MAT 1:1 Abraham bits’ą́’dí’ hanádaałinolt’įįłíí Jesus Christ, David bá niłtíni nyáázhį’ naltsoos besi’aaníí.
MAT 1:2 Isaac Abraham bá hizhchįį; Jacob Isaac bá náánázhchį́; Judas hik’e bik’isyú Jacob bá hizhchįį;
MAT 1:3 Thámar, Pháres hik’e Zára Judas yá yishchįį; Ésrom Pháres bá náánázhchį́; Áram Ésrom bá náánázhchį́;
MAT 1:4 Amínadab Áram bá náánázhchį́; Náasson Amínadab bá náánázhchį́; Sálmon Náason bá náánázhchį́;
MAT 1:5 Ráchab, Bóoz Sálmon yá yishchįį; Ruth, Óbed Bóoz yá yishchįį; Jesse Óbed bá hizhchįį;
MAT 1:6 David, ízisgo nant’án nlíni, Jesse bá hizhchįį; Urías n’íí bi’aahíí Sólomon David, ízisgo nant’án nlíni, yá yishchįį;
MAT 1:7 Robóam Sólomon bá hizhchįį; Abíah Robóam bá náánázhchį́; Asa Abíah bá náánázhchį́;
MAT 1:8 Jósaphat Asa bá náánázhchį́; Jóram Jósaphat bá náánázhchį́; Ozías Jóram bá náánázhchį́;
MAT 1:9 Jóatham Ozías bá náánázhchį́; Áchaz Jóatham bá náánázhchį́; Ezékias Áchaz bá náánázhchį́;
MAT 1:10 Manásses Ezekías bá náánázhchį́; Ámon Manásses bá náánázhchį́; Josías Ámon bá náánázhchį́;
MAT 1:11 Bábylonyú isnáhgo odestįįdá’, áí hadá’ Jechonías, hik’e bik’isyú Josías bá náánázhchį́;
MAT 1:12 Bábylonyú isnáhgo odestiiníí bikédí’go: Saláthiel Jechonías bá hizhchįį; Zoróbabel Saláthiel bá náánázhchį́;
MAT 1:13 Abíud Zoróbabel bá náánázhchį́; Elíakim Abíud bá náánázhchį́; Ázor Elíakim bá náánázhchį́;
MAT 1:14 Sádoc Ázor bá náánázhchį́; Áchim Sadoc bá náánázhchį́; Elíud Áchim bá náánázhchį́;
MAT 1:15 Eleázar Elíud bá náánázhchį́; Mátthan Eleázar bá náánázhchį́; Jacob Mátthan bá náánázhchį́;
MAT 1:16 Joseph Jacob bá náánázhchį́, Josephíí Mary holzéhi biką’ nlįį ni’, Maryhíí Jesus, Christ holzéhi, yishchįį.
MAT 1:17 Áík’ehgo Abraham bits’ą́’dí’ David neheṉá’zhį’ dį́į́ts’ádah hanáłolchįį; David bits’ą́’dí’ isnáhgo odestįįzhį’ dį́į́ts’ádah hananáłolchįį; áídí’ isnáhgo odestiiníí bits’ą́’dí’ Christ nyáázhį’ dį́į́ts’ádah hananáłolchįį.
MAT 1:18 Díí k’ehgo nko Jesus gozlįį: Bą́ą́ Mary holzéhi iłk’idá’ Joseph baa hiiłtįį, ndi doo hwahá yił niiṉéh da ndi Holy Spirit bits’ą́’dí’go biyi’ mé’ silįį.
MAT 1:19 Yił niiṉéhihíí, Joseph holzéhi, nṉee nłt’éégo at’éhi, Mary doo dénchǫ’égo bich’į’ godigháh hát’į́į́ dahíí bighą, doo hadíń yígółsinégo bił iłk’inásht’aash, nzį.
MAT 1:20 Áídá’ yaa ntsekees nt’éégo, nayeełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’ dí’ihíí bich’į’ hadziigo gáṉíí, Joseph, David biye’ ńlíni, Mary ni’aa ándle’zhį’ doo nénldzid da; hiltsąą siliiníí Holy Spirit bits’ą́’dí’go at’éé.
MAT 1:21 Bizhaazhé ishkiinhi goleeh, áí Jesus holzeego ádńlííł: bik’íí binchǫ’íí bits’ą́’zhį’ hasdáyihiṉííł doleełhíí bighą.
MAT 1:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi áṉíí n’íí begolṉe’go be’ánágót’įįd, gáṉíígo,
MAT 1:23 Isąą, na’ilíhn doo hwahá nṉéh dahíí hiltsąą hileeh, bizhaazhé ishkiinhi goleeh, áí bizhi’íí Emmánuel golzee doleeł, áí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił nlįį, golzeego ágolzee.
MAT 1:24 Áídí’ Joseph ch’ínádzidgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ábiłnṉiidyú ádzaago Mary yił nṉáá:
MAT 1:25 Áídá’ doo yaa naghaa da, bizhaazhé dantsé ishkiinhi gozlįįzhį’; áń Jesus yizhi’ yá áyíílaa.
MAT 2:1 Judéayú Béthlehem golzeegee Jesus gozlįįdá’ Hérod nant’án nlįį lę́k’e, áídá’ ya’áí hanadáhdí’ nṉee daagoyánihi hikai, Jerúsalemzhį’,
MAT 2:2 Gádaaṉiigo, Jews binant’a’ gozlįįhíí hayú? Ya’áí hanadáhdí’ bits’iłsǫǫsé dah hiit’įįhíí bighą daahohiikąąhyú dekai.
MAT 2:3 Hérod nant’án nlíni ła’íí nṉee dawa Jerúsalemyú daagolíni biłgo díí daidezts’ąądá’ doo bił daagozhǫ́ǫ́ da lę́k’e.
MAT 2:4 Hérod okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi íła’áyíílaago, Hayú Christ goleeh? daayiłṉiigo nayídaadiłkid.
MAT 2:5 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Judéayú Béthlehem golzeegee; Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí k’e’eshchįįhíí k’ehgo,
MAT 2:6 Júda bini’yú Béthlehem ńlííníí, Júdagee nant’án daanliiníí bił dáłedaanłt’éé: nant’án shichągháshé, Israel hat’i’íí, yá nant’aa doleełíí nits’ą́’dí’go goleehíí bighą, ṉii.
MAT 2:7 Hérod dánant’į’ego nṉee daagoyánihíí yiká o’ił’a’dá’ nayídaadiłkid, Daadá’ ts’iłsǫǫsé dantsé hit’įį silįį? ṉiigo.
MAT 2:8 Áídí’ Béthlehemyú odaayis’a’ gádaabiłṉiigo, Ishkiin ałts’ísę́ę nłt’éégo biká hadaanohtaa; baa nohkai lę́k’eyúgo shił nanádaagodołṉihgo shíí ałdó’ ákú hoshkąąhyú disháh.
MAT 2:9 Nant’án áṉííhíí daidezts’ąądá’ dahiskai; hikaahdá’ ya’áí hanadáhdí’go ts’iłsǫǫsé dahs’ąągo daayo’įį n’íí bádįhyúgo hiltǫǫł nt’éégo, ishkiin ałts’ísę́hi sitįįgee bik’ehdí’ dahs’ąą silįį.
MAT 2:10 Ts’iłsǫǫsé daayiłtsąądá’ dázhǫ́ yaa bił daagozhǫ́ǫ́ lę́k’e;
MAT 2:11 Áídí’ kįh yuṉe’ ha’ákaidá’ ishkiin ałts’ísę́híí bą́ą́, Mary holzéhi, yiłgo daayiłtsąądá’, yich’į’ hayaa ádaadzaago daayokąąh: ilínihi nadaayiné’íí yidá’ch’ída’iztąągo óodo, jeeh didlidgo łikągolchini, frankincense holzéhi, ła’íí jeeh nch’í’i, myrrh holzéhi, yaa daizné’.
MAT 2:12 Nṉee daagoyáni Bik’ehgo’ihi’ṉań, Hérod bich’į’yú nádohkáh hela’, daabiłṉiigo yaa nadaiyeełgo, dabíí bini’yú onákai, łahyúgo.
MAT 2:13 Anákaidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi Joseph bił ch’í’ṉah ánágodlaa nayeełíí bee, gáṉíígo, Nádndáh, mé’ hik’e bą́ą́ biłgo Egyptyú bił nkáh, akú nahísóotąą, nohwił nanágosisṉi’zhį’; Hérod k’ad mé’ yiziłheego yiká hantaa godigháh.
MAT 2:14 Áík’ehgo Joseph nádiidzaago mé’ihíí hik’e bąąhíí biłgo tł’é’yú Egyptyú okai.
MAT 2:15 Hérod daztsąązhį’ da’akú naháztąą: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí áṉíí n’íí, ShiYe’ Egyptdí’ hanṉáh biłdishṉii, nṉiidíí begolṉe’go ágodzaa.
MAT 2:16 Áídí’ Hérod nṉee daagoyáni bich’į’ nadaazhch’a’go yígołsįįdá’ dázhǫ́ bágóchįįdgo, ishikíń naki bił łedaagodzaadí’ hayaa godezt’i’go dawa natseedgo yengon’ą́ą́ Béthlehemyú, nṉee daagoyáni Jesus yaa nayídaadiłkid n’íídí’ godezt’i’go.
MAT 2:17 Jéremy, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, gánṉiidíí begolne’,
MAT 2:18 Rámayú ła’ bizhii daidits’ag, daachag ła’íí chaał daadilwosh, Rachel bichągháshé yighą hichago, yati’ inesk’azíí bee bich’į’ yádaach’iłti’ ndi doo hagot’éégo da lę́k’e, bichągháshé da’ádaadįhíí bighą.
MAT 2:19 Hérod daztsąądá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi Egyptgee Joseph nayeełíí bee bił ch’í’ṉah ánágodlaa,
MAT 2:20 Gáṉíígo, Nádndáh, niye’ hik’e bą́ą́ biłgo Israel hat’i’i bini’yú bił nádnkáh: niye’ daiziłhee hádaat’įį n’íí nanezna’.
MAT 2:21 Áídí’ nádiidzaago biye’ hik’e bąąhíí biłgo Israel hat’i’íí bini’yú onákai.
MAT 2:22 Arkeláus Judéayú nant’án nanásdlį́į́, bitaa Hérod sitįį n’íígee nnańtłizhgo Joseph ya’ikonzįįdá’, ákú digháhzhį’ neldzid: áík’ehgo bindzeełíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań, Doo ákú ńṉáh da, biłnṉiid, áík’ehgo ni’ łahyúgo Galilee golzeeyú okai.
MAT 2:23 Áídí’ kįh gozṉilíí Názareth golzeegee ndaagozle’; Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi, Áń Názarene holzee doleeł, daaṉii n’íí begolṉe’go.
MAT 3:1 Áí benagowaadá’ John Baptize ágole’íí nṉee yich’į’ yałti’go nyáá, da’igolį́į́yú, Judéa bigodesdzogíí biyi’, gáṉíígo,
MAT 3:2 Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, yaaká’yú dahsdaahń nant’aahíí biká’ nagowaa.
MAT 3:3 Díínko Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, yaa yałti’go gáṉíí n’íí, Da’igolį́į́yú hadíńshį dilwosh, NohweBik’ehń bádįhyú iłch’į’daagohłe’, intín iłk’ídezdǫhgo bá ádaahłe’, ṉiigo.
MAT 3:4 John bidiyágé bigháń ha’i’áhíí bighaa alzaa, ikał hilchii biziz alzaa; nágonech’iidi hik’e dziłyú gosnihíí biłgo bihidáń lę́k’e.
MAT 3:5 Áídá’go Jerúsalemdí’ Judéa dahot’éhé ni’ nagoz’ąądí’ ła’íí túńlííníí Jórdan holzéhi biṉaayú dahot’éhé ni’ nagoz’ąądí’ baa nánzą́ą́,
MAT 3:6 Áík’ehgo bi’ádaat’e’ nchǫ’íí yaa nanádaagosṉi’dá’, túńlííníí Jórdan holzéhi biyi’ John baptize ádaabizlaa.
MAT 3:7 Phárisees daanlíni hik’e Sádducees daanlíni baptize ádaalṉéhíí yighą neheskaigo yiłtsąądá’ gáyiłṉii, Nohwíí, ch’osh bik’asda’ golį́į́híí k’ehgo daałinołt’įįłíí, hadíń lá nohwádįhyú nohwiniigodilṉe’ goz’aaníí bits’ą́’nohkáh nohwiłnṉiid?
MAT 3:8 Da’aṉii nohwinchǫ’íí bits’ą́’ ádaahdzaayúgo ch’í’ṉah ádaadi’nołsį, nest’ą’ nłt’éégo nádaant’į́híí k’ehgo nohwaa daide’aah.
MAT 3:9 Abraham bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i doo ídiłdaadoh’ṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań díí tséé nazṉilíí nṉee Abraham bits’ą́’dí’ daadihezṉa’híí k’ehgo áile’yúgo áile’, nohwiłdishṉii.
MAT 3:10 Ch’il nkedn’aagee iłk’idá’ bé’nil’ąądgo ácha nnit’ąą: ch’il dawa doo nest’áń nłt’ééhíí baa dahndéh dayúgo yó’ok’éhgo kǫ’ diltłi’ yuyaa olkaadhi at’éé.
MAT 3:11 Shihíí tú bee baptize ádaanohwish’įį gádnii, nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaasohdzaayúgo: ndi shiké’dí’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, bikee hishłeełíí ndi doo bik’eh sitį́į́ da: áń Holy Spirit hik’e kǫ’ yee baptize ádaanohwił’įį doleeł.
MAT 3:12 Be’iłch’íhé dahyotįįł, tł’oh nagháí iłch’íhi goz’ąągee nágosho doleeł; binest’ą’híí iłk’eyihiṉiił; áídá’ bizhoolíí kǫ’ doo ntsésihi biyi’ yuyaa yidiłid.
MAT 3:13 Áídí’ Jesus Gálileedí’ Jórdan túńlį́į́zhį’ nyáá, John baptize ábile’híí bighą.
MAT 3:14 Áídá’ John doo hat’į́į́ dago gáṉíí, Shíígo née shaa ńyaa, shíí ni baptize áshííle’go dábik’ehdá’?
MAT 3:15 Jesus gábiłṉii, Ch’ík’eh ndi nzhǫǫ k’adíí: nzhǫǫgo ágot’eehíí dawa be’iidle’go dábik’eh. Áík’ehgo John baptize ábíílaa.
MAT 3:16 Jesus baptize ábi’delzaadá’ tú biyi’dí’ dagoshch’į’ hanádzaa: áídí’ yáá bich’į’ iłts’ą́’ ádzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit hawú k’ehgo bich’į’ nke’eṉíihgo yiłtsaaníí dábiłgo biká’ dahnezdaa:
MAT 3:17 Nt’éégo yaaká’dí’go yati’ gáṉíígo yidezts’ąą, Díínko shiYe’ shił nzhóni, áń baa shił gozhǫ́ǫ́.
MAT 4:1 Áídí’ Jesus Holy Spirit nabiłaago da’igolį́į́yú ch’iidn nant’án nabíntaahyú óyáá.
MAT 4:2 Dá doo iyáné dizdin behiskąą, áí ąął hiskąądá’ shiṉá’ silįį.
MAT 4:3 Na’íntaahíí baa nyáágo gábiłṉii, Ni Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo, díí tsééhíí báń náodleeh, nṉii.
MAT 4:4 Áídá’ Jesus gábiłṉii, Ágágolzeego k’e’eshchįį, Nṉee doo dá báń zhą́ yee hiṉaa da doleeł, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí bizé’dí’ behagohigháhíí dawa yee hiṉaa doleeł.
MAT 4:5 Ch’iidn nant’án godiyįhgo ízisgo kįh gozṉilyú Jesus yił o’áázhgo kįh biyi’ da’ch’okąąhíí ts’ídago goz’aaníí bilatahyú yił n’áázhgo,
MAT 4:6 Gánábiłdo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo gódah ch’í’ńłt’e’: ágágolzeego k’e’eshchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nłt’éégo biṉádaadeh’į́į́ doleeł, ná daayiłdoṉiił: áídí’, Doo tséé hitałgo hayaa ngeeh dahíí bighą anádaanołteeł doo.
MAT 4:7 Jesus bich’į’ hananádziigo gábiłṉii, Ágágolzeego k’ená’ishchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń doo nabíńtaah da.
MAT 4:8 Áídí’ dził dázhǫ́ yúdahi biká’yú yił hananát’aazhgo nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ła’íí bi’ízisgo ágot’eehíí bił ch’í’ṉah áyíílaago;
MAT 4:9 Gábiłṉii, Díí nagoz’aaníí dawa naa dinish’aa doleeł, hayaa ánṉe’go shonkąąhyúgo.
MAT 4:10 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Yuwehyú, Satan: ágágolzeego k’ená’ishchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń zhą́ honkąąh, da áń zhą́ bá na’izíid.
MAT 4:11 Áídí’ ch’iidn nant’án bits’ą́’zhį’ onádzaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’dí’hi baa hikaigo bich’odaazṉi’.
MAT 4:12 Áídí’ Jesus John ha’áneztįįgo ya’ikonzįįdá’ Gálileeyú óyáá;
MAT 4:13 Názarethdí’ dahiyaago Capérnaumyú ngonle’, túsikaaníí bahyú, Zábulon hik’e Néphthalim bigodesdzogíí biyi’:
MAT 4:14 Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, gánṉiid n’íí begolṉe’go,
MAT 4:15 Zábulon bini’ hik’e Néphthalim bini’ Jórdan túńlį́į́ hanaayú túsikaaníí bich’į’ Gálileeyú, doo Jews daanlįį dahíí bini’yú;
MAT 4:16 Godiłhiłyú naháztąą n’íí kǫ’ bená’dindííngo daayiłtsąą; da’itsaah bichagosh’ohyú naháztąą n’íí bich’į’ idindláád silįį.
MAT 4:17 Áídí’ godezt’i’go, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhi’ ádaahṉe’, yaaká’yú dahsdaahń nant’aahíí biká’ nagowaa, ṉiigo Jesus yałti’ nkegonyaa.
MAT 4:18 Jesus túsikaaníí Gálilee holzéhi bahyú higaałdá’, nṉee iłk’isyú naki, Simon, da’áń Peter holzéhi, hik’e bik’isn Andrew łóg behaidlehé nanestł’óli téh nádaayi’aa’go yiłtsąą: áí łóg hadaayihileehíí daanlįį.
MAT 4:19 Áík’ehgo gádaayiłṉii, Shiké’ dahdoh’aash; łóg hayihileehíí k’ehgo nṉee shá nádaahohłáhgo ánohwishłe’.
MAT 4:20 Dagoshch’į’ łóg behaidlehé nanestł’ólihíí da’áígee ndaistsoozdá’ Jesus yiké’ dahn’aazh lę́k’e.
MAT 4:21 Áídí’ dahnádiidzaago iłk’isyú naki naayiłtsąą, James, Zébedee biye’, hik’e bik’isn John, áí bitaa Zébedee biłgo tsina’eełíí yiyi’ naháztąą, biłógbehaidlehé nanestł’ólihíí nádaiłkadgo; áík’ehgo yich’į’ ánṉiid.
MAT 4:22 Dagoshch’į’ bitaa tsina’eełíí yiyi’ sidaadá’ yits’ą́’ dahn’aazh, Jesus biké’.
MAT 4:23 Áídí’ Jesus, Gálileeyú dahot’éhé Jews ha’ánáłséh nagozṉilyú iłch’ígó’aahgo, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí yaa yałti’go, ła’íí nṉee bitahyú iłtah at’éégo kah yaa nadaakaihíí hik’e daanṉiihíí náyihilziihgo anádaał.
MAT 4:24 Syria golzeeyú dáhot’éhé Jesus baa daach’iṉii: ákú iłtah at’éégo daanṉiihíí hik’e kah yaa nakaihíí, góyéégo bich’į’ nadaagowaahíí, ch’iidn yisná ádaabiłsiníí, onádaatłishihíí, ła’íí daadi’ilihíí yił nadaaskaigo Jesus nłt’éégo ánádaayisdlaa lę́k’e.
MAT 4:25 Áík’ehgo nṉee łą́ą́go Gálilee, Decápolis, Jerúsalem, Judéa, ła’íí Jórdan túńlííníí hanaadí’hi biké’ anáłseeł lę́k’e.
MAT 5:1 Jesus nṉee biké’ anáłseełíí yiłtsąągo dziłyú hayaa: áígee nezdaago bitsiłke’yu ałdó’ baa hikai:
MAT 5:2 Yił ch’ídaago’aah nkegonyaa, gáṉíígo:
MAT 5:3 Hadíí ídaagoch’iyolba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį.
MAT 5:4 Chaał nadaakaihíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bá nádaagodojǫǫł.
MAT 5:5 Bijíídí’ isht’edaagodnt’ééhíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: ni’gosdzáń dá goz’ąą nt’éégo bíyéé doleeł.
MAT 5:6 Nzhǫǫgo ágot’eehíí dázhǫ́ hádaat’įįhíí bighą shiṉá’ hik’e dibá’ daanliiníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí náda’doldįįł.
MAT 5:7 Bił daagoch’oba’íí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: bíí ałdó’ baa goch’oba’ doleeł.
MAT 5:8 Bijíí biyi’ daagozhóóníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań daidołtsééł.
MAT 5:9 Iłch’į’gont’ééhíí benadaago’aahíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daabiłdi’ṉii doleeł.
MAT 5:10 Nzhǫǫgo ágot’eehíí ye’ádaat’eehíí bighą bich’į’ nadaagoch’inłkaadíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanlįį.
MAT 5:11 Shíí shighą nṉee yati’ yee daanohwokáałyúgo, nohwiniidaagodnłsįyúgo, ła’íí łéda’iłchoogo yati’ dénchǫ’éhíí yee nohwaa yádaałti’yúgo, nohwiyaa daagozhǫ́ǫ́ le’.
MAT 5:12 Nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’, dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’: yaaká’dí’go ízisgo ágot’eehíí nohwaa hi’né’ doleeł: nohwíí dánohwintségo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí da’ágát’éégo bich’į’ nadaagoch’inłkaad ni’.
MAT 5:13 Nohwíí ni’gosdzáń bi’ishįįh daanohłįį: áídá’ ishįįhíí doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, nt’é bee nk’ǫ́ǫ́zh ánálṉe’? Doo nt’é bee nłt’éé da, daazhógo ch’élkáadgo biká’ nach’ikai doo.
MAT 5:14 Nohwíí ni’gosdzáń biká’ nṉee bá’idindláádíí daanohłįį. Dził biká’yú ízisgo kįh nagozṉil dahgoz’ąąyúgo, doo hagotéégo nant’į’ da.
MAT 5:15 Ła’íí ik’ah kǫ’íí ch’idnłtłah lę́k’eyúgo, doo táts’aa bił hayaa nch’i’áah da go’į́į́, áídá’ ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhé biká’ dahch’iłt’aah go’į́į́; áík’ehgo hadíí kįh yuṉe’ naháztaaníí dawa yee daago’įį.
MAT 5:16 Nṉee biṉááł nohwits’ą́’ idindláád le’, áík’ehgo nłt’éégo ánádaaht’įįłíí daayo’įįgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń ízisgo at’ééhíí bee ch’í’ṉah ádaanołsį.
MAT 5:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí bek’e’eshchiiníí doo ánábiyishdįįhyú níyáá daashoh’ṉíí da: doo ánábiyishdįįhyú níyáá da, áídá’ dawa begolṉe’go níyáá.
MAT 5:18 Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Yáá hik’e ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáhzhį’ begoz’aaníí biyi’dí’ ayą́hágo isdzohíí ła’íí dahts’idiłhiłíí doo daazhógo dá dahgoz’ąą nt’éégo da, ąął alzaazhį.
MAT 5:19 Hadíń díí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ayą́hágo ágot’eehíí ndi doo yikísk’eh at’éé dahíí, ła’íí áík’ehgo nṉee yił ch’ídaago’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú dázhǫ́ doo ílį́į́ dahíí bee hojíí doleeł: áídá’ hadíń díí begoz’aaníí yikísk’eh at’ééhíí ła’íí yee iłch’ígó’aahíí, áń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú ízisgo at’ééhíí bee hojíí doleeł.
MAT 5:20 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Pharisees daanlíni bitisgo nłt’éégo ádaanoht’eeyúgo zhą́ yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daahłeeh go’į́į́, nohwiłdishṉii.
MAT 5:21 Doo áníidá’ díí k’ehgo nṉee bángot’ąągo daadesots’ąą ni’, Doo iziłhéé da; hadíń izis‐hįį’íí góyéégo bágoz’áni at’éé, golzeego:
MAT 5:22 Áídá’ gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bik’isn doo nt’é bighą dayú yik’enṉiihíí góyéégo bágoz’áni at’éé: hadíń bik’isn, Ráca, yiłṉiihíí baa yá’iti’go bágoz’áni at’éé: hadíń bik’isn, Doo gonyą́ą́ da, yiłṉiihíí ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa bágoz’áni at’éé.
MAT 5:23 Áík’ehgo bech’okąąhíí biká’ dahnási’ṉiłíí goz’ąągee nt’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nánné’yúgo, nik’isn bił dahgosíńł’ąąhíí bínálṉiihyúgo;
MAT 5:24 Da’áígee da’ch’okąąh goz’ąągee nt’éhéta nánné’ n’íí siné’dá’ nik’isn bich’į’ nṉáhgo iłk’ínágodołdǫǫh; áídí’ t’ąązhį’ nádńdáhgo áníita Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nánné’.
MAT 5:25 Hadíń naa dahgoz’aaníí dagoshch’į’ bił iłk’ínágodnłdǫ́ǫh, yáná’iti’héyú bił hi’ashdá’; dahyúgohíí dánko aayánáltihíí yaa nide’ahi at’éé, aayánáltihíí aasitíni yaa niłtéehgo ha’aniłt’e’.
MAT 5:26 Da’aṉii doo ch’ínánódáh át’éé da, dá ąął na’íńṉilgo zhą́, niłdishṉii.
MAT 5:27 Doo áníidá’ ágádaach’iṉiigo ba’ikodaanohsį láń shį, Doo nant’į’ nahkai da, golzeego:
MAT 5:28 Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Nṉee isdzán dázhǫ́ hát’į́į́go dénchǫ’égo yineł’įįdíí iłk’idá’ bijíí biyi’ yuyaa nant’į’ deyaa.
MAT 5:29 Niṉáá dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo ha’aahgo yó’ołṉe’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa, hell holzéhi, oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da.
MAT 5:30 Nigan dihe’nazhiṉéégohíí nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo nadnłgeeshgo yó’ołt’e’: nits’í łahzhį’ da’ádįhyúgo doo nzhǫǫ da, áídá’ nits’í dabiighago ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa oni’dolt’e’yúgo itisgo doo nzhǫǫ da.
MAT 5:31 Gánádaadi’ṉii ni’, Hadíń bi’aa yó’onáyíłt’e’ hat’ííníí, naltsoos yiká’ iłk’ínát’aash:
MAT 5:32 Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bi’aa doo nṉee ła’ yił nant’į’ na’aash dadá’ yił iłk’ínát’aazhyúgo, nant’į’ naghaago áile’: hadíń isdzán yó’ołt’e’ n’íí yił nṉááyúgo, áí nṉeehíí yił nant’į’ na’aash hileeh.
MAT 5:33 Doo áníidá’ gádaach’iṉiigo ba’ikonaadaanohdzį láń shį, Doo daazhógo nitł’a dahnádinlṉiih da le’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee hagot’éégo ánṉiihíí k’ehgo áńle’:
MAT 5:34 Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Doo yaaká’ bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da; áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaahíí bighą:
MAT 5:35 Ła’íí doo ni’gosdzáń bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań dahnádil’iséhi at’éé: doo Jerúsalem ndi bee da; áí ízisgo kįh gozṉilíí nant’án ízisíí golínihi at’ééhíí bighą.
MAT 5:36 Doo nitsits’in ndi bee nitł’a dahnádinlṉiih da, nitsizíl dała’á ndi doo łigaigo dagohíí diłhiłgo áóléh át’éé dahíí bighą.
MAT 5:37 Ha’oh, dagohíí, Dah, zhą́ daadohṉii, doo nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da ndi da’aṉiigo ádaadohṉii: ła’ihíí nchǫ’ihíí bits’ą́’dí’go at’éé.
MAT 5:38 Doo áníidá’ gádaadi’ṉiigo ba’ikodaanohsį láń shį, Nohwiṉáá hayi’ą́ą́yúgo biṉáá hanádoh’aał, nohwiwoo hayi’ą́ą́yúgo biwoo hanádoh’aał:
MAT 5:39 Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Nṉee nchǫ’go nohwich’į’ at’ééhíí doo bich’į’ t’ąązhį’ ádaanoht’ee da: hadíń nitł’aah yonłts’į́yúgo, łahzhiṉéé bich’į’ nnanínt’aah.
MAT 5:40 Dahadíń ni’íí bighą naa yá’iti’dá’ nahayiiłtsóozyúgo, ni’íícho ałdó’ doo baa ńchį’ da.
MAT 5:41 Dała’á dahgostǫ’yú nińdeyoodyúgo, nakidn dahgostǫ’yú bił n’áash.
MAT 5:42 Hadíń dant’éhéta níyókeedíí baa nné’, hadíń dant’éhéta bá ch’íńné’yúgo doo bich’į’ t’ąązhį’ hóńtą’ da.
MAT 5:43 Doo áníidá’ gánádaadi’ṉiigo ba’ikonaadaanohdzį láń shį, Nit’ahdí’ gólííníí zhą́ nił nzhǫǫdá’ nik’enṉiihíí bik’enṉíih le’.
MAT 5:44 Áídá’ shíí gádaanohwiłdishṉii, Nohwik’enṉiihíí nohwił daanzhǫǫ le’, yati’ yee daanohwokáałíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł daahoh’ṉíí le’, hadíí bił daanołchǫ’íí nłt’éégo bich’į’ ádaanoht’ee le’, nchǫ’go nohwich’į’ ádaat’eehíí ła’íí nohwiniidaagodnłsiníí bá da’ohkąąh le’;
MAT 5:45 Áík’ehgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bizhaazhé daanohłįį: áń nchǫ’íí hik’e nzhǫǫhíí dáłełt’eego biká’zhį’ ya’áí hanadáhgo áyíłsį, nłt’éégo at’ééhíí hik’e doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí dáłełt’eego biká’ nagołtįįhgo áyíłsį.
MAT 5:46 Hadíí bił daanohshooníí zhą́ nohwił daanzhǫǫyúgo, nt’é bighą nohwich’į’ nahi’ṉííł? Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ndi hadíí yił daanzhooníí bił daanzhǫǫ ya’?
MAT 5:47 Nohwik’isyú zhą́ bilák’e nádaadołṉihyúgo, ła’ihíí hant’é bee bitisgo ádaanoht’ee? Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ałdó’ da’ágát’éé ya’?
MAT 5:48 Áík’ehgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń dázhǫ́ nłt’éégo at’éé, nohwíí ałdó’ ágádaanoht’ee le’.
MAT 6:1 Doo dá nṉee binadzahgee zhą́ nṉee bich’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee da, daazhógo dédaanohwinił’įįhíí bighą: ágádaaht’įįyúgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bits’ą́’dí’ doo nt’é nohwich’į’ naho’ṉííł át’éé da.
MAT 6:2 Tédaat’iyéhíí dant’éhéta baa nné’ lę́k’eyúgo, doo nádįh higaałíí bésh dilwoshé yee aṉiigo da, daanzhǫǫ ádaadil’iiníí Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ ła’íí intínyú nṉee bada’ołííhíí bighą ágádaat’įįhíí k’ehgo doo áńt’įį da. Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé.
MAT 6:3 Áídá’ tédaat’iyéhíí dant’éhéta baa nné’yúgo nigan dihe’nazhiṉéé ánát’įįłíí ne’eshganzhiṉééhíí doo yígółsį da le’.
MAT 6:4 Dánant’į’ego baa nné’: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįł ndi yo’iiníí, niTaa, da’áń nṉee binadzahgee nich’į’ nado’oṉiłi at’éé.
MAT 6:5 Onkąąhgee doo daanzhǫǫ ádaadil’įįhíí k’ehgo áńt’éégo da: áí ha’ánázéh yuṉe’ ła’íí iłk’ída’itingee nazįįgo da’okąąhgo bił daagozhǫ́ǫ́, nṉee daabineł’į́į́go. Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé.
MAT 6:6 Áídá’ ni, onkąąhyúgo, ntééh yuṉe’ ha’ánṉáhgo, ídił da’déntį́įhdá’ niTaa nagont’į’yú honkąąh; áń dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįł ndi yo’iiníí, niTaa, da’áń nṉee binadzahgee nich’į’ nado’oṉiłi at’éé.
MAT 6:7 Da’ohkąąhgee be’ádaadohṉiihíí doo dayúweh doo nt’é bighąyú be’ádaadohṉii da, doo Jews daanlįį dahíí ádaat’eehíí k’ehgo: áí łą́ą́go yádaasiilti’yúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwidits’ag, daanzį.
MAT 6:8 Doo áík’ehgo ádaanoht’ee da: nohwiTaa hant’é bídaanohdįįhíí yígółsį, t’ah doo hwahá bíhóhkeed da.
MAT 6:9 Díí k’ehgo nkó da’ohkąąh: NohwiTaa yaaká’yú dahsíńdaahíí, Nizhi’íí dilzįhgo bígózįh le’.
MAT 6:10 Nant’án ńlį́į́híí begodowáh. Hagot’éégo ánṉiiyú yaaká’yú benagowaahíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’yú ałdó’ begodolṉííł.
MAT 6:11 Díí jįį daahiidąą doleełíí nohwá ágonłsį́.
MAT 6:12 Hadíí nchǫ’go nohwich’į’ ádaaszaahíí bighą baa nágodent’ąąhíí k’ehgo néé ałdó’ nchǫ’go ádaasiidzaahíí bighą nohwaa nádaagodin’áah.
MAT 6:13 Nanohwída’dintaah yuṉe’ onohwoṉííł hela’, áídá’ nchǫ’go at’ééhíí bits’ą́’zhį’ hanánohwihi’ṉííł: Dahazhį’ dawa bá nant’áá, ła’íí ninawodíí itisyú át’éhi, ła’íí ízisgo áńt’éhi dahazhį’ bee síńzįį doleeł. Doleełgo at’éé.
MAT 6:14 Nṉee binchǫ’híí bighą baa nádaagodeso’ąąyúgo, nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń ałdó’ nohwaa nágode’aahi at’éé:
MAT 6:15 Áídá’ nṉee binchǫ’híí bighą doo baa nádaagodeso’ąą dayúgo, nohwiTaa ałdó’ doo nohwaa nágode’aahi at’éé da.
MAT 6:16 Dáshiṉá’ da’ohkąąh lę́k’eyúgo, daanzhǫǫ ádaadil’íni doo k’ehgo adaanoht’ee da: áí dáshiṉá’ da’okąąhgee ídaadaagoch’iyolba’go binii hago áńdaayol’įįł, nṉee dáshiṉá’ oshkąąhíí yídaagołsį le’, daanzigo. Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Iłk’idá’ áí bich’į’ nahasṉili at’éé.
MAT 6:17 Áídá’ ni dáshiṉá’ onkąąh lę́k’eyúgo, nitsizíl nnłtłag, ninii táńgis;
MAT 6:18 Áí bee nṉee dáshiṉá’ onkąąhíí doo yídaagołsį da, niTaahíí zhą́ na’gont’į’ ndi yígółsį: áík’ehgo dánant’į’ego ánáda’ch’ol’įįł ndi yo’iiníí, niTaa, da’áń nṉee binadzahgee nich’į’ nado’oṉiłi at’éé.
MAT 6:19 Ni’gosdzáń biká’ dawahá nohwił da’ilííníí doo nadaanohṉíí da, dánko gółchoozhi nohwits’ą́’ da’iyąą, beshihii nohwits’ą́’ dichíh, ła’íí da’in’įįhíí nohwee dain’įįh:
MAT 6:20 Áídá’ yaaká’yú zhą́ nada’nohṉíí, akúyúgo zhą́ gółchoozhi doo nohwits’ą́’ da’iyąą da, béshihíí doo nohwits’ą́’ dichíh da, ła’íí da’in’įįhíí doo nohwee daino’į́įh at’éé da:
MAT 6:21 Dahayú nohwił ilíni siṉilyú, áí zhą́ baa natsídaahkees doo.
MAT 6:22 Koṉáá’íí kots’í bikǫ’i at’éé: áík’ehgo koṉáá nłt’ééyúgo kots’í dahot’éhé bikǫ’ golíni at’éé.
MAT 6:23 Áídá’ koṉáá doo nłt’éé dayúgohíí, kots’íhíí dahot’éhé diłhiłi at’éé. Koyi’ ná’dindíín n’íí kots’ą́’ diłhił silįįyúgo, áí dázhǫ́ diłhiłi at’éé.
MAT 6:24 Doo hadíń binant’a’ naki da, dała’á bił nchǫ’dá’ ła’ihíí bił nzhǫǫ doleełi at’ééhíí bighą; dagohíí dała’á yotą’dá’ ła’ihíí yich’ołaa doleełi at’éé. Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e hágółdzilíí dáła’ doo hagot’éégo bá na’ch’iziidi at’éé da.
MAT 6:25 Áí bighą gádaanohwiłdishṉii, Nohwi’ihi’ṉa’íí doo baa nohwił daagoyéé da le’, hant’éshą’ hishąą doleeł, daanohsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa nohwił daagoyéé da le’, hant’éshą’ ágoshdle’, daanohsįgo. Ya’ idáńhíí ihi’ṉaahíí bitisgo ilįį gá, ya’ diyágé kots’íhíí bitisgo ilįį gá?
MAT 6:26 Dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí baa natsídaahkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da, doo hayú binon’iłk’edaayihiṉiiłíí bá gową goz’ąą da; da’ágát’éé ndi nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń bá da’diiné’. Ya’ nohwíí áí bitisgo da’inohłįį gá?
MAT 6:27 Nohwitahyú hadíń daahołṉeezíí yaa natsékeesíí zhą́ bee ayą́hágo ndi ts’ídag ńdiłséhgo ádidle’ gá?
MAT 6:28 Hant’é bighą diyágé baa nohwił daagoyéé? Tł’oh dénzhónéhíí baa natsídaahkees; doo nada’iziid da, doo da’itł’ool da ndi nłt’éégo daanołseeł:
MAT 6:29 Da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́k’e ndi doo díí tł’oh dénzhóné k’ehgo ík’e’isdlaa da, nohwiłdishṉii.
MAT 6:30 Tł’oh díí jįį nołseełíí, áídí’ iskąą daadidlidíí ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo bik’e’isłaadá’ danilt’eego ya’ áí tł’ohíí bitisgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwik’e’isłaa gá, nohwíí nohwi’odlą’ ádaayą́háhi?
MAT 6:31 Áík’ehgo, Hant’é da’iidąą shįhíí? dagohíí, Hant’é da’iidląą shįhíí? dagohíí, Hant’é ádaagohiidle’ shįhíí? doo daadohṉiigo baa nohwił daagoyéé da le’.
MAT 6:32 (Doo Jews daanlįį dahíí áí zhą́ itisgo hádaat’į́į́:) áídá’ áí dawa bídįh daanohłįįhíí nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń yígółsį.
MAT 6:33 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí hik’e bits’ą́’dí’ nzhǫǫgo ágot’eehíí ntsé biká hádaaht’įį; áík’ehgo díí dawahá ałdó’ nohwíyéé doleeł.
MAT 6:34 Áík’ehgo yiskąągo hago ágot’eehíí doo baa nohwił daagoyéé da le’: áí dabíí na’ídintł’og ndi at’éé. Dała’á jįį nagontł’ogíí da’áí zhą́ dábik’eh.
MAT 7:1 Doo hadíń baa nádaaht’įį da le’, áík’ehgo nohwíí ałdó’ doo nohwaa nádaach’it’įį da doleeł.
MAT 7:2 Aanádaaht’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwaa nádaach’it’įį doleeł; dáhołąągo kaa daasohné’ láń shį n’íí k’ehgo da’ágáhołąągo nohwaa nádo’né’.
MAT 7:3 Hant’é bighą nik’isn biṉáá yuṉe’ tsį ałts’ísę́ę sitaaníí hí’į́į́, áídá’ nihíí niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí doo hí’į́į́ da?
MAT 7:4 Ni niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitąądá’, hagot’éégo nik’isn gáłnṉii, Shik’isn, ai tsį ałts’ísę́ę niṉáá yuṉe’ sitaaníí ná haoshtįįh?
MAT 7:5 Ni, nzhǫǫ ídńł’íni, ntsé niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí hatįįh; áík’ehgo nłt’éégo go’į́į́ nleehgo áníita nik’isn biṉáá yuṉe’ tsį ałts’ísę́ę sitaaníí bá hatįįh.
MAT 7:6 Nt’é dilziníí doo gósé baa daahohṉiił da, ła’íí nohwiyo’ nłt’éhihíí doo góchi bich’į’ odaahołkaad da, ágádaaht’įįyúgo dánko yiká’ nakai doleeł, áídí’ nohwich’į’ nádiikeego nohwik’idahjeeh.
MAT 7:7 Ídaadohkeed, áík’ehgo hant’é ídaadohkeedíí nohwaa hi’né’hi at’éé; hádaadoh’į́į́, áík’ehgo hant’é hádaadoh’iiníí nádaadohné’hi at’éé; dáádítį́h ńdaanołts’į, áík’ehgo nohwá ch’í’ítįįhi at’éé:
MAT 7:8 Hadíń ídókeedíí baa hi’né’hi at’éé; hadíń hádéz’iiníí hant’é hádéz’įį shįhíí náidiné’hi at’éé; hadíń dáádítį́h ńdaałts’įhíí bá ch’í’ítįįhi at’éé.
MAT 7:9 Nohwitahyú ła’ nṉee biye’ golíni, biye’ báń bíyókeedyúgo, ya’ tséégo yaa yi’aah gá?
MAT 7:10 Dagohíí łóg bíyókeedyúgo, ya’ ch’oshgo yaa yiłteeh gá?
MAT 7:11 Daanołchǫ’ ndi nohwichągháshé nt’é nłt’éhi baa hi’né’íí bídaagonołsįyúgo, itisgo nohwaa natsekeesgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń hadíń dant’éhéta nłt’éhihíí bíyókeedíí yaa yiné’hi at’éé.
MAT 7:12 Áík’ehgo nṉee hagot’éégo nohwich’į’ ádaat’eego hádaaht’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ bich’į’ ágádaanoht’ee: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí hik’e binkááyú nada’iziid n’íí ye’iłch’ídaago’aahíí bik’ehgohi at’éé.
MAT 7:13 Ágołts’ósę́go ch’ígót’i’yú ch’ínohkáh: nteelgo ch’ígót’i’ihíí, goteelgo intínhíí góyéé nágost’ąąyú intín, łą́ą́go ákóṉe’ ha’ánáłséh.
MAT 7:14 Ágołts’ósę́go ch’ígót’i’ihíí, ágołts’ósę́go intínhíí, áí zhą́ ihi’ṉaa bich’į’ intín, da’akwííyé zhą́ ákú ch’ekáh, doo łą́ą́go da.
MAT 7:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí ádaadil’íni baa daagonohsąą, áí dibełį́į́ bikágéhíí daabidiyágégo nohwaa hikáh, áídá’ biyi’ yuyaahíí ma’cho dázhǫ́ shiṉá’ daanliiníí k’ehgo at’éhi ádaat’ee.
MAT 7:16 Dá binest’ą’híí bee bídaagonołsį doleeł. Ya’ dahts’aa’íí hosh baa ndaach’ihiṉiił née, née figs kǫ’dahosh baa ndaach’ihiṉiił née?
MAT 7:17 Ch’il nłt’éhihíí nest’áń nłt’ééhíí bah dahnándahi at’éé; áídá’ ch’il dénchǫ’éhíí nest’ą́ń dénchǫ’éhíí bah dahnándahi at’éé.
MAT 7:18 Ch’il nłt’éhihíí doo nest’áń dénchǫ’éhíí bah dahnándahi at’éé da, ła’íí ch’il dénchǫ’éhíí doo hagot’éégo nest’án nłt’éhihíí bah dahnándahi at’éé da.
MAT 7:19 Ch’il dawa doo nest’áń nłt’ééhíí bah dahndéh dayúgo, yó’ok’éhgo kǫ’ diltłi’ yuyaa olkaadhi at’éé.
MAT 7:20 Áík’ehgo binest’ą’ihíí bee bídaagonołsį doleeł.
MAT 7:21 SheBik’ehń, sheBik’ehń, daashiłṉiihíí doo dawa yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleeh da; hadíń shiTaa yaaká’yú dahsdaahń aṉiihíí yikísk’eh at’ééhíí zhą́ itah daaleeh.
MAT 7:22 Áí bijįį nṉee łą́ą́go gádaashiłṉii doleeł, NohweBik’ehń, nohweBik’ehń, ya’ doo daanónjiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’ da láń? Ya’ doo nich’į’ ádaan’ṉiigo ch’iidn hadaaniidzood da láń? Ya’ doo nizhi’ biláhyú ízisgo ánágot’įįłíí be’ádaant’ee da láń?
MAT 7:23 Nohwíí doo nohwídaagonsini ádaanoht’ee da: yúwehzhį’ nohkáh, nchǫ’go ádaaht’íni, biłdidishṉiił.
MAT 7:24 Dahadíń shíyésts’ąągo shiyati’ yikísk’eh at’ééhíí díí k’ehgo nkó at’éhi at’éé: nṉee goyáni tséé yiká’ bigową ágodlaa:
MAT 7:25 Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ nádiyoł; ndi doo nagongeeh da: tséé biká’ goz’ąąhíí bighą.
MAT 7:26 Áídá’ dahadíń shíyésts’ąą ndi shiyati’ doo yikísk’eh at’éé dahíí, díí k’ehgo nkó at’éhi at’éé: nṉee doo goyánihi sáí biká’ bigową ágodlaa:
MAT 7:27 Łą́ą́go nanágołtįį, ła’íí tú ná’dijoł, ła’íí bigową bich’į’ deyolgo nangóngo’: gową nabígoztł’įįh silįį.
MAT 7:28 Jesus áí ąął yaa nagosṉi’dá’ iłch’ígon’ą́ą́híí bighą nṉee bił díyadaagot’ee lę́k’e:
MAT 7:29 Yebik’ehíí k’ehgo yił ch’ígó’aahíí bighą, doo nṉee begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ádaat’eehíí k’ehgo da.
MAT 8:1 Dził biká’dí’ nkenádiidzaadá’ łą́ą́go biké’ anázeeł lę́k’e.
MAT 8:2 Nt’éégo ła’ nṉee łóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa nagháhi biyahzhį’ hayaa adzaago gábiłṉii, SheBik’ehń, náshíńlziihíí bik’e síńtįįgo nígonsį, háńt’įįyúgo náshíńlziih.
MAT 8:3 Áík’ehgo Jesus yich’į’ dahdidilṉiidí’ yiká’ ndelṉiihgo, Hasht’į́į́; nándziih, yiłṉii. Áí dábiłgo łóód n’íí ínásdįįd lę́k’e.
MAT 8:4 Áídí’ Jesus gábiłṉii, Hadíń dánko bił nagolṉí’ hela’; ti’i, okąąh yebik’ehi bich’į’ ch’í’ṉah ádndle’go, nt’éhéta be’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nné’, Moses ngon’ą́ą́ lę́k’ehíí k’ehgo, áík’ehgo nándziihíí nṉee yídaagołsį doleeł.
MAT 8:5 Jesus Capernaum golzeeyú ńyáádá’, áígee silááda dała’á gonenadín binant’a’íí nábokąąhgo baa nyáágo,
MAT 8:6 Gábiłṉii, ShiNant’a’, shána’iziidíí di’il silínihi yaat’éégo bił na’diṉi’go gowąyú sitįį.
MAT 8:7 Jesus gábiłṉii, Ákú disháhgo naszíih.
MAT 8:8 Silááda nant’án gábiłṉii, ShiNant’a’, shigową yuṉe’ ha’ánṉáhgo ndi doo bik’eh sitį́į́ da: déhadziihgo ndi shána’iziidi nadzíih ndi at’éé.
MAT 8:9 Shíí ałdó’ shinant’a’ golį́į́, shihíí silááda bá nansht’aa: dała’á, Dah nṉáh, biłdishṉiiyúgo dahdigháh; ła’íí, Yushdé’, biłdishṉiiyúgo shaa higháh; ła’íí shána’iziidi, Díí áńle’, biłdishṉiiyúgo áí áíle’.
MAT 8:10 Jesus áí yidezts’ąądá’ débiłdíyagodzaago nṉee biké’ náłseełíí gáyiłṉii, Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Israel hat’i’íí bitahyú ndi doo hadíń díí k’ehgo bi’odlą’ golíni baa nsháh da.
MAT 8:11 Ła’íí gánádish’ṉii, Łą́ą́go ya’áí hanadáhdí’ ła’íí ya’áí onadáhdí’ nihikáhgo, Abraham hik’e Isaac ła’íí Jacob yił dahnáhaztąą doleeł, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitah:
MAT 8:12 Áídá’ nṉee, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanlįį le’at’éé n’íí, chagołheeł yuṉe’ ohilkaad doo: áígee daach’ichag hik’e kowoo łídaach’idiłk’ash doleeł.
MAT 8:13 Jesus silááda binant’a’íí gáyiłṉii, Nádńdáh; hagot’éégo osíńdląądíí da’áí k’ehgo ná begolzaa. Áík’ehgo silááda binant’a’ bána’iziidihíí da’áígee dagoshch’į’ nadziih.
MAT 8:14 Áídí’ Jesus Peter bigową yuṉe’ ha’ayáádá’ Peter bi’aahíí bimaa nezgaigo sitįįgo yiłtsąą.
MAT 8:15 Bigan yedelṉiih, áík’ehgo nezgai n’íí bits’ą́’ gonyáá: áídí’ nádiidzaago yá da’dezné’.
MAT 8:16 Áídí’ o’i’ą́ą́zhį’ godeyaago łą́ą́go ch’iidn isná ádaabiłsiníí bich’į’yú yił neheskai: áík’ehgo hadaadzi’íí zhą́ bee ch’iidn hainiheyood, ła’íí daanṉiihíí dawa nádaayilziih:
MAT 8:17 Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉán binkááyú na’iziidi, gánṉiid n’íí begolṉe’go, Néé doo daanldzil dahíí, ła’íí nohwikah n’íí dawa dabízhą́ ídá’áyiidlaa.
MAT 8:18 Jesus biṉaayú nṉee łáni íła’at’ééhíí yiłtsąądá’, Hanaazhį’ nohwił nada’do’eeł, nṉiid.
MAT 8:19 Áígee begoz’aaníí ye’ik’e’iłchíhi baa nyáágo gábiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, dahayú anadááłyú niké’ anáshdaał doo.
MAT 8:20 Jesus gábiłṉii, Ma’ ndi bi’i’áń daagolį́į́, dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí ndi bit’oh daagolį́į́; áídá’ shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí doo hayú nshteehi at’éé da.
MAT 8:21 Ła’ bitsiłke’yuhíí gábiłṉii, ShiNant’a’, haląą shitaa ntsé łehishteehyú dósha’.
MAT 8:22 Jesus gábiłṉii, Shiké’ híṉááł; áídá’ nanezna’íí dabíí łedaałii’ṉiił le’.
MAT 8:23 Áídí’ tsina’eełíí yehiyaadá’ bitsiłke’yu ałdó’ ehikai.
MAT 8:24 Nt’éégo tú yat’éégo bił deyol, áík’ehgo tsina’eełíí tú nádidáhíí beh nádilk’ooł: áídá’ Jesus‐híí iłhosh lę́k’e.
MAT 8:25 Áík’ehgo bitsiłke’yu bich’į’ nnikaigo ch’ínádaabisidá’ gádaaṉii, NohweBik’ehń, hasdánohwiṉííł: dak’azhą́ téłtł’áh nohwił ogo’eeł.
MAT 8:26 Áík’ehgo gádaayiłṉii, Hant’é lą́ bighą ńdaałdzid, ntsóląą’at’éégo nohwi’odlą’ doo hwoi da? ṉii. Áídá’ nádiidzaago nyolhíí túhíí biłgo yich’į’ hadziigo nkenágoheltǫ’.
MAT 8:27 Áík’ehgo nṉee bił díyadaagot’éégo gádaaṉii, Nṉee ląą daat’éhi díí, nyolhíí ła’íí túhíí ndi da’áyiłṉiiyú ádaat’įį!
MAT 8:28 Hanaayú Gérgesenes daagolį́į́yú bił nada’diz’eeldá’ nṉee łena’ṉiłíí goz’ąądí’ nṉee naki, ch’iidn isná ádaabiłsinihíí, Jesus yaa n’áázh, bédaach’ildzidhíí bighą doo hadíń ałhánégo bit’ah ch’egháhi da.
MAT 8:29 Yat’éégo gádaaṉii, Hago lą́ą́ ánohwile’go áńt’į́į́, Jesus, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlíni? Nohwiniigodilṉe’íí doo hwahá biká’ ngoṉáh dadá’ nohwiniigodnle’ née?
MAT 8:30 Áígee da’aṉahyú góchi da’iyąągo nanałse’.
MAT 8:31 Áík’ehgo ch’iidn náda’okąąhgo gádaabiłṉii, Hanohwinyóódyúgo, góchi nanłsé’íí beh nohwinyóód.
MAT 8:32 Áík’ehgo, Hahkeeh, yiłnṉiid. Hakį́į́dá’ góchi nanałsé’íí yeh hikį́į́: nt’éégo góchi dawa hayaa nádnkįįgo túsikáni yeh hikį́į́, áík’ehgo tú yił daadesdzii.
MAT 8:33 Áídí’ góchi yiṉádaadéz’įį n’íí nádnkįįgo kįh gozṉilyú okai, áígee ch’iidn isná ádaabiłsį n’íí hago ádaabi’deszaahíí dawa yaa nadaagosṉi’.
MAT 8:34 Áídí’ kįh gozṉilgee daagolííníí dawa Jesus yich’į’ ch’ínáłsą́ą́: áík’ehgo daayiłtsąądá’ náyokąąhgo gádaayiłṉii, Nohwini’dí’ ch’íńṉáh.
MAT 9:1 Áídí’ Jesus tsina’eełíí yeh hiyaago hanaayú dabíí gólį́į́yú bił oná’í’éél.
MAT 9:2 Nt’éégo ła’ nṉee di’ili baa daach’iskąą: Jesus daabi’odlą’ yígołsįįdá’ nṉee di’ilihíí gáyiłṉii, Shiye’, nił gozhǫ́ǫ́ le’; ninchǫ’híí bighą dák’ad naa nágodet’aah.
MAT 9:3 Áídá’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’ dábiyi’yú, Díí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań ádil’įįgo áṉii, daanzį.
MAT 9:4 Natsídaakeesíí Jesus yígółsįgo gádaabiłṉii, Nt’é bighą nohwijíí biyi’ yuyaa nchǫ’go natsídaahkees?
MAT 9:5 Hadíihíí doo nyeego ách’iṉiih da, Ninchǫ’híí bighą dák’ad naa nágodet’aah; dagohíí, Nádndáhgo dahnṉáh?
MAT 9:6 Ni’gosdzáń biká’ nṉee binchǫ’híí bighą baa nágodet’aahíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, beshik’ehgo bídaagonołsį doleełhíí bighą, (nṉee di’ili sitiiníí gáyiłnṉiid,) Nádndáhgo biká’ síntiiníí dahnádnné’go gowąyú nádńdáh.
MAT 9:7 Áík’ehgo nádiidzaago gowąyú onádzaa.
MAT 9:8 Nṉee łą́ą́go íła’adzaahíí díí daayo’įįdá’ bił díyadaagot’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį, nṉee díí k’ehgo á’ił’įįgo yaa goden’ąąhíí bighą.
MAT 9:9 Jesus áídí’ higaałgo nṉee Matthew holzéhi tax nanáhi’ṉiłígee sidaago yiłtsąądá’, Shiké’ dahnṉáh, yiłṉii. Áík’ehgo nádiidzaago biké’ dahiyaa.
MAT 9:10 Jesus iyąągo nezdaago, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłííhik’e nṉee doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí łą́ą́go hikaigo Jesus hik’e bitsiłke’yu yił da’iyąągo dahdinezbįh.
MAT 9:11 Pharisees daanlíni daabo’įįdá’ Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Nt’é bighą nohwiłch’ígó’aahíí tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí hik’e nṉee doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí yił da’iyąą?
MAT 9:12 Jesus áí yidezts’ąądá’ gádaabiłṉii, Doo hago’ádaat’ee dahíí izee nant’án doo yaa nakáh bik’eh da, daanṉiihíí zhą́.
MAT 9:13 Hant’é ṉiigo ágodi’ṉiihíí bídaagonoł’aah, Dawahá nastseedgo bedaashich’okąąhíí bitisgo nṉee łaadaach’oba’íí hásht’į́į́, ṉiigo: shíí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, biłdishṉiiyú níyáá, áídá’ doo nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí ágáłdishṉiiyú níyáá da.
MAT 9:14 John bitsiłke’yu Jesus yaa hikaigo gádaaṉii, Nt’é bighą néé hik’e Pharisees daanlíni łahgee dáshiṉá’ da’ohiikąąh, áídá’ ni nitsiłke’yu doo dáshiṉá’ da’okąąh da?
MAT 9:15 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ ni’i’ṉéhgee nṉee íła’ádaat’eehíí nṉee niiṉéhíí yił nakaiyúgo doo bił daagozhǫ́ǫ́ da née? Dahagee nṉee niiṉéhíí bits’ą́’ nádilteeh ndi at’éé, áígee dáshiṉá’ da’okąąh doleeł.
MAT 9:16 Ko’íí dénchǫ’éhíí doo nak’ą’ áníidéhíí bee ch’idi’aah da; ágách’idzaayúgo áníidéhíí iłhanigháhgo dayúwehégo onanádlaad.
MAT 9:17 Ła’íí wine áníi alzaahíí ikágé wine benałtiníí dénchǫ’éhíí doo biyi’ tádaach’iṉił da: ágách’idzaayúgo wine benałtiníí kots’ą́’ daidiłdoh, áík’ehgo winehíí ąął ha’ijooł, ła’íí wine bee nałtį n’íí da’ílíí hileeh: áídá’ wine áníi alzaahíí wine benałtiníí áníidéhíí zhą́ biyi’ tádaach’iṉił, áík’ehgo da’íła nłt’éé.
MAT 9:18 Jesus t’ah bich’į’ yałti’ nt’éégo nant’án ła’ baa nyáágo biyahzhį’ hayaa adzaago gábiłnṉiid, Shitsi’ áníi daztsąą: ndi yushdé’, biká’ ndenlṉíhgo nnaahó’ṉaa.
MAT 9:19 Áík’ehgo Jesus nṉeehíí yiké’ dahiyaago bitsiłke’yu ałdó’ biké’ dahiskai.
MAT 9:20 Nt’éégo isdzán dił bigháńlį́į́go nakits’ádah bił łegodzaahi Jesus yine’dí’ ninyaago bi’íí bidá’yú yedelṉiih:
MAT 9:21 Ídił yałti’go gáṉíí, Bi’íí zhą́ ndi bedenshṉiihyúgo nłt’éé náshdleeh.
MAT 9:22 Jesus łédiidzaago biłtsąą, áík’ehgo gábiłṉii, Shilah, nił gozhǫ́ǫ́ le’; ni’odlą’íí nłt’éégo ánániidlaa. Áík’ehgo dagoshch’į’ nłt’éé násdlį́į́.
MAT 9:23 Áídí’ Jesus nant’án bigową yuṉe’ ha’ayáágo, tsįsól yeda’do’aałíí hik’e nṉee daagodnch’aadíí yiłtsąągo,
MAT 9:24 Ch’ínohkáh, yiłnṉiid: na’ilíhn doo daztsąą da, daazhógo iłhoshgo at’éé. Áí bighą baa daach’odloh lę́k’e.
MAT 9:25 Nṉee íła’adzaahíí dawa ch’ínáńłsą́ą́dá’ Jesus ha’ayáágo na’ilíhníí bigan yiłtsoodá’ nádiidzaa.
MAT 9:26 Áík’ehgo áí biṉaayú dahot’éhé ágodzaahíí baa ch’iṉii lę́k’e.
MAT 9:27 Áídí’ Jesus dayúweh higaałgo nṉee naki biṉáá ádaagodini biké’ dahizh’aazh, adįįd daadilwoshgo gádaaṉii, David biye’ ńlíni, nohwaa ch’onbáah.
MAT 9:28 Kįh yuṉe’ ha’ayáágo nṉee biṉáá ádaagodini baa n’áázh: Jesus gádaayiłṉii, Ya’ ágá’ishłéhgo nohwi’odlą’ golį́į́ née? Ha’oh, nohwiNant’a’, daabiłṉii.
MAT 9:29 Áík’ehgo biṉáá ádaagodiníí biṉáá yiká’ ndelṉiigo, Hago nohwi’odlą’ nel’aaníí dábik’ehgo nohwá begolṉe’, biłnṉiid.
MAT 9:30 Áík’ehgo biṉáá nádaagosdlįįgo, Hadíń yígonołsį́įh hela’, Jesus nłdzilgo baa daasṉi’.
MAT 9:31 Da’ágát’éé ndi o’áázhyú dahot’éhé yaa nadaagosṉi’.
MAT 9:32 Áídí’ dahnádikáh ńt’éégo nṉee doo yałti’ dahi, ch’iidn isná ábiłsini, Jesus baa bił ch’ikai.
MAT 9:33 Áík’ehgo nṉeehíí biyi’dí’ ch’iidn habi’dinodzoodá’, nṉee doo yałti’ da n’íí hadzii: áík’ehgo nṉee íła’adzaahíí bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Israel hat’i’íí bitahyú doo hak’i díí k’ehgo ágot’eehíí daahiltséhi da.
MAT 9:34 Áídá’ Pharisees daanlíni, Ch’iidn nant’án binawodíí bee ch’iidn hainihiyood, daaṉii.
MAT 9:35 Áídí’ Jesus kįh nagozṉilyú hik’e gotahyú yitah naghaa, Jews ha’ánáłséh nagozṉilyú iłch’ígó’aahgo, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa na’goṉi’íí nłt’éhi yaa yałti’go, ła’íí nṉee bitahyú iłtah at’éégo daanṉiihíí hik’e kah yaa nakaihíí dawa náyihilziihgo naghaa.
MAT 9:36 Jesus nṉee łáni yo’įįgo, dibełį́į́ nadaabinyoodíí da’ádįhgo nakai łehíí k’ehgo doo daanłdzil dago iłtanáhosąąhíí bighą dázhǫ́ yaa ch’oba’ lę́k’e.
MAT 9:37 Áídí’ bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Nest’áń dázhǫ́ łą́ą́go nest’ąądá’ nada’iziidíí doo łą́ą́ dahíí bighą doo hwoi da;
MAT 9:38 Áík’ehgo nest’ą’ yeBik’ehń bich’į’ da’ohkąąhgo gádaabiłdohṉiih, Nada’iziidíí ninest’ą’ nádaayihigeshyú daadnł’áá.
MAT 10:1 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí yushdé’ daayiłnṉiidá’ spirits daanchǫ’i hadainihiyóód doleełgo yedaabik’ehgo yaa daagodez’ąą, iłtah at’éégo daanṉiihíí hik’e kah iłtah at’ééhíí yaa nadaakaihíí nádaayilziihgo ałdó’ yaa daagodez’ąą.
MAT 10:2 Nakits’ádah nadaal’a’á gádaaholzee; dantséhíí Simon, da’áń Peter holzéhi, hik’e bik’isn Andrew; James Zebedee biye’hi, hik’e bik’isn John;
MAT 10:3 Philip hik’e Barthólomew; Thomas ła’íí Matthew, tax bich’į’ nahi’ṉíłi; James, Alphéus biye’hi, hik’e Lebbéus, da’áń Tháddeus holzéhi;
MAT 10:4 Simon, Cánaanite nlíni, ła’íí Judas Iscáriot, Jesus ch’íyido’aałíí.
MAT 10:5 Díí nakits’ádahíí Jesus odaahił’aago gádaayiłṉii, Doo Jews daanlįį dahíí bitahyú dohkáh hela’, ła’íí Samáriayú kįh nagozṉilyú dohkáh hela’:
MAT 10:6 Israel hat’i’íí bitahyú, dibełį́į́ ch’a’onehezdeehíí k’ehgo zhą́ bich’į’ dohkáh.
MAT 10:7 Desohkaiyú, Yaaká’yú dahsdaahń nant’aahíí biká’ nagowaa, daadohṉiigo baa yádaałti’.
MAT 10:8 Daanṉiihíí nádaahołziih, nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nakaihíí nłt’éégo ánádaahdle’, nanezna’íí nádaabihoł’ṉaah, ch’iidn nṉee biyi’dí’ hadaanohohsood: daazhógo nohwaa daas’né’, daazhógo nadaahṉiih.
MAT 10:9 Nohwibestso bizis biyi’ yuyaa óodo, béshłigai, dagohíí zhaali łitsogé odaahṉííł hela’;
MAT 10:10 Hohkaahyú izis bena’iltiníí, dagohíí nohwi’íícho naki, ik’e’an nohwikee, ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaadohṉiił hela’: nṉee na’iziidíí bá di’né’go goz’ąą.
MAT 10:11 Dahadíí kįh nagozṉil dagohíí gotahyú dohkáhyúgo, hadíń nłt’éégo at’ééhíí biká na’ídaadołkidgo, łahyú naadohkáhzhį’ bił nahísóotąą le’.
MAT 10:12 Gową yuṉe’ ha’ahkaigee, Iłch’į’gont’ééhíí díí gową yuṉe’ be’ágót’ee le’, daadohṉii.
MAT 10:13 Áígee daagolííníí nłt’éégo ádaat’eeyúgo nohwił iłch’į’gont’ééhíí yił daanlįį doo: doo nłt’éégo ádaat’ee dayúgo, nohwił iłch’į’gont’ééhíí dánohwíí nohwił nádodleeł.
MAT 10:14 Dahadíń doo hádaanohwit’įį dayúgo, nohwiyati’ doo yídaayésts’ąą dayúgo, áí gową dagohíí kįh gozṉilíí bits’ą́’ dahnádohkáhgo, nohwikee bąą łeezhíí baa daałhaał.
MAT 10:15 Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Sodom hik’e Gomórrah golzeegee daagolį́į́ n’íí biniidaagodilṉe’íí bitisgo áí kįh gozṉilgee daagolííníí biniigodolṉiił.
MAT 10:16 Ma’ bitahyú dibełį́į́ k’ehgo daanohwideł’a’: áí bighą ch’osh goyą́ą́híí k’ehgo daagonohsąą, hawú ga’ádaanoht’eego doo t’ąązhį’ nádaadołghash da.
MAT 10:17 Nṉee baa daagonohsąą: yánádaaltihíí yaa nádaanohwide’aah doleeł, ła’íí Jews íła’ánát’įįh nagozṉil yuṉe’ hanohwínáda’iltsas doleeł;
MAT 10:18 Ła’íí nant’ánchań hik’e ízisgo nant’ánhíí biyahzhį’ nnádaanohwich’iłteeh doleeł, shíí shighą, áí hik’e doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ biṉááł shá nadaagołṉi’ doleeł.
MAT 10:19 Nohwaa yá’iti’yú nohwił ch’ideskaiyúgo, hagot’éégoshą’ hasdzii, hant’éshą’ dishṉii, doo daanohsį da: hant’é daadohṉiihíí da’áí bik’ehenkéézgee nohwaa hi’né’ ndi at’éé.
MAT 10:20 Áí doo dánohwíí hahdziih da, ndi nohwiTaa bits’ą́’dí’go Spirit‐híí nohwinkááyú hadziih ndi at’éé.
MAT 10:21 Nṉee ła’ bik’isn zideeyú nyide’aah doleeł, ła’íí nṉee ła’ bizhaazhé ágáyidoliił: chągháshé bą́ą́ hik’e bitaa yich’į’ nanádaagonłkaadgo bik’ehgo nabi’ditseed doleeł.
MAT 10:22 Shizhi’ bee daanohwich’ozhiihíí bighą nṉee dawa bił daanohchǫ’ doleeł: áídá’ dahadíń dángont’í’zhį’ dahildǫ́híí hasdábi’ dolteeł.
MAT 10:23 Ła’ kįh gozṉilgee nohwiniidaagoch’idnłsįyúgo, łahyúgo náádohkáh: da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánsdzaazhį’ Israel hat’i’i bikįh nagozṉilíí t’ah doo hwahá dawago nohkáh da doleeł.
MAT 10:24 Biłch’ígót’aahíí biłch’ígó’aahíí doo yitisgo at’éhi at’éé da, ła’íí na’iziidíí doo binant’a’ yitisgo at’éhi at’éé da.
MAT 10:25 Biłch’ígót’aahíí biłch’ígó’aahíí yiłgo dáłełt’eego dábik’eh, ła’íí na’iziidíí binant’a’ yiłgo dáłełt’eego dábik’eh. Bigową golííníí Beélzebub daałch’iṉiigo daabich’ozhííyúgo, bichągháshé itisgo nchǫ’go daabich’ozhíí doleeł.
MAT 10:26 Áík’ehgo doo bédaałdzid da: k’ad dawahá bił łe’izkaad n’íí ch’í’ṉah ádolṉiił; ła’íí k’ad dawahá nanl’į’ n’íí bígózįhgo ádolṉiił.
MAT 10:27 Godiłhił yuṉe’ nohwił nagoshṉi’íí idindláádyú baa nadaagołṉi: nant’į’ego bee nohwich’į’ ha’odziihíí kįh biká’dí’ daadołwoshgo baa nadaagołṉi’.
MAT 10:28 Hadíí kots’í nadaiłtseedá’ koyi’siziiníí doo nadaiłtseed at’éé dahíí doo bédaałdzid da; áídá’ ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa kots’í hik’e koyi’ siziiníí oyiné’híí, áń zhą́ bédaałdzid.
MAT 10:29 Ya’ dlǫ’dichiné naki zhaali łichí’é dała’á ílį́į́go nahiṉiih gá? Da’ágát’éé ndi nohwiTaa doo hat’į́į́ dayúgo dała’á ndi doo ni’yú bits’ą́’ naokáad at’éé da.
MAT 10:30 Nohwitsizíl ndi dawa iłk’idá’ hotagi at’éé.
MAT 10:31 Áík’ehgo doo nédaałdzid da, dlǫ’dichiné doo ałch’ídé bitisgo da’inohłįį da.
MAT 10:32 Dahadíń nṉee binadzahgee, Áń bígonsį, shiłṉiihíí, áń shiTaa yaaká’yú dahsdaahń binadzahgee ágáłdidishṉiił.
MAT 10:33 Áídá’ dahadíń nṉee binadzahgee, Áń doo bígonsį da, shiłṉiihíí, áń shiTaa yaaká’yú dahsdaahń binadzahgee ágáłdidishṉiił.
MAT 10:34 Ni’gosdzáń biká’zhį’ iłch’į’gont’ééhíí nkeniné’ doo daasho’ṉíí da: doo iłch’į’gont’ééhíí nkenishné’híí bighą niyáá da, bésh be’idiltłishé niitą́ą́go niyáá.
MAT 10:35 Nṉee ła’ bitaa bił łił nanágonłkaad doleeł, isdzán bi’isdzą’ bił łił nanágonłkaad, ła’íí isdzán hik’e bá’iyéhíí ałdó’ bił łił nanágonłkaadgo ashłe’híí bighą niyáá.
MAT 10:36 Nṉee dabíí bichągháshé bich’į’ nanádaagonłkaad doleeł.
MAT 10:37 Dahadíń bitaa dagohíí bą́ą́ shíí shitisgo bił nzhooníí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da: ła’íí dahadíń biye’ dagohíí bitsi’ shíí shitisgo bił nzhooníí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da.
MAT 10:38 Dahadíń bitsį’iłna’ááhíí doo dahiditįįhgo shiké’ dahdigháh dahíí doo shíyéé hileehgo dábik’eh da.
MAT 10:39 Dahadíń bi’ihi’ṉa’ bił ilííníí bits’ą́’ da’ilíí hileeh: áídá’ dahadíń shíí shighą bi’ihi’ṉa’ doo bił ilį́į́ dahíí, áń zhą́ dahazhį’ ihi’ṉaahíí yaa higháhi at’éé.
MAT 10:40 Dahadíń nánohwidnłtiiníí shíí ałdó’ náshidnłtíni at’éé; dahadíń náshidnłtiiníí shides’a’íí ałdó’ náidnłtíni at’éé;
MAT 10:41 Dahadíń nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįįhíí bighą nádnłtiiníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nt’é Bik’ehgo’ihi’ṉań bainé’íí áń ałdó’ da’áík’ehgo baa hi’né’hi at’éé; dahadíń nṉee dábik’ehyú át’ééhíí nlį́į́híí bighą náidnłtiiníí, nṉee ágát’éhi nt’é Bik’ehgo’ihi’ṉań bainé’íí áń ałdó’ da’áík’ehgo baa hi’né’hi at’éé.
MAT 10:42 Dahadíń, Jesus yiké’ higaałhíí bighą, díí doo ízisgo at’éé dahíí idee bee tú sik’azíí ndi yá ná’iłsįįhyúgo, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nayihiṉiiłíí da’aṉiigo bíyéé doleeł.
MAT 11:1 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí ąął yił ch’ídaagoz’ąądá’ Jews daanlíni bikįh nagozṉilyú iłch’ígó’aahgo hik’e yati’ baa gozhóni yaa nagolṉi’go onanádzaa.
MAT 11:2 John ha’ásitįį yuṉe’ Christ ánát’įįłíí ya’ikonzįįdá’ bitsiłke’yu naki Christ yich’į’ oyił’a’go,
MAT 11:3 Gáyiłnṉiid, Ya’ ni higháhi n’íí ánt’įį née, dagohíí ła’i biká daadéet’įį née?
MAT 11:4 Jesus gábiłṉii, John bich’į’ nádoht’aashgo díí disołts’aaníí ła’íí hoł’iiníí baa bił nagołṉi’:
MAT 11:5 Biṉáá ádaagodįh n’íí biṉáá ánágodle’, doo nadaakai da n’íí náhikáh, nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nadaakai n’íí nłt’éégo ánádaidle’, bijeyi’ ádaagodįh n’íí da’idits’ag ánádaidle’, nanezna’ n’íí naahikáhgo ánádaidle’, tédaat’iyéhíí yati’ baa gozhóni bee bich’į’ yáda’iti’.
MAT 11:6 Hadíń shodląągo doo t’ąązhį’ at’éé dahíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉii.
MAT 11:7 Onát’aazhdá’ Jesus nṉee íła’at’ééhíí John yaa nagolṉi’go yich’į’ yałti’go nkegonyaa gáṉíígo, Da’igolį́į́yú nt’é hádaadeh’į́į́yú nasohkai? Tł’oh bit’ąą nteelíí bił godiyołíí née?
MAT 11:8 Nt’é hádaadeh’į́į́yú nasohkai áídá’? Nṉee nłt’éégo bik’e’izláhi née? Hadíí bidiyágé nłt’ééhíí nant’án golį́į́gee nadaakaihi at’éé.
MAT 11:9 Nt’é lą́ą́ hádaadeh’į́į́yú nasohkai áídá’? Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi née? Ha’oh, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi yitisgo at’éhi, nohwiłdishṉii.
MAT 11:10 Díí baa k’e’eshchįį n’íí áń át’į́į́, Shinal’a’á nádįh dish’aa, nádįh iłch’į’gole’go.
MAT 11:11 Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Nṉee daagozliiníí bitahyú doo ła’ John Baptize ágole’íí yitisgo at’éé da: áídá’ yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú hadíń dázhǫ́ doo ílį́į́ dahíí John yitisgo at’éé.
MAT 11:12 John Baptize ágole’íí ni’gosdzáń biká’ naghaadí’ godezt’i’go nṉee yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleeh dázhǫ́ hádaat’įįgo ídéédaalnaa.
MAT 11:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ła’íí begoz’aaníí baa k’e’eshchiiníí ágoṉe’íí dabíntsédá’ yaa yił nadaagosṉi’, John nyáázhį’.
MAT 11:14 Shiyati’ nádaagodoh’aah hádaaht’įįyúgo gánohwiłdishṉii, Elías, hígháh n’íí, át’į́į́.
MAT 11:15 Hadíń bijeyi’ golííníí, íyésts’ąą le’.
MAT 11:16 Dząągee nṉee daałinolt’įįłíí hant’é bił łíshhah nishłeego baa nagoshṉi’? Na’iṉiih nagoz’ąągee chągháshé íła’at’éégo iłch’į’ ádaaṉiigo,
MAT 11:17 Tsįsól bee nohwich’į’ da’nt’aał ndi doo hak’i da’ołzhizh da; nohwich’į’ daahiichag ndi doo hak’i ch’adaashinołzhil da, daałiłdi’ṉiihíí nṉee díí goldohgee daagolííníí bił dáłełt’ee.
MAT 11:18 John doo iyąągo ła’íí doo idląągo nyáá dadá’, Ch’iidn biyi’ golį́į́, daałch’iṉii.
MAT 11:19 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ishąągo ła’íí ishdląągo niyáádá’ gádaashiłch’iṉii, Áń dichini ła’íí idlánihi, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bit’eké nlíni, daach’iṉii. Da’aṉii igoyą’íí nt’é ádaat’įįłíí bee bígózįh.
MAT 11:20 Kįh nagozṉilíí biyi’ Jesus ízisgo áná’ol’įįłíí łą́ą́go ye’ánát’įįłdá’ binchǫ’íí doo yits’ą́’yúgo ádaaṉe’ dahíí bighą yił daaditeh nkegonyaa, gáṉíígo,
MAT 11:21 Korázingee daagonohłiiníí, nohwá góyéé doleeł! Bethsáidagee daagonohłiiníí ałdó’ nohwá góyéé doleeł! Nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Tyre hik’e Sídongee ágágodzaayúgo, áígee daagolííníí doo áníidá’ nak’ą’dich’ízhé bik’inazlaadá’ iłch’ii yiyi’ naháztąągo binchǫ’íí yits’ą́’zhį’go ádaasdzaa doleeł ni’.
MAT 11:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Tyre hik’e Sídon bitisgo nohwiniigodidolṉiił, nohwiłdishṉii.
MAT 11:23 Nohwíí, Capérnaumgee daagonohłiiníí, yaaká’zhį’go hanohwidi’ṉiiłíí, nohwíí ch’iidntahzhį’go nohwidido’ṉił: nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Sódomgee ágágodzaayúgo, díí jįį Sódom t’ah goz’ąą doleeł ni’.
MAT 11:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį ni’, Sódom golzeehíí, bitisgo nohwiniigodidolṉiił, nohwiłdishṉii.
MAT 11:25 Áídá’ Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhgo gáṉíí, ShiTaa, yaaká’zhį’ hik’e ni’zhį’ nant’án ńlinihi, díí iłch’ígót’aahíí nṉee daagoyą́ą́go bił ídaagozínihíí baa ch’ananł’į’ n’íí mé’ ga’ádaat’eehíí bich’į’ ch’í’ṉah ánleehíí nich’į’ ba’ihénsį.
MAT 11:26 Da’áík’ehgo ágot’ee le’, shiTaa; da’áík’ehgo hánt’įįgo ágónlaahihi.
MAT 11:27 ShiTaa bits’ą́’dí’go dawa shaa hi’ṉííł: doo hadíń shíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłíni, shígółsini at’éé da, shiTaa zhą́; ła’íí doo hadíń shiTaa yígółsini at’éé da, shíí biYe’ nshłíni zhą́, ła’íí dahadíńta shiTaa bich’į’ bígózįhgo áshłe’íí ałdó’ shiTaa yígółsį.
MAT 11:28 Daanohwigha nada’ohsiidíí ła’íí ndaazgo dahda’ohheełíí shich’į’ nohkáh, áík’ehgo hádaasołgo ánohwishłe’.
MAT 11:29 Izénázwodíí łahdí’ nábiyi’hishaałgo shits’ą́’dí’ ígonł’áah; shijíí yuṉe’ isht’egodnt’ee, doo itisgo ídésht’įį da: áík’ehgo nohwiyi’ siziiníí hanáyoł doleeł.
MAT 11:30 Izénázwodíí łahdí’ nábiyi’hishaałyúgo doo ná nyee da doleeł, da’ighéélgo ánisiníí doo ná ndaaz da doleeł.
MAT 12:1 Áídá’ Jews daagodnłsiníí bijįį Jesus tł’oh nagháí hentííníí yiyi’yú higaał; bitsiłke’yu yił hikaahgo shiṉá’ daasilįįgo tł’oh nagháí binest’ą’ nadaayiṉiiłgo daayiyąą nkegonyaa.
MAT 12:2 Pharisees daanlíni daabiłtsąądá’ gábiłṉii, Díń’įį, godilziníí bijįį doo baa nach’ighaa dahíí nitsiłke’yu yaa nakai.
MAT 12:3 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ David hik’e yił nakaihíí biłgo shiṉá’ daasilįįgo, hago ádaasdzaa láń shįhíí doo hwahá baa da’ohshiih da née?
MAT 12:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ ha’akaigo, báń Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’ okąąhgo baa hi’né’go nii’né’ n’íí, doo daayiyąągo bágoz’ánihi daayiyą́ą́, áí báńhíí okąąh yedaabik’ehi zhą́ daayiyąągo goz’ánihi.
MAT 12:5 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ okąąh yedaabik’ehi godilziníí bijįį doo daagodnłsį da ndi doo bee bída’itah dahíí, begoz’aaníí bek’e’ eshchiiníí biyi’ doo hwahá baa da’ohshiih da née?
MAT 12:6 Dząągee hadíń da’ch’okąąh goz’aaníí yitisgo at’éhi naghaa, nohwiłdishṉii.
MAT 12:7 Dawahá nastseedgo bedaashich’okąąhíí bitisgo nṉee łaadaach’oba’íí hásht’į́į́, ṉiigo aṉííhíí bídaagonołsįyúgo, shíí, doo shaa dahgoz’ąą dahíí, doo shaa yádaałti’ da doleeł ni’.
MAT 12:8 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, godilziníí bijįį ndi beshik’eh.
MAT 12:9 Áídí’ dahiyaadá’ Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’ayáá.
MAT 12:10 Áígee nṉee bigan dała’ázhiṉéé binawod ásdįįdi itah sidaa lę́k’e. Nṉee ła’i Jesus dant’éhéta bee baa dahgosit’aa daanzįgo nayídaadiłkid gádaaṉiigo, Ya’ godilziníí bijįį ná’ch’ilziihíí begoz’ąą née?
MAT 12:11 Jesus gádaabiłṉii, Nohwitahyú nṉee ła’ bidibełį́į́ dała’áhi godilziníí bijįį o’i’áń yuṉe’ ogo’yúgo, yiłtsoodgo hanáidishood ya’?
MAT 12:12 Nṉee dibełį́į́ yitisgo ílį́į́ go’į́į́! Áík’ehgo godilziníí bijįį nłt’éégo ánách’ot’įįłgo goz’ąą.
MAT 12:13 Áídí’ nṉee bigan binawod ásdįįdi yich’į’ gáṉíí, Yushdé’ dahdinlṉíh. Áík’ehgo bich’į’ dahdidilṉiigo bigan nádzii, łahzhiṉééhíí ga’at’éé násdlį́į́.
MAT 12:14 Áídí’ Phárisees daanlíni ch’ékaigo, hagot’éégo Jesus daayiziłhee doleełíí yaa nadaagoshchįį.
MAT 12:15 Jesus díí yígółsįgo áídí’ dahnyaa: nṉee biké’ dahnánłsąą, áí dawa náyihilziih;
MAT 12:16 Áídí’ gádaayiłṉii, Ch’ídaashinoh’aah hela’:
MAT 12:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Esáias holzéhi, gánṉiidíí begolṉe’go ánágot’įįł,
MAT 12:18 Shinal’a’á, hałtííníí, shił nzhóni, shiyi’siziiníí bił dábik’ehyú át’éhi daaneł’į́į́: shiSpirit‐híí biká’zhį’ ashłéhgo doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ dábik’ehyú ágot’eehíí yaa nagolṉi’ doleeł.
MAT 12:19 Doo nagontł’og nago’aa da, doo dilwosh da doleeł; da’intínyú bizhiihíí doo hadíń yidits’ag da doleeł.
MAT 12:20 Dábik’ehyú ánách’ot’įįłíí itis silįįgo áyíílaazhį’ tł’oh hichǫǫdíí doo yitíh da, túkǫ’íí beh hiit’i’íí dét’įh dałchiihíí doo yinłtsees da doleeł.
MAT 12:21 Bíí bizhi’íí doo Jews daanlįį dahíí bada’ołíí doleeł.
MAT 12:22 Nṉee ła’ ch’iidn isná ábiłsini biṉáá ágodįh, ła’íí doo yałti’ dahi baa bił ch’ikaigo náyilziih: áí nṉee doo yałti’ da n’íí yałti’ ła’íí go’įį násdlį́į́.
MAT 12:23 Nṉee dawa bił díyadaagot’eego gádaanṉiid, Áń David biYe’ at’į́į́ ya’?
MAT 12:24 Phárisees daanlíni áí daidezts’ąądá’ gádaanṉii, Ch’iidn nant’án, Beélzebub holzéhi, binawodíí bee díí nṉee ch’iidn hainihiyood, daaṉii.
MAT 12:25 Natsídaakeesíí Jesus yígółsįgo gádaayiłṉii, Nṉee dałaháyú binant’a’ golííníí dabíí iłch’į’ nanágonłkaadyúgo da’ílíí hileeh; kįh gozṉilgee daagolííníí dagohíí dáła’ naháztaaníí dabíí iłk’ídahnájahyúgo doo aṉahyú bengonowáh át’éé da:
MAT 12:26 Satan nṉee biyi’dí’ Satan hainihiyoodyúgo, dabíí ích’į’ naná’idziid; áík’ehgo yebik’ehíí hagot’éégo ńzaad begoldoh?
MAT 12:27 Shíí Beélzebub bee ch’iidn haniisoodyúgo, nohwíí daanohwiye’íí hadíń bee ch’iidn hadainiyood áídá’? Áík’ehgo daanohwiye’íí ch’í’ṉah ádaanohwile’.
MAT 12:28 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit bee ch’iidn haniisoodyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwitahyú iłk’idá’ nant’aa.
MAT 12:29 Hagot’éégo ła’ nṉee nalwodi bigową yuṉe’ ha’ách’ighaago dawahá bíyééhíí ch’in’įįh? Nṉee nalwodíí ntsé łích’iltł’ó hik’e go’į́į́. Áídá’ dawahá bíyééhíí bits’ą́’ ch’in’įįh.
MAT 12:30 Hadíń doo bił gonsht’įį dahíí shich’į’ got’ínihi at’éé; hadíń doo bił íła’áná’ishdle’ dahíí shits’ą́’ ts’iłtįįgo áile’hi at’éé.
MAT 12:31 Áík’ehgo gádaanohwiłdishṉii, Konchǫ’íí dawa ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań dénchǫ’go baa yách’iłti’híí bighą kaa nágodit’aah doleeł: áídá’ Holy Spirit dénchǫ’go baa yách’iłti’yúgohíí doo kaa nágodinot’aah at’éé da.
MAT 12:32 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dénchǫ’go shaa yách’iłti’híí bighą kaa nágodit’aah doleeł: áídá’ Holy Spirit dénchǫ’go baa yách’iłti’híí bighą doo kaa nágodinot’aah at’éé da, díí jįį goldohíí hik’e nágoldohíí ndi.
MAT 12:33 Ch’il nłt’ééyúgo, binest’ą’ ałdó’ nłt’éé ngolníí; áídá’ ch’il dénchǫ’yúgo, binest’ą’ ałdó’ dénchǫ’ ngolníí; ch’il hago’at’ééhíí binest’ą’ bee bígózini at’éé.
MAT 12:34 Ch’osh bik’asda’ golííníí k’ehgo hałinołt’įįłíí, hagot’éégo nłt’éégo yádaałti’, nchǫ’go ádaanoht’eedá’? Kojíí yuṉe’ hagot’éégo goz’ąą shįhíí bee yách’iłti’hi at’éé.
MAT 12:35 Kojíí yuṉe’ nłt’éégo goz’aaníí bee nłt’éégo ách’ít’éhi at’éé: kojíí yuṉe’ nchǫ’go goz’aaníí bee nchǫ’go ách’ít’éhi at’éé.
MAT 12:36 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį nṉee yati’ da’ilíníhíí dawa yee hadaadzi’ n’íí bighą baa yá’iti’doleeł, nohwiłdishṉii.
MAT 12:37 Niyati’ n’íí bee nłt’éégo áńt’ééhíí ná ha’dodzih, dagohíí niyati’ n’íí bee nángodot’aał.
MAT 12:38 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanlíni ła’ Jesus gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, godiyįhgo be’ígóziníí ła’ nohwił ch’í’ṉah áńle’.
MAT 12:39 Yich’į’ hananádziigo gádaayiłṉii, Nchǫ’go ádaat’éhi nant’į’ nakaihi daałinolt’įįłíí godiyįhgo be’ígóziníí yiká daadéz’įį; áídá’ be’ígóziníí doo bił ch’í’ṉah ádaalṉe’hi at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Jonas holzéhi, nṉee bich’į’ be’ígózįh alzaahíí zhą́.
MAT 12:40 Jonas taagi jįį hik’e taagi tł’é’ łóg nchaahíí bibid sitįįhíí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, taagi jįį hik’e taagi tł’é’ łeyi’ sitį́į́ doleeł.
MAT 12:41 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį nṉee Nínevehgee daagolį́į́ n’íí daahizįįgo nṉee daałinolt’įįłíí yaa yádaałti’go, Nohwíí nohwitisgo daanchǫ’ ni’, daadidoṉiił: Nínevehgee daagolííníí Jonas yałti’go daidezts’ąądá’ binchǫ’íí yits’ą́’zhį’ ánádaasdzaa; áídá’ k’adíí Jonas bitisgo ánsht’éhi niyáá.
MAT 12:42 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį isdzán nant’ánihi hayaadí’go nyááhíí hizįįgo nṉee daałinolt’įįłíí yaa yałti’go, Shíí shitisgo daanchǫ’ ni’, didoṉiił: áń dázhǫ́ ńzaadí’ ńyáá, Sólomon bigoyą’ yidits’į́hgo; áídá’ k’adíí Sólomon bitisgo ánsht’éhi niyáá.
MAT 12:43 Spirit nchǫ’íí nṉee yiyi’dí’ háyáádá’ tú ádįhyú aanádaał, hayú hanayóołíí yiká hantaago; áídá’ doo hagee da lę́k’e.
MAT 12:44 Áík’ehgo gáṉíí, Shíí shigowąyú hadí’ níyáá n’ííyú nádésdzá; bigową n’íí doo nt’é siné’ da, nágolzhoogo dawahá nzhǫǫgo neheshjaayú nádzá.
MAT 12:45 Áík’ehgo spirits gosts’idi daanchǫ’i yił nakai, bíí bitisgo daanchǫ’ihi, áí gową yuṉe’ yił ha’akáhgo áígee ndaagoleeh: áík’ehgo nṉee ntsédá’ át’éé n’íí bitisgo at’éé hileeh. Áík’ehgo díí nchǫ’go daałinolt’įįłíí ałdó’ ágát’éé doo.
MAT 12:46 Jesus nṉee íła’adzaahíí t’ah yich’į’ yałti’dá’, bą́ą́ hik’e bik’isyú dadáńyú nadaazį, yich’į’ hadaadzii hádaat’įįgo.
MAT 12:47 Nṉee ła’ gábiłṉii, Nimaa hik’e nik’isyú dadáńyú nadaazį, nich’į’ hadaadzii hádaat’įįgo.
MAT 12:48 Nṉee bił nagosṉi’íí gáyiłṉii, Hadíń shimaa, hadíń shik’isyú?
MAT 12:49 Bitsiłke’yu yich’į’ dahdidilṉiigo gáṉíí, Kú shimaa hik’e shik’isyú!
MAT 12:50 Dahadíń shiTaa yaaká’yú dahsdaahń yikísk’eh at’ééhíí shik’isn, dagohíí shilah, ła’íí shimaa at’éé.
MAT 13:1 Da’áí bijįį Jesus kįhdí’ ch’ínyáágo, túsikaaníí bahgee nezdaa.
MAT 13:2 Áígee nṉee łą́ą́go baa náńłsą́ą́, áík’ehgo tsina’eełíí yeh hiyaago dahnezdaa; áídá’ nṉeehíí tábąąyú íła’adzaa.
MAT 13:3 Áígee na’goṉi’íí yee łą́ą́go yił ch’ígó’aah, gáṉíígo, K’edileehíí yił ke’go k’edileeyú óyáá;
MAT 13:4 K’edileegee k’edilzíí ła’ intín bahyú nanehezdee, áík’ehgo dlǫ́’ íła’adzaago ąął nádaihezlaa:
MAT 13:5 Ła’ k’edilzíí tsétahyú nanehezdee, ákú łeezh doo dázhǫ́ łą́ą́yú da: łeezh da’ayą́háhíí bighą dagoshch’į’ hadaazhjeed.
MAT 13:6 Áídá’ ya’áí hanadáhgee dilid; bikeghad doo yúyahyú nel’ąą dahíí bighą nádaahesgą.
MAT 13:7 Ła’ihíí hosh bitahyú nanehezdee; áík’ehgo hoshihíí igháńłsąągo nadaistseed.
MAT 13:8 Ła’ k’edilzííhíí łeezh nłt’ééyú nanehezdee, áí zhą́ nest’áń áyíílaa, ła’ dała’á gonenadín, ła’íí gostądin, ła’íí tádin bitisyú ánálzaa.
MAT 13:9 Hadíń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le’.
MAT 13:10 Bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Nt’é bighą iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee bich’į’ yáńłti’?
MAT 13:11 Áík’ehgo gábiłṉii, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo bígózį da n’íí nohwíí bídaagonołsįįhgo nohwaa daagodest’ąądá’ bíhíí doo baa daagodest’ąą da.
MAT 13:12 Dahadíń íyésts’ąągo ígoł’aahíí, bigoyą’íí itisgo baa nádo’né’, áík’ehgo dayúweh bigoyą’ bá ínágododaał: áídá’ dahadíń doo íyésts’ąą dahíí, ayą́hágo ígoł’ąą n’íí ndi bits’ą́’ da’ílíí nádodleeł.
MAT 13:13 Áí bighą iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee bich’į’ yádaashti’: dédaineł’įį ndi doo daayo’įį da; dédaidits’ag ndi doo ídaayésts’ąą da, doo bił ídaagozį da.
MAT 13:14 T’ah doo hwahá gágoṉéh dadá’ Esáias yaa nagolṉi’ n’íí begolzaa, gánṉiidhi, Dédaadohts’ag ndihíí doo nohwił ídaagozį da doleeł; dédaaneł’į́į́ ndihíí doo daah’įį da doleeł:
MAT 13:15 Díí nṉeehíí bijíí daantł’iz daazlįį, doo da’dits’ag da daazlįį, ła’íí daanéshch’il daazlįį; doo ágádaat’ee dayúgo biṉáá yee daago’įį doleeł ni’, bijeyi’ yee da’dits’ag doleeł ni’, bijíí yee bił ídaagozį doleeł ni’, áík’ehgo shich’į’ ádaaṉe’go nádaasziih doleeł ni’.
MAT 13:16 Nohwíí nohwiṉáá biyaa gozhǫ́ǫ́, go’įįhíí bighą: nohwijeyi’ biyaa gozhǫ́ǫ́, idits’ag‐híí bighą.
MAT 13:17 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Doo ałch’ídé Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi, ła’íí nṉee nłt’éégo ánát’įįłíí daah’iiníí daayiłtséh hádaat’įį ndi doo hak’i daayiłtsąą da; daadohts’agíí daidits’į́h hádaat’įį ndi doo hak’i daidezts’ąą da.
MAT 13:18 Áík’ehgo k’edileehíí iłch’ígót’aahgo baa nagoṉi’íí nt’é golzeego ágolzeehíí ídaayesółts’ąą.
MAT 13:19 Hadíń yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa yá’iti’íí íyésts’ąągo doo bił ígózį dadá’, nchǫ’i nlįįhń baa nyáágo bijíí yuṉe’ k’edolzaa n’íí bits’ą́’ haiyiné’. Áń k’edilzíí intín bahyú nanehezdee n’íí át’éé;
MAT 13:20 Áídá’ tsétahyú nanehezdee n’íí, yati’ yidits’ago dagoshch’į’ bił gozhǫ́ǫ́go náidnné’híí át’éé;
MAT 13:21 Áídá’ biyi’yú bikeghad doo yúyahyú nel’ąą dago, da’aṉahzhį’ begodigháh: áídá’ yati’híí bighą nagontł’ogíí, dagohíí biniigonłt’ééhíí baa gowáhgee dagoshch’į’ t’ąązhį’ nanánihidéh.
MAT 13:22 Hosh bitahyú nanehezdee n’íí yati’ yidits’agdá’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nabi’dintł’ogíí, hágołdzilgohíí k’izé’idiłteehíí igháńłsą́ą́go yati’ k’edolzaa n’íí naistseed, áík’ehgo doo binest’ą’ goleeh da.
MAT 13:23 Łeezh nłt’ééyú nanehezdee n’íí, yati’ yidits’ago bił ígóziníí át’éé; áń nest’áń ánáil’įįh, ła’ dała’á gonenadín, ła’íí gostądin, ła’íí tádin bitisyú ánáil’įįh.
MAT 13:24 Áídí’ Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí ła’ ch’í’ṉah anágodlaa, gáṉíígo, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: nṉee bik’edolzaayú k’edilzíí nzhooníí k’eidnláá:
MAT 13:25 Áídá’ nṉee da’ałhoshdá’ nṉee bó’ṉi’íí áígee nyáágo, tł’oh nagháí bitahyú tł’oh dénchǫ’éhi k’eidnláádá’ onádzaa.
MAT 13:26 Tł’oh nagháí hájéédá’ binest’ą’ gozlįįgee tł’oh dénchǫ’éhi ałdó’ hájééd lę́k’e.
MAT 13:27 Bik’edolzaa golííníí bánada’iziidíí baa hikaigo gádaabiłṉii, Nohwinant’a’, k’edilzíí nłt’éhi la’ k’edíńlaa ni’dá’ díí tł’oh dénchǫ’éhi hadí’go hajéédhi gá?
MAT 13:28 Gábiłṉii, Shó’ṉi’íí át’į́į́. Bánada’iziidíí gádaabiłṉii, Ya’ áí tł’ohíí daahi’ṉizh née?
MAT 13:29 Dah; tł’oh daahṉizhyúgo, tł’oh nagháíhíí dánko bił daahṉizhi at’éé.
MAT 13:30 Ch’ík’eh dała’ nołseeł le’, inest’ąązhį’: áík’ehgo inest’ąągo tł’oh nagháí daigeeshíí gádaałdishṉiih, Tł’oh dénchǫ’éhíí ntsé bee da’ohtł’o’go didlid doleełhíí bighą: áídá’ tł’oh nagháíhíí shitł’oh nagháí bágową yuṉe’ ndaanohṉííł.
MAT 13:31 Áídí’ Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí ła’ ch’í’ṉah ánágodlaa gáṉíígo, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo ánánát’éé: nṉee bik’edolzaayú ch’il mustard holzéhi biyigé k’eidnláá.
MAT 13:32 Áí biyigéhíí dázhǫ́ ałts’ísę́hi, ndi k’edolzaayúgo, dázhǫ́ nchaa hileeh, ch’il dawa bitisgo nchaahi, áídí’ ch’il dázhǫ́ nṉeezgo hileehgo dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí bits’ádaaz’aahíí biyi’yú bit’oh ádaagole’.
MAT 13:33 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee nanágolṉi’ gáṉíígo, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo ánánát’éé: isdzán ik’áán táádn ha’oką́ą́go, báń benilzoołé yił ná’ist’oodgo ąął dahńdiilzoolzhį’.
MAT 13:34 Díí dawa iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí Jesus nṉee íła’ádaadzaahíí yee yił nagosṉi’; dá iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí zhą́ yee yich’į’ yałti’ lę́k’e.
MAT 13:35 Áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi gáṉíí n’íí begolṉe’go, Iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí bee yashti’ doleeł; ni’gosdzáń alzaadí’ yushdí’ godezt’i’go nal’į’ n’íí baa nagodishṉih, ṉii ni’.
MAT 13:36 Jesus nṉee łáni nádohkáh yiłnṉiidá’ kįh yuṉe’ ha’ayáá: áígee bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Tł’oh dénchǫ’éhi k’edolzaayú hentį́į́, nṉiigo nagosíńłṉi’íí nohwił ch’í’ṉah áńle’.
MAT 13:37 Áík’ehgo gádaabiłṉii, K’edilzíí nzhóni k’edileehíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí ánsht’ee;
MAT 13:38 K’edolzaahíí ni’gosdzáń át’éé; k’edilzíí nzhónihíí yaaká’yú dahsdaahń nṉee bilałtł’áhgee siṉilíí át’éé; áídá’ tł’oh dénchǫ’éhíí nchǫ’i nlįįhń bichągháshé át’éé;
MAT 13:39 Ó’ṉi’hi k’edilzíí dénchǫ’éhíí k’eidnlááhíí ch’iidn nant’án at’éé; ąął inest’aaníí nnágodáhíí át’éé; ła’íí náda’igeeshíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ádaat’ee.
MAT 13:40 Tł’oh dénchǫ’éhíí dała’ alzaago kǫ’ yuṉe’ didlidhíí k’ehgo nnágodzaago ágágot’ee doleeł.
MAT 13:41 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shinal’a’á yaaká’yú daagolííníí daadish’aago, da’iłchǫǫhíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí shíí shilałtł’áhgee goz’aaníí biyi’dí’ hadaayiṉiił;
MAT 13:42 Áídí’ kǫ’ yáádiṉah yuyaa oyihiłkaad: ákú daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doleeł.
MAT 13:43 Áídá’ nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí ya’áí k’ehgo bik’inada’didlaad doleeł, biTaa bilałtł’áhgee goz’ąąyú. Hadíń bijeyi’ golííníí, íyésts’ąą le.
MAT 13:44 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí dant’éhéta koł ilíni ték’eyú nách’ides’įį łehíí k’ehgo at’éé; nṉee náidnné’go náides’įįgo bił gozhǫ́ǫ́go bíyéé dawa baa nahazṉiigo ték’ehíí nagohesṉii.
MAT 13:45 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo ánánát’éé: nṉee bana’iṉiihi yoo’ łáń ílíni, dilkǫǫhé holzéhi, yíkantaa:
MAT 13:46 Áík’ehgo yoo’ łáń ílínihíí yaa nyáágo, bíyéé n’íí dawa baa nahazṉii’go yoo’ n’íí nayihesṉii’.
MAT 13:47 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo ánánát’éé: łóg behaidlehé nanestł’óli tayi’ yuyaa olkaadgo, łóg iłtah at’ééhíí łą́ą́go bee hanáltąą:
MAT 13:48 Dáhalk’iłgo, tábąązhį’ ndaidistǫ’go dinezbįh, nłt’ééhíí táts’aa yiyi’ odaihezṉil, áídá’ doo nzhǫǫ dahíí yó’odaiskaad.
MAT 13:49 Díí k’ehgo ágot’ee doleeł nnágodáhgee: Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí híkáhgo, nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí yits’ą́’zhį’ nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí yita’iláh,
MAT 13:50 Áídí’ doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí kǫ’ yáádiṉah yuyaa oyihiłkaad: ákú daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doo.
MAT 13:51 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ díí dawa nłt’éégo bídaagonołsį née? Ha’oh, nohweBik’ehń, daabiłṉii.
MAT 13:52 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi dała’á ntį́į́go yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa bił ch’ígót’aaníí díí k’ehgo at’éé: nṉee bikįh golííníí nainonííhíí biyi’dí’ dawahá áníidéhi hik’e sá’áhíí ndi hanáyihi’ṉiił.
MAT 13:53 Jesus díí iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí ąął yaa nagosṉi’dá’ dahnasdzá.
MAT 13:54 Áídí’ dabíí bini’yú ńyáágo Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ yił ch’ídaago’aahgo, nṉee bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Hadí’go díí nṉeehíí bigoyą’ gozlíni, hagot’éégo ízisgo ánát’įįł?
MAT 13:55 Díń la’ kįh ágole’íí biye’, bą́ą́ la’ Mary holzee, bik’isyú James, Joses, Simon ła’íí Judas daaholzee?
MAT 13:56 Bilahkííyú la’ ałdó’ kú nohwił daanlįį? Díí nṉeehíí hadí’ díí dawa nágodn’áni?
MAT 13:57 Áí bighą bik’edaach’ishch’ii lę́k’e. Áík’ehgo Jesus gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi dahot’éhé nṉee daabidnłsį, áídá’ dágolį́į́gee, bik’íí bitahyú doo hadíń bidnłsį da, ṉii.
MAT 13:58 Áígee doo łą́ą́go ízisgo ánát’įįł da lę́k’e, doo daabodląą dahíí bighą.
MAT 14:1 Áídá’ nant’án, Hérod holzéhi, Jesus ánát’įįłíí ya’ikonzįįdá’,
MAT 14:2 Bánada’iziidi gádaayiłṉii, Áń John Baptize ágole’íí n’íí át’į́į́ ląą; daztsąądí’ naadiidzaa; áí bighą ízisgo ánát’įįł.
MAT 14:3 Dabíntsédá’ Hérod John yiłtsoodgo łíyistł’ǫǫgo ha’áyiłt’e’ ni’, Hérod bik’isn Philip bi’aa, Heródias holzeehíí bighą.
MAT 14:4 John gábiłnṉiidhíí bighą, Áń doo bił na’aashgo ná goz’ąą da.
MAT 14:5 Hérod John yiziłhee hát’į́į́ ndi, nṉee łáni yénáldzid lę́k’e, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi daanzįhíí bighą.
MAT 14:6 Hérod bił łenágodáhgee nnágodzaago daagoch’inełįįgo Heródias bizhaazhé na’ilíhníí biṉááł ilzhishgo, Hérod yił goyiłshǫ́ǫ́ lę́k’e.
MAT 14:7 Áík’ehgo Hérod bitł’a dahdidilṉiihgo gáyiłnṉiid, Dant’éhéta shíhóńkeedíí naa nshné’.
MAT 14:8 Áík’ehgo na’ilíhníí bą́ą́ ábiłṉiigo, Hérod gáyiłnṉiid, Bena’ikaahíí biká’ John Baptize ágole’íí bitsits’in dahs’ąągo shaa nkáah.
MAT 14:9 Nant’ánhíí doo bił gozhǫ́ǫ́ da, áídá’ bitł’a dahdidilṉiih n’íí bighą, ła’íí nṉee yił da’iyąąhíí bighą, Baa daanohkaah, ṉii lę́k’e.
MAT 14:10 Ákú ił’aago, ha’áná’ilka’ yuṉe’ John bitsits’in nadain’ąą.
MAT 14:11 Áídí’ bena’ikaahíí bee bitsits’in ha’ádaiskąągo na’ilíhníí yaa yinką́ą́: áídí’ bą́ą́ yaa nainką́ą́.
MAT 14:12 John bitsiłke’yu akú hikaigo bits’íhíí nádaidnłtįįgo, łehdaistįį, áídí’ Jesus yaa hikaigo yił nadaagosṉi’.
MAT 14:13 Jesus díí ya’ikonzįįdá’ dasahn bił o’i’éél, doo hadíń naghaa dayú: áídá’ nṉee Jesus oyááhíí ya’ikodaanzįįdá’ ił’anigo kįh nagozṉildí’ dáni’ biké’ nádesąą.
MAT 14:14 Jesus ákú ńyáádá’, nṉee łą́ą́go yo’įį, áí yaa daach’oba’go, daanṉiihíí nádaayilziih.
MAT 14:15 K’ad o’i’aahgo bitsiłke’yu baa hikai, gádaaṉiigo, Kú doo hadíń gólį́į́ da, k’ad o’i’aahzhį’ goldoh; áík’ehgo nṉeehíí dahayú gotahyú nádaadnł’áá, idáń nadaayiłṉiihyú.
MAT 14:16 Doo nádikáh bik’eh da; nohwíígo bá da’dohné’, ṉii, Jesus.
MAT 14:17 Bitsiłke’yuhíí, Báń dijolé dá’ashdla’á zhą́ hik’e łóg dánakiyé biłgo nadaahii’né’, daabiłṉii.
MAT 14:18 Áí shaa daanohné’, daabiłṉii, Jesus.
MAT 14:19 Nṉee dawa, Ni’yú tł’oh biká’ dinohbįįh, yiłṉiidá’ báń dijolé ashdla’ihíí hik’e łóg nakihíí biłgo náidnné’go hadag déz’įįgo ya’ihénzįgo oskąądí’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yaa daizné’, áí nṉee dawa yitada’izṉii.
MAT 14:20 Áígee nṉee dawa da’iyąągo náda’isdįįd lę́k’e: áídí’ ch’ékaadíí táts’aa nakits’ádah bik’ehgo nádaihezlaa.
MAT 14:21 Chągháshé hik’e isdzáné doo bił otago da, dá nṉee zhą́go ashdladn doo náhóltagyú áhołáni shį da’iyąą.
MAT 14:22 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii, Tsina’eełíí behohkáh, shádįhyú nohwił ido’éeł hanaayú, shíí nṉee nádohkáh, biłdishṉiidá’.
MAT 14:23 Nṉee nádohkáh yiłnṉiidá’, dasahndi wą́’yú óyáá, okąąhyú: o’i’ą́ą́yú ákú dasahndi naghaa lę́k’e.
MAT 14:24 Áídá’ tsina’eełíí tú iłṉí’yú hi’ołyú tú nádidáhíí nabihiłnaa lę́k’e: bidáhzhį’ nyolhíí bighą.
MAT 14:25 Doo hwahá ha’i’aah dayú Jesus bich’į’ higaał, tú yiká’ higaałgo.
MAT 14:26 Tú yiká’ higaałgo bitsiłke’yu daabiłtsąągo, tsídaadolyizgo, Ch’iidn át’į́į́, daaṉiigo ńdaaldzidyú daadilwosh.
MAT 14:27 Dagoshch’į’ Jesus bich’į’ hadziigo, Nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; shíí ásht’į́į́; doo nédaałdzid da, daabiłṉii lę́k’e.
MAT 14:28 Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, da’aṉii ánt’įįyúgo, Tú biká’ shich’į’ ńṉáh, shiłnṉii.
MAT 14:29 Jesus, Yushdé’, biłṉii. Áídí’ Peter tsina’eełíí biyi’dí’ gódah ch’eyáágo Jesus yich’į’ tú yiká’ deyaa lę́k’e.
MAT 14:30 Áídá’ Peter adįįd nyolgo yígołsįįdgo neldzid; hayaa dezkaadá’ nádidilghaazh, SheBik’ehń, hasdáshíłteeh, ṉiigo.
MAT 14:31 Dagoshch’į’ Jesus bich’į’ dahdidilṉiidá’ yiłtsoodgo gábiłṉii, Ni’odlą’ lántsoh ayą́há, hant’é bighą nił nagoki?
MAT 14:32 Áídí’ tsina’eełíí yiyi’ onát’aazhdá’ nyolíí isht’idedzaa.
MAT 14:33 Tsina’eełíí yiyi’ naháztánihíí Jesus daayokąąh lę́k’e, Da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlíni ląą, daayiłṉiigo.
MAT 14:34 Hanaayú bił nada’dez’eeldá’ ni’ Gennésaret golzeeyú hikai.
MAT 14:35 Nṉee áígee daagolííníí Jesus ya’ikodaanzįįdá’ daagotahyú dahot’éhé anákeełgo, kah yaa nakaihíí dawa baa daayihesṉil;
MAT 14:36 Nidiyágé bidá’yú zhą́ ndi bedaadenolṉíh, daabiłṉiigo nádaabokąąh: dawa bedaadelṉiihíí nádaabi’dilziih lę́k’e.
MAT 15:1 Jerúsalemdí’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanlíni Jesus yaa hikai, gádaayiłṉiigo,
MAT 15:2 Hant’é bighą nitsiłke’yú iłk’idá’ nṉee yánazįį n’íí yendaago’aahíí doo yikísk’eh ádaat’ee da? Dá doo daagonłsįgo táda’digisé da’iyąą.
MAT 15:3 Jesus gádaabiłṉii, Nohwíí hant’é bighą iłk’idá’ nṉee ye’ádaaṉiihíí zhą́ daahonohtą’go Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo bikísk’eh ádaanoht’ee da?
MAT 15:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań díí k’ehgo gos’ąą, Nitaa hik’e nimaa dinłsį́, ṉii: ła’íí, Hadíń bitaa dagohíí bą́ą́ yati’ yee yokáałíí zideego bá goz’ąą.
MAT 15:5 Áídá’ nohwihíí gádaadohṉii, Hadíń bitaa dagohíí bą́ą́, Nt’éhéta naa nshné’ doleeł n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nshné’, yiłṉiihíí;
MAT 15:6 Ła’íí bitaa, bą́ą́ biłgo doo yidnłsį da ndihíí, da’áík’eh nłt’éé, daabiłdohṉii. Áík’ehgo iłk’idá’ nṉee yendaagos’aaníí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí doo nt’égo ádaanołsį da.
MAT 15:7 Nohwíí, nṉee nzhóni ádaadoł’iiníí, Esáias da’aṉiigo dabíntsé nohwaa nagolṉi’ lę́k’e, gáṉíígo,
MAT 15:8 Díí nṉeehíí dáyáti’ zhą́ yee ałhánégo shit’ah daanlįį, dáyáti’ zhą́ yee daashidnłsį, áídá’ bijíí yee doo daashidnłsį da.
MAT 15:9 Daashokąąh ndi ch’éh ádaat’įį, nṉee yegos’aaníí zhą́ yee iłch’ídaago’aah.
MAT 15:10 Jesus nṉee łáni yushdé’ daayiłnṉiidá’ gádaayiłṉii, Shídaayełts’ą́ą́go bídaagonoł’aah.
MAT 15:11 Kozé’ yuṉe’ be’ogohigháhíí doo nchǫ’go kodiłteeh da; áídá’ kozé’dí’ behagohigháhíí zhą́ nchǫ’go kodiłteehi at’éé.
MAT 15:12 Áídí’ bitsiłke’yu baa hikaigo Jesus gádaayiłṉii, Áí ánṉiihíí Phárisees daanlíni daidezts’ąągo doo bił daanzhǫǫ dahíí bígonłsį́ née?
MAT 15:13 Áídí’ gáyiłṉii, K’edolzaahíí dawa shiTaa yaaká’yú dahsdaahń doo k’eidnláá dahíí hi’ṉizh doleeł.
MAT 15:14 Ch’ík’eh da’áík’ehgo ádaat’ee: nṉee biṉáá ádaagodiníí ła’ biṉáá ádaagodini łolǫǫsíí k’ehgo ádaat’ee. Biṉáá ágodiníí ła’ biṉáá ágodini łolǫǫsyúgo, da’íła o’i’áń yuyaa ołiłdeeł.
MAT 15:15 Peter gábiłṉii, Iłch’ígon’áahgo nagosíńłṉi’íí nohwił ch’í’ṉah áńle’.
MAT 15:16 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ nohwíí ałdó’ t’ah doo nohwił ídaagozį da née?
MAT 15:17 Ya’ doo hwahá bídaagonołsįįhda, hadíí kozé’ yuṉe’ be’ogohigháhíí kobidyú bendaagowa’, áídí’ nláhyú bech’ígohigháh?
MAT 15:18 Hadíí kozé’dí’ behagohigháhíí kojíídí’ behagohigháhi at’éé; áí nchǫ’go kodiłteehi at’éé.
MAT 15:19 Nchǫ’go natsí’ikeesíí, izideehíí, nant’į’ na’idaahíí, iké’ na’idaahíí, ich’in’įįhíí, łé’iłchoogo ánách’it’įįhíí, nchǫ’go yách’iłti’íí, díí dawa kojíídí’ behagohigháhi at’éé.
MAT 15:20 Áí nchǫ’go daakodihiṉiiłi at’éé: kogan dá doo tách’igisé da’ch’iyąąhíí doo nchǫ’go kodiłteehi at’éé da.
MAT 15:21 Áídí’ Jesus dahiyaago Tyre hik’e Sídon golzeehíí biṉaayú óyáá.
MAT 15:22 Isdzán áízhį’ golíni, Cánaan hat’i’íí nlíni, baa nyáágo gábiłṉii, ShiNant’a’, David biYe’ ńlíni, shaa ch’onbáah; shizhaazhé na’ilíhníí góyéégo bich’į’ nagowaa, ch’iidn biyi’ golį́į́go.
MAT 15:23 Da’ágát’éé ndi doo yich’į’ hadzii da. Bitsiłke’yu baa hikai, gádaabiłṉiigo, Yúwehyú nádńł’áá; áń nohwiké’ dilwoshgo anádaał.
MAT 15:24 Jesus gáṉíí, Israel hat’i’íí bitahyú nṉee dibełį́į́ ch’a’onehesdee’híí k’ehgo ádaat’eehíí zhą́ bighą niyáá.
MAT 15:25 Áídí’ isdzánhíí biyahzhį’ hayaa adzaago bokąąhgo gábiłṉii, ShiNant’a’, shich’oṉiih.
MAT 15:26 Jesus gábiłṉii, Chągháshé báń bits’ą́’ nách’idiné’go gósé bich’į’ och’iłkaadgo doo bik’eh da.
MAT 15:27 Isdzán gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉii, shiNant’a’: da’ágát’éé ndi báń bizhool nṉee bibiká’idáné biká’dí’ nanihidéhíí, gósé daayiyąą.
MAT 15:28 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Isdzán, dázhǫ́ ni’odlą’ golį́į́ lą́! Dá hánt’įįhíí k’ehgo ná łalṉe’ doleeł. Áík’ehgo da’áí bik’ehenkéézgee bizhaazhé nłt’éé násdlį́į́.
MAT 15:29 Jesus dahnadiidzaago túsikaaníí Gálilee holzéhi bit’ahyú ńyáá; áídí’ dziłyú óyáágo akú dahnezdaa.
MAT 15:30 Nṉee doo ałch’ídé baa náńłsą́ą́go, nṉee doo nakai dahíí, biṉáá ádaagodiníí, doo yádaałti’ dahíí, baa dahnagoz’aaníí, ła’íí ik’e’an łą́ą́go, Jesus dées’eezgee ndaihezṉilgo nádailziih:
MAT 15:31 Áí bighą nṉee íła’at’ééhíí nṉee doo yádaałti’ da n’íí yádaałti’go nádaasdlįįgo daayiłtsąągo, ła’íí baa dahnagoz’ąą n’íí nłt’éé nádaasdlįįgo, doo nadaakai da n’íí nłt’éégo nakai nádaasdlįįgo, biṉáá ádaagodįh n’íí biṉáá nádaagosdlįįgo daayiłtsąągo bił díyadaagot’ee: áík’ehgo Israel hat’i’i Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhíí ya’ihédaanzį lę́k’e.
MAT 15:32 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu yushdé’ daayiłnṉiidá’ gáyiłṉii, Díí nṉee shaa náńłsą́ą́híí baa daach’oshba’, dá bił nashkaigo taagiskąą, k’adíí doo nt’é daiyąą da: doo dá shiṉá’ nádaadish’aa hasht’į́į́ da, ágádaadzaayúgo nákaahyú dánko shiṉá’ yik’e odaatłizh.
MAT 15:33 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, Da’igolį́į́gee hadí’ báń díí nṉee doo ałch’ídé dahíí bá daan’né’go nádaadihii’né’?
MAT 15:34 Báń dijolé da’kwíí nadaahné’, daabiłṉii, Jesus. Gosts’idi, ła’íí łóg ałts’ísę́hi ayą́hágo biłgo, daabiłṉii.
MAT 15:35 Áígee nṉeehíí, Ni’yú dinohbįįh, daayiłṉii.
MAT 15:36 Báń dijolé gosts’idihíí, łógíí biłgo náidnné’go ya’ihénzįgo oskąądí’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yaa daizné’go nṉee yitada’izṉii.
MAT 15:37 Dawa da’iyąągo náda’isdįįd lę́k’e: áídí’ ch’ékaadíí táts’aa gosts’idi bik’ehgo nádaihezlaa.
MAT 15:38 Isdzáné hik’e chągháshé doo bił otago da, dá nṉee zhą́go dį́į́dn doo náhóltagyú áhołáni shį da’iyą́ą́.
MAT 15:39 Áídí’ nṉee baa náńłsą́ą́ n’íí onádaihes’a’dá’, bíhíí ni’ Mágdala golzeehíí biṉaayú bił o’i’éél.
MAT 16:1 Phárisees hik’e Sádducees daanlíni Jesus yaa hikai, nabídaantaah daanzįgo, Yaaká’dí’ godiyįhgo be’ígóziníí nohwił ch’í’ṉah áńle’, daabiłṉii lę́k’e.
MAT 16:2 Jesus gádaabiłṉii, O’i’aahgee gádaadohṉii dák’eh, Gonłt’éé doleeł ląą ko: yaak’os łichiihíí be’ígózį.
MAT 16:3 Áídá’ t’ahbįdá’ gádaadohṉii dák’eh, Dégóchǫ’go o’i’aah ląą: yaak’os łichiigo dábégódzidgo bił hayiłką́ą́híí be’ígózį. Nohwíí nṉee nzhóni ádaagonoł’iiníí, yáá daaneł’į́į́go hago ágoṉéhíí bídaagonołsį; áídá’ k’ad ágoṉéhíí doo bídaagonołsį da.
MAT 16:4 Nchǫ’go ádaat’éhi nant’į’ nakaihi daałinolt’įįłíí godiyįhgo be’ígóziníí yiká daadéz’įį; áídá’ be’ígóziníí doo bił ch’í’ṉah ádaalṉe’hi at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Jonas holzéhi, nṉee bich’į’ be’ígózįh alzaahíí zhą́. Áídá’ Jesus bits’ą́’ dahnasdzaa.
MAT 16:5 Jesus bitsiłke’yu hanaazhį’ bił naná’diz’eeldá’, báń yínádaasṉah lę́k’e.
MAT 16:6 Jesus gádaabiłṉii, Báń benilzoołé, Phárisees hik’e Sádducees daanlíni bíyééhíí, baa daagonohsąą, ṉii.
MAT 16:7 Bitsiłke’yu iłch’į’ yádaałti’go gádaaṉii, Báń doo daasii’né’ dahíí bighą aṉíí.
MAT 16:8 Jesus ádaaṉiihíí yígółsįgo gábiłṉii, Nohwíí nohwi’odlą’ da’ayą́háhi, hant’é bighą báń doo daasooné’ dahi baa iłch’į’ yádaałti’?
MAT 16:9 Ya’ doo hwahá bídaagonołsįįh da? Báń dijolé ashdla’i nṉee ashdladn doo náhóltag dago bá da’desné’ n’dá’ ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo ńdaahesoolaa n’íí, ya’ doo bínádaałṉiih da née?
MAT 16:10 Łah ałdó’ báń dijolé gosts’idi, nṉee dį́į́dn doo náhóltag dago bá da’desné’ n’dá’ ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo ńdaahesoolaa n’íí, ya’ doo bínádaałṉiih da née?
MAT 16:11 Nt’é bighą doo nohwił ídaagozį da? Báń benilzoołé Phárisees hik’e Sádducees daanlíni bíyééhíí baa daagonohsąą, nohwiłdéṉiidíí, báń doo baa yashti’go ádishṉii da.
MAT 16:12 Bitsiłke’yu áníita yídaagołsįįd, Báń benilzoołé baa daagonohsąą, doo ṉiigo aṉíí da, áídá’ Phárisees hik’e Sádducees daanlíni hagot’éégo iłch’ídaago’aahíí baa daagonohsąą, ṉiigo aṉíí lę́k’e.
MAT 16:13 Jesus Caesaréa Philíppi golzéhi biṉaayú ńyáágo bitsiłke’yu nayídaadiłkidgo gáyiłṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee hadíń nshłįį daashiłṉii?
MAT 16:14 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, Ła’, John, Baptize ágoł’įį n’íí át’į́į́, daaniłṉii; ła’ihíí, Elías at’į́į́; ła’ihíí Jeremías; dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí át’į́į́ daaniłṉii.
MAT 16:15 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Nohwíí nohwich’į’yúgohíí, hadíń át’į́į́ daashiłdohṉii?
MAT 16:16 Simon Peter gábiłṉii, Ni Christ ánt’įį, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi biYe’.
MAT 16:17 Jesus gábiłṉii, Simon Bar‐jóna, ni niyaa gozhǫ́ǫ́ le’: its’í hik’e dił nlíni doo nił ch’í’ṉah áyíílaa da, shiTaa yaaká’yú dahsdaahń zhą́ nił ch’í’ṉah áyíílaago ádíńṉiid.
MAT 16:18 Ła’íí gániłdishṉii, Ni Peter honlzéhi, daashodlaaníí kįh ágoch’ile’híí k’ehgo díí tsééhíí biká’ yishtł’į: áík’ehgo ch’iidntahdí’ ch’iidn binawodíí doo bitis hileeh da.
MAT 16:19 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee goz’aaníí bá be’igęęsé naa nshṉííł: áík’ehgo nt’éhéta ni’gosdzáń biká’ łesíńtł’ooníí yaaká’yú ałdó’ łestł’ǫǫ doleeł; nt’éhéta ni’gosdzáń biká’ k’e’íín’aahíí yaaká’yú ałdó’ k’e’dot’aah doleeł.
MAT 16:20 Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Shíí Jesus, Christ nshłiiníí hadíń bił nadaagolṉi’ hela’.
MAT 16:21 Áídí’ godezt’i’go Jesus, Jerúsalemyú deyaago Jews yánazíni, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biniidaagodnle’íí, ła’íí bidizideedí’ taagi jįį hileehgo naadiidáhíí dahkodá’ bitsiłke’yu yił na daagolṉi’go nkegonyaa.
MAT 16:22 Peter t’ąązhį’ bich’į’ hananádziigo gáṉíí, SheBik’ehń, díí nits’ą́’zhį’ begoz’ąą le’: nich’į’ begolṉe’ hela’.
MAT 16:23 Jesus t’ąązhį’ adzaago Peter yich’į’ hadziigo, Satan, yúwehyú shiká’zhį’ ánṉe’: ni shił godnłkísh: Bik’ehgo’ihi’ṉań binatsekeesíí k’ehgo doo natsíńkees da ląą, nṉee binatsekeesíí zhą́ bee natsíńkees, biłṉii.
MAT 16:24 Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Dahadíń shiké’ dahdigháh hát’į́į́yúgo, ídaayo’ṉahdá’ bitsį’iłna’áhi dahyidotįįhgo shiké’ dahdowáh.
MAT 16:25 Dahadíń bi’ihi’ṉa’ yaa bił goyééhíí, áí bits’ą́’ da’ilíí hileeh: áídá’ dahadíń ídaayis’ṉahgo shíí shighą bi’ihi’ṉa’ da’ilíí silįį’íí, áń ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doo.
MAT 16:26 Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo ch’ist’įįdá’ koyi’siziiníí da’ilíí silįįyúgo, áí hant’é bits’ą́’dí’ ch’it’įįh? Dagohíí koyi’siziiníí hant’é bideṉá nch’iné’?
MAT 16:27 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shiTaa bits’ą́’idindláádíí bee shits’ą́’idindláádgo, binal’a’á yaaká’yú daagolííníí bił nánshkáh; áígee nṉee dała’á daantį́į́gee ánát’įįdíí dábik’ehgo bich’į’ nadi’ish’ṉił.
MAT 16:28 Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Kúgee nadaaziiníí ła’ dá doo da’itsaahíí dailįįhé shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nant’án nshłįįgo náshdaałgo daashiłtsąągo zhą́.
MAT 17:1 Áídí’ gostáń iskąągee Peter, James, hik’e John, bik’isnhíí, biłgo Jesus dasahndi yił okai lę́k’e, dził n’ááyú.
MAT 17:2 Áígee binadzahgee Jesus łahgo ánolįh silįį: binii bik’ina’didlaad silįį, ya’áí k’ehgo, bidiyágéhíí łigai silįį, idindláádhíí k’ehgo.
MAT 17:3 Nt’éégo áígee Moses hik’e Elías bił daanlįįgo silįį, Jesus yił yádaałti’go.
MAT 17:4 Peter Jesus gáyiłṉii, NohweBik’ehń, kú nkaihíí nohwá nzhǫǫ: hánt’įįyúgo dząągee tł’ohdahskáń taago ádaagohiidle’; ła’ ni ná, ła’ihíí Moses bá, ła’ihíí Elías bá.
MAT 17:5 T’ah yałti’go áígee yaak’os dázhǫ́ bits’ą́’idindládi biká’ dahiyaa: nt’éégo yaak’os biyi’dí’ yati’ yidezts’ąą gáṉíígo, Díínko shiYe’ shił nzhóni, baa shił gozhóni; áń hódaayołts’ąą.
MAT 17:6 Díí daidezts’ąągo Jesus bitsiłke’yu hayaa ádaasdzaa, ńdaaldzidgo.
MAT 17:7 Jesus baa nyáágo bedaadesṉiigo gádaabiłṉii, Daohsįįh, doo ńdaałdzid da.
MAT 17:8 Hadag daadéz’įį hik’e nṉee doo ła’ dadá’ Jesus zhą́ daayo’įį.
MAT 17:9 Dziłdí’ hayaa nákahdá’ Jesus gádaabiłṉii, Daahołtsąą n’íí hadíń bił nadaagołṉi’ hela’, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dasitsą́ą́dí’ naadisdzaago zhą́.
MAT 17:10 Bitsiłke’yu nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Hant’é bighą Elías dantsé hígháh, daaṉii, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi?
MAT 17:11 Jesus gádaabiłṉii, Elías da’aṉii dantsé hígháhgo dawahá iłch’į’nádaidle’.
MAT 17:12 Áídá’ gánohwiłdishṉii, Elías iłk’idá’ ńyáá, ndi doo bídaagoch’iłsį da ni’, áídá’ dá hádaach’it’įįyú ánádaach’ol’įįł lę́k’e. Áí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ałdó’ ádaashich’idoliił.
MAT 17:13 John, Baptize ágoł’įį n’íí, áyiłṉiigo bitsiłke’yu yídaagołsįįd.
MAT 17:14 Nṉee łą́ą́go íła’at’ééhíí yaa hikaigo nṉee ła’ Jesus yaa nyáágo yich’į’ hilzhiizhgo gábiłṉii,
MAT 17:15 ShiNant’a’, shiye’ baa ch’onbáah; onátłishgo goyéégo bich’į’ nagowaa: łahgee kǫ’ yeh naká’, łahgeehíí tú yeh naká’.
MAT 17:16 Nitsiłke’yu baa bił ni’áázh ndi doo hagot’éégo iłch’į’ ánádaidle’ da.
MAT 17:17 Jesus gádaabiłṉii, Nohwi’odlą’ édaadįhgo, dánohwíí zhą́ daanohwik’ehgo daałinołt’įįłíí, dahosahzhį’ nohwił nahashtą́ą́? Dahosahzhį’ ląą nohwidag ánsht’ee? Yushdé’ niye’ shich’į’ bił nn’áash.
MAT 17:18 Jesus ch’iidn nłdzilgo yich’į’ hadziigo ishkiiníí yiyi’dí’ háyáá: áík’ehgo da’áí bik’ehenkéézgee nłt’éé násdlį́į́.
MAT 17:19 Áík’ehgo Jesus bitsiłke’yu dasahndiyú baa hikaigo, Nééhíí hant’é bighą doo hadaandzóód da láń? daabiłṉii lę́k’e.
MAT 17:20 Jesus gádaabiłṉii, Nohwi’odlą’ da’ayą́háhíí bighą: da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Nohwi’odlą’ mustard biyígé ga’at’éé ndi, díí dziłíí bich’į’ hadaahdziigo, Yúwehégo dihi’ṉáh, daabiłdohṉiiyúgo, ágáṉéh: doo nt’é ch’éh ádaał’įį da doleeł.
MAT 17:21 Áídá’ díí ga’at’éhihíí dáshiṉá’ da’ch’okąąhgo zhą́ habidi’nedzódihi at’éé.
MAT 17:22 Gálilee golzeegee naháztąądá’ Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shik’edaanṉiihíí bilák’e shi’dolteeł:
MAT 17:23 Daashiziłheedá’ taagi jįį hileehgo naadishdáh, ṉii. Áí bighą bitsiłke’yu bijíí daanṉiih lę́k’e.
MAT 17:24 Capérnaum golzeeyú hikaigo tribute bich’į’ nada’ch’iṉiiłíí Peter yaa hikaigo, Ya’ niłch’ígó’aahíí naná’i’ṉiłihíí nayiṉiił née? daabiłṉii.
MAT 17:25 Peter, Ha’oh, ṉii. Kįh yuṉe’ oyáágo Jesus ntsé bich’į’ hadziigo gábiłṉii, Hagot’éégo baa natsíńkees, Simon? Ni’gosdzáń biká’ ízisgo nant’án daanliiníí, hadíń tax dagohíí tribute bich’į’ nayiṉiił? Ya’ dabíí bichągháshéhíí née, dagohíí nanidí’ nakaihíí née?
MAT 17:26 Peter, Nanidí’ nakaihíí, ṉii. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Áík’ehgo bichągháshé doo nada’hiṉiił da.
MAT 17:27 Da’ágát’éé ndi, doo hadaashkee da doleełhíí bighą, túsikąąyú ńṉáh, łóg behahidleehíí táyi’ ołdeełgo, łóg dantsé hánlee’íí bizé’ iłts’ą́’ ánle’; ákóṉe’ zhaali siné’ihíí hanné’go tribute bich’į’ nada’ch’iṉiiłíí shíí shá ła’íí ni ná bich’į’ nahiṉííł.
MAT 18:1 Áídá’ Jesus bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú hadíń itisgo nlįį?
MAT 18:2 Áík’ehgo Jesus chągháshé ałts’ísę́hi dała’á yushdé’ yiłṉiigo, bit’ahdí’ dahyinesdaago,
MAT 18:3 Gáṉíí, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’go chągháshé ałts’ísę́híí k’ehgo ádaadohdle’yúgo zhą́ yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah hohłeeh.
MAT 18:4 Dahadíń díí chągháshéhíí k’ehgo ídaagoch’iyolba’íí, yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú da’áń itis nlįį.
MAT 18:5 Dahadíń shizhi’íí binkááyú chągháshé díí ga’at’ééhíí náidnłtįįyúgo, shíí náshidnłtíni at’éé.
MAT 18:6 Dahadíń díí doo ízisgo ádaat’ee da ndi daashodląąhíí dała’á nchǫ’go at’į́į́go áile’íí, áń tséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bidestł’ǫǫgo túnteel beh hilt’e’go tú yił didziihgo bá nzhǫǫ doleeł ni’.
MAT 18:7 Ni’gosdzáń biká’ nṉee nakóntaahíí bá góyéé doleeł: nakódintaahíí dá begolṉéh go’į́į́; áídá’ hadíń na’íntaahíí bá góyéé doleeł!
MAT 18:8 Áík’ehgo nigan dagohíí nikee nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo, nadnłgeeshgo yó’ołt’e’: doo hagot’éégo nanṉaa da ndi, nits’í łahzhį’ ádįh ndi dahazhį’ ihi’ṉaahíí biyi’ onṉáhgo doo hago’at’éé da, áídá’ nigan nakigo hik’e nikee nakigo kǫ’ dahazhį’ diltłi’íí biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhǫǫ da.
MAT 18:9 Niṉáá nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo, ha’aahgo yó’ołṉe’: niṉáá dała’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’ṉaahíí biyi’ onṉáhgo doo hago’at’éé da, áídá’ niṉáá nakigo ch’iidn bikǫ’ diltłi’i biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhǫǫ da.
MAT 18:10 Ídaa daagonohdząą, díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí ła’ doo daach’ohłaa da; yaaká’yú Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á biṉádaadéz’iinihíí, shiTaa yaaká’yú dahsdaahń biniizhį’ dahazhį’ daabineł’į́į́, nohwiłdishṉii.
MAT 18:11 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ch’a’onehesdeehíí hasdáhishṉiiłhíí bighą niyáá.
MAT 18:12 Díí hagot’éégo baa natsídaahkees? Nṉee bidibełį́į́ dała’á gonenadín golį́į́dá’ dała’á ch’a’oyááyúgo, ngost’ádin ngost’áíhíí dákú nyiṉííłdá’ dziłyú ch’a’oyáá n’íí hantaa gá?
MAT 18:13 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Náidnłtįįyúgo ngost’ádin ngost’áí doo hak’i ch’a’okai dahíí dawa bitisgo náid nłtiiníí yaa bił gozhǫ́ǫ́.
MAT 18:14 Áík’ehgo shiTaa yaaká’yú dahsdaahń díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí dała’á ndi doo ch’a’okaad hat’į́į́ da.
MAT 18:15 Nik’isn nich’į’ nchǫ’go adzaayúgo, bich’į’ ńṉáhgo bi’at’e’íí dasahndi bee bich’į’ yáńłti’: nidits’agyúgo, nik’isn hosíńłbáni at’éé.
MAT 18:16 Áídá’ doo nidits’ag dayúgo, dała’á dagohíí naki biłgo bich’į’ bił nkáh, áík’ehgo naki dagohíí taagi hilt’eego biṉááł bee yá’iti’íí da’aṉiigo bee bígózį doleeł.
MAT 18:17 Díí ndi doo yidits’ag dayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayodlaaníí ha’ánáłséhyú baa nagolṉí’: áí ndi doo yidits’ag dayúgo, doo Jew nlįį dahíí, tax bich’į’ nahi’ṉiiłíí k’ehgo baa natsíńkees doleeł.
MAT 18:18 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nt’éhéta ni’gosdzáń biká’ łédaasołtł’ǫǫhíí yaaká’yú ałdó’ łestł’ǫǫ doleeł; nt’éhéta ni’gosdzáń biká’ k’éda’so’aahíí yaaká’yú ałdó’ k’e’do’t’aah doleeł.
MAT 18:19 Gánánohwiłdish’ṉii, Naki dołt’eego ni’gosdzáń biká’ nt’éhéta dała’ haht’į́į́ lę́k’eyúgo hohkeedgo, shiTaa yaaká’yú dahsdaahń nohwá áile’.
MAT 18:20 Dahayú naki dagohíí taagi hilt’eego shizhi’ yee da’okąąhgo íła’at’ééyúgo, áígee iłṉí’gee shíí nshłįį.
MAT 18:21 Peter baa nyáágo gábiłṉii, SheBik’ehń, shik’isn shich’į’ dénchǫ’go ánát’įįłyúgo, da’kwiidnshą’ baa nágodinsh’aah, gosts’idn née?
MAT 18:22 Jesus gábiłṉii, Gosts’idn doo niłdishṉii da, ndi gosts’idinhíí gosts’idngo.
MAT 18:23 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí nant’án bánada’iziidíí baa hadaaz’aahíí iłk’ídaagodiłdǫǫh hádaat’įįhíí k’ehgo at’éé.
MAT 18:24 Yołtag nkegonyaagee, bána’iziidi ła’ gonenáń doo náhóltagyú talents golzeego baa ha’ááhi baa híl’a’.
MAT 18:25 Doo hagot’éégo na’iṉiił dahíí bighą, Díí nṉeehíí, bi’aahíí, hik’e bichągháshéhíí, ła’íí dawa bíyééhíí biłgo nahoṉíih, áí bee shich’į’ nanáhó’ṉííł, ṉiigo bángon’ą́ą́, binant’a’.
MAT 18:26 Áík’ehgo bána’iziidíí bich’į’ hayaa adzaago nábokąąhgo, Shinant’a’, ntsé ńt’ah, ąął nich’į’ na’ishṉiił ndi at’éé, biłṉii.
MAT 18:27 Áík’ehgo binant’a’íí baa ch’oba’go, Doo shich’į’ na’iṉííł da ndi nzhǫǫ, biłṉiigo nanábines’įįd.
MAT 18:28 Áídá’ áń ch’íńyáágo ła’ yił na’iziidi, dała’á gonenadín pence golzeego baa hayił’áhi, yiłtsąą: áń yizidnłtsoodgo, Shaa hánł’aahíí shich’į’ nanáhí’ṉííł, yiłṉii.
MAT 18:29 Yił na’iziidíí bich’į’ hayaa adzaago nábokąąhgo, Ntsé ńt’ah, dawa nich’į’ na’ishṉiił ndi at’éé, biłṉii.
MAT 18:30 Ndi, Dah, ṉiigo ha’áyíłt’e’, baa ha’ááhíí na’hazṉilzhį’.
MAT 18:31 Ła’ yił nada’iziidíí daabiłtsąągo doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago díí ágodzaahíí dawa binant’a’ yił nadaagosṉi’.
MAT 18:32 Áídí’ binant’a’íí biká’íł’aadgo gábiłṉii, Ni shána’izíidíí dázhǫ́ ńchǫ’ ląą, ni shaa háńł’áhi doo shich’į’ nanáhí’ṉííł da ndi nzhǫǫ, niłdéṉiid ni’, náshonkąąhgo:
MAT 18:33 Áík’ehgo ni ałdó’ bił na’izíidíí baa ch’onba’ le’at’éhi, shíí naa ch’osibáadhíí k’ehgo,
MAT 18:34 Áík’ehgo binant’a’ hashkeego ha’áná’ilka’ yuṉe’ obił’a’ biniigodilṉéhgo, baa ha’ááhíí dawa nanáyihezṉilzhį’.
MAT 18:35 Díí k’ehgo shiTaa yaaká’yú dahsdaahń ádaanohwile’, doo nohwijíídí’ nohwik’isn nohwich’į’ nchǫ’go at’ééhíí bighą baa nádaagodinoh’aah dayúgo.
MAT 19:1 Jesus díí ąął yee nyánłti’dá’ Gálileedí’ dahnyaa lę́k’e, ni’ Judéa golzeeyú, túńlííníí Jórdan holzéhi bitisyú ńyáá;
MAT 19:2 Áígee nṉee biké’ náńłsą́ą́go nádaayilziih lę́k’e.
MAT 19:3 Phárisees daanlíni ałdó’ baa hikaigo nabídaantaahgo gádaabiłṉii, Ya’ nṉee hant’éhéta bighą bi’aa yił iłk’ínát’aashgo goz’ąą née?
MAT 19:4 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ díí doo hwahá daahohshiih da née, dantsé godeyaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee áyíílaahń, nṉee ła’íí isdzán áyíílaa lę́k’e,
MAT 19:5 Gáṉíígo, Díí bighą nṉee bitaa hik’e bą́ą́ yits’ą́’gháhgo bi’aa yił nlįį doleeł: áí naki n’íí dała’á nádodleeł.
MAT 19:6 Áík’ehgo doo naki dilt’ee dadá’ bits’í dała’á silįį. Áík’ehgo dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań łayinlááhíí, dahadíńta iłk’íyóléh hela’.
MAT 19:7 Phárisees gádaabiłṉii, Ágát’éédá’, nt’é bighą naltsoos bee iłk’íńch’ít’aashíí łayile’go isdzánhíí yił iłk’ínát’aashgo Moses ngon’ą́ą́ láń gá?
MAT 19:8 Jesus gádaabiłṉii, Moses nohwijíí daantł’izíí bighą nohwi’aa bił iłk’ínát’aashgo nohwá ngon’ą́ą́ lę́k’e: ndi dantsé godeyaadá’ doo ágágot’ee da ni’.
MAT 19:9 Shíí gádaanohwiłdishṉii, Hadíń bi’aa doo nṉee ła’ yił nant’į’ na’aash dadá’, yił iłk’ínát’aazhdá’ yił naná’ṉááyúgo nant’į’ nagháhi at’éé: hadíń isdzán yó’olt’e’ n’íí yił nṉááyúgo, áń ałdó’ nant’į’ nagháhi at’éé.
MAT 19:10 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, Na’i’ṉeehíí ágát’ééyúgo, doo nch’iṉéh da ndi nzhǫǫ.
MAT 19:11 Jesus gádaabiłṉii, Doo nṉee dawa díí yídaanel’ąą da, hadíí ye’at’éé doleełgo baa daadest’aaníí zhą́.
MAT 19:12 Nṉee ła’ doo nnádaałsé’ dago daabi’deshchíni ádaat’ee: áídá’ ła’íí doo nnádaałsé’ dago ádaalṉe’: ła’íí dabíí hádaat’įįgo yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’ąąhíí bighą doo nnádaałsé’ da. Hadíń díí yínel’aaníí ch’ík’eh ye’at’éé le’.
MAT 19:13 Jesus chągháshé ałts’ísę́hi baa bił nch’ihezkai lę́k’e, yiká’ ndaadilṉiihgo yá okąąh daabich’o’ṉíígo: áídá’ bitsiłke’yu Doo ágádaaht’įį da, daakołṉii.
MAT 19:14 Áídá’ Jesus gáṉíí, Ch’ík’eh chągháshé shich’į’ nihikáh le’, doo t’ąązhį’ daahínóhtą’ da; bíí ga’ádaat’eehíí yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanlįį.
MAT 19:15 Chągháshé ąął yiká’ ndaadesṉiihdá’ onádzaa.
MAT 19:16 Nt’éégo nṉee ła’ Jesus yaa nyáágo gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí nłt’éhi ńlínihi, hago ląą nłt’éhi áshṉe’go ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yaaká’yú bee hinshṉaa doleeł?
MAT 19:17 Jesus gábiłṉii, Nt’é bighą nłt’éhi shiłnṉii? Doo hadíń nłt’éé da go’į́į́, dała’á zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́: áídá’ ihi’ṉaa nłt’éhi biyi’ onṉáh háńt’įįyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí bikísk’eh áńt’ee le’.
MAT 19:18 Daat’éhihíí? ṉii. Jesus gábiłṉii, Doo ich’iziłhee da, Doo nant’į’ nach’ighaa da, Doo ich’in’įįh da, Doo łé’ ch’iłchoo da,
MAT 19:19 Kotaa hik’e komaa ch’idnłsį: ła’íí, Kot’ahdí’ gólííníí koł nzhǫǫ, dakíí ídił ch’ijǫǫhíí k’ehgo.
MAT 19:20 Nṉee áníi nagháhihíí gábiłṉii, Ánists’ísę́dí’ godezt’i’go díí dawa be’ánsht’ee: áídá’ nt’é zhą́shą’ doo be’ánsht’ee da?
MAT 19:21 Jesus gábiłṉii, Nzhǫǫ nleeh háńt’įįyúgo, ti’i, dawahá ṉíyééhíí naa nahoṉiihgo zhaalihíí tédaat’iyéhíí bita’iṉííh, áík’ehgo yaaká’yú dawahá łáń ílíni ṉíyéé doleeł: áídí’ yushdé’ shiké’ dahsinṉáh.
MAT 19:22 Áídá’ nṉee áníi nagháhihíí díí yidezts’ąądá’, doo bił gozhǫ́ǫ́ dago onádzaa: dázhǫ́ háłdzilhíí bighą.
MAT 19:23 Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Nṉee háłdzili yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileehgo bá nyee.
MAT 19:24 Gánádaanohwiłdish’ṉii, Łį́į́ bigháń ha’i’áhíí bená’kadé bigha’i’áńyú ch’égháhgo bá nyeedá’ nṉee háłdzilíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileehgo itisgo bá nyee.
MAT 19:25 Bitsiłke’yu díí daidezts’ąądá’ bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Áídá’ hadíń zhą́ hasdábi’dilteeh?
MAT 19:26 Jesus daabineł’į́į́go gáṉíí, Nṉeehíí áí doo łayole’ at’éé da go’į́į́; Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ dawa łayile’hi at’éé.
MAT 19:27 Peter gábiłṉii, Isąą, nohwíyéé dawa bits’ą́’ dahdihiikaidá’ niké’ dahsiikai ni’: áígee nt’é nohwich’į’ nahi’ṉiił?
MAT 19:28 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Dawa áníidégo ánálzaago, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nant’án biká’dahsdáhá bits’ą́’idindláádíí biká’ dahsidaago, nohwíí shiké’ nahkaihíí ałdó’ nant’án biká’ dahsdáhá nakits’ádah biká’ dahnahísóotąą doleeł, Israel nakits’ádah hat’i’íí yaa yádaałti’go.
MAT 19:29 Dahadíń bigową, bik’isyú, bilahkííyú, bitaa, bą́ą́, bi’aa, bichągháshé, dagohíí bini’ shizhi’híí bighą yits’ą́’ dahnyaahíí, dała’á gonenadín ánáhołąągo baa det’aahi at’éé, ła’íí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł, yaaká’yú.
MAT 19:30 Áídá’ łą́ą́go dantsé daanlįį n’íí iké’yú doleeł; ła’íí iké’yú daanlįį n’íí dantsé doleeł.
MAT 20:1 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: nṉee dahts’aa hentííníí bíyéé gólíni dázhǫ́ t’ahbiyú bánada’iziidíí hantaayú dahiyaa.
MAT 20:2 Nṉee bánada’iziidíí penny yich’į’ na’iṉiiłgo yángon’ą́ą́dá’ bidahts’aa hentį́į́yú odais’a’.
MAT 20:3 Ngost’áí bik’ehenkéézyú shį onanádzaago na’hiṉiih nagoz’ąąyú ła’ daazhógo nadaazįįgo yiłtsąągo,
MAT 20:4 Gádaayiłṉii, Nohwíí ałdó’ shidahts’aa hentį́į́yú dohkáh, dábik’ehgo nohwich’į’ nahishṉiił ndi at’éé. Áík’ehgo áí ałdó’ ákú okai.
MAT 20:5 Isk’áhńyááyú ła’íí taagi bik’ehenkéézyú shį onanádzaago da’ágánánádzaa.
MAT 20:6 Ashdla’i bik’ehenkéézyú shį onanádzaago ákú ła’ daazhógo nadaazįįgo náyíłtsąą, Hant’é bighą daazhógo nasozįįgo o’i’ą́ą́? yiłṉii.
MAT 20:7 Doo hadíń na’idziid nohwaidi’aah dahíí bighą, daabiłṉii. Nohwíí ałdó’ shidahts’aa hentį́į́yú dohkáh, yiłṉii. Dábik’ehgo nohwich’į’ nahishṉiił ndi at’éé.
MAT 20:8 O’i’ą́ą́yú dahts’aa hentííníí bíyééhíí bik’ehgo na’idziidi gáyiłṉii, Shánada’iziidíí bich’į’ ádaanṉiigo bich’į’ nada’hiṉííł, da’iké’yú náda’nziidíí ntsé, áídá’ dantsé náda’nziidíí iké’yú.
MAT 20:9 Ashdla’i bik’ehenkéézyú shį náda’nziid n’íí ákú hikaigo dała’á ntį́į́go penny bich’į’ nahas’ṉil.
MAT 20:10 Dantsé náda’nziid n’íí ákú hikaigo, néé itisgo nohwich’į’ nahi’ṉiił, daanzį lę́k’e; da’ágát’éé ndi dała’á ntį́į́go penny zhą́ bich’į’ nahas’ṉil.
MAT 20:11 Díí bich’į’ nahas’ṉilhíí bighą nṉee bidahts’aa golííníí yída’iłtahgo,
MAT 20:12 Gádaabiłṉii, Dała’ádn łédihikeezzhį’ nada’iziid n’íí néé bił dáłełt’eego nohwich’į’ naháńṉil, néé gozdogyú nyeego nada’idziidgo o’i’ą́ą́.
MAT 20:13 Nant’ánhíí na’iziidíí ła’ gáyiłṉii, Shit’eké, doo hagot’éégo nich’į’ natseskees da: penny nich’į’ nadihishṉiił, niłdishṉiigo, da’áígee nił nzhǫǫ ni’ ya’?
MAT 20:14 Nich’į’ na’heṉilihíí nádnné’go nádńdáh: díí iké’yú na’nziidíí áń ałdó’ nich’į’ na’háńṉilhíí k’ehgo bich’į’ na’hishṉiił.
MAT 20:15 Dashíí shíyééhíí dashíí hásht’į́į́yú ánásh’įįłgo, áí doo shá goz’ąą da née? Ya’ nił nṉii née, nłt’éégo ánsht’eehíí bighą?
MAT 20:16 Áík’ehgo iké’yú daanlįį n’íí dantsé doleeł, ła’íí dantsé daanlįį n’íí iké’yú doleeł: łą́ą́go yiká ádaanṉiid ndi da’akwíyé habi’do’ṉil.
MAT 20:17 Jesus wą́’yú Jerúsalemyú bitsiłke’yu yił hikaahgo k’ihzhį’ yił nikaigo gádaayiłṉii,
MAT 20:18 Isąą, Jerúsalemyú dekai; ákú shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo baa shi’dilteehdá’ shidizideego shá ngot’áah doleeł,
MAT 20:19 Áídí’ doo Jews daanlįį dahíí yaa daashiłtéehgo shaa daadloh doo, hashída’iłtsaas doo, áídí’ tsį’iłna’áhi bídaashiłkałgo daashiziłhee doleeł: áídí’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
MAT 20:20 Zébedee bichągháshé bą́ą́híí binṉe’híí Jesus yaa yił hikaigo yich’į’ daahilzhiizh, nahídóshkid nzigo.
MAT 20:21 Nt’é háńt’įį gá? biłṉii, Jesus. Isdzán gábiłṉii, Nant’án síńlįįgo dahnándaago díí shinṉe’yu nakihíí ła’ nigan dihe’nazhiṉéé dahsdaa doleełgo, ła’íí ni’eshganzhiṉéé dahsdaa doleełgo bá ngon’áah.
MAT 20:22 Áídá’ Jesus gádaabiłṉii, Nt’é biká hádaaht’iiníí doo bídaagonołsį da ląą. Idee be’ishdląąhíí be’ohdląągo bínołdzil née, ła’íí baptize be’áshi’dilṉe’íí bee baptize ánohwi’dilṉe’go bínołdzil née? Bínldzil, daabiłṉii.
MAT 20:23 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Idee be’ishdląąhíí da’aṉii be’ohdląą doleeł, ła’íí baptize áshi’dilṉe’íí da’aṉii bee baptize ánohwi’dilṉe’ doleeł: áídá’ shigan dihe’nazhiṉéé dagohíí shi’eshganzhiṉéé sodaa doleełíí, doo shíí nohwaa godesh’aah da, áí dahadíń shiTaa yágoz’aaníí zhą́ bágoz’áni at’éé.
MAT 20:24 Iłk’isyú nakihíí ádaaṉiihíí Jesus bitsiłke’yu gonenanhíí daidezts’ąądá’ doo bił daabik’eh da.
MAT 20:25 Jesus bitsiłke’yu íła’áyíílaago gádaayiłṉii, Doo Jews daanlįį dahíí binadaant’a’íí isná ádaabiłsįgo bá nadaant’aah, ła’íí bitahyú nṉee ízisgo ádaat’eehíí da’áṉííyú ádaat’įįgo ádaabiłsįgo bídaagonołsį.
MAT 20:26 Áídá’ nohwihíí nohwitahyú doo ágágot’ee da doleeł: áídá’ dahadíń nohwitahyú ízisgo ánsht’ee le’ nzįhíí, áń nohwá áił’įį le’;
MAT 20:27 Nohwitahyú dahadíń nant’án nshłįį le’ nzįhíí, áń nohwá na’iziid le’:
MAT 20:28 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí nshłįį ndi, doo hadíń shich’oṉiihíí bighą niyáá da, áídá’ nṉee bich’oshṉiihíí bighą niyáá, shi’ihi’ṉa’íí nṉee łáni bá nahishṉiiłhíí bighą niyáá.
MAT 20:29 Jérikodí’ dahnanáskaigo, Jesus biké’ naadeząą.
MAT 20:30 Nt’éégo nṉee naki biṉáá ágodini intín bahyú sikee lę́k’e, áí Jesus higaałgo ya’ikodaanzįįgo nádaadidilghaazhgo, NohwiNant’a’, David biye’ ńlíni, nohwaa ch’onbáah, daaṉiigo nádaabokąąh.
MAT 20:31 Nṉee Jesus biké’ náłseełíí, Godnch’áad, daabiłnṉiid: áídá’ da’tiségo nanádaadidilghaazhgo, NohwiNant’a’, David biye’ ńlíni, nohwaa ch’onbáah, daaṉiigo nanádaabokąąh.
MAT 20:32 Jesus ninyáágo bich’į’ ánṉiidgo, Nt’é nohwá áshłe’go ádohṉii? biłṉii.
MAT 20:33 NohwiNant’a’, gohiit’įįgo ánánohwidle’, daabiłṉii.
MAT 20:34 Jesus baa daach’osbaadgo biṉáá yedaadolṉiihgo dagoshch’į’ daago’įį nádaasdlįįgo biké’ dahish’aazh lę́k’e.
MAT 21:1 Áídí’ Jerúsalem k’ad yaa hikáh, Béthphage golzeezhį’, áí dził Olives holzéhi si’ąągee, áídí’ Jesus bitsiłke’yu naki oyił’a’,
MAT 21:2 Gáyiłṉiigo, Ti’i, nohwádįhyú gotahyú doh’aash, áígee dagoshch’į’ túlgayé bizhaazhé biłgo dahstł’ǫǫgo baa noh’aash: áí k’e’oh’adgo shaa nánohłǫǫs.
MAT 21:3 Nṉee ła’ nt’éhéta nohwiłṉiiyúgo, NohwiNant’a’ hát’į́į́go áhiit’įį, biłdohṉiih; áík’ehgo dagoshch’į’ nohwaa gode’aahgo nádohłǫǫs.
MAT 21:4 Díí ánágot’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi gáṉíí n’íí begolṉéhgo ánágot’įįł,
MAT 21:5 Sion bizhaazhé bił nadaagołṉi’, Díń’įį, ízisgo niNant’a’ ídaagoch’iyolba’go túlgayé, áí túlgayé bizhaazhéhi, yiká’ dahsdaago nich’į’ boghééł.
MAT 21:6 Áík’ehgo Jesus da’áṉííyú bitsiłke’yu ádaadzaa,
MAT 21:7 Túlgayé, bizhaazhé biłgo, baa daizlǫǫzgo bidiyágéhíí yiká’ dahdaihezṉildá’ Jesus yiká’ dainesdaa.
MAT 21:8 Nṉee łą́ą́go bidiyágé intínyú yídaagosteel lę́k’e; ła’ihíí ch’il palm bits’ádaaz’aahíí nadaayihiłgeeshgo intínyú yídaagosteel.
MAT 21:9 Nṉee bádįh náłseełíí, ła’íí biké’dí’ náłseełíí daadilwoshgo gádaaṉii, Hosánna, David biYe’ nlíni: NohweBik’ehń bizhi’ yee higaałíí ba’ihégosini at’éé; da’itisé goz’ąądí’ Hosánna.
MAT 21:10 Áídí’ Jerúsalemyú ńyáágo áígee daagolííníí dawa, hago ląą ágodzaa daanzįgo, Díí hadíń át’į́į́? daaṉii.
MAT 21:11 Nṉee biké’ náłseełíí gádaaṉii, Díí Jesus, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi at’į́į́, Názarethdí’ nagháhi, áí Gálilee bigodesdzogíí biyi’dí’.
MAT 21:12 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus ha’ayáágo, baa nada’iṉiihi ła’íí nada’iłṉiihi ch’íinihiyood, ła’íí zhaali yiká’ iłkáh ch’ínádaiṉiiłíí naz’aaníí nanyihesgo’, hawúcho baa nadaahiṉiihíí biká’dah’sdáhá ałdó’ nanyihesgo’,
MAT 21:13 Gáyiłṉiigo, Ágáṉíígo bek’e’eshchįį, Shikįhíí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí holzeego hojíí doleeł; áídá’ nohwihíí daan’įįhíí bigową ádaagosolaa ląą.
MAT 21:14 Biṉáá ádaagodiníí ła’íí doo nadaakai dahíí da’ch’okąąh goz’ąągee baa hikai; áígee nádaabiłziih lę́k’e.
MAT 21:15 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Jesus ízisgo áná’ol’įįłíí daayiłtsąągo, ła’íí da’ch’okąąh goz’ąągee chągháshé daadilwoshgo, Hosánna, David biYe’ nlíni, daaṉiigo daayiłtsąągo, dázhǫ́ doo bił daagozhǫ́ǫ́ da lę́k’e.
MAT 21:16 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Ya’ díí ádaaṉiihíí dints’ag née? Jesus gábiłṉii, Ha’oh; ya’ díí doo hwahá daahohshiih da née, Chągháshé ałts’ísę́hi ła’íí mé’ t’ah da’iłbe’i dázhǫ́ nłt’éégo ihédaanzįgo ádaasíńlaa?
MAT 21:17 Áídí’ bits’ą́’ dahiyaago kįh gozṉildí’ Béthany golzeezhį’ nyáá; áígee sidaa lę́k’e.
MAT 21:18 T’ahbįyú kįh gozṉilyú nádesdzaago, shiṉá’ silįį.
MAT 21:19 Ch’il fig intín bahyú o’áágo yiłtsąągo yaa nyáá, binest’ą’ da’ádįhdá’ bit’ąą zhą́ gólį́į́go yígołsįįdgo gáyiłṉii, Kodí’ godezt’i’go dahazhį’ ninest’ą’ da’ádįh doleeł. Áík’ehgo dagoshch’į’ ch’il fig náhesgą.
MAT 21:20 Bitsiłke’yu díí daayiłtsąągo bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Hagot’éégo ch’il fig dagoshch’į’ náhesgą ląą!
MAT 21:21 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Nohwi’odlą’ golį́į́yúgo, doo nohwił nadaagoki dayúgo, doo díí ch’il fig ádzaahíí k’ehgo zhą́ ádaahṉe’ da, áídá’ díí dziłíí bich’į’ hahdziigo, Yúwehégo dihi’ṉáhgo túnteel biyi’ onidolṉé’, daadohṉiiyúgo, nohwá ágáṉe’.
MAT 21:22 Da’ohkąąhgo dant’éhéta daahohkeedíí, da’ohdląągo ádaadohṉiiyúgo, dawa nohwaa hi’né’hi at’éé.
MAT 21:23 Jesus da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ i’ayáágo, áígee nṉee yił ch’ígó’aahgo, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, nṉee yánazíni biłgo baa hikaigo gádaabiłṉii, Hadíń bik’ehgo ánánt’įįł? Hadíń naa godin’ą́ą́go ánt’įįh?
MAT 21:24 Jesus gádaabiłṉii, Shíí ałdó’ dała’ándi nanohwídishkid, shił nadaagołṉi’yúgo, shíí ałdó’ hadíń bik’ehgo ánásht’įįłíí nohwił nagoshṉi’ doleeł.
MAT 21:25 John baptize ádaagole’íí hadí’ begoz’áni? Yaaká’dí’go née, dagohíí nṉee bits’ą́’dí’go née? Łił yádaałti’go gádaałiłdi’ṉii, Yaaká’dí’go daan’ṉiihyúgo, gánohwiłṉiih, Áídá’ nt’é bighą doo daahohdląą da láń?
MAT 21:26 Áídá’, Nṉee bits’ą́’dí’go, daan’ṉiihyúgo, nṉee bédaahildzid; nṉee dawa John Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįį daanzįhíí bighą.
MAT 21:27 Áík’ehgo Jesus gádaayiłṉii, Néé doo bídaagonlzį da. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shíí ałdó’ hadíń bik’ehgo ánásht’įįłíí doo nohwił nagoshṉi’ da.
MAT 21:28 Díí hagot’éégo baa natsídaahkees? Ła’ nṉee biye’ke naki; dała’á yaa nyáágo, Shiye’, díí jįį shidahts’aa hentį́į́yú na’iziidyú ńṉáh, yiłṉii.
MAT 21:29 Áń bich’į’ hadziigo, Dah, doo akú disháh da, biłṉii; áídá’ bikédí’go biini’ łahgo ánáyiidlaago akú óyáá lę́k’e.
MAT 21:30 Biye’ ła’ihíí yaa nanádzaago da’ágánáyiłdo’ṉiid. Áík’ehgo, Akú disháh, nṉiid; áídá’ doo akú óyáá da.
MAT 21:31 Díí nakihíí hadíí bitaa áṉííyú ádzaa? Dantséhi, daaṉii. Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nant’į’ nakaihi danohwintsé Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleeh.
MAT 21:32 John nłt’éégo ágot’eehíí yaa yałti’go nohwitahyú ńyáá, ndi doo daahohdląą da; tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nant’į’ nakaihíí zhą́ daabodląą: nohwíí bídaagonołsį ndi bikédí’go nohwiini’ doo łahgo ánádaasohdląągo daahohdląą da.
MAT 21:33 Iłch’ígót’aahgo naná’goṉihíí ła’ ódaayełts’ą́ą́: ła’ nṉee bidák’eh golííníí dahts’aa k’eidnláágo yiṉaayú na’nezṉil, dahts’aa hahigęęs doleełgee yá ogogéed, biká’dí’ ídést’iiníí ágólaa, ła’íí bá yiṉádaadéz’íni yá ch’ígohet’ąądá’ ńzaadyú ni’ goz’ąąyú óyáá:
MAT 21:34 Da’nest’ąągee ngonyáágo bánada’iziidi bidahts’aa bá yiṉádaadéz’íni yich’į’ oyił’a’, binest’ą’ ła’ bá náyíné’go.
MAT 21:35 Áídá’ bá iṉádaadéz’íni nada’iziidíí yił ndaazdeelgo dała’á nyída’eshtłizh, ła’ihíí daizes‐hį́į́, ła’ihíí tséé bee daayitséed.
MAT 21:36 Bánada’iziidíí ntsédá’ oyił’a’ n’íí bitisgo onayíł’a’: áí ágánádaayiidlaa.
MAT 21:37 Da’iké’yú biye’ oyił’a’, Shiye’ daidnłsį doleeł, ṉiigo.
MAT 21:38 Áídá’ biye’ daayiłtsąądá’, dahts’aa yiṉádaadéz’íni gádaałiłdi’ṉii, Díí dahts’aa hentííníí bíyéé doleełíí át’éé; yushdé’, daazołdee, áík’ehgo bíyéé doleeł n’íí daanohwíyéé doleeł.
MAT 21:39 Áík’ehgo yił ndaazdeelgo dahts’aa hentį́į́dí’ ch’ídaist’e’go daizes‐hį́į́.
MAT 21:40 Áík’ehgo dahts’aa hentííníí bíyééhíí nádzáágo bidahts’aa bá yiṉádaadéz’ínihíí hagoshą’ ádaile’?
MAT 21:41 Jesus gádaayiłṉii, Bidahts’aa golííníí nṉee doo bik’ehyú ádaat’įį dahíí naiłtseedá’, bidahts’aa hentííníí bá yiṉádaadéz’íni ła’ihíí yá ch’ínágohet’aah, áí inest’ąągo nest’ánhíí baa daach’ihiṉiił doo.
MAT 21:42 Jesus gádaabiłṉii, Díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí doo hwahá daahohshiih da née? Tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisṉe’i n’íí, hagon’áágee dantsé si’aaníí silįį: díí nohweBik’ehń bik’ehgo ánágot’įįł, áí daanéel’įįgo nohwił díyadaagot’ee.
MAT 21:43 Áí bighą gádaanohwiłdishṉii, Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee daanohłįįgo nohwaa ch’ígót’i’ n’íí nohwaa nágodit’aahgo łahgo hat’i’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań yikísk’eh hikaahíí, baa godidot’aał, nohwits’ą́’.
MAT 21:44 Dahadíń áí tséé yiká’ nágo’yúgo, ałts’ísę́go nihiltǫǫd: áídá’ dahadíń áí tséé biká’ naltǫ’yúgo, di’ílégo bik’aa doleeł.
MAT 21:45 Okąąh ye bik’ehi itisyú nadaandeehíí hik’e Phárisees daanlíni iłch’ígót’aahgo na’goṉi’i Jesus yee hadzii n’íí daidezts’ąądá’, bíí ádaabiłṉiigo yídaagołsįįd.
MAT 21:46 Ha’ádaiłt’e’ hádaat’įį ndi nṉee łáni yédaaldzid, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįį daanzįhíí bighą.
MAT 22:1 Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yił nanágolṉi’go gáṉíí,
MAT 22:2 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: ízisgo nant’án biye’ niiṉéhi bá da’idąągo ngon’ą́ą́.
MAT 22:3 Áík’ehgo binadaal’a’á ni’i’ṉéhyú nohohkáh daayiłnṉiid n’íí, yushdé’ biłṉiigo yił’aa: ndi doo ákú híkáh da.
MAT 22:4 Nadaal’a’á ła’i onáyíł’a’ gáṉíígo, Daabi’dokeedíí gábiłdohṉii, Hidáń dawa łalzaa: shimagashi hik’e bizhaazhé łik’ahíí nasiłtseed, dawa ąął nłt’éégo alzaa: yushdé’ ni’i’ṉéhyú nohkáh.
MAT 22:5 Áídá’ áí doo akú ádaat’ee da, dabíí hádaat’įįyú oheskai, ła’ bidák’ehyú óyáá, ła’ihíí baa na’hiṉiihyú óyáá:
MAT 22:6 Ła’ihíí nant’án binadaal’a’á yił ndaazdeelgo yiniidaagodezlaadí’ nadaistseed.
MAT 22:7 Nant’ánhíí díí ya’ikonzįįdá’ hashkee: áík’ehgo bisiláádahíí daił’aago nṉee ádáát’įįd n’íí nadaistseed, ła’íí bikįh nagozṉilíí daidnłid.
MAT 22:8 Áídá’ nant’án binadaal’a’á gáyiłṉii, Ni’i’ṉéhgo da’idąąhíí łalzaa ndi daabi’dokeedíí doo yik’e shijeed da.
MAT 22:9 Áí bighą da’ditinyú dohkáh, áígee hadíń daah’iiníí dawa ni’i’ṉéhyú nohohkáh, daabiłdohṉii.
MAT 22:10 Áík’ehgo nadaal’a’á intínk’ehyú okai, hadíí daayiłtsąąhíí dawa, doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí ła’íí nłt’éégo ádaat’eehíí íła’ádaizlaa: áík’ehgo nṉee łáni ni’i’ṉéhyú hikai.
MAT 22:11 Áígee nant’án ha’ayáádá’ nṉee niheskaihíí yineł’į́į́go, nṉee ła’ ni’i’ṉéhgo ííhíí doo golį́į́ dago yiłtsąą:
MAT 22:12 Áík’ehgo gáyiłṉii, Shit’ekéhé, hagot’éégo kóṉe’ ha’ányaa, ni’i’ṉéhgo ííhíí doo ágóndlaa dago? Áídá’ nṉeehíí doo nt’é ṉii da.
MAT 22:13 Nant’ánhíí binadaal’a’á gádaayiłṉii, Bigan hik’e bikee łídaałtł’oogo godiłhiłyú ch’ídaanołt’e’; akú daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doleeł.
MAT 22:14 Łą́ą́go yiká ádaanṉiid ndi da’akwíyé habi’do’ṉil.
MAT 22:15 Phárisees daanlíni hagot’éégo Jesus yałti’gee daabihiljizh doleełgo ndaagoshchįį.
MAT 22:16 Phárisees biké’ anákahíí hik’e Hérod yił daagot’íni Jesus yich’į’ odais’a’, gádaabiłṉiigo, Iłch’ígó’aahíí, da’aṉiigo ánṉiigo, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’zhiṉéégo goz’aaníí da’aṉiigo baa iłch’ígon’áahgo bídaagonlzį, nṉee doo béníldzid dago yáńłti’: nṉee doo ła’ itisgo síńłtįį da.
MAT 22:17 Áí bighą nohwił nagolṉí’, Díí hagot’éégo baa natsíńkees? Ya’ Caesar bich’į’ tax nadaach’iṉiiłgo begoz’ąą née? Née dah née?
MAT 22:18 Áí nṉeehíí doo bik’ehyú ádaat’ee dago Jesus yígółsįgo gádaayiłṉii, Nt’é bighą yashti’íí bee daashołjizhgo ádaashiłdohṉii, nohwíí daanohshǫǫ ádaadoł’íni?
MAT 22:19 Zhaali tax bideṉá nahi’ṉiiłíí shaa noh’aahgo nesh’į́į́. Áík’ehgo zhaali ła’, penny holzéhi, baa daiz’ąą.
MAT 22:20 Hadíń be’ilzaa, hadíń bizhi’ biká’ dahgoz’ąą? daayiłṉii.
MAT 22:21 Caesar bíyéhi ląą, daaṉii. Jesus gádaabiłṉii, Caesar bíyééhíí Caesar baa daanohṉiił, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daanohṉiił.
MAT 22:22 Díí daidezts’ąądá’ bił díyadaagot’eego bits’ą́’yú dah hiskai.
MAT 22:23 Da’áí bijįį Sádducees daanlíni, nanezna’ n’íí doo naadikáh da daaníhi, Jesus yaa hikaigo nayídaadiłkid,
MAT 22:24 Gádaayiłṉiigo, Iłch’ígó’aahíí, Moses gáṉíí ni’, Ła’ nṉee bichągháshé doo ła’ dago daztsąąyúgo, bik’isnhíí bi’aa n’íí yił nnádo’ṉeełgo, bik’isn n’íí chągháshé bá ágodolṉiił.
MAT 22:25 Iłk’isyú gosts’idi nohwitahyú daagolį́į́ ni’: dantsé nṉááhíí daztsąą, bichągháshé doo ła’ da, áík’ehgo bi’aa n’íí bik’isn yił naná’ṉáá:
MAT 22:26 Nakigeehíí ágánánádzaa, taagigeehíí ałdó’, da’áík’ehgo gosts’idzhį’ dawa nanezna’.
MAT 22:27 Da’iké’yú isdzánhíí ałdó’ daztsąą.
MAT 22:28 Áík’ehgo nanezna’dí’ naach’idikáhgee díí gosts’idihíí shą’ hadíí bi’aa doleeł, dawa yił nadaazṉaadá’?
MAT 22:29 Jesus gádaabiłṉii, Da’ołsiih, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí doo bídaagonołsį dahíí bighą.
MAT 22:30 Naach’idikáhgee doo nnádaach’iłse’ da, doo ndaagoch’ihiṉiiłgo nnádaach’iłse’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolį́į́híí k’ehgo daagoch’ilį́į́.
MAT 22:31 Áídá’ nanezna’íí naadiikáhíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nohwich’į’ yałti’íí, ya’ doo hwahá baa daahohshiih da née, gáṉíígo,
MAT 22:32 Shíí Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí nshłįį, Isaac, Jacob ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí nshłįį. Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nanezna’íí yokąąhíí nlįį da, daahiṉaahíí zhą́.
MAT 22:33 Nṉee íła’at’ééhíí díí daidezts’ąągo, iłch’ígó’aahííbighą bił díyadaagot’ee.
MAT 22:34 Jesus Sádducees daanlíni doo nt’é ńdaado’ṉii dago áyíílaago Phárisees ya’ikodaanzįįgo, íła’adzaa.
MAT 22:35 Áí ła’ begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini Jesus yich’į’ hadziigo nabíntaahgo nabídiłkid,
MAT 22:36 Iłch’ígó’aahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí hadíí itisgo at’éé? ṉiigo.
MAT 22:37 Jesus gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń nijíí dawa bee nił nzhǫǫ le’. niyi’siziiníí dawa bee, ła’íí ninatsekeesíí dawa bee nił nzhǫǫ le’.
MAT 22:38 Áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dantséhi ła’íí itisgohi at’éé.
MAT 22:39 Nakigeehíí ałdó’ ágánánát’éé, Nit’ahdí’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫ́ǫ́híí k’ehgo.
MAT 22:40 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí k’eda’ eshchiiníí dawa díí nakihíí bits’ą́’dí’hi at’éé.
MAT 22:41 Phárisees daanlíni t’ah íła’at’éégee, Jesus nabídaadiłkid,
MAT 22:42 Gáṉíígo, Christ‐híí hagot’éégo baa natsídaahkees? Hadíń biye’ nlįį? David biye’ nlįį, daabiłṉii.
MAT 22:43 Jesus gánádi’ṉii, Hagot’éégoshą’ David Holy Spirit yábiyiłti’go, SheBik’ehń, biłṉii, gáṉíígo,
MAT 22:44 Bik’ehgo’ihi’ṉań sheBik’ehń gáyiłnṉiid, Shigan dihe’nazhiṉéégo síńdaa, ni’ina’ benik’eh silįįgo nikełtł’ááhyú niníṉilzhį’.
MAT 22:45 David, SheBik’ehń, biłṉiigo bozhííyúgo, hagot’éégoshą’ biye’ nlįį áídá’?
MAT 22:46 Jesus nṉee doo ła’ bich’į’ hanadzíih da lę́k’e, áí bijįįdí’ godezt’i’go nṉee daaste’go, doo hadíń nabínánłkid da.
MAT 23:1 Jesus nṉee íła’at’ééhíí hik’e bitsiłke’yu yich’į’ hadzii,
MAT 23:2 Gáṉíígo, Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanlíni Moses nṉee yá sizįį n’íí k’ehgo nṉee yá nazįį:
MAT 23:3 Áí bighą da’ádaanohwiłṉiiyú ádaanoht’eego ádaaht’įį; ndi doo ádaat’įįhíí k’ehgo ádaaht’įį da: áí ádaaṉiiyú doo ádaat’įį da ndi ádaaṉii.
MAT 23:4 Áí nṉeehíí nṉee biwosyú ndaazgo dázhǫ́ nyeego dahda’ogheełgo ádaayiłsį; áídá’ da’ayą́há ndi doo ich’odaaṉii da.
MAT 23:5 Nłt’éégo ánádaat’įįłíí dawa nṉee dá bo’įį hádaat’įįhíí bighą ánádaat’įįł: Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ ła’ bídaadestł’ǫǫhíí nteelgo ádaile’, bi’íí bidá’yú ałdó’ nteelgo na’izlaago ádaayiłsį.
MAT 23:6 Da’idąągee nṉee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú itah dahnaháztąągo zhą́ bił daanzhǫǫ, ła’íí Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee yánazíni dahnádinbįhyú itah dahnaháztąągo ałdó’ bił daanzhǫǫ,
MAT 23:7 Na’hiṉiih nadaagoz’ąąyú bich’į’ ádaach’iṉiigo, ła’íí, Iłch’ígó’aahíí, Iłch’ígó’aahíí, daabiłṉiigo zhą́ bił daanzhǫǫ,
MAT 23:8 Áídá’ nohwihíí doo hadíń, Iłch’ígó’aahíí, nohwiłṉii da le’: dała’á nohwił ch’ígó’aahíí nlįį, Christ zhą́; ła’íí nohwihíí daanohwigha iłk’isyú daanohłįį.
MAT 23:9 Ni’gosdzáń biká’ nṉee doo ła’, ShiTaa, biłdohṉii da le’: dała’á, yaaká’yú dahsdaahń zhą́, nohwiTaa at’éé.
MAT 23:10 Doo hadíń, ShiNant’a’, nohwiłṉii da le’: dała’á nohwiNant’a’ nlįį, Christ zhą́.
MAT 23:11 Hadíń nohwitahyú ízisgo at’ééhíí, nohwá na’iziid le’.
MAT 23:12 Hadíń itisgo ídéstiiníí ídaagoch’olba’go ádolṉiił; áídá’ hadíń ídaagoch’olba’íí itisgo at’éégo ádolṉiił.
MAT 23:13 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee goz’áni nṉee bits’ą́’ daanáda’dohtį́: nohwíí doo itah daahłeeh dadá’, nṉee itah daaleeh doleeł n’íí t’ąązhį’ ádaanołsį.
MAT 23:14 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Isdzáné itsaa daanlíni bigową bits’ą́’ nádaahohṉiił, ła’íí daazhógo ádaadohṉiigo nzaad gont’i’go da’ohkąąh: áí bighą nohwíí itisgo nohwiniigonłt’éégo nohwá ndaagodot’aał.
MAT 23:15 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Tú biká’ ła’íí ni’ biká’ dahot’éhé nadaanohtaah, dała’á ndi nohwíhiigháhíí bighą; nohwíhiyaayúgo nakidn nohwitisyú łenágołchǫǫdgo ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa bágoz’ąą.
MAT 23:16 Nohwiṉáá ádaagodįh ndi ła’ bádįh nadaahkaihíí, nohwá góyéé doleeł! Dahadíń da’ch’okąąh goz’aaníí biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihdá’, áí doo nt’é da, daadohṉii: ndi hadíń óodo da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’hi biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihíí, áń zhą́ da’áṉííyú át’éé le’, daadohṉii!
MAT 23:17 Nohwíí doo daagonohsąą da, nohwiṉáá ádaagodini: hadíí itisgo at’éé, óodohíí née, née da’ch’okąąh goz’aaníí bits’ą́’dí’ óodo dilzįhgo alzaahíí née?
MAT 23:18 Ła’íí, Dahadíń be’okąąhíí biká’ dahnási’ṉiłi goz’aaníí biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihdá’, áí doo nt’é da, daadohṉii; ndi hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’ṉiiłíí áí yiká’ dahsiné’íí biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihíí, áń zhą́ da’áṉííyú át’éé le’, daadohṉii.
MAT 23:19 Nohwíí doo daagonohsąą da, nohwiṉáá ádaagodini: hadíí itisgo at’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’né’ihíí née, née yiká’ dahsiné’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’né’ihíí dilzįhgo áile’ihíí née?
MAT 23:20 Áík’ehgo dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’né’i yiká’ dahsiné’i biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihíí, áí hik’e biká’ dah sihi’ṉiiłíí dawa ałdó’ biláhyú bitł’a dahnádidilṉiih.
MAT 23:21 Ła’íí dahadíń da’ch’okąąh goz’aaníí biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihíí, áí hik’e ákóṉe’ golííníí ałdó’ biláhyú bitł’a dahnádidilṉiih.
MAT 23:22 Ła’íí dahadíń yaaká’yú biláhyú bitł’a dahnádidilṉiihíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań dahsdaagee goz’aaníí hik’e áígee dah sdaahíí ałdó’ biláhyú bitł’a dahnádidilṉiih.
MAT 23:23 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Tł’oh mint, ánise, hik’e cúmmin daaholzéhi dá goneznanyú iłk’é’ṉilgo, dała’á Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nádaahné’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí itisgo at’ééhíí doo bee ádaanoht’ee da, dábik’ehyú ánách’ot’įįłíí, koł goch’oba’íí, ła’íí ko’odlą’ golííníí: díí bee ádaanoht’ee le’at’éhi, ła’ihíí doo baa daayołṉah dago.
MAT 23:24 Nohwiṉáá ádaagodįh ndi ła’ bádįh nadaahkaihíí, dǫ́’ áłts’ísę́hi bitádaadołkaałdá’ łį́į́ bigháń ha’i’áhi odaahołneeh.
MAT 23:25 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Idee hik’e its’aa biká’yú zhą́ tádaahgisdá’, aadaach’ihi’ṉiiłíí ła’íí doo ádaagoch’idzaa dahíí zhą́ biyi’ yuṉe’ begoz’ąą.
MAT 23:26 Phárisee ńlíni, niṉáá ágodini, idee hik’e its’aahíí biyi’ yuṉe’ ntsé táńgis, áík’ehgo biká’dí’ ałdó’ nłt’éé doleeł.
MAT 23:27 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Nṉee łe’shijeedíí biká’gee alzaahíí łigaigo ánálzaahíí k’ehgo ádaanoht’ee, áídá’ áí biyi’ yuṉe’híí nṉee daztsáni bits’in zhą́ siṉil, nchǫ’íí zhą́ dawa begoz’ąą.
MAT 23:28 Nohwíí ałdó’ nohwiká’dí’go zhą́ nṉee biṉááł nłt’éégo ádaanoht’ee, áídá’ nohwiyi’ yuṉe’ nzhǫǫ ách’idil’iiníí hik’e nchǫ’híí bee hagolk’ił.
MAT 23:29 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanohłíni, daanohshǫǫ ádaadoł’íni, nohwá góyéé doleeł! Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí łe’shijéédíí biká’gee dant’éhéta bee bínádaach’ilṉiihíí ádaagohłe’, ła’íí nṉee dábik’ehyú ádaat’ee n’íí łe’shijeedíí biká’gee alzaahíí dénzhónégo ánádaahdle’híí bighą,
MAT 23:30 Gádaadohṉiigo, Nohwitaa n’íí t’ah daahiṉaadá’ daagondlįįyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí naatseedgee doo itah daandlįį da doleeł ni’.
MAT 23:31 Ádaadohṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ndaistseed n’íí bichągháshé daanohłįįgo dánohwíí ádaa nadaagolṉi’.
MAT 23:32 Nohwitaa n’íí nchǫ’go ádaat’įį n’íí ąąłzhį’ beda’ohłe’.
MAT 23:33 Tł’iish k’ehgo daanohłíni, ch’osh bik’asda’ golííníí k’ehgo hałinołt’įįłíí, ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa nohwá goz’aaníí hagot’éégoshą’ bitis hahkáh?
MAT 23:34 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi, nṉee daagoyáni, hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi nohwich’į’ daadeł’a’: áí ła’ nadaałtseed doleeł, ła’íí tsį’iłna’áhi bídaahołkał doleeł; ła’ihíí íła’ánádaaht’įįgee habída’ołtsaas doleeł, ła’íí daabi’odlą’híí bighą yóíyahgo biṉí’da’dołṉíh doleeł, kįh gozṉildí’ łahyúgo kįh gozṉilzhį’:
MAT 23:35 Áí bighą ni’gosdzáń biká’ nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí nadaaztseedíí dawa bidił nohwik’izhį’ didot’aał, dábik’ehyú át’éhi, Abel holzéhi, zesdįįdí’ Barakías biye’, Zakarías holzéhi, zesdįįzhį’, Zakaríasíí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí hik’e be’okąąhíí biká’ dahnási’ṉiłíí goz’aaníí bigizhgee daazesołhįį n’íí.
MAT 23:36 Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Díí dawa díí daałinolt’įįłíí bik’izhį’ didot’aał.
MAT 23:37 Jerúsalem, Jerúsalem ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi natsíńłtseedíí, ła’íí nich’į’ daahil’aadíí tséé bee nbida’tsíńłṉe’íí, tazhik’áné bi’aadíí bit’ats’in bitł’ááh yuṉe’ bizhaazhé onáyiṉiłíí k’ehgo nichągháshé doo ałch’ídn łináhishṉiił hasht’į́į́ ndi doo hádaaht’įį da ni’!
MAT 23:38 Nikįhíí yó’agodot’ąą.
MAT 23:39 Gádaanohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’ yee higaałíí ba’ihégosini at’éé, daadohṉiihíí bijįį zhą́ nadaashołtséh.
MAT 24:1 Jesus da’ch’okąąh goz’ąądí’ ch’ínyáádá’, bitsiłke’yu baa hikai, gádaabiłṉiigo, Díí da’ch’okąąh goz’ąągee kįh nagozṉilíí níńł’įį.
MAT 24:2 Jesus gádaabiłṉii, Díí dawa daah’įį née? Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, díí tséé iłká’ dahnagozṉilíí doo ła’ iłká’ dahnast’ą́ą́ da doleeł, dawa nanehiłkaad doleeł.
MAT 24:3 Áídí’ Jesus dził Olives holzéhi biká’yú dahsdaago bitsiłke’yu dasahndiyú baa hikaigo gádaabiłṉii, Nohwił nagolṉí’ da’os’ah ágoṉéhi? Nádńdáhíí hik’e nnágodáhi biłgo hant’é bee bígózį doleeł?
MAT 24:4 Jesus gánádaabiłdi’ṉii, Ídaa daagonohdząą, nṉee ła’ ch’a’onohołt’e’ hela’.
MAT 24:5 Nṉee łą́ą́go shizhi’ yee daahikáh doleeł, Shíí Christ nshłįį, daaṉiigo; áí nṉee łą́ą́go ch’a’odaayiłkaad doleeł.
MAT 24:6 Nagonłkaadíí ba’ikodaanohsį, ła’íí nagonłkaadíí baa ch’iṉii daadohts’ag doleeł: áídá’ doo nohwijíí natsídaahiltǫ’ da le’: díí dawa begolṉe’hi at’éé, ndihíí t’ah doo hwahá nnágodáh da.
MAT 24:7 Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí iłch’į’ nanágonłkaad doleeł, ła’íí nṉee dała’á binant’a’ daagolínihíí ałdó’ iłch’į’ nanágonłkaad doleeł: da’adzaayú shiṉá’ góyééhíí benagowaa doo, nadaagontł’ogíí iłtah at’ééhíí benadaagowaa doleeł, ła’íí ni’ nagohi’naa doleeł.
MAT 24:8 Áí koniidaagonłt’ééhíí begodigháh doleeł.
MAT 24:9 Áígee nohwiṉí’daach’idiłṉi’go odaanohwiniyood doleeł ła’íí nadaanohwiłtseed doleeł: ła’íí shizhi’ daanohwich’ozhííhíí bighą nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa bił daanohchǫ’ doleeł.
MAT 24:10 Áígee nṉee łą́ą́go t’ąązhį’ ánáda’ṉe’ doo, łaa nadaagolṉi’ doo, ła’íí iłk’edaadi’ṉiih doo.
MAT 24:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ádaadil’íni hahikáh doleeł, áík’ehgo nṉee łą́ą́go ch’a’odaayiłkaad doleeł.
MAT 24:12 Doo bik’ehyú ágot’ee dahíí dázhǫ́ łą́ą́go begoz’ąąhíí bighą nṉee łą́ą́go bił’ijóóníí édįįłgo nádaanihik’as doleeł.
MAT 24:13 Áídá’ dahadíń dángont’i’zhį’ dahildǫ́híí hasdábi’dolteeł.
MAT 24:14 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí ni’ dágoz’ąą nt’éégo be’ánágoldoh doleeł, nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa yidiits’į́h doleełhíí bighą; áí bikédí’go nnágodáh doleeł.
MAT 24:15 Áík’ehgo gołchǫǫhgo o’ṉí’ihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Daniel holzéhi, yaa yałti’ n’íí, godiyįhgo goz’ąągee sizįįgo daah’įįdá’, (dahadíń áí yózhííhíí bił ígózį le’,)
MAT 24:16 Hadíí Judéa golzeeyú daagolííníí, dził naz’aaníí yich’į’ okeeh doo:
MAT 24:17 Dahadíń kįh biká’yú dahsdaahíí nt’éhéta náidiiné’go gódah ch’ínádáh hela’:
MAT 24:18 Ła’íí dahadíń k’edolzaahíí yiyi’ na’iziidíí t’ąązhį’ bidyágé yaa nánódáh hela’.
MAT 24:19 Áígee goldohíí daaltsaaníí ła’íí isdzáné mé’ daabiłbe’íí bá góyéé doleeł!
MAT 24:20 Haihíí biyi’ ła’íí godilziníí bijįį ágóṉéh hela’, daadohṉiigo da’ohkąąh.
MAT 24:21 Áígee dantsé godeyaadí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ goyéégo nagowaahíí áí ga’at’éhi doo hwahá be’ágoṉe’ da, áí doo be’ágánágo’ṉéh át’éé da.
MAT 24:22 Áígee goldohíí doo dé’igodégo ánálzaa dayúgo, nṉee doo ła’ hasdáwáh át’éé da: áídá’ nṉee bitahasdlaahíí bighą áígee goldohíí dé’igodégo ánádolṉííł.
MAT 24:23 Áígee nṉee ła’, Daadeh’į́į́, Christ kú naghaa, dagohíí, nlahyú naghaa, nohwiłṉiiyúgo, doo daahohdląą da.
MAT 24:24 Christ ádaadil’iiníí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ádaadil’iiníí hahikáh doleeł, áí godiyįhgo be’ígóziníí ch’í’ṉah ádaile’ ła’íí ízisgo áńda’ol’įįh doleeł; yídaanel’ąąyúgo áí bee nṉee bitahasdlaahíí ndi ch’a’odaiłkaad doleeł.
MAT 24:25 Ídaayesółts’ąą, iłk’idá’ dabíntsé baa nohwił nagosisṉi’.
MAT 24:26 Christ da’igolį́į́yú naghaa, daanohwiłch’iṉiiyúgo; ákú dohkáh hela’: nagont’į’ goz’ąą yuṉe’ sidaa, daanohwiłch’iṉiiyúgo; áí doo daahohdląą da.
MAT 24:27 Ya’áí hanadáhdí’ ya’áí onadáhzhį’ hada’didla’íí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nádishdaał.
MAT 24:28 Dahayú its’í siné’yú ch’ishoogi íła’at’éé doleeł.
MAT 24:29 Goyéégo nagoyaahíí bikédí’go ya’áí diłhił doleeł, tł’égona’áíhíí doo bee got’įį da doleeł, ts’iłsǫǫsé yáádí’ nanihidéh doleeł, ła’íí yáázhį’go inawodíí nagohi’naa doo:
MAT 24:30 Áígee shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, yaaká’yú beshígóziníí ch’í’ṉah hileeh; áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago daachag doleeł, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, yaak’os biyi’dí’ shinawodíí bee ła’íí dázhǫ́ shits’ą́’idindláádgo náshdaałgo daashidołtseeł.
MAT 24:31 Áídí’ shinadaal’a’á yaaká’dí’ ohish’aa doleeł, bésh dilwoshé ádaaṉiigo bitahelááhíí dį́į́dí’, ni’gosdzáń nel’ąądí’ yáá nel’ąązhį’ íła’ádaile’.
MAT 24:32 Ch’il fig holzéhi bits’ą́’dí’ nohwił ch’ígót’aah; bits’ádaaz’aahíí dit’ódé daaleehdí’ bit’ąą daagoleehyúgo, k’ad shį́į́ nágodleehgo bídaagonołsį.
MAT 24:33 Da’áík’ehgo áí be’ádaagoṉe’íí goldohgo daah’įįdá’, k’ad náshdaałzhį’ ałhánégo godziihgo bídaagonołsį doleeł.
MAT 24:34 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Díí daałinolt’įįłíí doo nohwee ch’ígoṉáh da, díí ádaanohwiłdéṉiidíí dawa begolzaago zhą́.
MAT 24:35 Yáá hik’e ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáh doleeł, áídá’ shiyati’íí doo bech’ígowáh da doleeł.
MAT 24:36 Hadíí bijįį shįhíí, dagohíí da’kwíí bik’ehenkéézgo shįhíí ágoṉe’íí nṉee doo ła’ yígółsį da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ndi doo yídaagołsį da, shiTaa zhą́ yígółsį.
MAT 24:37 Noe t’ah golį́į́dá’ ágot’ee n’íí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí bijįį ałdó’ ágágot’ee doleeł.
MAT 24:38 Tú’idezjoolíí dabíntségo ágot’ee lę́k’ehíí k’ehgo ágot’ee doleeł, da’ch’iyąą ni’, da’ch’idląą ni’, nnádaach’iłse’ ni’, ła’íí łaa daagoch’ihiṉiiłgo nnádaaze’ ni’, Noe tsina’eełíí yiyi’ oyaahíí bijįįzhį’,
MAT 24:39 Tú’idezjoolíí doo yídaagołsį’égo tú idezjoolgo dawa bił ogo’éél; shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhgo ałdó’ ágágot’ee doleeł.
MAT 24:40 Áí bijįį nṉee naki k’edolzaayú na’aashyúgo, dała’á nádilteehdá’ ła’íí da’akú sizįį doo.
MAT 24:41 Isdzáné naki da’ik’aayúgo, dała’á nádilteehdá’ ła’íí da’akú sidaa doo.
MAT 24:42 Áí bighą biká nádaadeht’į́įh; da’kwíí bik’ehenkéézgo shíí, nohweBik’ehńhíí, nánshdáhíí doo bídaagonołsį da.
MAT 24:43 Díí bídaagonołsį, nṉee bigową golííníí da’os’ah in’įįhíí hígháhgo yígółsįyúgo, yiká déz’įį doleeł ni’, áík’ehgo bigową doo ch’ínódzį́į́s át’éé da.
MAT 24:44 Nohwíí ałdó’ dahkodá’ iłch’į’daanoht’ee: shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dahagee nánshdáh, doo ndaashołíí dagee.
MAT 24:45 Áídá’ hadíń na’iziidi begondlįįhíí góyáni, binant’a’ bigowąhíí yebik’ehgo nbiłtį́į́ n’íí, dahagee idáń nana’ṉííhgee idáń nayiṉiih.
MAT 24:46 Na’iziidíí binant’a’ ábiłṉiiyú át’į́į́go, binant’a’ nadzááyúgo, áń biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
MAT 24:47 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nant’án nt’é bíyééhíí dawa yebik’ehgo na’iziidíí nbiłtéeh doo.
MAT 24:48 Áídá’ áí na’iziidi nchǫ’ihíí, Shinant’a’ doo hwah nadáh da, ídiłdi’ṉiiyúgo;
MAT 24:49 Isdzáné hik’e nṉee ła’ nada’iziidíí nadainłkaad nkegonyaago bił nágodizyisíí biłgo da’iyąą hik’e da’idląąyúgo;
MAT 24:50 Áí na’iziidi binant’a’ doo yiká déz’įį dagee, doo nyołíí dagee nadáhgo,
MAT 24:51 Nbihiłgeesh, áídí’ hadíí daanzhǫǫ ádaagodil’ínihíí bich’į’zhiṉéégo nilteeh: áígee daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doo.
MAT 25:1 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: ch’ekíí gonenan kǫ’ nałbaałíí dahdaayo’aałgo nṉee niiṉéhíí bich’į’yú deskai.
MAT 25:2 Ashdla’ihíí daagoyą́ą́, áídá’ ashdla’ihíí doo daagoyą́ą́ da.
MAT 25:3 Doo daagoyą́ą́ dahíí kǫ’ nałbaałíí dahdaayo’aał ndi túkǫ’íí ik’e’an doo ła’ dahdaidnziid da.
MAT 25:4 Áídá’ daagoyááníí túkǫ’íí tús biyi’ siziidgo ik’e’an dahdaidn’ąą lę́k’e, kǫ’ nałbaałíí biłgo.
MAT 25:5 Nṉee niiṉéhíí t’ah doo hwahá hígháh dadá’, ch’ekíí bił daanzįįgo da’iłhaazh.
MAT 25:6 Tł’é’is’ahyú ła’ nádidilghaazh gáṉíígo, Daadeh’į́į́, nṉee niiṉéhíí kodí’ higaał; bich’į’ dohkáh.
