨ ndịsịnɨ́ ngíṛá do nyárá bi ní.”
REV 16:16 Zɨ́ye yóko ngére e mbá do bi bɨ ndịsịnɨ́ ndolo a kɨ́ tara Ébere e, Aramagédo ní.
REV 16:17 Zɨ́ ịnyị doa gbre (7) maláyika léfe ꞌbɨ ené kụụ sɨmɨ síli ꞌdága. Zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne gɨ ꞌdị́cị́ ꞌbɨ Lomo gɨrí kɨ́dí, “Utúasá go.”
REV 16:18 Zɨ́ zangba ꞌbɨ́léꞌbené, zɨ́a ndị́sị émbéne, zɨ́ bɨsinyí kịꞌdị káṇgá ídíne ꞌdáꞌdá a ndaá aka kenée kú wá.
REV 16:19 Gɨ zɨ́ kịꞌdị káṇgá née ní, zɨ́ mongụ́ gara bɨ Babelónịya ní ndụ́rụ ífi sɨmɨné za ꞌdényé ota. Zɨ́ gara ꞌbɨ kúfú ngíti géyị ꞌyị e kpá ndụ́rụné. Ledre lúyú ledre bɨ ꞌyị ꞌbɨ Babelónịya lịgị Lomo wá, ꞌdoꞌdo yée bɨsinyíne gɨ zɨ́ sɨmɨkesị́.
REV 16:20 Zɨ́ mɨngburoko cúkú e kpá kɨ́ mɨngburoko landa e lélị́ye za mbá gɨ zɨ́ mongụ́ rokoꞌbụ bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
REV 16:21 Zɨ́ mɨngburoko ꞌdófị́ e káa zɨ́ mɨsɨsɨlekpe tutú e owóowó kɨ́ngaya ní ndị́sịyé útúkánya ꞌyịmaꞌdí e. Zɨ́ ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ aka wá ní ndị́sịyé úku sínyi ledre zɨ́ Lomo gɨ zɨ́ ꞌdoꞌdó bɨ iꞌbíogụ doyé ní.
REV 17:1 Zɨ́ ngúru maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre (7), wo bɨ lefe bɨsinyí éyị́ gɨ sɨmɨ kóꞌdo ené ní ógụné úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ma ꞌdódo ꞌdoꞌdó bɨ Lomo ili ꞌdóꞌdo kéṛé kára ꞌyị gámá kacɨ́ yaꞌdá e bɨ ndịsị ndị́sị do tụ́ꞌdụ́ iní e ní zɨ́yị.
REV 17:2 Kára née ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní ndịsịnɨ́ go mbá kɨ́e káa do kára. Mɨméngị ledre ené ꞌyị e ndịsịnɨ́ nda kóyó gɨ zɨ́a mɨkóyó.”
REV 17:3 Sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo, zɨ́ maláyika bɨ gáa née ꞌdíꞌbi máa ndéré kɨ́ma gbála sɨmɨ súwú. Zɨ́ma lúrú kára née ekị́ ndịsị go gá do bɨkesị́ bangá sinyí. Bangá sinyí máa née nɨ kɨ́ doné ꞌdényé ịnyị doa gbre (7) kpá kɨ́ ngiṛíne e sokó (10). Ekénɨ́ kese bɨ ndị́sị úku Lomo kɨ́e ní go roa yeré.
REV 17:4 Kára née esị roné bɨlámá bɨkesị́ bongó, do kpá íngí ngíti géyị éyị́ ga bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu kɨ́ tutú ga bɨ ṛiṛínɨ́ mɨṛíṛí ní roné. Zɨ́a ꞌdíꞌbi kóꞌdo bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní do sị́lị́ne. Kóꞌdo máa née nɨ ꞌbé kɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ ꞌbɨ Satána ní, kpá kɨ́ ꞌbɨ kára máa née sɨmɨné.
REV 17:5 Mɨéké ledre nɨ sɨmɨ komoa kɨ́dí, BABELÓNỊYA BƗ MONGỤ́ GARA NÍ, NƗ MBÁGÁ ṚỊ́KỊ́ BƗSINYÍ MƗMÉNGỊ LEDRE E DO SOGO KÁṆGÁ.
REV 17:6 Mááyí úku a máyá kára née ufu tụ́ꞌdụ́ ꞌyị ga bɨ ꞌyị lódụ́ kacɨ́ Yésụ ní go, koyó nda gɨ zɨ́ sámayé go mɨkóyó. Sɨmɨ bɨ málúrú wo ní, zɨ́ bi sínyíne romá gɨ zɨ́a gbála.
REV 17:7 Zɨ́ maláyika née úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Bi sinyí royị́ gɨ zɨ́ ledre ꞌbɨ kára née kenée gɨ ro ꞌdí? Mááyí ꞌdódo bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ kára née, kpá kɨ́ ꞌbɨ bangá sinyí bɨ kɨ́ doné ịnyị doa gbre kɨ́ ngiṛíne sokó bɨ kára máa née ndịsị ndị́sị doa ní zɨ́yị.
REV 17:8 Bangá sinyí née nɨ kóo trịdrị, bɨ ba ní, ndaá lolụ wá. Sịndị́ kadra nɨ go gbóo do úru wo gɨ sɨmɨ mongụ́ gu bɨ kóo ꞌdụtụnɨ́ wo sɨmɨ a ní do nda kpá úfu ándá wo zɨ́a úyuné bɨsinyí umbu. ꞌYị ga bɨ ịrịyé ndaá mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị bɨ kóo nɨ goó mɨyémeómoné ꞌdesị́ ꞌdáꞌdá do sogo káṇgá ba ndaá aka wá ní, tarayé nɨ ị́drị́ mbá mɨị́drị́ kɨ́ lúrú bangá sinyí née trịdrị.
REV 17:9 “Ídí ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨ ledre ꞌbɨ bangá sinyí née. Doa ga bɨ ịnyị doa gbre (7) née, ꞌdodo bi ekị́ekị́ ga bɨ ịnyị doa gbre bɨ kára née ndịsị doyé ní.
REV 17:10 ꞌDodo ledre kpá gɨ ro ngére e ịnyị doa gbre (7). Yée ga bɨ ịnyị ní uyunɨ́ go mbá. Ị́nyị doa kéṛị́ye (6) nɨ aka bo. Ngítíye bɨ kị́éꞌdo ní ogụ aka wá. Togụ́ ogụ go yá, nɨ ndị́sị lá ca, zɨ́a úyuné.