MAT 25:7 Áík’ehgo ch’ekííhíí nádiikaigo bikǫ’ nałbaałíí iłch’į’daizlaa.
MAT 25:8 Áídá’ doo daagoyą́ą́ dahíí daagoyááníí gádaayiłṉii, Túkǫ’ííła’ nohwaa daanohsiid; nohwikǫ’ nohwits’ą́’ daanestsiz.
MAT 25:9 Daagoyááníí gádaabiłṉii, Dah; ágádaasiidzaayúgo, doo hwoi da hileeh: áídá’ hayú nahiṉiih goz’ąąyú dohkáhgo ła’ nadaahołṉiih.
MAT 25:10 Nada’iłṉiihyú okaidá’ nṉee niiṉéhíí ńyáá; áík’ehgo iłk’idá’ nłt’éégo ádaadeszaago naháztaaníí ni’i’ṉéh yuṉe’ okai: áídí’ da’det’ąą.
MAT 25:11 Bikédí’go ła’ ch’ekíí n’íí nákaigo gádaaṉii, Nohwinant’a’, Nohwinant’a’, nohwá ch’í’íńtįįh.
MAT 25:12 Áídá’ nṉee niiṉéhíí gádaabiłṉii, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Doo nohwídaagonsį da.
MAT 25:13 Áík’ehgo biká ńdaadeht’į́įh; hadíí bijįį shįhíí, da’kwíí bik’ehenkééz shįhíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí doo bídaagonołsį da.
MAT 25:14 Yaaká’yú dahsdaahń bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: nṉee ńzaadyú deyaago bánada’iziidíí yushdé’ nnohkáh yiłṉiigo, bíyééhíí yiṉádaadéz’įįgo yaidin’ą́ą́ lę́k’e.
MAT 25:15 Ła’ bestso talent holzéhi ashdla’i yaidin’ą́ą́, ła’íí naki yaidin’ą́ą́, ła’íí dała’á yaidin’ą́ą́; dawa daantį́į́gee dá yídaanel’ąągee yaidin’ą́ą́go; áídí’ nant’ánhíí dagoshch’į’ dahnyaa.
MAT 25:16 Nṉee talents ashdla’i baadet’aaníí hant’é nayihesṉiihíí baa nanáhazṉiigo ashdla’i bá ígoya.
MAT 25:17 Ła’íí talents naki baadet’aaníí ałdó’ naki bá ígoya.
MAT 25:18 Áídá’ talent dała’á baadet’aaníí łeyi’ ogogeed yuyaa binant’a’ bibestsohíí náyides’įįd.
MAT 25:19 Áídí’ ńzaad godeyaago binant’a’íí nádzáágo yił daayołtag.
MAT 25:20 Áík’ehgo talents ashdla’i baadet’aaníí talents ashdla’i bá’ígoyahíí ałdó’ ákú yinné’ gáṉiigo, Shinant’a’, talents ashdla’i shá ńṉil n’íí talents ashdla’i shá ígoya.
MAT 25:21 Binant’a’ gábiłṉii, Negondlįįgo shána’izíídi, nłt’éégo ándzaa ląą: da’ayą́háhi ndi nłt’éégo shá ánlaahíí bighą łáni benik’ehgo ánishłe’: shíí ninant’a’ baa shił gozhóóníí ni ałdó’ baa nił gozhǫ́ǫ́ le’.
MAT 25:22 Talents naki baadet’aaníí ałdó’ kú ńyáá gáṉíígo, Shinant’a’, talents naki shá ńlaa n’íí talents naki shá ígoya.
MAT 25:23 Binant’a’ gábiłṉii, Negondlįįgo shána’izíídi, nłt’éégo ándzaa ląą: da’ayą́háhi ndi nłt’éégo shá ánlaahíí bighą łáni benik’ehgo ánishłe’: shíí ninant’a’ baa shił gozhóóníí ni ałdó’ baa nił gozhǫ́ǫ́ le’.
MAT 25:24 Áídí’ talent dała’á baadet’aaníí kú ńyáá gáṉíígo, Shinant’a’, nṉee doo bee gónedząą dahi ńlį́į́go nígonsį, doo k’edínlaa dayú ná’igéésh, doo ishínlch’ii dayú łená’ílá:
MAT 25:25 Nésdzidgo, nitalent‐híí łeyi’ yuyaa nádéł’į́ ni’; koh, ṉíyéé naa náníné’.
MAT 25:26 Binant’a’ gábiłṉii, Nchǫ’go shána’izíídi, bił goyé’i ńlį́į́, doo k’e’diláá dayú ná’ishgeesh, doo ishíłch’ii dayú łená’ishłá bígonłsį́:
MAT 25:27 Áí bighą bestso iłkáh ch’ídaihiṉiiłíí shizhaali bánné’ le’at’éhi, áík’ehgo nánsdzaago bínágodáhíí bił shaa nánné’ doleeł ni’.
MAT 25:28 Áík’ehgo talent‐híí bits’ą́’ nádo’né’go nṉee gonenan talents bíyééhíí baa no’né’.
MAT 25:29 Dahadíń dant’éhéta bíyéé gólííníí bitisgo baa nádo’né’, áík’ehgo łą́ą́go bíyéé doleeł: áídá’ dahadíń bíyéé da’ayą́háhi, bíyéé gólį́į́ n’íí ndi bits’ą́’ nádido’né’hi at’éé.
MAT 25:30 Na’iziidi doo bik’ehyú át’éé dahíí chagołheełzhį’ ch’ídaanołt’e’: ákú daach’ichag ła’íí kowoo łídaach’idiłk’ash doo.
MAT 25:31 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shits’ą́’idindláádíí bee dahnádisdzaago yaaká’dí’go nadaal’a’á dilzini bił nánshkáh, biká’dahsdáhá biká’dí’ shits’ą́’idindládi biká’ dahsidáágo nansht’aa doo:
MAT 25:32 Shinadzahgee nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa íła’alṉéhgo iłts’ą́’ hishṉiił, dibełį́į́ nanyoodi bidibełį́į́ hik’e gantł’ízí bits’ą́’yihiṉiiłhíí k’ehgo.
MAT 25:33 Dibełį́į́ shigan dihe’nazhiṉéégo nnihishṉiił, áídá’ gantł’ízí she’eshganzhiṉéégo.
MAT 25:34 Áídí’ shíí, Ízisgo Nansht’aahíí, shigan dihe’nazhiṉéégohíí gádaałdishṉii, Yushdé’, shiTaa gozhóóníí nohwá ádaizlaahíí, ni’gosdzáń nnit’ąądá’ bee nadaanoht’aa doleełgo nohwá iłch’į’golzaahíí bee nadaanoht’aa le’:
MAT 25:35 Shiṉá’ nshłįįgo shá da’desoné’ ni’: dibá’ nshłįįgo tú shaa daasoziid ni’: doo kígonsį dayú hishaałgo nádaashidołtįį ni’:
MAT 25:36 Shidiyágé ádįhgo diyágé shá ádaagosolaa ni’: dinshṉiihgo shaa nanádaanohtaah ni’: ha’ásítį́į́go shaa nahkáh ni’.
MAT 25:37 Áík’ehgo dábik’ehyú ádaat’eehíí gádaashiłṉiih, NohweBik’ehń, dadá’ shiṉá’ ńlį́į́go daaniit’įįgo ná da’de’né’ láń? Ła’íí dibá’ ńlį́į́go tú nadaasiidziid láń?
MAT 25:38 Dadá’ doo kígonłsį́ dayú híṉááłgo nádaanideltįį láń? Ła’íí nidiyágé ádįhgo naa daasii’ṉil láń?
MAT 25:39 Ła’íí dadá’ dinṉíihgo dagohíí ha’ásíńtįįgo daaniit’įįgo naa nkai láń?
MAT 25:40 Shíí, Ízisgo Nansht’aahíí, bich’į’ hasdziihgo gádaałdishṉiih, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Shik’isyú doo ízisgo at’éé dahi ndi ágádaasolaayúgo, shíí ałdó’ ágádaashisolaahi at’éé.
MAT 25:41 Áídí’ she’eshganzhiṉééhíí ałdó’ díí k’ehgo bich’į’ hasdziih, Nohwíí, da’ílíí daahłeehgo nohwá ndaagost’ąąhíí shits’ą́’zhį’ daadohkáh, kǫ’ dahazhį’ diltłi’ yuṉe’, ch’iidn nant’án hik’e binadaal’a’á biłgo bá iłch’į’golzaayú.
MAT 25:42 Shiṉá’ nshłįįgo doo shá da’desoné’ da ni’: dibá’ nshłįįgo tú doo shaa daasoziid da ni’:
MAT 25:43 Doo kígonsį dayú hishaałgo doo nádaashidołtįį da ni’: shidiyágé ádįhgo diyágé doo shá ádaagosolaa da ni’: dinshṉiihgo ła’íí ha’ásítį́į́go doo shaa noyaa da ni’.
MAT 25:44 Áík’ehgo gádaashiłṉiih, NohwiNant’a’, dadá’ shiṉá’ ńlį́į́go, dagohíí dibá’ ńlį́į́go, dagohíí doo kígonłsį́ dayú híṉááłgo, dagohíí nidiyágé ádįhgo, dagohíí dinṉíihgo, dagohíí ha’ásíńtįįgo daaniit’įįgo doo nich’odaasii’ṉi’ da láń?
MAT 25:45 Áík’ehgo gádaałdishṉiih, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Díí doo ízisgo at’éé dahi ndi doo ágádaasolaa dayúgo, shíí ałdó’ doo ágádaashisolaahi at’éé da.
MAT 25:46 Dííhíí dahazhį’ biniigodilṉe’ doleeł, áídá’ dábik’ehyú ádaat’eehíí dahazhį’ daahiṉaa doleeł, yaaká’yú.
MAT 26:1 Áík’ehgo Jesus díí ąął yaa nagosṉi’dá’ bitsiłke’yu gádaayiłṉii,
MAT 26:2 Nakiskąą hik’e bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’ godiṉíhgo da’idąą doleełíí bídaagonołsį, áígee shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shik’edaanṉiihíí bilák’e shi’dolteełgo tsį’iłna’áhi bíshi’dilkał.
MAT 26:3 Áídí’ okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí nṉee yánazíni okąąh yebik’ehi da’itiséyú sitíni, Cáiaphas holzéhi, bigowągee íła’adzaago,
MAT 26:4 Hagot’éégo dánant’į’eego Jesus daayiłtsoodgo daayiziłheego yee ndaagoshchįį.
MAT 26:5 Áídá’, Doo da’idąąhíí bijįį daahiiltsood da, daaṉii, ágádaasiidzaayúgo nṉee dánko bádaagochįįhgo godnch’aad doleełi at’ééhíí bighą, daaṉii.
MAT 26:6 Béthanyú Simon, łóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa naghaa n’íí bigową yuṉe’ Jesus sidaadá’,
MAT 26:7 Iyąągo sidaago isdzán ła’ ch’il bik’ah łáń ílíni tús alabáster be’alzaahi besi’áni ha’áyí’ą́ą́go Jesus baa nyáá, áí ik’ahíí Jesus bitsits’in yiká’ yaa yiziid.
MAT 26:8 Jesus bitsiłke’yu díí daayiłtsąągo doo bił dábik’eh dago gádaaṉii, Nt’é bighą ik’ahíí da’ílíí yishchįį?
MAT 26:9 Áí ik’ahíí łą́ą́go ílį́į́go nahiṉiihgo, zhaalihíí tédaat’iyéhíí baa hi’né’ le’at’éhi.
MAT 26:10 Ádaaṉiihíí Jesus yígołsįįdgo gábiłṉii, Nt’é bighą isdzánhíí nadaanołtł’og? Nłt’éégo áshíílaa.
MAT 26:11 Tédaat’iyéhíí dabik’ehn nohwitahyú nadaakai; áídá’ shihíí doo dahazhį’ nohwitahyú nashaa da doleeł.
MAT 26:12 Doo hwahá łeeh shi’dilteeh dadá’ ik’ahíí shits’í yiká’ yaa yiziid.
MAT 26:13 Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo dahayú yati’ baa gozhóni baa na’goṉi’gee, díí isdzán adzaahíí baa na’goṉi’ doleeł, bee bíná’godiṉíhgo.
MAT 26:14 Áídí’ Judas Iscáriot, nakits’ádahíí itah nlíni, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi yaa nyáágo,
MAT 26:15 Jesus hayúhíí nohwił ch’ínsh’aahdá’, hant’é shaa daanohné’? daayiłṉii. Zhaali łigaií tádin naa do’né’, daabiłṉii.
MAT 26:16 Áídí’ godezt’i’go hagot’éégo ch’íidish’aał nzįgo yiká hésdaa nkegonyaa.
MAT 26:17 Báń benilzoołíí da’ádįhgo báń alzaahi daadaaníí dantséhíí bijįį Jesus bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí hayú ná iłch’į’daagohiidle’?
MAT 26:18 Jesus gádaabiłṉii, Kįh gozṉilyú dohkáh, áígee nṉee ła’ gádaabiłdohṉiih, Iłch’ígó’aahíí gáṉíí, Iłk’idá’ shaa gonyáá; nigową yuṉe’ bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo shitsiłke’yu bił da’ishąą doleeł.
MAT 26:19 Áík’ehgo Jesus ádaabiłṉii n’íí k’ehgo bitsiłke’yu ádáát’įįd; áígee bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí iłch’į’daizlaa.
MAT 26:20 Áídí’ o’i’ą́ą́yú nakits’ádahíí da’iyąągo yił dahdinezbįh.
MAT 26:21 Da’iyąągo Jesus gáṉíí, Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, nohwíí ła’ ch’íshinoh’aah doleełi at’éé.
MAT 26:22 Áík’ehgo dázhǫ́ doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago dała’á daantį́į́go, SheBik’ehń, ya’ shíí née? daaṉii nkegonyaa.
MAT 26:23 Áík’ehgo gáṉíí, Dahadíń its’aa biyi’zhį’ dała’ bił éédisht’áhi, áń ch’íshí’aah doleeł.
MAT 26:24 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dá shaa k’e’eshchiiníí shee godolṉiił: áídá’ nṉee ch’íshí’aahíí bá góyéé doleeł! Áí nṉeehíí doo bi’deshchįį dayúgo nłt’éé doleeł ni’.
MAT 26:25 Áídí’ Judas, ch’íbí’aah doleełíí, Jesus gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, ya’ shíí née? Jesus gábiłṉii, Da’áígee ánṉiid.
MAT 26:26 Da’iyąągo Jesus báń náidn’ąągo ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yitaizṉiih, Nkóh daohsąą; díí shits’í át’éé, ṉiigo.
MAT 26:27 Áídí’ idee beda’iskaaníí náidnkąą, áí ya’ihénzįgo oskąądá’ iłtah daidezkąą, Daanohwigha daohdląą, yiłṉiigo;
MAT 26:28 Díínko shidił k’ehgo at’éé, shidił bee áníidégo łángont’aahi at’éé, nṉee łą́ą́go bá idijoołíí, binchǫ’híí bighą baa nádaagodet’aahgo.
MAT 26:29 Gádaanohwiłdishṉii, Kodí’ godezt’i’go dahts’aa bitoohíí doo naanáshdlą́ą́ da, dahadíí bijįį shiTaa bilałtł’áhgee goz’ąąyú áníidéhi nohwił naadaadishdlįįłgo zhą́.
MAT 26:30 Áídí’ sį ła’ hadaidez’ąądá’, dził Olives holzéhi si’ąąyú okai.
MAT 26:31 Áígee Jesus gádaabiłṉii, Tł’é’go áshi’dilṉe’híí bighą daanohwigha t’ąązhį’ ádaahṉe’: díí baa k’e’eshchįįhíí k’ehgo, Dibełį́į́ Nanyoodíí biṉí’dishṉíh, áík’ehgo dibełį́į́híí da’adzaayú nkenelt’ee doleeł.
MAT 26:32 Áídá’ dasiitsąądí’ naadisdzaago Gálileeyú nohwádįh disháh doleeł.
MAT 26:33 Peter gábiłṉii, Nṉee dawa nits’ą́’ t’ąązhį’ ánádaasdzaa ndi, shíí doo ágáoshṉe’ at’éé da.
MAT 26:34 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉiigo gániłdishṉii, Tł’é’go tazhik’áné doo hwahá áṉiih dadá’ taadn, Áń doo bígonsį da, shiłdinṉíił.
MAT 26:35 Áídá’ Peter gábiłṉii, Dała’ nił dastsaah ndi, Áń doo bígonsį da, doo niłdoshṉiih at’éé da. Ła’ihíí bitsiłke’yu dawa da’áík’ehgo ádaanṉiid.
MAT 26:36 Áídí’ Gethsémane golzéhi goz’ąąyú Jesus bitsiłke’yu yił hikaidá’ Jesus gádaabiłṉii, Dádząą nahísóotąą, nláhyú déyáá, oshkąąhyú.
MAT 26:37 Peter ła’íí Zébedee biye’ke naki Jesus yił okai, áídí’ dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago bijíí nṉiih nkegonyaa.
MAT 26:38 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Shiyi’siziiníí dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ da, dák’azhą́ dastsaahíí ga’at’éé: dádząą nahísóotąągo sha’ishhah daadeh’į́į́.
MAT 26:39 Áídí’ da’aṉahyú óyááyú ni’zhį’ hayaa adzaago okąąh gáṉíígo, Bígonedząąyúgo, shiTaa, díí hishdląą doleełíí shits’ą́’zhį’ ánle’: áídá’ shíí doo beshik’eh da, ni zhą́ benik’eh.
MAT 26:40 Áídí’ bitsiłke’yu yaa nadzaago da’iłhoshgo yiká nnyáá, áík’ehgo Peter gáyiłṉii, Dała’á łedihikeezzhį’ ndi shą’ doo sha’ashhah daadeh’į́į́ le’at’éé da?
MAT 26:41 Daadeh’į́į́go da’ohkąąh, nanohwída’dintaah bídaanołdzil doleełhíí bighą: nohwiyi’siziiníí da’aṉii hát’į́į́ ndi nohwits’íhíí doo nłdzil da.
MAT 26:42 Nakidn onaanádzaagee na’okąąh gáṉíígo, ShiTaa ńlíni, díí hishdląą doleełíí doo hagot’éégo shits’ą́’zhį’ alṉe’ dayúgo hishdląą, ni nik’ehgo ágoṉe’.
MAT 26:43 Bitsiłke’yu da’iłhoshgo yaa naanádzaa: dázhǫ́ bił daanzįgo.
MAT 26:44 Áídí’ yits’ą́’ onaanádzaa, okąąhyú taadngee da’ágánádi’ṉiigo.
MAT 26:45 Áídí’ bitsiłke’yu yaa naanádzaago gádaayiłṉii, Akú da’ołhoshgo hanádaahsoł: shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bilák’e shi’dilteehgo ch’íshi’dot’aałíí iłk’idá’ biká’ ngonyáá.
MAT 26:46 Nádohkáh, hiikaah le’: ch’íshí’aahíí kodí’ higaał.
MAT 26:47 Jesus t’ah yałti’dá’ Judas, nakits’ádahíí bił itah nlíni, nṉee łą́ą́go bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaayiṉííłgo, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí nṉee yánazíni daabides’a’íí yił náłsą́ą́.
MAT 26:48 Ch’íbí’aah doleełíí iłk’idá’ bebígózį doleełíí yengon’ą́ą́ lę́k’e, gáṉíígo, Hadíń hists’ǫsíí áí áń doleeł; áń daahołtsood.
MAT 26:49 Dagoshch’į’ Jesus yaa nyáágo, Gozhǫ́ǫ́, Iłch’ígó’aahíí, yiłṉiigo yizts’ǫs lę́k’e.
MAT 26:50 Jesus gábiłṉii, Shik’isn, hant’é bighą ńyaa? Áídí’ Jesus yił ndaazdeelgo daayiłtsood.
MAT 26:51 Nṉee dała’á Jesus yił hikaahíí bibízh be’idiltłishé hayidzį́į́zgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni binal’a’áhi yontłízhgo bijaa naidnłgizh lę́k’e.
MAT 26:52 Jesus gábiłṉii, Nibízhíí iłch’į’nántįįh: dahadíń bésh yee iziłheehíí dabíí ałdó’ bésh bee nabizi’dodeełi at’éé.
MAT 26:53 Ya’ doo bígonłsį́ da née, shiTaa bich’į’ oshkąąhyúgo binadaal’a’á yaaká’dí’hi nakits’ádahyú siṉili dagoshch’į’ shich’į’ yidił’aah go’į́į́?
MAT 26:54 Áídá’ ágádzaayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí hagot’éégo begolṉe’? Da’ágágoṉéhgo goz’ąą go’į́į́.
MAT 26:55 Da’áí bik’ehenkéézgee Jesus nṉee baa nánłsą́ą́híí gádaayiłṉii, Ya’ bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaanohṉiiłgo daashołtsoodgo nánołsąą née, in’įįhíí daach’iłtsoodhíí k’ehgo? Dawa jįį ła’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nohwił ch’ídaagonsh’aahgo dahsídáá át’éé ni’, ndi doo hak’i daashołtsood da ni’.
MAT 26:56 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí yee K’e’eshchiiníí begolṉe’híí bighą díí dawa ánágot’įįł. Áídí’ bitsiłke’yu dawa bits’ą́’zhį’ ádaaszaago bits’ą́’ iłhadeskai.
MAT 26:57 Nṉee Jesus daabiłtsoodíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, Cáiaphas holzéhi, yaa yił hikai, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Jews yánazíni biłgo íła’at’éégee.
MAT 26:58 Peter da’aṉahgo biké’dí’ higaał, áídí’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įįh yuṉe’ ha’ayáágo nada’iziidi bitahyú nezdaa, hago ágoṉe’íí dá’ąąłzhį’ yineł’į́į́ hát’į́į́go.
MAT 26:59 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni, yánádaaltihi biłgo Jesus zidee hádaat’įįgo daazhógo yaa dahgosi’aahíí yiká daadéz’įį;
MAT 26:60 Ndi doo ła’ da: łą́ą́go neheskai ndi dá doo at’éé dayú baa dahdaago’aahíí doo ła’ da. Nt’éégo nṉee naki n’áázh, daazhógo baa dahdaago’aahi,
MAT 26:61 Gádaaṉiigo, Díí nṉee, Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’aaníí tagoshṉiłgo, áídí’ taagi jįį hileehgo ánágoshdle’go bínesh’ąą, ṉíí ni’.
MAT 26:62 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni hizį’go Jesus gáyiłṉii, Ya’ nihíí doo nt’é nṉiigo hadziih da née? Díí naa dahdaago’aahgo naa yádaałti’íí hago at’éé.
MAT 26:63 Áídá’ Jesus doo nt’é ṉii da. Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi biláhyú gániłdishṉii, Nohwił nagolṉí’, ya’ ni Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́ née?
MAT 26:64 Jesus gábiłṉii, Da’áígee áńṉiid: gádaanohwiłdishṉii, Díí bikédí’go shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, da’tiséyú binawod golíni bigan dihe’nazhiṉéé dahsídáágo, yaaká’dí’ yaak’os shił hoṉáhgo daashidołtsééł.
MAT 26:65 Áík’ehgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bidiyágé ídá nayihesdzį́į́zdá’ gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’; nt’é bighą nṉee ła’i baa yanánálti’ doleeł? Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’íí daadisots’ąą.
MAT 26:66 Hagot’éégo baa natsídaahkees? Zideego bángonot’aah daaṉii.
MAT 26:67 Áídí’ biniizhį’ odaach’idihizheeh, ła’íí ńdaach’inłts’į; ła’ihíí bítł’adaach’ika’,
MAT 26:68 Gádaaṉiigo, Christ ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yáńłti’yúgo, hadíń náninłts’į shįhíí nohwił nagolṉí’.
MAT 26:69 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įh yuṉe’ Peter sidaa: áígee isdzán na’iziidi baa nyáágo, Ni la’ ałdó’ Jesus Gálileedí’ nagháhi bił na’aash ni’, biłṉii.
MAT 26:70 Áídá’ dawa biṉááł, Dah, hant’é nṉiigo ánṉiihíí doo bígonsį da, nṉiid.
MAT 26:71 Kįh bahgee ch’ínágohen’ą́ą́yú ch’ínyáágo isdzán na’iziidi ła’i náábiiłtsąągo, áígee naháztaaníí gáyiłṉii, Díí nṉeehíí ałdó’ Jesus, Názarethdí’ gólíni, yił na’aash ni’.
MAT 26:72 Bitł’a dahdidilṉiihdá’ gánádo’ṉiid, Áí nṉeehíí doo bígonsį da.
MAT 26:73 Dét’įhék’e ałhánídí’ nazíni Peter yaa hikaigo gádaayiłṉii, Da’aṉii ni áí itah ńlį́į́, niyati’íí bee nígózį.
MAT 26:74 Áídá’ Peter bitł’a dahdidilṉiihgo hashkeego nchǫ’go yałti’ nkegonyaa, Ai nṉeehíí doo bígonsį da, ṉíí ńt’éégo, áígee tazhik’áné ánṉiid.
MAT 26:75 Peter Jesus gábiłnṉiid n’íí yénálṉii, Tazhik’áné doo hwahá áṉiih dadá’ taadn, Áń doo bígonsinihi at’éé da, shiłdinṉíił. Áídí’ ch’ínyáágo dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago hichag.
MAT 27:1 Hayiłką́ą́yú okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e Jews yánazíni biłgo dawa hagot’éégo Jesus zidee doleełíí yaa nadaagoshchįį:
MAT 27:2 Áík’ehgo łídaistł’ǫǫgo dahdainłt’e’, nant’án, Póntius Pílate holzéhi, yaa daidez’ąą.
MAT 27:3 Judas, ch’íbin’áni, Jesus zideego bángot’ąągo yígołsįįdá’, dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago zhaali tádinhíí okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Jews yánazíni biłgo t’ąązhį’ yaa náyiné’,
MAT 27:4 Gáṉíígo, Nṉee dábik’ehyú át’éhi ch’íní’ą́ą́híí bighą doo bik’ehyú ásdzaa da. Áík’ehgo gádaabiłṉii, Néé doo nanohwinłtł’og da. Dani nanínłtł’og le’.
MAT 27:5 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ zhaalihíí nayiłkaadá’ ch’ínyáágo da’ídodleeh.
MAT 27:6 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí zhaali nádaidnné’go gádaaṉii, Zhaali biyi’ ohilkaadíí biyi’ yuyaa doo o’né’go goz’ąą da, dił bighą nahasṉilhíí bighą.
MAT 27:7 Áík’ehgo yaa yádaałti’dá’ zhaalihíí bee nṉee goshtł’ish tús áiléhi bini’ nahazṉii, áígee aṉahdí’ nadaakaihíí łehi’ṉííł doleełgo.
MAT 27:8 Áí bighą áídí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ áí ni’híí, Ni’ dił bee nahazṉiihíí, holzee.
MAT 27:9 Áík’ehgo Jéremy, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, gáṉíí n’íí begolzaa, Zhaali tádinhíí, Israel hat’i’íí ła’i, Áí nṉee ilį́į́, daaṉiigo, nádaidnné’go,
MAT 27:10 Goshtł’ish tús áiléhi bini’íí yaa nadaihesṉii, sheBik’ehń áshiłnṉiid n’íí k’ehgo.
MAT 27:11 Jesus nant’án yidáhzhį’ sizįįgo nayídiłkid gáyiłṉiigo, Jews ízisgo biNant’a’i ńlį́į́ née? Da’áígee ánṉii, biłṉii, Jesus.
MAT 27:12 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Jews yánazíni biłgo baa dahgoz’ąą ndi doo nt’é ṉii da lę́k’e.
MAT 27:13 Áík’ehgo Pílate gábiłṉii, Łą́ą́go naa yádaałti’íí ya’ doo dints’ag da née?
MAT 27:14 Áídá’ t’ah Jesus doo nt’é biłṉii da, yati’ dała’á ndi; áí bighą nant’án dázhǫ́ bił díyagot’ee.
MAT 27:15 Bitis hagowáh n’íí bíná’godiṉíhgo da’idąągee ha’áshijeedíí dała’á, hadíí nṉee hádaat’iiníí, nant’án bá ch’ínádaayíłtéeh lę́k’e.
MAT 27:16 Áígee nṉee doo bik’ehyú át’éé dago bígózini, Barábbas holzéhi, ha’ásitįį lę́k’e.
MAT 27:17 Áík’ehgo nṉee íła’adzaago Pílate gádaabiłṉii, Hadíí nohwich’į’ ch’ínánshteeh hádaaht’įį? Barábbas née, dagohíí Jesus, Christ holzeehíí née?
MAT 27:18 Pílate yígółsį nṉee dawa Jesus bił daanzhǫǫhíí bighą okąąh yedaabik’ehi Jesus yik’edaanṉiihgo baa daabidez’ąą.
MAT 27:19 Pílate yánáltihgo dahnezdaadá’ bi’aahíí, ła’ yich’į’ yił’aa gábiłṉiigo, Áí nṉee dábik’ehyú át’ééhíí doo baa nanṉaa da, díí jįįgo baa naiseełgo shiniigonłt’éé.
MAT 27:20 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni biłgo nṉee íła’adzaahíí biini’ yá ádaagozlaa, gádaayiłṉiigo, Barábbas nohwá ch’ínáńłteehdá’ Jesus‐híí zodéé, daadohṉii.
MAT 27:21 Nant’ánhíí gádaabiłṉii, Díí nṉee nakihíí hadíí nohwich’į’ ch’ínánshteeh? Barábbas zhą́ hádaahiit’įį, daaṉii.
MAT 27:22 Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Jesus, Christ holzéhi, hago ląą nohwá áshłe’ áídá’? Dawa gádaabiłṉii, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé.
MAT 27:23 Nant’ánhíí gádaabiłṉii, Nt’é bighą, hant’é bee nchǫ’go adzaago? Nṉee da’tiségo nnádaadidilghaazhgo, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daabiłṉii.
MAT 27:24 Pílate doo hagot’éégo nṉee yidag hagháh át’éé dago, ła’íí godnch’áad nkegonyaago yígołsįįdá’, nṉee íła’adzaahíí biṉááł tú náidnkąągo bigan tayizgis, gáṉíígo, Díí nṉee dábik’ehyú át’ééhíí bidiłíí shíí doo nashinłtł’og da: dánohwíí nadaanohwinłtł’og le’.
MAT 27:25 Nṉee dawa gádaabiłṉii, Bidiłíí nohwiká’zhį’ at’éé doleeł, ła’íí nohwichągháshéhíí ałdó’ biká’zhį’ at’éé doleeł.
MAT 27:26 Áík’ehgo Pílate Barábbas nṉee yich’į’ ch’ínáinłtį́į́, áídá’ Jesus‐híí habí’ oltsaazdá’ tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zidéégo nṉeehíí yaa daidez’ąą.
MAT 27:27 Nant’án bisiláádahíí yáná’itih goz’ąą yuṉe’ Jesus odaizt’e’ lę́k’e, áígee silááda dawa baa íła’ádaizlaa.
MAT 27:28 Áídí’ bidiyágé yaa daidnłtsoozdá’ diyágé łichí’i yá ádaagozlaa.
MAT 27:29 Hosh diwozhi nánihezwodgo nant’án bich’ah k’ehgo alzaahi bik’e daidez’ąą, bigan dihe’nazhiṉéégo tsį yaa daiztąą: ła’íí bich’į’ nádaahilzhishgo baa daadloh, Gozhǫ́ǫ́, Jews ízisgo biNant’a’ ńlíni! daaṉiigo.
MAT 27:30 Áídí’ bik’ídaadihizheeh, ła’íí tsįhíí naanádaidntąągo bitsits’inyú nádainłtłish.
MAT 27:31 Ąął baa daadlohdá’, diyágé yaa daidnłtsoozdá’ dabíí bidiyágé yá ánádaagosdlaa, áídí’ tsį’iłna’áhi yiká’ daiziłheeyú bił nádeząą lę́k’e.
MAT 27:32 Ch’ínáńłsą́ą́yú nṉee Símon holzéhi, Cyréne golzeedí’ gólíni, silááda daabiłtsąągo, Tsį’iłna’áhi bá dahngheeh, daabiłṉii.
MAT 27:33 Áík’ehgo Gólgotha golzeegee náńłsą́ą́, áí golzeego itsits’in si’áni golzeego ágolzee.
MAT 27:34 Áígee vinegar, nch’í’i bił nadesdziidgo, Jesus yaa daizkąą: yizlįh ndi doo yodląą da.
MAT 27:35 Áígee tsį’iłna’áhi yídaabiskałdá’ bidiyágé iłta’isṉiigo yighą da’diłjoł lę́k’e: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi gáṉíí n’íí begolṉe’go ánágot’įįł, Shidiyágé iłta’isṉii, ła’íí iká’ shi’ííhíí yighą da’diłjoł.
MAT 27:36 Áídí’ áígee naháztąągo daabineł’į́į́ lę́k’e.
MAT 27:37 Nt’é baa dahgost’aaníí ádaagozlaago bitsit’á’gee díínko dahdaiztąą, DÍÍ JESUS JEWS ÍZISGO BINANT’A’ NLÍNI, golzeego k’e’eshchįį.
MAT 27:38 Áígee nṉee da’in’įįhíí naki ałdó’ Jesus ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaahaskał, ła’ dihe’nazhiṉéégo, ła’íí be’eshganzhiṉéégo.
MAT 27:39 Bahyú ch’íhikáhíí bitsits’in daidiłtasgo yati’ yee daabokáał,
MAT 27:40 Gádaaṉiigo, Biyi’ da’ch’okąąhíí tanágoshṉiłgo taagi jįį hileehgo ánágoshdle’, nṉii ni’, haląą, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo dáni hasdá’ánlteehgo tsį’iłna’áhi biká’dí’ gódah ch’ínṉáh.
MAT 27:41 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí Jews yánazíni ałdó’ baa daadloh lę́k’e, gádaaṉiigo,
MAT 27:42 Nṉee hasdáyiṉiiłdá’ bíhíí doo hasdá’ádilteeh da. Israel hat’i’íí ízisgo biNant’a’ nlįįyúgo, tsį’iłna’áhi yiká’dí’ naadowáh, áík’ehgo daahohiidląąh.
MAT 27:43 Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ołíí; áń hát’į́į́yúgo hasdábółteeh: Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłįį, ṉiidá’, daaṉii.
MAT 27:44 Da’n’įįhíí áígee tsį’iłna’áhi yídaayiskałíí ałdó’ da’áík’ehgo bee baa daadlohgo daabóch’iid lę́k’e.
MAT 27:45 Isk’áhńyáádí’ taagi nehenkéézzhį’ ni’ biká’ dahot’éhé godiłhił gozlįį lę́k’e.
MAT 27:46 Taagi nehenkéézgo shį Jesus nádidilghaazhgo gáṉíí, Éli, Éli, láma sabákthani? áí, Bik’ehgohinshṉaahíí, Bik’ehgohinshṉaahíí, nt’é ląą bighą shits’ą́’zhį’ ándzaa? golzeego ágolzee.
MAT 27:47 Ła’ áígee nadaaziiníí daabidits’ago, Díí nṉeehíí Elías yich’į’ aṉii, daaṉii.
MAT 27:48 Dagoshch’į’ nṉee ła’ nádilwodgo túdaabits’ǫsíí vinegar yiyi’ naiz’ąą, áídí’ tsį yaa dahyiz’ąągo Jesus bizé’zhį’ dahyída’nłtsiih.
MAT 27:49 Ła’ihíí gádaaṉii, Ntséńt’ah, bídaagonolzįįh, Elías baa higháhgo hasdábiłteeh shį.
MAT 27:50 Jesus nanádidilghaazhgo dabíí biyi’siziiníí be’ogoyáágo áyíílaa lę́k’e.
MAT 27:51 Áígee kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’ yuṉe’ daadintsoozíí bighą́’dí’ hayaago iłch’idláád lę́k’e; ni’ godihes’naadá’ tséé daahesdla’;
MAT 27:52 Nṉee łeyi’ nazjeedíí bá iłts’ą́’ ádaagosdzaago ínashood daanlįį n’íí łą́ą́go naadiikai.
MAT 27:53 Áí Jesus naadiidzaahíí bikédí’go łeyi’dí’ hakaidá’ kįh dilzini gozṉilyú okaigo, nṉee łą́ą́go daabiłtsąą.
MAT 27:54 Silááda gonenadín binant’a’íí, ła’íí yił nakaihi Jesus daineł’íni, ni’ nagohi’naago ła’íí áígee ágodzaahíí daayiłtsąądá’ dázhǫ́ ńdaałdzid, áík’ehgo gádaaṉii, Díí da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlíni ląą.
MAT 27:55 Isdzáné łą́ą́go Gálileedí’ Jesus biké’ anákahi, bich’odaaṉiihi, aṉahdí’ nazįį daabineł’į́į́go:
MAT 27:56 Mary Mágdalene, ła’íí Mary, James hik’e Joses bą́ą́, ła’íí Zébedee bichągháshéhíí bą́ą́hi ałdó’ itah nazįį.
MAT 27:57 K’ad o’i’aahyú, nṉee háłdzili, Arimathéa golzeeyú gólíni, Joseph holzéhi nyáá, áń Jesus yodláni:
MAT 27:58 Áń Pílate yich’į’ oyáágo Jesus bits’íhíí yíyókeed. Áík’ehgo Pílate áṉíígo Jesus bits’íhíí baa daach’idez’ąą.
MAT 27:59 Joseph Jesus bits’íhíí baa det’ąądá’ nak’ą’łigaihi nłt’éhi yik’íyidesdizgo,
MAT 27:60 Dabíí bitsébii’i’áń áníidéhi goz’ąą yuṉe’ nyinłtį́į́, áí tséé biyi’ yuṉe’ hayik’éhgo áyíílaahi: áídí’ tséé nchaahi yidaidenłhizdá’ onádzaa.
MAT 27:61 Mary Mágdalene, ła’ Maryhíí biłgo, tsébii’i’áńhíí bidáhzhį’ sikee lę́k’e.
MAT 27:62 Iłch’į’golṉe’íí bijįį hiskąągo okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, Phárisees daanlíni biłgo, dała’ Pílate yaa hikai,
MAT 27:63 Gádaabiłṉiigo, Nohwinant’a’, bínádaahiilṉiih, áí k’izé’idiłteehíí t’ah hiṉaadá’, Taagi hileehgo bijįį naadishdáh, ṉii ni’.
MAT 27:64 Áí bighą nik’ehgo tsébii’i’áńhíí ch’í’itingee dázhǫ́ ntł’izgo áolṉe’, taagi hileehíí bijįįzhį’, doo ágát’éé dayúgo dánko bitsiłke’yu tł’é’go hikáhgo bits’í daayín’įįh, áídí’, Jesus daztsąądí’ naadiidzaa, nṉee daayiłṉiih: áík’ehgo iké’yú doo bik’ehyú ádaaṉii dahíí ntségo ádaaṉii n’íí bitisgo ádaaṉii doleeł ákoh.
MAT 27:65 Pílate gádaabiłṉii, Silááda tsébii’i’áń yiṉádaadéz’íni nohwaa siṉil: ti’i, nzhǫǫgo ntł’izgo ádaahłe’.
MAT 27:66 Áídí’ okaigo, tsébii’i’áńhíí nzhǫǫgo ntł’izgo ádaizlaa, ła’íí áígee silááda yiṉádaadéz’įįgo ádaizlaa.
MAT 28:1 Jews daagodnlsiníí bijįį hiskąągo hayołkaałyú ínashood daagodnłsiníí bijįį, Mary Mágdalene, ła’ Maryhíí biłgo tsébii’i’áńyú daadéz’įįyú ó’áázh.
MAT 28:2 Nt’éégo adįįd ni’godes’naa: Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ nkenyáágo, tséé daadin’ááníí yó’oyiłhizdá’ yiká’ dahnezdaa lę́k’e.
MAT 28:3 Biniizhį’ hada’didla’híí k’a’at’éé, bidiyágé zas k’ehgo dázhǫ́ łigai:
MAT 28:4 Iṉádaadéz’íni tsídaadesyizyú daaditłid daasilįį, nṉee nanezna’híí k’ehgo ádaasdzaa.
MAT 28:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á isdzáné gáyiłṉii, Doo nédaałdzid da: Jesus tsį’iłna’áhi bíheskał n’íí biká hadaanohtaago bígonsį.
MAT 28:6 Áń doo hak’i da: naadiidzaa ni’, áṉíí n’íí k’ehgo, Yushdé’, nohweBik’ehń bits’í siné’ n’gee daadeh’į́į́.
MAT 28:7 Ti’i, dáháłe bitsiłke’yu Jesus daztsąądí’ naadiidzaahíí baa nagołṉi’yú doh’aash; nohwádįh Gálilee golzeeyú óyáá; ákú daahołtséh: da’aṉiigo ádishṉii.
MAT 28:8 Tsébii’i’áńdí’ hwéheego dahts’isteel, nédaaldzid ndi bił daagozhǫ́ǫ́ lę́k’e; bitsiłke’yu yił nagolṉi’yú ots’iłteel.
MAT 28:9 Nt’éégo bitsiłke’yu yił nadaagolṉi’yú hi’ashgo, Jesus bideyaa, Gozhǫ́ǫ́, biłṉiigo. Ákú Jesus yiyahzhį’ hayaa adzaago yikee daayotą’dá’ daayokąąh lę́k’e.
MAT 28:10 Jesus gábiłṉii, Doo nełdzid da: shik’isyú, Gálileeyú dohkáh, biłdohṉii, ákú daashiłtséh ndi at’éé.
MAT 28:11 Isdzáné ákú hi’ashdá’ iṉádaadéz’ínihíí ła’ kįh gozṉilyú hikaigo, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi hago ágodzaahíí dawa yił nadaagosṉi’.
MAT 28:12 Okąąh yedaabik’ehi, Jews yánazíni biłgo íła’adzaago baa nagoshchįįdí’ silááda bestso łą́ą́go bitasṉii,
MAT 28:13 Gádaayiłṉiigo, Nṉee gádaabiłdohṉiih, Bitsiłke’yu tł’é’yú nádaabinest’įįd, da’ilwoshdá’.
MAT 28:14 Nant’án ya’ikonzįyúgo, nohwá bich’į’ yádaahiilti’go doo hago ádaanohwile’ at’éé da.
MAT 28:15 Silááda bestso nádaidnné’go, da’ádaabiłdi’ṉiiyú ádaasdzaa: díí jįį ndi silááda ádaaṉii n’íí Jews bitahyú t’ah benagowaa.
MAT 28:16 Bitsiłke’yu ła’ts’ádahíí dziłyú okai, Jesus bándaagoz’ąą n’yú, Gálileeyú.
MAT 28:17 Akú Jesus daayiłtsąądá’ daayokąąh: ndi ła’ihíí bił nadaagoki.
MAT 28:18 Jesus baa nyáágo gádaabiłṉii, Yaaká’yú, ni’gosdzáń biká’gee ałdó’, dawa beshik’ehgo shaa godet’ąą.
MAT 28:19 Áík’ehgo ti’i, dahdohkáh, ił’aniyú hadaazt’i’íí dawa bił ch’ídaagonoh’aah, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, hik’e biYe’, ła’íí Holy Spirit bizhi’íí biláhzhį’ baptize ádaagoł’įįgo:
MAT 28:20 Ádaanohwiłdéṉiidíí dawa bikísk’eh ádaat’eego bił ch’ídaagonoh’aah: áík’ehgo dahazhį’ nohwił nshłįį, nnágodzaayú ndi. Doleełgo at’éé.
MAR 1:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’, Jesus Christ, baa na’goṉi’íí baa gozhóni díínko begodezt’i’;
MAR 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí binaltsoos biyi’dí’ díí baa k’e’eshchįį, Shíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań, shinal’a’á nádįhyú iłch’į’gole’ doleełíí deł’a’.
MAR 1:3 Da’igolį́į́yú hadíńshį dilwosh, NohweBik’ehń bádįhyú iłch’į’daagohłe’, intín iłk’ídezdǫhgo bá ádaahłe’, ṉiigo.
MAR 1:4 Áík’ehgo John da’igolį́į́yú baptize ádaagole’, nṉee yich’į’ yádaałti’go gádaayiłṉii, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’go baptize ádaanohwi’dolṉe’, áík’ehgo nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nágodit’aah doleeł.
MAR 1:5 Judéa dahot’éhé ni’ goz’ąądí’ ła’íí Jerúsalem golzeedí’ baa náńzą́ą́, áí dawa bi’ádaat’e’ nchǫ’íí yaa nanádaagosṉi’dá’ túńlííníí Jórdan holzéhi biyi’ John baptize ádaabizlaa.
MAR 1:6 John bidiyágé bigháń ha’i’áhíí bighaa alzaa, ikał hilchii biziz alzaa; nágonech’iidi hik’e dziłyú gosnihíí biłgo bihidáń lę́k’e;
MAR 1:7 Nṉee yich’į’ yádaałti’go gaṉíí, Shiké’dí’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, ts’íyaa ashṉéhgo biketł’óól k’e’ish’adzhį’ ndi doo bik’eh sitį́į́ da.
MAR 1:8 Shíhíí tú bee baptize ádaanohwishłaa: áídá’ áń Holy Spirit yee baptize ádaanohwił’įį doleeł.
MAR 1:9 Áí benagowaadá’ Jesus ni’ Gálileegee Názareth holzeedí’ ch’ínyáádá’, túńlííníí, Jórdan holzéhi, biyi’ John baptize ábíílaa.
MAR 1:10 Tú biyi’dí’ hanádzaadá’ dagoshch’į’ yáá iłts’ą́’ ádzaago, Holy Spirit hawú k’ehgo bich’į’ nke’eṉíihgo yiłtsąą:
MAR 1:11 Nt’éégo yaaká’dí’go yati’ gáṉíígo yidezts’ąą, ShiYe’ shił nzhóni ńlį́į́, naa shił gozhǫ́ǫ́.
MAR 1:12 Dagoshch’į’ Holy Spirit nabiłaago da’igolį́į́yú obinyood.
MAR 1:13 Satan nabíntaahgo ákú da’igolį́į́yú dizdin behiskąą; tsétahgo daagolíni biłgo; áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ daagolííníí baa hikaigo bich’odaazṉi’ lę́k’e.
MAR 1:14 John ha’áneztįįhíí bikédí’go Jesus Gálileeyú ńyáá, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa na’goṉi’íí baa gozhóni yaa yałti’go,
MAR 1:15 Gáṉíí, Áígee baa gonyáá, Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aahíí biká’ nagowaa; nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, yati’ baa gozhóni daahohdląą le’.
MAR 1:16 Jesus túsikaaníí Gálilee holzéhi bahyú higaałdá’, Simon bik’isn Andrew biłgo łóg behaidléhé nanestł’óli téh nádaayi’aa’go yiłtsąą: áí łóg hadaayileehíí daanlįį.
MAR 1:17 Jesus gádaabiłṉii, Shiké’yú doh’aash, łóg hayihileehíí k’ehgo nṉee shá nádaahohłáhgo ánohwishłe’.
MAR 1:18 Áík’ehgo dagoshch’į’ łóg behaidlehé nanestł’ólihíí da’áígee ndaistsoozdá’ Jesus yiká’ dahn’aazh lę́k’e.
MAR 1:19 Áídí’ dahnádiidzaago James, Zébedee biye’, hik’e bik’isn John biłgo yiłtsąą, áí tsina’eełíí yiyi’ naháztąą, nanestł’ólihíí nádaiłkadgo.
MAR 1:20 Dagoshch’į’, Yushdé’, biłṉii: áík’ehgo bitaa, Zébedee, hik’e bánada’iziidíí biłgo da’akú tsina’eełíí yiyi’ naháztąądá’ yits’ą́’ dahn’aazh, Jesus biké’.
MAR 1:21 Áídí’ Capérnaum golzeeyú okai; dagoshch’į’ Jews daagodnłsiníí bijįį ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’ayáágo iłch’ígó’aah lę́k’e.
MAR 1:22 Áígee iłch’ígót’aahíí yaa bił díyadaagot’ee: yebik’ehíí k’ehgo yił ch’ígó’aahíí bighą, doo begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ádaat’eehíí k’ehgo da.
MAR 1:23 Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ nṉee ła’ spirit nchǫ’i biyi’ golínihi sidaa lę́k’e; áń nádidilghaazhgo,
MAR 1:24 Gáṉíí, Doo nohwaa nanṉaa da; hago lą́ą́ át’éégo nohwich’į’ goń’aahgo ánt’įį, Jesus, Názarethdí’ nanṉáhi? Ya’ da’ílíí nohwiłchííyú ńyaa née? Shíí nígonsį, hadíń ánt’įįhíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go Dilzįhgo Ńlíni.
MAR 1:25 Jesus nłdzilgo hadziigo gáyiłṉii, Handziih hela’, an biyi’dí’ hanṉáh.
MAR 1:26 Áík’ehgo spirit nchǫ’ihíí nṉee nádinigisdá’ ádįįd nádidilghaazhgo biyi’dí’ halwod.
MAR 1:27 Nṉee dawa bił díyadaagot’eego nałídaadilkid gádaaṉiigo, Díí nt’é lą́hi? Áníi zhą́ iłch’ígó’aahi ląą. Yebik’ehgo spirits daanchǫ’íí yich’į’ hadziigo ndi daabidits’ag.
MAR 1:28 Dagoshch’į’ Gálilee golzeehíí dahot’éhé nłt’éégo baa ch’iṉii didezdlaad lę́k’e.
MAR 1:29 Jesus, James hik’e John biłgo ha’ánázéhdí’ ch’ínákaigo Simon hik’e Andrew bigową yuṉe’ ha’ákai.
MAR 1:30 Ákóṉe’ Simon bi’aahíí bą́ą́ nezgaigo sitįį; áík’ehgo dagoshch’į’ Jesus yił nadaagosṉi’.
MAR 1:31 Baa nyáádá’ bigan yiłtsoodgo hadag áyíílaa; dagoshch’į’ nezgai n’íí bits’ą́’ gonyáá, áídí’ nádiidzaago yá da’dezné’.
MAR 1:32 O’i’ą́ą́zhį’ godeyaago kah iłtah at’éhi yaa nakaihíí dawa, ła’íí ch’iidn isnáh ádaabiłsiníí Jesus bich’į’yú bił nch’eheskai.
MAR 1:33 Áí kįh gozṉilgee daagolííníí dawa dadáńgee baa íła’adzaa.
MAR 1:34 Áígee kah iłtah at’éhi yaa nakaihíí łą́ą́go nádaayilzii, ła’íí ch’iidn łą́ą́go haineheyood; ch’iidnhíí bídaagołsįhíí bighą Jesus, Hadaahdziih hela’, daabiłṉii lę́k’e.
MAR 1:35 T’ahbįyú doo hwahá got’įįh dadá’ Jesus nádiidzaago ch’ínyáá, doo hadíń naghaa dayú óyáá, ákú oskąąd.
MAR 1:36 Simon hik’e yił nakaihíí biłgo biké’yú okai.
MAR 1:37 Baa hikaigo gádaabiłṉii, Nṉee dawa hadaanintaah.
MAR 1:38 Áík’ehgo Jesus gáṉíí, Noo’, łahyúgo kįh nagozṉilyú náádokáh, ákú nṉee bich’į’ yánádaahoshti’; díí bighą niyáhi.
MAR 1:39 Áídí’ Gálilee dahot’éhé biyi’yú Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee yich’į’ yałti’go naghaa, ła’íí ch’iidn haineheyood lę́k’e.
MAR 1:40 Nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nagháhi Jesus yich’į’ hilzhiizhgo náyokąąh, gáṉíígo, Nashíńlziihíí bik’eh síńtįįgo nígonsį, háńt’įįyúgo náshíńlziih.
MAR 1:41 Áík’ehgo nṉeehíí Jesus yaa ch’oba’go yich’į’ dahdidilṉiidí’ yee delṉiihgo, Hasht’į́į́; nándziih, yiłṉii.
MAR 1:42 Áí yiłnṉiidá’ dagoshch’į’ łóód n’íí ínásdįįdgo nṉeehíí nádzii lę́k’e.
MAR 1:43 Jesus bich’į’ hadziidá’ obił’a’;
MAR 1:44 Gábiłṉiigo, Hadíń dánko bił nagolṉí’ hela’: ti’i, okąąh yebik’ehi bich’į’ ch’í’ṉah ádńdle’go, Moses ngon’ą́ą́ lę́k’ehíí k’ehgo hanánidelzaahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dant’éhéta baa nné’, áík’ehgo nándziihíí nṉee yídaagołsį doleeł.
MAR 1:45 Áídá’ da’ádzaayú yaa nagolṉi’go deyaa, dahot’éhé ch’iṉii didezdlaad, áí bighą Jesus doo dayúweh kįh gozṉilyú ch’í’ṉah aanádaał da, da’igolį́į́yú zhą́ naghaa: áídá’ iłch’į’dí’ nṉee baa náńłsą́ą́ lę́k’e.
MAR 2:1 Áídí’ da’kwíí iskąągo Jesus Capérnaum golzeeyú nádzá; áígee gowąyú sidaa, daaṉii.
MAR 2:2 Dagoshch’į’ nṉee łą́ą́go baa náńłsą́ą́, dázhǫ́ doo hagee nágost’ąą da, dáádítį́h bahyú ndi: áígee yati’ nłt’éhi yaa yałti’ lę́k’e.
MAR 2:3 Áígee nṉee ła’ baa hikai, dį́į́’i hilt’eego nṉee di’ili baa daiskąągo,
MAR 2:4 Ch’iląądhíí bighą Jesus doo bit’ah ch’idowáhgo da, áík’ehgo kįh biká’híí yó’adaizṉil, Jesus bik’ehgee: áí ąął ch’í’i’áńgo ádaizlaadí’ di’ilihíí yiká’ sitiiníí bee nkedaiztįį.
MAR 2:5 Daabi’odlą’ Jesus yígółsįįdá’ di’ilihíí gáyiłṉii, Shiye’, ninchǫ’híí bighą dák’ad naa nágodet’aah.
MAR 2:6 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’ naháztąą, dábiyi’yú na’ídaadiłkidgo gádaaṉii,
MAR 2:7 Hant’é bighą díí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań ádil’įįgo aṉíí ląą? Hadíń lą́ konchǫ’híí bighą kaa nágode’aah? Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ go’į́į́.
MAR 2:8 Na’ídaadiłkidíí Jesus dagoshch’į’ biyi’siziiníí bee yígołsįįdgo gáyiłṉii, Nt’é bighą na’ídaadołkid?
MAR 2:9 Hadíihíí doo nyeego di’ilihíí áłch’iṉiih da, Ninchǫ’híí bighą naa nágodet’aah; dagohíí, Nádndáh, biká’ síńtiiníí dahnádnné’go dahnṉáh?
MAR 2:10 Ni’gosdzáń biká’ nṉee binchǫ’híí bighą baa nágodet’aahíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, beshik’ehgo bídaagonołsį doleełhíí bighą, (nṉee di’ili sitiiníí gáyiłnṉiid,)
MAR 2:11 Nádndáhgo biká’ síńtiiníí dahnádnné’go gowąyú nádńdáh, niłdishṉii.
MAR 2:12 Dagoshch’į’ nádiidzaago yiká’ sitįį n’íí dahnáyiné’go dawa biṉááł ch’ínyáá; áík’ehgo nṉee dawa bił díyadaagot’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzįgo gádaaṉii, Doohwahá áík’ehgo daahiiltséhi da.
MAR 2:13 Áídí’ Jesus túsikaaníí bahyú ch’ínánádzaadá’ nṉee baa nanáńłsą́ą́, áígee yił ch’ídaagoz’ąą.
MAR 2:14 Jesus higaałgo Alphéus biye’, Levi holzéhi, tax nanáhi’ṉiłígee sidaago yiłtsąądá’ gáyiłṉii, Shiké’ dahnṉáh. Áík’ehgo nádiidzaago biké’ dahiyaa.
MAR 2:15 Áídí’ Levi bigową yuṉe’ Jesus iyąągo nezdaago, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí łą́ą́go Jesus hik’e bitsiłke’yu biłgo itah da’iyąągo dahdinezbįh; nṉee gádaat’eehíí łą́ą́go Jesus biké’ anáłseeł lę́k’e.
MAR 2:16 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanlíni biłgo tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí Jesus yił da’iyąągo daayiłtsąądá’ bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Nt’é bighą tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí Jesus yił da’iyąą?
MAR 2:17 Jesus áí yidezts’ąądá’ gádaabiłṉii, Doo hago’ádaat’ee dahíí izee nant’án doo yaa nakáh bik’eh da, daanṉiihíí zhą́: shíí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, biłdishṉiiyú níyáá, áídá’ nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí doo ágáłdishṉiiyú níyáá da.
MAR 2:18 John bitsiłke’yu hik’e Pharisees daanlíni bitsiłke’yu dáshiṉá’ da’okąąh ni’: áík’ehgo Jesus yaa hikaigo gáṉíí, Nt’é bighą John bitsiłke’yu hik’e Phárisees bitsiłke’yu dáshiṉá’ da’okąąh, áídá’ ni nitsiłke’yu doo dáshiṉá’ da’okąąh da?
MAR 2:19 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ ni’i’ṉéhgee nṉee íła’ádaat’eehíí nṉee niiṉéhíí yił nakaiyúgo dáshiṉá’ da’okąąh née? Dah, nṉee niiṉéhíí yił nakaiyúgo doo dáshiṉá’ da’okąąh at’éé da.
MAR 2:20 Dahagee nṉee niiṉéhíí bits’ą́’ nádilteeh ndi at’éé, áígee dáshiṉá’ da’okąąh doleeł.
MAR 2:21 Ko’íí dénchǫ’éhíí doo nak’ą’ áníidéhíí bee ch’idi’aah da; ágách’idzaayúgo áníidéhíí iłhanigháhgo dayúwehégo onanádlaad.
MAR 2:22 Ła’íí wine áníi alzaahíí ikágé wine benałtiníí dénchǫ’éhíí doo biyi’ tádaach’iṉił da; ágách’idzaayúgo wine áníi alzaa’ihíí ikágé yidiłdohgo na’ṉil, áík’ehgo winehíí ąął ha’ijool, ła’íí ikágéhíí kots’ą́’ yiłchǫǫh: áídá’ wine áníi alzaa’ihíí wine benałtiníí áníidéhíí zhą́ biyi’ tádaach’iṉił.
MAR 2:23 Łah Jews daagodnłsinii bijįį Jesus tł’oh nagháí hentííníí yiyi’yú higaał; bitsiłke’yu yił hikaahgo tł’oh nagháí binest’ą’ nadaayiṉiił nkegonyaa.
MAR 2:24 Phárisees daanlíni Jesus gádaayiłṉii, Díń’įį, nt’é bighą godilziníí bijįį doo baa nach’ighaa dahíí nitsiłke’yu yaa nakai?
MAR 2:25 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ David hik’e yił nakaihíí biłgo idáń ádįhgo shiṉá’ daasilįįgo, hago ádaasdzaa láń shįhíí doo hwahá baa da’ohshiih da née?
MAR 2:26 Abíathar okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitįįdá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ ha’ayáágo, báń Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’okąąhgo baa hi’né’go nii’né’ n’íí náidnné’go yiyąą, ła’íí yił nakaihíí ałdó’ ła’ yá’ńné’ lę́k’e; áí báńhíí okąąh yedaabik’ehi zhą́ daayiyąągo goz’ánihi.
MAR 2:27 Jesus gádaabiłṉii, Godilziníí bijįį nṉee bá alzaa, doo nṉee godilziníí bijįį bá alzaa da:
MAR 2:28 Áí bighą shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, godilziníí bijįį ndi beshik’eh.
MAR 3:1 Jesus Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’anánádzaago nṉee bigan dała’ázhiṉéé binawod ásdįįdi ákóṉe’ itah sidaa.
MAR 3:2 Áík’ehgo Jesus daabich’inł’į́į́, godilziníí bijįį áí nṉeehíí náyilziih shį daabich’o’ṉíígo; ágádzaayúgo dant’éhéta bee yaa dahdaago’aahíí bighą.
MAR 3:3 Jesus nṉee bigan binawod ásdįįdi, Kodé’ hizįį, yiłṉii.
MAR 3:4 Áídí’ nṉee daabineł’ííníí gádaayiłṉii, Ya’ godilziníí bijįį nłt’éégo ách’ít’įįgo goz’ąą née, dagohíí nchǫ’i bee ách’ít’įįgo née? Ya’ nṉee hasdách’iłteehgo née, dagohíí ch’iziłheego née? Áídá’ doo nt’é daaṉii da.
MAR 3:5 Bijíí daantł’izíí bighą Jesus doo bił gozhǫ́ǫ́ dago déhashkeego nṉee yitah déz’įįdá’ nṉee bigan binawod ásdįįdi, Yushdé’ dahdinlṉíh, yiłṉii. Áík’ehgo bich’į’ dahdidilṉiigo bigan nádzii, łahzhiṉééhíí ga’at’éé násdlį́į́.
MAR 3:6 Áídí’ Phárisees daanlíni ch’ékaigo dagoshch’į’ Hérod yił daagot’íni biłgo hagot’éégo Jesus daayiziłheehíí yee ndaagoshchįį.
MAR 3:7 Jesus bitsiłke’yu biłgo túsikąąyú dahiskai: nṉee łą́ą́go Gálileedí’ ła’íí Judéadí’ biké’ onałsą́ą́,
MAR 3:8 Jerúsalemdí’ ałdó’, ła’íí Iduméadí’, Jórdan túńlííníí hanaadí’, ła’íí Tyre hik’e Sidon biṉaadyúdí’, ízisgo ánát’įįłíí ya’ikodaanzįįgo baa náńłsą́ą́.
MAR 3:9 Akú nṉee łą́ą́híí bighą Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Nṉee doo daashiłjizh da doleełgo t’ahkodá’ tsina’eeł ałts’ísę́hi kozhį’ shá nnoł’eeł.
MAR 3:10 Nṉee łą́ą́go náilzii; áík’ehgo kah yaa nakaihíí dawa bee denshchíd daanzįgo bik’izhį’ daałishjizh lę́k’e.
MAR 3:11 Spirits daanchǫ’íí dahagee daabo’įįgee biyahzhį’ hayaa ádaadzaago nádaadidilghaazh, Ni, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlíni ánt’įį, daaṉiigo.
MAR 3:12 Ch’ídaashinoh’aah hela’, daayiłṉii.
MAR 3:13 Áídí’ Jesus wą́’zhį’ hayaadá’ yił nakai doleełíí, Yushdé’, daayiłnṉiid: áík’ehgo baa hikai lę́k’e.
MAR 3:14 Bitsiłke’yu doleełíí nakits’ádah hayiṉil, yati’ baa gozhóni yaa yádaałti’yú daidoł’aałgo,
MAR 3:15 Iłtah at’éégo daanṉiihíí nádaayilziihgo, ch’iidn ałdó’ hadainihiyóódgo binawod baa daadest’ąą:
MAR 3:16 Simon holzéhi Peter ałdó’ yizhi’ yá áyíílaahi;
MAR 3:17 Zébedee biye’, James holzéhi hik’e bik’isn John biłgo; áí Boanérges yizhi’ yá ádaayiizlaa, i’ṉiihíí k’a’at’éégo golzeego ágolzee:
MAR 3:18 Andrew, Philip, Barthólemew, Matthew, Thomas, Alphéus biye’ James holzéhi, Tháddeus, Símon, Cánaanite nlíni,
MAR 3:19 Ła’íí Judas Iscáriot, ch’íbido’aałíí: áí hayiṉildá’ kįh yuṉe’ ha’akai lę́k’e.
MAR 3:20 Áígee nṉee dázhǫ́ łą́ą́go íła’ánánádzaa, áík’ehgo Jesus hik’e bitsiłke’yu doo hagot’éégo ndi da’iyąą da.
MAR 3:21 Bik’íí ya’ikodaanzįįdá’ biká okai; Biini’ édįh ląą, daaṉiigo.
MAR 3:22 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Jerúsalemdí’ hikaihíí gádaaṉii, Ch’iidn binant’a’, Beélzebub holzéhi, biyi’ sizįį lą́go, áń binawodíí bee nṉee biyi’dí’ ch’iidn hainihiyood, daabiłṉii lę́k’e.
MAR 3:23 Áídí’ Jesus begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, Yushdé’, daayiłṉiigo, na’goṉi’íí bee bił ch’ígó’aahgo gáṉíí, Hagot’éégo Satan biyi’dí’ dabíí hádi’nidzood doleeł?
MAR 3:24 Nṉee dałaháyú binant’a’ golííníí dabíí iłch’į’ nanádaagonłkaadyúgo doo aṉahyú bengonowáh át’éé da.
MAR 3:25 Dała’ naháztaaníí dabíí iłk’ídahnájahyúgo doo aṉahyú bengonowáh át’éé da.
MAR 3:26 Áík’ehgo Satan dabíí ích’į’ naná’idziidgo ádaagodet’ąąyúgo doo aṉahyú bengonowáh át’éé da, daazhógo bengoṉáh.
MAR 3:27 Doo hadíń nṉee nalwodi bigową yuṉe’ ha’agháhgo dawahá bíyééhíí yino’į́įh at’éé da, ntsé nṉee nalwodíí łíhiłtł’ǫǫyúgo zhą́; áídá’ dawahá bíyééhíí yits’ą́’ yin’įįh.
MAR 3:28 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nṉee binchǫ’íí dawa baa nágodit’aah doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go baa yách’iłti’íí ndi ałdó’:
MAR 3:29 Áídá’ Holy Spirit dénchǫ’go baa yách’iłti’yúgohíí doo kaa nágodinot’áah at’éé da, áídá’ dahazhį’ bił ch’ígodeehíí bee bá goz’ąą:
MAR 3:30 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, Ch’iidn biyi’ golį́į́ lą́ą́, daabiłṉiihíí bighą Jesus díí k’ehgo yałti’ lę́k’e.
MAR 3:31 Jesus bik’isyú bimaa biłgo akú hikai, dadáńyú nadaazį’dá’ bich’į’ oda’is’a’, Yushdé’, daabiłṉiigo.
MAR 3:32 Nṉee łą́ą́go biṉaayú naháztaaníí gádaabiłṉii, Nimaa ła’íí nik’isyú dadáńyú nazįį, níka daantaahgo.
MAR 3:33 Hadíń shimaa, hadíń shik’isyú? biłṉii.
MAR 3:34 Jesus nṉee biṉaayú naháztaaníí yitah déz’įįdá’ gáṉíí, Kúnko shimaa ła’íí shik’isyú.
MAR 3:35 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań dáhát’į́į́yú ánát’įįłíí, shik’isn dagohíí shilah ła’íí shimaa at’éé.
MAR 4:1 Jesus túsikaaníí bahgee iłch’ígó’aah nkenágodidzaa: áígee nṉee łą́ą́go baa náńłsą́ą́, áík’ehgo tsina’eełíí yihiyaago dahnezdaa; áídá’ nṉeehíí tábąąyú íła’adzaa lę́k’e.
MAR 4:2 Áígee na’goṉi’íí yee łą́ą́go yił ch’ígó’aah gáṉíígo,
MAR 4:3 Ídaayesółts’ąą; k’edileehíí yił ke’go k’edileeyú óyáá,
MAR 4:4 K’edileegee k’edilzíí ła’ intín bahyú nanehezdee, áík’ehgo dlǫ́’ íła’adzaago ąął nádaihezlaa.
MAR 4:5 Ła’ k’edilzíí tsétahyú nanehezdee, ákú łeezh doo dázhǫ́ łą́ą́yú da; łeezh da’ayą́háhíí bighą dagoshch’į’ hadaazhjeed:
MAR 4:6 Áídá’ ya’áí hanadáhgee dilid; bikeghad doo yúyahyú nel’ąą dahíí bighą nádaahesgą.
MAR 4:7 Ła’ihíí hosh bitahyú nanehezdee, áík’ehgo hoshihíí igháńłsąągo nadaistseedgo binest’ą’ da’ádįh.
MAR 4:8 Ła’ k’edilzíí łeezh nłt’ééyú nanehezdee, áí zhą́ hadaazhjeedí’ nchaa daasilįįgo nest’áń áyíílaa, ła’ tádin, ła’íí gostądin, ła’íí dała’á gonenadín bitisyú ánálzaa.
MAR 4:9 Hadíń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le’, ṉii, Jesus.
MAR 4:10 Jesus dasahndi nṉee ła’ t’ah biṉaayú nadaazį’íí bitsiłke’yu biłgo nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee nohwił nadaagosíńłṉi’íí nt’é nṉiigo ánṉii?
MAR 4:11 Áík’ehgo gáyiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo bígózį da n’íí nohwíí bídaagonołsįįhgo nohwaa daagodest’ąą: áídá’ doo néé zhiṉéé daanlįį dahíí iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí zhą́ bee bił na’goṉi’:
MAR 4:12 Áík’ehgo dédaineł’įį ndi doo daayo’įį da doleeł; dédaidits’ag ndi doo bił ídaagozį da doleeł; doo ágát’éé dayúgo binchǫ’íí yits’ą́ t’ąązhį’ nakáhgo binchǫ’híí bighą baa nágodit’aah doleeł ni’.
MAR 4:13 Ya’ iłch’ígót’aahgo nohwił nagosisṉi’ n’íí doo nohwił ídaagozį da née? Áídá’ hagot’éégo iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí dawa nohwił ídaagozį doleeł? ṉii, Jesus.
MAR 4:14 K’edileehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ k’eidilee.
MAR 4:15 K’edilzíí intín bahyú nanehezdee n’íí áí nṉee yati’ biyi’ k’edolzaahíí ádaat’ee, áídá’ yati’ dédaidits’agdá’ Satan baa nyaago daabijíí yuṉe’ yati’ k’edolzaa n’íí bits’ą́’ hayiné’.
MAR 4:16 Da’ágánánát’éégo tsétahyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ago dagoshch’į’ bił daagozhǫ́ǫ́go nádaidnné’hi;
MAR 4:17 Áídá’ daabiyi’yú bikeghad doo yúyahyú nel’ąą dago dá’aṉahzhį’ begodigháh; áídá’ yati’híí bighą nagontł’ogíí bee, dagohíí nṉee daabich’ołaahíí bighą biniigonłt’ééhíí begowáhgee dagoshch’į’ t’ąązhį’ nanánihidéh.
MAR 4:18 Hosh bitahyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ag,
MAR 4:19 Áídá’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nabi’dintł’ogíí, hágołdzilgohíí k’izé’idiłteehíí, ła’íí dawahá biká hágot’iiníí bijíí biyi’ bitis silįįgo, hosh igháńłsą́ą́go yati’ k’edolzaa n’íí naistseed, áík’ehgo doo binest’ą’ goleeh da.
MAR 4:20 Łeezh nłt’ééyú nanehezdee n’íí yati’ daidits’ago nádaagodin’ąą, áík’ehgo nest’áń ánádail’įįh, ła’ tádin, ła’íí gostądin, ła’íí dała’á gonenadín bitisyú ánádail’įįh.
MAR 4:21 Jesus gánádaayił’ṉii, Ik’ah kǫ’íí ch’otį́į́łgo táts’aa bił hayaa nch’í’áah née? Kástíné yitł’ááhyú nch’í’áah née? Ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhé biká’ dahch’i’aahgohi at’éé.
MAR 4:22 Dawahá nanl’į’ n’íí ch’í’ṉah ádolṉiił; dawahá doo hit’įį da n’íí bígózįhgo ádolṉiił.
MAR 4:23 Hadíń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą
MAR 4:24 Da’dohts’agíí nłt’éégo ídaayesółts’ąą. Dáhołąągo kaa daasohné’ láńshį n’íí k’ehgo da’ágáhołąągo nohwaa nádo’né’; ła’íí nohwíí daadohts’agíí dayúweh bitisyú ínágodáhgo nohwaa nádo’né’, biłṉii.
MAR 4:25 Dahadíń íyésts’ąągo ígoł’aahíí, bigoyą’íí itisgo baa nádo’né’; áídá’ dahadíń doo íyésts’ąą dahíí ayą́hágo íyésts’ąą n’íí ndi bits’ą́’ da’ílíí nádodleeł.
MAR 4:26 Jesus gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí díí k’ehgo at’éé: ła’ nṉee k’edilzíí yił ke’go k’edilee;
MAR 4:27 Ánágoldohgo tł’é’gee iłhoshdá’ t’ahbįgo nádidáhdá’ k’ednláá n’íí hadaazhjeedí’ ńdaandésąą, hagot’éégo shįhíí doo yígółsį da ndi.
MAR 4:28 Ni’ dabíí inest’ą’ yińdíłsé, bit’ąą ntsé hadaajah, áígeehíí bilatáhé daagoleeh, áídí’ binest’ą’ nłt’éégo nt’į́.
MAR 4:29 Nłt’éégo nest’ąągee dagoshch’į’ tł’oh bená’itłíshé bee higeesh nkegonigháh, da’nest’ąągee ngonyááhíí bighą.
MAR 4:30 Jesus gánádi’ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí hant’é bił łíshhah ndleego baa nadaagohiilṉi’? Nt’éshą’ iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí baa nadaagohiilṉi’?
MAR 4:31 Ch’il mustard holzéhi biyigéhíí k’ehgo at’éé; áík’edilzeegee k’edilzíí dawa bitahgee bízhą́ ałts’ísę́hihi at’éé:
MAR 4:32 Áídá’ k’edolzaadá’ hadag nołsééł, áídí’ ch’il dawa bitisgo at’éhi hileeh, bits’ádaaz’aahíí nchaa hileeh, áík’ehgo dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí bit’oh ádaagole’, bichagosh’ohyú.
MAR 4:33 Iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí ágádaat’eehíí łą́ą́go Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee bił nagosṉi’ lę́k’e, bił ídaagozįhíí bik’ehgo.
MAR 4:34 Dá’iłch’ígót’aahgo nada’goṉi’íí zhą́ bee bich’į’ yałti’ lę́k’e: áídá’ dasahndi bitsiłke’yu yił nadaaháztąąyúgo, dawahá bił ch’í’ṉah áyíílaa.
MAR 4:35 Da’áí bijįį o’i’ą́ą́yú Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Noo’, hanaazhį’ nohwił nada’do’éeł.
MAR 4:36 Nṉee baa náńłsą́ą́ n’íí nádihołséh daayiłnṉiidá’, Jesus t’ah tsina’eełíí yiyi’ dahsdaago bitsiłke’yu bił oda’iz’éél. Tsina’eeł ádaałts’ísę́hi ałdó’ ba’ashhah dahi’eeł lę́k’e.
MAR 4:37 Nt’éégo yat’éégo deyolgo tsina’eełíí tú nádidáhíí beh nádilk’oołgo bee ha’dezbįh.
MAR 4:38 Áídá’ tsina’eełi biyi’ iké’dí’ tsi’aał biká’ Jesus iłhosh: bitsiłke’yu ch’ínádaabisidgo gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, goyéégo nohwich’į’ godegháhíí doo nił hago’at’éé da née?
MAR 4:39 Áík’ehgo ch’ínádzidgo nyolhíí yich’į’ hadzii, áídí’ túsikaaníí gáyiłṉii, Dákohégo, nkegohin’ą́ą́ le’. Áík’ehgo oyólgo nkenágoheltǫ’ lę́k’e.
MAR 4:40 Áídí’ Jesus gádaabiłṉii, Hant’é lą́ bighą ńdaałdzid? Hant’é bighą doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bada’ohłíí da?
MAR 4:41 Áík’ehgo bitsiłke’yu dázhǫ́ tsídaadesyizgo gádaałiłdi’ṉii, Nṉee lą́ą́ daat’éhi díí, nyolhíí ła’íí tú ndi da’áyiłṉiiyú ádaat’įį.
MAR 5:1 Hanaayú Gadarénes daagolį́į́yú bił nada’diz’eel.
MAR 5:2 Jesus tsina’eełíí yiyi’dí’ háyáágo nṉee łena’ṉiłíí goz’ąądí’ nṉee spirit nchǫ’íí biyi’ golíni baa nyáá,
MAR 5:3 Áń nṉee łena’ṉiłíí goz’ąąyú golínihi; doo hadíń łínábółtł’óh adzaa da, bésh hishbizhíí bee ndi:
MAR 5:4 Goląąn bésh hishbizhíí ła’íí kokee bee łínádaach’iłtł’óhíí bee łíbi’destł’ǫǫ ndi bésh hishbizhíí iłk’ínáyidzįįs, ła’íí bikee łínádaach’iłtł’óhíí nyihidzįįz lę́k’e: doo hadíń nzhǫǫgo ábóle’ ágódzaa da.
MAR 5:5 Tł’é’gee ła’íí jįįgee dziłyú nṉee łena’ṉiłíí bitahyú dádilwoshgo zhą́ naghaa, tséé yee n’ídilgeeshgo.
MAR 5:6 Áídá’ dáńzaadí’ Jesus yiłtsąądá’ yich’į’ nádilwodgo yiyahzhį’ hayaa adzaago,
MAR 5:7 Yat’éégo gáṉíí, Hago ląą áshíle’go ánt’įį, Jesus, da’tiséyú át’éhi biYe’ ńlíni? Shiniigodnléh hela’, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nánoshkąąh.
MAR 5:8 Jesus spirit nchǫ’íí iłk’idá’ gáyiłnṉiid, An biyi’dí’ hanṉáh, spirit nchǫ’íí ńlíni.
MAR 5:9 Jesus nabídiłkidgo, Hant’é honlzéé? biłṉii. Shíí Łáni honszee: hiidląąhíí bighą, ṉii.
MAR 5:10 Díí goz’ąądí’ ch’ídaanohwinyóód hela’, ṉiigo náyokąąh.
MAR 5:11 Áígee dził biṉahzhį’yú góchi da’ayąągo nanałsé’ lę́k’e.
MAR 5:12 Áík’ehgo ch’iidn dawa nádaayokąąh, Góchi biyi’ onohwinyóód, áí beh náhiilzéh, daaṉiigo.
MAR 5:13 Áík’ehgo Jesus baa goden’ą́ą́. Spirits daanchǫ’íí nṉeehíí yiyi’dí’ hanałsą́ą́dá’ góchi yiyi’ onałsą́ą́; áídí’ góchi n’íí (nakidn doo náhóltagyú shį,) hayaa nádnkįįgo túsikáni yeh nałsą́ą́go tú yił daadesdzii.
MAR 5:14 Góchi yiṉádaadéz’įį n’íí nádnkįįgo kįh gozṉilyú ła’íí biṉaayú gotahyú yaa nadaagosṉi’. Nṉee yił nadaagosṉi’íí áí ágodzaahíí daineł’į́į́yú oheskai lę́k’e.
MAR 5:15 Jesus yaa hikaidá’ nṉee ch’iidn isná ábiłsį n’íí, spirits daanchǫ’i łáni biyi’ golį́į́ n’íí, bidiyágé gólį́į́go, biini’ ndi golį́į́go sidaago daayiłtsąą lę́k’e; áík’ehgo ńdaaldzid.
MAR 5:16 Nṉee biṉááł ágodzaahíí hagot’éégo nṉee ch’iidn isná ábiłsį n’íí biyi’dí’ Jesus ch’iidn hainiyoodíí, ła’íí góchi hago ádaasdzaahíí yaa nadaagosṉi’.
MAR 5:17 Áík’ehgo, Nohwini’dí’ ch’ínṉáh, yiłṉiigo náyokąąh nkegonyaa.
MAR 5:18 Jesus tsina’eełíí yeh nádzaago nṉee ch’iidn isná ábiłsį n’íí nábokąąhgo, Nił nádósht’aash, ṉii lę́k’e.
MAR 5:19 Áídá’ Jesus, Dah, biłṉii, gowąyú nádńdáhgo nit’eké Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ ná áyíílaahíí baa bił nadaagolṉí’, ła’íí hagot’éégo naa ch’oba’íí.
MAR 5:20 Áídí’ dahiyaago Decápolis biṉaayú Jesus bá áyíílaahíí yaa nagolṉi’ nkegonyaa; áík’ehgo nṉee dawa bił díyadaagot’ee lę́k’e.
MAR 5:21 Jesus hanaayú bił naná’dez’eeldá’ ákú nṉee łą́ą́go baa náńłsą́ą́; áń tábąąyú sizįį lę́k’e.
MAR 5:22 Áígee Jews ha’ánáłséhíí yebik’ehi ła’ Jáirus holzéhi nyáá; áń Jesus yiłtsąądá’ yiyahzhį’ hayaa adzaago,
MAR 5:23 Náyokąąhgo gáṉíí, Shitsi’ ałts’ísę́hi k’azhą́ datsaah: noo’, nłt’éé nádleeh doleełgo bik’enlṉíh; áík’ehgo hiṉaa doo.
MAR 5:24 Áík’ehgo Jesua yił onát’aazh; higaałgo nṉee łą́ą́go biké’ nałseełgo daabiłjizh lę́k’e.
MAR 5:25 Áígee isdzán dił bigháńlį́į́go nakits’ádah bił łegodzaa,
MAR 5:26 Izee nant’án łáń ch’éh ádaabił’įįd, ła’íí bizhaali dawa nayihiṉiił ndi doo nzhǫǫ nádleeh da, áídá’ da’tiségo adzaa.
MAR 5:27 Jesus ya’ikonzįįgo biṉe’dí’ ch’iląągee ninyaago bi’íí yedelṉiih lę́k’e.
MAR 5:28 Ídił yalti’go gáṉíí, Bi’íí zhą́ ndi bedenshṉiihyúgo, nłt’éé náshdleeh.
MAR 5:29 Dagoshch’į’ dił bigháńlį́į́ n’íí ésdįįd; áík’ehgo kah yaa naghaa n’íí nábi’dilziigo yígołsįįd lę́k’e.
MAR 5:30 Jesus, binawodíí bits’ą́’ hagoshį adzaago yígołsįįdgo, dagoshch’į’ nṉee biké’ náńłsą́ą́híí yich’į’ łedidzaago gáṉíí, Hadíń shi’íí yedelṉiih?
MAR 5:31 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, Nṉee niṉaayú daałiłjizhgo hí’į́į́; nt’é bighą, Hadíń shedelṉiih, nṉii áídá’?
MAR 5:32 Hadíń át’ííníí yígołsįįhgo, nṉee yitah dez’įį.
MAR 5:33 Isdzánhíí ábi’dilzaahíí yígołsįįdgo néldzidgo ditłidgo Jesus yiyahzhį’ hayaa adzaago, adzaahíí da’aṉiigo yaa yił nagosṉi’
MAR 5:34 Jesus gáyiłṉii, Shilah, ni’odlą’íí nłt’éégo ánániidlaa; iłch’į’gont’éégo nadááł, kah baa nanṉaa n’íí nándzii.
MAR 5:35 Jesus áígee t’ah yałti’dá’ Jews ha’ánáłséhíí yebik’ehi bigowądí nṉee hikaigo gádaabiłṉii, Nitsi’ dastsąą; nt’é bighą Iłch’ígó’aahíí dayúweh nańtł’og áída’?
MAR 5:36 Ádaaṉiihíí Jesus yidezts’ąągo ha’ánázéh yebik’ehi gáyiłṉii, Doo néńldzid da, Bik’ehgo’ihi’ṉań hondlą́ą́.
MAR 5:37 Áídí’ Peter, James hik’e bik’isn Johnhíí zhą́ yił dikáhgo ngon’ą́ą́.
MAR 5:38 Ha’ánázéh yebik’ehi bigowąyú ńyáágo godnch’aadgo ła’íí nṉee díyat’éégo daachago yiłtsąą.
MAR 5:39 Gową yuṉe’ ha’ayáágo gádaabiłṉii, Nt’é bighą daagodinołch’aadgo daahchag? Na’ilíhn doo daztsąą da, daazhógo iłhoshgo at’éé.
MAR 5:40 Áí bighą nṉee dázhǫ́ baa daadloh lę́k’e. Nṉee íła’adzaahíí, Ch’ínohkáh, daayiłṉiidá’, na’ilíhnhíí bą́ą́, bitaa hik’e yił nakai n’íí biłgo na’ilíhn sitįį yuṉe’ ha’akai.
MAR 5:41 Áígee bigan yiłtsoodgo gáyiłṉii, Talítha cúmi; áí, Na’ilíhn, nádndáh, (niłdishṉii,) golzeego ágolzee.
MAR 5:42 Dagoshch’į’ nádiidzaago dahiyaa; áń nakits’ádah bił łegodzáhi. Áígee dázhǫ́ koł díyadaagodzaa lę́k’e.
MAR 5:43 Ágodzaahíí hadíń baa bił nadaagołṉi’ hela’, daayiłṉii, Jesus; ła’íí gánádaabiłdo’ṉiid, Bá da’dohné’.
MAR 6:1 Jesus áídí’ dahiyaa, dabíí gólį́į́yú nádzáá; bitsiłke’yu biké’ hikaahgo.
MAR 6:2 Jews daagodnłsiníí bijįį, ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ Jesus iłch’ígó’aah nkegonyaa: nṉee łą́ą́go daidits’ago bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Hadí’ lą́ą́ yígołsįįdihi? Bigoyą’íí hadí’ baa hi’né’i, godiyįhgo ánágot’įįłíí ndi ánáyol’įįłgo?
MAR 6:3 Díń la’kįh ágole’hi nlįį, Mary bizhaazhé ya’, James, Joses, Juda hik’e Simon daabik’isn ya’? Bilahkiihíí ałdó’ la’ akú bił nahétąą? Áí bighą bik’edaach’ishch’ii lę́k’e.
MAR 6:4 Jesus gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi dahot’éhé nṉee daabidnłsį, áídá’ dágolį́į́gee, bik’ííhíí ła’íí dała’ naháztaaníí bitahyú zhą́ doo hadíń bidnłsį da.
MAR 6:5 Áí bighą ákú doo ízisgo ánát’įįł da ndihíí daanṉiihíí da’kwííyé zhą́ yik’e daadilṉiihgo nádailzii.
MAR 6:6 Doo daabodląą dahíí bighą bił díyagot’ee lę́k’e. Áígee iłch’ígó’aahgo gotahyú naghaa.
MAR 6:7 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí, Yushdé’, daayiłnṉiidá’, dánaki nláágo zhą́ odaayihił’aago spirits nchǫ’íí daabidits’ago yá ndaagoz’ąą;
MAR 6:8 Gádaayiłṉiigo, Desohkaiyú doo hant’é daahné’go da, gish zhą́; izis bena’iltiníí dahgo, báń ałdó’ dah, nohwibestso bizis biyi’ zhaali da’ádįhgo:
MAR 6:9 Kee biká’na’astł’ónihíí biyi’ desoł’eez, ni’íícho doo naki da le’.
MAR 6:10 Gánádaayiłdo’ṉiid, Dahagee gowąyú ha’ahkáhgo, da’áígee dinohbįh le’gá, łahyú desohkaizhį’.
MAR 6:11 Dahagee nṉee daagolííníí doo hádaanohwit’įį dayúgo, nohwiyati’ doo yídaayésts’ąą dayúgo, áídí’ dahdohkáhgo nohwikee bąą łeezhíí baa daałhaał, áí bee doo hádaanohwit’įį dahíí bígózį doo. Da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Sódom hik’e Gomórrah golzeegee daagolį́į́ n’íí biniidaagodilṉe’íí bitisgo hagee nohkai n’íígee daagolííníí biniidaagodolṉiił.
MAR 6:12 Áík’ehgo nakits’ádahíí dahdikaigo nṉee yich’į’ yádaałti’, Nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’, daaṉiigo.
MAR 6:13 Ch’iidn łą́ą́go nṉee biyi’dí’ hadainiheyood, ła’íí daanṉiihíí łą́ą́go ik’ah yił yedaadilṉiihgo nádailzii.
MAR 6:14 Nant’án Hérod holzéhi Jesus ya’ikonzį; (dahot’éhé bizhi’ bígozįįdgo;) áík’ehgo gáṉíí, John Baptize ágole’ n’íí daztsąądí’ naadiidzaa ląą, áí bighą ígozisgo ánát’įįł.
MAR 6:15 Áídá’ ła’íí, Elías at’į́į́, daaṉii. Ła’, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi at’į́į́, dagohíí doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí ga’at’éhi, daaṉii.
MAR 6:16 Hérod Jesus ánát’įįłíí ya’ikonzįįdá’ gáṉíí, John, bitsits’in nadik’ii n’íí át’į́į́: daztsąądí’ naadiidzaa ląą.
MAR 6:17 Dabíntsédá’ Hérod oda’is’a’go John daayiłtsoodgo ha’ádaayist’e’, Heródias holzéhihíí bighą, áń Hérod yił nṉaa lę́k’e, bik’isn Philip t’ah yił nanṉee ndi.
MAR 6:18 John Hérod gáyiłnṉiid, Nik’isn bi’aa doo bił na’aashgo ná goz’ąą da.
MAR 6:19 Áí bighą Heródias John yik’enṉiihgo bidizidee hat’į́į́ ndi doo hagot’éégo da lę́k’e:
MAR 6:20 Hérod John yidnłsį, nṉee dábik’ehyú át’ééhíí, dilzįhgo bá habi’delzaahíí nlįįgo yígółsįgo biṉádéz’įį lę́k’e; Hérod yidits’ago yaa bił gozhǫ́ǫ́, bił nagodinlt’ee ndi.
MAR 6:21 Áídá’ Heródias bá iłch’į’golzaa, Hérod bił łénágodáhgo nnágodzaagee bá da’odąągo nadaant’aahíí, silááda bá nant’án daanliiníí, ła’íí Gálileegee nṉee itisgo ádaat’eehíí dawa da’iyąą.
MAR 6:22 Heródias bizhaazhé na’ilíhníí ha’ayaadá’ ilzhishgo Hérod ła’íí yił da’iyąąhíí yił daagoyiłshǫ́ǫ́, áík’ehgo Hérod na’ilíhníí gáyiłṉii, Dant’éhéta háńt’iiníí shíhóńkeed, áík’ehgo naa nshné’.
MAR 6:23 Bitł’a dahdidilṉiihgo gánáyiłdi’ṉii, Dant’éhéta shíhóńkeedíí, dawahá bánansht’aahíí iłṉí’go ndi naa densh’aa.
MAR 6:24 Áídí’ na’ilíhníí onádzaayú bimaa gáyiłṉii, Nt’é bíhóshkeed? Áík’ehgo bimaa gábiłṉii, John Baptize ágole’íí bitsits’in bíhóńkeed.
MAR 6:25 Áík’ehgo na’ilíhníí dagoshch’į’ ha’ánádzaadá’ hwéhego Hérod yich’į’ nnilwodgo gáṉíí, John Baptize ágole’íí bitsits’in bena’ikaahíí biká’ dahs’ąągo dagoshch’į’ shaa ńkaah.
MAR 6:26 Nant’ánhíí dázhǫ́go doo bił gozhǫ́ǫ́ da; áídá’ bitł’a dahdidilṉiih n’íí bighą, ła’íí nṉee yił da’iyąąhíí bighą doo hagot’éégo, Dah, yiłṉii da.
MAR 6:27 Áík’ehgo dagoshch’į’ nant’ánhíí silááda John bitsits’in náyíí’aahgo oyił’a’: áík’ehgo ha’áná’ilka’ yuṉe’ bitsits’in nadain’ą́ą́dá’,
MAR 6:28 Bena’ikaahíí bee bitsits’ini ha’ádaiskąągo, na’ilíhníí yaa yinką́ą́; áídí’ na’ilíhníí bimaa yaa nainką́ą́.
MAR 6:29 John bitsiłke’yu ya’ikodaanzįįdá’ bits’íhíí nádainłtįįgo tsébii’i’áń yuṉe’ odaiztįį lę́k’e.
MAR 6:30 Odais’a’ n’íí Jesus yaa nákaigo hago ánádáát’įįdíí, ła’íí nt’é iłch’ídaagos’ąąhíí dawa baa bił nanádaagosṉi’.
MAR 6:31 Áídí’ Jesus gádaabiłṉii, Noo’, danéé zhą́ da’igolį́į́yú ch’a’ohkáh, hanádaahidzoołyú; nṉee łą́ą́go baa nihikáhíí bighą doo da’iyąą da le’ágot’ee lę́k’e.
MAR 6:32 Áík’ehgo doo hadíń naghaa dayú dabíí zhą́ bił oda’iz’eel.
MAR 6:33 Áídá’ nṉee bił oda’iz’eelgo daabiłtsąą lę́k’e, áík’ehgo łą́ą́go Jesus yídaagołsįįdgo ił’anigo kįh gozṉildí’ dáni’go akú dantsé ńkį́į́, áídí’ baa náńłsą́ą́.
MAR 6:34 Jesus ákú bił nda’iz’eelgo nṉee łą́ą́go íła’adzaahíí yo’įįgo yaa daach’oba’, dibełį́į́ nanyoodíí da’ádįhgo nakai łehíí k’ehgo ádaat’eehíí bighą; áík’ehgo łą́ą́go yił ch’ídaago’áah nkegonyaa.
MAR 6:35 O’i’ą́ą́zhį’ godeyaayú bitsiłke’yu baa hikaigo gádaabiłṉii, Kú da’igolį́į́yú doo hadíń gólį́į́ da, k’ad o’i’aahzhį’ goldoh:
MAR 6:36 Nṉeehíí dahayú gotahyú nádaadnł’áá, báń nadaayiłṉiihyú; bi’idáń da’ádįhíí bighą.
MAR 6:37 Áídá’ Jesus gádaabiłṉii, Nohwíígo bá da’dohné’. Bitsiłke’yu gánádaabiłdo’ṉiid, Báń naki gonenadín zhaali, penny holzéhi, dábik’ehgo nadaahiilṉiihyú nkáh née, bá da’n’né’go?
MAR 6:38 Báń dijolé da’kwíí nadaahné’? ṉii, Jesus, Ti’i, akú hadaadeh’į́į́. Yídaagołsįįdá’ gádaaṉii, Ashdla’i ląą, łógíí naki biłgo.
MAR 6:39 Jesus gádaabiłṉii, Nṉee dawa ni’yú tł’oh dotł’izhi biká’yú ił’anigo dinohbįh daabiłdohṉii.
MAR 6:40 Áík’ehgo dała’á gonenadíngo ła’íí ashdladingo dinezbįh.
MAR 6:41 Áídí’ Jesus báń ashdla’ihíí łóg nakihíí biłgo náidnné’go hadag déz’įįgo ya’ihénzįgo oskąądí’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yaa daizné’, nṉee yitada’iṉiihgo; ła’íí łóg nakihíí nṉee dawa yitada’izṉii.
MAR 6:42 Áígee nṉee dawa da’iyąągo náda’isdįįd lę́k’e.
MAR 6:43 Ch’ékaadíí táts’aa nakits’ádah bik’ehgo nádaihezlaa, báń hik’e łóg biłgo.
MAR 6:44 Nṉee ashdladn doo náhóltagyú áhołánishį báń daiyą́ą́.
MAR 6:45 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Tsina’eełíí beh hohkáhgo shádįhyú nohwił ido’éeł hanaayú, Bethsáidayú, shíhíí nṉee nádohkáh biłdishṉiidá’.
MAR 6:46 Nádohkáh yiłnṉiidá’ dasahndi wą́’yú óyáá, okąąhyú.
MAR 6:47 O’i’ą́ą́ ni’ tsina’eełíí tú iłṉí’yú hi’oł, áídá’ Jesus dasahndi ni’yú naghaa lę́k’e.
MAR 6:48 Bił da’o’ołgee bidáhzhį’ nyolgo bich’į’ nagontł’ogo Jesus yiłtsąą; áík’ehgo doo hwahá ha’i’aah dayú bich’į’ higaał, tú yiká’ higaałgo; ba’ashhah ch’egháhgo.
MAR 6:49 Nt’éégo tú yiká’ higaałgo bitsiłke’yu daabiłtsąądá’, ch’iidn at’į́į́ daanzįgo nádaadidilghaazh:
MAR 6:50 Dawa daabiłtsąągo tsídaadolyiz. Áídá’ dagoshch’į’ Jesus bich’į’ hadziigo, Nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’: shíí ásht’į́į́; doo nédaałdzid da, daabiłṉii lę́k’e.
MAR 6:51 Áídí’ tsina’eełíí itah yiyi’ oyáágo nyolíí isht’idedzaa: áí bighą dázhǫ́ bił díyadaagot’eego tsídaadolyiz.
MAR 6:52 Báń godiyįhgo łą́ą́go alzaa n’íí doo bił ídaagozį da; áídá’ bijíí ntł’iz daasilįį.
MAR 6:53 Hanaayú bił nada’dez’eeldá’ ni’ Gennésaret golzeeyú nda’iz’eelgo tsina’eełíí dah daayihiztł’ǫ́ǫ́.
MAR 6:54 Áígee tsina’eełíí biyi’dí’ hakaidá’ dagoshch’į’ nṉee Jesus yídaagołsįįd.
MAR 6:55 Áík’ehgo daagotahyú dahot’éhé anákeełgo daanṉiihíí ch’id yiká’ nashjeed, hayú Jesus naghaa ch’iṉiiyú anádaayołtéeh.
MAR 6:56 Dahayú naghaayú kįh nagoshjaayú, ła’íí kįh nagozṉilyú, ła’íí gotahyú, daanṉiihíí intínk’ehyú ndaayihiṉiił, Jesus náyokąąhgo, Ni’íí bidá’yú zhą́ ndi bedaadenlṉiih, daabiłṉiigo: áík’ehgo bedaadesṉiihíí dawa nádaabi’dilzii.
MAR 7:1 Pharisees daanlíni hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’ biłgo Jerúsalemdí’ hikaihíí Jesus yaa íła’adzaa.
MAR 7:2 Jesus bitsiłke’yu ła’ bigan dáchįzhą́go da’iyąągo daa yiłtsąą, áí dá doo daagodnłsįgo táda’digisé da’iyąągo ágolzee; áí daayiłtsąądá’ yída’iłtah lę́k’e.
MAR 7:3 Phárisees hik’e Jews daanlíni dawa daagodnłsįgo tánáda’digisyúgo zhą́ náda’idįįh, iłk’idá’ nṉee yánazįį n’íí yendaago’aahíí k’ehgo.
MAR 7:4 Na’hiṉiih nagoz’ąądí’ nnáhikáhgee daagodnłsįgo táda’digisgo zhą́ da’iyąą. Iłk’idá’ nṉee n’íí yedaagos’aaníí łą́ą́go ałdó’ yee ánádaat’įįł, idee, isaa, be’ibízhé bésh łitsogi alzaahíí daagodnłsįgo tádaasgisgo, biká’idáné ałdó’.
MAR 7:5 Phárisees hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo Jesus nayídaadiłkidgo, Hant’é bighą nitsiłke’yu iłk’idá’ nṉee yánazįį n’íí yendaagos’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dago dá doo daagodnłsįgo táda’digiségo da’iyąą? daaṉii.
MAR 7:6 Jesus gádaabiłṉii, Nohwíí nṉee nzhóni ádaadoł’íni, Esáias da’aṉiigo dabíntsédá’ nohwaa nagolṉi’ lę́k’e, díí k’ehgo nohwaa k’e’eshchįįgo, Díí nṉee dá yati’ zhą́ bee daashidnłsį, áídá’ bijíí bee doo daashidnłsį da.
MAR 7:7 Da’ílį́į́zhį’ daashokąąh, nṉee yegos’aaníí zhą́ yee iłch’ídaago’aah.
MAR 7:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ááníí k’ihzhį’ ádaasolaadá’ iłk’idá’ nṉee n’íí yendaagos’aaníí zhą́ bikísk’eh ádaanoht’ee, isaa, ideeta daagodinołsįgo tádaahgisgo; ła’íí da’áík’ehgo łą́ą́yú ánádaaht’įįł.
MAR 7:9 Áídí’ gánádaabiłdi’ṉii, Iłk’idá’ nṉee n’íí nohwá yendaagos’aaníí zhą́ nłdzilgo daahonohtą’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ááníí daazhógo k’ihzhį’ ádaanołsį.
MAR 7:10 Moses gánṉiid, Nitaa hik’e nimaa dinłsį́, ła’íí, Hadíń bitaa dagohíí bą́ą́ yati’ yee yokáałíí zideego bá goz’ąą:
MAR 7:11 Áídá’ nohwihíí gádaadohṉii, Hadíń bitaa dagohíí bą́ą́, Nt’éhéta bee nich’oshṉii doleeł n’íí Corban at’éé, yiłṉiihíí, áí golzeego Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nshné’ golzeego ágolzee; áík’ehgo áń doo zideego bá goz’ąą da, daadohṉii.
MAR 7:12 Ádohṉiigo bitaa dagohíí bą́ą́ doo dayúweh bich’oṉii da ndi nzhǫǫ, daadohṉii;
MAR 7:13 Áík’ehgo iłk’idá’ nṉee n’íí yendaagos’aaníí nohwichągháshé bił ch’ídaagonoh’aahíí bikísk’eh ádaanoht’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí doo nt’égo ádaanołsį da: ła’íí da’áík’ehgo łą́ą́yú ánádaaht’įįł.
MAR 7:14 Áídí’ nṉee dawa, Yushdé’, daayiłnṉiidá’ gádaayiłṉii, Daanohwigha shídaayełts’ą́ą́go bídaagonoł’aah:
MAR 7:15 Nt’é koká’dí’ koyi’ yuṉe’ be’ogohigháhíí doo nchǫ’go kodiłteeh da: áídá’ nt’é koyi’dí’ behagohigháhíí zhą́ nchǫ’go kodiłteehi at’éé.
MAR 7:16 Hadíń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le’.
MAR 7:17 Nṉee íła’at’éé n’íí bits’ą́’ Jesus kįh yuṉe’ ha’ayaadá’ bitsiłke’yu iłch’ígó’aahgo nagolṉi’ n’íí yaa nabídaadiłkid.
MAR 7:18 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Ya’ nohwíí ałdó’ t’ah doo nohwił ídaagozį da née? Nt’éhéta koká’dí’ koyi’ yuṉe’ be’ogohigháhíí doo nchǫ’go kodiłteeh dahíí, ya’ doo hwahá bídaagonołsįįh da née?
MAR 7:19 Áí kojíí doo biyi’ yuṉe’ ogohigháh da go’į́į́, áídá’ kobid yuyaa be’ogohigháh, áídí’ nláhyú bech’ígohigháh; Jesus áṉííhíí bee idáń dawa nłt’éé, ṉii.
MAR 7:20 Gánádaabiłdo’ṉiid, Koyi’dí’ behagohigháhíí zhą́ nchǫ’go kodiłteehi at’éé.
MAR 7:21 Koyi’dí’, kojíí biyi’dí’ díínko behagohigháh: nchǫ’go natsí’ikeesíí, nant’į’ na’idaahíí, iké’ na’idaahíí, na’iłtseedíí,
MAR 7:22 Ich’in’įįhíí, dawahá dayúwehégo ídáhách’it’iiníí, nchǫ’go ách’ít’ééhíí, nach’ich’aahíí, nchǫ’íí doo bich’į’ t’ąązhį’ ách’it’éé dahíí, bíyééhíí hách’it’įįhíí bighą hach’ishkeehíí, nchǫ’go yách’iłti’íí, ída’ch’odlííhíí, koni’ ádiníí ałdó’:
MAR 7:23 Díí nchǫ’íí dawa koyi’dí’ behagohigháh, áí nchǫ’go daakodihiṉiiłi at’éé.
MAR 7:24 Áídí’ Jesus dahiyaago Tyre hik’e Sidon golzeehíí biṉaayú óyáá, áígee kįh yuṉe’ ha’ayáá, akú nashaahíí doo hadíń yígołsįįh da, nzįgo: áídá’ doo hagot’éégo nádaabidoł’į́ihgo da.
MAR 7:25 Áídá’ isdzán bizhaazhé na’ilíhníí spirit nchǫ’i biyi’ golíni Jesus ya’ikonzį, áík’ehgo baa nyáágo biyahzhį’ hayaa adzaa:
MAR 7:26 Isdzánhíí Greek k’ehgo yałti’ihi, Syropheníciadí’ gólíni; áń nábokąąh, Ch’iidn shizhaazhé biyi’ golíni biyi’dí’ hanyóód, biłṉiigo.
MAR 7:27 Jesus gábiłṉii, Chągháshé ntsé bá daach’idiné’go nłt’éé: báń chągháshé bits’ą́’ nách’idiné’go gósé bich’į’ och’iłkaadgo doo bik’eh da.
MAR 7:28 Isdzán gánábiłdi’ṉii, Da’aṉii, shiNant’a’: da’ágát’éé ndi gósé biká’idáné bich’į’ nakaihíí báń bizhool chągháshé bits’ą́’ nanihidéhíí daayiyąą.
MAR 7:29 Jesus gábiłṉii, Ánṉiihíí bighą nádńdáh; ch’iidn nizhaazhé biyi’dí’ háyáá.
MAR 7:30 Isdzánhíí bigowąyú nadzaago, ákú bizhaazhé biká’dahstíné yiká’ dahstįį ląą, ch’iidn da’ádįhgo.
MAR 7:31 Áídí’ Jesus dahnadidzaago Tyre hik’e Sidon golzeedí’ túsikaaníí Gálilee golzeezhį’ nadzáá, Decápolis golzeeyú ch’ínyáágo.
MAR 7:32 Áígee nṉee bijeyi’ ágodini, doo nłt’éégo yałti’i, Jesus baa bił ch’ikai lę́k’e; Biká’nlṉíh, daabiłch’iṉiigo nádaabich’okąąh.
MAR 7:33 Nṉee íła’at’ééhíí bits’ą́’ dasahndi yił o’áázhdá’ bijeyi’ odolṉiih, áídí’ hadnzhéédgo nṉeehíí bizaad yedelṉiih;
MAR 7:34 Hadag déz’įįgo deyoldá’, Éphphtha, biłṉii, áí, Ch’ínádendláad, golzeego ágolzee.
MAR 7:35 Dagoshch’į’ bijeyi’ ch’ínádendláád, ła’íí bizaad n’íí nłt’éé násdlį́į́go, nłt’éégo yałti’.
MAR 7:36 Hadíń bił nadaagołṉi’ hela’, biłṉii, Jesus: ádaabiłnṉiid ndi da’tiségo yaa nanádaagolṉi’;
MAR 7:37 Dázhǫ́ bił díyadaagot’ee lę́k’e, gádaaṉiigo, Dawahá dázhǫ́ nłt’éégo ładaile’: kojeyi’ ágodįh n’íí ich’idits’ago ánáidle’, ła’íí doo yách’iłti’ da n’íí ndi yách’iłti’go ánáidle’.
MAR 8:1 Áí benagowaadá’ nṉee łą́ą́go íła’adzaa, doo nt’é daiyąą dago Jesus bisiłke’yu, Yushdé’, yiłnṉiidgo gádaayiłṉii,
MAR 8:2 Nṉee íła’at’ééhíí baa daach’oshba’, dá bił nashkaigo taagiskąą, k’adíí doo nt’é daiyąą da.
MAR 8:3 Bigowąyú dáshiṉá’ onádaasił’a’yúgo, nákaahyú dánko shiṉá’ yik’ee odaatłish: ła’íí ńzaadí’ neheskaihíí bighą.
MAR 8:4 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, Da’igolį́į́gee hadí’ báń nádaach’idiné’, díí nṉee bá daan’né’go?
MAR 8:5 Jesus gádaabiłṉii, Báń dijolé da’kwíí nadaahné’? Gosts’idi, daaṉii.
MAR 8:6 Áígee nṉeehíí, Ni’yú dinohbįh, daayiłṉii: áídí’ báń gosts’idi náidnné’go ya’ihénzįgo oskąądí’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yaa daizné’, nṉee yitada’iṉiihgo; áík’ehgo yitada’izṉii.
MAR 8:7 Łóg ałts’ísę́híí da’ayą́hágo ałdó’ nadaané’: áí ya’ihénzįgo oskąądgo, Díí ałdó’ nṉee bitadaahṉiih, ṉii, Jesus.
MAR 8:8 Áík’ehgo da’iyąągo náda’isdįįd: áídí’ ch’ékaadíí táts’aa gosts’idi bik’ehgo nádaihezlaa.
MAR 8:9 Nṉee dį́į́dn doo náhóltagyú áhołánishį da’iyąą: áídí’ onádaihes’a’ lę́k’e.
MAR 8:10 Dagoshch’į’ bitsiłke’yu biłgo tsina’eełíí beh hikai, áídí’ Dalmanútha golzeeyú bił nda’iz’eel.
MAR 8:11 Phárisees baa hikaigo yił łahada’dit’áh nkegonyaa, bídaantááh daanzįgo gádaabiłṉii, Yaaká’dí’ godiyįhgo be’ígózini nohwił ch’í’ṉah áńle’.
MAR 8:12 Jesus biyi’siziiníí doo bił gozhǫ́ǫ́ dago gáṉíí, Nt’é bighą díí daałinolt’įįłíí be’ígózini yiká daadéz’įį? Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, be’ígózini doo bił ch’í’ṉah ádaalṉéhi at’éé da.
MAR 8:13 Áídí’ tsina’eełíí yeh nanadzaago hanaayú yits’ą́’ bił naná’diz’eel.
MAR 8:14 Bitsiłke’yu báń yínádaasṉah ni’, dała’á zhą́ tsina’eełíí biyi’ si’ąą lę́k’e.
MAR 8:15 Jesus bił ch’ígó’aahgo gádaabiłṉii, Báń benilzoołé Phárisees daanlíni bíyééhíí, ła’íí Hérod ałdó’ bíyééhíí baa daagonohsąą.
MAR 8:16 Bitsiłke’yu iłch’į’ yádaałti’go gádaaṉii, Báń doo daasii’né’ dahíí bighą aṉíí.
MAR 8:17 Jesus ádaaṉiihíí yígółsįgo gábiłṉii, Hant’é bighą báń doo daasoné’ dahi baa iłch’į’ yádaałti’? Ya’ doo hwahá bídaagonoł’aah da, doo nohwił ídaagozį da nee? Ya’ nohwijíí t’ah daantł’iz?
MAR 8:18 Nohwiṉáá daagolį́į́dá’ doo bee daadeh’į́į́ da née? Nohwijeyi’ daagolį́į́dá’ doo bee ídaayesółts’ąą da née? Ya’ doo bínádaałṉiih da née?
MAR 8:19 Báń dijolé ashdla’i iłk’ídaasiiné’go nṉee ashdladn doo náhóltago bá da’dená’ n’dá’, ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo ńdaahesolaa láń? Gosts’idi, daaṉii.
MAR 8:20 Báń dijolé gosts’idi iłk’ídaasiiné’go nṉee dį́į́dn doo náhóltago bá da’dené’ n’dá’, ch’ékaadíí da’kwíí táts’aa bik’ehgo ńdaahesolaa láń? Gosts’idi, daaṉii.
MAR 8:21 Áík’ehgo Jesus gánádo’ṉiid, Nt’é bighą doo nohwił ídaagozį da?
MAR 8:22 Áídí’ Jesus Bethsáidayú ńyáá; áígee nṉee biṉáá ágodini baa bił ch’ikaigo, Bik’enlṉíh, daabiłṉiigo nádaabokąąh.
MAR 8:23 Áík’ehgo nṉee biṉáá ágodinihíí bigan yiłtsoodgo kįh gozṉilíí bits’ą́’yú oyilǫ́ǫ́z; ákú biṉáá yik’ídihizheedá’ yiká’ ndelṉiihgo gáyiłṉii, Nt’éhéta hí’į́į́ née?
MAR 8:24 Déz’įįgo gáṉíí, Nṉee hikahgo daash’įį ndi t’iis hikahi ga’at’éé.
MAR 8:25 Jesus nṉeehíí biṉáá yiká’nnádelṉiihdá’, Díń’įį, biłṉii; áníita biṉáá nágosdlįįgo nṉee dawa nłt’éégo yo’įį lę́k’e.
MAR 8:26 Áídí’ Jesus gowąyú onábíł’a’ gábiłṉiigo, Kįh gozṉilyú dáko nádódáh hela’, hadíń bił nagolṉí’ hela’.
MAR 8:27 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu biłgo Caesaréa Philíppi golzéhi biṉaayú kįh nagozṉilyú okai: hikaahyú bitsiłke’yu nayídaadiłkidgo gáyiłṉii, Nṉee hadíń át’į́į́ daashiłṉii?
MAR 8:28 Gádaabiłṉii, Ła’, John, Baptize ágole’ n’íí át’į́į́, daaniłṉii; ła’ihíí, Elías at’į́į́, ła’ihíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ła’ at’į́į́, daaniłṉii.
MAR 8:29 Jesus gádaabiłṉii, Nohwíí nohwich’į’yúgohíí, hadíń át’į́į́ daashiłdohṉii? Ni Christ ánt’į́į́, yiłṉii, Peter.
MAR 8:30 Jesus gádaabiłṉii, Hadíń shaa bił nadaagołṉi’ hela’.
MAR 8:31 Áídí’ bił ch’ídaago’aah nkenágodidzaa gáṉíígo, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, doo ałch’ídn shiniigodilṉéh da, Jews yánazíni, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi doo hádaashit’įį dago shidizideedá’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
MAR 8:32 Áí doo nainł’į’ dago aṉíí. Áídá’ Peter bich’į’ yałti’ nkegonyaago, Doo ánṉii da, biłṉiigo.
MAR 8:33 Áídá’ Jesus t’ąązhį’ adzaago bitsiłke’yu ła’ihíí yich’į’ déz’įįdgo Peter nłdzilgo bich’į’ hadziigo, Satan, yúwehyú shiké’zhį’ ánṉe’: Bik’ehgo’ihi’ṉań binatsekeesíí k’ehgo doo natsíńkees da ląą, nṉee binatsekeesíí zhą́ bee natsíńkees, biłṉii.
MAR 8:34 Áígee nṉeehíí bitsiłke’yu biłgo yiká ánṉiidgo gádaayiłṉii, Dahadíń shiké’ dahdigháh hát’į́į́yúgo, ídaayo’ṉahdá’ bitsį’iłna’áhi dahyidotįįhgo shiké’ dahdowáh.
MAR 8:35 Dahadíń bi’ihi’ṉa’ yaa bił goyééhíí áí bits’ą́’ da’ilíí hileeh: áídá’ dahadíń ídaayis’ṉahgo shíí shighą ła’íí yati’ baa gozhónihíí bighą bi’ihi’ṉa’ da’ilíí silįį’į́į́, áń ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł.
MAR 8:36 Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo ch’ist’įįdá’, koyi’sizíni da’ilíí silįįyúgo, áí hant’é bits’ą́’dí’ ch’it’įįh?
MAR 8:37 Dagohíí koyi’sizíni hant’é bideṉá nch’iné’?
MAR 8:38 Díí nchǫ’go nant’į’ nakaigo daałinolt’įįłíí bitahgee dahadíń shik’e ídaayándzįhíí, ła’íí shiyati’ yik’e ídaayándzįhíí, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ałdó’ áń bik’e ídaayánsdzį doo, nánshdáhgee, shiTaa bits’ą́’idindláádíí bee shits’ą́’idindláádgo, binal’a’á yaaká’yú daagolííníí dilzini bił nánshkáhgo.
MAR 9:1 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, kúgee nadaaziiníí ła’ dá doo da’itsaahíí dailįhé Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod golį́į́go nant’aa nkegonyaago daayiłtséh.
MAR 9:2 Áídí’ gostáń iskąągee Peter, James hik’e John, Jesus dasahndi yił okai lę́k’e, dził n’ááyú; áígee binadzahgee Jesus łahgo ánolįh silįį.
MAR 9:3 Bidiyágé bik’ina’didlaad silįį, zas k’ehgo łigaigo, nṉee ni’gosdzáń biká’gee doo hadíń ágát’éégo łigaigo áyóle’ at’éé da.
MAR 9:4 Áígee Moses hik’e Elías bił daanlįįgo silįį: Jesus yił yádaałti’go.
MAR 9:5 Peter Jesus gáyiłṉii, NohweBik’ehń, kú nkaihíí nohwá nzhǫǫ; tł’ohdahskáń táágo ádaagohiidle’; ła’ ni ná, ła’ihíí Moses bá, ła’ihíí Elías bá.
MAR 9:6 Nt’éshą’ dishṉii nzį lę́k’e; ńdaaldzidhíí bighą.
MAR 9:7 Áígee yaak’os biká’ dahiyaa: nt’éégo yaak’os biyi’dí’ yati’ daidezts’ąą gáṉíígo, Díínko shiYe’ shił nzhóni; hódaayełts’ą́ą́.
MAR 9:8 Dagoshch’į’ bitsiłke’yu łédaadnghalgo, nṉee doo ła’ dadá’ Jesus zhą́ itah sizįįgo daayo’įį.
MAR 9:9 Dziłdí’ nkenádikaigo, Jesus gádaabiłṉii, Daahołtsąą n’íí hadíń bił nadaagołṉi’ hela’, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dasitsąądí’ naadisdzaago zhą́.
MAR 9:10 Áík’ehgo áṉíí n’íí doo hadíń yił nadaagolṉi’ da lę́k’e, áídá’ gádaałiłdi’ṉii, Nt’éshą’ áiłṉii, dasitsą́ą́dí’ naadishdáh, ṉiihíí?
MAR 9:11 Bitsiłke’yu nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Hant’é bighą Elías dantsé hígháh, daaṉii, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi?
MAR 9:12 Jesus gádaabiłṉii, Elías da’aṉii dantsé hígháhgo dawahá iłch’į’nádaidle’; áídí’ shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, díí k’ehgo shaa k’e’eschchįį lę́k’e, doo ałch’ídn shiniigodilṉe’ da, ła’íí doo shił da’ch’ołtag da doleeł.
MAR 9:13 Áídí’ gánohwiłdishṉii, Elías iłk’idá’ nyáádá’ baa k’e’eshchiiníí k’ehgo nṉee dabíí hádaat’įįyú ánádaayol’įįł lę́k’e.
MAR 9:14 Áídí’ bitsiłke’yu ła’ihíí yaa nákaidá’ nṉee łą́ą́go biṉaayú nadaazįįgo begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi yił łádaadit’áhgo Jesus yiłtsąą.
MAR 9:15 Nṉee dawa Jesus daayiłtsąągo bił díyadaagot’ee, áídí’ dagoshch’į’ baa bił daagozhǫ́ǫ́go bich’į’ nádnkįį.
MAR 9:16 Áígee begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi gádaayiłṉii, Nt’é baa bił ładaadoht’áh láń?
MAR 9:17 Áík’ehgo nṉee íła’at’ééhíí ła’ gáṉíí, Iłch’ígó’aahíí, shiye’ naa bił ní’áázh, spirit nchǫ’i biyi’ golį́į́go doo yałti’ da.
MAR 9:18 Dahagee nabihiłaagee nádinigis; áídí’ bizédí’ táńwosh hahigháh hileeh, biwoo’íí łíidiłk’ash, ła’íí doo nłdzil da hileeh: nitsiłke’yu hadainihiyoodgo nádaahoshkąąh: ndi doo hagot’éégo da ni’.
MAR 9:19 Jesus gábiłṉii, Nohwi’odlą’ édaadįhgo daałintołt’įįłíí, dahosahzhį’ nohwił nahashtąą? Dahosahzhį’ ląą nohwidag ánsht’ee? Yushdé’, niye’ shich’į’ bił nn’áash.
MAR 9:20 Áík’ehgo ishkiinhíí baa bił hikai: nt’éégo spirit nchǫ’ihíí Jesus yiłtsąądá’ dagoshch’į’ ishkiinhíí nádinigisgo ni’yúnágo’; áígee anáyis lę́k’e, bizédí’ táńwosh hahigháhdá’.
MAR 9:21 Jesus ishkiin bitaahíí nayídiłkid gáṉíígo, Dadá’ át’į́į́ godeyáhi? Ałts’í ę́ędá’ át’íni, ṉii.
MAR 9:22 Łahgee spirit nchǫ’ihííkǫ biyi’ onábiłt’ee, tú ałdó’ biyi’ onábiłt’ee, biziłheego ch’éh ábił’įįgo; bínil’ą́ą́yúgo nohwaa ch’onbaahgo nohwich’onṉii.
MAR 9:23 Jesus gábiłṉii, Ondląąyúgo, dahadíń odlaaníí dawahá bá łaalṉe’hi at’éé.
MAR 9:24 Dagoshch’į’ ishkiinhíí bitaa hichago nádidilghaazhgo gáṉíí, Shíí oshdląą; doo oshdląą dagee oshdląągo áshíńłsį.
MAR 9:25 Jesus nṉee łą́ą́go bich’į’ dahikeego yiłtsąądá’ spirit nchǫ’i nłdzilgo yich’į’ hadziigo gáṉíí, Spirit nchǫ’i ńlíni, doo yáńłti’i da, doo idints’agi da, biyi’dí’ halyeedá’ t’ąązhį’ onándáh hela’, niłdishṉii.
MAR 9:26 Áídí’ spirit nchǫ’íí nádidilghaazhdá’ nádinigisgo ábíílaago biyi’dí’ háyáá; áídí’ ishkiinhíí daztsáni k’a’ánolįh silįį; áík’ehgo nṉee łą́ą́go, Daztsąą ląą, daaṉii lę́k’e.
MAR 9:27 Áídá’ Jesus ishkiinhíí bigan yiłtsoodí’ náidnlǫǫzgo hizį’.
MAR 9:28 Áídí’ Jesus kįh yuṉe’ ha’ayáádá’ bitsiłke’yu dasahndi nabídaadiłkidgo, Nohwihíí nt’é bighą doo hadaandzood da láń? daabiłṉii.
MAR 9:29 Jesus gádaabiłṉii, Spirit nchǫ’i ga’at’éhihíí dáshiṉá’ da’ch’okąąhgo zhą́ habidi’nedzoodhi at’éé.
MAR 9:30 Áídí’ dahnanáskaidá’ Gálilee golzeeyú ch’ékai; áídá’ Jesus akú naghaa ndi nṉee doo ła’ bígółsį hat’į́į́ da.
MAR 9:31 Bitsiłke’yu bił ch’ídaago’aah gáṉíígo, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee bilák’e shi’dolteełgo daashiziłhee; áídí’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
MAR 9:32 Hant’é ṉiigo aṉííhíí doo bił ídaagozį da, áídá’ nabídaadiłkidzhį’ nédaaldzid.
MAR 9:33 Jesus Capérnaum golzeeyú ńyáá: áígee kįh yuṉe’ ha’ayáádá’ bitsiłke’yu nayídaadiłkid gáṉíígo, Hohkaahyú nt’é baa łił nadaagołṉi’?
MAR 9:34 Áídá’ doo hant’é daaṉii da: Nohwitahyú hadíń itisgo at’éhi? daałiłdi’ṉii ni’, hikaahyú.
MAR 9:35 Áígee Jesus nezdaago nakits’ádahíí yiká ánṉiidá’ gádaayiłṉii, Dahadíń shíí dantsé le’ nzįyúgo, áń iké’zhį’ hileeh doo, áń dawa yá áił’įį doo.
MAR 9:36 Chągháshé ła’ íłṉí’gee nyinlǫ́ǫ́z: áídí’ dahyinłtįįgo bitsiłke’yu gádaabiłṉii,
MAR 9:37 Dahadíń shizhi’íí binkááyú chągháshé díí ga’at’ééhíí náidnłtįįyúgo, shíí náshidnłtíni at’éé; ła’íí dahadíń náshidnłtiiníí doo shíí zhą́ náshidnłtįį da ndi shides’a’íí ałdó’ náidnłtíni at’éé.
MAR 9:38 John gábiłṉii, ShiNant’a’, nṉee ła’ doo bił daandlįį dahíí nizhi’íí binkááyú nṉee biyi’dí’ ch’iidn hainiyoodgo daahiit’įį; áík’ehgo, Doo ágáńt’įį da, daabiłn’ṉiid, doo bił daandlįį dahíí bighą.
MAR 9:39 Áídá’ Jesus gábiłṉii, Doo ágádaabiłdohṉii da: dahadíń shizhi’íí binkááyú godiyįhgo áná’ol’įįłíí, doo dénchǫ’égo áshiłdoṉi’ at’éé da.
MAR 9:40 Hadíń doo nchǫ’go nohwich’į’ na’iziid dahíí, áń bił daagohiit’įį.
MAR 9:41 Hadíń shizhi’íí bighą, Christ bíyéé daanohłįįhíí bighą, idee bee tú nohwá nayiziidíí, da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nayihiṉiiłíí da’aṉiigo bíyéé doleeł.
MAR 9:42 Dahadíń díí doo ízisgo ádaat’ee da ndi daashodlaaníí dała’á nchǫ’go at’į́į́go áile’íí, áń tséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bidestł’ǫǫgo túnteel beh hilt’e’go bá nzhǫǫ doleeł ni’.
MAR 9:43 Nigan nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo nadnłgeesh; nigan dała’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’ṉaahíí biyi’ onṉáhgo doo hago at’éé da, áídá’ nigan nakigo ch’iidn bikǫ’ diltłi’i, kǫ’ dahazhį’ diltłi’íí biyi’ yuyaa onṉáhyúgo doo ná nzhǫǫ da:
MAR 9:44 Ákú ch’osh doo nanṉe’ da, ła’íí kǫ’ doo nłtséés da.
MAR 9:45 Nikee nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo nadnłgeesh; nikee dała’á ádįh ndi dahazhį’ ihi’ṉaahíí biyi’ onṉáhgo doo hago at’éé da, áídá’ nikee nakigo ch’iidn bikǫ’ diltłi’i, kǫ’ dahazhį’ diltłi’íí biyi’ yuyaa oni’dolt’e’yúgo doo ná nzhǫǫ da:
MAR 9:46 Ákú ch’osh doo nanṉe’ da, ła’íí kǫ’ doo nłtséés da.
MAR 9:47 Niṉáá nchǫ’go ánát’įįł áníłsįyúgo ha’aah; niṉáá dała’á ádįh ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ ha’ánṉáhgo doo hago at’éé da, áídá’ niṉáá nakigo ch’iidn bikǫ’ dahazhį’ diltłi’i biyi’ yuyaa oni’dilt’e’yúgo doo ná nzhǫǫ da:
MAR 9:48 Ákú ch’osh doo nanṉe’ da, ła’íí kǫ’ doo nłtséés da.
MAR 9:49 Daakówa kǫ’ bee hadaakodilṉe’ doleeł, ishįįh k’ehgo, be’okąąhíí natseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’ṉiiłíí ishįįh bee daadilk’ǫsh doleeł.
MAR 9:50 Ishįįh nłt’éé ndi doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, nt’é bee nk’ǫ́ǫ́zhgo ánálṉe’? Nohwiyi’ ishįįh daagolį́į́ le’, áídí’ iłch’į’ daanohjǫǫ le’.
MAR 10:1 Áídí’ Jesus dahnádidzaago ni’ Judéa golzéhi goz’ąąyú túńlííníí Jórdan holzéhi hanaayú ńyáá: ákú nṉee baa nanáńłsą́ą́; áígee iłch’ígó’aah n’íí k’ehgo yich’į’ yałti’go nkenágodidzaa.
MAR 10:2 Phárisees daanlíni baa hikaigo nabídaantaahgo gádaabiłṉii, Ya’ nṉee bi’aa iłk’ínát’aashgo goz’ąą née?
MAR 10:3 Gábiłṉii, Moses nt’é nohwiłṉiigo nohwá ngon’ą́ą́ láń?
MAR 10:4 Áídí’ gádaaṉii, Naltsoos bee iłk’íńch’ít’aashíí łayile’go isdzánhíí yił iłk’ínát’aashgo Moses bá ndaagoz’ąą ni’.
MAR 10:5 Jesus gádaabiłṉii, Nohwijíí daantł’izíí bighą díí begoz’aaníí Moses bee nohwich’į’ k’e’eshchįį lę́k’e.
MAR 10:6 Dantsé godeyaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee áyíílaadí’ godezt’i’go nṉee ła’íí isdzán áyíílaa.
MAR 10:7 Díí bighą nṉee bitaa hik’e bą́ą́ yits’ą́’gháhgo bi’aa yił nlįį doleeł;
MAR 10:8 Áí naki n’íí dała’á nádodleeł; áík’ehgo doo naki dilt’ee dadá’ bits’í dała’á silįį.
MAR 10:9 Áík’ehgo dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań łayinlááhíí, dahadíńta iłk’íyóléh hela’.
MAR 10:10 Áídí’ kįh yuṉe’ bitsiłke’yu da’áí baa nabínádaadiłkid.
MAR 10:11 Jesus gáyiłṉii, Hadíń bi’aa yił iłk’ínát’aazhdá’ ła’i yił naná’ṉááyúgo nant’į’ nagháhi at’éé.
MAR 10:12 Dagohíí isdzánhíí biką’ yił iłk’ínát’aazhdá’ ła’i yił naná’ṉááyúgo, isdzánhíí ch’a’oṉáá hileeh.
MAR 10:13 Jesus chągháshé ałts’ísę́hi baa bił nch’ihezkai lę́k’e, yiká’ ndaadilṉiih daabich’o’ṉíígo; áídá’ bitsiłke’yu, Doo ágádaaht’įį da, daakołṉii.
MAR 10:14 Áídá’ Jesus daabiłtsąągo doo bił bik’eh da lę́k’e, áík’ehgo bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Ch’ík’eh chągháshé shich’į’ nihikáh le’, doo t’ąązhį’ daahínóhtą’ da; bíí ga’ádaat’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanlįį.
MAR 10:15 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń chągháshé ałts’ísę́híí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nágodn’ąąyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileeh.
MAR 10:16 Áík’ehgo dahnáidiłtééhgo yiká’ ndaadelṉiigo yá da’oskąąd.
MAR 10:17 Áídí’ łahyúgo Jesus dahnasdzaadá’ nṉee bich’į’ nádilwodgo biyahzhį’ hilzhiizhdá’ nabídiłkid, Iłch’ígó’aahíí nłt’éhi ńlínihi, hago ląą áshṉe’go ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee hinshṉaa doleeł? ṉiigo.
MAR 10:18 Jesus gábiłṉii, Nt’é bighą nłt’éhi shiłnṉii? Doo hadíń nłt’éé da go’į́į́, dała’á zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́.
MAR 10:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ą́ą́ lęk’ehíí bígonłsį́ go’į́į́, Doo nant’į’ nach’ighaa da, Doo na’ch’iłtsee da, Doo ich’in’įįh da, Doo łé’ch’iłchoo da, Doo nach’ich’aa da, Kotaa hik’e komaa ch’idnłsį.
MAR 10:20 Nṉeehíí gábiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, ánists’ísę́dí’ godezt’i’go díí dawa bee ánsht’ee.
MAR 10:21 Jesus bił nzhǫǫgo bineł’į́į́go gábiłṉii, Dała’á zhą́ doo bee áńt’éé da: ti’i, dawahá ṉíyééhíí naa nahoṉiihgo zhaalihíí tédaat’iyéhíí bita’iṉííh, áík’ehgo yaaká’yú dawahá łáń ílíni ṉíyéé doleeł: áídí’ yushdé’ tsį’iłna’áhi dahntįįłgo shiké’ dahsinṉáh.
MAR 10:22 Jesus áṉíídá’ nṉeehíí ádaatsídézkeezgo doo bił gozhǫ́ǫ́ dago onádzaa; dázhǫ́ háłdzilhíí bighą.
MAR 10:23 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu yitah déz’įįdá’ gádaabiłṉii, Nṉee hádaałdzilíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleehgo dázhǫ́ bá nyee!
MAR 10:24 Bitsiłke’yu Jesus áṉííhíí bighą bił díyadaagot’ee lę́k’e. Áídá’ Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Shichągháshé, nṉee hádaałdzilíí zhą́ ya’ołííhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleehgo dázhǫ́ bá nyee!
MAR 10:25 Łį́į́ bigháń ha’i’áhíí bená’kadé bigha’i’áńyú ch’égháhgo bá nyeedá’ nṉee háłdzilíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileehgo itisgo bá nyee.
MAR 10:26 Bitsiłke’yu díí daidezts’ąądá’ dázhǫ́ bił díyadaagodzaago gádaałiłdi’ṉii, Áídá’ hadíń zhą́ hasdábi’dilteeh?
MAR 10:27 Jesus daabineł’į́į́go gáṉíí, Nṉeehíí áí doo łayole’ at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ go’į́į́: Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ dawa łayile’hi at’éé.
MAR 10:28 Peter gábiłṉii nkegonyaa, Nohwíyéé dawa bits’ą́’ dahidiikaidá’ niké’ dahsiikai ni’.
MAR 10:29 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, dahadíń bigową, bik’isyú, bilahkííyú, bitaa, bą́ą́, bichągháshé, bi’aa, dagohíí bini’ shíí shighą ła’íí yati’ baa gozhónihíí bighą yits’ą́ dahnyaayúgo,
MAR 10:30 Áń díí goldohíí biyi’ gową, bik’isyú, bilahkííyú, bą́ą́, bichągháshé, ła’íí bini’ dała’á gonenadín k’a’ánáhołąągo, biniigodilṉéhíí bíhii’né’go, baa det’aahi at’éé, ła’íí łahgo nágodesdzaago ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł.
MAR 10:31 Áídá’ łą́ą́go dantsé daanlįį n’íí iké’yú doleeł; ła’íí iké’yú daanlįį n’íí dantsé doleeł.
MAR 10:32 Áídí’ Jesus ádįh higaałgo Jerúsalemyú wą́’yú intínk’eh ch’okaah lę́k’e; áígee bił díyadaagot’ee; ła’íí biké’ hikaahíí nédaaldzid lę́k’e. Nakits’ádahíí k’ihzhį’ yił nnanákaigo bich’į’ ágoṉéhíí baa bił nadaagolṉi’go nkenágodidzaa,
MAR 10:33 Gáṉíígo, Isąą, Jerúsalemyú dekai; ákú shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo baa shi’dilteehdá’ shidizideego shá ngot’áah doleeł, áídí’ doo Jews dannlįį dahíí yaa daashiłtéehgo,
MAR 10:34 Shaa daadloh doo, hashída’iłtsaas doo, shik’ídaadihizheeh doo, ła’íí daashiziłhee doleeł; áídí’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
MAR 10:35 Áídí’ James hik’e John biłgo, Zébedee biye’kehíí, Jesus yaa n’áázhgo gáyiłṉii, NohwiNant’a’, nt’é níhǫ́keedíí nohwá łanle’.
MAR 10:36 Hant’é nohwá áshłe’ haht’į́į́ gá’? biłṉii, Jesus.
MAR 10:37 Gádaabiłṉii, Ízisgo áńt’ee síńlįįgee ła’ nigan dihe’nazhiṉéé dahsdaa doleełgo, ła’íí ni’eshganzhiṉéé dahsdaa doleełgo nohwá ngon’áah.
MAR 10:38 Áídá’ Jesus gádaabiłṉii Nt’é shíhóhkeedíí doo bígonołsį da ląą: idee be’ishdląąhíí be’ohdląągo bínołdzil née? Baptize be’áshi’dilṉ’eíí bee baptize ánohwi’dilṉe’go bínołdzil née?
MAR 10:39 Bínldzil, daabiłṉii. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Idee be’ishdląąhíí da’aṉii be’ohdląą doleeł, baptize áshi’dilṉe’íí da’aṉii bee baptize ánohwi’dilṉe’ doleeł,
MAR 10:40 Áídá’ shigan dihe’nazhiṉéé dagohíí shi’eshganzhiṉéé sodaa doleełíí, doo shíí nohwaa godesh’aah da; áí dahadíń bá iłch’į’golzaahíí zhą́ baa godet’aahi at’éé.
MAR 10:41 Áík’ehgo bitsiłke’yu gonenanhíí James hik’e John ádaaṉiihíí daidezts’ąądá’ doo bił daabik’eh da nkegonyaa lę́k’e.
MAR 10:42 Jesus bitsiłke’yu íła’áyíílaago gádaayiłṉii, Doo Jews daanlįį dahíí bánant’án daanlįįgo ha’ṉilíí isná ádaabiłsįgo bá nadaant’aah; ła’íí bitahyú nṉee ízisgo ádaat’eehíí da’áṉííyú ádaat’įįgo ádaabiłsįgo bídaagonołsį.
MAR 10:43 Áídá’ nohwihíí nohwitahyú doo ágágot’ee da doleeł: áídá’ dahadíń nohwitahyú ízisgo ánsht’ee le’ nzįhíí, áń nohwá áił’įį le’:
MAR 10:44 Nohwitahyú dahadíń nant’án nshłįį le’ nzįhíí, áń nohwá na’iziid le’.
MAR 10:45 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí nshłįį ndi, doo hadíń shich’oṉiihíí bighą niyáá da, áídá’ nṉee bich’oshṉiihíí bighą niyáá, shi’ihi’ṉa’íí nṉee łáni bá nahishṉiiłhíí bighą niyáá.
MAR 10:46 Jériko golzeeyú hikai: áídí’ Jérikodí’ dahiskaigo bitsiłke’yu nṉee łą́ą́go biłgo náńłsą́ą́go nṉee biṉáá ágodini, Bartiméus holzéhi, Timéus biye’híí, intín bahyú sidaa, ídókeedgo.
MAR 10:47 Jesus, Názarethdí’ gólíni, higaałgo nṉee biṉáá ágodini ya’ikonzįįdá’ nádidilghaazh nkegonyaago gáṉíí, Jesus, David biYe’ ńlíni, shaa ch’onbáah.
MAR 10:48 Nṉee łą́ą́go, Godnch’áad, daabiłṉii: áídá’ da’tiségo nanádidilghaazhgo gánádo’ṉiid, David biYe’ ńlíni, shaa ch’onbáah.
MAR 10:49 Jesus ninyáágo gáṉíí, Yushdé’ daabiłdohṉii. Áík’ehgo nṉee biṉáá ágodiníí yich’į’ ánṉiidgo gádaabiłṉii, Nił gozhǫ́ǫ́go nádndáh: yushdé’ niłṉii.
MAR 10:50 Íícho ídáidiłtsoozdá’ nádihiitahgo Jesus yich’į’ nyáá.
MAR 10:51 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Nt’é ná áshłe’ háńt’įį gá? Nṉee biṉáá ágodiníí gábiłṉii, SheBik’ehń, desh’į́į́go ánáshidle’.
MAR 10:52 Jesus gábiłṉii, Ti’i, ni’odlą’íí nłt’éégo ánániidlaa. Áík’ehgo dagoshch’į’ biṉáá nágosdlįįgo biké’ dahiyaa.
MAR 11:1 Áídí’ Jesus bitsiłke’yu biłgo Jerúsalem k’ad yaa hikáh, Béthphage ła’íí Béthany golzeezhį’, dził Olives holzéhi si’ąągee, áídí’ bitsiłke’yu naki oyił’a’,
MAR 11:2 Gáyiłṉiigo, Ti’i, nohwádįhyú gotahyú doh’aash: dáha’ah’aashgee túlgayé zhaazhé dahastł’ǫǫgo baa noh’aash, doo hwahá hadíń yiká’ dahndaahi da; áí k’e’oh’adgo kú nánohłǫǫs.
MAR 11:3 Dahadíń, Nt’é bighą k’e’oh’ad? nohwiłṉiiyúgo, gábiłdohṉiih, NohwiNant’a’ hát’į́į́go áhiit’įį; áík’ehgo dagoshch’į’ nohwaa gode’aahgo nádohłǫǫs.
MAR 11:4 Áík’ehgo o’áázh, ákú túlgayé zhaazhé kįh bitah na’iztínhíí bahyú ch’íná’itį́hgee dahastł’ǫǫgo yaa n’áázh, áídí’ k’eda’yi’ad.
MAR 11:5 Áígee ła’ nadaaziiníí gádaabiłṉii, Nt’é bighą túlgayé k’e’oh’ad?
MAR 11:6 Jesus áṉííhíí bee ágádaabiłṉii; áík’ehgo onádaist’e’.
MAR 11:7 Áídí’ túlgayéhíí Jesus yaa daizlǫǫzgo bidiyágéhíí biká’ dahdaihezṉildá’ Jesus túlgayéhíí yiká’ dahnezdaa.
MAR 11:8 Nṉee łą́ą́go bidiyágé intínyú yídaagosteel lę́k’e; ła’ihíí ch’il palm bits’ádaaz’aahíí nadaayihilgeeshgo intínyú yídaagosteel.
MAR 11:9 Nṉee bádįh náłseełíí ła’íí biké’dí’ náłseełíí daadilwoshgo gádaaṉii, Hosánna: NohweBik’ehń bizhi’ yee higaałíí ba’ihégosini at’éé:
MAR 11:10 David, bits’ą́’dí’ hadaałinelt’ąąhíí, nant’aa n’íí k’ehgo nohweBik’ehń bizhi’ bee kú ngowáhíí ba’ihégosį: da’tiséyú goz’ąądí’, Hosánna.
MAR 11:11 Áídí’ Jesus Jerúsalemyú ńyáágo da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ oyáá: ákú dawahá daineł’į́į́dá iłk’dá’, o’i’ą́ą́go Béthanyú nakits’ádahíí biłgo onákai.
MAR 11:12 Iskąą hik’e Béthanydí’ nákaahdá’ Jesus shiṉá’ silįį;
MAR 11:13 Dańzaadí’ ch’il fig bit’ąą golį́į́go o’áágo yiłtsąągo yaa nyáá, nt’éhéta baa dahsné’ nolį nzįgo: áídá’ yaa nyáádá’ doo nt’é baa dahsné’ da ląą, bit’ąą zhą́, figs doo hwahá daant’ąą dagee goldohíí bighą.
MAR 11:14 Áík’ehgo Jesus gábiłṉii, Kodí’ godezt’i’go doo hadíń nits’ą́’dí’ nest’ą’ náyódą́ą́ át’éé da. Áṉííhíí bitsiłke’yu daidezts’ąą.
MAR 11:15 Áídí’ Jerúsalemyú hikai: áígee da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus ha’ayáágo, baa nada’iṉiihi ła’íí nada’iłṉiihi ch’íinihiyood nkegonyaa, ła’íí zhaali yiká’ iłkáh ch’ínádaiṉiiłíí naz’aaníí nanyihesgo’; hawúcho baa nadaahiṉiihíí biká’ dah’sdáhá ałdó’ nanyihesgo’;
MAR 11:16 Áídí’ doo hadíń nt’éhéta da’ch’okąąh goz’aaníí iłṉí’yú ch’ínáyiné’ dago ngon’ą́ą́.
MAR 11:17 Áídí’ bił ch’ídaago’aahgo Jesus gádaabiłṉii, Ya’ díínko doo bek’e’eshchįį da née? Shikįhíí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa kįh biyi’ da’ch’okąąhíí holzeego hojíí doleeł, áídá’ nohwihíí daan’įįhíí bigową ádaagosolaa ląą.
MAR 11:18 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi díí ya’ikodaanzįįdá’ hagot’éégo daabiziłheehíí ch’éh yaa natsídaakees: áídá’ bee yił ch’ígó’aahíí nṉee dawa bił díyadaagot’eehíí bighą yédaaldzid lę́k’e.
MAR 11:19 Áídí’ o’i’ą́ą́yú kįh gozṉildí’ onádzaa.
MAR 11:20 T’ahbįyú ch’il fig o’áhi n’íí naach’okahgo bikeghadí’ náhesgągo daayiłtsąą lę́k’e.
MAR 11:21 Jesus áṉíí n’íí Peter yénálṉiihgo gáyiłṉii, NohweBik’ehń, isąą, ch’il fig doo nant’ą́ą́ át’éé da biłnṉii n’íí náhesgą ląą.
MAR 11:22 Jesus gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daahohłíígo daahohdląą.
MAR 11:23 Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń díí dził bich’į́’ hadziigo, Yúwehégo dihi’ṉáhgo túnteel biyi’ oni’dolné’, yiłṉiiyúgo, ła’íí bijíí biyi’dí’ doo bił nagoki dago, áídá’ áṉííhíí begolṉe’ yodląąyúgo, da’áṉííhíí k’ehgo bá ádolṉííł.
MAR 11:24 Áí bighą gádaanohwiłdishṉii, Dant’éhéta da’ohkąąhgo daahohkeedíí nohwaa do’né’go daahohdląą, áík’ehgo nohwaa hi’né’hi at’éé.
MAR 11:25 Ła’íí dahayú nasozįįgo da’ohkąąhgee dahadíń nohwil dahgoz’ąą lę́k’eyúgo baa nágodenoh’aah; áík’ehgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahíí doo bik’ehyú ádaanoht’ee dahíí nohwaa nágode’aah ałdó’.
MAR 11:26 Áídá’ doo baa nádaagodeso’ąą da lę́k’eyúgo, nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahíí ałdó’ doo bik’ehyú ádaanoht’ee dahíí doo nohwaa nágode’aahi at’éé da.
MAR 11:27 Áídí’ Jerúsalemyú naanákai: áígee da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus anádaałgo okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Jews yánazíni baa hikaigo,
MAR 11:28 Gádaabiłṉii, Hadíń bik’ehgo ánánt’įįł? Hadíń naa godin’ą́ą́go ánt’įįh?
MAR 11:29 Jesus gádaabiłṉii, Shíí ałdó’ dała’ándi nanohwídishkid, shił nadaagołṉi’yúgo, shíí ałdó’ hadíń bik’ehgo ánásht’į́į́łíí nohwił nagoshṉi’ doleeł.
MAR 11:30 Ya’ John baptize ádaagole’íí yaaká’ dí’go née, dagohíí nṉee bits’ą́’dí’go née? Shił nadaagołṉi’.
MAR 11:31 Łił yádaałti’go gádaałiłdi’ṉii, Yaaká’dí’go daan’ṉiihyúgo, gánohwiłṉiih, Áídá’ nt’é bighą doo daahohdląą da láń?
MAR 11:32 Áídá’, Nṉee bits’ą́’dí’go daan’ṉiihyúgo nṉee bédaahildzid, nṉee dawa John da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįį n’íígo yídaagołsįhíí bighą.
MAR 11:33 Áík’ehgo Jesus gádaayiłṉii, Néé doo baa nadaagohiilṉi’da. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shíí ałdó’ hadíńbik’ehgo ánásht’įįłíí doo nohwił nagoshṉi’ da.
MAR 12:1 Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee bich’į’ yádaałti’ nkegonyaa. Ła’ nṉee dahts’aa k’eidnláádá’ yiṉaayú ná’nezṉil, dahts’aa hahigęęs doleełgee yá ogogéed, biká’dí’ idést’iiníí ágólaa, ła’íí bá yiṉádaadéz’íni yá ch’ígohet’ąądá’ ńzaadyú ni’ goz’ąąyú óyáá.
MAR 12:2 Da’nest’ąągee ngonyáágo bána’iziidi bidahts’aa bá yiṉádaadéz’íni yich’į’ oyił’a’, binest’ą’ ła’ bá náyíné’go.
MAR 12:3 Áídá’ bił ndaazdeelgo nyída’eshtłizhdá’ dádílkǫǫhgo onádais’a’.
MAR 12:4 Áídí’ bána’iziidíí ła’ihi onaayíł’a’; áń bitsits’in yiṉída’desṉih, ła’íí nchǫ’go ánádaabił’įįdá’ áń ałdó’ onádais’a’.
MAR 12:5 Áídí’ ła’ onaayíł’a’; áń daizes‐hį́į́; áídí’ da’áík’ehgo łą́ą́go odaihes’a’, ła’ nyída’eshtłizh, ła’ihíí nadaistseed.
MAR 12:6 Áídá’ dała’á ná’godzii lę́k’e, biye’ bił nzhóni, áń da’iké’yú oyił’a’, Shiye’ daidnłsį doleeł, ṉiigo.
MAR 12:7 Áídá’ bidahts’aa yiṉádaadéz’íni gádaałiłdi’ṉii, Díí dahts’aa hentííníí bíyéé doleełíí át’éé, yushdé’, daazoldee, áík’ehgo bíyéé doleeł n’íí daanohwíyéé doleeł.
MAR 12:8 Áík’ehgo yił ndaazdeelgo daizes‐hį́į́dá’ dahts’aa hentį́į́dí’ ch’ídaist’e’.
MAR 12:9 Áídá’ dahts’aa hentííníí bíyééhíí hago ádaabile’shą’? Áń nádáhgo dahts’aa bá yiṉádaadéz’į́į́ n’íí naiłtseedá’ dahts’aa hentííníí ła’ihi yá ch’ínágohet’aah.
MAR 12:10 Díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’ eshchiiníí doo hwahá daahohshiih da née: Tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisṉe’i n’íí, hagon’áágee dantsé si’aaníí silįį;
MAR 12:11 Díí nohweBik’ehń bik’ehgo ánágot’įįł, áí daanéel’įįgo nohwił díyadaagot’ee, ṉiihíí daahohshíí née?
MAR 12:12 Áídí’ Jesus ha’ádaiłt’e’ hádaat’įį ndi nṉee łáni yédaaldzid, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bíí ádaabiłṉiigo yídaagołsį lę́k’ehíí bighą; áík’ehgo bits’ą́’ okai.
MAR 12:13 Áídí’ ła’ Phárisees daanlíni, ła’ Hérod yił daagot’íni biłgo Jesus bich’į’ odaach’is’a’, yałti’gee daabihiljizh, daabich’o’ṉíígo.
MAR 12:14 Áí baa hikaigo gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, da’aṉii ánṉiigo, nṉee doo béníldzid dago yáńłti’go bídaagonlzį; nṉee doo ła’ itisgo síńłtįį da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’zhiṉéégo goz’aaníí da’aṉiigo baa iłch’ígóń’aah. Ya’ Caesar bich’į’ tax nadaach’iṉiiłgo begoz’ąą née? Née dah née?
MAR 12:15 Bich’į’ nadaahii’ṉiił née, née doo bich’į’ nadaahii’ṉiił da née? Áídá’ daazhógo ádaaṉiigo Jesus yígółsįgo gádaabiłṉii, Nt’é bighą yashti’íí bee daashołjizhgo ádaashiłdohṉii? Zhaali ła’, penny holzéhi, shaa noh’aahgo nesh’į́į́.
MAR 12:16 Áík’ehgo ła’ baa daiz’ąą. Jesus gádaabiłṉii, Hadíń be’ilzaa, hadíń bizhi’ biká’ dahgoz’ąą? Caesar bíyéhi ląą, daabiłṉii.
MAR 12:17 Áík’ehgo Jesus gádaabiłṉii, Caesar bíyééhíí Caesar baa daanohṉiił, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daanohṉiił. Áígee nṉeehíí bił díyadaagot’ee lę́k’e.
MAR 12:18 Áídí’ ła’ Sádducees daanlíni, nanezna’ n’íí doo naadikáh da daaṉihi, Jesus yaa hikaigo nayídaadiłkidgo gádaaṉii,
MAR 12:19 Iłch’ígó’aahíí, Moses gáṉíígo nohwá k’e’eshchįį lę́k’e. Ła’ nṉee bik’isn bi’aa yits’ą́’ daztsąąyúgo, bichągháshé doo ła’ dayúgo, nṉeehíí bik’isn n’íí bi’aa yił nnádo’ṉeełgo bik’isn n’íí chągháshé bá ágodolṉiił, ṉiigo.
MAR 12:20 Łah nṉee iłk’isn gosts’idi daanlįį lę́k’e, áí dantséhíí nṉáágo bichągháshé doo ła’ dago daztsąą.
MAR 12:21 Bik’isn nakigeehíí yił nnaná’ṉáágo dananástsą́ą́, bichągháshé doo ła’ dago; taagigeehíí da’ágánánádzaa.
MAR 12:22 Iłk’isyú gosts’idíí dawa nanezna’, bichągháshé doo ła’ dago. Dá’iké’yú isdzánhíí ałdó’ daztsąą.
MAR 12:23 Áík’ehgo nanezna’dí’ naach’idikáhgee hadíí bi’aa doleeł? Iłk’isyú gosts’idihíí dawa yił nadaazṉaadá’.
MAR 12:24 Jesus gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí doo bídaagonołsį dahíí bighą da’ołsiih shį ya’?
MAR 12:25 Naach’idikáhgee doo nnádaach’iłse’ da, doo ndaagoch’ihiṉiiłgo nnádaach’iłse’ da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí k’ehgo daagoch’ilį́į́.
MAR 12:26 Áídá’ ya’ Moses binaltsoos biyi’dí’ áṉííhíí k’ehgo nanezna’íí naadikáhíí doo hwahá baa daahohshiih da née? Ch’il biyi’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Moses gáyiłṉii, Shíí Abraham yokąąhíí nshłįį, Isaac, Jacob ałdó’ yokąąhíí nshłįį.
MAR 12:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nanezna’íí yokąąhń nlįį da, daahiṉaahíí zhą́: áígee nohwíí dázhǫ́ da’ołsiih.
MAR 12:28 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi dała’á nṉeehíí Jesus yił łahadaadit’áhgo yidezts’ąądá’ Jesus goyą́ą́go t’ąązhį’ yich’į’ hadziigo yígołsįįdá’ nayídiłkid gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí hadíí itisgo at’éé?
MAR 12:29 Jesus gábiłṉii, Dantsé begoz’aaníí díínko, Israel hat’i’íí daanohłíni, ídaayesółts’ąą; Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń Nant’án dała’á nlįį;
MAR 12:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń nijíí dawa bee nił nzhǫǫ le’, niyi’siziiníí dawa bee, ninatsekeesíí ła’íí ninawodíí dawa bee; áí dantségee begoz’aaníí át’éé.
MAR 12:31 Nakigeehíí ágánánát’éé, Nit’ahdí’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫ́ǫ́híí k’ehgo. Díí begoz’aaníí bitisgo at’ééhíí doo ła’ da.
MAR 12:32 K’e’iłchiihíí gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nlįį, nṉiihíí da’aṉii ánṉii, Iłch’ígó’aahíí, ba’ashhahíí doo ła’ da, dabíí zhą́:
MAR 12:33 Áń kojíí dawa bee koł nzhǫǫgo, konatsekeesíí dawa bee, koyi’siziiníí ła’íí konawodíí dawa bee, ła’íí kot’ahdí’ gólííníí koł nzhǫǫgo, dakó ídił ch’ijǫ́ǫ́híí k’ehgo, áí okąąhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nch’ihiṉiiłíí dawa didlidíí, ła’íí natseedíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nch’ihiṉiiłíí dawa bitisgo at’éé.
MAR 12:34 K’e’iłchiihíí góyą́ą́go hadziigo Jesus yígołsįįdá’ gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí k’azhą́ itah nleeh ląą. Áí bikédí’go nṉee daaste’go doo hadíń nabínáńłkid da.
MAR 12:35 Jesus da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aahgo gáṉíí, Hagot’éégoshą’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Christ David biye’ nlįį, daaṉii?
MAR 12:36 David dabíí Holy Spirit yábiyiłti’go gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań sheBik’ehń gáyiłnṉiid, Shigan dihe’nazhiṉéégo síńdaa, ni’ina’ ni’isna’ ashłe’go nikełtł’ááhyú niṉílzhį’.
MAR 12:37 David dabíí sheBik’ehń biłṉiigo bozhíí; hagot’éégoshą’ biye’ nlįį áídá’? Áígee nṉee łą́ą́go bił daagozhǫ́ǫ́go daidezts’ąą lę́k’e.
MAR 12:38 Jesus iłch’ígó’aahgee gáṉíí, Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi baa daagonohsąą, áí bidiyágé daanṉeezihi daagolį́į́go nakaigo, ła’íí na’hiṉiih nadaagoz’ąąyú bich’į’ ádaach’iṉiigo bił daanzhǫǫ,
MAR 12:39 Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee yánazíni dahnádinbįhyú itah dahnanáztąągo, ła’íí da’idąągee nṉee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú itah dahnaháztąągo ałdó’ bił daanzhǫǫ:
MAR 12:40 Áí isdzáné itsaa daanlíni bigową́ yits’ą́’ nádaagohi’aa, ła’íí daazhógo ádaaṉiigo ńzaad gont’i’go da’okąąh: áí itisgo biniigonłt’éégo bándaagodot’aał.
MAR 12:41 Jesus zhaali biyi’ ohilkaadíí bit’ahgee dahnezdaa, nṉee áí biyi’ yuyaa bizhaali odaayihiłkaadgo yineł’į́į́go: nṉee łą́ą́go hádaałdzilíí bizhaali doo ałch’ídé odaayihiłkaad da lę́k’e.
MAR 12:42 Áídá’ isdzán itsaa nlíni tét’iyéhi ákú ńyáágo zhaali naki doo ílínihi da oyiłkaad, áí nakigo zhaaliłché’é ílį́į́.
MAR 12:43 Áík’ehgo Jesus bitsiłke’yu yiká ánṉiidgo gádaayiłṉii, Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Áí itsaa tét’iyéhíí nṉee dawa zhaali odaiheskaadíí bitisgo zhaali oyiłkáad:
MAR 12:44 Nṉee hádaałdzilíí bizhaali dáłahzhį́’ zhą́ odaiheskaad, áídá’ bííhíí tét’iyé ndi bizhaali da’áí zhą́ yee golíni n’íí oyiłkáad.
MAR 13:1 Áídí’ Jesus da’ch’okąąh goz’ąądí’ ch’ínyáágo, bitsiłke’yu dała’á gábiłṉii, Iłch’ígo’aahíí, díń’įį, tséé ntso ląą nłt’éhi, ła’íí kįh ntso ląą gonłt’éhi gozṉil!
MAR 13:2 Jesus gábiłṉii, Ya’ díí kįh ízisgo ádaagoszaahíí hí’į́į́ née? Díí tséé iłká’ dahnagozṉilíí doo ła’ iłká’ dahnast’ą́ą́ da doleeł, dawa nanehiłkaad doleeł.
MAR 13:3 Áídí’ da’ch’okąąh goz’aaníí hanaayú dził Olives holzéhi biká’yú Jesus dahsdaago, Peter, James, John hik’e Andrew biłgo zhą́ nabídaadiłkid, gádaaṉiigo,
MAR 13:4 Nohwił nagolṉí’, da’os’ah ágoṉéhi? Dawa be’ágoṉe’go hant’é bee bígózį doleeł?
MAR 13:5 Jesus gádaabiłṉii godeyaa, Ídaa daagonohdząą, nṉee ła’ ch’a’onohołt’e’ hela’:
MAR 13:6 Nṉee łą́ą́go shizhi’ yee daahikáh doleeł, Shíí Christ nshłįį, daaṉiigo; áí nṉee łą́ą́go ch’a’odaayiłkaad doleel.
MAR 13:7 Nagonłkaadíí ba’ikodaanohsį, ła’íí nagonłkaadíí baa ch’iṉiigo daadohts’agdá’, doo nohwijíí natsídaahiltǫ’ da le’; áí dawa begolṉe’hi at’éé ndihíí t’ah doo hwahá nnágodáh da.
MAR 13:8 Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí iłch’į’ nanágonłkaad doleeł, ła’íí nṉee dala’á binant’a’ daagolínihíí ałdó’ iłch’į’ nanágonłkaad doleeł: da’adzaayú ni’ nagohi’naa doleeł; shiṉá’ góyééhíí benagowaa doo, ła’íí nyé’i daats’idits’ag doleeł: áí koniidaagonłt’ééhíí begodigháh doleeł.
MAR 13:9 Áídá’ ídaa daagonohdząą: yánádaaltihíí yaa nádaanohwide’aah doleeł; Jews ha’anáłséh nagozṉil yuṉe’hanohwínáda’iłtsas doleeł; ła’íí nant’ánchań hik’e ízisgo nant’án daanliiníí daabiṉááł shaa yádaałti’go biyahzhį’ nadaasozįį doo.
MAR 13:10 Yati’ baa gozhóni nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ntsé bił na’goṉi’ ndi at’éé.
MAR 13:11 Nohwaa yá’iti’yú bił desohkaigo yánádaaltihíí yaa daanohwidez’ąąyúgo, doo hwahá hadaahdziih dadá’ nt’éshą’ dishṉiih doo daanohsį da, ła’íí doo nohwiini’ łą́ą́ da le’: áídá’ daazhógo nohwaa hi’né’íí baa hadaahdziih, da’áí bik’ehenkéézgee: doo dánohwíí yádaałti’ da, Holy Spirit nohwiláhyú yałti’ doleeł.
MAR 13:12 Nṉee ła’ bik’isn zideeyú nyiiłtéeh doleeł, ła’íí nṉee ła’ biye’ ágáyidoliił; chągháshé bitaa, bą́ą́ biłgo yich’į’ nanáda’idziidgo, ádaaṉiigo nabi’ditseed doleeł.
MAR 13:13 Shizhi’ bee daanohwich’ozhííhíí bighą nṉee dawa bił daanohchǫ’ doleeł; áídá’ dahadíń dángont’i’zhį’ dahildǫhíí hasdábi’dolteeł.
MAR 13:14 Áík’ehgo gołchǫǫhgo o’ṉí’ihíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi Daniel holzéhi yaa yałti’ n’íí, doo bágoz’ąą dagee sizįįgo daah’įįdá’, (dahadíń áí yózhííhíí bił ígózį le’,) hadíí Judéa golzeeyú daagolííníí dził naz’aaníí yich’į’ okeeh doo.
MAR 13:15 Dahadíń bikįh biká’yú dahsdaahíí gódah ch’ínádáhgo bikįh yuṉe’ ha’awáh hela’, nt’éhéta náidiiné’go.
MAR 13:16 Ła’íí dahadíń k’edolzaahíí yiyi’ na’iziidíí t’ąązhį’ bidiyágé yaa nánódáh hela’.
MAR 13:17 Áígee goldohíí daaltsaaníí ła’íí isdzáné mé’ daabiłbe’íí bá góyéé doleeł!
MAR 13:18 Haihíí biyi’ ágóṉéh hela’, daadohṉiigo da’ohkąąh.
MAR 13:19 Áígee goldohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá áyíílaadí’ godezt’i’go díí jįįzhį’ goyéégo nagowaahíí áí ga’at’éhi doo hwahá be’ágoṉe’ da, áí doo be’ágánágo’ṉéh át’éé da.
MAR 13:20 Áígee goldohíí nohweBik’ehń doo dé’igodégo áyíílaa dayúgo, nṉee doo ła’ hasdáwáh át’éé da: áídá’ nṉee bitahasdlaahíí, dabíí yitahezlaahíí bighą áígee goldohíí dé’igodégo áyíílaa.
MAR 13:21 Áígee nṉee ła’, Daadeh’į́į́, Christ kú naghaa; dagohíí, Daadeh’į́į́, nlahyú naghaa, nohwiłṉiiyúgo, doo daahohdląą da:
MAR 13:22 Christ ádaadil’iiníí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ádaadil’iiníí hahikáh doleeł, áí godiyįhgo be’igóziníí ch’i’ṉah ádaile’, ła’íí ízisgo áńda’ol’įįh doleeł, yídaanel’ąąyúgo áí bee nṉee bitahasdlaahíí ndi ch’a’odaiłkaad doleeł.
MAR 13:23 Áík’ehgo ídaa daagonohdząą: ídaayesółts’ąą, iłk’idá’ dabíntsé dawa baa nohwił nagosisṉi’.
MAR 13:24 Áí benagowaadá’, goyéégo nagoyaahíí bikédí’go ya’áí diłhił doleeł, tł’égona’áíhíí doo bee got’įį da doleeł,
MAR 13:25 Ts’iłsǫǫsé yáádí’ nanihidéh doleeł, ła’íí yáázhį’go inawodíí nagohi’naa doleeł.
MAR 13:26 Áígee shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shinawodíí bee, ła’íí dázhǫ́ shits’ą́’idindláádgo yaak’os biyi’dí’ náshdaałgo daashidołtseeł.
MAR 13:27 Áídá’ shinadaal’a’á yaaká’dí’ ohish’aa doleeł, bitahelááhíí dį́į́dí’, ni’gosdzáń nel’ąądí’ yáá nel’ąązhį’ íł íła’ádaile’.
MAR 13:28 Ch’il fig holzéhi bits’ą́’dí’ nohwił ch’igót’aah; bits’ádaaz’aahíí dit’ódé daaleehdí’ bit’ąą daagoleehyúgo k’ad shį́į́ nágodleehgo bídaagonołsį:
MAR 13:29 Da’áík’ehgo áí be’ádaagoṉe’íí goldohgo daah’įįdá’, k’ad náshdaałzhį’ ałhánégo godziihgo bídaagonołsį́:
MAR 13:30 Da’aṉii gánohwiłdishṉii, díí daałinolt’įįłíí doo nohwee ch’ígoṉáh da, díí ádaanohwiłdéṉiidíí dawa begolzaago zhą́.
MAR 13:31 Yáá hik’e ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáh doleeł; áídá’ shiyati’íí doo bech’ígowáh da doleeł.
MAR 13:32 Hadíí bijįį shįhíí dagohíí da’kwíí bik’ehenkéézgo shįhíí ágoṉe’íí nṉee doo la’ yígólsį da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ła’íí biYe’ ndi doo yídaagołsį da, shiTaa zhą́ yígółsį.
MAR 13:33 Da’os’ah begoṉáh shįhíí doo bídaagonołsį dahíí bighą ídaa daagonohdząą, biká nádaadeht’į́į́h, ła’íí da’ohkąąh.
MAR 13:34 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee ła’ bigową yits’ą́ dahiyaago łahyú óyááhíí k’ehgo ánsht’ee; áń bánada’iziidíí bíyéé gólííníí yebik’ehgo áyíílaa, dała’á daantį́į́gee binasdziid golį́į́go; ła’íí dáádítį́h yaasidaahíí nádét’įįhgo yángon’ ą́ą́.
MAR 13:35 Áik’ehgo nádaadeht’įįh: bikįh golííníí da’os’ah nadáh doleełíí doo bídaagonołsį da, o’i’ą́ą́go shį, tł’é’ís ahgo, tazhik’áné ádaaṉiigo, dagohíí t’ahbį shį nadáh doleeł:
MAR 13:36 Doo nádaadeht’į́įh dayúgo dahį́ko nádaałgo da’ołhoshgo nohwiká niigháh.
MAR 13:37 Ádaanohwiłdishṉiihíí da’áí nṉee dawa ádaabiłdishṉii, Nádaadeht’į́į́h.
MAR 14:1 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgo da’idąązhį’, ła’íí báń benilzoołé da’ádįhgo báń alzaahi daadąązhį’ naki yiłkaah godziih: okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo hagot’éégo dánant’į’eego Jesus daayiłtsoodgo daayiziłheego yee ndaagoshchįį lę́k’e.
MAR 14:2 Áídá’, Doo da’idąąhíí bijįį daahiiltsood da, nṉee dánko bádaagochįįhgo godnch’aad doleełhi at’ééhíí bighą, daaṉii.
MAR 14:3 Béthanyú Simon, łóód doo ínádįh dahi leprosy holzéhi yaa naghaa n’íí, bigową yuṉe’ Jesus iyąągo sidaadá’, isdzán ła’, ch’il bik’ah spikenard holzéhi łáń ílíni, tús alabáster bee alzaahi besi’áni ha’áyí’ą́ą́go baa nyáá; áídí’ tús bidá’gee yists’iłgo ik’ahíí Jesus bitsits’in yiká’ yaa yiziid lę́k’e.
MAR 14:4 Áígee ła’ doo bił dábik’eh dago gádaałiłdi’ṉii, Nt’é bighą ik’ahíí da’ílíí yishchįį?
MAR 14:5 Ik’ahíí taadn gonenadín zhaali, penny holzéhi, bitisyú izlįįgo nahazṉii láńshį n’íí zhaalihíí tédaat’iyéhíí bitahi’ṉiih le’at’éhi, daaṉii. Áík’ehgo isdzánhíí yída’iłtah lę́k’e.
MAR 14:6 Áídá’ Jesus gáṉíí, Doo nt’é daabiłdohṉii da; hant’é bighą nadaanołtł’og? Nłt’éégo áshíílaa.
MAR 14:7 Tédaat’iyéhíí dabik’ehn nohwitahyú nadaakai, áí hádaaht’įįgee nłt’éégo ádaał’įį doleeł: áídá’ shihíí doo dahazhį’ nohwitahyú nashaa da doleeł.
MAR 14:8 Yínel’ąąhíí ąął łayiilaa: doo hwahá łeeh shi’dilteeh dadá’ ik’ahíí shits’í yiká’ yaa yiziid.
MAR 14:9 Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo dahayú yati’ baa gozhóni bee na’goṉi’gee, díí isdzán adzaahíí baa na’goṉi’ doleeł, bee bíná’godiṉíhgo.
MAR 14:10 Áídí’ Judas Iscáriot, nakits’ádahíí itah nlíni, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi yaa nyáá, Jesus ch’íyí’aah doleełgo.
MAR 14:11 Áí daidezts’ąądá’ bił daagozhǫ́ǫ́ lę́k’e, áík’ehgo Judas zhaali yaa daayiné’go yándaagoz’ąą. Áídí’ hagot’éégo Jesus ch’íyí’aahíí yiká déz’įį.
MAR 14:12 Báń benilzoołé da’ádįhgo báń alzaahi daadaaníí, Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgee dibełį́į́ zhaazhé zesdįįdá’, bitsiłke’yu Jesus gádaayiłṉii, Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí hayú ná iłch’į’daagohiidle’?
MAR 14:13 Áídí’ bitsiłke’yu naki oyił’a’, gáyiłṉiigo, Ti’i, kįh gozṉilyú doh’aash, áígee nṉee ła’ tús tú beyo’áłi nohwaa hiṉáh doleeł: áń biké’doh’aash.
MAR 14:14 Dahayú ha’ayááyú, nṉee bigową golííníí gábiłdohṉiih, Iłch’ígó’aahíí gániłṉii, Gosta’ nakaahíí hayú bágoz’ąą, ákóṉe’ bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo shitsiłke’yu bił da’ishąą doleeł?
MAR 14:15 Áík’ehgo ik’ehyú dahnágost’ąą yuṉe’, iłk’idá’ dawa siṉili, nohwiba’ goz’ąąyú bił nkáh doleeł: ákóṉe’ nohwá iłch’į’gohłe’.
MAR 14:16 Áídí’ bitsiłke’yu dahizh’aazhgo kįh gozṉilyú ó’áázh, ákú Jesus da’ádaabiłṉii n’íí k’ehgo yaa n’áázh: áígee bitis hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí iłch’į’daizlaa.
MAR 14:17 Áídí’ o’i’ą́ą́yú Jesus nakits’ádahíí yił hikai.
MAR 14:18 Áígee da’iyąągo naháztąądá’ Jesus gáṉíí, Da’aṉii gánohwiłdishṉii, Nohwíí ła’ ch’íshinoh’aah doleeł, hadíń bił dała’ ishaaníí.
MAR 14:19 Áík’ehgo doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago dała’á daantį́į́go, Ya’ shíí née? daabiłṉii nkegonyaa.
MAR 14:20 Jesus gádaabiłṉii, Nakits’ádah daanohłiiníí dała’á, hadíí its’aa biyi’zhį’ dała’ bił éédisht’áhi.
MAR 14:21 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dá shaa k’e’eshchiiníí shee godolṉiił: áídá’ nṉee ch’íshí’aahíí bá góyéé doleeł! Áí nṉeehíí doo bi’deshchįį dayúgo bá nłt’éé doleeł ni’.
MAR 14:22 Da’iyąągo Jesus báń náidn’ąągo ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yitaizṉiih, Nkóh, daohsąą: díí shits’í át’éé, ṉiigo.
MAR 14:23 Áídí’ idee beda’iskaaníí náidnkąą, áí ya’ihénzigo oskąądá’ iłtah daizkąągo dawa daayodląą.
MAR 14:24 Jesus gádaabiłṉii, Díínko shidił nṉee łą́ą́go bá idijoołíí bee áníidégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee biłgo łángont’aahi at’éé.
MAR 14:25 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Kodí’ godezt’i’go dahts’aa bitoohíí doo naanáshdlą́ą́ da, dahadíí bijįį Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąąyú áníidéhi naadishdląąłgo zhą́.
MAR 14:26 Áídí’ sį ła’ hadaidez’ąądá’, dził Olives holzéhi si’ąąyú okai.
MAR 14:27 Áígee Jesus gádaabiłṉii, Tł’é’go áshi’dilṉe’híí bighą daanohwigha t’ąązhį’ ádaahṉe’: díí baa k’e’eshchiiníí k’ehgo, Dibełį́į́ Nanyoodíí biṉí’dishṉíh, áík’ehgo dibełį́į́híí da’adzaayú nkenelt’ee doleeł.
MAR 14:28 Áídá’ dasiitsą́ą́dí’ naadisdzaago Gálileeyú nohwádįh disháh doleeł.
MAR 14:29 Peter gábiłṉii, Nṉee dawa nits’ą́’ t’ąązhį’ ánádaasdzaa ndi, shíí doo ágáoshṉe’ at’éé da.
MAR 14:30 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉiigo gániłdishṉii, Tł’é’go tazhik’áné doo hwahá nakidn áṉiih dadá’ taadn, Áń doo bígonsį da, shiłdinṉíił.
MAR 14:31 Áídá’ Peter nawode gábiłṉii, Dała’ nił dastsaah ndi, Áń doo bígonsį da, doo niłdoshṉiih at’éé da. Ła’ihíí bitsiłke’yu dawa da’áík’ehgo ádaanṉiid.
MAR 14:32 Áídí’ Gethsémane golzéhi goz’ąąyú hikaidá’ Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Dádząą nahísóotąą, oshkąąhyú déyáádá’.
MAR 14:33 Áídí’ Peter, James, ła’íí John yił okai, áígee Jesus dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago bijíí nṉiih nkegonyaa lę́k’e.
MAR 14:34 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Shiyi’siziiníí dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ da, dák’azhą́ dastsaahíí ga’at’éé; dádząą nahísóotąągo daadeh’į́į́.
MAR 14:35 Áídí’ da’aṉahyú óyááyú ni’zhį’ adzaadá’ okąąh, gáṉíígo, Bígonedząąyúgo, díí shich’į’ begodigháhíí shits’ą́’zhį’ begodogaał.
MAR 14:36 Gánádi’ṉii, Ábba, shiTaa, doo nt’é ná nyee da; díí hishdląą doleełíí shits’ą́’zhį’ ánle’: áídá’ shíí doo beshik’eh da, ni zhą́ benik’eh.
MAR 14:37 Áídí’ bitsiłke’yu dá’iłhoshgo yaa nadzaa, áík’ehgo Peter gáyiłṉii, Simon, iłhosh née? Dała’á łedihikeezzhį’ ndishą’ doo díń’įį le’ágot’ee da née?
MAR 14:38 Daadeh’į́į́go da’ohkąąh, nanohwída’dintaah bídaanołdzil doleełhíí bighą. Nohwiyi’siziiníí da’aṉii hat’į́į́ ndi nohwits’íhíí doo nłdzil da.
MAR 14:39 Áídí’ onaanádzaayú da’ágánádi’ṉiigo naa’okąąh.
MAR 14:40 Áídí’ bitsiłke’yu da’iłhoshgo yaa nánádzáá, (dázhǫ́ bił daanzįgo,) áígee hant’é daaṉiih shįhíí doo yídaagołsį da lę́k’e.
MAR 14:41 Taadngee baa naanádzáágo gádaabiłṉii, Akú da’ołhoshgo hanádaahsoł gádnii: shí k’adí’, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bilák’e shi’dilteehgo ch’íshi’det’ąąhíí iłk’idá’ biká’ ngonyáá.
MAR 14:42 Nádohkáh, hiikaah le’: ch’íshí’aahíí kodí’ higaał.
MAR 14:43 Dagoshch’į’ Jesus t’ah yałti’dá’, Judas, nakits’ádahíí bił itah nlíni, nṉee łą́ą́go bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaayiṉííłgo okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí Jews yánazíni daabides’a’íí yił náłsą́ą́.
MAR 14:44 Ch’íbí’aah doleełíí iłk’idá’ bebígózį doleełíí yengon’ą́ą́ lę́k’e, gáṉíígo, Hadíń hists’ǫsíí áń doleeł; daahołtsoodgo biṉádaadeh’į́į́go bił dohkáh.
MAR 14:45 Áík’ehgo Judas ákú ńyáágo dagoshch’į’ Jesus yich’į’ daheswodgo, Iłch’ígó’aahíí, Iłch’ígó’aahíí, yiłṉiigo yizts’ǫs.
MAR 14:46 Áídí’ Jesus yił ndaazdeelgo daayiłtsood.
MAR 14:47 Áídá’ bit’ahgee naziiníí dała’á bibéshbe’idiltłishé hayidzį́į́zgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni binal’a’áhi yontłízhgo bijaa naidnłgizh lę́k’e.
MAR 14:48 Áídí’ Jesus nṉee baa nánłsąąhíí gádaayiłṉii, Ya’ bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaanohṉiiłgo daashołtsoodgo nánołsąą née, in’įįhíí daach’iłtsoodhíí k’ehgo?
MAR 14:49 Dawa jįį la’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nohwił ch’ídaagonsh’aahgo nohwitah nashaa ni’ ndi doo hak’i daashołtsood da ni’: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉe’ doleełhíí bighą ánágot’įįł.
MAR 14:50 Áígee bitsiłke’yu dawa bits’ą́’zhį’ ádaasdzaago bits’ą’ iłhadeskai.
MAR 14:51 Nṉee áníid nagháhihi nak’ą’łigaihi zhą́ binasti’go Jesus yiké’ itah higaał lę́k’e; áń nṉee áníid nakaiyéhi bił ndaazdeel:
MAR 14:52 Áídá’ nak’ą’ binasti’ n’íí yiyi’ halwodgo dáłichiigo ch’a’olwod.
MAR 14:53 Nṉee Jesus daabiłtsoodíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yaa yił hikai: áígee okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni, hik’e begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo íła’adzaa lę́k’e.
MAR 14:54 Peter da’aṉahgo biké’dí’ higaał, áídí’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įįh yuṉe’ ha’ayáá: áígee kǫ’ diltłi’zhį’ aasiṉilíí yił naháztąą, nániiłdziiłgo.
MAR 14:55 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí yánádaaltihi dawa Jesus zidee hádaat’įįgo, yaa dahgosi’aahíí yiká daadéz’įį ndi doo ła’ da lę́k’e.
MAR 14:56 Łááni daazhógo ádaaṉiigo baa dahgo’aahgo baa yádaałti’ ndi doo ła’ łełt’ee da.
MAR 14:57 Áígee nṉee ła’ daahizį’go łéda’iłchoogo baa yádaałti’, gádaaṉiigo,
MAR 14:58 Áń gáṉíígo daadihiits’ag ni’, Díí kįh biyi’ da’ch’okąąhi nṉee áyíílaahíí taanágoshṉił, áídí’ taagi jįį hileehgo ła’ihíí nṉee doo áyíílaa dahíí ánágoshdle’, ṉiigo.
MAR 14:59 Gádaaṉii ndi doo łełt’eego ádaaṉii da.
MAR 14:60 Áídí’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni da’iłṉí’gee hizį’go Jesus nayídiłkidgo gáṉíí, Ya’ nihíí doo nt’é nṉiihgo hadziih da née? Díí naa dahgo’aahgo naa yádaałti’íí hago’at’éé?
MAR 14:61 Áídá’ Jesus doo nt’é ṉii dago doo t’ąązhį’ hanádzii da. Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni nabínádiłkidgo, Ya’ ni Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań Dilzini biYe’ ńlį́į́ née? biłṉii.
MAR 14:62 Jesus, Ha’oh, áń nshłįį, ṉii: shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’tiséyú binawod golíni bigan dihe’nazhiṉéégo dahsídáágo yaaká’dí’ yaak’os shił hoṉahgo daashidołtsééł.
MAR 14:63 Áík’ehgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bidiyágé ídánayihesdzį́į́zdá’ gáṉíí, Nt’é bighą nṉee ła’i baa nanaagolṉi’ doleeł?
MAR 14:64 Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’íí daadisots’ąą: hagot’éégo baa natsídaahkees? Dawa gádaaṉii, Zideego bángonot’aah.
MAR 14:65 Áídí’ ła’ bik’ídaadihizheeh nkegonyaa, ła’íí binii yináda’isti’dá’ nádainłts’į, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yáńłti’yúgo, hadíń náninłts’į shįhíí nohwił nagolṉi’, daabiłṉiigo; ła’íí aasiṉilíí bitł’adaayika’ lę́k’e.
MAR 14:66 Peter yúyahyú kįh biṉaa łedn’aahíí biyi’ yuṉe’ sidaadá’ isdzán, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yána’iziidi, baa nyáá:
MAR 14:67 Áń Peter kǫ’zhį’ nániiłdziiłgo yo’įįdá’, Ni la’ ałdó’ Jesus, Nazaréne nlíni, bił na’aash ni’, biłṉii.
MAR 14:68 Áídá’, Dah, hant’é nṉiigo ánṉiihíí doo bígonsį da, ṉii. Áídí’ kįh bahgee ch’ínágohen’ą́ą́yú ch’ínyáá; áígee tazhik’áné ánṉiid lę́k’e.
MAR 14:69 Áígee isdzán na’iziidi naabiiłtsąą, áík’ehgo áígee naziiníí gáyiłṉii, Díí nṉeehíí áí itah nlįį.
MAR 14:70 Áídá’, Dah, naado’ṉiid. Dét’įhék’e áígee naziiníí Peter gánádaayiłdo’ṉiid, Da’aṉii ni áí itah nlį́į́: Gálileedí’ gonlį́į́, áí yádaałti’híí k’ehgo yáńłti’.
MAR 14:71 Áídá’ Peter bitł’a dahdidilṉiihgo hashkeego nchǫ’go yałti’ nkegonyaa gáṉíígo, Nṉee baa yádaałti’íí doo bígonsį da.
MAR 14:72 Nt’éégo tazhik’áné ánádo’ṉiid nakidngee. Peter Jesus gábiłnṉiid n’íí yénálṉiih, Tazhik’áné doo hwahá nakidn áṉiih dadá’ taadngee, Áń doo bígonsį da, shiłdinṉíił. Áí yaa natsekeesgo hichag lę́k’e.
MAR 15:1 Hayiłką́ą́yú okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, Jews yánazíni, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí yánádaaltihi dawa biłgo íła’adzaago Jesus yaa ndaagoshchįį, áídí’ łídaistł’ǫǫdá’ dahdainlǫ́ǫ́zgo Pílate yaa daidez’ąą.
MAR 15:2 Áígee Pílate Jesus nayídiłkid, Ya’ ni Jews ízisgo biNant’a’i ńlį́į́ née? Da’áígee ánṉii, biłṉii, Jesus.
MAR 15:3 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí doo ałch’ídéyú baa dahgoz’ąą da; ndi doo nt’é ṉii da lę́k’e.
MAR 15:4 Áík’ehgo Pílate nabínádiłkid, Nihíí doo nt’é shiłnṉii da née? Doo ałch’ídéyú naa dahgost’ąą da ląą akoh.
MAR 15:6 Bitis hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąągee ha’áshijeedíí dała’á, hadíí nṉee hádaat’iiníí, Pílate bá ch’ínáyíłteeh lę́k’e.
MAR 15:7 Áígee nṉee, Barábbas holzéhi, ha’ásitįį lę́k’e; áń nṉee nant’án agohet’aa nkegonyaago nada’iłtseedihi yił ha’áshijeed.
MAR 15:8 Áík’ehgo nṉee Pílate yaa náńłsą́ą́go daadilwoshgo gádaayiłṉii, Da’ánál’įįhíí k’ehgo nohwá áńléh.
MAR 15:9 Ya’ Jews ízisgo biNant’a’ nohwá ch’ínánshteehgo hádaaht’įį née? biłṉii, Pílate.
MAR 15:10 Pílate yígółsį, nṉee dawa Jesus bił daanzhǫǫhíí bighą okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí Jesus yik’edaanṉiihgo baa daabidez’ąą.
MAR 15:11 Áídá’ okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi nṉee łą́ą́go íła’adzaahíí biini’ yá ádaagozlaa, gádaayiłṉiigo, Barábbas nohwá ch’ínáńłteeh, daadohṉii.
MAR 15:12 Áík’ehgo Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Jews ízisgo biNant’a’, daadohṉiigo daahohshíhishą’ hago ląą nohwá áshłéh áídá’?
MAR 15:13 Áídá’ nnádaadidilghaazhgo, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daaṉii.
MAR 15:14 Nt’é bighą, hant’é bee nchǫ’go adzaago? ṉii, Pílate. Áídá’ da’tiségo nanádaadidilghaazhgo, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daaṉii.
MAR 15:15 Áík’ehgo Pílate nṉeehíí yił daagoyiłshǫ́ǫ́ hát’į́į́go Barábbas bich’į’ ch’ínáinłtį́į́, áídá’ Jesus habí’oltsaazdá’ tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zideego nṉeehíí yaa daidez’ąą.
MAR 15:16 Áídí’ silááda yáná’itih goz’ąą yuṉe’, Pretórium holzéhi, Jesus odaizt’e’; áígee silááda dawa baa íła’ádaizlaa.
MAR 15:17 Áídí’ diyágé łichíígo dotł’izhi Jesus yá ádaagozlaadá’ hosh diwozhi nánihezwodgo nant’án bich’ah k’ehgo alzaahi bik’e daidez’ąą.
MAR 15:18 Áídí’ daidnłsįgo ádaadil’įįgo, Gozhǫ́ǫ́, Jews ízisgo biNant’a’ ńlíni, daabiłṉiigo yaa daadilwosh nkegonyaa lę́k’e.
MAR 15:19 Áídí’ tsį bee bitsits’inyú nádainłtłish, áídí’ bik’ídaadihizheeh, áídí’ biyahzhį’ nádaahilzhishgo daayokąąh nádaadi’ṉiihé lę́k’e.
MAR 15:20 Ąął baa daadlohdá’ diyágé łichiigo dotł’izh n’íí yaa daidnłtsoozdá’ dabíí bidiyágé yá ánádaagosdlaa, áídí’ tsį’iłna’áhi yiká’ daiziłheeyú bił nádeząą.
MAR 15:21 Nṉee ła’, Simon holzéhi, Alexánder hik’e Rúfus bitaahi, Cyréne golzeedí’ gólíni, k’edolzaadí’ nádaałgo, silááda tsį’iłna’áhi yogheełgo ádaabizlaa.
MAR 15:22 Áík’ehgo Gólgotha golzeeyú bił náńzą́ą́; áí golzeego itsits’in si’áni golzeego ágolzee.
MAR 15:23 Áígee wine, jeeh nch’í’i, myrrh holzéhi, bił nadesdziidgo Jesus yaa daizką́ą́; áídá’ doo yodląą da.
MAR 15:24 Áígee tsį’iłna’áhi yídaabiskałdá’ bidiyágé iłta’isṉiigo yighą da’diłjoł lę́k’e, hadíí gonesnaahíí bíyéé hileehgo.
MAR 15:25 Ńgost’áí bik’ehenkéézgee tsį’iłna’áhi yídaabiskał lę́k’e.
MAR 15:26 Nt’é baa dahgost’aaníí ádaagozlaago díínko bik’ehgee dahgoz’ąą, JEWS ÍZISGO BINANT’A’ NLÍNI, golzeego k’e’eshchįį.
MAR 15:27 Áígee nṉee da’in’įįhíí naki ałdó’ Jesus ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaahaskał, ła’ dihe’nazhiṉéégo, ła’íí be’eshganzhiṉéégo.
MAR 15:28 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’ eshchiiníí, Begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí bił da’ch’ołtag lę́k’e, ṉii n’íí begolzaa.
MAR 15:29 Bahyú ch’íhikáhíí bitsits’in daidiłtasgo yati’ yee daabokáałgo gádaaṉii, Háhái’, biyi’ da’ch’okąąhíí taagoshṉiłgo taagi jįį hileehgo ánágoshdle’, nṉii ni’,
MAR 15:30 Haląą, dáni hasdá’ídnlteehgo tsį’iłna’áhi biká’dí’ gódah ch’ínṉáh.
MAR 15:31 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo Jesus yaa daadloh, gádaałiłdi’ṉiigo, Nṉee ła’íí hasdáyihiṉiił; áídá’ bííhíí doo hasdá’ídilteeh da.
MAR 15:32 Christ, Israel hat’i’íí ízisgo biNant’a’ nliiníí, haląą tsį’iłna’áhi yiká’dí’ naadowáh, áík’ehgo daahihiiltsąągo zhą́ daahohiidląąh. Áídí’ bit’ahyú tsį’iłna’áhi bił bídaach’iskałíí yati’ yee daabokáał lę́k’e.
MAR 15:33 Isk’áhńyáádí’ taagi nehenkéézzhį’ ni’ biká’ dahot’éhé godiłhił gozlįį lę́k’e.
MAR 15:34 Taagi nehenkéézgo Jesus nádidilghaazhgo gáṉíí, Éloi, Éloi, láma sabákthani? áí, Bik’ehgohinshṉaahíí, Bik’ehgohinshṉaahíí, nt’é ląą bighą shits’ą́’zhį’ ándzaa? golzeego ágolzee.
MAR 15:35 Ła’ áígee nadaaziiníí daabidits’ago, Isąą, Elías yich’į’ aṉii, daaṉii.
MAR 15:36 Ła’ nádilwodgo tú daabits’ǫsíí vinegar yiyi’ naiz’ąą, áídí’ tsį yaa dahyiz’ąągo Jesus bizé’zhį’ dahyída’nłtsiih, gáṉíígo, Ntséńt’ah; bídaagonolzįįh, Elías baa higháhgo nanábidiłteeh shį.
MAR 15:37 Áídí’ Jesus nádidilghaazhgo oyol.
MAR 15:38 Áígee kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’ yuṉe’ daadintsoozíí bighą́’dí’ hayaago iłch’idláád lę́k’e.
MAR 15:39 Silááda dała’á gonenadín binant’a’íí Jesus bich’į’go siziiníí Jesus nádidilghaazhdá’ oyolgo yígołsįįdá’ gáṉíí, Díí nṉeehíí da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlíni ląą.
MAR 15:40 Isdzáné aṉahdí’ nazįį daabineł’į́į́go, Mary Mágdalene, Mary, James iké’yú nagháhi hik’e Joses bąąhíí, ła’íí Salóme biłgo, itah nazįį lę́k’e.
MAR 15:41 Áí Jesus Gálileeyú naghaadá’ biké’ anákah lę́k’e, bich’odaaṉiigo; ła’íí isdzáné Jerúsalemyú bił hikaihíí ałdó’ łą́ą́go itah nadaazįį.
MAR 15:42 K’ad o’i’aahyú iłch’į’golṉe’íí bijįį, áí iskąą hik’e Jews daagodnłsiníí bijįį doleełhíí bighą.
MAR 15:43 Nṉee Joseph holzéhi, Arimathéa golzeeyú gólíni, doo biini’ hą́h dago Pílate yich’į’ oyáá, Jesus bits’íhíí yíyókeedgo; áń nṉee godnłsíni, yánádaaltihíí itah nlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aa doleełíí yibad sidáhi.
MAR 15:44 Pílate, Jesus daztsąą shį dashą’at’éé nzįgo, silááda binant’a’ yiká ánṉiidgo nayídíłkid, Iłk’idá’ daztsąą née? yiłṉiigo.
MAR 15:45 Áík’ehgo silááda binant’a’, Ha’oh, daztsąą, biłnṉiiddá’ Pílate Jesus bits’íhíí Joseph yaa yiden’ą́ą́.
MAR 15:46 Áík’ehgo Joseph nak’ą’łigaihi nłt’éhi nayihesṉii, áídí’ Jesus bits’íhíí tsį’iłna’áhi yiká’dí’ nanáidnłtįįgo nak’ą’łigaihi yik’íyidesdiz, áídí’ tsébii’i’áńgo ágolzaa yuṉe’ nyinłtį́į́dá’ tséé yidaidenłhiz lę́k’e.
MAR 15:47 Mary Mágdalene hik’e Joses bą́ą́ biłgo hayú nniltiiníí daayo’į́į́ ni’.
MAR 16:1 Jews daagodnłsiníí bijįį ąąłdá’ Mary Mágdalene, Mary, James bąąhíí, Salóme biłgo, ik’ah łikągolchinihíí nadaahesṉii ni’, Jesus bits’í yee yídizhish doleełgo.
MAR 16:2 Áík’ehgo dázhǫ́ t’ahbį godilziníí bijįį ya’áí hagaałdá’ tsébii’i’áńyú hikai.
MAR 16:3 Áígee, Hadíńshą’ tséé daadin’ą́ą́híí nohwá yó’idołhis? daałiłdi’ṉii.
MAR 16:4 Áídí’ hadag daadéz’įįgo tséé n’íí yó’olyizgo daayiłtsąą; tséé dázhǫ́ nchaago.
MAR 16:5 Tsébii’i’áń yuṉe’ ha’ákaidá’ nṉee áníi nagháhihi, bi’íí nṉeezi łigaihi dihe’nazhiṉéégo sidaago daayiłtsąą; áík’ehgo tsídaadolyiz lę́k’e.
MAR 16:6 Áídá’ nṉeehíí gádaabiłṉii, Tsídaadołheez hela’: Jesus, Názarethdí’ gólíni, tsį’iłna’áhi bíheskał n’íí biká hadaanohtaago bígonsį: áń naadiidzaa ni’; doo hak’i da: nniltį́į́ n’íígee daadeh’į́į́.
MAR 16:7 Ti’i dohkáh, bitsiłke’yu, Peter biłgo, Jesus Gálileeyú nohwádįh deyaa, biłdohṉiih: ákú daabidołtsééł, da’ánohwiłṉiihíí k’ehgo.
MAR 16:8 Áídí’ tsébii’i’áńdí’ dahałe ch’ínákaidá’ nádnkįį; daiditłid ła’íí bił díyadaagot’ee daasilįį: nédaildzidgo doo hadíń nt’é daayiłṉii da lę́k’e.
MAR 16:9 Godilziníí bijįį t’ahbį Jesus daztsąądí’ naadiidzaadá’ Mary Mágdalene dantsé yich’į’ hit’įįgo ádelzaa, áí isdzánhíí biyi’dí’ ch’iidn gosts’idi haniyóod n’íí.
MAR 16:10 Áń nṉee Jesus yił nakai n’íí doo bił daagozhǫ́ǫ́ dago chaał naháztąąyú yaa nyáágo yił nagosṉi’.
MAR 16:11 Áídá’ Jesus náhi’ṉa’go isdzán bo’įįgo ya’ikodaanzįį ndi doo daayodląą da lę́k’e.
MAR 16:12 Áí bikédí’go Jesus yił nakai n’íí naki itínk’ehyú hi’aashgo bich’į’ łahgo hit’įįgo ádelzaa.
MAR 16:13 Áídí’ onát’aazhgo ła’ihíí yił nadaagosṉi’ ndi doo daabodląą da lę́k’e.
MAR 16:14 Áí bikédí’go bitsiłke’yu łats’ádahíí da’iyąągo nahą́ztąągo Jesus bich’į’ hit’įįgo ádelzaa, áígee doo da’odląą dago bijíí daantł’izíí bighą bich’į’ yádaałti’, daztsąądí’ naadiidzaahíí bikédí’go ła’ daabo’įįhíí doo daayodląą dahíí bighą.
MAR 16:15 Áídí’ gábiłṉii, Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo yati’ baa gozhóni nṉee dawa baa bił nadaagołṉi’ le’.
MAR 16:16 Dahadíń odląądí’ baptize ábi’delzaahíí hasdádolteeł; áídá’ dahadíń doo odląą dahíí dahazhį’ biniigonłt’éégo bá ngodot’aał.
MAR 16:17 Áídí’ díínko godiyįhgo ánágot’įįłíí da’odlaaníí ádaadoliił; shizhi’ bee ch’iidn hadaanyood doleeł; ła’íí yati’ łahgo at’éégo yee yádaałti’ doleeł;
MAR 16:18 Ch’osh bik’asda’ golíni nádaihiṉiił doleeł; dant’éhéta koziłheehíí daidląą ndi doo hago ádaabile’ da doleeł; ła’íí daanṉiihíí yiká’ ndaadilṉiigo nádaadziih doleeł.
MAR 16:19 Áík’ehgo Jesus ąął bich’į’ yádaałti’dá’ yaaká’yú onábi’doltį́į́, áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań bigan dihe’nazhiṉéégo dahnezdaa.
MAR 16:20 Áídí’ dahiskaigo dahot’éhé yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’ lę́k’e, beBik’ehń yił nlįįgo nada’iziidgo, godiyįhgo ánágot’įįłíí bee biyati’ da’aṉii at’éhi ch’í’ṉah áile’go. Doleełgo at’éé.
LUK 1:1 Nṉee łą́ą́go nohwitahyú hago ánágot’įįłíí dałiké’go yek’eda’ishchįįgo,
LUK 1:2 Nṉee da’iłtsé godezt’i’gé’ biṉááł ánágot’įįłíí, Jesus biyati’ yaa nadaagolṉi’íí nohwił nadaagosṉi’híí k’ehgo yek’eda’ishchįį;
LUK 1:3 Áík’ehgo Theóphilus, ízisgo áńt’éhi, shíí ałdó’ da’iłtsé godezt’i’gé’ hago ánágot’įįłíí bígosiłsįįdgo dałiké’ ánágot’įįłíí bee nich’į’ k’e’eshchįį hasht’į́į́,
LUK 1:4 Hago ánágot’įįłíí nił na’gosṉi’ n’íí da’aṉiigo bígonłsį́įhíí bighą nich’į’ bek’e’eshchii.
LUK 1:5 Hérod Judéa yánant’aaná’ nṉee, Zakarías holzéhi, okąąh yedaabik’ehi Abía hat’i’íí itah nlįį lę́’e: áń bi’aad, Elísabeth holzéhi, Aaron hat’i’i nlįį.
LUK 1:6 Zakarías ła’íí bi’aad biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dánłt’éégo ádaat’ee, Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ááníí ła’íí biyati’íí nzhǫǫgo yikísk’eh hi’ash lę́’e.
LUK 1:7 Bichągháshé doo hwaa da, Elísabeth doo iłchiih dahíí bighą; sáan ła’íí hastiin daasilįį’.
LUK 1:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee Zakarías okąąh yebik’ehgo baa gonyááná’,
LUK 1:9 Nṉee okąąh yedaabik’ehi dahgos’aaníí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ dilidgo łikągolchinihíí yidiłtłi’go habi’doltįį lę́’e.
LUK 1:10 Łikągolchinihíí diltłi’go biká’ ngonyaaná’ nṉee łą́ą́go dadáńyú dała’adzaago da’okąąh lę́’e.
LUK 1:11 Ákóṉe’ łikągolchinihíí biká’ dahsi’ąągo yidiłtłi’íí dihe’nazhiṉéégo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi bił ch’í’ṉah adzaa.
LUK 1:12 Zakarías yiłtsąągo yik’e tsídolyizgo biłgoyéé’go gozlįį.