REV 17:11 Bangá sinyí née nɨ kóo ꞌdáꞌdá ngére, bɨ ba ní ndaá aka lolụ ngére wá. Nɨ kóo ngúru ngére ga bɨ ịnyị doa gbre (7) ní. Nɨ ógụ ídíne káa zɨ́ ịnyị doa ota (8) ngére ní. Zɨ́ Lomo nda úfu wo geré ꞌdáꞌba za fí sɨmɨ bɨ sịndị́ kadra ogụ go ní.
REV 17:12 “Ngiṛí ga bɨ lúrú yée sokó (10) née, née mɨngburoko ngére e sokó tonónɨ́ aka moko eyé wá. Nɨyí karanée tónó moko ndro kɨ́ bangá sinyí née, tɨ́ lá kacɨ́ye akpa kɨ́e wá.
REV 17:13 Mɨméngị ledre eyé nɨ za mbá kị́éꞌdo, zɨ́ye ndị́sịyé íꞌbí cóngóro kɨ́ rokoꞌbụ bɨ zɨ́ye ní zɨ́ bangá bɨsinyí née.
REV 17:14 Nɨyí ị́cị́ okó ro Owụ́ kábịṛị́kị, zɨ́a rómo komoyé gɨ zɨ́a nɨ Ngére ꞌbɨ ngére e za mbá. ꞌYị lódụ́ kacɨ́ga nɨyí mɨgéléye gɨ zɨ́a bɨ iꞌbínɨ́ royé ndị́sị lódụ́ wo ní.”
REV 17:15 Maláyika née ya zɨ́ma ní, “Mongụ́ iní bɨ lúrú kára née ndịsị ndị́sị doa ní, née ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ tara eyé e mɨngúngúcua.
REV 17:16 Bangá sinyí bɨ kɨ́ ngiṛíne sokó (10) née nɨ karanée sógó bɨsinyí kára née. Nɨyí karanée ꞌdódo wo zɨ́ye íꞌdíógụ bongó ené gɨ roa do ótoómo wo woṛóne. Zɨ́ye ánu wo, zɨ́ye ꞌdíꞌbi ngítí a do ụ́cụ a bu ku phoꞌdụ.
REV 17:17 Lomo yeme ledre née kenée ne gɨ ro zɨ́ mɨngburoko ngére ga gére née óto sómụ́ ledre eyé kị́éꞌdo zɨ́ye íꞌbí rokoꞌbụ bɨ zɨ́ye ní zɨ́ bangá sinyí née gɨ ro zɨ́a ídíne ngére ꞌbúó togụ́ ledre bɨ Lomo uku ní mengị roné go.
REV 17:18 Kára bɨ lúrú wo née, nɨ go káa zɨ́ mongụ́ gara bɨ ngére ené nɨ kɨ́ rokoꞌbụné do lafúne ngére e do sogo káṇgá mbá ní.”
REV 18:1 Gɨ do kacɨ́ ledre née ní, zɨ́ma lúrúndíki ngíti maláyika kɨ́ ógụ gɨ komo ere. Nɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné, zɨ́ bi óṇgóne do sogo káṇgá wé gɨ zɨ́ rokoꞌbụa née.
REV 18:2 Zɨ́a ótrụ́ ledre ꞌdága kɨ́dí, “Utú go, mongụ́ gara Babelónịya utú go. Nɨ nda go ꞌbe ꞌbɨ ṛị́kị́ dokéké e mbá, solụ́ kuꞌdú e kpá kɨ́ ngíti géyị bɨcayi lomo e nɨyí ógụ óto ꞌbe ꞌbɨ eyé nda sɨmɨ a ye.
REV 18:3 Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e mbá koyónɨ́ go mɨkóyó, koyónɨ́ gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ kára née. Mɨngburoko ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní ꞌdiꞌbinɨ́ go mbá bɨsinyí mɨméngị ledre ené, gɨ zɨ́ bɨsinyí ꞌdódo ledre ꞌbɨ kára née, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ ꞌyị úgúóyó éyị́ e ídíye kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ e zɨ́ye kɨ́ngaya.”
REV 18:4 Zɨ́ma kpá úwú ngíti kúrú gɨ komo ere kɨ́dí, “Sée ꞌyị amá e, ídísé ólụ́ógụ gɨ sɨmɨ Babelónịya ꞌdáꞌba, káa bɨ ásé ꞌdíꞌbi bɨsinyí mɨméngị ledre ené, do ꞌdóꞌdo kótrụ sée ndro kéye ke.
REV 18:5 Bɨsinyí mɨméngị ledre ꞌbɨ Babelónịya nɨ go mɨówoné gị komo ere, Lomo owoyeme lúyú ledre ené e go bɨlámáne.
REV 18:6 Ídísé méngịlúgu zɨ́a kpá ledre bɨ mengị zɨ́se ní, zɨ́se ꞌdóꞌdo wo bɨsinyíne káa zɨ́ bɨ ꞌdoꞌdo sée ní. Idí ndúwú káa zɨ́ bɨ nduwu sée ní.
REV 18:7 Ídísé ꞌdóꞌdo wo zɨ́a ndị́sịné íni ini gɨ zɨ́ éyị́ mɨówo útúásáne kpịnị kɨ́ mongụ́ rokinyi bɨ kóo nɨ sɨmɨ a ní. Ndịsị ị́lị́ kɨ́ngaya zɨ́a ndị́sịné úku ledre kɨ́dí, ‘Mááyí yị́ amá káa zɨ́ meꞌbe mongụ́ ngére ní, mándá ꞌbɨ amá ꞌyị lerị́ káa zɨ́ kára umbu wá, éyị́ bɨ mááyí ndị́sị íni ini gɨ roa ní ndaá.’
REV 18:8 Kadra kị́éꞌdo ledre ga ba nɨyí ógụ zɨ́a, umbu, ini kɨ́ ꞌbú nɨyí ógụ zɨ́a. Nɨ áṛáónzó roné za mbá, Ngére Lomo, ꞌyị rokoꞌbụ nɨ ꞌdécị ngbanga roa ne.
REV 18:9 “Ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ꞌdiꞌbinɨ́ bɨsinyí méngị ledre ꞌbɨ Babelónịya zɨ́ye ídíye kɨ́ rokinyi gɨ roa ní, sɨmɨ bɨ nɨyí lúrú cika phoꞌdụ gɨ doa gụ́ndrụ ní geré zɨ́ye útúye ndị́sị íni wo.
REV 18:10 Zɨ́ mongụ́ ngịrị útúne sɨmɨyé, zɨ́ye ngásá tóroyé gbála ndị́sị ndị́sị ótrụ́ kása ini kɨ́ ledre kɨ́dí, “ ‘Bɨ káa laká nduwú ꞌdi, áko Babelónịya, áyí tɨ́ go ụ́kụ́ do komozé ba, lá sɨmɨ owụ́ sịndị́ kadra cúkuꞌdée ba ke.’