LUK 1:13 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gáyiłṉii, Doo nénldzid da, Zakarías: Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’okąąhíí yidezts’ąą; ni’aad Elísabeth bizhaazhé ishkiini ná yiłchii, áí mé’ihíí bizhi’ John bá áńle’.
LUK 1:14 Baa nił gozhǫ́ǫ́ doleeł, dázhǫ́ nił gozhǫ́ǫ́ doleeł; nṉee łą́ą́go mé’ goleehíí yaa bił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 1:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ízisgo at’éé doleeł, wine dagohíí iłnágodiłhisíí doo yidląą da doleeł; t’ah bimaa bibishch’id yiyi’ sitįįgé’ godezt’i’go Holy Spirit bee baa godet’ąą doleeł.
LUK 1:16 Díí mé’ goleehíí nṉee Israel hat’i’íí łą́ą́go beBik’ehń, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń, yich’į’ nnáhiikáhgo áidoliił.
LUK 1:17 Elías biyi’siziiníí ła’íí binawodíí k’ehgo beBik’ehń yádn dahdidogaał doleeł, nṉee bichągháshé nłt’éégo yaa tsínádaadikeesgo áidoliił, ła’íí hayíí doo ídaayésts’ąą dahíí nṉee nłt’éégo ádaat’eehíí bigoyą’ yídaayésts’ąągo áidoliił; beBik’ehń yaa higháhíí nṉee bijíí yuṉe’ bá iłch’į’gole’go áidoliił.
LUK 1:18 Zakarías Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gáyiłṉii, Hago at’éégo shiye’ goleehíí bígonsį doleeł, shíí hastiin silįįná’ shi’aadń ałdó’ są́ silįį?
LUK 1:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bich’į’ hananádzii, gáṉíígo, Shíí Gábriel honszee, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee sizį́į́; shíí nich’į’ hasdziihgo díí nłt’éégo ágoṉe’íí baa nił nagoshṉi’go shi’dol’aad.
LUK 1:20 Doo yáńłti’ da nleeh, díí ágoṉe’ dishṉiihíí begolzaahíí bijįį zhą́ hanáńdziih, doo shondląą dahíí bighą, ágoṉe’ dishṉiihíí da’aṉii begolṉe’hi at’éé.
LUK 1:21 Nṉee dała’at’éé n’íí Zakarías ch’éh yiba’ naháztąą, hat’íí bighą doo hwaa ch’ínádáh da daanzigo.
LUK 1:22 Ch’ínádzaaná’ doo hago’at’éégo nṉee yich’į’ hadzii da: áík’ehgo hat’íhíta bich’į’ ch’í’ṉah adzaa shį daanzį; t’ah doo yałti’ dago daazhógo na’ígizh lę́’e.
LUK 1:23 Áígee binasdziidíí ąął áyíílaaná’ bigowąyú onádzaa.
LUK 1:24 Áí bikédé’go bi’aad Elísabeth hiltsąą silįįná’ yaa ch’anant’į’go ashdla’i dahitąą, gáṉíígo,
LUK 1:25 Nṉee bich’į’ siste’ n’íí shich’ą́’zhį’go shá áile’híí bighą sheBik’ehń shaa ch’ozbaago díí k’ehgo shá ágólaa.
LUK 1:26 Isdzán holtsaanihíí gostáń behitąągo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á, Gábriel holzéhi, yaaká’gé’ kįh gozṉil Názareth golzeezhį’ yíł’aad, áí kįh gozṉilíí Gálileehíí biyi’,
LUK 1:27 Áígee it’eedń k’ad nṉee, Joseph holzéhi, baa hiiłtíni yich’į’ oyáá lę́’e, áí nṉeehń David hat’i’i nlįį; it’eedń Mary holzee.
LUK 1:28 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi Mary yaa nyáágo gáyiłṉii, Nił gozhǫ́ǫ́ le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ naa ch’oba’go nohweBik’ehń nił nlįį: dázhǫ́ niyaa gozhǫ́ǫ́ doleełgo isdzáné bitahgé’ haniłtį́į́.
LUK 1:29 Áń yo’į́į́go ábiłṉiihíí bighą tsídolyiz, yaa tsídiskeezgo hat’ííshą’ ṉiigo aṉíí nzį lę́’e.
LUK 1:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gábiłṉii, Doo nénłdzid da, Mary: Bik’ehgo’ihi’ṉań naa ch’oba’go haniłtį́į́.
LUK 1:31 Isąą, hinłtsą́ą́ nleehgo ishkiiníí hinłchii, áń Jesus golzeego áńlííł.
LUK 1:32 Ízisgo at’éé doleeł, Da’tiséyé At’éhi biYe’ holzee doo; áń David yá niltįįgo godoleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń David yánant’aa lę́’e n’íí yánant’aago ábile’:
LUK 1:33 Jacob hat’i’i daanliiníí dahazhį’ yánant’aa doleeł; nant’aago doo bee nnágódáh da.
LUK 1:34 Mary Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gáyiłṉii, Hago’at’éégo díí, shiką’ doo hwaa daná’?
LUK 1:35 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gábiłṉii, Holy Spirit niká’zhį’ at’éé doleeł, Da’tiséyú At’éhi binawodíí niká’zhį’ áiléh: áík’ehgo ni’imé’ goleehíí dázhǫ́ dilzini doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ holzee doo.
LUK 1:36 Elísabeth, nik’íí, doo iłchíhi da daałch’iṉii n’íí, są́ silįį ndi ałdó’ hiltsąą, gostáń bedahitąą, bi’imé’ ishkiin doleeł.
LUK 1:37 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hat’íí ch’éh áil’įį da.
LUK 1:38 Mary gáṉíí, Shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéé nshłįį; ha’aa dishṉii, da’ánṉiihíí bikísk’ehyú áshidolííł. Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bich’ą́’ onádzaa.
LUK 1:39 Áígé’ Mary dahałeego aṉahyú beezhį’yú kįh gozṉilyú Judahíí biyi’ oyáá lę́’e;
LUK 1:40 Ákú Zakarías bigową yuṉe’ ha’ayáágo Elísabeth yich’į’ hadzii.
LUK 1:41 Elísabeth Mary biyati’ yidezts’ąągo biyi’ mé’ dehes’naa lę́’e; ła’íí Elísabeth Holy Spirit bee baa godet’ąą lę́’e:
LUK 1:42 Áń nawode hadzii ląą gáṉíígo, Isdzáné bitahgé’ niyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, mé’ nibishch’id biyi’ sitiiníí ałdó’ biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 1:43 Hago’at’éégo lą́hi sheBik’ehń bimaa shaa ch’oba’go shaa nyáá?
LUK 1:44 Niyati’íí disets’ąąná’ mé’ bił gozhǫ́ǫ́go shiyi’ dehes’naa ląą.
LUK 1:45 Isdzán osdląądíí biyaa gozhǫ́ǫ́: Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’híí binkááyú ábiłṉiihíí da’aṉii begolṉe’híí bighą.
LUK 1:46 Mary gáṉíí, Shijíí dawa bee sheBik’ehń ízisgo at’ééhíí baa nagoshṉi’,
LUK 1:47 Shiyi’siziiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdáshíłtííníí yaa bił gozhǫ́ǫ́.
LUK 1:48 Shíí binal’a’á nshłíni doo hat’íí be’ánsht’ee da ndi nłt’éégo shaa tsínádeskeez: kogé’ godezt’i’go nṉee daałinolt’įįłíí dawa, isdzán biyaa gozhóni daashiłṉii doleeł.
LUK 1:49 Dázhǫ́ k’a’at’éhi dázhǫ́ nłt’ééhíí áshíílaa; áń bizhi’íí dilzįh.
LUK 1:50 Iłké’ nánot’įįłíí dahadń Bik’ehgo’ihi’ṉań bił diyinihíí baa ch’oba’ doleeł.
LUK 1:51 Binawod ch’í’ṉah áyíílaa: bijíí yuṉe’ dázhǫ́ ádaadilkąhíí yił nadaagodesgeed,
LUK 1:52 Nṉee hayíí ízisgo ádaat’ee n’íí hayaa ánáyiidlaaná’ doo ízisgo ádaat’ee da n’íí hadag ánáyiidlaa.
LUK 1:53 Hayíí dáshiṉá’ nakai n’íí dawahá nłt’ééhíí yá ná’nné’ ni’; áíná’ ízis da’it’iinihíí dádilkǫǫgo onáyis’a’ lę́’e.
LUK 1:54 Bána’iziidíí, Israel holzéhi, bich’ozṉi’, biłgoch’oba’íí yee yénálṉiihgo;
LUK 1:55 Dahazhį’ Abraham ła’íí bich’ą́’gé’ hadaałinolchiiłííbił goch’oba’, daanohwitaa n’íí ágáyiłṉii n’íí k’ehgo, ṉii, Mary.
LUK 1:56 Mary Elísabeth yił sikeego taagi dahitąą lę́’e, áígé’ bigowąyú onádzaa.
LUK 1:57 Elísabeth iłchiigee ngonyaa lę́’e; áígee ishkiin yizhchįį.
LUK 1:58 Hago’at’éégo Elísabeth Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ch’ozbaadíí, ba’ashhahgé’ daagolííníí ła’íí daabik’ííhíí yaa t’ídaanzįgo bił daagozhǫ́ǫ́ lę́’e.
LUK 1:59 Mé’ tsebíí beyiskąągo circumcise alṉéhgo baa ch’ikai; Zakarías holzee doleeł, bitaa bizhi’híí k’ehgo, daach’iṉii.
LUK 1:60 Áíná’ mé’ bimaahíí, Dah; John bizhi’ hileeh, ṉii.
LUK 1:61 Nik’íí doo ła’ ágágolzee da, daabiłch’iṉii.
LUK 1:62 Áík’ehgo mé’íí bitaahíí bich’į’ na’ída’ch’igizhgo, Díí mé’íí hat’íí holzee doo? daabiłch’iṉii.
LUK 1:63 Áík’ehgo Zakarías biká’ k’e’elchiihíí hát’į́į́go na’ígizh, áígé’, Díí mé’íí John holzee doo, ṉiigo biká’ k’e’eshchįį. Áí bighą nṉeehíí bił díyadaagot’ee lę́’e.
LUK 1:64 Áígé’ dahį́ko Zakarías hanádziigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzį lę́’e.
LUK 1:65 Áígé’ ba’ashhahgé’ daagolííníí tsídaadesyiz: díí ágodzaahíí ni’ Judéa biyi’ dahyisk’idyú daagoch’ilííníí dawa bitahyú didesdlaad.
LUK 1:66 Hayíí áí ch’iṉii daidezts’aaníí bijíí yuyaa nazné’go, Díí mé’íí hagoshą’ at’éé hileehi! daaṉii. Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįį lę́’e.
LUK 1:67 Zakarías, mé’ bitaahíí, Holy Spirit yábiyiłti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’, gáṉíígo,
LUK 1:68 Bik’ehgo’ihi’ṉań Israel hat’i’i beBik’ehń ba’ahégosį; nṉee bíyééhíí yaa nyáágo hanáyíṉilhíí bighą,
LUK 1:69 Bána’iziidíí, David holzéhi, bich’ą́’gé’ hadaałinolchiiłíí bitahgé’ dázhǫ́ nalwodi hasdánohwiṉiił doleełíí nohwá hayiłtį́į́;
LUK 1:70 Ni’gosdzáń alzaagé’ yúshdé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi daadilzini yinkááyú nohwich’į’ hadziigo gánohwiłnṉiid:
LUK 1:71 Nohwik’edaanṉiihíí ła’íí hayíí bił daanlchǫ’íí dawa nohwidás sizįį doleeł;
LUK 1:72 Daanohwitaa n’íí áyiłṉii n’íí k’ehgo nohwaa daach’oba’, ła’íí áí biłgo godiyįhgo łángot’ąą n’íí yénálṉiih,
LUK 1:73 Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉiigo díí k’ehgo nohwá ngon’ą́ą́,
LUK 1:74 Nohwíí hayíí nohwik’edaanṉiihíí nohwidás sizįįgo, doo nídaahiildzidgo da Bik’ehgo’ihi’ṉań bá nada’iidziid doo,
LUK 1:75 Dáhandaahinṉa’zhį’ daagodinlzįgo ła’íí nłt’éégo binadzahgee ádaant’eego.
LUK 1:76 Ni, mé’íí, Da’tiséyú At’éhi binkááyú na’iziidíí honlzee doo: ni nohweBik’ehń bádnyú iłch’į’goléhgo dahnṉáh;
LUK 1:77 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí hago’at’éégo binchǫ’íí bá da’ízlį́į́ ánánlṉe’go hasdaakáh doleełgo yídaagołsįįhgo ánle’,
LUK 1:78 Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń nohwaa ch’oba’íí binkááyú; da’áń bik’ehgo yaaká’gé’ idindláádíí nohwaa nyáá,
LUK 1:79 Hayíí chagołheełyú naháztaaníí da’itsaah yédaaldzidíí bá idindláádgo ágole’, ła’íí iłch’į’gont’éégo yikísk’eh hiikaahgo áile’, ṉii lę́’e, Zakarías.
LUK 1:80 Mé’ nchaa silįįgo biyi’siziiníí dázhǫ́ nalwod silįį, Israel hat’i’i bich’į’ ch’í’ṉah ádilṉe’íí bijįįzhį’ da’izlįįyú naghaa lę́’e.
LUK 2:1 Áíná’ nant’án Caesar Augústus holzéhi nṉee dawa daantį́į́gee tax nahi’ṉiił doleełgo bizhi’ ádaagole’go yángon’ąą lę́’e.
LUK 2:2 (Cyrénius, Sýriayú nant’án nlįįná’, díí nach’ihi’ṉiił doleełgo kozhi’ ádaagoch’ile’íí da’iłtsé álzaa lę́’e.)
LUK 2:3 Nṉee dawa bizhi’ ádaagole’yú onádaaskai lę́’e, hayú kįh gozṉilgé’ daagolį́į́yú.
LUK 2:4 Joseph ałdó’ itah onádzaa, Gálilee bigodzogíí biyi’ Názareth golzeegé’ Béthlehem golzeezhį’, Judéahíí biyi’gee, David golį́į́ n’ííyú, (Joseph David yił hat’i’i lę́’ehíí bighą,)
LUK 2:5 Mary dak’adégo iłchiihi, Joseph baa hiiłtíni yił hi’ash lę́’e, bizhi’ ádaagole’yú.
LUK 2:6 Áígee sikeená’ iłchiihíí biká’ ngonyaa lę́’e.
LUK 2:7 Da’iłtsé iłchíhi ishkiin yishchįį, mé’ihíí nadik’ą’ bik’ídisdizgo magashi yiyi’ náda’idįįhíí yiyi’ nyinłtį́į́; na’ch’injahíí doo ła’ hayú bá goz’ąą dahíí bighą.
LUK 2:8 Mé’ sitiiníí da’aṉahyú nṉee nada’nyoodíí bidibełį́į́ yiṉádaadéz’įį lę́’e, tłé’yú.
LUK 2:9 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi bich’į’ ch’í’ṉah adzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’idindláádíí bee ike’dendláád; áík’ehgo nṉee nada’nyoodíí tsídaadesyiz.
LUK 2:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gábiłṉii, Doo nédaałdzid da: íyínłts’ąą są́ą́, yati’ dázhǫ́ nłt’éhi nṉee dawa bee bił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleełíí baa nohwił nagoshṉi’.
LUK 2:11 Díí jįį David golį́į́ n’ííyú nṉee hasdáyihiṉíłi nohwá gozlįį, Christ nohweBik’ehń.
LUK 2:12 Díí bee bídaagonołsį doleeł, mé’ihíí nadik’ą’ bik’ídisdizgo magashi yiyi’ náda’idįįhíí yiyi’ sitįįgo daahołtséh.
LUK 2:13 Dahį́ko Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á da’iłtsé ch’í’ṉah ádilzaahíí łą́ą́go yaaká’gé’ yił ch’í’ṉah ánádedlaa, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzįgo gádaaṉii,
LUK 2:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań da’tiségo at’éhi yaaká’zhį’go daach’inłsį le’, ła’íí ni’ biká’yú nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee iłch’į’gont’ééhíí bíyéé le’.
LUK 2:15 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’yú onákainá’ nada’nyoodíí, Béthlehemyú dokáh, daałiłdi’ṉii, Díí ágodzaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił ch’í’ṉah ágolaahíí daanél’įįyú dokáh.
LUK 2:16 Áík’ehgo áígé’ dagoshch’į’ deskaigo Mary, Joseph, ła’íí mé’ magashi yiyi’ náda’idįįhíí yiyi’ sitįįgo yaa hikai.
LUK 2:17 Daayiłtsąąná’ mé’ihíí ábiłdi’ṉii n’íí dahot’éhé yaa nadaagosṉi’.
LUK 2:18 Hayíí daidezts’aaníí nada’nyoodíí ádaabiłṉiihíí yaa bił díyadaagot’ee.
LUK 2:19 Maryhíí díí dawa yénálṉiihgo dayúweh bijíí yuyaa yaa natsekees lę́’e.
LUK 2:20 Nada’nyoodihíí da’ádaabiłdi’ṉiihíí k’ehgo hayíí daidezts’ąąhíí ła’íí daayo’įįhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo at’ééhíí yaa nadaagolṉi’go, ła’íí ya’ahédaanzįgo t’ąązhį’ onákai.
LUK 2:21 Tsebíí beyiskąąná’ mé’ círcumcise ábi’delzaaná’ Jesus bizhi’ bá álzaa, áí bizhi’íí doo hwaa goleeh daná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’ihi bizhi’ bá áyíílaahi.
LUK 2:22 Moses ngon’ąą n’íí k’ehgo Mary godnłsįgo iłch’į’bi’dilṉe’íí biká’ ngonyáágo, mé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hiłtéehgo Mary ła’íí Joseph biłgo Jerúsalemyú odaistįį lę́’e;
LUK 2:23 (Mé’ da’iłtsé ishkiin daagolehihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá sanigo nihi’ṉiiłgo ngon’ą́ą́go k’e’eshchįįhíí bighą;)
LUK 2:24 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań hat’íhíta ye’okąąhíí yaa daayiné’go odaistįį lę́’e ałdó’, hawú naki, dagohíí hawúcho bizhaazhé naki, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí k’ehgo.
LUK 2:25 Jerúsalemgee nṉee ła’, Símeon holzéhi, nłt’éégo at’éhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsíni naghaa lę́’e; áń Israel hat’i’i yił goyiłshǫ́ǫ́go ánáyidle’íí hígháhíí yiká déz’įį lę́’e: Holy Spirit biká’zhį’ at’éhi.
LUK 2:26 Holy Spirit bee bił ch’í’ṉah ágolzaago gábił’idi’ṉii, T’ah doo hwaa dantsaah daná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Its’áltíni, Christ holzéhi, hinłtséh.
LUK 2:27 Holy Spirit nábihiłaago da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nyáá; ákú Jesus bimaa ła’íí bitaa biłgo begoz’aaníí k’ehgo bá okąąhgo ádaabistįįná’,
LUK 2:28 Áígee Símeon mé’ náyinłtįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzįgo gáṉíí,
LUK 2:29 SheBik’ehń, áníita áshiłnṉii n’íí k’ehgo nána’isiidíí shił gozhǫ́ǫ́go ch’ík’eh shee ngonowáh:
LUK 2:30 Shí shiṉaahíí bee hago’at’éégo hasdá’ííṉííł doleełíí hish’įį,
LUK 2:31 Áí nṉee dawa biba’ iłch’į’ńdlaa n’íí;
LUK 2:32 Áń bich’ą́’idindííníí nṉee doo Jews daanlįį dahíí bee bá got’įį doleeł, ła’íí nṉee ṉíyééhíí, Israel hat’i’i, áń bee ízisgo ádaat’ee doleeł.
LUK 2:33 Jesus ábiłdi’ṉiihíí bitaa, bimaa biłgo yaa bił díyadaagot’ee lę́’e.
LUK 2:34 Símeon bá da’oskąądná’ Mary, Jesus bimaahíí, gáyiłṉii, Íyínłts’ąą są́ą́, díí mé’ihíí Israel hat’i’i łą́ą́go bighą naanándéh, ła’íí łą́ą́go nádikáh doleełhíí bighą habi’doltíni at’éé; godiyįhgo be’ígózini baa yádaach’iłti’ doleełi;
LUK 2:35 (Bésh be’idiltłishé nijíí bighálgeedhíí k’ehgo nijíí nṉiih doleeł;) nṉee bijíígé’ natsekeesíí ch’í’ṉah alṉéh doleełhíí bighą.
LUK 2:36 Phánuel, Áser hat’i’i itah nlíni, bitsi’, Anna holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’i nlįį lę́’e; áń są́ silįį, nanṉeego gosts’idn łegodzaa;
LUK 2:37 Itsaa nlįįgo tsebídin dį́į́’i bił łegodzaa, da’ch’okąąh goz’ąągé’ dá doo ch’igháhá dajįį biigha ła’íí datł’é’ biigha dáshiṉá’ okąąhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yá na’iziid lę́’e.
LUK 2:38 Áń ałdó’ da’áígee nyáágo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ahénzį, áígé’ Jerúsalemgee daagolííníí hago’at’éégo hasdábidi’ṉiił doleełíí yiká daadéz’iiníí Jesus yaa yił nadaagosṉi’.
LUK 2:39 Bik’ehgo’ihi’ṉań hago’at’éégo gos’aaníí ąął yikísk’eh ádaasdzaaná’ dabíí daagolį́į́yú, Gálilee bigodzogíí biyi’ Názareth golzeeyú, onákai.
LUK 2:40 Mé’ n’íí nołseełná’ biyi’siziiníí nłdzil silįį, goyą́ą́ silįį; ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí biká’zhį’ at’éé lę́’e.
LUK 2:41 Jesus bimaa ła’íí bitaa biłgo dałenágodáhgee Jerúsalemyú onat’ash lę́’e, bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo náda’idįįhíí bighą.
LUK 2:42 Jesus nakits’ádah bił łegodzaaná’, dałenágodáhgee ákú onakáhíí k’ehgo ákú okai lę́’e;
LUK 2:43 Ąął bengonyaaná’ onákai, ndi Jesus t’ąązhį’ ídestąą lę́’e Jerúsalemgee; bimaa ła’íí bitaahíí dá doo yídaagołsį dago.
LUK 2:44 Jesus bił hikah daanzįgo názeełgo o’i’ą́ą́yú; bik’íí ła’íí hayíí bídaagosiníí bitahyú ch’éh yiká daantaa lę́’e.
LUK 2:45 Doo hwaa hayú nádaanłtįį dahíí bighą t’ąązhį’ Jerúsalemyú biká daantaayú onát’aazh.
LUK 2:46 Taagiskąąyú da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nṉee daagoyááníí iłch’ídaago’aahíí íyésts’ąągo ła’íí nayídiłkidgo naháztąąyú itah sidaago yaa hikai lę́’e.
LUK 2:47 Bił’ígóziníí ła’íí nabídíkidgo yígółsįgo hadzi’híí bighą nṉee daabidezts’aaníí bił díyadaagot’ee lę́’e.
LUK 2:48 Jesus bimaa ła’íí bitaahíí daabiłtsąągo bił díyadaagot’ee: áík’ehgo bimaa gábiłṉii, Shizhaazhé, hat’íí lą́ą́ bighą áńt’íni? Nitaa ła’íí shíí ch’éh niká hantaahíí bighą doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da ni’.
LUK 2:49 Jesus gábiłṉii, Hat’íí bighą shiká hanołtaa? ShiTaa binasdziidíí baa nashaago shá goz’ąą, ya’ doo bígonołsį da née?
LUK 2:50 Hat’íí ṉiigo aṉíí shįhíí doo yídaagołsį da lę́’e.
LUK 2:51 Áík’ehgo yił onákai Názarethyú, bimaa ła’íí bitaa da’ádaabiłṉiiyú át’éé lę́’e: bimaahíí bizhaazhé ábiłnṉiidíí dawa yaa natsekees lę́’e.
LUK 2:52 Áík’ehgo Jesus goyą́ą́go hoṉaał, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áígeego bił at’éé, áígé’ nṉee ałdó’, dayúweh begoldoh lę́’e.
LUK 3:1 Tibérius Caesar holzéhi nant’ánchań nlįįgo ashdla’ádah łegodzaa lę́’e, áíná’ iké’gee sitiiń, Póntius Pílate holzéhi, ni’ Judéa golzéhi yánant’aa, taagigee sitiiń, Hérod, ni’ Gálilee golzéhi yánant’aaná’ bik’isn Philip Ituréa ła’íí Trakonítis yánant’aa, ła’íí Lysánias Ábilene yánant’aa lę́’e,
LUK 3:2 Ánnas ła’íí Cáiaphas okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni daanlįįná’ Zakarías biye’, John holzéhi, da’izlį́į́yú Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ hadzii.
LUK 3:3 Jórdan túńlínihíí biṉaayú nṉee yich’į’ yałti’go gádaayiłṉii, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’go baptize ádaanohwi’dolṉe’, áík’ehgo nohwinchǫ’íí nohwá da’ízlį́į́ ánálṉe’;
LUK 3:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Esáias holzéhi, binaltsoos biyi’gé’ díí bak’e’eshchįį, Da’izlį́į́yú hadńshį gáṉíígo dilwosh, NohweBik’ehń bádnyú iłch’į’daagołe’, intín iłk’ídezdǫhgo bá ádaałe’.
LUK 3:5 Nadaashwozhíí hanágodibįh, ła’íí dził naz’aaníí, nadaask’idíí hayaa álṉe’; ła’íí godigizíí iłk’ínádoldǫł, ła’íí godilwołíí dilkǫh ánálṉe’ doo;
LUK 3:6 Áígee nṉee dawa hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hasdá’iiṉiił doleełíí daidołtseeł.
LUK 3:7 Áígé’ nṉee John baptize ádaabile’ hádaat’įįgo yaa hikaihíí gáyiłṉiigo yich’į’ yałti’, Nohwíí tł’iish bik’asda’ golííníí k’ehgo daałinołt’įįłíí, hadń lá nohwádnyú nohwiniigodilṉe’íí bich’ą́’ nołkáh nohwiłnṉiid?
LUK 3:8 Da’aṉii nohwinchǫ’íí bich’ą́’ ádaałdzaayúgo ch’í’ṉah ádaadi’ṉołsį, nest’ą’ nłt’éégo nádaant’įhíí k’ehgo nohwaa daide’aah, Abraham bich’ą́’gé’ daadihe’ṉa’i doo ídiłdaadoł’ṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań díí tséé nazṉilíí nṉee Abraham bich’ą́’gé’ daadihezṉa’íí k’ehgo áile’yúgo áile’, nohwiłdishṉii.
LUK 3:9 Tsint’áni nkedn’aagee k’ek’éhgo godest’ąą; tsint’áni dawa doo nest’áń nłt’ééhíí baa dahndéh dayúgo, yó’ok’éhgo kǫ’ diltłi’ yuyaa olkaadhi at’éé.
LUK 3:10 Nṉeehíí John nayídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Hago ádaahi’ṉe’ áíná’?
LUK 3:11 John gáṉíí, Hadń bi’íícho naki shįhíí, ła’ihíí bi’íícho da’ádįh shįhíí yaa yinołtsós; hadń bich’iyáń łą́ą́ shįhíí hadń bich’iyáń da’ádįh shįhíí ła’ yaa yinoné’.
LUK 3:12 Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ałdó’ baptize ádaabi’dilṉe’yú hikaigo John gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí ńlíni, hago ląą ádaahi’ṉe’?
LUK 3:13 John gábiłṉii, Da’kwíí nohwich’į’ nadaahi’ṉiiłgo goz’ąą shįhíí doo bitisyú daahołkeed da.
LUK 3:14 Silááda ałdó’ nabídaadiłkidgo gádaaṉii, Nohwihíí hago ląą ádaahi’ṉe’? John gábiłṉii, Hadń biṉí’dołṉíh hela’, hadń da’izlįįyú baa dahdaagoł’aah hela’; ła’íí hanádaałdéhíí, da’áí nohwił daanzhǫǫgo nzhǫǫ.
LUK 3:15 Nada’ołíígo nṉee dawa bijíí yuṉe’ gádaanzį, Díí nṉee, John holzéhi, Christ at’į́į́ née, dah née?
LUK 3:16 John dawa yich’į’ hananádziigo gáyiłṉii, Shíhíí tú bee baptize ádaanohwish’įį, áíná’ shiké’gé’ ła’ shitisgo at’éhi higháh, biketł’óól k’e’ish’adgo ndi doo bik’eh sitį́į́da; áń Holy Spirit ła’íí kǫ’ yee baptize ádaanohwił’įį doleeł.
LUK 3:17 Be’iłch’íhé dahyotįįł, tł’oh nagháí iłch’íhi goz’ąągee nágosho doleeł, binest’ą’híí náyiziidgo iłk’eyihiṉiiłná’ bizhoolíí kǫ’ doo ntsésihi biyi’ yuyaa yidiłid.
LUK 3:18 Áígé’ nṉee yich’į’ yałti’go łą́ą́go yił ch’ígó’aah lę́’e.
LUK 3:19 Hérod, nant’án nlínihi, nchǫ’go at’į́į́go bik’isn Philip holzéhi bi’aad, Heródias holzéhi, yaa yiheltįį, ła’íí nchǫ’go ánát’įįdíí John yee bich’į’ yałti’ lę́’e,
LUK 3:20 Hérod nchǫ’go ánát’įįdííbitisgo adzaa, John ha’áyíłt’e’.
LUK 3:21 Nṉee dawa baptize ádaabilṉe’ná’, Jesus ałdó’ baptize ábi’delzaago yáá bich’į’ ałch’ą́’ ádzaago,
LUK 3:22 Holy Spirit hawú k’ehgo bich’į’ nke’eṉíihgo yaaká’gé’ yati’ gáṉíígo yidezts’ąą, ShiYe’ shił nzhóni ńlį́į́; naa shił gozhǫ́ǫ́.
LUK 3:23 Áígee Jesus tádin shį bił łegodzaa, áń Joseph biye’ (bido’ṉíí), Josephíí Héli biye’,
LUK 3:24 Hélihíí Mátthat biye’, Mátthatíí Levi biye’, Levihíí Mélki biye’, Mélkihíí Jánna biye’, Jánnahíí Joseph biye’,
LUK 3:25 Josephíí Mattathías biye’, Mattathíasíí Amos biye’, Amosíí Náum biye’, Náumíí Ésli biye’, Éslihíí Nágge biye’,
LUK 3:26 Nággehíí Máath biye’, Máathíí Mattathías biye’, Mattathíasíí Sémei biye’, Sémeihíí Joseph biye’, Josephíí Júda biye’,
LUK 3:27 Júdahíí Joánna biye’, Joánnahíí Rhésa biye’, Rhésahíí Zoróbabel biye’, Zoróbabelhíí Saláthiel biye’, Saláthielhíí Néri biye’,
LUK 3:28 Nérihíí Mélki biye’, Mélkihíí Áddi biye’, Áddihíí Cósam biye’, Cósamhíí Elmódah biye’, Elmódamhíí Er biye’,
LUK 3:29 Erhíí Jóse biye’, Jósehíí Eliézer biye’, Eliézerhíí Jórim biye’, Jórimhíí Mátthat biye’, Mátthatíí Levi biye’,
LUK 3:30 Levihíí Símeon biye’, Símeonhíí Júda biye’, Júdahíí Joseph biye’, Josephíí Jónan biye’, Jónanhíí Elíakim biye’,
LUK 3:31 Elíakimhíí Mélea biye’, Méleahíí Ménan biye’, Ménanhíí Máttatha biye’, Máttathahíí Náthan biye’, Náthanhíí David biye’,
LUK 3:32 Davidhíí Jesse biye’, Jessehíí Óbed biye’, Óbedhíí Bóoz biye’, Bóozíí Sálmon biye’, Sálmonhíí Náasson biye’,
LUK 3:33 Náassonhíí Amínadab biye’, Amínadabíí Áram biye’, Áramhíí Ésrom biye’, Ésromhíí Pháres biye’, Pháresíí Júda biye’,
LUK 3:34 Júdahíí Jacob biye’, Jacobíí Isaac biye’, Isaacíí Abraham biye’, Abrahamhíí Thára biye’, Thárahíí Nákor biye’,
LUK 3:35 Nákorhíí Sáruk biye’, Sárukhíí Rágau biye’, Rágauhíí Phálec biye’, Phálecíí Héber biye’, Héberhíí Sála biye’,
LUK 3:36 Sálahíí Caínan biye’, Caínanhíí Arfáxad biye’, Arfáxadíí Sém biye’, Semhíí Noe biye’, Noehíí Lámek biye’,
LUK 3:37 Lámekhíí Mathúsala biye’, Mathúsalahíí Enok biye’, Énokhíí Járed biye’, Járedhíí Maléleel biye’, Maléleelhíí Caínan biye’,
LUK 3:38 Caínanhíí Énos biye’, Énosíí Seth biye’, Sethíí Adam biye’, Adamíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biye’.
LUK 4:1 Jesus, Holy Spirit bił nlįįgo Jórdan túńlį́į́gé’ t’ąązhį’ nádesdzaa lę́’e, Spirit‐híí nabiłnaago da’izlįįyú óyáá,
LUK 4:2 Áígee dizdin behiskąą, ákú ch’iidn nant’án nabíntaah lę́’e. Akú naghaaná’ doo hat’íí yiyąą da: áí dizdin ąął iskąąná’ shiṉá’ silįį lá.
LUK 4:3 Ch’iidn nant’án bich’į’ hadziigo gábiłṉii, Ni Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo díí tséhíí báń náodleeh, nṉii.
LUK 4:4 Áíná’ Jesus gábiłṉii, Ágágolzeego k’e’eshchįį, Nṉee doo dá báń zhą́ yee hiṉaa da doleeł, áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí dawa yee hiṉaa doleeł.
LUK 4:5 Áígé’ ch’iidn nant’án dził dázhǫ́ yúdahi biká’yú yił hananásht’aazhgo, áígé’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ch’inesk’ołíí dábich’į’ bił ch’í’ṉah áyíílaa lę́’e.
LUK 4:6 Áígé’ ch’iidn nant’ánhíí gánábiłdo’ṉiid, Díí dahot’éhé ízisgo ágot’eehíí naa nishné’, dawa bee nik’ehgo: díí ałk’iná’ dawa shaa hi’né’hi at’éé; dahadńta baa nishné’ hásht’į́į́yúgo baa nishné’.
LUK 4:7 Ni shonkąąhyúgo díí dawa ṉíyéé doleeł.
LUK 4:8 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Ágágolzeego k’ená’ishchįį, Satan, shiké’gé’ ńṉáh: ágágolzeego k’ená’ishchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń zhą́ honkąąh, da’áń zhą́ bá na’ízíid.
LUK 4:9 Ch’iidn nant’án Jesus Jerúsalemyú yił o’áázhgo, kįh biyi’ da’ch’okąąhíí hadago goz’aaníí bilatahyú yił n’áázhgo gáyiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́yúgo kogé’ gódah ch’í’ńłt’e’:
LUK 4:10 Ágágolzeego k’e’eshchįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nłt’éégo biṉádaadeł’į́į́ doleeł, ná daayiłdoṉiił:
LUK 4:11 Áígé’, Doo tséé hitałgo hayaa nageeh dahíí bighą ánádaanołteeł doo, golzeego k’e’eshchįį.
LUK 4:12 Jesus ch’iidn nant’án yich’į’ hananádziigo gáyiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń doo nabíńtaah da, golzee.
LUK 4:13 Ch’iidn nant’án dawa yee nayíneztąąd hik’e, Jesus yich’ą́’zhį’go dahnasdzaa, dét’įhézhį’.
LUK 4:14 Áígé’ Jesus Holy Spirit nabiłnaago Gálileeyú onádzaa: ákú dahot’éhé nłt’éégo baa ch’iṉiigo didezdlaad lę́’e.
LUK 4:15 Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ iłch’ígó’aahgo naghaago nṉee dawa daabidnłsį.
LUK 4:16 Názarethyú gólį́į́ n’ííyú nadzaa: ákú Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ oyáá, Jews daagodnłsiníí bijįį ákóṉe’ onadáhgee, áígé’ ozhíihgo hizį’,
LUK 4:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Esáias holzéhi, naltsoos biyati’ biyi’ k’e’eshchiiníí Jesus baa hit’ą́ą́. Áí naltsoosíí iłch’ą́’ áyíílaa, gáṉíígo k’e’eshchįįgee,
LUK 4:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań sheBík’ehń biSpirit‐híí shiká’zhį’ nlįį, nṉee tédaat’iyéhíí yati’ baa gozhóni bee bich’į’ yádaashti’ doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań hashidilaahíí bighą; dázhǫ́ doo bił daagozhǫ́ǫ́ dahíí nłt’éégo ánáshdle’ doleełhíí bighą shidol’aad, isnáh daanliiníí hago’at’éégo yich’ákáhgo ła’íí biṉáá ádaagodiníí hago’at’éégo ch’ínádaaghaałgo ánádaadle’go bił nagoshṉi’go, hayíí bich’į’ nagontł’ogíí biyi’gé’ hahishṉiił doleełgo,
LUK 4:19 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yaa ch’oba’íí biká’ ngonyaagee baa nagoshṉi’híí bighą shi’dol’aad.
LUK 4:20 Áígé’ naltsoosíí iłch’į’ ánáyiidlaago, nal’a’á yaa náyin’ą́ą́gé’ nánezdaa. Ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ yił naháztaaníí dawa daabineł’į́į́ lę́’e.
LUK 4:21 Nṉee yich’į’ yałti’ nkegonyaago gáṉíí, Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí díí jįį daasidołts’aanihíí begolṉe’.
LUK 4:22 Nṉee dawa nłt’éégo baa yádaałti’ lę́’e, yati’ nzhóni yee hadziihíí yaa bił díyadaagot’eego gádaałiłdi’ṉii, Díń la’ Joseph biye’ at’éé?
LUK 4:23 Jesus gábiłṉii, Yati’ iłch’ígó’aahíí bee gádaashiłdołṉii, Izee nant’án ńlíni, dáni na’ńlziih: Capérnaumyú ánát’įįłíí yaat’ídaandzįgo kú ałdó’ dáni gonlį́į́yú ágánt’įįł.
LUK 4:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi dá golį́į́gee doo habi’dit’įį da, da’aṉiigo ádaanohwiłdishṉii.
LUK 4:25 Shíí da’aṉiigo nohwił nadaagoshṉi’, Elías t’ah hiṉaaná’ dá doo nagołtįįhé taagi łegodzaagé’ gostáń dahitąą, áígee shiṉá’ góyééhíí benagowaa lę́’e, Israel hat’i’i bitahgee isdzáné biką’ da’adini łą́ą́go daagolį́į́;
LUK 4:26 Ndi Elías doo hwaa ła’ bich’į’ bi’dol’aad da, naniyúgo itsaa Sídon godzogíí biyi’ kįh gozṉil Sarépta golzeeyú gólínihi zhą́ bich’į’ bi’dol’aad lę́’e.
LUK 4:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Elíseus holzéhi, t’ah hiṉaaná’ Israel hat’i’i bitahgee nṉee łą́ą́go łǫ́ǫ́d doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nakai; ndi doo ła’ nádzii daná’ nṉee Náaman holzéhi, Sýriayú gólíni, zhą́ nádzii lę́’e.
LUK 4:28 Ha’ánázéh yuṉe’ naháztaaníí díí Jesus áṉííhíí daideztsąąná’ bádaagoshchįįd,
LUK 4:29 Áík’ehgo daahizį’go Jesus ch’ídaaniyood, dził nan’aahíí biká’ gotahyú yił náłseeł lę́’e, áígé’ gódah ch’ídaahilt’e’ daanzį.
LUK 4:30 Áíná’ nṉeehíí bigizhyú ch’ínyáá lę́’e.
LUK 4:31 Áígé’ Capérnaum golzeeyú ńyáá, Gálilee godzogíí biyi’, ákú Jews daagodnłsiníí bijįį dawahn iłch’ígó’aah lę́’e.
LUK 4:32 Yebik’ehgo iłch’ígó’aahíí bighą nṉee bił díyadaagot’ee.
LUK 4:33 Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ła’ nṉee ch’iidn biyi’ golínihi sidaa lę́’e, áń nawode
LUK 4:34 Gáṉíí, Doo nohwaa nanṉaa da; hago lą́ą́ át’éégo nohwich’į’ goń’aahgo ánt’įį, Jesus, Názarethgé’ nanṉáhi? Ya’ da’izlįįyú ánohwiléhíí bighą ńyaa née? Shíí nígonsį hadń ánt’įįhíí; Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’gé’go Dilzįhgo Ńlíni.
LUK 4:35 Jesus nłdzilgo hadziigo gáyiłṉii, Handziih hela’, an biyi’gé’ hanṉáh. Nṉee iłṉí’gee nṉee ch’iidn biyi’ golínihíí ch’iidn nkíbidest’ehgo dá doo hago ábile’é biyi’gé’ halwod.
LUK 4:36 Nṉee dawa bił díyadaagot’eego gádaałiłdi’ṉii, Díí yati’íí hago’at’éhi! Dawa yebik’ehgo ła’íí binawod golį́į́go spirits daanchǫ’i haołkáh yiłṉiigo hainiyood.
LUK 4:37 Dahot’éhé nṉee bitahyú nłt’éégo baa ch’iṉii didezdlaad lę́’e.
LUK 4:38 Nádiidzaago ha’ánázéhgé’ ch’ínádzaago Simon bigową yuṉe’ ha’ayáá. Simon bi’aadíí bimaa yóíyahgo nezgai; áí bighą nádaach’okąąh.
LUK 4:39 Yit’ahgé’ sizįįgo hat’íí binesgai shįhíí náines’įįhgo nłt’éé násdlį́į́: áík’ehgo dagoshch’į’ nádiidzaago yá da’dezné’.
LUK 4:40 O’i’ą́ą́zhį’ godeyaago hayíí bik’íí kah iłtah at’éhi yaa nakaihíí Jesus bich’į’yú yił neheskai; áík’ehgo dała’á daantį́į́go yik’e daadilṉiigo nádailziih lę́’e.
LUK 4:41 Nṉee ch’iidn biyi’ daagolííníí łą́ą́go ch’iidn nádaadihilghaashgo haikáhná’ gádaaṉii, Ni, Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlíni. Ch’iidn Jesus, Christ nlįįgo yídaagołsįhíí bighą, nłdzilgo yich’į’ hadziigo, Hadaałdziih hela’, yiłnṉiid.
LUK 4:42 Hayołkaałyú ch’ínyáágo da’izlįįyú óyáá: áíná’ nṉee biká hadaantaago, áíke’égo baa hikai, doo yich’ą́’ digháh hádaabit’įį dahíí bighą.
LUK 4:43 Áík’ehgo yich’į’ hadziigo gáṉíí, Łahyú kįh nagozṉilíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa yashti’ doleeł: áí bighą shi’dol’aad.
LUK 4:44 Gálileeyú Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee yich’į’ yałtigo naghaa lę́’e.
LUK 5:1 Jesus túsikaaníí Gennésaret holzéhi bahyú sizįįná’ nṉee daałiłjizh, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ daidits’į́h hádaat’įįhíí bighą,
LUK 5:2 Túsikąągee tsina’eełíí naki silaago yiłtsąą, nṉee łog hadaileehíí tsina’eeł yiyi’gé’ hakaigo biłógbehaidlehé nanestł’óli tádaigisgo.
LUK 5:3 Jesus tsina’eełíí dała’á Simon bíyééhíí yeh hiyaaná’, Simon gáyiłṉii, Da’aṉahzhį’ shił ńł’eeł. Áígé’ tsina’eełíí yiyi’ dahnezdaa, áígé’ nṉee yił ch’ígó’aahgo yich’į’ yałti’.
LUK 5:4 Ąął nyáńłti’ná’ Simon gáyiłṉii, Tú łą́ą́yú idnł’eełgo áígé’ niłógbehaidléhé ténłtsosgo beha’íílée.
LUK 5:5 Áík’ehgo Simon gábiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, ch’éh ádaahiit’įįgo iskąą ndi doo ła’ hadaasiidlee da: da’ágát’éé ndi da’áshiłnṉiiyú áshṉe’go shiłógbehaidlehé hayaa ashłe’, ṉii.
LUK 5:6 Ágádaadzaago łóg dázhǫ́ łą́ą́go hayíléego biłógbehaidlehé bich’ą́’ ndaasdlaad lę́’e.
LUK 5:7 Ła’ yił hada’ileehíí aṉahyú tsina’eełíí bił dahna’eełíí yich’į’ yída’dishgish, Nohwich’odaałṉiih, daaṉiigo, Áík’ehgo áí bich’į’ bił nda’iz’eelgo tsina’eełíí da’áła łóg biyi’ ha’desbįhgo tsina’eełíí hayaa téłtł’á’o’eeł nkegonyaa.
LUK 5:8 Simon Peter díí yiłtsąągo Jesus biyahzhį’ hayaa adzaago gáṉíí, SheBik’ehń, shich’ą́’zhį’go dahnṉáh, nṉee binchǫ’ łánihi nshłįįhíí bighą.
LUK 5:9 Simon ła’íí yił hada’ileehíí biłgo dawa bił díyadaagot’ee, łóg dázhǫ́ łą́ą́go hadaizlee’híí bighą:
LUK 5:10 James ła’íí John biłgo, Zébedee biye’kehi, Simon yił nada’iziidi, ałdó’ bił díyadaagot’ee. Jesus Simon gáyiłṉii, Doo nénłdzid da; kodé’ godezt’i’go łóg hayihileehíí k’ehgo nṉee shá náhiláh doleeł.
LUK 5:11 Áík’ehgo bitsina’eełíí tábąąyú ndaayisṉilná’ dawahá akúyaa ndaizṉilná’, Jesus yiké’ dahiskai lę́’e.
LUK 5:12 Jesus kįh gozṉilyú nyáágo nṉee łóód doo ínádįh dahi, leprosy holzéhi, yaa nagháhi Jesus yiłtsąąná’ hayaa adzaago náyokąąhgo gáyiłṉii, SheBik’ehń, náshíńlziihíí bik’e síńtįįgo nígonsį, háńt’įįyúgo náshíńlziih.
LUK 5:13 Jesus yich’į’ dahdidilṉiigé’ yedelṉii’go gáyiłṉii, Hasht’į́į́, nándziih. Áí dábiłgo łóód n’íí ínásdįįd lę́’e.
LUK 5:14 Jesus gábiłṉii, Hadń dánko bił nagolṉí’ hela’: ti’i, okąąh yebik’ehń bich’į’ ch’í’ṉah ádńdle’go, Moses ngon’ą́ą́ lę́’ehíí k’ehgo hat’íhíta be’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nné’, hanánidelzaahíí bighą, áík’ehgo nándziihíí nṉee yídaagołsį doleeł.
LUK 5:15 Áíná’ yúwehyú ch’iṉii didezdlaad: áík’ehgo nṉee doo ałch’ígé Jesus yałti’íí daidits’į́h hádaat’įį ła’íí kah iłtah at’éhi yaa nakaihíí nádaabi’dilzii hádaat’įįhíí bighą baa hikáh lę́’e.
LUK 5:16 Áígé’ Jesus dasahn da’izlįįyú óyááyú oskąąd.
LUK 5:17 Áíná’ ła’ jįį Jesus iłch’ígó’aahgo Phárisees daanlíni ła’íí begoz’aaníí iłch’ídaago’aahi itah naháztąą lę́’e, Gálilee biyi’, Judéa biyi’ daagotahgé’, ła’íí Jerúsalemgé’ hikaihi: Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí biłnlįįgo nádailziih.
LUK 5:18 Jesus yałti’ná’ ła’ nṉee di’ili Jesus bich’į’ ndaach’íłteehgo biyahzhį’ ndaach’íłteehgo ch’éh ádaach’it’įį lę́’e.
LUK 5:19 Dázhǫ́ ch’iląądgo doo hayú Jesus bich’į’ ch’ígót’i’ dahíí bighą kįh biká’yú hádaach’istįįgo Jesus siziiníí bik’ehgé’ ch’í’í’áńgo ádaach’izlaagé’ a’ádaach’istįį lę́’e.
LUK 5:20 Jesus nṉee bi’odlą’ yígołsįįdná’ di’ilihíí gáyiłṉii, Shik’isn, ninchǫ’íí da’izlíné nádleeh.
LUK 5:21 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Phárisees daanlíni biłgo dábiyi’yú na’ídaadiłkidgo gádaaṉii, Hadń láhi áń Bik’ehgo’ihi’ṉań ádil’įįgo aṉíí? Hadń konchǫ’íí da’izlíné áile’? Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ go’į́į́.
LUK 5:22 Jesus áí natsídaakeesíí yígołsįįdná’ gáyiłṉii, Hat’íí bighą dánohwiyi’yú na’ídaadołkid?
LUK 5:23 Hayííhíí doo nyeego ách’iṉiih da, Ninchǫ’íí da’izlíné nádleeh, dagohíí, Nádndáhgo dahnṉáh?
LUK 5:24 Ni’gosdzáń biká’ nṉee binchǫ’íí da’izlį́į́ alṉe’íí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, beshik’ehgo bídaagonołsį doleełhíí bighą, (nṉee di’ili sitiiníí gáyiłnṉid,) Nádndáhgo biká’ síntiiníí dahnádnné’go gowąyú nádńdáh, niłdishṉii.
LUK 5:25 Nṉee biṉááł dagoshch’į’ nádiidzaago yiká’ sitįį n’íí dahnáyiné’go gowąyú onádzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzįgo.
LUK 5:26 Nṉeehíí dawa dázhǫ́ bił díyadaagot’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzį, áígé’ tsídaadesyizgo gádaaṉii, Díí jįį ánágot’įįłíí doo hwaa ła’ hat’íí gát’éégo daahiit’įį da.
LUK 5:27 Díí bikédé’go Jesus ch’ínádzaago tax nanáhi’ṉiłígee nṉee tax bich’į’ nahi’ṉiiłihi, Levi holzéhi, sidaago yiłtsąą lę́’e: áík’ehgo gáyiłṉii, Shiké’ dahnṉáh.
LUK 5:28 Áík’ehgo dawahá da’akú nazṉilná’ nádiidzaago Jesus yiké’ dahiyaa lę́’e.
LUK 5:29 Levi bigowąyú Jesus bá da’odąą: áígee nṉee łą́ą́go tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí, nṉee ła’ihíí biłgo, Jesus ła’íí bitsiłke’yu itah da’iyąązhį’ naháztąą.
LUK 5:30 Áíná’ Phárisees daanlíni ła’íí bitahyú begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi biłgo Jesus bitsiłke’yu yída’iłtahgo gádaayiłṉii, Hat’íí bighą tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bił da’ołsąą?
LUK 5:31 Jesus gádaabiłṉii, Doo hago’ádaat’ee dahíí izee nant’án doo yaa nakah bik’eh da, daanezgaihíí zhą́.
LUK 5:32 Shíí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’, biłdishṉiiyú níyáá, áíná’ doo nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí ágáłdishṉiiyú níyáá da.
LUK 5:33 Phárisees Jesus gádaayiłṉii, Hat’ííshą’ bighą John bitsiłke’yu dáshiṉá’ da’okąąh, ła’íí Pharisees bitsiłke’yu ałdó’ ágádaat’ee; áíná’ ni nitsiłke’yuhíí doo dáshiṉá’ da’okąąh da?
LUK 5:34 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ ni’i’ṉéhgee nṉee dała’ádaat’eehíí nṉee niiṉéhíí yił nakaiyúgo dáshiṉá’ da’okąąh née?
LUK 5:35 Dahagee nṉee niiṉéhíí bich’ą́’ nádilteeh ndi at’éé, áígee dáshiṉá’ da’okąąh doleeł.
LUK 5:36 Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí ałdó’ yee hadziigo gábiłṉii, Doo hadń íí áníidéhíí haizǫǫsgo íí dénchǫ’éhíí yenádi’aah da; ágádzaayúgohíí áníidéhíí biká’ ch’ída’i’áń hileehná’ íí dénchǫ’éhíí áníidéhíí béédit’ąągo doo łełt’ee da.
LUK 5:37 Ła’íí wine áníi alzaahíí ikágé wine bee nałtiníí dénchǫ’éhíí doo biyi’ tádaach’iṉił da; ágách’idzaayúgo wine áníi alzaa’ihíí ikágé yidiłdohgo na’ṉil, áík’ehgo winehíí ąął ha’ijooł, ła’íí ikágéhíí koch’ą́’ yiłchǫǫh.
LUK 5:38 Áíná’ wine áníi alzaahíí wine bee nałtiníí áníidéhíí zhą́ biyi’ tádaach’iṉił; áík’ehgo daańłt’éé ńt’éé.
LUK 5:39 Hadń wine da’iłtsé alzaahíí yodlaaníí, doo áníi alzaahíí hát’į́į́da; Wine da’iłtsé alzaahíí zhą́ nłt’éé, ṉiihíí bighą.
LUK 6:1 Jews daagodnłsiníí bijįį nakigeehíí Jesus tł’oh nagháí hentííníí yiyi’yú higaał; bitsiłke’yu yił hikaahgo tł’oh nagháí binest’ą’ nadaayiṉiił; áígé’ daidnzhishgo daayiyąą lę́’e.
LUK 6:2 Phárisees daanlíni ła’ gádaabiłṉii, Hat’íí bighą godilziníí bijįį doo hat’íí baa nach’ighaa dahíí ádaałt’įį?
LUK 6:3 Jesus gáṉíí, Ya’ David ła’íí yił nakaihíí biłgo shiṉá’ daasilįįgo hago ádaasdzaa láń shįhíí doo hwahá baa da’ołshiih da née?
LUK 6:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ ha’ayáágo, báń Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’okąąhgo baa hi’né’go nii’né’ n’íí náidnné’go yiyąą, ła’íí yił nakaihíí ałdó’ ła’ yá’ńné’ lę́’e; áí báńhíí okąąh yedaabik’ehi zhą́ daayiyąągo goz’ánihi.
LUK 6:5 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, godilziníí bijįį ndi beshik’eh, ṉii, Jesus.
LUK 6:6 Łah Jews daagodnłsiníí bijįį ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ Jesus ha’ayáágo iłch’ígó’aah lę́’e: akóṉe’ nṉee bigan dihe’nazhiṉéégo binawod ásdįįdi itah sidaa.
LUK 6:7 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Phárisees daanlíni biłgo Jesus daineł’į́į́ lę́’e, godilziníí bijįį nṉeehíí náyilziih shį daanzįgo; ágádzaayúgo Jesus hat’íhíta yee yaa dahdaago’aahíí bighą.
LUK 6:8 Áíná’ Jesus áí natsídaakeesíí yígółsįhíí bighą nṉee bigan binawod ásdįįdi gáyiłṉii, Nádndáhgo kodé’ hizįį. Áík’ehgo nádiidzaago áígee hizį’ lę́’e.
LUK 6:9 Jesus begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Phárisees biłgo gádaayiłṉii, Dała’á nanohwídaadishkid, ya’ godilziníí bijįį nłt’éégo ách’ít’įįgo goz’ąą née, dagohíí dénchǫ’égo ách’ít’įį née? Ya’ nṉee hasdách’iłteehgo née, dagohíí ch’iziłheego née?
LUK 6:10 Jesus nṉee yitah déz’įį lę́’e, áígé’ nṉee bigan binawod ásdįįdi gáyiłṉii, Yushdé’ dahdinlṉíh. Ágádzaaná’ bigan nłt’éé násdlį́į́, łahzhiṉééhíí ga’at’éé.
LUK 6:11 Nṉee Jesus yik’edaanṉiihíí hadaashkeego gádaałiłdi’ṉii, Jesus hagoshą’ ádaahiidle’?
LUK 6:12 Áíná’ Jesus dasahn dziłyú óyáá okąąhgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ okąąhgo iskąą.
LUK 6:13 Hayiłką́ą́yú biké’ hikahíí, Yushdé’, daayiłnṉiidná’ nakits’ádah hayiṉil: áí shinadaal’a’á daayiłṉii;
LUK 6:14 Simon, (Peter yízhi’ yá áyíílaahíí,) bik’isn Andrew, ła’íí James, John, Philip, Barthólemew,
LUK 6:15 Matthew, Thomas, ła’íí James Alphéus biye’i, Simon Zelótes holzéhi,
LUK 6:16 Judas James bik’isn, ła’íí Judas Iscáriot, ch’íbido’aał doleełi.
LUK 6:17 Dziłgé’ yił nkenákainá’ dziłíí bitl’ááhgee sizįį, áígee biké’ hikahíí, ła’íí nṉee łą́ą́go Judéagé’, Jerúsalemgé’, ła’íí tádá’yú Tyre ła’íí Sídongé’ daagolínihi daabidits’į́h hádaat’įįgo, ła’íí daanezgaihíí nádaabidilziih hádaat’įįgo baa náńłsą́ą́;
LUK 6:18 Hayíí spirits nchǫ’i biyi’ daagolííníí ałdó’ baa hikai: áík’ehgo náda’bidilzii lę́’e.
LUK 6:19 Nṉee dawa bedaadilchiid hádaat’įį lę́’e: binawodíí nádaabilziihíí bighą.
LUK 6:20 Biké’ hikahíí yineł’į́į́go gáyiłṉii, Nohwíí tédaanołt’iyéhíí nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanołįį.
LUK 6:21 K’adíí shiṉá’ daanołiiníí nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: náda’dołdǫǫł. K’adíí daałchagíí nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: daałdloh doleeł.
LUK 6:22 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shighą nṉee nohwik’edaanṉiihyúgo, ła’íí doo hádaanohwit’įį dayúgo, nchǫ’go nohwich’į’ yádaałti’yúgo, nohwizhi’ nchǫ’go yaa yádaałti’yúgo nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 6:23 Áí bijįį dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́go yaadaołjah le’: yaaká’yú itisgo nohwaa hi’né’i dázhǫ́ nchaa doleeł: nṉee nohwik’edaanṉiihíí bich’ą́’gé’ nṉee daanlínihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ałdó’ ágádaayiłsį lę́’e.
LUK 6:24 Áíná’ nohwíí ízisgo da’ołt’iiníí, nohwá góyéé doleeł! ałk’iná’ dawa hádaałt’iiníí nohwíyéé.
LUK 6:25 K’adíí náda’sołdįįdíí, nohwá góyéé doleeł! shiṉá’ daanołįį doleeł. K’adíí daałdlohíí, nohwá góyéé doleeł! ík’edaadoł’ṉii ła’íí daołchag doleeł.
LUK 6:26 Nohwíí nṉee dawa nłt’éégo nohwaa yádaałti’ihíí, nohwá góyéé doleeł! áí bich’ą́’gé’ nṉee daanlínihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí daazhógo ádaadil’íni n’íí ágádaayiłnṉiid ałdó’.
LUK 6:27 Shihíí daashidołts’agíí gádaanohwiłdishṉii, Nohwik’edaanṉiihíí nohwił daanzhǫǫ le’, hayíí bił daanołchǫ’íí nłt’éégo bich’į’ ádaanołt’ee le’,
LUK 6:28 Yati’ yee daanohwókaałíí nłt’éégo bich’į’ natsídaałkees le’, ła’íí nchǫ’go nohwich’į’ ádaat’eehíí bá da’ołkąąh le’.
LUK 6:29 Hadń nitł’ah yonłts’íyúgo łahzhiṉéé bich’į’ nnanínt’aah; hadń ni’íícho nich’ą́’ náidiłtsoozyúgo n’íí ałdó’ doo baa ńchį’ da.
LUK 6:30 Dahadń hat’íí níyókeedíí baa nné’; hadń dahat’íhíta ṉíyééhíí nich’ą́’ náidnné’yúgo doo t’ąązhį’ bínáhóńkeed da.
LUK 6:31 Nṉee hago’at’éégo nohwich’į’ ádaat’eego hádaałt’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ bich’į’ ágádaanołt’ee.
LUK 6:32 Hayíí bił daanołshooníí zhą́ nohwił daanzhǫǫyúgo, hago’at’éégo nłt’éé áí? Nṉee doo daagodnłsį dahíí ndi hayíí bił daanzhooníí bił daanzhǫǫ.
LUK 6:33 Hayíí nłt’éégo ádaanłsį shįhíí zhą́ bich’į’ nłt’éégo ádaanołt’eeyúgo, hago’at’éégo nłt’éé áí? Nṉee doo daagodnłsį dahíí ndi ágádaat’íni at’éé ałdó’.
LUK 6:34 Nohwíí hadń hat’íí bá ch’ídaashołné’yúgo t’ąązhį’ shaa nné’ daanołsįgo, hago’at’éégo nłt’éé áí? nṉee doo daagodnłsį dahíí ndi dawahá łáłch’ínádai’né’i at’éé, da’áígee shaa nai’né’ daanzįgo.
LUK 6:35 Nohwik’edaanṉiihíí nohwił daanzhǫǫ le’, ła’íí nłt’éégo ádaałt’įį, dahat’íhíta ch’ídaanołné’ le’ doo shaa nané’ daanołsį dago; áík’ehgo yaaká’gé’ łą́ą́go nohwaa nané’ ła’íí Da’tiséyú At’éhi bichągháshé daanołįį doleeł: áń nṉee doo ahédaanzį dahíí ła’íí daanchǫ’íí ndi yich’į’ nłt’éégo at’éé.
LUK 6:36 NohwiTaa bił goch’oba’híí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwił goch’oba’ le’.
LUK 6:37 Doo hadń baa nádaałt’įį da le’, áík’ehgo nohwíí ałdó’ doo nohwaa nádaach’it’įį da doleeł: nṉee doo nchǫ’go baa natsídaałkees da le’, áík’ehgo doo nchǫ’go nohwaa natsída’ikees da: nṉee nohwich’į’ nchǫ’go ánát’įįłíí baa nádaagodenoł’aah le’, áík’ehgo nohwíí ałdó’ nohwaa nágodet’aah:
LUK 6:38 Nṉee baa daanołné’, áík’ehgo nohwíí ałdó’ nohwaa na’né’; áí nłt’éégo bínel’ąądgo, hayaa iłk’ínábénisdzilgo, nłt’éégo ąął nnésgohgo haláh odaazlįįgo nohwaa nach’iné’. Dáhołąągo kaa daasołné’ láńshį n’íí k’ehgo da’ágáhołąągo nohwaa nádo’né’.
LUK 6:39 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee hadziigo gádaabiłnṉiid, Ya’nṉee biṉáá ágodiníí ła’ nṉee biṉáá ágodini łolǫǫs née? ágádaasdzaayúgo shą’ da’áła ínlwozh yuyaa ołiłdeeł?
LUK 6:40 Biłch’ígót’aahíí biłch’ígó’aahi doo yitisgo at’éhi at’éé da: áíná’ daakówa nłt’éégo koł ch’ídaakost’ąąyúgo, áí bił ch’ígó’aahíí ga’ách’ít’éé daach’ileeh.
LUK 6:41 Hat’íí bighą nik’isn biṉáá yuṉe’ tsįałch’ísę́ę sitaaníí hí’į́į́, áíná’ nihíí niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí doo hí’į́į́ da?
LUK 6:42 Ni niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí doo hí’į́į́ daná’, hat’íí bighą nik’isn gáłnṉii, Shik’isn, ai tsį ałch’ísę́ę niṉáá yuṉe’ sitaaníí ná haoshtįįh? Ni nzhǫǫ ádńł’íni, iłtsé niṉáá yuṉe’ tsį nchaahi sitaaníí hatįįh, áík’ehgo nłt’éégo go’į́į́ nleehgo, áníita nik’isn biṉáá yuṉe’ tsį ałch’ísę́ę sitaaníí bá hatįįh.
LUK 6:43 Tsint’áni nłt’éhihíí doo nest’áń dénchǫ’éhíí baa dahnándahi at’éé da; ła’íí tsint’áni dénchǫ’éhíí nest’áń nłt’éhihíí doo baa dahnándahi at’éé da.
LUK 6:44 Tsint’áni dała’á hentį́į́go nest’áń baa dahnándahíí bee bígózį. Figs doo hosh baa ndaach’ihiṉiiłhi at’éé da, ła’íí dasts’aa’íí doo hosh diwozhíí baa ndaach’ihiṉiiłhi at’éé da.
LUK 6:45 Nṉee nłt’éhihíí bijíí yuṉe’ nłt’éégo goz’aaníí bich’ą́’gé’ nłt’éhihíí zhą́ bee hagowá; áíná’ nṉee nchǫ’íí bijíí yuṉe’ nchǫ’go goz’aaníí bich’ą́’gé’ nchǫ’íí zhą́ bee hagowá: hago’at’éégo yách’íłti’ shįhíí kojíí yuṉe’ hago’at’éégo goz’ąą shįhíí bich’ą́’gé’ ách’iṉiihi at’éé.
LUK 6:46 Hat’íí bighą, SheBik’ehń, sheBik’ehń, daashiłdołṉiigo shich’į’ ádaadołṉiiná’ da’ánohwiłdishṉiiyú doo ádaanołt’ee da?
LUK 6:47 Dahadń shaa nyááhń shíyésts’ąągo shiyati’ yikísk’eh at’ééhń, díí k’ehgo ako at’éhi at’éé:
LUK 6:48 Nṉee yúyahgo hagogéedgo tséé biká’ bigową ágodlaa: áík’ehgo tú idezjoolgo bigowąhíí bídilk’oł ndi doo hago adzaa da; nłdzilgo tséé biká’ ágolzaahíí bighą.
LUK 6:49 Áíná’ dahadń shíyésts’ąą ndi doo yikísk’eh at’éé dahń, díí k’ehgo ako at’éhi at’éé, nṉee bigową dá sáí zhą́ yiká’ ágodlaa, doo tséé biká’ dahgoz’ąą dago; áí gowąhíí yich’į’ tú idezjoolgo dagoshch’į’ nangóngo’; áík’ehgo aanábígotł’įįł gozlįį.
LUK 7:1 Jesus nṉee bídaayésts’aaníí ąął yich’į’ nyánłti’ná’ Capérnaum golzeeyú óyáá.
LUK 7:2 Silááda dałá’n gonenadín binant’a’íí yána’iziidi bił nzhóni nezgaigo dak’azhą́ datsaah lę́’e.
LUK 7:3 Nant’ánhíí Jesus yaat’ínzįgo nṉee Jews yánadaazíni Jesus bich’į’ odais’a’ gáṉíígo, Yushdé’, kú ńṉáhgo shá na’iziidíí shá nánlziih, daabiłdołṉiih.
LUK 7:4 Áík’ehgo Jesus yaa hikaigo nádaayokąąhgo gádaaṉii, Díí áíłṉiihíí bá áńdle’go dábik’eh:
LUK 7:5 Bił daanjǫǫgo ha’ánálzéh goz’aaníí nohwá ágolaa.
LUK 7:6 Áík’ehgo Jesus yił onákai. Nant’ánhíí bigową t’ah bich’į’ hikahná’ nant’án bit’eké Jesus bich’į’ hil’aad gáṉíígo, ShiNant’a’, nich’į’ nagóńtł’ogíí bighą dáko akú nódáh hela’; shigową yuṉe’ ha’ánṉáhgo ndi doo bik’eh sitį́į́ da:
LUK 7:7 Naa nsháhgo doo bik’eh sitį́į́ da nsįhíí bighą doo dashíí naa niyáá da: déhadziihgo ndi shána’iziidń nádziih ndi at’éé.
LUK 7:8 Shíí ałdó’ shinant’a’ golį́į́, shihíí silááda bá nansht’aa, dała’á, Dahnṉáh, biłdishṉiiyúgo dahdigháh; ła’íí, Yushdé’, biłdishṉiiyúgo shaa higháh, ła’íí shána’iziidi, Díí áńle’, biłdishṉiiyúgo áí áile’.
LUK 7:9 Jesus áí yidezts’ąąná’ dé bił díyagodzaago, nṉee biké náłseełíí yich’į’ adzaago gáyiłṉii, Gánohwiłdishṉii, Israel hat’i’i bitahyú ndi doo hwaa hadń díí k’ehgo bi’odlą’ golíni baa nsháh da.
LUK 7:10 Jesus yich’į’ oda’is’a’íí gowąyú nákainá’ nezgai n’íí nłt’éé násdlįįgo yaa nakai lę́’e.
LUK 7:11 Áí iskąą hik’e Jesus kįh gozṉil, Nain golzeeyú óyáá; bitsiłke’yu ła’íí nṉee yił okai.
LUK 7:12 Áí kįh gozṉil ch’íná’itį́h goz’aaníí yich’į’ higaałgo, nṉee édįhi ch’ídaach’iłteeh lę́’e, bimaa itsaaná’ dabíí zhą́ bizhaazhé ishkiin dała’áhi; áí isdzánhíí nṉee łą́ą́go yił náłseeł lę́’e.
LUK 7:13 Jesus yiłtsąąná’ bijíí nṉiihgo gáyiłṉii, Doo nchag da.
LUK 7:14 Jesus yaa nyáágo tsiłhwón yedolchidgo, tsiłhwón daayo’aałíí daahizį’. Áígé’ hadziigo gáṉíí, Shik’isn, nádndáh, niłdishṉii.
LUK 7:15 Édįhgo sitįį n’íí nezdaago yałti’ nkegonyaa. Áík’ehgo Jesus isdzánhíí bizhaazhé yaa náíńłtį́į́.
LUK 7:16 Nṉee dawa tsídaadolyizgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzįgo gádaaṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidi ízisgo at’éhi nohwitah silįį; ła’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee hayihezṉilíí yaa nyáá.
LUK 7:17 Judéa dágoz’ąą nt’éégo, ła’íí biṉaayú daagotahyú Jesus nłt’éégo baa ch’iṉii lę́’e.
LUK 7:18 John bitisłke’yu díí ánágot’įįdíí dawa yaa bił nadaagosṉi’.
LUK 7:19 John bitsiłke’yu naki, Yushdé’, daayiłnṉiidná’ gádaayiłṉii, Jesus bich’į’yú doł’aashgo gáłdołṉi’, Ya’ ni higháhi n’íí áńt’įį née? dagohíí ła’i biká daadéet’įį née?
LUK 7:20 Nṉee nakihíí Jesus yaa n’áázhgo gádaabiłṉii, John Baptize ágole’íí nich’į’ nohwides’a’, gániłn’ṉiihgo, Ya’ ni higháhi n’íí áńt’įį née? dagohíí ła’i biká daadéet’įį née?
LUK 7:21 Yaa n’áázhná’ Jesus nṉee łą́ą́go náyihilzii, kah iłtah at’éhi yaa nakaihíí ałdó’, spirits nchǫ’i biyi’ daagolííníí bá hanesdzood; ła’íí biṉáá ádaagodiníí daago’įįgo ánayidlaa.
LUK 7:22 Áík’ehgo áí nṉee bich’į’ hil’aadíí gáyiłṉii, John bich’į’ nádołt’aashgo díí hoł’iiníí ła’íí disołts’aaníí baa bił nagołṉi’: biṉáá ádaagodįh n’íí biṉáá ánágodle’, doo nadaakai da n’íí náhikáh, nṉee łóód doo ínádįh dahi yaa nadaakai n’íí nłt’éégo ánádaidle’, bijeyi’ ádaagodįh n’íí da’idits’ag ánádaidle’, nanezna’ n’íí naahikáhgo ánádaidle’, tédaat’iyéhíí yati’ baa gozhóni bee bich’į’ yáda’iti’.
LUK 7:24 Nṉee John daabis’a’íí t’ąązhį’ onát’aazhná’, Jesus nṉee dała’at’ééhíí John yaa nagolṉi’go yich’į’ yałti’ nkegonyaa gáṉíígo, Da’izlį́į́yú hat’íí hádaadeł’į́į́yú nasołkai? Tł’oh bit’ąą nteelíí bił godiyołíí née?
LUK 7:25 Hat’íí hádaadeł’į́į́yú nasołkai áíná’? Nṉee nłt’éégo bik’e’izláhi née? Hayíí bidiyágé nłt’ééhíí ła’íí ízisgo daagolííníí nant’án golį́į́gee nadaakaihi at’éé.
LUK 7:26 Hat’íí lą́ą́ hádaadeł’į́į́yú nasołkai áíná’? Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi née? Ha’aa, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi yitisgo at’éhi, nohwiłdishṉii.
LUK 7:27 Díí bak’e’eshchįį n’íí áń át’į́į́, Shinal’a’á nádn dish’aa, nádn iłch’į’gole’go.
LUK 7:28 Gánohwiłdishṉii, Nṉee daagozlííníí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi doo ła’ John Baptize ágole’íí yitisgo at’éé da: áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí bitahyú hadń dázhǫ́ doo ilį́į́ dahíí John yitisgo at’éé.
LUK 7:29 Nṉee dawa Jesus daidezts’aaníí ła’íí tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí John baptize ádaabizlaa n’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ nłt’éégo at’éé, daaṉii.
LUK 7:30 Áíná’ Phárisees ła’íí begoz’aaníí nłt’éégo yídaagołsini, John doo hwaa baptize ádaabizlaa dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ááníí doo hádaat’įį dago yich’ą́’zhį’ ádaat’ee lę́’e.
LUK 7:31 Jesus gáṉíí, Nṉee daałinolt’įįłíí hat’íí bił łíshhah nishłeego baa nagoshṉi’? hat’íí bił dáłełt’ee?
LUK 7:32 Na’iṉiih nagoz’ąągee chągháshé dała’at’éégo iłch’į’ ádaaṉiigo, Tsįsól bee nohwich’į’ da’nt’aał ndi doo hwaa ch’adaashinołzhil da, daałiłdi’ṉiihíí bił dáłełt’ee.
LUK 7:33 John Baptize ágole’íí doo báń yiyąą dago ła’íí doo wine yidląą dago nyaaná’; Ch’iidn biyi’ golį́į́, daadołṉii.
LUK 7:34 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ishąągo ła’íí ishdląągo niyááná’ gádaashiłdołṉii, Áń dichini ła’íí idlánihi, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bit’eké nlíni!
LUK 7:35 Da’aṉii igoyą’íí hat’íí ádaat’įįłíí bee bígózįh.
LUK 7:36 Ła’ Phárisee nlíni Jesus, Shigowąyú ńṉáá, yiłṉii. Áík’ehgo Jesus áí Phárisee bigowąyú nyaayú iyąągo nezdaa.
LUK 7:37 Ła’ isdzán binchǫ’ łánihi áí kįh gozṉilgee golínihi, Jesus Phárisee bigowąyú iyąągo yaat’ínzįgo tús tséé, alabáster holzéhi, bee alzaahi yee ik’ah yin’ą́ą́go,
LUK 7:38 Jesus dés’eezi yiṉe’gé’ hichago hizį’, biṉáá túhíí bee Jesus bikee yá táyigis nkegonyaa, bitsizíl yee k’eyiłdéh, áígé’ daayits’ǫsgé’ ik’ah yaa yiziid lę́’e.
LUK 7:39 Phárisee yił iyąą’ń díí isdzán at’ííníí yo’įįgo dabíí gádiłdi’ṉii, Díí nṉeehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįįyúgo, díí isdzán bídilchi’íí hadń át’į́į́ shįhíí hago’at’éé shįhíí yígółsį doleeł ni’; binchǫ’ łánihi at’ééná’.
LUK 7:40 Jesus bich’į’ hadziigo gáṉíí, Simon, hat’íí shį niłdishṉii. Áík’ehgo Simon gábiłṉii, Ánṉii, iłch’ígó’aahíí.
LUK 7:41 Ła’ nṉee zhaali ách’íiṉíłi nṉee naki yaa yił’áá lę́’e: nṉee dała’á ashdla’i gonenadín zhaali, penny holzéhi, baa ha’áá, ła’ nṉeehíí ashdladin baa ha’áá,
LUK 7:42 Doo hago’at’éégo nanáda’i’ṉiił da lę́’e, da’ágát’éé ndi nzhǫǫ yiłnṉiid. Díí nṉee nakihíí hayííhíí nṉee zhaali ách’íiṉíłi itisgo bił nzhǫǫ gá?
LUK 7:43 Simon hananádzii, Hayíí dázhǫ́ itisgo baa ha’áá shįhíí go’į́į́. Jesus gábiłṉii, Da’áígee ádínṉiid.
LUK 7:44 Jesus isdzánhíí yich’į’ adzaaná’ Simon gáyiłṉii, Ya’ díí isdzánhíí hí’į́į́ née? Nigową yuṉe’ ha’ayááná’ doo hwaa tú shikee bee tánágisíí shaa ńziid da: áíná’ díí isdzánhíí biṉáá túhíí bee shikee shá táyigisgé’ bitsizílíí bee k’e’iłdee.
LUK 7:45 Ni doo hwaa shísíńts’ǫs da: áíná’ ha’ayáágé’ yushdé’ godezt’i’go díí isdzánhíí shikee daayits’ǫs nkegonyaa ni’.
LUK 7:46 Doo hwaa ik’ah shitsit’á’ bídínzhizh da: áíná’ díí isdzánhíí ik’ah shikee yídezhizh.
LUK 7:47 Áík’ehgo gániłdishṉii, Isdzán binchǫ’ dázhǫ́ łą́ą́híí da’izlíné bá ánálṉe’, dázhǫ́ bił nshǫǫhíí bighą: áíná’ hadń binchǫ’ ayą́háhíí da’izlíné bá ánálṉe’íí, ayą́hágo bił nshóni at’éé.
LUK 7:48 Jesus isdzánhíí gáyiłṉii, Ninchǫ’íí da’izlíné ná ánálṉe’.
LUK 7:49 Nṉee yił da’ayaaníí gádaałiłdi’ṉii, Hadń láhi díí, konchǫ’íí da’ízlíné ká ánáidle’i?
LUK 7:50 Jesus isdzánhíí gánáyiłdo’ṉiid, Ni’odlą’íí hasdáníłtį́į́; iłch’į’gont’éégo dahnádndáh.
LUK 8:1 Áí bikédé’go Jesus kįh nagozṉilyú ła’íí gotahyú dahot’éhé nṉee áígee daagolííníí yich’į’ yałti’go ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí yaa nagolṉi’go naghaa lę́’e: bitsiłke’yu nakits’ádah yił nakai,
LUK 8:2 Ła’íí isdzáné spirits nchǫ’íí biyi’ daagolį́į́ n’íí ła’íí kah iłtah at’ééhíí yaa nadaakai n’íí nádaabi’dilzii lę́’ehi yił nakai ałdó’, Mary, Mágdalene daałch’iṉiihi, ch’iidn gosts’idn biyi’gé’ hakaihi,
LUK 8:3 Ła’íí isdzán Joánna, nant’án Hérod bikįh yá bik’ehi, Chúza holzéhi, bi’aad; ła’íí Susánna, ła’íí isdzáné doo ałch’ídé dahi, ałdó’ yił nakai, áí isdzánéhíí bíyééhíí łahzhį’ Jesus yee yich’odaazṉi’.
LUK 8:4 Ił’ánigé’ kįh nagozṉilgé’ nṉee łą́ą́go Jesus yaa náńłsą́ą́, áígee na’goṉi’íí yee yił ch’ígó’aahgo gáṉíí:
LUK 8:5 K’edileehíí yił ke’go k’edileeyú óyáá: k’edileegee k’edilzíí ła’ itín bahyú nanehezdee; áí ła’ nṉee yiká’ naskai, ła’ihíí dlǫ́’ nádaihezlaa.
LUK 8:6 Ła’ k’edilzíí tsééká’ nanehezdee; ndi hadaazhjeedgo dagoshch’į’ daanłṉago nádaahisgą, doo nłt’éégo godit’oodyú hadaazhjeed dahíí bighą.
LUK 8:7 Ła’ihíí hosh bitahyú nanehezdee; áík’ehgo hoshihíí igháńłsąągo nadaistseed.
LUK 8:8 Ła’ k’edilzíí łeezh nłt’ééyú nanehezdee, áí zhą́ hadaazhjeedgo dała’á gonenadín bitisyú ánálzaa. Ąął nagosṉi’ná’ gánṉiid, Hadń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le’.
LUK 8:9 Bitsiłke’yu nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee nohwił nadaagosíńlṉi’íí hat’íí ṉiigo ánṉii?
LUK 8:10 Jesus gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’áni doo bígózį da n’íí nohwíí bídaagonołsįįhgo nohwaa daagodest’ąą: áíná’ ła’ihíí iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí zhą́ bee bił na’goṉi’; áík’ehgo dédaineł’įį ndi doo daayo’įį da doleeł, ła’íí dédaidits’ag ndi doo bił ídaagozį da doleeł.
LUK 8:11 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí hat’íí ṉiigo ádishṉii shįhíí baa nohwił nagoshṉi’: K’edilziihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ at’éé.
LUK 8:12 K’edilzíí itínyú nanehezdee n’íí áí nṉee yati’ daidezts’ąą, ndi ch’iidn nant’án nyáágo yati’ bijíí yuṉe’ benagoz’aaníí bich’ą́’ náyihezlaa’íí ádaat’ee, doo da’osdląądgo hasdákai dahíí bighą.
LUK 8:13 K’edilzíí tséé yiká’ nanehezdee n’íí nṉee bił daagozhǫ́ǫ́go daidezts’ąą; áíná’ tł’oh bikeghad ádįįhíí k’ehgo ádaat’eego, dét’įhézhį’ yati’ daayodląą, áíná’ nabída’dintaahgee t’ąązhį’ nanánihidéh.
LUK 8:14 K’edilzíí hosh biyi’ nanehezdee n’íí nṉee yati’ daidezts’ąą, ndi dahikáhyú ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí, ízisgo it’ííníí, ła’íí gonedliiníí zhą́ yaa natsídaakeesíí ádaat’ee, áík’ehgo doo nest’ą’ goleeh da.
LUK 8:15 K’edilzíí łeezh nłt’ééyú nanihezdee n’íí yati’ daidezts’ąąná’ daabijíí nłt’éhi biyi’ yuyaa yati’ ích’iyołtą’, áík’ehgo nest’ą’ nłt’ééhíí yinłt’ąą dayúweh yaa hikaahgo.
LUK 8:16 Doo hadń ik’ah kǫ’íí yidiłtłaadgo dahat’íhíta yitł’ááh ch’aanáidił’įį da, dagohíí doo kástíné yitł’ááhyú nyiłt’áah da; áíná’ ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhé yiká’ dahyi’aah, áík’ehgo hayíí ha’áhikáhíí áí kǫ’íí yee daago’į́į́.
LUK 8:17 Dawahá nanl’į’ n’ií ch’í’ṉah ádolṉiił; dawahá doo hit’įį da n’íí bígózįhgo hit’įį doo.
LUK 8:18 Áí bighą da’dołts’agíí nłt’éégo ídaayesółts’ąą: dahadń íyésts’ąągo ígoł’aahń bigoyą’íí itisgo baa nádo’né’; áíná’ dahadń doo íyésts’ąą dahń, ayą́hágo ígoł’ąą n’íí ndi bich’ą́’ da’ílíí nádodleeł.
LUK 8:19 Jesus bimaa ła’íí bik’isyú biłgo baa hikai, ndi Jesus baa ch’iląąhíí bighą doo hago’at’éégo baa hikáh da lę́’e.
LUK 8:20 Nimaa ła’íí nik’isyú biłgo naa hikáh hádaat’įįhíí bighą dadáńyú nadaazį, daabiłch’inṉiid.
LUK 8:21 Jesus hadziigo gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yidezts’ąągo yikísk’eh ádaat’eehíí shimaa ła’íí shik’isyú ádaat’ee.
LUK 8:22 Łah jįį Jesus tsina’eełíí yeh hiyaa, bitsiłke’yu biłgo: bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Noo’, hanaazhį’ nohwił nada’do’éel. Áík’ehgo bił dahda’n’eel.
LUK 8:23 Bił da’o’ołyú Jesus iłhaazh lę́’e: áígé’ dát’éégo deshch’iidgo tú nádidáh silįįgo tsina’eełíí bidaadesk’olgo ńgodzid lę́’e.
LUK 8:24 Áík’ehgo Jesus ch’ínádaabisidgo gádaabiłṉii, NohweBik’ehń, nohweBik’ehń, k’azhą́ téłtł’áh nohwił ogo’eeł. Áík’ehgo ch’ínádzidgo ńch’iidíí ła’íí tú hashkeego nádídáhíí yich’į’ hadziigo óch’iidgo nkenágoheltǫ’.
LUK 8:25 Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii, Hago’at’éégo nohwi’odlą’íí doo bada’ołíí da? Tsídaadolyiz ła’íí bił díyadaagot’eego gádaałiłdi’ṉii, Hago’at’éégo ląą, díí nṉeehń tú ła’íí ńch’iidíí ndi da’áyiłṉiiyú ádaat’ee!
LUK 8:26 Gadarénes daagolį́į́yú Gálilee biṉaazhį’yú bił nada’diz’eel.
LUK 8:27 Jesus tsina’eełíí yiyi’gé’ háyáágo kįh gozṉilgé’ nṉee ła’ doo áníiná’ godezt’i’go ch’iidn biyi’ golíni baa nyáá, áń bidiyágé da’ádįhgo nagháhi, nṉee łena’ṉiłíí goz’ąąyú gólíni, doo kįh biyi’ da.
LUK 8:28 Jesus yiłtsąąná’ nádidilghaazhgo yiyahzhį’ hayaa adzaago, nawode gáṉíí, Hago lą́ą́ áshíle’go áńt’įį, Jesus, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’tiséyú at’éhi biYe’ ńlíni? Nánoshkąąh, shiniigodoléh hela’.
LUK 8:29 (Jesus spirit nchǫ’íí ałk’iná’ gáyiłnṉiid, An biyi’gé’ hanṉáh. Doo ałch’ídn ch’iidnhíí nabihesłaa da: bésh hishbizhíí ła’íí kokee bee łínádaach’iłtł’óhíí bee łíbi’destł’ǫǫ; ndi łíbi’destł’ooníí nyihidzįįzgo ch’iidn da’ilįįyú onábinyo’.)
LUK 8:30 Jesus nabídiłkidgo, Hat’íí honlzéé? biłṉii. Shíí Łáni honszee, nṉiid: ch’iidn doo ałch’ídé biyi’ oheskai dahíí bighą.
LUK 8:31 Jesus nádaayokąąhgo, Doo yúyahgo o’i’áńyú dołkáh nohwiłdoṉii hela’, daanṉiid.
LUK 8:32 Áígee dziłyú góchi da’ayąągo nanałsé’: ch’iidn Jesus nádaayokąąhgo gádaaṉii, Góchi behokáh. Áík’ehgo Jesus yaa goden’ą́ą́.
LUK 8:33 Áík’ehgo nṉeehíí yiyi’gé’ hakaigo góchi nanałsé’íí yiyi’ oheskaigé’ túnteel sikaaníí yeh nałsą́ą́go hayaa nádnkįįgo tú yił daadesdzii.
LUK 8:34 Góchi yiṉádaadéz’įį n’íí díí ágodzaahíí daayiłtsąąná’ nádnkįįgo, kįh gozṉilyú ła’íí biṉaayú gotahyú yaa nadaagosṉi’.
LUK 8:35 Nṉee bił nada’gosṉi’íí áí ágodzaahíí daineł’į́į́yú oheskai lę́’e. Jesus yaa hikainá’ nṉee ch’iidn biyi’ golį́į́ n’íí Jesus bikeeyú sidaago daayiłtsąą, áí nṉeehíí ch’iidn biyi’gé’ haheskaigo k’adíí biini’ golį́į́go bidiyágé gólį́į́go sidaa, áík’ehgo ńdaaldzid lę́’e.
LUK 8:36 Nṉee biṉááł ágodzaahíí hago’at’éégo nṉee ch’iidn isná ábiłsį n’íí biyi’gé’ ch’iidn hainiyoodgo nailziihíí yaa nadaagosṉi’.
LUK 8:37 Nṉee Gadarénes daanliiníí bini’yú daagolínihíí dawa ńdaaldzidhíí bighą Jesus, Nohwich’ą́’zhį’ dahnṉáh, daayiłṉii; áík’ehgo tsina’eełíí yeh nádzaago t’ąązhį’ bił oná’í’éél.
LUK 8:38 Nṉee ch’iidn yiyi’gé’ hanałsą́ą́ n’íí nábokąąhgo, Nił nádósht’aash, ṉii: áíná’ Jesus t’ąązhį’ onábíł’a’, gáṉíígo,
LUK 8:39 Nigowąyú nádńdáhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań hago nłt’éégo ánániidlaahíí baa nagólṉi’yú. Áík’ehgo Jesus hago nłt’éégo ánábiidlaahíí kįh dágozṉil nt’éégo yaa nagolṉi’go anádaał.
LUK 8:40 Jesus hanaayú bił naná’dez’eelná’ akú nṉee łą́ą́go biba’ dała’at’éégo Jesus baa nyááhíí yaa bił daagozhǫ́ǫ́ lę́’e.
LUK 8:41 Nṉee ła’ Jáirus holzéhi, Jews ha’ánáłséhíí yebik’ehń, Jesus yaa nyáá lę́’e; yiyahzhį’ hayaa adzaago náyokąąhgo gáṉíí, Shigowąyú ńṉáh:
LUK 8:42 Bizhaazhé dała’áhi it’eedn nakits’ádah shį bił łegodzáhi k’azhą́ datsaahíí bighą áṉíí. Jesus higaałyú nṉee daabiłjizh lę́’e.
LUK 8:43 Áígee isdzán dił bigháńlį́į́go nakits’ádah bił łégodzáhi itah lę́’e, dawahá bíyéé n’íí izee nant’án yich’į’ nayihezṉil ndi doo hwaa ła’ nábilziih da.
LUK 8:44 Áń Jesus yine’gé’ ninyaago bi’íí bidá’yú yedelṉiih: dagoshch’į’ dił bigháńlį́į́ n’íí ésdįįd.
LUK 8:45 Jesus gáṉíí, Hadń shedelṉiih? Nṉee baa náńłsą́ą́híí, Nohwíí doo hwaa ádaahiit’įį da, daanṉiidgo, Peter ła’íí yił nakaihíí Jesus gádaayiłṉii, NohweBik’ehń, nṉee łą́ą́go niṉaayú náńłsą́ą́go daałiłjizh, hat’íí bighą, Hadń shedelṉiih? nṉii, áíná’?
LUK 8:46 Jesus gáṉíí, Shinawodíí łahzhį’ shich’ą́’zhį’ adzaahíí bighą hadńshį shedelṉiihgo bígonsį.
LUK 8:47 Isdzánihíí doo nant’į’ dago yígołsįįdná’ tsídolyizgo ditłidgo Jesus yiyahzhį’ hayaa adzaago hat’íí bighą Jesus yedelṉiih shįhíí, ła’íí hago’at’éégo dagoshch’į’ nábi’dilziihíí nṉee dawa yiṉááł nagosṉi’ lę́’e.
LUK 8:48 Jesus isdzánihíí gáyiłṉii, Shilah, nił gozhǫ́ǫ́ le’: ni’odlą’íí nłt’éégo ánániidlaa; iłch’į’gont’éégo dahnádńdáh.
LUK 8:49 Áígee t’ah yałti’ná’ Jews ha’ánáłséhíí yebik’ehń bigowągé’ nṉee ła’ baa nyáágo gábiłṉii, Nitsi’ daztsąą; Jesus doo dayúweh nańłtł’og da.
LUK 8:50 Jesus díí yidezts’ąągo gáṉíí, Doo ńńłdzid da: ondląągo zhą́ nitsi’ nłt’éé nádodleeł.
LUK 8:51 Jesus gowąyú ńyááná’ Peter, John ła’íí James biłgo ła’íí it’eedn daztsaanihíí bitaa ła’íí bimaa zhą́ bił ha’ashkáh, nṉiid lę́’e.
LUK 8:52 It’eedn n’íí nṉee dawa baa daachag ła’íí baa ch’aadaaneshzhil: áíná’ Jesus gáṉíí, Doo daałchag da, it’eedn doo daztsąą da, daazhógo ałhoshgo at’éé.
LUK 8:53 Áí bighą nṉee dázhǫ́ baa daadloh, it’eedn da’aṉii daztsąą yídaagołsįhíí bighą.
LUK 8:54 Jesus nṉee dała’adzaahíí, Ch’ínołkáh, daayiłnṉiidná’ it’eedn bigan yiłtsoodgo gáyiłṉii, Shina’ilį’, nádndáh.
LUK 8:55 Bi’ihi’ṉa’ nágosdlįįgo dagoshch’į’ nádiidzaa lę́’e: áígé’ Jesus, Bá’dołné’, ṉii.
LUK 8:56 Bitaa ła’íí bimaa bił díyadaagot’ee: áíná’ Jesus gábiłṉii, Díí ágodzaahíí hadń baa bił nadaagołṉi’ hela’.
LUK 9:1 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí dała’áyíílaago ch’iidn dawa bitisgo binawod daagolį́į́go yedaabik’ehgo, ła’íí kah iłtah at’ééhíí yaa nadaakaihíí nádaayilziihgo yaa daagodez’ąą.
LUK 9:2 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí yaa nadaagolṉi’go, ła’íí daanezgaihíí nádaayilziihgo odais’a’.
LUK 9:3 Áígee gádaabiłṉii, Desołkaiyú doo hat’íí daałné’go da, gish, izis bena’iltiníí, báń, dagohíí zhaali; doo íícho naki nadaałṉilgo da.
LUK 9:4 Dahayú gowągee ha’áłkaigee, łahyú nádesołkaizhį’ da’áígee nasółtąą le’gá.
LUK 9:5 Dahadń doo nádaanohwidiłteeh dayúgo dahdołkáhgo nohwikee bąą łeezhíí baa daałhaał, áí bee doo hádaanohwit’įį dahíí bígózįh doo.
LUK 9:6 Áík’ehgo dahdikaigo daagotahyú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’, ła’íí dahayú nakaiyú náda’ihilziih lę́’e.
LUK 9:7 Hérod nant’án Jesus ánát’įįłíí dawa yaat’ínzįgo, hadńshą’ ádaayiłṉii, nzį lę́’e, ła’, John daztsąągé’ naadiidzaago áń át’į́į́, daaṉiihíí bighą;
LUK 9:8 Ła’ihíí, Elías n’íí nádzáá, daaṉii; ła’ihíí, Doo áníiná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí naadiidzaahi at’į́į́, daaṉii.
LUK 9:9 Hérod gánṉiid, Shí la’ John shik’ehgo bitsits’in nadaach’idnk’ii ni’; hadń lą́ą́hi áíná’, díń dá baa idists’ag nt’éé? Áík’ehgo Jesus yiłtséh hát’į́į́ lę́’e.
LUK 9:10 Odais’a’ n’íí nákaigo hago ánádaat’įįł n’íí Jesus yił nadaagosṉi’. Áígé’ aṉahyú da’izlįįyú, kįh gozṉil Bethsáida holzéhi ba’ashhahyú yił okai lę́’e.
LUK 9:11 Áíná’ nṉee yídaagołsįįdgo biké’ onałsą́ą́: áík’ehgo Jesus baa bił gozhǫ́ǫ́go Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí yaa bich’į’ yałti’, ła’íí hayíí nádaabi’dilziih hádaat’iiníí nádaayilzii lę́’e.
LUK 9:12 O’i’ą́ą́zhį’ godeyaayú nakits’ádahíí Jesus gádaayiłṉii, Ai nṉee dała’at’ééhíí dahayú gotahyú nádaadnł’áá, dahayú njeehíí nádaagodi’aahgo, ła’íí dahat’íhíta daiyaaníí yiká daadéz’įįyú; kú da’izlįįyú nahétąąhíí bighą.
LUK 9:13 Áíná’ Jesus gádaabiłṉii, Nohwihíí bá da’dołné’. Áík’ehgo gádaaṉii, Báń dijolé dá’ashdla’á zhą́ nadaahii’né’, łóg dánakiyé biłgo; díí nṉeehíí dawa idáń bá nadaahiilṉiihyúgo zhą́ bá da’n’né’.
LUK 9:14 Nṉee dała’at’ééhíí ashdladn doo náhóltag dayú hilt’ee lę́’e. Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii, Nṉee dała’at’ééhíí ashdladingo ił’anigo dinołbįh daabiłdołṉiih.
LUK 9:15 Ágádaanṉiidná’ nṉee dawa dinezbįh.
LUK 9:16 Áígé’ Jesus báń ashdla’ihíí łóg nakihíí biłgo náidnné’go hadag déz’įįgo ya’ahénzįgo oskąądná’ iłk’ídaizdlaad, áígé’ bitsiłke’yu yaa daizné’, nṉee yitada’iṉiihgo.
LUK 9:17 Áígee nṉee dawa da’iyąągo náda’isdįįd lę́’e: áígé’ ch’ékaadíí táts’aa nakits’ádah bik’ehgo nádaach’ihezlaa.
LUK 9:18 Łah Jesus dasahn okąąh, bitsiłke’yu zhą́ bił naháztąągo; áígé’ Jesus bitsiłke’yu nayídiłkidgo gádaabiłṉii, Nṉee hadń át’į́į́ daashiłṉii?
LUK 9:19 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Ła’ John Baptize ágole’ n’íí daaniłṉii: ła’ihíí Elías at’į́į́; ła’ihíí doo áníiná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí daztsąągé’ naadiidzaahi at’į́į́ daaniłṉii.
LUK 9:20 Jesus gánádo’ṉiid, Nohwihíí hadń át’į́į́ daashiłdołṉii? Peter gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań Ats’áltíni, Christ holzéhi, áńt’įį.
LUK 9:21 Bitsiłke’yu nłdzilgo yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Hadń áí bił nadaagołṉi’ hela’;
LUK 9:22 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, doo ałch’ídn shiniigodilṉe’ da, Jews yánazíni, okąąh yedaabik’ehi bánadaant’aahi, ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi doo hádaashit’įįdago shidizideená’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
LUK 9:23 Dawa yich’į’ hananádziigo gánádo’ṉiid, Dahadń shiké’ dahdigháh hát’į́į́yúgo ídaayo’ṉahná’ dajįį biigha bitsį’iłna’áhi dahyidotįįhgo shiké’ dahdowáh.
LUK 9:24 Dahadń bi’ihi’ṉa’ yaa bił goyééhń, áí bich’ą́’ da’izlį́į́ hileeh: áíná’ dahadń ídaayis’ṉahgo shíí shighą bi’ihi’ṉa’ da’izlį́į́ silįį’ń, áń ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doo.
LUK 9:25 Ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo ch’ist’įįná’ koyi’sizíni da’izlį́į́ silįįgo ch’a’och’ítłizhyúgo, áí hat’íí bich’ą́’gé’ ch’it’įįh?
LUK 9:26 Hadń shik’e ídaayándzįhíí ła’íí shiyati’ yik’e ídaayándzįhíí, shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ałdó’ nánshdáhgo bik’e ídaayánsdzį doo, shich’ą́’idindláádgo, shiTaa bich’ą́’idindláádíí ła’íí binal’a’á yaaká’yú daagolííníí dilzini bich’ą́’idindláádíí bee shich’ą́’idindláádgo.
LUK 9:27 Shíí da’aṉiigo nohwił nadaagoshṉi’, kúgee nadaaziiníí ła’ dá doo da’itsaahíí dailįhé Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago daayiłtséh.
LUK 9:28 Díí ánṉiidíí dáshį tsebíískąągo Peter, James, ła’íí John biłgo, Jesus yił okai lę́’e, dził n’ááyú okąąhyú.
LUK 9:29 Jesus okąąhná’ biniihíí łahgo at’éégo silįį, bidiyágéhíí dázhǫ́ łigaigo bik’ina’didlaad silįį.
LUK 9:30 Áígee nṉee naki, Moses holzéhi ła’íí Elías holzéhi Jesus yił yádaałti’ silįį:
LUK 9:31 Áí nṉeehíí dázhǫ́ bich’ą́’idindláád silįį, áígé’ Jesus datsaah doleełíí yaa yádaałti’, Jerúsalemyú áṉe’ihi.
LUK 9:32 Peter ła’íí yił nakaihíí dázhǫ́ bił daanzįį: ndi t’ah daadez’įįná’ Jesus bich’ą́’idindláádgo ła’íí nṉee naki yił nadaazį’íí daayiłtsąą.
LUK 9:33 Áí nṉee nakihíí Jesus yich’ą́’zhį’go dahnasht’aazhná’ Peter Jesus yich’į’ hadziigo, SheBik’ehń, kú nkaihíí nohwá nłt’éé: chagosh’oh taagi ádaagohiidle’; ła’ ni ná, ła’ihíí Moses bá, ła’ihíí Elías bá, ṉii lę́’e: dá doo natsekéesé da.
LUK 9:34 T’ah yałti’ná’ yaak’os biká’ dahiyaa lę́’e: biyaa nágoṉahgo tsídaadolyiz.
LUK 9:35 Áí yaak’os biyi’gé’ yati’ yidests’ąą, gáṉíígo, Díínko shiYe’ shił nzhóni: hódaayołts’ąą.
LUK 9:36 Áíhíí ąął yałti’ná’ Jesus dasahn daayiłtsąą. Bitsiłke’yu díí ágodzaahíí nadainł’įį’go doo hadń yił nadaagosṉi’ da.
LUK 9:37 Áí iskąą hik’e dziłgé’ gódah nákaigo nṉee łą́ą́go baa náńłsą́ą́ lę́’e.
LUK 9:38 Áí nṉeehíí ła’ nádidilghaazhgo gáṉíí, Iłch’ígó’aahi, nánoshkąąh, shiye’ shá níł’įį; da’áí zhą́ shizhaazhéhi.
LUK 9:39 Łahgee spirit nchǫ’i nabihiłaa, áígee dilwosh; nádinigisgo bidayi’gé’ itáwosh haigháh nádleeh, áígé’ biniigonłt’éégo doo bich’ą́’digháh da.
LUK 9:40 Nitsiłke’yu nádaahoshkąąh hadainihiyoodgo; ndi doo hago’at’éégo da.
LUK 9:41 Jesus gáṉíí, Nohwi’odlą’ édaadįhgo dánohwíí zhą́ daanohwik’ehgo daałinołt’įįłíí, dahónłsahzhį’ nohwił nahashtą́ą́, dahónłsahzhį’ ląą nohwidah ánsht’ee? Yushdé’, niye’ shich’į’ bił nń’aash.
LUK 9:42 T’ah yich’į’ higaałná’ ch’iidn yaabiłt’e’gé’ nádinigis lę́’e. Áíná’ Jesus spirit nchǫ’íí nłdzilgo yich’į’ hadziigo haińyood, áík’ehgo ishkiiníí náyilziigo bitaa yaa náińłtį́į́.
LUK 9:43 Daakowa Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí baa kił díyadaagot’ee lę́’e. Dawahá yaa ánát’įįłíí baa kił díyadaagot’eego Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii,
LUK 9:44 Díí yati’íí nłt’éégo ídaasinółts’ąągo nohwijíí yuṉe be’ogohigháh le’: shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee baa daashich’ide’aah.
LUK 9:45 Áík’ehgo bitsiłke’yu Jesus hat’íí ṉiigo aṉííhíí doo bił ídaagozį da, doo yídaagołsį da doleełgo yaa ch’ananl’į’ lę́’e: áígé’ na’ódaadiłkidzhį’ bił daagoyéé.
LUK 9:46 Jesus bitsiłke’yu ładaadit’áh nkegonyaa, Nohwitahyú hadń itisgo at’éhi? daałiłdi’ṉiigo.
LUK 9:47 Jesus bitsiłke’yu natsídaakeesíí yígołsįįdgo, chągháshé ałch’ísę́ęhi náidnlǫǫzgo ba’ashhahgé’ yinesdaago,
LUK 9:48 Bitsiłke’yu gáyiłṉii, Dahadń shizhi’íí binkááyú díí chągháshéhíí náidnłtįįyúgo shíí ałdó’ náshidnłtíni at’éé; dahadń náshidnłtiiníí shides’a’ń ałdó’ náidnłtíni at’éé: dahadń nohwitahyú doo ilį́į́ dahíí ízisgo at’éé doleeł.
LUK 9:49 John gáṉíí, SheBik’ehń, nṉee ła’ nizhi’íí binkááyú nṉee biyi’gé’ ch’iidn hainiyoodgo daahiit’įįgo, Doo ágánt’įį da, daabiłde’ṉiid; doo bił daagohiit’įį dahíí bighą.
LUK 9:50 Jesus John gáyiłṉii, Doo ágádaabiłdohṉii da: hadń doo nchǫ’go nohwich’į’ na’iziid dahń bił daagohiit’íni at’éé.
LUK 9:51 Jesus yaaká’zhį’go nábidi’dilteehíí biká’ ngonyaago, Jerúsalemyú digháhgo biini’ łayílaa,
LUK 9:52 Áík’ehgo bádnyú bá iłch’į’daagole’go binadaal’a’á odaił’a’: áí Samáritans bigotahyú híkai.
LUK 9:53 Ndi áígee daagolííníí Jesus doo hádaayit’įį da lę́’e, Jerúsalemyú deyáá daanzįhíí bighą.
LUK 9:54 Jesus bitsiłke’yu John ła’íí James biłgo díí yídaagołsįįdgo gádaaṉii, NohweBik’ehń, ya’ yaaká’gé’ kǫ’íí daahwíikeedgo díí nṉeehíí daadndlid née, Elías adzaahíí k’ehgo?
LUK 9:55 Jesus bich’į’ adzaago nłdzilgo bich’į’ hadziigo gádaabiłṉii, Spirit nohwiyi’sizíni hago’at’ééhíí doo bídaagonołsį da.
LUK 9:56 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, doo nṉee da’izlíí ishchiihíí bighą niyáá da, áíná’ hasdáhishṉiiłhíí bighą niyáá. Áígé’ łahyúgo gotahyú onanákai.
LUK 9:57 Itínyú ch’okaahyú nṉee ła’ Jesus yich’į’ hadziigo gáṉíí, Dahayú anadááłyú niké’ anáshdaał doo.
LUK 9:58 Jesus gábiłṉii, Ba’ ndi bi’i’áń daagolį́į́, dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí bit’oh daagolį́į́; áíná’ shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, doo hayú nshteehi at’éé da.
LUK 9:59 Jesus nṉee ła’ihi gáyiłṉii, Shiké’ dahnṉáh. Áí nṉeehíí gáṉíí, ShiNant’a’, haląą shitaa iłtsé łehishteehyú dóshą’.
LUK 9:60 Jesus áí nṉeehíí gánáyiłdo’ṉiid, Nanezna’íí dabíí łedaałii’ṉiił le’: áíná’ nihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa nagólṉi’go dahnṉáh.
LUK 9:61 Nṉee ła’ihi gánádo’ṉiid, ShiNant’a’, niké’ dahdisháh doleeł; áíná’ iłtsé shigowąyú nádishdáhgo áígee naháztaaníí bił nanágoshṉi’ hik’e.
LUK 9:62 Jesus gábiłṉii, Dahadń bengohildzísé ałk’iná’ yiłtsoodná’ t’ąązhį’ nádést’įįń Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileehíí doo yik’eh sitįį da.
LUK 10:1 Díí bikédé’go Jesus ła’ gosts’idin hanayíṉilíí bádn dá nakigo nlaago kįh nagozṉilyú hayú deyaa shįyú odaihes’a’.
LUK 10:2 Jesus gádaabiłṉii, Nest’ą’ dázhǫ́ łą́ą́go nest’ąąná’ nada’iziidíí doo hwoi da: áík’ehgo nest’ą’ yeBik’ehń bich’į’ da’ołkąąhgo gádaabiłdołṉiił, Nada’iziidíí ninest’ą’ nádaayihigeeshyú daadnł’áá.
LUK 10:3 Dahdołkáh: ba’ bitahyú dibełį́į́ bizhaazhé k’ehgo daanohwideł’a’.
LUK 10:4 Bestso bizis, izis bena’iltiníí, dagohíí nohwikee ik’e’an dahdaadołné’ hela’: itínyú daahołkáhyú nṉee da’adzaayú doo bił nadaagołṉi’ da.
LUK 10:5 Gową yuṉe’ ha’ałkaigee iłtsé gádaadołṉiih doleeł, Iłch’į’gont’ééhíí díí gową yuṉe’ be’ágót’éé le’.
LUK 10:6 Nṉee nłt’éégo at’ééhíí áígee sidaayúgo nohwił iłch’į’gont’ééhíí yił nlįį doo: áíná’ nṉee doo hwaa ágát’éé da lę́’eyúgo, nohwił iłch’į’gont’ééhíí dánohwíí nohwíyéé nádodleeł.
LUK 10:7 Gową yuṉe’ ha’ałkaigee, da’áígee dinołbįh le’gá, áígee dahat’íhíta nohwá daach’idiné’íí daahołsąągo, ła’íí dahat’íhíta nohwá náda’ch’iłsįįhíí daahołdląągo: hadń na’iziidíí bich’į’ na’i’ṉiiłgo goz’ąą. Doo daazhógo gotahkaigo da.
LUK 10:8 Dahagee kįh gozṉilgee ha’ałkaigo, áígee hádaanohwich’it’įįyúgo, idáń nohwidáhgee daach’izné’íí daahołsąą doleeł:
LUK 10:9 Áígee daanezgaihíí nádaahołsiihgo bich’į’ gádaabiłdołṉiił, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daałeehgo nohwá ch’ígót’i’.
LUK 10:10 Dahagee kįh gozṉilgee ha’ałkaigo, áígee doo hádaanohwich’it’įį dayúgo, áígee da’ditinyú nołkahgo gádaadidołṉiił,
LUK 10:11 Daagonołįįgee dá łeezh zhą́ ndi nohwikee bídaahitł’į́híí k’eda’ildéh, áí bee doo hádaanohwiłt’įį da bígózįh doo, ndi díí bídaagonołsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daałeehgo nohwá ch’ígót’i’ ni’.
LUK 10:12 Shíí nohwił nagoshṉi’, Bik’ehgo’ihi’ṉań yándaago’aahíí bijįį Sódom biniigodilṉe’íí bitisgo áí kįh gozṉilíí biniigodolṉiił.
LUK 10:13 Korázingee daagonołiiníí, nohwá góyéé doleeł! Bethsáidagee daagonołiiníí, nohwá góyéé doleeł! Nohwitahyú ízisgo ánágot’įįłíí Tyre ła’íí Sídongee ágágodzaayúgo, áígee daagolííníí doo áníiná’ nak’ą’ dich’ízhé bik’inazlaaná’ iłch’ii yiyi’ naháztąągo binchǫ’íí yich’ą́’zhį’ ádaasdzaa doleeł ni’.
LUK 10:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį Tyre ła’íí Sídon bitisgo nohwiniigodidolṉiił.
LUK 10:15 Nohwíí, Capérnaumgee daagonołiiníí, yaaká’zhį’go hanohwidi’ṉiiłíí, nohwíí ch’iidntahzhį’go nohwidido’ṉił.
LUK 10:16 Hadń daanohwíyésts’aaníí shíí shíyésts’ąą ałdó’; hadń daanohwich’ołaahíí shíí ałdó’ shich’ołaa; hadń shich’ołaahíí shides’a’ń ałdó’ yich’ołáhi at’éé.
LUK 10:17 Gosts’idinhíí bił daagozhǫ́ǫ́go nákaigo gádaaṉii, NohweBik’ehń, nizhi’íí binkááyú ch’iidn ndi benohwik’eh.
LUK 10:18 Jesus gádaabiłṉii, Ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, yaaká’gé’ hada’didla’híí k’ehgo gódah ch’íńgo’go hish’įį ni’.
LUK 10:19 Shíí tł’iish ła’íí ch’ígodahistas doo ła’ łanohwile’ dago, ła’íí nohwik’edaanṉiihíí binawod bitisgo nohwinawod golį́į́go nohwaa godini’ą́ą́; áík’ehgo doo hat’íí nohwiṉí’dółṉíh át’éé da.
LUK 10:20 Da’ágát’éé ndi ch’iidn da’ádaadołṉiiyú ánádaat’įįłíí doo da’áí zhą́ baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ da le’; áíná’ yaaká’yú daanohwizhi’ ágolaahíí baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
LUK 10:21 Áíná’ Jesus Holy Spirit bee bił gozhǫ́ǫ́go gánṉiid, ShiTaa, yaaká’zhį’ ła’íí ni’zhį’ nant’án ńlínihi, díí iłch’ígót’aahíí nṉee daagoyą́ą́go bił ídaagozínihíí baa ch’ananł’į’ n’íí mé’ ga’ádaat’eehíí bich’į’ ch’í’ṉah áńlaahíí ba’ahénsį: da’áík’ehgo ágot’ee, shiTaa; da’áík’ehgo háńt’įįgo ágónlaahi.
LUK 10:22 ShiTaa bich’ą́’gé’go dawa shaa hi’ṉííł: doo hadń shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłíni shígółsini at’éé da, shiTaa zhą́; doo hadń shiTaa yígółsini at’éé da, shíí biYe’ nshłíni zhą́, ła’íí dahadń shiTaa bich’į’ bígózįhgo áshłe’íí ałdó’ shiTaa yígółsį.
LUK 10:23 Bitsiłke’yu zhą́ yich’į’ adzaago gáyiłṉii, Hadń hat’íí daał’iiníí daayo’iiníí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł:
LUK 10:24 Shíí nohwił nagoshṉi’, doo ałch’ídé Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ła’íí nant’án daanlíni daał’iiníí daayiłtséh hádaat’įį ndi doo hwaa daayiłtsąą da; daadołts’agíí daidits’į́h hádaat’įį ndi doo hwaa daidezts’ąą da.
LUK 10:25 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini ła’ Jesus hat’íí nayíntaahgo gáṉíígo hizį’, Iłch’ígó’aahíí, hago ashṉe’go ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee hinshṉaa doleeł?
LUK 10:26 Jesus gáṉíí, Begoz’aaníí hago’at’éégo k’e’eshchįį? Hóńzhiigo hat’íí nił’idi’ṉii?
LUK 10:27 Nṉeehíí gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań neBik’ehń nijíí dawa bee nił nzhǫǫ le’, niyi’siziiníí dawa bee, ninawodíí ła’íí ninatsekeesíí dawa bee; na’ashhahgé’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫ́ǫ́híí k’ehgo.
LUK 10:28 Jesus gánábiłdo’ṉiid. Da’áígee ádíńṉiid: díí bee áńt’ééyúgo hinṉáá doleeł.
LUK 10:29 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini nṉee binadzahgee nzhǫǫ ádil’įį hat’į́į́go Jesus gánáyiłdo’ṉiid, Na’ashhahgé’ gólííníí nṉiihíí, hat’íí nṉiigo ánṉii?
LUK 10:30 Jesus hananádziigo gáṉíí, Ła’ nṉee Jerúsalemgé’ Jériko yuyaa higaałyú nṉee da’n’įįhi bik’idahishjeedgo dawahá bíyééhíí bich’ą́’ nádaidnṉilgo yóíyahgo biṉí’da’disṉihná’ bich’ą́’ onákai, k’azhą́ datsaahgo da’akú ndaabistįįná’.
LUK 10:31 Okąąh yebik’ehi áí itín yuyaa higaałyú, áí nṉee sitiiníí yiłtsąą, ndi łahzhiṉéégo łédnyaago ch’ínyáá lę́’e.
LUK 10:32 Ła’ nṉee Levi hat’i’íí nlíni ałdó’ áí nṉee sitiiníí yiłtsąą, ndi áń ałdó’ łahzhiṉéégo ya’ishhah ch’ínánádzaa.
LUK 10:33 Áíná’ ła’ nṉee Samáritan nlíni higaałyú, áí nṉee sitiiníí yiłtsąągo yaa nyáá; áík’ehgo yaa ch’oba’go,
LUK 10:34 Ik’ah ła’íí wine biłgo hagee bídaant’oodgee yik’i yaa daayiziidgo yik’ída’disdiz, áígé’ Samáritanhíí dabíí bitúlgayé yiká’ dahyistįįgo ná’ch’injahyú yinłtį́į́, áík’ehgo nłt’éégo áyíłsį lę́’e.
LUK 10:35 Iskąą hik’e bizhaali, penny holzéhi, naki hayiné’go ná’ch’injahíí yebik’ehń yaa yinné’ gáyiłṉiigo, Díí nṉeehń shá nłt’éégo áńłsį: díí zhaali naa niné’íí bitisyú izlįįyúgo, nich’į’ naná’dihishṉił, nánsdzaago.
LUK 10:36 Áí nṉee taagihíí hayíihíí nṉee be’nest’įįdihíí ba’ashhahgé’ gólį́į́híí k’ehgo ábíílaa ńnzį?
LUK 10:37 Begoz’aaníí nłt’éégo yígółsiníí gáṉíí, Nṉee biłgoch’ozbaadíí. Jesus gábiłṉii, Dahnṉáh, ni ałdó’ ágáńt’įį le’.
LUK 10:38 Ch’okaahyú Jesus ła’ gotahzhį’ oyáá: áígee isdzán Martha holzéhi bigowąyú ńyáágo, ha’ánṉáh biłṉiigo ha’ayáá.
LUK 10:39 Ákóṉe’ Martha bik’isn, Mary holzéhi, Jesus yit’ahgé’ nezdaa ni’yú, biłch’ígó’aahíí yíyésts’ąągo.
LUK 10:40 Martha łą́ą́go nabi’dintł’ogo Jesus yaa nyáágo gáṉíí, SheBik’ehń, ya’ shik’isn doo shich’oṉii dago dasahn na’isiidíí doo nił hago’at’éé da née? Nik’isn bich’onṉii, biłńṉe’.
LUK 10:41 Jesus gábiłṉii, Martha, Martha, nani’dintł’ogíí zhą́ łą́ą́go baa natsíńkees:
LUK 10:42 Áíná’ dała’á zhą́ ízisgo ilíni; áí Mary nágodn’ąą, doo hago’at’éégo bich’ą́’ nádi’né’ da.
LUK 11:1 Łahn Jesus okąąh lę́’e; ąął oskąądná’ bitsiłke’yu dała’á gábiłṉii, SheBik’ehń, da’ohiikąąhgo nohwił ch’ígon’áah, John bitsiłke’yu yił ch’ígon’ąą lę́’ehíí k’ehgo.
LUK 11:2 Áík’ehgo Jesus gáṉíí, Da’ołkąąhgee gádaadidołṉiił, NohwiTaa yaaká’yú dahsíńdaahń, Nizhi’íí dilzįhgo bígózįh le’. Nant’án ńlį́į́híí begodowáh. Hago’at’éégo ánṉiiyú yaaká’yú benagowaahíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’yú ałdó’ begodolṉííł.
LUK 11:3 Dajįį biigha daahiidaaníí nohwá ágonłsį́.
LUK 11:4 Nohwinchǫ’híí nohwá da’izlíné ánándle’; nohwíí ałdó’ nṉee nchǫ’go nohwich’į’ ádaadzaahíí baa nádaagodent’aah. Nanohwída’dintaah yuṉe’ onohoṉííł hela’; áíná’ nchǫ’go at’ééhíí bich’ą́’zhį’ hanánohwihi’ṉííł.
LUK 11:5 Jesus gádaabiłṉii, Tł’é’ís’ahgo nohwíí ła’ dánko nit’eké bich’į’ nṉáhgo gábiłńṉiił, Shit’éké, báń dijolé taagi shá ch’íhinjáh;
LUK 11:6 Ła’ shit’ekéhi shaa nyaaná’ doo hat’íí bá’dishné’ da.
LUK 11:7 Bigową yuṉe’ nit’ekéhíí dánko gániłdiṉiih, Doo nashíńłtł’og da: ałk’iná’ dáádítį́h da’dintą́ą́, shichągháshé bił shiijééd; doo hago’at’éégo nádishdáhgo dahat’íhíta naa nshné’ da.
LUK 11:8 Gádaanohwiłdishṉii, Áí nṉeehń nádiidáhgo nṉee ídókeedíí dahát’į́į́gee yaa yiné’, doo bit’ekéhíí zhą́ bighą da, dayúweh ídókeedhíí bighą.
LUK 11:9 Áík’ehgo gádaanohwiłdishṉii, Da’dołkeed, áík’ehgo hat’íí daadołkeedíí nohwaa hi’né’hi at’éé; nadaanołtaad, áík’ehgo hat’íí bíka daanołtaadihíí nádaadołné’hi at’éé; dáádítį́h ńdaanołts’į, áík’ehgo nohwá ch’í’ítįįhi at’éé.
LUK 11:10 Hadń ídókeedń baa hi’né’hi at’éé; hadń nantaadń hat’íí yíka ntaadíí náidiné’hi at’éé; hadń dáádítį́h ńyinłts’įhń bá ch’í’ítįįhi at’éé.
LUK 11:11 Nohwitahyú ła’ nṉee biye’ golíni, biye’ báń bíyókeedyúgo, ya’ tséégo yaa yi’aah gá? Dagohíí łóg bíyókeedyúgo, ya’ tł’iishgo yaa yiłteeh gá?
LUK 11:12 Dagohíí iyęęzh bíyókeedyúgo, ya’ ch’ígodahistasgo yaa yiłteeh gá?
LUK 11:13 Daanołchǫ’ ndi nohwichągháshé nłt’éhi baa hi’né’íí bídaagonołsįyúgo, itisgo nohwaa natsekeesgo nohwiTaa yaaká’yú dahsdaahń hadń Holy Spirit bíyókeedíí yaa yiné’hi at’éé.
LUK 11:14 Jesus ch’iidn doo yałti’ dahíí hainyood lę́’e. Ch’iidn habi’dinodzoodná’ nṉee doo yałti’ da n’íí hadzii; áík’ehgo nṉee dała’adzaahíí bił díyadaagot’ee.
LUK 11:15 Áíná’ ła’ gádaaṉii, Ch’iidn nant’án Beélzebub holzéhi binawodíí bee Jesus ch’iidn hainihiyood.
LUK 11:16 Ła’ihíí nayídaantaahgo gádaaṉii, Yaaká’gé’ godiyįhgo be’ígóziníí nohwił ch’í’ṉah ánle’.
LUK 11:17 Áíná’ Jesus, áí nṉee natsídaakeesíí yígółsįgo gáyiłṉii, Nṉee iłch’į’ t’ekédaas’anihíí dabíí iłch’į’ nanádaagonłkaadyúgo da’izlį́į́ hileeh; nṉee dała’ naháztaaníí dabíí iłk’ídahnájahyúgo doo aṉahyú begonowáh át’éé da.
LUK 11:18 Áík’ehgo Satan dabíí ích’į’ naná’idziidyúgo hagoshą’ yebik’ehíí bínágoṉaał doleeł? Ni Beélzebub bee ch’iidn haniyóód daashiłdołṉiihíí bighą ádishṉii.
LUK 11:19 Shíí Beélzebub bee ch’iidn haniisoodyúgo, nohwíí daanohwiye’íí hadń bee ch’iidn hadainiyood áíná’? Áík’ehgo daanohwiye’íí ch’í’ṉah ádaanohwile’.
LUK 11:20 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bee ch’iidn haniisoodyúgo, da’aṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwitahyú ałk’iná’ nant’aa.
LUK 11:21 Nṉee nłdzili yenagonłkaad doleełíí ałk’iná’ dahyoné’go bigową yiṉádéz’įįyúgo, dawahá bíyééhíí doo hago aṉéh da:
LUK 11:22 Áíná’ ła’ nṉee bitisgo nłdzilihi bich’į’ nanálwodgo isná ábidlaayúgo, yenagonłkaadíí ya’ołíí n’íí bich’ą́’ náyidinṉiiłgo nṉee yitah’iṉiih.
LUK 11:23 Hadń doo bił gonsht’įį dahń shich’į’ got’įį’hi at’éé; hadń doo bił dała’á ná’áshdle’ dahń shich’ą́’ ts’iłtįįgo áile’.
LUK 11:24 Spirit nchǫ’íí nṉee yiyi’gé’ háyááná’ tú ádįhyú aanádaał, hayú hanayóołíí yíka ntaago; áíná’ doo hagee dahíí bighą gáṉíí, Shigowąyú hagé’ níyáá n’ííyú nádésdzá.
LUK 11:25 Bigową n’íí nłt’éégo nágolzhoogo dawahá nzhǫǫgo neheshjaayú nádzá.
LUK 11:26 Áík’ehgo spirits gosts’idi daanchǫ’i yił nakai, bíí bitisgo daanchǫ’ihi, áí gową yuṉe’ yił ha’akáhgo áígee ndaagoleeh: áík’ehgo nṉee iłtséná’ át’éé n’íí bitisgo at’éé hileeh.
LUK 11:27 Jesus t’ah yałti’ná’ ła’ isdzán dała’ách’ít’éé biyi’gé’ hadziigo Jesus gáyiłṉii, Isdzán bibishch’id biyi’gé’go síńlįįgo nnłbe’ n’íí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 11:28 Áíná’ Jesus gáṉíí, Hadń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yidits’ago yikísk’eh at’ééhń, áńgo biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 11:29 Nṉee łą́ą́go dała’adzaaná’ Jesus gáṉíí nágodidzaa, Dázhǫ́ nchǫ’go daałinolt’įįłi: godiyįhgo be’ígóziníí yíka daadéz’įį; áíná’ be’ígóziníí doo bił ch’í’ṉah ádaalṉe’hi at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Jonas holzéhi, nṉee bich’į’ be’ígózįh alzaahíí zhą́.
LUK 11:30 Jonas nṉee Nínevehgee daagolííníí bich’į’ be’ígózįh alzaahíí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, daałinolt’įįłíí bich’į’ be’ígózįh doleeł.
LUK 11:31 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį isdzán nant’ánihi hayaadé’go nyááhń hizįįgo daałinolt’įįłíí yaa yałti’go, Shíí shitisgo daanchǫ’ ni’, didoṉiił: áń dázhǫ́ ńzaadgé’ ńyáá, Sólomon bigoyą’ yidits’į́hgo; áíná’ k’adíí Sólomon bitisgo ánsht’éhi niyáá.
LUK 11:32 Aayá’iti’gee nṉee Nínevehgee daagolį́į́ n’íí daahizįįgo nṉee daałinolt’įįłíí yaa yádaałti’go, Nohwíí nohwitisgo daanchǫ’ ni’, daadidoṉiił; Nínevehgee daagolííníí Jonas yałti’go daidezts’ąąná’ binchǫ’íí yich’ą́’zhį’go ánádaasdzaa; áíná’ k’adíí Jonas bitisgo ánsht’éhi niyáá.
LUK 11:33 Doo hadń ik’ah kǫ’íí yidiłtłaadgo nagont’į’yú nyiłt’áah da, dagohíí doo táts’aa yił yaa nyí’aah da, áíná’ ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’ááhyú daach’iłt’aah, áík’ehgo hayíí ha’áhikáhíí áí kǫ’íí daayo’įį doleeł.
LUK 11:34 Kiṉáá’íí kits’í bikǫ’i at’éé: kiṉáá nłt’ééyúgo kits’í dahot’éhé bikǫ’ golíni at’éé; áíná’ doo nłt’éé dayúgohíí kits’íhíí dahot’éhé diłhiłi at’éé.
LUK 11:35 Áík’ehgo ádaagots’idząą, dahyúgo kiyi’ ná’dindíín n’íí kich’ą́’ diłhił nádleeh.
LUK 11:36 Kits’í dahot’éhé biyi’ adindíínyúgo, hayú doo diłhiłgo baa dahgoz’ąą dayúgo, kits’í dahot’éhé bich’ą́’idindíín doo, ik’ah kǫ’íí bich’ą́’idindíínhíí k’ehgo.
LUK 11:37 Jesus t’ah yałti’ná’ Phárisee nlínihi, Shił ináá, biłṉii: áík’ehgo Jesus itah iyąągo nezdaa.
LUK 11:38 Jesus Phárisees bi’at’e’híí k’ehgo dá doo táádígisé itah iyąągo nezdaago Pháriseehíí bił díyagot’ee lę́’e.
LUK 11:39 Jesus gábiłṉii, Nohwíí Phárisees daanołíni, idee ła’íí its’aa biká’yú zhą́ táádaałgis; áíná’ nohwiyi’yú aadaach’ihi’ṉiiłíí ła’íí daanchǫ’íí zhą́ begoz’ąą.
LUK 11:40 Nohwíí doo daagonołsáni da, hadń nohwits’í áyíílaahń shą’ da’áń nohwiyi’ihíí ałdó’ áyíílaa?
LUK 11:41 Dawahá nohwijíí biyi’gé’ nłt’ééhíí nṉee bá daadołné’; áík’ehgo dawahá nohwá nłt’éé doleeł.
LUK 11:42 Phárisees daanołíni, nohwá góyéé doleeł! tł’oh mint holzéhi, ła’íí rue holzéhi, ła’íí tł’oh iłtah at’ééhíí dágonenanyú iłk’é’ṉilgo dała’á Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nádaałné’, áíná’ nłt’éégo ágot’eehíí doo bikísk’eh ádaanołt’ee da, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí doo baa natsídaałkees da: áí bee ádaanołt’ee doleeł ni’, ła’ihíí doo baa daayołṉah dago.
LUK 11:43 Phárisees daanołíni, nohwá góyéé doleeł! nohwíí Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú itah dahnasółtąągo zhą́, ła’íí nahi’ṉiih nagoz’ąąyú nohwich’į’ ádaach’iṉiigo nohwił daagozhǫ́ǫ́.
LUK 11:44 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Phárisees daanołíni, daanołshǫǫ ádaagonoł’íni, nohwá góyéé doleeł! łe’ch’izhjeegíí doo daat’įį dahíí ga’ádaanołt’ee, áí łe’ch’izhjeegíí biká’ ch’ích’ihikáh, dá doo bídaagoch’iłsinégo.
LUK 11:45 Ła’ Jews bich’į’ begoz’aaníí nłt’éégo yígółsini Jesus gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, ágánṉiiyú nohwíí ałdó’ ánohwiłnṉii.
LUK 11:46 Jesus gáṉíí, Begoz’aaníí nłt’éégo bídaagonołsini, nohwíí ałdó’ nohwá góyéé doleeł! heeł ndaazi nṉee biká’ dahda’ohołheeh, áíná’ nohwihíí dázhǫ́ da’ayą́hágo ndi doo bich’odaałṉii da.
LUK 11:47 Nohwíí nohwá góyéé doleeł! nohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi nadaistseedi łe’shijeegíí biká’ dahat’íhíta bee bínádaach’ilṉihíí ádaagołe’.
LUK 11:48 Nohwitaa n’íí ánádaat’įįł n’íí nohwił dábik’ehgo ch’í’ṉah ádaał’įį: daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí nadaistseed, nohwíí łe’shijeegíí biká’ dahat’íhíta bee bínádaach’ilṉihíí ádaagołe’.
LUK 11:49 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’íí gánṉiid lę́’e, Binkááyú nada’isiidíí ła’íí shinadaal’a’á koch’į’ daadish’aa, ła’ nadaach’iłtseed doleeł, ła’íí biniidaagoch’idile’ doleeł:
LUK 11:50 Áík’ehgo ni’gosdzáń alzaagé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi dawa bidił nada’ijóółíí, daałinolt’įįłíí bik’izhį’ didot’aał,
LUK 11:51 Ábel zesdįįgé’ Zekarías zesdįįzhį’ nnágont’i’go, Zekaríasíí bech’okąąhíí biká’ dahnási’ṉiłíí goz’aaníí ła’íí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí bigizhgee daztsąą lę́’e: da’aṉii ádaanohwiłdishṉii, daałinolt’įįłíí bik’izhį’ didot’aał.
LUK 11:52 Begoz’aaníí nłt’éégo bídaagonołsini, nohwá góyéé doleeł! nohwíí igoyą’ bich’į’ bená’igisé nádaadołtąą: nohwíí doo ha’ałkáh daná’ nṉee ha’akáh doleeł n’íí t’ąązhį’ ádaanołsį.
LUK 11:53 Jesus ágáṉííná’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí Phárisees daanlíni bá daagoshchįįdgo łą́ą́go nayídaadiłkid:
LUK 11:54 Yá nakída’ił’áágo, k’izé hadzii daanzįgo, dahat’íhíta yik’izhį’ daidi’aahíí bighą.
LUK 12:1 Díí bee ánágot’įįłná’ nṉee doo náhóltag dayú dała’adzaago dázhǫ́ daałiłjizhná’ Jesus bitsiłke’yu iłtsé gáyiłṉii nkegonyaa, Phárisees daanlíni binchǫ’íí báń benilzoołé ga’at’éhi baa daagonołsąą, áí nṉee binadzahgee nzhóni ádaadil’íni at’éé.
LUK 12:2 K’ad dawahá bił łe’izkaad n’íí ch’í’ṉah ádolṉiił; ła’íí k’ad dawahá nanl’į’ n’íí bígózįhgo ádolṉiił.
LUK 12:3 Áík’ehgo godiłhiłyú hat’íí daadołṉii n’íí got’įįzhį’ didots’įįł; kįh biyi’ yuṉe’ datąąnégo hat’íí daadołṉii n’íí kįh biká’gé’ didots’įįł.
LUK 12:4 Shit’ekéhíí, gádaanohwiłdishṉii, Hayíí kits’í nadaiłtseedná’, bikédé’go doo hago ádaaṉéh dahíí doo bédaałdzid da.
LUK 12:5 Shíí nohwił nadaagoshṉi’ hadń bédaałdzid: ich’izishiiníí bikédé’go ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa kaa o’iłkaadíí áń bédaałdzid; gánohwiłdishṉii, áń bédaałdzid.
LUK 12:6 Ya’ dlǫ’dichiné ashdla’i zhaali łichí’é naki izlįįgo nahiṉiih gá? Da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á ndi doo yaa yiṉah da.
LUK 12:7 Nohwitsizíl dawa ałk’iná’ hotagi at’éé. Áík’ehgo doo nédaałdzid da: dlǫ’dichiné doo ałch’ídé bitisgo da’inołįį da.
LUK 12:8 Gánádaanohwiłdish’ṉii, Dahadń nṉee binadzahgee, Áń bígonsį, shiłṉiihń, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee ágádiłdishṉiił:
LUK 12:9 Áíná’ hadń nṉee binadzahgee, Áń doo bígonsį da, shiłṉiihń, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee, Doo yígółsį da, biłdidishṉiił.
LUK 12:10 Dahadń shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nchǫ’go shaa yałti’ ndi binchǫ’íí bá da’izlíné ánádolṉiił; áíná’ dahadń Holy Spirit nchǫ’go yaa yałti’ń binchǫ’íí doo bá da’izlíné ánálṉe’ at’éé da.
LUK 12:11 Jews ha’ánáłséhíí, ła’íí nadaant’aahíí, ła’íí aasiṉilíí binadzahgee ndaanohwidel’aago, hago’at’éégo shą’ hasdziih, dagohíí hat’ííshą’ dishṉii gádnii, doo daanołsį da:
LUK 12:12 Holy Spirit da’áí bik’ehen’ą́ą́gee biyi’ hat’íí daadołṉiihíí nohwił ch’ígó’aah ndi at’éé.
LUK 12:13 Nṉee dała’at’ééhíí ła’ Jesus yich’į’ hadziigo gáṉíí, Iłch’ígó’aahíí, shik’isn hat’íí nohwíyéé doleełíí łahzhį’ shaa no’né’, biłnṉii.
LUK 12:14 Jesus gábiłṉii, Dawahá nanohwíńłtł’ogíí hadń nohwá iłch’į’ishłe’go hashiłtį́į́?
LUK 12:15 Áígé’ Jesus gánádo’ṉiid, Daagonołsąą le’, dawahá dayúwehégo ádáhádaałt’iiníí baa daagonołsąą: kíyééhíí łą́ą́ ndi doo áí bee ch’ihiṉaa da.
LUK 12:16 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Nṉee ízisgo it’iiníí łą́ą́go na’inłt’į́h:
LUK 12:17 Dabíí gáłdi’ṉii, Hago áshṉéh, shinest’ą’íí doo hayú bá nágost’ąą da.
LUK 12:18 Áígé’ gánádi’ṉii, Hago áshṉéhíí bígonsį: dawahá bá gową shíyééhíí nanágohishṉiiłgo nchaago ánágoshdléhgo, shinest’ą’íí ła’íí dawahá shíyééhíí ákóṉe’ oshṉiił.
LUK 12:19 Shiyi’siziiníí gábiłdishṉii, Shiyi’siziiníí, dawahá ṉíyééhíí da’kwíí łegodzaayú dábik’ehyú iłk’eyíhiṉil; áík’ehgo hanányoł, ináá, ídlą́ą́, nił gozhǫ́ǫ́ le’.
LUK 12:20 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań gábiłnṉiid, Doo gonyą́ą́ da; díí tł’é’ niyi’siziiníí níhókeed: dawahá ṉíyééhíí iłk’ehiṉilíí hadń bíyéé doleeł áíná’?
LUK 12:21 Hadń dabízhą́ nzhooníí zhą́ ádáhát’į́į́go iłk’eyihiṉilná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo nzhǫǫ da, áń nṉeehń ágát’éé.
LUK 12:22 Jesus bitsiłke’yu gáyiłnṉiid, Áí bighą gánohwiłdishṉii, Nohwi’ihi’ṉa’íí doo baa daanohwił goyéé’ da le’, hat’ííshą’ hishąą doleeł, daanołsįgo; dagohíí nohwits’í doo baa daanohwił goyéé’ da le’, hat’ííshą’ ágoshdle’, daanołsįgo.
LUK 12:23 Ki’ihi’ṉa’íí idáń bitisgo ilíni at’éé, kits’íhíí diyágé bitisgo ilíni at’éé.
LUK 12:24 Gaagé baa natsídaałkees: doo k’eda’dilee da, doo náda’igeesh da; doo hayú binon’iłk’edaayihiṉiiłíí bá gową goz’ąą da; da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań bá da’diiné’: nohwíí dlǫ’ bitisgo da’inołįį!
LUK 12:25 Nohwitahyú hadń daahołṉeezíí yaa natsekeesíí zhą́ bee ayą́hágo ndi hadag ńdiłséhgo ádidle’ gá?
LUK 12:26 Áík’ehgo ágát’éhi dé’iyą́há ndi ch’éh ádaałe’ná’, hat’íí bighą ła’ihíí baa daanohwił goyéé’?
LUK 12:27 Tł’oh dénzhónéhíí baa natsídaałkees, hago’at’éégo nadaanse’íí: doo nada’iziid da, doo da’itł’ool da; da’ágát’éé ndi Sólomon ízisgo at’éé lę́’e ndi, doo díí tł’oh dénzhóné ga’at’éégo ík’e’isdlaa da, nohwiłdishṉii.
LUK 12:28 Áík’ehgo tł’oh díí jįį nołseełíí, áígé’ iskąą daadidlidíí ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo bik’e’isłaaná’; áí tł’ohíí bitisgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwik’e’isłaa, nohwíí nohwi’odlą’ ayą́háhi.
LUK 12:29 Áík’ehgo hat’íí da’iidąą shįhíí dagohíí hat’íí da’iidląą shįhíí zhą́ doo baa natsídaałkees da, doo nohwiini’ hą́h da le’.
LUK 12:30 Ni’gosdzáń biká’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí áí zhą́ itisgo hádaat’įį: áíná’ hat’íí bídn daanołiiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa nohwá yígółsį.
LUK 12:31 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí itisgo biká hádaałt’įį, áígé’ díí dawahá ałdó’ nohwíyéé doleeł.
LUK 12:32 Doo nédaałdzid da, doo hwoigo shiké’ hołkah dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bilałtł’áhgee daanliiníí itah daanołįįgo nohwá ngon’ą́ą́, áí bił goyiłshǫ́ǫ́.
LUK 12:33 Dawahá nohwíyééhíí nohwaa nahiṉiił le’, tédaat’iyéhíí baa daanołné’; bestso bizis doo są’i hileeh dahíí nádaadoł’aah, yaaká’zhį’ ilínihíí doo édį́įhi nádaadoł’aah, ákú da’in’įįhíí doo keda’in’įįh dayú, ła’ihíí doolé doo nohwich’ą́’ da’iyąą dayú.
LUK 12:34 Dahayú nohwił ilíni siṉilyú áí zhą́ baa natsídaałkees doo.
LUK 12:35 Ík’eda’ sołdlaago t’ałkoná’ nohwikǫ’ daadiltłi’ le’,
LUK 12:36 Nṉee binant’a’ ni’i’ṉéhgee k’ad nadáhgo yiba’ naháztąąhíí k’ehgo ádaanołt’ee le’; nadzáágo dáádítį́h ńyínłts’įgo dagoshch’į’ yá ch’ída’itįįh doleeł.
LUK 12:37 Nadaal’a’á binant’a’ nadzááná’ daadéz’įįhíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: da’aṉii gánohwiłdishṉii, ík’e’idleego, Dinołbįh, yiłṉiigo yich’į’ iikaah.
LUK 12:38 K’ad tł’é’ís’ahzhį’ godeyaayú, dagohíí hadiyeskąąyú biká daadéł’įįgo nadzááyúgo, áí nadaal’a’á biyaa gozhǫ́ǫ́ doo.
LUK 12:39 Díí bídaagonołsį, nṉee bigową golííníí da’os’ah in’įįhíí hígháhgo yígółsįyúgo yiká déz’įį doleeł ni’, áík’ehgo bigową doo ch’í’nódzį́į́s át’éé da.
LUK 12:40 Nohwíí ałdó’ t’ałkoná’ iłch’į’daanołt’ee, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí dahagee nánshdáh, doo ndaashołíí dagee.
LUK 12:41 Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee yáńłti’íí, ya’ nohwíí zhą́ nohwá ánṉii née, dagohíí dawa bá ánṉii née?
LUK 12:42 Jesus gáṉíí, Hadń begondlįįgo na’iziidíí góyáni, binant’a’ bigowąhíí yebik’ehgo nbiłtį́į́ n’íí, dahagee idáń nana’ṉííhghee idáń nayiṉiih.
LUK 12:43 Na’iziidíí binant’a’ ábiłṉiiyú át’į́į́go binant’a’ nadzááyúgo, áń biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 12:44 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, nant’án hat’íí bíyééhíí dawa yebik’ehgo na’iziidíí nbíłteeh doo.
LUK 12:45 Áíná’ áí na’iziidíí, Shinant’a’ doo dáhah nadáh da, idiłdi’ṉiiyúgo; isdzáné ła’íí nṉee nada’iziidíí nadainłkaad nkegonyaayúgo, iyąą ła’íí idląągo bił nágodezyizyúgo;
LUK 12:46 Áí na’iziidi binant’a’ doo yiká déz’įį dagee, doo nyołíí dagee nadáhgo nbihiłgeesh, áígé’ hayíí doo da’odląą dahíí bich’į’zhiṉéégo nilteeh.
LUK 12:47 Áí na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí yígółsį ndi doo hwaa ágádzaa da, doo hwaa iłch’į’ádidlaa dahíí nábi’diltsas.
LUK 12:48 Áíná’ na’iziidi binant’a’ hat’íí áile’ hábit’iiníí doo yígółsį dahíí, nábi’diltsas dábik’ehyú adzaayúgo ndi, dét’įh ńbi’diltsas doleeł. Hadń łą́ą́go baa hi’né’íí, áń łą́ą́go bínádokił; hadń nṉee łą́ą́go yá’ńné’yúgo, áń łą́ą́go yíná’dókeed doo.
LUK 12:49 Shíí kǫ’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nkedinshṉiiłgo niyáá: ałk’iná’ diltłi’ le’ láń!
LUK 12:50 Shíí baptize áshidilṉe’; áí dáhah hadó’ begolṉe’!
LUK 12:51 Ya’ ni’gosdzáń biká’zhį’ iłch’į’gont’ééhíí nkeniiné’ daanołsį née? Dah, nohwiłdishṉii; nṉee iłk’ídaashṉilyú níyáá:
LUK 12:52 Kodé’ godezt’i’go ashdla’i kįh dała’á biyi’ daagolį́į́yúgo, taagi yich’į’ nakiłt’éé doleeł, dagohíí naki yich’į’ tałt’éé doo.
LUK 12:53 Nṉeehń biye’ yił nanágonłkaad doo, biye’ń bitaa yił nanágonłkaad doo ałdó’; ła’íí isdzán bi’isdzą’ yił nanágonłkaad doo, bi’isdzą’ń bimaa yił nanágonłkaad doo ałdó’; isdzán yá’iyéhń yił nanágonłkaad doo, isdzán bá’iyéhń yił nanágonłkaad doo ałdó’.
LUK 12:54 Jesus nṉee dała’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gánṉiid, O’i’áh biyaayú yaak’os dahnanłse’go daał’įįyúgo dagoshch’į’ gádaadołṉii, Nagołtįį ląą; áík’ehgo da’ágánágot’įįł.
LUK 12:55 Hayaagé’go ńch’iidyúgo, Gozdog doleeł ląą, daadołṉii; áík’ehgo ágánágot’įįł.
LUK 12:56 Nohwíí nṉee nzhóni ádaagonoł’íni, yaak’os ła’íí ni’gosdzáń hago ágoṉéhíí bídaagonołsįná’, hat’íí bighą k’ad ágoṉéhíí doo bídaagonołsį da?
LUK 12:57 Hat’íí bighą doo dánohwíí nohwi’at’e’ hago’at’éé shįhíí bídaagonołsį dashą’?
LUK 12:58 Hadń naa dahgoz’aaníí nant’án yaa bił hi’ashyú dagoshch’į’ bił iłk’ínágonłdǫ́ǫh; dahyúgohíí aayánáltihíí yaa nidołt’eełgo at’éé, áík’ehgo aayánáltihíí aasitíni yaa niłtéehgo, aasitiiníí ha’ániłt’e’.
LUK 12:59 Doo ch’ínánódáh át’éé da, dá ąął na’íńṉilgo zhą́, niłdishṉii.
LUK 13:1 Áíná’ ła’ nṉee áígee dała’at’ééhíí Jesus yił nadaagolṉi’go gádaayiłṉii, Ła’ nṉee Gálileegé’ hikaihi Pílate nabistseedgo bidiłíí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa dainé’íí bidiłíí bił nanádisgeed lę́’e.
LUK 13:2 Jesus gádaabiłṉii, Ya’ áí nṉee Gálileegé’ daagolííníí nṉee ła’ihíí Gálileegé’ daagolííníí bitisgo binchǫ’ ye’ádaat’eehíí bighą biniidaagodeszaa daanołsį née?
LUK 13:3 Dah, nohwiłdishṉii: áíná’ nohwíí daanohwinchǫ’ doo bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’ dayúgo, nohwíí ałdó’ áí k’ehgo nanołṉe’.
LUK 13:4 Dagohíí łah nṉee tsebiits’ádah hilt’éhi Silóamgee tséé iłk’ehistł’ini nṉeezgo nadn’áhi biká’ nágo’go nabistseed n’íí, ya’ áí ła’ihíí Jerúsalemgee daagolííníí bitisgo binchǫ’ ye’ádaat’eehíí bighą adzaa daanołsį née?
LUK 13:5 Dah, nohwiłdishṉii: áíná’ nohwíí daanohwinchǫ’ doo bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’ dayúgo, nohwíí ałdó’ áík’ehgo nanołṉe’.
LUK 13:6 Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yaa nanágolṉi’go gáṉíí, Ła’ nṉee bidasts’aa hentííníí biyi’gee ch’il fig holzéhi o’áá lę́’e; áík’ehgo nṉeehń áí fig o’áhi bah dahnándahíí yiká déz’įįgo nyáá ndi doo ła’ da ląą.
LUK 13:7 Nṉee bidasts’aa hentííníí bá yaa nádéz’iiníí gáyiłṉii, Kú díń’įį, díí fig sikaadíí bah dahnándahíí biká nádísht’įįgo taagi łegodzaa, t’ah doo ła’ nádish’aa da: k’íńk’é; hat’íí bighą o’áá doleeł, doo bah dahná’ndah daná’?
LUK 13:8 Áík’ehgo gáṉíí, Shinant’a’, ch’ík’eh da’áík’ehgo o’áágo łenágodáhgo nzhǫǫ, áík’ehgo dahat’íhíta bich’į’ int’aaníí bił k’enádishdlee:
LUK 13:9 Áík’ehgo bah dahnisdeeyúgo nłt’éé: dahyúgohíí k’ídńk’i.
LUK 13:10 Jews daagodnłsiníí bijįį Jesus ła’ Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aah lę́’e.
LUK 13:11 Áígee ła’ isdzán spirit nchǫ’i kah naghaago ábíłsini biyi’ golį́į́go tsebiits’ádah bił łegodzaahi itah lę́’e, áń hayaa isk’idgo doo iłk’ídídǫǫhi da.
LUK 13:12 Jesus yiłtsąągo yich’į’ áṉíígo gáyiłṉii, Isdzán, kah nanṉaahíí bich’ą́’ ni’doltįį.
LUK 13:13 Yiká ndelṉiigo dagoshch’į’ isdzánhíí iłk’ínádezdǫǫd, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań náshilziihgo bich’į’ ahénsį, ṉii lę́’e.
LUK 13:14 Áígee Jews ha’ánáłséh yebik’ehń hashkee, Jesus Jews daagodnłsiníí bijįį ná’ilziihíí bighą, áík’ehgo nṉee dała’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gáṉíí, Gostáń iskąązhį’ na’iziidíí bee goz’ąą: áí gostáń iskaaníí biyi’ nádaanohwidilziihyú nohołkáh, doo godilziníí bijįį da.
LUK 13:15 Jesus hananádziigo áí nṉeehíí gáyiłṉii, Ni, nzhǫǫ ádńł’íni, nohwíí dała’á nołtįįgo godilziníí bijįį nohwimagashi dagohíí nohwitúlgayé dahastł’ooníí k’eda’oł’adgo túyú daadołǫǫz góya’?
LUK 13:16 Díí isdzánihíí, Abraham bich’ą́’gé’ bi’dishchíni, Satan dahbihestł’ǫǫgo tsebííts’ádah bił łegodzaahi, godilziníí bijįįshą’ doo k’e’it’ad da née?
LUK 13:17 Ágánṉiidná’ nṉee Jesus yich’į’ daagot’iiníí ádaa yádaaniidzįį: áíná’ nṉee ła’ihíí dawa bił daagozhǫ́ǫ́, Jesus dázhǫ́ nłt’éégo adzaahíí bighą.
LUK 13:18 Áígé’ Jesus gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí hago’at’ééhíí? Hat’íí bił łísht’a nshné’ baa nagoshṉi’?
LUK 13:19 Nṉee ła’ mústard biyigé dázhǫ́ ałch’ísę́hi náidn’ąągo bikíyaayú k’eidnláá; áí ch’il dázhǫ́ nchaahi silįįgo bich’ádaaz’aahíí biyi’yú dlǫ́’ yúdahyú nada’iṉiihíí bit’oh ádaagozlaahíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí át’éé.
LUK 13:20 Áígé’ gánádo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí hat’íí bił łísht’a nshné’go baa nagoshṉi’?
LUK 13:21 Isdzán ik’áán taadn ha’oką́ą́go báń benilzoołé yił ná’ist’oodgo ąął dahńdilzoołíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí át’éé.
LUK 13:22 Jesus Jerúsalemyú higaałgo kįh nagozṉilyú ła’íí daagotahyú iłch’ígó’aah lę́’e.
LUK 13:23 Ła’ bich’į’ gánṉiid, ShiNant’a’, ya’ nṉee da’ayą́hágo hasdáhikáh doleeł née? Gáyiłnṉiid,
LUK 13:24 Ágołch’óshígo ch’ígót’i’ ch’ínołkáh bich’į’ dahdaanołdǫh: łą́ą́go ha’akáh hádaat’įį doleeł ndi ch’éh ádaat’įį doleeł, nohwiłdishṉii.
LUK 13:25 Bigową golííníí nádidáhgo dáádítį́h nohwich’ą́’ da’ditįįhná’ da’dáńyú nasozįįgo dáádítį́híí ńdaanołts’įgo gádaadołṉiił, Nohwinant’a’, Nohwinant’a’, nohwá ch’í’íńtįįh; nohwich’į’ hadziigo gádaanohwiłdoṉiił, Hagé’ nałkaihi shį, shíí doo nohwídaagonsį da:
LUK 13:26 Áíná’ gánádaadoł’ṉiił, Niṉááł da’iidąą ni’, nohwida’itinyú iłch’ígon’aah ni’.
LUK 13:27 Áíná’ gánohwiłdidoṉiił, Hagé’ nołkaihi shį doo nohwídaagonsį da, nohwiłdishṉii; yúwehzhį’ nołkáh, daanohwigha nchǫ’go ádaałt’íni.
LUK 13:28 Abraham, Isaac, Jacob, ła’íí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ naháztąągo daał’įįgo, áíná’ nohwíí nohwich’ą́’ da’detąągo, daałchag ła’íí nohwiwoo’ łídaadołk’ash doo.
LUK 13:29 Nṉee ha’i’áh biyaadé’go, ła’íí o’i’áh biyaadé’go, yúdaazhidé’go, ła’íí hayaadé’go nihikáhgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ dahnaháztąą doo.
LUK 13:30 Nṉee ła’ iké’yú daanlįį n’íí da’iłtsé doleeł; ła’ da’iłtsé daanlįį n’íí iké’yú doleeł.
LUK 13:31 Da’áí bijįį ła’ Phárisees daanlínihi baa hikaigo Jesus gádaayiłṉii, Kogé’ dahnṉáh; Hérod niziłhee hát’į́į́.
LUK 13:32 Jesus gábiłṉii, Ti’i, áí ba’íí k’ehgo nlíni gádaadołṉii, Díí jįį ła’íí iskąą shíí ch’iidn nṉee biyi’gé’ ch’ínihisood, ła’íí ná’isziih; nakiskąągo áníita shinasdziid ąął ashłeh.
LUK 13:33 Da’ágát’éé ndi díí jįį ła’íí iskąą ła’íí nakiskąągo da’áí k’ehgo hishgaał: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi Jerúsalemyú zhą́ datsaah dábik’eh.
LUK 13:34 Jerúsalem, Jerúsalem ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi natsíńłtseedíí, ła’íí nich’į’ daahi’aadíí tséé bee nabida’tsisíńłṉe’íí; tazhik’áné bi’aadíí bit’ats’in bitł’ááh yuṉe’ bizhaazhé onáyiṉiłíí k’ehgo nichągháshé doo ałch’ídn łináhishṉiił hasht’į́į́ ndi doo hádaałt’į́į́ da ni’!
LUK 13:35 Nikįhíí yó’agodot’ąą: da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’ yee higaałń ba’ahégosini at’éé, daadołṉiihíí bijįį zhą́ nadaashołtséh.
LUK 14:1 Łah Jews daagodnłsiníí bijįį Jesus Phárisee nant’án nlíni bigową yuṉe’ iyąąyú óyáágo, dé’at’éégo daayinł’į́į́ lę́’e.
LUK 14:2 Jesus ła’ nṉee nádaanilzołi yiłtsąą.
LUK 14:3 Áík’ehgo nṉee begoz’aaníí nłt’éégo yídaagołsini ła’íí Phárisees daanlíni yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Ya’ godilziníí bijįį na’ch’ilziihgo goz’ąą née, dah née?
LUK 14:4 Doo hadń bich’į’ hanadzii da lę́’e. Áík’ehgo nṉee kah yaa nagháhihíí náidnlǫǫzgé’ náilziih, áígé’ onáyíł’aad.
LUK 14:5 Áígé’ gánádaabiłn’ṉiid, Hadń godilziníí bijįį bitúlgayé dagohíí bimagashi o’i’áń yúyaa ogo’yúgo dagoshch’į’ hanáidishood ya’?
LUK 14:6 Áígee doo hadń hananádzii da lę́’e.
LUK 14:7 Nṉee kú neheskaihíí hagee nṉee itisgo ádaat’eehíí dahnádaadinibįhgee dahnihebįįłgo yiłtsąąná’ iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee hadziigo gáṉíí,
LUK 14:8 Ni’i’ṉéhgee da’idąąyú ńṉáh, niłnṉiidyúgo, nṉee itisgo ádaat’eehíí dahnádinibįhyú dahnódaa hela’; ágándzaayúgo nṉee nitisgo at’éhi, Kú ńṉáh, biłdo’ṉiid n’íí;
LUK 14:9 Áík’ehgo nṉee bá da’idaaníí nich’į’ nigháhgo gániłdidoṉiiłgo at’éé, Ai dahsíńdaageehíí díí nṉeehíí baa goń’aah; ádaayáńdzįgo dá’ích’į’égee goz’ąągee dahńdaał.
LUK 14:10 Kú ńṉáh golzeego naa ch’íníhít’ą́ą́go akú ńyaago dá’ích’į’égee goz’ąągee dahńdaał; áík’ehgo nṉee bá da’idaaníí ńyáágo, Shit’eké, yúdahgee dahńdaał, niłṉiigo, kú neheskaihíí biṉááł itisgo nni’dilteeh.
LUK 14:11 Hadń itisgo ádéstįįhń ádaagoch’olba’go ádolṉiił; áíná’ ádaagoch’olba’ń itisgo at’éégo ádolṉiił.
LUK 14:12 Jesus nṉee bá da’idaaníí ałdó’ yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Nigowągee ha’iz’ąągo da’idąąyúgo, dagohíí o’i’ą́ą́go da’idąąyúgo, doo dá nit’eké, nik’isyú, nik’íí, dagohíí ízis da’it’iiníí na’ashhahgé’ daagolííníí zhą́, Kú nohołkáh da’ołsąąyú, biłnṉii da; ágándzaayúgo ni ałdó’, Kú ńṉáh, nádaaniłdo’ṉiiłi at’éé, t’ąązhį’ ni nich’į’ naná’doho’ṉił.
LUK 14:13 Ná da’idąąyúgo tédaat’iyéhíí, baa dahnagoz’aaníí, doo nadaakai dahíí, ła’íí biṉáá édaagodiníí, Da’ołsąąyú nohołkáh, daabiłnṉii doo:
LUK 14:14 Áík’ehgo niyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł; áí doo hat’íí nich’į’ nanádaihi’ṉiił dahíí bighą: nṉee nłt’éhi nanezna’íí naadikaihíí bijįį nich’į’ nanádo’ṉił.
LUK 14:15 Nṉee ła’ Jesus yił iyaaníí díí yidezts’ąągo gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ hadń báń yiyąą doleełíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
LUK 14:16 Jesus gábiłṉii, Nṉee ła’ ízisgo bá da’idąągo, nṉee łą́ą́go, Kú da’ołsąąyú nohołkáh, yiłnṉiid lę́’e:
LUK 14:17 Áígé’ da’idaaníí biká’ ngonyáágee binal’a’á gáyiłṉii, Hayíí, Kú nohołkáh, daabiłdéṉiidíí, Yushdé’, daabiłnṉii; ałk’iná’ ąął á’ilzaa.
LUK 14:18 Áíná’ nṉee dała’á daantį́į́go, Doo ákú disháh da, daaṉii nkegonyaa. Nṉee da’iłtséhíí gáṉíí, Ni’ nagohéłṉii ni’, áí nish’į́į́yú díyáá: shá ch’ígon’aah, nánoshkąąh.
LUK 14:19 Ła’ihíí gánádo’ṉiid, Shíí magashi bena’ibąąsé gonenan nahéłṉii ni’, áí bínshtááhyú díyáá: shá ch’ígon’aah, nánoshkąąh.
LUK 14:20 Ła’ihíí ałdó’ gánádo’ṉiid, Shíí shi’aad gozlįį ni’, áí bighą doo ákú nsháh da.
LUK 14:21 Nal’a’á binant’a’ áí nṉeehíí hat’íí daaṉiihíí yił nagosṉi’. Nant’ánhíí bágóchįįdgo binal’a’á gáyiłṉii, Ti’i, dahałe, kįh gozṉilíí biyi’ da’itinyú, kįh bigizh ch’énádaagozt’i’yú nṉee tédaat’iyéhíí, baa dahnagoz’aaníí, doo nadaakai dahíí, ła’íí biṉáá édaagodiníí, Yushdé’, daabiłnṉii.
LUK 14:22 Áígé’ nal’a’áhíí binant’a’ gáyiłṉii, Shinant’a’, áshiłnṉiihíí ałk’iná’ begolzaa, ndi t’ah goz’ąą.
LUK 14:23 Nant’ánhíí binal’a’á gáyiłṉii, Ti’i, da’itinyú ła’íí kįh biṉaayú ch’il łédaant’i’yú nihiyóód, áík’ehgo shigową yuṉe’ ch’iląą doleeł.
LUK 14:24 Nṉee, Kú da’ołsąąyú nohołkáh, ch’éh ádaabiłdéṉiidíí shi’idáń doo daayolįh at’éé da.
LUK 14:25 Jesus nṉee łą́ą́go yił náłseeł: áí yich’į’ adzaago gáyiłnṉiid,
LUK 14:26 Dahadń shaa nyááhń bitaa, bimaa, bi’aad, bichągháshé, bik’isyú, bilahkííyú, ła’íí dabíí bi’ihi’ṉa’ ndi shitisgo bił nzhooníí, áń doo shiké’ higaałíí át’éé da.
LUK 14:27 Dahadń bitsį’iłna’ááhíí doo dahiditįįhgo shiké’ dahdigháh dahń, doo shiké’ higaałíí át’éé da.
LUK 14:28 Nohwitahyú dahadń yúdahyú nil’ąągo iłk’e’ishtł’i nzįyúgo, áń iłtsé ndaahgoshą’ da’kwíí ileeh shįhíí yołtag, dá bínil’ąą shį ąął ashłéhzhį’ nzįgo?
LUK 14:29 Dahyúgohíí kįh bitł’ááh łédn’aahíí ąął áyíílaaná’ hat’íí áile’ihíí doo ąął áile’ yínés’ąą dayúgo, nṉee biṉááł doo ąął áile’ dahíí baa daadloh nkegonyaa,
LUK 14:30 Gádaaṉiigo, Áí nṉeehíí itł’i nkegonyaa ndi doo ąął áile’ yínés’ąą da.
LUK 14:31 Ła’íí nant’án, nant’án ła’ yił nagonłkaad doleełyúgo, iłtsé ndaahgoshą’ yaa natsekees, shisilááda gonenango doo náhóltag dayú ła’ nant’ánhíí bisilááda nadin doo náhóltag dayúhi bił nagonshkaad dábik’eh shį, nzįgo?
LUK 14:32 Dahyúgohíí, yił nagonłkaadíí t’ah ńzaadgé’ hikaahná’, bá ch’iṉííh nadai’aahíí bidáhzhį’ daidił’aa gádaayiłdiṉiihgo, Iłt’eké náodleeh.
LUK 14:33 Áík’ehgo nohwitahyú dahadń bíyééhíí dawa bił nzhǫǫhíí bighą doo yich’ą́’hígháh hát’į́į́ dahń, doo shiké’ higaałíí át’éé da.
LUK 14:34 Ishįįh nłt’éé, ndi ishįįh doo nk’ǫ́ǫ́zh da silįįyúgo, hat’íí bee nk’ǫ́ǫ́zhgo ánálṉe’?
LUK 14:35 Łį́į́ bichan ndi bił nadigeedgo kíyaayú doo nalkaad bik’eh da; daazhógo ch’élkáad. Hadń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le.
LUK 15:1 Tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí ła’íí nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí dawa Jesus yídaayésts’ąągo yich’į’ nihikáh lę́’e.
LUK 15:2 Phárisees daanlíni ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Jesus yída’iłtahgo gádaaṉii, Áí nṉee, nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí yich’į’ nihikáh, ła’íí yił da’ayąą.
LUK 15:3 Áík’ehgo Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yił nagolṉi’ gáṉíígo,
LUK 15:4 Nohwitahyú ła’ dahadń dibełį́į́ dała’á gonenadín da’izlįįyú yinoyołgo, dała’á ch’a’oyááyúgo, ngost’ádin ngost’áíhíí dakú nyiṉííłshą’, áíná’ dała’á bich’ą́’ ch’a’oyááhíí yíka ntaah, dá náidnłtįįzhį’?
LUK 15:5 Náidnłtįįná’ yaa bił gozhǫ́ǫ́go biwosyú dahiłteeh.
LUK 15:6 Bigowąyú nádzáágo bit’eké ła’íí ba’ashhahgé’ daagolííníí dała’áyíílaago gádaayiłṉii, Shił nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; shidibełį́į́ ch’a’oyáá n’íí nádiłtįįh.
LUK 15:7 Da’áík’ehgo ałdó’ nṉee dała’á nchǫ’go at’ééhń binchǫ’ yich’ą́’zhį’ adzaahń, ngost’ádin ngost’áí nṉee daanjǫǫ daanzįgo binchǫ’ doo yich’ą́’zhį’ ádaaṉe’ dahíí bitisgo yaaká’yú baa koł daagozhǫ́ǫ́ doleeł, nohwiłdishṉii.
LUK 15:8 Isdzán ła’ zhaali béshłigai be’alzaahi gonenan naiṉilgo, dała’á baa ch’a’oltǫ’yúgo, kǫ’ yidiltłaadgoshą’ nágołshóhgé’ yiká déz’įį, danáidn’ąązhį’?
LUK 15:9 Náidn’ąąná’ bit’eké ła’íí ba’ashhahgé’ daagolííníí dała’áyíílaago gádaayiłṉii, Shił nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; zhaali shich’a’oltǫ’ n’íí nádi’ąą.
LUK 15:10 Da’áík’ehgo ałdó’ nṉee dała’á nchǫ’go at’ééhń binchǫ’ yich’ą́’zhį’ adzaahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí biṉááł gózhǫ́ǫ́ doleeł, nohwiłdishṉii.
LUK 15:11 Jesus gánádo’ṉiid, Ła’ nṉee biye’ naki golį́į́ lę́’e:
LUK 15:12 Iké’gee nagháhihíí bitaa gáyiłṉii, Shitaa, dawahá ṉíyééhíí łahzhį’ shíyéé doleełíí shaa nné’. Áík’ehgo bá iłk’ííyíné’go yaa yiné’.
LUK 15:13 Da’kwíí iskąą hik’e iké’gee nagháhihíí dawahá bíyééhíí dała’áyíílaago ńzaadyú óyáá, ákú da’adzaayú análwołgo dawahá bíyéé n’íí ąął ch’ayishchįįh.
LUK 15:14 Dá ąął ch’ayishchįįná’ áígee shiṉá’ góyéégo daagodeyaa lę́’e; áík’ehgo dawahá yídn nlįįgo nkenyaa.
LUK 15:15 Nṉee ła’ áígee daagolííníí yá ná’nziid; góchi yá nádi’né’go.
LUK 15:16 Góchi bi’idáń dák’azhą́ yiyąą ndi nṉee doo ła’ bá’diné’ da.
LUK 15:17 Ídínágoszįįdgo gádiłdi’ṉii, Shitaa yánada’iziidíí łą́ą́go bi’idáń daagolį́į́, ik’e’an nazṉilgo, áíná’ shihíí shiṉá’ dák’azhą́ shiziłhee!
LUK 15:18 Shíí nádishdáhgo shitaa bich’į’yú nádésdzá, áík’ehgo gábiłdishṉiih, Shitaa, yaaká’zhį’ bich’į’, ła’íí ni nich’į’ nchǫ’go asdzaa,
LUK 15:19 Doo niye’ daashiłch’iṉii bik’eh sitį́į́ da: nánada’iziidíí k’ehgo nashíńłteeh.
LUK 15:20 Áík’ehgo nádiidzaago bitaa yich’į’ onádzaa. T’ah ńzaadgé’ nádaałná’ bitaa biłtsąągo baa ch’ozbaadgo bich’į’ nádilwod, bizénáschidgo bizts’ǫs lę́’e.
LUK 15:21 Biye’ gábiłṉii, Shitaa, yaaká’zhį’ bich’į’, ła’íí ni nich’į’nchǫ’go asdzaa, doo niye’ daashiłch’iṉii bik’eh sitį́į́da.
LUK 15:22 Áíná’ bitaahíí yánada’iziidi gádaayiłṉii, Diyágé dázhǫ́ itisgo nłt’éhihíí kú ndaanołtsoosgo bá ádaagołe’; gan bik’edn’áné bik’e daadoł’aa, kee ałdó’ bá ádaagołe’:
LUK 15:23 Magashi zhaazhé bidinesk’ah n’íí nádaadołt’e’go bá daazołhee; áík’ehgo daahiidąągo nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’:
LUK 15:24 Díí shiye’ daztsąą nsį n’íí t’ah hiṉaa lą́ą́; ch’a’otłizh n’íí nádiltįįh. Áík’ehgo bił daagozhǫ́ǫ́ nkegonyaa.
LUK 15:25 Biye’ iłtsé nagháhihíí k’edolzaayú naghaa n’íí nádaał: áń kįh yit’ahzhį’ nnyááná’ bésh dilwoshé bee idot’aałná’ da’ch’ilzhishgo yidezts’ąą.
LUK 15:26 Nada’iziidi ła’ yiká ánṉiidgo nayídiłkid, Hat’íí bighą ágot’įįh?
LUK 15:27 Gábiłṉii, Nidizhé nádzáá; nitaa magashi zhaazhé bidinesk’ah n’íí bá zesdįį, nidizhé dánłt’éé nt’éégo baa nadzááhíí bighą.
LUK 15:28 Áík’ehgo bágóchįįdgo doo ha’agháh dahíí bighą bitaa bich’į’ ch’ínyáágo, Ha’ánṉáh, biłṉiigo nábokąąh lę́’e.
LUK 15:29 Bitaa yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Doo ałch’ídé łegodzaa da nich’oshṉiigo áshiłnṉiihíí dawa bikísk’eh ánsht’ee ni’; ndi gantł’ízí zhaazhé ndi t’ah doo hwaa shaa ńłteeh da, shit’eké bił shił daagozhǫ́ǫ́ le’at’éhi:
LUK 15:30 Áíná’ díí niye’, bizháan da’adzaahíí yił anákeełgo dawahá ṉíyéé n’íí ąął ch’ayishchįįná’ nádzááyú, dagoshch’į’ magashi bidinesk’ah n’íí bá zínłhįį.
LUK 15:31 Bitaa gábiłṉii, Shiye’, ni nił gonshłįį, shíyééhíí dawa ṉíyéé.
LUK 15:32 Nohwił daagozhǫ́ǫ́, nohwił gonedlįįgo dábik’eh go’į́į́: díí nidizhé daztsąągo daandzį n’íí hiṉaa; ch’a’otłizh n’íí nádiltįįh.
LUK 16:1 Jesus bitsiłke’yu yich’į’ hananádzii, Łah nṉee ízisgo it’íni ła’ nṉee bána’iziidihi bíyééhíí dawa yiṉádéz’įįgo nyinłtįį lę́’e; áí nṉee ízisgo it’įį n’íí gádaabiłch’iṉii, Ṉíyééhíí yiṉádéz’iiníí dawahá nich’ą́’ da’izlį́į́ áił’įį.
LUK 16:2 Áík’ehgo bána’iziidíí, Yushdé’, yiłnṉiidgo gáyiłṉii, Hat’íí lą́ą́ daaniłch’iṉiigo naa idists’ag? Naltsoos biká’dawahá shíyééhíí shá beda’izoh n’íí shaa nán’aah; k’adíí dawahá shíyééhíí doo shá biṉádíń’įį da.
LUK 16:3 Na’iziidíí gádiłdi’ṉii, Hago ląą ashṉe’? Shinant’a’ dawahá bá biṉádésh’įį n’íí shich’ą́’ nágodn’ąą: doo nagoshgeed bik’eh da; ídóshkeedyúgohíí ádaayánsdzį.
LUK 16:4 Shíí hago ashṉe’ bígonsį, kodé’ ch’ínáshi’dolt’e’go nṉee bitashaa doleełgo.
LUK 16:5 Áík’ehgo binant’a’íí yaa hadais’aa n’íí, Yushdé’, daayiłṉiigo, da’iłtséhihíí gáyiłṉii, Shinant’a’ da’kwíí naa ha’áá?
LUK 16:6 Mazhííl dała’á gonenadíni ik’ah bee kedaanes’ąągo, ṉii. Áík’ehgo gánáyiłdo’ṉiid, Dagoshch’į’ ńdaahgo ashdladin zhą́ shaa ha’áá ánágódle’go k’e’iłchíí.
LUK 16:7 Ła’ gánáyiłdo’ṉiid, Ṉihíí da’kwíí naa ha’áá? Áík’ehgo gáṉíí, Tł’oh nagháí ízis nchaahíí dała’á gonenadín dádeskadgo. Áík’ehgo gánáyiłdo’ṉiid, Tsebídin zhą́ shaa ha’áá ánágódle’go k’e’ełchíí.
LUK 16:8 Nant’án bána’iziidná’ bich’į’ nach’aahń, Gonyą́ą́yú ándzaa ląą, yiłṉii: díí jįį ni’gosdzáń biká’ ágot’ee zhiṉéé nakaihíí daałinolt’įįłíí, idindíín zhiṉéé nakaihíí bitisgo daagoyą́ą́.
LUK 16:9 Ni’gosdzáń biká’ ízis it’iiníí bee nohwit’eké ádaagołdle’; áík’ehgo ásdįįdgo dahazhį’ daagolį́į́yú nohwá ch’ídaadotįįł, nohwiłdishṉii.
LUK 16:10 Hadń da’ayą́hágo ágot’eehíí ndi begondlįįgo nayik’í’iziidyúgo ízisgo ágot’eehíí ałdó’ begondlįįgo nayik’í’iziid doleeł: hadń ayą́hágo doo bik’ehyú át’éé dayúgo dázhǫ́ itisgo doo bik’ehyú át’éé da doleeł.
LUK 16:11 Áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ it’iiníí doo nzhǫǫgo ádaanołsį dayúgo, hadń yaaká’yú it’iiníí nohwaa yiné’ áíná’?
LUK 16:12 Ła’ bíyéhi doo bá nzhǫǫgo ádaanołsį dayúgo, hadń dánohwíí nohwíyééhíí nohwaa yiné’ áíná’?
LUK 16:13 Doo hadń binant’a’ naki da: dała’a bił nchǫ’ná’ ła’ihíí bił nzhǫǫ doleełi at’ééhíí bighą, dagohíí dała’á yotą’ná’ ła’ihíí yich’ołaa doleełi at’éé. Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí it’iiníí dała’ doo hago’at’éégo bá na’ch’iziidi at’éé da.
LUK 16:14 Phárisees daanlíni, zhaali ádáhádaat’ínihi, díí dawa daidezts’ąąná’ Jesus yaa yádaałti’go yaa daadloh lę́’e.
LUK 16:15 Áík’ehgo gáyiłnṉiid, Nṉee binadzahgee daanołshǫǫ ádaanoł’įį ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwijíí yuṉe’íí yígółsį: nṉee hat’íí itisgo ádaayoṉiihíí, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nchǫ’.
LUK 16:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ła’íí binkááyú nada’iziidíí ádaaṉiihíí yebik’ehgo ngóhéyáá, John nyáázhį’: áígé’ yushdé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí t’ah baa nadaagolṉi’ goldoh, áík’ehgo nṉee dała’á daantį́į́gee dázhǫ́ hádaat’įįgo ídéédaalnaa.
LUK 16:17 Yáá ła’íí ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáhgo doo nyee da, áíná’ begoz’aaníí dázhǫ́ da’ayą́hágo ndi bech’ígowáhgo nyee.
LUK 16:18 Dahadń bi’aad yił iłk’ínát’aazhgo ła’i yił nnaná’ṉááyúgo áń nant’į’ naghaa: ła’íí dahadń isdzán biką’ yó’onáyíłt’e’ń yił nṉááyúgo áí nṉee nant’į’ naghaa.
LUK 16:19 Łah nṉee ízisgo it’iiníí, nak’ą’ nłt’éhi łichiigo dotł’izhi bidiyágé lę́’e, dajįį biigha idáń łáń ílííníí zhą́ yiyáni.
LUK 16:20 Áí nṉee bich’ígót’i’gee ła’ nṉee ídókeedi dá łóód zhą́hi, Lázarus holzéhi, ndaabich’istįį.
LUK 16:21 Nṉee ízis it’iiníí iyąągé’ báń bizhool nanidéhíí shá dó’né’ hadó’ nzį lę́’e: ła’íí łicháné baa hikáhgo biká’ łóódíí daayiłṉaad.
LUK 16:22 Nṉee tét’iyé n’íí daztsąągo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí Abraham bijííláhzhį’ ídéyóltą’go onádaabistįį lę́’e: nṉee ízis it’įį n’íí ałdó’ daztsąągo łełtįį.
LUK 16:23 Ch’iidntahyú dázhǫ́ biniigonłt’éégo hadag déz’įįgo ńzaadyú Abraham Lázarus ídéyóltą’go yiłtsąą.
LUK 16:24 Áík’ehgo Abraham nawode yich’į’ ánṉiid, Abraham, shitaa, shaa ch’onba’go Lázarus shich’į’ nł’áá, bilázhoozhíí tú bee náyółt’oodgo shizaad shá yinołk’az; díí kǫ’íí biyi’ nyeego shich’į’ nagowaahíí bighą.
LUK 16:25 Áíná’ Abraham gábiłnṉiid, Shiye’, t’ah hinṉááná’ bínánlṉíh, dawahá nłt’ééhíí ṉíyéé ni’, áíná’ Lázarus doo hat’íí nłt’éhi bíyéé da ni’: k’adíí áń nłt’éégo ábi’dilzį, áíná’ nihíí k’adíí niniigonłt’éé.
LUK 16:26 Nohwíí nohwigizhgee dázhǫ́ yúyahgo nalwozh ałdó’: áík’ehgo kodé’ azhį’ nach’idikáh doleeł n’íí doo hago’at’éégo akú nach’idikáh át’éé da; áíná’ doo yushdé’ nach’idikáh át’éé da.
LUK 16:27 Áík’ehgo nṉee ízis it’įį n’íí gánṉiid, Shitaa, nánoshkąąh, Lázarus shitaa bigowąyú ńł’áá:
LUK 16:28 Shik’isyú ashdla’i golį́į́; áí doo kúyaa góyéégo goz’ąą yuyaa dikáh da doleełhíí bighą Lázarus bił nagolṉi’go nł’áá.
LUK 16:29 Abraham gábiłnṉiid, Bíí Moses ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí k’eda’ashchiiníí yedaagoyiłį́į́; áí yídaayésts’ąą le’.
LUK 16:30 Ágánṉiid, Dah, shitaa Abraham: áíná’ dahadń daztsánihi bich’ą́’gé’ náńł’ááyúgo shik’isyú binchǫ’íí yich’ą́’zhį’ ádaaṉe’ doleeł.
LUK 16:31 Abraham gánábiłdo’ṉiid, Moses ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí k’eda’ashchiiníí doo daidits’ag dayúgo, daztsáni naadiidzaago bił nadaagolṉi’ ndi doo da’odląą da doleeł go’į́į́.
LUK 17:1 Jesus bitsiłke’yú gáyiłnṉiid, Nakídintaahíí dábegolṉe’ go’į́į́, áíná’ hadń na’íntaahíí bá góyéé doleeł.
LUK 17:2 Tséé be’ik’áhi nchaahi bik’osyú bídestł’ǫǫgo túnteel beh hilt’e’go bá nzhǫǫ doleeł ni’, díí doo ízisgo ádaat’ee dahíí dała’á nchǫ’go at’į́į́go doo áile’ da doleełhíí bighą.
LUK 17:3 Ídádaadesółt’įį: nik’isn nich’į’ nchǫ’go at’į́į́yúgo bee bich’į’ yáńłti’; áík’ehgo, Shaa nágodin’áah, niłṉiiyúgo baa nágodin’áah.
LUK 17:4 Dała’á jįį gosts’idn nich’į’ nchǫ’go ánádzaayúgo, gosts’idn nich’į’ ánádzaago, Shaa nágodin’áah, niłṉiiyúgo, baa nágodin’áah.
LUK 17:5 Jesus binadaal’a’á gádaabiłṉii, Nohwi’odlą’íí dayúweh nohwá bínáhodaałgo áńłsį.
LUK 17:6 Áík’ehgo Jesus gádaabiłṉii, Nohwi’odlą’ mústard biyígé ga’at’ééyúgo ndi, díí tsį sýcamine holzéhi gádaabiłdołṉii, Dáni nikeghadgé’ hádńłts’ǫǫdgo túnteel biyi’gee ík’endléé; áík’ehgo da’ánṉiiyú aṉe’ doleeł.
LUK 17:7 Nohwitahyú ła’ bána’iziidíí bá nagodzįįzyúgo, dagohíí magashi bá nanyoodyúgo, ya’ kíyaagé’ nádzáágo gáyiłṉiih née, Yushdé’, dák’ad ńdaahgo ináá?
LUK 17:8 Dah, áíná’ gáyiłṉiih, Shá á’íle’, áígé’ ík’e’idleego shich’į’ n’ííkáah, ąął iyą́ą́gé’ ąął ishdląąyúgo; bikédé’go ináá ła’íí ídlą́ą́.
LUK 17:9 Ya’ bana’iziidíí da’áyiłṉiiyú adzaahíí bighą, Ahíyi’ee, yiłṉii née? Dah, nsį.
LUK 17:10 Nohwíí ałdó’ da’ánohwiłdi’ṉiihíí dawa ádaasolaayúgo gádaadołṉiih, Nohwíí doo nił daandlįį dago ná nada’iidziid: hat’íí, Ádaałe’, nohwiłdi’ṉiihíí zhą́ ádaasiidlaa.
LUK 17:11 Jerúsalemyú higaałyú Jesus Samária ła’íí Gálilee bigizhyú higaał lę́’e.
LUK 17:12 Gotah yuṉe’ oyáágo nṉee gonenan łóód doo ínádįh dahi, léprosy holzéhi, yaa nakaihi baa hikai, áí da’aṉahyú nazįįgo,
LUK 17:13 Daadilwoshgo gádaaṉii, Jesus, Nant’án, nohwaa ch’onbáah.
LUK 17:14 Jesus áí nṉeehíí yiłtsąągo gádaayiłṉii, Daadołkáhgo okąąh yedaabik’ehi bich’į’ ch’í’ṉah ádaadołdle’. Hikahná’ nłt’éé nádaasdlįį lę́’e.
LUK 17:15 Áí nṉee dała’á nábi’dilziihíí yígołsįįdgo t’ąązhį’ Jesus yaa nadzáá, nádziihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzįgo dilwoshgo,
LUK 17:16 Jesus biyahzhį’ hayaa adzaa, Ahíyi’ee, yiłṉiigo: áń Samáriagé’ gólínihi.
LUK 17:17 Áígé’ Jesus gábiłṉii, Gonenan nádaadziihná’ ngost’áíhíí hayú?
LUK 17:18 Dadíń zhą́ łahgé’ nṉeehihi t’ąązhį’ nadzáá, Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzįgo.
LUK 17:19 Nádndáhgo híṉááł, ni’odlą’íí nłt’éégo ánániidlaa, yiłṉii.
LUK 17:20 Phárisees daanlíni Jesus nayídaadiłkidgo gádaayiłṉii, Da’os’ah Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aa doleełíí kú bengowáh? Jesus gáṉíí, Doo hwit’įįgo kú bengowáh da:
LUK 17:21 Kúńko díń’įį! dagohíí, Nláhyú nláh! doo daach’iṉii da: Bik’ehgo’ihi’ṉań ałk’iná’ nohwiyi’ yuṉe’ nant’aa.
LUK 17:22 Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí bijįį dała’á nách’ołtséh hádó’ daanołsįįh doleeł, ndi doo ndaahołtséh át’éé da goldohíí dahagee biká’ ngowáh.
LUK 17:23 Nláhyú daadeł’į́į́, dagohíí, Kú daadeł’į́į́, daanohwiłch’iṉii doo: áíná’ akú dołkáh hela’, biké’ dołkáh hela’.
LUK 17:24 Hada’didla’íí bee yáá dáłázhiṉéégé’ łahzhiṉéégo bee got’įį nágodleeh; áík’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ánsht’ee doleeł ch’í’ṉah áshi’delzaahíí bijįį.
LUK 17:25 Dabí’iłtsé łą́ą́go shiniigodilṉe’go daałinolt’įįłíí doo hádaashit’įį da doleeł.
LUK 17:26 Noe t’ah golį́į́ná’ ágot’ee n’íí k’ehgo shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nánshdáhíí bijįį ałdó’ ágágot’ee doleeł.
LUK 17:27 Áíná’ Noe tsina’eełíí yiyi’ oyaazhį’ da’ch’iyąą ni’, da’ch’idląą ni’, nnádaach’iłse’ ni’, ła’íí łaa daagoch’ihiṉiiłgo nnádaaze’ ni’, áígé’ tú idezjoolgo ąął tú bił daach’idesdzii’.
LUK 17:28 Lot t’ah golį́į́ná’ ałdó’ da’ágágot’ee ni’; da’ch’iyąą ni’, da’ch’idląą ni’, nada’ch’ihiłṉiih ni’, kaa nadaahi’ṉiih ni’, k’eda’ch’idilee ni’, ła’íí gową ádaagoch’ile’ ni’;
LUK 17:29 Áíná’ Lot Sódomgé’ ch’ínyááhíí bijįį kǫ’ ła’íí tséé łikǫ’i, brimstone holzéhi, yaaká’gé’ náłtą́ą́go ąął daakową́ą́’.
LUK 17:30 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ch’í’ṉah ádideshdle’híí bijįį ałdó’ ágágot’ee doleeł.
LUK 17:31 Áí bijįį hadń bikįh biká’yú dahsdaahń bikįh yuṉe’ bíyééhíí siné’i, gódah yiká o’ánáodáh hela’: da’áík’ehgo ałdó’ nṉee k’edolzaahíí yiyi’ naghaahń t’ąązhį’ ánáo’ṉe’ hela’.
LUK 17:32 Lot bi’aadń bínádaałṉiih.
LUK 17:33 Dahadń bi’ihi’ṉa’ yaa bił goyééhń, áí bich’ą́’ da’izlį́į́ hileeh; áíná’ dahadń ádaayis’ṉahgo bi’ihi’ṉa’ da’izlį́į́ silįį’ń ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doo.
LUK 17:34 Shíí gánohwiłdishṉii, Áí bitł’é’ nṉee naki dashteezhgo, dała’á nádilteehná’ ła’íí da’akú sitįį doo.
LUK 17:35 Isdzáné naki łísht’a da’ik’aayúgo, dała’á nádilteehná’ ła’íí da’akú sidaa doo.
LUK 17:36 Nṉee naki k’edolzaayú na’aashyúgo, dała’á nádilteehná’ ła’íí da’akú sizįį doo.
LUK 17:37 Hayú, nohweBik’ehń? daabiłṉii. Jesus gádaabiłṉii, Dahayú its’í siné’yú ch’ishoogi dała’at’éé doleeł.
LUK 18:1 Da’ch’okąąh nt’éégo doo kił iyeeh dago Jesus na’goṉi’íí bee iłch’ígó’aahgo
LUK 18:2 Gánṉiid, Łah kįh gozṉilyú yánáltihń gólį́į́, Bik’ehgoihi’ṉań doo yidnłsíni da, nṉee doo bił ilíni da:
LUK 18:3 Ła’ isdzán, itsaa nlíni, áígee golíni dakozhą́ baa nadáhgo gábiłṉii, Shá iłk’ígodnłdǫ́ǫh, nṉee ła’ shik’enṉiihíí bighą.
LUK 18:4 Dét’įhézhį’, Dah, yiłṉii: ndi bikédé’gohíí dabíí gádiłdi’ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo dinsį da, nṉee doo shił ilį́į́ da;
LUK 18:5 Da’ágát’éé ndi díí itsaahíí ts’íshiłdįįhíí bighą bá iłk’ígodishdǫǫh; dahyúgohíí kú nádáh ńt’ééyúgo shiyiłhá.
LUK 18:6 Jesus gánádo’ṉiid, Yánáltihń doo dábik’ehyú át’éé dahń ánṉiidíí ídaayesółts’ąą.
LUK 18:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee hayíṉilííshą’ dajįį biigha ła’íí datł’é’ biigha bich’į’ ádaaṉiihíí bich’į’ ídésts’ąągo ńzaad godihigháh ndi yá ilk’ígodildǫǫh.
LUK 18:8 Dagoshch’į’ yá iłk’ígodildǫǫh, nohwiłdishṉii. Da’ágát’éé ndi shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí nánsdzaagoshą’, ni’gosdzáń biká’ nṉee daashodlaaníí ła’ daastséh shį?
LUK 18:9 Jesus nṉee ła’ dázhǫ́ nshǫǫ daanzįgo dabíí zhą́ ádaa da’odlíígo, ła’íí doo hadń yił da’óltagi da, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee hadziigo gáyiłṉii:
LUK 18:10 Łah nṉee naki wą́’yú da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ o’áázh lę́’e; dała’á Phárisee nlíni, ła’ń tax bich’į’ nadaahi’ṉíłi.
LUK 18:11 Phárisee nlínihń ídá’okąąhgo gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań, shíí ła’ nṉee ádaat’eehíí k’ehgo doo ánsht’ee dahíí bighą naa ahénsį, áí aadaanchį’íí, doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí, nant’į’ nadaakaihíí, díí tax bich’į’ nahi’ṉiłń ndi doo bik’ehgo ánsht’ee da.
LUK 18:12 Shíí dałán godilziníí biyi’ nakidn dáshiṉá’ oshkąąh, ła’íí dawahn shíyééhíí dágonenanyú iłk’é’ṉilgo dała’á Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nanáhishṉił.
LUK 18:13 Áíná’ tax bich’į’ nahi’ṉiłihń da’aṉahyú sizįįgo bijííláhzhį’ nyínłts’į, dá doo hadag dighaałé gáṉíígo okąąh, Bik’ehgo’ihi’ṉań, shíí shinchǫ’ łánihi shaa ch’onba’ le’.
LUK 18:14 Shíí nohwił nadaagoshṉi’, Áí nṉeehń gowąyú onádzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee bízhą́ binchǫ’ n’íí bich’ą́’né’ná’ ła’ nṉeehíí, dah: hadń itisgo ádéstįįhń ádaagoch’olba’go ádolṉiił; áíná’ hadń ádaagoch’olba’ń itisgo at’éégo ádolṉiił.
LUK 18:15 Jesus mé’ baa ndaach’ihezṉil lę́’e, yiká ndaadilṉiih daabich’ido’ṉíígo: áíná’ Jesus bitsiłke’yu daayiłtsąągo, Doo ágádaałt’įį da, daabiłnṉiid.
LUK 18:16 Áíná’ Jesus, Yushdé’, daayiłṉiigo, Ch’ík’eh chągháshé shich’į’ nihikáh le’, doo t’ąązhį’ daahínółtą’ da; bíí ga’ádaat’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanlįį, ṉiigo.
LUK 18:17 Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadń chągháshé ałch’ísę́híí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nágodn’ąąyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileeh.
LUK 18:18 Łah nant’án Jesus nayídiłkidgo gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí nłt’éhi ńlínihi, hago ląą áshṉe’go ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee hinshṉaa doleeł?
LUK 18:19 Jesus gábiłṉii, Hat’íí bighą nṉee nłt’éhi shiłnṉii? doo hadń nłt’éé da go’į́į́, dała’á zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́.
LUK 18:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ą́ą́ lę́’ehíí bígońłsį́ go’į́į́, Doo nant’į’ nach’ighaa da, Doo ich’iziłhee da, Doo ich’in’įįh da, Doo łé’ch’iłchoo da. Kitaa ła’íí kimaa ch’idnłsį.
LUK 18:21 Nṉeehíí gábiłṉii, Áníi nashaagé’ godezt’i’go áí dawa bee ánsht’ee.
LUK 18:22 Jesus áí yidezts’ąąná’ gábiłṉii, Dała’á zhą́ doo bee áńt’éé da: ti’i, dawa ṉíyééhíí naa nahoṉiihgo, zhaalihíí tédaat’iyéhíí bita’iṉííh, áík’ehgo yaaká’yú dawahá łáń ílíni ṉíyéé doleeł: áíná’ yushdé’, shiké’ dahsinṉáh.
LUK 18:23 Áí yidezts’ąąná’ doo bił gozhǫ́ǫ́ da silįį: dázhǫ́ ízis it’įįhíí bighą.
LUK 18:24 Doo bił gozhǫ́ǫ́ da silįįgo Jesus bígołsįįdná’ gáṉíí, Nṉee ízis da’it’iiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daaleehgo dázhǫ́ bá nyee!
LUK 18:25 Łį́į́ bigháń ha’i’áhíí bená’kadé bigha’i’áńyú ch’égháhgo bá nyeená’ ízis it’iiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah hileehgo itisgo bá nyee.
LUK 18:26 Nṉee áí daidezts’aaníí gádaaṉii, Áíná’ hadń zhą́ hasdábi’dilteeh?
LUK 18:27 Jesus gáṉíí, Nṉee dahat’íhíta doo łayole’ at’éé dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań łayile’hi at’éé.
LUK 18:28 Peter gábiłṉii, Nohwíí nohwíyéé dawa bich’ą́’ dahdihiikainá’ niké’ dahsiikai ni’.
LUK 18:29 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanlįįzhį’ itah nlįįhíí bighą bigową, bi’aad, bik’isyú, bimaa, bitaa, dagohíí bichągháshé yich’ą́’ dahnyááyúgo,
LUK 18:30 Áń díí goldohíí biyi’ áí bitisgo doo ałch’ídn baa na’né’ doleeł, ła’íí łahgo náhodeszaago ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł.
LUK 18:31 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí yił its’ákaigo gádaayiłnṉiid, Jerúsalem yúdag deikai, ákú Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shaa k’eda’ashchiiníí dawa begolṉe’.
LUK 18:32 Nṉee doo Jews daanlįį dahíí baa shi’dilteehgo shaa daadloh doleeł, yúyahgo shiniidaagodile’ ła’íí shik’ídaadihizheeh doleeł:
LUK 18:33 Hashída’iłtsaas doo, ła’íí daashiziłhee doleeł, áígé’ taagi jįį hileehgo naadishdáh.
LUK 18:34 Áíná’ hat’íí ṉiigo aṉííhíí doo ła’ yídaagołsį da: aṉííhíí baa ch’ananl’į’go doo bił ídaagozį da.
LUK 18:35 Jesus Jériko k’ad yaa higháhná’, ła’ nṉee biṉáá ágodini ídókeedgo itín bahyú sidaa:
LUK 18:36 Nách’ołseełíí yidezts’ąągo, Hat’íí lą́ą́ ágodzaa, ṉiigo na’ídiłkid lę́’e.
LUK 18:37 Áík’ehgo gádaabiłch’iṉii, Jesus, Názarethgé’ gólíni, kúk’e higaał.
LUK 18:38 Áík’ehgo nádidilghaazhgo gáṉíí, Jesus, David biYe’ ńlíni, shaa ch’onbáah.
LUK 18:39 Ła’ ádn náłseełíí bił daadestehgo, Godnch’áad, daabiłṉii, áíná’ da’tiségo dilwosh, gáṉíígo, David biYe’ ńlíni, shaa ch’onbáah.
LUK 18:40 Jesus nnyáágo, Yushdé’ bił dołkáh, ṉii: bit’ahzhį’ nyááná’ nayídiłkidgo
LUK 18:41 Gáyiłṉii, Hat’íílá ná áshłe’ háńt’įį gá? Nṉee biṉáá ágodiníí gábiłṉii, SheBik’ehń, desh’į́į́go ánáshídle’.
LUK 18:42 Jesus gábiłṉii, Niṉáá nágódleeh, ni’odlą’ nłt’éégo ánániidlaa.
LUK 18:43 Dagoshch’į’ go’į́į́ nasdlįįgo biké’ dahiyaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ahénzįgo: áík’ehgo nṉee dawa daayiłtsąąná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzį lę́’e.
LUK 19:1 Jesus Jérikoyú ch’ínyáá lę́’e.
LUK 19:2 Ákú ła’ nṉee Zacchéus holzéhi, tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí da’tiséyú sitíni, ízis it’íni golį́į́ lę́’e.
LUK 19:3 Jesus holzeehń yiłtséh hát’į́į́; áíná’ nṉee daałiłjizhgé’ bíí ałch’ísę́híí bighą ch’éh histséh nzį lę́’e.
LUK 19:4 Áík’ehgo náłseełíí yádn nádilwodgo Jesus ch’égháh doleełyú gashdla’á nan’áhi yiká’zhį’ hayáá.
LUK 19:5 Jesus áígee nyááná’ hadag déz’įįná’ gábiłṉii, Zacchéus, dáhałe gódah ch’íńṉáh; díí jįį nich’į’ hasta’ deyáá.
LUK 19:6 Áígé’ dáhałego gódah ch’ínádzaago yaa bił gozhǫ́ǫ́go gowąyú yił onát’aazh.
LUK 19:7 Nṉee áí daayiłtsąąná’ bída’iłtahgo gádaaṉii, Nṉee doo bik’ehyú át’éé dahń yaa hasta’ oyáá.
LUK 19:8 Zacchéus nnyáágo Jesus gáyiłṉii, ShiNant’a’, dawahá shíyééhíí iłṉí’gé’ tédaat’iyéhíí baa hishṉiił; áíná’ dahat’íhíta bee bich’į’ nashich’a’yúgo, dį́į́dn dábitisyú da’ágánáołąągo bich’į’ nanádihishṉił.
LUK 19:9 Jesus gábiłṉii, Díí jįį behasdách’igháhíí kogee naháztaaníí bee bá goz’ąą, Zacchéus ałdó’ Abraham bich’ą́’gé’ bi’dishchíni at’éégo.
LUK 19:10 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee ch’a’onezdeehíí biká daadesh’įį ła’íí hasdáhishṉiiłhíí bighą niyáá.
LUK 19:11 Nṉeehíí ídaayésts’ąągo Jesus iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee bił nanádaagołṉi’, Jerúsalemyú dák’azhą́ hígháhíí bighą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aa doleełíí dagoshch’į’ ch’í’ṉah áile’ daanzįhíí bighą.
LUK 19:12 Łah nṉee ízisgo at’éhi ńzaadyú óyáá, nant’án ábi’dilṉe’go, áígé’ nádáhgo.
LUK 19:13 Nṉee gonenan bánada’iziidíí, Yushdé’, daayiłnṉiidgo, bestso pounds holzéhi dała’ágo daantį́į́gee yita’izṉii gáyiłṉiigo, Díí zhaalihíí bigowáhgo ádaałe’, danánsdzaazhį’.
LUK 19:14 Áíná’ nṉee áígee daagolííníí daabich’ołaahíí bighą ch’iṉii nadai’aahíí biké’ odais’a’ gádaaṉiigo, Díń nṉeehń doo nohwinant’a’ hileeh hádaahiit’įį da.
LUK 19:15 Nant’án ábi’delzaagé’ nádzáágo, Shánada’iziidi zhaali baa daasiṉilíí yushdé’ shá daabiłdołṉiih, ṉii lę́’e, dała’á daantį́į́gee zhaali da’kwíí ádaizlaahíí bígonsįhíí bighą.