REV 18:11 “Zɨ́ ꞌyị úgúóyó éyị́ e kpá ndị́sịyé íni ini gɨ zɨ́a ꞌyị úgú éyị́ eyé e nɨyí go úyuónzó royé.
REV 18:12 ꞌYị bɨ nɨ úgú éyị́ eyé ga bɨ dábu e, mɨṛíṛiṛí késị́ e, tutú ga bɨ kɨ́ lámá royé ní, bongó ga bɨ kɨ́ lámá royé ní, kágá ga bɨ kɨ́ ndonyoyé ní, bɨlámá éyị́ ga bɨ yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ kágá kɨ́ so kiꞌdi ní, kpá kɨ́ bɨlámá éyị́ ga bɨ yemenɨ́ yée gɨ sɨmɨ késị́ e kɨ́ tutú e ní ndaá.
REV 18:13 Gba sụꞌbụ́ mɨndonyo, kɨ́ kágá mɨndonyo e, kɨ́ kágá ụkụ́, leꞌyị́ e, sụꞌbụ́ e, tụdụ e, kére e, ị́tị́ e, kábịṛị́kị e, usáni e, arabíya ga bɨ bangá ndịsịnɨ́ lála yée ye ní, owụ́kụlụ́ e, kpá kɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí bo ní ꞌyị úgú ndaá.
REV 18:14 “Zɨ́ ꞌyị úgúóyó éyị́ e ndị́sịyé íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ wáwá, wáwá, kɨ́ úku ledre kɨ́dí, ‘Sée ꞌyị ꞌbɨ Babelónịya e, née kenée laká lerị́ ꞌdi. Mbágá éyị́ ga bɨ kóo zɨ́se ba ndụkụ́nɨ́ gɨ zɨ́se go mbá, ndaꞌbaogụnɨ́ lolụ wá.’
REV 18:15 “Zɨ́ ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ ga gére née zɨ́ye ndị́sị ndíki tụ́ꞌdụ́ késị́ e ní ídíye kɨ́ ngịrị royé. Do ngásá tóroyé gbála íni kása ini gɨ zɨ́ ngịrị ledre bɨ nɨ ndị́sị méngị roné ní.
REV 18:16 Zɨ́ye ndị́sịyé mbụ́mbụ́dụ́ wáwá wáwá kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “ ‘Bɨ káa lerị́ ꞌdi, Babelónịya mongụ́ gara, tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ kóo zɨ́yị kɨ́ ledreyé owóowó káa zɨ́ ledre dábu e, késị́ e, kɨ́ tutú ga bɨ ṛiṛínɨ́ mɨṛíṛí ní ndanɨ́ lolụ mbá wá.
REV 18:17 Káa zɨ́ ledre izi ní, tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ kóo sɨmɨ Babelónịya ba ndụkụ́nɨ́ go mbá.’ “Zɨ́ ꞌyị lála kuṛúngba e, kpá kɨ́ ꞌyị máa yée ga bɨ ndịsịnɨ́ gámá kɨ́ kuṛúngba maáge ní, kpá kɨ́ yée ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị moko sɨmɨ iní ní, ị́nyịyé ngásá tóroyé gbála ndị́sị lúrúkása bi íri.
REV 18:18 Sɨmɨ bɨ lurúnɨ́ cika phoꞌdụ gɨ do Babelónịya gụ́ndrụ káa zɨ́ cika ṛịndị́ ní, zɨ́ye ndị́sịyé mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ úku ledre kɨ́dí, ‘Ngíti mongụ́ gara bɨ zɨ́a rómoné gɨ do wo bɨ nɨ go áṛáónzó roné ba ndaá.’
REV 18:19 Zɨ́ye ndị́sịyé íni ini kɨ́ mbụ́mbụ́dụ́ kɨ́ léfe káṇgá kɨ́ mbụkụ sɨmɨ doyé, kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “ ‘Bɨ káa lerị́ ꞌdi, Babelónịya ụkụ́ go. ꞌYị ga bɨ za mbá ndịsịnɨ́ gámá kacɨ́ komo ngbuṛu ní, nɨyí kóo go mbá kɨ́ éyị́ e zɨ́ye gɨ zɨ́a. Káa zɨ́ ledre izi ní, éyị́ ga gére née ụkụ́nɨ́ go mbá.
REV 18:20 Sée ꞌyị ꞌbɨ komo ere e, ídísé ídí kɨ́ rokinyi. ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, ꞌyịmɨkása e kɨ́ nébị e mbá, ídísé ídí kɨ́ rokinyi, Gɨ zɨ́a Lomo ꞌdoꞌdo Babelónịya go gɨ zɨ́ bɨsinyí ledre ga bɨ mengị sée kɨ́e ní.’ ”
REV 18:21 Zɨ́ maláyika bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní ꞌdíꞌbi mongụ́ tutú káa zɨ́ ꞌbɨ ụ́sụ éyị́ ní, ụ́cụ a bu sɨmɨ mongụ́ iní zɨ́a úku ledre kɨ́dí, “Kɨ́ mɨmbéꞌdekesị́, Lomo nɨ ụ́cụóyó mongụ́ gara ga bɨ Babelónịya ní kenée, utúasá ndáꞌbaógụ ídíne lolụ káa zɨ́ wo bɨ ꞌdáꞌdá ní wá.
REV 18:22 Do ꞌyị úku keꞌbị e kɨ́ kụꞌdụ́, kɨ́ káṇgá, utúasánɨ́ lolụ úwú a íri wá. ꞌYị ꞌbɨ moko ꞌbɨ ꞌyị úgúóyó éyị́ e, utúasá lolụ ídí íri wá. Utúasánɨ́ lolụ úwú gboṛụ tutú kɨ́ ụ́sụ éyị́ ówụ́ íri wá.
REV 18:23 Bimɨóṇgó utúasá lolụ ídí íri wá. Kúrú oꞌdo kɨ́ mɨkánda meꞌbené utúasá lolụ ówụ́ sɨmɨ gara née íri wá. ꞌYị ga bɨ kóo ndịsịnɨ́ úgúóyó éyị́ e ore ní nɨyí kóo ye kɨ́ rokoꞌbụyé. Londonɨ́ ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e go zɨ́ye ꞌdíꞌbióyó komoyé gɨ ro Lomo.
REV 18:24 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ Babelónịya ní ndịsịnɨ́ kóo go úfu nébị e kɨ́ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kpá kɨ́ ngíti géyị do sogo káṇgá.”
REV 19:1 Gɨ do kacɨ́ a née, zɨ́ma úwú kúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e komo ere kɨ́ úku ledre kɨ́dí, “Idízé mbófo Lomo. Gɨ zɨ́a nɨ kɨ́ rokoꞌbụ ꞌbɨ yómo ꞌyị e zɨ́ne. Rokoꞌbụ gɨ ro ledre e mbá nɨ zɨ́a.