LUK 19:16 Da’iłtsé baa nyááhń gábiłṉii, Shinant’a’, nizhaalihíí gonenan itisyú ánáyiidlaa.
LUK 19:17 Áík’ehgo gáyiłṉii, Nłt’éégo shána’izíídi, nłt’ééyú ándzaa lą́ą́: da’ayą́há ndi nłt’éégo shá ánlaahíí bighą gonenáágo kįh gozṉili bá nant’áágo ánishłe’.
LUK 19:18 Iké’gee nanádzááhń gáṉíí, Shinant’a’, nizhaalihíí ashdla’ itisyú ánáyiidlaa.
LUK 19:19 Áík’ehgo gáyiłṉii, Nihíí ashdla’go kįh gozṉili bá nant’áá doo.
LUK 19:20 Ła’ nanádzáágo gáṉíí, Shinant’a’, kóh nizhaali, bił isíídisgo ná síłné’ ni’:
LUK 19:21 Nṉee doo begónedząą dahi ńlį́į́híí bighą nénásdzid: hat’íí doo ninne’ dahíí dahnné’, hat’íí doo k’edínlaa dahíí náhigéésh.
LUK 19:22 Nant’ánhíí gábiłṉii, Dáni niyati’íí bee ch’é’édént’ąą, nchǫ’go shána’izíídi. Nṉee doo begónedząą dahi nshłįįgo bígońłsį, doo ni’niné’ dahíí nádishné’hi, ła’íí doo k’edíláá dahíí náhishgeeshi:
LUK 19:23 Hat’íí bighą áíná’ shizhaalihíí doo shá ha’áńṉil da, kú nánsdzaago bínágodzaahíí bił hanaṉil doleeł ni’?
LUK 19:24 Nṉee bit’ahyú nadaaziiníí gáyiłṉii, Bizhaali bich’ą́’ nadaadołṉiiłgo nṉee bizhaali gonenanhń baa daanołṉiił.
LUK 19:25 (Nohwinant’a’, áń la’ ałk’iná’ gonenan bíyéé, daabiłṉii.)
LUK 19:26 Gádaanohwiłdishṉii, Dakówa hat’íí kíyééhíí kaa nado’né’ doleeł; ła’íí doo hat’íí kíyéé dahíí, kíyéé lę́’e ndi kich’ą́’ nadido’né’ doleeł.
LUK 19:27 Áíná’ díí daashich’ołaahíí, doo binant’a’ hishłeeh hádaashit’įį dahíí, kú shidáhyú ndaahołt’e’go shiṉááł nadaałtseed.
LUK 19:28 Jesus ąął nagosṉi’ná’ ádn dahiyaa wą́’yú Jerúsalemyú.
LUK 19:29 Béthphage ła’íí Béthany k’ad yaa highánná’, dził Olives holzéhi si’ąągee nyááná’ bitsiłke’yu naki oyił’a’,
LUK 19:30 Gáyiłṉiigo, Ti’i, nohwádnyú gotahyú doł’aash; dáha’ał’aashgee túlgayé zhaazhé dahastł’ǫ́ǫ́go baa noł’aash, t’ah doo hwahá hadń yiká’ dahndaahi da: áí k’e’oł’adgo kú nánołǫǫs.
LUK 19:31 Dahadń, Hat’íí bighą k’e’oł’ad? nohwiłṉiiyúgo, gábiłdidołṉiił, NohwiNant’a’ hát’į́į́go áhiit’įį.
LUK 19:32 Doł’aash, yiłṉii n’íí dahazh’aazh, áík’ehgo Jesus dá ábiłṉii n’íí k’ehgo túlgayé zhaazhé yaa n’áázh.
LUK 19:33 K’edaayi’adná’ nṉee áí túlgayé bíyéhihi gádaabiłṉii, Hat’íí bighą túlgayé zhaazhé k’e’oł’ad?
LUK 19:34 Gádaayiłṉii, NohwiNant’a’ hát’į́į́go áhiit’įį.
LUK 19:35 Áígé’ túlgayé zhaazhé Jesus yaa daizlǫǫzgo bidiyágéhíí biká’ dahdaihezṉilná’ Jesus yiká’ dainesdaa.
LUK 19:36 Bił higaałyú bádnyú nṉee bidiyágé yídaagosteel lę́’e.
LUK 19:37 Jerúsalemyú k’ad yaa higháhgo, dził Olives holzéhi si’ąągé’ hayaa iditingee biké’ náłseełíí ízisgo áná’ol’įįłíí daayiłtsąąhíí bighą bił daagozhǫ́ǫ́go Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzįgo nádaadidilghaazhgo gádaaṉii nkegonyaa:
LUK 19:38 Ízisgo Nant’án, nohweBik’ehń bizhi’ yee higaałń ba’ahégosini at’éé: yaaká’yú iłch’į’gont’éé, da’tisé goz’ąągee idindíín.
LUK 19:39 Nṉee biṉááł ágot’įįdíí ła’ Phárisees daanlíni Jesus gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí ńlíni, niké’ náłseełíí, Doo daagonołch’aad da, daabiłṉii.
LUK 19:40 Áíná’ gádaayiłṉii, Áí doo daagonłch’aad dayúgo dá tséé ndi nádaadidilghaash go’į́į́nohwiłdishṉii.
LUK 19:41 Ałhánégé’ higaałná’ kįh gozṉilíí yiłtsąągo yaa hichag.
LUK 19:42 Gáṉíígo, Díí jįį ndi hat’íí bee niyi’ iłch’į’gont’éé doleełíí bígońłsįyúgo nłt’éé doleeł ni’! Áíná’ naa ch’anal’į’.
LUK 19:43 Nik’edaanṉiihíí niṉaa łeedaagodigeedgo łeezh niṉaa łeedn’aago doo hwaa ch’ígót’i’ da doleełíí bich’į’ goldoh.
LUK 19:44 Nkínádaanidiłt’eeh doo, ni ła’íí nichągháshé niyi’ daagolííníí; doo ła’ hayú tséé iłk’idaanasdláágo ádaanile’ da; Bik’ehgo’ihi’ṉań naa nyááná’ doo bígońłsį dahíí bighą.
LUK 19:45 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus ha’ayáágo ákóṉe’ baa nada’iṉiihíí ch’íinihiyood nkegonyaa lę́’e;
LUK 19:46 Gádaayiłṉiigo, Díínko bek’e’eshchįį, Shikįhíí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí át’éé, áíná’ nohwihíí daan’įįhíí bigową ádaagosolaa ląą.
LUK 19:47 Dawa jįį da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aah lę́’e. Okąąh yedaabik’ehi ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí nṉee itisgo nadaandeehi daabiziłhee hádaat’įį,
LUK 19:48 Ndi doo hago ádaabile’ da: nṉee nłt’éégo bich’į’ ídaayésts’ąąhíí bighą.
LUK 20:1 Łah da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus nṉee yił ch’ígó’aahgo nłt’éégo na’goṉi’íí yaa nagolṉi’go okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi, begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí Jews yánazíni baa hikaigo,
LUK 20:2 Gádaabiłṉii, Hadń bik’ehgo ánánt’įįł, nohwił nagólṉi’, hadń naa godin’ą́ą́go áńt’įįh?
LUK 20:3 Jesus gádaabiłṉii, Shíí ałdó’ dała’á nanohwídishkid; áí shił nadaagołṉi’:
LUK 20:4 Ya’ John baptize ádaagole’íí yaaká’gé’go née, dagohíí nṉee bich’ą́’gé’go née?
LUK 20:5 Łił yádaałti’go gádaałiłdi’ṉii, Yaaká’gé’go daan’ṉiihyúgo gánohwiłdiṉiih, Áíná’ hat’íí bighą doo daahołdląą da láń?
LUK 20:6 Áíná’, Nṉee bich’ą́’gé’go, daan’ṉiihyúgo: nṉee nohwił łedaats’iłṉe’: John da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi nlįį ni’ daanzįhíí bighą.
LUK 20:7 Áík’ehgo, Doo baa nadaagolṉi’ da, daaṉii.
LUK 20:8 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shíí ałdó’ hadń bik’ehgo ánásht’įįłíí doo nohwił nagoshṉi’ da.
LUK 20:9 Jesus díí iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee nṉee yił nanagolṉi’ nkegonyaa; Ła’ nṉee dasts’aa k’eidnláágo bá yiṉádaadéz’íni yá ch’ígohet’ąąná’ łahyú ni’ goz’ąąyú óyáá, ákú sidaago ńzaad begodigháhyú.
LUK 20:10 Da’nest’ą́ą́gee ngonyáágo ła’ bána’iziidi bidasts’aa bá yiṉádaadéz’íni yich’į’ oyił’a’, binest’ą’ ła’ bá náyíné’go: áíná’ dasts’aa bá yiṉádaadéz’ínihíí nbída’eshtłizhná’ dá dílkǫǫhgo onádaabis’a’.
LUK 20:11 Bána’iziidíí ła’ihi onaayíł’a’: áń ałdó’ nyída’eshtłizhgo yiniidaagodezlaaná’ dádílkǫǫhgo onádais’a’.
LUK 20:12 Áígé’ taagigee onaayíł’a’: áń ałdó’ yiṉída’desṉihgo ch’ídaist’e’.
LUK 20:13 Dasts’aa hentííníí bíyééhíí, Hago ashłe’? ṉii. Shiye’ shił nzhónihi dish’aa: áń zhą́ daayiłtsąągo daidnłsį doleeł shį.
LUK 20:14 Áíná’ dasts’aa yiṉádaadéz’íni áń daayiłtsąąná’ gádaałiłdi’ṉii, Díí dasts’aa hentííníí bíyéé doleełíí át’éé: haląą, daazołdee, áígé’ bíyéé doleeł n’íí daanohwíyéé doleeł.
LUK 20:15 Áík’ehgo dasts’aa hentííníí yiyi’gé’ ch’ídaist’e’go daizes‐hį́į́. Áíná’ dasts’aa hentííníí bíyéhi hago ádaabile’shą’?
LUK 20:16 Áń nádáhgo dasts’aa bá yiṉádaadéz’į́į́ n’íí naiłtseedná’ dasts’aa hentííníí ła’ihi yá ch’ínágohet’aah. Nṉee áí daidezts’ąąná’ gádaanṉiid, Begolṉéh hela’.
LUK 20:17 Áíná’ yineł’į́į́go gádaabiłṉii, Áíná’ díí bek’e’eshchiiníí hat’íí golzeego ágolzee, Tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisṉe’ n’íí, iłhagon’áágee da’iłtsé si’aaníí silįį?
LUK 20:18 Dahadń áí tséé yiká’ nágo’yúgo bizéígo ábile’; áíná’ dahadń áí tséé biká’ naltǫ’yúgo ik’áń k’ehgo ábile’ doleeł.
LUK 20:19 Da’áígee begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’íí okąąh yedaabik’ehi itisyú nandeehíí, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’i yee hadzii n’íí bíí ádaabiłṉiigo yídaagołsįhíí bighą ha’ádaiłt’e’ hádaat’įį, ndi nṉee dała’adzaahíí yédaasdzii’.
LUK 20:20 Daabinel’į́į́go anadaal’izi bich’į’ odais’a’, nṉee nzhóni ádaadil’įįgo, Jesus biyati’íí bee daahiiljizh daanzįgo, nant’ánchań baa daanłteehgo baa yá’iti’ doleełgo.
LUK 20:21 Áík’ehgo nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, nłt’éégo yáńłti’, ła’íí da’áígee iłch’ígóń’aahgo bídaagonlzį, nṉee doo ła’ itisgo síńłtįį da, dawa nich’į’ dáłełt’ee, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’zhiṉéé goz’aaníí da’aṉiigo baa iłch’ígóń’aah:
LUK 20:22 Ya’ Caesar bich’į’ nadaach’iṉiiłgo begoz’ąą née, dah dó’nolį?
LUK 20:23 Áíná’ nadaach’aahíí yígółsįgo gádaabiłṉii, Hat’íí bighą yashti’íí bee daashołjizhgo ádaashiłdołṉii?
LUK 20:24 Zhaali, penny holzéhi, ła’ shaa noł’aahgo nesh’į́į́. Hadń be’ilzaa, hadń bizhi’ biká’ dahgoz’ąą? Caesar bíyéhi ląą, daabiłṉii.
LUK 20:25 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Caesar bíyééhíí Caesar baa daanołṉiił, áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daanohṉiił.
LUK 20:26 Nṉee biṉááł Jesus aṉííhíí doo bee daahiljizh at’éé da: áíná’ t’ąązhį’ hanadziihíí baa bił díyadaagot’eego, doo hat’íí daaṉii da lę́’e.
LUK 20:27 Áígé’ ła’ Sádducees daanlíni, nanezna’ n’íí doo naadiikáh da daaṉíhi, Jesus yaa hikaigo nabídaadiłkid,
LUK 20:28 Gádaaṉiigo, Iłch’ígó’aahíí, Moses gáṉíígo nohwá k’e’eshchįį lę́’e, Ła’ nṉee bik’isn bi’aad yich’ą́’ daztsąąyúgo, bichągháshé doo ła’ dayúgo, nṉeehń bik’isn n’íí bi’aad yił nnádo’ṉeełgo bik’isn n’íí chągháshé bá ágodolṉiił, ṉiigo.
LUK 20:29 Łah nṉee iłk’isn gosts’idi daanlįį lę́’e: áí da’iłtséhíí nṉáágo bichągháshé doo ła’ dago daztsąą.
LUK 20:30 Bik’isn nakigeehíí isdzánhíí yił nnaná’ṉáágo bichągháshé doo ła’ dago dananástsą́ą́.
LUK 20:31 Taagigeehíí ałdó’ isdzánhíí yił nnaná’ṉáágo dananástsą́ą́; gosts’idihíí dawa da’ágánádaadzaa: bichągháshé doo ła’ dago nanezna’.
LUK 20:32 Dá’iké’yú isdzánhíí ałdó’ daztsąą.
LUK 20:33 Áík’ehgo nanezna’gé’ naach’idikáhgee hayíí bi’aad doleeł, iłk’isyú gosts’idihíí dawa yił nadaazṉaaná’?
LUK 20:34 Jesus gádaabiłṉii, Nṉee díí ni’gosdzáń biká’ nakaihíí nnádaałse’, ndaagohiṉiiłgo nnádaałse’:
LUK 20:35 Áíná’ yaaká’go yił da’otagihíí nanezna’gé’ naadikaigo doo nnádaałse’ da, doo ndaagohiṉiiłgo nnádaałse’ da:
LUK 20:36 Doo nanánne’ da: Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí k’ehgo daagolį́į́; naadikaihíí itah daanlįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanlįį.
LUK 20:37 Nanezna’íí naadiikáhgo Moses, ch’il yaa nagosṉi’íí bee nohwich’į’ dá’ígózįgo ágolaa, gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań, Abraham yokąąhń, da’áń Isaac, Jacob ałdó’ yokąąhń, yiłṉiigo yozhii.
LUK 20:38 Áń doo nanezna’íí yokąąhń nlįį da, daahiṉaahíí zhą́: nṉee nanezna’ ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee t’ah daahiṉaa.
LUK 20:39 Áígé’ begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi ła’ gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, nłt’éégo háńdzii.
LUK 20:40 Áí bikédé’go nṉee daaste’go doo hadń nabínánłkid da.
LUK 20:41 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Hago’at’éégo, Christ David biye’ nlįį, daach’iṉii áíná’?
LUK 20:42 David dabíí naltsoos Psalms holzéhi biyi’ k’e’eshchįį gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań sheBik’ehń gáyiłnṉiid, Shigan dihe’nazhiṉéégo síńdaa,
LUK 20:43 Nik’edaanṉiihíí ni’isna’ ashłe’go nikełtł’ááhyú niṉílzhį’.
LUK 20:44 David, sheBik’ehń biłṉiigo bozhíí, áík’ehgo hago’at’éégo biye’ nlįį áíná’?
LUK 20:45 Nṉee dawa bídaayésts’ąągo Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii,
LUK 20:46 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi baa daagonołsąą, áí bidiyágé daanṉeezihi daagolį́į́go nakaigo, ła’íí na’hiṉiih nadaagoz’ąąyú bich’į’ ádaach’iṉiigo zhą́ bił daagozhǫ́ǫ́, ła’íí Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ nṉee yánazíni dahnádinbįhyú itah dahnaháztąągo, ła’íí da’adąągee nṉee ízisgo ádaat’eehíí dahnádinbįhyú zhą́ itah dahnáháztąągo bił daagozhǫ́ǫ́.
LUK 20:47 Áí isdzáné itsaa daanlíni bigową yich’ą́’ nádaagohi’aa ła’íí daazhógo ádaaṉiigo ńzaad gont’i’go da’okąąh: áí itisgo biniigonłt’éégo bándaagodot’aał.
LUK 21:1 Jesus hadag déz’įįgo nṉee ízis da’it’iiníí zhaali biyi’ ohilkaadíí biyi’ yuyaa bizhaali odaayihiłkaadgo yiłtsąą.
LUK 21:2 Áígé’ isdzán itsaa nlíni tét’iyéhi zhaali naki doo ílį́į́ le’at’éhi oyíłkaadgo yiłtsąą.
LUK 21:3 Áík’ehgo gáṉíí, Da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, áí itsaa tét’iyéhíí nṉee dawa zhaali odaiheskaadíí bitisgo zhaali oyíłkaad:
LUK 21:4 Nṉee ízis da’it’iiníí bizhaali Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa daayiṉiiłgo zhaali biyi’ ohilkaadíí biyi’ yuyaa odaiheskaad: áíná’ itsaahń tét’iyé ndi bizhaali da’áí zhą́ goyiłíni oyíłkaad.
LUK 21:5 Nṉee ła’ da’ch’okąąh goz’aaníí tséé dénzhónéhi ła’íí dawahá dénzhónéhi ndaayihezṉilíí be’ágolzaahi yaa yádaałti’ná’ Jesus gáṉíí,
LUK 21:6 Díí daoł’iiníí tséé iłká’ dahnagozṉilíí doo ła’ iłká’ dahnast’ą́ą́ da doleeł, dawa nanehiłkaad doleeł.
LUK 21:7 Áík’ehgo nabídaadiłkidgo gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, da’os’ah ágoṉéhi, dawa be’ágoṉe’go hat’íí bee bígózį doleeł?
LUK 21:8 Áík’ehgo gábiłṉii, Ádaa daagonołdząą, nṉee ła’ ch’a’onohołt’e’ hela’: łą́ą́go shizhi’ yee daahikáh doleeł, Shíí Christ nshłįį; ałk’iná’ Christ nádaałíí biká’ ngonyáá, daaṉiigo: áí biké’ dahdołkáh hela’.
LUK 21:9 Áígé’ nagonłkaadíí ła’íí iłch’į’ nadaagontł’ogíí baat’ídaanołsį ndi doo ńdaałdzid da: áí iłtsé begolṉe’hi at’éé; ndi nnágodáhíí doo dagoshch’į’ begolṉe’ da.
LUK 21:10 Áígé’ gánádaabiłdo’ṉiid, Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí iłch’į’ nanágonłkaad doleeł, ła’íí nṉee dała’á binant’a’ daagolínihíí ałdó’ iłch’į’ nanágonłkaad doleeł:
LUK 21:11 Da’adzaayú ízisgo ni’ nagohi’naa doleeł, shiṉá’ góyééhíí benagowaa doo, ła’íí nadaagontł’ogíí iłtah at’ééhíí benadaagowaa doleeł; dázhǫ́ négodzidíí ła’íí godiyįhgo be’ígóziníí yaaká’gé’go bee ádaagot’įį doleeł.
LUK 21:12 Áí dawa t’ah doo hwahá begolṉe’ daná’ nṉee daanohwiłtsoodgo nohwiniidaagodile’ doleeł, Jews ha’ánáłséhíí bich’į’ odaanohwiłt’e’ doleeł, ła’íí ha’ádaanohwiłkaad doo, ła’íí shizhi’ bee daanohwich’ozhííhíí bighą ízisgo nant’án ła’íí nant’ánchań biyahzhį’ nádaanohwiłt’eeh doo, nohwaa yádaałti’go.
LUK 21:13 Dząągee shá nadaagołṉi’ doleeł.
LUK 21:14 Doo iłtsé hat’íí dishṉiih shįhíí baa natséskees dago nohwiini’ ładaałe’:
LUK 21:15 Shíí yati’ nohwaa hishṉiił doo, góyą́ą́go ádaanohwish’įį doleeł, hayíí nohwaa dahdaagoz’aaníí doo nohwitisgo hanádaadziih dago, doo nohwaa daagodiit’aah dago.
LUK 21:16 Dá daanohwitaa, nohwimaa, nohwik’isyú, nohwik’íí, ła’íí nohwit’eké ndi nohwaa yáda’iti’go ndaanohwiṉiił doleeł; ła’íí ádaaṉiigo nohwíí ła’ nadaanohwiłtseed doleeł.
LUK 21:17 Shizhi’ bee daanohwich’ozhííhíí bighą nṉee dawa nohwik’edaanṉiih doleeł.
LUK 21:18 Da’ágát’éé ndi nohwitsits’in biká’gé’ nohwitsizílíí dała’á ndi doo ch’a’odeeł da doleeł.
LUK 21:19 Daagoyéégo nohwich’į’ na’idziid ndi hadag ádaanołt’ee, áík’ehgo nohwiyi’siziiníí bídaagowa’.
LUK 21:20 Jerúsalemyú silááda biṉaa łeednt’i’go daoł’įįyúgo, daagołchǫǫhíí biká’ ngoṉáhgo bídaagonołsį doo.
LUK 21:21 Nṉee Judéa golzeeyú daagolííníí dził naz’aaníí yich’į’ okeeh doo; Jerúsalem yuṉe’ daagolííníí ch’ínókáh; ła’íí da’dáńyú daagolííníí Jerúsalem yuṉe’ dáko ha’aokáh hela’.
LUK 21:22 Iłk’ínágodildǫǫhíí goldoh biká’ ngowaa, baa k’e’eshchiiníí dawa begolṉe’ doleeł.
LUK 21:23 Áígee goldohíí daaltsaaníí ła’íí isdzáné mé’ daabiłbe’íí bá góyéé doleeł! Ni’gosdzáń biká’ góyéégo nagowaa doo, díí hat’i’íí áígee biniidaagodidolṉiił.
LUK 21:24 Bésh be’idiltłishé bee nabi’ditseed doo, ła’íí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí bi’isna’ daanlįį doo: doo Jews daanlįį dahíí Jerúsalem yiká’ nakai doleeł, doo Jews daanlįį dahíí ąął bengonyaazhį’.
LUK 21:25 Ch’ígona’áí, tł’é’gona’áí, ła’íí ts’iłsǫǫsé biyi’ godiyįhgo be’ígóziníí hit’įį doo; ni’gosdzáń biká’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí hat’íí bighą ánágot’įįł doo yídaagołsį dago bitah góyéégo nagowaa doo; túnteel ła’íí túnteel nádidáhíí díyat’éégo áṉíí doleeł;
LUK 21:26 Ni’gosdzáń biká’ hago ágoṉéh shįhíí bik’e nṉee natsídaalyiz doleeł: yaagé’ benagowodíí ndi nahi’naa doo.
LUK 21:27 Áígee áníita shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, yaak’os biyi’gé’ shinawod bee, ła’íí dázhǫ́ shich’ą́’idindláádgo náshdaałgo daashidołtseeł.
LUK 21:28 Díí benagowaahíí bee nkegonyaaná’ hadag yaa daanołt’ąągo hadag daadeł’į́į́; hasdánohwidi’ṉiiłíí biká’ ngonyááhíí bighą.
LUK 21:29 Iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí yee yił nagolṉi’; Fig bitsiníí ła’íí tsį dawa daanoł’į́į́;
LUK 21:30 Bit’ąą nádaagodleełgo daał’įįná’ k’ad shįį nágodleehgo bídaagonołsį.
LUK 21:31 Da’áík’ehgo áí be’ádaagoṉe’íí goldohgo daał’įįná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aahíí biká’ nagowaago bídaagonołsį doo.
LUK 21:32 Da’aṉii gádaanohwiłdishṉii, Díí daałinolt’įįłíí doo nohwee ch’ígoṉáh da, díí ádaanohwiłdéṉiidíí dawa begolzaago zhą́’
LUK 21:33 Yáá ła’íí ni’gosdzáń biłgo bech’ígoṉáh doleeł, áíná’ shiyati’íí doo bech’ígowáh da doleeł.
LUK 21:34 Ídádaadesół’įį, daazhógo anákeełíí, bił nádaagodiyisíí, ła’íí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo bee ádaanołt’ee da le’; ágádaanołt’eeyúgo dánohwinats’ą́ą́ná’ áí bijįį dánko bee nohwiká ngododaałi at’éé.
LUK 21:35 Áí bijįį be’ijizhé iłjizhíí k’ehgo nṉee dawa ni’gosdzáń biká’ daagolííníí bee biká’ ngowáh.
LUK 21:36 Áík’ehgo dákozhą́ daadoł’į́į́ ła’íí da’ołkąąh, áík’ehgo nohwidziilíí nohwá ágolzaahíí bee áí ágoṉe’íí dawa bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’ doleeł, ła’íí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shidáhzhį’ daadołsįįł.
LUK 21:37 Dajįį biigha Jesus da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aah; tł’é’gohíí dził Olives golzéhi si’ąąyú bee náiłkáhyú onadáh lę́’e.
LUK 21:38 Dázhǫ́ t’ałbį nṉee dawa da’ch’okąąh goz’ąąyú nihikáh lę́’e, bídaayésts’ąąyú.
LUK 22:1 Báń benilzoołé da’ádįhgo báń álzaahi daadaaníí, bitis hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgo holzéhi ałhánégé’ begogaał.
LUK 22:2 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Jesus dáhago’at’éégo daayiziłheego ch’éh yiká daadéz’įį; nṉee yédaaldzidhíí bighą.
LUK 22:3 Áígé’ Judas, Iscáriot holzéhi, Satan bihiyáá, áń nakits’ádahíí itah nlíni.
LUK 22:4 Judas dahnyaago okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí bisilááda yánadaant’aahíí hago’at’éégo Jesus ch’íyí’aah doleełíí yaa yił yádaałti’.
LUK 22:5 Áí yaa bił daagozhǫ́ǫ́go zhaali ła’ baa daach’iné’go ndaagoch’is’ąą lę́’e.
LUK 22:6 Judas bił dábik’ehgo hago’at’éégo Jesus ch’íyí’aahíí yiká déz’įį, nṉee dała’at’ééhíí doo ła’ daná’.
LUK 22:7 Báń benilzoołé da’ádįhgo báń álzaahi daadaaníí bijįįgee ngonyáá, dibełį́į́ zhaazhé zesdįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’né’, bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgo.
LUK 22:8 Jesus Peter ła’íí John oyił’a’ gáṉíígo, Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgo da’adaaníí nohwá iłch’į’gołe’, da’iidąą doleełgo.
LUK 22:9 Áígé’ gádaabiłṉii, Hayú ná iłch’į’gohiidle’ háńt’įį?
LUK 22:10 Jesus gádaabiłṉii, Kįh gozṉil yuṉe’ ha’ał’aashgee ła’ nṉee tús tú beyo’áłi nohwaa higháh doleeł; hayíí goz’ąą yuṉe’ ha’agháhíí biké’ ha’ał’aash;
LUK 22:11 Áígee bigową golííníí gáyiłdołṉiih, Iłch’ígó’aahíí gániłṉii, Gosta’ nakaahíí hayú bágoz’ąą, ákóṉe’ bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo shitsiłke’yu bił da’ashąą doleeł?
LUK 22:12 Áík’ehgo ik’ehyú dahnágost’ąą yuṉe’ ałk’iná’ dawa siṉili bił nkáh doleeł; ákóṉe’ nohwá iłch’į’gołe’.
LUK 22:13 Ákú ó’áázh, áík’ehgo Jesus da’ádaabiłṉii n’íí k’ehgo yaa n’áázh: áígee bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’adaaníí iłch’į’daizlaa.
LUK 22:14 Da’adąągee ngonyáágo bitsiłke’yu biłgo dahdinezbįh lę́’e.
LUK 22:15 Gádaayiłṉii, Doo hwahá shiniigodilṉe’é díí bitis hagowáh n’íí bee bíná’goṉiihgo da’adaaníí dázhǫ́ nohwił daashąą hásht’į́į́ ni’:
LUK 22:16 Doo naanáshdą́ą́ da, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąąyú díí bee bíná’goṉiihíí begolzaago zhą́, nohwiłdishṉii.
LUK 22:17 Idee yee náidnkąągo ya’ahénzįgo oskąądgé’ gáṉíí, Díí nádaadoł’aahgo daanołtįįgee ła’ da’ołdląąh:
LUK 22:18 Gánohwiłdishṉii, Kogé’ godezt’i’go dasts’aa bitoohíí doo naanáshdlą́ą́ da, Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aa doleełíí begodeyaago zhą́.
LUK 22:19 Áígé’ báń náidn’ąągo ya’ahénzįgo oskąądná’ iłk’ídaizné’go bitsiłke’yu yitaizṉiih gáṉíígo, Díí shits’í át’éé, nohwaa hi’né’hi: díí be’ánádaałt’įįł, bee shínádaadołṉíhgo.
LUK 22:20 Da’áík’ehgo ałdó’ da’ch’iyááníí bikédé’go idee beda’iskaaníí náidnkąągo gáṉíí, Díí idee besikanihíí shidił nohwá idijoołíí bee áníidégo Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí nṉee biłgo łángont’aahi at’éé.
LUK 22:21 Ła’ ch’íshí’aahíí kú bił ishąą, biká’da’adáné yiká’ dahdésṉii.
LUK 22:22 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dá shá ngolchííníí shegodolṉiił: áíná’ ch’íshí’aahíí bá góyéé doleeł!
LUK 22:23 Bitsiłke’yu nałídaadiłkidgo nkegonyaa, gádaałiłdi’ṉiigo, Hadń nohwitahyú nlíni ágáṉe’?
LUK 22:24 Łada’dit’áh nkegonyaa, Nohwitahyú hadń itisgo at’éhi baa ch’iṉii doo? daałiłdi’ṉii lę́’e.
LUK 22:25 Jesus gádaabiłṉii, Doo Jews daanlįį dahíí ízisgo binadaant’a’íí isná ádaayiłsįgo yá nadaant’aah; ła’íí nṉee yánadaant’aahíí ich’odaaṉíhi daaholzee.
LUK 22:26 Áí k’ehgo doo ádaanołt’ee da: nohwitahyú ła’ itisgo at’ééhíí dá’iké’yú naghaahíí ga’at’éé le’; itisgo nandeehíí kánada’iziidíí ga’at’éé le’.
LUK 22:27 Hayííhíí itisgo at’ééhíí, biká’da’adáné yich’į’ dahsdáhihíí née, ya’ bána’iziidhíí née? Biká’da’adáné yich’į’ dahsdáhihíí go’į́į́. Áíná’ shihíí nohwá na’iziidhíí k’ehgo nohwitah nshłįį.
LUK 22:28 Góyéégo shich’į’ nagowaa ndi nohwíí da’akú shił daanołįį ni’:
LUK 22:29 Beshik’eh doleełíí shiTaa shaa gon’ááníí k’ehgo, benohwik’eh doleełíí nohwaa dinsh’aah;
LUK 22:30 Nansht’aayú ná’ishdįįhíí nohwił da’ashąą doleeł, ła’íí nant’án dahsdaagee dahnadaasółtąą doleeł, Israel nakits’ádah hat’i’íí bá nadaanołt’aah doleeł.
LUK 22:31 Simon, Simon, ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, nánohwidiṉiił hat’į́į́, tł’oh nagháí ch’iłch’íhíí k’ehgo ádaanohwidoliiłgo:
LUK 22:32 Áíná’ ni ná osékąąd ni’, ni’odlą’íí doo bee yó’ogoṉáhgo da: shich’į’ nnándzaago nik’isyú nłdzilgo ánádaandle’.
LUK 22:33 Peter Jesus gáyiłṉii, SheBik’ehń, nił ha’ánshteeshgo, nił shidizideego ndi ałk’iná’ naa ádinsht’ąą.
LUK 22:34 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Peter, tazhik’áné doo hwahá ádí’ṉiih daná’ taadn, Áń doo bígonsį da, shiłdińṉiił, niłdishṉii.
LUK 22:35 Jesus gádaabiłṉii, Nohwibestso bizis ła’íí izis bena’iltiníí ła’íí nohwikee ik’e’anhíí da’ádįhgo odaanohwił’a’ná’, ya’ dahat’íhíta bídaanołdįh lá née? Doo hat’íí da, daabiłṉii.
LUK 22:36 Áígé’ Jesus gádaabiłṉii, K’adíí hadń bibestso bizis ła’íí izis bena’iltiníí gólííníí daidoné’: hadń bibéshbe’idiltłishé da’ádiníí bi’íícho baa nahóṉiihgo ła’ nayółṉííh.
LUK 22:37 Díí bek’e’eshchiiníí dá be’áshi’dilṉe’ goz’ąą, nohwiłdishṉii, Begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dazhį’ bił da’ch’ółtag lę́’e: hat’íí baa shak’e’eshchiiníí dawa begolṉe’go goz’ąą.
LUK 22:38 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, NohweBik’ehń, díń’įį, kúnko bésh be’idiltłishé naki silaa. Jesus gáṉíí, Dá’ąął.
LUK 22:39 Da’ch’iyą́ą́gé’ ch’ínyáágo dził, Olives holzéhi, si’ąąyú onadáhíí k’ehgo ákú onádzaa; bitsiłke’yu biké’ onákai.
LUK 22:40 Akú ńyááyú gádaabiłṉii, Nakída’dintaahíí bídaanołdzil doleełhíí bighą da’ołkąąh.
LUK 22:41 Tséé bee its’idesṉe’i hayú naltǫ’ shįhíí dábik’ehyú yich’ą́’ ńyááyú hilzhiizhgo okąąh gáṉíígo,
LUK 22:42 ShiTaa, ni háńt’įįyú ánágot’įįłyúgo, díí hishdląą doleełíí shich’ą́’zhį’ ánle’: áíná’ shíí doo beshik’eh da, ni zhą́ benik’eh.
LUK 22:43 Yaaká’gé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bił ch’í’ṉah adzaago, nłdzilgo ánábiidlaa.
LUK 22:44 Dázhǫ́ biniigodelzaago dázhǫ́ nłdzilgo okąąh lę́’e: áík’ehgo bidiłíí biká’zhį’ dasta’go ni’yú nahikaad.
LUK 22:45 Okąąhgé’ nádiidzaago bitsiłke’yu, doo bił daagozhǫ́ǫ́ dahíí yik’e da’iłhoshgo, yaa nyáágo,
LUK 22:46 Gádaayiłṉii, Hat’íí bighą da’ołhosh? Nádołkáhgo, nakída’dintaahíí bídaanołdzil doleełhíí bighą da’ołkąąh.
LUK 22:47 Jesus t’ah yałti’ná’ nṉee baa náńłsą́ą́ lę́’e, nṉee Judas holzéhi, nakits’ádahíí bił itah nlínihi, bádn higaałgo, Jesus yit’ahzhį’ nyáágo yizts’ǫs lę́’e.
LUK 22:48 Jesus gábiłṉii, Ya’ shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, shizaa nínt’ąągo ch’íshíń’aah née?
LUK 22:49 Jesus yit’ahzhį’ naziiníí hago ágoṉe’ shįhíí bił ídaagozįgo gádaaṉii, NohweBik’ehń, ya’ bésh be’idiltłishé bee da’ntłish née?
LUK 22:50 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni binal’a’áhi ła’ yóńtłizhgo dihe’nazhiṉéégo bijaa naidnłgizh lę́’e.
LUK 22:51 Jesus, Dákozhį’ áshłe’, daabiłṉii lę́’e. Áń bijaa’íí yedelṉiigo náyilzii.
LUK 22:52 Áígé’ Jesus okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, ła’íí silááda yánadaant’aahíí, ła’íí nṉee yánaziiníí nádaabidiłteehgo baa hikaihíí gádaayiłṉii, Ya’ bésh be’idiltłishé ła’íí tsį be’idiltłishé dahdaanołṉiiłgo nánołsąą née, in’įįhíí daach’iłtsoodhíí k’ehgo?
LUK 22:53 Dawa jįį da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nohwitah nashaa ni’, ndi doo hago ádaashołe’ da ni’: k’adíí bee nohwik’eh, godiłhiłíí bee nohwinawod gozlįį.
LUK 22:54 Áígé’ daayiłtsoodgo onádaizt’e’go okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįhyú yił hikai. Peter da’aṉahgé’ iké’ higaał.
LUK 22:55 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bikįh biṉaa łé’ditł’įįh yuṉe’ iłṉí’gee dedaach’idishjeego ch’ídinezbįh, Peter ákú itah nezdaa.
LUK 22:56 Isdzán na’iziidíí Peter kǫ’zhį’ nezdaago yiłtsąą, yineł’į́į́go gáṉíí, Díń nṉeehń Jesus yił na’aash ni’.
LUK 22:57 Áíná’ Peter isdzánhíí gáyiłṉii, Dah, áń doo bígonsį da.
LUK 22:58 Áígé’ dét’įhé hik’e ła’ nṉee biiłtsąągo gánábiłdo’ṉiid, Ni ałdó’ áí itah ńlį́į́. Áíná’ Peter nṉeehíí gáyiłṉii, Doo áí itah nshłįį da.
LUK 22:59 Dała’á łenádihikeez hak’e ła’ihíí gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉiigo díń nṉeehń Jesus yił nlįį ni’; Gálileegé’ nṉeehi nlįį.
LUK 22:60 Áíná’ Peter nṉeehíí gánáyiłdo’ṉiid, Shíí hat’íí nṉiigo ánṉii shįhíí doo bígonsį da. T’ah yałti’go tazhik’áné ánṉiid.
LUK 22:61 Áík’ehgo Jesus Peter yich’į’ nánesṉe’go yineł’į́įd. Peter Jesus, Tazhik’áné doo hwahá ádí’ṉiih daná’ taadn, Doo bígonsį da, shiłdinṉiił, biłṉii n’íí yénálṉiih.
LUK 22:62 Áígé’ ch’ínyáágo dázhǫ́ doo bił gozhǫ́ǫ́ dago hichag lę́’e.
LUK 22:63 Nṉee Jesus yiṉádaadéz’iinihíí baa daadloh ła’íí ńdaabinłhaał lę́’e;
LUK 22:64 Ła’íí biṉáá nada’ist’i’go biniiyú nádainłts’į́ná’ nayídaadiłkid gádaaṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yáńłti’yúgo, hadń ńnínłts’į shįhíí nohwił nagólṉi’.
LUK 22:65 Dayúweh nchǫ’go yich’į’ yádaałti’go daayoch’íid lę́’e.
LUK 22:66 Hayiłką́ą́yú nṉee báyáníí, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi dała’adzaagé’ yánádaaltihíí bich’į’yú Jesus odaist’e’ná’ gádaabiłṉii,
LUK 22:67 Ni Christ ńlį́į́ née? nohwił nagólṉi’, Áíná’ Jesus gádaabiłṉii, Shíí nohwił nadaagoshṉi’yúgo doo daashołdląą da doleeł go’į́į́:
LUK 22:68 Ła’íí shíí nanohwídaadishkidyúgo doo shich’į’ hanádaadołdziih da, doo ch’ínádaashidoł’aa da go’į́į́.
LUK 22:69 Kogé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodi dihe’nazhiṉéégo shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí dahnshdaa doleeł.
LUK 22:70 Dawa gádaabiłṉii, Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biye’ ńlį́į́ née? Áík’ehgo gádaayiłṉii, Da’áígee ádaashiłdołṉii.
LUK 22:71 Hat’ííshą’ bighą ła’ nṉee baa yánánálti’ doleeł? Ałk’iná’ dabíí bizé’ yee ánṉiidhíí daadesiits’ąą, daaṉii.
LUK 23:1 Nṉee dała’adzaahíí dawa nádiikaigo Pílate bich’į’yú Jesus yił onałsą́ą́.
LUK 23:2 Áígé’ baa dahdaago’aa nkegonyaa, gádaaṉiigo, Díń nṉeehń dénchǫ’égo iłch’ígó’aahgo nṉee ch’a’oyihiłkaad, Caesar doo bich’į’ nadaahołṉiił da, nohwiłṉii ła’íí, Shíí Christ, ízisgo nant’án nshłįį, ṉii.
LUK 23:3 Pílate Jesus nayídiłkid gáyiłṉiigo, Ya’ ni Jews ízisgo binant’a’i ńlį́į́ née? Da’áígee ánṉii, biłṉii, Jesus.
LUK 23:4 Pílate okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí, ła’íí nṉee dała’at’ééhíí yich’į’ hadziigo gáṉíí, Díń nṉeehń doo nagontł’og ye’at’éé dago bígosíłsįįd.
LUK 23:5 Ndi dayúweh gádaaṉii, Gálileegé’ iłch’ígó’aah godeyaa lę́’e, Jews daagolį́į́gee nṉee dahot’éhé yił daagoshkish, áígé’ kú bengonyaa.
LUK 23:6 Pílate díí yidezts’ąąná’ na’ódiłkid gáṉíígo, Ya’ díń nṉeehń Gálileegé’ nagháhi née?
LUK 23:7 Hérod yánant’a’íí yiyi’ naghaa lą́go yígołsįįd, áígé’ Hérod bich’į’ obidol’aad, Hérod k’adíí Jerúsalemyú naghaa lę́’e.
LUK 23:8 Hérod Jesus yiłtsąąná’ dázhǫ́ yaa bił gozhǫ́ǫ́: łą́ą́go baat’ínzįhíí bighą doo áníiná’ yiłtséh hát’į́į́ da lę́’e; godiyįhgo áná’ol’įįłíí ła’ hostséh nzįgo.
LUK 23:9 Áík’ehgo na’ódiłkidgo ńzaad godeyáá ndi Jesus doo hat’íí biłṉii da.
LUK 23:10 Okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi bit’ah nazįį, baa dahdaagoz’aaníí yee nawode ádaaṉiigo.
LUK 23:11 Hérod ła’íí bisiláádahíí Jesus yaa daadlohgo yedaańdit’įįh lę́’e, áígé’ dázhǫ́ nłt’éégo yik’e da’ilaago Pílate bich’į’yú onádais’a’.
LUK 23:12 Hérod ła’íí Pílate díí dabí’iłtséná’ dázhǫ́ doo iłch’į’ at’éé da n’íí, áníita áí bijįį iłt’eké silįį lę́’e.
LUK 23:13 Pílate okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí nadaant’aahíí ła’íí nṉee dała’áyíílaago,
LUK 23:14 Gáyiłṉii, Díń nṉeehń nṉee ch’a’oyihiłkaad daadołṉiigo shaa bił nołkaihń nohwiṉááł nahódéłkid ndi baa yádaałti’ihíí doo da’aṉii dago bi’at’e’ nłt’éégo bígosíłsįįd:
LUK 23:15 Hérod bich’į’yú odaanohwił’a’ ni’; áíná’ Hérod díí k’ehgo bígołsįįd: doo hat’íí yighą zidee bik’eh da, doo hago ánát’įįł da.
LUK 23:16 Áík’ehgo habí’iłtsaasgé’ ch’ínánshteeh.
LUK 23:17 (Da’adąągee kogo goz’ąą lę́’e, nṉee ła’ ha’ásitíni bich’į’ ch’ínálteeh.)
LUK 23:18 Nṉee dáła’ nádidilghaazhgo, Áí nṉeehń yúwehyú, Barábbas nohwá ch’ínáńłteeh, daaṉii lę́’e:
LUK 23:19 (Nṉee Barábbas holzéhi kįh gozṉilíí biyi’ nant’án agohet’aa nkegonyaa, ła’íí nṉee nastseedhíí bighą ha’ábi’dolt’e’.)
LUK 23:20 Nṉee dała’adzaahíí Pílate bich’į’ hananádzii, Jesus ch’ínáyíłteeh hat’į́į́go.
LUK 23:21 Áíná’ nṉee dawa daadilwoshgo gádaaṉii, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé.
LUK 23:22 Taadngee Pílate gánádo’ṉiid, Hat’íí bighą, hat’íí bee nchǫ’go adzaago? Shíí díń nṉeehń doo hat’íí yighą datsaah dago bígosíłsįįd: áík’ehgo habí’iłtsaasgé’ ch’ínánshteeh.
LUK 23:23 Áíná’ nṉee dała’at’ééhíí nawode daadilwoshgo gádaaṉii, An tsį’iłna’áhi bíhołkałgo datsaah dábik’eh: daadilwoshíí bee nṉee dała’at’ééhíí ła’íí okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí itis okai.
LUK 23:24 Áík’ehgo Pílate nṉee dahádaat’iiníí begolṉe’go ngon’ą́ą́.
LUK 23:25 Nṉee nant’án agohet’aa nkegonyaa n’íí, nṉee nastseedhíí bighą ha’ábi’dolt’e’ihíí ch’ínáínłtį́į́, nṉee nádaabokeedhíí bighą: áígé’ Jesus nṉeehíí dahádaat’įįyú ádaabile’go yaa yidin’ą́ą́.
LUK 23:26 Silááda Jesus yił dahnasą́ą́yú ła’ nṉee Simon holzéhi, Cyrénegé’ gólíni, k’edolzaagé’ nadáłi yiká ádaanṉiidgo tsį’iłna’áhi yiká’ dahdaistąą, áń Jesus biṉe’gé’ yá yogheełgo higaał.
LUK 23:27 Nṉee dázhǫ́ łą́ą́go biké’ nałseeł, isdzáné ałdó’ Jesus yaa chał daadilwosh lę́’e.
LUK 23:28 Jesus bich’į’ adzaago gádaabiłṉii, Isdzáné Jerúsalemgee daagonołíni, doo shíí shaa daałchag da, dánohwíí ła’íí nohwichągháshé baa daałchag.
LUK 23:29 Isdzáné doo da’iłchii dahíí, bibishch’id biyi’ doo mé’ daagoleeh dahíí, doo daabi’dilbe’ dahíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł, daach’ididooṉiiłíí dahadíí bijįį biká’ ngowáh.
LUK 23:30 Ła’íí gádaaṉii doleeł, Dził nchaa’i, nohwiká’zhį’ nahigeeh le’; ch’ínálk’idíí, nohwik’i goziid le’.
LUK 23:31 Ch’il daadotł’izhná’ díí ye’ádaadzaayúgo, náhisgąyúgohíí hago ágoṉe’?
LUK 23:32 Ła’ nṉee naki nchǫ’go ádaadzaahíí biłgo kił onazą́ą́ lę́’e, nadaaki’ditseedyú.
LUK 23:33 Akú Cálvary golzeeyú kił náńzą́ą́yú tsį’iłna’áhi bídaahaskał, nṉee nchǫ’go ádaadzaahíí ałdó’, Jesus ba’ashhahgé’ dá’ał’an, ła’ dihe’nazhiṉéégo, ła’íí be’eshganzhiṉéégo.
LUK 23:34 Jesus gáṉíí, ShiTaa, díí nchǫ’go ádaat’įįhíí bighą baa nádaagodíń’aah; doo yídaagołsį dago ádaat’įį. Áígé’ bidiyágéhíí iłta’isṉiigo yighą da’diljoł.
LUK 23:35 Nṉee bit’ahgé’ nazįįgo daabineł’į́į́. Nant’án daanliiníí ałdó’ Jesus yaa yádaałti’go yaa daadloh gádaaṉiigo, Ła’ nṉee hasdádaayiṉiiłná’ bíí ałdó’ hasdá’ádólteeh le’at’éhi, bíí Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań habiłtiiníí nlįįyúgo.
LUK 23:36 Silááda ałdó’ bedaanít’įįhgo nk’ǫ́zhi, vinegar holzéhi, bich’į’ dahyída’ołtsi lę́’e,
LUK 23:37 Gádaabiłṉiigo, Ni Jews ízisgo biNant’a’i ńlį́į́yúgo, dáni hasdá’áńlteeh.
LUK 23:38 Jesus bik’ehgee Greek, Latin, ła’íí Hebrew k’ehgo k’e’eshchįį lę́’e, gágolzeego, DÍÍ JEWS ÍZISGO BINANT’A’I NLĮĮ.
LUK 23:39 Nṉee nchǫ’go ádaadzaahíí, áígee tsį’iłna’áhi yídaayiskałíí dała’á beńdít’įįhgo gábiłṉii, Christ ńlį́į́ lę́’eyúgo hasdánohwiléh, ła’íí ni ałdó’ hasdá’áńlteeh.
LUK 23:40 Áíná’ ła’ihíí áí áṉííhíí gáyiłṉii, Ya’ doo Bik’ehgo’ihi’ṉań béńldzid da, ni ałdó’ dákoh niniigonłt’éé, dáłełt’eego nohwá ngot’ą́ą́?
LUK 23:41 Nohwíí da’ánohwidilṉe’ dábik’ehyú ánohwi’delzaa: áíná’ díń nṉeehń doo nagontł’og ye’at’éhi da.
LUK 23:42 Áígé’ Jesus gáyiłṉii, SheBik’ehń, nant’ááyú ńyaago shénálṉiih doleeł.
LUK 23:43 Jesus gábiłṉii, Shíí da’aṉiigo gániłdishṉii, Díí jįį dázhǫ́ gózhǫ́ǫ́ goz’ąąyú shił ńlį́į́ doleeł.
LUK 23:44 Dáha’iz’ąągé’ taagi nehenkéézgo dahot’éhé godiłhił gozlįį lę́’e.
LUK 23:45 Ch’ígona’áí bich’ą́’idindííníí ásdįįd, kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’ yuṉe’ daadintsoozi iłk’edláád lę́’e.
LUK 23:46 Jesus nádidilghaazhgo gáṉíí, ShiTaa, shiyi’siziiníí naa nshné’: díí yee ánṉiidná’ dá’iké’yú nádeyol.
LUK 23:47 Silááda yánant’aahi díí ánágot’įįdíí yiłtsąąná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ahénzįgo gáṉíí, Da’aṉiigo díń nṉeehń nṉee nłt’éhi nlįį lę́’e.
LUK 23:48 Nṉee daadéz’įįgo łą́ą́go dała’adzaahíí dawa ánágot’įįłíí daayiłtsąągo bijííláhzhį’ nádainłts’įná’ onáskai.
LUK 23:49 Jesus yídaagołsiníí dawa ła’íí isdzáné Gálileegé’ biké’ hikai n’íí aṉahgé’ nazįįgo díí ánágot’įįłíí daayiłtsąą lę́’e.
LUK 23:50 Ła’ nṉee Joseph holzéhi, nṉee yánádaaltihíí itah nlíni; nṉee nłt’éhi, dábik’ehyú át’éhi nlįį:
LUK 23:51 (Nṉee yánádaaltihíí nadaagoshchįįgo ánáda’ol’įįdíí Joseph doo hwaa itah ánát’įįd da:) áń Jews daanlíni bikįh gozṉil Arimathéa golzeegé’ gólíni; Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aa doleełíí ya’ołíí lę́’e.
LUK 23:52 Díń nṉeehń Pílate yich’į’ oyáá, Jesus bits’íhíí yíyókeedgo.
LUK 23:53 Tsį’iłna’áhi yiká’gé’ nanáidnłtįįgo nak’ą’łigaihi yik’íyidesdiz, áígé’ tsébii’i’áńgo ágolzaa yuṉe’ nyinłtį́į́ lę́’e, doo hwahá hadń ákóṉe’ nnilteehi da.
LUK 23:54 Jews daagonłsiníí bijįį bee nkegonyaago iłch’į’golṉe’íí bijįį lę́’e.
LUK 23:55 Isdzáné Gálileegé’ Jesus yił hikaihíí tsébii’i’áńyú Joseph yiké’ hikaigo Jesus bits’íhíí hago’at’éégo nniłtįį shįhíí daayiłtsąą lę́’e.
LUK 23:56 Onákaiyú łikągolchini ła’íí ik’ah yił iłch’į’daizlaa; áígé’ Jews daagodnłsiníí bijįį hádaayoł, dángot’ąą lę́’ehíí k’ehgo.
LUK 24:1 Áí iskąą hik’e godilziníí bijįį dázhǫ́ t’ałbįgo tsébii’i’áńyú łikągolchini iłch’į’daizlaa n’íí odaizné’, ła’i ałdó’ yił hikai.
LUK 24:2 Tsébii’i’áńyú hikaigo tséé daadin’ą́ą́ n’íí yó’olyiz lę́’e.
LUK 24:3 Ákóṉe’ ha’ákaigé’ Jesus nohweBik’ehń bits’íhíí doo hwaa da lę́’e.
LUK 24:4 Hayúshą’ daanzįná’ nṉee naki bidiyágé dázhǫ́ bik’enadidlaadi bit’ahgé’ nazįį silįį:
LUK 24:5 Isdzáné tsídaadolyizgo hayaa ádaadzaa nt’éégo nṉeehíí gádaabiłṉii, Hat’íí bighą hiṉáhi nanezna’íí bitahyú hádaadeł’į́į́?
LUK 24:6 Áń doo hwaa da, naadiidzaa: t’ah Gálileeyú naghaaná’ gádaanohwiłṉii n’íí bénádaałṉiih shį,
LUK 24:7 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, nṉee binchǫ’ daagolííníí baa shich’ilteehgo tsį’iłna’áhi biká’ dastsaah, áíná’ taagi jįį hileehgo naadiishdáh.
LUK 24:8 Áík’ehgo áí áṉíí n’íí yénádaalṉiih.
LUK 24:9 Tsébii’i’áńgé’ nákaiyú łats’ádahíí ła’íí ła’ Jesus biké’ hikahíí ałdó’ bił nadaagosṉi’.
LUK 24:10 Mary Mágdalene, Jóanna, ła’íí Mary, James bimaa, ła’ isdzáné biłgo nadaal’a’á díí yił nadaagosṉi’.
LUK 24:11 Ndi daazhógo ádaaṉii daanzįgo doo daayodląą da.
LUK 24:12 Áíná’ Peter nádiidzaago tsébii’i’áńyú nádilwod; hayaa adzaago ákóṉe’ déz’įįd, nak’ą’łigai n’íí daazhógo siṉilgo yiłtsąą, áík’ehgo t’ąązhį’ gowąyú onádzaa, hagoshą’ ágodzaa nzįgo.
LUK 24:13 Da’áí bijįį ła’ naki dilt’eego Jerúsalemhíí da’dáńyú gosts’idi dahgostǫ’yúshįgotah, Emmáus golzeeyú dezh’aazh.
LUK 24:14 Díí ánágot’įįłíí dawa yaa łił nagolṉi’go goldoh.
LUK 24:15 T’ah yádaałti’go łił nagolṉi’ nt’éégo Jesus bit’ah nyáágo bił dahiskai.
LUK 24:16 Áíná’ daineł’į́į́ ndi hadń át’ííníí doo bídaagołsįįd da alzaa lę́’e.
LUK 24:17 Jesus gádaabiłṉii, Hat’íílá baa łił nagołṉi’ goldoh, doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago?
LUK 24:18 Dała’á, Cléopas holzéhihíí, gábiłṉii, Ya’ dáni zhą́ Jerúsalemyú asta’ńyáhi, áníi áígee ánágot’įįłíí doo bígonłsį́ da née?
LUK 24:19 Hago ágolzaahi áłdołṉii? ṉii, Jesus. Áík’ehgo gánádaabiłdo’ṉiid, Jesus, Názarethgé’ nlínihi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, dázhǫ́ ízisgo áná’ol’įįłi, biyati’ nłdzili, Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí nṉee dawa biṉááłihi áłn’ṉii.
LUK 24:20 Áń dánohwíí nohwi’okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehíí ła’íí nohwá nadaant’aahíí bángot’aahgo bidizideego ndaistįį, áígé’ tsį’iłna’áhi yiká’ daizes‐hįį:
LUK 24:21 Áíná’ nohwíí Israel hadaasiit’i’íí hasdánohwiṉiił lą́ą́ daandzį: n’íí díí ánágot’įįł n’íí yúshdé’ taagi jįį silįį.
LUK 24:22 Nohwitahgé’ ła’ isdzáné nohwił díyadaagot’eego ádaanohwizlaa, áń dázhǫ́ t’ałbįná’ tsébii’i’áńyú okai lą́ą́;
LUK 24:23 Ndi Jesus bits’íhíí ákú doo hwaa da lą́ą́go, t’ąązhį’ nakai gádaaṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’gé’hi nohwich’į’ ch’í’ṉah ádaadzaago gádaanohwiłṉii, Jesus hiṉaa.
LUK 24:24 Ła’ bił nahikaihíí tsébii’i’áńyú okai, isdzáné da’ádaaṉii n’íí k’ehgo yaa hikai: ndi Jesus doo hwaa daayiłtsąą da.
LUK 24:25 Áígé’ Jesus gádaabiłṉii, Nohwíí nṉee doo daagoyáni daanołínihi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí nadaagosṉi’íí doo dáhah daahołdląąh da:
LUK 24:26 Christ áík’ehgo biniigodilṉe’go áígé’ yee ízisgo at’ééhíí baa godidot’aałgo dábik’eh lą́ą́ née?
LUK 24:27 Mosesgé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ádaaṉiihíí dawa, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’eda’ashchiiníí dahot’éhé dabíí baa k’e’eshchiiníí hat’íí golzeego ágolzeehíí yił nadaagosṉi’.
LUK 24:28 Gotah dezh’aazh n’ííyú dák’ad nikáh: Jesus bádn dayúweh dahiyaa nt’éégo,
LUK 24:29 Nił nahátąą le’, daabiłṉiigo nádaabokąąh; ałk’iná’ o’i’ą́ą́, k’ad tł’é’ goleeh, daabiłṉii. Áík’ehgo yił ha’ákaiyú yił naháztąą.
LUK 24:30 Da’iyąągo bił dinezbįhgo báń náidn’ąągo ya’ahénzįgo oskąądná’ iłk’íyíné’go baa daizné’.
LUK 24:31 Áníita áígee hadń át’į́į́ shįhíí nzhogo daayiłtsąą; nt’éégo Jesus dádaineł’į́į́zhį’ yitł’ąą tsídaazghal.
LUK 24:32 Gádaałiłdi’ṉii, Nohwijíí dázhǫ́ diltłi’ ngonolįgo at’éé, itínyú nohwich’į’ yałti’ná’, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’eda’ashchiiníí hat’íí ṉiigo aṉííhíí baa nohwił nagolṉi’ná’.
LUK 24:33 Áígé’ dagoshch’į’ nádiit’aazhgo Jerúsalemyú onát’aazh, ákú łats’ádahíí ła’íí nṉee ła’ ishhah dała’ádaat’eego baa n’áázh,
LUK 24:34 Nt’éégo gádaabiłṉii, NohweBik’ehń da’aṉii naadiidzaa lą́, Simon bich’į’ ch’í’ṉah ádilzaa ałdó’.
LUK 24:35 Nṉee áníi n’áázhíí itínyú hago ágodzaahíí, ła’íí hago at’éégo Jesus báń iłk’íyíné’gee yínádaagosdzįįdíí yaa nadaagosṉi’.
LUK 24:36 Gádaaṉiiná’ Jesus dabíí áí bitah sizįį silįįgo gádaayiłṉii, Iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
LUK 24:37 Ndi bił díyadaagodzaago tsídaadesyiz, ch’iidn daahiiltsąą daanzįgo.
LUK 24:38 Jesus gádaabiłṉii, Hat’íí bighą tsídaadołyiz? Hat’íí bighą na’ódikidíí nohwiini’ biyi’ begoz’ąą?
LUK 24:39 Shigan ła’íí shikee daanéł’į́į́, da’aṉii shíí ásht’į́į́: shídaadołṉih, áík’ehgo bídaagonołsįįh; ch’iidn bits’í ła’íí bits’in doo golį́į́ da go’į́į́, daał’įį go’į́į́ nkoh, shíí shits’í ła’íí shits’in golį́į́.
LUK 24:40 Ánṉiidná’ bigan ła’íí bikee yił ch’í’ṉah áyíílaa.
LUK 24:41 Dázhǫ́ bił daagozhǫ́ǫ́ ła’íí bił díyadaagot’ee ndi t’ah doo da’odląą daná’ Jesus gádaabiłṉii, Dahat’íhíta hidąąhíí ła’ daasołné’ née?
LUK 24:42 Łóg sit’éédhíí ła’íí gosnih yaa daizné’.
LUK 24:43 Náidnné’go biṉááł yíyą́ą́ lę́’e.
LUK 24:44 Áígé’ gádaayiłṉii, T’ah nohwił nshłįįná’ díí bee nohwił nadaagosisṉi’ go’į́į́, Moses ngon’ą́ą́ lę́’ehi shaa k’e’eshchiiníí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí k’eda’ashchiiníí, psalms holzéhi ndi, biyi’ dábegolṉe’ goz’ąą, daanohwiłdishṉii ni’.
LUK 24:45 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí hat’íí ṉiigo aṉíí shįhíí bił ídaagozįgo ádaabizlaago,
LUK 24:46 Gádaabiłṉii, Shíí Christ nshłíni, shiniigodilṉe’go taagi jįį hileehgo naadiishdáh golzeego shak’e’ashchįį, áík’ehgo dábik’ehyú ágodzaa:
LUK 24:47 Ła’íí Jerúsalemgé’ godezt’i’go shizhi’íí bee yá’iti’ nṉee dahot’éhé hadaazt’i’íí bitahyú, bidaanchǫ’íí yich’ą́’zhį’ ádaaṉe’go binchǫ’híí bighą baa nádaagodit’aah golzeego.
LUK 24:48 Díí daał’įį go’į́į́ ákoh baa nadaagołṉi’.
LUK 24:49 ShiTaa nohwaa yiné’go ngon’ááníí nohwaa dishné’: Jerúsalem yuṉe’ nahísółtąą, yaaká’gé’ nawodíí bee nohwaa ngonyáázhį’.
LUK 24:50 Áígé’ Jesus Jerúsalemgé’ binadaal’a’á yił ch’ékai, Béthanyzhį’, yádn ninyáágo, áígee hadag yaa dilṉiigo yá da’oskąąd, Nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉii.
LUK 24:51 Yá da’oskąądná’ yich’ą́’ yaaká’yú hadag be’ogoyáá.
LUK 24:52 Binadaal’a’á daaboskąądgé’ Jerúsalemyú onákai, dázhǫ́ bił daagozhǫ́ǫ́go:
LUK 24:53 Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ahédaanzįgo da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ dáda’okąąh nt’éé lę́’e.
JOH 1:1 Dantsé godeyaadá’ Yati’ golį́į́ lę́k’e, Yati’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįį, Yati’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nlįį.
JOH 1:2 Yati’íí dantsé godeyaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįį.
JOH 1:3 Áń dawahá áyíílaa; áń doo hak’i dayúgo dawahá álzaahíí doo álzaa le’at’éé da.
JOH 1:4 Ihi’ṉaahíí biyi’ golį́į́; áí ihi’ṉaahíí nṉee yee daago’įį.
JOH 1:5 Got’iiníí godiłhiłyú idindláád; godiłhiłíí got’iiníí doo yitis nlįį da.
JOH 1:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee John holzéhi yides’a’.
JOH 1:7 Áń Begot’ínihíí nṉee yił nagolṉi’go nyáá, bíí bee nṉee dawa da’odląą doleełgo.
JOH 1:8 John doo Begot’iiníí nlįį da, áídá’ Begot’iiníí yaa nagolṉi’go nyáá.
JOH 1:9 Da’aṉii Begot’ínihíí nṉee ni’gosdzáń biká’ daagolííníí dawa bee daayo’įį.
JOH 1:10 Áń ni’gosdzáń nṉeehíí yitah silįį, áń ni’gosdzáń áyíílaa, ndi ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí doo bídaagołsį da lę́k’e.
JOH 1:11 Dabíí áyíílaahíí yaa nyáá, áídá’ dabíí hat’i’ihíí doo hádaabit’įį da.
JOH 1:12 Áídá’ hadíí hádaabit’iiníí, daabosdląądíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daaleehgo yaa goden’ą́ą́:
JOH 1:13 Áí nádaagosdliiníí doo nṉee hadaazt’i’íí bee da, doo kots’íhíí bee da, doo nṉee bits’ą́’dí’go da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nádaagosdlįį.
JOH 1:14 Yati’íí nṉee silįįgo nohwitahyú gólį́į́ lę́k’e, dawahá ye’at’éhihi biłgoch’oba’íí ła’íí da’aṉii ágot’éhi nlįį, (Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ dała’áhi nlįįhíí bighą ízisgo at’éégo bits’ą́’idindláád, áí bits’ą́’idindláádíí daahihiiltsąą ni’.)
JOH 1:15 John baa nagolṉi’go nádidilghaazh lę́k’e gáṉíígo, Díń áłdishṉii ni’, ágádéṉiid n’dá’, Shiké’dí’ hígháhíí dashíntsé golį́į́híí bighą shitisgo at’éé.
JOH 1:16 Dawahá yegoyiłííníí nohwaa hi’né’, biłgoch’oba’íí dałiké’go nohwaa hi’ṉiił.
JOH 1:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Moses biláhyú ngot’ąą lę́k’e, áídá’ biłgoch’oba’íí hik’e da’aṉii ágot’éhi Jesus Christ yił nyáá.
JOH 1:18 Doo hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yo’įį da; biYe’ dała’áhi Bik’ehgo’ihi’ṉań ádíbóltą’ihi, áń zhą́ ch’í’ṉah áyíílaa.
JOH 1:19 Jerúsalem golzeedí’ okąąh yedaabik’ehi hik’e Lévites daanlínihi Jews daanlíni odaabis’a’, Hadíń lą́ą́ áńt’ee? daabiłṉiigo nabídaadiłkidá’ John gáṉíí lę́k’e,
JOH 1:20 Shíí doo Christ ánsht’ee da, doo nayił’į’go da da’aṉiigo ádaa nagolṉi’.
JOH 1:21 Áídí’ nayínádaadiłkid, Hadíń ánt’éé gá? Elías ńlį́į́ née? Dah, doo áń nshłįį da, ṉii lę́k’e. Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidihíí, ya’ áí ńlį́į́ née? Dah, ṉiigo hadzii.
JOH 1:22 Gánádaayiłdo’ṉiid, Áídá’ hadíń áńt’éé gá? Nohwił nagolṉí’go hadíń daanohwides’a’íí bił nadaagohiilṉi’. Hant’é nṉiigo ádaa nagolṉí’?
JOH 1:23 Áídí’ gáṉíí, NohweBik’ehń bádįhyú iłch’ígodezdǫhgo ádaahłe’, dishṉiigo shíí da’igolį́į́yú dilwoshi nshłįį, Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi áṉíí n’íí k’ehgo.
JOH 1:24 Nṉee na’ídaadiłkidihíí Phárisees daanlíni daabinł’a’.
JOH 1:25 Nabídaadiłkidgo, Doo Christ ńlį́į́ dadá’, ła’íí doo Elías dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidihíí ńlį́į́ dadá’, nt’é bighą baptize ánł’įį? daaṉii.
JOH 1:26 John bich’į’ hadzii, Shihíí tú bee baptize ash’įį: áídá’ ła’ nohwitahyú sizįį, doo bídaagonołsį dahi;
JOH 1:27 Da’áń shikédí’ hígháhíí shitisgo at’éhi, biketł’óól k’e’ish’adgo ndi doo bik’eh sítį́į́ da.
JOH 1:28 Áí Bethábara golzeeyú Jórdan túńlííníí hanaayú ágodzaa, John baptize ágole’gee.
JOH 1:29 Iskąą hik’e John Jesus bich’į’ higaałgo yo’įįgo gáṉíí, Daadeh’į́į́, dibełį́į́ biZhaazhé Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéhi áídí’ higaał! Áń ni’gosdzáń biká’ nṉee binchǫ’íí da’ílį́į́ yiłchiih.
JOH 1:30 Díń áłdishṉii ni’ gádéṉiid n’dá’, Nṉee ła’ shikédí’ hígháh, áń dashíntsé gólį́į́híí bighą shitisgo at’éé.
JOH 1:31 Dashíí ndi doo bígonsį da ni’: áídá’ Israel hat’i’i bił ch’í’ṉah ágolṉe’híí bighą tú bee baptize ádaagoshłe’go niyáá.
JOH 1:32 John yaa nagolṉi’go gáṉíí, Holy Spirit yaaká’dí’ hawú k’ehgo Jesus yich’į’ nke’eṉíihgo biká’ dahnezdaago hish’įį.
JOH 1:33 Shíí ndi doo bígonsį da ni’: áídá’ hadíń tú bee baptize ádaagoshłe’go shides’a’ń shich’į’ gánṉiid ni’, Hadíń Holy Spirit yaaká’dí’ bich’į’ nke’eṉíihgo biká’ dahnezdaago hí’ííníí, áń Holy Spirit bee baptize ádaagole’íí át’éé.
JOH 1:34 Díí hiłtsąą hik’e baa nagosisṉi’, Díń da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ląą, dishṉiigo.
JOH 1:35 Iskąą hik’e John bitsiłke’yu naki yił nadaazį’;
JOH 1:36 Jesus higaałyú ndaineł’į́į́’go gánṉiid, Daadeh’į́į́, dibełį́į́ biZhaazhé, Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéhi!
JOH 1:37 John bitsiłke’yu nakihíí ágáṉíígo daabidezts’ąągo Jesus yiké’ dahizh’aazh.
JOH 1:38 Jesus t’ąązhį’ déz’įįgo biké’ hi’ashgo yiłtsąągo gáyiłṉii, Hant’é biká hanohtaago aht’į́į́? Áík’ehgo gádaaṉii, Rábbi, (Iłch’ígó’aahíí golzeego ágolzee,) hayú gonlį́į́?
JOH 1:39 Jesus gádaabiłṉii, Yushdé’ ákú dokáhgo bígonołsįįh. Áík’ehgo yił okaigo hayú sidaahíí yídaagołsįįd, t’ahbįdí’ gonenádn łedihikęęzyú nákaigo, ákú dá yił naháztąą lę́k’e.
JOH 1:40 Nṉee nakihíí John áṉííhíí daidezts’aaníí, Jesus yiké’ ó’áázhíí dała’á Andrew holzee, Simon Peter bik’isnhi.
JOH 1:41 Andrewhíí ntsé bik’isn Simon holzéhi yaa nyáágo gáyiłṉii, Messías baa nt’áázh, áí Christ golzeego ágolzee.
JOH 1:42 Áídí’ Simon Jesus yaa yił n’áázh. Jesus Simon yineł’į́į́ hik’e gáyiłṉii, Simon, Jona biye’ ńlíni, Céphas honlzéé doleeł, tséé golzeego ágolzee.
JOH 1:43 Iskąą hik’e Jesus Gálileeyú deyaago, Philip yaa nyáágo, Shiké’ híṉááł, yiłṉii.
JOH 1:44 Andrew ła’íí Peter Bethsáida golzeedí’ na’aash, ła’íí Philip ałdó’ áídí’ naghaa.
JOH 1:45 Philip Nathánael yaa nyáágo gáyiłṉii, Jesus, Joseph biye’, Názarethdí’ gólíni baa nkai, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí biyi’ Moses bak’e’eshchįį lę́k’ehi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ałdó’ bak’eda’ashchįį lę́k’ehi.
JOH 1:46 Nathánael gábiłṉii, Hant’é nzhooníí Názarethdí’ behagowáhshą’? Philip gánábiłdo’ṉiid, Ákú dot’aashgo bígonłsį́įh.
JOH 1:47 Jesus Nathánael bich’į’ higaałgo yo’įįgo gáṉíí, Da’aṉii Israel hat’i’íí nlíni kudí’ higaał, doo k’izé’át’éhi da.
JOH 1:48 Nathánael gábiłṉii, Hagot’éégo shígonłsį́? Jesus gábiłṉii, Philip doo hwahá niká áṉíí dadá’, fig ch’il bitł’ááhyú síńdaago nish’įį ni’.
JOH 1:49 Nathánael gábiłṉii, Ni iłch’ígó’aahííńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ńlį́į́ lą́ą́; Israel hat’i’ihi ízisgo biNant’a’ ńlį́į́ lą́ą́.
JOH 1:50 Jesus gábiłṉii, Fig ch’il bitł’ááhyú síńdaago nish’įį niłdishṉii n’íí bighą shondląą née? Díí bitisgo ágot’éhi hí’į́į́ doleeł.
JOH 1:51 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Da’aṉii, da’aṉiigo gánohwiłdishṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, yáá iłts’ą́’álṉéhgo shik’ehdí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí hadagodí’ hayaago iłdenánádikahgo daah’įį doleeł.
JOH 2:1 Taagi hileehíí bijįį Gálileehíí biyi’ Cána golzeegee ni’i’ṉéh; ákú Jesus bą́ą́hi itah lę́k’e:
JOH 2:2 Jesus ałdó’ bitsiłke’yu biłgo ni’i’ṉéhyú daabi’dokeed.
JOH 2:3 Dasts’aa bitoo ásdįįdá’ Jesus bą́ą́ gábiłṉii, Dasts’aa bitoo ásdįįd.
JOH 2:4 Jesus gábiłṉii, Shimaa, hago ląą ánishłéhgo ánṉii? Shágoz’aaníí doo hwahá bengowáh da.
JOH 2:5 Bą́ą́ nada’iziidíí gáyiłṉii, Hant’é daanohwiłṉiiyú dakú ádaat’įį doleeł.
JOH 2:6 Áígee tús tséé álzaahi gostáń siṉil, Jews daanlíni daagos’ąąhíí k’ehgo yee táda’digisíí bighą, túsíí dała’ágo nadin dagohíí tádin gallons dábik’eh lę́k’e.
JOH 2:7 Jesus gádaabiłṉii, Túsíí tú bee hada’dołbį. Áík’ehgo dáhalk’iłgo hada’desbį.
JOH 2:8 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Ła’ hakaahgo bik’ehgo da’idaaníí bich’į’ dohkaah. Áík’ehgo odaiskąą.
JOH 2:9 Bik’ehgo da’idaaníí tú dasts’aa bitoo silįįhíí yizlįh, hadí’ hídziid shįhíí doo yígółsį dago, (nada’iziidíí tú hadaiziidíí zhą́ yídaagołsį ndihíí,) bik’ehgo da’idaaníí nṉee niiṉéhi yiká ánṉiidgo,
JOH 2:10 Gáyiłṉii, Nṉee dawa da’idąą débegonyaago dasts’aa bitoo nzhónihíí ntsé yita’ikaah; áídí’ dahádaat’įįzhį’ da’odląądá’ doo nzhǫǫ dahíí yita’ikaah: áídá’ nihíí dasts’aa bitoo nzhónihíí áníita bitasíńkąą.
JOH 2:11 Áí Jesus dantsé godiyįhgo adzaa, Gálilee biyi’, Cána golzeegee, áík’ehgo ízisgo ye’at’éhi bee bígozįįd; áídí’ bitsiłke’yu daabosdląąd lę́k’e.
JOH 2:12 Díí bikédí’go Capérnaum golzeeyú bíí hik’e bą́ą́, bik’isyú ła’íí bitsiłke’yu yił okai; akú da’akwii bedahiskąą.
JOH 2:13 Bitis‐hagowáh n’íí bíná’godiṉíhgo Jews daanlíni da’iyąąhíí biká’ ngonyáágo Jesus Jerúsalemyú óyáá.
JOH 2:14 Akú da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nṉee ła’ magashi, dibełį́į́, hawúcho baa nadaahiṉiihi, ła’íí zhaali iłkáh ch’ídaihiṉiiłíí binasdziid yaa naháztąągo yiká nnyáá.
JOH 2:15 Tł’óół iłkénásgisíí ił’áyíílaago dawa, dibełį́į́, magashita biłgo da’ch’okąąh goz’ąą biyi’dí’ ch’íinihiyood; ła’íí zhaali iłkáh ch’ídaihiṉiiłi bizhaalihíí yayinką́ą́, áídí’ zhaali yiká’ iłkáh ch’ínádaiṉiiłíí naz’aaníí nanyihesgo’.
JOH 2:16 Áídí’ hawúcho baa nadaahiṉiihíí gáyiłnṉiid, Dííhíí ch’ídaahohṉiił; shiTaa bikįhíí kįh biyi’ na’iṉiihi ádaagołe’ hela’.
JOH 2:17 Nikįhíí dázhǫ́ godilziníí begoz’ąą doleełgo dázhǫ́ hásht’į́į́híí bighą shidizidee, golzeego bek’e’eshchiiníí bitsiłke’yu yínádaalṉii.
JOH 2:18 Áídí’ Jews daanlíni gádaabiłṉii, Nt’é godiyįhgo be’ígóziníí nohwił ch’í’ṉah ánle’, díí ánánt’įįłhíí bighą?
JOH 2:19 Jesus gádaabiłṉii, Díí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí ąął nanádaagołṉiiłgo, taagi jįį hileehgo ánágoshdle’.
JOH 2:20 Jews daanlíni gábiłṉii, Díí kįh biyi’ da’ch’okąąhíí ágolṉe’go dizdin gostáń łegodzaa, áídá’ nihííshą’ taagi jįį hileehgo ánágodle’?
JOH 2:21 Ndi bíí bits’íhi kįh biyi’ da’ch’okąąhíí k’ehgo yaa yałti’.
JOH 2:22 Jesus daztsąądí’ naadiidzaadá’ bitsiłke’yu nt’é ṉii n’íí yínádaalṉii; áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí ła’íí Jesus áṉíí n’íí daayosdląąd lę́k’e.
JOH 2:23 Jerúsalem golzeeyú bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idaaníí bijįį, Jesus akú itah nlįįgo nṉee łą́ą́go daabosdląąd, godiyįhgo áná’ol’įįłíí daayiłtsąądá’.
JOH 2:24 Áídá’ Jesus nṉeehíí doo yada’ołíí da, nṉee dawa yígółsįhíí bighą.
JOH 2:25 Doo hadíń nṉee ye’at’ééhíí baa bił nagolṉi’ bik’eh da; dabíí nṉee ye’at’ééhíí dawa yígółsįhíí bighą.
JOH 3:1 Nṉee Phárisees daanliiníí itah nlíni, Nicodémus níholzéhi, Jews binant’a’ nlíni lę́k’e.
JOH 3:2 Áń tł’é’yú Jesus yaa nyáágo gáyiłṉii, Ni, Iłch’ígó’aahíí ńlíni, doo hadíń godiyįhgo áná’ol’įįłíí áńł’įįhíí áyóléh át’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nlįįyúgo zhą́: áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ iłch’ígó’aahíí ńlį́į́go bídaagonlzį.
JOH 3:3 Jesus gábiłṉii, Da’aṉii, da’aṉiigo gániłdishṉii, Nṉee nágosdlįįyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah nlįį doo.
JOH 3:4 Nicodémus gábiłṉii, Hagot’éégo nṉee nágodleeh, báyáń silįįdá’? Ya’ komaa bibishchid bih nách’idáhgo nágoch’idleeh née?
JOH 3:5 Jesus gáṉíí, Da’aṉii, da’aṉiigo gániłdishṉii, nṉee tú bee ła’íí Holy Spirit bee nágosdlįįyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ ha’agháh.
JOH 3:6 Kots’í bee gozliiníí kots’í át’éé, áídá’ Holy Spirit bee gozliiníí spirit at’éé.
JOH 3:7 Doo nił díyagot’éé da le’, Nágoch’idleeh, niłdishṉiihíí bighą.
JOH 3:8 Nyolíí da’adzaayú nyol, áí dints’agdá’ hadí’ nyolíí, hayúgo nyolíí doo bígonłsį́ da; dawa Holy Spirit bee nádaagosdliiníí ágádaat’éhi at’éé.
JOH 3:9 Nicodémus gábiłṉii, Hagot’éégo ląą ágołnṉíhi?
JOH 3:10 Jesus gábiłṉii, Ni Israel hat’i’i yił ch’ígó’aahi ńlį́į́dá’, dííshą’ doo bígonłsį́ da?
JOH 3:11 Da’aṉii, da’aṉiigo gániłdishṉii, néé bídaagonlziníí zhą́ baa yádaahiilti’, hant’é daahiit’iiníí zhą́ baa nadaagohiilṉi’; áídá’ baa nadaagosiilṉi’íí doo nádaagodoh’aah da.
JOH 3:12 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí baa nohwił nagosisṉi’ ndi doo shondląą dadá’, yaaká’yú ágot’eehíí baa nohwił nagoshṉi’yúgo hagot’éégo shondląą?
JOH 3:13 Doo hadíń yaaká’yú bił ogoyáá da, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí zhą́, yaaká’dí’ nkeniyáá, yaaká’yú gonshłįį.
JOH 3:14 Moses da’igolį́į́yú tł’iish dahyidnłtįįhíí k’ehgo, shíí ałdó’ nṉee k’ehgo Niyááhíí dahshidi’dolteeł:
JOH 3:15 Hadíń shosdląądihíí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleełhíí bighą.
JOH 3:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń biká’ nṉee dázhǫ́ bił daanzhǫǫhíí bighą biYe’ dała’áhi yaa yinłtį́į́, áík’ehgo dahadíń bosdląądihíí doo da’ílį́į́ hileeh da, áídá’ ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł.
JOH 3:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nkeyínł’a’íí ni’gosdzáń biká’ nṉee doo yił ch’ígóweh doleełhíí bighą nkeyínł’a’ da, áídá’ ni’gosdzáń biká’ nṉee bíí bee hasdádokaahíí bighą.
JOH 3:18 Hadíń bosdląądíí doo bił ch’ígódeeh da: áídá’ hadíń doo bosdląąd dahíí iłk’idá’ bił ch’ígódíni at’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ dała’áhi doo yosdląąd dahíí bighą.
JOH 3:19 Díí bighą nṉee bił ch’ígódįh, begot’iiníí ni’gosdzáń biká’ begonyáá, áídá’ nṉee doo got’iiníí bił daanzhǫǫ da, chagołheeł zhą́ bił daanzhǫǫ, nchǫ’go ádaat’eehíí bighą.
JOH 3:20 Dahadíń nchǫ’go at’éé lę́k’eyúgo, got’iiníí bił nchǫ’, bi’at’e’ nchǫ’íí doo bígozįįh hat’į́į́ dahíí bighą, doo got’įįyú ch’égháh hát’į́į́ da.
JOH 3:21 Hadíń nłt’éégo at’ééhíí, bi’at’e’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éégo bígozįįh doleełhíí bighą got’įįyú ch’égháh.
JOH 3:22 Áí bikédí’go Jesus, bitsiłke’yu biłgo, Judéa golzeeyú okai; baptize ádaagole’go akú dét’įhézhį’ yił naháztąą lę́k’e.
JOH 3:23 John ałdó’ Aenon golzeeyú baptize ágoł’įį, Sálimhíí bit’ahyú, akú tú łą́ą́híí bighą: áígee nṉee neheskaigo baptize ádaaszaa.
JOH 3:24 Doo hwahá John ha’ánteeh dadá’.
JOH 3:25 John bitsiłke’yu ła’íí Jews daanlíni ła’ okąąhzhiṉéégo táko’digisíí yaa ładaagodit’áh nkegonyaa.
JOH 3:26 Áídí’ John yaa hikaigo gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí ńlíni, nṉee Jórdan túńlííníí hanaayú bił na’aash n’íí, baa nagolṉí’ n’íí, áń kú naghaa, baptize ádaił’įįgo nṉee dawa bich’į’ nihikáh.
JOH 3:27 Áík’ehgo John gáṉíí, Nṉee doo hant’é yót’į́į́ át’éé da, yaaká’dí’ baa hi’né’yúgo zhą́.
JOH 3:28 Nohwíí shídaanołsįgo, Shíí doo Christ nshłįį da, dishṉii ni’, dabíntségo bidol’aadíí nshłįį.
JOH 3:29 Ishkiin niiṉéhíí na’ilíhn yił niiṉéhíí, bíí niiṉéhi at’éé: niiṉéhíí bit’ekéhíí, bíyésts’ąągo sizįįgo, bizhii yidits’ago dázhǫ́ bił gozhǫ́ǫ́: áí k’ehgo shíí ałdó’ dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́ sílį́į́.
JOH 3:30 Bíí itisgo bá godigháh, áídá’ shihíí t’ąązhį’ shá godigháh.
JOH 3:31 Hadíń yaaká’dí’ nkenyááhíí dawa yitisgo nlįį: hadíń ni’gosdzáń biká’gee nliiníí ni’gosdzáń ye’at’éé, áík’ehgo dá ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ yaa yałti’: hadíń yaaká’dí’go nkenyááhíí dawa yitisgo nlįį.
JOH 3:32 Áń nt’é yo’iiníí, nt’é yidezts’aaníí, áí dawa yaa nagolṉi’; áídá’ doo hadíń bosdląąd da.
JOH 3:33 Hadíń yaa nagosṉi’íí bosdląądíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉii ląą ṉiigo yiká’ iskał.
JOH 3:34 Hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bides’a’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee yałti’: Bik’ehgo’ihi’ṉań Holy Spirit doo yídaanel’ąągo baa yiné’ da.
JOH 3:35 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ bił nzhǫǫgo dawa yebik’ehgo yaidin’ą́ą́.
JOH 3:36 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ yosdląądíí, ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doo: dahadíń doo yosdląąd dahíí ihi’ṉaa doo yiłtséh da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ biká’zhį’ siné’.
JOH 4:1 John biké’ hikaahíí bitisgo Jesus biké’ anáłseełíí áyidedlaago, ła’íí baptize ádaayizlaago Phárisees daanlíni ya’ikodaanzįįgo Jesus yígołsįįdá’,
JOH 4:2 (Da’ágát’éé ndi Jesus doo baptize áíł’įį da, bitsiłke’yu zhą́,)
JOH 4:3 Judéadí’ Gálileeyú naadesdzaa.
JOH 4:4 Dá Samáriayú zhą́ bá ch’ígót’i’ lę́k’e.
JOH 4:5 Áígee kįh gozṉilyú ńyáá, Sýchar golzéhi, ni’ Jacob biye’, Joseph holzéhi, yaa gon’ą́ą́ n’íí bit’ahgee goz’áni.
JOH 4:6 Áígee Jacob bitúhahidleeh goz’ąą. Jesus higaałgo isk’áhńyááyú hiyaago túhahidleehgee dahnezdaa.
JOH 4:7 Isdzán, Samáritan nlíni, tú haileehyú ńyáá: Jesus, Tú shá ná’íłsįįh, biłṉii.
JOH 4:8 (Bitsiłke’yuhíí kįh gozṉilyú hidáń nadaihiłṉiihyú okai.)
JOH 4:9 Isdzán Samáritan nlínihíí gábiłṉii, Hant’é lą́ bighą ni, Jew ńlíni, shíí Samáritan nshłíni tú shídǫ́keed? Jews daanlíni Samáritans daanliiníí doo iłch’į’ádaat’ee da.
JOH 4:10 Jesus gábiłṉii, Hant’é Bik’ehgo’ihi’ṉań kaa yiné’íí, ła’íí hadíń, Tú shá ná’íłsįįh, niłṉiihíí bígonłsį́yúgo shí’ǫ́keed doleeł ni’, áík’ehgo tú bits’ą́’dí’ ihi’ṉáhi naa nizíid doleeł ni’.
JOH 4:11 Isdzán gábiłṉii, Doo nt’é bee tú haleeh da, túhahidleehíí yúyah: áídá’ hadí’ tú bits’ą́’dí’ ihi’ṉáhi nádnziid?
JOH 4:12 Nishą’ Jacob, bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i, bitisgo áńt’ee? áń díí túhahidleeh nohwá ágólaago, bits’ą́’dí’ bíí ła’íí bichągháshé ła’íí bimagashi da’idląą ni’.
JOH 4:13 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Dahadíń díí tú yodlaaníí dibá’ nánádleeh:
JOH 4:14 Áídá’ dahadíń tú baa nsiidgo yodlaaníí doo dibá’ nánáodleeh at’éé da; tú baa nsiidíí túhahidleehíí k’ehgo biyi’dí’ tú hanáńlį́į́ doleeł, dayúweh ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dayú ńlį́į́ doleeł.
JOH 4:15 Isdzán gánábiłdo’ṉiid, Díí tú áłnṉiihíí ła’ shaa nzííd, doo dibá’ nánáshdleehgo da, ła’íí doo kú nánshdáhgo tú hanáhishdleeh dahíí bighą.
JOH 4:16 Jesus gábiłṉii, Ti’i, niką’ biká nádndáhgo bił nánt’aash.
JOH 4:17 Isdzán, Shiką’ da’ádįh, biłṉii. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shiką’ da’ádįh, nṉiihíí da’aṉii ánṉii:
JOH 4:18 Niką’ ashdla’adá’ k’adyúgo bił na’aashíí doo niką’ at’éé da: díí da’aṉii ánṉii.
JOH 4:19 Isdzán gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ńlį́į́go bígosíłsįįd.
JOH 4:20 Daanohwitaa n’íí díí dziłíí biká’ da’okąąh ni’; áídá’ nohwihíí, Jerúsalemyú zhą́ nṉee da’okąąhgo bá goz’ąą, daadohṉii.
JOH 4:21 Jesus gánábiłdo’ṉiid, Isdzán, shondląą, dahagee díí dziłíí biká’yú, dagohíí Jerúsalemyú shiTaa doo daahohkąąh da doleeł.
JOH 4:22 Nohwíí nt’é daahohkąąh shįhíí doo bídaagonołsį da: nééhíí nt’é daahohiikąąh shįhíí bídaagonlzį; hasdách’igháhíí Jews daanliiníí bits’ą́’dí’ benagowáhi.
JOH 4:23 Kodí’ begoldoh, da’aṉiigo da’okąąhíí biyi’siziiníí bee da’aṉiigo shiTaa daayokąąh doleełíí kú begoz’áni at’éé: shiTaahíí ágát’éégo da’okąąhíí yiká déz’įį.
JOH 4:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań spirit nlįį, hadíń daabokąąhíí biyi’ siziiníí bee da’aṉiigo daabokąąhgo dábik’eh.
JOH 4:25 Isdzán gábiłṉii, Messías, Christ holzéhi, hígháhgo bígonsį: áń ńyáágo dawa nohwił nagolṉi’ ndi at’éé.
JOH 4:26 Jesus gábiłṉii, Shíí nich’į’ yashti’ihíí áń ánsht’ee.
JOH 4:27 Áík’ehgo bitsiłke’yu nákaigo isdzán bich’į’ yałti’híí bighą bił díyadaagot’ee lę́k’e: áídá’ doo ła’ gánṉiid da, Nt’é bighą na’ídńłkid? dagohíí, Nt’é bighą bił iłch’į’ yáńłti’?
JOH 4:28 Áík’ehgo isdzán bitús da’akú si’ąądá’ kįh gozṉilyú onálwodgo nṉee yił nadaagolṉi’,
JOH 4:29 Yushdé’, nṉee dahot’éhé ánásht’įįdíí yaa shił nagosṉi’íí daahołtséh: áńshą’ Christ at’į́į́?
JOH 4:30 Áík’ehgo kįh gozṉildí’ dahnádnząą, bich’į’ dahdeskaigo.
JOH 4:31 T’ah daahiikááhdá’ Jesus bitsiłke’yu nádaabokąąh, NohwiNant’a’, ináá, daabiłṉiigo.
JOH 4:32 Áídá’ gádaabiłṉii, Hidáń hishaaníí doo bídaagonołsį da.
JOH 4:33 Bitsiłke’yu gádaałiłdi’ṉii, Hadíń ła’ hidáń baa yiné’?
JOH 4:34 Jesus gádaabiłṉii, Shinł’a’ń dabíí hát’ííyú ánásht’įįłgo, ła’íí binasdziid bá łaashłe’go shihidáń át’éé.
JOH 4:35 T’ah dį́į́’i daahiit’įįh yidziishą’ int’ąązhį’, daadohṉii? Nohwił nagoshṉi’, hadag ádaahṉéhgo daadeh’į́į́; iłk’idá’ daadiigaago da’ildlaadgee ngonyaa.
JOH 4:36 Hadíń iłdlaadíí nest’áń dáła’áile’go ihi’ṉaa doo ngonel’áni bich’į’ nahi’ṉiił: áík’ehgo k’e’dileehíí ła’íí iłdlaadíí biłgo dała’ bił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
JOH 4:37 Díí beha’odziihíí da’aṉii ágolzee, Ła’ k’e’dilee, ła’íí iłdlaad.
JOH 4:38 Doo k’edaadisolaa dagee daahołdlaadyú nohwidéł’a’: nṉee ła’i k’ednláhi, binasdziid n’íí daahisołdlaad.
JOH 4:39 Isdzán, Ánásht’įįd n’íí dawa yaa shił nagosṉi’, ṉiihíí bighą kįh gozṉildí’ Samáritans daanlíni łą́ą́go Jesus daayosdląąd lę́k’e.
JOH 4:40 Samáritans daanlíni baa hikaigo, Dakú síńdaa, daabiłṉii: da’áígee sidaago naki beiskąą.
JOH 4:41 Biyati’híí bighą dayúwehégo łą́ą́go nádaabosdląąd;
JOH 4:42 Áí isdzánhíí gádaayiłṉii, K’adíí doo dániyati’ zhą́ bighą da’osiidląąd da, danéé da’disiit’ąąhíí bighą, ła’íí da’aṉii ni’gosdzan biká’ nṉeehíí hasdáyiṉiiłíí, áí Christ nlįįgo bídaagonlzį.
JOH 4:43 Nakiskąą hik’e Gálileeyú onanádzaa.
JOH 4:44 Jesus ádaanagołṉi’go gánṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi dabíí bini’yú doo hadíń bidnłsíni at’éé da.
JOH 4:45 Gálileeyú ńyáádá’ Gálileeyú daagolííníí bił daagozhǫǫgo k’édaabiłnṉiid, Jerúsalemyú da’idąągee ánát’įįd n’íí dawa daayo’įį n’íí bighą: bíí ałdó’ da’idąąyú naaskai ni’go.
JOH 4:46 Áídí’ Gálilee biyi’ Cána golzeeyú Jesus nádzáá, tú dasts’aa bitoo áyíílaa n’yú. Áígee nant’án ła’ biye’ nṉiih lę́k’e, Capérnaum golzeegee.
JOH 4:47 Áí nṉeehíí Jesus Judéadí’ Gálileeyú ńyáágo ya’ikonzįįdá’ yaa nyáágo náyoskąąd, Shiye’ nánlziihyú ńṉáh, yiłṉiigo, dak’azhą́ datsaahi.
JOH 4:48 Jesus gábiłṉii, Godiyįhgo be’ídaagozini ła’íí ízisgo ánágot’įįłíí daah’įįyúgo zhą́ da’ohdląą.
JOH 4:49 Nant’ánhíí gábiłṉii, Shigowąyú ńṉáh, shizhaazhé doo hwahá datsaah dadá’.
JOH 4:50 Jesus gábiłṉii, Nádńdáh; niye’ hiṉaa, nłt’éé násdlį́į́. Nṉee Jesus áṉííhíí yosdląądgo dahnasdzáá.
JOH 4:51 T’ah nádaałdá’ bánada’iziidíí bidááh hikaigo bił nadaagolṉi’, Niye’ hiṉaa, daabiłṉiigo.
JOH 4:52 Nṉeehíí na’ídńłkid, Da’kwíí bik’ehenkéézdá’ t’ąązhį’ bá nágodesdzaa láń? biłṉiigo. Gádaabiłṉii, Adąądá’ hayaazhį’ dała’á bik’ehenkéézdá’ nezgai n’íí bits’ą́’ gonyáá ni’.
JOH 4:53 Bitaa yígółsį, da’áí bik’ehenkééz n’dá’ Jesus, Niye’ hiṉaa, biłṉii ni’: áík’ehgo osdląąd, ła’íí bikįh yuṉe’ naháztaaníí dawa ałdó’ da’osdląąd.
JOH 4:54 Jesus Judéadí’ Gálileeyú ńyáádá’ díí nakigee godiyįhgo adzaa lę́k’e.
JOH 5:1 Díí bikédí’go Jews daanlíni da’iyąąhíí begonyáádá’, Jesus wą́’yú Jerúsalemyú óyáá.
JOH 5:2 Jerúsalemyú dibełį́į́ nahiṉiih goz’aaníí bahgee túdahskąą lę́k’e, Hébrew biyati’íí k’ehgo Bethésda golzéhi, áígee ashdla’yú chagosh’oh nagoz’ąą.
JOH 5:3 Áígee iłtah at’éégo kah yaa nakaihíí łą́ą́go, biṉáá ádaagodini, doo nakai dahi, daadi’ilihi ałdó’, tú dihi’ṉáhíí yiba’ íła’at’éé.
JOH 5:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi łahgee túdahskaaníí yeh nadáhgo tú nádihi’ná: tú dehes’naago hadíń ntsé téh híyááhíí, nt’é yaa naghaa láshį n’íí nádzii.
JOH 5:5 Nṉee ła’ tádin tsebíí bił łegodzaago kah yaa naghaago áígee sitįį lę́k’e.
JOH 5:6 Jesus bo’įįdá’ dásitįįgo ńzaad ogoyááhíí yígółsįgo gábiłṉii, Ya’ nándzii hánt’įį née?
JOH 5:7 Nṉee kah yaa naghaahíí gábiłṉii, Tú nahi’naagee doo hadíń téh shiłteeh da: dá doo téh hisháhé dashíntsé ła’ téh nádáh.
JOH 5:8 Jesus gábiłṉii, Nádndáh, biká’síńtįįhíí dahnádnné’go dahnádńdáh.
JOH 5:9 Nṉeehíí dagoshch’į’ nádziigo yiká’ sitįį n’íí dahnáyidnné’go dahnasdzáá: áí Jews daagodnłsiníí bijįį lę́k’e.
JOH 5:10 Áík’ehgo Jews daanlíni nṉee nádziihíí gádaayiłṉii, Díí godilziníí bijįį: biká’ńtéhíí anané’go doo begoz’ąą da.
JOH 5:11 Áík’ehgo gábiłṉii, Nṉee náshilziihíí gáshiłnṉiid, Biká’síńtįįhíí dahnádnné’go dahnádndáh.
JOH 5:12 Áídí’ nabídaadiłkid, Nṉee daat’éhi, Biká’síńtįįhíí dahnádnné’go dahnádndáh, niłnṉiid?
JOH 5:13 Nṉee nádziihíí hadíń nábilzii shįhíí doo yígółsį da: áígee nṉee łą́ą́dá’ Jesus łahyúgo oyáá lę́k’e.
JOH 5:14 Díí bikédí’go da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Jesus nṉee nádzii n’íí yaa nyáágo gáyiłṉii, Nłt’éé násíńdlįį gádnii áko: nchǫ’go ánáo’ṉe’ hela’, ágánándzaayúgo dánko da’tiségo nich’į’ nágodiidáh.
JOH 5:15 Nṉeehíí Jews daanlíni yaa nyáágo, Náshidilziihíí Jesus at’į́į́, daayiłṉii.
JOH 5:16 Díí daagodnłsiníí bijįį adzaahíí bighą Jews daanlíni Jesus yaa yádaałti’go daiziłhee hádaat’įį.
JOH 5:17 Áídá’ Jesus gádaabiłṉii, ShiTaa t’ah na’iziid, shí ałdó’ na’isiid.
JOH 5:18 Godilziníí bijįį begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé dahíí bighą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań shiTaa yiłṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań yił dała’ nlįįgo ádilzįhíí bighą Jews daanlíni dayúwehégo daabiziłhee hádaat’įį.
JOH 5:19 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Shíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłiiníí, dashí zhą́ doo nt’é łaoshłéh át’éé da, shiTaa ánát’įįłgo hish’iiníí zhą́: shiTaa ánát’įįłíí k’ehgo shíí ałdó’ ánásht’įįł.
JOH 5:20 ShiTaa shíí biYe’ nshłiiníí dázhǫ́ bił nshǫǫ, dabíí ánát’įįłíí dawa shił ch’í’ṉah áyíłsį: díí bitisgo áná’ol’įįłíí shił ch’í’ṉah áile’gee nohwił díyadaagot’ee doleeł.
JOH 5:21 ShiTaa nanezna’íí nádaayihiłṉahíí k’ehgo shíí, biYe’ nshłiiníí, ałdó’ hadíí hásht’ííníí nádaabihishṉah doleeł.
JOH 5:22 ShiTaa nṉee doo ła’ yángo’áah da, shíí, biYe’ nshłiiníí, dawa bándaagosh’a’go shaidin’ą́ą́:
JOH 5:23 Nṉee dawa shiTaa daayidnłsįhíí k’ehgo shíí, biYe’ nshłiiníí, ałdó’ daashidnłsį doleełhíí bighą adzaa. Hadíń doo shidnłsį dahíí shiTaa shides’a’ń ałdó’ doo yidnłsį da.
JOH 5:24 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Hadíń shiyati’ yidits’agíí, ła’íí shinł’a’ń yodlaaníí, ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł, áń doo bił ch’ígódeeh da; áń da’itsaahdí’ ch’ínyáá, ihi’ṉaazhį’go.
JOH 5:25 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nanezna’íí shíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłiiníí, shizhiihíí daidiits’į́h doleełíí baa gowáh, iłk’idá’ kú begoz’ąą: hadíí áí daidezts’aaníí daahiṉaa doleeł.
JOH 5:26 ShiTaa ihi’ṉaa dabíí biyi’ nlįįhíí k’ehgo, shíí, biYe’ nshłiiníí, ałdó’ ihi’ṉaa dashíí shiyi’ nlįįgo shaa godin’ą́ą́;
JOH 5:27 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí nshłįįhíí bighą nṉee bá ndaagosh’a’go shiTaa shaa godin’ą́ą́.
JOH 5:28 Doo nohwił díyadaagot’ee da le’: łeyi’ nazṉilíí dawa shizhii daidezts’ąągo nádiikáhíí baa gowáh,
JOH 5:29 Áí nádiikáhgee nłt’éégo ádaadzaa n’íí yaaká’yú dahazhį’ daahiṉaa doleeł; áídá’ nchǫ’go ádaadzaa n’íí bił ch’ígódeeh.
JOH 5:30 Dashíí shik’ehgo doo nt’é áoshłéh át’éé da: diists’sagíí k’ehgo aayashti’: dashíí hásht’ííníí doo be’ánsht’ee da, áídá’ shiTaa shides’a’ń dabíí hát’ííníí zhą́ be’ánsht’eehíí bighą aayashti’íí dábik’eh.
JOH 5:31 Dashíí ádaa nagoshṉi’yúgo, ádaa nagoshṉi’íí doo da’aṉii da.
JOH 5:32 Ła’ shaa nagolṉi’íí gólį́į́; áí shaa nagolṉi’íí da’aṉiigo bígonsį.
JOH 5:33 John bich’į’ oda’soł’a’, áń da’aṉiigo shaa nagosṉi’.
JOH 5:34 Da’aṉiigo shaa na’goṉi’íí doo nṉee bits’ą́’dí’ da: áídá’ hasdánohwidi’ṉiił doleełhíí bighą ágánohwiłdishṉii.
JOH 5:35 John diltłi’íí hik’e bits’ą́’idindláádíí k’ehgo at’éé lę́k’e: áík’ehgo bits’ą́’idindláádíí biyi’ dét’įh nohwił daagozhǫǫhgo ádaasoht’įįd.
JOH 5:36 John shaa nagosṉi’íí bitisgo shaa na’goṉi’íí gólį́į́: na’idziidíí shiTaa łaashłe’ doleełgo shaa yidin’ááníí, áí ánásht’įįłgo shiTaa shides’a’go shaa nagolṉi’.
JOH 5:37 ShiTaa shides’a’ń dabíí shaa nagolṉi’. Bizhiihíí doo hak’i daadesołts’ąą da, ánoliníí doo hak’i daahołtsąą da.
JOH 5:38 Biyati’íí doo nohwiyi’ golį́į́ da: shíí shinł’a’íí doo daashohdląą dahíí bighą.
JOH 5:39 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí nzhǫǫgo daahohshíí; áí biláhyú dahazhį’ daahii’ṉaa doleeł daanohsįgo: da’áí shaa nagolṉi’.
JOH 5:40 Ndi doo shich’į’ nohkáh hádaaht’įį da, dahazhį’ daahinohṉaa doleełgo.
JOH 5:41 Nṉee shídnłsį́híí doo biká désh’įį da.
JOH 5:42 Nohwídaagonsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił daanzhooníí doo ła’ be’ádaanoht’ee da.
JOH 5:43 ShiTaa bizhi’íí bee niyáá ndi doo hádaashoht’įį da: áídá’ ła’i dabíí bizhi’íí yee nyááyúgo, áń zhą́ hádaaht’įį doo.
JOH 5:44 Dánohwíí daałinołsiníí hádaaht’įįdá’, Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’áhi bits’ą́’dí’ idilziníí doo hádaaht’įį da, áídá’ hagot’éégo da’ohdląą?
JOH 5:45 ShiTaa biṉááł nohwik’izhį’ dish’aah doo daanohsį da le’: Moses nohwik’izhį’ dez’ąą, bada’ohłíí n’íí.
JOH 5:46 Moses daahohdląąyúgo shíí daashohdląą doleeł ni’, shaa k’e’eshchįįhíí bighą.
JOH 5:47 Áídá’ bíí k’e’eshchiiníí doo daahohdląą dayúgo, hagot’éégo shiyati’íí daahohdląą áídá’?
JOH 6:1 Díí bikédí’go Jesus túsikaaníí, Gálilee golzéhi, da’áí Tibérias golzéhi, hanaayú onanádzaa.
JOH 6:2 Áígee nṉee łą́ą́go biké’ onałsą́ą́, godiyįhgo áná’ol’įįłíí kah yaa nakaihíí yá ánát’įįłíí daayo’įįgo.
JOH 6:3 Jesus dziłyú háyáá, akú bitsiłke’yu yił dinezbį.
JOH 6:4 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo Jews daanlíni da’iyąąhíí biká’ ngonyáá.
JOH 6:5 Jesus déz’įįgo nṉee łą́ą́go bich’į’ náłseełgo yiłtsąądá’ Philip gáyiłṉii, Hagot’éégo báń nadaahiilṉiih, díí nṉee dawa da’iyąągo?
JOH 6:6 Díí áṉííhíí daazhógo Philip bebígozįįhgo ánṉiid: dabíí hagot’éégo áile’ yígółsį ndi.
JOH 6:7 Philip gábiłṉii, Zhaali, penny holzéhi, naki gonenadín báń bee nahazṉii ndi dała’á ntį́į́go ayą́hágo bita’isné’ ndi, doo bínenol’ąą at’éé da.
JOH 6:8 Bitsiłke’yu dała’á Andrew holzéhi, Simon Peter bik’isnhi, gábiłṉii,
JOH 6:9 Kú ła’ ishkiin báń dijolé ashdla’i barley alzáhi yisné’, łóg naki biłgo: áídá’ hagot’éégo dawa bínel’ąą, nṉee łánihíí?
JOH 6:10 Jesus bitsiłke’yu gáyiłṉii, Nṉee dinohbįh, daabiłdohṉii. Tł’oh dázhǫ́ łą́ą́go lę́k’e. Áík’ehgo nṉee dinezbį, ashdladn doo náhóltagyú áhołáni shį.
JOH 6:11 Áígee Jesus báń náidnné’go ya’ihénzįgo oskąądá’, bitsiłke’yu yaa daizné’, áídí’ bitsiłke’yu nṉee nadaaháztaaníí yitada’izṉii; łógíí ałdó’ da’áí k’ehgo, dá daabiłhwiihzhį’.
JOH 6:12 Dawa náda’isdįįdgo, bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Ch’ékaadíí nádaahohłá, doo ła’ da’ílíí hileehgo da.
JOH 6:13 Áík’ehgo ąął nádaihezlaago táts’aa nakits’ádah hadaidesbį, báń ashdla’i bits’ą́’dí’ ch’ené’íí, nṉee yi’oh da’iyą́ą́híí.
JOH 6:14 Nṉeehíí Jesus godiyįhgo adzaahíí daayiłtsąądá’ gádaaṉii, Áń da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú Na’iziidihíí, ni’gosdzáń biká’zhį’ hiṉáhi.
JOH 6:15 Jesus nṉee dabízhą́ daabik’ehgo dak’azhą́ binant’a’ ádaabidléhgo yígołsįįdá’, dasahn dziłyú ch’a’onánóot’įįd.
JOH 6:16 O’i’ą́ą́yú bitsiłke’yu túsikąąyú onanákai,
JOH 6:17 Akú tsina’eełíí yeh hikaigo túsikaaníí hanaayú bił dahda’n’eel, Capérnaum golzeeyú. Godiłhił gozlįįdá’ Jesus doo hwahá baa hiṉáh da.
JOH 6:18 Tú nádidáh, adįįd nyolhíí bighą.
JOH 6:19 Taagi dagohíí dį́į́’i shį dahgostǫ’yú bił oda’is’eeldá’, Jesus tú yiká’ tsina’eełíí yich’į’ higaałgo daayiłtsąą: áík’ehgo tsídaadesyiz lę́k’e.
JOH 6:20 Áídá’ Jesus gádaabiłṉii, Shíí ásht’įį, doo ńdaałdzid da.
JOH 6:21 Áídí’ bił daagozhǫ́ǫ́go tsina’eełíí beh ńṉáh, daabiłnṉiid: dagoshch’į’ ni’zhį’ bił nda’iz’eel, deskai n’yú.
JOH 6:22 Iskąą hik’e nṉee túsikaaníí hanaayú naháztaaníí akú tsina’eełíí dała’á zhą́ si’ąą n’go daayo’įį, ła’íí Jesus bitsiłke’yu tsina’eełíí yeh hikaiyú doo itah yeh hiyaa da, áídá’ bitsiłke’yu dasahndi okaigo daayo’įį.
JOH 6:23 (Jesus báń ya’ihénzįgo oskąądíí bikédí’go, báń daach’iyą́ą́ n’gee bahyú Tibérias golzeedí’ tsina’eełíí ndaahaz’eel:)
JOH 6:24 Áík’ehgo nṉee Jesus ła’íí bitsiłke’yu doo hak’i dago yídaagołsįįdá’, dabíí tsina’eełíí yeh heskaigo, Capérnaum golzeeyú bił oda’iz’eel, Jesus yíka daantaago.
JOH 6:25 Túsikaaníí hanaadí’ baa hikaidá’ gádaabiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, dadá’ kú ńyaa?
JOH 6:26 Jesus bich’į’ hadzii, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Doo godiyįhgo ánásht’įįłíí daah’įį n’íí bighą shíka daanohtaa da, báń bee náda’sołdįįd n’íí zhą́ bighą ádaaht’įį.
JOH 6:27 Doo hidáń da’ílíí hileehíí bighą nada’ohsiid da, hidáń dahazhį’ ihi’ṉaazhį’ nnel’ąąhíí zhą́ hádaaht’įį, shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí nohwaa nshné’: Bik’ehgo’ihi’ṉań shiTaa, bíyéé nshłįįgo shebígózįhgo shiká’ izkał.
JOH 6:28 Áídí’ gádaabiłṉii, Hago ádaahii’ṉe’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binasdziidíí nadaahiidziid?
JOH 6:29 Jesus gádaabiłṉii, Díí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziidi at’éé, áń shíí shides’a’ń daashohdląągo.
JOH 6:30 Áík’ehgo gádaabiłṉii, Godiyįhgo be’ígóziníí daat’éhi nohwił ch’í’ṉah ánle’go daahiiltséhgo daanohiidląą doleeł? Iłtah áná’ol’įįłíí daat’éhi ánł’įį?
JOH 6:31 Bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’íí da’igolį́į́yú manna daayiyąą łeh lę́k’e: díínko bek’e’eshchiiníí k’ehgo, Yaaká’dí’ báń kaa daizné’go daach’iyąą.
JOH 6:32 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Yaaká’dí’ báń nohwaa hi’né’ n’íí doo Moses nohwaa daizné’ da; shiTaa yaaká’dí’ báń da’aṉiihi nohwá da’dihiné’.
JOH 6:33 Yaaká’dí’ nkenyááhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ báńhi at’éé, áń ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí ihi’ṉaa yaa yiné’.
JOH 6:34 Gádaabiłṉii, NohweBik’ehń, díí báńhíí dayúweh nohwá dihii’né’ le’.
JOH 6:35 Jesus gádaabiłṉii, Shíí báń be’ihi’ṉaahíí nshłįį: dahadíń shaa nyááhń doo shiṉá’ holeeh at’éé da; shodląąhń doo dibá’ holeeh at’éé da.
JOH 6:36 Iłk’ida’ gádaanohwiłdéṉiid, Daashoh’į́į́ ndi doo daashohdląą da.
JOH 6:37 ShiTaa shaa yiṉilíí dawa shaa hikáh; dahadíń shaa nyááhń doo yó’ósht’e’ at’éé da.
JOH 6:38 Yaaká’dí’ níyáá, doo dashíí hásht’į́į́yú ánásht’įįłgo da, ndi shinł’a’ń dabíí hát’į́į́yú ánásht’įįłgo niyáá.
JOH 6:39 Díínko shiTaa shinł’a’ń hát’į́į́, shaa yiṉilíí doo ła’ shich’a’otłíísh da, áídá’ nnágodzaahíí bijįį dawa nádaabihishṉah doleeł.
JOH 6:40 Díínko shinł’a’ń hát’į́į́, hadíń shíí, biYe’ nshłiiníí, sho’iiníí ła’íí shodlaaníí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł: áík’ehgo nnágodzaahíí bijįį nábihishṉah doo.
JOH 6:41 Yaaká’dí’ báń nke’né’íí nshłįį, ṉiihíí bighą Jews daanlíni baa daanet’į́į́ lę́k’e.
JOH 6:42 Áí gádaałiłdi’ṉii, Díń la’ Jesus, Joseph biye’, bą́ą́ bitaa biłgo bídaagonlzįhíí át’į́į́ ya’? Hagot’éégo, Yaaká’dí’ níyáá, ṉii áídá’?
JOH 6:43 Áík’ehgo Jesus gádaabiłṉii, Doo shaa daaneht’į́į́ da.
JOH 6:44 Doo hadíń shaa nowáh át’éé da, shiTaa shinł’a’ń shich’į’ ábíílaayúgo zhą́: nnágodzaahíí bijįį nábihishṉah doleeł.
JOH 6:45 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi binaltsoos biyi’ k’e’eshchįį gáṉíígo, Dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bił ch’ídaago’aah doleeł. Dahadíń shiTaa yidezts’ąągo bits’ą́’dí’ ígoł’aaníí shaa hiṉáh.
JOH 6:46 Da’ágát’éé ndi doo hadíń shiTaa yo’įį da, shíí bits’ą́’dí’ nshłiiníí zhą́ shiTaa yiłtsąą.
JOH 6:47 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Shodlaaníí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉáhi at’éé,
JOH 6:48 Báń be’ihi’ṉaahíí nshłįį.
JOH 6:49 Bits’ą́’dí’ daadesoṉa’íí da’igolį́į́yú manna daayiyąą n’íí nanezna’.
JOH 6:50 Díínko báń yaaká’dí’ nke’né’hi at’éé, nṉee yiyąągo doo datsaah da.
JOH 6:51 Shíí báń hiṉaahíí, yaaká’dí’ nkenyááhíí nshłįį: dahadíń díí báńhíí yiyąąyúgo dahazhį’ hiṉaa doleeł: ni’gosdzáń biká’ nṉee báń yee daahiṉaa doleełgo baa daanshné’íí shitsį’ at’éé.
JOH 6:52 Jews daanlíni łahada’dit’áhgo gádaałiłdi’ṉii, Hagot’éégo díí nṉeehíí bitsį’ nohwaa yiné’go daahiidąą?
JOH 6:53 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Shíí nṉee k’ehgo Niyááhíí shitsį’ daahsąągo, ła’íí shidił daahdląąyúgo zhą́ ihi’ṉaahíí nohwiyi’ golį́į́.
JOH 6:54 Hadíń shitsį’ yiyaaníí ła’íí shidił yidlaaníí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉáhi at’éé; nnágodzaahíí bijįį nábihishṉah doleeł.
JOH 6:55 Shitsį’ da’aṉii hidáń át’éé, ła’íí shidił da’aṉii hidlaaníí át’éé.
JOH 6:56 Hadíń shitsį’ yiyaaníí ła’íí shidił yidlaaníí shiyi’ golį́į́, bíí ałdó’ biyi’ gonshłįį.
JOH 6:57 ShiTaa hiṉáhi shinł’a’híí k’ehgo, ła’íí shiTaa bee hinshṉaahíí k’ehgo hadíń shiyaaníí shee hiṉaa doleeł.
JOH 6:58 Áń báń yaaká’dí’ nke’né’hi at’éé: doo daanohwitaa n’íí manna daayiyąą ndi nanezna’ n’íí k’ehgo da: hadíń díí báń yiyaaníí dahazhį’ hiṉaa doleeł.
JOH 6:59 Capérnaum golzeegee iłch’ígó’aahgo ágánṉiid, Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’.
JOH 6:60 Łą́ą́go biké’ hikaahíí áí daidezts’ąądá’ gádaaṉii, Dázhǫ́ doo bígózį dahi yee aṉíí; hadíń áí yígółsį?
JOH 6:61 Biké’ hikaahíí Jesus aṉííhíí yaa yída’iłtahgo yígółsį, áík’ehgo gádaabiłṉii, Díí ádishṉiihíí doo nohwił daabik’eh da née?
JOH 6:62 Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dabíntsé sídáá n’yú shił onágodzaago daashoh’įįyúgo, nt’é daadohṉii?
JOH 6:63 Spirit‐híí ihi’ṉaa aayiné’hi at’éé; kots’íhíí doo nt’é áile’ da: yati’ bee nohwich’į’ hasdziihíí spirit hik’e ihi’ṉaahíí át’éé.
JOH 6:64 Áídá’ nohwitahyú ła’ doo da’ohdląą da. Jesus dantsé iłch’ígó’aah godeyaadá’ hadíí doo daabodląą dahíí, ła’íí hadíń ch’íbido’aałń yígółsį.
JOH 6:65 Áík’ehgo gánádí’ṉii, Díí bighą gádaanohwiłdéṉiid, Doo hadíń dabíí bik’ehgo shaa hiṉáh da, shiTaa bik’ehyúgo zhą́.
JOH 6:66 Díí bikédí’go biké’ hikaah n’íí łą́ą́go t’ąązhį’ ádaadzaago, doo dayúweh yił nakai da lę́k’e.
JOH 6:67 Jesus bitsiłke’yu nakits’ádahíí gádaayiłṉii, Nohwíí ałdó’ shits’ą́’ dahdohkáh née?
JOH 6:68 Simon Peter gábiłṉii, NohweBik’ehń, hadíń bich’į’ nkáhgo áídá’? Dani zhą́ yati’ dahazhį’ be’ihi’ṉaahíí bee yáńłti’.
JOH 6:69 Ni Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi biYe’ ńlį́į́go, daahosiidląądgo da’aṉiigo bídaagonlzį.
JOH 6:70 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Nohwíí nakits’ádah hołt’eehíí hanohwiṉil, ndi nohwitahyú dała’á ch’iidn nlįį.
JOH 6:71 Áí Judas Iscáriot, Simon biye’ áyiłṉii: áń nakits’ádah itah nlíni ch’íbido’aałń nlįį.
JOH 7:1 Díí bikédí’go Jesus Gálileeyú anádaał: Judéayú doo naghaa da, Jews daanlíni daabiziłheego hádaat’įįhíí bighą.
JOH 7:2 Jews daanlíni tł’ohdahskáń yuṉe’ náda’idįįhíí biká’ ngonyáá.
JOH 7:3 Jesus bik’isyú gádaabiłnṉiid, Kodí’ dahnṉáhgo Judéayú ńṉáh, ákú niké’ hikaahíí áná’íl’įįłíí daayiłtséh doleełhíí bighą.
JOH 7:4 Nṉee shígózį le’ nziníí doo dánant’į’ego ánát’įįł da. Díí baa nanṉaayúgo, ni’gosdzáń biká’ nṉee bił ch’í’ṉah ádńlzį.
JOH 7:5 Bik’isyú ndi doo daabodląą da.
JOH 7:6 Jesus gádaabiłṉii, Shíí t’ah doo shaa gowáh da: áídá’ nohwíí zhą́ da’ádzaagee nohwaa gowáh.
JOH 7:7 Ni’gosdzáń biká’ nṉee nohwíí doo nohwik’edaanṉiih da; dénchǫ’go ánádaat’įįł dishṉiigo baa nagoshṉi’híí bighą shíí zhą́ shik’edaanṉiih.
JOH 7:8 Dánohwízhą́ da’idąąyú dohkáh: shíí t’ah doo shaa gowáh dahíí bighą doo dak’ad da’idąąyú déyáá da.
JOH 7:9 Ágánṉiidá’ da’akú Gálilee golzeeyú sidaa lę́k’e.
JOH 7:10 Bik’isyú da’idąąyú okaihíí bikédí’go, bíí ałdó’ dánant’į’ego akú óyáá.
JOH 7:11 Da’idąągee Jews daanlíni biká daadéz’įįgo, Áńhíí hayú? daabiłṉii.
JOH 7:12 Nṉee bitahyú łą́ą́go baa daanet’į́į́ lę́k’e: ła’, Nṉee nłt’éhi nlįį, daaṉiidá’ ła’íí, Dah, nṉee ch’a’oyiłkaadi nlįį, daaṉii.
JOH 7:13 Áídá’ Jews daanlíni yédaaldzidhíí bighą doo ch’í’ṉah baa yádaałti’ da.
JOH 7:14 Da’idąąhíí da’iłṉí’yú goldohdá’ Jesus da’ch’okąąh goz’ąąyú óyáágo iłch’ígó’aah.
JOH 7:15 Jews daanlíni bił díyadaagot’ee gádaaṉiigo, Hagot’éégo díí nṉeehíí dawahá yígółsį, doo ółtagyú nayaa dadá’?
JOH 7:16 Jesus gádaabiłṉii, Iłch’ígonsh’aahíí doo dashíí ádíshṉii da, shinł’a’ń áṉííhíí át’éé.
JOH 7:17 Nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dáhat’į́į́híí ánát’įįł hat’į́į́yúgo, iłch’ígonsh’aahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé, dagohíí dashínik’ehgo yashti’íí yígółsį doleeł.
JOH 7:18 Dahadíń dabínik’ehgo yałti’íí dabíí ízisgo ádestįį hat’į́į́: áídá’ hadíń binł’a’ń ízisgo ágot’eehíí yá hát’ííníí, áń da’aṉii áṉíí, áík’ehgo áń biyi’ łé’gochoohíí da’ádįh.
JOH 7:19 Ya’ Moses begoz’aaníí yee doo nohwá ngon’ą́ą́ da née? Áídá’ doo ła’ bikísk’eh ádaanoht’ee da. Nt’é bighą daashizołhee hádaaht’į́į́?
JOH 7:20 Nṉeehíí gádaabiłṉii, Ch’iidn niyi’ golį́į́ lą́ą́: hadíń niziłhee hat’į́į́?
JOH 7:21 Jesus gádaabiłṉii, Dałán áná’íł’įįdgee nohwił díyadaagot’ee ni’.
JOH 7:22 Moses círcumcise ádaanohwidilṉe’go yee nohwá ngon’ą́ą́; (ndi Moses doo bits’ą́’dí’ begodeyaa da, daanohwitaa n’íí bits’ą́’dí’;) áík’ehgo godilziníí bijįį nṉee círcumcise ádaahłe’.
JOH 7:23 Godilziníí bijįį Moses yegos’aaníí doo k’ích’ídzį́į́s da doleełhíí bighą nṉee círcumcise alzaayúgo, godilziníí bijįį nṉee bits’í dawa nłt’éégo ánáshdlaahíí bighą shich’į’ hadaashohkee née?
JOH 7:24 Doo da’ánoliníí zhą́ bee aayádaałti’ da, áídá’ da’aṉii ágot’eehíí bee aayádaałti’ le’.
JOH 7:25 Jerúsalemgee nṉee ła’ gádaaṉii, Díń daayiziłheego hádaat’iiníí shį ya’?
JOH 7:26 Áń kú doo biini’ hą́h dago yałti’go naghaa, áídá’ doo nt’é daayiłṉii da. Nant’án daanlíni díń da’aṉii Christ nlįįgo yídaagołsįįd shį.
JOH 7:27 Áídá’ díí nṉee hadí’ naghaa shįhíí bídaagonlzį: Christ nyáágo hadí’ naghaa shįhíí doo hadíń yígółsį da doleeł.
JOH 7:28 Áík’ehgo Jesus da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aahgo gáṉíí, Shídaagonołsį, ła’íí hadí’ nashaahíí bídaagonołsį: doo dashíí hásht’į́į́go niyáá da, shinł’a’ń da’aṉii, áń doo bídaagonołsį da.
JOH 7:29 Shíí bígonsį; shinł’a’go bits’ą́’dí’ níyááhíí bighą.
JOH 7:30 Áík’ehgo ha’ádaabiłt’e’ hádaat’įį: ndi doo daabiłtsood da, doo hwahá bidizi’deehíí biká’ ngowáh dahíí bighą.
JOH 7:31 Nṉee łą́ą́go daabosdląądgo gádaaṉii, Christ nyáágo, díí nṉee godiyįhgo áná’ol’įįłíí bitisgo áná’ol’įįł doleeł née?
JOH 7:32 Phárisees daanlíni nṉee ágát’éégo baa yádaałti’go ba’ikodaanzįįdá’, okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí Phárisees daanlíni biłgo aasiṉilíí bich’į’ odais’a’, daabiłtsoodgo.
JOH 7:33 Jesus gádaabiłṉii, Dét’įhézhį’ t’ah nohwił nashkai, áídí’ shinł’a’ń bich’į’ nádésdzá.
JOH 7:34 Shíka daanohtaa ndi doo shaa nohkáh át’éé da: hayú níyááyú doo nohkáh át’éé da.
JOH 7:35 Jews daanlíni gádaałiłdi’ṉii, Díí nṉee hayú doo baa nkáh dayú deyaago aṉii? Jews daanliiníí doo Jews daanlįį dahíí bitahyú iłtanáhosąą n’íí yich’į’ deyaayú, doo Jews daanlįį dahíí yił ch’ídaago’aahgo aṉíí shį?
JOH 7:36 Nt’é ṉíígo aṉii, Shíka daanohtaa ndi doo shaa nohkáh át’éé da: ła’íí, Hayú níyááyú doo nohkáh át’éé da?
JOH 7:37 Da’idaaníí bennágódáhíí bijįį, nṉee łą́ą́go íła’adzaahíí bijįį, Jesus hizį’dá’ adįįd hadziigo, Dahadíń dibá’ silįįhń shich’į’ nowáhgo odląą, ṉii.
JOH 7:38 Dahadíń shodląąhń biyi’dí’ tú hiṉáhi hálį́į́ doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí k’ehgo.
JOH 7:39 (Díí k’ehgo Holy Spirit yaa yałti’, áń hadíí daabodlaaníí bee baa godot’aał: Holy Spirit doo hwahá hadíń baa det’aah dadá’, Jesus ízisgo ye’at’ééhíí doo hwahá ch’í’ṉah ábi’dilṉe’ dahíí bighą.)
JOH 7:40 Nṉee łą́ą́go díí yati’íí daidezts’ąądá’ gádaanṉiid, Díń da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú Na’iziidíí át’į́į́ lą́ą́.
JOH 7:41 Ła’íí gádaaṉii, Díń da’aṉii Christ nlįį lą́ą́. Ła’íí gádaaṉii, Ya’ Christ Gálileedí’ hígháhgo láń?
JOH 7:42 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiinííshą’ gáṉíí, Christ David hat’i’íí bits’ą́’dí’ goleeh, Béthlehem golzeedí’ hígháh, David golį́į́ lę́k’egee?
JOH 7:43 Áík’ehgo áígee Jesus bighą nṉee iłts’ą́’kai.
JOH 7:44 Ła’ daabiłtsood hádaat’įį ndi doo daabiłtsood da.
JOH 7:45 Aasiṉilíí okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí Phárisees daanlíni biłgo yaa nákaigo gádaabiłṉii, Nt’é bighą doo daahołtsood da?
JOH 7:46 Aasiṉilíí gádaabiłṉii, Doo ła’ nṉee díí nṉeehíí k’ehgo yałti’ da.
JOH 7:47 Phárisees daanlíni gánádaabiłdo’ṉiid, Ya’ nohwíí ałdó’ nohwich’į’ na’deshch’a’ née?
JOH 7:48 Ya’ ła’ nant’án daanlíni dagohíí Phárisees daanlíni daabosdląą née?
JOH 7:49 Áídá’ díí nṉeehíí begoz’aaníí doo yídaagołsį dahíí nchǫ’íí bee bá ha’odzii.
JOH 7:50 Nicodémus, Phárisees itah nlíni, (łah tł’é’yú Jesus yaa nyáá lę́k’e n’íí,) gádaabiłṉii,
JOH 7:51 Bedaagosiil’aaníí k’ehgo ya’ nṉee dá doo daadihiits’į́hé, ła’íí dá doo ánát’įįłíí bídaagonlzįhé baa yáhiilti’ née?
JOH 7:52 Áík’ehgo gánádaado’ṉiid, Ya’ ni ałdó’ Gálileedí’ nanṉaa née? Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí biyi’ díń’įį, áík’ehgo bígonłsįįh ndi at’éé: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi doo ła’ Gálileedí’ hígháh golzee da.
JOH 7:53 Áídí’ nṉee dawa bigowąyú nnáheskai lę́k’e.
JOH 8:1 Jesus dził Olives golzeeyú óyáá.
JOH 8:2 Dázhǫ́ t’ahbį da’ch’okąąh goz’ąąyú nádzáá lę́k’e, akú nṉee dawa baa íła’adzaa; áík’ehgo nezdaago biłch’ídaago’aah.
JOH 8:3 Begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi hik’e Phárisees daanlíni biłgo isdzán ła’ baa yił hikai, áń nant’į’ naghaago bígozįįd lę́k’e; áík’ehgo isdzánhíí iłṉí’zhį’ ndaist’e’dá’,
JOH 8:4 Jesus gádaayiłṉii, Iłch’ígó’aahíí, díí isdzánhíí nant’į’ naghaago, da’aṉii ánát’įįłgo bígozįįd.
JOH 8:5 Ágádaat’iiníí bił ndaats’inołṉe’ le’gá, ṉiigo Moses nohwee ngon’ą́ą́ ni’, begoz’áni biyi’: nihíí ánṉiiyúgo nt’é ńṉii?
JOH 8:6 Nayídaantaahgo ágádaayiłṉii, dáhagot’éégo izadaahilt’e’ daanzigo. Jesus hayaa adzaago bigan yee łeezh yiyi’yú k’e’eshchįį lę́k’e, doo yidezts’ąą da hik’ehgo.
JOH 8:7 Dayúweh nahódaadiłkidgo Jesus hizį’go gádaabiłṉii, Nohwitahyú ła’ binchǫ’ da’ádįhíí ntsé idołṉe’.
JOH 8:8 Áígee hayaa ánádzaago bigan yee łeezh yiyi’yú k’ená’eshchįį lę́k’e.
JOH 8:9 Nṉee díí daidezts’ąądá’ binchǫ’ daagolííníí yídaagołsįįdgo, báyáńdí’ áníi nagháhííyú onáhezkai: áík’ehgo Jesus dasahn ch’íńtłizh, isdzán bádįhgee siziiníí biłgo.
JOH 8:10 Jesus hadag adzaago isdzán zhą́ sizįįgo yiłtsąągo yich’į’ hadzii, Isdzán, nṉee nchǫ’ daaniłṉiihíí hayú okai? Ya’ doo ła’ nṉee nił ch’ígonyį́į́ da?
JOH 8:11 Isdzánhíí gábiłṉii, SheBik’ehń, doo hadíń da. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shíí ndi doo nił ch’ígonoshheeh at’éé da: ti’i, nchǫ’íí bee ánáo’ṉe’ hela’.
JOH 8:12 Łah Jesus nṉee gánádaayiłdo’ṉiid, Shíí ni’gosdzáń biká’ nṉee begot’iiníí nshłįį: dahadíń shiké’ higaałń doo chagołheełyú higaał da doleeł, áídá’ ihi’ṉaa be’idindláádíí bíyéé doleeł.
JOH 8:13 Phárisees daanlíni gádaabiłṉii, Dani zhą́ ádaa nagolṉí’; ádaa nagolṉí’íí doo da’aṉii da.
JOH 8:14 Jesus gábiłṉii, Dashíí ádaa nagoshṉi’ ndihíí ádaa nagoshṉi’íí da’aṉii: hadí’ níyááhíí ła’íí hayú déyááhíí bígonsįhíí bighą; áídá’ nohwihíí hadí’ níyááhíí ła’íí hayú déyááhíí doo bídaagonołsį da.
JOH 8:15 Nohwihíí nṉee k’ehgo zhą́ aayádaałti’; shihíí doo hadíń baa yashti’ da.
JOH 8:16 Áídá’ shíí aayashti’yúgo, aayashti’íí da’aṉiihi: shíí doo dasahn aayashti’ dahíí bighą, shíí ła’íí shiTaa shinł’a’ń biłgo aayáhiilti’.
JOH 8:17 Bedaagosoł’aaníí biyi’ nṉee naki dáłełt’éégo yaa nadaagolṉi’yúgo da’aṉii golzeego dahgoz’ąą.
JOH 8:18 Dashíí ádaa nagoshṉi’, ła’íí shiTaa shinł’a’ń ałdó’ shaa nagolṉi’.
JOH 8:19 Áík’ehgo gádaabiłṉii, NiTaahíí hayú? Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Shíí doo shídaagonołsį da, shiTaa ndi doo bídaagonołsį da: shídaagonołsįyúgo shiTaa ałdó’ bídaagonołsį doleeł ni’.
JOH 8:20 Jesus zhaali iłch’į’nihi’ṉiił goz’ąą yuṉe’ aṉíí, da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ iłch’ígó’aahgo: áídá’ doo hadíń biłtsood da ląą: bidizi’deehíí doo hwahá biká’ ngowáh dahíí bighą.
JOH 8:21 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Shíí dahdisháh, ch’éh shiká daadeh’įį doleełgo t’ah nchǫ’go ánádaaht’įįłgo nanohṉe’ doleeł: hayú déyááyú doo nohkáh át’éé da.
JOH 8:22 Jews daanlíni gádaaṉii, Hayú déyááyú doo nohkáh át’éé da, ṉiihííshą’, dabíí ádiziłdeego aṉii née?
JOH 8:23 Áídí’ gádaayiłṉii, Nohwíí yáá bitł’ááhdí’ nahkai; shihíí yaaká’dí’ nashaa: nohwíí díí ni’gosdzáń biká’ nṉee daanohłįį; shihíí doo ni’gosdzáń biká’ nṉee nshłįį da.
JOH 8:24 Áí bighą, T’ah nchǫ’go ánádaaht’įįłgo nanohṉe’, daanohwiłdishṉii: áń nshłiiníí doo daahohdląą dayúgo, t’ah nchǫ’go ánádaaht’įįłgo nanohṉe’ doleeł.
JOH 8:25 Áík’ehgo gánádaabiłdo’ṉiid, Hadíń lą́ą́ ánt’įį? Jesus gádaabiłṉii, Dantsé nohwił nagosisṉi’dá’ ánsht’ee daanohwiłdishṉii n’íí, da’áń ánsht’ee.
JOH 8:26 T’ah łą́ą́go nohwich’į’ hasdziih godziih, łą́ą́go nohwaa yádaashti’ doleeł: áídá’ shinł’a’ń da’aṉiigo, áń shił nagosṉi’íí zhą́ ni’gosdzáń biká’ nṉee baa bił nagoshṉi’.
JOH 8:27 Jesus biTaa baa yałti’íí doo yídaagołsį da.
JOH 8:28 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, dahdaashołteehdá’, áń nshłįįhíí bídaagonołsį ndi at’éé, dashíí shínik’ehgo doo nt’é áshłe’ da; áídá’ shiTaa shił ch’ígon’ááníí bee yashti’.
JOH 8:29 Shinł’a’ń t’ah bił nshłįį: shiTaa doo hwahá dasahndi yó’oshiłt’e’ da; dábik’ehn dá bił bik’ehyú ánásht’įįł.
JOH 8:30 Ágáṉíígo yałti’gee łą́ą́go daabosdląąd.
JOH 8:31 Jews daanlíni Jesus daayosdląądíí gádaayiłṉii, Shiyati’íí dayúweh bikísk’eh ádaanoht’eeyúgo da’aṉii shiké’ hikaahíí daanohłįį;
JOH 8:32 Áík’ehgo da’aṉii ágot’eehíí bídaagonołsį doleeł, áídí’ da’aṉii ágot’eehíí ch’ídaanohwiṉííł.
JOH 8:33 Gádaayiłṉii, Abraham hat’i’íí daandlíni ádaant’ee, doo hadíń bi’isna’ daasiidlįį da: áídá’ hagot’éégo ánṉíhi, Ch’ídaanohwide’ṉiił, nṉiihíí?
JOH 8:34 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń nchǫ’go ánát’įįłíí nchǫ’íí yisna’ nlįį.
JOH 8:35 Isna’ nliiníí doo dahazhį’ binant’a’ bigową yuṉe’ golį́į́ da: áídá’ biye’híí zhą́ dahazhį’ bigową yuṉe’ golį́į́.
JOH 8:36 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ch’ídaanohwizṉilyúgo, da’aṉiigo ch’ídaanohwi’des’ṉil.
JOH 8:37 Abraham hat’i’i daanohłįįgo nohwígonsį; da’ágát’éé ndi daashizołhee hádaaht’įį, shiyati’íí doo hak’i nohwiyi’ bá goz’ąą dahíí bighą.
JOH 8:38 Shíí shiTaa bits’ą́’dí’ bígoł’ąąhíí bee nohwich’į’ yashti’: nohwihíí nohwitaa bits’ą́’dí’ bídaagonoł’ąąhíí ánádaaht’įįł.
JOH 8:39 Áídí’ gádaabiłṉii, Abraham bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’. Jesus gádaabiłṉii, Abraham bichągháshé daanohłįįyúgo Abraham at’ííníí k’ehgo ánádaaht’įįł doleeł ni’.
JOH 8:40 Áídá’ k’adíí daashizołhee hádaaht’įį, shíí da’aṉii ágot’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ disiits’áni baa nohwił nagoshṉi’: díí doo Abraham ye’at’éé da ni’.
JOH 8:41 Nohwíí nohwitaa ánát’įįłíí k’ehgo ádaaht’įį. Áídí’ gádaabiłṉii, Néé nant’į’ na’ildeehíí doo bits’ą́’dí’ daagosiidlįį da; néé nohwiTaa dała’á, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań.
JOH 8:42 Jesus gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań daanohwiTaa nlįįyúgo, nohwił daanshǫǫ doleeł ni’: Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go niyááhíí bighą; doo dashínik’eh niyáá da, Bik’ehgo’ihi’ṉań shinł’a’.
JOH 8:43 Nt’é bighą’shiyati’íí doo bídaagonołsį da? Shiyati’íí doo ídaayełts’ąą hádaaht’įį dahíí bighą.
JOH 8:44 Daanohwitaa, ch’iidn nant’án, áń hat’i’íí daanohłįį, áík’ehgo nohwitaa nchǫ’go hat’į́į́híí k’ehgo ádaaht’įį: dantsé godeyaadí’ nṉee naiłtseedi nlįį, bíí ła’íí da’aṉii ágot’eehíí doo nałinłtł’og da, da’aṉii ágot’eehíí doo ła’ biyi’ golį́į́ dahíí bighą. Łé’iłchoogo yałti’dá’ dabíí ye’at’éhi yee yałti’: łé’iłchóhi nlįįgo, łé’ichoohíí bitaa nlįį.
JOH 8:45 Áídá’ shíí da’aṉii ádishṉiihíí bighą doo daashohdląą da.
JOH 8:46 Hadíń ła’ dénchǫ’go ánásht’įįłíí ch’íshinoh’áah? Áídá’ da’aṉii ádishṉiiyúgo, nt’é bighą doo daashohdląą da?
JOH 8:47 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí yídésts’ąą: Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bíyéé daanohłįį dahíí bighą doo ídaayełts’ąą da.
JOH 8:48 Jews daanlíni gádaabiłṉii, Samáritan ńlíni, ch’iidn niyi’ golíni, daaniłn’ṉiihíí da’aṉii ádaan’ṉii shį ya’?
JOH 8:49 Jesus gáṉíí, Ch’iidn doo shiyi’ golį́į́ da; áídá’ shiTaa diniłsį, nohwihíí doo daashidinołsį da.
JOH 8:50 Nṉee daashidnłsiníí doo biká désh’įį da: dała’áńhíí zhą́ áí yiká déz’įį, áń aayánáltih doleeł.
JOH 8:51 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń shiyati’ yikísk’eh at’ééhíí, da’itsaahíí doo yo’įį da doleeł.
JOH 8:52 Jews daanlíni gánádaabiłdo’ṉiid, K’adíí nídaagosiilzįįd, ch’iidn niyi’ golį́į́híí. Abraham daztsąą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí nanezna’; áídá’ ni ánṉii, Dahadíń shiyati’ yikísk’eh at’ééhíí da’itsaahíí doo yolįh at’éé da, nṉii.
JOH 8:53 Ya’ ni nohwitaa Abraham daztsąą n’íí bitisgo áńt’éhi née? Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí nanezna’ n’íí ałdó’: hadíń lą́ą́ ánsht’ee ńnzį?
JOH 8:54 Jesus gábiłṉii, Shíí ádiłdinszįyúgo, ádiłdinszįhíí doo nt’é da: shidi’dilzįhíí shiTaa at’éé; áń Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń, daabiłdohṉii:
JOH 8:55 Áídá’ nohwíí áń doo bídaagonołsį da; shíí zhą́ áń bígonsį: Doo áń bígonsį da, dishṉiiyúgo, nohwíí k’ehgo łé’ishchóhi yishłeeh: áídá’ shíí áń da’aṉiigo bígonsį, biyati’íí bikísk’eh ánsht’ee.
JOH 8:56 Nohwitaa Abraham n’íí shee hayiłkaahíí yiłtséhgo bił gozhǫ́ǫ́ ni’: áí yiłtsąądá’ bił gozhǫ́ǫ́ ni’.
JOH 8:57 Jews daanlíni gádaabiłṉii, Doo hwahá ashdladin nił łégódáh dadá’, hagot’éégo Abraham hí’į́į́ láń?
JOH 8:58 Jesus gádaabiłṉii, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Abraham dabíntségo shíí ánsht’ee.
JOH 8:59 Áík’ehgo tséé nádaayiheslaago daabołṉe’ nt’éégo Jesus bits’ąą ńdest’įįdgo, da’ch’okąąh goz’ąądí’ nṉee biyi’dí’ ch’ínádzaa.
JOH 9:1 Jesus higaałyú nṉee biṉáá ágodįhgo gozlíni sidaago yiłtsąą lę́k’e.
JOH 9:2 Bitsiłke’yu nabídaadiłkid, NohwiNant’a’, hant’é bighą díí nṉeehíí biṉáá ágodįhgo gozlįį? Hadíń nchǫ’go adzaa, díí nṉeehíí née, dagohíí bą́ą́ hik’e bitaa née?
JOH 9:3 Jesus gádaabiłṉii, Díí nṉehíí, ła’íí bą́ą́ hik’e bitaa doo nchǫ’go ádaadzaa da: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań áná’ol’įįłíí bee ch’í’ṉah alṉe’híí bighą at’éé.
JOH 9:4 T’ah got’įįdá’ shinł’a’ń binasdziidíí áshłe’: tł’é’gohíí doo hadíń na’iziid da.
JOH 9:5 T’ah ni’gosdzáń biká’ nashaadá’ ni’gosdzáń biká’ nṉee begot’iiníí nshłįį.
JOH 9:6 Ágánṉiidá’ ni’zhį’ hadnzhéégo bizhígíí łeezh yił naidiziidgo nṉee biṉáá ágodinihíí biṉáágee yídezhizh,
JOH 9:7 Gábiłṉiigo, Ti’i, tá’ńgisyú ńṉáh, túsikáni biyi’, Silóam holzéhi, (Hil’á’ golzeego ágolzéhi.) Áík’ehgo nṉeehíí tá’digisyú óyáá, áídí’ go’įįgo nadzá.
JOH 9:8 Nṉee bit’ahdí’ daagolííníí, ła’íí biṉáá ágodįhdá’ daabo’į́į́ n’íí gádaaṉii, Díí nṉeehíí ídókeedgo sidaa n’íí ya’?
JOH 9:9 Ła’íí gádaaṉii, Áń át’į́į́: ła’íí, Áń ga’ánolini at’į́į́, daaṉii: bíí, Shíí ásht’į́į́, ṉii.
JOH 9:10 Áík’ehgo, Hagot’éégo niṉáá nágosdlįį? daabiłṉii.
JOH 9:11 Gáṉíí, Nṉee, Jesus holzéhi, goshtł’ish áyíílaago, shiṉáá yídezhizhdá’ gáshiłnṉiid, Ti’i, tá’ńgis, túsikąąyú Silóam holzéhi: áík’ehgo ákú óyáágo ta’désgiz, áídí’ shiṉáá nágosdlįį.
JOH 9:12 Áńhíí hayú? daabiłṉii. Doo bígonsį da, ṉii.
JOH 9:13 Nṉee biṉáá ágodįh n’íí Phárisees daanlíni yaa yił hikai.
JOH 9:14 Jews daagodnłsiníí bijįį Jesus goshtł’ish áyíílaago nṉee biṉáá nágosdlįį lę́k’e.
JOH 9:15 Phárisees daanlíni nabídaadiłkid, Hagot’éégo niṉáá nágosdlįį? Gádaayiłṉii, Jesus goshtł’ish shiṉáá yídezhizh, áídí’ ta’désgizgo gosh’įį násisdlįį.
JOH 9:16 Phárisees daanlíni ła’ gádaaṉii, Díí nṉeehíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi da ląą, godilziníí bijįį doo godnłsį dahíí bighą. Ła’íí gádaaṉii, Hagot’éégo nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yidnłsį dahíí godiyįhgo áná’ol’įįł? Áík’ehgo bighą iłts’ą́’kai.
JOH 9:17 Nṉee biṉáá ágodįh n’íí gánádaayiłdo’ṉiid, Nihíí niṉáá ánágodlaahíí nt’é biłnṉii? Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi at’į́į́ biłdishṉii, ṉii.
JOH 9:18 Jews daanlíni nṉee biṉáá ágodįh n’íí biṉáá nágosdlįįhíí doo daayodląą dago bą́ą́ hik’e bitaa yiká ánṉiidgo,
JOH 9:19 Nayídaadiłkid, Ya’ díí nohwizhaazhé biṉáá ágodįhgo gozlį́į́ dohṉii n’íí née? Hagot’éégo go’įį k’adíí?
JOH 9:20 Bą́ą́ hik’e bitaa gádaabiłṉii, Díń nohwizhaazhé át’éégo bígonlzį, biṉáá ágodįhgo gozlįį ni’:
JOH 9:21 K’adíí hagot’éégo go’įį, hadíń biṉáá ánágodlaahíí doo bígonlzį da: áń goyąą silįį; nahódaadołkid: dabíí ádáyálti’ le’.
JOH 9:22 Bą́ą́ hik’e bitaa Jews daanlíni yédaaldzidhíí bighą ádaaṉii lę́k’e: dahadíń, Christ at’į́į́, ṉiigo baa nagolṉi’yúgo Jews ha’ánáłséhdí’ ch’élt’e’go iłk’idá’ ndaagoz’ąą lę́k’e.
JOH 9:23 Áí bighą bą́ą́ hik’e bitaa ágádaanṉiid, Áń goyąą silįį; nahódaadołkid.
JOH 9:24 Nṉee biṉáá ágodįh n’íí yiká ánádo’ṉiidgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ ba’ihéńnzį: díí nṉeehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yidnłsį dago bídaagonlzį, daaṉii.
JOH 9:25 Nṉeehń gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yidnłsį da shįhíí, yidnłsį shįhíí doo bígonsį da: da’ágát’éé ndi dała’á zhą́ bígonsį, shiṉáá ágodįh n’íí, k’adíí gosh’įį.
JOH 9:26 Phárisees daanlíni gánádaabiłdo’ṉiid, Hagot’éégo áníílaa? Hagot’éégo niṉáá ná ánágodlaa?
JOH 9:27 Nṉeehń gádaabiłṉii, Iłk’idá’ nohwił nagosisṉi’ ndi doo daashidołts’ąą da ni’: nt’é bighą nohwił nanágoshṉi’? Ya’ nohwíí ałdó’ biké’ hikaahíí daahłeeh née?
JOH 9:28 Áídí’ dénchǫ’égo bich’į’ yádaałti’go gádaaṉii, Ni zhą́ biké’ higaałíí ńlį́į́ dagá; nééhíí Moses biké’ hikaahíí daandlįį.
JOH 9:29 Bik’ehgo’ihi’ṉań Moses yich’į’ yałti’ n’go bídaagonlzį: áídá’ díí nṉeehíí hadí’ naghaa shįhíí doo bídaagonlzį da.
JOH 9:30 Nṉeehń gánádaabiłdo’ṉiid, Hagot’éégo hadí’ naghaa shįhíí doo bídaagonołsį da, áídá’ shiṉáá shá ánágodlaa.
JOH 9:31 Hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daayidnłsį dahíí doo bídaayésts’ąą dago bídaagonlzį: áídá’ dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí, ła’íí áń dábił bik’ehgo ánát’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyésts’ąą.
JOH 9:32 Ni’gosdzáń álzaadí’ yushdí’ godezt’i’go nṉee biṉáá ágodįhgo gozlįį n’íí go’įį nasdlį́į́ t’ah doo golzee da.
JOH 9:33 Díí nṉeehíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ dayúgo, doo nt’é áyóléh át’éé da.
JOH 9:34 Gádaabiłṉii, Nchǫ’íí zhą́ bił gosínilínihi, nohwił ch’ídaagonsh’aah nihó’ṉii née? Áík’ehgo Jews ha’ánáłséhdí’ ch’ídaabist’e’.
JOH 9:35 Ch’ídaabist’e’íí Jesus ya’ikonzįįdá’ baa nyáágo gábiłṉii, Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ hondląą née?
JOH 9:36 Nṉeehń gáṉíí, Hadíńhíí baa shił nagolṉi’, sheBik’ehń, áík’ehgo hoshdląą doleeł.
JOH 9:37 Jesus gábiłṉii, Iłk’idá’ hí’į́į́, nich’į’ yałti’íí áń át’į́į́.
JOH 9:38 Nṉeehń, SheBik’ehń, noshdląą, ṉii. Áídí’ yoskąąd.
JOH 9:39 Jesus gáṉíí, Aayá’iti’híí bighą ni’gosdzáń biká’zhį’ niyáá, hadíí doo daago’įį dahíí daago’įį nádaadleehíí bighą; áídá’ hadíí daago’iiníí biṉáá ádaagodįh daaleeh.
JOH 9:40 Áígee Phárisees daanlíni ła’ bit’ahyú nadaaziiníí díí daidezts’ąądá’ gádaabiłṉii, Ya’ néé ałdó’ nohwiṉáá ádaagodįh née?
JOH 9:41 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Nohwiṉáá ádaagodįhyúgo nohwinchǫ’íí ádįh doleeł ni’: áídá’ k’adíí, Daagohiit’įį, daadohṉii; áík’ehgo nohwinchǫ’íí t’ah be’ádaanoht’éé.
JOH 10:1 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń dibełį́į́ ha’ánáṉiłí ch’ígót’i’dí’ doo ha’ánádáh dadá’ łahyúgo yitisyú ha’ánádáhíí, áń in’įįhi dagohíí aayihi’ṉiiłi nlįį.
JOH 10:2 Hadíń ch’ígót’i’dí’ ha’ánádáhíí dibełį́į́ nanyoodi nlįį.
JOH 10:3 Ch’íná’itį́h yaa sidaahń bá yó’o’itį́h; áń bidibełį́į́ yich’į’ aṉíígo daidíts’ag: dabíí bidibełį́į́ bizhi’ yee yich’į’ aṉíígo ch’íyihiṉiił.
JOH 10:4 Dabíí bidibełį́į́ ch’íyihiṉiiłdá’, yádįh dahdigháh, áík’ehgo dibełį́į́ biké’ dahnádiłsééh: bizhiihíí yídaagołsįįhíí bighą.
JOH 10:5 Nṉee doo yídaagołsį dahíí doo yiké’ dahdikáh da, daazhógo bits’ą́’ dahnádiłséh; áń bizhiihíí doo yídaagołsį dahíí bighą’
JOH 10:6 Áí Jesus bił ch’ígó’aahgo ádaabiłnṉiid; áídá’ nt’é ṉiigo aṉii shįhíí doo bił ídaagozį da.
JOH 10:7 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Shíí ch’ígót’i’íí nshłįį, dibełį́į́ ha’áná’ṉiłgee.
JOH 10:8 Dashíntsé híkaihíí dawa da’in’įįhíí ła’íí aadaayihi’ṉiiłíí daanlįį; áí dibełį́į́ doo daabidits’ag da.
JOH 10:9 Shíí ch’ígót’i’íí nshłįį: hadíń shíí shinkááyú ch’ínyááhíí hasdádogaał, áík’ehgo ha’ánádáhdí’ ch’ínádáhgo da’iyąą doleeł.
JOH 10:10 In’įįhíí in’įįhíí bighą nadáh, ła’íí na’iłtseedhíí bighą, dawahá da’ílíí yiłchiihíí bighą: shihíí ko’ihi’ṉa’ daagolį́į́ doleełhíí bighą niyáá, dázhǫ́ bitisyú ch’ída’izkaadyú ihi’ṉaahíí bee daach’ihiṉaa doleeł.
JOH 10:11 Shíí dibełį́į́ nanyoodíí nłt’éhi nshłįį: dibełį́į́ nanyoodíí nłt’éhi bi’ihi’ṉa’ ndi bidibełį́į́ yá nyiné’.
JOH 10:12 Hadíí na’iziidíí, doo dibełį́į́ nanyoodíí nlįį dahíí, doo dibełį́į́ bíyéé dahíí, mą’cho higaałgo yo’įįdá’ dibełį́į́ yits’ą́’yúgo nádilwo’i; áík’ehgo mą’chohíí dibełį́į́ ła’ yił ndaadeeł, ła’ihíí náhołsééh.
JOH 10:13 Na’iziidíí daazhógo na’iziidhíí bighą, dibełį́į́ doo yaa bił goyéé dahíí bighą yits’ą́’ nádilwo’.
JOH 10:14 Shíí dibełį́į́ nanyoodíí nłt’éhi nshłįį, shidibełį́į́ bídaagonsį, shíyééhíí shídaagołsį.
JOH 10:15 ShiTaa shígółsįhíí k’ehgo shíí ałdó’ shiTaa bígonsį: shi’ihi’ṉa’íí dibełį́į́ bá ndiishné’.
JOH 10:16 Shidibełį́į́ łahyúgo ha’ánsiṉil: áí ałdó’ bił nánishkáh, áí shizhiihíí daidiits’į́h doleeł; áí dała’ázhį’ nádleeh, dibełį́į́ nanyoodíí dała’á hileeh.
JOH 10:17 Shi’ihi’ṉa’íí nniishné’, nádidiishné’ doleełgohíí bighą shiTaa bił nshǫǫ.
JOH 10:18 Doo hadíń shits’ą́’ náidoné’ át’éé da, dashínik’eh ndiishné’. Dashíí shinawodíí bee ndiishné’, dashíí shinawodíí bee nádidiishné’. Díí shiTaa yee shá ngon’ą́ą́ ni’.
JOH 10:19 Díí yati’híí bighą Jews daanlíni iłts’ą́’kai.
JOH 10:20 Łą́ą́go gádaanṉiid, Ch’iidn biyi’ golį́į́, biini’ ádįh; nt’é bighą hídaayołts’ąą?
JOH 10:21 Ła’íí gádaanṉiid, Ch’iidn biyi’ golííníí doo díí k’ehgo yałti’ da go’į́į́. Ya’ ch’iidn nṉee biṉáá ágodiníí yiṉáá yá ánágodle’ née?
JOH 10:22 Haigo Jerúsalemgee da’ch’okąąh goz’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá its’ágót’ą́ą́ bee bíná’goṉiihgo da’idąągee ngonyáá.
JOH 10:23 Da’ch’okąąh goz’ąągee Solomon bich’ínágohin’ą́ą́ yuṉe’ Jesus anádaał lę́k’e.
JOH 10:24 Jews daanlíni baa íła’adzaago gádaabiłṉii, Da’os’ahzhį’ lą́ą́ nohwił nagolṉí’go áńt’ee? Christ ńlį́į́yúgo dabígózįgo nohwił nadaagolṉí’.
JOH 10:25 Jesus gádaabiłṉii, Nohwił nadaagosisṉi’ ni’, ndi doo daashohdląą da: shiTaa bizhi’ bee áná’esh’įįłíí dabígózįgo yee shaa nagolṉi’.
JOH 10:26 Áídá’ doo shidibełį́į́ daanohłįį dahíí bighą doo daashohdląą da.
JOH 10:27 Shidibełį́į́ shizhiihíí daidits’ag, áí bídaagonsį, áí shiké’ anákah:
JOH 10:28 Ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí baa daasiiné’; doo da’ílíí daaleeh dago doo hadíń shilák’e hayoṉiił at’éé da.
JOH 10:29 ShiTaa shaiṉilíí dawa yitisgo at’éhi nlįį; doo hadíń shiTaa bilák’e hayiṉiił yínel’ąą da.
JOH 10:30 Shíí hik’e shiTaa biłgo dała’á ndlįį.
JOH 10:31 Jews daanlíni tséé nádaayiheslaa, yee daabołṉe’go.
JOH 10:32 Jesus gádaabiłṉii, ShiTaa bits’ą́’dí’ nłt’éégo áná’ol’įįłíí doo ałch’ídn nohwił ch’í’ṉah ashłaa da; hadííhíí bighą ńdaashidołṉe’?
JOH 10:33 Jews daanlíni gádaabiłṉii, Nłt’éégo áná’íl’įįłíí bighą doo ńdaaninlṉe’ da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dénchǫ’go baa yáńłti’híí bighą; ni nṉee ńlíni Bik’ehgo’ihi’ṉań áná’ńl’įįhíí bighą.
JOH 10:34 Jesus gádaabiłṉii, Dilzini daanohłįį nohwiłdéṉiid, golzeego nohwá begoz’aaníí biyi’ bek’e’eshchįį shį ya’?
JOH 10:35 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa daasné’íí nṉee dilzini daiłṉiigo yozhiiyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí doo k’ihzhį’ ngot’ąą dago;
JOH 10:36 Ya’ shíí shiTaa its’ą́’shíńłtį́į́go ni’gosdzáń biká’zhį’ nkeshinł’a’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go baa yáńłti’, daashiłdohṉii née; Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nshłįį, dishṉiihíí bighą?
JOH 10:37 ShiTaa ánát’įįłíí k’ehgo doo ánásht’įįł dayúgo, doo daashohdląą da.
JOH 10:38 Áídá’ be’ánásht’įįłyúgo, doo daashohdląą da ndi, ánásht’įįłíí daahohdląą; áí bee shiTaa shiyi’ golį́į́híí, ła’íí shiTaa biyi’ gonshłįįhíí bídaagonołsį, ła’íí daahohdląą doleeł.
JOH 10:39 Áí bighą daabiłtsoodgo ch’éh ánáádaabił’įį; ndi bits’ą́’ hach’iyáá.
JOH 10:40 Áídí’ Jesus Jórdan túńlííníí hanaayú onaanádzaa, John dantsé baptize ágólaa goz’ąązhį’; akú naghaa.
JOH 10:41 Nṉee łą́ą́go baa heskaigo gádaaṉii, John doo godiyįhgo áná’ol’įįłíí áyíílaa da: ndi John díí nṉeehíí yaa nagolṉi’ n’íí dawa da’aṉii lę́k’e.
JOH 10:42 Áík’ehgo áígee łą́ą́go daabosdląąd.
JOH 11:1 Béthany golzeegee nṉee ła’, Lázarus holzéhi, nṉiih lę́k’e, áí kįh gozṉilgee Mary ła’íí bik’isn Martha daagolį́į́.
JOH 11:2 (Áń Maryhíí Jesus ik’ah yik’i yaa yiziidgo bitsizíl bee bikee yá k’eyiłdee n’íí, áń bilah Lázarus holzéhi nṉiih.)
JOH 11:3 Lázarus bilahkíí Jesus yich’į’ yati’ bá ot’ą́ą́, NohweBik’ehń, nił nzhóni nṉiih, daayiłṉiigo.
JOH 11:4 Jesus yidezts’ąądá’ gáṉíí, Díí nṉiihíí doo datsaahgo at’éé da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah álṉéhgo ágot’įį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah hileeh doleełhíí bighą.
JOH 11:5 Jesus, Martha hik’e bik’isn ła’íí Lázarus biłgo bił daanzhǫǫ.
JOH 11:6 Lázarus nṉiihgo ya’ikonzįįdá’, da’akú sidaago naki bee náyiskąą lę́k’e.
JOH 11:7 Áí bikédí’go Jesus bitsiłke’yu gádaayiłṉii, Judéayú náádookáh.
JOH 11:8 Áídá’ bitsiłke’yu gádaabiłṉii, NohwiNant’a’, da’ániidégo Jews daanlíni nił ndaaziłṉé’go hádaat’įį ni’; ndi ya’ akú nádíńdzaa née?
JOH 11:9 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Ya’ dała’á jįį doo nakits’ádah łénádihikos da née? Dahadíń jįįhíí yiyi’ naghaayúgo, doo hayaa nageeh at’éé da, díí ni’gosdzáń biká’ begot’iiníí yo’įįhíí bighą.
JOH 11:10 Dahadíń tł’é’yú higaałyúgo hayaa nageeh, biyi’ yuṉe’ begot’iiníí ádįhíí bighą.
JOH 11:11 Ánṉiidíí bikédí’go gánádaayiłdo’ṉiid, Nohwit’eké Lázarus iłhosh; ch’ínánsiidyú déyáá.
JOH 11:12 Bitsiłke’yu gádaabiłṉii, NohweBik’ehń, Lázarus iłhoshyú nłt’éé nádleeh gádnii.
JOH 11:13 Jesus, Lázarus daztsąą, ṉiigo aṉíí: áídá’ bitsiłke’yuhíí hánáyołgo iłhoshgo áyiłṉii lą́ą́ daanzį lę́k’e.
JOH 11:14 Jesus áníita ch’í’ṉah ádaagozlaa, Lázarus daztsąą, ṉiigo.
JOH 11:15 Da’ohdląą doleełhíí bighą doo ákú nashaa dahíí nohwá shił gozhǫ́ǫ́; ndi haląą bich’į’yú dookáh.
JOH 11:16 Thomas, Dídymus holzéhi, itsiłke’yu yił daanlíni gádaayiłṉii, Néé ałdó’ akú dookáh, Jesus bił nadaan’ṉe’ doleełgo.
JOH 11:17 Lázarus iłk’idá’ łe’sitįįgo dį́į́’i bee yiskąąyú Jesus nyáá lę́k’e.
JOH 11:18 Jerúsalemdí’ nakidn dahgostǫ’yú shį Béthany goz’ąą:
JOH 11:19 Áídí’ Jews daanlíni łą́ą́go Martha hik’e Mary bilah n’íí bighą bidag yádaałti’go baa heskai.
JOH 11:20 Martha Jesus higháhgo ya’ikonzįįgo dagoshch’į’ yich’į’ ch’ínyáágo yaa nyáá, Mary kįh yuṉe’ sidaadá’.
JOH 11:21 Martha Jesus gáyiłṉii, SheBik’ehń, kú síńdaayúgo shilah doo daztsąą da doleeł ni’.
JOH 11:22 K’ad ndi dant’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań bíhónkeedíí naa yiné’go bígonsį.
JOH 11:23 Jesus gábiłṉii, Nilah naadidodaał.
JOH 11:24 Martha gábiłṉii, Nnágodzaahíí bijįį nách’idikáhgee naadidodaałgo bígonsį.
JOH 11:25 Jesus gábiłṉii, Shíí shilahyú nṉee naadidokaah, shíí ihi’ṉaahi nshłįį: dahadíń shodląąyúgo daztsąą ndi, hiṉaa nádodleeł:
JOH 11:26 Dahadíń hiṉaago shodlaaníí doo datsaah at’éé da. Ya’ díí hondląą née?
JOH 11:27 Martha gábiłṉii, Ha’oh, sheBik’ehń: Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ni’gosdzáń biká’ hígháhi ńlį́į́go hoshdląą.
JOH 11:28 Gánṉiidá’ onádzaago dant’éhego bik’isn Mary gáyiłṉii, Iłch’ígó’aahíí kú nyáágo nokéed.
JOH 11:29 Mary áí yidezts’ąądá’ dagoshch’į’ nádiidzaago yich’į’ oyáá.
JOH 11:30 Jesus Martha baa nyáá n’íígee t’ah sidaago, doo hwahá kįh gozṉilyú hígháh da.
JOH 11:31 Jews daanlíni bidag yádaałti’go kįh yuṉe’ yił naháztąą n’íí Mary hwéheego nádiidzaago ch’ínyááhíí daayo’įįgo yiké’ dahiskai, Lázarus łe’sitįįyú hichagyú deyaa shį, daaṉii lę́k’e.
JOH 11:32 Mary, Jesus sidaayú ńyáádá’ yiłtsąągo yiyahzhį’ hayaa adzaa gáṉíígo, SheBik’ehń, kú síńdaayúgo shilah doo daztsąą da doleeł ni’.
JOH 11:33 Jesus Mary ła’íí Jews daanlíni yił hikai n’íí biłgo daachago yo’įįdá’ biyi’siziiníí doo bił gozhǫ́ǫ́ da lę́k’e,
JOH 11:34 Áík’ehgo gáṉíí, Hayú ndaasołtįį láń? NohweBik’ehń, yushdé’ ákú díń’įį, daabiłṉii.
JOH 11:35 Jesus hichag lę́k’e.
JOH 11:36 Jews daanlíni, Dázhǫ́ bił nzhǫǫ lę́k’e! daaṉii.
JOH 11:37 Áídí’ ła’ gánádaado’ṉiid, Nṉee biṉáá ágodini déz’įįgo ánáyiidlaa n’íí, díí nṉee ałdó’ doo datsaah dago áyíílaa doleeł láń shį ya’?
JOH 11:38 Jesus bidayi’ chad nadesdzaago, Lázarus łe’sitįįyú ńyáá. Tsébii’i’áń yuṉe’ sitįį, tséé biṉásgee daaden’ą́ą́go.
JOH 11:39 Jesus gáṉíí, Tséé yó’odaah’aah. Nṉee daztsaaníí bilah Martha gábiłṉii, SheBik’ehń, k’adíí nłchǫ’ silįį go’į́į́, dį́į́’i yiskąądá’ daztsąą n’íí bighą.
JOH 11:40 Jesus gábiłṉii, Ondląąyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ ízisgo ágot’eehíí hįłtséh doleeł, ya’ doo ágániłdéṉiid da lá née?
JOH 11:41 Áík’ehgo daztsaaníí sitįįgee tséé biṉásgee daaden’aaníí yó’odaiz’ąą. Jesus hadag déz’įįdá’gáṉíí, ShiTaa, shidints’agíí na’ihénsį.
JOH 11:42 Dábik’ehn shidints’ago bígonsį, ndi kú nṉee nadaazįhíí bighą ádéṉiid, shinł’a’íí daayodląą doleełhíí bighą.
JOH 11:43 Ágánṉiidá’ adįįd yiká áṉíí, Lázarus, aadí’ ch’íńṉáh, yiłṉii.
JOH 11:44 Nṉee daztsąą n’íí bigan ła’íí bikee nadik’ą’ bik’ídaadesdizgo; binii ałdó’ nadik’ą’ bik’ídesdizgo ch’ínyáá. Jesus gádaabiłṉii, K’eda’oh’ad, áík’ehgo dowáh.
JOH 11:45 Áídí’ Jews daanlíni łą́ą́go Mary yił hikai n’íí, Jesus adzaahíí daayo’įįgo daabosdląąd lę́k’e.
JOH 11:46 Áídá’ ła’, Phárisees daanlíni yich’į́’ okaigo, Jesus ánát’įįdíí yaa yił nadaagosṉi’.
JOH 11:47 Áík’ehgo okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e Phárisees daanlíni biłgo nṉee yánádaaltihíí íła’ádaizlaago gádaayiłṉii, Hago lą́ą́ ádaahi’ṉe’? Díí nṉeehíí godiyįhgo áná’ol’įįłíí łą́ą́go ánát’įįł.
JOH 11:48 Dayúweh díí k’ehgo ánát’įįłyúgo nṉee dawa dánko daabodląąh doleełi at’éé; ła’íí Romans daanlíni nałsééhgo nohwi’okąąh goz’aaníí ła’íí nohwini’íí nohwaa daagohet’aah.
JOH 11:49 Áídí’ áí ádaanṉiidíí ła’, Cáiaphas holzéhi, áí łegodzaahíí biyi’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni gádaabiłnṉiid, Doo nt’é bídaagonołsį da,
JOH 11:50 Nṉee dała’á nṉee dawa yá datsaahgo zhą́ nzhǫǫ, áík’ehgo zhą́ Jews daanlíni dawa doo da’ílíí hileeh da, áí doo nohwił bídaagozį da lą́ą́.
JOH 11:51 Díí doo dabínik’ehgo aṉíí da: áí łegodzaahíí biyi’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitįįgo, Jesus Jews daanlíni yá datsaah doleełíí dabíntsé yaa nagolṉi’;
JOH 11:52 Doo Jews daanlíni zhą́ bá datsaah da, ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé dawa iłts’ą́’yú nadaakaihíí dała’ázhį’ ánálṉéhgo ałdó’ bá datsaah doleeł.
JOH 11:53 Áí bijįįdí’ godezt’i’go hagot’éégo Jesus daayiziłheehíí yee nadaagoshchįį.
JOH 11:54 Áí bighą Jesus doo dayúweh Jews daanlíni bitah ch’í’ṉah naghaa da; ndi áídí’ da’igolį́į́yú ba’ashhahgee goz’áni biyi’ kįh gozṉil Éphraim golzeeyú óyáá, áígee bitsiłke’yu yił naháztąą.
JOH 11:55 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo Jews da’iyąąhíí bich’į’ goldohdá’, Jews daanlíni łą́ą́go okąąh zhiṉéégo iłch’į’ ádaach’idilṉe’híí bighą ił’anidí’ Jerúsalem yúdag oheskai.
JOH 11:56 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nadaazį’go Jesus yiká daadéz’įįgo gádaałiłdi’ṉii, Nt’é daanohsį, da’idąąyú híṉáh doleeł shį ya’?
JOH 11:57 Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí Phárisees daanlíni, dahadíń Jesus hayú naghaahíí yígółsįyúgo bił nadaagolṉi’go yá ndaagoz’ąą, daayiłtsoodhíí bighą.
JOH 12:1 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhzhį’ gostáń yiłkaah godziihdá’ Jesus Béthanyú ńyáá, Lázarus daztsąądí’ náyihilṉa’ n’íí golį́į́yú.
JOH 12:2 Áígee o’i’ą́ą́yú bá áda’ch’izlaago Martha koch’į’ ndaahazkąą, Lázarus itah bił da’ch’iyąą lę́k’e.
JOH 12:3 Mary ik’ah łáń ílíni, spikenard holzéhi, dała’á dahdidleego Jesus bikee biká’zhį’ yaa yiziidgo bitsizíl yee k’eyiłdée: kįh yuṉe’ ik’ah łikągolchiníí dahot’éhé godideznag.
JOH 12:4 Áídá’ Judas Iscáriot, Simon biye’, Jesus bitsiłke’yu itah nlíni, ch’íbido’aałíí gáṉíí,
JOH 12:5 Zhaalihíí tét’iyéhíí bitah’i’ṉiihíí bighą nt’é bighą díí ik’ah doo taagi gonenadín penny izlįįgo nahazṉii da?
JOH 12:6 Díí áṉííhíí doo tédaat’iyéhíí yaa bił goyéégo aṉii da; ndi in’įįhi nlįįhíí bighą aṉii, bestso bizis nayi’aago bestso biyi’ odaach’ihiłkaadíí náyihiṉiił.
JOH 12:7 Jesus gáṉíí, Ch’ík’eh at’į́į́: łeeh shi’dilteehíí bijįį doleełhíí bighą da’áík’ehgo nainé’ nzhǫǫ.
JOH 12:8 Tédaat’iyéhíí dábik’ehn nohwitahyú nadaakai; shihíí doo dábik’ehn nohwitahyú nashaa da doleeł.
JOH 12:9 Jews daanlíni łą́ą́go Jesus ákú naghaago yídaagołsįgo baa náńłsą́ą́, doo dá Jesus zhą́ bighą da, Lázarus daztsąądí’ náyihilṉa’ n’íí daayiłtséhíí bighą ałdó’.
JOH 12:10 Áídá’ okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi Lázarus ałdó’ zideego doleełíí yaa nadaagoshchįį;
JOH 12:11 Bíí bighą Jews daanlíni łą́ą́go Jesus daayosdląądgo bits’ą́’ daheskaihíí bighą zideego hádaat’įį.
JOH 12:12 Áí iskąą hik’e nṉee łą́ą́go da’idąąyú híkaihíí Jesus Jerúsalemyú hígháhgo ya’ikodaanzįįdá’,
JOH 12:13 Ch’il, palm holzéhi, bits’ádaaz’aahíí daayoṉiłgo, yidááhzhį’ deskaigo nádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Hosánna: Israel hat’i’íí biNant’a’ nlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’ yee higaałíí bits’ą́’dí’ gózhǫ́ǫ́ le’.
JOH 12:14 Jesus túlgayé bizhaazhé yaa nyáágo yiká’ dahnezdaa; dá bek’e’eshchiiníí k’ehgo,
JOH 12:15 Doo nénldzid da, Sion bizhaazhé ńlíni: níńł’įį, niNant’a’ higaał, túlgayé bizhaazhé yiká’ dahsdaago, ṉii.
JOH 12:16 Jesus bitsiłke’yu dantségee doo bił ídaagozį da: ndi Jesus ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah ágolzaadá, díí bak’e’eshchįį n’íí ła’íí ábi’dilzaahíí yínádaalṉii.
JOH 12:17 Jesus Lázarus daztsąądí’ náyihilṉa’go tsébii’i’áńdí’ ch’íńṉáh yiłnṉiid n’dá’ nṉee biṉááł ánágot’įįł n’íí yaa nadaagosṉi’.
JOH 12:18 Godiyįhgo ágodzaahíí ya’ikodaanzįįhíí bighą nṉee Jesus yidááhzhį’ onałsą́ą́.
JOH 12:19 Áík’ehgo Phárisees daanlíni gádaałiłdi’ṉii, Doo hagot’éégo ładaahodle’go da ląą; daadeh’į́į́, ni’gosdzáń biká’ nṉee dawa biké’ dahnádnłsą́ą́.
JOH 12:20 Nṉee Greeks daanlíni ła’ itah náńłsą́ą́, da’idąągee da’ch’okąąhyú.
JOH 12:21 Áí Philip yaa hikai, Gálilee biyi’ Bethsáida golzeedí’ gólíni, áík’ehgo gádaabiłṉii, Jesus daahihiiltséh hádaahiit’įį.
JOH 12:22 Philip Andrew yił nagolṉi’yú óyáá: Andrew, Philip yił o’áázhgo Jesus yił nadaagosṉi’.
JOH 12:23 Jesus gádaabiłṉii, Shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí, ízisgo be’ánsht’eehíí ch’í’ṉah hileehíí bee biká’ ngonyáá.
JOH 12:24 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Tł’oh nagháí biyigé doo łeezh biyi’ onehezdeego daztsąą dayúgo da’ágát’éé ńt’éé: áídá daztsąąyúgo zhą́ binest’ą’ łą́ą́ hileeh.
JOH 12:25 Dahadíń bi’ihi’ṉa’ bił ilį́į́híí bi’ihi’ṉa’ bits’ą́’ da’ílíí hileeh; áídá’ dahadíń díí ni’gosdzáń biká’gee bi’ihi’ṉa’ doo bił ilį́į́ dahíí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doo.
JOH 12:26 Dahadíń shá na’iziidyúgo shiké’ higaał le’; hayú nashaayú ákú shá na’iziidíí ałdó’ naghaa doleeł: dahadíń shá na’iziidíí shiTaa bidnłsįhi at’éé.
JOH 12:27 Shiyi’sizíni doo bił aṉii da k’adíí; nt’éshą’ dishṉiih? ShiTaa, díí shich’į’ ágoṉéhíí bits’ą́’ hasdáshíńłteeh, dishṉiih née? Dah, díí shich’į’ ágoṉéhíí bighą niyááhi at’éé.
JOH 12:28 ShiTaa, ízisgo nizhi’íí ch’í’ṉah ánle’. Áík’ehgo yaaká’dí’ hadziihíí gánṉiid, Iłk’idá’ ízisgo nizhi’íí ch’í’ṉah áshłaa ni’, áík’ehgo ch’í’ṉah ánánáshdle’.
JOH 12:29 Nṉee bit’ahgee nadaaziiníí ła’ áí daidezts’ąągo gádaaṉii, Ides’ṉih: ła’íí gádaaṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi bich’į’ hadzii.
JOH 12:30 Jesus gáṉíí, Díí hadziihíí doo shíí shighą da, nohwíí nohwighą ánṉiid.
JOH 12:31 K’adíí díí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí baa yá’iti’: áík’ehgo ni’gosdzáń binant’a’ ch’ídolt’eeł.
JOH 12:32 Shíí ni’dí’ ts’ídag dahshidi’diiltįįyúgo nṉee dawa ích’į’go ashdléh.
JOH 12:33 Hagot’éégo datsaah doleełíí bebígózįhíí bighą ágánṉiid.
JOH 12:34 Nṉee gánádaado’ṉiid, Begoz’aaníí biyi’, Christ dahazhį’ golį́į́, golzeego néé daasidiits’ąą: nt’é bighą, Nṉee k’ehgo Nyááhíí ts’ídago dahbidi’dolteeł, nṉii áídá’? Nṉee k’ehgo Nyááhíí nṉiihíí hadíń áłnṉii?
JOH 12:35 Jesus gádaabiłṉii, Be’idindláádíí dét’įhézhį’ t’ah nohwá begot’įį. Be’idindláádíí t’ah golį́į́dá’ bee nahkai, dahyúgo godiłhiłíí nohwitis hileeh: dahadíń godiłhiłyú naghaahíí hayúgo higaałíí doo yígółsį da.
JOH 12:36 Be’idindláádíí t’ah nohwá begot’įįdá’, be’idindláádíí daahohdląą, áík’ehgo idindláádíí bichągháshé daadołeeł. Jesus díí yee hadziidá’ yits’ą́’ ńyáágo yits’ąą nádest’įįd lę́k’e.
JOH 12:37 Godiyįhgo áná’ol’įįłíí łą́ą́go biṉááł áyíílaa ndi t’ah doo daabodląą da:
JOH 12:38 Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi gánṉiid n’íí begolṉe’híí bighą ágodzaa, NohweBik’ehń, nadaagosiilṉi’íí hadíń yosdląąd? Ła’íí hadíń nohweBik’ehń bigan binawodíí bił ch’í’ṉah alzaa?
JOH 12:39 Áí bighą doo da’odląą da, Esáias gánádo’ṉiidhíí bighą.
JOH 12:40 Biṉáá ádaagodįhgo, ła’íí bijíí daantł’izgo áyíílaa; dahyúgo biṉáá yee daayo’įį, ła’íí bijíí bee bił ídaagozį, áík’ehgo shich’į’ ádaaṉe’go nádaasziih doleeł.
JOH 12:41 NohweBik’ehń bits’ą́’idindláádíí yo’įįdá’ yaa yałti’go Esáias ágánṉiid lę́k’e.
JOH 12:42 Da’ágát’éé ndi nant’án daanlíni łą́ą́go Jesus daayosdląąd ndi Phárisees daanlíni yédaaldzidgo doo ch’í’ṉah yaa nadaagolṉi’ da, Jews ha’ánáłséhdí’ ch’ínohwidinedzoodhi at’éé dánko daanzįgo:
JOH 12:43 Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhooníí doo dázhǫ́ hádaat’įį dadá’ nṉee bił nzhooníí zhą́ itisgo hádaat’įį.
JOH 12:44 Jesus hadįįd hadziigo gánṉiid, Dahadíń shodląąhíí doo shíí zhą́ shodląą da, áídá’ shinł’a’ń ałdó’ yodląą.
JOH 12:45 Hadíń sho’iiníí shinł’a’ń yo’įį.
JOH 12:46 Be’idindláádíí nshłįįgo ni’gosdzáń biká’zhį’ niyáá, dahadíń shodląąhíí doo godiłhiłyú naghaa le’ at’éé da.
JOH 12:47 Dahadíń ádishṉiihíí yidits’agdá’ doo yikísk’eh at’éé dahíí, áń doo baa yashti’ da: ni’gosdzáń biká’ nṉee doo baa yashti’go niyáá da, hasdáhishṉiiłgo niyáá.
JOH 12:48 Dahadíń doo háshit’įįgo shiyati’ doo nágodi’aah dahíí baa yałti’íí gólį́į́: yati’ bee yásíłti’íí nnágodzaahíí bijįį baa yałti’ doleeł.
JOH 12:49 Doo dashínik’eh yásíłti’ da, shiTaa shinł’a’ń nt’é dishṉiigo yashti’íí, nt’é dishṉiigo hasdziihíí shá ngon’ą́ą́.
JOH 12:50 Díí bígonsį, hadíń biyati’ bikísk’eh at’ééhíí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa doleeł: áík’ehgo shiTaa áshiłṉiihíí bikísk’eh yashti’.
JOH 13:1 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąąhíí dabíntsé, Jesus ni’gosdzáń yits’ą́’ biTaa yich’į’ nádiidáhíí biká’ ngonyáágo yígółsįdá’, ni’gosdzáń biká’ biké’ hikaahíí bił nzhǫǫgo dángonyáázhį’ bił nzhǫǫ.
JOH 13:2 O’i’ą́ą́yú da’ch’iyąądá’ Simon biye’, Judas Iscáriot holzéhi, Jesus ch’íbidi’aahgo iłk’idá’ ch’iidn nant’án natsíbiłkeesgo ábíłsį;
JOH 13:3 Jesus biTaa dawa baidin’ą́ą́go yígółsį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yits’ą́’dí’ ńyáá, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ nádesdzaago ałdó’ yígółsį;
JOH 13:4 Áík’ehgo da’iyąądí’ nádiidzaago iká’ bi’ííhíí ídaa yidiltsooz; áídí’ niibek’e’ildéhé náidnłtsoozgo ídináisti’.
JOH 13:5 Betádígisé biyi’zhį’ tú yaa yiziidgo, bitsiłke’yu bikee yá tádaizgizdí’ niibek’e’ildéhé binasti’ n’íí bee yá k’edaayiłdéh nkegonyaa.
JOH 13:6 Áídí’ Simon Peter baa gonyáágo gábiłṉii, SheBik’ehń, ya’ shikee shá tánángis née?
JOH 13:7 Jesus gábiłṉii, Nt’é bighą asht’ííníí k’adyúgo doo bígonłsį da, ndi bígonłsįįh ndi at’éé.
JOH 13:8 Peter gábiłṉii, Shikee doo shá tánáogis at’éé da. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Nikee doo ná tásígiz dayúgo, doo nił gonsht’įį da.
JOH 13:9 Simon Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, doo shikee zhą́ shá tánángis da, shigan hik’e shitsits’in ałdó’ shá tánángis.
JOH 13:10 Jesus gábiłṉii, Dahadíń ténáltłi’íí bikee zhą́ táyigis bik’eh, áík’ehgo dásizįį nt’éégo tanásgiz: nohwíí tádaanohwidesgiz, ndi doo dánohwigha da.
JOH 13:11 Hadíń ch’íbido’aałíí yígółsįhíí bighą ágánṉiid, Doo dánohwigha tádaanohwidesgiz da.
JOH 13:12 Ąął bikee yá tádaizgizgo iká’ bi’ííhíí ánágodlaa, áídí’ dahnánezdaago gádaabiłṉii, Nohwá ásdzaahíí bídaagonołsį née?
JOH 13:13 Iłch’ígó’aahíí ła’íí nohweBik’ehń daashiłdohṉii: da’áígee ádaadohṉii áí; áń nshłįįhíí bighą.
JOH 13:14 Shíí nohweBik’ehń ła’íí nohwił ch’ígó’aahíí nshłíni nohwikee nohwá tádaasigizi: áík’ehgo nohwíí ałdó’ nohwikee łátádaahgisgo dábik’eh.
JOH 13:15 Be’oł’įį doleełíí nohwiṉááł áshłaa, áík’ehgo nohwíí ałdó’ ágádaaht’įį le’.
JOH 13:16 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Na’iziidíí doo binant’a’ yitisgo at’éé da; hadíń hil’a’íí binł’a’íí doo yitisgo at’éé da.
JOH 13:17 Díí bídaagonołsįgo, be’ánádaaht’įįłyúgo nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
JOH 13:18 Doo dánohwigha nohwaa yashti’ da: hadíí hanohwiṉilíí bígonsį: ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉe’ doleełhíí bighą, Hadíń báń bił hishaaníí shich’į’ got’įįh.
JOH 13:19 Doo hwahá begolṉe’ dadá’ baa nohwił nagoshṉi’, áík’ehgo be’ágodzaago da’áń nshłįįgo daahohdląą doleeł.
JOH 13:20 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Dahadíń deł’a’ń náidnłtįįyúgo, shíí ałdó’ náshidiłteeh; hadíń náshidnłtįįhíí shinł’a’á ałdó’ náidiłteeh.
JOH 13:21 Jesus ágánṉiidá’ biyi’siziiníí doo bił gozhǫ́ǫ́ dago, nagolṉi’go gáṉíí, Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nohwíí ła’ ch’íshinoh’aah doleeł.
JOH 13:22 Hadíńshą’ áyiłṉii daanzįgo bitsiłke’yu nádaałinéł’įį.
JOH 13:23 Bitsiłke’yu ła’, Jesus bił nzhónihi, Jesus bitílzhį’ bínentį́į́ lę́k’e.
JOH 13:24 Áík’ehgo Simon Peter áí nayí’izhgizhgo gáyiłṉii, Nahódńłkid, hadíń áyiłṉii áí?
JOH 13:25 Bitílzhį’ bínentííníí Jesus gáyiłṉii, SheBik’ehń, hadíń áłnṉii áí?
JOH 13:26 Jesus gáṉíí, Ee’sí’ą́ą́go baa dish’ałíí, áń áłdishṉii. Yee’iz’ąągo Judas Iscáriot yaa yin’ą́ą́, Simon biye’.
JOH 13:27 Ee’ist’ąąhíí náidn’ąądá’ ch’iidn nant’án, Satan holzéhi beh hiyáá. Jesus gábiłṉii, Nt’é ánle’íí dahałe ánle’.
JOH 13:28 Da’iyąągo naháztaaníí nt’é bighą ágábiłnṉiidíí doo ła’ yígołsįįd da.
JOH 13:29 Judas zhaali bizis nayi’aahíí bighą Jesus ágábiłṉii, daanzį ląą, Da’idaaníí bá hidáń nayiłṉiihgo, dagohíí, Tédaat’iyéhíí nt’éhéta yaa daayiné’, yo’ṉiigo aṉíí ląą daanzį.
JOH 13:30 Judas ee’ist’ąąhíí náidn’ąąhíí bikédí’go dagoshch’į’ ch’ínyáá; áídí’ tł’é’ gozlįį.
JOH 13:31 Ch’ínyáádá’ Jesus gáṉíí, K’adíí shíí, nṉee k’ehgo Niyááhíí ízisgo be’ánsht’eehíí ch’í’ṉah alṉe’, Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí shíí shee ch’í’ṉah alṉe’.
JOH 13:32 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí shíí shee ch’í’ṉah alzaayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ałdó’ ízisgo be’ánsht’eehíí dabíí ch’í’ṉah áidolííł, dagoshch’į’ ch’í’ṉah áidolííł.
JOH 13:33 Shichągháshé, dét’įhézhį’ t’ah nohwił nashkai. Shiká daadeh’į́į́ doleeł; Jews daanlíni ádaabiłdéṉiidíí k’ehgo nohwíí ałdó’ gánohwiłdishṉii, Hayú déyááyú doo nohkáh át’éé da.
JOH 13:34 Begoz’aaníí áníidéhi bee nohwá ngonsh’aah, łił daanohjǫǫgo; dashíí shił daanohshǫǫhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ łił daanohjǫǫ doleeł.
JOH 13:35 Díí bee shiké’ hikaahíí daanohłįįgo nṉee dawa yídaagołsį doleeł.
JOH 13:36 Simon Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, hayú dínyaa? Jesus gábiłṉii, Hayú déyááyú k’adyúgo doo shiké’ ńṉáh da; áídá’ ikédí’go shiké’ ńṉáh doleeł.
JOH 13:37 Peter gábiłṉii, SheBik’ehń, nt’é bighą k’adyúgo doo niké’ disháh da? Shíí nighą dasiitsąą ndi dábik’eh.
JOH 13:38 Jesus gábiłṉii, Ya’ shíí shighą dantsaah née? Da’aṉii, da’aṉiigo gániłdishṉii, Tazhik’áné doo hwahá áṉiih dadá’, taadn doo bígonsį da shiłnṉiih ndi at’éé.
JOH 14:1 Doo nohwijíí natsídaahiltǫ’ da le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohdląą, shíí ałdó’ daashohdląą.
JOH 14:2 ShiTaa golį́į́yú łą́ą́go nohwiba’ goz’ąą: doo ágát’éé dayúgo doo nohwił nagoshṉi’ da doleeł ni’. Ákú nohwá iłch’į’goshłéhyú déyáá.
JOH 14:3 Ákú nohwá iłch’į’goshłaadá’ nánshdáhgo t’ąązhį’ nohwił nádishkáh; hayú sídááyú nohwíí ałdó’ ákú nasółtąą doo.
JOH 14:4 Hayú déyááyú bídaagonołsį, itínhíí ałdó’ bídaagonołsį.
JOH 14:5 Thomas gábiłṉii, NohweBik’ehń, hayú dínyaahíí doo bídaagonlzį dadá’ hagot’éégo itínhíí bídaagonlzį?
JOH 14:6 Jesus gábiłṉii, Shíí itínhíí nshłįį, da’aṉii ágot’eehíí, ła’íí ihi’ṉaahíí nshłįį: shíí shinkááyú zhą́ shiTaa yaa higháhi at’éé.
JOH 14:7 Shídaagonołsįyúgo shiTaa ałdó’ bídaagonołsį doleeł ni’: kodí’ godezt’i’go bídaagonołsį, ła’íí daahołtsąą.
JOH 14:8 Philip gábiłṉii, NohweBik’ehń, niTaa nohwił ch’í’ṉah ánle’, áík’ehgo nohwił dádaabik’eh.
JOH 14:9 Jesus gábiłṉii, Philip, ya’ nohwił nashkaigo ńzaad ogoyáádá’ t’ah doo shígonłsįįh da née? Hadíń sho’iiníí shiTaa yo’įį; áídá’ nt’é bighą, NiTaa nohwił ch’í’ṉah ánle’, nṉii?
JOH 14:10 ShiTaa biyi’ gonshłįį, ła’íí shiTaa shiyi’ golį́į́ doo hondlą́ąh da née? Yati’ bee yashti’íí doo dashínik’eh yashti’ da: shiTaa shiyi’ golííníí ánásht’įįłíí dabíí ánáyol’įįł.
JOH 14:11 ShiTaa biyi’ gonshłįįgo, ła’íí shiTaa shiyi’ golį́į́go shondlą́ąh: dagohíí ánásht’įįłíí zhą́ bighą shondlą́ąh.
JOH 14:12 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Hadíń shodlaaníí ánásht’įįłíí k’ehgo ánát’įįł doleeł; ánásht’įįłíí bitisgo ndi ánát’įįł doo; shíí shiTaa bich’į’ nádésdzáhíí bighą.
JOH 14:13 Shizhi’ hohshiigo nt’éhéta daahóhkeedíí nohwá łashłe’, shiTaa ízisgo ye’at’ééhíí biYe’ bee ch’í’ṉah ádolṉiił doleełgo.
JOH 14:14 Shizhi’ hohshiigo dant’éhéta daahóhkeedyúgo nohwá łashłe’.
JOH 14:15 Nohwił daanshǫǫyúgo bengoni’ááníí bikísk’eh ádaanoht’ee.
JOH 14:16 ShiTaa hoshkąąh doleeł, áík’ehgo ła’ Kich’oṉiihíí nohwaa naadit’aah, áń dahazhį’ nohwił nlįį doleeł.
JOH 14:17 Áń Spirit da’aṉii ágot’éhi ch’í’ṉah áile’hi; da’áń ni’gosdzáń biká’ nṉee doo hagot’éégo nágodi’aah da, doo daayo’įį da, doo yídaagołsį dahíí bighą: áídá’ nohwíí bídaagonołsį; nohwił nlįį, ła’íí nohwiyi’ golį́į́híí bighą.
JOH 14:18 Nohwits’ą́’ nádésdzáágo doo dasahndi ádaanoht’ee da doleeł: áídí’ nohwich’į’ nádishdááł.
JOH 14:19 Dét’įhézhį’ ni’gosdzáń biká’ nṉee doo nádaashiłtséh da; da’ágát’éé ndi nohwíí daashołtséh: shíí hinshṉaahíí bighą nohwíí ałdó’ daahinohṉaa doleeł.
JOH 14:20 Áí bijįį shíí shiTaa biyi’ nshłįį, nohwíí shiyi’ daanohłįį, shíí nohwiyi’ daanshłįįhíí bídaagonołsį doleeł.
JOH 14:21 Hadíń bengoni’ááníí yígółsįgo yikísk’eh at’ééhíí, áń bił nshǫǫ: hadíń bił nshooníí shiTaa bił nzhóni at’éé, áík’ehgo áń shił nzhǫǫgo bich’į’ ch’í’ṉah ádinszį doleeł.
JOH 14:22 Judas, doo Iscáriot dahi, gábiłṉii, NohweBik’ehń, nt’é bighą ni’gosdzáń biká’ nṉee doo bich’į’ ch’í’ṉah ádńdléh dadá’, néé zhą́ nohwich’į’ ch’í’ṉah ádńdléh doleeł?
JOH 14:23 Jesus gábiłṉii, Nṉee bił nshǫǫyúgo shiyati’íí yikísk’eh at’éé doleeł: shiTaa bił nzhǫǫ doleeł, áík’ehgo baa nt’aashgo bił daagondlįį doleeł.
JOH 14:24 Hadíń doo bił nshǫǫ dahíí shiyati’íí doo yikísk’eh at’éé da: yati’ daadohts’agíí doo dashíí shiyati’ at’éé da, shiTaa shinł’a’ń biyati’ at’éé.
JOH 14:25 Díí ágot’eehíí bee nohwich’į’ yásíłti’, t’ah nohwitahyú nshłįįdá’.
JOH 14:26 Kich’oṉiihíí, Holy Spirit holzéhi, shizhi’ biláhyú shiTaa nohwich’į’ daidił’aa doleełíí dawa nohwił ch’ígó’aah doleeł, nohwił nagosisṉi’íí dahot’éhé bínádaałṉiihgo ánohwiłsį doleeł.
JOH 14:27 Iłch’į’gont’ééhíí nohwaa nnshné’, iłch’į’gont’ééhíí shits’ą́’dí’ begoz’ánihíí nohwaa daanshné’: doo ni’gosdzáń bits’ą́’dí’ ágot’eehíí k’ehgo nohwaa daanshné’ da. Doo nohwijíí natsídaahiltǫ’ da le’, doo nédaałdzid da le’.
JOH 14:28 Gádaanohwiłdéṉiidíí daadisots’ąą, Deyáádí’ nohwaa náshdáh doleeł. Nohwił daanshǫǫ lę́k’eyúgo nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł ni’, shiTaa bich’į’ nádésdzá dishṉiihíí bighą; shiTaa shitisgo at’éhi nlįį.
JOH 14:29 Doo hwahá begolṉe’ dadá’ nohwił nagosisṉi’, be’ágodzaadá’ da’ohdląą doleełhíí bighą.
JOH 14:30 Kodí’ godezt’i’go doo łą́ą́go nohwich’į’ yádaashti’ da: díí ni’gosdzáń binant’a’ higaałhíí bighą, áń doo shebik’eh da.
JOH 14:31 Ni’gosdzáń biká’ nṉee shiTaa shił nzhǫǫgo yídaagołsį doleełhíí bighą, shiTaa shá ngon’ááníí k’ehgo ánásht’įįł. Daohsįįh, hikaah le’.
JOH 15:1 Shíí dasts’aa dahnanlsé’íí da’aṉiihíí nshłįį, shiTaahíí dahnanlsé’íí nłt’éégo áyíłsiníí nlįį.
JOH 15:2 Shits’ádaaz’aahíí doo nest’ą’ áile’ dahíí dawa shits’áyiṉiił: áídá’ shits’ádaaz’aahíí nest’ą’ áile’íí náyigeesh, nest’áń dayúweh łą́ą́go áiléh doleełhíí bighą.
JOH 15:3 Nohwíí iłk’idá’ yati’ bee nohwich’į’ yásíłti’íí bee daanohwidiłkǫǫd.
JOH 15:4 Shiyi’ daanohłįį, shíí ałdó’ nohwiyi’ nshłįį. Its’ádaaz’aahíí doo dabízhą́ nest’ą’ áyóléh át’éé da, bá’ó’áhi yiyi’ nlįįyúgo zhą́; nohwíí ałdó’ nest’ą’ doo ádaahłe’ da, shiyi’ daanohłįįyúgo zhą́.
JOH 15:5 Shíí dasts’aa dahnanlsé’íí bá’ó’áhi nshłįį, nohwíí shits’ádaaz’aahíí daanohłįį. Dahadíń shiyi’ nliiníí, ła’íí biyi’ nshłiiníí, áń nest’ą’ łą́ą́go áiléhi nlįį; shíí da’ánshdįhyúgo doo nt’é ádaahłéh át’éé da.
JOH 15:6 Nṉee ła’ doo shiyi’ nlįį dayúgo, its’ádaaz’aahíí ła’ yó’olt’e’go náhasganhíí k’ehgo yó’obi’dilt’e’; nṉee áí its’ádaaz’aahíí łenádaihezlaago kǫ’ biyi’ odaiskaadgo nlíd.