REV 19:2 Idízé mbófo wo gɨ zɨ́a ndịsị ꞌdécịyéme ngbanga. Gɨ zɨ́a nɨ bɨlámá ngére, owoofụ kacɨ́ ꞌdécị ngbanga go. ꞌDecị ngbanga mongụ́ gara bɨ ndịsị sínyiónzó ꞌyị e ní go. Idízé mbófo wo gɨ zɨ́a ꞌdoꞌdo mongụ́ gara née go gɨ ro ꞌyị ené ga bɨ ufunɨ́ yée sɨmɨ a íri ní.”
REV 19:3 Zɨ́ye kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Idízé mbófo Lomo gɨ zɨ́a cika bɨ gɨ sɨmɨ Babelónịya ní ụkụ́ wá.”
REV 19:4 Zɨ́ mɨngburoko ꞌyị ga bɨ cị́kéṛị́ a doa eso (24) kpá kɨ́ éyị́ trịdrị ga bɨ eso (4) ní mbá útúye do ngụ́ṛụ́ sịndị́ye bi óto úndru Lomo do kị́tị Ngére ené. Do ị́nyịyé mbá ṇgúṇgu a kɨ́dí, “Idí kenée, Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo.”
REV 19:5 Zɨ́ kúrú ꞌyị ówụ́ne gɨ kóꞌdụ́ kị́tị ngére gɨrí kɨ́dí, “Ídísé íꞌbí mbófo éyị́ zɨ́ Lomo, sée ꞌyị kasa ené e ga bɨ ndị́sịsé óto úndru a ní, mɨngburokoyé kɨ́ mɨnzéréye mbá.”
REV 19:6 Zɨ́ma úwú kúrú kɨ́ ngúndru káa zɨ́ kúrú tụ́ꞌdụ́ ꞌyị e ní, kpá káa zɨ́ gboṛụ mongụ́ vụrụ ní, nda kpá káa zɨ́ nzagba embéne ní kɨ́dí, “Mbófo éyị́ zɨ́ Lomo. Lomo bɨ kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné ní nɨ goó ne Ngére ezé.
REV 19:7 Idízé ídí kɨ́ mongụ́ rokinyi, zɨ́ze ndị́sịzé óto úndrua. Sịndị́ kadra ꞌbɨ ófụ́ ro ꞌbɨ Owụ́ Kábịṛị́kị nɨ go ógụ. Meꞌbea yeme roné go nzíyiné.
REV 19:8 Iꞌbínɨ́ bɨlámá mɨkánda bɨkenyị́ bongó go zɨ́a ésị a roné.” Bɨkenyị́ bongó née ini ledre gɨ sɨmɨ a kɨ́dí bɨlámá mɨméngị ledre ꞌbɨ mbigí ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní.
REV 19:9 Zɨ́ maláyika úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ídí éké ledre ga gére née mɨéké, ‘Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ ogụnɨ́ sɨmɨ ayímbi ꞌbɨ ófụ ro ꞌbɨ Owụ́ Kábịṛị́kị ní.’ ” Zɨ́ maláyika née kpá úku ándá ledre kɨ́dí, “Ledre ga bɨ Lomo uku yée née nɨyí mbá maꞌdíi.”
REV 19:10 Zɨ́ma útúma bi óto úndrua. Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ndá óto úndrumá wá, gɨ zɨ́a mándị́sị méngị ꞌbɨ amá kpá moko zɨ́ Lomo, káa zɨ́yị kpá káa zɨ́ ngíti géyị lúnduzé e kɨ́ lémịzé e yée ga bɨ ndịsịnɨ́ úku ledre Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní. Ídí óto úndru Lomo gɨ zɨ́a ꞌyị bɨ ndịsị úku ledre gɨ ro Yésụ zɨ́ ꞌyị e ní, nɨ kɨ́ ꞌDówụ́ Lomo sɨmɨné.”
REV 19:11 Zɨ́ma lúrú ere likpí roné go fúó, bɨkenyị́ usáni, nɨ go tóro kóꞌdụ́ma kenée. ꞌYị bɨ ndịsị doa ní ndolonɨ́ wo, Bɨlámá ꞌyị kpá ꞌYị méngị maꞌdíi. Nɨ ꞌyị ꞌdécị yéme ngbanga kpá ꞌyị méngị yéme okó.
REV 19:12 Kụṛụꞌbụ komoa ésị́ ꞌduo phoꞌdụ, zɨ́a ésị tagíya e ro doné, zɨ́ ịrị ídíne mɨékéótoné roa. ꞌYị ówoꞌdíꞌbi ini ledre gɨ sɨmɨ ịrị máa née ndaá, owo yị́ ené dụụ́ ne.
REV 19:13 Esị roné bongó bɨ phaꞌdanɨ́ sɨmɨ sáma ní, ịrịa nɨ, “Kúrú Lomo.”
REV 19:14 Zɨ́ tụ́ꞌdụ́ asikíri ga bɨ komo ere ní útúye do kacɨ́ a, esịnɨ́ royé kpá mbá bɨlámá bɨkenyị́ bongó, do ékị́ye kpá mbá do bɨkenyị́ usáni.
REV 19:15 Odro bɨ olụ́ogụ gɨ kua ní nɨ káa zɨ́ bɨkafu maku bɨ gɨ ro úfu ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́e ní. “Nɨ ídí Ngére do ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e kɨ́ mongụ́ rokoꞌbụné káa zɨ́ késị́.” Zɨ́a ꞌdódo sɨmɨkesị́ ꞌbɨ Ngére Lomo bɨ royé gɨ zɨ́ bɨsinyí mɨméngị ledre eyé ní zɨ́ye. Nɨ ndị́sị ꞌdítí kánya yée káa zɨ́ ꞌyị ꞌdití kanya mɨáná kóṛó ní.
REV 19:16 Bongó bɨ esị roné ní, mɨéké ledre nɨ roa kɨ́dí, “BA NGÉRE ꞌBƗ ngére e ZA MBÁ.”
REV 19:17 Zɨ́ma lúrú maláyika kɨ́ tóroné do kadra, zɨ́a ótrụ́ ledre zɨ́ solụ́ ga bɨ ndịsịnɨ́ ị́nyị sɨmɨ síli ní kɨ́dí, “Ógụsé mu sɨmɨ mongụ́ ayímbi bɨ Lomo yeme zɨ́se ní.