JOH 15:7 Shiyi’ daanohłįįyúgo, shiyati’ nohwiyi’ begoz’ąąyúgo, dahádaaht’įįhíí daahóhkeedgo nohwá ádaadolṉiił.
JOH 15:8 Nohwinest’ą’ łą́ą́go ánádaał’įįłíí bee shiTaa ízisgo at’ééhíí ch’í’ṉah ábi’dilzį; áík’ehgo da’aṉiigo shiké’ hikaahíí daanohłįį.
JOH 15:9 ShiTaa bił nshǫǫhíí k’ehgo nohwíí shił daanohshǫǫ: dayúweh shił daanohshǫǫ le’.
JOH 15:10 ShiTaa yegos’aaníí bikísk’eh ánsht’eego dábik’ehn bił nshǫǫhíí k’ehgo bengoni’ááníí bikísk’eh ádaanoht’eeyúgo, dábik’ehn shił daanohshǫǫ doleeł.
JOH 15:11 Shits’ą́’dí’ koł’ijóóníí nohwiyi’ daagolį́į́ doleełgo, ła’íí dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą be’ánohwiłdéṉiid.
JOH 15:12 Díínko bengoni’áni at’éé, Shił daanohshooníí k’ehgo nohwíí ałdó’ łił daanohjǫǫ doleeł.
JOH 15:13 Ił’ijóóníí díí bitisgo at’éhi doo hadíń ye’at’éé da, nṉee bi’ihi’ṉa’ bit’eké yá nyiné’i.
JOH 15:14 Bengoni’ááníí be’ádaanoht’eeyúgo shit’eké daanohłįį.
JOH 15:15 Kodí’ godezt’i’go doo dayúweh shá na’iziidíí daanohwiłdishṉiigo daanohwoshíí da; na’iziidíí binant’a’ ánát’įįłíí doo yígółsį da: áídá’ shit’eké daanohwiłdishṉiigo daanohwoshíí; shiTaa bits’ą́’dí’ disiits’ą́ą́’íí dawa nohwił ígózįgo ashłaahíí bighą.
JOH 15:16 Nohwíí doo hadaasisołtįį da, shíí hanohwiheṉil, nest’ą’ ánádaał’įįłyú dahdohkáhgo nohwaa godini’ą́ą́, áí nest’ą’ daagolį́į́ ńt’éé doleełgo; áík’ehgo dant’éhéta shizhi’ biláhyú shiTaa bídaahóhkeedyúgo, nohwaa yidoné’hi at’éé.
JOH 15:17 Díínko nohwá ngoni’ą́ą́, łił daanohjǫǫ le’.
JOH 15:18 Ni’gosdzáń biká’ nṉee nohwik’edaanṉiihyúgo, nohwik’edaanṉiihíí dabíntsé shik’edaanṉiihgo bídaagonołsį.
JOH 15:19 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bich’į’zhiṉéé daanohłįįyúgo, ni’gosdzáń biká’ nṉee dabíí bich’į’zhiṉééhíí bił daanzhóni at’éé; áídá’ ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo bich’į’zhiṉéé daanohłįį da, ndi bits’ą́’ nohwiniṉil, áí bighą ni’gosdzáń biká’ nṉee nohwik’edaanṉiih.
JOH 15:20 Nohwich’į’ hasdzii n’íí bínádaałṉii, Na’iziidíí doo binant’a’ yitisgo at’éé da, nohwiłdéṉiid. Shiniidaagodezlaayúgo, nohwíí ałdó’ nohwiniidaagodile’; ádishṉiihíí yikísk’eh ádaat’ee lę́k’eyúgo, nohwíí ałdó’ ádaadohṉiihíí yikísk’eh ádaat’ee doleeł.
JOH 15:21 Shizhi’híí bighą díí dahot’éhé ye’ádaanohwile’, shides’a’ń doo yídaagołsį dahíí bighą.
JOH 15:22 Doo niyáágo bich’į’ yádaasiłti’ dayúgo, doo nchǫ’go ádaadzaa da doleeł ni’; k’adíí binchǫ’íí bighą doo nt’é yik’ídaagodi’áh da.
JOH 15:23 Dahadíń shik’enṉiihíí shiTaa ałdó’ yik’enṉiih.
JOH 15:24 Bitahyú áná’ol’įįłíí doo hwahá hadíń áile’hi ashłaa dayúgo, doo nchǫ’go ádaadzaa da doleeł ni’: k’adíí shíí hik’e shiTaa biłgo daanohwiłtsąągo nohwik’edaanṉii.
JOH 15:25 Dabíí bich’į’ begoz’aaníí biyi’ k’e’eshchiiníí, Doo nt’é bighą shik’edaanṉii da, golzeego dahgoz’aaníí begolṉe’go ánágot’įįł.
JOH 15:26 Kich’oṉiihíí, áń shiTaa bits’ą́’dí’ nohwich’į’ dish’aa doleełíí ńyáágo, Holy Spirit da’aṉii ágot’éhi ch’í’ṉah áile’hi, shiTaa yits’ą́’dí’ nlíni, áń shaa nagolṉi’ doleeł:
JOH 15:27 Nohwíí ałdó’, dantsé godezt’i’dí’ nohwił nashkaihíí bighą shaa nadaagołṉi’ doleeł.
JOH 16:1 Doo t’ąązhį’ nanánohohdéh da doleełhíí bighą díí dawa bee nohwich’į’ yádaasiłti’.
JOH 16:2 Jews ha’ánáłséhdí’ ch’ídaanohwinihiyood doleeł: ła’íí dahadíń nohwizes‐hiiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá ásht’į́į́ nzį doleełíí baa gowáh.
JOH 16:3 Áí shiTaa doo yídaagołsį da, shíí ndi doo shídaagołsį dahíí bighą ánádaat’įįł doleeł.
JOH 16:4 Díí baa nohwił nagosisṉi’íí baa gonyáágo, bínádaałṉiih doleełhíí bighą nohwił nagosisṉi’n’. Iłch’ígonsh’aahgo godeyaadá’ díí doo baa nohwił nagosisṉi’ da ni’, t’ah nohwił nashkai n’íí bighą.
JOH 16:5 K’adíí shides’a’ń bich’į’ deyáá; áídá’ doo ła’, Hayú dínyaa? daashiłdohṉiigo nashídaadołkid da.
JOH 16:6 Díí baa nohwił nagosisṉi’híí bighą nohwijíí biyi’ doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da daasolįį.
JOH 16:7 Da’ágát’éé ndi da’aṉiigo ánohwiłdishṉii; dahdisháhíí nohwá nzhǫǫ: doo dahdiyaa dayúgo, Kich’oṉiihíí doo nohwaa hiṉáh da; áídá’ óyááyúgo zhą́ nohwich’į’ dish’aa doo.
JOH 16:8 Áń ńyáágo nchǫ’go ágot’eehíí, nzhǫǫgo ágot’eehíí, ła’íí aayá’iti’íí ni’gosdzáń biká’ nṉee yił ch’í’ṉah ádaile’ doo.
JOH 16:9 Doo daashodląą dahíí bighą nchǫ’go ágot’eehíí bił ch’í’ṉah ádaile’ doleeł;
JOH 16:10 ShiTaa bich’į’ deyáágo doo nádaashołtséh dahíí bighą nzhǫǫgo ágot’eehíí bił ch’í’ṉah ádaile’ doleeł;
JOH 16:11 Díí ni’gosdzáń binant’a’ baa yá’iti’híí bighą aayá’iti’íí bił ch’í’ṉah ádaile’ doleeł.
JOH 16:12 Łą́ą́go t’ah nohwich’į’ yashti’ ndi k’adííyúgo doo nohwił ídaagozį da.
JOH 16:13 Áídá’ Spirit da’aṉii ágot’éhi ch’í’ṉah áile’hi nohwaa nyáágo, da’aṉii ágot’eehíí dawa nohwá yígółsį doleeł: doo dabínik’eh yałti’ da doleeł; nt’éhéta yidits’agíí zhą́ yaa yałti’ doo: ła’íí begoldohíí nohwił ch’í’ṉah áidoliił.
JOH 16:14 Shits’ą́’dí’go be’ágot’eehíí náidiiné’go, yaa nohwił nagolṉi’ doleełíí ízisgo be’ánsht’eehíí nohwił ch’í’ṉah áidoliił.
JOH 16:15 ShiTaa bits’ą́’dí’go be’ágot’eehíí dawa shíyéhi at’éé. áí bighą shits’ą́’dí’go be’ágot’eehíí náidiiné’go nohwił ch’í’ṉah áidoliił, déṉiid.
JOH 16:16 Dét’įhézhį’ doo nádaashołtséh da: áídí’ dét’įhézhį’ nanádaashołtséh, shiTaa bich’į’ deyááhíí bighą.
JOH 16:17 Bitsiłke’yu ła’ gádaałiłdi’ṉii, Dét’įhézhį’ doo nádaashołtséh da: áídí’ dét’įhézhį’ nanádaashołtséh: ła’íí, ShiTaa bich’į’ deyááhíí bighą, daanohwiłṉiihíí, nt’é ṉiigo aṉíí?
JOH 16:18 Gádaaṉii, Nt’é ṉiigo aṉíí, Dét’įhézhį’, ṉiihíí? Néé doo bídaagonlzį da nt’é ṉiigo aṉiihíí.
JOH 16:19 Jesus nabídaadiłkid hádaat’įįgo yígółsįgo gádaabiłṉii, Dét’įhézhį’ doo nádaashołtséh da: áídí’ dét’įhézhį’ nanádaashołtséh, dishṉiihíí bighą nałídaadołkid née?
JOH 16:20 Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Daahchag, ła’íí chaał ádaanoht’eedá’ ni’gosdzáń biká’ nṉee bił daagozhǫ́ǫ́ doleeł; doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da doleeł, áídá’ doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dahíí nohwił daagozhǫ́ǫ́ nádaadodleeł.
JOH 16:21 Isdzán iłchiigo doo bił gozhǫ́ǫ́ da, iłchiigee ngonyááhíí bighą: áídá’ ishchįįhíí bikédí’go, ni’gosdzáń biká’zhį’ nṉee yishchįįhíí yaa bił gozhǫ́ǫ́go, nṉiih n’íí doo yínálṉiih da.
JOH 16:22 Áík’ehgo doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da k’adíí: ndi nádaanohwiłtsąągo nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł, doo hadíń nohwił gozhóóníí nohwits’ą́’ náidoné’ át’éé da.
JOH 16:23 Áí bijįį doo nashídaadołkid da doleeł. Da’aṉii, da’aṉiigo gádaanohwiłdishṉii, Nt’éhéta shiTaa shizhi’ biláhyú bídaahóhkeedíí nohwaa daayiné’ doleeł.
JOH 16:24 Doo nt’é shizhi’ biláhyú daahóhkeed da ngoheyaa: da’óhkeedgo nohwaa hi’né’, áík’ehgo dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
JOH 16:25 Díí iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí bee nohwił nagosisṉi’: ndi iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí doo dayúweh bee nohwił nadaagoshṉi’ dahíí baa gowáh, áídá’ dabígózįgo shiTaa baa nohwił nadaagoshṉi’ doleeł.
JOH 16:26 Áí bijįį shizhi’ biláhyú da’óhkeed doleeł: shiTaa nohwá hoshkąąh doo daanohwiłdishṉiigo da:
JOH 16:27 ShiTaa dabíí bił daanohshǫǫ, nohwił daanshǫǫhíí bighą, ła’íí shiTaa bits’ą́’dí’ níyáágo daahosohdląądhíí bighą.
JOH 16:28 Shíí shiTaa bits’ą́’dí’ ni’gosdzáń biká’zhį’ nkeniyáá: k’adíí ni’gosdzáń bits’ą́’dí’ shiTaa bich’į’ nádésdzá.
JOH 16:29 Bitsiłke’yu gádaaṉii, Áníita dabígózįgo yánłti’, iłch’ígót’aahgo na’goṉi’íí dee bee yánłti’ da.
JOH 16:30 Dawa bígonłsį́go k’adíí bídaagosiilzįįd, doo hadíń nanódiłkid bik’eh da: díí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ ńyaago daanosiidląąd.
JOH 16:31 Jesus gádaabiłṉii, Áníita da’osohdląąd née?
JOH 16:32 Isąą, iłtahosohkaigo danohtįįgee gowąyú onáhasohkaidá’, shízhą́ dasahndi ch’ídishtłish doleełíí baa gowáh, iłk’idá’ biká’ ngonyáá: ndi doo dasahndi ch’ínítłizh da, shiTaa bił nash’aashíí bighą.
JOH 16:33 Shíí shiláhyú iłch’į’gont’ééhíí be’ádaanoht’ee doleełhíí bighą díí bee nohwich’į’ hasdzii. Ni’gosdzáń biká’ góyéégo nagowaahíí biyi’ nahkai: áídá’ nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bitis silį́į́.
JOH 17:1 Jesus díí ąął ánṉiidá’ yaaká’yú déz’įįgo gáṉíí, ShiTaa, baa gowáh n’íí biká’ ngonyáá; shíí, niYe’ nshłiiníí, ízisgo be’ánsht’eehíí ch’í’ṉah ánle’go, shíí ałdó’ ízisgo áńt’ééhíí ch’í’ṉah ánshłe’.
JOH 17:2 Daahiṉaahíí dawa beshik’ehgo shá ngoń’ąą, hadíí shaa daadín’ąąhíí dawa dahazhį’ ihi’ṉaahíí baa daadinsh’aa doleełgo.
JOH 17:3 Díínko dahazhį’ ihi’ṉaahíí át’éé, danizhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉíhi ńlį́į́híí nídaagołsį, ła’íí shíí, Jesus Christ shíńńł’a’íí, ałdó’ shídaagołsį doleeł.
JOH 17:4 Ni’gosdzáń biká’ ízisgo be’áńt’ééhíí ch’í’ṉah ánishłaa: na’idziid shaa díń’ąą n’íí ąął ashłaa.
JOH 17:5 ShiTaa, k’adíí ni’gosdzáń t’ah doo álṉe’ dadá’ ízisgo nił be’ánsht’ee n’íí bee dani ízisgo be’ánsht’eehíí ch’í’ṉah ánle’.
JOH 17:6 Ni’gosdzáń biká’ nṉee bitahdí’ ła’ shaa ńṉilíí bich’į’ nizhi’ bígózįgo ashłaa: ṉíyéé daanlįį ni’, shaa ńṉil; niyati’ yikísk’eh ádaat’ee.
JOH 17:7 Dawahá shaa díń’ąąhíí ni nits’ą́’dí’go yídaagołsį.
JOH 17:8 Yati’ shaa díń’ąąhíí bee bich’į’ yádaasiłti’; áí nádaidnné’, nits’ą́’dí’ níyááhíí da’aṉiigo yídaagołsį, ła’íí shińńł’a’íí daayosdląąd.
JOH 17:9 Bá da’oshkąąh: ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí doo bá da’oshkąąh da, áídá’ hadíí shaa ńṉilíí zhą́ bá da’oshkąąh; áí ṉíyéé daanlįįhíí bighą.
JOH 17:10 Shíyééhíí dawa ṉíyéé, ṉíyééhíí dawa shíyéé; áík’ehgo áí bee ízisgo be’ánsht’eehíí ch’í’ṉah áshi’delzaa.
JOH 17:11 K’ad doo ni’gosdzáń biká’ nashaa da doleeł, áíhíí ni’gosdzáń biká’ nakai, shihíí nich’į’ dahnádishdáh. ShiTaa diyini, hadíí shaa ńṉilíí nizhi’ binawodíí bee daahóńtą’, dała’á ndlįįhíí k’ehgo dała’á daanlįį doleełgo.
JOH 17:12 Ni’gosdzáń biká’ t’ah bił nashkaidá’, hadíí shaa ńṉilíí nizhi’ binawodíí bee daahóshtą’ ni’; biṉádaadesh’į́į́go doo ła’ ch’a’otłizh da, ndi da’ílíí hileeh yá gozlíni zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉe’híí bighą.
JOH 17:13 K’ad nich’į’ nádesdzá; shił gozhóóníí dázhǫ́ bee bił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleełhíí bighą díí ni’gosdzáń biká’zhį’ bee yashti’.
JOH 17:14 Niyati’íí baa bił nadaagosisṉi’; ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo be’ánsht’ee dahíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo be’ádaat’ee dahíí bighą ni’gosdzáń biká’ nṉee bik’edaanṉiih.
JOH 17:15 Ni’gosdzáń bits’ą́’ńṉííł doo dishṉiigo oshkąąh da, áídá’ nchǫ’íí bits’ą́’go ádaanłsį, dishṉiigo oshkąąh.
JOH 17:16 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo be’ánsht’ee dahíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí doo be’ádaat’ee da.
JOH 17:17 Da’aṉiihíí nits’ą́’dí’ begoz’aaníí bee hadaańle’: niyati’ da’aṉíhi.
JOH 17:18 Ni’gosdzáń biká’zhį’ shidíńł’a’ n’íí k’ehgo, bíí ni’gosdzáń biká’zhį’ odaał’a’.
JOH 17:19 Bíí bighą godiyini be’ánsht’eego ádishdle’, bíí ałdó’ da’aṉíhi bee hadaadilṉe’ doleełhíí bighą.
JOH 17:20 Doo dabíí zhą́ bá da’oshkąąh da, hadíń díí nṉee biyati’híí bighą daashodląą doleełíí ałdó’ bá da’oshkąąh;
JOH 17:21 Áí dawa dała’á daanlįį doleełgo; ni shiTaa ńlínihíí shiyi’ nlįį, ła’íí niyi’ nshłįįhíí k’ehgo bíí ałdó’ dała’á daanlįįgo nohwiyi’ daanlįį doleeł: shińńł’a’go ni’gosdzáń biká’ nṉee daayodląą doleełhíí bighą.
JOH 17:22 Ízisgo be’ánsht’eehíí shaa ńné’íí baa daasiiné’; dała’á ndlįįhíí k’ehgo dała’á daanlįį doleełhíí bighą:
JOH 17:23 Shíí biyi’ daanshłįįgo, ni shiyi’ nlį́į́go, díí nṉee dazhǫ́ nłt’éégo ádaabile’go dała’á daanlįį doleeł; áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nṉee shidíńł’a’go yídaagołsį doleeł, ła’íí nił nshǫǫhíí k’ehgo nił daanzhǫǫhíí ałdó’ yídaagołsį doleeł.
JOH 17:24 ShiTaa, hadíí shaa ńṉilíí hayú nashaayú bił daanshłįį doleełgo hasht’į́į́; áík’ehgo ízisgo be’ánsht’eehíí shaa ńné’íí daidołtsééł, ni’gosdzáń doo hwahá nnit’aa dadá’ nił nshǫǫ lę́k’ego.
JOH 17:25 ShiTaa, dázhǫ́ nłt’éégo áńt’ééhíí, ni’gosdzáń biká’ nṉee doo nídaagołsį da lę́k’e: ndi shíí nígonsį, ła’íí díí nṉeehíí shińńł’a’go yídaagołsį.
JOH 17:26 Nizhi’ baa bił nadaagosisṉi’, baa bił nanádaagoshṉi’ doleeł; ił’ijóni bee nił nshooníí biyi’ daagolį́į́ doleeł, ła’íí biyi’ daanshłįį doleełhíí bighą.
JOH 18:1 Jesus ágánṉiidá’ bitsiłke’yu biłgo tú da’ayą́hágo nlíni, Cédron golzéhi, hanaa deskai, áígee dégózhónégo goz’ąązhį’ yił okai.
JOH 18:2 Judas, ch’íbí’aahíí, ałdó’ dégózhónégo goz’aaníí yígółsį: Jesus łahgee akú bitsiłke’yu yił onákah lę́k’e.
JOH 18:3 Ákú silááda ła’íí aasiṉilíí, okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi hik’e Phárisees odais’a’ihíí, kǫ’nalbaałíí, kǫ’diltłishíí ła’íí benagonlkaadíí daayoṉiłgo Judas yił hikai.
JOH 18:4 Jesus díí bee bich’į’ ágoṉéhíí dawa yígółsįgo áí nṉeehíí yich’į’ nyáágo gádaayiłṉii, Hadíń biká hadaanohtaa?
JOH 18:5 Nṉeehíí gádaabiłṉii, Jesus, Názarethdí’ gólíni. Shíí áń ánsht’ee, ṉii, Jesus. Judas, ch’íbí’aahíí, ałdó’ itah sizįį lę́k’e.
JOH 18:6 Shíí áń ánsht’ee, daabiłnṉiidá’ dagoshch’į’ t’ąązhį’ deheskaigo ni’zhį’ nanehezdee.
JOH 18:7 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Hadíń biká hadaanohtaa? Jesus, Názarethdí’ gólíni, nádaado’ṉiid.
JOH 18:8 Jesus gánádí’ṉii, Shíí áń ánsht’ee, daanohwiłdéṉiid: shíí shiká hadaanohtaayúgo, díí nṉeehíí ch’ík’eh nádókáh:
JOH 18:9 Nṉee shaa ńṉilíí doo ła’ shaa ch’a’okáad da, áṉíí n’íí begolṉe’híí bighą aṉii.
JOH 18:10 Simon Peter, bésh be’idiltłishé naitįįhíí hayidzį́į́zgo, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yána’iziidíí bijaa dihe’nazhiṉéégo naidnłgizh. Na’iziidíí Málkas holzéhi.
JOH 18:11 Jesus Peter gáyiłṉii, Nibízh be’idiltłishé bizis biyi’ onántįį: shiTaa idee yee sha’ikaahíí hishdląą ndi at’éé.
JOH 18:12 Áídí’ silááda ła’íí binant’a’ ła’íí aasiṉilíí Jews odais’a’íí Jesus daayiłtsoodgo łídaayistł’ǫǫ,
JOH 18:13 Áídí’ dantsé Ánnas holzéhi bich’į’ odaizlǫǫz; áń Cáiaphas baadaaní, Cáiaphas‐híí áí łegodzaahíí biyi’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitįį lę́k’e.
JOH 18:14 Cáiaphas Jews daanlíni yich’į’ yałti’go gánṉiid lę́k’e, Nṉee dała’á nṉee dawa yá datsaahgo zhą́ nzhǫǫ.
JOH 18:15 Simon Peter Jesus yiké’ óyáá, bitsiłke’yu ła’i ałdó’: áń okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bígółsįgo kįh yuṉe’ Jesus yił ha’a’aazh.
JOH 18:16 Áídá’ Peter dáádítį́hgee sizįį. Áídí’ Jesus bitsiłke’yu ła’ihíí, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yígółsini, ch’ínyáágo, isdzán dáádítį́h yaa sitíni yich’į’ hadziigo Peter yił ha’a’aazh.
JOH 18:17 Isdzán dáádítį́h yaa sitíni Peter gáyiłṉii, Ni ałdó’ ła’ áí nṉeehíí bitsiłke’yu itah ńlį́į́ nsį. Dah, shí doo áí nshłįį da, ṉii, Peter.
JOH 18:18 Nada’iziidíí ła’íí aasiṉilíí gozk’azíí bighą deda’deshjeedgo nádaaniiłdziiłgo kǫ’zhį’ nadaazį: Peter ałdó’ itah nániiłdziiłgo sizįį lę́k’e.
JOH 18:19 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni Jesus biké’ hikaahíí ła’íí iłch’ígó’aahíí yaa nabídiłkid lę́k’e.
JOH 18:20 Jesus gábiłṉii, Ni’gosdzáń biká’ nṉee ch’í’ṉah bich’į’ yádaashti’ ni’; Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą yuṉe’, ła’íí da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ dábik’ehn iłch’ígonsh’aah ni’, Jews daanlíni íła’ánádaat’įįhgee; doo nt’é nash’į’go yashti’ da ni’.
JOH 18:21 Nt’é bighą nashídńłkid áídá’? Hadíí daashidezts’aaníí nt’é daabiłdéṉiidíí yídaagołsį: áí nahódaańłkid.
JOH 18:22 Ágánṉiidá’ aasiṉilíí ła’, Jesus bit’ahdí’ sizíni, bonłts’į́, gáṉíígo, Ya’ áík’ehgo okąąh yebik’ehi da’itiséyú sitíni bich’į’ yách’iłti’ née?
JOH 18:23 Jesus gábiłṉii, Doo bik’ehgo hasdzii dayúgo baa shił nagolṉí’: áídá’ da’aṉiigo hasdziiyúgo nt’é bighą shóńłts’į́?
JOH 18:24 Ánnas, Jesus łestł’ǫǫgo Cáiaphas, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, bich’į’ oyił’a’ ni’.
JOH 18:25 Simon Peter nániiłdziiłgo sizįį lę́k’e. Gádaabiłch’iṉii, Ni ałdó’ ła’ bitsiłke’yu ńlį́į́ daandzį. Dah, shí doo áń nshłįį da, nádo’ṉiid.
JOH 18:26 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yána’iziidíí ła’, áń Peter yijaa naidnłgizh n’íí bik’íí nlíni, gáṉíí, Ni née, dégózhóné goz’ąągee áí nṉeehíí bił nish’įį ni’?
JOH 18:27 Peter, Dah, nádo’ṉiid; áígee tazhik’áné ánṉiid.
JOH 18:28 Cáiaphas bikįh goz’ąądí’ yáná’itihé yuṉe’ Jesus odaizlǫ́ǫ́z: dázhǫ́ t’ahbį lę́k’e; Jews daanlíni ákóṉe’ ha’á’iikaiyúgo bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąągee doo itah daahiidleeh da, okąąh zhiṉéégo doo iłch’į’daandléh dahíí bighą daanzįgo, doo ha’akáh da lę́k’e.
JOH 18:29 Áík’ehgo nant’án, Pílate holzéhi, bich’į’ ch’ínyáágo gádaabiłṉii, Áí nṉeehíí hago lą́ą́ adzaago bił nohkai?
JOH 18:30 Jews gádaabiłṉii, Doo nchǫ’go adzaa dayúgo doo naa bił nokáh át’éé da.
JOH 18:31 Pílate gánádi’ṉii, Dánohwíí bedaagosoł’aaníí bee baa yádaałti’. Jews daanlíni gánádaadi’ṉii, Nṉee zideego begoz’aaníí doo bee daagosiil’ąą da.
JOH 18:32 Jesus hagot’éégo datsaah doleełíí dabíí yaa nagolṉi’ n’íí begolṉe’go ánágot’įįł.
JOH 18:33 Pílate yáná’itihé yuṉe’ onanádzaago, Jesus yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Ya’ ni Jews ízisgo biNant’a’ ńlį́į́ née?
JOH 18:34 Jesus gábiłṉii, Ya’ danínik’eh ánṉii née, dagohíí ła’ ágádaashiłṉiigo nił nadaagolṉi’híí bighą ánṉii née?
JOH 18:35 Pílate gáṉíí, Ya’ shíí Jew nshłįį gá? Dani bił háńt’i’íí ła’íí ni’okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi shaa daanidez’ąą: hago ándzaa áídá’?
JOH 18:36 Jesus gábiłṉii, Beshik’ehíí doo díí ni’gosdzáń biká’ begoz’ąą da: beshik’ehíí díí ni’gosdzáń biká’ begoz’ąąyúgo, Jews daanlíni doo baa shi’deltįį dahíí bighą shinadaal’a’á nadaagonłkaad doleeł ni’: n’íí beshik’ehíí díí ni’gosdzáń doo bits’ą́’dí’ begoz’ąą da.
JOH 18:37 Pílate gábiłṉii, Nant’án ńlį́į́ lą́ą́ ya’? Jesus gábiłṉii, Da’áígee ánṉii, Nant’án nshłįįhíí. Da’aṉii ágot’eehíí baa nagoshṉi’ doleełhíí bighą gosilį́į́, ła’íí áí bighą ni’gosdzáń biká’zhį’ niyáá. Nṉee daantį́į́gee da’aṉii zhiṉéé ádaat’eehíí shiyati’ yidits’ag doo.
JOH 18:38 Pílate gánábiłdi’ṉii, Da’aṉii ágot’eehíí nṉiihíí nt’é golzeego ágolzee? Díí ánṉiidá’ Jews daanlíni yich’į’ ch’ínánádzaago gádaayiłṉii, Díí nṉeehíí doo hago adzaa dago bígosíłsįįd.
JOH 18:39 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhgo da’idąągee nṉee ła’ nohwá ch’ínálteehgo daagosoł’ąą: áík’ehgo Jews ízisgo biNant’a’ nohwá ch’ínánshteeh née?
JOH 18:40 Nanádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Díí nṉeehíí dooda, Barábbas zhą́ nohwá ch’ínánłteeh. Barábbas‐híí in’įįhi nlįį lę́k’e.
JOH 19:1 Pílate aṉiigo Jesus habí’oltsaz.
JOH 19:2 Silááda ch’il diwozhi nánihezwodgo nant’án bich’ah k’ehgo alzaahi bik’edaidez’ąą lę́k’e, ła’íí diyágé łichíí dotł’izhi bá ádaagozlaa,
JOH 19:3 Áídí’ bich’į’ hayaa ánádaat’įįgo, Gozhǫ́ǫ́ le’, Jews ízisgo biNant’a’ ńlíni! daaṉiidá’ daayołts’į́.
JOH 19:4 Pílate ch’ínánádzaago nṉee gádaayiłṉii, Kúnko, doo hago adzaa dago bígosíłsįįd, áí bídaagonołsį doleełhíí bighą nohwich’į’ bił ch’ínánsht’aazh.
JOH 19:5 Áík’ehgo Jesus ch’il diwozhi bich’ahdá’ bi’ííhíí nṉeezi łichiigo dotł’izhi golį́į́go ch’ínyáá. Pílate gádaabiłṉii, Kú nṉeehíí sizįį nko!
JOH 19:6 Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí aasiṉilíí daabiłtsąądá’ nádaadidilghaazh, Tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, tsį’iłna’áhi bíhołkałgo zodéé, daaṉiigo. Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Dánohwíí tsį’iłna’áhi bídaahołkałgo daazołhéé: shíí doo hago adzaa dago bígosíłsįįd.
JOH 19:7 Jews daanlíni gádaabiłṉii, Da’áík’ehgo nohwá goz’áni bikísk’eh datsaah dábik’eh, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ ádil’įįhíí bighą.
JOH 19:8 Pílate díí yidezts’ąądá’ dayúwehégo biini’ hą́h silįį;
JOH 19:9 Yáná’itihé yuṉe’ ha’ánánádzaago Jesus gáyiłṉii, Hadí’ nanṉáhi? Ndi Jesus doo bich’į’ hadzii da.
JOH 19:10 Áík’ehgo Pílate gábiłṉii, Ya’ doo shich’į’ handziih da née? Ya’ ch’ínáninshteehgo dagohíí tsį’iłna’áhi bíni’dilkałgo beshik’ehíí doo bígonłsį́ da née?
JOH 19:11 Jesus gábiłṉii, Doo shenik’eh da doleeł ni’, yaaká’dí’ doo naa godet’ąą dayúgo: áí bighą hadíń naa shinłtííníí itisgo nchǫ’go adzaa.
JOH 19:12 Áídí’ Pílate ch’ínábíłteeh hat’į́į́: ndi Jews daanlíni nádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Díí nṉee ch’ínánłteehyúgo doo Caesar bit’eké ńlį́į́ da: dahadíń ízisgo nant’án ádil’iiníí Caesar yits’ą́’zhį’go na’ídiltee.
JOH 19:13 Díí yidezts’ąądá’ Jesus yił ch’ín’áázhgo Pílate yánáltihíí biká’asdáhá yiká’ dahnezdaa, áí Pavement golzeegee ánágot’įįł, Hebrew k’ehgo Gábbatha golzéhi.
JOH 19:14 Bitis‐hagowáh n’íí bee bíná’godiṉíhíí bá iłch’į’golṉéhíí bijįį, gostáń bik’ehenkéézyú shį: Pílate Jews daanlíni gádaayiłṉii, Kú nohwiNant’a’ sizįį nko!
JOH 19:15 Áídá’ nádaadidilghaazh, Zodéé, zodéé, tsį’iłna’áhi bíhołkał. Pílate gánádaabiłdo’ṉiid, Ya’ nohwiNant’a’ tsį’iłna’áhi bíhishkałgo zis‐héé née? Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi gádaaṉii, Caesar zhą́ nohwinant’a’ nlįį.
JOH 19:16 Áídí’ Pílate Jews daanlíni yaa daabistįį, tsį’iłna’áhi yídaabiłkałgo. Áík’ehgo Jesus nádaidnłt’e’go yił onałsą́ą́ lę́k’e.
JOH 19:17 Jesus dabíí bitsį’iłna’áhi yogheełgo, itsits’in si’áni, golzeego ágolzéhi goz’ąązhį’ bił náńzą́ą́, áí Hebrew k’ehgo Gólgotha golzee:
JOH 19:18 Akú Jesus tsį’iłna’áhi yídaayiskał, ła’íí nṉee naki ałdó’ ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaabi’deskał, Jesus iłṉí’gee dahdaistįįdá’ nṉeehíí dá’ił’an dahshteezh.
JOH 19:19 Pílate k’e’eshchįį, JESUS NÁZARETHDÍ’ GÓLÍNI JEWS ÍZISGO BINANT’A’ NLÍNI, golzeego dahgoz’áni tsį’iłna’áhi yiká’ yíyiskał.
JOH 19:20 Jews daanliiníí łą́ą́go k’e’eshchiiníí daayozhi’; Jesus tsį’iłna’áhi bíheskałíí kįh gozṉilíí da’ałhánégo goz’ąą: áík’e’eshchiiníí Hebrew, Greek, ła’íí Latin k’ehgo k’e’eshchįį lę́k’e.
JOH 19:21 Jews bi’okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi Pílate gádaayiłṉii, Jews biNant’a’ nlįį, doo ágóléh da; Jews biNant’a’ nshłįį ṉiigo ágóléh.
JOH 19:22 Pílate hanádzii, Nt’é ágoshłaahíí iłk’idá’ ágoshłaa, ṉii lę́k’e.
JOH 19:23 Silááda Jesus tsį’iłna’áhi yídaiskałdá’, bidiyágéhíí dį́į́yú iłk’ídaizṉil, dántį́į́gee dała’á bíyéégo; iká’ííhíí doo hadilkad da: ndi dahot’éhé bida’zhį’ ngont’i’go histł’ool.
JOH 19:24 Áík’ehgo gádaałiłdi’ṉii, Díí doo k’ad ndaahiidzǫǫs da, daazhógo bighą da’doljołgo, hadíń gonesnaahíí bíyéé doleeł: díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉé’go ánágot’įįł, Shidiyágéhíí iłta’is’ṉii, shi’ííhíí bighą da’diłjoł. Áík’ehgo silááda díí ye’ánádáát’įįd.
JOH 19:25 Jesus tsį’iłna’áhi bíbideskałíí ba’ashhahgee bą́ą́ ła’íí bą́ą́ bik’isn, Mary, Cléophas bi’aad, ła’íí Mary Mágdalene nazįį lę́k’e.
JOH 19:26 Jesus bą́ą́ hik’e bitsiłke’yu dała’á bił nzhónihíí ba’ashhahgee nazįįgo yiłtsąądá’, bą́ą́ gáyiłṉii, Shimaa, kú nizhaazhé!
JOH 19:27 Áídí’ bitsiłke’yu dała’á siziiníí, Kú nimaa! yiłṉii. Áídí’ godezt’i’go yił onát’aazh, bitsiłke’yu bigowąyú.
JOH 19:28 Díí bikédí’go Jesus dawa ąął alzaahíí yígółsįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí begolṉe’go gáṉíí, Dibá’ sélį́į́.
JOH 19:29 Áígee nk’ǫ́zhi, vinegar holzéhi, ts’aa bee sikąą: tú daayiłt’o’íí vinegar yee daiz’ąądí’ tsį nṉeezi hýssop holzéhi, bílátahgee yaa dahdaiz’ąągo, Jesus bizé’zhį’ dahyída’nłtsii.
JOH 19:30 Jesus vinegar yits’ǫ́ǫ́zdá’ gáṉíí, Ąął alzaa: áídí’ hayaa onot’ąądá’ dabíí biyi’sizíni be’ogoyáágo áyíílaa lę́k’e.
JOH 19:31 Iłch’į’golṉe’íí bijįį lę́k’e, áí godilziníí bijįį (dázhǫ́ nzhǫǫgo godilzįhgo,) Jews daanlíni kots’í tsį’iłna’áhi biká’ dahnaztįįgo doo bił dádaabik’eh dahíí bighą bijád daahotį́hgo nanáhó’ṉííł, daayiłṉiigo Pílate nádaayoskąąd.
JOH 19:32 Áík’ehgo silááda hikaigo Jesus ba’ashhahdí’ tsį’iłna’áhi bídaahiskałíí dantséhíí bijád daayihestį’, ła’ihíí ałdó’.
JOH 19:33 Áídá’ Jesus yaa hikaigo, iłk’idá’ daztsąągo yídaagołsįįdhíí bighą yijád doo daayiheztį’ da.
JOH 19:34 Silááda ła’ ba’ask’eh yuṉe’ bésh nṉeezíí oyiłgeed, áídí’ dagoshch’į’ dił ła’íí tú bił ha’ijool.
JOH 19:35 Áí yo’įįhń yaa nagolṉi’, na’goṉi’íí da’aṉii; da’aṉiigo nagolṉi’go yígółsį, nohwíí ałdó’ da’ohdląą doleełgo.
JOH 19:36 Díí be’ánágot’įįdíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí, Bits’in doo ła’ k’e’íltǫǫd da doleeł, ṉiihíí begolṉe’go ágodzaa.
JOH 19:37 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí ła’i ałdó’ gánádi’ṉii, Hadíń yighátsi’nłgeedíí áń daineł’įį doleeł.
JOH 19:38 Díí bikédí’go Joseph, Arimathéadí’ gólíni, Jesus yits’ą́’dí’ ígoł’aahíí nlíni, dánant’į’ego Jews daanlíni yénáldzidhíí bighą, áń Jesus bits’íhíí yíyókeed: áík’ehgo Pílate baa godin’ą́ą́. Akú ńyáágo Jesus bits’íhíí naidnné’.
JOH 19:39 Nicodémus ałdó’, tł’é’yú Jesus yaa nyáá n’íí, jeeh nch’í’i, myrrh holzéhi, aloes bił nadesdziidi, dała’á gonenadín dahdidlee’i shį yogheełgo nyáá.
JOH 19:40 Jesus bits’íhíí nádaidnné’go nak’ą’łigaihi yik’ídaidesdiz, łikągolchiníí biłgo, Jews daanlíni nṉee łedaihiṉiiłhíí k’ehgo.
JOH 19:41 Tsį’iłna’áhi bíheskałgee dégózhóné goz’ąą: áí biyi’ tsébii’i’áń áníidéhi goz’ąą, doo hwahá hadíń ákóṉe’ nnilteehi da.
JOH 19:42 Jews daanlíni iłch’į’golṉe’íí bijįįhíí bighą, ła’íí tsébi’i’áń da’ałhánédí’ goz’ąąhíí bighą Jesus bits’í ákóṉe’ ndaizné’ lę́k’e.
JOH 20:1 Godilziníí bijįį Mary Mágdalene, t’ahbį, t’ah godiłhiłdá’ tsébii’i’áńyú Jesus łe’sitįį n’íígee nyáá, ńt’éégo tséé daadin’ą́ą́ n’íí yó’ot’ąągo yiłtsąą.
JOH 20:2 Áídí’ nádilwod, Simon Peter hik’e Jesus bitsiłke’yu ła’íí, Jesus bił nzhǫǫ n’íí, yiłgo yaa hílwodgo gáyiłṉii, NohweBik’ehń tsébii’i’áńdí’ ch’ídaistįį lą́ą́, hayú ndaistįį shįhíí doo bídaagonlzį da.
JOH 20:3 Áík’ehgo Peter hik’e Jesus bitsiłke’yu ła’ihíí biłgo ch’íń’áázhgo tsébii’i’áńyú ó’áázh.
JOH 20:4 Dała’ nátsidnłteel: ndi bitsiłke’yu ła’ihíí Peter yaa dilwod, tsébii’i’áńyú dantsé hílwod:
JOH 20:5 Ts’íyaa adzaago ákóṉe’ déz’įįdgo nak’ą’łigaihíí zhą́ akú siṉilgo yiłtsąą, ndi doo ha’ayáá da.
JOH 20:6 Simon Peter ákú ńyáá dábiké’, áń tsébii’i’áń yuṉe’ ha’ayáágo nak’ą’łigaihíí zhą́ siṉilgo yiłtsąą,
JOH 20:7 Nak’ą’łigai bitsits’in bik’ídesdiz n’íí dasahn hisdisgo aṉahyú siné’, doo nak’ą’łigai ła’ihíí bił siṉil da.
JOH 20:8 Bitsiłke’yu ła’i tsébii’i’áńyú dantsé hílwodíí ałdó’ ha’ayáágo yiłtsąągo osdląąd.
JOH 20:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí, Daztsąądí’ naadiidáh doleeł, ṉiihíí doo hwahá bił ídaagozįįh da.
JOH 20:10 Áídí’ bitsiłke’yu bigowąyú onát’aazh.
JOH 20:11 Mary tsébii’i’áńgee hichago sizįį: hichagdá’ ts’íyaa adzaago tsébii’i’áń yuṉe’ déz’įįd,
JOH 20:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’hi naki bidiyágé daałigaihi, Jesus bits’í siné’ n’íígee sikeego yiłtsąą, ła’ nés’ąą n’íígee sidaago, ła’íí dés’eez n’íígee.
JOH 20:13 Gádaabiłṉii, Isdzán, nt’é bighą nchag? Mary gábiłṉii, SheBik’ehń nádaidnłtįį ląą, hayú ndaistįį shįhíí doo bígonsį da.
JOH 20:14 Ágánṉiidá’ t’ąązhį’ adzaago Jesus sizįįgo yiłtsąą, ndi Jesus at’į́į́híí doo yígołsįįd da.
JOH 20:15 Jesus gábiłṉii, Isdzán, nt’é lą́ą́ bighą nchag? Hadíń biká díń’įį? Áí ni’ goz’aaníí dégózhónégo ágółsiníí át’į́į́ lą́ą́ nzįgo gáyiłṉii, Jesus bits’íhíí nádńłtįį lę́k’eyúgo, hayú nńłtįį shįhíí shił nagolṉí’, áík’ehgo nadishné’.
JOH 20:16 Jesus, Mary, biłṉii. Mary łediidzaago Hebrew k’ehgo, Rabbóni, biłṉii; shiłch’ígó’aahíí golzeego ágolzee.
JOH 20:17 Jesus gábiłṉii, Shedinołchid hela’; doo hwahá shiTaa bich’į’ dahnádishdáh dahíí bighą: áídá’ shik’isyú bich’į’ nṉáhgo shá bił nadaagolṉí’, ShiTaa, nohwíí ałdó’ nohwiTaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań hoshkąąhń, nohwíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohkąąhń bich’į’ nádésdzá.
JOH 20:18 Áík’ehgo Mary Mágdalene Jesus bitsiłke’yu yaa nyáágo gádaayiłṉii, NohweBik’ehń hish’į́į́, áídí’ ábiłṉii n’íí yił nadaagosṉi’.
JOH 20:19 Da’áí bijįį o’i’ą́ą́yú, godilziníí bijįį, Jesus bitsiłke’yu íła’adzaa lę́k’e, Jews daanlíni yédaaldzidhíí bighą dáádítį́híí da’dentą́ą́dá’ Jesus bitahyú sizįįgo daayiłtsąą, nt’éégo gábiłṉii, Iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
JOH 20:20 Ágánṉiidá’ bigan ła’íí ba’ask’ehgeehíí yił ch’í’ṉah áyíílaa. Bitsiłke’yu beBik’ehń daayiłtsąądá’ bił daagozhǫǫd.
JOH 20:21 Jesus gánádaabiłdo’ṉiid, Iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. ShiTaa shides’a’híí k’ehgo nohwíí ałdó’ daanohwidish’aa.
JOH 20:22 Ágánṉiidá’ yiká’zhį’ deyołgo gádaayiłnṉiid, Holy Spirit nohwaa det’ąą:
JOH 20:23 Dahadíń binchǫ’híí bighą baa nágodenoh’ąąhíí, áí binchǫ’íí baa nágodet’ąą; dahadíń binchǫ’híí bighą doo baa nágodenoh’ąą dahíí, binchǫ’íí t’ah yegoyiłį́į́.
JOH 20:24 Thomas, nakits’ádahíí itah nlíni, Dídymus holzéhi, Jesus nyáádá’ doo áígee itah sidaa da lę́k’e.
JOH 20:25 Bitsiłke’yu ła’ihíí bił nadaagolṉi’, NohweBik’ehń daahiiltsąą, daabiłṉiigo. Thomas gáṉíí, Bigan biyi’ bésh bikísk’eh nagoz’ąąhíí hish’įįyúgo zhą́, bésh odaaz’aa n’íí yuṉe’ nadishṉiihgo, ła’íí ba’ask’ehgee o’i’áń yuṉe’ nadishṉiihyúgo zhą́ oshdląą doleeł.
JOH 20:26 Tsebíí yiskąą hik’e Jesus bitsiłke’yu kįh yuṉe’ naháztąą lę́k’e, k’adíí Thomas biłgo: áígee dáádítį́h da’dentą́ą́ ndi Jesus ákóṉe’ bitahyú sizįįgo nanádaayiłtsąągo gábiłṉii, Iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
JOH 20:27 Áídí’ Thomas gáyiłṉii, Dząą bedenłṉíhgo shigan ńńł’įį; yushdé’ dahdenłṉíhgo sha’ask’ehgee o’i’áńhíí nabik’íńłṉiih; doo odląą dahíí doo ńlį́į́go da, ondląą le’.
JOH 20:28 Thomas gábiłṉii, SheBik’ehń, Bik’ehgohinshṉahń ńlį́į́ lą́ą́.
JOH 20:29 Jesus gábiłṉii, Shi’į́į́híí bighą shosíńdląąd: hadíń doo sho’įį da ndi shodlaaníí biyaa gozhǫ́ǫ́ doo.
JOH 20:30 Jesus bitsiłke’yu biṉááł godiyįhgo áná’ol’įįłíí łą́ą́go áyíílaa, ła’ díí naltsoosíí biyi’ doo bak’e’eshchįį da:
JOH 20:31 Áídá’ Jesus, Christ nlįį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįį daahohdląą doleełgo; áídí’ daahohdląągo bizhi’íí biláhyú daahinohṉaa doleełhíí bighą díí bak’e’eshchįį.
JOH 21:1 Díí bikédí’go túsikaaníí Tibérias golzéhi bahgee Jesus bitsiłke’yu yich’į’ ch’í’ṉah áná’delzaa; díí k’ehgo ch’í’ṉah áná’delzaa.
JOH 21:2 Simon Peter, Thomas, Dídymus holzéhi, Nathánael, Gálilee biyi’ Cánagee golíni, Zébedee biye’ke, ła’íí Jesus bitsiłke’yu naki dawa dała’ naháztąą lę́k’e.
JOH 21:3 Simon Peter gádaabiłṉii, Ha’ishłeehyú déyáá. Yił nakaihíí gádaabiłṉii, Néé ałdó’ ákú nił nkáh. Dahiskaigo dagoshch’į’ tsina’eełíí yiyi’ okai; áí bitł’é’ doo nt’é hadaizlee da.
JOH 21:4 Hayołkaałdá’ Jesus tábąąyú sizįį; áídá’ bitsiłke’yu Jesus at’ííníí doo yídaagołsį da.
JOH 21:5 Jesus gádaabiłṉii, Shichągháshé, łóg ła’ hadaasolee née? Dah, daabiłṉii.
JOH 21:6 Gánádaayiłdo’ṉiid, Tsina’eełíí dihe’ṉazhiṉéégo łóg behaidlehé nanestł’ólihíí tédaałkaad, áík’ehgo ła’ hadaahłeeh. Áídí’ áí tédaiskaad nt’éégo łóg dázhǫ́ łą́ą́híí bighą doo hagot’éégo hadaiłtįį bik’eh da.
JOH 21:7 Bitsiłke’yu dała’á Jesus bił nzhónihíí Peter yich’į’ gáṉíí, NohweBik’ehń át’į́į́ ląą. Simon Peter hadíń át’ííníí yaa idezts’ąądá’, na’idziid bighą bi’íí ádayidiltsooz n’íí ánágodlaago tayi’ yáhít’ag.
JOH 21:8 Jesus bitsiłke’yu ła’ihíí, łóg behaidlehé nanestł’ólihíí łóg bee halk’iłgo daidołshoołgo, tsina’eełíí yee hikai, (doo aṉahdí’ táts’á ngont’i’ da, dała’á gonenadín da’des’eezyú shį.)
JOH 21:9 Táts’á haskaidá’ tsííd diltłi’go, łóg ła’íí báń biłgo kǫ’ká’ siṉilgo daayiłtsąą.
JOH 21:10 Jesus gádaabiłṉii, Łóg hadaasolee’íí ła’ deda’nohṉiił.
JOH 21:11 Simon Peter, tsina’eełíí yiyi’ oyáágo, łóg behaidlehé nanestł’ólihíí łóg nchaahíí bee halk’iłgo tábąązhį’ nyidenłshóód, łógíí dała’á gonenadín biká’yú ashdladin taagi: łóg dázhǫ́ łą́ą́ ndi łóg behaidlehé nanestł’ólihíí doo odláád da.
JOH 21:12 Jesus gádaabiłṉii, Yushdé’ da’ohsąą. Bitsiłke’yu daaste’go doo ła’, Hadíń ánt’įį? daabiłṉii da, beBik’ehń át’į́į́go yídaagołsįįdhíí bighą.
JOH 21:13 Áídí’ Jesus báń náidnné’go bita’izné’, łóg ałdó’.
JOH 21:14 Díí biłgo taadn Jesus bitsiłke’yu yich’į’ ch’í’ṉah ádelzaa, daztsąądí’ naadiidzaahíí bikédí’go.
JOH 21:15 Ąął da’iyąądá’ Jesus Simon Peter gáyiłṉii, Simon, Jonas biye’ ńlíni, ya’ díí bitisgo nił nshǫǫ née? Peter gábiłṉii, Ha’oh, sheBik’ehń; shił nzhóóníí bígonłsį́. Jesus gánádo’ṉiid, Shidibełį́į́ bizhaazhé shá biza’hiṉííł.
JOH 21:16 Nakidngee Jesus gánábiłdo’ṉiid, Simon, Jonas biye’ ńlíni, nił nshǫǫ née? Peter gábiłṉii, Ha’oh, sheBik’ehn, shił nzhóóníí bígonłsį́ gádnii. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shidibełį́į́ shá biza’hiṉííł.
JOH 21:17 Taadngee gánábiłdo’ṉiid, Simon, Jonas biye’ ńlíni, nił nshǫǫ née? Peter doo bił gozhǫ́ǫ́ da, taadn, Nił nshǫǫ née? biłnṉiidhíí bighą. Áík’ehgo Peter gábiłṉii, SheBik’ehń dáwa bígonłsį́ gádnii; shił nzhóóníí bígonłsį́. Jesus gánábiłdo’ṉiid, Shidibełį́į́ shá biza’hiṉííł.
JOH 21:18 Da’aṉii, da’aṉiigo gániłdishṉii, Áníi nanṉaadá’ dani ák’ená’ídlééhgo, dahánt’įįyú nanṉaa ni’: hastiin síńlįįgohíí iłts’ą́’ dahdńlṉihdá’, ła’ n’íí ná ágole’go, doo hánt’įį dayú nidiłteeh doo.
JOH 21:19 Díí Jesus yee ánṉiid, da’itsaah daat’éhi Peter yee datsaahgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah ádolṉiiłgo. Ágánṉiidá’ Peter, Shiké’ híṉááł, yiłṉii.
JOH 21:20 Peter t’ąązhį’ déz’įįdgo, Jesus bitsiłke’yu bił nzhónihíí biké’ higaałgo yiłtsąą; áń da’iyą́ą́ n’íígee Jesus bitíldí’ yínentį́į́dá’, SheBik’ehń, hadííhíí ch’íní’aah doleeł? nṉiid lę́k’e.
JOH 21:21 Peter biłtsąądá’ Jesus gáyiłṉii, SheBik’ehń, láí nṉeehń hago anṉéh áídá’?
JOH 21:22 Jesus gábiłṉii, Hasht’į́į́yúgo nánisdzaazhį’ hiṉaa, hant’é naninłtł’og áízhį’? Nkú shiké’ híṉááł!
JOH 21:23 Áí bitsiłke’yu dała’á doo datsaah da, ch’iṉiihíí Jesus yił nakaihíí bitah didezdlaad: ndi Jesus, Doo datsaah da, doo biłnṉiid da; daazhógo, Hasht’į́į́yúgo nánisdzaazhį’ hiṉaa, hant’é naninłtł’og áízhį’, biłnṉiidá’.
JOH 21:24 Da’áń, doo datsaah da, daałch’iṉiihíí biṉááł díí dawa ánágot’įįł lę́k’ehíí yaa nagolṉi’dí’ yak’e’eshchįį ałdó’: yaa nagosṉi’íí da’aṉiigo bídaagonlzį.
JOH 21:25 Ła’íí łą́ą́go ałdó’ Jesus ánát’įįd; áí dawa naltsoos bee álzaayúgo, ni’gosdzáń biká’ doo hayú bá goz’ąą da doleeł shį nsį.
ACT 1:1 Theóphilus ńlíni, ałk’iná’ Jesus ánát’įįłíí ła’íí iłch’ígó’aah nkegonyaahíí dawa naltsoos biká’ ashłaa,
ACT 1:2 Binadaal’a’á hahesṉilíí Holy Spirit binkááyú bił ch’ídaagoz’ąąná’ yaaká’yú onádzaazhį’ áí naltsoos biyi’ baa nagosisṉi’:
ACT 1:3 Jesus biniigodelzaahíí bikédé’go dizdin yiskaaníí biyi’ binadaal’a’á bich’į’ ch’í’ṉah ánádil’įįh, da’aṉii hiṉaago yídaagołsįįhíí bighą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee bėgoz’aaníí bich’į’ zhiṉéégo ágot’éhihíí baa yił nadaagolṉi’:
ACT 1:4 T’ah yił naháztąąná’ gádaabiłṉii, Jerúsalem bich’ą́’ daadołkáh hela’ shiTaa aṉííhíí begolzaazhį’, áí baa nohwił nagosisṉi’ n’íí.
ACT 1:5 John da’aṉii tú bee baptize áił’įį ni’; áíná’ nohwíí da’kwíí yiskąągo Holy Spirit bee baptize ádaanohwi’dolṉiił.
ACT 1:6 Łaahikaiyú nayídaadiłkid gádaaṉiigo, NohweBik’ehń, ya’ dák’ad Israel hat’i’i dabíí naałidziidgo ánándle’ née?
ACT 1:7 Áígé’ Jesus bich’į’ hananádzii, Hagee ágoṉe’ihíí nohwíí doo hago’at’éégo bídaagonołsį bik’eh da, shiTaa zhą́ yebik’ehi at’éé.
ACT 1:8 Holy Spirit nohweh hiyáágo nohwinawod goleeh: áígee Jerúsalemyú, Judéayú, Samáriayú ła’íí ni’gosdzáń nánel’ąąyú shaa nadaagołṉi’ doleeł.
ACT 1:9 Ąął yaa hadzii’íí bikédé’go binadaal’a’á t’ah daineł’į́į́go dahbi’didiltįįgo yaak’os biyi’ yuṉe’ bił ogoyáá.
ACT 1:10 Bił ogoyááyú binadaal’a’á t’ah daadéz’įįgo nṉee naki bidiyágé daałigaihi bit’ahgé’ daahizį’go;
ACT 1:11 Gádaabiłṉii, Gálileegé’ nṉee daanołíni, hat’íí bighą yaaká’yú daadeł’į́į́? Díí Jesus yaaká’yú nohwich’ą́’ onábi’doltįįgo daał’iiníí da’áí k’ehgo nádodaał dahagee.
ACT 1:12 Áígé’ binadaal’a’á dził Ólivet golzeegé’ Jerúsalemzhį’ nákai, áí da’áłhání, Jews daagodnłsiníí bijįį oná’iłdahíí ga’áhosahyú goz’ąą lę́’e.
ACT 1:13 Nákaiyú dák’ehéyú nágost’ąą yuṉe’ onákai, áígėe Peter, James, John, Andrew, Philip, Thomas, Barthólemew, Matthew, James, Alphéus biye’, Simon Zelótes, ła’íí Judas, James bik’isn, naháztąą.
ACT 1:14 Kóṉe’ áí dawa isdzáné ła’, Mary, Jesus bimaa, ła’íí Jesus bik’isyú biłgo dała’á daabiini’go da’okąąh lę́’e.
ACT 1:15 Áíná’ Jesus daayodlaaníí dała’án gonenadínhíí biká’yú nadin shį dała’adzaagee Peter da’iłṉí’gé’ hizį’go gáṉíí,
ACT 1:16 Nṉee daanołíni, shik’ííyú, Judas, Jesus ha’ádaizt’e’ n’íí yágo’iiníí, doo hwahá ágoṉe’ daná’ Holy Spirit David binkááyú yałti’go baa nagolṉi’ n’íí, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí baa nagolṉi’íí begolṉe’hi at’éé.
ACT 1:17 Judas nohwitah nlįįgo bíí biłgo Jesus bá nada’iidziidgo baa godet’ąą ni’.
ACT 1:18 Áí nṉee nchǫ’go adzaahíí bideṉá bich’į’ nahesṉilíí bee ni’ nagohesṉii’, áígé’ ts’íyaa nago’go bibid desdohgo bich’í haago’.
ACT 1:19 Díí Jerúsalemgee daagolííníí dawa yídaagołsįgo ni’ihíí dabíí biyati’ k’ehgo Akéldama daayiłṉii, áí Dił Ni’goz’áni golzeego ágolzee.
ACT 1:20 Naltsoos Psalms holzeehíí biyi’ gát’éégo bek’e’eshchįį, Golį́į́ n’íígee dénchǫ’égo yó’ogolṉe’go, doo hadń gólį́į́ da doleeł: ła’íí, Na’iziid n’íígee ła’ nnánólteeh.
ACT 1:21 Jesus nohwitahyú naghaaná’ nṉee ła’ bił nahikai ni’,
ACT 1:22 John nṉee baptize ádaił’įįgé’ godezt’i’go Jesus nohwich’ą́’ onábi’doltįįzhį’, áí nṉeehíí ła’ hanábi’doltéeh, áń Jesus naadiidzaahíí yo’iiníí bíí ałdó’ bił baa nadaagohiilṉi’ doleeł.
ACT 1:23 Áík’ehgo naki hadaizlaa, Joseph, Bársabas holzéhi, iké’yú bizhi’íí Jústus holzee, ła’íí Matthías biłgo.
ACT 1:24 Áígee da’okąąhgo gádaaṉii, NohweBik’ehń, ni nṉee bijíí dawa bígonłsį́, díí nṉee naki halzaahíí hayíí hánłtiiníí nohwił ch’í’ṉah ánle’,
ACT 1:25 Judas dabíí bá goz’ąąyú dahdidogaałgo, ná na’iziid n’íí, ninal’a’á nlįį n’íí yich’ą́’zhį’ adzaa, áík’ehgo nṉee hánłtiiníí áígee nnaltéeh doleeł.
ACT 1:26 Dahadń halteehíí bee bígozįįhíí ádaizlaa, áík’ehgo Matthías haltįį: áń nadaal’a’á itah silįį, łats’ádah zhą́go ni’.
ACT 2:1 Péntecost‐híí bijįį Jesus daayokąąhíí dała’á daabiini’go dałahágee dała’adzaa.
ACT 2:2 Dahį́ko yaaká’gé’ nawode ńch’iidhíí k’ehgo áhíłts’ą́ą́go naháztąą yuṉe’ dahot’éhé bengonyáá.
ACT 2:3 Kǫ’ izaad ga’at’éhi iłts’ą́’go adzaago dała’á daantį́į́go biká’zhį dahiltłi’go bił ch’í’ṉah ádelzaa.
ACT 2:4 Holy Spirit bee baa daagodest’ąągo yati’ iłtah at’éhi yee yádaałti’go nkegonyaa, Holy Spirit áí k’ehgo yádaabiyiłti’.
ACT 2:5 Áíná’ Jews daanlíni Bik’ehgo’ihi’ṉań daidnłsíni, ni’gosdzáń nánel’ąągé’ Jerúsalemyú nádaagosdle’ lę́’e.
ACT 2:6 Díí baa ch’iṉiiná’ nṉee łą́ą́go dała’adzaago hago ląą ágodzaa daanzį, dała’á daantį́į́go bíí biyati’ yee yádaałti’go da’dezts’ąą’híí bighą.
ACT 2:7 Dázhǫ́ bił díyagodzaago gádaałiłdi’ṉii, Sąą’a, aishą’ dawa Gálileegé’ nṉeehíí ádaaṉii?
ACT 2:8 Áíná’ hago’at’éégo dánohwíí daanohwiyati’íí yee yádaałti’go daadiits’ag?
ACT 2:9 Párthians, Medes, Élamites, ła’íí nṉee Mesopotámia, Judéa, Cappadócia, Póntus, Asia,
ACT 2:10 Phrýgia, Pamphýlia, Egypt ła’íí Líbya Cyréne biṉaayú ił’angé’ łedaadiltíni, ła’íí Romegé’ dét’įh hasta’ hikaihi, Jews ła’íí nṉee Jews bi’okąąhíí k’eh da’okąąh daazlíni,
ACT 2:11 Cretes ła’íí Arábians daanlíni, dánohwíí daanohwiyati’ yee yádaałti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ánát’įįłíí yaa nadaagolṉi’go daadiits’ag.
ACT 2:12 Áík’ehgo dawa bił díyadaagodzaa ła’íí hago ląą ágodzaa daanzįgo gádaałiłdi’ṉii, Dííshą’ hago ánágot’įįłihi?
ACT 2:13 Ła’íí daazhógo déyaadaadlohgo gádaaṉii, Díí nṉeehíí wine áníidéhi daayodląągo ádaaṉii.
ACT 2:14 Áíná’ Peter łats’ádahíí yił daahizį’go nṉee dała’adzaahíí yich’į’ hadzii, Nṉee Judéagé’ ła’íí Jerúsalemgee daagonołíni, díí ádishṉiihíí nłt’éégo hódaayisółts’ąągo nohwił ídaagozį le’:
ACT 2:15 Díí nṉeehíí bił nádaagodiyis ádaanołsį ndi doo ágát’éé da, ánaazhą́ ngost’áí bik’ehenkééz la’.
ACT 2:16 Áíná’ Joel, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí díí ánágot’įįłíí dabí’iłtséná’ yaa nagosṉi’ ni’ gánṉiidgo;
ACT 2:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíí, Ikék’eh nnágodzaayú be’ágodoṉiił, nṉee dawa shiSpirit baa daadish’a’ doleeł: nohwiye’ke ła’íí nohwitsi’ke dawa ágodoṉiiłíí shá yaa nadaagolṉi’ doleeł, nṉee áníi nakaiyehíí bił ch’í’ṉah ádaagol’įį doleeł, hastįyúhíí nadaayeeł doleeł:
ACT 2:18 Áí benagowaaná’ nṉee shánada’iziidíí ła’íí isdzáné shánada’iziidíí shiSpirit baa daadish’a’ doleeł; áík’ehgo ágodoṉiiłíí shá yaa nadaagolṉi’ doleeł:
ACT 2:19 Yáá biyi’ ízisgo ánágot’įįłíí ch’í’ṉah ádeshłiił, ni’ biká’ godiyįhgo be’ígóziníí, áí dił, kǫ’, ła’íí łid aad k’ehgo at’éégo ałdó’ ch’í’ṉah ádeshłiił:
ACT 2:20 Dá doo nohweBik’ehń nadáhíí bijįį, dázhǫ́ gonłt’ééhíí bijįį biká’ ngowaa daná’ ch’ígona’áíhíí diłhił doleeł, tł’é’gona’áíhíí dił doleeł:
ACT 2:21 Áíná’ hadń Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’íí yee yiká áṉiihń hasdádogaał.
ACT 2:22 Israel hat’i’íí daanołíni, díí yati’íí ídaayesółts’ąą; nohwíí bídaagonołsį go’į́į́, Jesus Názarethgé’ nlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiṉááł Jesus binkááyú ízisgo áná’ol’įįłíí ła’íí godiyįhgo be’ígóziníí ánáyo’įįłgo nohwich’į’ bee bígózįgo áyíílaa:
ACT 2:23 Áí Jesus‐híí Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíntsé yaa natsekeesgo yaa nagoshchįįgo nohwaa hííltį́į́go nṉee begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí nohwíí ádaabiłdołṉiigo tsį’iłna’áhi yídaayiheskałgo daayizes‐hį́į́:
ACT 2:24 Áíná’ Jesus nezgaigo da’itsaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nláhyú áyíílaaná’ nábihil’ṉa’: da’itsaahíí doo dayúweh botą’ bik’eh dahíí bighą.
ACT 2:25 David Jesus yaa nagolṉi’go gáṉíí, SheBik’ehń dawahn shádnyú hish’įį; shinawod shá ágółsįhíí bighą shigan dihe’nazhiṉéégo nlįį:
ACT 2:26 Áí bighą shijíí bił gozhǫ́ǫ́ ła’íí sizaa gozhǫ́ǫ́go yashti’; ła’íí áń zhą́ ba’oshłíígo shits’í hanayoł doleeł:
ACT 2:27 Shiyi’siziiníí ch’iidntahyú doo nyinoné’ at’éé dahíí bighą, Dilzini Nlíni ṉíyééhíí diłdzidihíí bich’ą́’zhį’ ánłsį doleeł.
ACT 2:28 Hago’at’éégo ch’ihiṉaa doleełíí shił ch’í’ṉah áńlaa; shił ńlį́į́go dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́go áshíłsį.
ACT 2:29 Nṉee daanołiiníí, shik’ííyú, bich’ą́’gé’ daagosiidlíni David holzéhi, doo siste’ dago da’aṉiigo baa nohwił nagoshṉi’, daztsąągo iłch’į’nniltį́į́ ni’, iłch’į’nniltį́į́ n’íí dííjįį t’ah dząągee begoz’ąą.
ACT 2:30 David Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí nlįį ni’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉiigo gábiłnṉiid, Nich’ą́’gé’ hadaałishchiiníí ła’, Christ holzéhi, benik’eh n’íí yebik’ehgo ádishłiił, nṉiigo yígółsį;
ACT 2:31 Áík’ehgo áí dabí’iłtsé yígółsįgo Christ nábi’dihil’ṉa’híí baa nagolṉi’ gánṉiidgo, Biyi’siziiníí ch’iidntahyú doo yó’oyoṉe’ da, ła’íí bits’íhíí doo diłdzid da.
ACT 2:32 Díí Jesus‐híí Bik’ehgo’ihi’ṉań nábihil’ṉa’híí daanohwigha nohwiṉááł ágodzaa.
ACT 2:33 Ízisgo at’éégo ábi’delzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań bigan dihe’nazhiṉéégo sidaago, ła’íí Holy Spirit higháh doleełíí biTaa bee bángon’ą́ą́go díí daał’įįhíí ła’íí daadołts’agíí bíí áyíílaa.
ACT 2:34 David yaaká’yú doo bił ogoyáá da; ndi dabíí gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań sheBik’ehń gáyiłnṉiid, Shigan dihe’nazhiṉéégo síńdaa,
ACT 2:35 Ni’ina’íí benik’eh silįįgo nikełtł’ááhyú niníṉilzhį’.
ACT 2:36 Áí bighą Israel hat’i’íí dawa da’aṉiigo díí yídaagołsį le’, Jesus‐híí tsį’iłna’áhi bídaahesołkał n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń, Christ nlįįgo nohwá áyíílaa.
ACT 2:37 Nṉee díí daidezts’ąąná’ bił daagoshch’ii’ lę́’e, áígé’ Peter ła’íí ła’ nadaal’a’áhíí yich’į’ gádaaṉii, Nṉee daanołiiníí, nohwik’ííyú, hago ádaahii’ṉe’?
ACT 2:38 Peter gádaabiłṉii, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’yúgo ádaałṉe’go dała’á daanołtįįgee Jesus Christ bizhi’ bee baptize ádaanohwi’dolṉe’, nohwinchǫ’íí nohwá da’izlį́į́ alṉe’híí bighą, áík’ehgo Holy Spirit bee nohwaa godit’aah doleeł.
ACT 2:39 Nohwíí díí bee nohwángot’ąą ła’íí nohwíí nohwich’ą́’gé’ daałidiłchiihíí, ła’íí doo daanohwik’íí dahíí ałdó’ bángot’ąą, dahadń Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń ích’į’ yojííhíí.
ACT 2:41 Hadíí bił daagozhǫ́ǫ́go biyati’ nádaidné’íí baptize ádaabi’deszaa: da’áí bijįį nṉee taadn doo náhóltag dayú shį Jesus daayodlaaníí yedikai.
ACT 2:42 Áí nṉee nadaal’a’á bee bił ch’ídaago’aahíí, ła’íí łił daanlįįgo, báń nihi’né’íí, ła’íí okąąhíí dayúweh nłdzilgo yaa nakai.
ACT 2:43 Dała’á daantį́į́go daidnłsįgo ńdaaldzid: ízisgo ánágot’įįłíí ła’íí godiyįhgo be’ígóziníí nadaal’a’á binkááyú bee ánágot’įįł.
ACT 2:44 Jesus daayodlaaníí dawa dałahágee naháztąą, dawahá dałaházhį’ daabíyéégo;
ACT 2:45 Daabíyééhíí baa nadaahazṉiigo hadíí yídaadiníí yitaada’izṉii.
ACT 2:46 Dajįį biigha dała’á daabiini’go da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ dała’ánát’įįh, bił daagozhǫ́ǫ́go, doo íłch’į’ yaa daagochį’go da daabigowąyú łił náda’idįįh lę́’e.
ACT 2:47 Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ahédaanzįgo nṉee dawa bił dádaabik’ehgo ádaat’ee lę́’e. Áígé’ ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú hayíí hasdákaihíí dajįį biigha ínáhikah lę́’e.
ACT 3:1 Ha’iz’ąągé’ hayaazhį’yú Peter ła’íí John biłgo da’ch’okąąh goz’ąąyú dezh’aah lę́’e.
ACT 3:2 Nṉee dágozlįįgé’ doo naghaa dahi dajįį biigha da’ch’okąąh goz’aaníí ch’íná’itį́híí Dénzhóné holzéhi bahgee nnádaach’iłtééh lę́’e, da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ ha’áhikáhíí yídókeedgo;
ACT 3:3 Peter ła’íí John biłgo da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ hi’ashgo yiłtsąągo, Dahat’íhíta shaa nohné’, ṉiigo yídókeed.
ACT 3:4 Peter ła’íí John biłgo nṉee sitiiníí da’as’ah daayinéł’įįná’ Peter gáṉíí, Nohwíńł’įį.
ACT 3:5 Nṉee sitiiníí hat’íhíta shaa daayiné’ nzįgo yineł’į́įd.
ACT 3:6 Áíná’ Peter gáṉíí, Shihíí béshłigaihíí ła’íí óodo doo ła’ nashné’ da; ndi hat’íí bigonshłįį’ihíí naa nshné’: Jesus Christ Názarethgé’ gólíni bizhi’ binkááyú nádnṉahgo dah nṉáh.
ACT 3:7 Bigan dihe’nazhiṉéé yiłtsoodgo hadag ábíílaa: dagoshch’į’ bikee ła’íí bikegod biłgo nłdzil daazlįį.
ACT 3:8 Hadag yáhílwodgo hizį’, áígé’ dahnyaagé’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ahénzįgo higaał ła’íí yáhilwo’go Peter ła’íí John biłgo yił okai.
ACT 3:9 Higaałná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ahénzįgo nṉee dawa daabo’įį:
ACT 3:10 Da’ch’okąąh goz’aaníí ch’íná’itį́h Dénzhóné holzéhi bahgee ídókeedgo sitįį n’íí át’į́į́go nṉee yídaagołsį: áík’ehgo hago’at’éégo bich’į’ ágodzaahíí daanzįgo bił díyadaagot’ee lę́’e.
ACT 3:11 Nṉee doo nagháhi da n’íí Peter ła’íí John biłgo dayúweh yotą’ná’ nṉee łą́ą́go bich’į’ nádnkįįgo bił díyadaagot’eego baa dała’adzaa ch’ínágohin’ą́ą́gee, Sólomon’s holzéhi.
ACT 3:12 Peter nṉee dała’adzaahíí yiłtsąąná’ yich’į’ yałti’ gáṉíígo, Israel hat’i’i daanołíni, hat’íí bighą nohwił díyadaagot’ee? Hat’íí bighą dánohwíí nohwinawodíí bee dagohíí dánohwíí njǫǫhíí bee díí nṉeehíí naghaago ánáhiidlaa daanołsįgo da’os’ah daanohwineł’į́į́?
ACT 3:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham, Isaac, Jacob ła’íí bich’ą́’gé’ hadaałidelchįįhíí daayokąąhń, biYe’ Jesus ízisgo at’éégo áyíílaa; Pílate baa daadeso’ąągo ch’ínábííłteeh hat’į́į́, ndi nohwíí, Doo hádaahiit’įį da, daadołṉii, Pílate biṉááł.
ACT 3:14 Dilzini, Nłt’éégo Ánát’įįłíí, Doo hádaahiit’įį da, daabiłdołṉiiná’, Nṉee yizes‐híni nohwá ch’ínánołteeh, daabiłdołṉii ni’;
ACT 3:15 Áígé’ Ihi’ṉaa yeBik’ehń daazesołhįįná’, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań daztsąągé’ nábihil’ṉa’; áí dawa nohwiṉááł ánágot’įįł ni’.
ACT 3:16 Da’áń bizhi’ yodląągo díí nṉee daał’iiníí ła’íí bídaagonołsiníí nłdzilgo ánábiidlaa: bi’odlą’íí díí nṉeehíí doo hayú baa dahgoz’ąą dago ánábiidlaa, daanohwigha nohwiṉááł.
ACT 3:17 Shik’ííyú, doo bídaagonołsįyú ádaałdzaa dago bígonsį, nohwá nadaant’aahíí ałdó’.
ACT 3:18 Áíná’ díí k’ehgo Christ biniigodilṉé doleeł, ṉiihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí dabí’iłtséná’ yaa nadaagolṉi’ n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’iilaa.
ACT 3:19 Áík’ehgo nohwinchǫ’íí bich’ą́’yúgo ádaałṉe’, áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ dahdołkáh, áík’ehgo nohwinchǫ’íí nohwá k’ená’ildéh, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’gé’ nohwił gozhóóníí begoldoh ndi at’éé;
ACT 3:20 Áígé’ Jesus Christ nohwich’į’ náidił’aa doleeł, áń ałk’iná’ baa nohwił na’gosṉi’ ni’:
ACT 3:21 Áń ni’gosdzáń alzaagé’ yushdé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi daadilzini dabí’iłtséná’ yaa nagolṉi’ n’íí begolṉe’go dawahá iłch’į’nágodle’híí begonyaazhį’ yaaká’yú gólį́į́.
ACT 3:22 Moses daanohwitaa n’íí da’aṉiigo gáyiłnṉiid, Nohwik’ííyú bitahgé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwe Bik’ehń binkááyú Na’iziidíí nohwá haiłteeh, shíí hashiltííníí k’ehgo; áń ádaanohwiłṉiihíí dawa nłt’éégo ídaayesółts’ąą doleeł.
ACT 3:23 Díí k’ehgo doleeł, dahadń áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú Na’iziidíí doo íyésts’ąą dahń nṉee bitahgé’ da’ízlį́į́ doleeł.
ACT 3:24 Samuel golį́į́gé’ yushdé’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí dawa yádaałti’ n’íí díí bijįįyúgo ánágot’įįłíí dabí’iłtsé yaa nadaagolṉi’ ni’.
ACT 3:25 Nohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí bich’ą́’gé’ hadaałiłshołchįį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham bich’į’ hadzii, Nich’ą́’gé’ daałideshchiinihíí ła’ binkááyú ni’gosdzáń biká’ ił’angé’ łedaadiłchiinihíí dawa biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉiigo daanohwitaa n’íí yił łángodest’ąą n’íí nohwá begolṉe’.
ACT 3:26 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’, Jesus, hayiłtį́į́go da’iłtsé nohwich’į’ oyił’a’ ni’, dała’á nołtįįgo nchǫ’go ágot’eehíí bich’ą́’yúgo ádaanołt’eego nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą nohwich’į’ oyił’a’ ni’.
ACT 4:1 Peter ła’íí John biłgo nṉee t’ah yich’į’ yádaałti’ná’ okąąh yedaabik’ehi, silááda da’ch’okąąh goz’aaníí yiṉádaadéz’íni binant’a’ ła’íí Sádducees daanlíni baa hikai,
ACT 4:2 Áí hadaashkee lę́’e, Peter ła’íí John biłgo nanezna’íí Jesus binkááyú naadiikáh doleeł, daaṉiigo, nṉee yił ch’ídaago’aahíí bighą.
ACT 4:3 Nṉee hadaashkee n’íí Peter ła’íí John biłgo daayiłtsoodgo ha’ánezhteezh iskąązhį’: ałk’iná’ o’i’ą́ą́híí bighą.
ACT 4:4 Da’ágát’éé ndi nṉee łą́ą́go Peter ła’íí John biłgo biyati’ daidezts’aaníí daayosdląąd; ashdladn doo náhóltag dayú shį da’osdląąd.
ACT 4:5 Iskąą hik’e Jews binadaant’a’íí, Jews yánazíni ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi Jerúsalemyú dała’adzaa,
ACT 4:6 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, Ánnas holzéhi, Cáiaphas, John, Alexánder, ła’íí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni bik’íí dawa ałdó’ dała’adzaa lę́’e.
ACT 4:7 Díí nṉeehíí Peter ła’íí John biłgo da’ałṉí’gee daayineskeego nayídaadiłkid, Hat’íí binawod, hadń bizhi’ bee díí ádaałdzaa?
ACT 4:8 Peter, Holy Spirit bił nlįįgo yábiyiłti’go gádaabiłṉii, Nṉee bánadaanołt’aahíí ła’íí Israel hat’i’íí bánasoziiníí,
ACT 4:9 Nṉee doo nagháhihíí bich’osii’ṉi’íí, díí nṉee hago at’éégo nábi’dilziihíí bighą díí jįį nanohwídaadołkidyúgo:
ACT 4:10 Nohwíí ła’íí Israel hat’i’íí dawa bídaagonołsį le’, Jesus Christ, Názarethgé’ gólíni, tsį’iłna’áhi bídaahesołkał n’íí, daztsąągé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nábihil’ṉa’ n’íí, áń bee díí nṉee nłt’éé nasdlįįgo nohwidáhyú sizįį.
ACT 4:11 Díí tséhíí kįh ádaagołe’íí daanołíni yó’odaasołṉe’ n’íí iłhagon’aagee da’iłtsé si’aaníí silįį.
ACT 4:12 Áń ba’ashhahyú doo hadń hasdákołteehíí gólį́į́ da, díí yáá das’aaníí bitł’ááhyú hizhííhíí bee hasdáhikáh doleełíí dała’á ndi doo ni’ biká’ nṉee baa nádet’ąą da.
ACT 4:13 Peter ła’íí John biłgo nṉee doo da’ołtag dahi, débaagoch’oba’íí daanlįį ndi doo bił daagoyéé dago yádaałti’, nṉee nadaant’aahíí yídaagołsįįdgo bił díyadaagot’ee; áík’ehgo Jesis yił nakai n’íí yínádaagołsįįd.
ACT 4:14 Nṉee nábi’dilziihíí bit’ahgé’ sizįįgo daayo’įįhíí bighą doo hat’íí nádaado’ṉiid da.
ACT 4:15 Áíná’ Peter ła’íí John biłgo ch’ínoł’aash daayiłnṉiidná’, dasahn iłch’į’ yádaałti’,
ACT 4:16 Díí nṉeehíí hago ádaahiidle’? Godiyįhgo ágodzaahíí binkááyú ágodzaago Jerúsalemyú daagolííníí dawa yídaagołsį; nohwíí doo daahohiidląą da daan’ṉiihíí doo bik’eh da, daaṉiigo.
ACT 4:17 Nṉee bitahyú doo dayúwehyú dididlaadgo da, haląą gádaabiłdo’ṉiih, Áń bizhi’íí bee hadń bich’į’ yánáhólti’ hela’.
ACT 4:18 Áík’ehgo yushdé’ daayiłṉiigo, Jesus bizhi’ bee yánáhólti’ hela’ dagohíí iłch’ínánágonoł’aah hela’, daabiłṉiigo bándaagoz’ąą.
ACT 4:19 Áíná’ Peter ła’íí John biłgo gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nohwíí nohwich’į’ ídílts’ąągo née, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉańgo née, hayíí dábik’ehíí bendaagonoł’aah.
ACT 4:20 Nohwíí hayíí hiit’iiníí ła’íí dihiits’agíí baa nagohiilṉi’hi at’éé.
ACT 4:21 Nṉee nadaant’aahíí, Jesus baa yánáhólti’ hela’, nádaabiłdo’ṉiidná’ nádołt’aash daabiłnṉiid; nṉee dawa ágodzaahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ahédaanzįgo doo hago at’éégo ádaile’ da.
ACT 4:22 Nṉee nábi’dilziihíí dizdinhíí bitisyú bił łegodzaahi.
ACT 4:23 Peter ła’íí John biłgo ch’ínát’áázhná’ yił nakai n’íí yich’į’ onát’aazhgo okąąh yedaabik’ehi yánadaant’aahíí ła’íí Jews yánazíni ádaabiłṉii n’íí yaa nadaagosṉi’.
ACT 4:24 Áí daidezts’ąąná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ da’okąąhgo gádaaṉii, NohweBik’ehń, yáá, ni’gosdzáń, túnteel ła’íí daabiyi’ daagolííníí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań ńlį́į́go áńlaa;
ACT 4:25 David, nánal’a’á, binkááyú yánłti’go gáńṉii ni’, Hat’íí bighą doo Jews daanlįį dahíí hadaashkee, ła’íí nṉee dawahá doo begolṉe’ dahíí yaa natsídaakees?
ACT 4:26 Ni’gosdzáń biká’ ízisgo nant’án daanliiníí iłk’izhį’ ádaadzaa, ła’íí nṉee yánadaant’aahíí dała’adzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Its’áínłtíni, Christ holzéhi, biłgo yich’į’ náda’nziidgo.
ACT 4:27 Da’aṉiigo, niYe’ Dilzini, Jesus, Its’ánłtíni, yich’į’ náda’nziidgo Hérod ła’íí Póntius Pílate, doo Jews daanlįį dahíí, ła’íí Israel hat’i’íí biłgo dała’adzaa,
ACT 4:28 Nigan binawodíí ła’íí niini’ be’ágodoṉiiłíí dabí’iłtsé bengóń’ąą n’íí yee ádaaṉe’go dała’adzaa.
ACT 4:29 K’adíí nohweBik’ehń, nowhenadaago’aahíí hóyíńłts’ąą, áík’ehgo nánada’idziidíí niyati’ doo daasiite’go bee yádaahiilti’ dago bidag ádaant’eego ádaanohwinłsį,
ACT 4:30 Dahdnlṉíhgo na’ílziih; ła’íí niYe’ Dilzini, Jesus, bizhi’íí binkááyú godiyįhgo be’ídaagoziníí ła’íí ízisgo ánágot’įįłíí ánánł’įįł le’, da’okąąhgo daaṉii.
ACT 4:31 Ąął da’oskąądná’ dała’adzaagee godihes’naa; áígé’ Holy Spirit bee baa daagodest’ąągo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo daaste’go yee yádaałti’ da lę́’e.
ACT 4:32 Nṉee łą́ą́go da’osdląądíí biini’ dała’á, bijíí dała’á nasdlįį: daabíyééhíí doo dasahn shíyéé daanzį da; ndi dawahá dałaházhį’ daabíyéé lę́’e.
ACT 4:33 Nadaal’a’á dayúweh beBik’ehń Jesus daztsąągé’ naadiidzaahíí dázhǫ́ nłt’éégo yaa nadaagolṉi’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí zhą́ bitisgo biká’zhį’ at’éé daazlįį lę́’e.
ACT 4:34 Tédaat’iyéhíí bitahyú doo ła’ da silįį: hayíí bini’ dagohíí bikįh daagolííníí baa nadaagohezṉiigo, bich’ą́’gé’ daayist’įįdíí
ACT 4:35 Nadaal’a’á bádngee ndaayihezṉil: áígé’ hayíí tédaat’iyéhíí hat’íí yídaadiníí daantį́į́gee yitah da’izṉii.
ACT 4:36 Joses, nadaal’a’á Bárnabas bizhi’ bá ádaizlaahi, (Kodag yałti’íí ye’at’éhi golzeego ágolzee,) Cýprusgé’ Levi hat’i’íí nlíni,
ACT 4:37 Ni’ bíyééhíí baa nagohezṉiigo zhaali baa hi’né’íí nadaal’a’á bádngee nyiné’.
ACT 5:1 Áíná’ nṉee ła’, Ananías holzéhi, bi’aad, Sapphíra holzéhi, biłgo ni’ baa nadaagohezṉii,
ACT 5:2 Bi’aad yígółsįgo zhaali baa hi’né’íí ła’ t’ąązhį’ yotą’ná’ ła’ zhą́ nadaal’a’á bádngee nyiné’ lę́’e.
ACT 5:3 Áík’ehgo Peter gáṉíí, Ananías, hat’íí bighą ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, naniłaago Holy Spirit bich’į’ nashíńch’a’, ni’ bich’ą́’gé’ zhaali naa hi’né’íí łahzhį’ t’ąązhį’ hóńtą’go nńné’?
ACT 5:4 Doo hwahá nahiṉiih daná’ ṉíyéé ni’ ya’? Nahezṉiihíí bikédé’go zhaali naa hi’né’íí dáni benik’eh ni’ ya’? Hago at’éégo tsídíńkeezgo díí bee ándzaa? Doo nṉee bich’į’ nashíńch’a’ da, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nashíńch’a’.
ACT 5:5 Díí yati’íí Ananías yidezts’ąąná’ nágo’go daztsąą: nṉee dawa yaat’ídaanzįhíí tsídaadesyiz.
ACT 5:6 Nṉee áníi nakaiyéhíí nádikaigo ch’id bił daizdis, áígé’ ch’adaabizyįįyú łehdaabistįį.
ACT 5:7 Áígé’ taadn łedihikeezyú shį nṉee daztsaaníí bi’aad ágodzaahíí doo yígółsį dago ha’ayáá.
ACT 5:8 Peter gáyiłṉii, Shił nagolṉí’, gáhołąągo izlįįgo ni’ nohwaa nagohezṉii née? Áígé’ gáṉíí, Ha’aa, akohgo izlįį.
ACT 5:9 Peter gánábiłdo’ṉiid, Hat’íí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit nabínołtaahgo bich’į’ godeso’ąą? Isąą, niką’ łehdaistiiníí ch’ígót’i’yú nadaazį, áí ni ałdó’ ch’ídaaniłteeh.
ACT 5:10 Áík’ehgo dagoshch’į’ Peter bádnyú nágo’go daztsąą: nṉee áníi nakaiyéhíí ha’ákaigo isdzán daztsąągo yídaagołsįįd, áígé’ ch’adaabizyįįyú biką’ łe’sitįį n’íí bahgee łehdaistįį.
ACT 5:11 Nṉee da’osdląądíí dała’ánát’įįłíí tsídaadesyiz lę́’e, ła’íí hayíí yaat’ídaanzįhíí ałdó’ tsídaadezyiz.
ACT 5:12 Nṉee bitahyú godiyįhgo be’ídaagoziníí łą́ą́go, ła’íí ízisgo ánádaagot’įįłíí nadaal’a’á binkááyú ánágot’įįł; (Sólomon bich’ínágohin’ą́ą́gee dała’á daabiini’go dała’ánát’įįh.
ACT 5:13 Jesus doo daayodląą dahíí ńdaaldzidgo doo yéhikai da ndi nṉee nłt’éégo baa natsídaakees.
ACT 5:14 Nṉee dayúweh łą́ą́go ła’íí isdzáné biłgo Jesus daayodlaaníí yénáhikai;)
ACT 5:15 Áík’ehgo daanezgaihíí da’intinyú ch’ínádai’ṉiłgo biká’da’astíné ła’íí ch’id biká’ nazhjeed, Peter higaałgo bichagosh’oh zhą́ ndi biká’zhį’ áoṉe’ daanzįgo.
ACT 5:16 Jerúsalem biṉaayú kįh nagozṉilgé’ ałdó’ nṉee łą́ą́go daanezgaihíí ła’íí nṉee spirits daanchǫ’íí biyi’ daagolííníí yił nihikáh, áí dawa nádaadziih lę́’e.
ACT 5:17 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yił nakaihíí dábiłgo (Sádducees daanlíni,) dázhǫ́ hadaashkeego,
ACT 5:18 Nadaal’a’á daayiłtsoodgo ha’áná’ilka’á yuṉe’ ha’ádaiskaad lę́’e.
ACT 5:19 Tł’é’yú Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi ha’áná’ilka’ágee ch’íná’itį́híí yá ch’íńtą́ą́go ákú yił ch’íkai, áígé’ gábiłṉii,
ACT 5:20 Ti’i, da’ch’okąąh goz’ąąyú dołkáh, áígee nasozįįgo díí nłt’éégo ihi’ṉaahíí baa yati’íí dawa nṉee baa bił nadaagołṉi’.
ACT 5:21 Díí daidezts’ąąná’ hayiłkaałyú da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ ha’ákaigo bił ch’ídaago’aah. Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yił nakaihíí biłgo hikaigo nṉee yánádaaltihíí ła’íí Israel hat’i’i yánaziiníí dała’áyíílaaná’ ha’áná’ilka’áyú nadaal’a’á yíká o’ił’a’.
ACT 5:22 Áíná’ aasitíni ha’áná’ilka’áyú okai, n’íí nadaal’a’á n’íí doo hwaa da lę́’e, áígé’ nákaigo nadaagosṉi’,
ACT 5:23 Gádaaṉiigo, Ha’áná’ilka’áyú nłt’éégo o’ogęęzná’ aasitíni dáádítį́hgee t’ah nazįįná’ baa nkai ndi ch’ídaasiitąą hik’e doo hadń ákóṉe’ naháztąą da ląą.
ACT 5:24 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni ła’íí silááda da’ch’okąąh goz’aaníí yiṉádaadéz’íni binant’a’ ła’íí okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi díí daidezts’ąąná’ hagoshą’ at’éégo ląą dayúweh bá daagowáh daanzį lę́’e.
ACT 5:25 Ła’ nyáágo gádaabiłṉii, Nṉee ha’ádaasołkaad n’íí da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ nazįį, nṉee yił ch’ídaago’aahgo.
ACT 5:26 Áík’ehgo silááda da’ch’okąąh goz’aaníí yiṉádaadéz’íni ła’íí binant’a’ nadaal’a’á yíká okaigé’ dánt’éhego yił nakai: nṉee tséé bee daanohwiłṉé’ doleełhi at’éé daanzįgo ńdaaldzidhíí bighą.
ACT 5:27 Yił nakainá’ nṉee yánádaaltihíí naháztąągee yił hikai baa yá’iti’híí bighą: áígee okąąh yebik’ehi dá’tiséyú sitíni nabídaadiłkid,
ACT 5:28 Gáṉíígo, Díí yízhííhíí bee iłch’ínágonoł’aah hela’, daanohwiłn’ṉiigo nohwá ndaagosiit’ąą ni’, n’íí kú lá Jerúsalem dágoz’ąą nt’éégo bił ch’ínánágonołt’aah, ła’íí áí nṉee zesdiiníí nohwíí nohwik’izhį’ daadoł’áhgo ádaałt’įį.
ACT 5:29 Peter ła’íí nadaal’a’á ła’ihíí biłgo hadaasdziigo gádaaṉii, Nohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áṉííyú ádaant’eego dábik’eh, doo nṉee da.
ACT 5:30 Jesus tsį’iłna’áhi bídaahesołkałgo daazesołhįį n’íí daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń daztsąągé’ nábihil’ṉa’.
ACT 5:31 Áń Nant’án ła’íí Hasdá’iiṉíłi nlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ábíílaago bigan dihe’nazhiṉéégo dahbinesdaa ni’, Israel hat’i’i binchǫ’i bich’ą́’zhį’go ádaile’go binchǫ’íí bich’ą́’gé’ baa nádaagodet’ąąhíí bighą.
ACT 5:32 Díí ánágot’įįłíí daahiit’į́į́go baa nadaagohiilṉi’; Holy Spirit ałdó’ yaa nagolṉi’, áí Holy Spirit‐híí hayíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yikísk’eh ádaat’eehíí yaa daidez’ąą ni’.
ACT 5:33 Yánádaaltihíí áí daidezts’ąąná’ bił daagoshch’iigo, nadaiłtseed hádaat’įįgo yendaagoshchįį lę́’e.
ACT 5:34 Áíná’ Phárisee ła’ nṉee yánádaaltihíí itah nlíni, Gamáliel holzéhi, begoz’aaníí iłch’ígó’aahi, nṉee dawa nłt’éégo baa natsekeesi hizį’go, Díí nṉeehíí dét’įhézhį’ nláhyú ch’ínókáh, nṉiid;
ACT 5:35 Áíná’ gáṉíí, Israel hat’i’íí daanołíni, díí nṉee hago ádaałe’íí baa daagonołsąą.
ACT 5:36 Doo áníiná’ nṉee ła’ Theúdas holzéhi ízisgo at’éhi ídeshchįįgo nṉee łą́ą́go dį́į́go nanadínyú shį béhikai ni’: áń zesdįįgo bikísk’eh ádaat’ee n’íí dawa iłtanáhosąągo begoldoh n’íí doo hat’íí da silįį ni’.
ACT 5:37 Áí bikédé’go Judas, Gálileegé’ gólíni, nṉee tax nahi’ṉiił doleełhíí bighą daaholtag ni’ná’ nyáá, áń ałdó’ nṉee łą́ą́go íts’áíńṉil: áń ałdó’ daztsąą, áígé’ bikísk’eh ádaat’ee n’íí dawa iłtanáhosąą ni’.
ACT 5:38 K’adíí gánohwiłdishṉii, Díí nṉeehíí doo baa nałkai da, doo nadaanołtł’og da: díí begoldohíí nṉee bich’ą́’gé’ bee ánágot’įįł lę́’eyúgo, doo hat’íí da hileeh:
ACT 5:39 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’gé’ lę́’eyúgo doo bengowáh ádaałe’ at’éé da; nohwíí dánko Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nadaagonołkaadgo nohwígózį.
ACT 5:40 Nṉee yánádaaltihíí Gamáliel aṉííhíí bił dádaabik’ehgo nadaal’a’á yushdé’ daayiłṉiigo ánákai, áígé’ Jesus bizhi’íí bee yánánáłti’ hela’, daabiłṉiiná’ ńdaabinestsaz, áígé’ onádaabis’a’.
ACT 5:41 Áík’ehgo yánádaaltihíí yich’ą́’ dahnaskai, Jesus bizhi’híí bighą ádaayágosįhyú ádaats’izlaa lę́’e ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nłt’éégo ádaat’eego yídaagołsįhíí bighą bił daagozhǫ́ǫ́ lę́’e.
ACT 5:42 Dajįį biigha da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ ła’íí daagowąyú Jesus Christ yaa nadaagolṉi’go yaa iłch’ídaago’aah lę́’e.
ACT 6:1 Áíná’ Jesus daayokąąhíí łą́ą́go silįįná’ Jews daanlíni Greek biyati’ yee yádaałti’íí doo bił daagozhǫ́ǫ́go Hebrews daanlíni gádaayiłnṉiid, Dajįį biigha ch’iyáń na’ṉiihgee nohwíí nohwitahyú isdzáné biką’ nanezna’ihíí doo yich’į’ zhiṉéé ádaat’ee da lę́’e.
ACT 6:2 Áík’ehgo nakits’ádahíí nṉee Jesus daayokąąhíí dawa yushdé’ daayiłnṉiid, áígé’ gádaayiłṉii, Ch’iyáń nadaahii’ṉiihíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa nadaagolṉi’íí doo k’ihzhį’ ndaagont’aa bik’eh da.
ACT 6:3 Áík’ehgo, nohwik’ííyú, nṉee gosts’idi, nłt’éégo baa yádaałti’íí, Holy Spirit ye’ádaat’eehíí, daagoyááníí nohwitahgé’ hadaałṉiił, áí nṉee díí na’idziidíí yedaabik’ehgo ádaahiidle’.
ACT 6:4 Áíná’ nohwíí dágodest’i’yú da’ohiikąąh ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa yádaahiilti’ doleeł.
ACT 6:5 Ádaaṉiihíí nṉee dawa bił dádaabik’eh: áík’ehgo Stephen dázhǫ́ nłdzilgo odláni, Holy Spirit ye’at’éhi, Philip, Prókorus, Nicánor, Tímon, Pármenas, ła’íí Nícolas, Jews bi’okąąhíí yenyáhi, Ántiochgé’ gólíni, hadaihezṉil.
ACT 6:6 Áí hadaisṉilíí nadaal’a’á yidáhzhį’ yił nnikaigee yiká’ ndaadesṉiigo yá da’oskąąd.
ACT 6:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ dayúweh begodeyaago Jerúsalemgee Jesus daayokąąhíí łą́ą́go bínáhiikai; okąąh yedaabik’ehi ałdó’ łą́ą́go odlaaníí yikísk’eh ádaat’ee lę́’e.
ACT 6:8 Stephen, dázhǫ́ nłdzilgo odláni, Holy Spirit bee binawod golíni, ízisgo ánágot’įįłíí ła’íí godiyįhgo be’ídaagoziníí nṉee bitahyú ye’áná’ol’įįł.
ACT 6:9 Nṉee ła’, Líbertines daaholzéhi, ła’íí Cyrénegé’ ła’íí Alexándriagé’ daagolíni, ła’íí nṉee Cilíciagé’ ła’íí Asiagé’ nakaihi ha’ánáłséhíí bitahgé’ Stephen yił ładaadit’ah nkegonyaa.
ACT 6:10 Áíná’ Stephen goyą́ą́go ła’íí Holy Spirit yábiyiłti’go nṉeehíí doo ła’ bitisgo hadziih da lę́’e.
ACT 6:11 Áík’ehgo nṉee ła’ yich’į’ na’daahezṉilgo gáyiłṉii, Nadaałch’aago Stephen baa yádaałti’, áík’ehgo gádaaṉii, Moses ła’į́į́ Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’go daadihiits’ag.
ACT 6:12 Áígé’ nṉee Stephen yik’edaanṉiihíí, Jews yánazíni, ła’íí begoz’aaníí ye’ik’eda’iłchíhi, ła’íí nṉee dawa hadaashkee ádaizlaago Stephen yaa hikaigo daayiłtsood, áígé’ nṉee yánádaaltihíí yił yaa hikai.
ACT 6:13 Nṉee nadaach’áhi yił hikai, áík’ehgo gádaaṉii, Díí nṉeehń díí godiyįhgo goz’aaníí ła’íí begoz’aaníí dawahn nchǫ’go yaa yałti’;
ACT 6:14 Gáṉiigo daadihiits’ag, Jesus Názarethgé’ gólíni díí godilzįhgo goz’aaníí nagohilkaad, ła’íí Moses nohwá yengon’ą́ą́ n’íí łahgo ánáyidle’.
ACT 6:15 Nṉee yánádaaltihíí dawa Stephen da’is’ah daineł’į́į́go binii Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi biniihíí k’ehgo at’éégo daayiłtsąą.
ACT 7:1 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni gábiłṉii, Ádaaniłch’iṉiihíí da’aṉii née?
ACT 7:2 Stephen gáṉíí, Nṉee daanołíni, shik’ííyú, nṉee báyáń daanołíni, shídaayesółts’ąą; nohwitaa n’íí Abraham, doo hwahá Chárranyú ngoleeh daná’ Mesopotámiayú gólį́į́ ni’ná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’idindláád nlíni bich’į’ ch’í’ṉah ádelzaa,
ACT 7:3 Áígee gábiłnṉiid, Nini’ ła’íí nik’íí bich’ą́’ dahnṉáhgo ni’ nił ch’í’ṉah áshłe’yú ńṉááł.
ACT 7:4 Áík’ehgo Abraham Kaldéans bini’gé’ dahnyaago Charran golzeegee golį́į́ lę́’e: bitaa daztsąąná’ díí ni’ biyi’ daagonołįįzhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo onágódle’ lę́’e.
ACT 7:5 Áíná’ ni’ bíyééhíí doo ła’ baa gon’ą́ą́ da, doo ndi dałahndi nch’idel’eezgo da: áíná’ bichągháshé doo ła’ da ndi bíí ła’íí bich’ą́’gé’ daałideshchiinihíí daabíyéé doleełgo yángon’ą́ą́ lę́’e.
ACT 7:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham bich’į’ hananádziigo gánṉiid, Nich’ą́’gé’ daałideshchiiníí ni’ doo yídaagołsį da n’íí yiyi’ daagolį́į́ doleeł; áígee nṉee ni’ daabíyééhíí isná ádaabidle’go dį́į́dn gonenadín łegodzaazhį’ biniidaagonłt’éé doleeł.
ACT 7:7 Nṉee isná ádaabisdlaahíí biniidaagodishłe’ doleeł; áí bikédé’go áígé’ ch’ékáhgo dząągee daashokąąh doleeł, ṉii lę́’e, Bik’ehgo’ihi’ṉań.
ACT 7:8 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań circumcísion bee Abraham yił łángot’ąą: áík’ehgo Abraham biye’ Isaac gozlįįgo tsebíí behiskaaníí bijįį círcumcise áyíílaa; áígé’ Isaac biye’ Jacob gozlįį; Jacobhíí biye’ke nakits’ádah daagozlįį, áí bich’ą́’gé’ nakits’ádahyú nṉee hat’i’ silįį.
ACT 7:9 Jacob biye’kehíí daabidizhé Joseph daayołch’įį’go, yik’edaanṉiihgo Egyptyú baa nadaahezṉii: áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nlįįgo,
ACT 7:10 Bich’į’ nadaagontł’ogíí bighą dawa yich’ą́’ binłtį́į́, áígé’ Pháraoh, Egypt yánant’aahíí, yił nzhǫǫgo ła’íí binadzahgee goyą́ą́go Bik’ehgo’ihi’ṉań ábíłsį; Pháraohíí Egypt dahot’éhé ła’íí bikįh biyi’ daagolííníí yánant’aago ábíílaa.
ACT 7:11 Egypt ła’íí Cánaanyú dahot’éhé shiṉá’ góyéégo daagodeyaa: áígee daanohwitaa n’íí bich’iyą’ n’íí bich’ą́’ ádaasdįįdgo biniidaagonłt’éé lę́’e.
ACT 7:12 Egyptyú nadą́’ gólį́į́ łą́ą́go Jacob yaat’ínzįįná’ daanohwitaa n’íí da’iłtsé ákú odais’a’ lę́’e.
ACT 7:13 Iké’gee nanákainá’ Joseph, Daanohwik’isn nshłįį n’íí shíí ánsht’ee, daayiłṉiigo bídaagołsįįd; ła’íí Joseph bik’íí Pháraoh yígółsįįd.
ACT 7:14 Áígé’ Joseph bitaa ła’íí bik’íí dawa biłgo gosts’idin ashdla’ hilt’eego yiká’o’ił’a’,
ACT 7:15 Áík’ehgo Jacob Egyptyú o’íṉil, ákú Jacob daztsąą, ła’íí daanohwitaa n’íí ałdó’ da’iłké’go nanezna’,
ACT 7:16 Áí dawa Sýkemyú onádaihezṉilgo iłch’į’ndaahi’ṉiił goz’ąą yuṉe’ da’iłké’go łedaahasṉil, áí goz’aaníí Abraham Sýkem biye’ Émmor biye’ke bich’ą́’gé’ zhaali bee nagohesṉii ni’.
ACT 7:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham bángon’ą́ą́ n’íí begolṉe’íí ałhánégé’ goldohná’ Abraham bich’ą́’gé’ daałideshchiinihíí Egyptgee łą́ą́ silįį lę́’e.
ACT 7:18 Áíná’ Egyptyú ła’ nant’án nanásdlį́į́, áń Joseph doo yígółsį da lę́’e.
ACT 7:19 Áń nohwíí hahiit’i’íí yik’edaanṉiih lę́’e, ła’íí daanohwitaa n’íí gádaayiłṉiigo bándaagoz’ąą, Mé’ daagozlįįhíí da’izlįįyú ch’ídaahołkaadgo da’akú nanṉe’ le’.
ACT 7:20 Áígee Moses gozlįįgo dázhǫ́ dénzhóné lę́’e, áń bitaa golį́į́ yuṉe’ nadaach’iłteego taagi daahitąą:
ACT 7:21 Áígé’ da’izlįįyú ch’ídaach’istįįyú Pháraoh bitsi’ nábinłtįįgo dabíí bizhaazhé k’ehgo yíhiłṉa’.
ACT 7:22 Egyptyú daagolííníí bigoyą’íí dawa Moses bił ch’et’ą́ą́go dázhǫ́ nłt’éégo yałti’ ła’íí nłt’éégo ánát’įįł silįį.
ACT 7:23 Moses dizdin bił łegodzaaná’, shik’ííyú Israel hat’i’íí bich’į’ dosháh nzį lę́’e.
ACT 7:24 Áík’ehgo ła’ inaghanaghaago yiłtsąągo, áń yik’izhį’ onálwodgo yił nałts’įhgo daztsąą:
ACT 7:25 Shíí hat’i’íí biniidaagonłt’ééhíí biyi’gé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań shich’oṉiigo bił ch’ídishkaahíí yídaagołsį shį nzį lę́’e; ndi doo bídaagołsį da.
ACT 7:26 Iskąą hik’e dabíí hat’i’i naki iłch’į’ dahnádilwo’go yiká ńyáá, nkenágoheltǫǫd nzįgo gádaayiłṉii, Iłk’isyú nołdlįįná’ hat’íí bighą iłṉí’dołṉíh?
ACT 7:27 Áíná’ ba’ashhahgé’ gólíni doo bik’ehyú ánáyo’įįł dahń Moses k’ihzhį’ yenyilná’ gáṉíí, Hadń nohwinant’a’ ła’íí nohwaa yałti’i áníílaago áńt’įį?
ACT 7:28 Adąąná’ nṉee Egýptian nlíni zíníłhįįhíí k’ehgo shíí ałdó’ shiziniłhéé née?
ACT 7:29 Díí áṉííhíí bighą Moses dabíí hat’i’i yich’ą́’ halwodgo Mádiangee golį́į́ ngohéyáá, áígee biye’ke naki gozlįį.
ACT 7:30 Áígé’ dizdin łegodzaa bikédé’go Dził Sína holzéhi biṉaayú da’izlįįyú ch’il diltłi’i biyi’gé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi bich’į’ ch’í’ṉah ádelzaa.
ACT 7:31 Moses yo’įįná’ bił díyagot’ee lę́’e: iłhánégo yineł’į́į́go nyáá hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ hadzii,
ACT 7:32 Gáṉíígo, Shíí daanitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń nshłįį, Abraham, Isaac ła’íí Jacob Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń nshłįį. Moses tsídolyizgo ditłidgo doo ázhį’ nádést’įįd da.
ACT 7:33 Bik’ehgo’ihi’ṉań gábiłṉii, Nikee ádaandlee: ni’ biká’ síńziiníí ni’ godiyini at’éé.
ACT 7:34 Egyptyú shichągháshé biniidaagonłt’éégo hish’įį, áí hish’įįgo ik’ídaadi’ṉiihíí dists’ag, áík’ehgo áí bich’ą́’ nshṉiiłyú níyáá. Ti’i, dák’ad Egyptyú nideł’a’.
ACT 7:35 Dadíí Moses Israel hat’i’i doo hádaabit’įįgo gádaaṉii n’íí, Hadń nohwinant’a’ ła’íí nohwaa yałti’íí áníílaa? Da’áí Moses n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi ch’il biyi’gé’ bich’į’ ch’í’ṉah ádelzaa n’íí binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bides’a’, nant’án nlįįgo ła’íí Israel hat’i’íí biniidaagonłt’ééhíí yich’ą́’ yííṉííłgo bides’a’.
ACT 7:36 Áí Moses n’íí ízisgo ánágot’įįłíí ła’íí godiyįhgo be’ídaagoziníí Egyptyú ła’íí Red Seayú ánát’įįł ni’ná’ Egyptgé’ ch’íiṉilgo da’izlįįyú nanałse’go dizdin łegodzaa.
ACT 7:37 Da’áí Moses‐híí Israel hat’i’íí gádaayiłṉii ni’, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú Na’iziidi hileehgo nohwik’ííyú bitahgé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń nohwá habiłteeh, shíí hashiłtį́į́híí k’ehgo; áń hódaayesółts’ąą.
ACT 7:38 Da’izlįįyú ha’ánáłséh n’ná’, díí Moses‐híí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi Dził Sína holzeeyú bich’į’ yałti’ n’íí ła’íí daanohwitaa n’íí bigizhgee yałti’íí nlįįgo yati’ hiṉáhi nohwá baa hi’né’ ni’:
ACT 7:39 Áń daanohwitaa n’íí doo bídaayésts’ąą hádaat’įį da ni’, doo hádaabit’įį da, áíná’ Egyptyúgo nádiikáhíí zhą́ bijíígé’ hádaat’įį lę́’e.
ACT 7:40 Aaron gádaayiłṉii, Hat’íhíta daahohiikąąhíí nohwá ánle’, áí nohwá go’įį doleeł: díí Moses Egyptgé’ ch’ínohwiṉil n’íí hago adzaa shįhíí doo bídaagonlzį da.
ACT 7:41 Áíná’ magashi bizhaazhé be’ilzaa’i ndi ádaizlaago dahat’íhíta yiyaa odaayihiṉiiłgo daayokąąh, dabíí ádaizlaahíí yaa bił daagozhǫ́ǫ́go.
ACT 7:42 Áík’ehgo yáá biyi’gé’ dawaháhíí daayokąąhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dabiini’zhį’ ch’ídaabizṉil; Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí binaltsoos biyi’ k’e’eshchįįhíí k’ehgo, Israel hat’i’i daanołíni, da’izlįįyú dizdin nohwee łedaagosdzaa n’ná’ magashi bizhaazhé, dibełį́į́ bizhaazhéta nadaałtseedíí ła’íí dahat’íhíta shaa daahołṉiił lá née?
ACT 7:43 Gowągolgai biyi’ Mólok holzéhi daayokąąhíí nadaałṉil, ła’íí daahołkąąhíí Rémphan holzéhi bits’iłsǫǫsé k’ehgo be’ilzaahíí ałdó’ nadaałṉil, díí be’ilzaago ádaasolaahíí daahołkąąhgo: áík’ehgo Bábylon bitisyú ch’ínołkáhgo ánohwishłe’.
ACT 7:44 Daanohwitaa n’íí gowągolgai biyi’ da’okąąhi Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daanlįįgo bebígózini da’izlįįyú goz’ąą, áí hago’at’éégo alṉéhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań Moses yił ch’í’ṉah áyíílaahíí k’ehgo alzaa.
ACT 7:45 Daanohwitaa n’íí Jesus bá nant’aago Bik’ehgo’ihi’ṉań doo Jews daanlįį dahíí bá ch’íineheyoodná’ gowągolgai biyi’ da’okąąhíí ni’ daabíyéé gozlįįyú daistsoozgo hikai, áí doo Jews daanlįį dahíí David dánant’aa silįįzhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daanohwitaa n’íí dábidáhgee ch’ídaaniheyood;
ACT 7:46 David Bik’ehgo’ihi’ṉań yił nzhǫǫ silįį, áík’ehgo Jacob Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhń yiyi’ golį́į́ doleełíí bá ágóshłe’ nzį lę́’e.
ACT 7:47 Ndi Sólomon holzéhigo Bik’ehgo’ihi’ṉań kįh yiyi’ golííníí bá ágólaa.
ACT 7:48 Áíná’ Da’tiséyú At’éhi kįh dá nṉee bigan yee ádaizlaahi doo yiyi’ golį́į́ da; Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí gáṉíí n’íí k’ehgo,
ACT 7:49 Yaaká’yú goz’aaníí biká’dah’asdáhá biká’gé’ nansht’aahíí át’éé, ni’gosdzáńhíí biká’ dahnádes’isíí át’éé: kįh hago’at’éhi shá ágóle’? ṉíí lę́’e Bik’ehgo’ihi’ṉań: hayúshą’ hanasółgo áíná’?
ACT 7:50 Aishą’ shiganíí doo dawa bee ashłaa da lę́’e?
ACT 7:51 Doo nohwee daagondlįį dahi, nohwijíí ła’íí nohwijeyi’ doo círcumcise ádaanołt’e’i dahíí k’ehgo doo daagodinołsíni da, dawahn Holy Spirit bich’ą́’zhį’go ádaanołt’ee, daanohwitaa n’íí ánádaat’įįł n’íí k’ehgo nohwíí ałdó’ ánádaałt’įįł.
ACT 7:52 Hagee daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí doo yiniidaagodezlaa da? Nłt’éégo Ánát’įįłíí yígháhíí dabí’iłtséná’ yaa nadaagolṉi’íí nadaistseed; áí Nłt’éégo Ánát’įįłíí nyee’íí biyi’zhį’ ch’ídaasołtįįgo daazesołhįį:
ACT 7:53 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’gé’hi begoz’aaníí nohwaa daidez’ąą ndi doo bikísk’eh ádaanołt’ee da.
ACT 7:54 Nṉee dała’adzaahíí Stephen áṉííhíí daidezts’ąąná’ dázhǫ́ bił daagoshch’ii’go biwoo nádaagai.
ACT 7:55 Áíná’ Stephen, Holy Spirit ye’at’éégo, yaaká’yú dezghalgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’idindláádíí ła’íí Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań dihe’nazhiṉéégo sizįįgo yiłtsąą,
ACT 7:56 Áígé’ gáṉíí, Yáá iłch’ą́’ adzaago yaaká’yú nṉee k’ehgo Nyááhń Bik’ehgo’ihi’ṉań dihe’nazhiṉéégo sizįįgo hish’įį.
ACT 7:57 Nádaadidilghaazhná’ bijeyi’ ndaadeshchidgo dawa bich’į’ nádnkįį.
ACT 7:58 Kįh gozṉilíí bich’ą́’yú ch’ídaabist’e’go nyída’isṉe’: tséé yee da’dilṉiihíí bidiyágé nṉee áníi nagháhá, Saul holzéhi, dées’eezgee ndaayihezṉil.
ACT 7:59 Stephen t’ah nyída’iłṉe’ná’ gáṉíígo oskąąd, Jesus sheBik’ehń, shiyi’siziiníí nádnné’.
ACT 7:60 Hayaa adzaago nawode gánṉiid, SheBik’ehń, díí nchǫ’ihíí dákoh bik’izhį’ ádaaholé hela’. Ánṉiidná’ daztsąą.
ACT 8:1 Stephen daabiziłheehíí Saul da’áígee bił dábik’eh lę́’e. Áígé’ godeyaago Jesus daayokąąhíí Jerúsalemgee ha’ánáłséhíí biniidaagonłt’éégo inaghanakai begodeyaa; áík’ehgo dawa iłtanáhosąągo Judéayú ła’íí Samáriayú oheskai, nadaal’a’á zhą́ da’akú naháztąą lę́’e.
ACT 8:2 Nṉee daagodnłsíni Stephen dát’eego yaa daachagná’ łedaistįį.
ACT 8:3 Áíná’ Saulhíí Jesus daayokąąhíí dayúweh binaghanakai, gowąhíí dała’á gon’ą́ą́go nantaago, nṉee ła’íí isdzáné daayiłtsoodgo ha’áyiłkaad lę́’e.
ACT 8:4 Jesus daayokąąhíí iłtanáhosąą n’íí dahot’éhé anákahyú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’.
ACT 8:5 Philip Samáriayú óyáá, áí biyi’ kįh gozṉilgee Christ yaa yił nadaagolṉi’.
ACT 8:6 Nṉee łą́ą́go Philip yałti’ihíí daidezts’ąągo ła’íí godiyįhgo ánágot’įįłíí ye’ánát’įįłíí daayiłtsąągo, áṉííhíí dałełt’eego yaa natsídaakeesgo bídaayésts’ąą lę́’e.
ACT 8:7 Spirits daanchǫ’i nṉee łą́ą́go biyi’ daagolį́į́ n’íí daadilwoshná’ biyi’gé’ hanáhesąą, ła’íí łą́ą́go daadi’il n’íí ła’íí doo nadaakai da n’íí nádaabi’dilziih.
ACT 8:8 Áík’ehgo áí kįh gozṉilgee dázhǫ́ koł daagozhǫ́ǫ́ lę́’e.
ACT 8:9 Áí kįh gozṉilgee nṉee ła’ Simon holzéhi dabí’iłtséná’ nṉee Samáriayú daagolííníí daabo’ṉi’go k’izéyoṉiłi golį́į́ lę́’e, nṉee ízisgo at’éhi ádil’įįgo:
ACT 8:10 Áń nṉee dawa bídaayésts’ąą, nṉee doo ízisgo ádaat’ee dahíí, nṉee ízisgo ádaat’eehíí ndi gádaaṉiigo, Díí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod bił nlįį lą́ą́.
ACT 8:11 Daabo’ṉi’go ńzaad ogoyaahíí bighą nṉee yédaaldzidgo daayidnłsį lę́’e.
ACT 8:12 Áíná’ Philip, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo baa na’goṉi’íí ła’íí Jesus Christ bizhi’ daayozhíígo yaa nagolṉi’go nṉee ła’íí isdzáné daayosdląądgo baptize ádaaszaa.
ACT 8:13 Simon dabíí ndi osdląądgo baptize ábi’delzaa: áígé’ Philip yił dahizh’aazhgo godiyįhgo be’ídaagoziníí ła’íí ízisgo áná’ol’įįłíí yiłtsąągo bił díyagot’ee lę́’e.
ACT 8:14 Jerúsalemgee nadaal’a’á nṉee Samáriayú daagolííníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ nádaagodn’ą́ą́ yaat’ídaanzįįná’ Peter ła’íí John biłgo bich’į’ odais’a’:
ACT 8:15 Ákú ń’áázhná’ Holy Spirit baa daadót’aah daanzįgo yá da’oskąąd:
ACT 8:16 (BeBik’ehń Jesus bizhi’ bee baptize ádaaszaa ndi doo hwahá hadń ła’ Holy Spirit bee baa godet’aah da lę́’e.)
ACT 8:17 Peter ła’íí John biłgo biká’ ndaadelṉiigo Holy Spirit bee baa daagodest’ąą.
ACT 8:18 Nadaal’a’á nṉee yiká’ ndaadezṉiigo Holy Spirit bee baa daagodest’ąąhíí Simon yiłtsąąná’ nadaal’a’á zhaali yaa náiné’,
ACT 8:19 Gáṉíígo, Shíí ałdó’ díí beshik’ehgo shaa godinot’aah, áík’ehgo dáhayíí biká’ ndaadeshṉiihíí Holy Spirit baa daadit’aah doleeł.
ACT 8:20 Áíná’ Peter gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’gé’ aahi’né’íí nahashṉiih ńńzįhíí bighą nizhaalihíí dábił da’izlįį nleeh.
ACT 8:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nijíí doo bik’ehyú át’éé dahíí bighą díí ánáhiit’įįłíí doo hwaa ná goz’ąą da.
ACT 8:22 Ninchǫ’íí bich’ą́’yúgo ánṉe’go onkąąh, áík’ehgo nijíí biyi’gé’ dénchǫ’égo tsídíńkeezíí da’izlíné da’ánádolṉiił.
ACT 8:23 Nchǫ’go ágot’eehíí zhą́ niyi’ begoz’ąągo ninchǫ’íí łínestł’ǫǫ bígosíłsįįd.
ACT 8:24 Áík’ehgo Simon gádaabiłṉii, Áshiłdołṉiihíí doo shich’į’ be’ágoṉe’ dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań shá honołkąąh.
ACT 8:25 Peter ła’íí John biłgo daayo’įį’ n’íí yaa nadaagosṉi’, ła’íí Jesus biyati’íí yaa yił nadaagosṉi’ná’ Jerúsalemyú onát’aazh; nát’aashyú Samária biyi’ gotahyú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’go ánágoldoh.
ACT 8:26 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi Philip yich’į’ hadziigo gáyiłṉii, Dahnṉáhgo yagiyú ńṉáh, Jerúsalemgé’ Gázazhį’ intínhíí bich’į’go, da’izlįįyú.
ACT 8:27 Nádiidzaago dahiyaa: áígé’ nṉee Ethiópian eunuch nlíni, isdzán Cándace holzéhi, Ethiópians yánant’aahíí yiké’gee sitíni, dawahá łáń ílíni Cándace bíyééhíí yebik’ehi, Jerúsalemyú okąąhyú naghaagé’
ACT 8:28 T’ąązhį’ nádaał lę́’e, bitsinaghái bijad nakihíí yiyi’ dahsdaago Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Esáias holzéhi, binaltsoos yozhíí goldoh.
ACT 8:29 Holy Spirit Philip gáyiłṉii, Tsinagháihíí ałhánégo bich’į’ ńṉáh.
ACT 8:30 Áík’ehgo Philip bich’į’ nádilwodgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Esáias holzéhi, binaltsoos yozhííhíí yidezts’ąągo gáyiłṉii, Ya’ áí hóńzhiihíí bígonłsį́ née?
ACT 8:31 Ethiópian gáṉíí, Hago’at’éégo bígonsíni, dahadń shił ch’ígó’aahyúgo zhą́ go’į́į́? Hasiiṉáhgo shit’ahgé’ dahndaa, ṉii.
ACT 8:32 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí díí k’ehgo aṉíhi yozhíí lę́’e, Dibełį́į́ zideeyú ch’olǫǫsíí k’ehgo, dagohíí dibełį́į́ bizhaazhé biłshéhíí yádngee sitįįgo doo hat’íí ṉíí dahíí k’ehgo bizé’ doo iłch’ą́’ ágole’ da:
ACT 8:33 Ádaayágosįyú ádaizlaagé’ dá doo nzhógo baa yá’iti’ da: hadńshą’ bich’ą́’gé’ daałideshchiinihíí yaa nagolṉi’? Ni’gosdzáń bich’ą́’gé’ bi’ihi’ṉa’ nádii’né’, ṉiigo.
ACT 8:34 Áígé’ nṉeehń Philip gánábiłdo’ṉiid, Nánoshkąąh, díí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí áṉííhíí hadń áiłṉiihíí? Dabíí ádaayalti’ née, dagohíí nṉee ła’ yaa yałti’ née?
ACT 8:35 Áík’ehgo da’áí Bek’e’eshchiiníí biyi’gé’ Philip yałti’ nkegonyaago Jesus yaa yił nagolṉi’.
ACT 8:36 Ch’okahyú tú bich’į’ dahch’idikaigo nṉeehń gáṉíí, Kú tú ła’ ląą; hat’íí bighą doo baptize áshi’dilṉe’ da doleeł?
ACT 8:37 Philip gáṉíí, Nijíí dawa bee ondląąyúgo ágáni’dilṉe’. Nṉeehń gábiłṉii, Jesus Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįįgo hoshdląą.
ACT 8:38 Tsinaghái nnólgheed, nṉiid: áígé’ tú yiyi’ o’áázhgo Philip nṉeehń baptize áyíílaa.
ACT 8:39 Tú biyi’gé’ hanát’aazhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirithíí dagoshch’į’ Philip onábííłtį́į́: nṉee Ethiópian nlíni doo hwaa nábiłtsąą da, ndi bił gozhǫ́ǫ́go dahiyaa.
ACT 8:40 Philip Azótusgee náhiiltsąą: áígé’ kįh nagozṉilyú yati’ baa gozhóni yaa nagolṉi’go naghaa, áígé’ Caesaréa golzeezhį’ nnyaa.
ACT 9:1 Saul, Jesus daayokąąhíí nagontł’og yá hát’į́į́go ła’íí naotseed yo’ṉíígo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni yaa nyáá,
ACT 9:2 Áígee gáyiłṉii, Damáscusgee Jews ha’ánáłséhíí bich’į’ naltsoos shá áńle’, áík’ehgo nṉee ła’íí isdzáné hayíí Jesus yikísk’eh daahikahíí ła’ baa niyááyúgo łídaashtł’ǫǫgo Jerúsalemyú shinaghadokah.
ACT 9:3 Áígé’ Saul Damáscus golzeehíí bit’ahyú higaałgo, dahį́ko yaaká’gé’ bich’į’ nke’idindláád lę́’e:
ACT 9:4 Áígee hayaa nágo’ná’ yati’ yidezts’ąą lę́’e, gáṉíígo, Saul, Saul, hat’íí ląą bighą shiniigonłt’éégo áshińłsį?
ACT 9:5 Saul gáṉíí, Hadń áńt’įį, shiNant’a’? Áígé’ nohweBik’ehń gábiłṉii, Shiniigonłt’éégo áshińłsinihíí shíí ásht’į́į́, Jesus honszéhi: tsįdik’iihíí bee níts’i’ishgo’yúgo dayúweh t’ąązhį’ hóńtałyúgo dayúweh dáni ídída’nłṉi’.
ACT 9:6 Saul bił díyagot’eego ditłidgo gáṉíí, SheBik’ehń, hat’íí áshłéhgo hánt’įį? Jesus gábiłṉii, Nádndáhgo kįh gozṉilyú ńṉáh, ákú hat’íí ánléhíí baa nił na’goṉi’ ndi at’éé.
ACT 9:7 Nṉee yił hikah n’íí doo hadaadzii dago nazįįná’ yati’ daidits’ag ndi doo hadń daayo’įį da lę́’e.
ACT 9:8 Saul ni’gé’ nádiidzaago biṉáá iłch’ą́’ágolaa ndi doo go’į́į́ da lę́’e: áík’ehgo bigan daach’otą’go Damáscusyú odaach’izlǫǫz.
ACT 9:9 Doo go’į́į́ dago taagi be’iskąą, dáshiṉá’ ła’íí dádibá’.
ACT 9:10 Damáscusgee nṉee Jesus yokąąhń Ananías holzéhi golį́į́ lę́’e; áń Jesus bił ch’í’ṉah ágólaago, Ananías, biłṉii. Ananías gáṉíí, Kú sídáá, sheBik’ehń.
ACT 9:11 Jesus gábiłṉii, Nádndáhgo kįh bigizhyú itín Ts’ígodezdǫh golzeegee ńṉáh, áígee nṉee Saul holzéhi, Társusgé’ gólíni, Judas golį́į́gee biká na’íńłkid: áígee áń okąąh ląą.
ACT 9:12 Áígee nṉee Ananías holzéhi ha’ayáágo, go’į́į́ nádleeh doleełhíí bighą ndelṉiigo Saul bił ch’í’ṉah ágolzaa lę́’e.
ACT 9:13 Ananías gábiłṉii, SheBik’ehń, áń nṉeehń Jerúsalemgee nṉee daanokąąhíí nyeego yiniidaagodezlaahíí baat’ínsį ni’:
ACT 9:14 K’adíí áń kú hígháhgo hayíí nizhi’íí yeda’okąąhíí łídaiłtł’o’go baa godet’ąą lę́’e, okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ádaaṉiigo.
ACT 9:15 Jesus gábiłṉii, Ti’i: áń ich’ą́’níłtíni at’éé, shá na’iziidgo doo Jews daanlįį dahíí, ízisgo nadaant’aahíí, ła’íí Israel hat’i’íí shizhi’íí yídaagołsį áiléh doleełgo:
ACT 9:16 Shíí shighą hago’at’éégo biniidaagonłt’éé doleełíí baa bił ch’í’ṉah ágoshłe’.
ACT 9:17 Áík’ehgo Ananías dahiyaago kįh yuṉe’ ha’ayáá; Saul yiká’ ndelṉiiná’ gáṉíí, Shik’isń, Saul, Jesus nohweBik’ehń, itínyú yushdé’ híṉááłná’ nich’į’ ch’í’ṉah ádelzaahń, gon’į́į́ nándleeh doleełgo, ła’íí Holy Spirit bee nagodet’aago nich’į’ shides’a’.
ACT 9:18 Dagoshch’į’ biṉáá biká’ siłtsooz silįį lę́’e n’íí yó’ózhóódgo go’įį násdlį́į́. Áígé’ nádiidzaago baptize ábi’delzaa.
ACT 9:19 Áígé’ iyąągo nalwod nasdlį́į́. Damáscusgee Jesus daayokąąhíí yił naháztąągo da’kwííshį behiskąą.
ACT 9:20 Dagoshch į’ Jews ha’ánáłséh nagozṉil yuṉe’ Saul, Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįį, ṉiigo yaa nagolṉi’.
ACT 9:21 Nṉee daabidezts’ąą’íí dawa bił díyadaagot’eego gádaaṉii, Díńshą’ nṉeehń Jerúsalemgee nṉee Jesus bizhi’ daayozhíígo da’okąąhíí naistseedń át’į́į́; áí bighą kú ńyáá ni’, łídaiłtł’o’go okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi yich’į’ yił dikáhgo?
ACT 9:22 Áíná’ Saul dayúweh nłdzilgo yałti’go Jesus da’aṉii Christ nlįį lą́ą́, ṉiigo Jews Damáscusgee daagolííníí doo bich’į’ hanádaasdzii dago áyíílaa.
ACT 9:23 Łą́ą́go hiskaaníí bikédé’go Jews daanliiníí Saul daiziłheego ndaagoshchįį:
ACT 9:24 Áíná’ ndaagoshchiiníí Saul yígołsįįd ni’: daabiziłhee hádaat’įįgo dajįį biigha, datł’é’ biigha kįh gozṉilíí biṉaayú łeda’diltł’į́hgee dááda’ditį́híí nzhógo yiṉádaadéz’įį;
ACT 9:25 Áíná’ Jesus daayokąąhíí tł’é’yú łeda’diltł’į́híí bitis yuyaa gódah ch’ídaabíleeh, táts’aa yiyi’ dahsdaago.
ACT 9:26 Saul Jerúsalemyú ńyááná’ Jesus daayokąąhíí yedigháh hát’į́į́ ndi bédaaldzid lę́’e, da’aṉii Jesus yokąąhń silįį ndi doo daabodląą dahíí bighą.
ACT 9:27 Áíná’ Bárnabas Saul édeidiltįįgo nadaal’a’á yaa yił n’áázhgo gáṉíígo yaa nagolṉi’, Díń nṉeehń higaałyú Jesus yo’įįgo bich’į’ yałti’ ni’, ła’íí Damáscusgee doo biini’ hą́h dago Jesus yá sizįįgo yaa yałti’ ni’.
ACT 9:28 Áígé’ Jerúsalemyú da’adzaayú yił nkedikai.
ACT 9:29 Áígee doo biini’ hą́h dago Jesus yá sizįįgo yaa yałti’, Jews daanliiníí Greek biyati’ yee yádaałti’íí yich’į’ yałti’go yił łahadaadit’áhná’ daabiziłhee hádaat’įį lę́’e.
ACT 9:30 Áí odlą’ bee iłk’ííyú yídaagołsįįdná’ Caesaréayú yił hikai, áígé’ Társusyú onádaabis’a’.
ACT 9:31 Áík’ehgo Jesus daayokąąhgo ha’ánáłséhíí Judéayú, Gálileeyú, Samáriayú daagolííníí bił nkenádaagodez’ąągo hadag bá nádaagodeyaa lę́’e, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań daidnłsįgo dayúweh bá daagowáhgo, ła’íí Holy Spirit bidag ádaat’eego, dázhǫ́ łą́ą́ silįį.
ACT 9:32 Peter gotah anádaałgo Jesus daayokąąhíí Lýdda golzeeyú daagolííníí ałdó’ yaa nyáá.
ACT 9:33 Ákú nṉee Enéas holzéhi yaa nyáá, di’ilhíí bighą sitįįgo tsebíí łegodzaahi.
ACT 9:34 Peter gáyiłṉii, Enéas, Jesus Christ nánilziih: nádndáhgo nitsesk’eh iłch’į’ nándle’. Áígé’ dagoshch’į’ Enéas nádiidzaa.
ACT 9:35 Áík’ehgo Lýddagee daagolííníí ła’íí Sárongee daagolííníí daayiłtsąągo Jesus yich’į’ dahaskai.
ACT 9:36 Áígé’ Jóppa golzeegee isdzán Jesus yokąąhń gólį́į́, Tábitha holzéhi. Tábitha golzeeyú Dórcas golzeego ágolzee: áń nłt’éégo at’éhi, tédaat’iyéhíí yich’oṉíhi.
ACT 9:37 Áíná’ áń yóíyahgo ńdezgaa’go daztsąą, áígé’ bits’í tádaizgizgo ik’éhéyú kįh dahnágost’ąą yuṉe’ ndaistįį lę́’e.
ACT 9:38 Lýdda golzeehíí Jóppa dábit’ahyú goz’ąą, áík’ehgo Jesus daayokąąhíí Peter akú naghaago yaat’ídaanzįįgo nṉee naki yich’į’ odais’a’ nádaayokąąhyú, Doo nt’áhgo da, dák’ad akú ńṉáh, daabiłṉiigo.
ACT 9:39 Áígé’ Peter dagoshch’į’ yił onákaigo ik’éhéyú kįh dahnágost’ąąyú yił okai. Ákóṉe’ itsaahíí Peter yit’ahgé’ daachago nazįį, íícho ła’íí diyágé Dórcas t’ah hiṉaaná’ áyíílaa n’íí dahdaayiṉííłgo.
ACT 9:40 Áíná’ Peter dawa ch’ínołkáh yiłnṉiidgo, ch’ékainá’ Peter hishzhiizhgo oskąąd; áígé’ its’í siné’zhį’ déz’įįdná’ gáṉíí, Tábitha, nádndáh. Áík’ehgo ch’íńghalgo Peter yiłtsąąná’ nádiidzaago nezdaa.
ACT 9:41 Yich’į’ dahdidilṉiigo náidnlǫǫs; áígé’ Jesus daayokąąhíí ła’íí itsaa daanliiníí dawa yushdé’ daayiłnṉiidgo gádaabiłṉii, Kú Tábitha náhi’ṉa’.
ACT 9:42 Jóppagee dahot’éhé baa godidezdlaadgo łánihi Jesus daayosdląąd.
ACT 9:43 Jóppa golzeegee Peter, Simon ikágé yiłdzehń yił sikeego doo ałch’ídé hiskąą da.
ACT 10:1 Caesaréa golzeegee nṉee Cornélius holzéhi, silááda dałán gonenadín Italian band holzéhi yinant’a’ nlíni, golį́į́ lę́’e.
ACT 10:2 Áń nṉeehń godnłsíni, ła’íí yił naháztaaníí biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daidnłsį lę́’e, tédaat’iyéhíí yich’į’ odaagohijáhi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań dá yokąąh nt’éhi.
ACT 10:3 Ha’iz’ąągé’ hayaazhį’ taagi łedihikeezyúshį Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi bił ch’í’ṉah ádelzaa, áí baa nyáágo, Cornélius, biłnṉiid.
ACT 10:4 Yineł’į́įdná’ tsídolyizgo gáṉíí, Hat’íí lą́ą́hi, shiNant’a’? Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’áhíí bich’į’ hadziigo gábiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ni’okąąhíí ła’íí niłgoch’oba’íí bił nelą’.
ACT 10:5 Nṉee Jóppa golzeeyú daadnł’áá, Simon da’áń Peter holzéhi, yił nánókáh:
ACT 10:6 Simon ikágé yiłdzehń yił sikee, bigową túnteel sikaaníí bit’ahyú goz’ąą: hago áńṉe’ shįhíí yaa nił nagolṉi’.
ACT 10:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bich’į’ yałti’ n’íí da’aazhį’ ásdįįdná’ Cornélius binal’a’á naki yich’į’ ánṉiid, silááda godnłsínihi dawahn naił’a’ihi ałdó’;
ACT 10:8 Áík’ehgo bił ch’í’ṉah ágolzaahíí dawa yaa yił nadaagolṉi’ná’ Jóppa golzeeyú odais’a’.
ACT 10:9 Áígé’ hiskąą hik’e odais’a’ n’íí kįh gozṉilíí yich’į’ ałhánégo hikahná’ ha’iz’ąązhį’ godeyaayú Peter kįh biká’yú okąąh lę́’e.
ACT 10:10 Dázhǫ́ shiṉá’ silįįgo dahat’íhíta hoshąą nzį: áíná’ áda’ilṉe’ná’ nt’éégo bił ch’í’ṉah ágolṉe’go nágodiidzaa,
ACT 10:11 Yaaká’gé’ bich’į’ iłch’ą́’ ágodzaago yiłtsąą, hat’ííshį łigaihi bich’į’ bił nkegonyáá, nadik’ą’ łigaihi k’a’at’éhi, dįįgé’ daayotą’go ni’zhį’ yił nkedaistsooz:
ACT 10:12 Áí biká’gee ba’ iłtah at’éhi, dziłká’yú daagolíni, ch’osh ła’íí dlǫ́’ nadaakaigo yiłtsąą.
ACT 10:13 Yaaká’gé’ yati’ yidezts’ąą gáṉíígo, Peter, nádndáh; ła’ nałtseedgo nnáá.
ACT 10:14 Áíná’ Peter gáṉíí, SheBik’ehń, doodah, da’izlíné dagohíí doo daahidąągo nohwá goz’ąą dahíí doo hwaa hishąą da.
ACT 10:15 Yati’íí náyidezts’ąą gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo áyíílaahíí doo da’izlíné biłnṉii bik’eh da.
ACT 10:16 Díí k’ehgo taadn da’iłké’go bich’į’ ágodzaa: áígé’ nadik’ą’ łigaihíí yaaká’yú bił onágodzaa.
ACT 10:17 Peter, shił ch’í’ṉah ágolzaahíí hagoshą’ ágot’eego shich’į’ ágót’įįd, nzįná’ nṉee Cornélius daades’a’ n’íí hikai, Simon hayú gólį́į́? daaṉiigo na’ódaadiłkidgo ch’í’ítinyú nazį.
ACT 10:18 Ya’ Simon, Peter ałdó’ bizhi’ń kú sidaa née? daaṉiigo na’ónádaadiłkid.
ACT 10:19 Peter bich’į’ ágodzaahíí t’ah yaa natsekeesgo Holy Spirit gábiłṉii, Nṉee taagi níka daantaago kú hikai.
ACT 10:20 Nádndáhgo gódah ch’ínṉáh. Bił nádńkáh, doo t’ąązhį’ nt’éégo da: shíí kú odaasił’á’i at’éé.
ACT 10:21 Áík’ehgo Peter nṉee Cornélius odais’a’ n’íí yich’į’ gódah ch’ínyáágo gádaayiłṉii, Nṉee bíka daanołtaahíí shíí ásht’į́į́. Hat’íí bighą kú nołkai?
ACT 10:22 Gádaabiłṉii, Cornélius, silááda dałán gonenadín yinant’a’ nlíni, nṉee bi’at’e’ nzhóni, Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsíni, Jews dawa nłt’éégo baa yádaałti’i, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dilzini yaaká’gé’hi bich’į’ hadziigo niká idol’áá ṉiigo, bigowąyú ńṉáhgo niyati’ yidits’į́hyú.
ACT 10:23 Áík’ehgo Peter, Ha’ałkáh, yiłnṉiid, áígé’ da’akú bedaiskąą. Iskąą hik’e Peter yił onákai, ła’íí ła’ odlą’ bee iłk’isyú daanliiníí Jóppagé’hi ałdó’ itah onákai.
ACT 10:24 Áígé’ náiskąągee Caesaréa golzeeyú hikai. Áígee Cornélius bik’ííyú ła’íí daabit’ekéhíí dała’áyíílaago biba’ naháztąą.
ACT 10:25 Peter t’ah bich’į’ higaałná’ Cornélius bidedeswodgo biyahzhį’ hayaa na’ádolt’e’go yokąąh nágodiidzaa.
ACT 10:26 Áíná’ Peter nábidnlǫǫzgo, Hizįį: shíí ałdó’ dáni k’ehgo nṉee nshłíni ánsht’ee, biłṉii.
ACT 10:27 Iłch’į’ yałti’go ha’a’áázh, áígee łą́ą́go biba’ dała’ách’ít’éégo yiłtsąą.
ACT 10:28 Peter gádaayiłṉii, Nṉee Jew nlíni nṉee łahgo hadaazt’i’íí yił na’aashgo, dagohíí yich’į’ onadáhgo doo bee bá goz’ąą da nohwíí bídaagonołsį; ndi shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań gáshiłṉiigo shił ch’í’ṉah áyíílaa, Nṉee da’izlįį ádaat’ee, dagohíí dénchǫ’go ádaat’ee, doo daabiłnṉii da.
ACT 10:29 Áí bighą shiká odaasoł’a’ná’ doo t’ąązhį’ ánsht’eego da, dagoshch’į’ niyáá: k’adíí nanohwídishkid, hat’íí bighą shiká odaasoł’a’ lą́ą́?
ACT 10:30 Cornélius gábiłṉii, Dį́į́’i hiskąąná’ dákogee in’ą́ą́zhį’ dáshiṉá’ oshkąąh ni’; áígé’ ha’iz’ąągé’ hayaazhį’ taagi łedihikeezyú oshkąąh nt’éégo nṉee bidiyágé bich’ą́’idindládi shich’į’ sizįį ni’,
ACT 10:31 Gáshiłnṉiid, Cornélius, Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’okąąhíí yidezts’ąą, ła’íí tédaat’iyéhíí baa ch’onba’íí yee nínálṉiih.
ACT 10:32 Áík’ehgo nṉee Jóppa golzeeyú daadnł’áágo Simon, da’áń Peter holzéhi, yił nánókáh; Simon, ikágé yiłdzehń, yił sikee, bigową túnteel sikaaníí bit’ahyú goz’ąą: áń nyáágo nich’į’ yałti’ doleeł.
ACT 10:33 Áí bighą dagoshch’į’ niká o’íł’aad ni’; nłt’éégo áńdzaago ńyaa. K’adíí daanohwigha dała’ánt’ee, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee, Bik’ehgo’ihi’ṉań hago’at’éégo nángon’ą́ą́ shįhíí dawa daadnts’į́híí bighą.
ACT 10:34 Peter yałti’ nkegonyaago gánṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dałełt’eego yaa natsekees bígosíłsįįd:
ACT 10:35 Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí daantį́į́gee dahadń Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsiníí ła’íí nłt’éégo at’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’ehi at’éé.
ACT 10:36 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ Israel hat’i’i bich’į’ bił o’ol’a’íí bídaagonołsį, Jesus Christ binkááyú nkegohen’ą́ą́go yá’iti’: (áń dawahá yebik’ehń nlįį:)
ACT 10:37 Da’áí yati’íí John, Baptize ádaanohwi’dolṉe’, ṉiigo yaa yałti’íí bikédé’go Gálilee golzeegé’ Judéa dahot’éhé biyi’ baa na’goṉi’go bídaagonołsį dishṉii;
ACT 10:38 Bik’ehgo’ihi’ṉań Jesus Názareth golzeegé’ gólíni, Holy Spirit ła’íí binawodíí bee baa godin’ą́ą́go its’áyinłtį́į́: áígé’ nłt’éégo ánát’įįłgo ánádaał lę́’e, ła’íí ch’iidn yisná ádaabiłsíni n’íí nádailziih; Bik’ehgo’ihi’ṉań yiłnlįįhíí bighą.
ACT 10:39 Jews daabini’yú ła’íí Jerúsalemyú dawa ye’ánát’įįłíí nohwíí nohwiṉááł ánágot’įįł; áń tsį’iłna’áhi yídaayiheskałgo daizes‐hįį:
ACT 10:40 Áíná’ áígé’ taagi jįį hileehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nábihil’ṉa’ná’ ch’í’ṉah hit’įįgo ábíílaa;
ACT 10:41 Doo nṉee dawa bich’į’ da, áíná’ nohwíí daahihiiltséh doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań hadaanohwihezṉilíí nohwich’į’ Jesus daztsąągé’ naadiidzaahíí bikédé’go bił da’iidąą n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’į’ ch’í’ṉah hit’įįgo ábíílaa.
ACT 10:42 Jesus gánohwiłṉiigo nohwá ndaagoz’ąą, Yati’ baa gozhóni nṉee baa bił nadaagołṉi’, ła’íí bich’į’ gáshiłdołṉiih, Daahiṉaahíí ła’íí nanezna’íí yaa Yałti’ doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań haiyiłtį́į́.
ACT 10:43 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí dawa áń yaa nadaagolṉi’go gádaanṉiid, Áń bizhi’íí bee dahadń bodląągo ba’ołííhń binchǫ’íí da’izlíné doleeł.
ACT 10:44 Peter t’ah díí yaa yałti’go hayíí daidezts’aaníí dawa Holy Spirit bee baa daagodest’ąą.
ACT 10:45 Círcumcise ádaabi’deszaahíí bitahgé’ Jesus daayodlaaníí Peter yił hikaihíí bił díyadaagodzaa, áí nṉee doo Jews daanlíni da ndi Holy Spirit bee baa daagodest’ąąhíí bighą.
ACT 10:46 Holy Spirit‐híí yati’ ła’i yee yádaałti’go ádaabiłsįgo ła’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ahédaandzį, daaṉiigo daidezts’ąą. Áík’ehgo Peter gáṉíí,
ACT 10:47 Hadń díí nṉee dánohwíí k’ehgo Holy Spirit bee baa daagodest’aaníí doo tú bee baptize ádaabi’dilṉe’ bik’eh da nzį?
ACT 10:48 Áík’ehgo Jesus Christ bizhi’ bee baptize ádaanohwi’dolṉiił, ṉiigo yee yángon’ą́ą́. Áígé’ gádaabiłṉii, Da’kwíí hiskąązhį’ kú nohwitahyú síńdaa.
ACT 11:1 Nadaal’a’á ła’íí Jesus bee iłk’ííyú daanliiníí Judéayú daagolííníí, doo Jews daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ ałdó’ nádaagodn’ąągo yaat’ídaanzį.
ACT 11:2 Áík’ehgo Peter Jerúsalem yúdag onanádzaago nṉee círcumcise ádaaszaa zhiṉéé daanliiníí doo bił daabik’eh dago
ACT 11:3 Gádaabiłṉii, Nṉee doo círcumcise ádaaszaa dahi bił da’ináá lą́ą́.
ACT 11:4 Áík’ehgo Peter hago’at’éégo ánádaagot’įįłíí iłké’ nyiṉilgo yaa yił nadaagolṉi’ nkegonyaa gáṉíígo,
ACT 11:5 Jóppa golzeeyú sídáágo oshkąąhgo shił ch’í’ṉah ágolṉéh nkegonyaa: Hat’ííshį łigaihi shich’į’ bił nkegonyáá, nadik’ą’ łigaihi dįįgé’ daayotą’go shich’į’ yił nkedaistsoozgo hiłtsąą:
ACT 11:6 Da’as’ah neł’įįdgo áí biká’gee ba’ iłtah at’éhi, dziłká’yú daagolíni, ch’osh ła’íí dlǫ́’ nadaakaigo hiłtsąą.
ACT 11:7 Yati’ desiits’ą́ą́ gáṉíígo, Peter, nádndáh, nałtseedgo nnáá.
ACT 11:8 Áíná’ gádéṉiid, SheBik’ehń, doodah, da’izlíné dagohíí doo daahiidąągo nohwá goz’ąą dahíí doo hwaa ízaashné’i at’éé da.
ACT 11:9 Yati’íí yaaká’gé’ gánáshido’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo áyíílaahíí doo da’izlíné biłnṉii bik’eh da, ṉii.
ACT 11:10 Díí k’ehgo taadn da’iłké’go shich’į’ ágodzaa: áígé’ nadik’ą’ łigaihíí yaaká’yú bił onágodzaa.
ACT 11:11 Áígé’ dagoshch’į’ nṉee taagi Caeseréa golzeegé’ shich’į’ hil’aad lą́ą́hi shaa hikai.
ACT 11:12 Holy Spirit gáshiłnṉiid, Ákú bił nádńkáh, doo t’ąązhį’ nt’éégo da. Odlą’ bee iłk’isyú daanliiníí gostáń ałdó’ biłonáhiikai, áígee nkaigo nṉeehíí bigową yuṉe’ ha’áhiikai:
ACT 11:13 Áík’ehgo nohwił nagosṉi’ hago’at’éégo bigową yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi sizįįgo yiłtsąągo gábiłnṉiid, Nṉee ła’ Jóppa golzeeyú daadnł’áá, Simon, da’áń Peter holzéhi, yił nánókáh;
ACT 11:14 Áń ni ła’íí bił naháńtaaníí biłgo yati’ bee hasdádołkahíí yaa nił nagodolṉih.
ACT 11:15 Áík’ehgo bich’į’ yádaashti’ nágodiidzaago Holy Spirit bee baa daagodest’ąą, ntsé godeyaaná’ nohwaa daagodest’ąą n’íí k’ehgo.
ACT 11:16 Jesus áṉíí n’íí, John tú zhą́ yee baptize ádaayizlaa; ndi nohwíí Holy Spirit bee baptize ádaanohwi’dolṉiił, nohwiłṉii n’íí bénashṉiih.
ACT 11:17 NohweBik’ehń Jesus Christ daahosiidląądná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Holy Spirit nohwaa daizné’íí bíí ałdó’ da’áí k’ehgo baa daizné’yúgo, shíí doo hat’íí bee inshłįį dago, doo doodah dishṉii da ni’.
ACT 11:18 Áí daidezts’ąąná’ doo hat’íí ńdaado’ṉii da, áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahédaanzįgo gádaaṉii, Áík’ehgo nṉee doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ binchǫ’íí yich’ą́’zhį’ ádaasdzaayúgo ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baidin’ą́ą́.
ACT 11:19 Stephen zesdįįhíí bikédé’go Jesus daayokąąhíí biniidaagodeszaahíí bighą iłch’ą́’yú oheskaihíí, ła’ Pheníce golzeezhį’, ła’íí Cýprus golzeezhį’, ła’íí Ántioch golzeezhį’ oheskai, dá Jews daanliiníí zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee yich’į’ yádaałti’go.
ACT 11:20 Ła’íí nṉee Cýprus golzeegé’ ła’íí Cyréne golzeegé’ daagolííníí Ántioch golzeeyú hikainá’ nṉee Greek biyati’ yee yádaałti’íí yich’į’ yádaałti’, Jesus nohweBik’ehń yaa yił nadaagolṉi’go.
ACT 11:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daanlįįgo nṉee łą́ą́go da’osdląądgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ dahaskai.
ACT 11:22 Jesus daayokąąhíí Jerúsalemgee ha’ánáłséhíí áí yaat’ídaanzįgo Bárnabas Ántiochyú odais’a’.
ACT 11:23 Ákú ńyááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ye’ánát’įįłíí yiłtsąągo bił gozhǫ́ǫ́ lę́’e, Nohwi’odlą’ nłdzilgo bee nasołsįįgo nohweBik’ehń doo bich’ą́’zhį’ ánádaahołṉe’ da, daayiłṉiigo yidag yádaałti’.
ACT 11:24 Bárnabasń nṉee nłt’éhi nlįį, Holy Spirit ye’at’éhi, ła’íí bi’odlą’ nłdzili: áík’ehgo nṉee łą́ą́go Bik’ehgo’ihi’ṉań daayosdląąd.
ACT 11:25 Áígé’ Bárnabas Társus golzeeyú Saul yíka ntaayú óyáá:
ACT 11:26 Ákú yaa nyáágo Ántiochyú yił nat’áázh. Áígee Jesus daayokąąhíí yił ha’ánáłséhgo dała’á łegodzaa, áík’ehgo nṉee łą́ą́go yił ch’ídaagoz’ąą. Ántiochgee Jesus daayokąąhíí da’iłtsé ínashood daahosze’.
ACT 11:27 Áí benagowaaná’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí Jerúsalemgé’ Ántiochzhį’ hikai.
ACT 11:28 Áí ła’ Ágabus holzéhi hizį’go, Holy Spirit yábiyiłti’go, Ni’gosdzáń dahot’éhé shiṉá’ góyéégo begodigháh, nṉiid: Cláudius Caesar nant’án nlįįná’ díí begolzaa.
ACT 11:29 Ínashood daantį́į́gee dayídaanel’ąągee Jesus bee bik’ííyú Judéayú daagolííníí bich’odaahi’ṉii daanzįgo biini’ ładaizlaa:
ACT 11:30 Gádaadzaago Bárnabas ła’íí Saul yaa daizné’gé’ Judéayú ínashood yánaziiníí yich’į’ odaizné’.
ACT 12:1 Áí benagowaaná’ Hérod nant’án nlįįgo ínashood ła’ yiniidaagonłsį nkegonyaa.
ACT 12:2 Áń bik’ehgo James, John bik’isn, bésh be’idiltłishé bee zesdįį.
ACT 12:3 Áí Jews daanliiníí bił dádaabik’ehgo yígołsįįdná’, Peter ałdó’ ha’alt’e’go yee nagoshchįį lę́’e. (Báń benilzoołé da’ádįhgo báń alzaahi daach’iyąąná’ díí be’ánágot’įįł.)
ACT 12:4 Áík’ehgo Peter Hérod bik’ehgo daayiłtsoodgo ha’ádaist’e’, áígé’ silááda dį́į́’go siṉili biṉádaadéz’įįgo baa neltįį; Bitis‐hagowáh bee bíná’godiṉíhgo bikédé’go nṉee biṉááł ch’ínádishteeł nzįgo.
ACT 12:5 Peter ha’áná’ilka’ yuṉe’ ásitįįná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ínashood ha’ánáłséhíí dá bá da’okąąh nt’éé lę́’e.
ACT 12:6 Iskąą hik’e Hérod Peter ch’ínádishteeł nzį lágo, ndi da’áí bitł’é’ bésh hishbizhíí naki bee łíbi’destł’ǫǫgo silááda naki bigizhyú ałhosh: silááda ła’ihíí dáádítį́hgee yiṉádaadéz’įį lę́’e.
ACT 12:7 Dahį́ko Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi ch’í’ṉah ádelzaago ha’ásitįį yuṉe’ ididezdlaad: Peter bi’ask’ehyú bedelchidgo, Dahałe nádndáh, biłnṉiid. Bésh hishbizhíí bigan bee łestł’ǫ́ǫ́ n’íí nanehesdee.
ACT 12:8 Áígé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gánábiłdo’ṉiid, Nidiyágé ánágodle’go áde’itł’ó, ła’íí nikee na’astł’óné bee ná’ńl’éés: áík’ehgo ágádzaa. Áígé’ gánábiłdo’ṉiid, Iká’ ninasti’íí ídinánłtihgo shiké’ ńṉáh.
ACT 12:9 Áígé’ ch’ínyáágo yiké’ dahiyaa; Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ánát’įįłíí da’aṉii bich’į’ ánát’įįłíí doo yígółsį da; áíná’ daazhógo shił ch’í’ṉah ágodzaa nzį lę́’e.
ACT 12:10 Silááda yiṉádéz’iiníí iłtséhíí ła’íí iké’geehíí yitis ch’ín’áázhná’ kįh gozṉilíí bich’į’zhį’go bésh dáádítį́hi yaa n’áázh; áí dabínik’eh ch’ínkééz: áígé’ ch’ín’áázhgo kįh bigizhyú itín yuṉe’ o’áázh; áígee dagoshch’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bich’ą́’ onádzaa.
ACT 12:11 Peter dabíí ídínágolzįįdgo gánṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á shich’į’ yił’aadgo, Hérod bíla’łtł’áhgé’ ła’íí Jews daanliiníí hago áshidilṉe’go ndaayołíí n’íí yich’ą́’ ch’íshinłtį́hgo bígosíłsįįd.
ACT 12:12 Díí yígołsįįdná’ John, da’áń Mark holzéhi, bimaa Mary bigowąyú óyáá; áígee łą́ą́go dała’adzaago da’okąąh lę́’e.
ACT 12:13 Peter ch’í’ítinyú dáádítį́híí ńyinests’įgo it’eedn, Rhoda holzéhi, dáádítį́hyú ńyáá.
ACT 12:14 Peter bizhiihíí yígołsįįdgo dá doo yá ch’í’ítiinhé bił gozhǫ́ǫ́go ha’ánálwodgo, Peter dáádítį́hgee sizįį, ṉiigo nṉee ákóṉe’ naháztaaníí yił nadaagosṉi’.
ACT 12:15 Niini’ ádįh née! daabiłnṉiid. Áíná’ dayúweh ágáṉíí. Gánádaabiłdo’ṉiid, Binádidzołíí zhą́ benagowaa.
ACT 12:16 Áíná’ Peter dayúweh dáádítį́h ńyinłts’į: áígé’ bá ch’ída’iztąągo daabiłtsąąná’ bił díyadaagot’ee lę́’e.
ACT 12:17 Dant’éhe naháztąą doleełhíí bighą nabída’igizh, áígé’ hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań ha’áná’ilka’gé’ ch’íbinłtiiníí yaa nagosṉi’. Áígé’ gánṉiid, Díí ágodzaahíí James ła’íí odlą’ bee nohwik’ííyú baa bił nadaagołṉi’. Áígé’ dahnyaago łahyúgo onanádzaa.
ACT 12:18 Hayiłkąą hik’e silááda bitahyú ch’iṉii hadndláád, Peter hago adzaa, daaṉiigo.
ACT 12:19 Áígé’ Hérod bíka ntaa ndi doo hwaa baa nyaa da, áík’ehgo silááda yiṉádaadéz’įį n’íí baa yá’iti’go natseedgo yándaagoz’ąą. Áígé’ Judéagé’ Caesaréayú óyáágo da’áígee sidaa lę́’e.
ACT 12:20 Hérod, Tyre ła’íí Sídongee nṉee daagolííníí yich’į’ hashkee: Blástus, Hérod yánal’a’á, t’eké ádaisdlaago dałaházhį’ dała’adzaago Hérod yaa hikai, nkegohen’ą́ą́ le’, daaṉiigo yich’į’ yádaałti’, nant’án bini’ bich’ą́’gé’ zhą́ da’iyąąhíí bighą.
ACT 12:21 Áík’ehgo ch’ídaagoz’aaníí bijįį Hérod nant’án k’ehgo ík’e’idlaago nant’án dahsdaa n’gee dahnezdaago nṉee hikaihíí nłt’éégo yich’į’ yałti’.
ACT 12:22 Áík’ehgo nṉeehíí, Díí bich’į’ da’ch’okąąhń bizhiihíí áṉíí, doo nṉee da! daaṉiigo ńdaadidilghaazh.
ACT 12:23 Hérod, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ daach’idnłsíni at’éé, doo ṉii dahíí bighą dagoshch’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi kah bik’izhį’ áyíílaa: áígé’ ch’osh bitsį daiyąągo bizes‐hį́į́.
ACT 12:24 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí dayúweh didezdlaadgo nchaa silįį.
ACT 12:25 Bárnabas ła’íí Saul biłgo, bighą daades’a’ n’íí ąął ádaizlaaná’ Jerúsalemgé’ John, da’áń Mark holzéhi, yił nakai.
ACT 13:1 Ántiochgee ínashood ha’ánáłséhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí ła’íí iłch’ídaago’aahíí, áí Bárnabas ła’íí Símeon, Niger holzéhi, Lúcius, Cyrénegé’ gólíni, Mánaen, Hérod nant’án yił daahiṉa’ń, ła’íí Saul itah ha’ánákah lę́’e.
ACT 13:2 Dáshiṉá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhná’ Holy Spirit gábiłṉii, Bárnabas ła’íí Saul shá nada’iziidgo bich’į’ ádéṉiid n’íí shá its’ánołe.
ACT 13:3 Áík’ehgo dáshiṉá’ náda’oskąądná’ Bárnabas ła’íí Saul yiká’ ndaadesṉii, áígé’ odais’a’.
ACT 13:4 Áígé’ Holy Spirit odaabis’a’go Seléuciayú ń’áázh; áígé’ Cýprusyú bił oda’iz’eel.
ACT 13:5 Sálamisgee n’áázhná’ Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yaa yádaałti’: John bich’odaaṉii lę́’e.
ACT 13:6 Páphos golzeegee ni’ tayi’ dahgoz’áni yiká’ ch’ín’áázh; áígee nṉee Bar‐Jesus holzéhi, Jew nlíni, bena’ich’aahíí iłtah at’éégo áná’ol’įįłi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziid ádil’ínihi, Paul ła’íí Bárnabas baa n’áázh lę́’e.
ACT 13:7 Áń nṉee góyáni, nant’án nlíni, Sérgius Paulus holzéhi yił n’áázh; áń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí yidits’į́h hát’į́į́híí bighą Bárnabas ła’íí Saul yiká’iił’a’.
ACT 13:8 Áíná’ Bar‐Jesus, da’áń Élymas holzéhi, (Élymas golzeehíí bena’ich’aahíí iłtah at’éégo áná’ol’įįłi golzeego ágolzee) nant’án dánko odląą hileeh nzįhíí bighą Bárnabas ła’íí Saul yidáhzhį’ yałti’ lę́’e.
ACT 13:9 Áíná’ Saul, (da’áń Paul holzéhi) Holy Spirit yábiyiłti’go da’as’ah yineł’į́į́,
ACT 13:10 Áígé’ gáyiłṉii, Ni, ch’iidn bik’ehgo áńt’íni, dawahn nṉee bich’į’ nach’áhi, dawahn nchǫ’go áńt’éhi, nłt’éégo ágot’eehíí dawa doo nił nzhǫǫ dahi, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ts’ígodesdǫh itínhíí digizgo ánłsini, doo dayúweh ágánt’įį da le’.
ACT 13:11 K’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nich’į’ ná’diziidgo dét’įhézhį’ niṉáá ágodįhgo ch’ígona’áí doo hí’į́į́ da nleeh. Dagoshch’į’ biṉá’oh golbaa gozlįį, áígé’ godiłhił bik’egonyáá; áík’ehgo hadń bidilǫǫsń yíka nantaa nágodiidzaa.
ACT 13:12 Áígé’ nant’án ánágot’įįłíí yo’įįná’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee bił ch’ígót’aah n’íí baa yił díyagot’eego osdląąd.
ACT 13:13 Paul yił nakaihíí biłgo Páphosgé’ bił oda’iz’eel, ni’ Pamphýlia golzeehíí biyi’ Pérga golzeezhį’ hikai: áígé’ John bich’ą́’ Jerúsalemyú onádzaa.
ACT 13:14 Áígé’ Pérgagé’ yúweh ni’ Pisídia golzeehíí biyi’ Ántioch golzeeyú onanákai, Jews daagodnłsiníí bijįį ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’ákaigé’ dahdinezbįh.
ACT 13:15 Begoz’aaníí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí biyati’ daayozhiihíí bikédé’go Jews ha’ánáłséhíí binadaant’a’ bich’į’ oda’is’a’ gádaaṉiigo, Nṉee daanołíni, shik’ííyú, yati’ ła’ nṉee bich’į’ bidag yádaałti’ lę́’eyúgo dák’ad ágádaadołṉiih.
ACT 13:16 Áík’ehgo Paul hizį’go na’ígizhná’ gáṉíí, Israel hat’i’i daanołíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsíni, ídaayesółts’ąą.
ACT 13:17 Díí Isreal hat’i’i Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń daanohwitaa n’íí hayihezṉilgo ni’ Egypt, doo daabíyéhi biyi’ daagolį́į́ n’ná’ nṉee ízisgo ádaat’eego áyíílaa ni’, ła’íí binawod bee ni’ Egyptgé’ ch’íiṉil ni’.
ACT 13:18 Dénchǫ’go ádaat’ee ndi yiṉádéz’įįgo da’izlįįyú dizdinhíí hagee bił łegodzaa.
ACT 13:19 Ni’ Cánaan golzeegee nṉee gosts’idyú hat’i’i doo hat’íí dago áyíílaaná’ bini’ n’íí Israel hat’i’i dała’á daantį́į́gee bíyéé doleełíí bebígozįįhíí yá áyíílaago ni’ yá iłk’idaahosdzog.
ACT 13:20 Áí bikédé’go aayádaaltihíí bánadaant’aago bá ágólaa, dį́į́dn gonenadínyú ashdladin łegodzaayú shį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi, Samuel holzéhi, nyáázhį’.
ACT 13:21 Áígé’ ízisgo nant’án daayokeed; áík’ehgo Saul, Kish biye’, Benjamin hat’i’íí nlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań baa destįįgo bánant’aago dizdin łegodzaazhį’.
ACT 13:22 Áń k’ihzhį’ nnáíńłtį́į́ná’ David nant’án ánálzaa; áń díí k’ehgo áṉíígo yaa nagolṉi’, David, Jesse biye’híí shił dábik’ehyú át’ééhíí ła’íí dáhasht’į́į́yú ánát’įįłíí bígosíłsįįd.
ACT 13:23 Díí nṉee bich’ą́’gé’ hadaałishchínihíí bitahgé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ááníí k’ehgo Israel hat’i’i bá Hasdá’iiniiłíí bá yiłtį́į́, áń Jesus holzee:
ACT 13:24 Doo hwahá Jesus higháh daná’ John, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’go baptize ádaanohwi’dolṉe’, ṉiigo Israel hat’i’íí dawa yich’į’ yałti’ lę́’e.
ACT 13:25 John binasdziid k’ad ąął áile’ná’ gáṉíí, Hadń át’į́į́ daashidołṉiih? Shíí doo áń ásht’į́į́ da. Ndi shikédé’go higháhihíí biketł’óól k’e’ish’adgo ndi doo bik’eh sítį́į́ da.
ACT 13:26 Nṉee daanołíni, shik’ííyú, Abraham hat’i’i daanołíni, ła’íí nohwitahgé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsíni, hasdách’ikáhíí baa na’goṉi’íí nohwíí nohwich’į’ alzaa.
ACT 13:27 Jerúsalemyú daagolííníí binadaant’a’ dábiłgo Jesus doo yínádaagolzį da, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ádaaṉii n’íí, godilziníí bijįį dawahn náhójii n’íí doo bił ídaagozį dahíí bighą ádaaṉii n’íí begolzaa, da’itsaahíí bee bá ndaagoz’ąągo.
ACT 13:28 Hat’íí bighą daayiziłhééhíí doo yídaagołsį da, ndi Pílate nádaayokąąh, ziłhéé daayiłṉiigo.
ACT 13:29 Bek’e’eshchiiníí ąął begolzaaná’ tsį’iłna’áhi biká’gé’ godah ch’ínádaiztįįgo, tsébii’i’áń yuṉe’ iłch’į’ndaiztįį.
ACT 13:30 Ndi daztsąągé’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nábihil’ṉa’:
ACT 13:31 Áígé’ łą́ą́go iskąągo hayíí Gálileegé’ Jerúsalemzhį’ yił hikaihíí yich’į’ ch’í’ṉah ánádil’įį lę́’e, áí k’adyúgo biṉááł ánágot’įįdíí nṉee yił nadaagolṉi’.
ACT 13:32 Yati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagolṉi’, bich’ą́’gé’ hadaałinelt’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bángon’ą́ą́ n’íí k’ehgo,
ACT 13:33 Jesus nábi’dihil’ṉa’íí, nohwíí bichągháshé daandliiníí nohwá ye’ilaa; psalm nakigee ałdó’ biyi’ gáṉíígo k’e’eshchįį, ShiYe’ ńlį́į́, díí jįįgé’ nitaa sílį́į́.
ACT 13:34 Doo diłdzid nanádleeh dago daztsąągé’ náyihilṉa’íí yaa nagolṉi’go gáṉíí, Da’aṉiigo David bángoni’ááníí nohwíí nohwaa nshné’.
ACT 13:35 Psalm ła’íí ałdó’ biyi’ gánádi’ṉii, Dilzini Nlíni ṉíyééhíí diłdzidíí doo bee bángon’áah da.
ACT 13:36 Davidhíí naghaa n’ná’ habinołt’įįłíí bá Bik’ehgo’ihi’ṉań yighą binł’a’íí ąął áyíílaahíí bikédé’go, David daztsąągo bik’íí n’íí łe’siṉilíí bitahyú nbi’deltį́į́ lę́’e, áík’ehgo nłdzid;
ACT 13:37 Ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nábihil’ṉa’íí doo nłdzid da.
ACT 13:38 Áí bighą nṉee daanołíni, shik’ííyú, bídaagonołsį le’, díí nṉeehń baa nohwił nagolṉi’, binkááyú dénchǫ’go ádaanołt’ee n’íí nzhooníí bee nohwaa nágodit’aahíí bighą:
ACT 13:39 Hayíí áń yodląąhń dawahá biyi’gé’ nłt’éégo ch’íbíłteehi at’éé, áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Moses binkááyú ni’né’i doo dawa bee ch’íkółteehi at’éé da.
ACT 13:40 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi ágádaaṉii n’íí doo bee nohwich’į’ ágoṉéh da doleełhíí bighą baa daagonołsąą;
ACT 13:41 Sąą, aadaadlohíí daanołíni, nohwił díyadaagot’ee, doo haada daadołeeł: nohwíí yołkaałíí biyi’ hat’íhíta ashłe’, áí ashłe’íí ła’ nohwił nagolṉi’yúgo ndi doo daahołdląą da.
ACT 13:42 Jews daanliiníí ch’ínákainá’ doo Jews daanlįį dahíí, Iké’gee godilziníí bijįį da’áík’ehgo nohwił nanádaagodołṉih, daabiłṉiigo nádaabokąąh.
ACT 13:43 Áík’ehgo dała’ách’ít’ééhíí ąął tanách’osąąná’ Jews daanlíni ła’íí Jews bi’okąąhíí yédikaihíí daidnłsíni łą́ą́go Paul ła’íí Bárnabas yiké’ dahiskai; áí bich’į’ yádaałti’ ła’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dayúweh nłt’éégo baa hołkaah, daabiłṉiigo bidag yádaałti’.
ACT 13:44 Áígé’ godilzįh hik’e kįh gozṉilgee nṉeehíí dásdozhą́ dawa dała’adzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ ídaayésts’ąąyú.
ACT 13:45 Jews daanlíni nṉee dała’at’ééhíí daayiłtsąąná’ dázhǫ́ da’ołch’įįd lę́’e, Paul áṉííhíí doo áígee da, daaṉii ła’íí nchǫ’go yaa yádaałti’.
ACT 13:46 Paul ła’íí Bárnabas doo biini’ hą́h dago gádaaṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí nohwíí iłtsé nohwich’į’ bee yá’iti’go dábik’eh: ndi daanohwíí k’ihzhį’ bídaasoyilgo dahazhį’ ihi’ṉaahíí doo bik’eh sitįį da daanołsį dago, ádándaagosołt’ąąhíí bighą doo Jews daanlįį dahíí bich’į’go dahsiikai.
ACT 13:47 Ágáṉíígo nohweBik’ehń nohwá ngon’ą́ą́, Doo Jews daanlįį dahíí bá idindláádíí ńlį́į́go haniłtį́į́, ni’gosdzáń náhen’ą́ą́yú nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’i ninkááyú hasdákáh doleeł.
ACT 13:48 Doo Jews daanlįį dahíí díí daidezts’ąąná’ bił daagozhǫ́ǫ́go Bik’ehgo’ihi’ṉan biyati’ ya’ahédaanzį lę́’e: dahazhį’ daahiṉaa doleełgo nábidihesdlaahíí dawa da’osdląąd.
ACT 13:49 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ Ántioch biṉaayú dáhot’éhé didesdlaad lę́’e.
ACT 13:50 Ndi Jews daanlíni isdzáné daagodnłsíni nłt’éégo bídaagozini, ła’íí nṉee nant’án daanlíni ákú daagolííníí biini’ yá ádaagozlaa, Paul ła’íí Bárnabas biniidaagododle’, daaṉiigo, áík’ehgo daabini’gé’ ch’ídaayineyood.
ACT 13:51 Bikee łeezh yaa daayiiłháal, doo hádaabich’it’įį dahíí nṉee bee bígózįhíí bighą, áígé’ Icóniumyú onanát’aazh.
ACT 13:52 Hayíí da’osdląądíí bijíí dawa yee bił daagozhǫ́ǫ́, ła’íí Holy Spirit ye’ádaat’ee lę́’e.
ACT 14:1 Icónium golzeegee Paul ła’íí Bárnabas biłgo Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’a’áázhgo yádaałti’, áík’ehgo nṉee łą́ą́go da’osdląąd, ła’ Jews daanlíni, ła’ Greeks daanlíni.
ACT 14:2 Áíná’ Jews doo da’odląą dahíí, doo Jews daanlįį dahíí yił daagoshkishgo odlą’ bee iłk’ííyú daanliiníí bich’į’ nchǫ’go natsídaakeesgo ádaizlaa.
ACT 14:3 Da’áígee sikeego ńzaad ogoyaago, doo biini’ hą́h dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yá yádaałti’ lę́’e, áík’ehgo godiyįhgo be’ígózini ła’íí ízisgo áná’ol’įįłi Paul ła’íí Bárnabas binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań ánát’įįłgo biyati’ yee biłgoch’oba’íí da’aṉii at’éégo bígózįgo áyíílaa.
ACT 14:4 Áígee nṉee daagolííníí iłk’ékai; ła’ Jews daanliiníí yił daagost’įįd; ła’íí Paul ła’íí Bárnabas yił daagost’įįd.
ACT 14:5 Doo Jews daanlįį dahíí ła’íí Jews daanliiníí bindaant’a’ biłgo biṉí’da’diłṉíh ła’íí nbída’iłṉe’go ndaagoshchįį,
ACT 14:6 Áí yídaagołsįįdná’ Lýstra ła’íí Dérbe, Lycaónia biyi’ kįh nagozṉilyú ła’íí biṉaayú dahtsídinkįį.
ACT 14:7 Ákú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’.
ACT 14:8 Lýstra golzeegee nṉee di’ilihi sidaa lę́’e, dágozlįįná’ dasa’go doo nagháhi da:
ACT 14:9 Áń Paul yałti’go yidits’ag: Paul da’as’ah bineł’į́į́go bi’odlą’ golį́į́go nádziihgo bígołsįįd,
ACT 14:10 Áík’ehgo, Nádndáhgo hizįį, biłṉii. Nṉee di’ilń dáhah nádihitahgo dahiyaa.
ACT 14:11 Nṉee dała’at’ééhíí Paul adzaahíí daayiłtsąąná’ Lycaónia biyati’íí yee nádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Daadinlziníí nohwich’į’ nken’áásh, nṉee k’ehgo nohwitahyú anát’ash.
ACT 14:12 Bárnabasń Júpiter daayiłṉii; Paulhíí, itisgo yałti’híí bighą Mercúrius daayiłṉii.
ACT 14:13 Kįh gozṉilíí bádngee kįh biyi’ Júpiter bich’į’ da’ch’okąąhíí goz’ąą lę́’e; áígee Júpiter bich’į’ okąąh yebik’ehń magashi ła’íí ch’il hishbizhgo alzaahíí ch’é’ítiinzhį’ ła’ádaizlaa, magashihíí natseedgo Paul ła’íí Bárnabas okąąhgo baa hi’ṉííł nzįgo, nṉee dała’adzaahíí binadzahgee.
ACT 14:14 Áíná’ nadaal’a’á, Paul ła’íí Bárnabas, díí yaat’ídaanzįgo doo bił daanzhǫǫ dago ák’e nada’ihidzįįz nágodiidzaago, nṉee dała’at’ééhíí yitah anákeeł lę́’e, nawode gádaaṉiigo,
ACT 14:15 Nṉee daanołíni, hat’íí lą́ą́ bighą ágádaałt’įį? Nohwíí ałdó’ nohwíí k’ehgo nṉee ndlíni ánt’ee; daazhógo ádaat’éhi bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’ná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi daahołkąąh le’, áń yáá, ni’gosdzáń, túnteel ła’íí dawa biyi’ daagolínihíí áyíílaahi at’éé:
ACT 14:16 Áń doo áníiná’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’i dabiini’yú nadaakeego áyíłsį lę́’e.
ACT 14:17 Da’ágát’éé ndi be’ígózį doleełíí dawahn nohwich’į’ ch’í’ṉah áyíłsį, nłt’éégo nohwich’į’ at’éé, nanágoltį́hgo ła’íí ná’nt’į́hgo nohwá ágółsį, ch’iyáń ła’íí iłgoyiłshóóníí bee hwoi daandlįįgo ánohwiłsį ałdó’.
ACT 14:18 Áí gánṉiidgo magashi nastseedgo bee daahohiikąąh daanzį n’íí t’ąązhį’ ádaadzaa, ndi dásdozhą́ begolzaa.
ACT 14:19 Jews daanlíni Ántiochgé’ ła’íí Icóniumgé’ hikaihíí nṉee ła’ yiini’ yá ádaagozlaago Paul łeyída’isṉe’go, daztsąą lą́ą́ daanzįgo kįh gozṉil bitisyú ch’ídaideshood.
ACT 14:20 Áíná’ ínashood biṉaayú nazįįgo, nádiidzaago kįh gozṉil yuṉe’ onanádzaa: áígé’ iskąą hik’e Dérbeyú ó’áázh, Bárnabas biłgo.
ACT 14:21 Áí kįh gozṉilyú yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’go łą́ą́go da’osdląądná’ Lýstra, Icónium ła’íí Ántioch golzeeyú t’ąązhį’ onákai,
ACT 14:22 Ínashood nłdzilgo ádaile’go, yidag yádaałti’go, Dayúweh da’ołdląą le’, daayiłṉiigo, ła’íí, Nyé’i daadihiits’ago zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí itah daahiidleeh, daayiłṉiigo ałdó’.
ACT 14:23 Dáshiṉá’ da’okąąhgo ínashood ha’ánáłséhíí dawago yánazíni yá hadaihezṉilná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yada’ołííhíí yaa yidin’ą́ą́.
ACT 14:24 Pisídia yiyi’ ch’ín’áázhná’ Pamphýliagee n’áázh.
ACT 14:25 Pérgagee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee yádaałti’gé’ Attália golzee yuyaa onanát’aazh.
ACT 14:26 Áígé’ Ántiochyú t’ąązhį’ bił onada’iz’eel, áígé’ odaach’is’a’ ni’, áígé’ binasdziidíí ąął ładaizlaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí yee baa daagodest’ąą ni’.
ACT 14:27 Ákú nakainá’ ínashood dała’adzaago hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí dawa yaa yił nadaagolṉi’, ła’íí doo Jews daanlįį dahíí odląągo yá yił ch’ída’iztaaníí ałdó’.
ACT 14:28 Da’áígee ínashood yił naháztąągo ńzaad godeyaa.
ACT 15:1 Ła’ nṉee Judéa golzeegé’ hikaigo odlą’ bee iłk’ííyú daanlíni yił ch’ídaago’aah, Moses yegos’aaníí bik’ehgo circumcise ádaanohwi’deszaayúgo zhą́ hasdáłkáh, daaṉiigo.
ACT 15:2 Paul ła’íí Bárnabas díí yaa yádaałti’go díyat’eego yił łahada’dit’áh, áík’ehgo Paul ła’íí Bárnabas, ła’ihíí ałdó’ Jerúsalem yúdag nadaal’a’á ła’íí ínashood yánazíni díí baa nahódaidiłkidyú dołkah, daayiłṉiigo hadaizṉil.
ACT 15:3 Ínashood ha’ánáłséhíí daabides’a’go dahdiikai; doo Jews daanlįį dahíí Jesus yich’į’ dahaskaihíí yaa nadaagolṉi’go Pheníce ła’íí Samária golzeeyú ch’íkai: odlą’ bee iłk’ííyú daanliiníí dawa yaa bił daagozhǫ́ǫ́.
ACT 15:4 Jerúsalemyú hikainá’ ínashood ha’ánáłséhíí, nadaal’a’á ła’íí ínashood yánazíni biłgo yaa hikaihíí ba’ahédaanzįgo hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí dawa yaa yił nadaagolṉi’.
ACT 15:5 Ła’ ínashood Phárisees zhiṉéégo daagot’iiníí daahizį’go gádaanṉiid, Da’aṉii círcumcise ádaal’įįgo dábik’eh, ła’íí Moses yegos’aaníí bikísk’eh ádaanołt’eego daan’ṉiigo bándaagosiit’ąą.
ACT 15:6 Nadaal’a’á ła’íí ínashood yánazíni díí yaa yádaałti’híí bighą dała’adzaa.
ACT 15:7 Ńzaad godeyaago łahada’dit’áhná’ Peter hizį’go hadzii, Nṉee daanołíni, shik’ííyú, dá’ałk’iná’ yati’ baa gozhóni, Jesus baa yati’íí, shíí shinkááyú doo Jews daanlįį dahíí daidits’ago Jesus daayodląą doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwitahgé’ hanáshííłtį́į́ ni’.
ACT 15:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań daakojíí dawa yígółsini Holy Spirit nohwíí nohwaa daadest’aaníí k’ehgo bíí ałdó’ baa daadest’ąągo bił’ijóóníí yee yił ch’í’ṉah áyíłsį;
ACT 15:9 Nohwíí ła’íí bíí biłgo dáłełt’eego nohwaa natsekeesgo bi’odlą’ bee bijíí nłt’éégo ánádaisdlaa.
ACT 15:10 Áík’ehgo hat’íí bighą nohwíí ła’íí daanohwitaa n’íí ch’éh ádaahiil’įį n’íí, Jesus daayodláni doo Jews daanlįį dahíí ładaile’go ádaałt’įįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nabídaanołtaa?
ACT 15:11 Jesus Christ nohweBik’ehń dázhǫ́ biłgoch’oba’íí bee hasdáhii’ṉííłgo bíí ałdó’ da’áík’ehgo hasdákáhgo dahohiidląą.
ACT 15:12 Nṉee dała’adzaahíí dawa doo hat’íí daahiłts’ag daná’ Bárnabas ła’íí Saul yídaayésts’ąą, hago’at’éégo doo Jews daanlįį dahíí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú godiyįhgo ánágot’įįłíí ła’íí ízisgo áná’ol’įįłíí ánáda’ol’įįł n’íí yaa nadaagolṉi’ lę́’e.
ACT 15:13 Ąął hadaasdziiná’ James hadziigo gánṉiid, Nṉee daanołíni, shik’ííyú, shídaayełts’ą́ą́:
ACT 15:14 Símeon gáṉíí ni’, Da’iłtséná’ doo Jews daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’ yee da’okąąhgo hayiṉííł doleełhíí bighą yaa nyáá lę́’e.
ACT 15:15 Dáłełt’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí yaa nadaagosṉi’; díí k’ehgo k’e’eshchįį ni’,
ACT 15:16 Díí bikédé’go nádishdaałgo David bich’ą́’gé’ hadaałishchínihíí nadaant’ángo ánádaashdle’, kįh ánágoch’idle’ łehíí k’ehgo; nagohezgo’ n’íí dawa nágodishtł’įįł, nłt’éégo nnágodish’aał:
ACT 15:17 Nṉee ła’ihíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hádaabit’įį doleełhíí bighą, ła’íí doo Jews daanlįį dahíí shizhi’ bee daahojííhíí ałdó’, ṉii nohweBik’ehń, díí dawa ánát’įįłi.
ACT 15:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń ágólzaagé’ yushdé’ godezt’i’go binasdziidíí yígółsį ni’.
ACT 15:19 Áí bighą shíí díí k’ehgo shił dábik’eh, doo Jews daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ dahnáhikáhíí doo hat’íí bighą bich’į’ nadaagontł’og bik’eh da:
ACT 15:20 Díí zhą́ bee bich’į’ k’eda’iilchii, Beda’okąąhíí nastseedgo nadn’áí yaa hi’ṉiił n’íí doo daałsąą da, doo nant’į’ nach’ikai da, ła’íí dawahá bize’da’istł’ooníí ła’íí diłihíí ałdó’ doo daałsąą da.
ACT 15:21 Doo áníiná’gé’ godezt’i’go kįh nagozṉilíí dawagee hadń Moses yaa nadaagolṉi’íí gólį́į́, Jews daagodnłsiníí bijįį Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą yuṉe’ Moses binaltsoos dawahn nádaahojíí.
ACT 15:22 Nadaal’a’á, ínashood yánazíni, ła’íí ínashood ha’ánáłséhíí dawa biłgo dabíí bitahyú nṉee hádaihezṉilgo Ántiochyú Paul ła’íí Bárnabas yił daides’a’go bił dádaabik’eh; áík’ehgo Judas, Bársabbas holzéhi ła’íí Silas, ínashood bitahyú nṉee ádn nazínihíí:
ACT 15:23 Naltsoos díí k’ehgo k’e’eshchiiníí yił odais’a’: Odlą’ bee nohwik’ííyú daandlíni, nadaal’a’á, ła’íí ínashood yánazíni biłgo, nohwíí doo Jews daanołįį dahíí, Ántiochyú, Sýriayú, Ciliciayú odlą’ bee nohwik’ííyú daanołíni, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłn’ṉii.
ACT 15:24 Doo hadń ágádaabiln’ṉii da ndi, nohwich’ą́’gé’ ła’ yati’ yee nanohwinłtł’ogo, Círcumcise ádaanohwi’dilṉe’, ła’íí Jews bich’į’ begoz’aaníí yikísk’eh ádaanołt’ee, daanohwiłṉiigo nohwiini’ nadaidezgeedíí baat’ídaandzį ni’:
ACT 15:25 Áík’ehgo dała’áhiidzaaná’ nṉee ła’ hadaahii’ṉiił, áí Paul ła’íí Bárnabas, nohwił daanzhóni, ákú bił nádaadn’aago daanohwigha nohwił dádaabik’eh.
ACT 15:26 Díí nṉeehíí dásdozhą́ daabi’distseed, Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ bee daabich’ozhiihíí bighą.
ACT 15:27 Áík’ehgo Judas ła’íí Silas díí naltsoosíí bił daadel’a’, dá díí bek’e’eshchįįhíí k’ehgo dabíí nohwił nadaagodolṉih.
ACT 15:28 Holy Spirit ła’íí nohwíí nohwił dádaabik’eh, doo nohwá nyéé dago, dá díí zhą́ bee nohwá ndaagosiit’ąą;
ACT 15:29 Beda’okąąhíí nastseedgo nadn’áí yaa hi’ṉiił n’íí, ła’íí dił, ła’íí dawahá bize’da’istł’ooníí doo daałsąą da, doo nant’į’ nach’ikai da ałdó’: díí bich’ą́’zhį’ ádaanołt’eego nzhǫǫ. Da’áí zhą́ nohwich’į’ k’eda’shiilchįį.
ACT 15:30 Dahdes’a’ná’ Ántioch golzee yuyaa okai: ákú hikainá’ ínashood dała’ádaizlaaná’ naltsoosíí yaa daistsooz:
ACT 15:31 Bek’e’eshchiiníí daayozhi’ná’, áí bee hadag ádaat’eehíí bighą bił daagozhǫ́ǫ́.
ACT 15:32 Judas ła’íí Silas, dabíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’i daanlįįgo, odlą’ bee bik’ííyú łą́ą́go yich’į’ yádaałti’, ła’íí nłdzilgo bi’odlą’ goleehíí bighą yidag yádaałti’ lę́’e.
ACT 15:33 Dét’įhézhį’ naháztąą hik’e odlą’ bee bik’ííyú nadaal’a’á bich’į’ onádais’a’, bił daagozhǫ́ǫ́go.
ACT 15:34 Áíná’ Silas, Dákú sídáá ndizhǫǫ, nṉiid.
ACT 15:35 Paul ła’íí Bárnabas ałdó’ Ántiochyú sikee, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee iłch’ídaago’aahgo ła’íí yaa nadaagolṉi’go, ła’ihíí ałdó’ łą́ą́go ágádaat’įį ni’.
ACT 15:36 Da’kwíí hiskaaníí ch’ígóyáá hik’e Paul Bárnabas gáyiłṉii, Noo’, t’ąązhį’ nádot’aash kįh gozṉil n’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa nagohiilṉi’ n’ííyú, odlą’ bee nohwik’ííyú baa nanádaanotaa hagoshą’ ádaat’ee.
ACT 15:37 Bárnabasń John, da’áń Mark holzéhi, yił dikáh hát’į́į́.
ACT 15:38 Ndi Paulń doo yił dikáh hát’į́į́ da, dabí’iłtséná’ Pamphýliagee bich’ą́’ t’ąązhį’ ádeheltįį ni’, doo dayúweh bich’odaaṉiigo yił okai da ni’.
ACT 15:39 Áí bighą ła’, Ch’ík’eh, ṉiiná’ ła’íí, Dah, ṉiigo yighą díyat’eego łahadit’áh, áí bighą iłk’é’áázh: Bárnabasń Mark biłgo bił oda’iz’eel, Cýprus golzeeyú;
ACT 15:40 Paulń Silas hayiłtį́į́go dahn’áázh, odlą’ bee bik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwił daanlįį, daabiłṉiigo.
ACT 15:41 Áík’ehgo Sýria golzeeyú ła’íí Cilícia golzeeyú ínashood ha’ánáłséhíí bi’odlą’ nłdzil hileehíí bighą akú ch’ín’áázh.
ACT 16:1 Áígé’ Paul Dérbeyú nanadzaa, Lýstrayú ałdó’: áígee Jesus yodláni sidaa lę́’e, Timothy holzéhi, isdzán odláni Jew nlíni bimaa; áíná’ bitaahíí Greek nlįį:
ACT 16:2 Áń Lýstragee ła’íí Icóniumgee odlą’ bee iłk’ííyú daanliiníí nłt’éégo baa yádaałti’.
ACT 16:3 Paul Timothy yił di’aash hat’íígo círcumcise ábíílaa, bitaa Greek nlįįgo Jews ákú daagolííníí dawa yídaagołsįhíí bighą.
ACT 16:4 Kįh nagozṉilyú hikahná’ Jerúsalemgee nadaal’a’á ła’íí ínashood yánazíni begoz’aaníí bá ádaizlaahíí bek’e’eshchíni baa daistsooz, yikísk’eh ádaat’ee doleełíí.
ACT 16:5 Áík’ehgo ínashood ha’ánáłséhíí bi’odlą’ nłdzil daasilįį, ła’íí dajįį biigha bínáhíkah lę́’e.
ACT 16:6 Holy Spirit, Asia biyi’ doo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee yádaałti’ da, biłṉiigo Phrýgia ła’íí Galátiayúgo ch’ékai.
ACT 16:7 Mýsiayú hikainá’ Bithýniayú dikáh ńt’éégo Holy Spirit doo hádaabist’įį da.
ACT 16:8 Áík’ehgo Mýsiahíí ch’ékaigo Tróasyú hikai.
ACT 16:9 Tł’é’yú Paul bił ch’í’ṉah ágolzaa: nṉee Macedóniagee golíni sizįį; áń gábiłṉiigo nábokąąh, Yushdé’, kú Macedóniayú ńṉáhgo nohwich’onṉii.
ACT 16:10 Bił ch’í’ṉah ágodzaaná’ dagoshch’į’ Macedóniayú nkáh daaniidzį, yati’ baa gozhóni, Jesus baa yati’íí, baa nadaagohiilṉi’go Bik’ehgo’ihi’ṉań ánohwiłṉii lą́ą́ daandzįgo.
ACT 16:11 Áík’ehgo Tróasgé’ ts’ígozdǫh Samothráciazhį’ nohwił dahdez’eeł, iskąą hik’e Neápolisyú nohwił naada’iz’eel;
ACT 16:12 Áígé’ Philíppizhį’ ohiikai, áí Macedónia biyi’ itisgo kįh gozṉili, Rome yebik’ehi: kú naháatąągo da’kwíí hiskąą.
ACT 16:13 Jews daagodnłsiníí bijįį túńlíni bahgee kįh gozṉilgé’ ch’ínkai, ákú náda’ch’okąąh goz’ąą; áígee dinebįhgo isdzáné nihikáhíí bich’į’ yádaahiilti’ ni’.
ACT 16:14 Isdzán Lydia holzéhi, Thyatíragé’ gólíni, nak’ą’ łichiigo dotł’izhíí baa nahiṉiihń, Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhń, nohwidezts’ąą: áń Bik’ehgo’ihi’ṉań bijíí iłch’ą́’ áyíílaago Paul áṉííhíí nłt’éégo yidezts’ąą.
ACT 16:15 Áń ła’íí yił naháztaaníí biłgo baptize ádaabi’delzaaná’ nádaanohwokąąhgo gánohwiłṉii, NohweBik’ehń da’aṉii yodląągo daashidołṉiiyúgo, shigowąyú nahísółtąą. Dayúweh yushdé’ daanohwiłṉiiyú ohiikai.
ACT 16:16 Náda’ch’okąąh goz’ąąyú hiikaahná’ it’eedn, ch’iidn biyi’ golį́į́go o’įįń, biyisnahíí zhaali yá ágole’ń nohwaa nyáá:
ACT 16:17 Áń Paul ła’íí nohwíí nohwiké’ naghaa, dilwoshgo gáṉíígo, Díí nṉeehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’tiséyú at’éhi bánada’iziidíí ádaat’ee, hago’at’éégo hasdách’igháhíí yaa nohwił nadaagolṉi’i.
ACT 16:18 Da’ágánát’įįłgo łą́ą́go iskąą. Áí Paul yik’etsézdįįdgo t’ąązhį’ adzaago spirit nchǫ’íí gáyiłṉii, Jesus Christ bizhi’íí bee gániłdishṉii, Biyi’gé’ hanṉáh. Áík’ehgo dagoshch’į’ hayáá.
ACT 16:19 Biyisnahíí zhaali yá ádaile’ n’íí bich’ą́’ ásdįįdgo yídaagołsįįdná’ Paul ła’íí Silas yił ndaazdeelgo na’hiṉiih goz’ąąyú nadaant’án biyahzhį’ ndaideshood,
ACT 16:20 Áígé’ nant’ánchań daanliiníí yaa yił hikaigo gádaayiłṉii, Díí nṉeehíí, Jews daanlíni, kú nadaagontł’ogo nadaago’aa,
ACT 16:21 Bi’at’e’íí nohwíí Romans daandlíni nádaagodiit’aago doo nohwá goz’ąą dahíí yee iłch’ídaago’aah, áí bikísk’eh ádaant’eego doo nohwá goz’ąą da.
ACT 16:22 Áígé’ nṉee łą́ą́go dała’adzaahíí bik’i dahishjeed; áígé’ nadaant’aahíí Paul ła’íí Silas bidiyágé baa nadaihezdzįįzná’ habída’iłtsaasgo bá ndaagoz’ąą.
ACT 16:23 Aasiṉilíí nádaabinestsazná’ ha’áná’ilka’ yuṉe’ ha’ádaabisdeel, bena’igęsé nai’ṉilíí gádaayiłṉiigo, Nłt’éégo biṉádaadńł’įį:
ACT 16:24 Ágábiłṉiihíí bighą da’iłṉí’yú ha’áná’ilka’ yuṉe’ da’obiláá, bikee o’i’áń yuṉe’ odaadés’eezgo ádaabizlaago doo nahi’naa da.
ACT 16:25 Áígé’ tł’é’ís’ahyú Paul ła’íí Silas Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ła’íí ya’ahédaanzįgo da’do’aałgo ha’áshijeedíí daabidezts’ąą lę́’e.
ACT 16:26 Dágosiłe ni’ godihes’naago, ha’áná’ilka’á biká’ goz’aaníí dihes’naago dagoshch’į’ dáádítį́h dawa ch’ída’ezkęęz, ła’íí bésh hishbizhíí bełídaahestł’óó n’íí k’eda’os’ṉah.
ACT 16:27 Bena’igęsé nai’ṉilíí ch’ínádzidná’ ha’áná’ilka’á bidáádítį́híí ch’ída’astąągo yo’įįgo ha’áshijeedíí hahizkįį lą́ nzįgo bésh be’idiltłishé hayiidzį́į́zgo ídiziłdee niizįį.
ACT 16:28 Áíná’ Paul nádidilghaazhgo gáṉíí, Íṉí’dólṉíh hela’: daanohwigha t’ah kú naháatąą.
ACT 16:29 Bena’igęsé nai’ṉilíí, Kǫ’ shaa noł’aa, ṉiigo ha’alwod, áíná’ tsídolyizgo ditłidná’ Paul ła’íí Silas yiyahzhį’ nágo’,
ACT 16:30 Áígé’ yił ch’ékainá’ gádaayiłṉii, Hago ashṉéhgo hasdáshidilteeh?
ACT 16:31 Gádaabiłṉii, Jesus Christ nohweBik’ehń hondląąyúgo hasdániłteeh, ła’íí bił nahántaanihíí ałdó’.
ACT 16:32 Áígee áń ła’íí yił naháztaanihíí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee yich’į’ yádaałti’.
ACT 16:33 Da’áí bitł’é’ biṉída’desṉihgee bá tádaizgiz; áígé’ dagoshch’į’ áń ła’íí yił naháztaaníí dawa baptize ádaabi’deszaa.
ACT 16:34 Bigowąyú yił onákaiyú yá da’dezné’, áígé’ áń ła’íí yił naháztaaníí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań daayosdląądhíí bighą bił daagozhǫ́ǫ́ lę́’e.
ACT 16:35 Got’įį gozlįįná’ nant’án iké’gee siṉilíí aasiṉilíí akú odes’a’, Nṉeehíí ch’ínánót’aash, daaṉiigo.
ACT 16:36 Bena’igęsé nai’ṉilíí ádaaṉiihíí Paul yił nagosṉi’ gáṉíígo, Nant’án iké’gee siṉilíí ínł’a’, ch’ínánót’aashgo: áík’ehgo ch’ínół’aashgo nohwił gozhǫ́ǫ́go nádołt’aash.
ACT 16:37 Áíná’ Paul gábiłṉii, Nohwíí Romans ndlíni dá doo nohwaa yá’iti’é nṉee biṉááł nohwída’ashtłizh, ha’áná’ilka’ yuṉe’ ha’ádaanohwisdeel; ya’ k’adíí dánant’į’é ch’ínánohwiléé née? Dah; dabíí kú nókáhgo ch’ídaanohwinoléé.
ACT 16:38 Aasiṉilíí díí yati’íí nant’án iké’gee siṉilíí yił nadaagosṉi’: áí Paul ła’íí Silas Romans daanliiníí yídaagołsįįdná’ ńdaaldzid.
ACT 16:39 Áík’ehgo akú hikaigo nłt’éégo yich’į’ hanádaasdziiná’ ch’ínádaabizlaago, Kįh gozṉilgé’ ch’ínół’aash, daabiłṉii.