REV 19:18 Ógụsé mu ánu umbu ngére e kɨ́ umbu manda ꞌbɨ asikíri e, umbu ꞌyị ga bɨ kɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye ní, umbu usáni e kɨ́ ꞌyị ngásá kɨ́ye, umbu ꞌyị e mbá, yée ga bɨ kɨ́ ro doyé, kɨ́ owụ́kụlụ́ e mɨngburoko ꞌyị e kɨ́ mɨnzéréye e mbá.”
REV 19:19 Zɨ́ma lúrúndíki bangá sinyí kɨ́ ngíti géyị ngére ga bɨ ꞌbɨ do sogo káṇgá ní kɨ́ asikíri eyé e, yokonɨ́ royé go, nzíyiyé gɨ ro útú kɨ́ okó do ꞌyị bɨ do usáni ní kɨ́ asikíri ené e.
REV 19:20 Do ꞌdíꞌbingéṛị bangá bɨsinyí kɨ́ nébị bɨ ꞌyị ṛanga ní. Née nébị bɨ ndịsị méngị mɨngburoko ledre e do bi kacɨ́ bangá sinyí née gɨ ro lóndo ꞌyị ga bɨ kɨ́ lị́lị bangá sinyí née royé ní zɨ́ye óto úndru lị́lị a. Ụcụnɨ́ yée go gbrengárá sɨmɨ mongụ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kú wá ní.
REV 19:21 Ufunɨ́ ꞌbɨ eyé ngíti géyị kɨ́ mongụ́ maku bɨ ndịsị ólụ́ógụ gɨ ku ꞌyị bɨ do bɨkenyị́ usáni ní. Zɨ́ solụ́ e ógụyé sụụ ndị́sị ánu umbu e gɨ bi.
REV 20:1 Zɨ́ma lúrúndíki maláyika kɨ́ ógụné gɨ komo ere, nɨ kɨ́ mafutáa ꞌbɨ mbotụ mongụ́ gu kpá kɨ́ mongụ́ káꞌdá késị́ do sị́lị́ne.
REV 20:2 Zɨ́a ꞌdíꞌbingéṛị mongụ́ kámá bɨ kpá Satána ní do ódó wo kɨ́ káꞌdá késị́ née ngị́rị zɨ́a ndị́sịné kɨ́e roné kɨ́ sɨmɨbi e álifu.
REV 20:3 Do ụ́cụ wo sɨmɨ mongụ́ gu, do ꞌdụ́tụ mbotụ gu née kacɨ́ a ngbụ́rụ́ káa bɨ nɨ fú ndị́sị lóndo ꞌyị e ke. ꞌBúó togụ́ sɨmɨbi bɨ álifu (1,000) ní ụkụ́ go, do nda líkpí mbotụ kacɨ́ a kɨ́ owụ́ sị́lị́ cúkuꞌdée.
REV 20:4 Zɨ́ma lúrúndíki ꞌyị ga bɨ iꞌbínɨ́ rokoꞌbụ zɨ́ye gɨ ro ꞌdécị ngbanga ní kɨ́ ndị́sị do kị́tị ngére. Zɨ́ma kpá lúrú ꞌyị ga bɨ kóo ufunɨ́ yée gɨ zɨ́a bɨ ndịsịnɨ́ kóo úku ledre Yésụ kpá kɨ́ ledre ꞌbɨ Lomo ní. ꞌYị ga gére née ilinɨ́ eyé kóo ṇgúṇgu ledre bangá sinyí née wá. Ilinɨ́ kóo kpá gbawá do éké ịrịa ro sị́lị́ye togụ́ mbú sɨmɨ komoyé. Zɨ́ye ídíye trịdrị kɨ́ Kɨ́résịto Yésụ do bi kị́éꞌdo ꞌdécịyéme ngbanga kɨ́ tụ́ꞌdụ́ sɨmɨbi e éyị́ ꞌbɨ álifu kị́éꞌdo (1,000).
REV 20:5 Ngíti géyị ꞌyị e nɨyí aka ídí ꞌbɨ eyé fú sɨmɨ bi ꞌbúó togụ́ gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi álifu kị́éꞌdo (1,000) zɨ́ Lomo nda úru yée gɨ sɨmɨ umbu. Née aka lá mɨzefị úru ꞌyị e.
REV 20:6 ꞌYị ga bɨ iꞌbínɨ́ úndru zɨ́ye nɨyí go mbigí ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní, nɨyí yée ꞌyị ga bɨ urúnɨ́ go gɨ sɨmɨ mɨzefị úrú gɨ sɨmɨ umbu ní. Gbre umbu ndaá lolụ kɨ́ rokoꞌbụ doyé wá, nɨyí nda yị́ eyé go ꞌyị ꞌdáná éyị́ ꞌbɨ Lomo kpá ꞌbɨ Kɨ́résịto, zɨ́ye ídíye kéye ngére e kɨ́ sɨmɨbi e álifu (1,000).
REV 20:7 Gɨ do kacɨ́ sɨmɨbi álifu (1,000), do líkpí Satána gɨ sɨmɨ sị́gịnị,
REV 20:8 zɨ́a tónó gámáne kɨ́ lóndo ꞌyị e do bi eyé e do sogo káṇgá, kɨ́ káṇgá ga bɨ ndolonɨ́ Gógo kɨ́ Magógo ní mbá gɨ ro zɨ́ye ídíye nzíyiyé gɨ ro méngị okó. Nɨyí ídí káa zɨ́ sayi ní ꞌyị óloónzó yée ndaá.
REV 20:9 Zɨ́ye ázayé do sogo káṇgá mbá ndéré ꞌdíkí táya ꞌbɨ ꞌyị ga bɨ ꞌbɨ Lomo ní kpíkí, née gara bɨ kɨ́ ꞌbúne do Lomo ní. Tɨ́ lá zɨ́ phoꞌdụ ógụné gɨ komo ere óngbóónzó yée za mbá.
REV 20:10 Do ụ́cụ ngére ꞌbɨ bɨcayi lomo e bɨ londo ꞌyị ga gére née ku mongụ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kú wá ní, kɨ́ꞌdí bɨ ụcụnɨ́ bangá sinyí kɨ́ nébị ga bɨ ꞌyị ṛanga e íri ní. Zɨ́ye ndị́sị ndúwúye íri kɨ́ ndụlụ kɨ́ kadra e mbá za fí.
REV 20:11 Zɨ́ma lúrúndíki bɨkenyị́ usáni kɨ́ ꞌyị bɨ ekị́ ndịsị doa ní. Zɨ́ káṇgá kɨ́ ere ngásáóyó royé gɨ kóꞌdụ́a ꞌdáꞌba, bi bɨ zɨ́ye ndéré ndị́sịyé doa ní ndaá.
REV 20:12 Zɨ́ma lúrúndíki ꞌyị ga bɨ kóo uyunɨ́ go ní mɨngburokoyé kɨ́ mɨnzéréye mɨtóroyé kóꞌdụ́ kị́tị ngére née, likpínɨ́ bụ́kụ e go fúó, ngíti a ꞌbɨ ené bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị. Do ndị́sị ꞌdécị ngbanga ꞌyị ga bɨ uyunɨ́ ní kacɨ́ mɨméngị ledre eyé e sɨmɨ bɨ kóo nɨyí aka trịdrị ní káa zɨ́ bɨ nɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ maꞌdáa ní.
REV 20:13 Umbu ga bɨ kóo nɨyí sɨmɨ iní kɨ́ yée ga bɨ otonɨ́ yée mɨóto ní, zɨ́ye ólụ́ógụyé mbá do ꞌdécị ngbangayé kacɨ́ mɨméngị ledre eyé e sɨmɨ bɨ kóo nɨyí aka trịdrị ní.
REV 20:14 Nda gɨ ore do ꞌdíꞌbi umbu kɨ́ rokoꞌbụ ené bɨ do ꞌyị e ní, do ụ́cụ yée sɨmɨ mongụ́ phoꞌdụ bɨ ịlị́ kú wá ní. Née go gbre umbu.
REV 20:15 ꞌYị bɨ ịrịa ndaá mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ꞌbɨ trịdrị wá ní, nɨyí ụ́cụ wo komo mongụ́ phoꞌdụ bɨ ịlị́ kú wá ní.
REV 21:1 Zɨ́ma lúrúndíki mɨkánda ere kɨ́ mɨkánda do sogo káṇgá, yée ga bɨ ꞌdáꞌdá ní lelị́nɨ́ go mbá. Mɨngburoko ngbuṛu e lelị́nɨ́ go mbá.
REV 21:2 Zɨ́ma lúrúndíki mbigí gara ꞌbɨ Lomo bɨ Yerụsaléma ní kɨ́ ógụné gɨ komo ere bi. Nɨ kɨ́ lámá roné kɨ́ngaya káa zɨ́ mɨkánda kára bɨ yeme roné gɨ zɨ́a oꞌdo ꞌbɨ ené nɨ go ógụ kɨ́ lafa kacɨ́ a ní.
REV 21:3 Zɨ́ma úwú kúrú ꞌyị gɨ do kị́tị ngére gɨrí kɨ́dí, “Lomo oto ꞌbe ꞌbɨ ené go dongará ꞌyị ené e, nɨyí go ndị́sị kéye gɨ zɨ́a nɨyí ꞌyị ené e. Nɨ ídí Lomo eyé za fí.
REV 21:4 Nɨ ndị́sị óꞌdóóyó iní komo gɨ komoyé. Éyị́ bɨ kɨ́ ịrịné umbu, ini, éyị́ mɨówo ní ndanɨ́ lolụ wá gɨ zɨ́a mɨyéme ledre ga bɨ kóo ꞌdáꞌdá ní ndanɨ́ lolụ wá.”
REV 21:5 Zɨ́ ꞌyị bɨ ndịsị do kị́tị ngére ní úku ledre kɨ́dí, “Mááyí go méngị éyị́ e za mbá mɨkándayé.” Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ídí éké ledre ga bɨ úwú yée née mbá, gɨ zɨ́a nɨyí kɨ́ ledreyé owóowó kpá maꞌdíi ledre e.”
REV 21:6 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Utúasá go kenée, mengịnɨ́ royé go. Mááyí Álafa kpá Ómega, dosị́ éyị́ e kɨ́ odụ éyị́ e. ꞌYị bɨ kɨ́ kodró roné ní mááyí íꞌbí iní mɨéwé zɨ́a, gɨ sɨmɨ ꞌdawú ꞌbɨ trịdrị bɨ za fí ní zɨ́a éwé a gbékpị́e.
REV 21:7 “ꞌYị ga bɨ nɨyí tóro ngbúó ní, mááyí íꞌbí úndru zɨ́ye, zɨ́ma ídíma Lomo eyé, zɨ́ye ídíye owụ́ ꞌbɨ amá e.
REV 21:8 “Tɨ́ lá ꞌyị ga bɨ toronɨ́ ngbúó wá kɨ́ yée ga bɨ ṇguṇgunɨ́ ledremá wá, ꞌyị óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, ꞌyị úfu ꞌyị e, ꞌyị ꞌberị e, ꞌyị lóndó e, ꞌyị mála e, ꞌyị kágá e, kɨ́ ꞌyị ṛanga e, nɨyí ụ́cụ yée mbá sɨmɨ mongụ́ phoꞌdụ bɨ ngárá ịlị́ kú wá ní. Née go gbre umbu.”
REV 21:9 Zɨ́ ngúru maláyika ga bɨ ịnyị doa gbre wo bɨ kɨ́ odụ kóꞌdo ꞌdoꞌdó e ịnyị doa gbre ní ógụné úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ógụ mu zɨ́ma ꞌdódo mɨkánda kára bɨ ilinɨ́ ófụ́ a ba zɨ́yị. Née meꞌbe Owụ́ kábịṛị́kị.”
REV 21:10 Zɨ́a ꞌdíꞌbi máa sɨmɨ rokoꞌbụ ꞌbɨ ꞌDówụ́ Lomo ndéré kɨ́ma do mongụ́ ngbángbá landa ꞌdága, zɨ́a ꞌdódo Mbigí gara bɨ Yerụsaléma ní kɨ́ ógụ gɨ zɨ́ Lomo gɨ komo ere bi.
REV 21:11 Gara máa née ndị́sị ṛíṛí gɨ zɨ́ lámá rokoꞌbụ ꞌbɨ Lomo bɨ roa ní mɨṛíṛí káa zɨ́ mɨṛíṛí owụ́ tutú bɨ kɨ́ ledrené owóowó ní.
REV 21:12 Gara bɨ oꞌbóꞌdikínɨ́ gbaá ro mongụ́ gara née mɨólóne ꞌdága kɨ́ mbotụné sokó doa gbre (12). Zɨ́ maláyika e kpá sokó doa gbre (12) ndị́sịyé do mbotụ máa ga gére née kɨ́ óndó bi. Do mbotụ ga gére née do ekéoto ịrị sị́ do Isɨréle ga bɨ sokó doa gbre (12) ní.
REV 21:13 Mbotụ máa ga gére née, ifinɨ́ yée káa, ota (3) ꞌdí gbére, ota (3) ꞌdí gólụ, ota (3) ꞌdí do ngelị, ota (3) ꞌdí do anú.