ACT 16:40 Áík’ehgo ha’áná’ilka’gé’ ch’ínát’aazh, áígé’ Lydia bigowąyú ó’áázh: odlą’ bee bik’ííyú daanliiníí daayo’įįná’ yidag yádaałti’ná’ onát’aazh.
ACT 17:1 Áígé’ Amphípolisyú ła’íí Apollóniayú ch’ékainá’ Thessalonícayú nanákai, ákú Jews ha’ánáłséh goz’ąą lę́’e:
ACT 17:2 Ákóṉe’ Paul ha’ayáá, da’át’į́į́híí k’ehgo, áígee Jews daagodnłsiníí bijįį Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí yaa yáńdaaltihgo taadn godilzįh.
ACT 17:3 Christ biniigodelzaaná’ daztsąągé’ naadiidzaahíí dábik’ehyú adzaa, daayiłṉiigo nłt’éégo ch’í’ṉah ádaayiłsįgo yaa yádaałti’; áígé’ gádaayiłṉii, Díí Jesus baa nohwił nagosṉi’ń Christ nlįį.
ACT 17:4 Áík’ehgo ła’ da’osdląądgo Paul ła’íí Silas yíhikai; Greeks daagodnłsíni łą́ą́go, isdzáné itisyú nandeehíí doo ałch’ídé ałdó’ ádaadzaa da.
ACT 17:5 Áíná’ Jews daanlíni da’ołch’įįdgo nṉee nchǫ’go nadaakaihíí dała’ádaizlaago nṉee áígee daagolííníí yił daagołkizh, Jason bigową ch’ída’isdzįįz, Paul ła’íí Silas nṉee dała’adzaahíí bich’į’ ch’ídaanendzood daanzįgo.
ACT 17:6 Doo hwaa da yídaagołsįįdná’ Jasongo ła’íí odlą’ bee iłk’ííyú daanlíni ałdó’ ła’ biłgo nadaant’án bidáhzhį’ ndaineyood, daadilwoshgo gádaaṉiiná’, Díí nṉeehíí ni’gosdzáń biká’ dahot’éhé daagołkizhgo na’aash n’íí kú ń’áázhgo,
ACT 17:7 Jason k’íyó’ṉíí lę́’e: nant’án ła’ihíí nlįį, Jesus holzéhi, daaṉiigo, áí dawa Caesar yegos’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee da.
ACT 17:8 Nṉee dała’adzaahíí ła’íí nant’án daanliiníí díí daidezts’ąąná’ doo bił dábik’eh da.
ACT 17:9 Jason ła’ihíí biłgo ídánada’hes’ṉilná’ nańdaabines’įįd.
ACT 17:10 Odlą’ bee iłk’ííyú daanliiníí tł’é’yú Paul ła’íí Silas Beréayú odais’a’: ákú ń’áázhná’ Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ ha’a’áázh.
ACT 17:11 Jews áígee daagolíni Jews Thessalonícagee daagolíni bitisgo nłt’éégo natsídaakees lę́’e, Jesus baa na’goṉi’íí dázhǫ́ hádaat’įįgo nádaidnné’go Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí dajįį biigha yitah daadéz’įįgo daayozhíí lę́’e, Jesus baa na’goṉi’íí da’aṉii shį daanzįgo.
ACT 17:12 Áí bighą łą́ą́go da’osdląąd; isdzáné Greeks daanlíni itisyú nandeehíí doo ałch’ídé da, nṉee ałdó’ łą́ą́go da’osdląąd.
ACT 17:13 Áíná’ Thessalonícagé’ Jews daanlíni Beréagee Paul Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee yałti’íí yídaagołsįįdgo, ákú náńłsą́ą́go, Beréagee daagolííníí yił daagoshkizh lę́’e.
ACT 17:14 Áík’ehgo odlą’ bee iłk’ííyú daanlíni dagoshch’į’ Paul túnteel bich’į’go odais’a’: Silas ła’íí Timothy da’áígee sikeená’.
ACT 17:15 Paul yił okaihíí Áthenszhį’ yił niikai: t’ąązhį’ nádesht’aazhná’ Paul gábiłṉii, Silas ła’íí Timothy dagoshch’į’ shaa no’aash le’gá shá biłdołṉii.
ACT 17:16 Paul Áthensgee biba’ sidaaná’ beda’aszaahíí bich’į’ da’ch’okąąhíí dázhǫ́ łą́ą́go yo’įįgo biyi’siziiníí doo bił gozhǫ́ǫ́ da.
ACT 17:17 Áík’ehgo Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ Jews daanlíni ła’íí nṉee daagodnłsíni yił łahada’dit’áh, ła’íí na’iṉiih nagoz’ąąyú dajįį biigha nákaahíí ałdó’ yił łahada’dit’áh.
ACT 17:18 Igoyą’ yaa nakaihíí, ła’ Epicuréans daaholzéhi, ła’íí Stóics daaholzéhi baa hikai. Ła’ gádaaṉii, Díí bizaagolánihíí lą́ą́ hat’íí ṉiih? Ła’ihíí, Bich’į’ da’ch’okąąhíí doo bígózį dahi yaa nagolṉi’ ngonolṉíí, daaṉii, Jesus yaa nagolṉi’ ła’íí nanezna’íí naadiikáhíí yaa nagolṉi’híí bighą.
ACT 17:19 Daabiłtsoodgo dahisk’id Areópagus golzeeyú yił hikai gádaayiłṉiigo, Áníidégo iłch’ígót’aahíí baa nohwił nagolṉí’.
ACT 17:20 Hat’ííshį doo bígózį dahi baa nagolṉí’go da’nts’ag: áí bídaagonlzį hádaahiit’įį.
ACT 17:21 (Athensgee dasa’ daagolííníí ła’íí ńzaadgé’ daagolį́į́ n’íí dawa daazhógo na’goṉi’ áníidéhíí yaa nadaagolṉi’go dagohíí yídaayésts’ąągo naháztąą.)
ACT 17:22 Paul dahisk’idgé’ Mars golzeeyú sizįįgo gáṉíí, Athensgee daagonołíni, dázhǫ́ nohwił daagodiyįh lą́ą́go bígosíłsįįd.
ACT 17:23 Hishgaałyú dawahá daahołkąąhíí daanesh’į́į́, ła’íí da’ołkąąhgee DILZINI DOO BÍGÓZÍNI BICH’Į’ golzeego k’e’eshchiiníí hish’įį ni’. Áík’ehgo daahołkąąhíí doo bídaagonołsį dahíí baa nohwił nagoshṉi’.
ACT 17:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń ła’íí dawahá biká’ daagolííníí áyíílaahń yaaká’yú ła’íí ni’gosdzáń biłgo yeBik’ehń nlįįgo da’ch’okąąh nagoz’aaníí nṉee áyíílaahíí doo yiyi’ golį́į́ da.
ACT 17:25 Doo hat’íí yídn nlįį dahíí bighą dawahá nṉee ádaizlaahíí doo bee daach’okąąh da, dabíí nṉee dawa ihi’ṉaahíí, nádidzołíí ła’íí dawahá yá ágółsįhíí bighą.
ACT 17:26 Nṉee dała’á bich’ą́’gé’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’i ni’gosdzáń biká’ dahot’éhé gólį́į́go yá áyíílaa, ła’íí hazhį’ daahiṉaahíí ła’íí hayú daagolííníí yá ngon’ą́ą́;
ACT 17:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań yiká daadéz’įį doleełhíí bighą, baa deshaał daanzįgo, dat’éé ndi dała’á ntįįgo doo nohwich’ą́’ ńzaadyú gólíni at’éé da,
ACT 17:28 Bee daahin’ṉaa, ła’íí bee nadaahiikai, ła’íí binkááyú daagondlįį; nohwitahgé’ biyati’ nzhónihíí ła’ gádaaṉiihíí k’ehgo, Nohwíí da’aṉii bichągháshé daandlįį.
ACT 17:29 Nohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daandlįįgo, nṉee dábiini’ihíí yee Bik’ehgo’ihi’ṉań ádaile’, óodo dagohíí béshłigaií, tsééta bee nłt’éégo be’ilzaahíí áyíílaahíí k’ehgo doo baa natsídaahiikees da le’.
ACT 17:30 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yídaagołsį daná’ binchǫ’íí doo yineł’į́į́ da ni’: ndi k’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dahot’éhé gádaayiłṉiigo bá ndaagoz’ąą, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’yúgo ádaałṉe’:
ACT 17:31 Nṉee háyiłtííníí ni’gosdzáń biká’ nṉee dábik’ehgo yaa yałti’ doleełgo ła’a jįį ngon’ą́ą́híí bighą; áí da’aṉii ágodoṉiiłíí da’áí nṉee daztsąągé’ náyihil’ṉa’íí bee nṉee dawa yígółsįgo áyíílaa.
ACT 17:32 Nanezna’íí naadiikáhíí yaa da’dezts’ąąná’ ła’ baa daadloh lę́’e; ła’íí, Baa nohwił nanagolṉí’ ndi at’éé, daaṉii lę́’e.
ACT 17:33 Áík’ehgo áígé’ Paul ch’ínyáá.
ACT 17:34 Nṉee ła’ bíhikaigo da’osdląąd: Dionýsius, Areópagite nlíni, ła’íí isdzán Dámaris holzéhi, ła’ihíí biłgo ałdó’.
ACT 18:1 Díí bikédé’go Paul Áthensgé’ dahnyaago Córinthgee nyáá.
ACT 18:2 Áígee Áquila, Jew nlíni, Póntusgé’ gólíni yaa nyáá, áí bi’aad Priscílla biłgo da’áníihí Italygé’ ń’áázh, (Jews daanlíni Romegee daagolííníí, Daanohwigha ch’ínółkáh, ṉiigo Cláudius ngon’ą́ą́híí bighą,) áík’ehgo Paul yaa nyáá.
ACT 18:3 Paul ałdó’ gowągolgai ágole’íí nlįįgo yił daagolį́į́go yił nada’iziid lę́’e: (áí gowągolgai ádaile’íí daanlįį.)
ACT 18:4 Jews daagodnłsiníí bijįį dawahn ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ Paul Jews daanlíni ła’íí Greeks daanlíni yich’į’ yánádaaltihgo biini’ yá ádaagozlaa.
ACT 18:5 Silas ła’íí Timothy Macedóniagé’ ń’áázhná’ Paul dá yałti’ nt’éé, Jesus, Christ nlįį, ṉiigo Jews daanlíni yil nadaagolṉi’.
ACT 18:6 Jews daanlíni doo hádaabit’įį dahíí bighą dénchǫ’égo bidáhzhį’ yádaałti’ná’ Paul bidiyágé yiiłháalgo gádaabiłṉii, Dáhaago ádaałdzaa lę́’eyúgo dánohwíí nadaanohwinłtł’og; shíí doo nashinłtł’og da: kodé’ godezt’i’go doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ dahdisháh.
ACT 18:7 Áígé’ dahnyaago nṉee Jústus holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhń, bigowąyú óyáá; áí gowąhíí Jews ha’ánáłséh goz’aaníí dábit’ahgé’ goz’ąą lę́’e.
ACT 18:8 Críspus, Jews ha’ánáłséh yinant’a’ nlíni, yił naháztaaníí dawa Jesus daayosdląąd; ła’íí Córinthgee daagolííníí Paul biyati’ daidezts’ąąná’ da’osdląądgo baptize ádaaszaa.
ACT 18:9 Áígé’ tł’é’yú Jesus Paul bił ch’í’ṉah ágólaago gábiłṉii, Doo nénldzid da, yáńłti’, doo t’ąązhį’ áńt’éé da:
ACT 18:10 Shíí nił nshłįįgo nṉee doo ła’ nṉi’dolṉih at’éé da: dząągee shichągháshé łą́ą́go daagolį́į́.
ACT 18:11 Áík’ehgo áígee golį́į́go dałádn łegodzaagé’ gostáń dahitąą, nṉee bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yee iłch’ígo’aah lę́’e.
ACT 18:12 Áígé’ Akéyagee Gállio nant’án nlįįná’ Jews daanlíni łedikaigo Paul yich’į’ nanakį́į́, áík’ehgo yáná’itihéyú yił hikai,
ACT 18:13 Gádaaṉiigo, Díí nṉeehń begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé dago, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo nṉee biini’ yá ádaagoléh.
ACT 18:14 Paul k’ad hadziih nt’éégo Gállio Jews gádaayiłṉii, Nchǫ’go ánágot’įįł dagohíí nyeeyú ádzaahíí baa yádaałti’yúgo nohwíyésts’ą́ą́go dábik’eh doleeł ni’, Jews daanołíni:
ACT 18:15 Áíná’ yati’, hizhíí ła’íí benagosoł’aaníí zhą́ baa łahada’dołt’áhíí bighąyúgo, dánohwíí nadaanohwinłtł’og; shíí díí k’ehgo ágot’eehíí doo baa yashti’ at’éé da.
ACT 18:16 Áík’ehgo yáná’itihégé’ ch’íyineńyood.
ACT 18:17 Greeks daanlíni dawa Sósthenes, Jews ha’ánáłséhíí yinant’a’, yił ndaazdéélgo yánáltihíí dahnándaahíí bádngee nyída’ashtłizh. Gállio ánágot’įįdíí doo yich’į’ zhiṉéé át’éé da ni’.
ACT 18:18 Díí bikédé’go Paul da’áígee sidaago ńzaad ogoyáá, áígé’ odlą’ bee bik’ííyú daanlíni yich’ą́’ bił o’i’éél Sýriayú, Priscílla ła’íí Áquila biłgo; Cenchréagee bitsizíl yiłshéég: godnłsįgo ngon’ą́ą́ n’íí bighą.
ACT 18:19 Áígé’ Éphesusyú hikai, áígee Priscílla ła’íí Áquila sikeená’ yich’ą́’ óyáá: áíná’ bííhíí Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ oyáágo Jews daanlíni yich’į’ yádaałti’ lę́’e.
ACT 18:20 Da’aṉahzhį’ síńdaa, daabiłṉiiná’, Dah, ṉiigo,
ACT 18:21 Yich’ą́’ dahnanásdzaa, gáyiłṉiigo, Okąąhgo da’idąąyú dázhǫ́ disháh hásht’į́į́, Jerúsalemyú: Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’ííyúgo nohwaa nádishdááł. Áík’ehgo Éphesusgé’ bił oná’í’éél.
ACT 18:22 Caesaréayú bił na’n’éélná’ ínashood ha’ánáłséh yúdag óyáágo dét’įhézhį’ yił yádaałti’ lę́’e, áígé’ yagi Ántiochyú onanádzaa.
ACT 18:23 Dét’įh ákú sidaa hik’e dahnaadiidzaa, łahyúgo onanádzaago Galátia ła’íí Phrýgia golzeeyú ch’ínyáá, ínashood dawa bi’odlą’ nłdzil ánádaidle’go.
ACT 18:24 Jew nlíni, Apóllos holzéhi, Alexándriayú gólíni, Éphesusyú ńyáá; dázhǫ́ nłt’éégo yałti’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí nłt’éégo yígółsį.
ACT 18:25 NohweBik’ehń bikísk’eh ch’ogaałíí nłt’éégo baa bił ch’ígot’áni; bijíí yuṉe’ diltłi’go, dawahn nohweBik’ehń yaa yałti’go iłch’ígó’aah lę́’e, John baptize ábi’delzaahíí zhą́ yígółsį ndi.
ACT 18:26 Áń Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ doo biini’ hą́h dago yałti’ nkegonyaa; Priscílla ła’íí Áquila daabidezts’ąąná’ dasádnyú yił okaigo Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ch’ogaałíí nłt’éégo doo hidziih dago bił ch’ídaago’aah lę́’e.
ACT 18:27 Akéyayú shił ido’eel nzįná’ odlą’ bee bik’ííyú daanlíni, Apóllos akú deyaa, ńdaadołteeh le’gá, daayiłṉiigo ínashood Akéyagee daagolííníí yich’į’ k’eda’ashchįį: akú ńyááná’ ínashood iłgoch’oba’íí bee da’osdląądíí nłt’éégo yich’oṉii lę́’e.
ACT 18:28 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí bee Jesus, Christ nlįį, bił ch’í’ṉah ádaayiłsįgo nṉee biṉááł Jews daanliiníí yił łahada’dit’áhgo biini’ yá ádaagozlaa.
ACT 19:1 Apóllos Córinthgee sidaaná’ Paul ni’ bidazhiṉéégo ch’ínyáágo Éphesusyú ńyáá; ákú ínashood ła’ yaa nyáágo,
ACT 19:2 Gádaayiłṉii, Ya’ Holy Spirit bee nohwaa daagost’ąą lánée da’osodląądná’? Gádaaṉii, Dah, Holy Spirit nliiníí doo hwaa baat’ídaandzį da.
ACT 19:3 Paul gáyiłṉii, Hat’ííshą’ bikísk’eh baptize ádaanohwi’deszaa lą́ą́? John iłch’ígó’aahíí bikísk’eh, daaṉii.
ACT 19:4 Paul gánádo’ṉiid, John, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaałṉe’go baptize ádaanohwi’dolṉe’, ṉiigo nṉee baptize ádaile’ ni’, Shiké’gé’ hígháhíí, Jesus holzéhi, daahołdląą, daayiłṉiigo.
ACT 19:5 Díí daidezts’ąąná’ Jesus nohweBik’ehń bizhi’ bee baptize ádaabi’deszaa.
ACT 19:6 Áígé’ Paul biká’ ndaadesṉiigo Holy Spirit bee baa daagodest’ąągo yati’ ła’i yee yádaałti’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’ lę́’e.
ACT 19:7 Nṉee nakits’ádah shį hilt’ee lę́’e.
ACT 19:8 Áígé’ Paul Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’ onadáhgo doo biini’ hą́h dago yałti’go taagi dahitąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí yaa yałti’go ła’ biini’ yá ádaagozlaa.
ACT 19:9 Áíná’ ła’ t’ąązhį’ na’ádi’ṉilgo doo da’odląą da lę́’e, áí dała’at’ééhíí biṉááł Jesus bikísk’eh da’ch’okahíí nchǫ’go yaa yádaałti’, áí bighą Paul, ínashood biłgo, yich’ą́’ dahdikaigo, Tyránnus holzéhi bida’oltag yuṉe’ dajįį biigha iłch’į’ yánádaaltih.
ACT 19:10 Díí k’ehgo ádaat’įįgo naki łegodzaa; áík’ehgo Asia biyi’ daagolííníí dawa, Jews daanlíni ła’íí Greeks daanlíni Jesus nohweBik’ehń biyati’ daidezts’ąą.
ACT 19:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań Paul binkááyú ízisgo áná’ol’įįłíí doo hwaa hit’įį dahi ye’ánát’įįł:
ACT 19:12 Bą́ą́yo dagohíí itíl sitzoozé Paul bich’ą́’gé’ daanezgaihíí bich’į’ onádaach’iṉiił, áík’ehgo kah yaa nakaihíí nádaabi’dilziih, ła’íí nṉee spirits nchǫ’i biyi’ daagolį́į́ n’íí hahikáh.
ACT 19:13 Ła’ Jews daanlíni dá nakai nt’éhi nṉee biyi’gé’ spirits nchǫ’i hadainiyoodíí daanlíni, Jesus nohweBik’ehń bizhi’ yee ádaaṉiigo spirits nchǫ’íí hadainiyood daanzįgo gádaayiłṉii, Jesus, Paul yaa yałti’ihi, bee ná ngoni’ą́ą́.
ACT 19:14 Jews bi’okąąh yedaabik’ehi yánant’a’i, Sceva holzéhi, biye’ke gosts’idihíí ádaat’įįd lę́’e.
ACT 19:15 Áíná’ spirit nchǫ’i gádaabiłṉii, Jesus bígonsį, Paul ałdó’ bígonsį; nohwíí hadń ádaałt’įį shį?
ACT 19:16 Nṉee spirit nchǫ’i biyi’ golínihíí nṉee gosts’idi yich’į’ yaahilwodgo dawa yich’į’ dahnadilwo’go yitis silįį, áík’ehgo gowągé’ dádaałichiigo biṉí’da’dezṉihgo ch’ínkį́į́.
ACT 19:17 Éphesusgee daagolííníí, Jews daanlíni ła’íí Greeks daanlíni díí yídaagołsįįdná’ dawa tsídaadesyiz lę́’e; áík’ehgo Jesus nohweBik’ehń bizhi’ nṉee dawa daidnłsį nkegonyaa.
ACT 19:18 Nṉee łą́ą́go da’osdląądíí neheskaigo nchǫ’go ánádaat’įįł n’íí yaa nadaagolṉi’.
ACT 19:19 Bena’ch’aahíí ye’ánádaat’įįł n’íí ła’ binaltsoos dała’ádaizlaago nṉee dawa biṉááł daidnłid: áí da’izlįįhíí daayołtag hik’e zhaali béshłigaihíí ashdladin doo náhóltagyú da’izlíni lę́’e.
ACT 19:20 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ dayúweh bínágodaałgo itisgo at’éé silįį.
ACT 19:21 Díí ánágot’įįdíí bikédé’go Holy Spirit bik’ehgo Paul Jerúsalemyú déyáágo Macedóniayú ła’íí Akéyayú ch’idishaał nzįgo gáṉíí, Ákú déyááhíí bikédé’go Romeyú ałdó’ dishaał.
ACT 19:22 Áígé’ bich’odaaṉiihíí naki, Timótheus ła’íí Erástus Macedóniayú odes’a’; bíí Asiayú dét’įhézhį’ sidaa lę́’e.
ACT 19:23 Áíná’ Jesus bikísk’eh da’ch’okąąhíí nṉee dénchǫ’go yaa hagoł’áá nkegonyaa.
ACT 19:24 Ła’ nṉee Demétrius holzéhi, béshłigaihíí yitsidi nlíni, kįh biyi’ Diána daach’okąąhíí béshłigai bee be’ilzaago áile’i, áń béshłigai daayitsidíí łą́ą́go yich’į’ nadaahi’ṉiił lę́’e;
ACT 19:25 Áń áí nṉee ła’íí da’ágát’éégo binasdziidíí biłgo dała’áyíílaago gádaayiłṉii, Shik’isyú, díí nada’idziidíí bich’ą́’gé’ ízisgo da’iit’įįhíí bídaagonołsį.
ACT 19:26 Díí daał’įį ła’íí daadołts’ag, Dawahá bich’į’ da’ch’okąąhíí nṉee ádaile’íí doo bich’į’ da’ch’okąąh bik’eh da, ṉiigo Paul, nṉee łą́ą́go biini’ yá ádaagozlaago nohwich’ą́’yúgo ádaadzaa, doo dá Éphesus zhą́ da, Asia biyi’ dák’azhą́ dahot’éhé ałdó’:
ACT 19:27 Díí nohwinasdziidíí nohwich’ą́’ daayiłchǫǫ; doo áí zhą́ da, ndi Diána, isdzán bich’į’ daach’okąąhíí ízisgo at’éhi, kįh biyi’ daach’okąąhíí doo ílį́į́ da hileeh, áí Asia dahot’éhé ła’íí ni’gosdzáń biká’ nṉee dawa daabokąąh n’íí bich’ą́’gé’ ízisgo gos’ánihíí bech’ígowáh doleeł.
ACT 19:28 Díí daidezts’ąąná’ díyat’eego bádaagozhchįįdgo nádaadidilghaazh, Éphesusgee daagolííníí daayokąąhíí, Diána holzéhi, ízisgo at’éhi nlíni at’éé, daaṉiigo.
ACT 19:29 Áík’ehgo kįh gozṉilgee godikish gozlįįgo, dała’ánách’it’įįh goz’ąą yuṉe’ nádnkįį, Paul yił nakaihi Gáius ła’íí Aristárkus, Macedóniagé’ daagolíni, ákóṉe’ odaideshoodgo.
ACT 19:30 Paul nṉee łą́ą́go dała’adzaahíí bitahyú digháh hát’į́į́ ndi yił nakaihíí, Dah, daabiłṉii.
ACT 19:31 Asiagee nant’án, Paul bit’eké daanlíni, ałdó’ bich’į’ o’ił’a’, Dała’ánách’it’įįh goz’ąą yuṉe’ doṉah hela’, daabiłṉiigo nádaabokąąh.
ACT 19:32 Nṉee ła’ kogo ádaaṉiiná’ ła’íí łahgo ádaaṉii: áígee godikish; hat’íí bighą dała’ádaach’idzaahíí ła’ doo yídaagołsįįd da lę́’e.
ACT 19:33 Nṉee ła’ Alexánder holzéhi, Jews daanlíni, Nohwá hadziih, daabiłṉiigo ádnyú nadaabizlǫǫs. Áń na’ígizh, nṉee yich’į’, Jews daanlíni bá yashti’ nzįgo.
ACT 19:34 Ndi Jew nlįįgo yídaagołsįįdná’ dáła’t’ohe, Éphesusgee daagolíni daayokąąhíí, Diána holzéhi, ízisgo at’éhi nlíni at’éé, daaṉiigo daadilwoshgo nakidn łedihikęęz.
ACT 19:35 Áígé’ kįh gozṉilíí begoz’aaníí yek’e’eshchíni nṉee dała’at’ééhíí, Doo hagoł’aa da, yiłnṉiidná’ gádaayiłṉii, Éphesusgee daagonołíni, díí kįh gozṉilgee daagolííníí, Diána, ízisgo at’éhi, daayokąąhgo hadń doo yígółsį da? Ła’íí be’ilzaahíí Júpiter bich’ą́’gé’ naltǫ’íí daayokąąhgo ałdó’ hadń doo yígółsį da?
ACT 19:36 Díí doo da’aṉii da doo hadń ṉii le’ at’éé dahíí bighą doo daagonołch’aad dago dábik’eh, doo natsí’ikees dahíí doo ádaałt’įį da.
ACT 19:37 Díí nṉee kú daanenoyoodíí dilzįhgo nagoz’aaníí doo daiłchǫǫh da, ła’íí isdzán be’ilzaahi daahohiikąąhíí doo nchǫ’go yaa yádaałti’ da.
ACT 19:38 Áík’ehgo Demétrius ła’íí da’itsidi yił nada’iziidíí dahadń yaa yádaałti’go hádaat’įįyúgo, yáná’itihé ch’í’otąą, ła’íí aayádaałti’íí gólį́į́, akú łaa yádaałti’ dábik’eh.
ACT 19:39 Dayúweh ła’ hádaałt’įįyúgo nṉee yándaaltihíí iłch’į’ hilṉéh ndi at’éé.
ACT 19:40 Díí jįį be’ánágot’įįdhíí bighą nohwaa yáda’iti’ ngolṉíí, hat’íí baa daagonch’aadihíí doo ła’ da.
ACT 19:41 Díí yee gánṉiidná’ nṉee dała’at’ééhíí, Nádaadołkáh, yiłnṉiid.
ACT 20:1 Godikish n’íí ąąłná’, Paul ínashood yushdé’ daayiłnṉiidná’ yinádaadezhchid, áígé’ yich’ą́’ Macedóniayú dah nadiidzaa,
ACT 20:2 Macedónia biyi’ daagolííníí yitaaghaago yidag yádaałti’ná’ Greeceyú ńyáá.
ACT 20:3 Ákú taagi bedahitąą. Jews daanlíni benadaago’aaná’ Sýriayú bił naadez’eel nt’éégo Macedóniayúgo ch’ínánóshdáh nzį lę́’e.
ACT 20:4 Sópater Beréagé’ gólíni, Aristárkus ła’íí Secúndus, Thessalonícagé’ daagolíni; Gáius, Dérbegé’ gólíni, ła’íí Timótheus; Tíkakus ła’íí Tróphimus, Asiagé’ daagolíni, áí dawa yił deskai.
ACT 20:5 Áí Tróasyú okaigo áígee nohwiba’ naháztąą lę́’e.
ACT 20:6 Báń benilzoołé da’ádįhgo báń alzaahi daahi’dąą ni’, áígé’ Philíppigé’ Tróaszhį’ ashdla’i nohwee daizkąą nohwił dah’o’ołgo; áígee naháatąągo gosts’idi nohwee daizkąą.
ACT 20:7 Godilziníí bijįį ínashood da’okąąhgo da’iyąągo dała’adzaaná’ Paul iskąą dahnádishdáh nzįgo dá yił yádaałti’go tł’é’ís’ah.
ACT 20:8 Dá’ík’ehyú dahnágost’ąąyú dała’adzaa yuṉe’ ik’ah kǫ’i łą́ą́go daadiltłi’ lę́’e.
ACT 20:9 Ákú nṉee áníi nagháhi Éútikus holzéhi biká’got’íné daadentą́ą́gee dahsdaago iiłhaazh: Paul dá yałti’ nt’éégo nṉeehíí gódah ch’ínenlóól, áí taagi nágost’ąągé’ lę́’e, áígé’ daztsąągo nádainłtįį lę́’e.
ACT 20:10 Áík’ehgo Paul gódah ch’ínyáágo hayaa adzaago yinazhchidná’ gáṉíí, Doo hago nohwił ádaagot’ee da le’; t’ah hiṉaa.
ACT 20:11 Paul wą́’yúdag onádzaaná’ báń yehesdlaadgo da’iyą́ą́, áígé’ yił iłch’į’ yánádaalti’go ńzaad ogoyáá gost’įįdzhį’, áígé’ yich’ą́’ dahnadiidzaa.
ACT 20:12 Nṉee áníi nagháhá gódah ch’ínenlóól n’íí hiṉaago yił onákai, dázhǫ́ bił daagozhǫ́ǫ́go.
ACT 20:13 Paul dabí’iłtsé tsina’eełíí si’ąąyú nkaigé’ Ássosyú nohwił da’des’eel, ákú nkaigo Paul tsina’eełíí yiyi’ dahndáah doleeł, daandzįgo: Paul dáni’ ákú higháhgo ngonłchį́į́híí bighą.
ACT 20:14 Ássosgee nohwaa nyááná’ tsina’eełíí yeh hiyáágo Mityléneyú bił nohwił da’iz’eel.
ACT 20:15 Áígé’ nohwił dahna’iz’eelgo iskąą hik’e Chíos ba’ashhahyú nohwił ch’ída’iz’eel; áígé’ iskąą hik’e Sámosyú nohwił nada’iz’eel, áígé’ Trogýlliumgee dét’įh naháatąą; iskąą hik’e Milétusyú nohwił nada’iz’eel.
ACT 20:16 Paul Asiahíí biyi’ doo ńzaad begodigháh dahíí bighą Éphesus bitis bił ch’ída’i’eełgo ngon’ą́ą́: dábik’ehyúgo Péntecost‐híí bijįį Jerúsalemyú dáhah hįkáhíí bighą.
ACT 20:17 Paul Milétusyú sidaago Éphesusyú ínashood yánazíni, Kú nółkáh, daabiłṉiigo o’ił’a’.
ACT 20:18 Ákú hikainá’ gádaayiłṉii, Da’iłtsé Asiagee níyáágé’ godezt’i’go dawahn hago’at’éégo nohwitahyú gonshłįį n’íí bídaagonołsį,
ACT 20:19 Dá shaa goch’oba’go, łahgee shiṉáá túnálį́į́ná’ Jews daanlíni shenadaago’aahíí bee shich’į’ nagontł’ogo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’isiid ni’:
ACT 20:20 Dawahá nohwá nzhooníí doo ła’ t’ąązhį’ ánsį dago baa nohwił nadaagoshṉi’go nohwił ch’í’ṉah ashłaa ni’, dała’ánádaałt’įįyú ła’íí daagotahyú,
ACT 20:21 Jews ła’íí Greeks daanlíni, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’zhį’go ádaałṉe’ná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’go ádaałṉéh, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń daahołdląągo bada’ołį́į́, dishṉiigo baa bił nadaagoshṉi’ n’íí ałdó’ bídaagonołsį.
ACT 20:22 Áík’ehgo k’adíí Holy Spirit nashihiłnaa’go Jerúsalemyú nádésdzá, ákú shidáhyú goz’ąą doleełíí doo bígonsį da:
ACT 20:23 Ndihíí ha’ánshteeh ła’íí shiniigonłt’éé doleełíí shiba’ goz’ąągo Holy Spirit shił nanágolṉih, kįh nagozṉilyú nashaayú.
ACT 20:24 Áíná’ áí doo shił hago’at’éé da, shi’ihi’ṉa’íí doo shił ilį́į́ da, shił gozhǫ́ǫ́go shinasdziid łashłé zhą́ hásht’į́į́, ła’íí yati’ Jesus nohweBik’ehń shaa yiné’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił goch’oba’íí nłt’éégo baa na’goṉi’íí ąął baa nagoshṉi’go hasht’į́į́.
ACT 20:25 Nohwíí nohwitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí baa nagoshṉi’go nashaa n’íí doo nádaashołtséh dahíí bígonsį.
ACT 20:26 Áík’ehgo díí jįį gádaanohwiłdishṉii, Doo da’dołts’ag daná’, ch’a’onesołdeeyúgo doo hat’íí nashinołtł’og da.
ACT 20:27 Doo ła’ t’ąązhį’ ánsį dago Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngon’ááníí dawa baa nohwił nadaagosisṉi’híí bighą.
ACT 20:28 Ádaa daagonołdząą, ła’íí ínashood dawa bá daagonołsąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí dabíí bidił yee yist’įįdíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá da’dołné’; áí biṉádaadeł’į́į́go Holy Spirit ádaanohwizlaa.
ACT 20:29 Díí bígonsį, nohwich’ą́’ dahdiyaahíí bikédé’go nṉee ba’cho bégodzidi ga’ádaat’éhi nohwitahyú híkáhgo ínashood ndi k’izédaidihiṉiił doleeł.
ACT 20:30 Nohwíí nohwitahyú ndi nṉee ła’ yati’ doo da’aṉii dahíí yee yádaałti’ nkegoniigháh, ínashood daanlíni bich’ą́’zhį’ yaa da’ṉiigo, bíígo bikísk’eh dahikáh doleeł.
ACT 20:31 Áí bighą ádaa daagonołdząą, tł’é’ biigha ła’íí jįį biigha dá godezt’i’ nt’éégo taagi łegodzaazhį’ shiṉáá túnálį́į́ná’ dała’á nołtįįgo nohwił ch’ígonsh’aah n’íí bínádaałṉiih.
ACT 20:32 K’adíí, shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí biyati’ biłgoch’oba’íí baa nohwinshṉiił, áí yati’íí daanołdzilgo ádaanohwile’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí bitahyú nohwíyéé doleełíí nohwaa yiné’go yínel’ąą.
ACT 20:33 Béshłigaihíí, óodo, dagohíí diyágé ła’ daabíyééhíí doo ádá hásht’į́į́ da.
ACT 20:34 Nohwíí bídaagonołsį, dashíí ídee hinsh’ṉaa ni’, ła’íí bił nashkaihíí dawahá bá ádaagonsį ni’.
ACT 20:35 Díí k’ehgo nada’ołsiidgo doo daanłdzil dahíí bich’odaałṉiigo dábik’eh nohwił ch’í’ṉah ashłaa, ła’íí Jesus nohweBik’ehń gáṉíí n’íí bínádaałṉiihgo nohwił ch’ígonsh’aah ni’, Dahadń hat’íí kaa yiné’yúgo áí doo dá baa gozhǫ́ǫ́ da, áíná’ dahadń hat’íí baa ch’iné’yúgo, áí zhą́ itisgo baa gozhǫ́ǫ́.
ACT 20:36 Díí ąął yee yałti’ná’ hilzhiizhgo dawa yił da’oskąąd.
ACT 20:37 Dawa daachagná’ Paul yinádaazhchidgo daazts’ǫs,
ACT 20:38 Doo nádaashołtséh da, ṉiihíí bighą itisgo doo bił daagozhǫ́ǫ́ da. Áígé’ tsina’eełíí si’ąąyú yił nakai lę́’e.
ACT 21:1 Áígé’ bich’ą́’ nohwił da’iz’eelná’ Cóos golzeezhį’ ts’ígozdǫh nohwił oda’iz’eel, iskąą hik’e Rhodes golzeezhį’, áígé’ Pátara golzeezhį’:
ACT 21:2 Phenécia tsina’eełíí dez’íli lą́ą́ baa nkaigo beh hiikaigo nohwił dahna’iz’eel.
ACT 21:3 Áígé’ Cýprus golzeehíí nohwe’eshganzhiṉéégo hit’įį silįįná’ nohwił ch’ída’iz’eel Sýriazhį’, Tyregee nohwił nda’iz’eel: áígee tsina’eełíí yogheełíí nahi’ṉiiłhíí bighą.
ACT 21:4 Ínashood baa nkaigo áígee gosts’idi nohwee da’izkąą: áí Holy Spirit yádaabihiłti’go Paul, Jerúsalemyú doṉáh hela’, daabiłṉiigo.
ACT 21:5 Gosts’idihíí ąął nohwee nyíńłką́ą́ná’ dahnádihiikai; ínashood dawa bi’aad ła’íí bichągháshé biłgo kįh gozṉilíí bich’ą́’zhį’ bił ch’ínkai: ákú tábąąyú daahihiilzhiizhná’ da’osiikąąd.
ACT 21:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił daanlįį doleeł, daałiłn’ṉiiná’ tsina’eełíí beh hiikainá’ bííhíí gowąyú onákai.
ACT 21:7 Tyregé’ Ptolemáiszhį’ nohwił da’iz’eel, áígee odlą’ bee nohwik’ííyú bił iłch’į’ yádaahiilti’go dała’á jįį bił naháatąą.
ACT 21:8 Iskąą hik’e Paul bił nahiikaihíí Caesaréazhį’ nohwił onáda’iz’eel; áígee Philip, Jesus yá nagolṉi’i, gosts’idi ha’ṉilíí itah nlíni; bigową yuṉe’ ohiikaigo bił naháatąą.
ACT 21:9 Bitsi’ke doo ndaaṉee dahíí dį́į́’i, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’ lę́’e.
ACT 21:10 Áígee naháatąągo dá’aṉah godeyaago Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’i, Ágabus holzéhi, Judéagé’ ńyáá.
ACT 21:11 Nohwaa nyáágo Paul biziz náidnlaago dabíí bikee ła’íí bigan łíyistł’ǫǫná’ gánṉiid, Holy Spirit gáṉíí, Jerúsalemgee Jews daanlíni nṉee díí sis bíyééhíí díí k’ehgo łídaabiłtł’ohgo doo Jews daanlįį dahíí yaa daabiłtéeh doleeł.
ACT 21:12 Díí da’disiits’ąąná’ nohwíí ła’íí nṉee áígee daagolííníí biłgo Paul, Jerúsalem yúdag doṉáh hela’, daabiłn’ṉiigo nádaahohiikąąh.
ACT 21:13 Paul gánṉiid, Hat’íí bighą daałchago shijíí nṉiihgo ádaanołsį? Shíí Jesus nohweBik’ehń bizhi’híí bighą Jerúsalemyú ha’ánshteeh, ła’íí dastsaahgo ndi shił dábik’eh.
ACT 21:14 Ch’éh ádaałn’ṉii hik’e gádaade’ṉiid, NohweBik’ehń hát’ííníí bikísk’ehyú ágodoṉiił.
ACT 21:15 Díí bikédé’go iłch’į’da’siidlaago Jerúsalem yúdag ohiikai.
ACT 21:16 Ínashood ła’ Caesaréagé’ daagolíni bił ohiikai, áí Mnáson, Cýprusgé’ gólíni, doo áníiná’ ínashood silíni, bigowąyú bił nkai, áń bił naháatąą.
ACT 21:17 Áígé’ Jerúsalemyú nkainá’ odlą’ bee nohwik’isyú baa nkaihíí bighą nohwa’ahédaanzįį’.
ACT 21:18 Iskąą hik’e Paul bił ha’áhiikai James bich’į’; áígee ínashood yánazíni dała’adzaa.
ACT 21:19 Iłch’į’ yádaałti’ná’ Paul binkááyú doo Jews daanlįį dahíí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań hat’íí áyíílaahíí dała’ágo iłké’ gon’ą́ą́go yaa yił nadaagosṉi’.
ACT 21:20 Díí daidezts’ąąná’, NohweBik’ehń ízisgo at’éhi nlįį, daaṉii, áígé’ Paul gádaayiłnṉiid, Isąą, nohwik’isn, Jews daanlíni bitahgé’ łą́ą́go doo náhóltagyú da’osdląąd; áí dawa Jews bich’į’ begoz’aaníí dázhǫ́ nłt’éégo yikísk’eh ádaat’ee:
ACT 21:21 Áíná’ naat’ídaanzį, Jews daanlíni doo Jews daanlįį dahíí bitahyú daagolínihíí, Moses nohwił ch’ídaagos’aaníí yó’odaadoł’aago nohwichągháshé doo círcumcise ádaał’įį da, ła’íí nohwi’at’e’ doo bikísk’eh ádaanołt’ee da, biłńṉiigo bił ch’ídaagon’áah, nídaagołsįįd.
ACT 21:22 Hago’at’éégoshą’ ádaahii’ṉe’? Nṉee łą́ą́go dała’aṉe’ doleeł: kú ńyaahíí yaat’ídaanizįįh go’į́į́.
ACT 21:23 Áí bighą ádaaniłn’ṉiihíí k’ehgo ánṉe’: nohwitahyú nṉee dį́į́’i godnłsiníí yich’į’ hadaagodile’go ndaagoz’ąą lę́’e;
ACT 21:24 Ni ałdó’ godínłsįgo bił iłch’į’da’dołdlé’go bił nkáhgo ákú bá nadahíńṉił, bitsits’in łigaigo daiłshéhíí bighą: díí bee nṉee dawa bich’į’ bígózį doleeł, naat’ídaanzį n’íí doo da’aṉii da, ndi begoz’aaníí bikísk’eh áńt’éé.
ACT 21:25 Áíná’ doo Jews daanlįį dahíí da’osdląądíí bich’į’ naltsoos ádaasiidlaa gádaan’ṉiigo, Ágádaat’eehíí doo be’ádaanołt’ee da nzhǫǫ, áíná’ beda’okąąhíí nastseedgo nadn’áí yaa hi’ṉiiłíí, ła’íí dił, ła’íí dawahá bize’da’istł’ooníí doo daałsąą da, doo nant’į’ nach’ikai da ałdó’.
ACT 21:26 Áík’ehgo Paul nṉee dį́į́’ihíí yił okaigo iskąą hik’e godnłsįgo yił iłch’į’áda’desdlaaná’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ yił okai, godnłsįgo iłch’į’ádaach’idle’ ąął bengowáhíí bebígozįįhíí bighą, ła’íí dała’á ntį́į́go dahat’íhíta Bik’ehgo’ihi’ṉań bá baa hi’né’híí ałdó’ bebígozįįhíí bighą.
ACT 21:27 Gosts’idiskaaníí k’azhą́ ąął bengowáhná’ Jews Asiagé’ daagolííníí da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ Paul daayiłtsąąná’ nṉee dawa yił daagoshkishgo Paul yił ndaazdeelgo,
ACT 21:28 Nádaadidilghaazhná’ gádaanṉiid, Israel hat’i’i daanołíni, nohwich’odaałṉii: Díń nṉeehń nṉee dahot’éhé yił ch’ígó’aah ánágoldoh, Israel hat’i’i ła’íí begoz’aaníí ła’íí díí goz’aaníí bich’ą́’yúgo ádaanołt’ee, daayiłṉiigo: dayúwehyú Greeks daanlíni ałdó’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ yił okaigo díí godiyįhgo goz’aaníí daayiłchǫǫd.
ACT 21:29 (Dabí’iłtséná’ kįh gozṉilyú Tróphimus, Éphesusgé’ gólíni, yił na’aashgo daabo’įį ni’go, áń Paul da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ yił o’áázh daanzįį ni’.)
ACT 21:30 Kįh gozṉilgee nṉee daagolíni dawa godikish nagodiidzaa ni’, áígé’ iłch’į’ nádnkįįgo dała’adzaa ni’: áígé’ Paul yił ndaazdeelgo da’ch’okąąh goz’ąągé’ ch’ídaabist’e’ná’ ch’íná’itį́híí dagoshch’į’ daada’deztąą ni’.
ACT 21:31 Daabiziłhee nkegonyaaná’ silááda binant’a’ Jerúsalem dahot’éhé godikish gozlį́į́go yaat’ínzį:
ACT 21:32 Áík’ehgo dagoshch’į’ silááda ła’íí binadaant’a’ biłgo nṉee dała’adzaahíí yich’į’ gódah ch’ínkį́į́: áí nṉee daayiłtsąąná’ Paul nyída’iz‐haal n’íí dákehégo ádaisįįd.
ACT 21:33 Áígé’ silááda binant’a’íí Paul yaa nyáágo biłtsoodgo, Bésh hishbizhíí naki bee łíbi’doltł’óh, ṉii; áígé’, Hadń át’į́į́, hat’íí hago áyíílaa? ṉiigo yiká na’ódíłkid.
ACT 21:34 Nṉee dała’at’ééhíí ła’ kogo ádaaṉiiná’ ła’íí łahgo ádaaṉii: áík’ehgo godńch’aadhíí bighą ch’éh yígołsįįhgo at’į́į́go, Silááda siṉilyú bił dołkáh, nṉiid.
ACT 21:35 Gódah ch’í’itiinzhį’ nyááná’ nṉee łą́ą́go dała’at’ééhíí hadaashkeehíí bighą silááda dahdaabinłtįį.
ACT 21:36 Nṉee dała’at’ééhíí daadilwoshgo biké’ náłseeł, Daazołhee, daaṉiigo.
ACT 21:37 Paul k’ad silááda siṉil yuṉe’ yił ha’akáhná’ silááda binant’a’íí gáyiłṉii, Nich’į’ hasdziih née? Silááda binant’a’íí gáṉíí, Greek biyati’ bee yáńłti’ née?
ACT 21:38 Ni Egyptgé’ nṉee ńlíni née, da’iłk’ehéná’ nṉee godikishgo dį́į́dn doo náhóltagyú nada’iłtseedíí da’igozlįįyú oyiṉil n’íí ni née?
ACT 21:39 Paul gáṉíí, Shíí Jew nshłįį, Cilícia biyi’ ízisgo kįh gozṉilíí Társus golzeegé’ gonshłíni: nánoshkąąh, ch’ík’eh nṉee bich’į’ hasdziih.
ACT 21:40 Silááda binant’a’, Ch’ík’eh hadziih, yiłnṉiidná’ Paul gódah ch’í’itiingé’ dahsizįįgo nṉee dała’at’ééhíí yich’į’ na’ígizh. Doo hat’íí náhists’ąą daná’ Hebrew biyati’ bee yich’į’ yałti’ nkegonyaa.
ACT 22:1 Nṉee daanołíni, shik’ííyú, ła’íí nibáyáń daanołíni, nohwiṉááł ádá hasdziihíí ídaayesółts’ąą.
ACT 22:2 (Hebrew biyati’íí yee hadziigo da’dezts’ąąná’ dayúwehégo doo hat’íí náhists’ąą da: Paul gánṉiid,)
ACT 22:3 Shíí Jew nshłįį, Cilícia biyi’ kįh gozṉilíí Társus golzeegee gosilį́į́, ndi dząągee díí kįh gozṉilgee shi’dihiilṉa’, begoz’aaníí daanohwitaa yikísk’eh ádaat’ee n’íí Gamáliel holzéhi shił ch’ígon’ą́ą́, nohwíí ádaanołt’eehíí k’ehgo nłdzilgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá sízį́į́ ni’.
ACT 22:4 Nṉee ła’íí isdzáné Jesus yikísk’eh daayikahíí łídaashtł’o’go ha’áná’ilka’á yuṉe’ odaahiskaad ni’, biniigonłt’éégo ádaansį, dak’azhą́ hishhąągo.
ACT 22:5 Díí ánát’įįdíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni ła’íí nṉee yándaaltihíí shídaagołsį: áí bik’isyú daanlíni, Damáscusyú daagolínihíí, bá naltsoos shaa daizṉil, áík’ehgo ákú níyáá, Jesus yikísk’eh daayikahíí áígee daagolííníí łídaashtł’o’go Jerúsalemyú bił nshkáh, biniidaagodilṉe’ doleełhíí bighą.
ACT 22:6 Damáscusyú dak’azhą́ nsháhgo ha’iz’ąąyú shį, dahį́ko yaaká’gé’ shich’į’ nke’idindláád.
ACT 22:7 Áígee hayaa nago’ná’ yati’ gáshiłṉiigo idisiits’ą́ą́, Saul, Saul, hat’íí lą́ą́ bighą shiniigonłt’éégo áshińłsį?
ACT 22:8 Áík’ehgo gádéṉiid, Hadń ánt’įį, shiNant’a’? Gánáshiłdo’ṉiid, Shiniigonłt’éégo áshińłsinihíí shíí ásht’į́į́, Jesus, Názarethgé’ gonshłíni.
ACT 22:9 Bił hishkaahíí ałdó’ nke’dindláádíí daayiłtsąą ndi izhii shich’į’ yałti’íí doo daidezts’ąą da.
ACT 22:10 Áík’ehgo gádéṉiid, Hago lą́ą́ áshṉe’, sheBik’ehń? Jesus gáshiłnṉiid, Nádndáhgo Damáscusyú ńṉáh; ákú hat’íí ánléhíí ąął baa nił na’goṉi’ ndi at’éé.
ACT 22:11 Dázhǫ́ łigaigo nke’idindláádhíí bighą doo gosh’įį da silį́į́go bił hishkaahíí Damáscusyú odaashizlǫǫz.
ACT 22:12 Ła’ nṉee Ananías holzéhi, begoz’aaníí yikísk’eh nlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsíni, Jews áígee daagolííníí dawa nłt’éégo baa yádaałti’i,
ACT 22:13 Áń shaa nyáágo shit’ahgee hizį’go gáshiłnṉiid, Shik’isn Saul, go’įį nándleeh. Áík’ehgo dagoshch’į’ gosh’įį násisdlįįgo Ananías yiłtsąą.
ACT 22:14 Gánáshiłdo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań, nohwitaa n’íí daayokąąhń, hat’ííníí bígonsį doleełgo hanitį́į́, Nłt’éégo Anát’įįłíí hįłtséhgo, ła’íí bizhiihíí dints’į́hgo.
ACT 22:15 Hat’íí hí’ííníí ła’íí hat’íí dints’agíí nṉee dawa áń bá baa bił nagolṉí’ doleeł.
ACT 22:16 Áík’ehgo hat’íí biba’ síńdaa? Nádndáhgo nohweBik’ehń bizhi’ bee bich’į’ ánṉiigo baptize áni’dolṉéh, áík’ehgo ninchǫ’íí yó’o’eeł.
ACT 22:17 Jerúsalemyú nánsdzaaná’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ oshkąąh nt’éégo shił ch’í’ṉah ágolzaago,
ACT 22:18 Gáshiłṉiigo hiłtsąą, Dahałe, Jerúsalemgé’ dagoshch’į’ ch’íńṉáh: shaa bił nadaagolṉi’íí doo hádaat’įį da doleełhíí bighą.
ACT 22:19 Áík’ehgo gádéṉiid, SheBik’ehń, Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą dahot’éhé daanodlaaníí ha’áná’ilka’á baa hiṉíl, ła’íí nbída’niłhaał n’íí dabíí yídaagołsį:
ACT 22:20 Ła’íí Stephen, ná nagolṉi’íí nlíni, bidił idezjoolná’ bit’ahgé’ sízį́į́go shił dábik’eh ni’, hayíí daabizis‐hiinihíí iká’ daabi’ííhíí bá biṉádésh’į́į́ ni’.
ACT 22:21 Áígé’ gánáshiłdo’ṉiid, Dahnṉáh: ńzaadyú doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ nideł’a’.
ACT 22:22 Nṉee dała’adzaahíí bídaayésts’ąą lę́’e, ndi díí yee ánṉiidná’ nádaadidilghaazhgo gádaanṉiid, Yúwehyú, daazołhee: nṉee ga’at’éhihíí ni’gosdzáń biká’ doo hiṉaa bik’eh da.
ACT 22:23 Nádaadidilghaazhgo iká’ daabi’ííhíí dahnadai’ah, ła’íí łeezh hadag daiki’,
ACT 22:24 Áík’ehgo silááda binant’a’ da’tiséyú sitíni, Silááda siṉilyú bił nołkáh, biłnṉiid, ła’íí habída’ołhaałgo nahódaadołkid, hat’íí bighą baa daadilwoshíí bígonozį́įh.
ACT 22:25 Áíná’ łídaabistł’ǫǫná’ Paul silááda dała’á gonenadín binant’a’i bit’ahgee siziiníí gáyiłnṉiid, Nṉee Roman nlíni doo baa yá’iti’í habí’į́łhaałgo ná goz’ąą née?
ACT 22:26 Silááda binant’a’i díí yidezts’ąąná’ silááda binant’a’ da’tiséyú sitíni yich’į’ oyáágo gáyiłṉii, Hago ánṉe’go láń? díń nṉeehń Roman nlíni ląą.
ACT 22:27 Áík’ehgo silááda binant’a’íí Paul yaa nyáágo gáyiłṉii, Shił nagolṉí’, ya’ Roman ńlį́į́ née? Paul gáṉíí, Ha’aa.
ACT 22:28 Silááda binant’a’i gánádo’ṉiid, Roman nshłiiníí łą́ą́go bighą nahaṉílhi at’éé. Paul gáṉíí, Shíí dá Roman nshłįįgo gosilíni ánsht’ee.
ACT 22:29 Áík’ehgo k’ad nabídaadiłkid n’íí bich’ą́’ nádnkįį: ła’íí silááda binant’a’i ałdó’, Paul łíhistł’ooníí, Roman nlįįgo yígołsįįdhíí bighą tsídolyiz.
ACT 22:30 Iskąą hik’e silááda binant’a’i hat’íí bighą Jews daanlíni baa dahdaagoz’aaníí da’aṉii yígołsįįh hat’į́į́go, k’ena’bí’ahná’ okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí yándaaltihi, Dała’ ałṉéh, daayiłnṉiid, áík’ehgo Paul yił gódah ch’i’áázhgo yándaaltihíí biyahzhį’ yił nn’áázh.
ACT 23:1 Paul yándaaltihíí da’as’ah yineł’įįdná’ gáṉíí, Nṉee daanołíni, shik’isyú, díí jįįzhį’ ngont’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań shineł’į́į́go nłt’éégo ánásht’įįł bígonsįgo hinshṉaa.
ACT 23:2 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, Ananías holzéhi, bit’ahgee naziiníí, Bizadaałts’į, daayiłṉii.
ACT 23:3 Áík’ehgo Paul gábiłṉii, Dá’iká’gee zhą́ łigaigo ánálzaahi ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań nił hayaa nałts’į go’į́į́: begoz’aaníí bee shaa yáńłti’go dahsíńdaa née, áíná’ begoz’aaníí doo bikísk’eh áńt’éé dago nik’ehgo shi’dolts’į?
ACT 23:4 Bit’ahgee naziiníí gádaabiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bi’okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni nchǫ’go baa yáńłti’ née?
ACT 23:5 Paul gánádo’ṉiid, Shik’isyú, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni nlįį lą́áhíí doo bígonsį da ni’: nohwíí nohwihat’i’i binant’a’ doo nchǫ’go baa yádaałti’ da le’, ṉiigo bek’e’eshchįį.
ACT 23:6 Nṉee ła’ Sádducees daanlįįgo ła’íí Phárisees daanlįįgo Paul yígolsįįdná’, yándaaltihíí yich’į’ gáṉíí, Nṉee daanołíni, shik’isyú, shíí Phárisee nshłįį, Phárisee nlíni biye’ nshłįį: nanezna’íí naadiikáh hoshdląąhíí bighą shaa yá’iti’.
ACT 23:7 Díí ánṉiidná’ Phárisees daanliiníí ła’íí Sádducees daanliiníí łahada’dit’áh nkegonyaa: áík’ehgo nṉee dała’at’ééhíí nakiyú iłk’ékai.
ACT 23:8 Sádducees, Nanezna’íí doo naadiikáh da, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi dagohíí spirit ta doo ła’ golį́į́ da, daaṉii: áíná’ Phárisees daanlínihíí, Áí gólį́į́, daaṉii.
ACT 23:9 Áík’ehgo nawode hagołdog: begoz’aaníí ye’ik’eda’ałchíhi Phárisees yił daagot’iiníí daahizį’go gádaaṉii, Díń nṉeehń doo hat’íí nchǫ’íí ye’adzaa dago bídaagosiilzįįd: spirit dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’gé’hi bich’į’ yałti’ lę́’eyúgo, doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nadaagonlkaad da ndizhǫǫ.
ACT 23:10 Łahada’dit’áh n’íí hagowáh nkegonyaaná’ silááda binant’a’ Paul dánko iłk’ídaach’idzįįs he’at’éé nzįgo, silááda, Ákú dołkáhgo baa hadaanołteehgo nołjahyú bił nádołkáh, daayiłṉii.
ACT 23:11 Iskąą tł’é’ hik’e Jesus Paul bit’ahgee sizįįná’ gáṉíí, Paul, bidag áńt’éé: Jerúsalemyú shaa nagosíńṉi’híí k’ehgo Romeyú ałdó’ shá nagolṉí’ doleeł.
ACT 23:12 Jįį gozlįįná’ Jews daanliiníí ła’ ndaagoshchįįgo, Paul daayizes‐hįįzhį’ doo da’iyąągo, doo da’idląągo ádándaagost’ąą.
ACT 23:13 Ndaagoshchiiníí dizdin bitisyú hilt’ee lę́’e.
ACT 23:14 Okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí Jews yánazíni yich’į’ okaigo gádaayiłṉii, Nłdzilgo ádándaagosiit’ąą, Paul daazeldįįzhį’ doo da’iidąą dago.
ACT 23:15 Áík’ehgo nohwíí ła’íí yándaaltihíí biłgo silááda binant’a’i bich’į’ ch’iṉii daadoł’aah nohwaa yił nołkáhgo, dayúweh na’ídaadołkid k’a’at’éégo: nohwíí ałk’iná’ biba’ naháatąą, daazildeego dénohwit’ah dahiyaago.
ACT 23:16 Paul daaziłheego yiba’ naháztaaníí Paul bilah bizhaazhé yaat’ínzįįná’ Paul silááda siṉilyú yich’į’ oyáágo yił nagosṉi’.
ACT 23:17 Áík’ehgo Paul silááda dała’á gonenadín binant’a’ ła’ yushdé’ yiłṉiigo gáyiłṉii, Díń nṉee áníi naghahń silááda binant’a’ da’tiséyú sitíni bich’į’ bił n’áásh: yił nagolṉi’ hat’į́į́híí bighą.
ACT 23:18 Silááda binant’a’ yaa yił n’aazhná’ gáṉíí, Paul, ha’ásitíni yushdé’ shiłnṉiidgo, Díń nṉee áníi naghahń hat’íí shį niłdishṉii niłṉiigo bich’į’ bił n’áash, shiłṉii.
ACT 23:19 Áík’ehgo silááda binant’a’ dasahn nabídiłkid yuṉe’ obiilǫ́ǫ́z, Hat’íí baa shił nagolṉí’go láń? biłṉii.
ACT 23:20 Paul bidá’áhń gáṉíí, Jews daanlíni iskąą nṉee yándaaltihíí bich’į’ Paul bił n’aash daaniłn’ṉii, daaṉiigo ndaagoshchįį, nłt’éégo baa na’ódíkidíí k’a’at’éégo.
ACT 23:21 Áíná’ baa godeno’áah hela’: nṉee dizdin bitisyú hilt’éégo daaziłheego yiba’ naháztąą, Paul daizes‐hįįzhį’ doo da’iyąągo, doo da’idląągo nłdzilgo ádándaagost’ąą: áík’ehgo, Ha’aa, ńṉiihíí yiba’ naháztąą.
ACT 23:22 Áík’ehgo silááda binant’a’ nṉee áníi naghahń, Shił nagosíńṉi’íí hadń bił nagolṉí’ hela’, yiłnṉiidná’, Nádńdáh, yiłnṉiid.
ACT 23:23 Áígé’ silááda dała’á gonenadín binant’a’ naki yushdé’ yiłnṉiidgo gáyiłṉii, Silááda naki gonenadín, ła’íí łį́į́ bee silááda daanliiníí gosts’idin, ła’íí silááda bésh yee nadaagonłkaadíí naki gonenadín dagoshch’į’ Caesaréayú dahnádiiłséhgo áhłéh, tł’é’go ngost’áí bik’ehenkéézgo;
ACT 23:24 Paul ałdó’ łį́į́ bił hiltéhíí bá iłch’į’hołéh, áík’ehgo Félix, nant’ánchań, baa bił nołkáh.
ACT 23:25 Díí k’ehgo áṉíígo Félix yich’į’ k’e’eshchįį:
ACT 23:26 Shíí Cláudius Lýsias nshłíni Félix nant’ánchań, ízisgo áńt’éhi, Gozhǫ́ǫ́, niłdishṉiigo nich’į’ k’e’eshchiih.
ACT 23:27 Díń nṉeehń Jews daanlíni ła’ daabiłtsoodgo nabiziłhee nt’éégo Roman nṉee nlįį lą́ą́híí bígosíłsįįdgo silááda kú bił nshkaigo bich’ą́’ ńdaadihiiltįį.
ACT 23:28 Hat’íí bee baa dahgost’aaníí bígonsį hasht’į́į́go bá yándaaltihíí baa bił ni’áázh.
ACT 23:29 Dabíí yenahas’aaníí bik’izhį’ baa dahgost’ąą lą́ą́go bígosíłsįįd, ndi ha’ásitiiníí dagohíí da’itsaahíí doo ła’ bee bángot’ąą da.
ACT 23:30 Díń nṉeehń zideego yaa ndaagoshchiiníí baa shił nagosṉi’ná’ dagoshch’į’ nich’į’ oł’a’, hayíí baa dahdaagoz’aaníí niṉááł baa nadaagodolṉih biłdishṉiigo bándaagosii’ąą. Da’áí zhą́ nich’į’ k’e’shiłchį́į́.
ACT 23:31 Áík’ehgo silááda ádaabiłdo’ṉiidhíí k’ehgo tł’é’yú Antípatrisyú Paul yił okai.
ACT 23:32 Iskąą hik’e siláádahíí siṉilyú nákainá’ łį́į́ bee silááda daanliiníí Paul yúweh yił okai:
ACT 23:33 Áí Caesaréayú hikainá’ nant’ánchań naltsoos yaa daistsooz, Paul ałdó’ yaa yił hikai.
ACT 23:34 Naltsoosíí yozhi’ná’, Ni’ hat’íí golzéhi biyi’ gonlíni, ṉiigo Paul nayídíłkid. Cilíciagé’ gólį́į́go yígołsįįdná’,
ACT 23:35 Gáyiłṉii, Naa dahdaagoz’aaníí hikaigo naa yashti’ ndi at’éé. Hérod yánáltih goz’ąągee Paul silááda biṉádaadéz’įįgo ngon’ą́ą́.
ACT 24:1 Áígé’ ashdla’iskaaníí bikédé’go okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni, Ananías holzéhi, ła’íí Jews yánazíni biłgo hayaayú hikai, nṉee, Tertúllus holzéhi, bá yádaałti’go yił hikai, áń Paul bee baa dahgost’aaníí nant’ánchań yaa yił nagolṉi’ doleełgo.
ACT 24:2 Paul yiká ánṉiidná’ Tertúllus baa dahgo’aa nkegonyaa gáṉíígo, Nighą nohwini’ iłch’į’gont’éé, ła’íí nohwitahyú nchǫ’ n’íí nłt’éégo ánándlaa,
ACT 24:3 Áí dawahn ła’íí dahayú ba’ahédaandzį, Félix, ízisgo áńt’éhi.
ACT 24:4 Niłgoch’oba’go ayą́hágo nich’į’ hasdziihíí ídínłts’ąągo nánoshkąąh.
ACT 24:5 Díń nṉeehń baa nagontł’ogíí nlįįgo bídaagosiilzįįd, Jews daanlíni ni’ dahot’éhé biká’ daagolííníí yił daagołkizh, ła’íí Nazarénes daanlįį zhiṉéégo yásizíni bídaagosiilzįįd:
ACT 24:6 Da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ gołchǫǫh nt’éégo bił ndaasiideel: nohwíí benagosiil’aaníí bee baa yádaasiiłti’ doleeł ni’.
ACT 24:7 Ndi Lýsias, siláada binant’a’ń, nohwaa nyáágo hagoshkéhégo nohwilák’e hayidzį́į́z ni’.
ACT 24:8 Baa dahdaagoz’aaníí naa hikáhgo, ṉiigo ngon’ą́ą́: dá ni nahídńłkidgo hat’íí bighą baa dahdaagosiit’aaníí dawa bígonłsį́įh doleeł.
ACT 24:9 Jews daanlíni ałdó’ díí áṉííhíí da’aṉii áṉíí daanṉiid.
ACT 24:10 Nant’ánchań nabí’igizhná’ Paul yałti’ nkegonyaa gáṉíígo, Doo ałch’ídn łegodzaa dago díí hat’i’íí bá yánáltihíí ńlį́į́go bígonsįhíí bighą shił gozhǫ́ǫ́go ninadzahgee ádá hasdziih:
ACT 24:11 Díí bígóńłsįįh, nakits’ádah iskąąná’ Jerúsalem yúdag oshkąąhyú níyáá ni’.
ACT 24:12 Áígee da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’, ła’íí Jews ha’ánáłséh goz’ąą yuṉe’, ła’íí kįh gozṉilyú ła’ bił łaha’disht’áhgo doo hadń sho’įį da ni’, ła’íí nṉee bił daagodikishgo doo hadń sho’įį da ni’:
ACT 24:13 Shaa dahgoz’aaníí daazhógo ágolzéhi.
ACT 24:14 Áíná’ díí nich’į’ ádá nagoshṉi’, Jesus bikísk’eh da’ch’okahíí, okąąh bee sahngo na’ádi’ṉilíí daabiłdi’ṉiihíí, áí itah nshłįį, bich’ą́’gé’ nṉee sílííníí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąh lę́’e n’íí hoshkąąh, begoz’aaníí bee nohwá ngot’ąą n’íí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí bek’e’eshchiiníí dawa hoshdląą:
ACT 24:15 Nłt’éégo ádaat’eehíí ła’íí doo dábik’ehyú ádaat’ee dahíí nanezna’gé’ naadiikáh doleełíí áí nṉee yiká daadéz’įįhíí shíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú biká désh’į́į́.
ACT 24:16 Áígé’ dawahn Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí nṉee ałdó’ daashineł’į́į́go nłt’éégo ánásht’įįłgo bígonsį doleełhíí bighą nłdzilgo nabik’í’isiid.
ACT 24:17 Da’kwíí łegodzaahíí bikédé’go tédaat’iyéhíí hat’íhíta baa daanshné’go, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań hoshkąąhgo hat’íhíta baa nshné’go bił nít’i’íí bich’į’ násdzaa.
ACT 24:18 Díí bee ánásht’įįłná’ da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ godnłsįgo iłch’į’ áde’dinshdlaago, doo shiṉaayú nṉee łą́ą́go dała’adzaa da, doo godnch’áad dago Jews daanlíni ła’ Asiagé’ daagolííníí shaa hikai ni’.
ACT 24:19 Áí hat’íhíta bee shaa dahdaago’aayúgo niṉááł shaa dahdaago’aago kú híkáhgo dábik’eh.
ACT 24:20 Dagohíí yándaaltihíí shaa yádaałti’ n’ná’ hago’at’éégo nchǫ’go ánát’įįdíí shídaagołsįįdíí, nṉee kú nich’į’ hikaihíí yaa nadaagolṉi’go dábik’eh,
ACT 24:21 Díí dała’á zhą́ doo bił dábik’eh da ni’, bitahyú sízį́į́go nádidishghaazhgo gádéṉiid n’ná’, Nanezna’íí naadiikáhíí hoshdląąhíí bighą díí jįį nohwiṉááł shaa yá’iti’.
ACT 24:22 Áí Félix yidezts’ąąná’, Jesus bikísk’eh da’ch’okahíí nłt’éégo yígołsįhíí bighą gáṉíí, Dét’įhégo Lýsias, silááda binant’a’íí, kú ńyáágo bá ngonsh’aa ndi at’éé.
ACT 24:23 Áígé’ silááda gonenadín binant’a’íí gáyiłṉii, Paul biṉádíń’įį, ndi łahgee dabíí hát’į́į́yú naghaa le’, ła’íí bit’eké baa nákáh nnizhǫǫ, hat’íhíta yídn nliiníí baa nádainé’go nnizhǫǫ.
ACT 24:24 Da’kwíí iskaaníí bikédé’go Félix bi’aad Drusílla, Jew nlíni, yił n’áázhgo Paul yiká o’iił’a’, áík’ehgo Christ ch’odląąhíí yaa yałti’go daidezts’ąą.
ACT 24:25 Dábik’ehyú ánách’ot’įįłíí, ła’íí ádaagoch’idzaaníí, ła’íí yuṉáásyú kaa yá’iti’íí yaa yałti’go Félix ditłidgo tsídolyizgo gáṉíí, Dák’ad yúwehyú dahnṉáh, dahagee dábik’ehgee niká ánádeshṉe’ ndi at’éé.
ACT 24:26 Ndi yiká oná’ił’aa nt’éégo iłch’į’ yałti’, Paul ch’ínánshteehíí bighą zhaali shaa yiné’ shį nzį lę́’e.
ACT 24:27 Naki łegodzaahíí ch’ígóyááná’ Félix nant’ánchań n’íígee Pórcius Féstus nant’ánchań silįį; áík’ehgo Félix Jews daanlíni bił dádaabik’ehyú ashṉe’ nzįgo Paul dáha’ásitįį nt’ééná’ óyáá.
ACT 25:1 Féstus ni’ yánant’aa doleełíí biyi’ nyááná’ taagiskaaníí bikédé’go Caesaréagé’ Jerúsalem yúdag oyáá.
ACT 25:2 Okąąh yedaabik’ehi da’tiséyú sitíni ła’íí Jews daanlíni ádn nazínihíí Paul bee dahdaagost’aaníí Féstus yaa yił nadaagolṉi’ná nádaayokąąh,
ACT 25:3 Paul Jerúsalemyú dol’áá, daabiłnṉiid, higaałgo daayiziłheego ndaagoshchįįná’.
ACT 25:4 Áíná’ Féstus gánṉiid, Paul, Caesaréayú t’ah bi’dotą’ ni’, shíí dák’adégo ákú nádésdzá.
ACT 25:5 Áík’ehgo nohwitahyú nohwá nadaant’aahíí bił nádóshkáh, áígee nṉeehń nchǫ’go adzaayúgo ch’ík’eh baa nadaagolṉi’.
ACT 25:6 Féstus itah sidaago gonenan bitisyú iskąą, áígé’ Caesaréayú onádzaa; ákú iskąą hik’e yánáltihíí dahnándaahgee dahnezdaago, Paul yushdé’ bił nołkáh, nṉiid.
ACT 25:7 Ákú ńyááná’ Jews Jerúsalemgé’ hikaihíí biṉaayú nadaazįį, daazhógo ágolzeego, Doo ałch’ídn dénchǫ’go adzaa da, daabiłṉiigo baa dahdaagoz’ąą.
ACT 25:8 Paul ádá hadzii gáṉíígo, Jews yenagos’aaníí, dagohíí da’ch’okąąh goz’aaníí, dagohíí Caesar ndi doo hago ashłaa da.
ACT 25:9 Áíná’ Féstus, Jews daanlíni bił dádaabik’ehyú áshṉéh nzįgo Paul gáyiłṉii, Ya’ Jerúsalem yúdag ńṉáhgo ákú shiṉááł naa dahgoz’aaníí bighą naa yá’iti’ háńt’įį née?
ACT 25:10 Paul gáṉíí, Caesar bá yánáltihíí bidáhgee sízį́į́, da’áígee shaa yá’iti’go dábik’eh: Jews daanlíni doo dénchǫ’go ánásht’įįł dahíí nłt’éégo bígonłsį́.
ACT 25:11 Nchǫ’go ánásht’įįł lę́’eyúgo hat’íí bighą dastsaahgo ásdzaayúgo dastsaahíí doo bich’ą́’ ch’a’oshgheed at’éé da; bighą shaa yá’iti’íí doo hat’íí dayúgo, doo hadń Jews daanlíni yaa shaa dino’aa at’éé da. Caesar shaa yałti’go hasht’į́į́.
ACT 25:12 Áík’ehgo Féstus, yił nant’án daanliiníí iłch’į’ yádaałti’ná’ Paul gáyiłṉii, Caesar naa yałti’ háńt’įį, áík’ehgo áń bich’į’ nṉáh doleeł.
ACT 25:13 Da’kwíí iskaaníí ch’ígóyááná’ Agríppa, ízisgo nant’án nlíni, ła’íí Berníce biłgo Féstus, kozhį’ nant’án silįįhíí bighą, Caesaréayú yaa n’áázh.
ACT 25:14 Ákú sikeego łą́ą́go bedaizkąąná’ Féstus Agríppa Paul yaa yił nagosṉi’ gáṉíígo, Nṉee ła’ dá ha’ásitįį nt’ééná’ Félix onádzaa ni’:
ACT 25:15 Jerúsalemyú sídááná’ Jews bi’okąąh yebik’ehi itisyú nadaandeehi ła’íí Jews yánazíni, áí nṉeehń yaa shił nadaagosṉi’, Bá ngono’aah, daaṉiigo.
ACT 25:16 Gádaabiłdéṉiid, Nṉee baa dahgost’aaníí hayíí baa dahdaagoz’aaníí doo baa yádaałti’égo, ła’íí baa dahgost’ąąhíí bighą dá doo ádá hadziihé yó’olt’e’go Romans daanliiníí doo áík’ehgo daagoz’ąą da.
ACT 25:17 Áík’ehgo baa dahdaagoz’aaníí kú hikainá’ doo ńt’ah nsįgo da, iskąą hik’e yánáltihíí dahnándaahgee dahnídáágo, Yushdé’ nṉeehń bił nołkáh, déṉiid.
ACT 25:18 Baa dahdaagoz’aaníí daahizį’ná’ nchǫ’go ánágot’įįłíí bee baa dahdaago’aa shį niizį́į́’, ndi doo hwaa da:
ACT 25:19 Dabíí daabi’okąąhíí yaa łahada’dit’áh ła’íí nṉee ła’ Jesus holzéhi daztsąą n’íí Paul yaa nagolṉi’yúgo, T’ah hiṉaa, ṉiihíí ałdó’ yaa łahada’dit’áh.
ACT 25:20 Díí k’a’at’ééhíí hago’at’éégo baa yashti’ shįhíí doo bígonsį dago, Jerúsalemyú ńṉáh háńt’įį née, ákú naa yá’iti’yú? biłdéṉiid.
ACT 25:21 Áíná’ Paul gáshiłnṉiid, Augústus, nant’án da’tiséyú sitíni zhą́ shaa yałti’go hasht’į́į́, áík’ehgo Caesar bich’į’ oł’a’zhį’ biṉádaadeł’į́į́, daabiłdéṉiidgo bá ndaagosii’ą́ą́.
ACT 25:22 Agríppa Féstus gáyiłṉii, Nṉeehń dabíí yałti’go dists’į́h hásht’į́į́. Féstus gáṉíí, Iskąągo nts’į́h ndi at’éé.
ACT 25:23 Iskąą hik’e Agríppa ła’íí Berníce biłgo baa da’olṉíígo n’áázh, silááda yánadaant’aahíí ła’íí kįh gozṉilgee nṉee itisyú nadaandeehíí biłgo dała’ánách’it’įįh goz’ąą yuṉe’ yił onałsą́ą́, áígé’ Féstus bik’ehgo Paul yił ha’ákai.
ACT 25:24 Féstus gáṉíí, Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni, ła’íí kú neheskaihíí daanohwigha, díń nṉeehń daał’įį ako, dząągee Jews daagolííníí dawa ła’íí Jerúsalemyú daagolííníí ałdó’ daadilwoshgo gádaashiłṉii, Díń nṉeehń doo hiṉaa bik’eh da.
ACT 25:25 Áíná’ bighą da’itsaahíí doo ła’ yee adzaa da ląągo bígosíłsįįd, ła’íí dabíí gáshiłnṉiid, Augústus, nant’án da’tiséyú sitíni shaa yałti’go hasht’į́į́, áík’ehgo ákú bich’į’ dish’aago ngoni’ą́ą́.
ACT 25:26 Áíná’ shinant’a’ bich’į’ doo hat’íí baa bek’e’eshchii da. Áí bighą nohwaa bił ni’áázh, ni zhą́ Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni, naa bił ni’áázh, áík’ehgo nahídaadelkidíí bikédé’go shinant’a’ hat’íhíta baa bich’į’ k’e’eshchii doleeł.
ACT 25:27 Ha’ásitiiníí hat’íí bee baa dahgost’aaníí doo bígoziné dago deł’a’go doo shił bik’eh da, shíí.
ACT 26:1 Agríppa Paul gáyiłṉii, Ádá hadziihgo naa godet’ąą. Áík’ehgo Paul na’ígizhná’ ádá hadzii, gáṉíígo:
ACT 26:2 Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni, Jews daanliiníí yee shaa dahdaagoz’aaníí dawa díí jįį niṉááł bee ádá hasdziihíí baa shił gozhǫ́ǫ́:
ACT 26:3 Jews daanlíni bi’at’e’ ła’íí łahada’dit’áhíí nłt’éégo bígonłsįhíí bighą: nłt’éégo shíyíńłts’ąą, nánoshkąąh.
ACT 26:4 Jerúsalemgee bił nít’i’íí daagolííníí bitahyú ishkiin nshłįį ni’, áígé’ yushdé’ godezt’i’go hago’at’éégo hinshṉaahíí Jews daanlíni dawa yídaagołsį.
ACT 26:5 Doo áníi shídaagołsį da ni’, shá hadaadziih hádaat’įįyúgo, Phárisee nlįįgo, Phárisees daandliiníí nohwi’okąąh itisgo daidnłsiníí yikísk’eh hiṉaa ni’, daashiłṉii doleeł ni’.
ACT 26:6 Daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bándaagoz’ąą n’íí hoshdląąhíí bighą shaa yá’iti’go kú sízį́į́:
ACT 26:7 Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ááníí begolṉe’go nohwíí nakits’ádahyú hahiit’i’íí dájįį biigha dátł’é’ biigha nłdzilgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąh. Díí oshdlaaníí Jews daanlíni shaa dahdaagoz’ąą, Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni.
ACT 26:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań nanezna’íí naadaayihil’ṉahíí hat’íí bighą doo daahołdląą hádaałt’įį da?
ACT 26:9 Jesus, Názarethgé’ gólíni, bizhi’ bich’ą́’zhį’go dashíí ánásht’įįłgo dábik’eh nsį ni’.
ACT 26:10 Áík’ehgo Jerúsalemyú ágásdzaa: okąąh yedaabik’ehi yánadaant’aahíí bik’ehgo Jesus daayokąąhíí łą́ą́go ha’áhálkaad ni’; ła’íí natseedgo bándaagot’a’íí, Ha’aa, dishṉiigo bá da’isoh ni’.
ACT 26:11 Jews ha’ánáłséh nagoz’ąą yuṉe’ łahgee biniidaagodinsį ni’, Jesus nchǫ’go yaa yádaałti’go ádaashłe’ ni’; ła’íí dázhǫ́ bik’edaadinshṉiihgo doo Jews daanlįį dahíí bikįh nagozṉilyú ndi biniidaagodinsį ni’.
ACT 26:12 Ágánásht’įįłgo okąąh yedaabik’ehi itisyú nadaandeehi shaa daagodez’ąą, Ti’i ákú ńṉáh, daashilnṉiidgo Damáscusyú óyáá.
ACT 26:13 Ízisgo nant’án ńlíni, hishaałyú ha’iz’ąągo shíí ła’íí bił hishkaahíí biłgo nohwiṉaayú ch’ígona’áí be’idindláádíí bitisgo yaaká’gé’ nohwich’į’ nke’dindláád ni’.
ACT 26:14 Daanohwigha hayaa nandeená’ Hebrew biyati’ k’ehgo yati’ gáshiłṉiigo idisiits’ą́ą́, Saul, Saul, hat’íí lą́ą́ bighą shiniigonłt’éégo áshińłsį? Tsįdik’iihíí bee níts’i’ishgo’yúgo dayúweh t’ąązhį’ hóńtałyúgo dayúweh dáni ídída’nłṉi’.
ACT 26:15 Gádéṉiid, Hadń áńt’įį, shiNant’a’? Gáshiłnṉiid, Shiniigonłt’éégo áshińłsinihíí shíí ásht’į́į́, Jesus honszéhi.
ACT 26:16 Nádndáhgo hizįį: díí bighą nił ch’í’ṉah ádeshdlaa, shá na’iziidgo haniłtį́į́, hago’at’éégo shinłtsaaníí ła’íí hat’íí nił ch’í’ṉah ádidishdliiłíí shá baa nagolṉí’ doleełgo;
ACT 26:17 Jews daanliiníí ła’íí doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ bich’ą́’ niishteeh, doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ nidish’aa,
ACT 26:18 Biṉáá got’įįgo ánádaadle’go chagołheełgé’ idindiinzhį’ ánáda’ṉe’go, ła’íí Satan nadaabiłaahíí bich’ą́’yúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ánáda’ṉe’go binchǫ’íí bich’ą́’zhį’ ádaile’, ła’íí daashodląąhíí bee hadaadeszaahíí bitah daanlįį doleełhíí bighą bich’į’ nidish’aa.
ACT 26:19 Áík’ehgo Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni, díí yaaká’gé’ shił ch’í’ṉah ágolzaahíí da’áshiłṉiiyú ásdzaa:
ACT 26:20 Damáscusyú daagolííníí iłtsé, áígé’ Jerúsalemyú daagolííníí, ła’íí ni’ Judéa dahot’éhé biyi’yú daagolííníí, ła’íí doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ gádaałdishṉii, Nohwinchǫ’íí bich’ą́’yúgo ádaałṉe’go Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ánádaałṉe’, ła’íí nohwinchǫ’íí bich’ą́’yúgo ádaałdzaahíí dábełt’eego ánádaałt’įįł.
ACT 26:21 Díí bighą Jews daanlíni da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ shił ndaazdeelgo daashiziłheego ch’éh ádaat’įįd ni’.
ACT 26:22 Díí jįįzhį’ ngońt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań shich’oṉiigo kú sízį́į́, nṉee doo ízisgo ádaat’ee dahíí, ízisgo ádaat’eehíí biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí ła’íí Moses be’ágoṉe’ daaṉii n’íí zhą́ baa nagoshṉi’go gádaabiłdishṉii:
ACT 26:23 Christ biniigodilṉe’ doleeł, ła’íí da’iłtsé daztsąągé’ naadiidáhíí nlįį doleeł, be’idindííníí Jews daanliiníí ła’íí doo Jews daanlįį dahíí yił ch’í’ṉah áyíłsį doleeł.
ACT 26:24 Ágáṉíígo ádá yałti’ná’ Féstus nawode gánṉiid, Paul, niini’ édįh ląą; łą́ą́go ígonł’aaníí niini’ édįhgo áníílaa ląą.
ACT 26:25 Paul gánádo’ṉiid, Féstus, ízisgo áńt’éhi, doo shiini’ édįh da: da’aṉii ágot’eehíí shiini’ golį́į́go baa yashti’.
ACT 26:26 Ízisgo nant’án ńlíni, díí baa yashti’íí bígonłsį́, doo hat’íí t’ąązhį’ be’ánsht’ee dago nich’į’ yashti’; díí dahot’éhé bígonłsį; doo ła’ nagont’i’ dayú ba’ánágot’įįdhíí bighą.
ACT 26:27 Agríppa, ízisgo nant’án ńlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí hondląą née? Hondląągo nígonsį.
ACT 26:28 Agríppa Paul gáyiłṉii, Ínashood hishłeehgo dásdozhą́ shiini’ shá ágonlaa.
ACT 26:29 Paul gánádo’ṉiid, Doo dásdozhą́ da, da’aṉii odlání ńlį́į́ doleeł, doo dáni zhą́ da, áíná’ díí jįį daasidezts’aaníí dawa da’ánsht’eehíí k’ehgo ágát’éé doleeł, dishṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań hoshkąąh, díí łíshi’destł’ooníí zhą́ dahgo.
ACT 26:30 Paul ánṉiidná’ ízisgo nant’án, ła’íí nant’ánchań, ła’íí Berníce ła’íí yił naháztaaníí biłgo nádiikai.
ACT 26:31 K’ihzhį’yú niikaigo gádaałiłdi’ṉii, Díń nṉeehń bighą datsaahíí dagohíí bighą ha’á’istiiníí doo ye’ánát’įįd da ląą.
ACT 26:32 Agríppa Féstus gáyiłṉii, Díń nṉeehń ch’ínádzá doleeł ni’, Caesar doo yaa ádet’ąą dayúgo.
ACT 27:1 Italyú nohwił dahdez’eelgo nagot’ąąná’ Paul, ła’ ha’áshijeedíí biłgo silááda dałán gonenadín binant’a’, Július holzéhi, biṉádaadéz’įį doleełgo baa ni’ṉil, áń silááda Augústus yánant’aahíí itah nlįį.
ACT 27:2 Tsina’eełíí Adramýttiumgé’ Asia bitábąą zhiṉééyú k’ad des’éli bih hiikaigo nohwił dahda’n’eel; Aristárkus, Macedónia biyi’ Thessalonícagé’ gólíni, bił dekai.
ACT 27:3 Iskąą hik’e Sídon golzeegee nohwił nda’iz’eel; áígee Július Paul yaa ch’oba’go, Nit’eké bich’į’ nṉáhgo nłt’éégo ádaaniłsį le’, biłnṉiid.
ACT 27:4 Áígé’ nohwił dahnáda’n’eelná’ Cýprus bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwił ch’ída’iz’eel, nohwich’į’go ńch’iidhíí bighą.
ACT 27:5 Cilícia ła’íí Pamphýlia bit’ahyú túnteel biyi’ nohwił ch’ída’iz’eel, áígé’ Lýcia biyi’ kįh gozṉilíí Mýra golzeezhį’ nohwił nda’iz’eel.
ACT 27:6 Áígee silááda gonenadín binant’a’ tsina’eełi Alexándriagé’ihi Italyú dez’éli yaa nyáágo, Beh hołkáh, nohwiłnṉiid.
ACT 27:7 Dátąądégo nohwił da’o’ołgo doo ałch’ídn nohweda’iskąą da, nohwich’į’ nagontł’ogo, ni’ tayi’ dahgoz’áni Cnidus golzéhi bit’ahzhį’ nohwił ch’ída’iz’eel, ńch’iidhíí bighą doo dayúweh nohwił da’o’oł bik’eh dago Salmóne bitis Crete bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwił ch’ída’iz’eel;
ACT 27:8 Nohwich’į’ nagontł’ogo tábąą zhiṉéé nohwił da’o’ołgo Fair Havens golzeezhį’ nohwił nda’iz’eel, kįh gozṉil Laséa golzeehíí bit’ahyú.
ACT 27:9 Nohwich’į’ nagontł’ogíí bighą, ła’íí daagodnłsįgo dáshiṉá’ da’ch’okąąhíí ałk’iná’ bitis ch’ígóyááhíí bighą ił’o’ołíí bégódzid ni’, áík’ehgo Paul gádaabiłṉii,
ACT 27:10 Shik’isyú, díí bígonsį, nohwił da’o’ołyú tsina’eełíí ła’íí daayogheełíí bich’į’, nohwíí dó’ nohwich’į’ nadaagontł’og doleeł.
ACT 27:11 Áíná’ silááda gonenadín binant’a’ń, o’ołíí yebik’ehń ła’íí tsina’eełíí bíyéé gólííń zhą́ óyésts’ąą, áíná’ Paulń doo óyésts’ąą da.
ACT 27:12 Tsina’eełíí nná’i’ołgee doo nohwehai bik’eh dahíí bighą ch’iląągo gádaaṉii, Nohwił da’o’oł le’, dáhago’at’éégo Pheníceyú niikáh, áígee nohwehai doleeł, daanzįgo; Pheníce áí Crete biyi’ goz’ąą, áígee tsina’eełíí nna’oł northwestzhį’go ła’íí southwestzhį’go ch’ígót’i’.
ACT 27:13 Hayaagé’ tąądégo ńch’iidná’, nohwá ííts’ííd daanzįgo, bésh ndaazíí tsina’eełíí bee dahastł’ǫ́ n’íí ihnádaiz’ąąná’ Crete bibąhyú bił ch’ída’iz’eel.
ACT 27:14 Dét’įhék’e tsina’eełíí híłch’į’cho bił hayaa, Euroclýdon holzéhi.
ACT 27:15 Nawode desch’iidhíí bighą tsina’eełíí doo híłch’į’dáhzhį’ dahdi’eeł da, dabiini’yú dez’eel lę́’e.
ACT 27:16 Ni’ táyi’ dahgoz’áni ałch’ísę́hi, Cláudia golzéhi, bit’ahyú isht’agonch’iidyú nohwił ch’ída’iz’eelgo tsina’eełíí ałch’ísę́híí da’ónanta tsina’eełíí nchaahíí bit’ahyú ndaiz’ąą:
ACT 27:17 Áígé’ tsina’eełíí nchaahíí biká’yú dahdaiz’ąąná’ bésh hishbizhíí nchaahíí tsina’eełíí bik’ídesdiz; goshtł’ishcho yédaaldzidgo gowągolgai biká’ dastsoozíí nadaayinłtsoozná’ ńch’iidíí zhą́ bee dez’eel.
ACT 27:18 Nawode nohwił iłch’ą́’ nách’ihíí bighą iskąą hik’e tsina’eełíí yoghélihíí ła’ yó’odaiskaad;
ACT 27:19 Nakiskąą hik’e tsina’eełíí benadziidi dabíí yó’odaiskaad.
ACT 27:20 Ch’ígona’áí ła’íí ts’iłsǫǫsé doo hwaa bee got’įį dago doo ałch’ídeskąą da, ła’íí díyat’éégo nohwił iłch’ą́’ nách’ih, áík’ehgo doo hago’at’éégo hasdáhiikáh da ląą daandzį ni’.
ACT 27:21 Dá doo da’iyáné ńzaad begodeyaaná’ Paul iłṉí’gé’ hizįįgo gáṉíí, Shik’isyú, shich’į’ ídaayesółts’ąąyúgo, Cretegé’ doo nohwił dahda’n’eel dayúgo, doo díí k’ehgo nohwich’į’ nadaagontł’og da doleeł ni’, ła’íí doo hat’íí ch’a’oné’ da doleeł ni’.
ACT 27:22 Áíná’ gádaanohwiłdishṉii, Bidag ádaanołt’ee le’: doo ła’ daaholtsaah at’éé da, tsina’eełíí zhą́ da’ízlį́į́ hileeh.
ACT 27:23 Tł’é’ná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, bíyéé nshłįįń ła’íí hoshkąąhń, binal’a’á yaaká’gé’hi shit’ahgé sizįįgo,
ACT 27:24 Gáshiłnṉiid, Paul, doo niini’ hąh da le’; Caesar bidáhgee síńzįį doleeł: ła’íí bił nił da’o’ołíí dawa daahiṉaahgo Bik’ehgo’ihi’ṉań naa godin’ą́ą́.
ACT 27:25 Áík’ehgo shik’isyú, bidag ádaanołt’ee le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań hoshdląąhíí bighą da’áshiłṉiihíí k’ehgo ágoṉe’go bígonsį.
ACT 27:26 Áíná’ ni’ táyi’ dahgoz’aaníí biká’gee yónohwi’dilkaad doleeł.
ACT 27:27 Dį́į́’ts’ádah iłkaahíí bitł’é’ túnteel Ádria holzéhi biyi’gé’ tsina’eełíí bił iłch’ą́’ nnáiłṉiiná’ tł’é’ís’ahyú shį nada’ił’eełíí ni’ bich’į’yú nohwił da’n’eel daanzį lę́’e;
ACT 27:28 Áík’ehgo hayaa tú yída’nes’ąądgo nadin iłk’ích’idesṉiih, k’a’áhosah lą́go yídaagołsįįd: yuṉáásyú tú yínáda’nes’ąądgo k’adíí ashdla’ádah iłk’ích’idesṉiih k’a’áhosah.
ACT 27:29 Dánko tséé biká’ hi’eełhíí bighą bił daagoyé’égo bésh ndaazíí tsina’eełíí bedahastł’óníí dį́į́’i nkedezṉil, tsina’eełíí biké’ńṉáá yúyaa, áíná’ jįį góleeh, daaṉiigo da’okąąh.
ACT 27:30 Nadaał’eełíí tsina’eełíí biyi’gé’ hahiikeeh daanzįgo, tsina’eełíí ałch’ísę́híí téh daayihezṉil, bésh ndaazíí tsina’eełíí bádngé’ nkedaayiṉííł ádaagodil’įįgo,
ACT 27:31 Paul silááda ła’íí silááda gonenadín binant’a’íí gáyiłṉii, Díí nṉeehíí dá tsina’eełíí biyi’ naháztąąyúgo zhą́ daahołṉaa.
ACT 27:32 Áík’ehgo silááda tsina’eełíí ałch’ísę́híí bedahdaahestł’ooníí daayiheshgizhgo bił odaagohez’eel.
ACT 27:33 K’ad haiłkaahyú Paul nádaayokąąhgo gádaayiłṉii, Da’ołsąągo nzhǫǫ, nda’ołíígo dáshiṉá’ dį́į́’ts’ádahyú nohwíyołkaał.
ACT 27:34 Áík’ehgo nádaanohwoshkąąh, da’ołsąą, áí bee daanołdzilgo; nohwitsizíl dała’á ndi doo nohwich’ą́’ ch’a’odeeł da.
ACT 27:35 Díí yee ánṉiidná’ báń náidnné’go dawa biṉááł Bik’ehgo’ihi’ṉań áshǫǫd yiłṉiigo oskąądná’ iłk’íyíłdláádgo yiyąą nágodiidzaa.
ACT 27:36 Áík’ehgo nṉee ła’ihíí yidag ádaat’eego dabíí ałdó’ da’iyą́ą́.
ACT 27:37 Daanohwighago naki gonenadín iká’yú gosts’idin gostáń hiilt’ee, tsina’eełíí biyi’.
ACT 27:38 Náda’isdįįdzhį’ da’iyą́ą́ná’ tł’oh nagháí téh daayeskaadgo tsina’eełíí dá’ałdzólé silįį.
ACT 27:39 Got’įį gozlįįná’ ni’híí doo yídaagołsį da: ndi tú ónáhíką́ą́go ténágohįį’ą́ą́ daayo’įį, áígee nohwił ndaanó’eeł daanzį.
ACT 27:40 Áík’ehgo bésh ndaazíí tsina’eełíí bee dahastł’ǫ́ n’íí daazhógo yó’odaiskaadgo be’anáhot’aałíí bitł’ól k’eda’iz’ahgo, ła’íí tsina’eełíí bit’a’ bádn zhiṉééhíí hadag ádaizlaago ńch’iid bich’į’go tábąązhį’ bił nda’iz’eel.
ACT 27:41 Ndi tú łednlįįgee tsina’eełíí łehígo’go doo nahi’naa da silįį; biké’dinṉáágé’íí tú nádidáhíí nbiheztį’.
ACT 27:42 Ha’áshijeedíí ła’ nada’diłkǫh daanzįgo, silááda nadaabiłtseedgo ndaagoshchįį,
ACT 27:43 Áíná’ silááda gonenadín binant’a’ń Paul doo zidee hat’į́į́ dago, Dah, biłnṉiid; Hayíí nada’ołkǫ’íí tsina’eełíí bitisyú’an odaołjágo táts’áda’ołkǫ́h, daayiłṉii:
ACT 27:44 Ła’íí gáyiłṉii, Tsį nteelíí ła’íí tsina’eełíí baa nahastǫ’íí bee hanaazhį’ nada’ołkǫ́h. Áík’ehgo dawa ni’zhį’ nádaaheskai.
ACT 28:1 Tásts’áskainá’ ni’ táyi’ dahgoz’aaníí Melíta golzee lą́go bídaagosiilzįįd.
ACT 28:2 Nṉee áígee daagolííníí k’ídaanzįgo deda’deshjeedná’, Yushdé’ nádaanołdziił, daanohwiłnṉiid, nagoltįh nkegonyaa, ła’íí gozk’azíí bighą.
ACT 28:3 Paul chizh ła’ náyihezlaago dayínṉilná’ tł’iish bik’asda’ golíni ndoogo áígé’ hayáágo Paul bigan baa dahisdeeł.
ACT 28:4 Nṉee áígee daagolííníí tł’iishíí Paul bigangé’ nahitį́į́go daayiłtsąąná’ gádaałiłdi’ṉii, Díń nṉeehń nṉee naiłtseedíí nlíni lą́ą́, túnteel bich’ą́’gé’ híṉa’ ndi, doo hiṉaa bik’eh dahíí bighą datsaah.
ACT 28:5 Áíná’ Paul tł’iishíí dá kǫ’ biyi’zhį’ nayííłt’e’ná’ Paul doo hago adzaa da.
ACT 28:6 K’ad nilzooł shį daabo’ṉíígo, dagohíí datsaah shį daanzįgo biba’ naháztąą; ndi ńzaad godeyaago doo hago adzaa dago daayo’įįná’ biini’ łahgo ánádaizdlaago, Diyin nlįį lą́ą́, daanzį.
ACT 28:7 Ni’ táyi’ dahgoz’ąąyú daagolííníí binant’a’, Públius holzéhi áígee ła’ bini’ lę́’e; áń k’ínoho’ṉíígo bigowąyú taago nohweskąą.
ACT 28:8 Públius bitaa yóíyahgo nezgaigo chan diłé yaa naghaago sitįį: Paul baa nyáágo biká’ ndelṉiiná’ bá oskąądgo nábi’dilziih.
ACT 28:9 Ágágodzaaná’ nṉee táyi’ dahgoz’ąąyú daagolííníí ła’ihíí kah yaa nakaihíí neheskaigo nádaabi’dilziih:
ACT 28:10 Daanohwidnłsįgo dawahá nohwá daayihezṉil; ła’íí k’ad nohwił da’dez’eelná’ dawahá bídaandinihíí tsina’eełíí yih daihezṉil.
ACT 28:11 Taagi nohwedahitąąná’ tsina’eełíí áígee behaihi, Alexándriagé’ihíí, Cástor ła’íí Póllux beda’aszaahi bádngee nazįįgo ádaaszaago bił nohwił da’dez’eel.
ACT 28:12 Sýracuse nohwił nda’iz’eelgo áígee taagi nohweskąą.
ACT 28:13 Áígé’ nohwił łéda’n’eelgo Rhégium nohwił nda’iz’eel: áígé’ iskąą hik’e hayaagé’go dezhch’iidgo iskąą hik’e Putéoliyú nohwił nda’iz’eel:
ACT 28:14 Ákú odlą’ bee nohwik’ííyú baa nkaigo, Nohwił nahísółtąą le’, daanohwiłṉiigo, bił naháatąą gosts’idiskąą: áígé’ Romeyú ohiikai.
ACT 28:15 Odlą’ bee nohwik’ííyú ákú daagolííníí hiikahgo nohwaat’ídaanzįįná’ Ápiai Forum ła’íí Three Taverns golzeezhį’ nohwiba’ hikai; áí Paul yiłtsąąná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzįgo bił gozhǫ́ǫ́go hadag adzaa.
ACT 28:16 Romeyú nkainá’ silááda binant’a’ ha’áshijeedíí biṉádaadéz’iiníí binant’a’ yaa ńṉil: ndi Paulhíí dasahn golį́į́go baa godet’ąą, silááda ła’ biṉádéz’įįgo.
ACT 28:17 Taagiskąąná’ Paul Jews áígee daagolííníí yánazíni, Dała’ałṉéh, daayiłṉii: dała’adzaaná’ gádaayiłṉii, Nṉee daanołíni, shik’ííyú, Jews daanliiníí dagohíí daanohwitaa n’íí bi’at’e’ doo hago ashłaa da ndi, Jerúsalemgé’ ha’ásítį́į́go niyáágo Romans daanlíni baa shi’deltįį.
ACT 28:18 Shaa yádaałti’ná’ bighą dastsaahíí doo ła’ dahíí bighą ch’ínádaashíłteeh hádaat’įį ni’.
ACT 28:19 Ndi Jews daanliiníí áí doo hádaat’įį dago, Caesar shaa yałti’ hasht’į́į́, dishṉii lę́’e, bił nít’i’íí doo hat’íí bee baa dahdaagosh’aa da ndi.
ACT 28:20 Áík’ehgo Israel hat’i’íí bángot’ąąhíí bighą díí bésh hishbizhíí bee łíshi’destł’ǫǫhíí bighą dała’ánohwishłaa, nohwines’į́į́go, nohwich’į’ yashti’go:
ACT 28:21 Gádaabiłnṉiid, Judéage’ naltsoos naa nagolṉi’go doo ła’ nohwaa hi’ṉil da, ła’íí nohwik’ííyú áígé’ kú neheskaihíí doo ła’ naa naagolṉi’ da, doo ła’ nchǫ’go naa yałti’ da.
ACT 28:22 Dahot’éhé díí okąąh bee sahngo na’ádi’ṉilihíí baa yá’iti’go bídaagonlzį: ni hago’at’éégo baa natsíńkeesíí daadihiits’į́h hádaahiit’įį.
ACT 28:23 Bángot’aaníí bijįį nṉee łą́ą́go Paul dásidaayú dała’adzaa; t’ałbįgé’ o’i’ą́ą́zhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí nłt’éégo yaa nagosṉi’, Moses yegos’aaníí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí k’eda’ashchiiníí bich’ą́’gé’ Jesus yaa nagosṉi’go biini’ yá ádaagole’go nzį.
ACT 28:24 Ła’ yaa yałti’íí daayosdląąd, ła’ihíí doo daayosdląąd da.
ACT 28:25 Łahada’dit’áhgo Paul dałán yee hananádzii’ná’ onákai, Esáias, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi n’íí, Holy Spirit binkááyú daanohwitaa n’íí da’aṉiigo gáyiłnṉiid,
ACT 28:26 Díí hat’i’íí bich’į’ nṉáhgo gádaabiłnṉiih, Daadołts’ag ndi doo nohwił ídaagozį da doleeł; daaneł’į́į́ ndi doo da’aṉii daał’įį da doleeł:
ACT 28:27 Díí nṉeehíí biini’ daanyee’ daazlįį, doo da’diits’ag da daazlįį, ła’íí daanéshch’il daazlįį; doo ágádaat’ee dayúgo biṉáá yee daago’įį doleeł ni’, bijeyi’ yee da’diits’ag doleeł ni’, ła’íí biini’ yee bił ídaagozį doleeł ni’, áík’ehgo shich’į’ ádaaṉe’go nádaasdziih doleeł ni’.
ACT 28:28 Díí bídaagonołsį le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’gé’ bee hasdách’igháhíí doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ ol’a’, nohwiłdishṉii, áíhíí ídaadésts’ąą ndi at’éé.
ACT 28:29 Díí yee hadziiná’ Jews daanliiníí dázhǫ́ łahada’dit’áhgo onákai.
ACT 28:30 Paul ákú kįh yighą na’ihiṉiiłíí yiyi’ golį́į́go naki łegodzaa, ła’íí baa hikáhíí dawa ya’ahénzį ni’,
ACT 28:31 Doo nanł’į’ dago, nṉee doo ła’ tsíbiłdįį dago Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí yaa nagolṉi’ ni’, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń yaa iłch’ígó’aah ni’.
ROM 1:1 Shíí, Paul, Jesus Christ bána’isiidi, áń binal’a’á nshłįįgo shich’į’ ánṉiid, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ yati’ baa gozhónihíí baa nagoshṉi’híí bighą its’áshi’doltįį,
ROM 1:2 (Da’áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí binkááyú yałti’go dabíntsé yengon’ą́ą́, áí godiyįhgo Bek’e’eshchiiníí biyi’ bek’eda’ishchįį lę́k’e,)
ROM 1:3 Áí yati’ baa gozhóni Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ Jesus Christ nohweBik’ehń yaa nagolṉi’, áń nṉee k’ehgo nyáágo David łinolt’įįłíí nlįį;
ROM 1:4 Jesus Christ daztsąądí’ naadiidzaahíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįįgo ch’í’ṉah alzaa, Holy Spirit bits’ą́’dí’ binawod golį́į́go:
ROM 1:5 Holy Spirit biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ iłgoch’oba’íí shaa det’ąą, binal’a’á nshłįį doleełgo, áík’ehgo Jesus bizhi’íí ba’ihégosį doleełhíí bighą baa nagoshṉi’go, nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’i daabodląąhgo bikísk’eh ádaat’eego ashłe’:
ROM 1:6 Nohwíí ałdó’ Jesus Christ bíyéé daanohłįį doleełgo nohwich’į’ ánṉiid:
ROM 1:7 Daanohwigha Romeyú daagonohłiiníí nohwich’į’ k’e’eshchii, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanohshǫǫgo báhadaadeszaahíí daanohłįįgo nohwich’į’ ánṉiid: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
ROM 1:8 Dantsé Jesus Christ binkááyú daanohwigha Bik’ehgohinshṉań nohwighą ba’ihénsį, nohwi’odlą’ ni’gosdzáń biká’ dahot’éhé baa ch’iṉiihíí bighą.
ROM 1:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań, biYe’ baa yati’ nłt’éhi baa nagoshṉi’go, shijíí biyi’dí’ bána’isiidíí da’ákozhą́ nohwá oshkąąh nt’éé shá yígółsį;
ROM 1:10 Díínko bighą dá oshkąąh nt’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo áníita dáhago’at’éégo nłt’éégo nohwaa deshááł.
ROM 1:11 K’azhą́ daanohwistséh, nt’é Holy Spirit bits’ą́’dí’ shaa hi’né’íí ła’ nohwaa nshné’híí bighą, áí bee nłdzilgo daahodohsįįł doleełgo;
ROM 1:12 Díí áłdishṉii, nohwíí hik’e shíí biłgo nohwi’odlą’ dała’ázhį’ iłdeṉáágo bee hadag ádaałinlzį doleeł.
ROM 1:13 Shik’ííyú, doo ałch’ídndi nohwich’į’ disháh hásht’į́į́go ni’ bídaagonołsįgo hasht’į́į́, doo Jews daanlįį dahíí ła’ihíí bitahyú nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ hosiłbą́ą́híí k’ehgo nohwitahyú ałdó’ ła’ hodishbįįłhíí bighą, (ndi nashi’dinłtł’ogo t’ahkó goldoh.)
ROM 1:14 Greeks daanliiníí hik’e nanidí’ nṉee daanliiníí ałdó’, daagoyą́ą́híí hik’e doo daagoyą́ą́ dahíí ałdó’ shaa hadais’aahíí k’ehgo t’ah Christ baa bił nagoshṉi’go shá goz’ąą.
ROM 1:15 Áík’ehgo iłk’idá’ yati’ baa gozhóni nohwił nagoshṉi’go dázhǫ́ hásht’į́į́, Romeyú nadaahisohtaaníí ndi.
ROM 1:16 Christ baa yati’ baa gozhóni doo bik’e ídaayánsdzį da: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí biláhyú behasdách’igháhi at’éé, da’odlaaníí dawa bá, Jews daanliiníí dantsé, ła’íí Greeks daanliiníí ałdó’.
ROM 1:17 Áí yati’íí biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nṉee bich’į’ dábik’ehyú át’ééhíí ch’í’ṉah alzį, odlą’ begodeyaadí’ odlą’ bengont’i’zhį’: bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí k’ehgo, Hadíń dábik’ehyú át’ééhíí odlą’ zhą́ yee hiṉaa doleeł.
ROM 1:18 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidnłsį dahíí ła’íí nchǫ’íí ye’ánádaat’įįłíí dawa yich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ yaaká’dí’ ch’í’ṉah alzį, áí nchǫ’íí ye’ánádaat’įįłíí yee da’aṉii ágot’eehíí t’ąązhį’ ádaayiłsį;
ROM 1:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań bebígózį doleełíí ch’í’ṉah alzaago yídaagołsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí bił ch’í’ṉah áyíłsįhíí bighą.
ROM 1:20 Ni’gosdzáń alzaadí’ godezt’i’go Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi doo hit’į́į́ dahíí nłt’éégo bígózį, dahazhį’ binawod golííníí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nliiníí nt’é áyíílaahíí bebígózį; áí bighą áí nṉee nchǫ’go ánádaat’įįłíí doo nt’é bee bich’į’ ch’ídaagonowáh át’éé da:
ROM 1:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań yídaagołsį ndi doo daidnłsį da, doo ya’ihédaanzį dahíí bighą doo nt’é bee bich’į’ ch’ídaagonowáh át’éé da; áídá’ da’ílínégo natsídaakees, ła’íí biini’ doo goyą́ą́ dahíí godiłhił begoz’ąą daasilįį.
ROM 1:22 Ídił daagodząągo doo daagoyą́ą́ da daasilįį,
ROM 1:23 Nṉee datsaahi, ła’íí dlǫ́’, ła’íí dawahá bijad dį́į́’igo nadaakaihíí ła’íí nada’nagíí yeda’ile’go daayokąąh lę́k’e; áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo datsaah dahi bits’ą́’dindláádíí hik’e díí kogan be’ádaaszaahíí biłgo iłdeṉáágo ch’ídaizṉil.
ROM 1:24 Áí bighą bijíí yuṉe’ nchǫ’go zhą́ natsídaakeesgo dázhǫ́ nchǫ’íí bich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yó’odaabidez’ąą, daabits’íhíí iłdeṉáágo doo daidnłsį da:
ROM 1:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ da’aṉii ágot’eehíí hik’e łé’iłchoohíí biłgo iłdeṉáágo ch’ídaizṉil, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań áyíílaahíí zhą́ daidnłsįgo daayokąąhdá’ bííhíí doo daach’okąąh da; Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ dahazhį’ ba’ihégosį. Doleełgo at’éé.
ROM 1:26 Áí bighą bits’í bee ídaayágosįyú ánádaat’įįł hádaat’įįhíí bich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yó’odaabidez’ąą: isdzáné nṉee bá álzaa n’íí isdzáné dabíí łił ídaayágosįyú ánádaat’įįł:
ROM 1:27 Da’áík’ehgo ałdó’ nṉee isdzáné bá alzaa n’íí k’ihzhį’ ádaizlaago, dabíí iłch’į’ biini’ daama’; nṉee dabíí łił ídaayágosįyú ánádaat’įįł, áí bighą nda’iłsiihíí dabíí ích’į’ nadaayi’ṉiił, áí da’áígee dábik’eh.
ROM 1:28 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo dayúweh yídaagołsį hádaat’įį dahíí bighą dázhǫ́ binatsekees daanchǫ’íí yich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yó’odaabidez’ąą, doo ánách’ot’įįł dahíí ye’ánádaat’įį doleełgo;
ROM 1:29 Doo bik’ehyú ágot’ee dahíí behadaałk’ił, ła’íí nant’į’ na’idaahíí, nchǫ’go ánádaat’įįłíí, dawahá dayúwehégo ídáhádaat’iiníí, da’o’ni’íí; ła’ bíyééhíí ídáhádaat’iiníí ałdó’ behadaałk’ił, ła’íí its’iziłheehíí, łahadaadit’áhíí, nadaach’aahíí, bi’at’e’ nchǫ’íí, ła’íí ch’iṉii daaṉiihíí ałdó’ behadaałk’ił;
ROM 1:30 Ła’ yiṉída’diłṉíhgo ch’iṉii daaṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’edaanṉiih, doo hadíń daidnłsį da, ídaa da’odlíígo dabíí ídaa yádaałti’, dabíí nchǫ’i ádaile’go yídaagoł’aah, daabishchįį n’íí doo daidits’ag da,
ROM 1:31 Doo daagoyą́ą́ da, doo da’ádaaṉiiyú ádaat’ee da, doo hadíń bił daanzhǫǫ da, doo hadíń yaa nádaagode’aah hádaat’įį da, doo bił daagoch’oba’ da:
ROM 1:32 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee ágánádaat’įįłíí da’itsaahíí bee yándaagoz’ąągo yídaagołsį ndi, doo dabízhą́ ágánádaat’įįł da ndi nṉee ágánádaat’įįłíí bił dádaabik’eh.
ROM 2:1 Áí bighą nṉee ńlíni, ni hadíń áńt’ee shįhíí, nṉee ła’ baa yáńłti’yúgo doo nt’é bee nłt’éégo nich’į’ ch’ígonowáh át’éé da; nṉee ła’ baa yáńłti’yúgo dani ídił ch’ígondeehi at’éé, ni dó’ da’ágáńt’ééhíí bighą.
ROM 2:2 Díínko bídaagonlzį, ágánádaat’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehgo bándaago’aah.
ROM 2:3 Áík’ehgo nṉee ńlíni, dani ałdó’ ágáńt’įįdá’ ágánádaat’įįłíí baa yáńłti’yúgo, ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nángo’aah da doleeł ńńzį gá?
ROM 2:4 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ła’íí nidag at’ééhíí hik’e ńzaadyú nágoho’aałíí ch’ída’izkaadíí doo bił óńłtag da go’į́į́; Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ninchǫ’íí bits’ą́’zhį’ hiṉááłgo nelnááhíí doo bígonłsį́ da gá?
ROM 2:5 Áídá’ nijíí ntł’izíí bighą ła’íí ninchǫ’íí doo bits’ą́’zhį’ áńṉéh háńt’įį dahíí bighą, dani goyéé’íí bee ích’į’godnt’áah, Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ yił ch’í’ítįįhíí bijįįzhį’; áí bijįį dabíí dábik’ehyú át’éégo nángo’aahíí ch’í’ṉah áídoliił;
ROM 2:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dała’á daantį́į́gee da’ánádaat’įįł n’íí dábik’ehgo biyaa gozhóóníí dagohíí biniidaagodile’íí yich’į’ nahiṉiił:
ROM 2:7 Hadíí nłt’éégo ánádaat’įįłíí yich’į’ dahdaanldǫh nt’éégohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dindláádíí ła’íí bił dábik’eh doleełíí, ła’íí dahazhį’ ihi’ṉaahíí yiká daadéz’iiníí, ihi’ṉá doo ngonel’ąą dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daidi’aah:
ROM 2:8 Áídá’ łahadaadit’áhgo łanakaihíí, ła’íí da’aṉii ágot’eehíí doo yikísk’eh ádaat’ee da ndi nchǫ’go ágot’eehíí yikísk’eh ádaat’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’íí bee biniidaagodilṉe’.
ROM 2:9 Nṉee dała’á daantį́į́gee nchǫ’go ánádaat’įįłíí bich’į’ goyéé’go godigháh, ła’íí biniidaagonłt’éé doleeł, Jews daanliiníí ntsé, doo Jews daanlįį dahíí ałdó’;
ROM 2:10 Áídá’ dała’á daantį́į́gee nłt’éégo ánádaat’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dindláádíí bíyéé doleeł, bił dábik’eh doleeł, ła’íí iłch’į’daagont’ééhíí bíyéé doleeł, Jews daanliiníí ntsé, doo Jews daanlįį dahíí ałdó’:
ROM 2:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nṉee doo ła’ itisgo yistįį da.
ROM 2:12 Hadíí Jews bich’į’ begoz’aaníí doo bitł’ááhyú ádaat’ee dago nchǫ’go ánádaat’įįłíí begoz’aaníí doo bee bándaagot’aah da ndi da’ílíí daaleeh; áídá’ begoz’aaníí bitł’ááhyú ádaat’eego nchǫ’go ánádaat’įįłíí begoz’aaníí bee bándaagot’aah;
ROM 2:13 (Áí begoz’aaníí dédaidits’agíí zhą́ doo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ádaat’ee da, ndi begoz’aaníí yikísk’eh ánádaat’įįłíí zhą́ dábik’ehyú ádaat’ee daabiłdi’ṉii doleeł.
ROM 2:14 Doo Jews daanlįį dahíí Jews bich’į’ begoz’aaníí doo yídaagołsį da ndi dabíí ye’ádaat’eehíí bik’ehgo áí begoz’aaníí áṉííhíí yikísk’eh ádaat’eego Jews bich’į’ begoz’aaníí doo yídaagołsį da ndi begoz’aaníí dabíí ídá ádaislaa:
ROM 2:15 Begoz’aaníí bijíí yuṉe’ dahgoz’aaníí ch’í’ṉah ádaayiłsį, nt’é nłt’ééhíí dagohíí nchǫ’íí dabíí yídaagołsį, ła’íí binatsekeesíí łahgo ánáyodliił, łahn nłt’éégo ánsht’ee ni’ daanzį, áídá’ łahnhíí nchǫ’go ánsht’ee ni’ daanzįgo;)
ROM 2:16 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yándaago’aahíí bijįį yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’ n’íí áṉííhíí k’ehgo bi’at’e’ nadainł’įį’ n’íí Jesus Christ biláhyú yándaago’aah doleeł.
ROM 2:17 Jew niłdi’ṉiihíí, begoz’aaníí bikísk’eh ánsht’eego dábik’ehyú ánsht’ee ńńzį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bee ída’óńdlii,
ROM 2:18 Áń hát’ííníí bígonsį ńńzį, ła’íí begoz’aaníí bee nił ch’ígot’ąąhíí bighą hadíí dázhǫ́ nłt’éégo ágot’eehíí zhą́ nił dábik’eh,
ROM 2:19 Biṉáá ágodiníí yágo’iiníí nshłįį ńńzįgo, ła’íí godiłhiłíí biyi’ nakaihíí bá’idindláádíí nshłįį ńńzįgo ída’óńdlii,
ROM 2:20 Jews bich’į’ begoz’aaníí biyi’ ił’ígóziníí ła’íí da’aṉii ágot’eehíí begoz’ąąhíí bígonłsį́dá’ doo daagoyą́ą́ dahíí bił ch’ídaagon’áah, ła’íí mé’ daanlįįhíí k’ehgo doo hwahá yídaagołsįįh dahíí bił ch’ídaagon’áah.
ROM 2:21 Ni, ła’ bił ch’ídaagon’áahíí ńlíni, dani ídił ch’ígont’áah née? Doo da’noh’įįh da nṉiigo ił ch’ígon’áahdá’ in’į́įh née?
ROM 2:22 Doo nant’į’ nahkai da nṉiigo ił ch’ígon’áahdá’ nant’į’ nanṉaa née? K’eda’ashchíń nił nchǫ’dá’ áí daach’okąąhgo nagoz’ąąyú nanṉaago in’į́įh née?
ROM 2:23 Ni, begoz’aaníí bee ída’óńdliihíí, begoz’aaníí doo bikísk’eh áńt’éé dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nił ilį́į́ da go’į́į́.
ROM 2:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí áṉííhíí k’ehgo doo Jews daanlįį dahíí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’íí nchǫ’go baa yá’iti’, nohwíí nohwighą.
ROM 2:25 Begoz’aaníí bikísk’eh áńt’ééyúgo circumcise áni’delzaahíí ná ílį́į́: áídá’ begoz’aaníí doo bikísk’eh áńt’ee dayúgo doo circumcise áni’delzaa dahíí k’ehgo áńt’éé.
ROM 2:26 Da’áík’ehgo nṉee ła’ doo circumcise ábi’delzaa da ndihíí begoz’aaníí áṉííhíí k’ehgo at’ééyúgo, doo circumcise ábi’delzaa da ndi circumcise ábi’delzaahíí k’ehgo bił otag ya’?
ROM 2:27 Nṉee bits’í bee doo circumcise ádaabi’delzaa da ndi begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eeyúgo, ni, begoz’aaníí bek’e’eshchiiníí bígonłsį́ ndi doo bikísk’eh áńt’éé dahíí ya’ doo ch’í’ṉah ádaanile’ da née?
ROM 2:28 Nṉee Jew nlįįgo gozlįį ndi doo áí zhą́ bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee da’aṉii Jewhi nlįį da; ła’íí nṉee bits’í zhą́ circumcise ábi’delzaahíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee da’aṉii circumcise ábi’delzaa da:
ROM 2:29 Áídá’ bijíí biyi’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsiníí, áń da’aṉii Jewhi nlįį; ła’íí bijíí yuṉe’ circumcise ábi’delzaahíí da’aṉii circumcise ábi’delzaahi at’éé, biyi’ siziiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił goyiłshǫ́ǫ́go áile’híí bighą, doo begoz’aaníí áṉííhíí zhą́ bighą da; hadíń ágát’ééhíí doo nṉee zhą́ nłt’éégo baa yádaałti’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nłt’éé.
ROM 3:1 Áík’ehgo Jew nlíni nt’é bee itisgo at’éé? Circumcise áko’delzaahíí hant’é ílį́į́?
ROM 3:2 Dawa bee dázhǫ́ ílį́į́hi at’éé: dantségee Jews daanliiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa daadest’ąąhi at’éé.
ROM 3:3 Ła’ doo da’odląą dayúgohíí? Ya’ doo da’odląą dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań doo da’áłch’iṉiiyú át’éhi át’éé da née?
ROM 3:4 Dah, da’aṉii doo ágát’éé da: nṉee daantį́į́gee łéda’iłchoo ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉiihi nlįįgo bígózį le’; bek’e’eshchiiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ yałti’go gáṉíí, Dábik’ehyú áńt’éégo niyati’ bee nígózį doleeł, ła’íí dahagee dahadíń ni’iłtahyúgo bitis nnléeł, ṉii.
ROM 3:5 Áídá’ doo bik’ehyú ádaant’ee dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsiyúgo hant’é daan’ṉii? Bik’ehgo’ihi’ṉań bidenáágo nohwiniidaagodile’yúgo, ya’ áí bighą doo bik’ehyú nohwich’į’ at’éé da daan’ṉii née? (Ágádishṉiigo ni’gosdzáń biká’ nṉee k’ehgo yashti’.)
ROM 3:6 Dah, da’aṉii doo ágát’éé da: Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’ehyú át’éé dayúgo, hagot’éégo ni’gosdzáń biká’ nṉee yándaago’áah doleeł?
ROM 3:7 Łé’ishchoohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉiigo at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsįgo ízisgo at’ééhíí áí bee bígózįyúgo, nt’é bighą shíí nshchǫ’híí k’ehgo shaa yałti’go shángo’áah?
ROM 3:8 (Ła’ nṉee nohwiṉí’daadiłṉíhgo nohwaa ch’iṉii daaṉii,) Nłt’ééhíí bengowáhíí bighą nchǫ’go ádaahiit’įį le’, daan’ṉiigo nohwá ádaagozlaa. Nṉee ádaanohwiłṉiihíí bándaagont’aahíí dábik’eh.
ROM 3:9 Áík’ehgo hago’at’éé? Ya’ néé Jews daandliiníí itisgo shinjééd née? Dah, doo ágát’éé da: nṉee dawa, Jews daanliiníí ła’íí doo Jews daanlįį dahíí nchǫ’íí bi’isna’ daanlįįgo iłk’idá’ ch’í’ṉah ádaasiidlaa;
ROM 3:10 Bek’e’eshchiiníí gáṉíí, Doo hadíń dábik’ehyú át’éé da, dah, dała’á ndi doo ła’ da:
ROM 3:11 Doo hadíń bił ígózį da, doo hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yiká déz’įį da.
ROM 3:12 Dawa k’ihzhį’go ádaasdzaa, dawa doo da’ílį́į́ da daasilįį; doo hadíń nłt’éégo ánát’įįł da, dah, dała’á ndi doo ła’ da.
ROM 3:13 Bidayi’híí nṉee łe’sitįįhi bił ch’í’otąąhíí k’ehgo at’éé; bizaadíí bee k’izéda’diłteehgo yádaałti’; ch’osh bik’asda’ yee na’iłtseedhi bizé’ yuṉe’ benagoz’ąą:
ROM 3:14 Yati’ be’okáałíí ła’íí yati’ koṉí’daadiłṉi’íí bizé’ bee hadaalk’ił:
ROM 3:15 Da’dizołhééłzhį’ daadijaadgo daahikéeh:
ROM 3:16 Hayú nadaakaiyú biké’dinááyú da’iłchǫǫhíí hik’e iniidaagodile’íí benagoz’ąą:
ROM 3:17 Nkegohen’ááníí begoz’ąąhíí doo yídaagołsį da:
ROM 3:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidnłsį da, doo yaa natsídaakees da, ṉii, bek’e’eshchiiníí.
ROM 3:19 Jews bich’į’ begoz’aaníí áṉííhíí nṉee da’áí bitł’ááhzhį’ ádaat’eehíí yich’į’ áṉíígo bídaagonlzį: áík’ehgo nṉee daantį́į́gee doo hagot’éégo ídaa yánádaalti’ da doleeł, ła’íí ni’gosdzáń biká’ nṉee dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo dábik’ehyú ádaat’ee dago bándaago’áah doleeł.
ROM 3:20 Nṉee doo ła’ Jews bich’į’ begoz’aaníí yikísk’eh ánát’įįłíí zhą́ bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé da: begoz’aaníí áṉííhíí bighą nchǫ’go ánách’ot’įįłíí bígoch’iłsį.
ROM 3:21 Nṉee Jews bich’į’ begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé da ndi hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé doleełíí k’adíí nohwił ch’í’ṉah alzaa, áí doo áníidá’ begoz’aaníí bek’e’eshchiiníí baa na’goṉi’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí yaa nadaagosṉi’;
ROM 3:22 Díínko yaa nadaagosṉi’, Jesus Christ ch’odląągo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ách’ít’éé, da’odlaaníí dawa ágádaat’ee; nṉee ła’ doo łahgo at’éé da, dawa dáłełt’ee:
ROM 3:23 Nṉee dawa nchǫ’go ádaadzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’éhíí dáyich’į’ nihikáh;
ROM 3:24 Áídá’ binchǫ’íí bits’ą́’zhį’ Christ Jesus ch’ínádaiṉil, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daach’oba’go dábik’ehyú ádaat’éhi daayiłṉii, doo nt’é bighą nahi’ṉíłi da:
ROM 3:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań Jesus zideego bidiłíí bee nṉee binchǫ’íí yá nahi’ṉiił doleełgo yił’áad, áí daayodląągo binchǫ’híí bighą baa nágodet’aa doleełgo; áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’ééhíí nṉee bich’į’ ch’í’ṉah alzaa, áń ńzaadyú bádaagoho’aałgo nṉee nchǫ’go ánádáát’įįdíí doo yił ołtag da;
ROM 3:26 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí dábik’ehyú át’ééhíí díí goldohíí biyi’ nṉee bich’į’ ch’í’ṉah alṉe’go, dishṉii: dabíí dábik’ehyú át’éhi nlįįgo ch’í’ṉah alṉe’go, ła’íí dahadíń Jesus yodląąhíí dábik’ehyú át’éé yiłṉíhi at’éé.
ROM 3:27 Ídaa ch’odlíígo yách’iłti’íí hayú begoz’ąą? Doo hayú begoz’ąą da. Hant’é bighą? Ya’ dakó nłt’éégo ánách’ot’įįłhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ách’ít’éé née? Dah, ki’odlą’íí zhą́ bighą.
ROM 3:28 Áík’ehgo díí bídaagosiilzįįd, nṉee Jews bich’į’ begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé da ndi bi’odlą’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éhi biłṉii.
ROM 3:29 Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Jews daanliiníí zhą́ daabokąąhíí nlįį née? Doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ daabokąąhíí nlįį ya’? Ha’oh, doo Jews daanlįį dahíí ałdó’:
ROM 3:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nlįį, áík’ehgo nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí bi’odlą’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú ádaat’éhi daabiłṉii doleeł, ła’íí doo circumcise ádaabi’deszaa dahíí ałdó’ bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú ádaat’éhi daabiłṉii doleeł.
ROM 3:31 Ágádaan’ṉiigo begoz’aaníí doo ílį́į́ dago ádaahiidle’ née? dah, da’aṉii doo ágát’éé da, áídá’ begoz’aaníí nłdzilgo ádaanlzį.
ROM 4:1 Áík’ehgo Abraham, bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’íí, nt’é daan’ṉiigo baa nadaagohiilṉi’ doleeł?
ROM 4:2 Abraham dabíí nłt’éégo ánát’įįłhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éhi yiłṉii lę́k’eyúgo, áí bighą ída’odlíí doleeł ni’; ndi doo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ágát’éé da lę́k’e.
ROM 4:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí nt’é ṉii? Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yosdląąd, áík’ehgo bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú át’éégo bá hótag lę́k’e, ṉii.
ROM 4:4 Hadíń na’iziidi bich’į’ na’i’ṉiiłíí doo baa ch’oba’go nahi’ṉiił da, ndi binasdziidhíí bighą bich’į’ nahi’ṉiił.
ROM 4:5 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí ch’ínáyihiṉiiłhi at’éé, hadíń áń yodląąhíí bi’odlą’ bee dábik’ehyú át’éégo bá hótag, doo nłt’éégo ánát’įįłhíí bighą da.
ROM 4:6 Da’áík’ehgo nṉee doo nłt’éégo ánát’įįłhíí bighą da Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éégo bá yółtagíí biyaa gozhǫ́ǫ́go David ałdó’ yaa k’e’eshchįį,
ROM 4:7 Gáṉíígo, Hadíń doo bik’ehyú ánádaat’įįł dahíí bighą baa nádaagodest’ąą, ła’íí binchǫ’íí bá k’e’oldeehíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ le’.
ROM 4:8 Nṉee binchǫ’íí nohweBik’ehń doo bá yółtag dahíí biyaa gozhǫ́ǫ́ le’, ṉii, David.
ROM 4:9 Ya’ nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí zhą́ ágát’éégo biyaa gozhǫ́ǫ́ le’ biłdi’ṉii née? Doo circumcise ádaabi’deszaa dahíí ałdó’ née? Abraham bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú át’éégo bá hótag lę́k’e daan’ṉii.
ROM 4:10 Dadá’ bich’į’ ágot’éhi? Doo hwahá circumcise ábi’dilṉe’ dadá’ née? Née bikédí’go née? Doo bikédí’go da, áídá’ doo hwahá circumcise ábi’dilṉe’ dadá’.
ROM 4:11 Abraham circumcise ábi’deszaahíí biká’skałhíí k’ehgo bi’odlą’íí bee dábik’ehyú át’ééhíí bebígózį, áídá’ doo hwahá circumcise ábi’dilṉe’ dadá’ bi’odlą’ golį́į́ ni’; da’odlaaníí dawa doo circumcise ádaabi’deszaa da ndi bitaa nlįį doleełgo; áí ałdó’ dábik’ehyú ádaat’eehíí bá daahótag doleełhíí bighą:
ROM 4:12 Nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí ałdó’ bitaa nlįį, áí doo dá circumcise ádaabi’deszaahíí zhą́ bighą da, ndi nohwiTaa Abraham bi’odlą’ihíí yikísk’eh hikahíí bighą ałdó’, áń doo hwahá circumcise ábi’dilṉe’ dadá’ bi’odlą’ golííníí áłdishṉii.
ROM 4:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham ła’íí bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí ni’gosdzáń daabíyéé doleełgo yee bángon’ą́ą́ ni’, ndi doo begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eehíí bighą da, bi’odlą’íí biláhyú dábik’ehyú ádaat’eehíí bighą.
ROM 4:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí yikísk’eh ádaat’eehíí zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań yángon’ááníí daabíyéé doleełyúgo, odlą’ihíí da’ílíné hileeh, ła’íí Abraham bángont’ááníí doo ílį́į́ da hileeh:
ROM 4:15 Begoz’aaníí golį́į́yúgo nṉee doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí yiniidaagodile’: begoz’aaníí da’ádįhyúgo begoz’aaníí bił nach’ighaahíí ádįh.
ROM 4:16 Áí bighą da’odlaaníí zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí biláhyú, Abraham bángont’ááníí daabíyéé doleeł; Abraham bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham yángon’ááníí daabíyéé doleeł; doo hadíí begoz’aaníí daayotą’híí zhą́ da, ndi Abraham k’a’at’éégo da’odlaaníí ałdó’; áń daanohwigha da’ohiidlaaníí daanohwitaa nlįį.
ROM 4:17 (Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham gáyiłṉiigo bek’e’eshchįį, Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí bitaa ńlį́į́go ánishłaa, yiłṉii,) Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yodląąhíí bighą áyiłṉiigo yángon’ą́ą́ lę́k’e, Bik’ehgo’ihi’ṉań, nanezna’ n’íí nádaayihil’ṉahíí, ła’íí doo daagolį́į́ da n’íí daagolį́į́go ádaile’íí nlíni:
ROM 4:18 Abraham hastiin nlįįgo doo bá ichii da ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań yodląągo áń bits’ą́’dí’ t’ah nyohołíí, Nits’ą́’dí’ łą́ą́ doleeł, biłdo’ṉiidhíí k’ehgo nṉee łą́ą́go iłtah at’éégo hadaazt’i’íí bitaa nlįį doleełgo.
ROM 4:19 Abraham dała’á gonenadín hak’e shįį biłegodzaago bits’í daztsąąhíí k’ehgo adzaa, ła’íí bi’aa, Sarah, doo iłchii da, ágát’éé ndi Abraham áí doo yaa natsekees da, áídá’ bi’odlą’ doo t’ąązhį’ bágodeyaa da lę́k’e:
ROM 4:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań bángon’ááníí doo t’ąązhį’ natsíná’íkeesgo yodląą da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihénzįgo bi’odlą’íí nłdzil silįį;
ROM 4:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań hadíí yee bángon’ááníí ye’ile’go yínel’ąąhíí Abraham da’aṉii yígółsį lę́k’e.
ROM 4:22 Áík’ehgo bi’odlą’ golį́į́híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éhi yiłṉii.
ROM 4:23 Áídá’ áyiłṉiihíí doo dabíí zhą́ bee bá k’e’eshchįį da;
ROM 4:24 Ndi néé ałdó’ nohwá bek’e’eshchįį, néé Jesus nohweBik’ehń daztsąądí’ naadiidzaago ábíílaahíí daahohiidlaaníí ałdó’ nohwá hótag doleeł;
ROM 4:25 Jesus nohwi’at’e’ nchǫ’híí bighą zesdįį, ch’ínánohwiṉiiłhíí bighą naadiidzaago ábi’delzaa.
ROM 5:1 Áík’ehgo da’osiidląądhíí bighą nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ch’ínánohwiṉilgo Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań nkegohen’ááníí yee nohwineł’į́į́:
ROM 5:2 Jesus biláhyú nohwi’odlą’íí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí goz’ąą yuṉe’ hah’agóót’i’go nohwá alzaa ałdó’, áí biyi’ yuṉe’ nasiidzįį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí łahdí’ nohwíyéé doleełíí ndaahóndliigo baa nohwił daagozhǫ́ǫ́.
ROM 5:3 Doo da’áí zhą́ da, Christ bighą nohwiniidaagonłt’éé ndi baa nohwił daagozhǫ́ǫ́; koniigonłt’ééhíí kóni’ k’eh ách’íłsiníí ákółsįhíí bídaagonlzįhíí bighą;
ROM 5:4 Ła’íí kóni’ k’eh ách’íłsiníí ko’at’e’ nłt’éégo áyíłsį, ła’íí ko’at’e’ nłt’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’ééhíí łahdí’ kóyéé doleełíí nch’ołíígo ákółsį:
ROM 5:5 Ła’íí Holy Spirit nohwaidin’ááníí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjǫǫhíí nohwijíí behalk’iłhíí bighą áí ndaahóndliihíí begolṉe’, áík’ehgo doo baa yádaandzį da doleeł.
ROM 5:6 Doo hagot’éégo ích’odaahi’ṉii dadá’, Bik’ehgo’ihi’ṉań t’ah doo daadinlzį dadá’, da’áígee biká’ ngonyáágo Christ nohwá daztsąą.
ROM 5:7 Nṉee dábik’ehyú át’ééhíí ndi doo hadíń yá datsaah at’éé da; dagohíí ła’ nṉee nłt’éégo at’ééhíí yá datsaah shįį.
ROM 5:8 Áídá’ t’ah nchǫ’go ádaant’eedá’ Christ nohwá daztsąą, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjǫǫhíí nohwił ch’í’ṉah áyíílaa.
ROM 5:9 Áík’ehgo bidił bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ádaant’ee daasiidlįįgo, da’aṉiigo áń binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’íí bee nohwiniidaagodilṉe’ doleeł n’íí bits’ą́’nohwide’ṉił.
ROM 5:10 T’ah Bik’ehgo’ihi’ṉań bi’iṉa’ daandlįįdá’ biYe’ daztsąąhíí bee bił k’íí nádaasiidlįį lę́k’eyúgo, áí bitisgo bił k’íí daasiidlįįgo biYe’ nohwiyi’ hiṉaahíí bighą hasdánohwiido’ṉił.
ROM 5:11 Doo áí zhą́ da, Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nohwił daagozhǫ́ǫ́, da’áń biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bił k’íí nádaasiidlįį.
ROM 5:12 Díí k’ehgo nko ágót’įįd, nṉee dała’á, Adam holzéhi, bee ni’gosdzáń biká’ nchǫ’íí ła’íí nchǫ’íí biláhyú da’itsaahíí bengonyáá; áík’ehgo nṉee dawa da’itsaahíí bee bich’į’ godeyaa, nṉee dawa nchǫ’go ánádaat’įįłhíí bighą:
ROM 5:13 (Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo hwahá alṉe’ dadá’ nchǫ’íí ni’gosdzáń biká’ benagowaa, ndi begoz’aaníí da’ádįhyú nṉee nchǫ’go ádáát’įįd ndi doo bándaagot’a’ da.
ROM 5:14 Áídá’ Adam dehezṉa’dí’ Moses naghaazhį’ da’itsaahíí bik’ehgo nagowaa lę́k’e, nṉee Adam iłsiihíí k’ehgo doo da’iłsiih da ndi; Adam da’itsaah zhiṉéégo nṉee dawa yá sizįį lę́k’e, ndi ła’ dogaał doleełíí ihi’ṉá zhiṉéégo nṉee dawa yá hizį’.
ROM 5:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań daazhógo kainé’íí doo Adam iłsiihíí bił łełt’ee da: nṉee dała’á, Adam holzéhi, iłsiihíí bighą nṉee łą́ą́go da’itsaahíí bee bich’į’ godeyaa, áídá’ áí bitisgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ła’íí áí biláhyú kainé’íí, nṉee dała’á Jesus Christ holzéhi biláhyú, nṉee łą́ą́go ihi’ṉaahíí yaa daidez’ąą.
ROM 5:16 Ła’íí daazhógo kaa hi’né’íí doo áí nṉee nchǫ’go adzaa n’íí áile’íí bił łełt’ee da: áí nṉee dała’á iłsiihíí bił ch’ígódeehgo áile’, ndihíí łą́ą́go nda’hesiidá’ daazhógo kaa hi’né’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ádaach’it’éégo áile’.
ROM 5:17 Áík’ehgo nṉee dała’á, Adam holzéhi, iłsiihíí bighą da’itsaahíí bik’ehgo nagowaa, áí nṉee dała’á binkááyú; áí bitisgo nṉee dała’á, Jesus Christ holzéhi, binkááyú nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dázhǫ́ ch’ída’izkaadíí daayit’įįh, ła’íí dábik’ehyú ágot’eehíí daazhógo kainé’íí ałdó’ daayit’įįh, áík’ehgo dawahá yitis daanlįįgo daahiṉaa doleeł.)
ROM 5:18 Áík’ehgo nṉee dała’á iłsiihíí bighą nṉee dawa baa yá’iti’go bił ch’ígódeeh; ła’íí nṉee dała’á dábik’ehyú át’ééhíí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nṉee dawa dábik’ehyú ádaat’eego daahiṉaa doleeł, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań daazhógo nṉee yaa daidez’áni at’éé.
ROM 5:19 Nṉee dała’á doo áłdi’ṉiiyú át’éé dahíí bee łą́ą́go doo bik’ehyú ádaat’ee da daasilįį, da’áík’ehgo nṉee dała’á áłdi’ṉiiyú át’ééhíí bee łą́ą́go dábik’ehyú ádaat’eego ádaadolṉiił.
ROM 5:20 Jews bich’į’ begoz’aaníí bengonyáágo nda’iłsiihíí łą́ą́ silįį. Áídá’ nda’iłsiihíí łą́ą́ silįįyú Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí itisgo łą́ą́go begoz’ąą:
ROM 5:21 Nda’iłsiihíí bighą da’itsaahíí bik’ehgo nagowaa lę́k’e, da’áík’ehgo dábik’ehyú ágot’eehíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bik’ehgo nagowaa, ła’íí nṉee Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú ihi’ṉá doo ngonel’ąą dahíí yee daahiṉaa doleeł.
ROM 6:1 Nt’é daan’ṉii doleeł áídá’? Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí łą́ą́go begoz’ąą doleełhíí bighą nchǫ’íí dayúwehyú baa nahiikai doleeł née?
ROM 6:2 Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Hagot’éégo nohwinchǫ’íí bich’į’ dasiitsąądá’ dayúwehyú nchǫ’íí biyi’ nahiikai doleeł?
ROM 6:3 Ya’ díí doo bídaagonołsį da née? Daanohwigha baptize ádaanohwi’deszaahíí Jesus Christ bił dała’á daasiidlįįgo, baptism bee áń bił dasiitsąąhi at’éé.
ROM 6:4 Áík’ehgo łebi’doltįįhíí k’ehgo baptism bee bił dasiitsąądí’ bíí bił łenohwido’ṉil: áík’ehgo nohwiTaa binawod dák’a’at’éhi bee Christ daztsąądí’ naadiidzaahíí k’ehgo néé ałdó’ nohwe’iṉa’ áníidégo ánálzaahíí bikísk’eh hiidaałgo dábik’eh.
ROM 6:5 Áík’ehgo Jesus bił dała’á daasiidlįįgo bił dasiitsąądá’ dabíí daztsąądí’ naadiidzaagee ałdó’ dała’á bił daandlįį doleeł:
ROM 6:6 Díínko bídaagonlzį, nohwinchǫ’íí be’ádaant’eehíí dawa bił ch’íhideeh doleełgo, ła’íí nchǫ’íí doo dayúweh bi’isna’ daandlįį da doleełhíí bighą nchǫ’íí be’ádaant’ee n’íí tsį’iłna’áhi biká’ Christ bił bínohwi’deskał.
ROM 6:7 Hadíń daztsąąhíí nchǫ’íí doo dayúweh bi’isna’ nlįį da.
ROM 6:8 Néé Christ bił dasiitsąąyúgo, bił daahin’ṉaa doleełgo daahohiidląą:
ROM 6:9 Christ daztsąądí’ naadiidzaago doo dananátsaah dago bídaagonlzį; da’itsaahíí doo dayúweh botą’ da.
ROM 6:10 Jesus nchǫ’go ágot’eehíí bighą daztsąą, dałandigee ąął łayiilaago: áídá’ hiṉaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań zhiṉéégo hiṉaa.
ROM 6:11 Da’áík’ehgo ídaa natsídaahkees, nohwíí ałdó’ nchǫ’go ágot’eehíí bich’į’ dasohtsąą, áídá’ Jesus Christ biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bá daahinohṉaa.
ROM 6:12 Áí bighą nohwits’í datsaahíí doo nchǫ’íí bich’į’ bił ch’í’nótįįh hela’, ágádaanoht’eeyúgo nchǫ’íí nohwebik’eh doleeł, nohwits’í nchǫ’go hádaat’iiníí doo bikísk’eh ádaanoht’ee da le’.
ROM 6:13 Nohwits’í doo ła’ ndi bee nchǫ’go ágot’eehíí bich’į’ bídaałnaa da le’, doo bee nchǫ’go ádaanoht’ee da le’: áídá’ nṉee nanezna’dí’ naadiikaihíí k’a’at’éégo nohwinchǫ’híí bighą nanesona’ ndi k’adíí hasdáhkaigo daahinohṉaa, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ídídaał’naa le’, ła’íí nohwits’í dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ bídaałnaa le’, áí bee dábik’ehyú ádaanoht’ee le’.
ROM 6:14 Begoz’aaníí doo nohwebik’eh da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwebik’ehi at’éé: áík’ehgo nchǫ’íí doo dayúweh nohwebik’eh da le’.
ROM 6:15 Hago’at’éé áídá’? Begoz’aaníí doo nohwebik’eh da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwebik’ehíí bighą ya’ dayúweh nchǫ’go ánádaahiit’įįł née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da.
ROM 6:16 Ya’ díínko doo bídaagonołsį da née? Hadíń bikísk’eh ádaanoht’ee doleełhíí bighą baa ídaadesoht’ąąyúgo, áí bánada’ohsiidhi at’éé; nchǫ’íí baa ídaadesoht’ąąyúgo da’itsaahíí nohwidahyú begoz’ąą, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ídaadesoht’ąąyúgo dábik’ehyú ágot’eehíí nohwidahyú begoz’ąą.
ROM 6:17 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį, łah nchǫ’go ágot’eehíí bánada’ohsiid ni’, ndi yati’ bee nohwił ch’ígót’ááníí nohwijíídí’ bikísk’eh ádaanoht’ee daasolįį.
ROM 6:18 Áík’ehgo nchǫ’íí doo hagot’éégo be’ádaanoht’ee da daasolįįhíí bighą dábik’ehyú ágot’eehíí bánada’ohsiidíí daasolįį.
ROM 6:19 Yati’ dabígózinéhi bee yashti’, doo áík’ehgo yashti’ dayúgo doo nohwił ígózį da doleeł ni’: nohwits’í ła’ bee nchǫ’go na’idáhi ła’íí nchǫ’go ágot’eehíí dayúweh iłk’edaahitł’į́į́łíí bich’į’ ídídaał’naa ni’; k’adíí da’ágát’éégo nohwits’í dawa bee dábik’ehyú ágot’eehíí bich’į’ ídídaał’naa le’, áík’ehgo nłt’éégo hadaanohwidiléh doleeł.
ROM 6:20 Nchǫ’go ágot’eehíí bánada’ohsiidá’ dábik’ehyú ágot’eehíí doo hagot’éégo be’ádaanoht’ee da ni’.
ROM 6:21 Ánádaaht’įįdíí k’adíí bik’ee ídaayádaanohdzįhíí nt’é bee daasoht’įįd? Ágádaat’eehíí ąąłgee da’itsaahíí begoz’ąą.
ROM 6:22 Áídá’ k’adíí nchǫ’íí doo hagot’éégo be’ádaanoht’ee da, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bánada’ohsiidíí daasolįį, áík’ehgo nłt’éégo hadaanohwidile’, áí ąąłgee yaaká’yú dahazhį’ ihi’ṉaahíí begoz’ąą.
ROM 6:23 Konchǫ’íí da’itsaahíí bideṉá nahi’ṉiił, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dahazhį’ ihi’ṉaahíí kaidoné’, Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú.
ROM 7:1 Shik’ííyú, (begoz’aaníí bídaagonołsini nohwich’į’ k’e’eshchii,) begoz’aaníí nṉee dánehena’zhį’ yebik’ehgo bídaagonołsį.
ROM 7:2 Isdzán biką’ t’ah hiṉaago yiké’zhį’ nlįįgo begoz’ąą; áídá’ biką’íí daztsąąyúgo dábiini’yú át’éé hileeh.
ROM 7:3 Áík’ehgo biką’íí hiṉaadá’ ła’ nṉee yił naná’ṉááyúgo, nant’į’ naghaa daayiłṉii doleeł: áídá’ biką’ daztsąąyúgo dábiini’yú át’éé; áík’ehgo ła’ nṉee yił naná’ṉááyúgo doo nant’į’ naghaa da.
ROM 7:4 Áík’ehgo shik’ííyú, Christ daztsąąhíí bighą nohwíí bił dała’á daasolįįgo begoz’aaníí doo nohwenábik’eh dago bich’į’ dasohtsąą; ła’ihíí bíyéé daanohłįį doleełgo, áń daztsąądí’ naadiidzáhi nlįį, áík’ehgo nłt’éégo ágot’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá ádaahiidle’.
ROM 7:5 Nchǫ’go be’ádaant’eehíí nohwebik’ehgo daahi’ṉaadá’ begoz’aaníí nchǫ’go hádaahiit’iiníí nohwiyi’ hizį’go áyíílaahíí nohwits’í yiyi’ na’iziid ni’, áík’ehgo nchǫ’go ánádaahiit’įįłhíí bighą da’itsaahíí bee nohwich’į’ goz’ąą ni’.
ROM 7:6 Jews bich’į’ begoz’aaníí bi’isna’ daandlįįgo nohwotą’ n’íí bits’ą́’zhį’ nane’na’go, k’adíí begoz’aaníí bits’ą́’zhį’ ch’ínánkai; doo begoz’aaníí iłk’idá’ bek’e’eshchįį n’íí nanohwiłáágo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá nada’idziid da, áídá’ Holy Spirit nanohwiłáágo nada’idziid.
ROM 7:7 Nt’é daan’ṉii doleeł áídá’? Begoz’aaníí nchǫ’íí bił dáłełt’ee née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Begoz’aaníí da’ádįhyúgo nchǫ’íí doo bígonsį da doleeł ni’: begoz’aaníí, Doo dawahá ídáháńt’įį da le’, doo shiłṉii dayúgo, dawahá ídáhách’ít’ííníí doo bígonsį da doleeł ni’.
ROM 7:8 Áí bengot’ááníí, Doo dawahá ídáháńt’įį da le’, shiłṉiigo dayúwehégo ídáhásht’į́į́go áshíílaa. Begoz’aaníí áṉííhíí doo hwahá bígonsįįh dadá’ nshchǫ’yúgo ndi doo bígonsį dahíí bighą nchǫ’íí shich’į’ daztsáni k’ehgo at’éé ni’.
ROM 7:9 Łah begoz’aaníí doo bígonsį dago hinshṉaa ni’: áídá’ bengot’ááníí bígosíłsįįdá’ nchǫ’íí hííṉa’, áík’ehgo nchǫ’íí baa nanṉaayúgo ndizołhíłi at’éé shiłṉiigo shizes‐hįįhíí k’ehgo at’éé.
ROM 7:10 Áík’ehgo bengot’ááníí, da’áí ihi’ṉaahíí shainé’ doleeł n’íí, da’itsaahíí shá áyíílaago bígosíłsįįd.
ROM 7:11 Bengot’ááníí nashiłáágo nchǫ’íí shich’į’ nazhch’a’, ła’íí bee shidizesdįį.
ROM 7:12 Áík’ehgo begoz’aaníí dilzįh, ła’íí bengot’ááníí dilzįh, dábik’ehyú át’éé, ła’íí nłt’éhi at’éé.
ROM 7:13 Áík’ehgo ya’ áí nłt’éhihíí da’itsaahíí shá áyíílaa née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Áídá’ nehiłsíídá’ begoz’aaníí doo bikísk’eh ánsht’ee da ni’, áík’ehgo begoz’aaníí da’itsaahíí shángot’ą́ą́, nchǫ’íí da’aṉii nchǫ’íí át’éégo bígózį doleełhíí bighą begoz’aaníí alzaa; áík’ehgo bengot’ááníí biláhyú nchǫ’íí dázhǫ́ itisyú nchǫ’go hileeh.
ROM 7:14 Begoz’aaníí yaaká’dí’hi at’éégo bídaagonlzį: áídá’ shíí nchǫ’go be’ánsht’eehíí bighą nchǫ’íí bich’į’ nashi’dehezṉii.
ROM 7:15 Nt’é bighą ánásht’įįłíí doo bígonsį da: doo hasht’į́į́yú ánásht’įįł da; áídá’ shił nchǫ’íí be’ánásht’įįł.
ROM 7:16 Doo hasht’į́į́yú ánásht’įįł dago begoz’aaníí bee nshchǫ’íí bígosíłsįįd, áík’ehgo begoz’aaníí áṉííhíí nłt’éé lą́ą́, dishṉii.
ROM 7:17 Áík’ehgo doo dashíí ánásht’įįł da, ndi nchǫ’i shiyi’ golííníí ánát’įįł.
ROM 7:18 Doo nłt’ééhíí shiyi’ golį́į́ dago bígonsį (dashíí she’at’e’íí áłdishṉii:) dábik’ehyú ánsht’eego hasht’į́į́ ndi be’ánásht’įįłíí doo hagot’éégo be’ánásh’ṉe’ da.
ROM 7:19 Nłt’ééhíí be’ánásht’įįłgo hasht’į́į́híí doo be’ánásht’įįł da: áídá’ nchǫ’íí doo hasht’į́į́ dahíí zhą́ be’ánásht’įįł.
ROM 7:20 Doo hasht’į́į́yú be’ánásht’įįł dayúgo doo dashíí ánásht’įįł hasht’į́į́gee nchǫ’íí shiyi’ golííṅíí ánát’įįł.
ROM 7:21 Díínko be’ánsht’eego bígosíłsįįd, nłt’ééhíí be’ánásht’įįł hasht’į́į́gee nchǫ’íí shidáhgee begoz’ąą.
ROM 7:22 Shijíí yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí nłt’éé, ídiłdish’ṉii:
ROM 7:23 Áídá’ ídidistsąągo díínko bígosíłsįįd, shits’í nchǫ’go hádaat’iiníí shinatsékees nłt’ééhíí yił nagonłkaad, áík’ehgo shiyi’yú nchǫ’íí bi’isna’ nshłįįgo áshíłsį.
ROM 7:24 Nṉee débaagoch’oba’ihíí nshłíni ląą! Díí shijíí biyi’ nchǫ’íí shiziłheehíí hadíń yits’ą́’shíłteeh?
ROM 7:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́, Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú lą́ą́, áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį. Áík’ehgo dashíí shinatsékeesíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí bikísk’eh ánsht’ee; áídá’ shits’í be’ánsht’eehíí nchǫ’íí zhą́ bikísk’eh ánsht’ee.
ROM 8:1 Áík’ehgo k’adíí Christ Jesus biyi’ daanlíni, bighą bił ch’ígódeeh doleełíí da’ádįh, áí doo bi’at’e’ nchǫ’íí yikísk’eh ádaat’ee da, áídá’ Holy Spirit zhą́ yikísk’eh ádaat’ee.
ROM 8:2 Christ Jesus biyi’ nshłįįgo, Holy Spirit behinshṉaahíí binawodíí nchǫ’íí binawodíí bee dastsaah doleeł n’íí yits’ą́’ shinłtį́į́.
ROM 8:3 Jews bich’į’ begoz’aaníí nchǫ’go be’ádaant’eehíí bighą doo nalwod da silįį, áík’ehgo begoz’aaníí doo áyóléh át’éé da n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań áyíílaa, áń dabíí biYe’ nohwits’í nda’iłsiihíí k’ehgo at’éégo nohwinchǫ’híí bighą yinł’a’, áík’ehgo nchǫ’íí nohwits’í yiyi’ golííníí bił ch’ígódeeh doleełgo bángot’ą́ą́:
ROM 8:4 Néé doo nohwi’at’e’ nchǫ’íí bikísk’eh ádaant’ee da, áídá’ Holy Spirit zhą́ bikísk’eh ádaant’eehíí bighą begoz’aaníí dábik’ehgo aṉííhíí bikísk’eh ádaant’ee.
ROM 8:5 Hadíí dabíí bi’at’e’ yikísk’eh ádaat’eehíí bits’í hádaat’iiníí zhą́ yaa daabiini’; áídá’ Holy Spirit yikísk’eh ádaat’eehíí Holy Spirit hádaat’iiníí yaa daabiini’.
ROM 8:6 Ko’at’e’ nchǫ’íí bikísk’ehyú ágot’eehíí baa koni’íí da’itsaahíí bee ká goz’ąą; áídá’ Holy Spirit bikísk’ehyú ágot’eehíí baa koni’íí ihi’ṉaahíí ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee ká goz’ąą.
ROM 8:7 Hadíń bi’at’e’ nchǫ’íí yikísk’ehyú ágot’eehíí yaa biini’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’enṉiih: Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo ye’at’éé da, da’aṉii doo áoṉéh át’éé da.
ROM 8:8 Áík’ehgo hadíń dabíí bi’at’e’íí yikísk’eh ádaat’eehíí doo hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daagoyiłshóni at’éé da.
ROM 8:9 Áídá’ nohwíí doo nohwi’at’e’ nchǫ’i bikísk’eh ádaanoht’ee da, áídá’ Holy Spirit yikísk’eh ádaanoht’ee, Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit da’aṉii nohwiyi’ golį́į́yúgo. Nṉee ła’ Christ biSpirit doo da’aṉii biyi’ golį́į́ dayúgo, áń doo Christ bíyéé nlįį da.
ROM 8:10 Christ nohwiyi’ golį́į́yúgo, nohwits’í nanne’ ndi Holy Spirit biláhyú daahinohṉaa, dábik’ehyú ádaanoht’eego ánohwilaahíí bighą.
ROM 8:11 Jesus daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaahíí biSpirit nohwiyi’ golį́į́yúgo, Christ daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaahíí biSpirit nohwiyi’ golííníí biláhyú nohwits’í datsaah doleełíí ałdó’ hiṉaago ánáidle’.
ROM 8:12 Áí bighą, shik’ííyú, doo nt’é bighą nohwi’at’e’ nchǫ’íí bikísk’eh ádaant’ee da.
ROM 8:13 Dánohwíí nohwi’at’e’ bikísk’eh ádaanoht’eeyúgo nanohne’: áídá’ nohwi’at’e’ nchǫ’íí Holy Spirit bee nadaałtseedyúgo da’aṉii daahinohṉaa.
ROM 8:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit nadaabiiłaahíí dawa, áí da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanlíni ádaat’ee.
ROM 8:15 Holy Spirit biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daasiidlįį, áík’ehgo k’adíí doo isnah binant’a’ yédaaldzidhíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bédaahiildzid da, áídá’, Ábba, shiTaa, daabiłn’ṉii.
ROM 8:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daandlįįgo nohwijíí yuṉe’ Holy Spirit dabíí nohwił nadaagolṉi’:
ROM 8:17 Bichągháshé daandlįįyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí nohwíyéé doleeł, néé hik’e Christ biłgo; Christ bił nohwiniidaagonłt’éé lę́k’eyúgo, dabíí bił dała’ ízisgo be’ádaant’eego ádaanohwi’dolṉiił.
ROM 8:18 Yuṉáásyú baa gozhóóníí nohwádįhyú goz’aaníí ch’í’ṉah ádolṉiił, áí baa natseskeesgo díí jįįgo nyee’i biyi’ nashaahíí doo shił hago’at’éé da.
ROM 8:19 Dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań áyíílaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé da’aṉii bíyéégo ch’í’ṉah ádolṉiiłíí dázhǫ́ yiká daadéz’įįgo biba’ ádaat’ee.
ROM 8:20 Dawahá alzaahíí doo nt’é da’ílį́į́ dago alzaa, doo hádaat’įįhíí bighą da, áídá’ ágádaat’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań bándaagoz’ąą, ágát’éé ndi díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań nyołíí;
ROM 8:21 Dawahá alzaahíí da’ílíí hileeh di’ṉii ndi bits’ą́’zhį’ hasdádokah, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé baa gozhǫ́ǫ́ doleełgo da’itsaahíí yits’ą́’káhíí k’ehgo dawahá alzaahíí ałdó’ da’ílíí hileehíí yits’ą́’dokah.
ROM 8:22 Dawa alzaahíí dała’ bił na’diṉi’go ík’idi’ṉii, díí jįį t’ah ágát’éégo bídaagonlzį.
ROM 8:23 Áídá’ doo áí zhą́ da, néé dó’, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daandlįįgo ch’í’ṉah ádaanohwi’dolṉiiłgo nohwits’í ła’i ánálṉéh doleełíí biba’ ádaant’eedá’ ík’ida’n’ṉii, néé Holy Spirit nohwiyi’ na’iziid nkegonyaahíí ndi ík’ida’n’ṉii.
ROM 8:24 Díí nłt’éhi ndaahóndliigo hasdánohwi’do’ṉil: nłt’éhi ch’o’įįyúgo doo nt’é bighą nnach’ódlíí da: hadíń nt’éhéta yiłtsąąyúgo nt’é bighą dayúweh nyihołíí doleeł?
ROM 8:25 Áídá’ nt’éhéta doo daahiit’įį dahíí ndaahóndliiyúgo, hada’ólṉiigo biba’ ádaant’ee.
ROM 8:26 Ágát’éégo doo daanldzil dagee Holy Spirit nohwich’oṉiih: nt’é bighą da’ohiikąąh doleełíí doo bídaagonlzį da ndi Holy Spirit dabíí nohwá okąąh, néé ch’éh ádaan’ṉiihíí bighą ík’eda’n’ṉiigo.
ROM 8:27 Holy Spirit nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí yá okąąh, Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’į́į́híí k’ehgo okąąhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań, kojíí yuṉe’ nantaahíí, Holy Spirit binatsekeesíí yígółsį.
ROM 8:28 Díínko bídaagonlzį, hadíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanzhooníí, ła’íí dabíí ngonłchį́į́go yiká ádaanṉiidíí dawa dała’ nłt’éégo bá ádaalṉe’go áyíłsį.
ROM 8:29 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee bíyéé doleełíí dabíntségo yídaagołsį, áí biYe’ yedaałt’éégo ádaabidilṉe’go dabíntsé yengon’ą́ą́, biYe’ bik’isyú łą́ą́go bíí dantsé naghaa doleełhíí bighą.
ROM 8:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéé doleełíí dabíntsé yídaagołsiníí yiká ádaanṉiid: yiká ádaanṉiidíí binchǫ’íí yits’ą́’zhį’ ch’ínádaayizṉil: ła’íí ch’ínádaayizṉilíí iłch’į’daabi’dolṉiiłgo yángon’ą́ą́.
ROM 8:31 Áík’ehgo nt’é daan’ṉii áídá’? Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daagohiit’įįyúgo, hadíńshą’ nohwich’į’ na’iziidgo nohwaa gonłṉee doleeł?
ROM 8:32 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí biYe’ ndi doo t’ąązhį’ yotą’ dago daanohwigha nohwá nyinłtííníí, da’áń bił dała’ dawahá daazhógo nohwainé’ go’į́į́.
ROM 8:33 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yita’hazlaahíí hadíń nt’é yik’izhį’ yidi’aah? Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú ádaat’éhi yiłnṉiidi at’éé.
ROM 8:34 Hadíń nohwił ch’ídaagógheehgo nohwándaago’aah áídá’? Christ Jesus doo nohwándaago’aah da, áń nohwá daztsąą, áídí’ daztsąądí’ naadiidzaa, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań bigan dihe’nazhiṉéégo dahsdaa, da’áń ałdó’ nohwá ná’okąąhi at’éé.
ROM 8:35 Hadíńshą’ Christ bił daanjǫǫhíí yits’ą́’zhį’ ánohwile’? Doo hadíń da go’į́į́. Ya’ nyee’íí biyi’ hiikahíí Christ bił daanjǫǫhíí yits’ą́’zhį’ ánohwile’ née, ya’ nohwich’į’ nagontł’ogíí née, ya’ nohwiniidaagonłt’ééhíí née, ya’ shiṉá’ góyéé’íí née, ya’ nohwidiyágé ádįhíí née, ya’ ńgodzidíí née, dagohíí ya’ bésh be’idiltłishé bee nohwidizideehíí née?
ROM 8:36 Bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Níyéé daandlįįhíí bighą nadaanohwi’ditseedgo o’i’ááh; dibełį́į́ natseedgo bágoz’ąąhíí k’ehgo nohwaa natsídaats’ikees.
ROM 8:37 Dah, díí dawa bee nohwich’į’ ánágot’įįł ndi, Christ bił daanjǫǫhíí biláhyú doo adząąyú itisgo daagonelṉaa da.
ROM 8:38 Da’aṉii bígonsį, doo nt’é Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjǫǫhíí yits’ą́’zhį’ nohwinoṉííł át’éé da, da’itsaahíí ndi, ihi’ṉaahíí ndi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ndi, spirits nchǫ’íí binadaant’a’íí ndi, spirits binawodíí ndi, dák’ad be’ágot’eehíí ndi, yuṉáásdí’ nohwich’į’ goldohíí ndi,
ROM 8:39 Yudahyú ágot’eehíí hik’e yuyahyú ágot’eehíí ndi, nt’éhéta alzaahíí ndi, díí dawa doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjǫǫhíí yits’ą́’zhį’ nohwinoṉííł át’éé da, Christ Jesus nohweBik’ehń biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjǫǫ.
ROM 9:1 Christ binadzahgee da’aṉii ádishṉii, doo łéłishchoo da, da’aṉii ádishṉiigo Holy Spirit shijíí yuṉe’ shił nagolṉi’,
ROM 9:2 Doo shił gozhǫ́ǫ́ da, shijíí dázhǫ́ nṉiih nt’éé.
ROM 9:3 Bígonedząąyúgo shik’ííyú, bił hat’í’íí, hasdakáh doleełhíí bighą Christ bits’ą́’dí’ shił ch’ígódeeh ndi nzhǫǫ doleeł ni’:
ROM 9:4 Áí Israel hat’i’íí daanlįį; Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanlįįgo baa daagodest’ąą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí yił daanlįį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił łándaagost’ąą, yegos’aaníí ałdó’ baa daidez’ąą, hagot’éégo da’okąąh doleełíí baa daadest’ąą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo ágot’eehíí nohwíyéé doleeł daayiłṉiigo yaa daagodez’ąą;
ROM 9:5 Israel hat’i’íí iłk’idá’ nṉee n’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hadaabidezṉilíí, bits’ą́’dí’ hadaałinolt’ąą, áí bits’ą́’dí’ Christ gozlį́į́go nṉee silįį, áń dawa yitis nlįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań nlįį, dahazhį’ ba’ihégosį le. Doleełgo at’éé.
ROM 9:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań Israel hat’i’íí yángon’ááníí doo edełniigo baa natsekees da. Israel holzéhi bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo dawa da’aṉii Israel hat’i’ihíí daanlįį da:
ROM 9:7 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí doo dawa hadaihezṉil da: áídá’ Abraham gáyiłnṉiid, Niye’ Isaac bits’ą́’dí’ łideshchiiníí zhą́ nichągháshé biłdi’ṉii doleeł.
ROM 9:8 Díínko áłdishṉii, Abraham bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí doo áí zhą́ bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé bił otag da: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham yángon’ááníí bik’ehgo hadaałinolt’aaníí, áí da’aṉii bichągháshé bił otag.
ROM 9:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíígo Abraham yángon’ą́ą́, Kodí’ łenágodzaago kú nánsdzaago ni’aa, Sarah, bizhaazhé ishkiin golį́į́ doleeł, ṉii lę́k’e.
ROM 9:10 Doo áí zhą́ da; áídá’ Rebecca ałdó’ nṉee, Isaac holzéhi, bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i, yá hiltsąą silįį,
ROM 9:11 (Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí bik’ehgo nṉee hadaayiṉiił, doo ánádaat’įįłhíí bighą da, áík’ehgo Rebecca bichągháshé doo hwahá daagoleeh dadá’, ła’íí doo hwahá nłt’éégo dagohíí nchǫ’go ánádaat’įįł dadá’, Bik’ehgo’ihi’ṉań Isaac hayiłtį́į́ bighanigolį́į́híí begolṉe’ doleełgo,)
ROM 9:12 Rebecca bił nagosṉi’, Dantsé nagháhihíí iké’yú naghaahíí binal’a’á nlįį doleeł.
ROM 9:13 Bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Jacob shił nzhǫǫ ni’, áídá’ Esauhíí doo hasht’į́į́ da ni’.
ROM 9:14 Nt’é daan’ṉii áídá’? Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo dábik’ehyú át’éé da née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da.
ROM 9:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań Moses gáyiłṉii, Hadíí hádaasht’iiníí baa daach’oshba’ doleeł, ła’íí hadíí hádaasht’iiníí baa tídaasht’ii doleeł, ṉii.
ROM 9:16 Áík’ehgo nṉee nt’é hát’ííníí dagohíí nṉee binawodíí doo bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań habíłtį́į́ da, ndi biłgoch’oba’íí ch’í’ṉah hileehíí bighą.
ROM 9:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí biyi’ Pháraoh gáyiłṉii, Shinawodíí ninkááyú hit’įį doleełhíí bighą, ła’íí ni’gosdzáń biká’ dágoz’ąą nt’éégo shizhi’ bígózį doleełhíí bighá nant’aago ániishłaa, ṉii.
ROM 9:18 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí hát’į́į́go ła’ yaa ch’oba’, áídá’ ła’ bijíí ntł’izgo ádaile’.
ROM 9:19 Gáshiłnṉii áídá’, Nt’é bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań t’ah nṉee nchǫ’go ánát’įįłgo yik’izhį’ di’aah? Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’é hát’ííníí doo hadíń hago áyoléh át’éé da.
ROM 9:20 Dah, nṉee zhą́ ńlíni, hago’at’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań t’ąązhį’ bich’į’ yánáńltih? Ábi’deszaahíí ábíílaahíí, Nt’é bighą gát’éégo áshiinlaa, yiłṉii doleeł née?
ROM 9:21 Nṉee goshtł’ish tús áile’íí goshtł’ish dała’á sitłégi yee tús ílínihíí áile’, ła’íí da’áí bee tús doo ílį́į́ dahíí yee áile’, ya’ áí doo áile’go goz’ąą da née?
ROM 9:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’íí ła’íí binawodíí ch’í’ṉah áile’ hat’į́į́go nṉee bił ch’ígódeeh doleeł n’íí yá daagoho’aałgo ńzaad godeyaa lę́k’eyúgohíí, nt’é daan’ṉii áídá’?
ROM 9:23 Ła’íí dabíí bits’ą́’dí’ ízisgo ágot’eehíí ch’ída’izkaadíí ch’í’ṉah áile’híí bighą hadíń áí ízisgo ágot’eehíí dabíntsé yá iłch’į’golaahíí yaa ch’oba’,
ROM 9:24 Néé da’áí daandlįį, nohwiká ádaanṉiidíí, doo Jews daanliiníí yitahdí’ zhą́ da, ndi doo Jews daanlįį dahíí yitahdí’ ałdó’.
ROM 9:25 Osee holzéhi binaltsoos biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíí, Doo shichągháshé daanlįį da n’íí shichągháshé bildishṉii doleeł, ła’íí, Doo shił daanzhǫǫ da n’íí shił daanzhǫǫ biłdishṉii doleeł.
ROM 9:26 Ła’íí, Shichągháshé doo daanohłįį da, yiłṉii n’gee, da’áígee, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉaahíí bichągháshé daanlįį biłdi’ṉii doleeł, ṉii.
ROM 9:27 Esaias ałdó’ Israel hat’i’íí yaa yádaałti’go gáṉíí lę́k’e, Israel bits’ą́’dí’ hadaałinolt’aaníí túnteel bahyú sáíhíí k’ehgo łą́ą́ ndi ayą́hágo zhą́ hasdádokah:
ROM 9:28 NohweBik’ehń dábik’ehyú ánát’įįłgo binasdziidíí ąął áile’ doleeł, doo nt’ahgo da, áń ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí bándaagot’ááníí dáhahgo bándaagot’aahgo áile’, ṉii ni’.
ROM 9:29 Esaias dabíntsédá’ gánádo’ṉiidgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee doo náhóltagyú biNant’a’íí doo bichągháshé ayą́hágo nohwá ánáisįįd dayúgo, Sódomgee daagolííníí k’ehgo ádaant’ee doleeł ni’, ła’íí Gomórrah alzaahíí k’ehgo ádaanohwi’deszaa doleeł ni’, nṉiid.
ROM 9:30 Nt’é daan’ṉii áídá’? Doo Jews daanlįį dahíí dábik’ehyú ádaat’ee doleełíí doo yiká ádáát’įįd da ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ádaat’ee daasilįį, bi’odlą’ daagolį́į́híí bighą.
ROM 9:31 Áídá’ Israel hat’i’íí begoz’aaníí biláhyú dábik’ehyú ádaat’ee doleełíí yiká ádáát’įįd ndi áí begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eego ch’éh ádáát’įįd.
ROM 9:32 Nt’éshą’ bighą? Doo bi’odlą’íí yee yiká ádáát’įįd dahíí bighą, áídá’ begoz’aaníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo dábik’ehyú ádaant’ee doleeł daanzįgo ch’éh yiká ádáát’įįd. Áí Christ doo daayodląą dahíí bighą tséé bighą nach’igeehíí daineztałhíí k’ehgo ye’ádaat’ee lę́k’e;
ROM 9:33 Bek’e’eshchiiníí biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíígo, Isąą, Sion gee tséé bighą nach’igeehíí, tséé ts’iztałgo nach’ikaadíí nnsh’aah: hadíń bodląąhíí doo hant’é yik’ee ídaayándzį doleeł, ṉii.
ROM 10:1 Shik’ííyú, shijíí yuṉe’ dázhǫ́ hásht’į́į́, Israel hat’i’íí hasdádokahgo, ła’íí áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań náhoshkąąh.
ROM 10:2 Díí bígonsįgo baa nagoshṉi’, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ dahdaanldǫhgo hádaat’įį ndi hagot’éégo bich’į’ ách’ít’ééhíí doo yídaagołsį da.
ROM 10:3 Hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dábik’ehyú áile’íí doo yídaagołsį dago, dabíí dábik’ehyú ídaadilṉe’go yiká ádáát’įįdgo, hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dábik’ehyú áile’íí doo yaa ídaadest’ąą da.
ROM 10:4 Christ ch’odląąyúgo doo dayúweh Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ách’ít’ééhíí bighą dábik’ehyú ách’ít’éé da, áídá’ nṉee dała’á daantį́į́gee Christ daayosdląądíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé doleeł.
ROM 10:5 Begoz’aaníí bikísk’eh at’ééhíí bee dábik’ehyú ágot’eehíí Moses yee k’e’eshchįįgo gáṉíí, Nṉee begoz’aaníí yikísk’eh ánát’įįłíí da’áí yee hiṉaa doo.
ROM 10:6 Odlą’íí bee dábik’ehyú ágot’eehíí Moses yee k’enaa’ashchįįgo gáṉíí, Nijíí biyi’ yuṉe’ doo gánṉii da, Hadíńshą’ yaaká’yú digháh? (Christ ádí’ bił godah ch’ínánt’ashgo:)
ROM 10:7 Ła’íí doo gánṉii da, Yuyahgo o’i’áń yuyaa hadíńshą’ digháh? (Christ daztsąądí’ t’ąązhį’ yił nat’aashgo.)
ROM 10:8 Áídí’ bek’e’eshchiiníí nt’é ṉíí? Yati’íí nt’ahdí’ nlįį, dá nizé’ yuṉe’, ła’íí nijíí yuṉe’ ndi begoz’ąą, ṉii: áí yati’íí ko’odlą’ bee hasdách’ighah, áí zhą́ baa yáhiilti’;
ROM 10:9 Nizé’dí’, Jesus sheBik’ehń hoshdląą, nṉiiyúgo, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań Jesus daztsąądí’ náyihilṉa’íí nijíí yuṉe’ hondląąyúgo hasdánṉáh doleeł.
ROM 10:10 Nṉee bijíí yuṉe’ odląąyúgo dábik’ehyú át’éégo ábi’delzaa; ła’íí bizé’dí’ oshdląą ṉiigo hasdayááhi at’éé.
ROM 10:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí gáṉíí, Hadíń bodląąhíí doo hant’é yik’e ídaayándzį da doleeł.
ROM 10:12 Jews daanliiníí ła’íí Greeks daanliiníí dáłełt’ee, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo ła’ łahgo ádaat’ee da: nohweBik’ehń dała’á nṉee dawa yeBik’ehń nlįįgo, hadíí bich’į’ ch’oba’ ádaaṉiihíí biłgoch’oba’íí ch’ída’izkaadíí yaa yiṉé’.
ROM 10:13 Áík’ehgo hadíń nohweBik’ehń bizhi’íí yozhíígo yich’į’ ch’oba’ ánṉiidíí hasdádogaał.
ROM 10:14 Áń hagot’éégo yich’į’ ádaaṉii, doo hwahá daayodląąh dadá’? Hagot’éégo daayodląąh, áń doo hwahá ya’ikodaaniizįįh dadá’? Hagot’éégo daidits’į́h, doo hadíń bił nadaagolṉi’ dadá’?
ROM 10:15 Hagot’éégo bił nadaagolṉi’, ła’ daabi’dol’aadgo zhą́? bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Dahadíń yati’ baa gozhóni, bee nkenágoheltǫǫdíí, yaa yałti’go higaałíí ba’ihégosį, áí nłt’éégo ágot’eehíí nṉee yaa bił gozhǫ́ǫ́ doleełíí yaa nadaagolṉi’!
ROM 10:16 Ndi doo dawa yati’ baa gozhóni yikísk’eh ádaasdzaa da. Esaias gáṉííhíí k’ehgo, NohweBik’ehń, hadíń bił nagosiilṉi’íí yodląą áídá’?
ROM 10:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ dihiits’ago zhą́ nohwi’odlą’ goleeh, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa nohwił na’goṉi’go zhą́ dihiits’ag.
ROM 10:18 Áídá’ na’ídíshkid, Ya’ doo daidests’ąą da née? Ha’oh, daidests’ąą, ni’gosdzáń biká’ dágoz’ąą nt’éégo baa na’goṉi’íí begoz’ąą, ni’gosdzáń náhin’ą́ą́yú biyati’ daats’idests’ąą.
ROM 10:19 Áídá’ naná’idishkid, Ya’ Israel hat’i’íí doo bił ídaagozį da lę́k’e née? Dantsé Moses gáṉíí, Łahgo hat’i’íí, nṉee doo bił da’otag da daabiłch’iṉiihíí bee daanohwiłch’ołch’įįgo ádaanohwishłe’, ła’íí hat’i’íí doo daagoyą́ą́ da daabiłch’iṉiihíí bee hadaashohkeego ádaanohwishłe’.
ROM 10:20 Áídí’ Esaias doo biini’ hą́h dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yá yałti’go gáṉíí, Nṉee doo shiká hadaantaa da n’íí shídaagosįįd; doo shiká nada’ódíłkid da n’íí bił ch’í’ṉah ádishdlaa.
ROM 10:21 Áídá’ Israel hat’i’íí gáyiłṉii, Nṉee doo daashidits’ag dahíí ła’íí shidáhzhį’ yádaałti’íí bich’į’ iłts’ą́’ dahdideshṉiigo o’i’aah.
ROM 11:1 Áík’ehgo na’ídíshkid, Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé yó’oyiłkaad née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. Shíí ałdó’ Israelite nṉee nshłįį, Abraham bits’ą́’dí’go hashidolchįį, Benjamin hat’i’íí bits’ą́’dí’ gosilį́į́.
ROM 11:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé dabíntsé yídaagołsiníí doo yó’oyiłkaad da. Ya’ biyati’ bek’e’eshchiiníí Elias yaa nagolṉi’íí doo bídaagonołsį da née? Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhgo Israel yaa yałti’go gáṉíí,
ROM 11:3 SheBik’ehń, nṉee binkááyú na’izíidíí nadaistseed, ła’íí naa hi’né’íí biká’ dahi’ṉiiłi nagoz’ąą n’íí tadaayozṉil; dashízhą́ isdziih, ła’íí shidizideego nadaagołchi’, ṉii.
ROM 11:4 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’é biłṉii? Nṉee gosts’idi doo náhóltagyú ídá’ásíłsįįd, doo Baal be’ilzaahíí yich’į’ nádaahilzhish dahíí.
ROM 11:5 Áík’ehgo díí goldohíí biyi’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’go da’ayą́hágo ídá’áyiidlaago hayihezṉil.
ROM 11:6 Biłgoch’oba’íí bee hayihezṉilyúgo, doo nłt’éégo ánádaat’įįłhíí bighą da: doo ágát’éé dayúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí yuṉáásyú doo ílį́į́ da doleeł. Áídá’ nṉee nłt’éégo ánát’įįłhíí bighą hayiṉiiłyúgo doo biłgoch’oba’híí bighą da: doo ágát’éé dayúgo nłt’éégo ánát’įįłíí yuṉáásyú doo ílį́į́ da doleeł.
ROM 11:7 Hago’at’éégo áídá’? Israel hat’i’íí yiká hádaat’iiníí ch’éh yighą ádáát’įįd; hayihezṉilíí zhą́ nádaidné’, áídá’ ła’ihíí biṉáá ádaagosdįįd.
ROM 11:8 (Bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí k’ehgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań áí da’ałhoshgo nakaihíí k’ehgo natsídaakeesgo ádaabizlaa, biṉáá doo yee daago’įį dago, bijeyi’ ałdó’ doo yee da’dits’ag dago;) díí jįį t’ah ágádaat’ee.
ROM 11:9 Ła’íí David gáṉíí, Bił daagonedlįįgo da’iyąąhíí bee bánakí’í’áágo daabiłjizh le’, nt’éhéta bidáh siné’go yitis hakaadhíí k’ehgo, da’áí binchǫ’íí bee bich’į’ nanáhi’ṉiiłle’:
ROM 11:10 Biṉáá doo nzhógo yee daago’įį dago alṉéhgo doo daago’įį da le’, biyíl ndaazíí bighą dahazhį’ da’isk’id le’.
ROM 11:11 Na’ónádishkid áídá’, Ya’ Israel hat’i’íí nanihezdeehíí doo nádaahidzįį da née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da: ndi nanihezdeehíí biláhyú doo Jews daanlįį dahíí hasdákai, Israel hat’i’íí hasdách’ikaihíí danéé zhą́ daanzįgo dayúweh yiká hádaat’įį doleełhíí bighą.
ROM 11:12 Israel hat’i’íí nanihezdee n’íí biláhyú ni’gosdzáń biká’ nṉee da’it’įįyúgo, ła’íí ch’éh ádáát’įįdíí biláhyú doo Jews daanlįį dahíí da’it’įįyúgo, áí bitisgo Israel hat’i’íí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ ninábide’ṉiiłíí biláhyú nṉee dawa da’it’įį doleeł.
ROM 11:13 K’adíí doo Jews daanohłįį dahíí nohwich’į’ yashti’, shíí doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ shi’dol’aadgo shinasdziidíí ílį́į́go áńsį:
ROM 11:14 Dáhago’at’éégo bił dała’ hat’i’íí hasdách’ikaihíí danéé zhą́ daanzįgo dayúweh yiká hádaat’įįgo ádaashłe’go ła’ hasdádokah.
ROM 11:15 Israel hat’i’íí yó’olkaadíí biláhyú ni’gosdzáń biká’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bił k’íí nádaasdlįįyúgo, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ninábide’ṉiiłííshą’ hago’at’éé? Da’itsaahdí’ nádaahi’ṉahíí k’ehgo at’éé.
ROM 11:16 Ná’ast’oodgee dantsé bido’né’ihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nané’íí diyįhyúgo, ná’ast’oodíí dawa ałdó’ diyįh: ła’íí ch’il bikeghad diyįhyúgo, bits’ádaaz’aahíí ałdó’ diyįh.
ROM 11:17 Jews daanliiníí ch’il olive holzeehíí k’ehgo ádaat’ee; ch’il olive holzéhi bits’ádaaz’aahíí ła’ nehestǫ’yúgo, áídí’ ni, doo Jew ńlį́į́ dahíí, ch’il olive da’ilįįyú hadajeehíí k’ehgo áńt’éhi, áí naheshch’iizhgee onáni’dotsiiyúgo, áík’ehgo olive bikeghad yenoseełíí ni ałdó’ bee nanlwodgo bee nłsééłyúgo;
ROM 11:18 Olive bits’ádaaz’aahíí doo bich’į’ ída’óńdlii da. Ídaóńdliiyúgo bínálṉih, ni ikeghadíí doo nee hiṉaa da, áídá’ bíí bee hinṉáá.
ROM 11:19 Ya’ gánṉii née, Shíí áígee onáshi’doltsiihíí bighą its’ádaaz’aahíí nahestǫ’?
ROM 11:20 Da’aṉii ágát’éé, ndi áí doo da’odląą dahíí bighą nahestǫ’, áídá’ nihíí ni’odlą’ zhą́ bee síńzįį. Áík’ehgo doo bee ída’óńdlii da, áídá’ nzhógo godínłsį:
ROM 11:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo t’ąązhį’ at’éé dago its’ádaaz’aahíí nayiheztǫ’, áík’ehgo ídaa gondzą́ą́, ni ałdó’ dánko ágánidolíłi at’éé.
ROM 11:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ła’íí bihashke’íí baa natsíńkees: nanihezdeehíí bihashke’ yiká’zhį’ áile’; áídá’ nihíí naa ch’oba’, biłgoch’oba’íí da’áík’ehgo biyi’ hiṉááłyúgo: áídá’ doo ágáńt’éé dayúgo ni ałdó’ yó’onidi’aah.
ROM 11:23 Jews daanliiníí, doo da’odląą dahíí doo dayúweh ye’ádaat’ee dayúgo, ch’il olive biyi’ onádaabi’ditsiih: Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ áík’ehgo ádaabile’go yik’e sitįį.
ROM 11:24 Olive da’ilįįyú hadajeehíí bits’ą́’ nanideshgizhdá’ ch’il olive nłt’ééhíí biyi’ onánidotsiiyúgo, ch’il olive nłt’ééhíí dabíí bits’ádaaz’aahíí naheztǫ’ n’íí biyi’ onádaitsiihíí itisgo doo bá nyee da.
ROM 11:25 Shik’ííyú, doo ídaa da’ohdlíí da doleełgo díí doo bígóżį da n’íí bídaagonołsįįh hádaanohwisht’įį, Israel hat’i’íí łahzhį’ doo daago’įį da daasilįį, doo Jews daanlįį dahíí dawa ha’ádokahíí begolzaazhį’.
ROM 11:26 Áík’ehgo Israel hat’i’íí dawa hasdádokah: bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Siondí’ Hasdá’iiṉiiłíí dogaał, áń Jacob hat’i’íí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań daidnłsį da n’íí daidnłsįgo ádaabidoliił:
ROM 11:27 Binchǫ’íí baa nádaagodesii’ą́ą́dá’, da’áí iłk’idá’ bándaagosii’ą́ą́ ni’ yínádaalṉiih doleeł, ṉii.
ROM 11:28 Yati’ baa gozhóni nádaagonoh’aahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań Israel hat’i’íí k’ihzhį’ ádaizlaa: áídá’ daabitaa n’íí hadaiyihezṉilhíí bighą Israel hat’i’íí bił daanzhǫǫ.
ROM 11:29 Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’éhéta kaa yiné’yúgo, dagohíí koká ánṉiidyúgo doo łahgo áná’ṉe’ da.
ROM 11:30 Łah Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daahohdląą da ni’, áídá’ k’adíí Israel hat’i’íí doo da’odląą dahíí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwaa daadest’ąą:
ROM 11:31 K’adíí Israel hat’i’íí doo da’odląą da, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwaa daadest’aaníí biláhyú bíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí baa daadidot’aał.
ROM 11:32 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dawa doo da’odląą dahíí yich’į’ ndaayiṉil, dawa yaa ch’oba’ doleełgo.
ROM 11:33 Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’íí hik’e bił ígóziníí biłgo łą́ą́go ch’ída’izkaad! Hagot’éégo nṉee yich’į’ godi’aahíí doo hagot’éégo ba’ch’iiłkáah da, bi’at’e’íí doo hagot’éégo bígózį da!
ROM 11:34 Hadíńshą’ nohweBik’ehń binatsekeesíí yígółsį? Hadíńshą’ nabineztąąd?
ROM 11:35 Dagohíí hadíńshą’ nohweBik’ehń dant’éhéta yaa yiné’, t’ąązhį’ dant’éhéta baa náyiné’ doleełhíí bighą? Doo hadíń da.
ROM 11:36 Dawa bits’ą́’dí’ daagolį́į́, ła’íí dawa biláhyú daahiṉaa, ła’íí dawa bá daahiṉaa, áń dahazhį’ ba’ihégosį doo. Doleełgo at’éé.
ROM 12:1 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’híí bighą nádaanohwoshkąąh, dant’éhéta natseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daach’iné’híí k’ehgo nohwíí t’ah daahinohṉaadá’ nohwits’íhíí hadaadesdzaago baa daadenoh’aah, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił gozhǫ́ǫ́, áík’ehgo daadinołsįgo daahohkąąhgo dábik’eh.
ROM 12:2 Díí ni’gosdzáń biká’ doo bik’ehyú ágot’ee dahíí doo be’ádaanoht’ee da: áídá’ dawa bee nohwinatsekeesíí áníidégo ánálṉe’go łahgo ádaanoht’ee le’, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hát’ííníí nłt’éégo at’ééhíí, bił goyiłshóóníí, ła’íí dázhǫ́ nzhooníí bídaagonołsįįh.
ROM 12:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí biláhyú báyáshti’go shaa godet’ąą; áík’ehgo dała’á notįįgee gádaanohwiłdishṉii, Doo itisgo ídaa daagonohdząągo dała’á notįįgee Bik’ehgo’ihi’ṉań odlą’ dahołąągo nohwainé’íí dábik’ehgo ídaa natsídaahkees.
ROM 12:4 Nohwits’í dała’á ndi łąąyú henláá ndi doo dała’ dáłełt’eego nada’iziid da:
ROM 12:5 Da’ágát’éégo néé hiidląą ndi its’í dała’á k’ehgo ádaant’ee, Christ bił dała’á daandlįįgo, ła’íí its’í dała’á ndi łąąyú henlááhíí k’ehgo daandlįįgo iłch’odaahii’ṉii.
ROM 12:6 Nt’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwainé’íí iłtah ádaat’ee; Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’ nohwaa det’ąąyúgo haląą nohwi’odlą’ dahołąągo nohwainé’íí dábik’ehgo bee yádaahiilti’ le’;
ROM 12:7 Ła’ bich’odaahii’ṉiigo nohwaa det’ąąyúgo haląą ágánádaahiit’įįł le’; hadíń iłch’ígót’aahgo baa det’ąąyúgo nłt’éégo iłch’ígó’aah le’;
ROM 12:8 Hadíń idag yałti’go baa det’ąąyúgo áík’ehgo nṉee yidag yałti’ le’; hadíń dawahá nayiṉiihíí doo yaanchį’ dago nayiṉiih le’; hadíń dawahá yebik’ehíí nłt’éégo nabi’dinłtł’og le’; ła’íí hadíń ła’ yaa ch’oba’íí yaa bił gozhǫ́ǫ́go ánát’įįł le’.
ROM 12:9 Da’aṉii nohwił’ijǫǫ le’, doo daazhógo da. Nchǫ’go ágot’eehíí bik’edaadinohṉiih; nzhooníí zhą́ nłdzilgo daahinohtą’.
ROM 12:10 Łił daanohjǫǫ le’, iłk’ííyú łił daanjǫǫhíí k’ehgo; daałidinołsigo nṉee ła’íí ntsé sitįįgo ádaanołsį le’;
ROM 12:11 Doo nohwił daagoyéé’go nada’ohsiid da; Holy Spirit nohwijíí yuṉe’ diltłi’go ádaanohwiłsį le’; nohweBik’ehń bá nada’ohsiid;
ROM 12:12 Nohwádįhyú nłt’ééhíí ndaahóndliihíí bighą nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; nohwiniidaagonłt’ééyúgo bidag ádaanoht’ee le’; dáda’ohkąąh nt’éé le’;
ROM 12:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhíí hant’é yídįh daanliiníí bitaadaahṉiih; nohwista’ nakáhíí baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
ROM 12:14 Nohwik’edaanṉiihíí biyaa gozhǫ́ǫ́ le’ daadohṉiigo bá da’ohkąąh; doo yati’ bee daahohkáał da.
ROM 12:15 Bił daagozhóóníí dába’ashhah nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’, ła’íí daachagíí ałdó’ dába’ashhah daahchag le’.
ROM 12:16 Dáłełt’eego natsídaahkees. Doo itisgo ádaadisoł’ṉil da, débaagoch’oba’ihíí doo biṉááł ídaadołkąąh da. Doo ídaa natsídaahkees da le’.
ROM 12:17 Dahadíń doo bik’ehyú ádaanohwizlaa dayúgo doo iké’déṉá ágánádaahdle’ da. Nṉee dawa binadzahgee dawahá nłt’ééhíí zhą́ baa nahkai le’.
ROM 12:18 Bígonedząą lę́k’eyúgo nṉee dawa nkegohen’ą́ą́go bił daagonohłįį.
ROM 12:19 Shił daanohshóni, hadíń doo bik’ehyú ádaanohwizlaa dayúgo, doo k’enaahné’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá k’ena’né’íí biba’ goz’ąągo ádaagonołsį le’: gáṉíígo bek’e’eshchįį, Goyéégo koch’į’ godish’aahi ánsht’ee, ík’enashné’ ndi at’éé, nohweBik’ehń áṉíí.
ROM 12:20 Áí bighą, nik’enṉiihíí shiṉá’ silįįyųgo bá’ńné’; dibá’ silįįyúgo tú bá ná’íłsįįh: áík’ehgo ágáńt’įįyúgo bitsit’á’ tsiid dahnásííkaahíí k’ehgo ánle’.
ROM 12:21 Nchǫ’íí doo nohwitis hileeh da le’, áídá’ nłt’ééhíí bee nchǫ’íí bitis daahłeeh.
ROM 13:1 Nṉee dała’á daantį́į́gee nadaant’aahíí bikísk’eh ádaat’ee le’. Bik’ehgo’ihi’ṉań nadaant’aahíí dawa yebik’eh: nadaant’aahíí binawodíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ą́ą́.
ROM 13:2 Áí bighą hadíń nadaant’aahíí yits’ą́’zhį’ at’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’ánihíí doo yikísk’eh at’éé da: áí ídándaagot’a’hi at’éé.
ROM 13:3 Nṉee nłt’éégo ánádaat’įįłíí nadaant’aahíí doo yédaaldzid da, nchǫ’go ánádaat’įįłíí zhą́ nadaant’aahíí yédaaldzid. Ya’ nant’án doo béńldzid hánt’įį da née? Nłt’éégo ánánt’įįł, áík’ehgo nzhǫǫgo naa yałti’ doleeł.
ROM 13:4 Ninant’a’ ná nłt’éé doleełhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań yá na’iziid. Nchǫ’go ánánt’įįłyúgo béńldzid; doo da’ílį́į́zhį’ bésh be’idiltłishé dahyotįįł da: áń Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidgo nṉee doo bik’ehyú ánát’įįł dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ yik’izhį’ áile’.
ROM 13:5 Áí bighą nadaant’aahíí bikísk’eh ádaanoht’ee le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ doo bits’ą́’zhį’ ánádaaht’įįłhíí zhą́ bighą da, áídá’ nłt’éégo ánádaaht’įįłgo ídídaagonołzįhíí bighą ałdó’.
ROM 13:6 Da’áí bighą tax nadaahohṉiił: tax bich’į’ nadaahi’ṉiiłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziidíí daanlįįgo áí nayik’ída’iziid.
ROM 13:7 Áí bighą bich’į’ nada’ohṉiił le’at’ééhíí dawa bich’į’ nada’ohṉiił: tribute bich’į’ nadaahohṉiił le’at’ééhíí tribute bich’į’ nadaahohṉiił; tax bich’į’ nadaahohṉiił le’at’ééhíí tax bich’į’ nadaahohṉiił; hadíí bédaałdzid le’at’ééhíí bédaałdzid; hadíí daadiniłsį le’at’ééhíí daadinołsį.
ROM 13:8 Nṉee doo ła’ naa hayił’áa da le’, ił’ijóóníí zhą́ łaa hadaasoł’aa le’: hadíń ła’ bił nzhǫǫhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí yikísk’eh at’éé.
ROM 13:9 Begoz’aaníí gáṉíí, Doo nant’į’ nach’ighaa da, Doo nach’iłtsee da, Doo ich’in’įįh da, Doo łé’ch’iłchoo da, Doo dawahá ídáhách’it’įį da; áí begoz’aaníí ła’ ałdó’ dawa łínáhi’ṉilgo díínko begoz’ąą, Nit’ahdí’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫǫhíí k’ehgo.
ROM 13:10 Hadíń bit’ahdí’ gólííníí bił nzhooníí doo yiṉí’idiłṉííh da; áí bighą koł ijóóníí begoz’aaníí ye’iiláa.
ROM 13:11 Ła’íí goldohíí bídaagonołsį, k’adíí da’ołhoshdí’ ch’ínádaanohdziidíí biká’ ngonyáá, hasdánohwidi’ṉiiłíí ałhánídí’ begoz’ąą, dantsé da’osiidląądá’ n’íí bitisgo.
ROM 13:12 Tł’é’híí k’ad bech’ígoṉáh, k’ad haiłkáah: haląą, áí bighą chagołheeł zhiṉéégo ágot’eehíí nohwits’ą́’zhį’ ádaahiidle’, ła’íí bésh diyágé idindláád zhiṉéégohíí ík’e daahiidleeh.
ROM 13:13 Nłt’éégo hiidaał le’, jį́į́go ch’ogaałhíí k’ehgo: doo nchǫ’íí bee nohwił daagonedlįįgo da, doo nohwił nágodeyisgo da, doo nant’į’ nahiidaago da, nchǫ’íí doo bich’į’ t’ąązhį’ ách’ít’éé dahíí doo be’ádaant’ee da, doo iłk’edaan’ṉiihgo da, ła’ bíyééhíí doo ídáhádaahiit’įįgo da:
ROM 13:14 Nohwits’í nchǫ’go hádaat’iiníí doo bee da’ohłe’ dahíí bighą doo nohwijíí yuṉe’ nchǫ’íí bágoz’ąągo ádaanołsį da, áídá’ bésh diyágé benagonlkaadíí biyi’ nasozįįhíí k’ehgo Jesus Christ nohweBik’ehń biyi’ nasozįį.
ROM 14:1 Hadíń bi’odlą’ doo nłdzil dahíí bich’į’ daanohshǫǫ le’, doo bił ładaadoht’áhgo da.
ROM 14:2 Nṉee ła’ bi’odlą’ golííníí hidáń da’adzaahíí yiyąą, áídá’ ła’ bi’odlą’ doo nłdzil dahíí hidáń hadaajeehíí zhą́ yiyąą.
ROM 14:3 Nṉee hidáń dawa yiyąąhíí ła’ nṉee doo dawa yiyąą dahíí doo da’ílínégo yaa natsekees da le’; ła’íí nṉee doo dawa yiyąą dahíí ła’ nṉee dawa yiyąąhíí ałdó’ doo da’ílínégo yaa natsekees da le’: bíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nábinłtíni at’éé.
ROM 14:4 Nihíí hant’é ńlį́į́go ła’i yána’iziidíí baa yáńłti’go? Binant’a’íí nłt’éégo yána’iziidyúgo dá na’iziid doleeł, doo nłt’éégo yána’iziidíí ch’ínált’e’. Binawod bá ágolzį doo, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ binawod golį́į́go sizįįgo ábile’.