REV 21:14 Otonɨ́ dosị́ gara máa née do tutú e sokó doa gbre (12). Tutú máa ga gére née, nɨyí mbá kɨ́ ịrị ꞌyịmɨkása ga bɨ sokó do a gbre ꞌbɨ Owụ́ Kábịṛị́kị ní mɨékéye royé.
REV 21:15 Maláyika bɨ ndịsị ódro zɨ́ma née, nɨ cụ́ kɨ́ ngbángbá bɨ yemenɨ́ gɨ sɨmɨ dábu ní do sị́lị́ne gɨ ro ndɨ́rábɨ mongụ́ gara née, kɨ́ mbotụ a nda kɨ́ gara bɨ oꞌbóꞌdikínɨ́ kɨ́e ní.
REV 21:16 Mɨákpa mongụ́ gara née kɨ́ mɨáya kɨ́ mɨóló gara bɨ oꞌbónɨ́ roa ní nɨyí mbá ndro, kilomị́ta álifu gbre doa míya eso (2,400).
REV 21:17 Zɨ́a ndɨ́rábɨ mɨị́ndị́ gara née kɨ́ mɨóló a, káa zɨ́ ꞌyịmaꞌdí ndɨrabɨ éyị́ née ní zɨ́a ndíki a kɨ́dí mɨị́ndị́ a kɨ́ mɨóló a nɨ mbá mítiri cị́ ota (60).
REV 21:18 Éyị́ ga bɨ oꞌbónɨ́ gara née kɨ́e ní, ṛiṛínɨ́ mbá mɨṛíṛí káa zɨ́ éyị́ bɨ yemenɨ́ yée mbá gɨ sɨmɨ dábu togụ́ késị́ bɨ ndịsị ṛíṛí mɨṛíṛí kɨ́ngaya ní.
REV 21:19 Tutú ga bɨ oꞌbónɨ́ gara née doyé ní, faránɨ́ yée mbá kɨ́ tosoyé mɨngúngúcua kpá mbá mɨṛíṛíye kɨ́ngaya. Mɨzefịyé ndolonɨ́ zásepa, gbreyé ndolonɨ́ safíra, otayé (3) ndolonɨ́ kalasedóni, esoyé (4) ndolonɨ́ emeraláda,
REV 21:20 ị́nyịyé (5) ndolonɨ́ saradonị́kị, ịnyị doa kéṛị́ye (6) ndolonɨ́ karaneliyána, ịnyị doa gbreyé (7) ndolonɨ́ kirisolíte, ịnyị doa otayé (8) ndolonɨ́ berịyále, ịnyị doa esoyé (9) ndolonɨ́ topáza, sokóye (10) ndolonɨ́ kɨrɨsoparéze, sokó doa kéṛị́ye (11) ndolonɨ́ zasínita, sokó doa gbreyé (12) ndolonɨ́ ametayiséte.
REV 21:21 Mbotụ ga bɨ sokó doa gbre ꞌbɨ gara née oꞌbónɨ́ yée mbá kɨ́ lísá. Mɨsiꞌdi ga bɨ sɨmɨ Yerụsaléma ní mbá oꞌbónɨ́ yée kɨ́ dábu, zɨ́a ndị́sị ṛíṛíne káa zɨ́ do mongụ́ iní gɨ gbála ní.
REV 21:22 Málúrúndíki ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo ndaá sɨmɨ gara ore wá, gɨ zɨ́a Ngére Lomo bɨ rokoꞌbụa ofụ go ní nɨyí go ye kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị ꞌDị́cị́ ꞌbɨ Lomo maꞌdáa.
REV 21:23 Sị́ ledre bɨ ili kadra togụ́ éfé gɨ ro zɨ́a ídíne sɨmɨ gara ore ní ndaá gɨ zɨ́a rokoꞌbụ Lomo kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị ndịsịnɨ́ nda óṇgó bi ore goó ye.
REV 21:24 Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e nɨyí ndị́sị gámá kacɨ́ bimɨóṇgó máa née, zɨ́ tụ́ꞌdụ́ mɨngburoko ngére e ndị́sị ógụyé kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ye ní ore.
REV 21:25 Kacɨ́ kadra mbá, mbotụ gara bɨ roa née nɨ fú lá fúó gɨ zɨ́a bɨ bimɨụ́lụ́ bɨ do ꞌdụ́tụ mbotụ gɨ zɨ́a ní ndaá.
REV 21:26 Ṛị́kị́ sị́ do ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá nɨyí ndị́sị ndéré kɨ́ tụ́ꞌdụ́ éyị́ ga bɨ zɨ́ye ní sɨmɨ mongụ́ gara née íri.
REV 21:27 Mɨsiꞌdi ndaá zɨ́ bɨsinyí ledre ólụ́ne sɨmɨ gara née íri wá. ꞌYị ga bɨ ndịsịnɨ́ méngị bɨsinyí ledre e kɨ́ ꞌyị ṛanga e utúasánɨ́ ólụ́ íri kpá wá. ꞌYị ga bɨ nɨyí ólụ́ sɨmɨ gara née íri ní dụụ́ yée ga bɨ ịrịyé nɨ go mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ trịdrị ꞌbɨ Owụ́ kábịṛị́kị ní.
REV 22:1 Zɨ́ maláyika née ꞌdódo ngbuṛu bɨ iní a ndịsị íꞌbí trịdrị zɨ́ ꞌyị e ní zɨ́ma. Komo iní máa née nɨ ꞌduo drá ngbeé ngbeé káa. Ndịsị kúkúógụ gɨ sị́ kị́tị ngére ꞌbɨ Lomo kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị.
REV 22:2 Iní máa née ndịsị kúkú kpụrụ́ gɨ yana mongụ́ mɨsiꞌdi bɨ sɨmɨ gara ore ní. Zɨ́ kágá trịdrị ụ́tụyé dogboṛụ ngbuṛu née gɨ ꞌdí keṛị́ kpá gɨ ꞌdí keṛị́. Ndịsịnɨ́ áná kíꞌdí sokó doa gbre sɨmɨ sɨmɨbi kị́éꞌdo kacɨ́ sɨmɨbi e mbá. Mbílía nɨ kágá ndíyá zɨ́ ꞌyịmaꞌdí e do sogo káṇgá mbá
REV 22:3 ꞌYị ga bɨ ꞌbɨ gara née éyị́ bɨ kị́éꞌdo bi nɨ sínyí ro Lomo gɨ zɨ́ye gɨ ro a ní ndaá. Lomo kɨ́ Owụ́ kábịṛị́kị ndịsịnɨ́ nda ndị́sị goó ye ore zɨ́ ꞌyị ꞌbɨ moko ené e ndị́sịyé óto úndru a.
REV 22:4 Nɨyí ndị́sị lúrú Lomo za cụ́ kɨ́ komoyé, zɨ́ ịrịa ídíne mɨékéne sɨmɨ komoyé mɨkékeṛị́a mbá.