ROM 14:5 Nṉee ła’ ła’jįį ła’ihíí yitisgo yidnłsį: ła’íí dawa dałełt’eego yidnłsį. Nṉee dała’á daantį́į́gee doo bił nagokigo yaa natsekees da le’.
ROM 14:6 Hadíń ła’jįį yidnłsįhíí nohweBik’ehń yidnłsįgo at’į́į́; hadíń ła’jįį doo yidnłsį dahíí bíí ałdó’ nohweBik’ehń yidnłsįgo at’į́į́. Hadíń hidáń dawa yiyąąhíí nohweBik’ehń yidnłsįgo iyąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihénzįgo; nṉee doo dawa yiyąą dahíí ałdó’ nohweBik’ehń yidnłsįgo at’į́į́, bíí dó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihénzįgo iyąą.
ROM 14:7 Nṉee hiṉaayúgo doo dabíí ídebik’ehgo hiṉaa da, datsaahyúgo doo dabíí bik’ehgo datsaah da.
ROM 14:8 Daahin’ṉaayúgo nohweBik’ehń daanohwineł’į́į́go daahin’ṉaa; daahiitsaahyúgo nohweBik’ehń daanohwineł’į́į́go daahiitsaah: áík’ehgo daahin’ṉaa ndi dagohíí daahiitsaah ndi nohweBik’ehń bíyéé daandlįį.
ROM 14:9 Díí bighą Christ daztsąą, áídí’ naadiidzaago naahi’ṉa’, nanezna’íí hik’e daahiṉaahíí biłgo yeBik’eh doleełgo.
ROM 14:10 Nt’é bighą nohwik’isyú baa yádaałti’? Nt’é bighą nohwik’isyú da’ílínégo baa natsídaahkees? Néé Christ ndaago’a’go dahsdaagee daanohwigha bich’į’ daahiidzįįh doleeł.
ROM 14:11 Bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, NohweBik’ehń gáṉíí, Da’aṉii hinshṉaago da’aṉii gádishṉii, dakowa kogod bee shich’į’ daach’ilzhíísh, dakowa kozé’ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihédaach’inzį doleeł, ṉii.
ROM 14:12 Áík’ehgo daanohwigha dała’á daantį́į́gee Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ídaa nadaagohiilṉi’ doleeł.
ROM 14:13 Áí bighą kodí’ godezt’i’go doo łaa yádaahiilti’ da le’: díí k’ehgo nko nohwiini’ łaadaahiidle’, doo nohwik’ííyú yighą nadokałíí bádįhyú begoz’ąągo ádaahiidle’ da, dagohíí dant’éhéta yeni’iłsiihíí doo bádįhyú begoz’ąągo ádaahiidle’ da.
ROM 14:14 Díí bígonsį, Jesus nohweBik’ehń shił ígózįgo áshíłsį, hidánhíí doo nchǫ’ da; áídá’ hadíń hidáń nchǫ’ nzįhíí bíí bich’į’ nchǫ’.
ROM 14:15 Nt’é nnaahíí bighą nik’isn biṉi’ńṉihyúgo doo kołijóóníí be’áńt’éé da. Nt’é nnaahíí nṉee ła’ bee bił ch’ígonoghéeh hela’, áń Christ bá daztsáni at’éé.
ROM 14:16 Nt’éhéta nłt’éé ńńzį ndi, dénchǫ’égo baa yá’iti’yúgo, doo be’ánádaaht’įįł da le’:
ROM 14:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee itah ch’ilįįyúgo, doo nt’éhéta ch’iyąąhíí ła’íí ch’idląąhíí zhą́ bighą da; áídá’ Holy Spirit binkááyú dábik’ehyú ách’ít’ééhíí, ła’íí kił nkegohen’ą́ą́híí, ła’íí kił gozhǫ́ǫ́híí bighą itah ch’ilįįhi at’éé.
ROM 14:18 Hadíń díí ye’at’éégo Christ yána’iziidíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’eh, nṉee ałdó’ bił dádaabik’eh.
ROM 14:19 Áík’ehgo haląą nt’éhéta nkegohen’ą́ą́go áyíłsiníí biká hádaahiit’įį le’, ła’íí nt’éhéta daanldzilgo be’ádaałiidle’íí biká hádaahiit’įį le’.
ROM 14:20 Doo nt’éhéta daahsąąhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binasdziidíí daałchǫǫh da. Hidáń dawa nłt’éé; ndi hadíń nt’éhéta yiyąąhíí bighą ła’ nanakaadyúgo, áí yee ni’iłsiih.
ROM 14:21 Itsį’ nnaahíí dagohíí wine ndląąhíí dagohíí dahago ánánt’įįłhíí bighą nik’isn nanakaadyúgo, dagohíí nt’éhéta nchǫ’go ánát’įįłgo ábile’yúgo, dagohíí nt’éhéta bighą bi’odlą’ doo nłdzil dago ábile’yúgo doo be’ánánt’įįł dago nzhǫǫ.
ROM 14:22 Ni’odlą’ nłdzil née? Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nłt’éégo áńt’ééhíí bígonłsį́ le’. Hadíń áík’ehgo ánát’įįłíí doo ídángot’aa dago biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
ROM 14:23 Hadíń biini’ nakigo da’adzaahíí yiyąąhíí, áí bighą ídángot’áni at’éé, doo bi’odlą’ ye’at’į́į́ dahíí bighą: doo ki’odlą’ be’ánách’ot’įįł dahíí nchǫ’go ánách’ot’įįłi at’éé.
ROM 15:1 Néé nohwi’odlą’ daanldzilíí, hadíí biini’ nakigo bi’odlą’ doo daanłdzil dahíí bich’odaahi’ṉii le’, doo danéé ídaa natsídaahiikeesíí bighą da.
ROM 15:2 Áídá’ néé dała’á daantįįgee nohwit’ahdí’ daagolííníí bá nłt’éé doleełíí baa natsídaahiikees le’, bi’odlą’ nłdzil hileehíí bighą.
ROM 15:3 Christ ndi doo dabízhą́ ídaa natsekees da ni’; bek’e’eshchiiníí biyi’ biTaa gáyiłṉii, Hadíí bee daanich’o’ṉi’ n’íí shik’izhį’ nasdlįį, ṉii.
ROM 15:4 Doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí bee nohwił ch’ígót’aahíí bighą alzaa, nohwi’odlą’ nłdzilgo áile’go hadah ádaanohwiłsįgo, nohwádįhyú nłt’éhi goz’aaníí ndaahóndlii doleełhíí bighą alzaahi at’éé.
ROM 15:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań, kóni’ k’eh ách’íłsįgo ła’íí ko’odlą’ nłdzilgo áyíłsiníí, dałełt’eego natsídaahkeesgo nohwaa daidino’áah, Christ Jesus be’ádaanoht’eego:
ROM 15:6 Áík’ehgo nohwinatsekees dała’ágo, nohwiyati’ dała’ágo Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ nohweBik’ehń biTaahíí, ba’ihédaanohsį doleeł.
ROM 15:7 Christ k’ínoho’ṉiihíí k’ehgo k’ídaałoh’ṉii, áík’ehgo nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį doleeł.
ROM 15:8 Gánohwiłdishṉii, Jesus Christ nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí binal’a’á silįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ da’aṉiihíí baa bił ch’í’ṉah ágoléhgo, ła’íí daanohwitaa n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’é bee yángon’ááníí begolṉe’ doleełgo:
ROM 15:9 Ła’íí doo Jews daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ya’ihédaanzį doleełgo; bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Díí bighą doo Jews daanlįį dahíí naa bił nadaagoshṉi’, ła’íí nizhi’ baa idish’aałgo na’ihénsį doleeł.
ROM 15:10 Gánádi’ṉii, Doo Jews daanohłįį dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé bił nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
ROM 15:11 Ła’íí gánádi’ṉii, Doo Jews daanohłįį dahíí dawa, nohweBik’ehń ba’ihédaanohsį le’; nṉee dawa ałdó’ ba’ihédaanohsį le’.
ROM 15:12 Esaias ałdó’ gáṉíí, Ch’il bikeghad bits’ą́’dí’ hanajéédíí k’ehgo Jesse bits’ą́’dí’ hanádaałołchiiníí dała’á doo Jews daanlįį dahíí yá nant’aa doleełíí hígháh; áń doo Jews daanlįį dahíí bada’ołíí doleeł.
ROM 15:13 Holy Spirit binawod biláhyú nłt’éhi nohwádįhyú goz’aaníí ndaahohłííhíí itis odaazlįį doleełhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań, nłt’ééhíí ndaahołíígo ádaanohwile’íí, daahohdląągo koł gozhóóníí ła’íí iłch’į’gont’ééhíí nohwee halk’ił le’.
ROM 15:14 Shik’ííyú, nłt’ééhíí be’ádaanoht’eego, dázhǫ́ daagonohsąągo nohwígonsį, ła’íí łił ch’ídaagonoht’aahgo bídaagonoł’ąą.
ROM 15:15 Da’ágát’éé ndi doo shiini’ hą́h dago ła’ nohwich’į’ bek’e’shiłchį́į́, bínádaadołṉíh doleełgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shik’izhį’ áyíílaahíí bighą,
ROM 15:16 Okąąh yedaabik’ehi Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziid n’íí k’ehgo Jesus Christ bá na’isiidgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ yati’ baa gozhóni doo Jews daanlįį dahíí bił nadaagoshṉi’, áík’ehgo doo Jews daanlįį dahíí Holy Spirit bee hadaadelzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nánshṉiiłgo naidiiṉiił doleeł.
ROM 15:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań bána’isiidhíí bighą Jesus Christ biláhyú ída’oshdlíí.
ROM 15:18 Christ shiláhyú ánát’įįłíí zhą́ doo shiini’ hą́h dago baa nagoshṉi’ doleeł, shinkááyú doo Jews daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí yikísk’eh ádaat’eego ádaayiłsį, shinkááyú yałti’go hik’e ánát’įįłgo, ła’íí
ROM 15:19 Godiyįhgo be’ígóziníí hik’e ígozisgo ánágot’įįłíí Christ shinkááyú ánát’įįłgo, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit binawodíí shinkááyú na’iziidgo Jerusalemdí’ Ilírikamzhį’ daagotahyú Christ nłt’éégo baa na’goṉi’íí ąął baa yásíłti’ ni’.
ROM 15:20 Áík’ehgo Christ doo bígózį dayú yati’ baa gozhóni baa yashti’go nabik’í’isiid ni’, Christ iłk’idá’ bígózįyú baa yashti’yúgo, ła’ nṉee kįh bitł’ááh si’aaníí áyíílaahíí biká’gee na’ishtł’įhíí k’ehgo ashṉe’ doleeł ni’:
ROM 15:21 Áídá’ bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Hadíń doo hwahá baa bił nagoṉi’ dahíí bił ch’í’ṉah daaleeh: hadíń doo hwahá ya’ikodaanzį dahíí yídaagołsį doo, ṉii.
ROM 15:22 Áík’ehgo yashti’go nashi’dintł’ogíí bighą ch’éh nohwich’į’ disháhgo asht’įį ni’.
ROM 15:23 Áídá’ k’adíí dząągee doo hayú yánánáshtih dago, ła’íí doo ałch’ídé łegodzaa da nohwich’į’ disháh hásht’į́į́go,
ROM 15:24 Spainyú déyáágo nohwini’gee ch’ínsháhgo daanohwidistseełíí hásht’į́į́, áígee dét’įhézhį’ nohwił daagozhǫ́ǫ́go nahétąą hik’e Spainyú naadesdzaago shich’odaadohṉiił nsį.
ROM 15:25 K’adíí Jerusalemyú Jesus daayokąąhíí bich’odaashṉiihyú déyáá.
ROM 15:26 Macedóniayú ła’íí Akéyayú daagolínihíí bił daagozhǫ́ǫ́go Jerusalemgee Jesus daayokąąhíí tédaat’iyéhíí zhaali yich’į’ ádaile’.
ROM 15:27 Da’aṉii yaa bił daagozhǫ́ǫ́go ádaile’; áí da’aṉii baa hadais’áhi daanlįį. Áígee Jesus daayokąąhíí yaaká’dí’ begoz’áni daabíyééhíí łahzhį’ doo Jews daanlįį dahíí yaa daizné’híí bighą ni’gosdzáń biká’gee nandeehíí ła’ yee yich’odaaṉiihgo dábik’eh.
ROM 15:28 Díí ąął ashłaago zhaali bá łenáhesdlaahíí baa daadeni’ą́ą́go nohwaa deshaał, Spainyú déyáágo.
ROM 15:29 Nohwaa níyáágo Christ nłt’éégo baa na’goṉi’íí bee gozhóóníí ch’ída’izkaadgo bee nohwaa nsháhíí bígonsį.
ROM 15:30 Áí bighą shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń, ła’íí Holy Spirit bee łił daanjǫǫhíí bighą nánohwoshkąąh, Bik’ehgo’ihi’ṉań shá nádaahohkąąhgo dała’ nohwił dahdaanshdǫh le’.
ROM 15:31 Áík’ehgo Judéagee doo da’odląą dahíí doo hago ádaashile’ dago shá da’ohkąąh; ła’íí zhaali Jerusalemgee Jesus daayokąąhíí bá íła’áshłaahíí yaa biłdaagozhǫ́ǫ́go nádaidoné’go ałdó’ shá da’ohkąąh;
ROM 15:32 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo shiłgozhǫ́ǫ́go nohwaa nsháh, ła’íí nohwigotahgee dét’įh nohwista’ nsháhgo nohwił hanasół.
ROM 15:33 Bik’ehgo’ihi’ṉań be’iłch’į’gont’ééhíí nohwił nlįį le’. Doleełgo at’éé.
ROM 16:1 Nohwilah, Phoebe holzéhi, bá nohwich’į’ k’e’eshchii, Cenchréagee ha’ánáłséhíí yitahyú na’iziidihi:
ROM 16:2 Áń Jesus daayokąąhíí k’ehgo nohweBik’ehń biláhyú k’ídaahoh’ṉii, ła’íí shich’odaahṉiih nohwiłṉiiyúgo bich’odaahṉiih: áń łánihi yich’odaazṉi’, shíí ałdó’ shich’ozṉi’.
ROM 16:3 Priscílla hik’e Áquila, Christ Jesus biláhyú shich’odaaṉíhi, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:4 Áí shighą goyéégo bich’į’ nadaagoyaa, dásdozhą́ shighą nanezna’, áí ba’ihénsį; ła’íí hayú doo Jews daanlįį dahíí ha’ánáłséhíí nagozṉilyú ínashood dawa ya’ihédaanzį ałdó’.
ROM 16:5 Áí bigowąyú ínashood da’okąąhgo íła’ánát’įįłíí dawa ałdó’, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Epenétus, dázhǫ́ shił nzhónihíí, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, áń Akéyayú dantsé Christ yich’į’ dahiyáhi.
ROM 16:6 Mary, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, áń nyeego nohwá na’iziid ni’.
ROM 16:7 Androníkas hik’e Junia, bił hat’í’ihi, bił ha’áshíjéd n’íí, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, áí Jesus binadaal’a’á itah daanlįį, daach’inłsíni ádaat’ee, áí dashíntsé Christ yich’į’ dah hizh’ázhi at’éé.
ROM 16:8 Ámplias, nohweBik’ehń biláhyú shił nzhóni, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:9 Úrbane, Christ biláhyú nohwich’odaaṉíhi, ła’íí Stákis shił nzhóni, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:10 Apélles, Christ bił dábik’ehi, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Aristobúlus yił daagolííníí ałdó’, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:11 Heródion, bił hat’í’ihi, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Narcíssus yił daagolííníí, nohweBik’ehń daayokąąhíí, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:12 Tryfína hik’e Tryfósa, nohweBik’ehń yánada’iziidi, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Pérsis, bił daach’izhóni, nohweBik’ehń łą́ą́go yána’iziidíí ałdó’, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:13 Rufus, nohweBik’ehń habiłtííníí, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, áń bą́ą́híí, shíí ałdó’ shimaa biłdishṉíhi, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:14 Asýncritus, Phlégon, Hérmas, Pátrobas, ła’íí Hérmes, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, nohwik’isyú yił nakaihíí ałdó’.
ROM 16:15 Philólogus hik’e Julia, Nérius hik’e bilah, Olýmpas ła’íí Jesus daayokąąhíí yił nakaihíí dawa, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
ROM 16:16 Daagodinołsįgo daałohts’ǫs le’. Christ daayokąąhgo ha’ánáłséhíí nagozṉilíí, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
ROM 16:17 Shik’ííyú, nadaanohwoshkąąh, hadíń nohwił ch’ígon’ą́ą́híí yídaagoł’ąą n’íí déłahgota nohwił ch’ídaago’áahgo iłch’ínohwiṉííłíí ła’íí nohwich’į’ daagodiłkishíí, daat’éhi ádaat’įį shįhíí bídaagonołsįįhgo bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee.
ROM 16:18 Ágádaat’eehíí Jesus Christ nohweBik’ehń doo yánada’iziidihi at’éé da, daabibid zhą́ yaa natsídaakees; áí nłt’éégo ádaaṉii ndihíí, ła’íí nzhǫǫgo hanádaadzih ndihíí doo daagoyą́ą́ dahíí k’izédaabidiṉiił.
ROM 16:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ádaanoht’eehíí nṉee dawa yídaagołsįhíí bighą nohwaa shił gozhǫ́ǫ́; áídá’ nłt’éégo ágot’eehíí zhą́ bich’į’ daagonohsąągo, ła’íí nchǫ’go ágot’eehíí doo bídaagonołsį dago hasht’į́į́.
ROM 16:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań be’iłch’į’gont’ééhíí dak’adégo Satan nohwá yaa gonłṉeego biłedaadoł’éés. Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
ROM 16:21 Timotheus, bił na’isiidíí, ła’íí Lúcius, Jason, ła’íí Sosípater, bił hat’í’ihi, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
ROM 16:22 Shíí, Tértius, díí naltsoosíí Paul bá k’e’shiłchínihi, nohweBik’ehń biláhyú, Gozhǫ́ǫ́, nohwiłdishṉii.
ROM 16:23 Gáius golį́į́gee sídáá, dząągee ínashood íła’ánát’įįh, áń, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii. Erástus, dząą kįh gozṉilgee zhaali yaa sidaahíí, ła’íí Quártus, nohwik’isn, ałdó’, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
ROM 16:24 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí daanohwigha bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
ROM 16:25 Yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’íí, áí Jesus Christ baa na’goṉi’íí bikísk’ehyú Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinawod nohwá ánágodléhi at’éé; ni’gosdzáń alzaadí’ yushdí’ godezt’i’go na’goṉi’ doo bígózį da n’íí, áí Jesus Christ baa na’goṉi’íí, bee ch’í’ṉah silįį,
ROM 16:26 Áí k’adíí bígózįgo alzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí bek’e’eshchiiníí k’ehgo nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa bił na’goṉi’, daayodląąhgo yikísk’eh ádaat’ee doleełhíí bighą, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo benogowáh dahi yegos’aaníí bik’ehgo at’éé:
ROM 16:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań, áń zhą́ goyánihi, Jesus Christ biláhyú dahazhį’ ba’ihégosį le’. Doleełgo at’éé.
1CO 1:1 Shíí, Paul, Jesus Christ binal’a’á nshłįįgo Bik’ehgo’ih’ṉań háshit’įįgo shi’dokéed, ła’íí nohwik’isn Sosthenes,
1CO 1:2 Ínashood Corinthgee ha’ánáłséhíí bich’į’ k’e’iilchii, áí Christ Jesus biláhyú godilzįhgo ádaat’eego ádaabi’deszaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí daaleehgo daabi’dokéed, ła’íí dahot’éhé Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ biláhyú daayokąąhíí dawa bich’į’ k’e’iilchii, áń dabíí beBik’ehń ła’íí néé nohweBik’ehń nlįį:
1CO 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa hik’e Jesus Christ nohweBik’ehń bits’ą́’dí’ iłgoch’oba’íí ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
1CO 1:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí Jesus Christ biláhyú nohwaa yiné’híí bighą dábik’ehń oshkąąhgo nohwá ba’ihénsį;
1CO 1:5 Áń dawahá yee nohwich’oṉii, yati’ yee nohwich’oṉii, nohwigoyą’ ndi nohwá ágółsį;
1CO 1:6 Áík’ehgo Christ baa nadaagohiilṉi’íí nohwitahyú nłdzilgo áyíłsį:
1CO 1:7 Áík’ehgo yaaká’dí’ nohwaa hi’né’íí doo ła’ binohdįh da; Jesus Christ nohweBik’ehń nadáhíí biba’ ádaanoht’eedá’:
1CO 1:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań nołdzilgo ánohwiłsį doleeł danágódzáázhį’, áík’ehgo Jesus Christ nohweBik’ehń nadáhíí bijįį doo nt’é bee nohwaa dahgoz’ąą da doleeł.
1CO 1:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áṉííyú át’éé, áń biYe’ Jesus Christ nohweBik’ehń bił łił daanohdlįįgo nohwich’į’ ánṉiid.
1CO 1:10 K’adíí nánohwoshkąąh, shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ biláyú dáłełt’eego yádaałti’ doleełgo, nohwitahyú doo iłts’ą́’ ádaanoht’ee da doleełgo: áídá’ nohwiini’ dáłełt’eego ła’íí dáłełt’eego natsídaahkeesgo dałaházhį’ be’ádaanoht’ee le’.
1CO 1:11 Shik’ííyú, iłch’į’ nanádaagonołkaad ląą, Klóe yił naháztaaníí shił nadaagolṉi’.
1CO 1:12 Gádishṉiigo ádishṉii, ła’, Shíí Paul zhiṉéé nshłįį; ła’íí, Shíí Apóllos zhiṉéé nshłįį; ła’íí, Shíí Céphas zhiṉéé nshłįį, ła’íí, Shíí Christ zhiṉéé nshłįį, daadohṉii lą́ą́.
1CO 1:13 Ya’ Christshą’ dákwíihi daahohiikąąh née? Ya’ Paul tsį’iłna’áhi nohwá bíheskał née? Ya’ Paul bizhi’ bee baptize ádaanohwi’deszaa née?
1CO 1:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį, doo ła’ baptize ádaanohwishłaa da, Críspus hik’e Gáius zhą́;
1CO 1:15 Baptize ánohwishłaayúgo dánko dahadíń gáṉii, Dabíí bizhi’ yee baptize ágoł’įį.
1CO 1:16 Áídá’ Stéphanas bił daagolííníí baptize ashłaa ałdó’: ba’ashhah ła’ baptize ashłaa shįhíí doo bígonsį da.
1CO 1:17 Christ doo baptize ash’į́į́go shinł’a’ da, áídá’ yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’go shinł’a’: doo yati’ goyááníí bee yashti’ da, áík’ehgo yashti’yúgo dánko tsį’iłna’áhi baa na’goṉi’íí doo nt’é áile’ da doleeł ni’.
1CO 1:18 Tsį’iłna’áhi baa na’goṉi’íí ch’á’onehezdeehíí bich’į’yúgo déba’odlohé; áídá’ néé hasdáhiikaihíí nohwich’į’yúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod at’éé.
1CO 1:19 Bek’e’eshchiiníí gáṉíígo, Nṉee daagoyáni bigoyą’ da’ádįhgo ádaashłe’ doleeł, nṉee bił ídaagoziníí ałdó’ doo bił ídaagozįh dago ádaashłe’ doleeł.
1CO 1:20 Nṉee goyáni n’íí hayú láń? Begoz’aaníí ye’ik’e’iłchíhi n’íí hayú láń? Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí ye’agodet’áhi n’íí hayú láń? Díí ni’gosdzáń biká’ igoyą’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nt’é dago áyíílaahi at’éé.
1CO 1:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań góyą́ą́go ngonłchį́į́ lę́k’ehíí k’ehgo ni’gosdzáń biká’ nṉee dabíí bigoyą’íí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’éh yídaagołsįįh, áídá’ yati’ baa gozhóni yaa yałti’íí, ni’gosdzáń biká’ nṉee bich’į’yúgo doo nt’é da ndi, biláhyú da’odlaaníí hasdáhi’ṉiiłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ą́ą́.
1CO 1:22 Jews daanlíni godiyįhgo be’ígózinihíí yiká hádaat’įį, ła’íí Greeks daanlíni kogoyą’ zhą́ yiká daadéz’įį:
1CO 1:23 Áídá’ nééhíí Christ tsį’iłna’áhi bíheskałíí baa nadaagohiilṉi’, áí Jews daanlíni bidáh sizįį, Greeks daanlíni bich’į’yúgo déba’odlohé;
1CO 1:24 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ádaanṉiidíí, Jews daanlíni ła’íí Greeks daanlíni dawa yich’į’yúgo Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí át’éé, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’ at’éé.
1CO 1:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’íí, ni’gosdzáń biká’ nṉee bich’į’yúgo déba’odlohé ndi, nṉee bigoyą’íí yitisgo goyą́ą́; ni’gosdzáń biká’ nṉee bich’į’yúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nalwod da ndi, nṉee binawodíí yitisgo nalwodhi at’éé.
1CO 1:26 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’į’ ádaanṉiidíí baa natsídaahkees; doo hołąągo nṉee bigoyą’ bee daagonohsąą da, doo hołąągo dák’a’ádaanoht’ee da, doo hołąągo ízisgo ágot’ee zhiṉéégo gosolį́į́ da:
1CO 1:27 Ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń biká’ nt’é doo góyą́ą́ dahíí hayihezṉil, daagoyááníí ídaayádaandzįgo áile’híí bighą; ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daanłdzil dahíí hayihezṉil, nadaalwodíí ídaayádaandzįgo áile’híí bighą;
1CO 1:28 Ni’gosdzáń biká’ doo ízisgo ádaat’eego daagozliiníí, ła’íí daach’ich’ołaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hayihezṉil, doo begoṉáh dahíí hayihezṉil, dząągee begoz’aaníí doo nt’é dago ch’í’ṉah áile’híí bighą:
1CO 1:29 Áík’ehgo nṉee doo ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ída’odlíí da doleeł.
1CO 1:30 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ánát’įįgo Christ Jesus bił dała’á daanohłįį, áń biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań daagondzą́ą́go ádaanohwizlaa, dábik’ehyú ádaant’ee, ła’íí godilzįhgo ádaant’eego ádaanohwizlaa, áń biláhyú ałdó’ hanádaanohwidihez’ṉil:
1CO 1:31 Bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí k’ehgo, Hadíń ída’odlííhíí nohweBik’ehń yee ída’odlíí le’.
1CO 2:1 Shik’ííyú, nohwaa niyáádá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań baa na’goṉi’íí ni’gosdzáń biká’ yati’ dénzhóné ła’íí kogoyą’íí doo bee nohwich’į’ yashti’go niyáá da.
1CO 2:2 Áídá’ nohwił nashkai n’dá’ Jesus Christ zhą́, tsį’iłna’áhi bíheskał n’íí, baa yashti’go shiini’ łashłaa ni’, ła’ihíí doo nt’é da.
1CO 2:3 Doo nłdzil dago, nesdzidgo, ła’íí dázhǫ́ deshtłidgo nohwił nashkai ni’.
1CO 2:4 Shiyati’íí ła’íí na’goshṉi’íí nṉee goyáni biyati’ ích’į’ goltsódi doo bee yashti’ da ni’, ndi Holy Spirit na’iziidgo ła’íí binawod ch’í’ṉah áńsįhgo yashti’ ni’:
1CO 2:5 Áík’ehgo nohwi’odlą’ nṉee bigoyą’íí bich’į’zhiṉéégo doo bada’ohłíí dago, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bada’ohłíí.
1CO 2:6 Nohwitahyú nṉee Holy Spirit bee báyáń daasiliiníí bich’į’ igoyą’ bee yádaahiilti’, doo díí goldohíí bits’ą́’dí’ igoyą’íí da, ła’íí ni’gosdzáń biká’ nadaant’aahíí bigoyą’íí doo bee yádaahiilti’ da, áí doo nt’é daaleeh da:
1CO 2:7 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’ doo bígózį da n’íí, nanl’į’íí bee yádaahiilti’, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń dabíntsédá’ ngonłchį́į́go yengon’ą́ą́ lę́k’ehíí, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ anáyet’iiníí biyi’ bił daandlįį doleełhíí bighą:
1CO 2:8 Áí díí ni’gosdzáń biká’ nadaant’aahíí doo ła’ yígółsį da: yídaagołsiyúgo nohweBik’ehń bits’ą́’dindláád nlíni tsį’iłna’áhi doo yídaayołkał at’éé da.
1CO 2:9 Bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí k’ehgo at’éé, Koṉáá doo yo’įį dahíí, kojaa doo idits’ag dahíí, ła’íí nṉee bijíí yuṉe’ doo hwahá be’ogowáh dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hadíí yił daanzhooníí yá łayiiláa, ṉii.
1CO 2:10 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit bee nohwich’į’ ch’í’ṉah áyíílaa: Holy Spirit dawahá yineł’į́į́, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ doo bígózį dahíí ye’at’ééhíí ndi.
1CO 2:11 Hadíń nṉee nliiníí nṉee ye’at’éhi yígółsį? Nṉee biyi’siziiníí zhą́; da’áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi nṉee doo ła’ yígółsį da, dabíí biSpirit zhą́.
1CO 2:12 Áík’ehgo ni’gosdzáń biká’gee spirit benagowahíí doo nohwaa hi’né’ da, ndi Holy Spirit Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi nohwaa hi’né’; dant’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaa ch’oba’go nohwaa yiné’íí bídaagonlzį doleełhíí bighą.
1CO 2:13 Áí ałdó’ bee yádaahiilti’, doo yati’ nṉee bigoyą’ iłch’ígó’aahíí bee da, ndi yati’ Holy Spirit nohwił ch’ígó’aahíí bee yádaahiilti’; Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go ágot’eehíí yaaká’dí’ yati’íí bee nłt’éégo ch’í’ṉah ágohiidle’.
1CO 2:14 Áídá’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit doo ye’at’éé dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit bits’ą́’dí’ ágot’eehíí doo náidiné’ da: bíí bich’į’yúgo déba’odlohé: doo yígonołsį at’éé da, Holy Spirit binkááyú zhą́ yígółsįhíí bighą.
1CO 2:15 Ndi hadíń Holy Spirit ye’at’éhi dawahá yígółsį, áídá’ dabíí nṉee doo Holy Spirit ye’at’éé dahíí doo yígółsini at’éé da.
1CO 2:16 Hadíńshą’ nohweBik’ehń binatsekeesíí yígółsį, bił ch’ígó’aah doleełgo? Doo hadíń da. Áídá’ néé Christ binatsekeesíí bídaagonlzį.
1CO 3:1 Shik’ííyú, Holy Spirit be’ádaanoht’eehíí k’ehgo doo nohwich’į’ yáoshti’ at’éé da ni’, ndi ni’gosdzáń be’ádaanoht’eehíí k’ehgo, áníigo ínashood daasolįįhíí bighą mé’ daanohłįįhíí k’ehgo nohwich’į’ yashti’ ni’.
1CO 3:2 Ibe’ nohwá náda’siłsįįdhíí k’ehgo yati’ dabígóziníí bee nohwich’į’ yashti’ ni’, itsį’íí dah, áí yati’ nyee’íí át’éé: doo hwahá bídaagonołsįįh dahíí bighą doo bee nohwich’į’ yashti’ da ni’, dak’ad ndi doo bídaagonołsį da.
1CO 3:3 T’ah ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí be’ádaanoht’ee, doo Holy Spirit be’ádaanoht’ee da: nohwitahyú ła’ bíyééhíí ídáhádaaht’įį, iłch’į’ daashohkee, ła’íí iłts’ą́’zhį’ daahohkah, áí bighą t’ah ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí be’ádaanoht’ee, ła’íí ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí k’ehgo t’ah nadaahkai go’į́į́.
1CO 3:4 Ła’ gáṉíídá’, Shíí Paul zhiṉéé nshłįį; ła’íí, Shíí Apollos zhiṉéé nshłįį, ṉii; áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí be’ádaanoht’ee go’į́į́.
1CO 3:5 Paulhííshą’ hadíń? Apollosííshą’ hadíń? Nada’iziidíí biláhyú da’osodląądíí zhą́ ndlįį, nohweBik’ehń néé dántįįgee binasdziid nohwaa din’ą́ą́híí k’ehgo na’idziid.
1CO 3:6 Shíhíí k’ediiláá, Apollosíí yiyaa naná’nłtłish: ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań deshjeedgo áyíílaa.
1CO 3:7 Áík’ehgo hadíń k’e’dileehíí dagohíí hadíń naná’nłtłishíí doo nt’é nlįį da; ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań deshjeedgo áile’íí zhą́.
1CO 3:8 K’e’dileehíí ła’íí naná’nłtłishíí biłgo dáłełt’ee: ła’íí nṉee daantį́į́gee binasdziidíí bideṉá bich’į’ nahi’ṉiił.
1CO 3:9 Néé Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’ bił nada’idziidíí daandlįį: nohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań k’e’nlááhíí ła’íí nayik’í’iziidíí daanohłįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań bikįh yitł’įhíí k’ehgo ádaanoht’ee.
1CO 3:10 Nṉee góyáni kįh ágole’íí kįh bitł’ááh łedn’aahíí áile’, ágát’éégo shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shaa yiné’íí bik’ehgo nohwi’odlą’ bitł’ááh łedn’aahíí ashłaa, áídí’ nṉee ła’ yiká’ hadag yitł’įh. Áídá’ nṉee daantį́į́gee hagot’éégo ágole’íí yaa goyą́ą́ le’.
1CO 3:11 Nohwi’odlą’ bitł’ááh łedn’aahíí iłk’idá’ ágolzaa, áíhíí Jesus Christ, nṉee doo ła’ ánágódle’ at’éé da.
1CO 3:12 Dahadíń díí itł’ááh łedn’aahíí biká’ ágole’íí, óodo, béshłigai, tséé łą́ą́ ílíni, ńdilchi’, tł’oh, dagohíí tł’oh náhesgani yee hadag ágole’yúgo;
1CO 3:13 Nṉee daantį́į́gee binasdziidíí ch’í’ṉah alṉe’ doleeł: kaa yá’iti’íí bijįįgee kǫ’ bee ch’í’ṉah hileeh; nṉee daantį́į́gee binasdziidíí hago’at’ééhíí kǫ’ bee bígozįįh doleeł.
1CO 3:14 Nṉee ła’ hadag ágolaahíí t’ah goz’ąąyúgo, bideṉá bich’į’ nahi’ṉiił doleeł.
1CO 3:15 Áídá’ nṉee ła’ binasdziidíí ąąłnlid lę́k’eyúgo, nt’é bich’į’ nahi’ṉííł le’at’éé n’íí baa ch’a’oṉe’: ndi bíhíí hasdábidilteeh, kǫ’ biyi’ ch’íńyááhíí k’ehgo.
1CO 3:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań bikįh biyi’ daach’okąąhíí daanohłíni ádaanoht’eehíí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit nohwiyi’ golį́į́híí bídaagonołsį ya’?
1CO 3:17 Nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bikįh biyi’ daach’okąąhíí dénchǫ’go áyíílaa lę́k’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’ílíí hileehgo ábile’ doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań bikįh biyi’ daach’okąąhíí godiyįhíí bighą, áí kįhíí nohwíí daanohłįį.
1CO 3:18 Nṉee doo ła’ ích’į’ nach’aa da le’. Nohwitahyú nṉee ła’ ni’gosdzáń bigoyą’ ye’at’éé ngolṉíí lę́k’eyúgo, áí doo nt’é yígółsiníí k’ehgo ádódle’, áík’ehgo goyą́ą́ hileeh.
1CO 3:19 Díí ni’gosdzáń biká’ igoyą’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’yúgo déba’odlohé át’éé: bek’e’eshchiiníí gáṉíí, Nṉee daagondząą daanziníí nadaach’aago nadaagołchi’íí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań daabiłjizh.
1CO 3:20 Ła’íí gánádi’ṉii, NohweBik’ehń nṉee daagondząą daanziníí binatsekeesíí yígółsį, doo nt’é bee alṉe’ dago.
1CO 3:21 Áí bighą nṉee doo ła’ bada’ołíí da le’: dawahá nohwíyéhi ádaat’ee;
1CO 3:22 Paul, dagohíí Apollos, Cephas, dagohíí ni’gosdzáń, ihi’ṉaahíí, dagohíí da’itsaahíí, dawahá k’adíí daagolíni, dagohíí dawahá begoṉáhi, dawa nohwíyéhi ádaat’ee.
1CO 3:23 Áídá’ Christ bíyéé daanohłįį; Christ‐híí Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéé nlįį.
1CO 4:1 Christ yánada’iziidíí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ doo bígózį da n’íí nłt’éégo daineł’į́į́go yaa nadaagolṉi’íí daandlįįgo nohwaa natsí’ikees le’.
1CO 4:2 Áík’ehgo nṉee nada’iziidíí binant’a’ da’ábiłṉiiyú ánát’įįłgo goz’ąą.
1CO 4:3 Nohwíí shaa yádaałti’yúgo, ła’íí nṉee aayánáltihíí shaa yałti’ ndi, doo shił hago’at’éé da; shíí ndi doo ídaayashti’ da.
1CO 4:4 Dénchǫ’égo asdzaahíí doo bígonsį da, ndi áí bighą nłt’éégo shich’į’ ch’ígowáh doo dishṉii da: áídá’ nohweBik’ehń zhą́ shaa yałti’.
1CO 4:5 Áí bighą doo hwahá biká’ ngowáh dadá’ doo aayádaałti’ da, nohweBik’ehń nádzáágo zhą́, áń dawahá godiłhiłíí biyi’ nanl’į’ n’íí got’įįzhį’ ch’í’ṉah áidoliił, ła’íí nṉee bijíí yuṉe’ yaa natsídaakeesíí ch’í’ṉah áidoliił: áík’ehgo nṉee daantį́į́gee nłt’éégo ánádaat’įįł lę́k’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań, Nłt’éégo ánádaaht’įįł ni’, daabiłṉii doleeł.
1CO 4:6 Shik’ííyú, shíí hik’e Apollos biłgo nohwe’ídaagonoł’aah doleełgo nohwich’į’ ádaayásiilti’; bek’e’eshchiiníí áṉííhíí bitisgo nṉee doo baa natsídaahkees da doleełgo, ła’íí nohwíí nṉee doo dała’á bee ídaada’ohdlíídá’ ła’ihíí nohwił daanchǫ’ da doleełgo.
1CO 4:7 Hagot’éégo lą́ą́ łahgo áńt’éégo síńlįį? Nt’é lą́ą́ níyéhi doo naa hi’né’hi da láń? Naa hi’né’ lę́k’eyúgo, nt’é bighą ída’óńdlii? Doo naa hi’né’híí k’ehgo lą́ą́ áńt’ee.
1CO 4:8 Iłk’idá’ dawahá daanohwíyéé ya’, iłk’idá’ hadaanołdzil ya’, nant’án k’ehgo nadaanoht’aa, daanohwídįh ndi: nadaanoht’aahí dázhǫ́ hásht’į́į́, néé ałdó’ nohwił nadaant’aa doleełhíí bighą.
1CO 4:9 Néé, Jesus binal’a’á daandliiníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań iké’yú ch’ínohwiṉil shį nsį, nṉee natseedgo bándaagost’ąąhíí k’ehgo: ni’gosdzáń biká’ daagolííníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí, ła’íí nṉee dawa daanohwineł’į́į́go ádaanohwi’deszaa.
1CO 4:10 Néé Christ bighą nṉee déba’odlohé daandlįį, nohwihíí Christ binkááyú daagondząą daanohsį; néé doo daanłdzil dahíí k’ehgo nohwaa natsí’ikees, nohwihíí nadaanlwod daanohsį; nohwíí nṉee daanohwidnłsį, nééhíí daanohwich’ich’ołaa.
1CO 4:11 Díí jįį t’ah shiṉá’ ła’íí dibá’ daandlįį, nohwidiyágé ádaadįh, da’adzaayú nanohwida’dindzil, nohwigową ádaagodįhgo da’ílį́į́ nahiikai;
1CO 4:12 Danéé nohwigan bee nada’idziid: daanohwoch’iid lę́k’eyúgo bá da’ohiikąąh; nohwiniidaagonłsį ndi bich’į’ dahdaanldǫh:
1CO 4:13 Nchǫ’go nohwaa yádaałti’íí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleełíí bá hádaahiit’įį: ni’gosdzáń biká’ dawahá nchǫ’i ch’í’ídeehíí daandlįįhíí k’ehgo nohwaa nats’í’ikees, díí jįį ndi nohwił ch’ídaagosdínihíí k’ehgo nohwaa nats’í’ikees.
1CO 4:14 Díí doo bik’ee ídaayádaanohdzįhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii da, áídá’ shichągháshé shił daanzhooníí daanohłįįgo nohwił ch’ídaagonsh’aahíí bighą ádaanohwiłdishṉii.
1CO 4:15 Christ bá nohwił ch’ídaago’aahíí gonenan doo náhóltag dayú gólį́į́shą’ ndi nohwitaahíí dała’á: Christ Jesus baa yati’ baa gozhóni baa nohwił nagoshṉi’go nohwitaa sílį́į́.
1CO 4:16 Áí bighą nádaanohwoshkąąh, shedaał’į́į́ le’.
1CO 4:17 Áí bighą Timotheus, nohweBik’ehń biláhyú shizhaazhé shił nzhǫǫgo ba’oshłíhi, nohwich’į’ oł’a’, Christ biláhyú shi’at’e’íí bínádaagonołzįgo áidoliił, dáhot’éhé ha’ánázéhyú be’iłch’ígosh’aahíí k’ehgo.
1CO 4:18 Doo nohwaa higháh da daanzįhíí bighą ła’ ídaada’odlíí.
1CO 4:19 Ndi dét’įhégo nohwaa nsháh doleeł, nohweBik’ehń hát’į́į́yúgo, áík’ehgo áí nṉee ídaada’odlííhíí doo biyati’ zhą́ bígonsįh da, ndi binawod golį́į́yúgo bígonsįh.
1CO 4:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo dáyati’ zhą́ yee ch’í’ṉah hit’įį da, binawodíí yee ch’í’ṉah hit’įį.
1CO 4:21 Hadíihíí be’ánsht’eego hádaaht’įį? Gish be’idiltłishé hishtįįłgo nohwaa nsháh née, dagohíí shił daanohshǫǫgo doo hashishkee dago nohwaa nsháh née?
1CO 5:1 Nohwitahyú nant’į’ na’ildeehíí be’ádaanoht’eego nohwaa ch’iṉii, agat’éégo nant’į’ na’ildeehíí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daayokąąh dahíí bitahyú ndi doo hak’e begoz’ąą da, kotaa bi’aahíí ko’aago.
1CO 5:2 Dázhǫ́ ídaadołkąąh ląą, baa daahchag le’at’éhi, díí ye’ánát’įįłíí nohwitahdí’ ch’ilt’é’ doleeł ni’.
1CO 5:3 Doo nohwitahyú nashaa da ndi dashiini’ zhą́ bee nohwitahyú nshłįį, áík’ehgo shiṉááł ánágot’įįłhíí k’ehgo iłk’idá’ díí nṉee ánát’įįdíí baa yásíłti’,
1CO 5:4 Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’íí bee íła’ádaanoht’eeyú, doo shiṉááł da ndi shiini’ bee shiṉááłhíí k’ehgo, Jesus Christ nohweBik’ehń binawod nohwił nlįįgo,
1CO 5:5 Nṉee ágádzaahíí Satan baa daadinoh’aah, bits’í biṉí’diṉíh doleełhíí bighą, áík’ehgo biyi’siziiníí hasdágháh doleeł, Jesus nohweBik’ehń nadáhíí bijįį.
1CO 5:6 Ídaada’ohdlííhíí doo nzhǫǫ da. Ya’ báń benilzoołé da’ayą́hágo ik’áán nást’óódíí dahot’éhé daabíndiłsołííshą’ doo bídaagonołsį da née?
1CO 5:7 Nchǫ’go ánádaaht’įįłíí nohwitahyú begoz’aaníí báń beniłzoołé doo áníidá’ n’íí yó’odaahné’híí k’ehgo yó’odaagodoh’aah, áík’ehgo áníidégo ná’ist’oodhíí k’ehgo daałeeh, báń benilzoołé da’ádįhgo báń alzaahíí k’a’ádaanoht’ee doleeł. Bitis‐hagowáh n’íí bee bínádaahiilṉiihgo dibełį́į́ bizhaazhé zesdįįhíí k’ehgo Christ nohwá zesdįį lę́k’e:
1CO 5:8 Áík’ehgo haląą, łenágodáhgo náda’idįįhíí da’áík’ehgo begoz’ąą le’, báń benilzoołé doo áníidá’ be’alzaahíí doo daahiidąą dago, dagohíí báń benilzoołíí k’ehgo natsekees o’ṉí’híí ła’íí nchǫ’go ágot’eehíí bił alzaahíí doo daahiidąą dago; áídá’ báń benilzoołé dá’ádįhgo báń alzaahíí nádaahiidįįh le’, áí báńhíí nłt’éégo ła’íí da’aṉiigo natsíts’ikeesi golzeego ágot’ínihi.
1CO 5:9 Nant’į’ nakaihíí doo bił nahkai da, nohwiłdishṉiigo nohwich’į’ k’e’eshiłchį́į́ ni’:
1CO 5:10 Áídá’ nant’į’ nakaihíí, dawahá dayúwehégo ídáhádaat’iiníí, daan’įįhíí, dagohíí k’e’eshchíń daayokąąhíí doo ínashood daanlįį dahíí doo ádáłdishṉii da; áí ádáłdishṉii lę́k’eyúgo, ni’gosdzáń bits’ą́’ nohkáhyúgo zhą́ doo bił nahkai da doleeł ni’.
1CO 5:11 Áídá’ gánohwiłdishṉiigo nohwich’į’ k’e’eshchii, Nṉee ła’ ínashood daayiłṉiihíí nant’į’ naghaa lę́k’eyúgo, dagohíí dawahá dayúwehégo ídáhát’ííníí, k’e’eshchíń yokąąhíí, yati’ ye’okáałíí, da’idląą nt’ééhíí, dagohíí aháda’i’ṉiiłíí nlįį lę́k’eyúgo, doo bił nahkai da; ágádaat’eehíí doo bił daohsąą da.
1CO 5:12 Hant’é nashinłtł’ogo yánáltihíí ádish’įįgo doo ínashood daanlįį dahíí baa yashti’ doleeł? Ínashood daanliiníí zhą́ baa yádaałti’go goz’ąą.
1CO 5:13 Doo ínashood daanlįį dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ yánáltihíí nlįįgo yaa yádaałti’. Áík’ehgo nṉee nchǫ’go ánát’įįłíí nohwits’ą́’ nołteeh.
1CO 6:1 Nohwíí ła’ dahagot’éégo iłch’į’ gosoł’ąą lę́k’eyúgo, doo ídaa yágósį dago doo ínashood daanlįį dahíí binadzahgee łaa yałti’ née, ínashood daanliiníí binadzahgee zhą́ łaa yałti’ le’at’éhi?
1CO 6:2 Ínashood daanliiníí dahagee ni’gosdzáń biká’ nṉee yaa yádaałti’ doleełíí doo bídaagonołsį da née? Ni’gosdzáń biká’ nṉee baa yádaałti’íí nohwidáhyú begoz’ąądá’, da’ayą́hágo goz’ánihíí baa yádaałti’go doo bik’eh shohjeed da ya’?
1CO 6:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolíni baa yádaałti’íí nohwidáhyú begoz’aaníí doo bídaagonołsį da gá? Áí ndi baa yádaahiilti’dá’ ni’gosdzáń biká’ zhiṉéégo ágot’eehíí nłt’éégo baa yádaahiilti’ go’į́į́.
1CO 6:4 Díí ni’gosdzáń biká’ zhiṉéégo dant’éhé bighą łaa yádaałti’ lę́k’eyúgo, nṉee ínashood daanlíni doo daidnłsį dahíí yaa yádaałti’go hanádaahṉił née?
1CO 6:5 Díí bik’ee ídaa yádaanohdzįgo ánohwishłe’go ánohwiłdishṉii. Ya’ nṉee góyááníí nohwitahyú doo ła’ da née? Doo ła’ bik’isyú łił dahnagos’ąągee yaa yałti’ doleełíí yik’eh sitįį da née?
1CO 6:6 Áídá’ nṉee ła’ bik’isn biłgo łaa yałti’go, aayánáltihíí doo ínashood daanlįį dahíí binadzahgee łaa yałti’.
1CO 6:7 Áík’ehgo nohwitahyú dázhǫ́ dégochǫ’go goz’ąą, aayánáltihíí binadzahgee łaa yádaałti’híí bighą. Áídá’ nt’é bighą doo ch’ík’eh ánánohwił’įįł da? Nt’é bighą doo ch’ík’eh nohwich’į’ nadaach’aa da?
1CO 6:8 Áídá’ nda’ołsiih, Christ biláhyú nohwik’isyú ndi doo bik’ehyú ádaał’įį da, bich’į’ nadaahch’aa.
1CO 6:9 Doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo itah bíyéé daaleeh dago doo bídaagonołsį da gá? Nohwich’į’ na’doch’aa hela’: iké’ na’idaahíí, k’e’eshchíń daayokąąhíí, nant’į’ nakaihíí, nṉee daanliiníí nṉee yiłgo doo bik’ehyú ádaat’įį dahíí,
1CO 6:10 Da’n’įįhíí, dawahá dayúwehégo ídáhádaat’iiníí, da’idląą nt’ééhíí, yati’ yeda’okáałíí, ła’íí ahada’i’ṉiiłíí, díí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo itah bíyéé daaleeh da.
1CO 6:11 Nohwíí ła’ ágádaanoht’ee ni’: áídá’ Jesus nohweBik’ehń bizhi’ bee ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhíí biSpirit biláhyú taadaanohwi’desgiz, bá hadaanohwi’deszaa, ła’íí dábik’ehyú ádaanoht’ee daanohwiłdo’ṉiid.
1CO 6:12 Dawahá shá bił ch’í’otąą ndi doo dawa bee shich’ogo’ṉii da: dawahá shá bił ch’í’otąą ndi doo ła’ ích’į’ shiltsood da áshi’dilṉe’ da.
1CO 6:13 Hidáń nohwibid bá át’éé, ła’íí nohwibid hidáń bá át’éé: ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áła doo nt’é dago áíléh doleeł. Nohwits’íhíí doo nant’į’ na’idahíí bá át’éé da, ndi nohweBik’ehń bá át’éé, ła’íí nohweBik’ehń binawodíí nohwits’í bá át’éé.
1CO 6:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń naahi’ṉa’go áyíílaa, néé ałdó’ binawod bee naadaahihii’ṉahgo ádaanohwiiléh.
1CO 6:15 Ya’ nohwits’í Christ bił dała’á daanlįįgo at’ééhíí doo bídaagonołsį da gá? Áík’ehgo ya’ Christ bił dała’á nliiníí isdzán nant’į’ nagháhi bił dała’á ádíshdléh née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da doleeł.
1CO 6:16 Ya’ nṉee ła’ isdzán nant’į’ nagháhi ya’ádidiltį́į́go isdzánhíí bił bits’í dała’á nadleehíí doo bídaagonołsį da gá? Gáṉíígo dahgoz’ąą, Nakihíí bits’í dała’á nádodleeł.
1CO 6:17 Áídá’ hadíń nohweBik’ehń ya’ádidiltįįhíí spirit dała’á át’éé.
1CO 6:18 Nant’į’ na’idahíí bits’ą́’ nadohkeeh. Nṉee ni’iłsiih ła’ihíí doo bits’í yee ni’ihiłsiih da; áídá’ dahadíń nant’į’ naghaahíí bits’í yee ni’ihiłsiih.
1CO 6:19 Ya’ nohwits’íhíí Holy Spirit nohwiyi’ golííníí bikįh biyi’ daach’okąąhíí ádaat’eehíí doo bídaagonołsį da gá? Nohwits’íhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaa yiné’ihi at’éé, doo daanohwíí nohwíyéhi ádaanoht’ee da go’į́į́.
1CO 6:20 Łáń izlįįgo nadaanohwi’dehezṉiihi ádaanoht’ee: áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo at’ééhíí ch’í’ṉah ádaanołsį, nohwits’íhíí ła’íí nohwiyi’siziiníí bee, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéé.
1CO 7:1 Baa shich’į’ k’eda’shołchįį n’íí bee nohwich’į’ k’e’ná’ishchii: Nṉee doo nanṉee dayúgo bá nłt’éé.
1CO 7:2 Áídá’ dánko nant’į’ nakáhíí bighą nṉee dała’á daantį́į́gee dabíí bi’aa golį́į́ le’, ła’íí isdzáné dała’á daantį́į́gee dabíí biką’ golį́į́ le’.
1CO 7:3 Isdzán biką’ yił nteesh hat’į́į́yúgo nṉeehíí doo dah ṉii da le’: ła’íí nṉee ałdó’ da’áík’ehgo bi’aa áidoliił.
1CO 7:4 Isdzán doo dabíí bik’ehgo ánát’įįł da le’, ndi biką’ bik’ehgo: nṉee ałdó’ da’áík’ehgo doo dabíí bik’ehgo ánát’įįł da le’, ndi bi’aa bik’ehgo.
1CO 7:5 Doo iłch’į’ a’nohchį’ da, dahagee dáshiṉá’ ohkąąhgeeyúgo zhą́ daazhógo ngonoh’aah; áí bikédí’go łaa naht’aash, doo ágáhoht’įįł dayúgo dánko nohwits’í yiká hát’ííníí doo bidag ánoht’ee da doleełhíí bighą Satan nanohwíntaah doleeł.
1CO 7:6 Díí nohwił ch’íńsh’aahíí bighą nohwich’į’ yashti’, doo bee nohwá ngonsh’aahgo da.
1CO 7:7 Shíí ánsht’eehíí k’ehgo nṉee dawa ałdó’ ádaat’eego hasht’į́į́. Áídá’ nṉee dała’á ntį́į́gee bi’at’e’ihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ begoz’ąą, ła’ nadaaṉeedá’ ła’ihíí doo nadaaṉee dago.
1CO 7:8 Áík’ehgo doo nadaaṉee dahíí ła’íí isdzáné itsaa daanliiníí gádaabiłdishṉii, Shíí k’ehgo doo nadaahṉee da ndizhǫǫ.
1CO 7:9 Áídá’ na’i’ṉeehíí bich’į’ doo ích’idildįh dayúgo, ch’ík’eh nadaach’iṉéh ndizhǫǫ: nach’iṉeehíí shich’į’yúgo doo nłt’éé da ndi na’i’ṉeehíí bidáhzhį’ ch’ilį́į́yúgo dánko nant’į’ ch’idigháhíí itisgo doo nzhǫǫ da.
1CO 7:10 Áídá’ nadaaṉeehíí gádaałdishṉii, doo shíí da, nohweBik’ehń gáyiłṉii, Isdzán biką’ yił iłk’ínáot’aash hela’:
1CO 7:11 Áídá’ yił iłk’ínát’aazh lę́k’eyúgo, daazhógo naghaa le’, dagohíí biką’ yaa nánódáh: ła’íí nṉee bi’aa yił iłk’ínáot’aash hela’.
1CO 7:12 Ła’ihíí shíí gádaałdishṉii, nohweBik’ehń doo gáṉíí da, Ła’ nṉee Christ biláhyú nohwik’isn, bi’aa doo da’odląą da ndi, biką’ odláni yił golį́į́go bił dábik’ehyúgo, yó’ayółt’e’ hela’.
1CO 7:13 Ła’íí isdzán odláni biką’ doo odląą da ndi yił golį́į́go bił dábik’ehyúgo yó’ayółt’e’ hela’.
1CO 7:14 Nṉee doo odląą dahíí bi’aa bi’odlą’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go hakodilṉe’íí bee bich’į’ goz’ąą, ła’íí isdzán doo odląą dahíí biką’ bi’odlą’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go hakodilṉe’íí bee bich’į’ goz’ąą ałdó’: áík’ehgo nohwichągháshé da’ch’odląązhį’ bił da’otag doleeł, doo ágát’éé da lę́k’eyúgo doo da’ch’odląązhį’ bił da’otag da doleeł ni’.
1CO 7:15 Ła’ doo odląą dahíí nádilwod lę́k’eyúgo ch’ík’eh nádilgheed. Christ biláhyú nohwik’isn dagohíí nohwilah, bi’aa dagohíí biką’ bits’ą́’ ńyááyúgo doo daabihestł’ǫǫ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, Nkegohen’ą́ą́go nahkai, daanohwiłṉii.
1CO 7:16 Isdzán, ínashood ńlíni, díí baa natsíńkees, ninkááyú niką’ dánko hasdábi’didołteeł. Nṉee, ínashood ńlíni, díí baa natsíńkees, ninkááyú ni’aa dánko hasdábi’didołteeł.
1CO 7:17 Nṉee daantį́į́gee Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daagodez’ąąhíí k’ehgo hikaah le’, nohweBik’ehń bich’į’ ánṉiidíí k’ehgo yikísk’eh hikaah le’. Ádishṉiigo ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí dawa baa goni’ą́ą́.
1CO 7:18 Nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ánṉiidá’ iłk’idá’ círcumcise ábi’delzaa lá née? Áí shidíí doo k’ena’óshdéh nzį da le’. Nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ánṉiidá’ doo círcumcise ábi’delzaa da lá née? Áń circumcise ábi’dolṉe’ hela’.
1CO 7:19 Circumcise áko’delzaahíí dagohíí doo circumcise áko’delzaa dahíí doo hago’at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ááníí bikísk’eh ách’ít’ééyúgo zhą́ ílį́į́.
1CO 7:20 Nṉee daantį́į́gee Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ánṉiidá’ nt’é binasdziid láń shį n’íí dayúweh nayik’í’iziid le’.
1CO 7:21 Ya’ nich’į’ ánṉiidá’ isnáh ńlíni lą́ née? Áí doo nił hago’at’éé da le’: ndi ná ch’í’otąą lę́k’eyúgo ch’ínáńdáh.
1CO 7:22 Dahadíń nohweBik’ehń bich’į’ ánṉiidá’ isnáh nlįį ndi, nohweBik’ehń binadzahgee doo isnáh nlíni at’éé da: áídá’ dahadíń bich’į’ ánṉiidá’ doo isnáh nlįį da ndi, Christ bi’isna’ silįį.
1CO 7:23 Łáń izlįįgo nadaanohwi’dehezṉiihi ádaanoht’ee; nṉee zhą́ bi’isna’ nádaahdleeh hela’.
1CO 7:24 Shik’ííyú, nohwich’į’ ánṉiidá’ daanohtįįgee hagot’éégo nohwich’į’ goz’ąą lę́k’eyúgo, da’ágádaanoht’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanohłįį le’.
1CO 7:25 K’adíí ch’ikíí doo hwahá nṉéh dahíí baa yashti’, doo nohweBik’ehń yegos’aaníí bee da, ndi nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí shaa yiné’go shada’ołíígo áshíílaahíí bighą bee yashti’.
1CO 7:26 Nagontł’ogíí bengonyááhíí bighą dahadíń da’at’ééhíí k’ehgo naghaago bá nzhǫǫ shį nsį.
1CO 7:27 Ya’ nanṉee née? Hagot’éégoshą’ bił k’ínásht’aazh doo ńńzį da. Ya’ doo nanṉee da née? Doo isdzán biká díń’įį da le’.
1CO 7:28 Áídá’ nńṉaayúgo, doo isíńłsii da; ła’íí na’ilíhn nṉááyúgo doo isiih da. Áídá’ hadíí łił nnádaasaaníí ni’gosdzáń biká’ nagontł’ogíí bee bich’į’ nagoz’ąą doleeł: áí bits’ą́’zhį’ daanohwoshtą’ hasht’į́į́.
1CO 7:29 Shik’ííyú, goldohgo nohwá ngont’aaníí hileehgo ayą́hágo godziih, nohwiłdishṉiigo ádishṉii: áík’ehgo kodí’ godezt’i’go hadíí bi’aa daagolííníí, bi’aa doo daagolį́į́ dahíí k’ehgo ádaat’ee le’, bi’aa doo nohweBik’ehń bitisgo yaa natsídaakees dago;
1CO 7:30 Hadíí daachagíí doo daachag dahíí k’ehgo ádaat’ee le’, nt’é bighą daachagíí doo itisgo yaa natsídaakees dago; hadíí bił daagozhóóníí doo bił daagozhǫ́ǫ́ dahíí k’ehgo ádaat’ee le’; hadíí nada’iłṉiihíí doo nt’é daabíyééhíí k’ehgo ádaat’ee le’;
1CO 7:31 Ła’íí hadíí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí nabik’í’iziidíí, doo áí zhą́ nabik’í’iziidhíí k’ehgo ádaat’ee da le’, díí ni’gosdzáń biká’ benagowaahíí bech’ígowáhi at’ééhíí bighą.
1CO 7:32 Doo nohwiini’ łą́ą́ dago nohwá hásht’į́į́. Hadíń doo naṉee dahíí nohweBik’ehń bich’į’ zhiṉéégo ágot’eehíí zhą́ yaa natsekeesgo, nohweBik’ehń hagot’éégo yił goyiłshǫ́ǫ́go áile’íí yaa natsekees:
1CO 7:33 Áídá’ nṉee naṉeehíí ni’gosdzáń bich’į’ zhiṉéégo ágot’eehíí zhą́ yaa natsekees, hagot’éégo bi’aa yił goyiłshǫ́ǫ́go áile’go yaa natsekees.
1CO 7:34 Isdzán naṉeehíí hik’e isdzán doo naṉee dahíí biłgo doo łełt’ee da. Isdzán doo naṉee dahíí nohweBik’ehń bich’į’ zhiṉéégo ágot’eehíí yaa natsekees, hagot’éégo bits’í hik’e biyi’siziiníí godilzįhgo at’éégo áyíłsį doleełgo: áídá’ isdzán naṉeehíí ni’gosdzáń bich’į’ zhiṉéégo ágot’eehíí yaa natsekees, hagot’éégo biką’ yił goyiłshǫ́ǫ́go áile’íí yaa natsekees.
1CO 7:35 Díí daanohwíí nohwá nzhǫǫgo yashti’; doo nohwishjizhgo da, ndi nohwá nłt’ééhíí bighą, doo nakigo nohwiini’go da nohweBik’ehń bá nada’ohsiidhíí bighą.
1CO 7:36 Nṉee ła’ bitsi’ doo nniiṉéh hát’į́į́ dahíí bighą, doo sitsi’ bich’į’ nłt’éégo ánsht’ee da, nzį lę́k’eyúgo, ła’íí na’ilíhn bayáńzhį’ dahiyaayúgo, ła’íí na’i’ṉeehíí bá nłt’éé nziyúgo, áí doo hago’at’éé da, doo nchǫ’go ánát’įįł da, ch’ík’eh nniiṉéh ndi nzhǫǫ.
1CO 7:37 Áídá’ nṉee ła’ nłdzilgo tsídezkeezgo, ła’íí doo nt’é daabíni’ąąyúgo, dabíí hát’ííníí yitis nlįįgo, bitsi’ doo nniiṉéh dago biini’ łayiiláa lę́k’eyúgo nłt’éégo adzaahi at’éé.
1CO 7:38 Áík’ehgo nṉee bitsi’ ła’ nṉee yaa yinłtį́į́yúgo nłt’éégo adzaa; áídá’ doo ła’ nṉee yaa yinłtį́į́ dayúgo itisgo nłt’éégo adzaa.
1CO 7:39 Isdzán biką’ danihi’ṉáázhį’ begoz’aaníí bee łíbi’deztł’ǫǫ, ndi biką’ daztsąąyúgo daazhógo naghaa, dabíí hát’ííníí yił niiṉéh doleeł; nohweBik’ehń bił dábik’ehyúgo zhą́.
1CO 7:40 Ndi itsaa nliiníí doo nnaná’ṉáá dayúgo zhą́ bił gozhǫ́ǫ́ shį nsį: Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit áík’ehgo nashítsiyiłkees shį nsį.
1CO 8:1 K’e’eshchíń daach’okąąhgo hidáń baa hi’ṉiił n’íí baa yashti’: daanohwigha hidáń doo godiyįh dago bídaagonlzį. Ndi shí itisgo gonsąą ch’inzįyúgo itisgo da’ích’ídolteeł, áídá’ iłgoch’oba’íí ínashood nłdzilgo ábile’.
1CO 8:2 Dahadíń shí itisgo gonsąą ch’inziníí, bígoch’iłsį le’at’éhi doo ła’ bígoch’iłsį da.
1CO 8:3 Áídá’ dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhǫǫyúgo, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań bígółsį.
1CO 8:4 Áík’ehgo k’e’eshchíń daach’okąąhgo hidáń baa hi’ṉiił n’íí daach’iyąąhíí baa yashti’, k’e’eshchíń doo da’aṉii hiṉaa dago bídaagonlzį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á zhą́ gólííníí ałdó’ bídaagonlzį.
1CO 8:5 Yaaká’yú ła’íí ni’gosdzáń biká’yú dant’éhéta daach’okąąhíí, gods daaholzéhi, łą́ą́ ndi, (bich’į’ daach’okąąhíí łą́ą́go, ła’íí nadaant’án łą́ą́go daagolį́į́ ndi,)
1CO 8:6 Néé Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nohwá gólį́į́, nohwiTaa, áń bits’ą́’dí’ dawa daagolį́į́, ła’íí áń bá daahin’ṉaa; ła’íí nohweBik’ehń dała’á gólį́į́, Jesus Christ, áń binkááyú dawa daagolį́į́, ła’íí áń binkááyú daahin’ṉaa.
1CO 8:7 Da’ágát’éé ndi ínashood doo dawa áí yídaagołsį da: áídá’ kú begonyaazhį’ ła’ k’e’eshchíń zhą́ daach’okąąhíí yídaagołsį ni’; áí hidáń godiyįhgo at’éé daanzįgo hidáń k’e’eshchíń daach’okąąhgo baa hi’ṉiił n’íí daayiyąąyúgo, yuṉáásyú itisgo doo daanłdzil nazįį da daaleeh.
1CO 8:8 Doo hidáń Bik’ehgo’ihi’ṉań bit’ahgo nohwinoṉííł át’éé da: daahiidąąyúgo doo áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee itisgo daanjǫǫ da, dagohíí doo daahiidąą dayúgo doo áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee itisgo daanchǫ’ da.
1CO 8:9 Áídá’ ídaa daagonohdząą, nohwi’odlą’ daanłdzilhíí bighą hidáń k’e’eshchíń baa hi’ṉiił n’íí daahohyąąyúgo, dánko nṉee bi’odlą’ doo daanłdzil dahíí ła’ nageehgo ádaahłe’.
1CO 8:10 Ni, hidáń doo godiyįhgo at’éé da bígonłsíni, k’e’eshchíń náda’okąąhé yuṉe’ nnaago nṉee ła’, bi’odlą’ doo nłdzil dahíí no’įįyúgo, dánko doo hago’at’éé ląą nzįgo bíí ałdó’ yiyąą doleeł;
1CO 8:11 Áík’ehgo shí itisgo gonsąą nńzįhíí bik’izhį’ áí nṉee bi’odlą’ doo nłdzil dahíí dánko ch’a’otłízh, áń Christ biláhyú nik’isnhi, Christ bá daztsáni.
1CO 8:12 Nohwik’isn bi’odlą’ doo nłdzil dago doo bik’ehyú ágot’eehíí dábik’ehyú át’éé nzįgo ádaabinołsįgo bich’į’ nchǫ’go ánádaaht’įįłgo Christ bich’į’ nchǫ’go ánádaaht’įįł hileeh.
1CO 8:13 Áík’ehgo hidáń hishąąhíí bighą shik’isn nanago’yúgo, dánnágódzáázhį’ doo itsį’ náoshdąą at’éé da, shik’isn doo nanashgéeh hasht’į́į́ dahíí bighą.
1CO 9:1 Ya’ doo Christ binal’a’á itah nshłįį da gá? Ya’ doo dawahá shá bił ch’í’otąą da gá? Ya’ doo Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú shinasdziid daanohłįį da gá?
1CO 9:2 Ła’ bich’į’ doo Christ binal’a’á nshłįį dayúgo, nohwíí nohwich’į’ áí nshłįį go’į́į́: nohweBik’ehń biyati’ bee nohwich’į’ yashti’ n’íí biláhyú hasdánohwido’ṉilhíí bighą Christ binal’a’á nshłįįgo shígózį.
1CO 9:3 Díí bee ádáyáshti’, hadíń nashídiłkidyúgo:
1CO 9:4 Ya’ néé Christ binal’a’á daandliiníí da’iidąągo doo nohwá goz’ąą da gá?
1CO 9:5 Ya’ isdzán ínashood daanlíni bił ndaan’ṉehgo bił nahiikaigo doo nohwá goz’ąą da gá, ła’ nadaal’a’ihíí, nohweBik’ehń bik’isyú, hik’e Céphas ádaadzaahíí k’ehgo?
1CO 9:6 Ła’íí ya’ shíí hik’e Barnabas zhą́ behihi’ṉaahíí bighą doo na’idziid da ndi doo hago’at’éé dago nohwá goz’ąą gá?
1CO 9:7 Hadíń dabíí na’izṉilgoshą’ silááda nlįį? Hadíń dahts’aa k’eidnláágo binest’ą’íí doo yiyąą dashą’? Hadíń dibełį́į́ yiṉádez’iiníí bibe’ doo yidlą́ dashą’?
1CO 9:8 Ya’ dashíí zhą́ ádishṉii gá? Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ałdó’ áṉíí go’į́į́.
1CO 9:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Moses binkááyú nohwich’į’ alzaahíí gáṉíígo bek’e’eshchįį, Iłch’íhgee magashi tł’oh nagháí nyí’ił’eesíí doo bizé’ na’iłt’éh da, ṉii. Ya’ díí dá magashi zhą́ yaa natsekeesgo aṉíí née?
1CO 9:10 Dagohíí néé nohwaa natsekeesgo aṉíí née? Da’aṉii nohwá bek’e’eshchįį: nṉee nágodzįįzíí nest’áń nyohołíígo nágodzįįz, ła’íí iłch’ihíí ałdó’ tł’oh nagháí nyohołíígo at’į́į́.
1CO 9:11 Áík’ehgo nohwitahyú Holy Spirit bits’ą́’dí’ nłt’ééhíí bee nohwił ch’ídaagosiit’ąądá’, ni’gosdzáń biká’ nandeehíí nohwaa daanohné’yúgo, ya’ nohwił dík’eh ádaagot’ee née?
1CO 9:12 Ła’ nṉee dant’éhéta bídaandįhíí nohwaa daanohné’ daanohwiłṉiigo bá goz’ąąyúgo, ya’ nééhíí doo ágádaan’ṉiigo nohwá goz’ąą da gá? Da’ágát’éé ndi doo hak’i ída’ónkeed da ni’, Christ baa yati’ baa gozhóni bidáhgee doo nadaagonłtł’og da doleełhíí bighą dawahá bidag ádaant’ee.
1CO 9:13 Kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’ dilzįhgo ádaagot’eehíí nayik’ída’iziidíí hidáń Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’ṉiiłíí łahzhį’ daayiyąąhíí ya’ doo bídaagonołsį da née? Ła’íí dawahá beda’okąąhíí biká’ dahi’ṉiiłgee nada’iziidíí hidáń Bik’ehgo’ihi’ṉań áígee baa hi’ṉiiłíí łahzhį’ daayiyąą ałdó’.
1CO 9:14 Áík’ehgo hadíń yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’íí da’áí yits’ą́’dí’ yedaahiṉaago nohweBik’ehń bándaagoz’ąą.
1CO 9:15 Shíí ałdó’ díí bee shá goz’ąą ndi doo hak’i be’asdzaa da: k’adíí doo ágádaashohłe’ dishṉiigo nohwich’į’ k’e’eshchii da: doo shich’į’ nahi’ṉiiłgo da yati’ baa gozhóni baa yashti’go be’ánsht’eehíí shits’ą́’ náidoné’ át’éé da, dahyúgohíí shiṉá’ shizes‐hįį ndi nzhǫǫ.
1CO 9:16 Yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’ ndi doo áí bighą ída’oshdlii da: áí na’idziidíí shaa det’ąąhíí bighą dáshíni’ąąyú áshłéhgo, yati’ baa gozhóni doo baa nagoshṉi’ dayúgo goyééhíí bee shich’į’ goz’ąą!
1CO 9:17 Díí na’idziidíí dashíí hásht’į́į́go ánásht’įįłyúgo, bighą shich’į’ nahi’ṉiił: áídá’ dashíí doo hasht’į́į́ da ndi ashłe’yúgo, díí na’idziidíí shaa det’ąąhíí bighą ashłe’.
1CO 9:18 Nt’é shich’į’ nahi’ṉííł áídá’? Díínko, Christ baa yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’dá’ doo áí bighą nahi’ṉííł da, áík’ehgo yati’ baa gozhóni yaa yałti’íí nshłįįgo, áí bighą shich’į’ nahi’ṉííłgo shá begoz’ąą ndi doo be’ánásht’įįł da.
1CO 9:19 Nṉee doo ła’ binal’a’á nshłįį da ndi, nṉee dawa binal’a’á nshłįįgo ádeshdlaa, nṉee łą́ą́go Christ bich’į’go honshbįįhíí bighą.
1CO 9:20 Jews daanliiníí bich’į’ Jew nṉeehíí k’ehgo ádeshdlaa, Jews daanlíni Christ bich’į’go honshbįįhíí bighą; Jews bich’į’ begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eehíí k’ehgo ádeshdlaa, begoz’aaníí yikísk’eh ádaat’eehíí Christ bich’į’go honshbįįhíí bighą;
1CO 9:21 Jews bich’į’ begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí k’ehgo ádeshdlaa, begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí Christ bich’į’go honshbįįhíí bighą, (Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo bikísk’eh ánsht’ee da doo dishṉii da, ndi Christ yegos’aaníí be’ánsht’ee.)
1CO 9:22 Doo daanłdzil dahíí bich’į’ doo nłdzil dahíí k’ehgo ádeshdlaa, doo daanłdzil dahíí Christ bich’į’go honshbįįhíí bighą: nṉee dawa bich’į’ dabíí k’ehgo á’denszį ni’, dahagot’éégo ła’ hasdakáh doleełhíí bighą.
1CO 9:23 Áík’ehgo be’ánásht’įįł, yati’ baa gozhónihíí bighą, áí bits’ą́’dí’ shíí ałdó’ nohwiłgo itah shiyaa gozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą.
1CO 9:24 Iłhanách’idikahgee dawa hadíí iłhandeskaihíí dała’á aadilwodíí gonłṉéé goz’ąąhíí doo bídaagonołsį da née? Áík’ehgo daagonołṉeehíí bighą nádohkeeh.
1CO 9:25 Itah nagolzéhíí dawahá bee ídaagodząą, ch’ah hobįįhíí daayołbįįhíí bighą. Áí ch’ah hobįįhíí da’as’ah hichǫǫhi ndi ágádaat’įįh; áídá’ nééhíí doo hichǫǫhi daahonlbįįhíí bighą ádaahiit’įįh.
1CO 9:26 Áík’ehgo hayú na’idzogíí doo bígonsį dahíí k’ehgo doo hishwoł da; na’íńłts’iníí da’adzaayú diłts’įhíí k’ehgo doo dists’įh da:
1CO 9:27 Áídá’ shits’í hát’ííníí dawa baa gonsąą, na’íńłts’įhíí k’ehgo shits’í ts’íyaa bił onasts’į beshik’ehíí bighą: doo ágásht’įįł dayúgo yati’ baa gozhóni baa yásiłtihíí bikédí’go dánko shíí ndi ch’ínáshi’dilt’e’.
1CO 10:1 Shik’ííyú, díí bídaagonołsį hasht’į́į́, daanohwitaa n’íí dawa yaak’os yitł’ááh nałseeł lę́k’e, ła’íí túnteel yiyi’ ch’ináłsą́ą́ lę́k’e;
1CO 10:2 Ła’íí dawa yaak’os yitł’ááh ła’íí túnteel yiyi’ ch’ináłsą́ą́gee baptize ádaako’deszaahíí k’ehgo binant’a’, Moses holzéhi, yiłgo dała’á daazlįį;
1CO 10:3 Ła’íí dawa yaaká’dí’ hidánéhi daayiyąą lę́k’e;
1CO 10:4 Ła’íí dawa tsee biyi’dí’ tú hálíni daayidląą lę́k’e; Bik’ehgo’ihi’ṉań áí túhíí tsee biyi’dí’ hálį́į́go áyíílaa, Christ áí tseehíí k’ehgo at’éé: Christ áí nṉeehíí dá’aanákahyú yił daanlįį lę́k’e.
1CO 10:5 Áídá’ łáni Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yił daagoyiłshǫ́ǫ́ da lę́k’e: áík’ehgo da’igolį́į́yú neznaago ádaabi’deszaa.
1CO 10:6 Díí ánágot’įįł n’íí yee nohwił ch’ígó’aahíí bighą ánágot’įįł lę́k’e: áí nṉee nchǫ’go ágot’eehíí hádaat’įį lę́k’ehíí k’ehgo doo hádaahiit’įį da doleełhíí bighą.
1CO 10:7 Áí ła’ k’e’eshchíń daayokąąh lę́k’ehíí k’ehgo doo ádaanoht’ee da le’; bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí k’ehgo, Nṉee dah dinezbįhgo da’iyąą, ła’íí da’idląą, áídí’ náádikaahgo gotaał lę́k’e.
1CO 10:8 Ła’ nant’į’ nakai lę́k’ehíí k’ehgo haląą doo ágádaant’ee da le’, nadiin taadn doo náhóltagyú hilt’eego dała’á jįį neznaa lę́k’e.
1CO 10:9 Ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nayídaantaah lę́k’ehíí k’ehgo haląą néé doo Christ nabídaantaah da le’, ágádaasdzaahíí bighą ch’osh bik’asda’ daagolíni nadaabistseed.
1CO 10:10 Ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa daanet’į́į́híí k’ehgo doo ádaanoht’ee da le’, ágádaasdzaahíí na’ałtseedíí nadaabistseed.
1CO 10:11 Áí yee nohwił ch’ídaago’aahíí bighą bich’į’ ádaagosdzaa; ła’íí nohwá bek’e’eshchįį, bits’ą́’dí’ bídaagonl’aah doleełgo, néé begoldohíí bengont’i’íí bee nohwaa gonyáá.
1CO 10:12 Áík’ehgo hadíń sízį́į́ nzįhíí ídaagodząą le’, dánko nadokałhíí bighą.
1CO 10:13 Nṉee dawa dałahágo at’éégo nabídaadintaah, nohwíí ałdó’ da’áík’ehgo nanohwídaadintaah: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áṉííyú át’éé, áík’ehgo nt’é doo dánohwik’eh dahíí bee doo nanohwínotaah at’éé da; ndi nanohwí’dintaahíí biyi’dí’ ch’ígót’i’go nohwá ágoléh, bich’į’ dahdaanołdǫh doleełgo.
1CO 10:14 Áí bighą, dázhǫ́ shił daanohshóni, k’e’eshchíń daach’okąąhíí bits’ą́’zhį’go ádaahṉe’.
1CO 10:15 Nṉee daagoyáni bich’į’ yashti’híí k’ehgo nohwich’į’ yashti; daanohwíí díínko baa natsídaahkees.
1CO 10:16 Idee biyi’ siziidíí bee daach’okąąhíí ba’ihédaandzįgo da’ohiikąąhdá’ daahiidląąhíí, ya’ áí doo Christ bidił bee itah daandlįį da gá? Báń nadaahii’né’dá’ nádaahidįįhíí, ya’ áí doo Christ bits’í bee itah daandlįį da gá?
1CO 10:17 Báń dała’áhíí k’ehgo néé hiidląą ndi dała’á daandlįį, báń dała’áhíí nádaahidįįhíí bighą.
1CO 10:18 Israel hat’i’íí ánádaat’įįłíí baa natsídaahkees: Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąhgo baa hi’ṉiiłi łahzhį’ nádaidįįhíí, ya’ do áí bee itah daanlįį da gá?
1CO 10:19 Nt’é dishṉii áídá’? K’e’eshchíń da’aṉiihi nlįį née? Hidáń k’e’eshchíń baa hi’ṉiiłíí godiyįh née?
1CO 10:20 Dah, ndi gádishṉii, doo Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąh dahíí hant’é daayokąąhíí yaa ndaahiṉiiłíí ch’iidn yaa daahiṉííł, doo Bik’ehgo’ihi’ṉań da: doo ch’iidn bitah daanohłįį hasht’į́į́ da.
1CO 10:21 NohweBik’ehń bi’ide’ bee da’ohdląądá’ łahyúhíí ch’iidn bi’ide’ bee doo hagot’éégo da’ohdląąh da: dilzįhgo nohweBik’ehń bił da’ohsąądá’ łahyúhíí ch’iidn doo hagot’éégo bił da’ohsąą da.
1CO 10:22 Ya’ nohweBik’ehń nohwich’į’ hashkeego ádaanlzį née? Ya’ néé bitisgo nadaanlwod née?
1CO 10:23 Dawahá shá bił ch’í’otąą ndi doo dawa bee shich’ogo’ṉii da: dawahá shá bił ch’í’otąą ndi doo dawa shi’odlą’íí nłdzilgo áile’ da.
1CO 10:24 Doo dakózhą́ nłt’éhi ídáhách’ít’į́į́ da le’, áídá’ nṉee ła’i nłt’éhi bá hách’ít’į́į́ le’.
1CO 10:25 Dant’éhéta itsį’ nanáhi’ṉiihgee nahiṉiihíí daahsąą, hishąą shį, dagohíí doo hishąą da shį daanohsįgo doo biká na’ídaadołkidgo da:
1CO 10:26 Ni’gosdzáń ła’íí biká’ daagolííníí dawa nohweBik’ehń bíyééhíí bighą dawa daahiidąągo dábik’eh.
1CO 10:27 Nṉee doo da’odląą dahíí ła’ shigowąyú íínááyú ńṉáh nohwiłṉii lę́k’eyúgo, ła’íí akú nohwiini’yúgo, nt’éhéta nohwich’į’ nniiką́ą́híí daahsąą, hishąą shį, dagohíí doo hishąą da shį daanohsįgo doo biká na’ídaadołkidgo da.
1CO 10:28 Áídá’ ła’, Díí hidáń k’e’eshchíń baa hi’ṉili at’éé, nohwiłṉiiyúgo, daohsąą hela’, nohwił nagolṉi’híí ńbíghą, ła’íí ch’iyąągo doo dábik’eh da nzįhíí bighą: ni’gosdzáń ła’íí biká’ daagolííníí dawa nohweBik’ehń bíyééhíí bighą dawa daahiidąągo dábik’eh:
1CO 10:29 Ch’iyąągo doo dábik’eh da nńzįhíí bighą doo dishṉiigo ádishṉii da, áídá’ nṉee nił nagolṉi’íí ch’iyąągo doo dábik’eh da nzįhíí bighą: gánṉii shį, Hidáń dawa shá bił ch’í’otąądá’ nt’é bighą ła’ nṉee hidáń doo dawa bił ch’í’otąą dahíí shaa néít’į́į́?
1CO 10:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań shaa ch’oba’go nt’éhéta hishąądá’, nt’é bighą ba’ihénsįgo hishąą n’ííhíí bighą nchǫ’go shaa yá’iti’? nṉii shį.
1CO 10:31 Áídá’ gánohwiłdishṉii, Da’ohsąągee ła’íí dant’é ádaahłeehgee Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį doleełhíí bighą ádaaht’įįh.
1CO 10:32 Jews daanliiníí hik’e doo Jews daanlįį dahíí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí nohwighą nanánóhdéh hela’:
1CO 10:33 Shíí dawa ánásht’įįłíí bee nṉee dawa bił goyiłshǫ́ǫ́ hásht’į́į́, doo dashíí zhą́ nłt’ééhíí ídáhásht’į́į́ da, ndi łáni nłt’ééhíí bá hásht’į́į́, yee hasdádokah doleełgo.
1CO 11:1 Shíí Christ be’esh’įįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ sheda’oł’įį le’.
1CO 11:2 Shik’ííyú, nohwa’ihédaansį, dawa bee shénádaałṉiihíí bighą, ła’íí nt’é nohwił ch’íní’ą́ą́ n’íí dánohwił nagosisṉi’híí k’ehgo t’ah bikísk’eh ádaanoht’eehíí bighą.
1CO 11:3 Áídá’ díí bídaagonołsį hasht’į́į́, Christ nṉee daantį́į́gee yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí nṉeehíí isdzáné yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį; ła’íí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo nlįį.
1CO 11:4 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóozdá’ okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł.
1CO 11:5 Áídá’ isdzáné bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago okąąhyúgo, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’yúgo, bitsits’in doo yidnłsį dago ánát’įįł: áí isdzán bitsits’in hilzheedhíí k’ehgo at’éé.
1CO 11:6 Áík’ehgo isdzán doo bitsits’in bina’deńtsóoz dayúgo bitsizíl k’ínógéésh: áídá’ isdzán bitsizíl k’égizhgo dagohíí hilzheedgo yik’ee ídaayándzįyúgo bitsits’in bina’deńtsóoz le’.
1CO 11:7 Nṉee nlíni bitsits’in doo bina’deńtsóoz bik’eh da, Bik’ehgo’ihi’ṉań be’ilzaahíí nlįįgo ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsįhíí bighą: áídá’ isdzánhíí nṉee ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah áyíłsį.
1CO 11:8 Nṉee doo isdzán bits’ą́’dí’ alzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bits’ą́’dí’ alzaa.
1CO 11:9 Ła’íí nṉee doo isdzán bá ábi’delzaa da; ndi isdzánhíí nṉee bá ábi’delzaa.
1CO 11:10 Áí bighą isdzán bitsits’in bina’deńtsóoz bik’eh, áí biką’ yidits’agíí bebígózįhíí bighą, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ daagolííníí daabo’įįhíí ałdó’ bighą.
1CO 11:11 Ágát’éé ndi, nohweBik’ehń binadzahgee nṉee doo hagot’éégo hileeh da, isdzán da’ádįhgo, ła’íí isdzán ałdó’ doo hagot’éégo hileeh da, nṉee da’ádįhgo.
1CO 11:12 Isdzán nṉee bits’ą́’dí’ ábi’delzaa, da’ágát’éégo nṉee isdzán bits’ą́’dí’ goleehgo ábi’delzaa; ndi dawahá Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daaleehi ádaat’ee.
1CO 11:13 Dánohwíí díí nzhogo baa natsídaahkees: ya’ isdzán bitsits’in doo bina’deńtsóoz dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhíí dábik’eh née?
1CO 11:14 Da’ádaant’eehíí bee nohwił ch’ígót’aah, nṉee bitsizíl nṉeezyúgo yik’ee ídaayándzį.
1CO 11:15 Áídá’ isdzán bitsizíl nṉeezíí bee ba’olṉíhi at’éé: bitsizílíí bitsits’in bik’eńłtsóoz doleełgo baa hi’né’.
1CO 11:16 Áídí’ nṉee ła’ díí bighą łahadaadit’áh hádaat’įįyúgo, díínko bee bił nadaagołṉi’, ádishṉii n’íí k’ehgo ádaant’ee, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí dawa ałdó’ yikísk’eh ádaat’ee.
1CO 11:17 Áídá’ díí bee nohwił nagoshṉi’íí nłt’éégo ánádaaht’įįł doo hagot’éégo nohwiłdishṉii da, íła’ánáht’įįhíí bits’ą́’dí’ doo nłt’éé daahłeeh da, da’itisgo nchǫ’ daahłeeh.
1CO 11:18 Dantsé baa yashti’íí díínko, ínashood da’okąąh yuṉe’ íła’ánáht’įįhgee iłts’ą́’yú daahohkahgo nohwa’ikonsį; áshiłṉiihíí łahzhį’ hoshdląą.
1CO 11:19 Hadíí da’aṉii da’odlaaníí nohwitahyú bebídaagozį doleełhíí bighą iłts’ą́’yú daahohkahíí nohwitahyú begoz’ąą doo.
1CO 11:20 Dałahágee íła’ánáht’įįhgee nohweBik’ehń doo da’aṉii dilzįhgo bá da’ohsąą da go’į́į́.
1CO 11:21 Áídá’ da’idąągee dahałe dánohwíí nohwi’idánéhi daahsąągo nohwa’ikonsį, nṉee ła’ doo hwahá da’iyąą dadá’: áí bighą ła’ shiṉá’ daanlįį, ła’ihíí łą́ą́go da’idląą.
1CO 11:22 Ya’ nohwigową nagoz’ąą yuṉe’ doo da’ohsąą da gá? Dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí doo bił da’ołtag da née, ła’íí nohwitahyú tédaat’iyéhíí ídaayádaandzįgo ádaahłe’ née? Nt’é nohwiłdishṉii áídá’? Ya’ díí bighą nohwa’ihénsįgo yashti’ doleeł gá? Dah, doo áík’ehgo nohwaa yashti’ da.
1CO 11:23 Nohwitahyú nashaadá’ nohwił ch’ígoní’ą́ą́ n’íí nohweBik’ehń shił ch’ígon’áni at’éé, áí díínko, Jesus nohweBik’ehń yik’edaanṉiihíí bílák’edaabistįįdá’, da’áí bitł’é’gee báń náidn’ąą:
1CO 11:24 Áídí’ ya’ihénzįgo oskąądá’ iłk’édaizné’go gánṉiid, Nkóh, daohsąą; díí shits’í át’éé, nohwá nehestǫ’i: díí bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
1CO 11:25 Da’iyaaníí bikédí’go da’ágát’éégo idee beda’iskaaníí náidnkąągo gánṉiid, Díí idee besikaaníí shidił bee áníidégo Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee biłgo łángot’aaníí át’éé: náda’ohdlį́hgee bee shínádaadołṉíhgo ánádaaht’įįł.
1CO 11:26 Díí k’ehgo báń nádaahdįįhgee, ła’íí díí k’ehgo idee bee náda’ohdlį́hgee, nohweBik’ehń daztsaaníí ch’í’ṉah ádaanołsį, nádzáázhį’.
1CO 11:27 Áí bighą hadíń doo godnłsį dago díí báń yiyąąyúgo, dagohíí díí nohweBik’ehń bi’ide’ bee idląąyúgo, nohweBik’ehń bits’í ła’íí bidił yich’į’ nihesíí.
1CO 11:28 Áík’ehgo nṉee dawa ídinel’įįgo zhą́ báń yiyąą ła’íí idee bee idląą le’.
1CO 11:29 Hadíń doo dábik’ehyú át’éé dadá’ iyąąyúgo ła’íí idląąyúgo, áí bee dabíí góyéégo ích’į’godot’ááł, da’aṉii nohweBik’ehń bits’í doo yidnłsį dahíí bighą.
1CO 11:30 Áí bighą nohwitahyú łáni doo nadaalwod da ła’íí kaa yaa nakai, ła’íí łáni da’iłhosh.
1CO 11:31 Néé da’aṉii ídaadinel’įį lę́k’eyúgo doo nohwaa yá’iti’ da doleeł.
1CO 11:32 Áídá’ nohwaa yá’iti’ lę́k’eyúgo nohweBik’ehń nohwił ch’ídaago’aahgo nohwiniidaagodnłsį, ni’gosdzáń biká’ nṉee doo bił nohwił ch’ígódeeh da doleełhíí bighą.
1CO 11:33 Áí bighą, shik’ííyú, da’ohsąągee íła’ánáht’įįhyúgo iłba’ nasóohtąą.
1CO 11:34 Nṉee ła’ shiṉá’ silįį lę́k’eyúgo gowąyú iyąą le’; áík’ehgo íła’ánáht’įįhíí doo nohwił ch’ígódeeh da. Ła’ biká nadaashídołkid n’íí náńsdzáágo hasht’egodeshłííł.
1CO 12:1 Shik’ííyú, k’adíí Holy Spirit bits’ą́’dí’ kaa hi’né’íí hagot’éégo at’éé shįhíí bídaagonołsįįh hasht’į́į́.
1CO 12:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daahohkąąh dadá’ k’e’eshchíń doo yádaałti’ dahi daahohkąąhgo ch’a’onáłsą́ą́ ni’íí bídaagonołsį.
1CO 12:3 Áí bighą díí bídaagonołsįįh dázhǫ́ hásht’į́į́, nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit binkááyú yałti’yúgo doo Jesus bił ch’ígodíni at’éé ṉii da go’į́į́: ła’íí nṉee ła’ Holy Spirit binkááyú yałti’yúgo zhą́ Jesus nohweBik’ehń nlįį, ṉii.
1CO 12:4 Holy Spirit bits’ą́’dí’ kaa hi’né’íí iłtah at’éé ndi Holy Spirit dała’áhi at’éé.
1CO 12:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziidíí iłtah ádaat’ee ndi nohweBik’ehń dała’áhi.
1CO 12:6 Iłtah at’éégo nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yá nada’iziid, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’áhi nṉee bíyééhíí dawa biláhyú iłtah at’éégo na’iziid.
1CO 12:7 Nṉee daantį́į́gee Holy Spirit binkááyú na’iziidíí baa daagodet’ąą, nṉee dawa bá nzhǫǫ doleełgo.
1CO 12:8 Áík’ehgo ła’ Holy Spirit binkááyú yati’ góyáni baa daagodet’ąą; ła’ihíí da’áí Spirit‐híí binkááyú yati’ bee koł ígózini baa daagodet’ąą;
1CO 12:9 Ła’ihíí odlą’ bee daagodet’ąą, da’áí Spirit binkááyú; ła’ihíí da’áí Spirit binkááyú ná’hilziihgo baa daagodet’ąą;
1CO 12:10 Ła’íí godiyįhgo áná’ol’įįłgo baa daagodet’ąą; ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’go; ła’íí spirits hago’at’éhihíí yídaagołsįgo; ła’íí Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yádaałti’go; ła’íí yati’ doo bígózį dahíí ṉiigo aṉííhíí yaa nanádaagolṉi’go baa daagodet’ąą:
1CO 12:11 Díí dawa Spirit dała’áhi bits’ą́’dí’ kaa daahi’né’, da’áí Spirit‐híí dáhat’į́į́gee nṉee daantį́į́gee yaa daagode’a’.
1CO 12:12 Kots’í dała’á ndi łąąyú henláá, ła’íí łąąyú henláá ndi kots’í dała’áhi at’éé: Christ ałdó’ da’ágát’éé.
1CO 12:13 Áík’ehgo Holy Spirit dała’áhi bee daanohwigha dała’ázhį’ baptize ádaanohwi’deszaa, Jews daandliiníí dagohíí doo Jews daandlįį dahíí, isnáh daandliiníí dagohíí doo isnáh daandlįį dahíí; Holy Spirit dała’áhihi bits’ą́’dí’ daahiidląągo ádaanohwi’deszaa.
1CO 12:14 Kots’í dała’áhi łąąyú henláá, doo dała’á zhą́ da.
1CO 12:15 Kokeehíí, Shíí doo kogan nshłįį dahíí bighą doo kots’í itah nshłįį da, ṉii lę́k’eyúgo, ya’ doo kots’í itah nlįį da gá?
1CO 12:16 Ła’íí kojaahíí, Shíí doo koṉaa nshlįį dahíí bighą doo kots’í itah nshłįį da, ṉii lę́k’eyúgo, ya’ doo kots’í itah nlįį da gá?
1CO 12:17 Kots’íhíí dawa koṉaa nlįįyúgo hagot’éégo ch’idits’ag? Kots’íhíí dawa kojaa nlįįyúgo hagot’éégo ich’iłchįįh doo?
1CO 12:18 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí hát’į́į́híí k’ehgo kots’í łąąyú henlááhíí daanné’gee kots’í bee hadaadeszaa.
1CO 12:19 Kots’í bits’ádaadehezlaahíí dała’áyúgo, hagot’éégo its’í hileeh áídá’?
1CO 12:20 Áídá’ kots’í łąąyú henláá ndi kots’íhíí dała’áhi.
1CO 12:21 Áík’ehgo koṉaahíí doo hagot’éégo koganhíí, Doo hánesht’įį da, yiłṉiih da; ła’íí kotsits’inhíí doo hagot’éégo kokeehíí, Doo hánesht’įį da, yiłṉiih da.
1CO 12:22 Doo ágát’éé da, kots’í łąąyú henlááhíí doo nalwod da ngolṉiihíí ákóṉe’ itah nlįįgo zhą́ kots’í gólį́į́:
1CO 12:23 Nohwits’í łąąyú henlááhíí ła’ dá’ich’į’go baa natsídaahiikees ndi, áí ła’ihíí bitisgo nłt’éégo bił da’ónltag; nohwits’í łąąyú henlááhíí doo hagot’éégo nel’į́į́ bígonedząą dahíí dayúwehyú nłt’éégo bił da’ónltag.
1CO 12:24 Áídá’ nohwits’í łąąyú henlááhíí daadilkǫǫhyú hit’įįgo alzaahíí doo bił da’ónltag da: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dawa dała’ ładaayizṉil, doo bił da’ónltag dahíí dabíí nłt’éégo áyíłsį:
1CO 12:25 Áík’ehgo nohwits’í łąąyú henlááhíí doo iłk’edaadi’ṉiih da doleeł; áídá’ nłt’éégo ádaałiilzį doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’ázhį’ ładaayizṉil.
1CO 12:26 Áík’ehgo dała’á biniigonłt’éé lę́k’eyúgo dawa yił biniidaagonłt’éé; dagohíí dała’á daach’idnłsį lę́k’eyúgo dawa yaa bił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
1CO 12:27 Áík’ehgo nohwíí itah Christ bits’í daanohłįį, ła’íí dała’á daanohtįįgee łąąyú henlááhíí daanohłįį.
1CO 12:28 Bik’ehgo’ihi’ṉań díí k’ehgo ínashood daanliiníí bitahyú nyiińṉil lę́k’e, dantségee bindaal’a’á daanlįįgo, nakigeehíí binkááyú yádaałti’go, taagigeehíí iłch’ígó’aahgo, iké’geehíí godiyįhgo áná’ol’įįłgo, ná’ilziihgo, ich’oṉiigo, nant’án daanlįįgo, ła’íí Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yádaałti’go.
1CO 12:29 Ya’ dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bindaal’a’á daanlįį née? Ya’ dawa binkááyú yádaałti’ née? Ya’ dawa iłch’ígó’aahíí daanlįį née? Ya’ dawa godiyįhgo ánáda’ol’įįł née?
1CO 12:30 Ya’ dawa nná’daahilziihgo baa godet’ąą née? Ya’ dawa Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yádaałti’ née? Ya’ dawa nt’é ṉiigo aṉííhíí yaa nanádaagolṉi’go baa godet’ąą née?
1CO 12:31 Áídá’ Holy Spirit bits’ą́’dí’ kaa hi’né’íí itisgo at’ééhíí zhą́ hádaaht’įį le’: áídí’ díínko itisgo ágot’éhi nohwił ch’í’ṉah ágóshłéh.
1CO 13:1 Nṉee daanliiníí nłt’éégo yádaałti’íí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolínihíí biyati’ bee yashti’shą’ ndi, shił’ijóóníí da’ádįhyúgo bésh dilwoshé áhiłts’agíí, dagohíí bésh be’idot’ałé łídiildiłgo áhiłts’agíí k’ehgo ánsht’ee.
1CO 13:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań shinkááyú yałti’íí shaa godet’ąąshą’ ndi, nt’é doo bígózį da n’íí dawa bígonsįshą’ ndi, dawa shił ígózįshą’ ndi, ła’íí shi’odlą’íí bee dził láshį godihi’ṉiił lę́k’e ndi, shił’ijóóníí da’ádįhyúgo shíí doo nt’é nshłįį da.
1CO 13:3 Dawa shíyééhíí tédaat’iyéhíí baa hishṉííłshą’ ndi, ła’íí shidi’didlidgo baa ídinsht’ąą lę́k’e ndi, shił ijóóníí da’ádįhyúgo shíí doo nt’é bee hisht’įį da.
1CO 13:4 Koł ijóóníí nyéé lę́k’e ndi ńzaadzhį’ bidag ách’ít’éé, ła’íí koł goch’oba’; ła’ bíyééhíí doo ídáhách’ít’į́į́ da; doo ída’ch’odlíí da, doo ích’idilkąąh da,
1CO 13:5 Koł ijóóníí doo nchǫ’go ách’ít’į́į́ da, doo dashízhą́ ch’inzį da, doo dágóshch’į’ bágoch’iłchįįh da, doo dénchǫ’égo baa nats’ítsikees da;
1CO 13:6 Doo nchǫ’go ágot’eehíí baa koł gozhǫ́ǫ́ da, áídá’ da’aṉii ágot’eehíí zhą́ baa koł gozhǫ́ǫ́;
1CO 13:7 Dawa bidag ách’ít’éé, dawa ch’odląą, nłt’ééhíí dawa nch’ołíí, dawa bich’į’ dahch’idnłdǫh.
1CO 13:8 Koł ijóóníí doo ádį́į́h da: yuṉáásyú ágoṉe’íí baa nagolṉi’ lę́k’e ndi bech’ígoṉáh; Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí bee yách’iłti’ lę́k’e ndi bengowáh; bee koł ígóziníí bech’ígowáh.
1CO 13:9 K’adíí łahzhį’ zhą́ bídaagonlzį, hik’e yuṉáásyú ágoṉe’íí łahzhį’ zhą́ baa nadaagohiilṉi’.
1CO 13:10 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ngonłchííhíí dawa łalzaagee, doo dayúweh łahzhį’ zhą́ bídaagonlzį da doo, áídá’ dawa nohwił ídaagozį doleeł.
1CO 13:11 Chągháshé nshłįįdá’ chągháshé k’ehgo yashti’ ni’, chągháshé k’ehgo doo gonsą́ą́ dago natséskees ni’: áídá’ nṉee sílį́į́ hik’e chągháshé k’ehgo ánsht’ee n’íí shits’ą́’ bee yó’ogoyáá ni’.
1CO 13:12 K’adyúgo kát’íné doo nzhǫǫgo biyi’ got’įį dahíí biyi’ daadet’įįhíí k’a’at’éé, áídá’ biká’ ngonyáágo daałinél’įįhíí k’ehgo nzhǫǫgo got’įį doleeł: k’adyúgo łahzhį’ zhą́ bígonsį, áídá’ biká’ ngonyáágo dawa bígonsį doleeł, dashíí shígózįhíí k’ehgo.
1CO 13:13 Áík’ehgo ki’odlą’, hik’e nłt’ééhíí nch’ohołííhíí, ła’íí koł ijóóníí biłgo, díí taagihíí begoz’ąą; ndi koł ijóóníí itisgo at’éé.
1CO 14:1 Ił ijóóníí be’ádaanoht’eego biká hádaaht’įį, ła’íí Holy Spirit bits’ą́’dí’ kaa hi’né’íí hádaaht’įį, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’íí itisgo hádaaht’įį.
1CO 14:2 Hadíń Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’íí doo nṉee yich’į’ yałti’ da, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ yich’į’ yałti’: nṉee doo ła’ yígółsį dago; áídá’ doo bígózį dahíí biyi’siziiníí yee yaa yałti’.
1CO 14:3 Áídá’ hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’íí nṉee yich’į’ yałti’, nṉee bi’odlą’ nłdzilgo áile’ doleełgo, ła’íí yidag yałti’go, ła’íí yił goyiłshǫ́ǫ́go ánádaahidle’go.
1CO 14:4 Hadíń yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’íí dabíí bi’odlą’ nłdzilgo áile’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’íí ínashood ha’ánáłséhíí bi’odlą’ nłdzilgo ádaile’.
1CO 14:5 Daanohwigha Holy Spirit nohwinkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’go hádaanohwisht’įį, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’íí itisgo nohwá hásht’į́į́: hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’íí hadíń yati’ doo bígózį dahíí nt’é ṉiigo aṉííhíí yaa nanágolṉi’yúgo zhą́ nłt’éé, ínashood ha’ánáłséhíí bi’odlą’ nłdzilgo áile’ doleełhíí bighą.
1CO 14:6 Shik’ííyú, Holy Spirit shinkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałtigo nohwaa níyááyúgo, doo nt’é bígonołsįįh at’éé da, Bik’ehgo’ihi’ṉań shił ch’í’ṉah áyíílaahíí nohwił ch’í’ṉah ádaashłe’yúgo zhą́, dagohíí bígonsįhíí nohwił nagoshṉi’yúgo zhą́, dagohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań shinkááyú yałti’yúgo zhą́, dagohíí nohwił ch’ígonsh’aahyúgo zhą́.
1CO 14:7 Be’idaadot’áłé, áí tsįsólta ła’íí béshts’ǫǫséta, doo daahiṉaa da ndi áṉííhíí dits’ag, áídá’ doo áígee aṉíí dayúgo, hagot’éégo nt’é idot’áłéhíí bídaagoch’iłsį?
1CO 14:8 Ła’íí silááda bibéshdilwoshé doo áígee aṉíí dayúgo, hadíńshą’ nagonłkaadhíí bighą iłch’į’ídidle’?
1CO 14:9 Nohwihíí ágádaanoht’ee, yati’ doo bígózį dahíí bee yádaałti’yúgo, hagot’éégo nt’é daadohṉiihíí yádaagołsį doleeł? Daazhógo da’ilįįzhį’ yádaałti’.
1CO 14:10 Ni’gosdzáń biká’ yati’ iłtah at’éégo doo áłch’ídé da shą’ ndi, dawa bígózįgo yádaałti’.
1CO 14:11 Áík’ehgo yati’ doo bígonsį dayúgo, nṉee áṉííhíí nṉee łahgo hadaazt’i’híí k’ehgo bich’į’ ánsht’ee doleeł, ła’íí da’áík’ehgo shich’į’ at’éé doleeł.
1CO 14:12 Áík’ehgo nohwíí Holy Spirit bits’ą́’dí’ kaa hi’né’íí dázhǫ́ hádaaht’įįgo, ínashood ha’ánáłséhíí bi’odlą’ nłdzilgo ádaile’íí itisgo hádaaht’įį, áík’ehgo bee nada’ohsiid.
1CO 14:13 Áík’ehgo hadíń Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’ lę́k’eyúgo, nt’é ṉiigo aṉííhíí yaa nanágolṉi’híí bighą okąąh le’.
1CO 14:14 Yati’ doo bígózį dahíí bee oshkąąh lę́k’eyúgo, shiyi’siziiníí okąąh ndi nt’é dishṉiigo ádishṉiihíí doo bígonsį dago, doo shiini’ bee oshkąąh da.
1CO 14:15 Hagolá ashṉe’ áídá’? Shiyi’siziiníí bee oshkąąh, ła’íí bígonsįgo oshkąąh ałdó’; shiyi’siziiníí bee idish’aał, ła’íí bígonsįgo ałdó’ idish’aał.
1CO 14:16 Dagohíí niyi’siziiníí zhą́ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénńzįyúgo, nṉee Christ doo hwahá nłt’éégo yígołsįįd dahíí onkąąhgo ánṉiihíí doo yígółsį dadá’, hagot’éégo, Da’aṉii doleełgo at’éé, ṉii doleeł?
1CO 14:17 Nłt’éégo ihénńzįgo onkąąh ndi nidits’agíí doo bich’odaasíńṉi’ da.
1CO 14:18 Daanohwigha nohwitisgo Holy Spirit shinkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį:
1CO 14:19 Ágát’éé ndi ínashood ha’ánáłséhgee goneznán doo náhóltag dayú yati’ doo bígózį dahíí bee yashti’shą’ ndi, yati’ ashdla’ yídaagołsiníí nṉee ła’ bee bił ch’ígonsh’aahíí bighą bee yashti’íí itisgo shił nłt’éé.
1CO 14:20 Shik’ííyú, nohwił ídaagozį zhiṉéégo doo chągháshé k’ehgo zhą́ be’ádaanoht’ee da le’: áídá’ nchǫ’íí zhiṉéégo mé’híí k’ehgo be’ádaanoht’ee, nohwił ídaagozį zhiṉéégo nṉee báyáń daasilįįhíí k’ehgo be’ádaanoht’ee le’.
1CO 14:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí biyi’ gáṉíígo bek’e’eshchį́į́, Nṉee biyati’ łahgo at’éhi, ła’íí nṉee nanidí’íí biyati’ bee díí nṉeehíí bich’į’ yashti’ doo; ágát’éé ndi doo daashidits’ag da doleeł, ṉii, nohweBik’ehń.
1CO 14:22 Áík’ehgo Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí godiyįhgo be’ígóziníí át’éé, áí da’odlaaníí doo bá alzaa da, áídá’ doo da’odląą dahíí bá alzaa: ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yati’íí doo da’odląą dahíí doo bá alzaa da, áídá’ da’odlaaníí bá alzaa.
1CO 14:23 Áík’ehgo ínashood dawa íła’adzaadá’ dawa yati’ doo bígózį dahíí yee yádaałti’ lę́k’eyúgo, ła’íí nṉee ła’ Christ doo hwahá nłt’éégo yídaagołsįįd dahíí, dagohíí doo da’odląą dahíí hah’ákaiyúgo, Nohwiini’ ádaadįh, daanohwiłṉii doleeł go’į́į́.
1CO 14:24 Áídá’ dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’ lę́k’eyúgo, ła’ nṉee doo odląą dahíí, dagohíí Christ doo hwahá nłt’éégo yígołsįįd dahíí hah’ayááyúgo, binchǫ’íí bił ch’í’ṉah áile’, ła’íí yá’iti’íí yidezts’ąąhíí bighą ídinél’įį doo:
1CO 14:25 Áík’ehgo bijíí biyi’ nainł’į’ n’íí ch’í’ṉah áyíílaago, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ hishzhiizhgo yokąąh doleeł, Da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił nlįį lá, ṉiigo.
1CO 14:26 Hagolá ádaahṉe’ áídá’, shik’ííyú? Íła’ánáht’įįhgee daanohtįįgee ła’ ido’aał, ła’ iłch’ígó’aah, ła’ Holy Spirit binkááyú yati’ doo bígózį dahíí yee yałti’, ła’ bił ch’í’ṉah ágólzįgo yaa nagolṉi’, ła’ yati’ doo bígózį dahíí nt’é ṉiigo aṉííhíí yaa nanágolṉi’. Áí dawa ínashood nłdzilgo nazįį doleełhíí bighą ánádaaht’įįł le’.
1CO 14:27 Nṉee ła’ yati’ doo bígózį dahíí yee yádaałti’ lę́k’eyúgo, naki dagohíí taalt’éégo zhą́ begoz’ąą, áí bitisgo dah, dáłiké’go yádaałti’ le’; ła’íí nt’é ṉiigo aṉííhíí dała’á yaa nanágolṉi’ le’.
1CO 14:28 Áídá’ nt’é ṉiigo aṉiihíí yaa nanágolṉi’íí doo hak’i dayúgo, doo yádaałti’ dago nłt’éé, ha’ánázéh yuṉe’, ích’į’ yádaałti’go zhą́, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ yádaałti’go nłt’éé.
1CO 14:29 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí naki dagohíí taalt’éégo yádaałti’ le’, ła’ihíí nt’é daaṉiigo yádaałti’íí yaa natsídaakees le’.
1CO 14:30 Ła’ itah dahsdaahíí nt’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ bił ch’í’ṉah alzaayúgo, dantsé yałti’íí dant’éheego at’éé le’.
1CO 14:31 Áík’ehgo daanohwigha Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’íí nohwá bił ch’í’otąą, dáłiké’go, daanohwigha bídaagonoł’aah doleełgo, ła’íí daanohwigha nohwił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleełgo.
1CO 14:32 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí ídaa daagodząągo dábik’eh.
1CO 14:33 Godikishíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé da, áídá’ nkegohen’ááníí zhą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań bá hadaadeszaahíí, ínashood daanliiníí, ha’ánáłséhgee ágágot’ee.
1CO 14:34 Ha’ánázéh yuṉe’ isdzáné dant’éheego ádaat’ee le’: doo ákóṉe’ yádaałti’ dago bágoz’ąą; da’dits’ago bágoz’ąą, begoz’aaníí ałdó’ áṉííhíí k’ehgo.
1CO 14:35 Dant’éhéta yídaagoł’aah hádaat’įįyúgo yił nadaanṉeehíí gowąyú nayídaadiłkid le’: isdzáné ha’ánázéh yuṉe’ yádaałti’yúgo bik’e ídaayágosį.
1CO 14:36 Ya’ ádishṉiihíí doo nohwił dábik’eh da née? Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí nohwíí nohwits’ą́’dí’ begodeyaahi daanohsį née? Dagohíí dánohwízhą́ nohwaa hi’né’i daanohsį née?
1CO 14:37 Nṉee ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań shinkááyú yałti’, dagohíí Holy Spirit be’ánsht’ee nzįyúgo, nohwich’į’ k’e’eshchiihíí nohwe Bik’ehń yegos’ánihi at’ééhíí yígółsį doleeł.
1CO 14:38 Ła’ nṉee díí doo yígółsį hát’į́į́ dahíí, dayúwehégo doo yígółsį da le’.
1CO 14:39 Áík’ehgo shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú yałti’íí dázhǫ́ hádaaht’įį, ła’íí Holy Spirit nohwinkááyú yati’ doo bígózį dahíí bee yałti’íí dah doo daabiłdohṉii da.
1CO 14:40 Ha’ánázéh yuṉe’ doo godikish dago ła’íí iłch’į’daagodinołsįgo goz’aaníí k’ehgo ánádaaht’įįł le’.
1CO 15:1 K’adíí shik’ííyú, yati’ baa gozhóni nohwich’į’ baa nagosisṉi’ n’íí nohwił ch’í’ṉah ánánáshdle’; áí nágodoh’ąą n’íí, áí bee ndaasozįį;
1CO 15:2 Da’áí bee hasdánohwidi’ṉiił, baa nohwił nagosisṉi’ n’íí bínádaałṉiihgo daahonohtą’yúgo; doo ágádaanoht’ee dayúgo doo da’aṉiigo da’osohdląąd da.
1CO 15:3 Yati’ shaa hi’né’íí itisgo at’éhi nohwaa daasiné’ ni’, gánohwiłdéṉiidgo, Christ nohwinchǫ’híí bighą daztsąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí k’ehgo;
1CO 15:4 Áídí’ łehiiltįį, taagi hileehíí bijįį naadiidzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí k’ehgo.
1CO 15:5 Áídí’ Céphas bo’įį lę́k’e, áídí’ binal’a’á nakits’ádahíí ałdó’ daabo’įį lę́k’e:
1CO 15:6 Áí bikédí’go nohwik’isyú, ínashood daanlínihíí, ashdla’ gonenadín bitisyú dała’ daabo’įį lę́k’e; áí dásdozhą́ dawa díí jįį t’ah daahiṉaa, áídá’ ła’ da’iłhaazh.
1CO 15:7 Áí bikédí’go James bo’įį lę́k’e; áídí’ nadaal’a’á dawa ałdó’.
1CO 15:8 Da’iké’yú shíí ałdó’ hiłtsąą ni’, doo gonshłeeh dagee gosilį́į́híí k’ehgo.
1CO 15:9 Nadaal’a’á dawago shíí doo bił ótag dahíí nshłįį, nal’a’híí k’ehgo doo shido’jíí bik’eh da, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí góyéégo bich’į’ nagosh’áá lę́k’ehíí bighą.
1CO 15:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee ánsht’eehíí k’ehgo ánsht’ee: biłgoch’oba’íí bee shaa godet’aaníí doo daazhógo shainé’ da; áídá’ da’des’a’íí dawa bitisgo nyeego nasízíid: áídá’ doo shíí ásht’į́į́ da, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shił nliiníí át’į́į́.
1CO 15:11 Ágát’éé ndi shíí dagohíí ła’ da’des’a’íí nohwich’į’ yádaałti’ ndi, díí k’ehgo yádaahiilti’go da’osohdląąd.
1CO 15:12 Christ daztsąądí’ naadiidzaago baa na’goṉi’dá’, hagot’éégo nohwitahyú ła’, nanezna’íí doo naadikáh da, daadohṉii?
1CO 15:13 Nanezna’íí doo naadikáh dayúgo Christ doo naadiidzaa da:
1CO 15:14 Ła’íí Christ doo naadiidzaa dayúgo, nohwił nadaagohiilṉi’íí doo ílį́į́ da silįį, ła’íí nohwi’odlą’íí ałdó’ doo nt’é da silįį.
1CO 15:15 Nanezna’íí doo naadikáh dayúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań doo Christ naadiidzaago áyíílaa da, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa łéda’ilchoogo nohwígózį, Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ naadiidzaago áyíílaa, daan’ṉiihíí bighą.
1CO 15:16 Nanezna’íí doo naadikáh da lę́k’eyúgo, Christ ałdó’ doo naadiidzaa da:
1CO 15:17 Ła’íí Christ doo naadiidzaa dayúgo, nohwi’odlą’ doo ílį́į́ da; áík’ehgo nohwinchǫ’íí t’ah biyi’ nahkai.
1CO 15:18 Áík’ehgo Christ bił dała’á daanlįįgo da’iłhaazhíí ałdó’ ch’a’ondéeh.
1CO 15:19 Dadíí ni’gosdzáń biká’gee daahin’ṉaago zhą́ Christ bee nłt’éégo ágot’eehíí ndaahóndliiyúgo, néé nṉee dawa bitisgo dénohwaagoch’oba’é.
1CO 15:20 Áídá’ da’aṉii Christ daztsąądí’ naadiidzaa, da’iłhoshíí bitahdí’ dantsé naadiidzáhi nlįį.
1CO 15:21 Áík’ehgo nṉee dała’á biláhyú da’itsaahi bengonyááhíí k’ehgo nṉee dała’á biláhyú nanezna’ n’íí naadikáh doo.
1CO 15:22 Adam bits’ą́’dí’ nṉee dawa nanne’híí k’ehgo Christ bił dała’á daanliiníí dawa nadaahi’ṉaa doleeł.
1CO 15:23 Áídá’ nṉee dała’á daantį́į́gee naahikáh doleeł, Christ dantsé naadiidzaahíí nlįį; áí bikédí’go Christ daabíyééhíí ałdó’ naadikáh, dabíí nádzáágo.
1CO 15:24 Nadaant’aahíí dawa, ła’íí yedaabik’ehgo binawod daagolį́į́ n’íí dawa Christ da’ílíí yiłchiihíí bikédí’go, áń bilałtł’áhgee begoz’ąą n’íí biTaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań, yainádi’aahdá’ goldohíí bengodogaał.
1CO 15:25 Christ be’ina’íí dawa bikełtł’ááh nni’ṉilzhį’ yebik’eh doleełi at’éé.
1CO 15:26 Da’iké’yú be’ina’ da’ílíí yiłchiihíí áí da’itsaahi.
1CO 15:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá Christ bikełtł’ááhzhį’ nyinṉil. Áídá’, Dawahá bikełtł’ááhzhį’ nni’ṉil, ṉiidá’ hadíń bikełtł’ááh dawahá nyinṉilíí doo itah nlįį dahíí nłt’éégo bígózį.
1CO 15:28 Dawahá biyahzhį’ alzaadá’, Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá biYe’ biyahzhį’ áyíílaa n’íí biYe’ ałdó’ dabíí biyahzhį’ ádedlaa, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dawa yebik’eh doleeł.
1CO 15:29 Doo ágát’éé dayúgo, daztsáni bá baptize ádaabi’ — dilṉe’íí nt’é bighą ádaat’įį? Nanezna’íí doo naadikáh dadá’ nt’éshą’ bighą bá baptize ádaabi’dilṉe’?
1CO 15:30 Ła’íí nt’éshą’ bighą dawa jįį da’o’aałgee négodzidíí bidahzhį’ nasiidzįį?
1CO 15:31 Shik’ííyú, Christ Jesus biláhyú nohwee shił gozhǫ́ǫ́híí bighą gánohwiłdishṉii, Dawa jįį da’itsaahíí bee shich’į’ goz’ąą.
1CO 15:32 Nṉee ni’gosdzáń biká’ zhiṉeehíí yádaałti’híí k’ehgo yashti’go gádishṉii, Dziłká’yú bégódzidi daagolííníí Ephesusgee bił nadaagonshkaad lę́k’eyúgo, nt’é bee hisht’įį, nanezna’íí doo naadikáh dadá’? Ła’ gádaaṉii, Haląą da’idąą le’, da’idląą le’: hiską́ą́ dahiitsaahíí bighą.
1CO 15:33 Nohwich’į’ nadoch’aa hela’; nṉee daanchǫ’ihíí bił nach’ikaiyúgo nłt’éégo ách’ít’ééhíí yiłchǫǫh.
1CO 15:34 Ch’ínádaanohdziid, nłt’éégo ihi’ṉaahíí baa nánohkáh, nchǫ’go ánádaahṉe’ hela’; nohwitahyú ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yídaagołsį da: bik’ee ídaayádaanohdzį doleełhíí bighą ádaanohwiłdishṉii.
1CO 15:35 Áídá’ nṉee ła’ na’ídaadiłkid, Hagot’éégo nanezna’ n’íí naadikáh? Bits’í hago’at’éhi yee naadikáh doleeł? daaṉiigo.
1CO 15:36 Ni, nṉee doo gonyáni, nt’éhéta k’edíńlaahíí ntsé datsaahíí k’ehgo alṉe’yúgo zhą́ hajéeh:
1CO 15:37 Hant’é hajéédíí doo áí ga’at’éhi k’edíńlaa da, k’edilzíí zhą́ k’edíńlaa, tł’oh nagháí dagohíí łahgo at’éhihíí shį:
1CO 15:38 Hant’é hajéédíí Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí hát’į́į́yú áile’, áík’ehgo k’edilzíí dała’á n’ą́ą́go hajéédgo iłtah at’éégo ánolįgo áile’.
1CO 15:39 Its’í doo dawa łełt’ee da: ła’ nṉee bits’í, ła’íí dawahá nadaakaihíí, ła’íí łóg, ła’íí dlǫ́’ ałdó’.
1CO 15:40 Its’í ła’ yaaká’yú daagolį́į́, ła’ihíí ni’gosdzáń biká’ daagolį́į́: yaaká’yúhíí be’ízisgo at’éhi doo ni’gosdzáń biká’yúhíí be’ízisgo at’éhi łełt’ee da.
1CO 15:41 Ya’áí dásahngo bits’ą́’dindláád, tł’é’gona’áí dásahngo ałdó’ bits’ą́’dindláád, ts’iłsǫǫsé dásahngo bits’ą́’dindláád; ts’iłsǫǫsé dała’á n’ą́ą́go łahgo at’éégo bits’ą́’dindláád.
1CO 15:42 Nanezna’ n’íí naadikáhíí ałdó’ ágát’éé. Its’í k’edilzíí k’ehgo łehi’né’íí hichǫǫh, its’í łahgo at’éhi yee naadikáh, doo daahichǫǫhi da.
1CO 15:43 Its’í doo ílį́į́go łehi’né’ n’íí ízisgo at’éégo nádidáhgo alṉe’: doo nalwodgo łehi’né’ n’íí binawod golį́į́go nádidáhgo alṉe’.
1CO 15:44 Dá ni’gosdzáń biká’gee kots’íhihíí łehi’né’ n’íí yaaká’dí’go kots’íhihíí bee nách’ididáh. Kots’í ni’gosdzáń biká’gee golį́į́, ła’íí yaaká’dí’go kots’í gólį́į́.
1CO 15:45 Gáṉíígo bek’e’eshchįį, Dantsé nṉee alzaahíí Adam holzéhi hiṉaa silįį; Adam iké’yúhíí spirit be’ihi’ṉaahíí silįį.
1CO 15:46 Áídá’ its’í yaaká’dí’ gólííníí doo ntsé begonyáá da, ndi its’í ni’gosdzáń biká’ gólííníí ntsé begonyáá, áníita its’í yaaká’dí’ gólííníí begonyáá.
1CO 15:47 Dantsé nṉee alzaahi ni’gosdzáń bits’ą́’dí’ nlįį, łeezh bee alzaa: iké’gee nṉeehíí yaaká’dí’ nyáá, áń nohweBik’ehń nlįį.
1CO 15:48 Ni’gosdzáń biká’ nṉee łeezh be’ádaaszaahíí, dantsé nṉee łeezh be’alzaahíí k’ehgo ádaat’ee: ła’íí yaaká’yú daagolííníí, nṉee yaaká’dí’ nyááhíí k’ehgo ádaat’ee.
1CO 15:49 Nṉee łeezh be’alzaahíí k’a’ádaandlįįgo daagosiidlįįhíí k’ehgo yaaká’dí’ nṉee ałdó’ k’a’ádaandlįį doleeł.
1CO 15:50 Shik’ííyú, díí nohwił nagoshṉi’, nṉee daanliiníí bits’í hik’e dił biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee daanliiníí doo itah daaleeh da; its’í nanne’ doleełíí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí doo bíyéé daaleeh at’éé da.
1CO 15:51 Isąą, doo bígózį da n’íí nohwił ch’í’ṉah ashłe’; doo daanohwigha da’iilwosh da doleeł, áídá’ łahgo ádaant’eego ánohwi’dilṉe’ doleeł,
1CO 15:52 Dagoshch’į’, ch’inesk’ołíí k’ehgo, iké’yú béshdilwoshé ánṉiidgee: béshdilwoshé áṉíí doleeł, ła’íí nanezna’ n’íí its’í doo hichǫǫhíí bee naadikáhgo ádolṉiił, ła’íí néé łahgo ádaant’eego ánohwi’dilṉe’ doleeł.
1CO 15:53 Díí its’í hichǫǫhíí its’í áníidéhi doo hichǫǫh dahíí ík’eyidleeh doleeł, ła’íí díí its’í datsaahíí its’í áníidéhi doo datsaah dahíí ík’eyidleeh doleeł.
1CO 15:54 Áík’ehgo díí its’í hichǫǫhíí doo hichǫǫh dahíí ík’eyiidlaago, ła’íí díí its’í datsaahíí doo datsaah dahíí ík’eyiidlaago, gáṉíígo bek’e’eshchiiníí begolṉe’ doleeł, Da’itsaah n’íí baa gonezṉaago doo nt’é da silįį.
1CO 15:55 Da’itsaahíí ńlíni, ninawod bee nohwighą́ą́ n’íí hayú begoz’ąą? Da’itsaahíí ńlíni, gonłṉéé n’íí hayú goz’ąą?
1CO 15:56 Nohwinchǫ’híí bighą da’itsaahíí nalwod; ła’íí begoz’aaníí biláhyú nchǫ’íí nalwod.
1CO 15:57 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį, áń nohweBik’ehń Jesus Christ biláhyú da’itsaahíí baa daagonlṉééhgo ánohwile’.
1CO 15:58 Áí bighą, shik’ííyú, shił daanohshóni, nłdzilgo nasozįį, doo bits’ą́’ daadiho’náhgo da, da’ákozhą́ łą́ą́go nohweBik’ehń bá nada’ohsiid, nohweBik’ehń biláhyú bá nada’ohsiidíí doo da’ílínéhi at’éé dago bídaagonołsįhíí bighą.
1CO 16:1 K’adíí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí zhaali bá ndaahohṉiiłíí bee nohwich’į’ yashti’: Galatiayú ínashood ha’ánáłséhíí gábiłdishṉii n’íí k’ehgo nohwíí ałdó’ ágádaahṉe’.
1CO 16:2 Godilziníí bijįį dábik’ehń dała’á nohtįįgee Bik’ehgo’ihi’ṉań danelt’eego bee nohwich’ozṉi’híí k’ehgo zhaali ła’ k’ihzhį’ ndaahohṉiiłgo iłch’į’ ndaahohṉiił, áík’ehgo níyáágee doo zhaali ndaahohṉiił da doleeł.
1CO 16:3 Áík’ehgo akú níyáágo nṉee ła’ nzhǫǫ daadohṉiihíí naaltsoos baa daanohṉiił, áí zhaali baa daasoné’íí Jerusalemyú daidiiné’híí bighą akú daadish’aał.
1CO 16:4 Shíí ałdó’ akú disháh dábik’ehyúgo, akú bił dishkah.
1CO 16:5 Macedóniayú ch’íńsháh shį: Macedóniayú ch’íníyáágo nohwaa deshaał.
1CO 16:6 Akú dét’įhézhį’ nohwił nahashtą́ shį, dagohíí da’akú sheehai shį, áík’ehgo dahayú dahnáádishdáhyú bee shich’odaahṉii doleeł.
1CO 16:7 Akú ch’íńsháhgo doo dét’įhézhį’ nohwistsééh hásht’į́į́ da, áídá’ nohweBik’ehń hát’į́į́yúgo nohwił nahashtą́ hásht’į́į́.
1CO 16:8 Pentecost bengonyáázhį’ Éphesusgee siidáa doo.
1CO 16:9 Nłt’éégo na’isiidíí dahot’éhé bee shá ch’íńtą́ą́, ła’íí shich’į’ nadaagonłkaadíí łą́ą́.
1CO 16:10 Timótheus nohwaa nyáágo doo neldzidgo ádaanołsį da le’: nohweBik’ehń binasdziidíí nayik’í’iziid, shíí na’isiidhíí k’ehgo.
1CO 16:11 Doo hadíń da’ílínégo baa natsekees da le’: áídá’ bich’odaahṉiigo bił gozhǫ́ǫ́go shich’į’ dowáh: bíí hik’e shik’isyú ła’ ałdó’ shaa hikáhíí nhoshłíí.
1CO 16:12 Nohwik’isn Apollos holzéhi, nohwik’isyú ła’ biłgo nohwaa hikáh dázhǫ́ hásht’į́į́ ndi k’adyúgo doo digháh hát’į́į́ da; ndi bá ch’ígót’i’ gozlį́į́go nohwich’į’ digháh ndi at’éé.
1CO 16:13 Daadeh’į́į́, nohwi’odlą’íí bee nłdzilgo nasozįį, báyáń k’ehgo ádaanoht’ee, nadaałwodgo nadaasozįį le’.
1CO 16:14 Dawa ánádaaht’įįłíí łił daanohjǫǫgo ánádaaht’įįł le’.
1CO 16:15 Shik’ííyú, Stéphanas bigową dágoz’ąą nt’éégo Akéyagee dantsé da’osdląądgo bídaagonołsį, ła’íí ínashood daanliiníí yiṉádaadéz’įįgo yaa ádaadest’ąą,
1CO 16:16 Nṉee ágádaat’eehíí hik’e nohwich’odaaṉiihíí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bánada’iziidíí dawa daadohts’ago nánohwoshkąąh.
1CO 16:17 Stéphanas hik’e Fortunátas ła’íí Akéyas hikaihíí baa shił gozhǫ́ǫ́: nohwíí doo nohkáh dagee áí hikai.
1CO 16:18 Shiyi’siziiníí hanáyołgo ádaashiilaa, ła’íí nohwíí ałdó’ ágádaanohwislaa: nṉee ágádaat’eehíí daadinołsįgo ba’ihédaanohsį.
1CO 16:19 Asiagee ínashood ha’ánáłséhíí dawa, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii. Áquila hik’e Priscílla ła’íí bigową yuṉe’ ha’ánáłséhíí ałdó’ dawa nohweBik’ehń binkááyú, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
1CO 16:20 Christ biláhyú nohwik’ííyú daanliiníí dawa, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii. Daagodinołsįgo daałohts’ǫs le’.
1CO 16:21 Shíí, Paul, Gozhǫ́ǫ́, nohwiłdishṉiihíí dashíí shigan bee k’eshiłchį́į́.
1CO 16:22 Nṉee ła’ doo Jesus Christ nohweBik’ehń bił nzhǫǫ dayúgo, bił ch’ígodíni at’éé. NohweBik’ehń nánídáh.
1CO 16:23 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí bee nohwił goz’ąą le’.
1CO 16:24 Christ Jesus binkááyú shił ijóóníí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
2CO 1:1 Shíí, Paul, Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo Jesus Christ binal’a’á nshłíni, ła’íí nohwik’isn Timotheus holzéhi biłgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhíí Corinthgee ha’ánáłséhíí bich’į’ k’e’iilchii, ínashood daanliiníí dawa Akéya biyi’ dahot’éhé daagolííníí biłgo:
2CO 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, Jesus Christ nohweBik’ehń biłgo biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
2CO 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa, ba’ihégosį le’, áń bits’ą́’dí’ aatét’íi begoz’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań dawa bee hadag ánágodle’íí;
2CO 1:4 Áń góyéégo nohwich’į’ nagowaagee hadag ádaanohwiłsį, nṉee dant’éhéta bee bich’į’ nadaagontł’ogyúgo hadag ánádaahiidle’híí bighą, danéé Bik’ehgo’ihi’ṉań hadag ádaanohwiłsįhíí bee hadag ánádaahiidle’go.
2CO 1:5 Christ biłgo dánohwiniigonłt’éé ńt’ééhíí k’ehgo Christ nłdzilgo hadag da’ánohwiłsį nt’éé.
2CO 1:6 Néé nohwiniigodilṉe’ lę́k’eyúgo, hadag ádaanoht’ee doleełhíí ła’íí hasdánohwiṉiił doleełhíí bighąhi at’éé, áí nohwiniigonłt’ééhííł k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwiniigonłt’ééhíí bee hadag ádaanoht’eego ádaanohwiłsį, ła’íí néé hadag ánohwi’dilṉe’ lę́k’eyúgo hadag ádaanoht’ee doleełhíí ła’íí hasdánohwiṉiił doleełhíí bighąhi at’éé.
2CO 1:7 Nłdzilgo nohwaa da’óndlii, díínko bígonlzįhíí bighą, néé nohwiniigodilṉe’híí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwiniigodilṉe’ ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań hadag ádaanohwiłsįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hadag ádaanohwiłsį doleeł.
2CO 1:8 Christ biláhyú nohwik’ííyú daanohłíni, Asiayú góyéégo nohwich’į’ nagoyaahíí bídaagonołsį háhiit’įį, dázhǫ́ góyéégo nohwich’į’ nagoyaahíí bighą nohwinawod dásdozhą́ asdįįdgo daahiitsaah ląą niidzįį:
2CO 1:9 Da’itsaahíí bee nohwá ngot’ąą niidzįį, áídá’ danéé doo ída’óndlii da, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań nanezna’íí nádaayihii’ṉa’íí ba’óndlii doleełhíí bighą nohwich’į’ ágodzaa.
2CO 1:10 Áń góyéégo da’itsaahíí yits’ą́’ nohwiṉil áídí’ yits’ą́’ nánohwiṉííł: ła’íí ágánánohwidle’ doleełgo ba’óndlii;
2CO 1:11 Nohwíí ałdó’ nohwi’okąąhíí bee nohwich’odaahṉii, áík’ehgo nṉee łą́ą́go nohwa da’oskąądgo hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’ozṉi’íí nṉee łą́ą́go ba’ihédaanzį doleeł.
2CO 1:12 Díí baa nohwiłgozhǫ́ǫ́, díínko nohwijíí yuṉe’ bígonlzį, ni’gosdzáń biká’ nṉee bitahyú ła’íí itisgo nohwíí nohwitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee da’aṉiigo, doo daazhógo da ánáhiit’įįł, doo ni’gosdzáń biká’dí’ igoyą’íí bee da, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí binkááyú ánáhiit’įįł.
2CO 1:13 Daahohshííhíí ła’íí dá bee nohwił ídaagoziníí zhą́ baa nohwich’į’ k’e’iilchii; áí dahot’éhé baa nohwił ídaagozį doleełgo hasht’į́į́;
2CO 1:14 Ilk’idá’ łahzhį’ nohwídaagonołsį n’íí k’ehgo, áík’ehgo néé nohwaa nohwił gozhǫ́ǫ́híí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwaa nohwił gozhǫ́ǫ́ doleeł, Jesus nohweBik’ehń nádáhíí bijįį.
2CO 1:15 Áí da’aṉiigo bígonsįhíí bighą ntsé nohwaa nsháhgo ni’, nakidn nohwił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleełgo;
2CO 1:16 Macedóniayú hishaałyú ła’íí t’ąązhį’ náshdaałgo nohwaa nsháhgo ni’, áídí’ Judeayú shich’odaahṉiigo disháhgo ni’.
2CO 1:17 Ya’ daazhógo ádishṉiigo ágádishṉii lą́ née? Ya’ ni’gosdzáń biká’ nṉee k’ehgo nagoshchi’ née, ya’ shił nagokigo, Ha’oh, ła’íí, Dah, dishṉii née?
2CO 1:18 Dah, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉii nlįįhíí k’ehgo doo nohwił nagokigo, Ha’oh, ła’íí, Dah, nohwiłn’ṉii da.
2CO 1:19 Silvánus ła’íí Timotheus hik’e shíí biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’, Jesus Christ, nohwitahyú baa nohwił nadaagosiilṉi’íí doo bił nagokigo, Ha’oh, ła’íí, Dah, ṉii da, áídá’ áń dábik’ehn, Ha’oh, ṉii.
2CO 1:20 Dábik’ehn Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’é ṉiigo yengon’ą́ą́dá’ Christ, Ha’oh, da’aṉii ṉii ni’, ła’íí áń binkááyú, Doleełgo at’éé, daan’ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį doleełgo.
2CO 1:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań néé hik’e nohwíí biłgo Christ bił dała’á daandlįįgo nłdzilgo ánohwiłsįhi at’éé, ła’íí da’áń hadaanohwidilaahi at’éé;
2CO 1:22 Áń nohwiká’ da’izkałhíí k’ehgo bíyéé daandlįįgo nohwígózįgo áyíílaa, ła’íí nohwijíí biyi’ Holy Spirit nohwaidin’ą́ą́, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiłṉiigo yengon’ááníí begolṉe’go ch’í’ṉah hileeh.
2CO 1:23 Dií da’aṉii ádishṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań shá yígółsįgo biká ádishṉii, doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago ánohwishłe’ doo hasht’į́į́ dahíí bighą doo hwahá Corinthyú náshdáh da.
2CO 1:24 Doo nohwe’odlą’ bee nant’aahíí k’ehgo nohwaa natsídaahkees da, áídá’ nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleełgo nohwił nada’idziid; nohwi’odlą’íí iłk’idá’ nalwod.
2CO 2:1 Nohwaa nánáshdáhgo doo nohwił daagozhǫ́ǫ́go ádaanohwishłe’go da shiini’ łashłaa.
2CO 2:2 Doo nohwił daagozhǫ́ǫ́go ánohwishłaayúgo hadíń lą́ shił gozhǫ́ǫ́go áshile’, nohwíí zhą́ gónko doo nohwił daagozhǫ́ǫ́go ánohwiishłaa n’íí?
2CO 2:3 Áí bighą áík’ehgo nohwich’į’ k’eshiłchį́į́, nohwaa niyáágo nohwíí shił daagoyiłshǫ́ǫ́ le’at’éhi doo shiini’ bídaadołṉííhgo da; díí da’aṉii nohwá bígonsį, nt’é baa shił gozhóóníí nohwíí ałdó’ baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
2CO 2:4 Nohwich’į’ k’e’shiłchį́į́dá’ doo shił gozhǫ́ǫ́ da ni’, shijíí doo nkehen’ą́ą́ da ni’, ła’íí hishchag ni’; doo nohwiini’ daadishṉiihíí bighą da, áídá’ dázhǫ́ shił daanohshǫǫgo baa nohwił nagoshṉi’híí bighą.
2CO 2:5 Dahadíńta biṉi’ńṉiihyúgo, doo dashízhą́ shich’į’ at’į́į́ da, áídá’ daanohwigha nohwich’į’ at’į́į́, ndi doo yóíyáhgo da, doo ídaagosh’a’go ádishṉii hasht’į́į́ da.
2CO 2:6 Nṉee ágát’ééhíí łą́ą́go nołt’eego biniidaagodohłaa n’íí da’áígee dábik’eh.
2CO 2:7 Áík’ehgo bich’į’ ánádaahṉe’go binchǫ’híí bighą baa nádaagonoh’aahgo hadag ádaanołsį, doo ágádaanoht’ee dayúgo, dánko dázhǫ́ itiségo ts’íyaa ábile’.
2CO 2:8 Áík’ehgo nohwił daanzhooníí bił ch’í’ṉah ádaahłe’go nádaanohwoshkąąh.
2CO 2:9 Nt’é nohwił déṉiidíí bikísk’eh ádaanoht’ee shį bígonsįįhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshiłchį́į́.
2CO 2:10 Dahadíń nchǫ’híí bighą baa nádaagonoh’aahíí shíí ałdó’ baa nágodinsh’aah: dant’éhéta baa nádaagoni’ą́ą́yúgo nohwíí nohwighą asht’į́į́, Christ binadzahgee.
2CO 2:11 Doo ágádaant’ee dayúgo dánko ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, nohwitis hileeh: hagot’éégo nohwich’į’ na’iziidíí bídaagonlzį.
2CO 2:12 Troasyú Christ baa yati’ baa gozhóni baa yashti’yú níyáádá’ nohweBik’ehń shá ch’íńtą́ą́,
2CO 2:13 Áídá’ shik’isn Titus ákú doo hak’i dahíí bighą shiyi’siziiníí biyi’ doo iłch’į’gont’éé da ni’; áík’ehgo áídí’ bits’ą́’ dahdiyaago Macedóniayú dahnaadiisdzaa.
2CO 2:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį, áń dákozhą́ Christ binkááyú nagonl’ṉéhgo ánohwiłsį, ła’íí nohwinkááyú bígozįgo ádilzį, áí łikągolchįhíí k’a’at’éégo da’adzaayú benagowaa.
2CO 2:15 Hadíí hasdákáhíí ła’íí doo hasdákáh dahíí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ Christ yee łikągolchįhíí k’a’at’éégo ndlįį:
2CO 2:16 Hadíí doo hasdákáh dahíí bich’į’yúgo golchiníí da’itsaah áidoliiłíí k’a’at’éégo ndlįį; áídá’ hadíí hasdákáhíí bich’į’yúgohíí golchiníí ihi’ṉaa áidoliiłíí k’a’at’éégo ndlįį. Hadíń lą́ą́ díí yínel’ąą?
2CO 2:17 Łą́ą́go Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo da’aṉii ádaaṉiigo yaa yádaałti’, áídá’ néé doo ágánt’ee da; néé Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ da’aṉiigo baa yáhiilti’, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinł’a’go, da’áń binadzahgee Christ binkááyú yáhiilti’.
2CO 3:1 Ya’ nohwich’į’ ídaayánáhiilti’go godeyaa née? Ya’ naltsoos néé nłt’éégo nohwaa nagolṉi’íí hádaaht’įį née, dagohíí nohwits’ą́’dí’ ła’ naltsoos ágát’ééhíí háhiit’įį née, ła’ ágádaat’įįhíí k’ehgo?
2CO 3:2 Nohwíí naltsoos nłt’éégo nohwaa nagolṉi’íík’a’at’éégo ádaanoht’ee, nohwijíí biká’ bek’e’eshchįį, nṉee dawa daayozhíígo yídaagołsį:
2CO 3:3 Nohwíí naltsoos Christ yaa nagolṉi’íí néé áhiidlaahíí daanohłįįgo bígózį, doo ink bek’e’eshchįį da, ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi biSpirit bek’e’eshchįį, doo tséé nteelíí biká’ da, ndihíí nṉee daabijíí biká’ k’e’eshchįį.
2CO 3:4 Christ binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’óndliihíí bighą án’ṉii:
2CO 3:5 Dant’é bíniil’ąąhíí doo néé nohwits’ą́’dí’ benagowaa da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ bits’ą́’dí’ benagowáhi at’éé;
2CO 3:6 Áń áníidégo nohwá ngon’ááníí baa nagohiilṉi’go bíniil’ąągo ánohwilaa; doo yati’ bee nohwá ngon’ááníí zhą́ baa yáhiilti’ da, áídá’ nt’é ṉiigo aṉííhíí yaa yáhiilti’, Holy Spirit nohwinkááyú yałti’go: Jews bich’į’ begoz’aaníí da’itsaahíí bee nṉee bángot’ąą, áídá’ Holy Spirit‐híí nṉee ihi’ṉaa yaa daidi’aah.
2CO 3:7 Begoz’aaníí tséé biká’ k’e’eshchiiníí da’itsaahíí áile’ ndi dázhǫ́ bits’ą́’dindláádgo bengonyáá, áík’ehgo Israel hat’i’i Moses binii’ bits’ą́’dindláádíí bighą ch’éh daayineł’į́į́, bits’ą́’dindláádíí bech’ígoṉáh doleeł ndi;
2CO 3:8 Áí ndi ágádzaago, Holy Spirit binkááyú begoz’aaníí dázhǫ́ itisgo bits’ą́’dindláád doleeł go’íí.
2CO 3:9 Da’itsaah áile’go begoz’aaníí bits’ą́’dindláád lę́k’eyúgo, dábik’ehyú áile’go begoz’aaníí itisgo bits’ą́’dindládi at’éé.
2CO 3:10 Da’aṉiigo begoz’aaníí łah bits’ą́’dindláád n’íí, k’adíí doo bits’ą́’dindláád da silįį, ła’i bitisgo bits’ą́’dindláádhíí bighą.
2CO 3:11 Begoz’aaníí bech’ígonyáá n’íí bits’ą́’dindláád lę́k’eyúgo, doo bech’ígowáh dahíí bitisgo bits’ą́’dindláád go’į́į́.
2CO 3:12 Áí ndaahóndliigo dabígózįgo yáhiilti’:
2CO 3:13 Doo Moses k’ehgo yáhiilti’ da, áń Israel hat’i’i nt’é bits’ą́’dindláádíí édįįhíí doo daayiłtséh dago biniizhį’ nná’iłtsos:
2CO 3:14 Daabiini’ bee doo daago’įį da silįį; áík’ehgo díí jįį ndi doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e bíí biłgo łángon’áni daayozhíígo binatsekeesíí biná’isti’ n’íí t’ah da’ágát’éé; áí Christ binkááyú zhą́ yó’oltsoos.
2CO 3:15 Díí jįį ndi Moses binaltsoos daahojíígo binatsekeesíí t’ah biná’isti’ k’a’at’éégo t’ah doo yídaagołsįį da.
2CO 3:16 Da’ágát’éé ndi nohweBik’ehń bich’į’ ách’idzaayúgo konatsekees biná’isti’ n’íí k’ihzhį’ yó’oltsoos.
2CO 3:17 NohweBik’ehń Holy Spirit at’éé: hayú nohweBik’ehń biSpirit nlįįgee daanohwigha nohwił ch’í’otąą.
2CO 3:18 Daanohwigha, nohwinii doo bináda’isti’ dago, kát’íné biyi’zhį’ daadinéel’įįhíí k’a’at’éégo nohweBik’ehń bits’ą́’dindláádíí daanéel’įį, áík’ehgo áń bits’ą́’dindláádíí nohwits’ą́’dindláádgo daahiidleeh, dayúweh nohwá goldohgo, áí nohweBik’ehń biSpirit bits’ą́’dí’ begoṉáh.
2CO 4:1 Áík’ehgo díí na’idziidíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’híí bighą nohwaa dain’ą́ą́go nyee ndi dahnldǫh;
2CO 4:2 Nadaant’į’go nchǫ’go ágot’eehíí doo be’ánt’ee da, doo łé’iilchoogo nahiit’aash da, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo bee nahiich’aa da; ndi biyati’ da’aṉiihíí ch’í’ṉah ánlzį, áík’ehgo nṉee dała’á daantį́į́go Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee da’áígee yáhiilti’go yídaagołsį.
2CO 4:3 Yati’ baa gozhóni baa nagohiilṉi’íí hadíń bich’į’ bená’isti’yúgo, doo hwahá hasdákáh dahíí zhą́ bich’į’ bená’isti’hi at’éé:
2CO 4:4 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yebik’ehi, ch’iidn nant’án, doo da’odląą dahíí biini’ yiłeda’istsooz, Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi da’áiyihíí ye’at’éhi, baa na’goṉi’íí bits’ą́’dindláádíí doo bee bich’į’ got’įį hileeh dahíí bighą.
2CO 4:5 Doo néé ídaanagohiilṉi’ da, Christ Jesus nohweBik’ehń nlíni zhą́ baa nagohiilṉi’; áídá’ nééhíí nohwá na’idziidíí ndlįį, Jesus bighą.
2CO 4:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Chagołheełyuṉe’ idindláád le’, nṉiidíí nohwijíí yuṉe’ odaadezdlaad, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dindláádíí bídaagonlzįhíí bighą, áí Jesus Christ binii biká’zhį’ hit’įį.
2CO 4:7 Néé tus goshtł’ish be’alzaahíí k’ehgo ánt’ee ndi áí łáń ílínihíí nohwiyi’ golį́į́, ínawod dázhǫ́ k’a’at’éhi doo néé nohwits’ą́’dí’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi bígózį doleełhíí bighą.
2CO 4:8 Iłtah at’éédí’ nohwich’į’ nagontł’og ndi doo hayaa ánohwile’ da; hagot’éégo ánágot’įįł shįhíí doo bídaagonlzį da ndi biyah daanldǫh;
2CO 4:9 Nohwiniigodnłsį ndi doo yó’onohwidi’aah da; nkínohwidest’e’ ndi doo nohwizes‐hįį da;
2CO 4:10 Jesus bi’ihi’ṉa’íí nohwiká’zhį’ hit’įį doleełhíí bighą, Jesus adzaahíí k’a’at’éégo néé ndi dábik’ehn da’itsaahíí bee nohwich’į’ goz’ąą.
2CO 4:11 Nohwits’í dadotsaałíí ndi Jesus bi’ihi’ṉa’ bee ch’í’ṉah doleełhíí bighą t’ah hin’ṉaa ndi Jesus bighą nohwidi’zodeełgo baa nohwidi’det’ąą.
2CO 4:12 Áík’ehgo Jesus baa yáhiilti’híí bighą da’itsaahíí bee nohwich’į’ goz’ąą, áídá’ áí bighą nohwihíí ihi’ṉaahíí nohwaa gode’aa.
2CO 4:13 Osisdląądhíí bighą bá yashti’, ṉiigo k’e’eshchįį; néé ałdó’ da’ágát’éégo ohiidląą, áík’ehgo ágádi’ṉiigo bá yáhiilti’;
2CO 4:14 Díí bígonlzį, hadíń Jesus naadiidzaago áyíílaa n’íí, néé ałdó’ Jesus biłgo nádihiikáh ánohwile’ doleeł, áídí’ dabíí binadzahgee nnohwidoṉił, nohwíí biłgo.
2CO 4:15 Ádaagodzaahíí dawa nohwíí nohwighą ádaagodzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí an’odaazlįįhíí nṉee bitahyú dayúweh nołseełgo ba’ihégosiníí ałdó’ dayúweh nołseeł doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ ba’ihégosį doleełgo.
2CO 4:16 Áí bighą doo hayaa ánohwile’ da; nohwits’í ndihit’ood ndi dajįį bíígha nohwiyi’siziiníí ániidégo ánálṉiił.
2CO 4:17 Dét’įh nohwich’į’ nadaagontł’ogíí dázhǫ́ nohwaa gozhóóníí doo ngonel’ąą dahi dawahá bitisgo at’éhi nohwá iłch’į’yile’;
2CO 4:18 Dawahá hit’iiníí doo néel’įį dadá’ doo hit’įį dahíí zhą́ néel’įį: dawahá hit’iiníí bech’ígowáh; áídá’ doo hit’įį dahíí dahazhį’ begoz’ąą.
2CO 5:1 Díínko bídaagonlzį, ni’gosdzáń biká’ nohwits’í bee gowągolgai k’ehgo biyi’ daagondliiníí nankaadgo, gową doo kogan be’alzaa dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań áyíílaahíí, yaaká’yú dahazhį’ goz’áni nohwá goz’ąą.
2CO 5:2 Kogee díí nohwits’í bee nahiikaidá’ ík’edaan’ṉíí, yaaká’yú biyi’ daagondlįį doleełíí bídįh daandlįįgo ík’edaahihiidléh hádaahiit’įįgo:
2CO 5:3 Ík’eda’iidlaayúgo dádaałinchiigo doo daanohwi’diltséh le’at’éé dahíí bighą hádaahiit’įį.
2CO 5:4 Díí nohwits’í gowągolgai k’a’at’éhi t’ah biyi’ daagondlįįgo, nohwich’į’ badaagontł’ogíí bighą ík’edaan’ṉíí: nohwits’í diyágé k’a’at’éégo doo ídaadihi’ṉiiłgo da, ndi dayúweh nohwik’ena’izlaa hádaahiit’įįhíí bighą, áík’ehgo ihi’ṉaahíí da’itsaahíí yidag hadogááł.
2CO 5:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí áí bighą iłch’į’nohwilaa, ła’íí Holy Spirit nohwaidin’ą́ą́, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań iłk’idá’ ánṉiidíí da’aṉii begolṉe’go nohwił ch’í’ṉah hileeh.
2CO 5:6 Áí bighą dábik’ehn bidag ádaant’ee, nohwits’íhíí nohwigowąhíí k’ehgo t’ah biyi’ daagondlįįgo nohweBik’ehń doo bił daagondlįįgo bídaagonlzį ndi:
2CO 5:7 (Nohwi’odlą’íí zhą́ bee hiikaah, doo daahiit’iiníí bee da:)
2CO 5:8 Bidag ádaant’ee, nohwiłdishṉii, nohwits’í bits’ą́’dí’ dahdiniikáhgo nohweBik’ehń bił ndaagondleehgo dázhǫ́ hádaahiit’įį.
2CO 5:9 Áík’ehgo nohwits’í biyi’ daagondlįįyúgo, dagohíí bits’ą́’yú daagondlįįyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daagoyihilzhǫǫ doleełhíí bighą nada’idziid.
2CO 5:10 Daanohwigha Christ bidáhzhį’ nkáhgo nohwaa yá’iti’ doleeł; nohwits’í biyi’ daagondlįįdá’ ánádaahiit’įįł n’íí dábik’ehgo daanohwich’į’ nahi’ṉiił, nłt’ééhíí dagohíí nchǫ’ííta.
2CO 5:11 Áík’ehgo nohweBik’ehń bégódzidíí bígonlzįhíí bighą nṉee bich’į’ yáhiilti’go biini’ bá ádaagohiidleeh; hago ánt’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yígółsį; nohwíí ałdó’ nohwijíí naz’ąądí’ nohwídaagonołsį shį.
2CO 5:12 Néé doo daazhógo nohwich’į’ ídaayánáhiilti’ da, áídá’ nohwee ída’ołíí doleełhíí bighą nohwich’į’ k’e’iilchii, áík’ehgo nṉee koká’yú hago ádaanoliníí zhą́ yee ídaada’odlíí, áídá’ kojíí yuṉe’ begoz’ánihíí doo yee ídaada’odlíí dahíí bich’į’ t’ąązhį’ hanádaahdzii doleełhíí bighą nohwich’į’ k’e’iilchii.
2CO 5:13 Nohwiini’ ádįįh k’a’ánondlįįyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá áhiit’įį: nohwiini’ golį́į́yúgo nohwíí nohwighą áhiit’įį.
2CO 5:14 Dała’á, nṉee dawa yá daztsąą; áík’ehgo nṉee dawa nanezna’hi at’éé bídaagonlzįhíí bighą Christ bił ijóóníí nanohwiiłaa:
2CO 5:15 Áń nṉee dawa yá daztsąą, hadíń hiṉaahíí doo dayúweh dabíí ídáhi’ṉaa da doleełgo, áídá’ hadíń bá daztsąądí’ naadiidzaahíí yá hiṉaa doleełgo.
2CO 5:16 Áí bighą kodí’ godezt’i’go nṉee doo ła’ nṉee at’éé zhiṉéégo baa natsíhiikees da: Christ nṉee zhiṉéégo at’éégo baa natsíhiikees ni’ ndi, doo dayúweh nṉee zhiṉéégo baa natsíhiikees da.
2CO 5:17 Áík’ehgo hadíń Christ yił dała’á nasdlįį lę́k’eyúgo, nṉee áníidégo ánábi’delzaa: dabíntsédá’ ye’at’éé n’íí ąął bech’ígoyáá; dawahá áníidégo ánálzaa go’į́į́.
2CO 5:18 Díí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ begoz’ąą, áń Jesus Christ biláhyú bik’íí ánádaanohwisdlaa, ła’íí nṉee hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań bił iłk’íí nádaasdlįįhíí baa nagohiilṉi’go nohwaa godin’ą́ą́.
2CO 5:19 Díínko áłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ biláhyú nṉee ni’gosdzáń biká’ daagolííníí bik’íí ánáyiidlaa, doo binchǫ’íí bá yił ołtag dago; ła’íí nṉee bik’íí ánáyidle’íí baa nagohiilṉi’go nohwaa godin’ą́ą́.
2CO 5:20 Áík’ehgo Christ binal’a’á ndlįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú nádaanohwokąąh: Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’íí nádaahdleeh, nohwiłn’ṉiigo Christ bá yáhiilti’go nánohwihiikąąh.
2CO 5:21 Christ biyi’ daahiidleehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’ééhíí be’ádaant’ee doleełhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ, doo nchǫ’go at’éé n’íí, néé nohwinchǫ’íí biká’zhį’ áile’go nchǫ’go at’éégo áyíílaa.
2CO 6:1 Néé ałdó’, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił na’idziidíí ndlįįgo, bił goch’oba’íí doo da’ílį́į́zhį’ nádaadohné’ da le’, nohwiłn’ṉiigo nánohwihiikąąh.
2CO 6:2 (Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíí, Yati’ baa gozhóni nágodn’aahíí nił ch’í’otąągee nidesiits’ą́ą́, hasdách’igháhíí bijįį nich’osiiṉí’ ni’, ṉii: isąą, dák’ad begoz’ąą; díí jįį hasdách’igháhíí nohwá begoz’ąą.)
2CO 6:3 Doo hadíń nohwighą nakaadgo da Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziid, bá na’idziidíí doo hadíń yik’ígodi’áh da doleełhíí bighą:
2CO 6:4 Áídá’ néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziidíí dáhot’éhé bee nłt’éégo ánt’eego nohwígózį, nyéé ndi bidag ánt’ee, nohwich’į’ nadaagontł’og ndi, nyéé’ nts’ag ndi, goyéégo nohwich’į’ nagowaa ndi,
2CO 6:5 Hagee hánohwí’dinltsaas ndi, ha’ánánohwidilka’ ndi, nohwik’i dahnádzaa ndi, nyeego na’idziid ndi, doo ilwosh dagee, shiṉá’ góyéé ndi bidag ánt’ee;
2CO 6:6 Dilkǫǫhgo ádinlzįhíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziidíí nłt’éégo áńt’eego nohwígózį, nohwił ígóziníí bee, bágohii’aałíí bee, nohwiłgoch’oba’íí bee, Holy Spirit bee, doo ádinl’į́į́ dago nohwił ijóóníí bee nłt’éégo ánt’eego nohwígózį,
2CO 6:7 Yati’ da’aṉiihíí áłn’ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bee hin’ṉaa, nłt’éé zhiṉéégo benagonlkaadíí nohwigan dihe’na zhiṉéégo dahiitįįłíí ła’íí nohwe’eshgan zhiṉéégo dahiitįįłíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo bá na’idziidgo nohwígózį,
2CO 6:8 Hagee nṉee daanohwidnłsįgee dagohíí doo daanohwidnłsį dagee, nṉee nłt’éégo nohwaa yádaałti’gee dagohíí dénchǫ’go nohwaa yádaałti’gee nłdzilgo nasiidzįį; nahich’aahíí k’ehgo nohwaa natsídaakees ndi da’aṉiihíí be’ánt’ee;
2CO 6:9 Doo nohwígózį da ndi ła’ihíí nłt’éégo nohwídaagołsį; k’azhą́ dahiitsaah ndi hin’ṉaa lą́ą́; nohwiṉí’daadezṉih ndi doo nanohwi’distseed da;
2CO 6:10 Doo nohwił gozhǫ́ǫ́ da ndi nohwijíí biyi’dí’ dábik’ehn nohwił gozhǫ́ǫ́; tént’iyé ndi nṉee łą́ą́go hádaałdzilgo áidle’; nohwíyéé da’ádįhgo ndi da’aṉii dawahá nohwíyéé.
2CO 6:11 Corinthgee daagonohłiiníí, doo nt’é nohwits’ą́’ nanl’įį dago nohwich’į’ yáhiilti’, nohwijíídí’ dawa bee nohwich’į’ bił ch’í’ótąą.
2CO 6:12 Néé nohwijíí yuṉe’ nohwíí nohwá goz’ąą, áídá’ nohwíí nohwijíí yuṉe’ doo néé nohwá goz’ąą da.
2CO 6:13 (Shichągháshé bich’į’ yashti’híí k’ehgo nohwich’į’ yashti’,) néé nohwijíí nohwich’į’ iłts’ą́’ át’éé, áík’ehgo bideṉágo nohwíí ałdó’ nohwijíí nohwich’į’ iłts’ą́’ ádaahłe’.
2CO 6:14 Doo da’odląą dahíí hik’e da’odląąhíí doo bił łídaanohwi’destł’ǫǫ da le’: dábik’ehyú át’ééhíí ła’íí doo dábik’ehyú át’éé dahíí hagot’éégo łił t’eké daanlįį? ła’íí idindláádíí hik’e chagołheełíí hagot’éégo dała’á nlįį?
2CO 6:15 Hagot’éégo Christ ła’íí ch’iidn nant’án dáłełt’eego natsídaakees? Hagot’éégo odląąhíí ła’íí doo odląą dahíí dała’ natsídaakees?
2CO 6:16 Kįh biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąhíí ła’íí k’e’eshchíń hagot’éégo dáłełt’ee? Nohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bikįhíí k’ehgo daanohłįį; Bik’ehgo’ihi’ṉań gáṉíí, Shíí áí biyi’gonshłįį, ła’íí bitahyú anáshdaał; shíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nshłínihi daashokąąh doleeł, áí shichągháshé daanlįį doleeł.
2CO 6:17 Áí bighą bitahdí’ hahkáh, sahngo nahkai, ṉii, nohweBik’ehń, dant’éhéta nchǫ’íí doo baa nahkai da; áík’ehgo nánohwidishṉiił,
2CO 6:18 Shíí nohwiTaa nshłįį doo, nohwíí shiye’ke ła’íí shitsi’ke daanohłįį doo, ṉii, nohweBik’ehń, Dák’a’at’éhi.
2CO 7:1 Shił daanohshóni, áí nohwá ngot’ąądá’, haląą nohwits’í ła’íí nohwiyi’siziiníí yiłchǫǫhíí dawa ídaadihiilkǫǫhgo bits’ą́’yú nihiikáh le’, áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bédaahiildzidgo daadinlzįgo iłch’į’da’índle’.
2CO 7:2 Nohwijíí biyi’ nohwá goz’ąągo ádaahłe’; doo hadíń bich’į’ dénchǫ’go ásiidzaa da, doo hadíń dénchǫ’go áhiidlaa da, doo hadíń bich’į’ nahiich’aa da.
2CO 7:3 Díí doo nohwik’ídish’áhíí bighą ádishṉii da; Nohwijíí biyi’ daanohłįį, dała’ da’iitsaah doleełgo ła’íí dała’ daahin’ṉaa doleełgo, iłk’idá’ nohwiłdishṉii ni’.
2CO 7:4 Doo shiini’ hą́h dago nohwich’į’ yashti’, dázhǫ́ nohwaa da’oshłíí: nohwighą bidag ánsht’ee, néé nohwich’į’ goyéégo nagowaa ndi dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́.
2CO 7:5 Macedóniayú niit’aazhdá’ nohwits’í doo hanáyol da ni’, iłch’idí’ nagontł’og ni’; nohwinaadyú nagonlkaad ni’, ła’íí nohwijíí biyi’ néhiildzid ni’.
2CO 7:6 Da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań, doo koł daagozhǫ́ǫ́ dahíí koł daagozhǫ́ǫ́go ánádaakodle’íí, Titus nyááhíí bee nohwił gozhǫ́ǫ́go ánánohwiidlaa;
2CO 7:7 Doo áń ńyááhíí zhą́ bee da, áídá’ áń nohwaa bił gozhǫ́ǫ́go ádaasolaahíí bee; shaa ch’íṉá daasolįįgo, chaał nahkaigo, ła’íí shaa daanohwiini’go Titus yaa nohwił nagolṉi’dá’ dázhǫ́ itisgo shił gozhǫ́ǫ́ ni’.
2CO 7:8 Naltsoos nohwich’į’ ágoshłaa n’íí bighą dét’įhézhį’ doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago bígosíłsįįd, áí bighą doo shił gozhǫ́ǫ́ da ni’: da’ágát’éé ndi k’adíí doo shił hago’at’éé da.
2CO 7:9 K’adyúgo baa shił gozhǫ́ǫ́, doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da n’íí doo bighą da, áídá’ doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago nchǫ’go ánádaaht’įįł n’íí bits’ą́’zhį’go ánádaasodzaahíí bighą: doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’, áík’ehgo doo nt’é nohwits’ą́’né’ da, nohwich’į’ k’e’shíłchį́į́híí bee.
2CO 7:10 Doo koł gozhǫ́ǫ́ dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi konchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ách’íṉé’ ákole’, áík’ehgo hasdách’ígháh, doo koł gozhǫ́ǫ́ dago ánákodle’ da: áídá’ ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhiṉéégo doo koł gozhǫ́ǫ́ dahíí iziłhéhi at’éé.
2CO 7:11 Doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ da n’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi, ídaagonohdząągo ádaanohwizlaahíí baa natsídaahkees, doo hadíń hagot’éégo bił daagosoł’ąą da hádaaht’įįgo ádaanohwizlaa, nchǫ’íí bik’ee daashołch’iigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bédaałdzidgo daadinołsįgo, shídįh daanohłįįgo, dázhǫ́ baa daanohwiini’go, ła’íí doo bik’ehyú át’éé dahíí biniidaagodołéhgo ádaanohwizlaa! Dawa bee doo nohwaa dahgosiit’ąą dago bígózį.
2CO 7:12 Naltsoos nohwich’į’ ágoshłaa ndi nṉee doo bik’ehyú át’éé dahíí doo áń bighą nohwich’į’ k’e’shíłchį́į́ da, dagohíí nṉee doo bik’ehyú bich’į’ at’éé dahíí bighą, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dázhǫ́ nohwaa daanohwiini’go bídaagonołsį doleełhíí bighą nohwich’į’ k’e’shíłchį́į́.
2CO 7:13 Áí bighą nohwíí nohwił daagozhǫ́ǫ́híí bighą néé ałdó’ nohwił gozhǫ́ǫ́go ánohwi’deszaa: ła’íí áí bitisgo Titus biyi’siziiníí nohwaa bił nágojǫǫdhíí bighą néé ałdó’ dázhǫ́ nohwił gozhǫ́ǫ́go ánánohwi’deszaa.
2CO 7:14 Nohwaa da’oshłíígo Titus bił nagoshṉi’íí doo bik’ee ádaayánsdzį da; áídá’ dawa baa nohwił nagoshṉi’íí da’aṉiigo ádishṉiihíí k’a’at’éégo nohwaa da’oshłíígo Titus bił nagoshṉi’íí ałdó’ da’aṉiigo bígózį.
2CO 7:15 Ła’íí hagot’éégo da’áṉííyú ádaahdzaa, ła’íí hagot’éégo nohwiini’ daahą́hgo daadohtłidgo nohwaa nyáá yénálṉiihíí bighą bijíí biyi’dí’ itisgo bił daanohshǫǫ.
2CO 7:16 Áí bighą dawa bee nohwaa da’oshłííhíí bighą shił gozhǫ́ǫ́.
2CO 8:1 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí Macedóniayú ínashood ha’ánáłséhíí baa godet’aaníí bídaagonołsįgo háhiit’įį;
2CO 8:2 Doo ałch’ídéyú bich’į’ nadaagontł’ogíí bee nabída’dintaahgee dázhǫ́ bił daagozhǫ́ǫ́go, ła’íí dázhǫ́ tédaat’iyé ndi bijíí biyi’dí’ ich’odaazṉi’go ndaizné’.
2CO 8:3 Díínko bá baa nagoshṉi’, dáyídaanel’ąązhį’ ła’íí itisgo ndi ich’odaaṉiigo ndaizné’, dabíí hádaat’įįgo;
2CO 8:4 Nádaanohwokąąhgo gádaanohwiłṉii, Díí ndaasii’né’íí nádohné’go ínashood ła’ihíí bee bich’ohṉiih.
2CO 8:5 Ndaayiné’ shį ndzį n’íí bitisgo ndaizné’, dantsé Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo nohweBik’ehń yaa ídaadest’ąą, áígeehíí néé ałdó’ nohwaa ídaadest’ąą.
2CO 8:6 Áík’ehgo tédaat’iyéhíí bá zhaali łená’idlaago na’idziidíí nohwitahyú Titus yegodez’áni, da’áík’ehgo nohwitahyú łanle’, biłn’ṉii.
2CO 8:7 Dawa bee itisgo nanohdee, da’ohdlaaníí bee, nłt’éégo yádaałti’íí, nohwigoyą’ golííníí, nyee ndi hohkaahíí, ła’íí nohwił daanjooníí bee, áík’ehgo díí ich’odaahṉiihgo ndaanohné’íí bee ałdó’ itisgo nanohdee le’.
2CO 8:8 Doo bídaanohwinłso’go nohwich’į’ k’e’eshchii da, ndi ła’ nyeego nayik’ída’iziidíí baa nohwił nagoshṉi’go, nohwíí ałdó’ be’ágádaaht’eeyúgo, áí bee da’aṉii nohwił da’ijǫ́ǫ́ shįhíí bígozįįh.
2CO 8:9 Jesus Christ nohweBik’ehń dázhǫ́ biłgoch’oba’íí bídaagonołsį, áń dázhǫ́ háłdzil ndi nohwighą tét’iyé silįį, tét’iyéhíí biláhyú nohwíí hádaałdzil daahłeeh doleełgo.
2CO 8:10 Díí baa natséskeesíí nohwił ch’ínish’aah: díínko nohwá nłt’éé, dała’á łegodzaadá’ begodeyaa n’íí ąął ádaahłe’, begodeyaadá’ dázhǫ́ hádaaht’įįgo ádaaht’įį.
2CO 8:11 K’adíí ąął ádaahłéh; baa nohwił daagozhǫ́ǫ́go begodigháhíí k’ehgo baa nohwił daagozhǫ́ǫ́go ałdó’ ąął ádaahłéh: nt’é daanohwíyéé shįhíí k’ehgo ndaanohné’.
2CO 8:12 Nṉee dabíí hát’į́į́híí bighą nyiné’yúgo, bíyéé shįhíí k’ehgo nyiné’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’eh; nṉee bíyéé da’ádįhyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nt’é yokeed da.
2CO 8:13 Ła’ihíí biyíl da’ałzołé doleełgo, áídá’ nohwíí nohwiyíl daandaaz doleełgo doo dishṉiigo ádishṉii da:
2CO 8:14 Áídá’ ła’ihíí biyíl nohwiyíl dáłełt’ee doleełgo dishṉiigo ádishṉii, k’adíí nohwíyéé łą́ą́go, ła’ihíí yídįh daanliiníí áí bee bich’odaahṉiih, áídá’ dahagee nt’é bídįh daanohłįįyúgo, bíyééhíí bee nohwich’onáda’ṉiih ałdó’; áík’ehgo dawahá dáłełt’ee:
2CO 8:15 Díínko bek’e’eshchįį, Hadíń łą́ą́go łenáyehezlaa ndi doo ła’ ch’ekáad da; hadíń da’ayą́hágo łenáyehezlaa ndi doo yídįh nlįį da, ṉii.
2CO 8:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį, dánohwaa shiini’híí k’ehgo Titus nohwaa biini’go ábíílaahíí bighą.
2CO 8:17 Titus doo náhohiikąąhíí zhą́ bighą nohwich’į’ deyaa da; áídá’ dabíí dázhǫ́ hát’į́į́go nohwich’į’ deyaa.
2CO 8:18 Ła’ nohwik’isn Titus bił nohwich’į’ del’a’, áń ínashood ha’ánáłséhíí dahot’éhé bitahyú yati’ baa gozhóni yaa yałti’go dázhǫ́ nłt’éégo bígózinihi;
2CO 8:19 Doo da’áí zhą́ bighą nohwich’į’ del’a’ da, áídá’ ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí bił anáhiikaahgo hádaabistįį, díí iłch’oṉiigo na’idziidíí nohweBik’ehń ba’ihégosįhíí bighą nabik’ída’idziid, ła’íí iłch’odaahṉiigo hádaaht’įįhíí nṉee bił ch’í’ṉah ádaagodle’go ádaahiit’įį:
2CO 8:20 Díí zhaali łą́ą́go łenádaahiidláhíí hagot’éégo nadaahii’ṉiihíí bighą doo hadíń nohwaa dahgo’aa hádaahiit’įį da:
2CO 8:21 Doo nohweBik’ehń binadzahgee zhą́ da, áídá’ nṉee dawa binadzahgee ałdó’ dábik’ehyú ádaahii’ṉe’go hádaahiit’įį.
2CO 8:22 Nohwik’isn ła’ihíí ałdó’ bił nádaadel’a’, áń doo ałch’ídndi nabínántaahgo łą́ą́go nłt’éégo ánát’įįhgo bígosiilzįįd, áń k’adíí díí na’idziidíí nayik’í’iziidgo dázhǫ́ hát’į́į́, bestso ndaahohṉííłgo nohwígonsįhíí bighą.
2CO 8:23 Hadíń Titus yiká na’ídiłkidyúgo, áń shich’oṉiihíí át’éé, nohwá na’idziidíí ánt’ee: ła’íí hadíń nohwik’isyúhíí yiká na’ídaadiłkidyúgo, iłtah at’ééyú ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí bá nal’a’á daanlįį, áí bee Christ ba’ihégosį.
2CO 8:24 Áík’ehgo dabíí biṉááł ła’íí ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí daabiṉááł nohwił’ijóóníí bił ch’í’ṉah ádaahłe’, ła’íí nt’é bighą nohwaa óndliihíí da’aṉiihi at’éé ałdó’ bił ch’í’ṉah ádaahłe’.
2CO 9:1 Ínashood bich’odaahii’ṉiihíí doo bee nohwich’į’ k’e’eshchii da ndi nzhǫǫ:
2CO 9:2 Iłk’idá’ hádaaht’iiníí bígonsį, áí bighą nohwaa da’oshłíígo Macedóniayú daagolííníí gádaałdishṉii, Dała’á łegodzaadá’ Akéyagee daagolííníí iłk’idá’ bestso łenádaaṉííłgo begodeyaa ni’, daałdishṉii; áík’ehgo ich’odaahṉiih dázhǫ́ hádaaht’įįhíí bighą ágádaaṉe’ hádaat’įį nkegonyaa.
2CO 9:3 Ágát’éé ndi shik’isyú nohwich’į’ dááł’aad, nohwaa da’óndlii n’íí doo da’ílį́į́zhį’ da doleełhíí bighą; da’ádaałdishṉii n’íí k’ehgo iłk’idá’ bestso ndaahezoṉil shį:
2CO 9:4 Doo ágádaanoht’ee dayúgo, Macedóniadí’ bił nishkaigo doo iłch’į’daasolaa dayúgo, nohwee ída’óndlii n’íí néé (hik’e nohwíí biłgo) bik’ee ídaayádaandzį doleeł.
2CO 9:5 Áí bighą dábik’ehyú ádishṉiigo shik’isyú shádįh nohwich’į’ daash’aa, t’ah bidáhdá’ ndaanohné’íí, dabíntsé ndaadeso’ąą n’íí, ndaahohṉííł doleełgo, áík’ehgo nohwijíídí’ dázhǫ́ hádaaht’įįgo ndaahohṉííł, doo baa daanohchį’go ndaanohné’go da.
2CO 9:6 Gánohwiłdishṉii, Hadíń ayą́hágo k’e’dileehíí ayą́hágo inłt’ąąhi at’éé; áídá’ hadíń łą́ą́go k’e’dileehíí łą́ą́go inłt’ááhi at’éé.
2CO 9:7 Nṉee daantį́į́gee biini’ łayiilaago ntsíńkéézíí k’ehgo nyinoné’; doo nohwił goshch’iigo da, dagohíí doo bídaanohwich’inyo’go da: hadíń bił gozhǫ́ǫ́go nyiné’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhǫǫ.
2CO 9:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá nłt’ééhíí łą́ą́go nohwá áile’go yínel’ąą; bídįh daanohłiiníí łą́ą́go dábik’ehn nohwá áyíłsį doleeł, nłt’éégo na’idziidyú dawa łą́ą́go bich’odaahṉiih doleełgo:
2CO 9:9 Gáṉíígo bek’e’eshchįį, Dahot’éhé nayiṉiih; tédaat’iyéhíí yich’oṉii; nłt’éégo at’ééhíí dahazhį’ begoz’ąą, ṉii.
2CO 9:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań, k’ediléhíí k’edilyíí yaa yiné’íí, da’áń báń nohwainé’go daahsąą, áídí’ k’eda’dolááhíí łą́ą́go hadaajeehgo áile’, da’áń nłt’éégo ádaaht’eehíí łą́ą́go nohwá inłt’ąą doleełgo áile’:
2CO 9:11 Dawahá bee hádaałdzilgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ánohwidoliił, áík’ehgo łą́ą́go ich’odaahṉiih doleeł, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosiníí áidoliił, néé nohwiláhyú.
2CO 9:12 Díí zhaali ndaahohṉííłihíí ínashood hant’é yídaadįh shįhíí baa daado’né’, áídá’ doo áí zhą́ da, ndi bitisyú an’odaazlįįhíí k’ehgo ałdó’ nṉee łą́ą́go áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį doleeł.
2CO 9:13 Zhaali ndaahohṉííłíí bee Christ baa yati’ baa gozhóni nohwił da’aṉiigo bikísk’eh ádaanoht’eehíí nohwígózį doleeł, áí bighą ła’íí dabíí hik’e nṉee dawa biłgo doo ałch’ídn bich’odaasoṉi’ dahíí bighą nṉee bich’odaasoṉi’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį doleeł;
2CO 9:14 Áí nṉeehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dázhǫ́ nohwijíí biyi’ golį́į́híí bighą nohwá da’okąąhgo nohwaa daabiini’ doleeł.
2CO 9:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwainé’íí doo hagot’éégo baa nagoch’olṉi’ at’éé dahíí dázhǫ́ ba’ihégosį.
2CO 10:1 Shíí Paul, Christ isht’egodnt’éégo ła’íí dawa yich’į’ nzhǫǫgo at’ééhíí k’ehgo ánsht’eego nánohwoshkąąh; ła’ shaa yádaałti’go gádaaṉii, Nohwiṉááłyúgo dázhǫ́ histe’, áídá’ doo nohwiṉááł dayúgo zhą́ doo histe’ da, daashiłṉii:
2CO 10:2 Áídá’ nohwaa nánísdzaago nohwiṉááłyúgo doo nohwich’į’ siste’go ádaashołe’ dago nádaanohwoshkąąh, nṉee ła’ ni’gosdzáń biká’ zhiṉéégo be’ádaant’eego nohwaa natsídaakeesíí doo bich’į’ siste’ da doleełhíí k’ehgo.
2CO 10:3 Ni’gosdzáń biká’ nahiikai ndi doo nṉee nadaagonłkaadhíí k’ehgo nagonlkaad da:
2CO 10:4 (Benagonlkaadíí doo nṉee zhiṉéégo da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí biláhyú nadaalwodgo nchǫ’íí binawodíí bił goz’ąągee da’ílíí yiłchii;)
2CO 10:5 Dénchǫ’égo natsíts’ikeesgo k’izé’ich’idiłteehíí da’ílíí hilchii, nṉee ídaada’odlíígo Bik’ehgo’ihi’ṉań bígonsį daaṉiihíí, daazhógo ádaaṉiigo bits’ą́’zhį’ ádaabiłsiníí ałdó’ da’ílíí hilchii, ła’íí natsígokeesíí dawa Christ daidits’ag doleełgo áhiidle’;
2CO 10:6 Daanohwidohts’ag daasolįįdá’, doo daanohwidits’ag dahíí dawa biniidaagondléhgo ńdaagoshiilchįį.
2CO 10:7 Dant’éhéta biká’dí’go hit’iiníí zhą́ daaneł’į́į́ née? Dahadíń Christ bíyééhíí nlįįgo ídaanatsekeesyúgo, díí yaa tsínádókees, Christ bíyééhíí nlįįhíí k’ehgo néé ałdó’ Christ bíyéé ndlįį.
2CO 10:8 Nłdzilgo nadaasozįįgo ádaanohwidilṉe’, doo hayaa ádaanohwiłsį́go dahíí bighą nohweBik’ehń benohwik’ehgo ánohwilaa: áí dázhǫ́ baa ída’oshłíígo díyat’éégo baa yashti’ ndi doo ídaayánisdzįįh da doleeł.
2CO 10:9 Naltsoos nohwich’į’ k’e’eshchiiníí bee doo tsínahwidishees hasht’į́į́ da.
2CO 10:10 Díí k’ehgo nko ádaashiłch’iṉii, Naltsoos yee nant’aago ła’íí nalwodgo áile’; áídá’ nohwitahyú naghaayúgo ye’at’ééhíí doo nalwod da, biyati’íí doo nt’é da, daashiłch’iṉii.
2CO 10:11 Nṉee díí k’ehgo áṉííhíí díí yídaagołsį́įh, doo akú nahit’aash dadá’ nohwich’į’ k’e’iilchįįhíí k’ehgo áhii’ṉe’ doleeł, akú nt’aashgo.
2CO 10:12 Hadíí nłt’éégo ídehéshjeedgo ídaayádaałti’íí doo itah daandlįįgo háhiit’įį da, dagohíí doo bił łíshhah áhii’ṉe’ ndi háhiit’įį da: dabíí binatsekeesíí yee iłdenáágo ídída’nel’ąąhgo, ła’íí iłdenáágo łíshhah ádaaṉe’go doo daagoyą́ą́ da.
2CO 10:13 Nohwá nagoz’aaníí bitisgee doo bee ída’óndliigo ídaayáhiilti’ da doleeł, áídá’ nagoz’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaidin’ááníí zhą́ biyi’ na’idziid doleeł, áí itah daanohłįį.
2CO 10:14 Nohwíí daagonohłį́į́yú dantsé nohwaa nt’aazh, Christ baa yati’ baa gozhóni baa nohwił nagohiilṉi’ ni’; áík’ehgo nohwá nagoz’aaníí itah daanohłįįgo, nohwich’į’ det’aazhyúgo nohwá nagoz’aaníí doo bitisyú det’aazh da:
2CO 10:15 Nohwá nagoz’aaníí bitisyúhíí, nṉee ła’ binasdziidíí, doo bee ída’óndliigo ídaayáhiilti’ da; áídá’ nohwi’odlą’ nchaa hileehgo nohwitahyú na’idziidíí ńdiiłséhgo nihóndlii,
2CO 10:16 Ágát’ééyúgo nohwitisyú ni’ nagoz’aaníí ałdó’ biyi’ yati’ baa gozhóni baa yáhiilti’ doleeł, nṉee ła’ binasdziidíí danohwíntsé alzaa lą́ shįhíí doo bee ída’óndliigo da.
2CO 10:17 Hadíí ída’odlíígo yałti’íí nohweBik’ehń zhą́ ye’ída’odlíí le’.
2CO 10:18 Nṉee nłt’éégo ídaanagolṉi’íí doo daach’idnłsįhi at’éé da, áídá’ nṉee nohweBik’ehń bił dábik’ehíí zhą́.
2CO 11:1 Ayą́hágo lóshgogo yashti’ k’a’at’éé ndi nohwich’į’ yashti’íí nyee ndi bidag ádaanoht’eego hasht’į́į́: nánohwoshkąąh, bidag ádaanoht’ee.
2CO 11:2 Nohwá’íhóshṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwineł’į́į́híí k’ehgo: na’ilíhn bi’at’e’ nzhooníí doo hwahá niiṉéhi biką’ dała’á doleełhíí k’a’at’éégo Christ bíyéé daadohłeełhíí bighą iłk’idá’ baa nohwidini’ą́ą́.
2CO 11:3 Áídá’ Eve tł’iish bich’į’ nazhch’a’go k’izé’bidestį́į́ n’íí k’ehgo, Christ da’aṉiigo nohwił nzhǫǫ n’íí yits’ą́’zhį’ ádaanohwile’ nolį nsįgo shiini’ hą́h.
2CO 11:4 Dahadíńta Jesus ła’ihi yaa yánánálti’go nohwaa nyááyúgo, dagohíí spirit nohwaa det’ąą n’íí łahgo at’éhi ła’ nohwaa det’ąąyúgo, dagohíí yati’ baa gozhóni nagodo’ąą n’íí łahgo at’éhi náágodo’ąąyúgo, nohwił dádaabik’eh nolį nsį.
2CO 11:5 Christ binal’a’á dázhǫ́ itisgo ádaat’eego baa natsídaahkees ndi, doo dábich’į’égee nshłįįgo natseskees da.
2CO 11:6 Doo bígonedząągo yashti’ da ndi, nt’é baa yashti’íí bígonsį; díí dawahá bee nohwił ch’í’ṉah ásiidlaa.
2CO 11:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa gozhóni doo bighą nahi’ṉiił dago baa nohwił nagosisṉi’híí bighą, nohwíí itisgo ádaanohwiłsį doleełgo shíí ídaagoch’iyoshba’íí bee isiih née?
2CO 11:8 Nohwá na’isiid doleełhíí bighą ínashood ha’ánáłséhíí nagoznili ła’ihíí zhaali bits’ą́’ nádaadiné’ ni’.
2CO 11:9 Nohwitahyú sídáádá’ nt’éhéta bídįh nshłįį ndi doo hadíń bee naniłtł’og da ni’: ndi Macedóniadí’ shik’isyú shich’odaaṉii ni’: áík’ehgo doo nt’é bee nanohwiniłtł’og da ni’, áídí’ doo dayúweh nanohwinłtł’og hasht’į́į́ da.
2CO 11:10 Christ bits’ą́’dí’ da’aṉii ágot’eehíí shiyi’ golį́į́híí bighą gádishṉii, Akéya golzeehíí biyi’yú díí ídaanagoshṉi’íí doo hadíń yida’dinotį́įh at’éé da.
2CO 11:11 Nt’é bighą? Ya’ doo shił daanohshǫǫhíí bighą da gá? Bik’ehgo’ihi’ṉań shá yígółsį, shił daanohshǫǫgo.
2CO 11:12 Áídá’ áí nṉeehíí, danéé nada’idziidhíí k’ehgo nada’idziid daaṉiihíí, doo da’aṉii dago ádaaṉii da ch’í’ṉah ashłe’híí bighą hagot’éégo ánásht’įįłíí dayúweh ágánásht’įįł doleeł.
2CO 11:13 Nṉee ágádaat’įįhíí doo da’aṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá daades’a’ihíí daanlįį da, nṉee k’izédaidiṉiiłgo nada’iziid, Christ binal’a’á gol’įįgo ádaadilzį.
2CO 11:14 Doo bighą nohwił díyagot’ee da le’; ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú gólííníí bits’ą́’dindláádhíí k’ehgo ánádil’įį.
2CO 11:15 Díí doo nt’é bighą koł díyaagot’ee le’at’éé da, ch’iidn bánada’iziidíí ndi nłt’éé zhiṉéégo nada’iziidíí gol’įįgo ádaadilzį; áí nchǫ’go ánádaat’įįłhíí bighą dánchǫ’go bee nnádaagodáh.
2CO 11:16 Gánádaanohwiłdish’ṉii, Doo hadíń lógohi sho’ṉíí da le’; áí k’ehgo natsídaahkees ndi hódaashołts’ąą, shíí ałdó’ dét’įh ídeshkąąhgo yashti’ le’.
2CO 11:17 Díí baa hasdziihíí doo nohweBik’ehńyegos’ąągo hasdzii da, lógohíí k’ehgo dázhǫ́ ídeshkąąhgo yashti’.
2CO 11:18 Nṉee łą́ą́go ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yee ídaadilkąąhgo yádaałti’, shíí ałdó’ ídeshkąąhgo yashti’ doleeł.
2CO 11:19 Nohwíí, dázhǫ́ daagondząą daanohsįgo, lódaagohíí nohwił daagozhǫ́ǫ́go hódaayesółts’ąą.
2CO 11:20 Hadíí nṉee isnáh ádaanohwinlzį ndi, bestso nohwits’ą́’ ńdaayihiṉiił ndi, nohwits’ą́’ ńda’iláh ndi, itiséyú ídehéstįį ndi, dagohíí nohwitł’á yizka’ ndi bidag ádaanoht’ee.
2CO 11:21 Néé ágáhiit’įįyúgo doo bínldzil da ni’ dishṉiigo ídaa yánsdzį. Áídá’ dahadíń doo daaste’ dago nt’éhéta yee ídaadilkąąhgo yee yádaałti’yúgo, (lógohíí k’ehgo yashti’,) shíí ałdó’ doo siste’ dago ídeshkąąhgo bee yashti’.
2CO 11:22 Ya’ Hebrews daanlįį née? Shíí ałdó’ áí nshłįį. Ya’ Israel hat’i’i daanlįį née? Shíí ałdó’ áí nshłįį. Ya’ Abraham bits’ą́’dí’ hanádaanolt’įįłíí daanlįį née? Shíí ałdó’ áí nshłįį.
2CO 11:23 Ya’ Christ yánada’iziidíí daanlįį née? Shíí dágóts’iidgo bá na’isiid (koni’ ádįhíí k’ehgo yashti’); daabinasdziidíí bitisgo nyeego na’isiid ni’, doo holtag dago hashídołtsaz, daabitisgo da’ákozhą́ ha’ánáshi’dilt’eeh, doo ałch’ídndi dásdozhą́ daashizes‐hįį da ni’.
2CO 11:24 Ashdladn Jews daanlíni dízdin doleełzhį’ dała’á ádįhgo hashída’astsaz ni’.
2CO 11:25 Taadn tsį bee hashída’is‐haal ni’, ładntséé yee daashołṉé’ ni’, taadn tsina’eełíí shił nango’ ni’, dała’á tł’é’ dąła’á jįį da’ílíné biká’ shił dahna’eeł ni’;
2CO 11:26 Dábik’ehn daadisha’yú, túdaanlį́į́yú négodzidíí begoz’ąą, da’in’įįhíí bighą négodzid, dashíí hat’i’íí bits’ą́’dí’ négodzid, doo Jews daanlįį dahíí bits’ą́’dí’ négodzid, kįh gozṉil yuṉe’ négodzidíí begoz’ąą, da’igolį́į́yú négodzidíí begoz’ąą, túnteel sikąąyú négodzidíí begoz’ąą, shik’isyú daanlįį ádaagodil’íni bits’ą́’dí’ négodzid;
2CO 11:27 Nyeego na’isiidhíí bighą dázhǫ́ hiyaago ła’íí shiłna’diiṉii’go, dadésh’į́į́go iiłkáhgo, shiṉá’ náshdleehgo ła’íí dibá’ náshdleehgo, da’ákozhą́ doo ishąą dago, ła’íí gozk’azíí biyi’ diyágé da’ádįhgo nashaa ni’.
2CO 11:28 Áí ła’ihíí shich’į’ ánágot’įįd biłgo dábiká’zhį’ dawa jįį ínashood ha’ánáłséhíí ił’aniyú nagozṉilíí baa shiini’go nashaa.
2CO 11:29 Nṉee ła’ doo nłdzil da née? Shíí ałdó’ ba’ashhah doo niłdzil da. Nṉee ła’ nchǫ’go at’į́į́go ábiile’ née? Áí bighą shá góchįįdgo bich’į’ niidoo.
2CO 11:30 Ída’oshdlíígo yashti’yúgo, doo niłdzil dahíí bił ch’í’ṉah daaleehíí ída’oshdlíígo baa yashti’ doleeł.
2CO 11:31 Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań, áń dahazhį’ ba’ihégosini, doo łeshchoo dahíí shá yígółsį.
2CO 11:32 Damáscusyú nant’ánchaań, ízisgo nant’án Áretas holzéhi yiké’gee sitíni, bik’ehgo kįh gozṉili Damascus holzéhi binaadyú asiṉilíí yiṉádaadez’įį, shíí daashiłtsood doleełgo:
2CO 11:33 Áídá’ táts’aa biyi’ dahsidáágo kįh gozṉilíí binaadyú łeditł’įhíí biyi’ ch’í’í’áńyú ba’ashhah yúyaa gódah ch’íshííleego bits’ą́’ hasht’ag.
2CO 12:1 Ída’oshdlíígo yashti’íí dábik’eh, doo bits’ą́’dí’ nt’é isht’įįd da ndi. NohweBik’ehń shił ch’í’ṉah ágółsiníí, ła’íí shił ígózįgo áshíílaahíí baa nagoshṉi’ doleeł.
2CO 12:2 Nṉee ła’ Christ bíyééhíí bígonsį, áń dį́į́’ts’ádah łegodzaadá’ yaaká’yú taago nágost’ąąyú hadag bił ogoyáá; (bits’í beego shį, dagohíí bits’í ádįhgo shį, doo bígonsį da: Bik’ehgo’ih’ṉań yígółsį.)
2CO 12:3 Áí nṉeehíí (bits’í beego shį, dagohíí bits’í ádįhgo shį, doo bígonsį da; Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ yígółsį;)
2CO 12:4 Ni’ gozhǫ́ǫ́yú, paradise golzeeyú, hadag bił ogoyáádá’ yati’ doo hagot’éégo baa nagoch’olṉi’ at’éé dahi, yati’ nṉee doo yee yałti’ goz’ąą dahi yidezts’ąą.
2CO 12:5 Áí nṉeehíí ba’oshłíígo yashti’ doleeł: áídá’ shíí doo ída’oshdlíígo yashti’ da doleeł, doo bíníłdzil dahíí zhą́ bee ída’oshdlíígo baa yashti’ doleeł.
2CO 12:6 Ída’oshdlíígo yashti’ niizį́į́ ndi doo shiini’ ádįhgo ádishṉiih da; da’aṉii ádishṉiihíí bighą: áídá’ doo ágádishṉiih da, shi’at’e’ yo’iiníí dagohíí shidits’agíí bitisyú nṉee doo ła’ yee shaa natsekees da doleełhíí bighą.
2CO 12:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo ałch’ídn shił ígózįgo áshíílaa da, áík’ehgo doo bee itisgo ídeshkąąh dahíí bighą nt’éhéta diwozhi shighą́ń’ááhíí k’ehgo shits’í baa dahgoz’ąągo alzaa, Satan bits’ą́’dí’ shich’į’ yil’aadi dáshich’į’ nagontł’og nt’éégo, doo itisgo ídeshkąąh da doleełhíí bighą.
2CO 12:8 Díí bighą nohweBik’ehń taadn ch’éh ch’oba’ áłdéṉiid ni’, Shits’ą́’ begonowáh, dishṉiigo.
2CO 12:9 Áídá’ gáshiłṉii, Shiłgoch’oba’íí ná bínel’ąą: doo bíńńłdzil dagee shinawodíí ninkááyú itisgo ch’í’ṉah alzį. Áí bighą doo bíníłdzil dahíí bee ída’oshdlíígo shił gozhǫ́ǫ́go yashti’ doleeł, Christ binawodíí shiká’zhį’ doleełhíí bighą.
2CO 12:10 Doo bíníłdzil da lę́k’e ndi, goláníyú ánádaashiłch’ido’ṉiił ndi, nt’é hásht’ííníí bínshdįh ndi, shiniidaagonłsį ndi, shich’į’ goyéégo nagowaa ndi, Christ bighą díí bee shich’į’ nagowaayúgo baa shił gozhǫ́ǫ́: doo bíníłdzil dagee Christ binawodíí bee nanshwod.
2CO 12:11 Biini’ ádįhíí yałti’híí k’ehgo yashti’ ni’ nohwíí bídaashinohso’go ánsht’ee ni’: nohwíí nłt’éégo shá yádaałti’ le’at’éhi: doo nt’é inshłįį da ndi nadaal’a’á ła’ihíí ízisgo ádaat’eego baa natsídaahkeesíí ndi doo dábich’į’égee ánsht’ee da.
2CO 12:12 Nohwitahyú nashaadá’ dawa bidag ánsht’ee ni’, godiyįhgo be’ígóziníí, doo ágondzįįyú, ła’íí ízisgo ánágot’įįłíí bee ánát’įįdíí bee da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań shides’a’go bídaagonołsį.
2CO 12:13 Ínashood ha’ánáłséh ła’ihíí nt’é bee iké’zhį’ daasolįį? Shíí doo nt’é nohwíhóshkeed da ni’, áí zhą́ bee iké’zhį’ daasolįį. Díí bighą shaa nágodenoh’aa.
2CO 12:14 Díí taadngee iłk’idá’ nohwich’į’ naadishdáh; doo nt’é bee nohwíhóshkeed da doleeł: doo nt’é nohwíyééhíí bighą asht’į́į́ da, nohwíí zhą́ nohwighą asht’į́į́: chągháshé bą́ą́ hik’e bitaa doo yá na’noṉíí bik’eh da, ndi bíí bichągháshé yá na’noṉíígo dábik’eh.
2CO 12:15 Shił gozhǫ́ǫ́go nohwighą shíyééhíí nohwá nnishné’, dashíí ndi nohwá na’ídihishṉiił: itisgo shił daanohshǫǫhíí bighą nohwíí da’ich’į’go nohwił daanshǫǫ ndi.
2CO 12:16 Da’aṉiigo doo nt’é nohwíhóshkeed da ni’, áídá’, Nohwich’į’ łé’ishchoogo ndaanohwiłtsood ni’, daashiłdohṉii lą́ą́.
2CO 12:17 Ya’ dahadíí nohwich’į’ onádaash’aahíí bee nohwahani’isdzood née?
2CO 12:18 Titus akú nṉáh biłdishṉii ni’, nohwik’isn dała’á bił oł’a’. Ya’ Titus nohwahani’isdzood née? Ya’ shíí ánsht’eehíí k’ehgo doo Titus at’éé da láń gá? Ya’ shíí ásht’į́į́ n’íí k’ehgo doo Titus át’į́į́ da láń née?
2CO 12:19 Díí án’ṉiihíí bee ídáyáhiilti’go áhiit’įį daanohsį née? Christ bíyéé ndlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee án’ṉii: nohwił daanohshóni, daanołdzilgo ádaanohwidle’ doleełgo áhiit’įį.