REV 22:5 Mɨtụlụrụ ndaá lolụ sɨmɨ gara née íri wá. Gɨ zɨ́ kéyị née, éyị́ bɨ zɨ́ye ídíye kɨ́ somụ́ ledre gɨ ro ngíti bimɨóṇgó kpị́ gɨ roa ní ndaá. Ngére Lomo ndịsị nda óṇgó bi zɨ́ye goó ne. Zɨ́ye nda ídíye káa zɨ́ ngére e ní za fí.
REV 22:6 Zɨ́ maláyika née úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ba zaá maꞌdíi ledre e, Ngére Lomo ndịsị kóo úkuíꞌbí ledre zɨ́ nébị e, úkutátá a, bɨ nda ba ní, kasa nda go maláyika ené ógụ úku ledre ga bɨ nɨyí méngị royé ꞌdiya ní.”
REV 22:7 Zɨ́ Yésụ Úku ledre kɨ́dí, “Lúrúsé aka, mááyí go ógụ cakaba. Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ ꞌyị ga bɨ nɨyí ꞌdíꞌbi ledre bɨ sɨmɨ bụ́kụ ba kɨ́ ꞌbúne ní.”
REV 22:8 Máa, Yiwáni, máúwú ledre ga gére née, zɨ́ma lúrú yée za cụ́ kɨ́ komomá. Sɨmɨ bɨ máúwú, zɨ́ma lúrú yée kpá za cụ́ kɨ́ komomá ní, zɨ́ma útúma bi óto úndru maláyika bɨ ꞌdodo ledre ga gére née zɨ́ma ní.
REV 22:9 Zɨ́a úku ledre zɨ́ma kɨ́dí, “Ndá óto úndrumá wá. Mándị́sị méngị ꞌbɨ amá kpá moko káa zɨ́yị, kpá káa zɨ́ bɨ ngíti géyị lúnduyị́ ga bɨ nébị e kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị ga bɨ ꞌdiꞌbinɨ́ ledre bɨ sɨmɨ bụ́kụ ba kɨ́ ꞌbúne ní. Ídí óto dụụ́ úndru Lomo.”
REV 22:10 Zɨ́ maláyika née kpá úku ledre kɨ́dí, “Ledre ga bɨ éké yée née, ídí ólo yée zɨ́ ꞌyị e gɨ zɨ́a sịndị́ kadra bɨ zɨ́ye méngị royé sɨmɨ a ní nɨ go gbóo.
REV 22:11 ꞌYị méngị bɨsinyí ledre e idí fú ndị́sị méngị bɨsinyí ledre e, ꞌyị lárá ídí fú ídí ꞌyị lárá, ꞌyị méngị bɨlámá ledre e idí fú ndị́sị méngị bɨlámá ledre e, mbigí ꞌyị ꞌbɨ Lomo idí fú ídí ꞌyị ꞌbɨ Lomo.”
REV 22:12 Zɨ́ Yésụ kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Mááyí go ógụ cakaba. Tákpásị́lị́ nɨ bo mááyí íꞌbí a zɨ́ ꞌyị kacɨ́ mɨméngị ledre ené.”
REV 22:13 Mááyí Álafa kpá Ómega, Mɨzefị ꞌyị, kpá Odụ ꞌyị, Dosị́ éyị́ kpá Odụ éyị́.
REV 22:14 ꞌYị ga bɨ nɨyí lúgu bongó eyé drá ní, Lomo nɨ íꞌbí úndru zɨ́ye. Nɨyí ndị́sị ánu mɨáná kágá ꞌbɨ trịdrị, zɨ́ye ndị́sị ólụ́ye sɨmɨ mongụ́ gara kpụrụ́ gɨ tara mbotụ gara.
REV 22:15 ꞌYị méngị bɨsinyí ledre e, ꞌyị lárá e, ꞌyị ga bɨ ndịsịnɨ́ sóꞌdo royé kɨ́ ꞌyị bɨ ofụ́nɨ́ royé kéye wá ní, ꞌyị mála e, ꞌyị úfu ꞌyị e, ꞌyị óto úndru lomo ga bɨ yemenɨ́ yée kɨ́ sị́lị́ ꞌyị ní, ꞌyị ṛanga e kpá kɨ́ ngíti géyị ꞌyị méngị bɨsinyí ledre e, nɨyí ídí ꞌbɨ eyé sága.
REV 22:16 Zɨ́a kpá úku ngíti ledre kɨ́dí, “Máa Yésụ, mákása maláyika amá go gɨ ro zɨ́a ndéréne ꞌdódo ledre ga gére née zɨ́ ꞌyị amá e za mbá. Máa bulúndu ngére Dawídi, bɨ kpá kéṛị́kobị ní.”
REV 22:17 Zɨ́ ꞌDówụ́ Lomo kɨ́ mɨkánda kára úku ledre kɨ́dí, “Ógụ mu.” ꞌYị máa wo bɨ uwú ledre ba go ní idí úku ledre kɨ́dí, “Ógụ mu.” Yị́ị bɨ kɨ́ kodró royị́ ní ógụ mu, ꞌyị bɨ ili go ní ogụ mu ewé iní ꞌbɨ trịdrị bɨ za fí ní gbékpị́ne.
REV 22:18 ꞌYị bɨ uwú ledre bɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ba go, zɨ́a ꞌdíꞌbi gbékpị́ ledre ésị a sɨmɨ a ní, Lomo nɨ íꞌbí yata ꞌdóꞌdo bɨ ekénɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ba zɨ́a.
REV 22:19 Kpá kenée, ꞌyị bɨ uwú ledre bɨ mɨékéne sɨmɨ bụ́kụ ba go, zɨ́a ꞌdíꞌbióyó ngíti a gɨ sɨmɨ a ní, Lomo nɨ ꞌdíꞌbióyó tákpásị́lị́ bɨ trịdrị bɨ za fí ukunɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ba gɨ zɨ́a ꞌdáꞌba. Do ꞌdíꞌbióyó wo gɨ sɨmɨ mongụ́ gara bɨ ukunɨ́ ledre a sɨmɨ bụ́kụ ba kpá ꞌdáꞌba.
REV 22:20 Zɨ́ wo bɨ ndịsị úku ledre née úku ledre kɨ́dí, “Mááyí go ógụ cakaba.” Máa, Yiwáni, zɨ́ma úku ledre máyá, “Ídí kenée, Ngére Yésụ ógụ mu.”
REV 22:21 Ngére Yésụ idí méngị bɨlámá ledre zɨ́se gɨ do bɨ zɨ́se ndị́sịsé bɨlámáse. Idí kenée.