2CO 12:20 Hagoshą’ ádaanoht’ee le’ nsįhíí doo bee ágádaanoht’eego nohwaa nsháh hásht’į́į́ da, nohwíí ałdó’ doo ndaashołííhíí k’ehgo nohwaa nsháh hádaashoht’įį da shį: łahadaadoht’áh, dawahá ídáhádaaht’įį, iłch’į’ hadaashohkee, itis hishłeeh daanohsį, łída’ołtah, ch’iṉii daadohṉii, ídaadołkąąh, ła’íí nohwił daagokish doleeł nolį nsįgo shiini’ hą́h:
2CO 12:21 Nohwaa nánsdzaago Bik’ehgohinshṉań nohwighą ídaayánsdzįgo áshíłsį doleeł nolį nsį, nohwitahyú łáni nchǫ’go na’idaago, nant’į’ nakaigo, ła’íí nchǫ’íí doo yich’į’ t’ąązhį’ at’éé dahíí yee nda’iłsiihíí doo hwahá yits’ą́’zhį’ ánádaa’ṉe’ dahíí bighą doo shiłgozhǫ́ǫ́ da doleeł nolį nsįgo shiini’ hą́h.
2CO 13:1 Díí nohwich’į’ nanáshdaałhíí biłgo taadn hileeh. Kaa dahgost’ąąyúgo naki dagohíí taagi biṉááł ánágot’įįdíí da’ádaaṉiihíí bee bígózį.
2CO 13:2 Nakidngee nohwaa niyáádá’, nṉee nda’iłsiih n’íí, ła’ihíí ałdó’, gádaabiłdéṉiid, Nohwaa nánsdzaa lę́k’eyúgo doo t’ąązhį’ siitįį dago nohwiniidaagonłt’éégo ánohwishłe’; k’adíí doo hanshk’i da ndi da’ágát’éégo ánádaabiłdish’ṉii:
2CO 13:3 Christ shinkááyú yałti’go bee bídaagonołsįįhíí hádaaht’įįhíí bighą ágádishṉii, Christ nanohwik’í’iziidgee nłdzil, nohwiyi’ binawod golį́į́.
2CO 13:4 Áń doo nłdzil dago tsį’iłna’áhi yiká’ daztsąą ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí yee hiṉaa. Néé ałdó’ bił dała’á daandlįįgo doo daanldzil da ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bee nanohwik’ída’idziidgo Christ bił daahii’ṉaa doleeł.
2CO 13:5 Ídaadinił’į́į́, nohwi’odlą’ daahohtą’ shį; ídaadinohtáh. Jesus Christ nohwiyi’ golį́į́go doo bídaagonołsį da née? Nanohwídintaahíí bah nandeeyúgo Christ doo nohwiyi’ golį́į́ da bídaagonołsįįh.
2CO 13:6 Néé nanohwídintaahíí doo bah nandéh dahíí bídaagonołsįįh ndi at’éé.
2CO 13:7 Doo nda’ołsiih da doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hoshkąąh; néé doo nłt’éégo nohwígózįįhíí bighą ádishṉii da, áídá’ nohwíí nłt’ééhíí be’ádaanoht’ee doleełgo, néé nanohwídintaahíí bah nandéh ngolṉíí ndi.
2CO 13:8 Da’aṉii ágot’eehíí doo hagot’éégo bich’į’ na’idziid da, áídá’ bá na’idziidyúgo zhą́.
2CO 13:9 Néé doo daanldzil dadá’ nohwíí nohwinawod daagolį́į́ lę́k’eyúgo nohwił daagozhǫ́ǫ́: ła’íí dázhǫ́ nłt’éégo ádaanoht’eego nohwá háhiit’įįgo ohiikąąh.
2CO 13:10 Doo hanshk’i da ndi díí bek’e’eshchii, nohwaa nánsdzaago doo inṉiihgo bee nohwich’į’ yashti’ da doleełhíí bighą: nohwi’odlą’ dayúweh nohwá biniłseełgo hasht’į́į́, doo hayaa ádaanohwiłsį dago nohweBik’ehń beshik’ehgo áshíílaa.
2CO 13:11 Shik’ííyú, díí bee ąął nohwich’į’ k’e’shiłchį́į́. Christ biláhyú nłdzilgo daanołseeł le’, hadag ádaanoht’ee le’, nohwiini’ dała’á le’, ła’íí nkegohen’ą́ą́go daagonohłįį le’; áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań, ił’ijóóníí ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bits’ą́’dí’hi, nohwił nlįį le’.
2CO 13:12 Daagodinołsįgo daałohts’ǫs le’.
2CO 13:13 Ínashood dawa, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
2CO 13:14 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí, ła’íí Holy Spirit bił dała’á ánohwiłsįhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
GAL 1:1 Shíí Paul, des’a’íí nshłįį, (doo nṉee shides’a’go da, doo nṉee bik’ehgo da, áídá’ Jesus Christ ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa zhą́ bik’ehgo, áń Jesus daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaahi;)
GAL 1:2 Shíí hik’e odlą’ bee shik’isyú bił nashkaihíí dawa, Galátiagee ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí bich’į’ k’eda’iilchii:
GAL 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa hik’e Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’,
GAL 1:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bik’ehgo nohwinchǫ’híí bighą Jesus n’ídeltįį, díí nchǫ’go nagowaahíí yits’ą́’ nohwiṉííł doleełgo:
GAL 1:5 Kodí’ hik’e dahazhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ ba’ihégosį le’. Doleełgo at’éé.
GAL 1:6 Nohwiká ánṉiidgo Christ biłgoch’oba’íí biyi’ onohwiṉil n’íí dagoshch’į’ bits’ą́’zhį’ ádaasohdzaahíí, ła’íí yati’ baa gozhóni łahgo at’éhi bich’į’go daahosohkaihíí baa shił díyagot’éé:
GAL 1:7 Díí ba’ashhahyú yati’ baa gozhóni doo ła’ nanást’ą́ą́ da; áídá’ nṉee ła’ nohwił nadaagokigo ádaanohwile’hi ła’íí Christ nłt’éégo baa na’goṉi’íí łahgo ádaile’go hádaat’įį.
GAL 1:8 Áídá’ néé dagohíí yaaká’dí’ nal’a’á ndi yati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagosiilṉi’íí łahgo at’éégo nohwił nagolṉi’yúgo, áń góyéégo bángodot’aał.
GAL 1:9 Da’ádaade’ṉiid n’íí k’ehgo gánádish’ṉiih, Nṉee ła’ yati’ baa gozhóni nádaagodo’ąą n’íí łahgo at’éégo yaa nohwił nagolṉi’yúgo, áń góyéégo bángodot’aał.
GAL 1:10 Ágádishṉiigo ya’ nṉee bił daanshǫǫ hileeh née, née Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ bił nshǫǫ hishłeeh née? Ya’ nṉee bił daagoyiłshǫ́ǫ́go hasht’į́į́ gá? Dah, t’ah nṉee bił daagoyiłshǫ́ǫ́go hasht’į́į́yúgo doo Christ bá na’isiidgo at’éé da.
GAL 1:11 Áídá’ shik’ííyú, yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’íí doo nṉee bik’ehgo alzáhi at’éé dahíí bídaagonołsįįhgo hasht’į́į́.
GAL 1:12 Doo nṉee bits’ą́’dí’ nádiiné’i at’éé da, doo shił ch’et’ą́ą́ da, áídá’ Jesus Christ shił ch’í’ṉah áyíílaahihi bee bígosíłsįįd.
GAL 1:13 Jews daanlíni bi’okąąhíí bikísk’eh ánsht’ee n’íí ba’ikodaanohsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhíí ha’ánáłséhíí nyeego biniidaagonłt’éégo shinagha nakai ni’, da’ílíí hishchiigo ch’éh át’įįd:
GAL 1:14 Jews daanlíni bi’okąąh bikísk’eh ánsht’eedá’ dashíí bił hat’i’ihíí bił dáłedaahonsdzaahi bitisgo gonsą́ą́ ni’, bits’ą́’dí’ hadaałinelt’áni bi’at’e’ bikísk’eh ánsht’eego dázhǫ́ hásht’į́į́ ni’.
GAL 1:15 Áídá’ doo hwahá goshłee dadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hashííłtį́į́, ła’íí shaa ch’oba’íí bee shiká ánṉiidá’,
GAL 1:16 BiYe’ shił ch’í’ṉah áyíílaa, nṉee doo Jews daanlįį dahíí bitahyú baa nagoshṉi’ doleełhíí bighą shiká ánṉiid; áídí’ doo hadíń dagoshch’į’ baa bił nagoshṉi’ da ni’:
GAL 1:17 Ła’íí Jerúsalemyú dashínłtségo Jesus binadaal’a’áhíí doo bich’į’ oyáá da; áídá’ Arabiayú óyáá ni’, áídí’ Damáscusyú nánsdzaa.
GAL 1:18 Áídí’ taadn łegodzaago Jerúsalemyú Peter bich’į’ oyáá, ákú ashdla’ádah bił sheiskąą.
GAL 1:19 Jesus binadaal’a’á ła’ihíí dała’á zhą́ hish’įį ni’, nohweBik’ehń bik’isn, James holzéhi.
GAL 1:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań shá yígółsį, doo łé’ishchoo dago díí bee nohwich’į’ k’e’eshchiihíí.
GAL 1:21 Áí bikédí’go ni’ Sýria ła’íí Cilícia daagolzeeyú níyáá;
GAL 1:22 Judéagee ha’ánázéh nagozṉili Christ daayokąąhíí doo hwahá daashiłtséh dadá’:
GAL 1:23 Díí zhą́ shaa ch’iṉiigo daidezts’ąą, Áń nohwiniidaagodeláa n’íí, odlą’ da’ílíí yiłchíígo ch’éh át’į́į́ n’íí, da’áń k’adíí da’áí odlą’ n’íí yaa yánáltih ląą, ch’iṉii.
GAL 1:24 Áík’ehgo shíí shighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį lę́k’e.
GAL 2:1 Áídí’ dį́į́’ts’ádah łegodzaago Jerúsalemyú Bárnabas ła’íí Titus bił onanáshkai.
GAL 2:2 Jerúsalemyú nádishdáh doleełíí shił ch’í’ṉah alzaago onásdzaa, doo Jews daanlįį dahíí bitahyú yati’ baa gozhóni baa yánáshtihíí ákú baa nadaagosisṉi’, nṉee nłt’éégo daach’idnłsiníí zhą́ dasahńdi baa bił nadaagosisṉi’, doo ágásdzaa dayúgo dánko da’ílį́į́zhį’ na’isiidhi at’éé, dánko da’ílį́į́zhį’ na’sízíid doleełhi at’éé.
GAL 2:3 Ákú Titus holzéhi bił nash’aashi, Circumcise ánidolṉe’, doo hak’i daabiłnṉiid da, Greek nlįį ndi:
GAL 2:4 Nṉee ła’ nohwik’isyú ádaadil’iiníí hah ádaabidines’įįd, áí Jews bich’į’ begoz’aaníí bee isnáh daandlįį n’íí Christ bits’ą́’ nohwiṉilhíí yídaagołsįįhgo, isnáh ánádaanohwidle’go hah ádaanest’įįd:
GAL 2:5 Áí doo hódaayéelts’ąą da ni’, dét’įhézhį’ ndi; yati’ baa gozhóni da’aṉiihíí dayúweh nohwitahyú begoldoh doleełhíí bighą.
GAL 2:6 Nṉee daach’idnłsiníí, (ágádaat’eeshą’ ndi doo shił hago’at’éé da: Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dawa dáłełt’eego yaa natsekees:) áí nṉee nłt’éégo baa ch’iṉiihíí díí baa yashti’íí doo hak’i ła’ baa dahnágóst’ą́ą́ golzeego shił nagolṉi’ da:
GAL 2:7 Ndihíí Peter, nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí bich’į’ yati’ baa gozhóni yaa yánáltihgo baa det’ąąhíí k’ehgo shíí, nṉee doo circumcise ádaabi’deszaa dahíí bich’į’ yati’ baa gozhóni baa yánáshtihgo shaa det’ąągo yídaagosįįd;
GAL 2:8 (Bik’ehgo’ihi’ṉań, Peter nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí bich’į’ yides’a’dá’ binkááyú na’iziidíí, da’áń shíí ałdó’ shinkááyú na’iziid, doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ yánáshtihgo;)
GAL 2:9 Áík’ehgo James, Céphas, ła’íí John, nłdzilgo bi’okąąh yee ínashood yitł’ááh naziiníí k’ehgo baa natsí’gokeesíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shaa det’ąąhíí yídaagosįįdá’, bił dała’ daasiidlįįgo Barnabas hik’e shíí łił lák’edaadelṉiigo gádaanohwiłṉii, Nohwíí doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ noh’aash, néé circumcise ádaabi’deszaahíí bich’į’ dekai.
GAL 2:10 Díí zhą́ gánádaanohwiłdo’ṉiid, Tédaat’iyéhíí bínádaałṉiih; áí shijíí dawa bee biká hásht’į́į́ ni’.
GAL 2:11 Áídí’ Peter Ántiochyú nyaadá’ doo bik’ehyú adzaa dahíí bighą dábiniizhį’ áłdéṉiid ni’.
GAL 2:12 James odais’a’íí t’ah doo hikáh dadá’, Peter doo Jews daanlįį dahíí yił da’iyąą: áídá’ áí nṉeehíí hikaidá’ t’ąązhį’ áinzįgo its’ą́’ídeltįį, circumcise zhiṉéégo daanliiníí yénáldzidhíí bighą.
GAL 2:13 Áídí’ Jews daanlíni ła’ihíí Peter adzaahíí bighą bíí ałdó’ t’ąązhį’ ádaasdzaa lę́k’e, Barnabas ndi itah ágát’éé silįį.
GAL 2:14 Áí nṉeehíí yati’ baa gozhóni biyi’dí’ da’aṉiihíí doo bikísk’eh ádaat’ee dahíí bígosíłsįįdá’ dawa biṉááł Peter gáłdéṉiid, Ni, Jew ńlį́į́ ndi doo Jews daanlįį dahíí ádaat’eehíí k’ehgo áńt’ééyúgo, doo Jews k’ehgo da, hant’é bighą doo Jews daanlįį dahíí dabíni’ąąyú Jews ádaat’eehíí k’ehgo ádaanoht’eego nłt’éé, daabiłnṉii lą́ą́?
GAL 2:15 Doo Jews daanlįį dahíí doo bik’ehyú ádaat’ee da, áídá’ néé, Jews daandlįįgo daagosiidliiníí, doo áí k’ehgo ádaant’ee da.
GAL 2:16 Díí bídaagonlzį, doo Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ánách’ot’įįłhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ách’ít’éé da, áídá’ Jesus Christ ch’odląąhíí zhą́ bighą: áík’ehgo danéé ndi Jesus Christ daahosiidląąd, Christ daahohiidląąhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú ádaat’éhi daanohwiłṉii doleełgo, doo begoz’aaníí bikísk’eh ánádaahiit’įįłhíí bighą da: nṉee doo ła’ begoz’aaníí yikísk’eh ánát’įįłhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé da.
GAL 2:17 Áídá’ Christ biláhyú nłt’éégo ádaat’ee daanohwił’idi’ṉii hádaahiit’įįdá’, néé Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo bikísk’eh ádaant’ee dago nohwígozįįdyúgo, ya’ áí bighą Christ nchǫ’íí bich’į’ nohwelnáá née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da.
GAL 2:18 Dant’éhéta yó’odii’ąągo baa yashti’ n’íí nłt’éégo baa yánáshtih lę́k’eyúgo, shíí nṉee iłsiihi nshłįįgo shígózį.
GAL 2:19 Jews bich’į’ begoz’aaníí doo bikísk’eh ánánsht’ee dahíí bighą begoz’aaníí bich’į’ dasitsą́ą́, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ bich’į’ hinshṉaa.
GAL 2:20 Tsį’iłna’áhi biká’ Christ bił dasitsą́ą́, ndi hinshṉaa; áídá’ doo shíí hinshṉaa da, Christ shiyi’ golį́į́go áń bee hinshṉaa: k’adíí shits’í bee nashaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ hoshdląągo bee nashaa, áń bił nshǫǫgo bi’ihi’ṉa’ shá nyiné’go shá daztsąą.
GAL 2:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee Christ nohwainłtííníí doo da’ílį́ hósh’ṉíí da: Jews bich’į’ begoz’aaníí bee nṉee dábik’ehyú ádaat’ee daasilįįyúgo, Christ daztsąąhííshą’ doo ílį́į́ da hileeh.
GAL 3:1 Galatiagee daagonohłíni, doo daagonohsąą dahíí, hadíń lą́ą́ k’izénohwidezṉilgo da’aṉiigo ágot’eehíí doo bikísk’eh ádaanoht’ee da daasolįį? Nohwíí nohwinadzahgee Jesus Christ tsį’iłna’áhi bíheskał n’íí, ya’ yati’ bee doo nohwił ch’í’ṉah alzaa da láń gá?
GAL 3:2 Díí zhą́ nanohwídaadishkid, Ya’ Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ádaanoht’eehíí bighą Holy Spirit nohwaa daadest’ąą née, née yati’ baa gozhóni daadohts’ago daahohdląąhíí bighą née?
GAL 3:3 Nt’é bighą áík’ehgo doo daagonohsąą da? Ya’ Holy Spirit bee ínashood daasolįį, n’íí k’adíí dánohwíí ánádaaht’įįłíí bee hadaanohwi’deszaa née?
GAL 3:4 Ya’ da’ílį́į́zhį’ łą́ą́go goyéégo nohwich’į’ nagoyaa láń gá? Da láń shį go’į́į́.
GAL 3:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań Holy Spirit nohwaa daizné’íí, ła’íí nohwitahyú godiyįhgo ánát’įįłíí, ya’ Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ádaanoht’eehíí bighą ánát’įįł née, née yati’ baa gozhóni daadohts’ago daahohdląąhíí bighą ánát’įįł née?
GAL 3:6 Da’aṉii nohwi’odlą’híí bighą. Ágát’éégo Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yosdląąd, áík’ehgo bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú át’éégo bá hótag lę́k’e.
GAL 3:7 Áí bighą díí bídaagonołsį le’, nṉee bi’odlą’ daagolííníí áí da’aṉii Abraham bichągháshé daanlįį.
GAL 3:8 Doo Jews daanlįį dahíí Christ daayodląąhíí bighą binchǫ’íí yits’ą́’zhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’ínádaabidoṉiłíí dabíntsédá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí ch’í’ṉah alzaa, áí dabíntsédá’ yati’ baa gozhóni Abraham bich’į’ yá’iti’ gáṉíígo, Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ni ninkááyú biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉii.
GAL 3:9 Áík’ehgo nṉee Christ daayodląąhíí hik’e Abraham, Bik’ehgo’ihi’ṉań yodląąhíí, biłgo biyaa daagozhóni at’éé.
GAL 3:10 Áídá’ Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo zhą́ dábik’eh daanzini dawa bił ch’ídaagosdíni ádaat’ee: gáṉíígo bek’e’eshchįį, Nṉee daantį́į́gee begoz’aaníí naltsoos besi’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí, ła’íí doo ye’ánát’įįł dahíí bił ch’ígodíni at’éé.
GAL 3:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nṉee doo ła’ Jews bich’į’ begoz’aaníí yikísk’eh at’ééhíí zhą́ bighą dábik’ehyú át’ééhíí nłt’éégo bígózį, bek’e’eshchiiníí gáṉííhíí bighą, Hadíń dábik’ehyú át’ééhíí odlą’ zhą́ yee hiṉaa doleeł.
GAL 3:12 Jews bich’į’ begoz’aaníí, da’ohdląąyúgo zhą́ hasdahkáh, doo nohwiłṉii da, áídá’ gánohwiłṉii, Begoz’aaníí áṉííhíí bikísk’eh ádaanoht’eeyúgo dahazhį’ daahohṉaa doleeł.
GAL 3:13 Jews bich’į’ begoz’aaníí bee bił ch’ígodíni bits’ą́’zhį’ Christ bidiłíí yee nadaanohwihesṉii, dabíí nohwá bił ch’ígodįįhíí silįį, gáṉíígo bek’e’eshchįįhíí bighą, Hadíń tsį’iłna’áhi biká’dí’ nahitį́į́híí bił ch’ígodíni at’éé, ṉii:
GAL 3:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham yá hadzii n’íí Jesus Christ biláhyú doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ daabíyéé doleełhíí bighą adzaa; ła’íí néé Jews daandliiníí, doo Jews daanlįį dahíí biłgo nohwi’odlą’ binkááyú Holy Spirit, nohwa’det’ąą n’íí, daanohwíyéé doleeł.
GAL 3:15 Shik’ííyú, nṉee ánádaat’įįłíí baa nohwił nagoshṉi’go nohwił ch’í’ṉah ashłe’; nṉee ła’ bíyééhíí ła’ yaa yidin’ą́ą́go naltsoos bee niłtsoozíí doo hadíń yiká’ nnánótįį at’éé da, dagohíí yínágodo’aah at’éé da.
GAL 3:16 Abraham ła’íí bits’ą́’dí’ hadaałiłchíhíí ba’det’aaníí bee bich’į’ ha’odzii. Hadaałiłchíhíí łą́ą́go doo ṉii da, áídá’ dała’á zhą́ ba’det’ąą, ṉii, áí Christ.
GAL 3:17 Díínko áłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Abraham biłgo ła’det’aaníí Christ biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań nłdzilgo áyíílaa, áídí’ dį́į́’i gonenadinhíí biká’yú tadin łegodzaa bikédí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí yángon’ą́ą́ lę́k’e; ndi áí yángon’ááníí Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Abraham biłgo ła’det’ąą n’íí doo yiká’ nnánótįį at’ee da, áí Abraham ba’det’aaníí bee bich’į’ ha’odzii n’íí doo da’ílíí yółchíí át’éé da.
GAL 3:18 Abraham bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí yángon’ááníí bikísk’eh ách’ít’éégo hasdách’igháhyúgo, Abraham ba’det’aaníí doo bits’ą́’dí’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham ya’den’ą́ą́ n’íí zhą́ bee hasdách’igháh, áí Christ bee hasdách’igháh golzeego ágolzee.
GAL 3:19 Áík’ehgo begoz’aaníí nt’é bighą alzaa? Nṉee doo bik’ehyú ánádaat’įįł dahíí áí yee yídaagołsįįh doleełhíí bighą, Abraham bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí dała’á zhą́híí ba’det’aaníí hígháh doleełzhį’, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Abraham hat’i’íí dét’įhézhį’ yitł’ááh nakai doleełgo yángon’ą́ą́; Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’dí’hi begoz’aaníí yee nohwaa ndaagoz’ąą, ła’íí nṉee hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań bigizhgee sizíni binkááyú nohwaa daizné’.
GAL 3:20 Igizhgee siziiníí doo dała’á yigizhgee sizįį da, nakiyúgo zhą́ yigizhgee sizįį, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham dasahńdi yich’į’ hadzii.
GAL 3:21 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ya’ Abraham bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí ba’det’ąą n’íí yókáał née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da: begoz’aaníí be’ihi’ṉaago nohwainé’ lę́k’eyúgo, áí begoz’aaníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo dábik’ehyú ádaant’ee doleeł ni’.
GAL 3:22 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí gáṉíí, Nṉee dawa nchǫ’go ágot’eehíí ha’ábisṉil, ṉii, áík’ehgo Jesus Christ daayodląąhyúgo zhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’ídaabidoṉiiłgo ba’det’ąą n’íí begolṉe’.
GAL 3:23 Áídá’ Christ daahohiidląągo hasdáhiikáhíí t’ah doo nohwá ch’í’ótą́ą́ hileeh dadá’, begoz’aaníí nohwebik’ehgo ádaant’ee ni’, odlą’íí nohwá ch’í’ótą́ą́ silįįzhį’.
GAL 3:24 Begoz’aaníí łah nohwił ch’ígó’aahíí nlįį ni’, Christ bich’į’ nnohwiṉííł doleełgo, áń daahohiidląąhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’ínádaanohwiṉííł doleełgo.
GAL 3:25 K’adíí odlą’ nohwá ch’í’ótą́ą́ silįįgo iłch’ígó’aahíí doo dayúweh nohwebik’eh da.
GAL 3:26 Christ Jesus daahohdląąhíí bighą daanohwigha Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanohłįį.
GAL 3:27 Nohwíí baptize ánohwi’deszaahíí bee Christ bił dała’á daasolįįyúgo, diyágé ádaagoch’idle’híí k’ehgo Christ ádaagosohdlaa.
GAL 3:28 Jew nlįį dagohíí Greek nlįį doo daadohṉii da, isnáh nlįį dagohíí doo isnáh nlįį da, nṉee nlįį dagohíí isdzán nlįį doo daadohṉii da; daanohwigha Christ Jesus bił dała’á daanohłįį.
GAL 3:29 Christ bíyéé daanohłįįyúgo, Abraham bits’ą́’dí’ hałinolt’aaníí daanohłįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham ya’den’ą́ą́ n’íí nohwich’į’ begolzaa.
GAL 4:1 Díínko áłdishṉii, chągháshé ła’ bitaa bíyééhíí bíyéé doleeł ndi t’ah doo nnyééhdá’ isnáh nlįįhíí k’ehgo at’éé, bitaa bíyééhíí dawa yebik’eh doleeł ndi;
GAL 4:2 Áídá’ biłch’ígó’aahíí ła’íí bíyéé doleełíí yebik’ehíí biṉádéz’įį, hagee bitaa yee bángon’ą́ą́zhį’.
GAL 4:3 Da’ágát’éégo néé chągháshé k’ehgo daandlįįdá’, díí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhiṉéégo dantsé iłch’ígót’aahíí isnáh ádaanohwiłsį ni’:
GAL 4:4 Áídá’ dábik’eh ngonyáágo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ yides’a’ lę́k’e, áń isdzán bishchį́į́, Jews bich’į’ begoz’aaníí bitł’ááhzhį’ gozlįį,
GAL 4:5 Nṉee áí begoz’aaníí isnáh ádaabiłsiníí bidiłíí bee nanáyihilṉiigo ch’ínáyiṉííł doleełgo gozlįį, néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daandlįį doleełgo.
GAL 4:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanohłįįhíí bighą, biYe’ biSpirit nohwijíí yuṉe’ yides’a’, Abba, shiTaa, ṉiigo.
GAL 4:7 Áí bighą doo dayúweh isnáh ńlį́į́ da, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé ńlį́į́; bizhaazhé ńlį́į́yúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí Christ biláhyú ṉíyéé doleeł.
GAL 4:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hwahá bídaagonołsįįh dadá’, bich’į’ da’ch’okąąhíí daazhógo ádaat’éhi daahohkąąhgo bi’isna’ daanohłįį ni’.
GAL 4:9 Áídá’ k’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bídaagosołsįįdá’, áń nohwídaagołsįįdá’ áłdishṉii, hant’é bighą dá ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhiṉéégo dantsé iłch’ígót’aahíí t’ąązhį’ bich’į’ ánádaahṉe’? Áí doo nłdzil da, ła’íí da’ílínéhi ádaat’ee, áí bi’isna’ daanohłįįgo hánádaaht’įį née?
GAL 4:10 Łahgee godilzįgo yołkaałíí, łahgee dahnáyitį́híí, łahgee goldohíí, łahgee łenágodáhíí daadinołsį lą́ą́.
GAL 4:11 Da’ílį́į́zhį’ nohwitahyú na’isiid ni’ nsįgo łą́ą́go natseskees.
GAL 4:12 Shik’ííyú, ánsht’eehíí k’ehgo ádaanoht’ee doleełgo nádaanohwoshkąąh; shíhíí da’ádaanoht’eehíí k’ehgo ánsht’ee: Doo hagee shich’į’ nchǫ’go ádaahdzaa da ni’.
GAL 4:13 Dantsé yati’ baa gozhóni bee nohwich’į’ yashti’dá’ shits’í baa dahgoz’ąągo nohwaa niyáágo bídaagonołsį.
GAL 4:14 Shits’í baa dahgoz’aaníí bee nanohwí’dintaah ndi, doo da’ílínégo ádaasho’ṉíí da, doo shits’ą́’zhį’ ádaasohdzaa da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’híí k’ehgo ńdaashidołtįį, Christ Jesus ńdaadołtįįhíí k’ehgo ńdaashidołtįį.
GAL 4:15 Akú sídáádá’ nohwił daagozhǫ́ǫ́ n’íí ya’ doo bínádaałṉiih da née? Dząą nohwaa nagoshṉi’, bígonedząąyúgo dánohwíí nohwiṉáá hadaasohṉilgo shaa daasohṉil doo ni’.
GAL 4:16 Da’aṉii ádishṉiigo nohwich’į’ yashti’híí bighą ya’ nohwik’edaadinshṉiihgo ádishṉii daanohsį née?
GAL 4:17 Áí nṉeehíí, nohwił ch’ídaago’aahgo ádaadil’iiníí, nłt’éégo nohwich’į’ yádaałti’ ndi, doo da’aṉii nohwá nłt’éé da; áí bee shits’ą́’ nohkáhgo ánohwile’go, bíí zhiṉéégo ádaanoht’ee daahłeehíí bighą ádaanohwiłṉii.
GAL 4:18 Áídá’ da’aṉii nłt’éégo ágot’eehíí bighą nṉee nłt’éégo nohwich’į’ yádaałti’ihíí nzhǫǫ, dábik’ehn, doo dashíí nohwił nashkaigee zhą́ da.
GAL 4:19 Shichągháshé daanohłíni, isdzán iłchíígo bił nádi’nṉiihíí k’ehgo nohwá shiniinágonłt’éé, Christ bi’at’e’íí beádaanoht’ee daasolįįzhį’,
GAL 4:20 Nohwíí nohwaa shił nagokihíí bighą dák’ad hadó’ akú nohwił daanshłįį le’ nsį, áík’ehgo iłtah at’éégo bee nohwich’į’ hadaasdzi’ doleeł ni’.
GAL 4:21 Shił nadaagołṉi’, nohwíí, Jews bich’į’ begoz’aaníí be’ádaanoht’ee hádaaht’iiníí, begoz’aaníí áṉííhíí doo bídaagonołsį da gá?
GAL 4:22 Díík’ehgo nko bek’e’eshchįį, Abraham biye’ke naki lę́k’e, dała’á isdzán isnáh nlínihíí bizhaazhé, ła’ihíí isdzán doo isnáh nlíni dahíí bizhaazhé biłgo.
GAL 4:23 Isdzán isnáh nlínihíí bizhaazhéhíí chągháshé dándaagohileehíí k’ehgo gozlįį, áídá’ doo isnáh nlíni dahíí bizhaazhéhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áṉííhíí k’ehgo begolṉéhgo gozlįį.
GAL 4:24 Díí da’aṉii ánágot’įįłihi bee nohwił ch’ígót’aahi ádaat’ee: díí isdzáné nakihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee łángot’ąą lę́k’ehíí nakiyú ágot’éhi yá nazįį; dała’á Agar holzéhi, chągháshé isnáh daaleehíí nyiłchíhi, áń dził Sinai golzeegee ngot’aaníí yá sizíni.
GAL 4:25 Agar holzéhi Arabia biyi’ dził Sinai yá sizįį, áń dakú ni’ biká’ Jerúsalemhíí yaa nagolṉi’, áń bichągháshé biłgo isnáh daanlínihi.
GAL 4:26 Áídá’ Jerúsalem yaaká’yúhíí doo isnáh nlįį da, áí néé daanohwimaa nlįį.
GAL 4:27 Gáṉíígo bek’e’eshchįį, Nił gozhǫ́ǫ́ le’, doo iłchíí dahíí ńlíni, nichągháshé da’ádinihi; nił gozhǫ́ǫ́go nnlwosh, doo nił nádi’diṉiih dahíí: isdzán biką’ da’ádini n’íí isdzán biką’ golíni n’íí bitisgo bichągháshé łą́ą́.
GAL 4:28 Shik’ííyú, Abraham ba’det’ąą n’íí k’ehgo Isaac gozlįį, néé ałdó’ da’áí k’ehgo Abraham bichągháshé daandlįį.
GAL 4:29 Áídá’go ágót’eehíí k’ehgo, chągháshé ndaagoleehíí k’ehgo bi’dizhchiiníí, Holy Spirit binawodíí bee bi’dizhchiiníí yiniigodnłsį, dák’ad ndi da’ágágot’ee.
GAL 4:30 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ hant’é ṉíí gá? Gáṉíígo bek’e’eshchįį, Isdzán isnáh nlíni bizhaazhé biłgo ch’ínenyóód; isnáh nlíni yishchínihíí bitaa bíyééhíí doo bíyéé hileeh da, isdzán doo isnáh nlíni dahíí bizhaazhéhíí zhą́ bíyéé hileeh.
GAL 4:31 Áík’ehgo shik’ííyú, néé isdzán isnáh nlíni doo bichągháshé daandlįį da, isdzán doo isnáh nlíni dahíí bichągháshé daandlįį.
GAL 5:1 Christ ch’ínánohwiṉilhíí bighą nłdzilgo nasozįį, Jews bich’į’ begoz’aaníí doo bee isnáh náhdleehgo da, doo t’ąązhį’ bee ík’ínádaadohgisgo da.
GAL 5:2 Shíí Paul gánohwiłdishṉii, Circumcise ádaanohwi’deszaa lę́k’eyúgo, nohwíí Christ doo nohwił daant’é da.
GAL 5:3 Nṉee dała’á daanohtįįgee circumcise ádaanohwi’deszaahíí gádaanohwiłdishṉii, Jews bich’į’ begoz’aaníí dázhǫ́ dawa bikísk’eh ádaanoht’eego goz’ąą, doo łahzhį’ zhą́ da.
GAL 5:4 Nohwíí dahadíńta begoz’aaníí bikísk’eh ánsht’eehíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ánsht’ee daanohsiníí, Christ nohwich’į’yúgo doo nt’é dago ádaanołsį; Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí doo hádaaht’įį dago bits’ą́’zhį’ ádaahdzaa.
GAL 5:5 Néé Holy Spirit biláhyú daanohwi’odlą’ bee dábik’ehyú ádaant’ee doleełíí nohwá łaalṉéhíí ndaahóndliigo biba’ ádaant’ee.
GAL 5:6 Jesus Christ bił dała’á ch’ilįįyúgo, circumcise áko’deszaa dagohíí doo circumcise áko’deszaa da ndi doo hago’at’éé da; áídá’ ko’odlą’íí koł’ijóóníí bee ch’í’ṉah hileehíí zhą́ ílį́į́.
GAL 5:7 Iłhách’ideskaihíí k’ehgo nłt’éégo hohkeeł ni’; hadíń lą́ą́ nohwił godishkish láń, da’aṉii ágot’eehíí doo dayúweh bikísk’eh ádaanoht’ee da k’adíí?
GAL 5:8 Hant’é k’ihzhį’ ádaanohwizlaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’į’ ánṉiidíí doo bits’ą́’dí’gohi at’éé da.
GAL 5:9 Báń benilzoołé da’ayą́hágo ik’áán nást’ódíí dahot’éhé daabíndiłsołhíí k’ehgo doo nzhǫǫ dahíí da’ayą́hágo bitah dench’aadgo dawa daayiłchǫǫh.
GAL 5:10 NohweBik’ehń biláhyú nohwaa da’oshłíí, łahgo iłch’ígót’aahíí dá baa natseskeesíí k’ehgo nohwíí ałdó’ baa natsídaahkeesgo doo nádaagodoh’aah da doleeł: hadíń nohwił daagodikishíí, áń baa yádotih.
GAL 5:11 Shik’ííyú, circumcise ádaanohwi’dolṉe’ dishṉiigo nashaa lę́k’eyúgo, doo shiniidaagoch’inłsį le’at’éé da. Ágádishṉiigo nashaa lę́k’eyúgohíí, tsį’iłna’áhi doo baa yashti’ le’at’éé da, áík’ehgo Jews daanliiníí doo dayúweh shich’į’ hadaashkee le’at’éé da.
GAL 5:12 Hadíń nohwił daagodikishíí nohwits’ą́’zhį’ nó’ṉííł dadó’.
GAL 5:13 Shik’ííyú, dawa bił ch’í’ótąąhíí bich’į’ nohwi’dokeed ni’; áídá’ doo áí bighą nchǫ’go ánádaahiit’įįłgo nohwá bił ch’í’ótąą daanohsį da, ndi łił daanohjǫ́ǫ́go łił ch’odaahṉii.
GAL 5:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dawa díínko yati’ dała’áhi bee łalzaa; Nit’ahdí’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫǫhíí k’ehgo.
GAL 5:15 Áídá’ dat’ógo iłch’į’ daadołghashyúgo, iłch’į’ nadaagonołkaadyúgo, ídaa daagonohdząą, dánko ąął daałołghał ako.
GAL 5:16 Díí gánohwiłdishṉii, Holy Spirit bee hohkaah le’, áík’ehgo nohwits’í nchǫ’go hádaat’iiníí doo beda’oł’įį da.
GAL 5:17 Ko’at’e’ nchǫ’íí Holy Spirit yich’į’ nagonłkaad, ła’íí Holy Spirit ko’at’e’ nchǫ’íí yich’į’ nagonłkaad: díí doo iłch’į’ łełt’ee da; áí bighą doo dahádaaht’įįyú ánádaaht’įįł da.
GAL 5:18 Holy Spirit nadaanohwiyiłaayúgo, Jews bich’į’ begoz’aaníí doo bitł’ááhyú ádaanoht’ee da.
GAL 5:19 Ko’at’e’ nchǫ’íí díínko bebígozįįh, nant’į’ na’idaahíí, iké’ na’idaahíí, nchǫ’go natsíts’ikeesíí, nchǫ’íí doo bich’į’ t’ąązhį’ ách’ít’éé dahíí,
GAL 5:20 K’e’eshchíń daach’okąąhíí, ígonłgaashíí, ik’ech’inṉiihíí, ła’ch’idit’áhíí, dawahá ídáhách’it’iiníí, ha’ishkeehíí, iłch’į’ nagoch’inłkaadíí, iłts’ą́’zhį’ ádaach’it’eehíí, ła’íí da’aṉii ágot’eehíí yits’ą́’zhį’go iłch’ídaago’aahíí,
GAL 5:21 Ła’ bíyééhíí ídáhách’it’iiníí, its’iziłheehíí, koł nágodeyisíí, nchǫ’íí baa goch’iniłiiníí, ła’íí díí ba’ashhah ałdó’ nchǫ’go ánádaat’įįłíí: da’ádá’ baa nohwił nadaagosisṉi’ n’íí baa nohwił nanádaagoshṉi’, díí ye’ánádaat’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo bíyéé daaleeh da.
GAL 5:22 Áídá’ nest’ą’ ch’il yiká’ nánt’į́híí k’ehgo díínko Holy Spirit bits’ą́’dí’go begoz’áni at’éé, koł ijóóníí, koł gozhóóníí, koł nkegohen’ááníí, bágoch’oho’aałíí, dawa bich’į’ ch’izhóóníí, ko’at’e’ nłt’ééhíí, kegondlįįdíí,
GAL 5:23 Kojíí yuṉe’ isht’egodnt’ééhíí, ídaa goch’idzaaníí: ágádaat’eehíí begoz’aaníí bits’ą́’dí’ doo bándaagot’aa da.
GAL 5:24 Christ bíyéé daanliiníí bi’at’e’ nchǫ’ihíí bił daanzhǫǫgo yiká hádaat’įį n’íí tsį’iłna’áhi yídaayeskałhíí k’ehgo yó’odaizné’.
GAL 5:25 Holy Spirit bee daahin’ṉaayúgo, da’áń bee hiikaah le’.
GAL 5:26 Doo itisyú ídaadéltįį da le’, doo nchǫ’íí bich’į’ daałiil’aa da le’, doo ła’ bíyééhíí ídáhádaahiit’įįgo nchǫ’go łaa natsídaahiikees da le’.
GAL 6:1 Shik’ííyú, nṉee ła’ doo bik’ehyú adzaa dayúgo, nohwíí, Holy Spirit bee nasoziiníí, áń baa daach’ohba’go bich’į’ yádaałti’go t’ąązhį’ nłt’éégo nkenánohołteeh; ni ałdó’ dánko áík’ehgo nanídi’notaahi at’ééhíí baa natsíńkees.
GAL 6:2 Nyeego nohwich’į’ nadaagowaagee łił ch’odaahṉii le’, áí bee Christ yegos’aaníí beda’oł’įį doleeł.
GAL 6:3 Nṉee doo nt’éhi k’a’at’éé da ndi, doo sihgo ánsht’ee da, nzįyúgo, ích’į’ nach’áhi at’éé.
GAL 6:4 Áídá’ nṉee dała’á daantį́į́gee ye’ánát’įįłíí hago’at’ééhíí ídineł’į́į́ le’, áík’ehgo dabíí bi’at’e’ nzhǫǫyúgo, áí yaa bił gozhǫ́ǫ́ doleeł, doo ła’i nṉee ye’ánát’įįłhíí bighą da.
GAL 6:5 Nṉee dabíí biyíl dahyoweełhíí k’ehgo nṉee daantį́į́gee bi’at’e’ doo nzhǫǫ dayúgo dabíí nabiłtł’og.
GAL 6:6 Hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa bił ch’ígót’aahíí, bíyééhíí nłt’éhihíí dawa łahzhį’ hadíń bił ch’ígó’aahíí yaa yihiṉiił le’.
GAL 6:7 Doo ích’į’ nadaahch’aa da le’; Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hagot’éégo bich’į’ na’ich’áhi at’éé da: nṉee nt’é k’edileehíí da’áí náyihigéshi at’éé.
GAL 6:8 Hadíń bi’at’e’ nchǫ’íí yee k’edileeyúgo ídił ch’ígódeehi at’éé; áídá’ Holy Spirit yee k’edileeyúgo Holy Spirit bits’ą́’dí’ yaaká’yú dahazhį’ ihi’ṉaahíí yinłt’áni at’éé.
GAL 6:9 Nzhǫǫgo ánádaahiit’įįłíí doo bik’e hįįkáh da le’: dayúweh ágádaahiit’įįyúgo nłt’éégo da’inlt’ąą.
GAL 6:10 Áík’ehgo nohwá ch’ígót’ąądá’ haląą nṉee dawa bich’į’ nłt’éégo ánádaahiit’įįł le’, ndi nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań daayodląągo bichągháshé daanliiníí itisgo ádaanlzį le’.
GAL 6:11 Díí nchaago k’e’eshchiiníí dashíí nohwich’į’ k’eshiłchíni daah’įį.
GAL 6:12 Nṉee dabíí zhą́ nłt’éégo daabineł’į́į́go hádaat’iiníí circumcise ádaanohwi’dolṉéh daanohwiłṉii; Christ bitsį’iłna’áhi yaa yádaałti’yúgo dánko biniidaagonłt’éé doleełhíí bighą ádaanohwiłṉii.
GAL 6:13 Dabíí circumcise ádaabi’deszaa ndi begoz’aaníí doo dawa yikísk’eh ádaat’ee da; áídá’ nohwíí da’ádaanohwiłṉiigo circumcise ádaanohwi’deszaahíí yee ídaa da’odlíígo yádaałti’híí bighą circumcise ádaanohwi’dolṉiiłgo hádaat’įį.
GAL 6:14 Doo nt’é bee ída’oshdlíígo yashti’ da, Jesus Christ nohweBik’ehń tsį’iłna’áhi yiká’ daztsąąhíí zhą́ bee ída’oshdlíígo yashti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań áshíłsį le’, áí bee ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí daztsąąhíí k’ehgo shich’į’ at’éé, ła’íí shíí ałdó’ ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí dasiitsąąhíí k’ehgo bich’į’ ánsht’ee.
GAL 6:15 Christ Jesus bił dała’á daanohłįįyúgo, circumcise ádaanohwi’deszaayúgo, dagohíí doo circumcise ádaanohwi’deszaa dayúgo, doo ílį́į́ da, ndi áníidégo ánádaanohwi’deszaahíí zhą́ ílį́į́.
GAL 6:16 Díí ádishṉiihíí yikísk’eh daahikáhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí ła’íí biłgoch’oba’íí bee yich’į’ goz’ąą le’, áí da’aṉii Israel hat’i’íí daanlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanlįį.
GAL 6:17 Kodí’ godezt’i’go díí bighą doo hadíń nashinłtł’óg da le’: iłk’idá’ Jesus nohweBik’ehń bighą shid shiká’zhį’ hit’įį.
GAL 6:18 Shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí daanohwiyi’ yuṉe’ begoz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
EPH 1:1 Shíí Paul, Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo Jesus Christ binal’a’á nshłíni, ínashood Ephesus golzeegee daagolííníí, áí Christ Jesus daayodląągo bíyéé daanliiníí, bich’į’ k’e’eshchii:
EPH 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
EPH 1:3 Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań, ba’ihégosį, áń yaaká’yú nagoz’ąągee nohwiyi’siziiníí bá gózhǫ́ǫ́go dawa nohwainé’, Christ biláhyú:
EPH 1:4 Áń biláhyú ni’gosdzáń doo hwahá nnit’aa dadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hanánohwezṉil, biṉááł godilzįgo ádaant’eego doo nt’é bee nohwaa dahgoz’ąą da doleełgo:
EPH 1:5 Bichągháshé daandlįį doleełgo hanánohwidi’ṉííłgo nohwá ngonłchį́į́, Jesus Christ biláhyú, áí nohwá hát’į́į́go yaa bił gozhǫ́ǫ́,
EPH 1:6 Ízisgo biłgoch’oba’íí ba’ihédaandzį doleełgo, áí nohwiká’zhį’ áyíílaago, biYe’ bił nzhóni biláhyú:
EPH 1:7 Áń bidiłíí bee nchǫ’íí bits’ą́’zhį’ nanánohwi’dihezṉii, nohwinchǫ’ n’íí bighą nohwaa nágodet’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ch’ída’izkaadíí bik’ehgo;
EPH 1:8 Áí ch’ída’izkaadgo nohwiká’zhį’ áyíłsį, daagondząągo ła’íí dawahá bídaagonlzįgo ánohwiłsį;
EPH 1:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’į́į́níí doo bígózį da n’íí nohwił ch’í’ṉah áyíílaa, da’áń bił gozhǫ́ǫ́go hat’į́į́híí k’ehgo áń ngonłchį́į́:
EPH 1:10 Goldohíí biká’ ngonyáágo yaaká’yú ágot’eehíí ła’íí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí dawa Christ yebik’ehgo dała’ áile’:
EPH 1:11 Áń biláhyú ałdó’ nt’é nohwíyéé doleełíí nohwaa det’ąą, dabíí hát’į́į́go dawa łayił’įįhíí k’ehgo nohwádįhyú nohwá ngonłchį́į́:
EPH 1:12 Néé dantsé Christ daahosiidląądíí, nłt’éégo daahii’ṉaahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo ye’at’éhi nṉee daayidnłsį doleełgo.
EPH 1:13 Nohwíí ałdó’ yati’ da’aṉíhi, yati’ baa gozhóni bee hasdánohwezṉili daasidohts’ąądá’ daahohdląą ni’: daahosohdląądá’ Holy Spirit bee nohwángon’ą́ą́ n’íí bee nohwiká’ izkałhíí k’ehgo bee nohwígózį,
EPH 1:14 Áí bee Christ bidiłíí bee nohwá nayihesṉii n’íí nohwíyéé silįįzhį’, nt’é yengon’ą́ą́ n’íí da’aṉiigo nohwíyéé doleełgo bídaagonlzį, áń ízisgo ye’at’éhi ba’ihégosį doleełgo.
EPH 1:15 Áí bighą Jesus nohweBik’ehń daahohdląągo, ła’íí ínashood dawa nohwił daanzhǫǫgo ba’ikonizįįdá’,
EPH 1:16 Da’ákozhą́ Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nohwa’ihénsį, nohwá da’oshkąąhgo;
EPH 1:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ nohweBik’ehń yokąąhíí, Jesus biTaa ízisgo ye’at’ééhíí, daagonohsąągo ádaanohwile’go nohwá oshkąąh, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí nohwił ch’í’ṉah ádidle’go bídaagonołsį doleełgo ałdó’ oshkąąh:
EPH 1:18 Nłt’éégo ágot’eehíí daahohłíí doleełhíí bighą nohwíká ánṉiidíí bídaagonołsį doleełgo, ła’íí ínashood daanliiníí biłgo ízisgo ágot’eehíí behałdzili nohwíyéé doleełíí ałdó’ bídaagonołsį doleełgo nohwijíí yuṉe’ nohwił ch’í’ṉah ágółsį doleełhíí bighą nohwá oshkąąh,
EPH 1:19 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod ch’ída’izkaadgo, binawod ízisgo at’éhi bee na’iziidhíí k’ehgo, néé daahohiidlaaníí nohwá siné’go bídaagonołsį doleełhíí bighą nohwá oshkąąh;
EPH 1:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bee Christ daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaadá’ yaaká’yú bigan dihe’nazhiṉéé dahyinesdaa,
EPH 1:21 Spirits binadaant’a’íí, spirits binawodíí, dak’a’at’ééhíí, ła’íí yedaabik’ehíí dawa bitisgo, doo díí goldohíí zhą́ biyi’ da, ndi yuṉáásyú goldoh doleełíí ałdó’ biyi’, iłtah at’éégo daabizhi’ daawójííhíí dawa bitisgo sitįįgo áyíílaa:
EPH 1:22 Dawahá yebik’ehgo bilałtł’ááh nyiné’, ła’íí ínashood dawa yá sizįįgo bitsits’inhíí k’ehgo at’éégo ałdó’ ábíílaa,
EPH 1:23 Ínashood dawa, Christ bee dała’á daanliiníí, bits’í nlįįgo bełalzaa, áń bee dawa iłtah at’éégo łayił’įįh.
EPH 2:1 Begoz’aaníí doo bikísk’eh ádaanoht’ee dahíí bee, ła’íí nohwinchǫ’íí bee nanesona’ n’dá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nádaahoh’ṉa’go ánohwilaa;
EPH 2:2 Nohwinchǫ’íí biyi’ ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ bech’ígót’i’yú bikísk’eh hohkaah ni’, spirits daanchǫ’íí binant’a’, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidits’ag dahíí bitahyú na’iziidíí bikísk’eh hohkaah ni’:
EPH 2:3 Néé ałdó’ łahn’ bitahyú nahiikai ni’, nohwi’at’e’ nchǫ’go hat’ííníí bikísk’eh ádaant’eego, nohwits’í, nohwinatsekees biłgo hat’į́į́yú ádaant’ee ni’; da’áík’ehgo gosiidlįįdá’ nchǫ’go ádaant’ee n’íí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiniigodilé’íí nohwich’į’ begoz’ąą ni’, nṉee ła’íí ádaat’eehíí k’ehgo.
EPH 2:4 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, biłgoch’oba’ ch’ída’izkaadhi, dázhǫ́ bił daanjǫǫ lę́k’ehíí bighą,
EPH 2:5 Nohwinchǫ’íí bee nane’na’ n’dá’ Christ bił dała’á daasiidlįįgo daahii’ṉaago ánánohwidlaa, (biłgoch’oba’íí bee hasdáhkai;)
EPH 2:6 Bił dała’ naadihiikaigo ánohwilaa, ła’íí Christ biláhyú yaaká’yú nagoz’ąągee bił naháatąągo ánohwilaa:
EPH 2:7 Áík’ehgo yuṉáásyú goldohíí biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ Jesus biláhyú nohwaa ch’oba’go, biłgoch’oba’íí ch’ída’izkaadíí ch’í’ṉah áidoliił.
EPH 2:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee hasdáhkai, nohwi’odlą’íí biláhyú; doo dánohwíí ádaaht’įį da: Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nohwaa hi’né’hi at’éé:
EPH 2:9 Doo nohwinasdziidíí bee da, áík’ehyúgohíí dánko nṉee ła’ ída’odlíí hileeh.
EPH 2:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań nanohwik’ída’iziidíí daandlįį, Christ Jesus biláhyú nłt’éégo ánádaahiit’įįł doleełgo ánohwilaa, áík’ehgo bikísk’eh hiidaał doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngonłchį́į́ lę́k’e.
EPH 2:11 Áí bighą díí bénádaałṉiih, doo Jews daanohłįį dago daagosolįį, circumcise ádaabi’deszaahíí, doo circumcise ádaanohwi’deszaa dahi daanohwiłṉii, áí circumcisionhíí nṉee bigan zhą́ bee kots’í nabik’ísdziidi;
EPH 2:12 Áídá’ Christ doo bídaagonołsį da ni’, nanidí’ daanohłįįgo doo Israel hat’i’íí daanohłįį da, Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’é yee yángon’ą́ą́ n’íí doo nohwíí nohwá da ni’, doo hayú nohwá ch’ígót’i’ da ni’, ni’gosdzáń biká’ nahkai ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bił daanohłįį da ni’:
EPH 2:13 Łahn’ ńzaadyú daanohłįį ni’, ndi k’adíí Christ Jesus bíyéé daasolįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bit’ahgo ánádaanohwizdlaa, Christ bidiłíí bee.
EPH 2:14 Áń nohwá iłch’į’gont’ééhíí nlįį, da’áń Jews daandliiníí ła’íí doo Jews daanohłįį dahíí dała’á ádaanohwizlaa, ła’íí nohwigizhgee bighą iłts’ą́’zhį’ ádaant’ee n’íí k’ihzhį’ áyíílaa, nohwigizhgee tséé bee iltł’íníí k’ihzhį’ áyíílaahíí k’ehgo;
EPH 2:15 Begoz’aaníí biyi’ iłtah at’éégo bikísk’eh ádaant’ee n’íí bighą iłk’edaadin’ṉii n’íí Christ bits’í bee k’ihzhį’ áyíílaa; áídí’ nṉee naki n’íí dała’á ánáyiidlaahíí k’ehgo néé Christ bee dała’á ánánohwidlaa, áík’ehgo nkegohen’ą́ą́ nágosdlįį.
EPH 2:16 Néé naki hat’i’íí daandlįį n’íí tsį’iłna’áhi biláhyú dała’á daasiidlįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił k’íí nádaasiidlįį, áík’ehgo iłk’edaadin’ṉii n’íí ąął bengonyáá:
EPH 2:17 Nzaadyú daanohłįį n’íí, iłhánégo daandlįįhíí biłgo Jesus nkegohen’ááníí yaa nohwił nagolṉi’go nyáá.
EPH 2:18 Áń bighą daanohwigha Holy Spirit dała’áhi biláhyú nohwiTaa bich’į’ ha’áhiikáhgo ha’ágót’i’go nohwá alzaa.
EPH 2:19 Áí bighą k’adíí doo łahdí’ nṉee daanohłįį da, doo nṉee łahgo hat’i’i daanohłįį da, áídá’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí bił dała’á hat’i’i daasolįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daasolįį;
EPH 2:20 Jesus binadaal’a’á ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí kįh bitł’ááh łedn’aahíí k’ehgo daanlįįgo, biká’ nohwi’destł’įhíí k’ehgo ádaanoht’ee, Jesus Christ dabíí hágon’áágee tséé dantsé si’áni nlįįgo;
EPH 2:21 Áń biláhyú dágoz’ąą nt’éégo ładaasṉilgo alṉe’, nohweBik’ehń biláhyú godiyįhgo kįh biyi’ da’ch’okąąhíí goleeh:
EPH 2:22 Áń biláhyú nohwíí ałdó’ itah nohwi’destł’į, Bik’ehgo’ihi’ṉań yiyi’ ngoléehíí bighą ágolṉe’, Holy Spirit biláhyú.
EPH 3:1 Áí bighą shíí Paul, Jesus Christ bighą, ła’íí nohwíí ałdó’ doo Jews daanohłįį dahíí nohwighą ha’ásítį́į́,
EPH 3:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwił ch’í’ṉah ashłe’go shaidin’ááníí ba’ikodaanohsį láń shį:
EPH 3:3 Doo bígózį da n’íí shił ch’í’ṉah áyíílaago shił ígozįįd; (iłk’idá’ ayą́hágo nohwich’į’ bek’eshiiłchį́į́go nohwił nagosisṉi’ ni’;
EPH 3:4 Áí daahohshíígee Christ ye’at’ééhíí doo bígózį da n’íí bígosíłsįįdíí nohwíí bídaagonołsį doleeł,)
EPH 3:5 Áí doo áníidá’ goldohíí biyi’ ni’gosdzáń biká’ nṉee doo hwahá bił ch’í’ṉah ádaalṉe’ da ni’, áídá’ k’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á ła’íí binkááyú yádaałti’íí daadilzįhíí Holy Spirit bee bił ch’í’ṉah ádaagoszaa;
EPH 3:6 Doo Jews daanlįį dahíí, Jews daanliiníí biłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ ágot’eehíí dała’ daabíyéé doleeł, dała’ Christ bił dała’á daanlįįgo bits’í dała’á daanlįį doleeł, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań Jews daanliiníí yángon’ááníí Christ biláhyú yati’ baa gozhóni bee doo Jews daanlįį dahíí ałdó’ daabíyéé doleełgo bił ch’í’ṉah ádaagoszaa:
EPH 3:7 Áí yati’ baa gozhóni baa yashti’go áshi’delzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shaa yiné’íí bee, binawodíí shinkááyú na’iziidgo.
EPH 3:8 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí doo ízisgo at’éé dahíí dawa shíí dábich’į’gee siitį́į́ ndi doo Jews daanlįį dahíí bitahyú Christ bee nohwiyaa daagozhóóníí doo bígonołsįįh at’éé dahíí baa yashti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí shaa det’ąą;
EPH 3:9 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ biláhyú dawa áyíílaahíí, ni’gosdzáń alzaadí’ yushdí’ godezt’i’go ngonłchííníí doo bígózįgo áyíłsį da n’íí, hagot’éégo at’ééhíí shíí nṉee dawa bił ch’í’ṉah ashłe’go shaa det’ąą:
EPH 3:10 Áík’ehgo ínashood dawa Christ bee dała’á nlíni biláhyú spirits binadaant’a’íí ła’íí binawodíí yaaká’yú nagoz’ąągee Bik’ehgo’ihi’ṉań bigoyą’ iłtah at’éhi yídaagołsį doleeł,
EPH 3:11 Áí dahazhį’ goz’áni Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ááníí bik’ehgo łayiilaa, Christ Jesus nohweBik’ehń biláhyú:
EPH 3:12 Áń daahohiidląągo doo daasiite’go da, doo nídaahiildzidgo da Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ha’áhiikáhgo nohwá ha’ágót’i’.
EPH 3:13 Áík’ehgo nohwighą goyéégo shich’į’ nagoyaahíí bighą doo hayaa ádaanoht’ee da le’, áí bee łáń da’nohłįį.
EPH 3:14 Díínko bighą Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa bich’į’ hishzhíízh,
EPH 3:15 Áń bichągháshé yaaká’yú daagolííníí hik’e ni’ biká’yú daagolííníí dawa bee daaholzéhi,
EPH 3:16 Da’áń ízisgo ye’at’éhi ch’ída’izkaadhíí bik’ehgo biSpirit bee nohwiyi’siziiníí nalwodgo nohwá áile’ doleełgo nohwá daahoshkąąh;
EPH 3:17 Nohwi’odlą’ bee Christ nohwijíí biyi’ yuṉe’ golį́į́ le’; áík’ehgo ił’ijóóníí bee nohwikeghad golį́į́go nłdzilgo sozįįgo,
EPH 3:18 Nohwíí ínashood dawa biłgo Christ bił’ijóóníí nanigodí’, ts’í’nangodí’, ts’ídagodí’, ts’íyaago ádaahosahíí bee nohwił bígózį doleełgo;
EPH 3:19 Ła’íí Christ bił’ijóóníí, be’ígózį yitis nel’ąą ndi, bídaagonołsį doleełgo, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi dawa bee ádaanoht’ee doleełgo nohwá da’oshkąąh.
EPH 3:20 Daahǫ́keedíí ła’íí natsídaahiikeesíí dawa bíí zhą́ yitis nel’ąągo áile’, binawodíí nohwiyi’ na’iziidhíí k’ehgo,
EPH 3:21 Dabíí zhą́ Christ Jesus biláhyú, goldohíí dawa biyi’, ínashood daanliiníí dawa ya’ihédaanzįgo daayidnłsį doleeł, doo nnágont’i’go da. Doleełgo at’éé.
EPH 4:1 Áík’ehgo shíí, nohweBik’ehń bighą ha’ásítííníí nánohwoshkąąh, nohwíká ánṉiidíí bikísk’eh nłdzilgo hohkaah le’,
EPH 4:2 Ídaa daagoch’iyołba’go, nohwijíí yuṉe’ isht’egodnt’éégo, ńzaad bádaagohoh’aał le’, łił daanohjǫǫgo iłch’į’ hadag ádaanoht’ee le’;
EPH 4:3 Holy Spirit bee dała’á ádaanołsįgo iłch’į’gont’ééhíí be’ádaanoht’ee doleełgo nyeego nabik’ída’ohsiid.
EPH 4:4 Christ biláhyú dała’á daanohłįį, Holy Spirit ałdó’ dała’á, da’áík’ehgo ałdó’ daanohwigha ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí ndaahołíí doleełgo nohwíká ánṉiid;
EPH 4:5 NohweBik’ehń dała’á, nohwi’odlą’ dała’á, nohwibaptism dała’á,
EPH 4:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á, daanohwigha nohwiTaa, áń dawa yitisgo nlíni, dawa yił nlíni, daanohwigha nohwiyi’ golíni.
EPH 4:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí iłtah at’éhi dała’á daantįįgee nohwaa daizné’, Christ nohwainé’íí k’a’áhołąągo.
EPH 4:8 Áík’ehgo gádi’ṉii, Wą́’yú bił onágodzaadá’ isnáh daanlįį n’íí łą́ą́go yádįh onádzaago, nṉee yaaká’dí’go yaa daagodez’ąą lę́k’e.
EPH 4:9 (Wą́’yú bił onágodzaa ch’iṉiiyúgo, łahn’ áídí’ ni’gosdzáń yuyaa bił nkegonyáhi láń shį.
EPH 4:10 Bił nkegonyááhíí da’áń yaaká’yúhíí ńzaadyú dábitiséyú bił onágodzaahi at’éé, ąął łaile’ doleełhíí bighą.)
EPH 4:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yaa daizné’íí iłtah ádaat’ee: ła’ binal’a’á daanlįįgo yaa daagodez’ąą; ła’ binkááyú nada’iziidgo; ła’ yati’ baa gozhóni yaa nadaagolṉi’go; ła’íí ła’ ínashood yiṉádaadéz’įįgo bił ch’ídaago’aahgo;
EPH 4:12 Ínashood hadaadeszaago nłt’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań yá nada’iziid doleełgo, yati’ baa gozhóni baa na’goṉi’ doleełgo, ła’íí ínashood dawa Christ bits’í nliiníí nłdzilgo ádaile’go baa daagodest’ąą:
EPH 4:13 Áík’ehgo daanohwigha nohwi’odlą’ bee dała’á daahiidleeh, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nłt’éégo bídaagonlzįįh, nṉee báyáń hileehíí k’ehgo néé Christ bits’í daandlįįgo áń bee báyáń daahiidleehgo Christ ye’at’ééhíí dawa be’ádaant’eego daahiidleeh:
EPH 4:14 Doo dayúweh chągháshé daanlįįhíí k’ehgo ádaant’ee da le’, iłtah at’éégo iłch’ígót’aahíí bee doo iłts’ą́’ nohwił ánágoyol da le’, nṉee nadaach’áhi łéda’iłchoogo iłch’ídaago’aahíí yee nohwiká daadihésbįh, k’izé’daanohwidiłteeh hádaat’iiníí, áí doo ídaayílts’ąą da le’;
EPH 4:15 Áídá’ łił daanjǫǫgo da’aṉii ágot’eehíí bee yádaahiilti’ le’, kotsits’in kots’í yebik’ehíí k’ehgo Christ nohwebik’ehgo bił dała’á daandleehgo áń biláhyú daanldzééł le’:
EPH 4:16 Nohwits’í łą́ą́go iłghadaadit’ąąhíí ła’íí its’id bee daałotą’íí gólį́į́, dawa nłt’éégo nadaałidziidyúgo nłt’éégo daandzeeł, ágát’éégo néé Christ bits’íhíí daandlįįgo dabíí bee daałóntą’, ła’íí łił daanjooníí bee néé Christ bits’íhíí daandliiníí nchaa daahiidleeh.
EPH 4:17 NohweBik’ehń biláhyú hasdziihgo gánohwiłdishṉii, Kodí’ godezt’i’go doo Jews daanlįį dahíí da’ílínégo natsídaakeesgo hikaahíí k’ehgo doo hohkaah da le’,
EPH 4:18 Binatsekeesíí yee doo daago’įį da, doo bił ídaagozį dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ ihi’ṉaahíí yits’ą́’zhį’ ádaat’ee, bijíí biyi’ chagołheeł benagoz’ąąhíí bighą:
EPH 4:19 Bijíí ntł’iz silįįgo nchǫ’íí doo yich’į’ t’ąązhį’ ádaat’ee dago yaa ádaadest’ąą, nchǫ’go ánádaat’įįłíí zhą́ bił daanłt’ee daasilįį.
EPH 4:20 Áídá’ nohwihíí ágágot’eehíí doo Christ bits’ą́’dí’ bídaagoł’ąą da;
EPH 4:21 Da’aṉii ba’ikodaanohsį lę́k’eyúgo, Jesus biláhyú da’aṉii ágot’eehíí nohwił ch’ídaagoz’ąą lę́k’eyúgo:
EPH 4:22 Doo áníidá’ nchǫ’íí be’ádaanoht’ee n’íí yó’odaagodoh’aah, áí k’izé’idiłteehgo nchǫ’íí zhą́ hát’į́į́go da’ílíí hileeh;
EPH 4:23 Nohwinatsekeesíí, nohwiyi’siziiníí biłgo áníidégo nohwá ánáolṉe’;
EPH 4:24 Áníidégo be’ádaanoht’eehíí ádaagohdle’, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo dábik’ehyú át’éégo ła’íí da’aṉii dilzįhgo alzaa.
EPH 4:25 Áík’ehgo łéda’ołchoohíí yó’odaagodoh’aah, dała’á nohtįįgee nohwit’ahdí’ daagolííníí da’aṉii ágot’eehíí yee łił nadaagołṉi’: nṉee bits’í dała’á ndi łąąyú henlááhíí k’ehgo néé iłtah at’éégo ádaant’ee ndi dała’á hahiit’i’.
EPH 4:26 Dahagee hadaashohkeegee dénchǫ’égo ágot’eehíí yeh nohołt’é’ hela’: hadaashohkeehíí bił ya’áí owáh hela’:
EPH 4:27 Ch’iidn nant’án doo bá goz’ąągo ádaagonołsį da le’.
EPH 4:28 Hadíń in’įįhíí doo dayúweh in’įįh da le’: áídá’ dabíí bigan yee nłt’éégo na’iziid le’, hadíń nt’é yídįh nliiníí ła’ yaa yiné’ doleełhíí bighą.
EPH 4:29 Yati’ nchǫ’íí doo ła’ nohwizé’dí’ behagohigháh da le’, áídá’ yati’ nłt’éhi zhą́, hadag ádaakole’ doleełgo, hadíí daidits’agíí bee biyaa gozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą.
EPH 4:30 Bik’ehgo’ihi’ṉań biHoly Spirit doo bił gozhǫǫ́ dago doo ádaanołsį da le’, áń bee nohwiká’iskał, ch’ínánohwi’ṉiiłíí bijįįzhį’.
EPH 4:31 Nohwił daagoshch’iihíí, nohwínágochįįhíí, hadaashohkeehíí, hagołdohíí, nchǫ’go yádaałti’íí, ła’íí da’oh’ṉi’go natsídaahkeesíí dawa bee nohwits’ą́’ gonogháh:
EPH 4:32 Łaadaach’ohba’ le’, łaatédaaht’ii le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ bighą nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nágodez’ąąhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ łaa nádaagodenoht’aah le’.
EPH 5:1 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé bił daanzhónihíí daanohłįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań beda’oł’įį;
EPH 5:2 Christ bił daanjǫǫhíí k’ehgo łił daanohjǫǫgo hohkaah, áń łikągolchiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąhgo baa hi’né’híí k’ehgo zesdįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ya’ádet’ąą.
EPH 5:3 Áídá’ nant’į’ na’idaahíí, nchǫ’go natsíts’ikeesíí, dawahá dayúwehégo ídáhách’it’iiníí, dała’á ndi doo bída’ołtah da, ínashood Bik’ehgo’ihi’ṉań bá hadaadeszaago doo ágádaat’įį bik’eh da;
EPH 5:4 Iłkóhgo yati’íí, yati’ da’ílínéhíí, dawahák’e ách’iṉiihíí doo ádaadohṉii bik’eh da: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ahíyi’e daabiłdohṉiigo nłt’éé.
EPH 5:5 Díí bídaagonołsį, hadíń nant’į’ naghaahíí, nchǫ’go at’ééhíí, dawahá dayúwehégo ídáhát’ííníí, áí da’ílíné daayokąąhíí, áń Christ bilałtł’áhgee begoz’aaníí, da’áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’aaníí doo itah bíyéé da doleeł.
EPH 5:6 Dahadíń biyati’ da’ílínéhíí izanołt’é’ hela’: áí bighą dabíí zhą́ daabik’ehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biniigodilé’íí yiká’zhį’ áile’.
EPH 5:7 Áík’ehgo ágádaat’eehíí doo itah daanohłįį da le’.
EPH 5:8 Łah chagołheeł zhiṉéé daanohłįį ni’: k’adyúgo nohweBik’ehń binkááyú idindláád zhiṉéé daasolįį: áík’ehgo got’íni biyi’ hikahíí k’ehgo hohkah;
EPH 5:9 (Holy Spirit nṉee nayik’í’iziidyúgo, nłt’éégo ágot’eehíí, dábik’ehyú ágot’eehíí, ła’íí da’aṉiigo ágot’eehíí biyi’ begoz’ąągo áile’;)
EPH 5:10 NohweBik’ehń hant’é bił goyiłshǫ́ǫ́ doleełíí bídaagonołsįįh.
EPH 5:11 Doo chagołheeł zhiṉéégo da’ílínégo ánádaat’įįłhíí k’ehgo ánádaaht’įįł da, áídá’ ágánágot’įįłíí nṉee bił ch’í’ṉah ádaanołsįgo bígózį le’.
EPH 5:12 Nagont’į’yú ánádaat’įįłíí bích’iłtahyúgo ndi bik’ee ídaayágosį.
EPH 5:13 Dawahá ch’í’ṉah alzaahíí idindláádíí bee bígózį: dawahá hit’iiníí idindláádíí bee hit’įį.
EPH 5:14 Áík’ehgo gáṉíígo dahgoz’ąą, Iłhoshíí, ch’ínándzííd, dasíńtsąądí’ nádndáh, Christ niká’zhį’ idindláádgo áile’.
EPH 5:15 Hagot’éégo hohkahíí baa daagonohsąą, nṉee doo daagoyą́ą́ dahíí doo k’ehgo da, áídá’ daagoyáni hikahíí k’ehgo hohkah,
EPH 5:16 Díí yołkaałíí biyi’ doo nzhǫǫ dahíí zhą́ begoz’ąąhíí bighą goldohíí ílį́į́go ádaanołsį.
EPH 5:17 Ídaa daagonohdząą le’, nohweBik’ehń nohwá hát’ííníí bídaagonołsįįh.
EPH 5:18 Wine nohwił nádaagodołhis hela’, áí dénchǫ’go kodiłteehi at’éé; áídá’ Holy Spirit nohwee hadaalk’iłgo nłdzilgo bee nasozįį le’;
EPH 5:19 Siníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ biyi’dí’hi, Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosiníí, ła’íí ínashood biyiníí bee iłch’į’ da’doh’aał le’, nohwił daagozhǫ́ǫ́go nohwijíí biyi’dí’ nohweBik’ehń bich’į’ da’doh’aał le’;
EPH 5:20 Dábik’ehn Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bich’į’ dawahá ba’ihédaanohsį le’, Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ biláhyú;
EPH 5:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįgo daałidohts’ag le’.
EPH 5:22 Isdzáné daanohłiiníí, daanohwiką’ daadohts’ag le’, nohweBik’ehń daadohts’agíí k’ehgo.
EPH 5:23 Nṉee bi’aa yá sizįįgo bi’aahíí bitsits’ini at’éé, Christ ínashood dawa yá sizįįgo bitsits’ini at’ééhíí k’ehgo: ínashood daanliiníí dawa Christ bits’í nlįįgo áí hasdá’iiṉíłi at’éé.
EPH 5:24 Áík’ehgo ínashood dawa Christ daidits’agíí k’ehgo isdzáné daanliiníí ałdó’ dawahá bee biką’ daidits’ag le’.
EPH 5:25 Da’aṉii ínashood daanliiníí łą́ą́ ndihíí Christ biláhyú dała’á át’éé, Christ áí bił nzhǫǫgo ya’ídet’ąąhíí k’ehgo nṉee daanohłiiníí, daanohwi’aa nohwił daanzhǫǫ le’;
EPH 5:26 Tú bee taats’idígisíí k’ehgo áí ínashood dała’á át’ééhíí Christ biyati’ yee taayigisgo ídáhaididle’híí bighą ya’ídet’ąą,
EPH 5:27 Doo hayú dinojizhgo da, doo hayú baa dahts’idiłhiłgo da, dant’éhéta dénchǫ’éhíí da’ádįh; áídá’ dilzihgo, dánłt’éé nt’éégo, bits’ą́’dindláád silįįgo ídaayi’né’ doleełhíí bighą ya’ídet’ąą.
EPH 5:28 Da’ágát’éégo nṉee bi’aa bił daanzhǫǫ le’, dabíí bits’íhíí k’ehgo. Hadíń bi’aa bił nzhooníí dabíí ídił njóni at’éé.
EPH 5:29 Nṉee doo ła’ dabíí bits’í bił nchǫ’ da; áídá’ nłt’éégo áyíłsįgo bił nzhǫǫgo yiṉádéz’įį, nohweBik’ehń ínashood dawa dabíí bee dała’á nlįįgo bits’í k’ehgo at’éhi ágát’éégo áyíłsį,
EPH 5:30 Néé dała’á daantįįgee Christ ła’ bits’í daandlįįhíí bighą, bitsį’ hik’e bits’in k’ehgo.
EPH 5:31 Áí bighą nṉee bitaa hik’e bą́ą́ biłgo yits’ą́’ dahdigháhgo bi’aa yíhiigháh doleeł, áík’ehgo naki dilt’ee n’íí dała’á nádleeh doleeł.
EPH 5:32 Díí dázhǫ́ doo bígózini at’éé da: Christ hik’e ínashood łą́ą́ ndihíí Christ biláhyú dała’á at’éhi áłdishṉii.
EPH 5:33 Áídá’ dała’á daanohtįįgee gádaanohwiłdishṉii, Nohwi’aa nohwił daanzhǫǫ le’, dabíí ídił njǫǫhíí k’ehgo; ła’íí isdzáné biką’ daayidnłsį le’.
EPH 6:1 Chągháshé daanohłíni, nohwitaa nohwimaa biłgo daadohts’ag le’, nohweBik’ehń bił dała’á daanohłįįhíí bighą: ágádaanoht’eego nłt’éé.
EPH 6:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dawa bitahyú dantsé nt’éhéta nohwá ádishłiił nohwiłnṉiidíí díínko dahgoz’ąą, Nitaa nimaa biłgo dinłsį́ le’;
EPH 6:3 Áík’ehgo niyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ni’gosdzáń biká’ ńzaadyú hinṉáá doleeł.
EPH 6:4 Nṉee daanohłiiníí, nohwichągháshé doo bił daadohtehgo bídaagoyołchįį da: áídá’ nohweBik’ehń bik’ehgo nohwichągháshé doo dábik’ehyú ádaat’ee dagee bich’į’ yádaałti’go bił ch’ídaagonoh’aahgo bihołṉaa.
EPH 6:5 Nada’ohsiidíí, ni’gosdzáń biká’ bánada’ohsiidíí da’áṉííyú ádaanoht’ee, daadohtłidá’ nohwiini’ dahą́hgo, nohwijíí da’at’éhé bee, Christ bá nada’ohsiidhíí k’ehgo;
EPH 6:6 Doo bánada’ohsiidíí binadzahgee zhą́ ágádaanoht’ee da, doo nṉee bił daagonołshǫ́ǫ́híí zhą́ bighą da; áídá’ Christ bánada’ohsiidíí daanohłįįgo nohwijíídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dahát’į́į́yú ádaanoht’ee;
EPH 6:7 Nt’éhéta ádaał’iiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá ádaał’įįhíí k’ehgo nohwił daagozhǫ́ǫ́go ádaał’įį, doo nṉee bá ádaał’įįhíí k’ehgo da:
EPH 6:8 Díí bídaagonołsį, nṉee nłt’éégo adzaayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áík’ehgo nłt’éégo bich’į’ nahiṉiił, isnáh nliiníí dagohíí doo isnáh nlįį dahíí.
EPH 6:9 Nohwíí nant’án daanohłiiníí, nohwá na’iziidíí da’áík’ehgo bich’į’ ádaanoht’ee le’, doo dayúweh goyéégo bee nadaagoh’aa da: nohwíí ałdó’ nohwiNant’a’ yaaká’yú gólį́į́ bídaagonołsį; áń doo nṉee ił’anigo yaa natsekees da.
EPH 6:10 Iké’yúhíí, shik’ííyú, nohweBik’ehń dák’a’at’éhi binawodíí bee nłdzilgo nasozįį.
EPH 6:11 Bésh diyágé Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwainé’íí dawa ádaagohdle’, ch’iidn nant’án nohwich’į’ nach’aagee nłdzilgo nasozįį doleełhíí bighą.
EPH 6:12 Doo nṉee daanliiníí bich’į’ nadaagonlkaad da, áídá’ spirits binadaant’a’íí, binawodíí, díí ni’gosdzáń biká’ chagołheełíí binadaant’a’íí, ła’íí spirits daanchǫ’íí yúdahyú gólíni bich’į’ nadaagonlkaad.
EPH 6:13 Áí bighą bésh diyágé Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwainé’íí dawa ádaagohdle’, nagontł’ogíí bijįį nasozįį doleełhíí bighą, áík’ehgo ąął ádaasołaago t’ah nasozįį doleeł.
EPH 6:14 Da’aṉii ágot’eehíí bee nohwizis ádaagohdle’go nasozįį, ła’íí dábik’ehyú ágot’eehíí bee bésh nohwitíl naztąągo ádaagohdle’;
EPH 6:15 Yati’ baa gozhóni bee nkegohen’ą́ą́híí nohwikee bee hadaadeszaa le’;
EPH 6:16 Da’itiséyú nohwi’odlą’ bee nohwinadį́h dahdaadohtįįh, áí bee k’aa’ diłtłi’i ch’iidn nant’án yidiłt’ohíí daanołtsees doleeł.
EPH 6:17 Áídí’ bésh ch’ah bee hasdá’ildéhi ádaagohdle’, ła’íí bésh be’idiltłishé Holy Spirit nohwainé’íí dahdaadohtįįh, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’hi at’éé:
EPH 6:18 Holy Spirit biláhyú dáda’ohkąąh nt’éé, nohwijíídí’ dahot’éhé bee da’ohkąąhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bída’dohkeed, daadeh’į́į́go ínashood dawa doo hagee ngont’í’go da bá da’ohkąąh;
EPH 6:19 Shíí ałdó’ shá da’ohkąąh, Bik’ehgo’ihi’ṉań yati’ shizayiṉiił le’, doo siste’ dago yati’ baa gozhóni biyi’dí’ doo bígózį da n’íí ch’í’ṉah ádaashłe’ doleełgo,
EPH 6:20 Shíí, yati’ baa gozhóni bee nagoshṉi’go shi’dol’aadhíí bighą dahshi’destł’ǫǫgo ha’ásítį́į́; doo siste’ dago dáyashti’ le’at’ééhíí k’ehgo yashti’ doleeł shá da’ohkąąh.
EPH 6:21 Hago ánásht’įįłíí ła’íí hago ánsht’eehíí bídaagonołsį doleełgo Tíkikas, nohwik’isn nohwił daanzhóni, begondlįįgo nohweBik’ehń yána’iziidi, dawa yaa nohwił nagolṉi’ doleeł:
EPH 6:22 Áń nohwich’į’ hił’áad, hago ádaant’eehíí bídaagonołsį doleełhíí bighą, áík’ehgo nohwijíí yił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleeł.
EPH 6:23 Iłk’ííyú daanlíni iłch’į’gont’ééhíí bee bich’į’ goz’ąą le’, ła’íí ił’ijóóníí odlą’ biłgo ałdó’ bee bich’į’ goz’ąą le’, áí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, Jesus Christ nohweBik’ehń biłgo bits’ą́’dí’hi at’éé.
EPH 6:24 Jesus Christ nohweBik’ehń da’aṉii bił daanzhooníí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee bich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
PHI 1:1 Shíí Paul ła’íí Timótheus biłgo Jesus Christ bánaidziidíí, ínashood dawa Philippi golzeegee daagolínihíí bich’į’ k’e’iilchii, ínashood yiṉádaadéz’iiníí ła’íí tédaat’iyehíí nłt’éégo áyíłsiníí ałdó’ bich’į’ k’e’iilchii:
PHI 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
PHI 1:3 Dahagee nohwínáshṉiihgee nohwighą Bik’ehgo’ihi’ṉań hoshkąąhń ba’ihénsį,
PHI 1:4 Dábik’ehn daanohwigha nohwá oshkąąhgee shił gozhǫ́ǫ́go nohwá oshkąąh,
PHI 1:5 Yati’ baa gozhóni dantsé daadesots’ąądí’ díí jįįzhį’ bee shich’odaahṉiigo ngohenyááhíí ba’ihénsį;
PHI 1:6 Díí nłt’éégo bígonsį, nohwijíí biyi’ nłt’éégo nanohwik’í’iziid nkegonyaahíí Jesus Christ nádáhíí bijįį ąął łaile’ doleeł:
PHI 1:7 Shijíídí’ shił daanohshǫǫhíí bighą daanohwigha díí k’ehgo nohwaa natseskees dábik’eh; ha’ásítį́į́dá’ ła’íí yati’ baa gozhóni yashti’go bá sízį́į́dá’ shíí hik’e nohwíí ałdó’ łahdí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nohwiká’zhį’ at’éé.
PHI 1:8 Jesus Christ bits’ą́’dí’go ił’ijóóníí bee shił daanoh shǫǫgo daanohwigha nohwaa ch’íṉá nshłiiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań shá yígółsį.
PHI 1:9 Díí bighą nohwá oshkąąh, nohwił ídaagozįgo ła’íí daagonohsąągo nohwił’ijóóníí dázhǫ́ ch’ída’izkaadyú nohwá bínágohidáh;
PHI 1:10 Áík’ehgo nłt’éégo ágot’eehíí zhą́ nohwił dábik’eh doleeł; ła’íí nohwijíí bił da’aṉiigo doo nohwaa dahdaagoz’ąą dago daahinohṉaa doleeł, Christ nádáhíí bijįįzhį’;
PHI 1:11 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo at’ééhíí ch’í’ṉah hileehgo, ła’íí áń ba’ihégozį doleełhíí bighą dábik’ehyú ádaanoht’eego Jesus Christ binawodíí bee nłt’éégo áná’ol’įįłíí an’odaazlįįgo ánádaaht’įįłgo nohwá oshkąąh.
PHI 1:12 Shik’ííyú, shich’į’ ágódzaahíí yati’ baa gozhóni yuṉáásyú be’ánágon’ą́ą́ doleełhíí bighą shich’į’ ágódzaahíí bídaagonołsį hasht’į́į́;
PHI 1:13 Áík’ehgo Christ bighą ha’ásítį́į́híí silááda ízisgo nant’án yánada’iziidíí ła’íí nṉee dahot’éhé dádaagolį́į́ ńt’éégo shídaagołsįįd;
PHI 1:14 Ha’ásítį́į́híí bighą nohweBik’ehń biláhyú shik’isyú daanliiníí łą́ą́go bi’odlą’ daanłdzil daasilįį, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ da’itisgo doo nédaaldzid dago, ła’íí doo biini’ daahą́h dago yee yádaałti’.
PHI 1:15 Łą́ą́go shídaayésts’ąąhíí bighą shik’edaanṉiihgo, dagohíí iłch’į’ nadaagonłkaadgo nṉee ła’ Christ yaa nadaagolṉi’; ła’ihíí nłt’éégo shaa natsídaakeesgo Christ yaa nadaagolṉi’:
PHI 1:16 Iłch’į’ nadaagonłkaadgo Christ yaa nadaagolṉi’íí daazhógo ádaaṉii, ha’ásítį́į́ ndi dayúweh shich’į’ nagontł’og le’ daasho’ṉíígo:
PHI 1:17 Áídá’ ła’ihíí bił daanshǫǫhíí bighą Christ yaa nadaagolṉi’, yati’ baa gozhóni bá sízį́į́go nshi’deltįįhíí yídaagołsįhíí bighą.
PHI 1:18 Hago’at’éégo áídá’? Doo hago’at’éé da, da’ádzaayú ndi, daazhógo ádaaṉiigo ndi, dagohíí da’aṉiigo ádaaṉiigo Christ baa na’goṉi’; áík’ehgo shíí shił gozhǫ́ǫ́, ła’íí dayúweh shił gozhǫ́ǫ́ doleeł.
PHI 1:19 Nohwi’okąąhíí ła’íí Jesus Christ biSpirit shich’oṉiihíí bee shiyaa gozhǫ́ǫ́ doleełgo bígonsį,
PHI 1:20 Doo ídaayánsdzį da doleeł, áídá’ doo shiini’ hą́h dago shits’í binkááyú Christ ba’ihégosį n’íí k’ehgo dák’ad ndi ba’ihégosį doleełíí shijíí dawa bee hasht’į́į́go bikádésh’įį, t’ah hinshṉaadá’ dagohíí dasiitsąą ndi.
PHI 1:21 Shíí hinshṉaayúgo Christ bá hinshṉaa, dasiitsąąyúgohíí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí hisht’įįh.
PHI 1:22 Dayúweh hinshṉaayúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’isiidíí binest’ą’ golį́į́híí k’ehgo dayúweh ídaagowa’: áídá’ hadíí nágodish’aahíí doo bígonsį da.
PHI 1:23 Díí nakigo goz’aaníí dázhǫ́ baa natséskees, dahdisháhgo Christ bił hishłeehíí dázhǫ́ hásht’į́į́; áí itisgo shił nzhǫǫ:
PHI 1:24 Áídá’ dayúweh hinshṉaahíí itisgo nohwá nzhǫǫ.
PHI 1:25 Áík’ehgo díí bígosíłsįįd, dayúweh hinshṉaago daanohwigha nohwił daagonshłįį doleełgo, nohwi’odlą’ nłdzilgo ła’íí bee nohwił daagozhǫ́ǫ́go dayúweh nohwá daagowahíí bee nohwich’odaashṉii doleeł;
PHI 1:26 Áík’ehgo nohwaa násdzaahíí bighą Jesus Christ binkááyú shaa nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
PHI 1:27 Dáhagot’éégo shich’į’ godeyaayúgo, Christ nłt’éégo baa na’goṉi’íí bikísk’eh ádaanoht’eego ádaanołsį: áík’ehgo nohwaa niyáágo nohwish’įį, dagohíí doo nohwaa niyáá da ndi, dáłełt’eego natsídaahkeesgo ła’íí. dała’á daanohwiini’go yati’ baa gozhóni ch’odlaaníí bá nłdzilgo nasozįįgo, la’íí nłdzilgo bá nada’ohsiidgo nohwa’ikonsį doleeł;
PHI 1:28 Nohwik’edaanṉiihíí doo bédaałdzid da: áí bee díínko yídaagołsį, áí da’ílíí daadoleełíí ádaat’ee, nohwihíí hasdáhkaihíí ádaanoht’ee, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi.
PHI 1:29 Christ daahohdląągo nohwaa godet’ąą, áídá’ doo daáí zhą́ da, bá nohwiniidaagonłt’ę́égo ałdó’ nohwaa godet’ąą;
PHI 1:30 Shíí ła’íí nohwíí dáłełt’eego nohwi’odlą’ bee nadaagonlkaad, ágát’éégo nagonshkaadíí daashoh’įį ni’, ła’íí t’ah nagonshkaadíí sha’ikodaanohsį.
PHI 2:1 Áík’ehgo Christ bił dała’á daandlįįhíí bee bidag ádaant’eego, ła’íí łił daanjǫǫhíí bee łił goyiłshǫ́ǫ́go, ła’íí Holy Spirit bił daandlįįgo, łaadaach’oba’go,
PHI 2:2 Nohwinatsekees dała’á ádaanołsį, dáłełt’eego łił daanohjǫ́ǫ́ le’, dała’ágo natsídaahkees, nohwiini’ dała’á le’, áí bee shił gozhǫ́ǫ́go ádaashinołsį.
PHI 2:3 Łaanahkaihíí dagohíí itisgo ádesoh’ṉilíí doo nohwitahyú begoz’ąą da le’; áídá’ daanohtįįgee ídaa daagoch’iyolba’go nṉee ła’ nohwitisgo nłt’éégo baa natsídaahkees le’.
PHI 2:4 Dała’á daanohtįįgee doo daanohwízhą́ ídaa natsídaahkees da, nṉee ła’ihíí ałdó’ baa natsídaahkees le’.
PHI 2:5 Christ Jesus binatsekeesíí be’ádaanoht’ee le’:
PHI 2:6 Áń Bik’ehgo’ihi’ṉań nlįį ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań yił dała’á nlįįgo doo yotą’ da ni’:
PHI 2:7 Áídá’ áí íts’ą́’zhį’ áyíídlaago kána’iziidhíí át’ééhíí k’ehgo ya’ídet’ąągo nṉee bits’í yee gozlįį.
PHI 2:8 Áídí’ nṉee k’ehgo nyáágo ídaagoch’iyolba’go Bik’ehgo’ihi’ṉań yikísk’eh at’éégo da’itsaah yuṉe’ ch’ínyáá lę́k’e, tsį’iłna’áhi biká’.
PHI 2:9 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ da’itiséyú binesdaa, ła’íí hizhiihíí dawa bitisgo at’éhi bizhi’ bá áyíílaa:
PHI 2:10 Áík’ehgo yaaká’yú ła’íí ni’gosdzáń biká’yú, ni’gosdzáń bitł’ááhyú gólííníí ałdó’, dawa bich’į’ daahilzhiish doleeł, Jesus bizhi’ hójíígee;
PHI 2:11 Ła’íí hadíí yádaałti’íí daantį́į́gee Jesus Christ dawa yeBik’ehń nlįį daaṉii doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ba’ihégosį doleełhíí bighą.
PHI 2:12 Áík’ehgo shił daanohshóni, doo dáshiṉááł zhą́go da, ndi k’adíí doo shiṉááł dadá’ ndi, dábik’ehn da’dohts’ag n’íí k’ehgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįgo daadohtłidgo daanohwíí hasdánohwidi’ṉiiłíí ładaahłe’go nabik’ída’ohsiid le’:
PHI 2:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań bił goyiłshóóníí hádaaht’įįgo ła’íí be’ádaanoht’eego ánohwiłsįhíí bighą nohwiyi’ na’iziid.
PHI 2:14 Doo nt’é bee nadaadoht’įį dago, ła’íí doo łahadaadoht’áh dago baa nahkai le’:
PHI 2:15 Áík’ehgo doo nohwaa dahgosit’aa dahíí ła’íí doo nchǫ’go natsídaahkees dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé doo nt’é bighą nohwił daach’iteh dahíí bee ch’í’ṉah ídaadinołzį, nṉee daanchǫ’go ádaat’eehíí ła’íí dabíí zhą́ daabik’ehgo ádaat’eehíí bitahyú ni’gosdzáń biká’ nohwits’ą́’ dindláád;
PHI 2:16 Yati’ be’ihi’ṉaahíí nṉee dawa bich’į’ bił dahdaadołṉih; áík’ehgo doo ch’éh itah nniyáá dahíí bighą, ła’íí doo da’ílį́į́zhį’ na’síziid dahíí bighą shił gozhǫ́ǫ́ doleeł, Christ nádáhíí bijįį.
PHI 2:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań nt’éhéta baa hi’né’híí k’ehgo nohwi’odlą’ baa hiné’dá’ shíí baa ídensht’ąągo shidił ałdó’ baa hiné’yúgo, baa shił gozhǫ́ǫ́ doleeł, ła’íí daanohwigha nohwa’ashhahdí’ shił gozhǫ́ǫ́ doleeł.
PHI 2:18 Da’áíhíí bighą nohwíí ałdó’ nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’, sha’ashhahdí’ nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
PHI 2:19 Jesus nohweBik’ehń ba’oshłíígo dák’adégo Timótheus nohwich’į’ dish’aa, nohwa’ikodaaniisįįhíí shił goyiłshǫ́ǫ́ doleełhíí bighą.
PHI 2:20 Dząągee áń zhą́ dała’ bił natséskees, áń zhą́ nohwá nłt’ééhíí hát’į́į́.
PHI 2:21 Ła’ihíí dabíí nadaabi’dintł’ogíí zhą́ yaa natsídaakees, Jesus Christ binasdziidíí doo yaa natsídaakees da.
PHI 2:22 Ndihíí Timótheus nłt’éégo ánát’įįłgo bídaagonołsį, nṉee biye’híí k’ehgo yati’ baa gozhóni itah bee yáhiilti’go shich’ozṉi’.
PHI 2:23 Hagoshą’ shich’į’ ágot’ee doleełíí bígosíłsįįdgo, dagoshch’į’ nohwich’į’ dish’aa doleeł.
PHI 2:24 Ła’íí shíí ałdó’ dét’įhégo nohwich’į’ disháhgo nohwe Bik’ehń ba’oshłíí.
PHI 2:25 Epaphrodítus, shik’isn, bił na’isiidi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bá silááda bił nshłíni, nohwich’į’ nádish’aago dábik’eh shį nsį, áń shich’į’ daadisoł’a’ n’íí, áík’ehgo hadíí bídįh nshłiiníí shaa yihiṉiiłgo shich’ozṉi’.
PHI 2:26 Áń nohwaa ch’íṉá silįį, ła’íí nṉiihgo ba’ikodaanohsįhíí bighą biini’ łą́ą́.
PHI 2:27 Yóíyahgo nṉiih ni’, dasdozhą́ daztsąą, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ch’ozbaad; doo dabíí zhą́ da, shíí ałdó’ shaa ch’ozbaad, doo ágát’éé dayúgo doo shił gozhǫ́ǫ́ dahíí da’itiségo doo shił naagojǫǫ da doleeł ni’.
PHI 2:28 Áík’ehgo dázhǫ́ hásht’į́į́go nohwich’į’ deł’a’, nádaahołtsąągee nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł, áík’ehgo shíí dá shił dégots’ííd doleeł.
PHI 2:29 Áí bighą nohweBik’ehń biláhyú dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́go nádaadołteeh; nṉee ágádaat’eehíí daadinołsį;
PHI 2:30 Áń Christ yána’iziidhíí bighą dasdozhą́ daztsąą, bi’ihi’ṉa’ doo yaa bił goyéé dago, hagot’éégo shich’odaahṉii doleeł n’íí ąął shá áyíílaa.
PHI 3:1 Iké’zhį’go shik’ííyú, nohweBik’ehń biláhyú nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’. Da’áí baa nohwich’į’ k’ena’ishchihíí doo shá nyee da, nohwíí nohwá nzhǫǫ.
PHI 3:2 Gósé k’ehgo daanliiníí baa daagonohsąą, nchǫ’go ánádaat’įįłíí baa daagonohsąą, hadíí bikágé naiłgésíí, ła’íí nohwikágé nadaahołgéés daanohwiłṉiihíí ałdó’ baa daagonohsąą.
PHI 3:3 Néé da’aṉii circumcise ádaabi’deszaahíí daandlįį, Holy Spirit binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąh, Christ Jesus zhą́ baa da’óndlii, danéé nohwi’at’e’íí doo bee ídaa da’ohiidlii da.
PHI 3:4 Áídá’ shíí bighane golį́į́go ída’oshdlíí. Nṉee ła’ nt’é yee ída’odlííyúgo, shíí itisgo at’ééhíí bighą ída’oshdlíí:
PHI 3:5 Gosilį́į́dí’ tsebííską́ą́go circumcise áshi’delzaa ni’, Israelite nshłíni, Benjamin hat’i’íí bits’ą́’dí’, Hebrew nshłįįgo shimaa hik’e shitaa biłgo Hebrew daanlįį ni’; Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí baa yách’iłti’yúgo bikísk’eh ánsht’eego Pharisee nshłįį ni’;
PHI 3:6 Jews da’okąąhíí dahot’éhé bee oshkąąhíí baa yách’iłti’yúgo, ínashood daanliiníí biniidaagonłt’éégo ádaansį ni’; Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí bik’ehgo dábik’ehyú ánsht’eehíí baa yách’iłti’yúgo, doo shaa dahgoz’ąą da ni’.
PHI 3:7 Ndihíí áí dawa bee sist’įįd n’íí Christ bighą shich’į’ doo nt’é da nasdlį́į́híí k’ehgo baa natseskees.
PHI 3:8 Christ Jesus sheBik’ehń bígonsįhíí dázhǫ́ ílį́į́híí bighą dawahéhíí shich’į’ doo nt’é da nasdlį́į́: áń bighą dawahéhíí k’ihzhį’ nyiiné’híí bighą bił ch’ígódéehíí k’ehgo bił oshtag, bideṉá Christ hisht’įį doleełhíí bighą,
PHI 3:9 Ła’íí Christ bił dała’á nshłįįgo shígózį doleełhíí bighą, doo Jews bich’į’ begoz’aaníí bikísk’eh ánsht’eehíí bighą dashíí dábik’ehyú ánsht’ee da, áídá’ Christ hoshdląąhíí binkááyú zhą́ dábik’ehyú ánsht’ee, áí dábik’ehyú ách’ít’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé, ko’odlą’íí bee:
PHI 3:10 Christ bígonsįįh hasht’į́į́, ła’íí binawodíí daztsąądí’ naadiidzaahíí bee ch’í’ṉah alṉe’íí bígonsh’aah ałdó’, ba’ashhahdí’ shiniigonlt’éé doleełgo, ła’íí áń datsaahdá’ át’éé n’íí k’ehgo ánsht’eego hasht’į́į́;
PHI 3:11 Hagot’éégo bígonedząąyúgo zhą́ nanezna’ n’íí naadiikáhgee shíí ałdó’ itah deshłeełgo hasht’į́į́.
PHI 3:12 Shíí doo hwahá bee shaa goṉáh da, doo hwahá dázhǫ́ nzhǫǫ hishłeeh da, ndi ágánsht’ee doleełhíí bighą dayúweh baa hishaał, Christ yighą hashiłtííníí łaashłe’ doleełgo.
PHI 3:13 Shik’ííyú, shíí áí doo hwahá łaashłe’ dago bígonsį: áídá’ shiké’ ńnááyú ágot’eehíí baa yishṉahdá’ dała’ágo goz’áni zhą́ baa hishaał, shádįhyú ágot’eehíí zhą́ bich’į’ dahnshdǫhgo,
PHI 3:14 Ngont’i’gee na’desdzogíí bich’į’ hishwoł, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań Christ Jesus biláhyú yaaká’dí’go bighą nohwich’į’ aṉííhíí honshbįįh doleełhíí bighą.
PHI 3:15 Áík’ehgo haląą, Holy Spirit bee bayáń daasiidliiníí shíí ánsht’ee dishṉiihíí k’ehgo baa natsídaahiikees le’: áídá’ dant’éhéta łahgo baa natsídaahkeesyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił ch’í’ṉah áile’ ndi at’éé.
PHI 3:16 Ágát’éé ndi iłk’idá’ bídaagosiilzįįdíí nłdzilgo daahóntą’go bikísk’eh ádaant’ee le’.
PHI 3:17 Shik’ííyú, dała’ daanohłįįgo shedaał’įį, nohwíí bikísk’eh ihi’ṉaahíí nohwá ádaasiidlaa, áíyikísk’ehyú ádaat’eehíí daaneł’į́į́go bídaagonołsį le’.
PHI 3:18 (Nṉee łáni Christ bitsį’iłna’áhi yik’edaanṉiihgo nadaakaihíí baa nohwiłnanágosh’ṉih, k’adíí shiṉáátú nálį́į́dá’ nagoshṉi’:
PHI 3:19 Áí bendaagoyaago da’ílíí daadoleeł, bibidíí binant’a’ ádaayiłsį, bik’ee ídaayágosį doleeł n’íí yee ídaada’odlíí, ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ yaa daabiini’.)
PHI 3:20 Áídá’ néé nohwini’íí yaaká’yú goz’ąą, áídí’ Hasdánohwiṉiiłíí Jesus Christ nohweBik’ehń nádáhíí bikádaadét’įį:
PHI 3:21 Dawa dabíí yebik’ehgo áyíłsįgo binawodíí yee yínel’ąąhíí k’ehgo, nohwits’í baagoch’oba’ n’íí dabíí bits’í bits’ą́’dindį́híí k’ehgo łahgo ánáidle’ doleeł.
PHI 4:1 Áík’ehgo shik’ííyú, dázhǫ́ shił daanohshóni, nohwaa ch’íṉá nshłįį, baa shił gozhóni daanohłįį, nohwíí ch’ah hobįįhíí k’ehgo hosiłbąąhíí shá daanohłįį, dázhǫ́ shił daanohshóni, nohweBik’ehń biláhyú nłdzilgo nasozįį.
PHI 4:2 Euódias nánoshkąąh, Síntiki ałdó’ nánoshkąąh, nohweBik’ehń biláhyú nohwiini’ łełt’ee le’, dishṉiigo.
PHI 4:3 Dani nił naki disht’éhi, ni ałdó’ nánoshkąąh, díí isdzáné bich’odaanṉiih, áí yati’ baa gozhóni baa na’goṉi’gee bił nada’isiid ni’; Clément holzéhi hik’e ła’ihíí bił nada’isiid n’íí ałdó’ biłgo, dawa naltsoos be’ihi’ṉáhi biyi’ bizhi’ dahnagoz’ąą.
PHI 4:4 Dábik’ehn nohweBik’ehń biláhyú nohwił daagozhǫ́ǫ́le’: ágánánohwiłdish’ṉii, Nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
PHI 4:5 Dawa bich’į’ daanohshooníí nṉee nohwá yídaagołsį le’. NohweBik’ehń ałhánédí’ nádaał.
PHI 4:6 Doo nt’é bighą nohwiini’ łą́ą́ da le’; áídá’ ihédaanohsigo dawa bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań nádaahohkąąh, nt’é hádaaht’iiníí bił nadaagołṉi’go bídaahohkeed.
PHI 4:7 Áík’ehgo iłch’į’gont’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań kaa yiné’íí bígoch’iłsiníí bitisgo at’éhi nohwijíí hik’e nohwinatsekeesíí biyi’ golį́į́go nłt’éégo áyíłsį, Christ Jesus biláhyú.
PHI 4:8 Iké’yúhíí, shik’ííyú, nt’éhéta da’aṉiihíí, nt’éhéta dilziníí, nt’éhéta dábik’ehyú át’ééhíí, nt’éhéta doo nchǫ’ zhiṉéé dahíí, nt’éhéta dázhǫ́ nzhooníí, nt’éhéta nłt’éégo baa ch’iṉiihíí; dázhǫ́ nłt’ééyúgo, ba’ihégosį bik’ehyúgo, díí baa natsídaahkees.
PHI 4:9 Shits’ą́’dí’ bídaagosołsįįdgo nádoné’íí dawa, shits’ą́’dį́’ da’desots’ąą n’íí ałdó’, ła’íí be’ánsht’eehíí daah’į́į́ n’íí, díí k’ehgo ádaanoht’ee le’: áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań iłch’į’gont’ééhíí kaa yiné’íí nohwił nlįį doleeł.
PHI 4:10 NohweBik’ehń binkááyú dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́, k’adíí áníita zhą́ shaa nohwił nádaagoyéé; da’aṉii shaa nohwił daagoyéé ni’, ndi doo hagot’éégo bídaaneł’ąą da ni’.
PHI 4:11 Doo nt’é bídįh nshłįį dishṉii da; hagot’éégo hinshṉaahíí shił da’ákohgo bígoł’ąą.
PHI 4:12 Débaagoch’oba’ágo hinshṉaahíí bígosíłsįįd, dawahá shich’į’ ch’ída’izkaadgo hinshṉaahíí ałdó’ bígosíłsįįd: da’ádzaayú ła’íí dawa bee, ná’ch’iłdįįhíí ła’íí shiṉá’, dawahá ch’ída’izkaadíí ła’íí dawahá bídįh nshłįįhíí baa shił ch’ígót’ąą.
PHI 4:13 Christ shinawod shá ágółsiníí biláhyú dawa ashłéhgo bínensh’ąą.
PHI 4:14 Ágát’éé ndi shich’į’ nagontł’ogee shich’odaasoṉi’íí nłt’ééyú ádaahdzaa.
PHI 4:15 Áídá’ Phílippigee daagonohłíni, yati’ baa gozhóni dantsé begodeyaago Macedóniadí’ dahdiyaadá’, ínashood ha’ánáłséh nagozṉilíí doo ła’ shich’ozṉi’ da, nohwíí zhą́ shich’odaasoṉi’, iłdeṉágo łádaadihi’né’íí zhiṉéégo.
PHI 4:16 Thessaloníca golzeegee sidáádá’ ndi bídįh nshłįįhíí bighą zhaali bee shich’onádaahṉiih ni’, doo dałándi zhą́ da, nakidn ni’.
PHI 4:17 Doo nt’é shaa hi’né’ hásht’į́į́híí bighą dishṉii da: łą́ą́go nohwá ínágodáhgo nohwich’į’ goldohíí zhą́ nohwá hásht’į́į́.
PHI 4:18 Bídįh nshłįį n’íí shaa hi’né’ dázhǫ́ bitisgo łą́ą́go: da’áígee dáshik’eh, shich’į’ ádaasolaa n’íí Epaphrodítus shaińṉil, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa bi’ṉiiłíí łikągolchini at’éégo dá bił bik’eh, bił gozhǫ́ǫ́go náidnné’hi at’éé.
PHI 4:19 Bik’ehgohinshṉań nt’é bídįh daanohłiiníí Christ Jesus dawa ch’ída’izkaadgo hágołdzilíí bee nohwá ágoléh.
PHI 4:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań da’áí nohwiTaa ba’ihégosį le’, dahazhį’ doo ngonel’ąą dayú. Doleełgo at’éé.
PHI 4:21 Ínashood daantį́į́gee Christ Jesus biláhyú, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Nohwik’isyú bił naháshtaaníí, Gozhǫǫ, daanohwiłṉii.
PHI 4:22 Ínashood dawa, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii, Caesar yił daagolíni áí zhą́ bitisgo.
PHI 4:23 NohweBik’ehń Jesus Christ biłgoch’oba’íí daanohwigha bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
COL 1:1 Shíí Paul, Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo Jesus Christ binal’a’á nshłíni, ła’íí nohwik’isn Timótheus biłgo,
COL 1:2 Colósse golzeegee ínashood daanliiníí ła’íí Christ biláhyú nohwik’ííyú bada’óndliihíí bich’į’ k’e’iilchii: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, Jesus Christ nohweBik’ehń biłgo biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
COL 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa, nohwighą ba’ihéndzigo dábik’ehn nohwá ohiikąąh,
COL 1:4 Christ Jesus daahohdląągo ła’íí ínashood dawa nohwił daanzhǫǫgo ba’ikondzįhíí bighą,
COL 1:5 Yaaká’yú nohwiba’ goz’aaníí ndaahołííhíí bighą ágádaanoht’ee; áí ndaahołííhíí yati’ baa gozhóni, yati’ da’aṉíhi bee iłk’idá’ daadesots’ąą ni’;
COL 1:6 Áí yati’íí nohwitahyú didezdláádhíí k’ehgo ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo didezdláád; nohwíí daadesots’ąągo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí da’aṉiigo bídaagonołsįhíí bijįįdí’ godezt’i’go nłt’éégo ádaanohwoliiłhíí k’ehgo bíí ałdó’ nłt’éégo ádaaboliił:
COL 1:7 Áí yati’íí Épaphras holzéhi, nohwił nzhóni, bił na’idziidi, bits’ą́’dí’ bídaagoł’ąą, áń nohwá Christ yána’iziidi ba’óndliihíí nlįį;
COL 1:8 Áń Holy Spirit biláhyú nohwił’ijóóníí ałdó’ baa nohwił nagolṉi’ n’.
COL 1:9 Áí bighą áí ba’ikonihidzííníí bijįįdí’ godezt’i’go ałdó’ dá nohwá ohiikąąh nt’éégo godeyaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hát’ííníí bídaagonołsįįhíí bighą daagonohsąą, ła’íí yaaká’dí’go ił’ígóziníí dawa bee nohwił ídaagozįgo ánohwiléhgo nohwá ohiikąąh;
COL 1:10 NohweBik’ehń dá bił bik’ehyú hohkaahgo, ła’íí ánádaaht’įįłíí dawa bee bił daagonołshǫ́ǫ́go, nłt’éégo bá nada’ohsiidgo nest’ą’ ch’il yiká’ nant’į́híí k’ehgo nłt’éégo da’nołt’į́į́ł, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nohwił’ígóziníí nołseełgo ałdó’ nohwá ohiikąąh;
COL 1:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo binawodíí dawa bee daanołdzilgo, áí bee nohwił daagozhǫ́ǫ́go nyee ndi bidag ádaanoht’eego bádaagohoh’aałgo;
COL 1:12 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ba’ihédaanohsįgo nohwá háhiit’įįgo ohiikąąh, áń bits’ą́’dindláádíí biyi’ ínashood bíyéé doleełíí néé ałdó’ nohwíyéé doleełgo ładaanohwezlaa:
COL 1:13 Áń chagołheeł binawodíí bits’ą́’zhį’ nohwiṉildí’ biYe’ bił nzhónihi bilałtł’áhgee daanliiníí yitah nohwiṉil:
COL 1:14 Áń bidiłíí bee nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ nanánohwi’dihesṉii, nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nágodet’aahgo:
COL 1:15 Áń Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hit’įį dahń ye’at’éhi da’áíyihíí ye’at’éé, dawahá álzaahíí dabíntségo gozlíni:
COL 1:16 Áń dawahá áyíílaa, yaaká’yú ágot’eehíí ła’íí ni’gosdzáń biká’yú ágot’eehíí, hit’iiníí ła’íí doo hit’įį dahíí, nant’án dahnazdaahíí, dawa yedaabik’ehíí, spirits binadaant’a’íí, ła’íí inawodíí ndi; dawahá áń biláhyú alzaa, ła’íí bá alzaa:
COL 1:17 Áń dawahá dabíntsé nlįį, dawahá áń bee daałotą’.
COL 1:18 Ła’íí ínashood dawa bits’íhíí k’ehgo nlįįgo, áń bitsits’inhíí k’ehgo yebik’ehi nlįį: áń dantsé godeyaahíí nlįį nanezna’íí bitahdí’ dantsé náhi’ṉa’i nlįį; dabíí zhą́ dawa bee da’tiséyú nlįį doleełgo.
COL 1:19 BiTaa dabíí ye’at’éhi dawa Christ biyi’ golį́į́go bił dábik’eh;
COL 1:20 Ła’íí tsį’iłna’áhi biká’gee bidił idezjoolíí bee nkegohen’ááníí nohwá goz’ąągo áyíílaago, ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí dawa ła’íí yaaká’yú ágot’eehíí dawa Christ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí ách’į’ nłt’éégo ánáyidle’go ałdó’ bił dábik’eh.
COL 1:21 Áídí’ nohwíí łah nchǫ’go ánádaaht’įįłíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee ni’, ła’íí nohwinatsekeesíí bee bik’edaadinohṉiih ni’, ndi k’adíí bik’íí ánádaanohwidlaa
COL 1:22 Christ bits’í daztsaaníí bee; áík’ehgo nohwíí hadaanohwideszaago, doo nt’é bee nohwaa dahgoz’ąągo da, doo hagot’éégo nohwił iditehgo da, Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee daanohwidiyołsįįł:
COL 1:23 Dayúweh da’ohdląąhíí bee nalwodgo nłdzilgo nasozįįyúgo, hasdách’igháhíí yati’ baa gozhóni nohwił nadaagolṉi’íí ndaahołííhíí doo bits’ą́’zhį’ ádaahṉe’ dayúgo, Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ágát’éégo daanohwidiyołsįįł; áí yati’ baa gozhóni daadesots’aaníí yáá bitł’ááhgee nṉee dawa bee bich’į’ yá’iti’íí; áí yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’go shíí, Paul, hashi’doltįį;
COL 1:24 K’adíí nohwá shiniigonłt’ééhíí baa shił gozhǫ́ǫ́, ínashood dawa, Christ bits’íhíí k’ehgo nlíni, yá biniigodilṉe’íí t’ah ła’ édįhíí shíí shits’í biniigonłt’ééhíí bee łaashłe’:
COL 1:25 Ínashood dawa, Christ bits’íhíí k’ehgo nlíni, bá na’isiidgo hashi’doltįį, áí na’idziidíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwighą shaidin’ą́ą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ dawa baa nagoshṉi’go;
COL 1:26 Áí doo bígózį da n’íí doo áníidá’ goldohíí ła’íí daałinolt’įįłíí bits’ą́’zhį’ nanl’į’ ni’, ndi k’adíí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí bił ch’í’ṉah ádelzaa:
COL 1:27 Áí bich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo Jews daanlįį dahíí bitahyú doo bígózį da n’íí dázhǫ́ łáń ílíni bígózįgo áile’go ngon’ą́ą́, áí Christ nohwiyi’ golį́į́, áń nohwiyi’ golį́į́go Bik’ehgo’ihi’ṉań baa gozhǫ́ǫ́yú itah daahłeehgo ndaahołíhi at’éé:
COL 1:28 Christ Jesus biláhyú nṉee dała’á daantį́į́gee Holy Spirit bee bayáń daazlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ bił nkáh doleełhíí bighą Christ baa nagohiilṉi’, nṉee dała’á daantį́į́gee baa daahii’ṉiigo, ła’íí dawa bee daagondząągo bił ch’ígont’aahgo:
COL 1:29 Áí bighą dázhǫ́ na’isiid, Christ Jesus binasdziidíí nalwodgo shinkááyú na’iziidíí bee dahnshdǫh.
COL 2:1 Dázhǫ́ nohwaa shiini’híí bídaagonołsįgo hasht’į́į́, Laodicéa golzeeyú daagolííníí ałdó’, ła’íí nṉee dawa doo hwahá daashiłtséh dahíí ndi baa shiini’;
COL 2:2 Bijíí hadag ádaanlzįgo łił daanjooníí bee daałotą’go bá hásht’į́į́, ła’íí doo bił nagoki dago bił’ígóziníí ch’ída’izkaad doleełgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, łahn’ doo bee bígózį da n’íí, áí Christ at’éhi, yídaagołsįįhgo bá hásht’į́į́;
COL 2:3 Igoyą’ ła’íí ił’ígózį łáń ílíni áń bilałtł’áhzhį’ begoz’ąą.
COL 2:4 Doo hadíń yati’ k’izé’idiłteehíí bee nohwich’į’ nach’aa da doleełhíí bighą ádishṉii.
COL 2:5 Doo shits’íhíí bee nohwił nshłįį da ndi shispirit bee nohwił nshłįį, áík’ehgo dawa daagodinołsįgo goz’ąąhíí k’ehgo ádaał’įįgo, ła’íí Christ nłdzilgo daahohdląągo bígonsiníí baa shił gozhǫ́ǫ́.
COL 2:6 Christ Jesus nohweBik’ehń nádaagodo’ąądá’ daahosohdląądhíí k’ehgo bikísk’eh hohkaah le’:
COL 2:7 Áń bee nohwikeghad golį́į́go bee daanołseeł le’, ła’íí nohwił ch’ígót’ąąhíí k’ehgo nohwi’odlą’ nalwod holeehgo dázhǫ́ ba’ihédaanohsį le’.
COL 2:8 Ídaa daagonohdząą, dá ni’gosdzáń biká’gee kogoyą’ihi, ła’íí yati’ da’ílínéhi k’izé’idiłteehíí yee isnáh ádaanihodléh hela’, áí dá nṉee bi’at’e’ n’íí ye’ádaat’éhi, dá ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ bee iłch’ígót’aah n’íí, doo Christ ye’ádaat’éhi da, nṉee ágát’éégo iłch’ídaago’aahíí baa daagonohsąą.
COL 2:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi dawa Christ biyi’ golį́į́.
COL 2:10 Áń, spirits binadaant’a’íí hik’e binawodíí dawa yánant’aahń, bił dała’ daanohłįįgo hadaanohwi’deszaa:
COL 2:11 Áń biyi’ daanohłįįgo ałdó’ nohwíí circumcision doo nṉee bigan bee alzaa dahíí bee circumcise ádaanohwi’deszaa, Christ biláhyú circumcise ádaanohwi’deszaahíí bee nohwíí nchǫ’go be’ádaanoht’ee n’íí dawa nohwaidnṉíli at’éé.
COL 2:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Christ daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaahíí, binawod bada’ołííhíí bighą baptism bee Christ bił łenohwido’ṉil, da’áí bee ałdó’ bił naadohkai.
COL 2:13 Nohwíí nchǫ’go be’ádaanoht’eego ła’íí doo circumcise ádaanohwi’deszaa dago nanesona’ lę́k’e, ndi nda’hołsiihíí dawa yee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaa nágodin’ą́ą́go Christ bił daahinohṉaago ánánohwidlaa;
COL 2:14 Christ tsį’iłna’áhi bíheskałdá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo bikísk’ehyú ádaanoht’ee dahíí bighą naltsoos nohwee nniltsooz n’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań tsį’iłna’áhi yíheskałgo k’ihzhį’ áyíílaa;
COL 2:15 Áí bee spirits binadaant’a’íí ła’íí binawodíí yitis silįįgo ch’í’ṉah hit’įįgo áyíílaago yaa nágonesnaa.
COL 2:16 Áí bighą da’ákohayú dahadíń hadíí daahsaaníí bee nohwída’iłtah hela’, dagohíí godiyiníí bijįį dagohíí dahnáyitįįhíí dagohíí Jews daagodnłsiníí bijįį, daadinołsįgo nohwiłṉii hela’:
COL 2:17 Áí yuṉáásyú ágodoṉíłi bichagosh’oh zhą́ ádaat’ee; áídá’ da’aṉiihíí Christ be’ágodoṉiił.
COL 2:18 Da’ákohayú hadíń, ídaagoch’iyolba’go nolįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí daahohkąąh le’, daanohwiłṉiiyúgo daadohts’ag hela’, áń daahołbįįh le’ at’éé n’íí nohwich’į’ nawoch’aa hela’, nṉee ágát’ééhíí shił ch’í’ṉah ágolzaa ṉiihíí, dabíí bi’at’e’ nchǫ’híí k’ehgo binatsekeesíí bee doo nt’é bighą doo sihgo at’éé dahi at’éé.
COL 2:19 Nṉee ágát’ééhíí Christ, ínashood dawa yebik’ehgo Bitsits’in nliiníí, doo yotą’ da; ínashood dawa Christ bits’í nlįį, áík’ehgo Christ bits’í nłdzilgo áyíłsį, áí dásįzįį nt’éégo iłghadaadit’aaníí hik’e its’id bee łídaadestł’ǫǫgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nołseełgo áyíłsį.
COL 2:20 Dá ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí dantsé baa iłch’ígót’aah n’íí bits’ą́’zhį’ Christ biłgo nanesona’ lę́k’eyúgo, nt’é bighą t’ah ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí nohwebik’ehgo daahinohṉaahíí k’ehgo díínko begoz’aaníí bikísk’eh ádaanoht’ee?
COL 2:21 (Bíńlchi’ela’; nlįhela’; dahnné’ela’;
COL 2:22 Áí dawa da’ílíí daaleeh;) áí begoz’aaníí dá nṉee yegos’áni, nṉee bits’ą́’dí’go iłch’ígót’aahíí ádaat’ee.
COL 2:23 Áí ánádaach’it’įįhíí goch’iyą́ą́go nolįgo dá hádaach’it’įįgo da’ch’okąąh, ídaagoch’iyolba’go nolįgo, ła’íí kots’í biṉí’ch’idilṉíhgo da’ch’okąąh; áí dázhǫ́ doo ílį́į́ dadá’ dá kots’íhíí zhą́ bił ílį́į́.
COL 3:1 Christ bił naadohkai lę́k’eyúgo, Christ yaaká’yú Bik’ehgo’ihi’ṉań dihe’nazhiṉéégo dahsdaahíí bits’ą́’dí’go ágot’eehíí zhą́ hádaaht’įįgo bikádaadeh’į́į́ le’.
COL 3:2 Yaaká’dí’go ágot’eehíí zhą́ baa nohwiini’ le’, doo ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí da.
COL 3:3 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bits’ą́’zhį’ nanesona’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyi’ nohwi’iṉa’íí nádes’į́į́, Christ biłgo.
COL 3:4 Christ, nohwi’iṉa’ nliiníí, ch’í’ṉah nasdlįįgo nohwíí ałdó’ bił nohwits’ą́’dindláádgo daanohwidoltseeł.
COL 3:5 Áí bighą ni’gosdzáń biká’ nchǫ’go ágot’eehíí hádaaht’iiníí nohwijíí biyi’ daagolííníí daazołhee; nant’į’ nahkaihíí, nchǫ’zhiṉéégo be’ádaanoht’eehíí, nohwits’í nchǫ’go hat’ííníí, nchǫ’go natsídaahkeesíí, ła’íí dawahá dayúwehégo ídáhádaaht’iiníí, áí da’ílíné daayokąąhíí át’éé, áí dawa daazołhee:
COL 3:6 Áí nchǫ’go ágot’eehíí bighą nṉee dabíí zhą́ daabik’ehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’íí bee bich’į’ goldohi at’éé:
COL 3:7 Łahn’ áí k’ehgo nohwíí ałdó’ nahkai ni’, áí k’ehgo daagonohłįį n’dá’.
COL 3:8 Áídá’ k’adíí díínko dawa yó’odaagodoh’aah; hadaashohkeehíí, nohwágochįįhíí, da’oh’ni’íí, nchǫ’go aayádaałti’íí, yati’ dénchǫ’éhi yee yádaałti’íí, dawa yó’odaagodoh’aah.
COL 3:9 Doo áníidá’ nchǫ’íí be’ádaanoht’ee n’íí, ła’íí nchǫ’go ánádaaht’įįł n’íí biłgo yó’odaasohné’dá’ doo iłch’į’ łéda’ołchoo da;
COL 3:10 Áníidégo be’ádaanoht’eehíí ánádaagohdlaa, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ánohwilaahíí dayúwehégo bídaagonołsįįh, ła’íí bedaanołt’eego ánádaanohwidle’:
COL 3:11 Ágádaach’it’eehíí nṉee Greek nlíni dagohíí Jew nlíni, circumcise ábi’delzaahíí dagohíí doo circumcise ábi’delzaa dahíí, łahdí’ nṉee dagohíí Síthian holzéhi, isnáh nlíni dagohíí doo isnáh nlįį dahíí doo ił’ánígo baa natsíts’ikees da, áídá’ Christ zhą́ dawa yebik’eh, ła’íí áń biyi’ dawa dała’á daanlįį.
COL 3:12 Áík’ehgo nohwíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hadaanohwezṉilgo báhadaadeszaahíí daanohłíni ła’íí bił daanohshóni, ííánádaagoł’įįhíí k’ehgo díínko ádaagohdle’: dawa bich’į’ ch’izhóóníí, koł goch’oba’íí, ídaagoch’iyolba’íí, kojíí yuṉe’ isht’egodnt’ééhíí, ła’íí bágoch’oho’aałíí ádaagohdle’;
COL 3:13 Iłch’į’ bidag ádaanoht’ee, nṉee ła’ nṉee yił łí’iłtahyúgo łaa nádaagodenoht’aah: Christ nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nágodin’ąąhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ łaa nádaagodenoht’aah.
COL 3:14 Díí dawa bitisgo ił’ijóóníí ádaagohdle’, áí dawahá daahotą’go dawa łaile’.
COL 3:15 Áídí’ Christ bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí nohwijíí biyi’ yebik’eh le’, dała’á nádaasohdlįįgo áí bich’į’ nohwíká ánṉiid ni’; ła’íí ihédaanohsį le’.
COL 3:16 Christ biyati’ ch’ída’izkaadgo nohwiyi’ golį́į́go baa łił nadaagołṉi’go bigoyą’íí dawa bee łił ch’ídaagonoht’aah; ła’íí nohwijíí biyi’dí’ nohweBik’ehń bich’į’ ihédaanohsigo da’doh’aał, siníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ biyi’dí’hi, Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosiníí, ła’íí ínashood biyiníí bee da’doh’aał.
COL 3:17 Dá yádaałti’ shį ndi, dant’éhéta baa nahkai shį ndi, dawahá Jesus nohweBik’ehń bizhi’ biláhyú ánádaaht’įįł le’, dabíí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bich’į’ ihédaanohsįgo.
COL 3:18 Isdzáné daanohłíni, daanohwiką’ daadohts’ag le’, ágádaanoht’eego nohweBik’ehń bił dábik’eh.
COL 3:19 Nṉee daanohłíni, daanohwi’aa nohwił daanzhǫǫ le’, doo bich’į’ nohwił daagoshch’ii da le’.
COL 3:20 Chągháshé daanohłíni, nohwitaa, nohwimaa biłgo da’ánohwiłṉiiyú daadohts’ag le’: áí nohweBik’ehń bił goyiłshǫ́ǫ́.
COL 3:21 Nṉee daanohłíni, nohwichągháshé doo bił daadohtehgo bídaagoyołchįį da, ágádaanoht’eeyúgo dánko hayaa ádaat’ee daaleeh.
COL 3:22 Nada’ohsiidíí, ni’gosdzáń biká’ bánada’ohsiidíí da’ánohwiłṉiiyú ádaanoht’ee le’; doo bánada’ohsiidíí binadzahgee zhą́ ádaanoht’ee da, doo nṉee biłdaagonołshǫ́ǫ́híí zhą́ bighą da; áídá’ nohwijíí da’at’éhé bee, Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįhíí bighą ádaanoht’ee:
COL 3:23 Dant’éhé baa nahkai shįhíí dahot’éhé bee baa nahkai le’, nohweBik’ehń bá ashłe’ daanohsįgo, doo nṉee zhą́ bá ashłe’ daanohsįgo da;
COL 3:24 Nada’ohsiidhíí bighą nohwíyéé doleełíí nohweBik’ehń nohwaidoné’ doleełgo bídaagonołsį: Christ nohweBik’ehń bá nada’ohsiidhíí bighą.
COL 3:25 Áídá’ hadíń doo bik’ehyú át’éé dahíí binchǫ’íí zhą́ bich’į’ nanáhi’ṉiił: Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee doo ił’anigo yaa natsekees da.
COL 4:1 Nant’án daanohłíni, nohwánada’iziidíí bich’į’ dábik’ehyú ánádaaht’įįł, ła’íí doo ił’anigo baa natsídaahkees da le’; nohwíí ałdó’ yaaká’yú nohwiNant’a’ golį́į́go bídaagonołsį.
COL 4:2 Dá da’ohkąąh nt’éé, ihédaanohsįgo daadeh’į́į́;
COL 4:3 Néé ałdó’ nohwá da’ohkąąh, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ch’ígót’i’go nohwá be’ágodoliiłhíí bighą, Christ baa na’goṉi’i doo bígózį da n’íí, bighą ha’ásítííníí, baa yáhiilti’ doleełgo:
COL 4:4 Áí nṉee bich’į’ ch’í’ṉah ashłe’go baa yashti’ le’at’ééhíí k’ehgo baa yashti’ doleełgo shá da’ohkąąh.
COL 4:5 Doo da’odląą dahíí bitahyú ídaa daagonohdząągo nadaahkai, goldohíí ílį́į́go ádaanołsįgo.
COL 4:6 Dábik’ehn nohwił goch’oba’go yádaałti’, íshįįh k’ehgo bee nohwiyati’ daadiłk’ǫshgo nṉee daantį́į́gee hagot’éégo bich’į’ hahdziihíí bídaagonołsį doleełgo.
COL 4:7 Hago ánsht’eehíí dawa Tíkikas yaa nohwił nadaagolṉi’ doleeł, áń nohweBik’ehń biláhyú nohwik’isn nohwił daanzhóni, Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidi begondlįįhi, bił dała’ na’isiidi nlįį:
COL 4:8 Áń nohwich’į’ deł’áad, hago ádaanoht’ee shįhíí yígołsįįhíí bighą, ła’íí nohwijíí yił daagoyiłshǫ́ǫ́ doleełgo;
COL 4:9 Onésimus, shik’isn shił nzhóni, begondlįįhi, ałdó’ nohwich’į’ deł’áad, áń nohwitahdí’ nlįį. Dząągee ánágot’įįłíí dawa yaa nohwił nadaagolṉi’ doleeł.
COL 4:10 Aristárkas, bił ha’áshítézhi, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii, Marcus ałdó’, Bárnabas bilah bizhaazhé nlíni, (áń iłk’idá’ ła’ nohwił nadaagosṉi’ n’: nohwaa nyaayúgo bich’į’ k’íí daanohdzį le’gá.
COL 4:11 Ła’íí Jesus, Justus holzéhi, ałdó’, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii. Áí zhą́ nṉee circumcise ádaabi’deszaahíí bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee begoz’ánihíí bá bił nada’isiid, áí shił daagoyiłshǫ́ǫ́.
COL 4:12 Épaphras, nohwitahdí’ nlíni, Christ yána’iziidi, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii; áń dábik’ehn bijíí dawa bee nohwá okąąh, nłdzilgo nasozįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hát’ííníí be’ádaanoht’eego, iłch’į’daanohwidilṉe’ doleełgo nohwá okąąh.
COL 4:13 Díí bá bígonsį baa nagoshṉi’, dázhǫ́ nohwaa daabiini’go, ła’íí Laodicéayú daagolííníí, Hierápolisyú daagolííníí ałdó’ yaa daabiini’.
COL 4:14 Luke, izee nlíni, nohwił daanzhóni, Demas biłgo, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
COL 4:15 Christ biláhyú iłk’isyú Laodicéayú daagolííníí, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii, ła’íí Nímphas ałdó’, ínashood bikįh yuṉe’íła’ánádaat’įįhíí biłgo, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii.
COL 4:16 Díí naltsoos nohwitahyú hojíídá’ Laodicéayú ha’ánázéh yuṉe’ ałdó’ hojíí le’; nohwíí ałdó’ Laodicéadí’ naltsoosíí ałdó’ daahohshíí.
COL 4:17 Arkípas shá gádaałdohṉii, Hant’é nohweBik’ehń nasdziidi naa yiné’íí áńle’ le’gá, doo dahgo da.
COL 4:18 Shíí Paul, dashíí shigan bee, Gozhǫ́ǫ́, nohwich’į’ k’e’eshchii. Ha’ásítííníí bínádaałṉiih. Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
1TH 1:1 Shíí Paul, Silvánus, ła’íí Timótheus biłgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú Thessalonícagee ínashood ha’ánáłséhíí bich’į’ k’eda’iilchii: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
1TH 1:2 Dábik’ehn Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nohwa’ihédaandzįgo nohwá da’ohiikąąh.
1TH 1:3 Nohwi’odlą’híí bighą nłt’éégo ánádaaht’įįłíí, nohwił ijǫǫhíí bighą nyeego nada’ohsiidíí, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń nádáhíí ndaahołííhíí bighą dayúweh dahdaanołdǫhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa daahohiikąąhgee dábik’ehn bínádaahiilṉiih;
1TH 1:4 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanohshóni, Bik’ehgo’ihi’ṉań hanánohwehesṉilgo bídaagonlzį.
1TH 1:5 Yati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagohiilṉi’dá’ doo yati’ zhą́ bee nohwich’į’ yádaahiilti’ da ni’, ndi yati’ binawod golį́į́go Holy Spirit nohwinkááyú yałti’, áídí’ da’aṉiihi bídaagosołsįįd; nohwitahyú nahiikaidá’ nohwíí nohwighą hago ánádaahiit’įįł láń shį n’íí bídaagonołsį.
1TH 1:6 NohweBik’ehń hik’e néé biłgo nohwedaanołt’ee daasolįį; doo ałch’ídéyú nohwich’į’ nagontł’og da ndi, Holy Spirit binkááyú nohwił daagozhǫ́ǫ́go yati’ nádaagodo’ąą:
1TH 1:7 Áík’ehgo Macedóniagee ła’íí Akéyagee Jesus daayodlaaníí dawa nohwíí nohwi’at’e’ daineł’į́į́go nohwikísk’eh ádaat’ee daasilįį.
1TH 1:8 Macedóniagee ła’íí Akéyagee nṉee nohwits’ą́’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yídaagołsįįd, doo da’áígee zhą́ da, ndi iłts’ą́’yú ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohdląąhíí bígozįįd; áí bighą doo hagot’éégo nt’é daan’ṉii bik’eh da.
1TH 1:9 Hagot’éégo nohwaa nkaihíí dabíí nohwaa nadaagolṉi’, la’íí nohwíí k’e’eshchíń bits’ą́’zhį’ ádaasohdzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi hik’e da’aṉíhi bá nada’ohsiid;
1TH 1:10 Ła’íí áń biYe’ yaaká’dí’ nádáhíí biba’ ádaanoht’eego nohwaa nadaagolṉi’, áń daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaa, Jesus holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań hashkeego nohwiniidaagodiléhíí yits’ą́’ nohwiṉíli at’éé.
1TH 2:1 Shik’ííyú, doo daazhógo nohwaa nkai dahíí nohwíí bídaagonołsį:
1TH 2:2 Philippi golzeegee iłk’idá’ nchǫ’go nohwich’į’ na’isdziidgo nohwiniidaagodeszaa bídaagonołsį, ndi áí bikédí’go nṉee nohwich’į’ nada’iziid ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú doo bédaahiildzid dago Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagosiilṉi’.
1TH 2:3 Iłch’ígont’aahíí doo łé’ichoohíí bits’ą́’dí’go da, ła’íí doo nchǫ’go natsí’ikeesíí bits’ą́’dí’go da, doo nṉee bich’į’ nahich’aago da:
1TH 2:4 Áídá’ yati’ baa gozhóni baa nadaagohiilṉi’go Bik’ehgo’ihi’ṉań biłdábik’ehgo nohwá ngon’ą́ą́, áík’ehgo nṉee doo bił daagoyilzhǫ́ǫ́go da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwijíí nayíntaahíí zhą́ bił goyilzhǫ́ǫ́híí bighą yati’ baa gozhóni baa nadaagohiilṉi’.
1TH 2:5 Nohwíí nohwá bídaagonołsį, doo daazhógo ádaan’ṉiigo yati’ baa gozhóni bee nohwich’į’ yádaahiilti’ da, doo dawahá ídáhádaahiit’įįgo bił yaa na’siiltsooz da: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá yígółsį:
1TH 2:6 Doo nṉee daanohwidnłsįhíí biká daadéet’įįgo da, doo daanohwidinołsįgo da, ła’íí ałdó’ doo daanohwidnłsįgo da, Christ binal’a’á daandlįįhíí bighą nohwída’dokeed le’at’éhi, áídá’ doo ágádaan’ṉii da, áík’ehgo doo nadaanohwinłtł’og da.
1TH 2:7 Áídá’ nohwitahyú nahiikaidá’ nłt’éégo ádaanohwinzį ni’, isdzán bichągháshé nłt’éégo áyíłsįhíí k’ehgo:
1TH 2:8 Dázhǫ́ nohwił daanohshǫǫhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagohiilṉi’, ndi doo áí zhą́ da, danéé nohwaa ádaadint’aah, nohwik’íí daandzįhíí bighą.
1TH 2:9 Shik’ííyú, nada’iidziid n’íí, góyéégo nohwich’į’ nadaagowaa n’íí bínádaałṉiih: Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa gozhóni baa nohwił nadaagohiilṉi’dá’ doo nadaanohwinłtł’og da doleełhíí bighą tł’é’gee hik’e jįįgee nada’iidziid ni’.
1TH 2:10 Akú, Jesus daahohdląąhíí, nohwitahyú nahiikai n’dá’ daagodinlzįgo ádaant’eego, dábik’ehyú ádaant’eego, ła’íí doo hadíń nt’é nohwik’izhį’ yidi’aah dago ádaant’ee ni’ nohwá bídaagonołsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań ałdó’ nohwá yígółsį:
1TH 2:11 Díí ałdó’ nohwá bídaagonołsį, nṉee bichągháshé yich’į’ yádaałti’híí k’ehgo, néé ałdó’ dała’á notįįgo nohwił daagozhǫ́ǫ́go ádaanohwidle’ ni’, ła’íí nohwił ch’ídaagosiit’ąą ni’,
1TH 2:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’eh sohtįįgo daahinohṉaa le’, daanohwiłn’ṉiid, áń bilałtł’áhgee ła’íí bits’ą́’dindláádíí goz’ąą yuṉe’ daanohwokéed.
1TH 2:13 Díí ałdó’ bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań dába’ihédaandzį nt’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ baa nohwił nadaagohiilṉi’ n’íí nádaago’ąądá’, doo nṉee biyati’híí k’ehgo da ndi da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’híí bighą nádaagodo’ąą, áí yati’ daahohdląąhíí nohwiyi’ nłt’éégo na’iziid.
1TH 2:14 Nohwíí, shik’ííyú, Judéayú Christ Jesus binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí bedaanołt’ee daasolįį, áí Jews daanliiníí biniidaagodnłsįhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwitahyú daagolííníí nohwiniidaagodnłsį:
1TH 2:15 Jews daanliiníí bik’ehgo Jesus nohweBik’ehń zesdįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí ałdó’ nadaiłtseed, la’íí néé nohwiniidaagodnłsį; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yiłgoyiłshǫ́ǫ́ da, ła’íí nṉee dawa yich’į’ nada’iziid:
1TH 2:16 Doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ yádaahiilti’go hasdákáh doleełíí doo hádaanohwit’įį dahíí bighą dabíí binchǫ’íí łą́ą́go ádaayoliił; áík’ehgo áníita Bik’ehgo’ihi’ṉań hashkeego biniidaagodiléhíí biká’zhį’ ádaile’.
1TH 2:17 Shik’ííyú, dét’įh nohwits’ą́’ ohiikai, k’adíí doo daałiit’įį da ndi nohwijíí bee dała’á daandlįį, ła’íí k’azhą́ nádaanohwiłtséh.
1TH 2:18 Áík’ehgo ch’éh nohwich’į’ nádnkáhgo ádaahiit’įį, shíí Paul, doo ałch’ídndi nohwich’į’ nádishdáh hásht’į́į́, ndi ch’iidn nant’án t’ąazhį’ daanohwotą’.
1TH 2:19 Jesus Christ nohweBik’ehń nádzáágo biṉááł nłt’éhishą’ ndaahóndlii? Nt’éshą’ bighą nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł? Nt’éshą’ bighą dant’é hobįįhíí nohwaa hit’áah doo? Nohwíí nohwighą go’į́į́.
1TH 2:20 Nohwíí nohwighą ídaada’óndlii, ła’íí nohwíí nohwighą nohwił daagozhǫ́ǫ́.
1TH 3:1 Dázhǫ́ nohwa’ikodaanihiidzįį hádaahiit’įįhíí bighą dasahndi Athensgee siikeehíí nohwił dábik’eh;
1TH 3:2 Áík’ehgo Timótheus, nohwik’isn, akú odaasiil’a’, áń Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidi, Christ baa yati’ baa gozhóni baa yádaahiilti’go bił nada’idziidi, áń nohwi’odlą’ nłdzilgo ádaanohwile’go ła’íí nohwidag yałti’go nohwich’į’ odaasiil’a’:
1TH 3:3 Goyéégo nohwich’į’ nagowaahíí bighą nṉee doo ła’ bi’odlą’ yits’ą́’zhį’ anṉe’ da doleełhíí bighą nohwich’į’ odaasiil’a’: dánohwíí bídaagonołsį goyéégo nohwich’į’ nagowaago nohwá goz’ąą.
1TH 3:4 Da’aṉii akú nohwił naháatąądá’ nohwił nadaagohiilṉi’ n’, goyéégo nohwich’į’ nagowaa doleełgo; áí begolzaago bídaagonołsį.
1TH 3:5 Na’íntaahíí dánko nanohwíneztąąd nolį dant’éhéta bee, áík’ehgo nohwitahyú nohwinasdziidíí da’ílį́į́zhį’ hileeh nolį nsįgo dázhǫ́ nohwa’ikoniisįį hasht’į́į́go nohwi’odlą’íí bígonsįįhíí bighą ła’ nohwich’į’ oł’a’.
1TH 3:6 K’adíí Timótheus nohwits’ą́’dí’ nohwaa nadzáágo nohwi’odlą’íí, nohwił’ijóóníí biłgo dázhǫ́ nłt’éégo yaa nohwił nagolṉi’, nłt’éégo dábik’ehn nohwínádaałṉiih ląą, ła’íí néé k’azhą́ nádaanohwiłtséhíí k’ehgo nohwíí k’azhą́ nádaanohwiłtséhgo nohwił nagolṉi’:
1TH 3:7 Áík’ehgo shik’ííyú, néé nohwich’į’ nadaantł’ogee ła’íí góyéégo nohwich’į’ nagowaagee nohwíí nohwighą nohwił nádaagojǫǫh, nohwíí nohwi’odlą’híí bighą:
1TH 3:8 K’adíí da’aṉii daahin’ṉaa, nohweBik’ehń binkááyú nłdzilgo nasozįįhíí bighą.
1TH 3:9 Bik’ehgohin’ṉaahíí binadzahgee dázhǫ́ nohwighą nohwił daagozhǫ́ǫ́, áík’ehgo hagot’éégoshą’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwighą ba’ihédaandzį doleeł?
1TH 3:10 Tł’é’gee hik’e jįįgee dáda’ohiikąąh nt’éé, nádaanohwiltséh hádaahiit’įįhíí bighą, nohwi’odlą’íí ła’ t’ah doo be’ádaanoht’ee da shįhíí nłt’éégo nohwá ánálṉe’go hádaahiit’įį.
1TH 3:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí, áń nohwiTaa nlíni, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń, nohwich’į’ nkáhíí nohwá iłch’į’gole’ ndi at’éé.
1TH 3:12 Łił daanohjooníí ła’íí nṉee dawa nohwił daanzhooníí nohweBik’ehń dayúweh nohwá ígohiigháhgo áyíłsį le’, néé nohwich’į’ ádaant’eehíí k’ehgo:
1TH 3:13 Jesus Christ nohweBik’ehń nṉee báhadaadeszaahíí yił nakáhgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa binadzahgee nohwijíí doo baa dahgoz’ąą dago, ła’íí nchǫ’íí da’ádįhgo godilzįhgo ánohwile’ doleełhíí bighą ágádaanoht’ee.
1TH 4:1 Díí ałdó’, nohwik’ííyú, nádaanohwohiikąąh, ła’íí Jesus nohweBik’ehń biláhyú nohwidag yádaahiilti’, nohwił ch’ídaasiit’ąąhíí bikísk’ehyú ádaanoht’ee le’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daagonołshǫ́ǫ́go dayúwehyú ágádaanoht’ee le’.
1TH 4:2 Jesus nohweBik’ehń nohwinkááyú yati’ bikísk’eh ádaanoht’eego nohwił ch’ídaasiit’ąąhíí bídaagonołsį.
1TH 4:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań hadaanohwidile’go hádaanohwit’įį, doo nant’į’ nahkaigo da:
1TH 4:4 Dała’á notįįgee nohwits’íhíí daadinołsįgo, ła’íí nchǫ’íí doo bee ánádaaht’įįł dago ídaa daagonohdząą;
1TH 4:5 Doo Jews daanlįį dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yídaagołsį dahíí, ádaat’įįhíí k’ehgo nchǫ’go hádaat’iiníí doo baa ádaadinoht’aah da:
1TH 4:6 Nṉee doo nt’é bee ła’ihi yich’į’ na’iziid da le’: díí k’ehgo doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí dawa nohweBik’ehń yiniidaagodile’go iłk’idá’ nohwił nadaagosiilṉi’.
1TH 4:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nchǫ’go ádaant’ee doleełgo daanohwokéed da, áídá’ daagodinlzį doleełgo daanohwokéed.
1TH 4:8 Hadíń díí yati’íí doo ílį́į́ dago yaa natsekeesíí, doo nṉee yich’į’ at’éé da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, Holy Spirit nohwaa daidez’aaníí, áń doo ílį́į́ dago yaa natsekees.
1TH 4:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí iłk’idá’ łił daanohjǫǫgo nohwił ch’ídaagoz’ąą: áík’ehgo nohwik’isyú nohwił daanzhǫǫgo doo hagot’éégo ágánánohwiłdish’ṉiigo nohwich’į’ k’e’eshchii bik’eh da:
1TH 4:10 Macedóniagee nohwik’isyúhíí da’aṉii dawa nohwił daanzhǫǫ; dayúweh ágádaanoht’eego nádaanohwohiikąąh;
1TH 4:11 Ła’íí nkegohen’ą́ą́go daagonohłįįgo bídaagonoł’aah, nohwinasdziidíí dánohwíí nádaanohwínłtł’og le’, dánohwíí nohwigan bee nohwinasdziidíí ádaał’įį le’, ádaanohwiłn’ṉii n’íí k’ehgo;
1TH 4:12 Ágádaanoht’eeyúgo doo nohwitahyú daanlįį dahíí daanohwidnłsį doleeł, ła’íí doo nt’é bídįh ádaanoht’ee da doleeł.
1TH 4:13 Shik’ííyú, da’iłhoshíí hago’ádaat’ee shįhíí bídaagonołsįįhgo hasht’į́į́, doo daahchag da doleełhíí bighą, dahazhį’ ihi’ṉaa doo ndaayołíí dahíí daachagíí k’ehgo.
1TH 4:14 Jesus daztsąądí’ naadiidzáhi daahohiidląąyúgo, da’áí k’ehgo ałdó’ hadíí Jesus daayodląągo da’iłhoshíí Bik’ehgo’ihi’ṉań Jesus biłgo yił nakáhi at’éé.
1TH 4:15 Díí nohweBik’ehń ádaanohwiłṉiigo ágádaanohwiłn’ṉii, nohweBik’ehń nádzáágo néé t’ah daahin’ṉaago kú naháataaníí nanezna’íí doo dabíntsé nkáh da.
1TH 4:16 NohweBik’ehń ádįįd hadodzihgo dabíí yaaká’dí’ bił nkegowáh, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú da’tiséyú sitínihíí hadziigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań béshdilwoshé yee ánṉiidgo: áígee Christ daayodląągo nanezna’ihíí da’itsé naadikáh:
1TH 4:17 Áídí’ néé t’ah daahin’ṉaago kú naháataaníí, áí bił dała’ yaak’os biyi’zhį’ nánohwidi’do’ṉił, áígee nohweBik’ehń baa nkáh, áídí’ godezt’i’go dahazhį’ nohweBik’ehń bił daandlįį doleeł.
1TH 4:18 Áí bighą díí yati’íí bee iłdag yádaałti’ le’.
1TH 5:1 Shik’ííyú, hagee goldohíí, hagee yołkaałíí Jesus nádaałíí doo bighą nohwich’į’ bek’e’eshchii da.
1TH 5:2 Dánohwíí iłk’idá’ nłt’éégo bídaagonołsį, nohweBik’ehń nádaałíí bijįį in’įįhíí tł’é’go naghaahíí k’ehgo nadáh.
1TH 5:3 Nkegohen’ą́ą́, daaṉiidá’ isdzán bizhaazhé goleehgo bił nádi’diṉihíí k’ehgo dágosiłe goyéégo goldohíí bee baa godogaał; doo bee bits’ą́’ góṉáhgo da.
1TH 5:4 Áídá’ nohwíí shik’ííyú, doo chagołheełyú nahkai da, áík’ehgo áí bijįįhíí doo in’įįhíí k’ehgo bee nohwaa godogaał da.
1TH 5:5 Nohwíí dawa idindláád zhiṉéégo, jįį zhiṉéégo ádaanoht’ee: doo tł’é’ zhiṉéégo da, doo chagołheeł zhiṉéégo ádaant’ee da.
1TH 5:6 Áí bighą haląą, doo da’iilwosh da le’, ła’ ádaat’eehíí k’ehgo, áídá’ daadéet’įįgo ídaa daagondząą le’.
1TH 5:7 Hadíí da’iłhoshíí tł’é’go da’iłhosh, hadíí bił nádaagodeyisíí tł’é’go bił nádaagodeyis.
1TH 5:8 Áídá’ néé, jįį zhiṉéégo daandliiníí, haląą, ídaa daagondząą le’, nohwi’odlą’ ła’íí nohwił’ijóóníí bésh nohwitíl naztąąhíí k’ehgo ádaagohiidle’ le’; hasdáhiikáhíí ndaahóndliihíí bésh ch’ahíí k’ehgo ádaagohiidle’ le’.
1TH 5:9 Nohwiniidaagodile’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nohwá hát’į́į́ da, áídá’ nohweBik’ehń Jesus Christ biláhyú hasdánkaahǵo nohwá ngon’ą́ą́,
1TH 5:10 Áń nohwá daztsąąhíí bighą daahin’ṉaa dagohíí nane’na’ ndi dabíí bił daagondlįį doleeł.
1TH 5:11 Áí bighą dayúweh nohwił daagozhǫ́ǫ́go ádaałinołzįgo hadag ádaałinołzį le’, iłk’idá’ ágádaanoht’eehíí k’ehgo.
1TH 5:12 Nohwik’ííyú, díínko nádaanohwohiikąąh, nohwitahyú nada’iziidíí nohweBik’ehń biláhyú nohwá nazįįgo nohwił ch’ídaago’aahíí daadinołsį le’;
1TH 5:13 Nada’iziidhíí bighą daadinołsįgo nohwił daanzhǫǫ le’. Nkegohen’ááníí nohwitahyú begoz’ąą le’.
1TH 5:14 Shik’ííyú, bił daagoyéhíí, nada’ohsiid daabiłdohṉii, bijíí doo nłdzil dahíí bidag yádaałti’, doo nłdzilgo nazįį dahíí bich’odaahṉii, ła’íí nṉee dawa bich’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee, daanohwiłn’ṉii.
1TH 5:15 Dahadíń doo bik’ehyú ádaanohwizlaa dayúgo doo iké’déṉá ágánádaahdle’ da, áídá’ iłch’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee, ła’íí nṉee dawa bich’į’ nłt’éégo ádaanoht’ee.
1TH 5:16 Dá nohwił daagozhǫ́ǫ́ ńt’éé le’.
1TH 5:17 Dá da’ohkąąh nt’éé le’.
1TH 5:18 Dawahá bighą ihédaanohsį: díí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hát’į́į́, Jesus Christ biláhyú.
1TH 5:19 Holy Spirit doo t’ąązhį’ daahonohtą’ da.
1TH 5:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yałti’íí, yaa yádaałti’íí doo da’ílínégo baa natsídaahkees da.
1TH 5:21 Dawa ntsé bídaanohtáh; nłt’éégo ágot’eehíí nłdzilgo daahonohtą’.
1TH 5:22 Áídá’ doo bik’ehyú ágot’ee dahíí dawa bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee le’.
1TH 5:23 Bik’ehgo’ihi’ṉań, bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí, dabíí hadaanohwidóle’; nohwispirit‐híí, nohwiyi’siziiníí, nohwits’í biłgo dahot’éhé doo hagot’éégo nohwaa dahnagoz’ąą dago nohweBik’ehń Jesus Christ nádaałzhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ádaanohwiłsį doleełgo nohwá oshkąąh.
1TH 5:24 Nohwíká ánṉiidń da’áṉííyú át’éhi nlįį, áń dawa łayile’.
1TH 5:25 Shik’ííyú, nohwá da’ohkąąh.
1TH 5:26 Nohwik’ííyú dawa daagodinołsįgo daahohts’ǫs le’.
1TH 5:27 NohweBik’ehń shinkááyú gádaanohwiłṉii, Díí naltsoosíí nohwik’ííyú, ínashood daanlíni, dawa bich’į’ daahohshíí.
1TH 5:28 NohweBik’ehń Jesus Christ biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
2TH 1:1 Shíí Paul, Silvánus, ła’íí Timótheus biłgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú Thessalonícagee ínashood ha’ánáłséhíí bich’į’ k’eda’iilchii:
2TH 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
2TH 1:3 Shik’ííyú, dábik’ehn Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nohwa’ihédaandzį doleełgo at’éé, áí dábik’eh, nohwi’odlą’ nchaa holeeł, ła’íí dała’á notįįgee dayúweh łił daanohjǫǫhíí bighą;
2TH 1:4 Áík’ehgo ínashood Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí nagoz’ąą yuṉe’ nohwaa da’óndliigo nohwaa nadaagohiilṉi’, iłtah at’éégo bee nohwich’į’ nada’idziidgee ła’íí nohwich’į’ nadaagontł’ogee bidag ádaanoht’eehíí ła’íí nohwi’odlą’ nłdzilgo bee nasozįįhíí bighą:
2TH 1:5 Díí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú nohwaa yałti’go bígózį, bíí bilałtł’áhgee goz’ąą yuṉe’ ohkáhíí bik’ehgo sohtįįgo nohwił ołtag, áí bá nasozįįhíí bighą nohwiniidaagonłt’éé:
2TH 1:6 Díínko Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’eh, hadíí nohwich’į’ nada’iziidíí, da’ágát’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go bich’į’ naná’hi’ṉííłi at’éé;
2TH 1:7 Áídá’ nohwíí nohwich’į’ nadaagontł’ogíí ła’íí néé biłgo dała’ hadá’hiidzoł doleeł, Jesus nohweBik’ehń binal’a’á yaaká’yú daagolíni, dák’a’ádaat’éhi biłgo yaaká’dí’ yił ch’í’ṉah ádelzaahíí bijįį,
2TH 1:8 Hadíí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yídaagołsį da láń shįhíí, hadíí Jesus Christ nohweBik’ehń nłt’éégo baa na’goṉi’íí doo yikísk’eh ádaat’ee da láń shįhíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań kǫ’ dahdinahíí biyi’ yiniidaagodoliił:
2TH 1:9 Doo nnágont’i’ dago biniidaagodilṉe’go bił ch’ígódeeh, nohwe Bik’ehń ła’íí binawod bits’ą́’dindláádíí bits’ą́’ bida’dentą́ą́go biniidaagodilṉe’;
2TH 1:10 Nádáhíí bijįį hadíí báhadaadeszaahíí binkááyú Christ ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah alṉe’, ła’íí daabosdląądíí dawa bił díyadaagot’ee doleeł, (baa nohwił nadaagosiilṉi’ n’íí daayosdląądhíí bighą).
2TH 1:11 Díínko bighą dábik’ehn nohwá da’ohiikąąh, Bik’ehgodaahii’ṉaahíí nohwíká ánṉiidíí bik’eh sohtįįgo nohwił ołtag doleeł, ła’íí nłt’éégo ágot’ee zhiṉéégo hádaaht’iiníí ła’íí nohwi’odlą’ bee nada’ohsiidíí dabíí binawodíí bee nohwá łaidoliił:
2TH 1:12 Áík’ehgo nohwiláhyú Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ ba’ihégosį doleeł, ła’íí nohwíí ałdó’ Jesus biláhyú nohwa’ihégosį doleeł, Bik’ehgodaahii’ṉaahíí ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí bik’ehgo.
2TH 2:1 Nohwik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń nádáhíí ła’íí bich’į’ íła’ádaahi’ṉe’ doleełíí baa yádaahiilti’go nánohwohiikąąh,
2TH 2:2 Spirit at’éé daach’iṉiihíí bee, yati’ bee, dagohíí naltsoos nohwits’ą́’dí’ daach’iṉiihíí bee, Christ nadáhíí bijįį iłk’idá’ bee nohwaa gonyáá ba’ikodaanohsiyúgo, doo nohwił nagoki da le’, doo łą́ą́go natsídaahkees da le’.
2TH 2:3 Doo hagot’éégo nṉee ła’ nohwich’į’ nach’aa da le’: áí bijįį doo hwaa baa gowáh da, ntsé nṉee łáni nanánihidéh doleełgo zhą́, ła’íí nṉee dázhǫ́ nchǫ’i ye’at’éhi ch’í’ṉah hileeh, áń da’ílíí hileeh doleełgo gozlíni;
2TH 2:4 Áń Bik’ehgo’ihi’ṉań daabidi’ṉiihíí ła’íí dawahá daach’okąąhíí dawa yich’į’ na’iziidgo yitisgo ídéstįį doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąh goz’ąą yuṉe’ Bik’ehgo’ihiṉań ídiłdi’ṉiigo dahsdaa doleeł.
2TH 2:5 Ya’ doo bínádaałṉiih da, t’ah nohwił nashkaidá’ díí baa nohwił nagoshṉi’ ni’?
2TH 2:6 Dázhǫ́ nchǫ’i ye’at’éhi t’ah nt’é t’ąązhį’ botą’íí bídaagonołsį, ch’í’ṉah alṉe’íí t’ah doo hwahá biká’ ngoṉáh da.
2TH 2:7 Nchǫ’go ágot’eehíí doo bígózį da n’íí iłk’idá’ na’iziid: t’ąązhį’ botą’íí k’ihzhį’ alzaazhį’ t’ąązhį’ botą’ doleeł.
2TH 2:8 Áníita dázhǫ́ nchǫ’i ye’at’éhi ch’í’ṉah hileeh, áń nohweBik’ehń biyol bee bidizołheeł, nádaałgee bits’ą́’dindláádíí bee bidizołheeł:
2TH 2:9 Áí nchǫ’i ye’at’éhi, ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, higháhgo ábile’, áń binawod golį́į́go godiyįhgo be’ígóziníí ła’íí ízisgo áná’ol’įįłhíí k’ehgo áná’ol’įį ágodil’įį doleeł,
2TH 2:10 Áí nchǫ’i ye’at’éhihíí na’ich’aahíí yił higháh, áí bee nṉee nadaach’aa doleełgo; áí nṉeehíí da’aṉii ágot’eehíí bił daanzhǫǫyúgo hasdakáh le’at’éhi, doo hádaat’įį dahíí bighą da’ílíí hileeh.
2TH 2:11 Doo hádaat’įį dahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań natsekees k’izé’idiłteehíí biká’zhį’ ádaile’, áík’ehgo łé’ichoohíí daayodląą doleeł:
2TH 2:12 Áík’ehgo nṉee da’aṉii ágot’eehíí doo daayodląą dago nchǫ’go ágot’eehíí bił daanzhooníí dawa ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa bándaagodot’aał.
2TH 2:13 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanohshóni, Holy Spirit hadaanohwihezṉilgo ła’íí da’aṉii ágot’eehíí daahohdląągo dantsé godeyaadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hasdánohwiṉiiłgo nohwá ngon’ą́ą́, áí bighą dábik’ehn nohwighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihédaandzį doleełgo at’éé:
2TH 2:14 Jesus Christ nohweBik’ehń bits’ą́’dindláádíí bił daanohwíyéé doleełgo yati’ baa gozhóni bee nohwich’į’ yádaahiilti’íí bee nohwíká ánṉiid.
2TH 2:15 Áík’ehgo shik’ííyú, nłdzilgo nasozįį, nohwiyati’ bee dagohíí nohwinaltsoos bee nohwił ch’et’ááníí daahohohtą’.
2TH 2:16 Jesus Christ nohweBik’ehń dabíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa biłgo, bił daanjǫǫhíí, ła’íí biłgoch’oba’íí biláhyú dábik’ehn hadag ádaanohwiłsiníí ła’íí nzhǫǫgo ágot’eehíí nihóndliigo ádaanohwiłsiníí,
2TH 2:17 Áń nohwijíí yuṉe’ nkegohen’ą́ą́go ádaanohwiłsį, ła’íí nłt’éégo ánádaaht’įįł hik’e nłt’éégo yádaałti’ doleełgo nadaanołwodgo ádaanohwile’.
2TH 3:1 Iké’yúhíí, shik’ííyú, nohwá da’ohkąąh, nohweBik’ehń biyati’íí dagoshch’į’ dahot’éhé nṉee bitah dididlaadgo ya’ihédaanzį doleełgo, akú nohwitahyú ágot’eehíí k’ehgo bá da’ohkąąh;
2TH 3:2 Ła’íí nṉee dabíí zhą́ bik’ehgo ádaat’eehíí, ła’íí doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bits’ą́’ nohwide’ṉiił doleełgo bá da’ohkąąh ałdó’: nṉee doo dawa bi’odlą’ daagolį́į́ da.
2TH 3:3 NohweBik’ehń da’áṉííyú át’éhi nlįį, áń nłdzilgo nasozįįgo ánohwiłsį, ła’íí nchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ánohwiłsį.
2TH 3:4 Hadíí bee nohwá ndaagosiit’ąąhíí bikísk’eh ádaanoht’ee, ła’íí dayúweh begoldohgo ágádaanoht’ee doleełgo nohweBik’ehń biláhyú nohwaa da’óndlii.
2TH 3:5 NohweBik’ehń nohwijíí dawa bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił daanzhǫǫ ánohwiłsį le’, ła’íí bidag ádaanoht’eego Christ biba’ ádaanoht’eego ánohwiłsį le’.
2TH 3:6 Shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń bizhi’ biláhyú nłdzilgo nohwich’į’ hahiidziigo gádaanohwiłn’ṉii, Nohwik’isn, ínashood nlíni, doo na’iziid dahíí, nohwił ch’ídaagosiit’aaníí doo yikísk’eh at’éé dahíí bits’ą́’zhį’go ádaanoht’ee.
2TH 3:7 Dánohwíí bídaagonołsį, nohwedaanołt’eego nzhǫǫ: nohwitahyú nahiikaidá’ néé nada’idziid ni’;
2TH 3:8 Dá doo bich’į’ nadaahi’ṉííłé doo hadíń bił da’iidąą da ni’; áídá’ tł’é’gee hik’e jįįgee nyeego nada’idziid ni’, doo ła’ nadaanohwinłtł’og da doleełhíí bighą:
2TH 3:9 Doo nohwá goz’ąą dahíí doo áí bighą ágádaahiit’įį da, ndi nohwedaanolt’ee doleełhíí bighą nohwiṉááłádaahiit’įį ni’.
2TH 3:10 Nohwitahyú nahiikaidá’ gádaanohwiłn’ṉii ni’, Hadíń doo na’iziid dahíí doọ iyąą da le’.
2TH 3:11 Nohwíí ła’ doo nłt’éégo ádaanoht’ee dago nohwa’ikodaandzį, doo nada’ohsiid dago, doo nohwidildoo dahíí nadaanohwinłtł’og ląą.
2TH 3:12 Nṉee ágádaat’eehíí Jesus Christ nohweBik’ehń biláhyú nłdzilgo bich’į’ hahiidziigo gádaałn’ṉiigo bidag yádaahiilti’, Nłt’éégo nada’ohsiidgo dánohwíí nohwihidáń daahsąą.
2TH 3:13 Nohwíí shik’ííyú, nłt’éégo ádaanoht’eehíí bik’e hohkáh hela’.
2TH 3:14 Díí naltsoosíí biyi’ nohwiyati’íí nṉee ła’ doo yikísk’eh at’éé dayúgo, áí nṉeehíí dabídaagonohsįgo bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee, áí bighą ídaayándzį doleeł.
2TH 3:15 Ágát’éé ndi doo bik’edaadinohṉiihgo baa natsídaahkees da, ndi nohwik’isnhíí k’ehgo bich’į’ yádaałti’go bił ch’ídaagonoh’aah.
2TH 3:16 NohweBik’ehń, bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí, dabíí dábik’ehn dawa bee iłch’į’ gont’ééhíí nohwiká’ áyíłsį le’. Daanohwigha nohweBik’ehn nohwił daanlįį le’.
2TH 3:17 Shíí Paul, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłdishṉiigo dashíí shigan bee k’e’eshchii, díí k’ehgo shinaltsoos dawa biká’ daasdzoh: áí k’ehgo k’e’eshchii.
2TH 3:18 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí daanohwigha bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
1TI 1:1 Shíí Paul, Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdánohwiṉilíí, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń shendaagoz’ąąhíí bighą binal’a’á nshłįį; Jesus Christ biláhyú ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí ndaahóndlii;
1TI 1:2 Timothy, odlą’ bee da’aṉii shiye’ nlíni, bich’į’ k’e’eshchii: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ aatét’íi ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nich’į’ goz’ąą le’.
1TI 1:3 Macedóniayú déyáádá’ ániłdéṉiid n’íí k’ehgo nanánoshkąąhgo gánániłdish’ṉii, Éphesus golzeeyú síndaadá’ ła’ nṉeehíí łahgo at’éégo iłch’ígó’aahíí doo bee iłch’ídaagonoh’aah da le’, nłdzilgo daabilnṉii,
1TI 1:4 Yati’ daazhógo alzaahíí ła’íí hadíń hadaałinest’aaníí doo ąąłzhį’ baa na’gozṉi’ dahíí doo ídaayełts’ą́ą́ da le’, daabiłnṉii ałdó’, áí łą́ą́go łahadaagoch’idit’áhgo áile’, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań kángon’ááníí doo łayolé’ át’éé da, áí ko’odlą’ zhą́ bee łaile’.
1TI 1:5 Áídá’ kojíí biyi’ nzhǫǫgo, nłt’éégo ánách’it’įįł bígoch’iłsįgo, ła’íí da’aṉii ch’odląąhíí bighą koł ijǫǫ doleełgo koł ch’ídaagont’aah:
1TI 1:6 Áí ła’ nṉee k’ihzhį’ ádaasdzaago łahadaadit’áhíí doo nt’é be’alṉéhi yaa yádaałti’íí daasilįį;
1TI 1:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’áni yaa iłch’ídaago’aahíí daanlįįgo hádaat’įį; ndihíí nt’é daaṉiihíí ła’íí nt’é nłdzilgo yaa yádaałti’íí doo yídaagołsį da.
1TI 1:8 Áídá’ begoz’aaníí nłt’éhi áile’ bídaagonlzį, dábik’ehyú iłch’ígót’aahyúgo, ła’íí bikísk’eh ánádaach’it’įįłyúgo;
1TI 1:9 Díí ałdó’ bídaagonlzį, begoz’aaníí nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí doo bá álzaa da, ndi hadíí doo begoz’aaníí yikísk’ehyú ádaat’ee dahíí bá álzaa, doo da’dits’ag dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidnłsį dahíí, nchǫ’go ádaat’iiníí, doo biłdaagodiyįh dahíí, ni’ biká’ nandeehíí zhą́ biłdaanzhǫǫhíí, bitaa hik’e bą́ą́ nadaiłtseedíí, ła’íí nṉee nadaiłtseedíí bá álzaa,
1TI 1:10 Ła’íí nant’į’ nakaihíí, nṉee dabíí iłch’į’ biini’ daamba’íí yee ídaadiłchǫǫhíí, nṉee ch’a’odaayihiyeehíí, łéda’iłchoohíí, yáná’iti’ yuṉe’ nadaach’aahíí, ła’íí dahadíńta da’aṉii iłch’ígót’aahíí yits’ą́’zhį’ ádaat’eehíí, áí dawa begoz’aaníí bá álzaa;
1TI 1:11 Áí da’aṉii iłch’ígót’aahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ baa gozhóni, biyati’ nłt’éhi ba’ihégosini at’éé, áí baa nagoshṉi’íí shaa godet’ąą.
1TI 1:12 Christ Jesus nohweBik’ehń bich’į’ ihénsį, áń díí bighą bínensh’ąągo áshíílaa, sha’ołííhíí ła’íí bána’isiidgo áshíílaahíí shił ołtago ba’ihénsį;
1TI 1:13 Shíí dabíntségo Jesus nchǫ’go baa yashti’ ni’, biniigodeshłaa ni’, ła’íí hoshch’iid ni’: áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań shaa ch’ozbaad, doo bígonsį dayú, ła’íí doo oshdląą dayú ásht’į́į́ lę́k’ehíí bighą.
1TI 1:14 NohweBik’ehń biłgoch’oba’íí shich’į’ an’odaazlįį, odlą’ ła’íí ił’ijóóníí Christ Jesus biláhyú nohwíyééhíí ałdó’ shich’į’ an’odaazlįį.
1TI 1:15 Díí ágolzeehíí da’aṉii ágolzéhi, nṉee dawa daayodląągo dábik’eh, Christ Jesus nṉee nchǫ’go ánádaat’įįłíí hasdáyihiṉiiłhíí bighą ni’gosdzáń biká’zhį’ nyáá; shíí áí itah dázhǫ́ itisgo nchǫ’ihíí nshłįį ni’.
1TI 1:16 Shíí dantsé shiláhyú Jesus Christ dázhǫ́ shágoho’aałíí ch’í’ṉah áile’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań shaa ch’ozbaad, áík’ehgo bikédí’go hadíí da’odląąhgo ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee daahiṉaa doleełíí ałdó’ yágoho’aał doleełíí shágoho’aał n’íí bee bígózį doleełhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań shaa chozbaad.
1TI 1:17 Áík’ehgo ízisgo Nant’án, dahazhį’ golínihi, doo datsaah dahi, doo hit’įį dahi, Bik’ehgo’ihi’ṉań dabízhą́ goyánihi, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ daabich’idnłsį ła’íí dázhǫ́ ba’ihédaach’inzį le’. Doleełgo at’éé.
1TI 1:18 Timothy shiye’, dabíntségo Holy Spirit binkááyú naa yałti’ n’íí k’ehgo naa godensh’aahgo gániłdishṉii, Áí naa nagolṉi’ n’íí k’ehgo nłt’éégo nagonłkáad le’;
1TI 1:19 Ni’odlą’ nłdzilgo hóńtą’, ła’íí nłt’éégo ánánt’įįłíí ádígonlzį le’; ła’ bi’odlą’ doo daayotą’ dago daabi’odlą’ doo nt’é da silįį, tsina’eełíí nihiltǫǫdhíí k’ehgo:
1TI 1:20 Áí Hyméneus ła’íí Alexánder daaholzéhi itah; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nchǫ’go yaa yádaałti’ dago yídaagoł’aah doleełhíí bighą ch’iidn nant’án, Satan holzéhi, bich’į’ bidéchid, yiniidaagodilṉe’ doleełgo.
1TI 2:1 Áík’ehgo dantségee, nṉee dawa yá da’dohkéedgo, yá náda’ohkąąhgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daanlįįgo yá da’ohkąąhgo, ła’íí ba’ihédaanohsįgo yá da’ohkąąh le’, daanohwiłdishṉii;
1TI 2:2 Ízisgo nadaant’aahíí hik’e nṉee yedaabik’ehíí dawa bá da’ohkąąh le’; nkegohen’ą́ą́go k’ídaałón’ṉiigo daahii’ṉaa doleełhíí bighą, Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ádaant’eego ła’íí dawa daadinlzįgo.
1TI 2:3 Ágát’éégo da’ohiikąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdánohwiṉiiłíí bił nłt’éé ła’íí bił dábik’eh;
1TI 2:4 Áń nṉee dawa hasdáyihiṉiił hik’e da’aṉii ágot’eehíí yídaagołsį hat’į́į́.
1TI 2:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nlįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee bigizhgee siziiníí dała’á, áń Jesus Christ, nṉee silįįgo nyáhi;
1TI 2:6 Áń nṉee dawa ádaidet’ąągo yá nada’izṉil, nṉee binchǫ’íí yits’áyíṉííłgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ą́ą́ n’íí biká’ ngonyáágo ch’í’ṉah silįį.
1TI 2:7 Áí baa yánáshti’go hik’e bá shides’a’go, ła’íí doo Jews daanlįį dahi odlą’ hik’e da’aṉii ágot’eehíí bił ch’ígonsh’aahgo háshi’doltįį; (Christ biláhyú da’aṉii ádishṉii, doo łé’ishchoogo da.)
1TI 2:8 Áí bighą dahayú nṉee da’okąąhgo hasht’į́į́, bił daagodiyįhgo bigan ts’ídag yee dahdaadolṉih, doo hadaashkeego da, ła’íí doo biini’ nakigo da.
1TI 2:9 Isdzáné daanlíni ałdó’ da’ákohgo ík’eda’asdlaa le’, doo ídaada’odlíígo da, ła’íí biini’ daagolį́į́go ídaa daagodząągo; doo dábitsizil zhą́ binasdziidgo da, doo óodo hik’e dilkǫǫhé ła’íí diyágé łáń ílííníí yee ík’ena’asdlaago da;
1TI 2:10 Áídá’ nłt’éégo ánádaat’įįłíí yee ík’eda’asdlaa le’, (ágádaat’įįhíí isdzáné Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’ehyú ádaant’ee daaṉiihíí dábik’eh.)
1TI 2:11 Isdzán nlíni dant’éheego ígoł’aah le’, idits’ago.
1TI 2:12 Isdzán doo ła’ nṉee yił ch’ígó’aahgo baa godensh’aah da, nṉee doo yá nant’aa da doleeł ałdó’, ndi dant’éhee at’éé le’.
1TI 2:13 Adam dantsé ábi’delzaa, Evehíí ikédí’go ábi’delzaa.
1TI 2:14 Bich’į’ na’dishch’a’íí doo Adamhíí da, áídá’ isdzánhíí bich’į’ na’dishch’a’go Bik’ehgo’ihi’ṉań, Dah, biłṉiihíí dáyitisyú ádzaa.
1TI 2:15 Ágát’éé ndi isdzáné daanlíni iłchiigo biniigodilṉe’ ndi dá yił ch’íhikáh, dayúweh da’odląągo, dawa bił daanzhǫǫgo, bił daagodiyįhgo, ła’íí biini’ daagolį́į́go daahiṉaayúgo.
1TI 3:1 Díí da’aṉii ágolzéhi, Nṉee ła’ ínashood yiṉádéz’iiníí binasdziidíí hát’į́į́yúgo aí na’idziid nłt’éhi hat’į́į́.
1TI 3:2 Ínashood yiṉádéz’iiníí, bishop holzéhi, doo hagot’éégo baa dahgosit’aa dahíí nlįį le’, bi’aa dała’áhi, ádaagodząą, biini’ golíni, bi’at’e’ nłt’éhi, bista’ nakáhíí bił nzhóni, ła’íí nłt’éégo iłch’ígó’aahíí nlįį le’;
1TI 3:3 Doo idląą dahíí, doo dagoshch’į’ bágochįįh dahíí, bestso doo yidáhzhį’ nlįį dahíí; áídá’ kóni’ k’ehgo at’ééhíí, nzhǫǫgo at’ééhíí, doo dawahá ídáhát’į́į́ dahíí nlįį le’;
1TI 3:4 Áń bigowągee bichągháshé nłt’éégo yá nant’aa le’, bichągháshéhíí daabidits’ago, ła’íí daabidnłsįgo;
1TI 3:5 (Nṉee bichągháshé doo nłt’éégo yá nant’aa dayúgo, hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhgo ha’ánáłséhíí nłt’éégo áyíłsį doleeł?)
1TI 3:6 Doo áníi ínashood silįįhíí da, ágát’éhi nlįįyúgo, itisdo da’ídolteełgo ída’odlíí lę́k’eyúgo, dánko ch’iidn nant’án bángot’ąąhíí k’ehgo bángodot’aał.
1TI 3:7 Dayúwehyú ałdó’ doo ínashood daanlįį dahíí nłt’éégo yaa nadaagolṉi’íí nlįį le’, doo ágát’éhi nlįį da lę́k’eyúgo, dánko baa dahgot’aah doleeł, ch’iidn nant’án biłjizh yuṉe’ odotłish.
1TI 3:8 Tédaat’iyéhi nłt’éégo ádaayiłsiníí, deacons daaholzéhi, ałdó’ biini’ daagolį́į́ le’, doo nakiyú yádaałti’ dahíí, bestso doo yidáhzhį’ nlįį dahíí daanlįį le’;
1TI 3:9 Nłt’éégo ánádaat’įįł yídaagołsįgo iłch’ígót’aahíí da’ohiidlaaníí doo bígózį da n’íí daayotą’ le’.
1TI 3:10 Áí ałdó’ dantsé nabída’dintaah le’; áídí’ doo baa dah daagost’áni da lę́k’eyúgo, deacons daanlįį doleeł.
1TI 3:11 Da’ágát’éégo daabi’aahíí biini’ daagolį́į́ le’, doo ch’iṉii daaṉii dahíí daalįį le’, ídaa daagodząągo dawa bee daagondlįį le’.
1TI 3:12 Deacons daanlíni bi’aa dała’á le’, bichągháshé ła’íí bigowągee dawa nłt’éégo yá nant’aa le’.
1TI 3:13 Deacons daanlįįgo nłt’éégo nada’iziidyúgo, nṉee nłt’éégo baa natsídaakeesihíí ła’íí Christ Jesus bits’ą́’dí’ odlą’íí doo biini’ daahą́h dago yá sizįįhíí daayosbąą.
1TI 3:14 Dét’įhégo nich’į’ hishááł doleełíí bikádésh’į́į́go díí nich’į’ k’e’eshchii:
1TI 3:15 Ndi doo hwahá da lę́k’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé bitahyú hago’at’éégo nłt’éégo ách’ít’ééhíí bígonłsį́įhíí bighą nich’į’ k’e’eshchii; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi daayokąąhgo ha’ánáłséhé at’éé, áí da’aṉii ágot’eehíí bee bíyah tsį n’áhi k’ehgo ła’íí bee nłdzilgo begoz’áni at’éé.
1TI 3:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań bee da’ohiidląąhi dázhǫ́ doo bígózį da n’íí da’aṉii daan’ṉii, doo hadíń yighą na’ídíłkidgo da: Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee k’ehgo nyáá, Holy Spirit biláhyú dábik’ehyú át’ééhíí ch’í’ṉah alzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí daabo’įį, doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ yádaach’iłti’, ni’gosdzáń biká’zhį’ bi’dodląą, ízisgo idindláádíí biyi’ yúdag obi’doltįį lę́k’e.
1TI 4:1 Holy Spirit dábígózįgo gáṉíí, Iké’yú goldohyú ła’ odlą’ yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’ doleeł, spirits k’izéda’diłteehíí ła’íí ch’iidn bits’ą́’dí’ iłch’ígót’aahíí hódaayésts’ąą;
1TI 4:2 Ágát’éégo iłch’ídaago’aahíí ínashood ídaadil’įįgo łéda’iłchoo; binatsekeesíí bésh sidogíí bee bída’dinlidhíí k’ehgo ádaat’ee, áík’ehgo nłt’éégo ádaat’eehíí dagohíí doo nłt’éégo ádaat’ee dahíí doo yídaagołsį da silįį;
1TI 4:3 Ágát’éégo iłch’ídaago’aahíí nnonéhela’ daayiłṉii, ła’ hidáń doo daahsąą da, daayiłṉii ałdó’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań áí hidáńhíí áyíílaago nṉee da’aṉii ágot’eehíí yídaagołsįgo daayodlaaníí ya’ihédaanzįgo daayiyąąyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’eh.
1TI 4:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań áyíílaahíí dawa daanłt’éé, áík’ehgo doo k’ihzhį’ ádaile’go da, áídá’ ya’ihédaanzįgo daayiyąągo dábik’eh:
1TI 4:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí hik’e okąąhíí bee nzhǫǫgo alzaahíí bighą.
1TI 4:6 Jesus bee nohwik’ííyú daanlíni díí iłch’ígót’aahíí bee bich’į’ yánánłtihyúgo, Jesus Christ nłt’éégo yána’iziidíí ńlį́į́ doleeł, yati’ daahohiidląąhíí ła’íí nłt’éégo iłch’ígót’aahíí bikísk’eh hiṉááłíí bee nnłdzilgo áníłsį doo.
1TI 4:7 Yati’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’eh dahíí, ła’íí sáan yati’ daazhógo ádaagole’íí doo óyínłts’ąą da: Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo áńt’éé doleełhíí bighą ídínáńtaahgo bígonł’áah.
1TI 4:8 Kots’í nłdzil doleełhíí bighą ídínách’intaahíí ayą́hágo ílį́į́, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ách’ít’éé doleełgo ídínách’intaahgo bígoch’ił’aahíí, áí dázhǫ́ dawa bee ílį́į́, díí ihi’ṉaahíí biyi’ nłt’éégo nohwá ngon’ą́ą́, ła’íí iké’gee ihi’ṉaahíí biyi’ ałdó’.
1TI 4:9 Díí ágolzeehíí da’aṉii ágolzéhi, nṉee dawa daabodląągo dábik’eh.
1TI 4:10 Áí bighą nada’iidziid, ła’íí nchǫ’go nohwaa yádaałti’híí bighą nohwiniidaagonłt’éé, da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bada’óndliigo, áń nṉee dawa hasdáyihiṉiiłíí nlįį, dahadíí da’aṉiigo daabodlaaníí zhą́ itisgo.
1TI 4:11 Díí ádishṉiihíí nłdzilgo ádaałnṉii, ła’íí bee iłch’ígon’áah.
1TI 4:12 Áníi nanṉaahíí bighą doo síńte’ da le’; niyati’íí, ni’at’e’íí, nił’ijóóníí, ninatsekeesíí, ni’odlą’íí, nijíí biyi’ nzhooníí bee nłt’éégo áńt’éé le’, da’odlaaníí nedaał’įį doleełgo.
1TI 4:13 Akú níyáázhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ nṉee bich’į’ dayúweh daahóńzhii, baa yáńłti’, ła’íí bee iłch’ígon’áah.
1TI 4:14 Dabíntségo ínashood yánadaaziiníí niká’ daadesṉiidá’ niyi’ golį́į́ doleełgo naa hi’né’íí dayúweh bee na’izíid le’.
1TI 4:15 Ániłdishṉiihíí dá baa natsíńkees nt’éé; áí dá síńzįį nt’éégo ánáńt’įįł le’; áík’ehgo dayúwehégo ná goldohíí nṉee dawa daano’į́į́ doleeł.
1TI 4:16 Ídaagondzą́ą́, iłch’ígon’áahíí baa gonyą́ą́: áí k’ehgo dayúwehégo ánáńt’įįłyúgo hasdánṉáh, hadíń nidits’agíí ałdó’ hasdádogaał.
1TI 5:1 Báyáń nlíni doo bił ntéh da, áídá’ nitaa nlíni k’ehgo baa natsíńkeesgo bidag yánłti’; nṉee áníi nakaiyeehíí nik’isyú k’ehgo bidag yánłti’;
1TI 5:2 Sáan daanlíni nimaa k’ehgo ádaahón’ṉiih, dilkǫǫhgo ádinlzįgo isdzáné áníi nakaiyeehíí nilahkíí k’ehgo ádaahón’ṉiih.
1TI 5:3 Sáan itsaa daanlíni, doo hagot’éégo bich’ogo’ṉii dahíí daadínłsįgo bich’onṉii le’.
1TI 5:4 Sáan itsaa nlíni bichągháshé, dagohíí biwóyéta, bich’ínéta daagolį́į́yúgo, áí bigowągee Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ihi’ṉaahíí yídaagoł’aah le’, áík’ehgo bishchiiníí bideṉá nanáda’ahi’ṉiił le’; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nłt’éé ła’íí bił dábik’eh.
1TI 5:5 Itsaa nlínihíí, dasahndi nagháhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ołíígo dayúweh na’ókeedgo na’okąąh, tł’é’gee ła’íí jįįgee.
1TI 5:6 Áídá’ gonedlįįhíí zhą́ hádéz’įįhíí, hiṉaa ndi daztsáni k’ehgo at’éé.
1TI 5:7 Díí nłdzilgo bee bił ch’ígon’áah le’, áík’ehgo doo baa dahdaagot’aah da doleeł.
1TI 5:8 Dahadíń bik’íí, dabíí bichągháshé zhą́ itisgo, doo nłt’éégo áyíłsį da lę́k’eyúgo, doo oshdląą da ṉiihíí k’ehgo at’éé, doo odląą dahíí bitisgo nchǫ’go adzaa.
1TI 5:9 Isdzáné ła’ doo hwahá gostą́din bił łegodzaa dahíí, itsaa daanlíni, doo itah bizhi’ bá ágóle’ da, ła’íí biką’ dała’á n’ííyúgo zhą́ itah bizhi’ bá ágóle’,
1TI 5:10 Nłt’éégo binasdziidíí bee baa na’goṉi’ le’, chągháshé daayinesąąyúgo, baa hasta’ nách’ikah hat’į́į́yúgo, ínashood bikee yá tádáígisyúgo, bich’į’ goyéégo nadaagowahíí yich’odaaṉiiyúgo, ła’íí na’idziid daanzhooníí dawa nayik’í’iziid lę́k’eyúgo itah bizhi’ bá ágóle’.
1TI 5:11 Áídá’ itsaa áníi nakaiyeehíí doo itah bizhi’ bá ágóle’ da: áí dánko nniiṉéh hádaat’įįgo Christ yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’;
1TI 5:12 Áík’ehgo dantsédá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’isiid doleeł daaṉii n’íí k’ihzhį’ ndaizné’híí bighą biniidaagodilṉéhíí bee bándaagodot’aał.
1TI 5:13 Gotahkaigo daazhógo anákeełíí yídaagoł’aah ałdó’; doo áí zhą́ da, ch’iṉii daaṉii ła’íí dawahá yaa yádaałti’, doo bidildoo dahíí ndi, doo yaa yádaałti’ da le’at’éé n’íí ndi yaa yádaałti’.
1TI 5:14 Áík’ehgo díí hásht’į́į́, itsaa áníi nakaiyehíí nnádaałse’ le’, bichągháshé ádaagole’, bigową nłt’éégo ádaayiłsį, áík’ehgo nohwits’ą́’zhį’ ádaat’eehíí doo nohwaa ch’iṉii ádaile’ da doleeł.
1TI 5:15 Iłk’idá’ ła’ Satan yich’į’go ádaasdzaa.
1TI 5:16 Nṉee ła’ dagohíí isdzán ínashood nlíni bik’íí itah itsaa nlįįyúgo yich’oṉii le’, ínashood daanliiníí doo nadaabinłtł’og da doleełhíí bighą; áík’ehgo itsaa daanlíni doo hagot’éégo bich’ogo’ṉii dahíí yich’odaaṉii doleeł.
1TI 5:17 Ínashood yánadaaziiníí nłt’éégo yikísk’eh nadaaziiníí nakidn da’ágánelt’eego daidinłsįgo bich’į’ na’ihiṉiił, hadíń yánádaaltihíí ła’íí iłch’ígó’aahíí nayik’ída’iziidíí da’áí zhą́ itisgo.
1TI 5:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí gáṉíí, Magashii tł’oh nagháí hayí’ił’eesdá’ bizé’ doo bik’en’áah da. Ła’íí ałdó’ gáṉíí, Hadíń na’iziidíí bich’į’ na’i’ṉiiłgo goz’ąą.
1TI 5:19 Ínashood yásizíni baa dahgosit’aahíí doo óyénłts’ąą da le’, naki dagohíí taagi hilt’eego daayo’įį lę́k’eyúgo zhą́.
1TI 5:20 Nchǫ’go ánádaat’įįłíí dawa biṉááł bił ntéh, ła’ihíí biini’ daahą́h doleełhíí bighą.
1TI 5:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí bitahasdlaahíí binadzahgee nawode bee gániłdishṉii, Díí baa nich’į’ yashti’ n’íí bénánłṉiihgo baa nanṉaa, nṉee doo dała’á itisgo nił nzhǫǫ da, doo ił’anigo baa natsíńkeesgo da.
1TI 5:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí yee yánáltih doleełgo nṉee da’adza’íí doo dagoshch’į’ biká’ ndenłṉííh da; nṉee nchǫ’go adzaahíí doo bił dała’ áńt’éé da; dilkǫǫhgo ádinlzį.
1TI 5:23 Kodí’ godezt’i’go doo tú zhą́ nidląą da, áídá’ ayą́hágo dahts’aa bitoo nidląą, nibid bich’į’ nzhǫǫhíí bighą, ła’íí da’ákozhą́ dinṉiihíí bighą.
1TI 5:24 Nṉee ła’ ch’í’ṉah nda’iłsiih, áík’ehgo dagoshch’į’ baa yá’iti’ doleeł; áídá’ ła’ihíí binchǫ’íí doo dagoshch’į’ daahiiltséh da.
1TI 5:25 Da’ágát’éégo nṉee ła’ nłt’éégo ánát’įįłíí bik’izhį’ hit’įį; doo hit’įį da ndi, doo hagot’éégo nádil’įį da.
1TI 6:1 Isnáh daanliiníí binant’a’ daanliiníí daidnłsį le’; doo ágádaat’įį dayúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhi’ ła’íí bee iłch’ígot’aahíí doo dilzį dago ádaile’.
1TI 6:2 Ła’ binant’a’ ínashood daanlįįyúgo, odlą’ yee bik’isyú daanlįįhíí bighą doo yitisyú ádéstįį da le’, áídá’ na’idziidíí bee bich’odaaṉiihíí ínashood Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanzhooníí daanlįįhíí bighą dayúweh nłt’éégo yá nada’iziid le’. Díí dawa iłch’ígon’áah, ła’íí bee bidag yádaanłti’.
1TI 6:3 Ła’ nṉee łahgo iłch’ígó’aah lę́k’eyúgo, ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biyati’ da’aṉiihíí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo be’ách’ít’éégo iłch’ígót’aahíí doo bił dábik’eh da lę́k’eyúgo;
1TI 6:4 Áń doo nt’é yígółsį da ndi ídilkąąh, ła’íí na’ídíłkid ła’íí agodit’áhíí zhą́ bił nłt’éé, áí ła’ bíyééhíí ídáhách’it’iiníí áile’, ła’íí iłch’į’ nagonłkaadíí, dénchǫ’égo aayá’iti’íí, ła’íí nchǫ’go łaadaagoch’odlííhíí ałdó’ áile’,
1TI 6:5 Nṉee ágádaat’eehíí biini’ daachǫǫdgo da’aṉii ágot’eehíí bits’ą́’zhį’go ádaasdzaahíí dayúweh łahadaadit’áh, daazhógo Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ách’ít’ééhíí bee ich’it’įį daanzį: ágádaat’eehíí doo bił nahkai da.
1TI 6:6 Ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ách’ít’ééhíí ła’íí koł dábik’ehyú ch’ihiṉaahíí da’aṉii bee łą́ą́go ich’it’įį.
1TI 6:7 Doo nt’é ni’gosdzáń biká’ bił daagosiidlįį da, áídí’ da’aṉiigo daan’ṉiigo doo nt’é ch’ídaan’né’ da doleeł.
1TI 6:8 Nohwihidáń ła’íí nohwi’íí daagolį́į́híí bighą nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’.
1TI 6:9 Áídá’ hádaałdzil hádaat’iiníí nabídaadintaahíí ła’íí bánakį́’íí’ááhíí yee nihidéh, ła’íí doo daagoyąą dago ła’íí íṉí’da’dilṉi’go nchǫ’go hádaat’iiníí yee nihidéh, áí daabiłchǫǫh, ła’íí da’itsaahíí begoz’ąą yuṉe’ odaabiłkaad.
1TI 6:10 Bestso bidáhzhį’ ch’ilį́į́híí nchǫ’go ágot’eehíí dawa bikeghad at’éé: áí ła’ ídáhádaat’įįgo odlą’ yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’, ła’íí łą́ą́go doo bił daagozhǫ́ǫ́ dahíí yee íṉí’da’dilṉi’.
1TI 6:11 Ndihíí ni, Bik’ehgo’ihi’ṉań bána’iziidíí ńlíni, ágádaat’eehíí dawa bits’áńlyeed; dábik’ehyú áńt’éé le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań be’áńt’éé le’, ni’odlą’ golį́į́ le’, nił’ijǫ́ǫ́ le’, níni’ k’eh áńłsį, ła’íí nijíí yuṉe’ isht’egodnt’éé le’.
1TI 6:12 Nohwi’odlą’ bá nagonłkáad le’, dahazhį’ ihi’ṉaahíí nłdzilgo hóńtą’, áí bich’į’ ni’dokéed ni’, áídí’ ch’iláni biṉááł ni’odlą’ bee háńdzii ni’.
1TI 6:13 Díí nawode bee ágániłdishṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá daahi’ṉaago áyíłsiníí binadzahgee, ła’íí Christ Jesus, Pontius Pilate holzéhi biṉááł bi’odlą’ nłt’éégo yee hadzii n’íí ałdó’ binadzahgee;
1TI 6:14 Díí begoz’aaníí bikísk’eh áńt’éé, doo hayú naa daats’idiłhił dago, doo naa dahgosit’aah dago, Jesus Christ nohweBik’ehń nádzáázhį’:
1TI 6:15 Áí bijįį biká’ ngonyáágee Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’í’ṉah áile’ ndi at’éé, áń zhą́ Nant’án baa gozhóóníí, ízisgo nant’ánhíí bitisgo Nant’án, yedaabik’ehíí bitisgo yeBik’ehń;
1TI 6:16 Ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí da’áń zhą́ bits’ą́’dí’hi at’éé, áń idindláádíí yiyi’ golį́į́, doo hadíń ákóṉe’ nowáhi at’éé da; áń doo hak’e nṉee bo’įį da, doo daabołtséh át’éé da: áń dahazhį’ dilzį le’, ła’íí dahazhį’ dawa yebik’eh le’. Doleełgo at’éé.
1TI 6:17 Nṉee ni’gosdzáń biká’ hádaałdzilíí gádaabiłnṉii, Doo itisgo ídaadisołṉil da le’, ła’íí yee hádaałdzilíí dá doo ba’olṉíízhį’ doo ba’ołíí da le’, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bada’ołíí le’, áń biłgoch’oba’go dawahá nohwił dábik’ehyú doleełíí ch’ída’izkaadgo nohwaa yihiṉííł.
1TI 6:18 Nłt’ééhíí baa nahkai le’, daabilnṉii, łą́ą́go nłt’éégo ánádaaht’įįł, ła’íí nohwíyééhíí ła’dí’ nadaahṉiih, ła’íí ich’odaahṉii le’;
1TI 6:19 Kįh bitł’ááh łedn’aahíí nłdzilyúgo kįhíí nłdzilgo goz’ąą, da’áík’ehgo nłt’éégo ánádaaht’įįłyúgo yuṉáásyú goldohyú nłdzilgo nasozįį doleeł, áík’ehgo ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee daahinohṉaa doo, daabiłnṉii.
1TI 6:20 Timothy, bee na’osdli’íí baa gonyą́ą́, yati’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’eh dahíí, ła’íí yati’ da’ílínígo nadaagoch’ijaahíí bits’ą́’zhį’ áńt’éé, ła’íí ígoł’ąągo bił’ígóziníí ga’ánolini, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bits’ą́’zhį’ iłch’ígót’aahíí, ałdó’ bits’ą́’zhį’ áńt’éé.
1TI 6:21 Ła’ áí ił’ígóziníí daayodląągo da’aṉii odlą’íí yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’go nda’ahiłsiih. Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
2TI 1:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo shíí Paul, Christ Jesus binal’a’á nshłíni, Christ Jesus biyi’ ihi’ṉaahíí nohwá ngon’ááníí bik’ehgo,
2TI 1:2 Timothy, shiye’ dázhǫ́ shił nzhóni, bich’į’ k’e’eshchii: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa, Christ Jesus nohweBik’ehń biłgo biłgoch’oba’íí, ła’íí bits’ą́’dí’ aatét’íi ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nich’į’ goz’ąą le’.
2TI 1:3 Nłt’éégo ánásht’įįłgo bígonsįgo, daashitaa n’íí ádaadzaa n’íí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’isiid; áń ba’ihénsįgo shi’okąąhíí bee nínádishṉíhgo, tł’é’gee hik’e jįįgee dá’oshkąąh nt’éé;
2TI 1:4 Niṉáá tú n’íí bínáshṉiihgee k’azhą́ nániistséh, dázhǫ́ naa shił gozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą;
2TI 1:5 Dantsé niwóyé, Lois, áídí’ nimaa, Eunice, da’aṉii bi’odlą’íí bínádishṉíh, hik’e ni ałdó’ odlą’ da’ágát’éhi niyi’ begoz’ąągo bígonsį go’į́į́.
2TI 1:6 Áí bighą díí bínáńlṉíh hásht’į́į́, niká’ ndinshṉiidá’ niyi’ golį́į́ doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań naa yiné’ n’íí kǫ’ nádnłtłaadgo diltłi’híí k’ehgo dáhiṉaa nt’éégo áńłsį.
2TI 1:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiini’ hą́hgo natsekees doo nohwaidin’ąą da; áídá’ natsekees nalwodíí, koł’ijóóníí, ła’íí ídaagondzááníí nohwaidin’ąą.
2TI 1:8 Áík’ehgo nohweBik’ehń baa nagolṉí’go doo bik’e ídaayándzį da, shíí áń bighą ha’ásítííníí ałdó’ shaa nagolṉí’go doo bik’e ídaayándzį da: áídá’ ni ałdó’, Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bee, yati’ baa gozhónihíí bighą nyee’i niniigonłt’éé le’;
2TI 1:9 Áń hasdánohwihezṉil, ła’íí godiyįhgo bá na’idziidgo hanohwihezṉil, nłt’éégo ánádaahiit’įįłíí doo bighą da, áídá’ dabíí bighanigolį́į́híí ła’íí biłgoch’oba’híí bighą, áí Christ Jesus bee nohwaidin’ąą lę́k’e, ni’gosdzáń doo hwahá begodigháh dadá’;
2TI 1:10 Áí k’adíí ch’í’ṉah silįį, Jesus Christ Hasdánohwihezṉilíí hit’įį silįįhíí bee; áń da’itsaahíí nohwá yó’oyiné’, ła’íí ihi’ṉaahíí ła’íí doo da’itsaah dahíí yati’ baa gozhóni bee got’įįzhį’ nyiné’:
2TI 1:11 Áí yati’ baa gozhónihíí baa yánáshtihgo, ła’íí doo Jews daanlįį dahíí bich’į’ yides’a’íí ła’íí bił ch’ígó’aahíí nshłįįgo háshi’doltįį.
2TI 1:12 Áí bighą goyéé’go shich’į’ nagowaa, ndi doo ídaayánsdzį da, hadíń hosisdląądíí bígonsįhíí bighą, ła’íí nt’é bee ba’oshłííhíí Jesus nadáhíí bijįįzhį’ shá yiṉádéz’įįgo yínel’ąągo bígonsį.
2TI 1:13 Yati’ baa gozhóni shits’ą́’dí’ idesíníts’ąą’íí ágádishṉii n’íí k’ehgo hóńtą’, Christ Jesus bił dała’á ńlį́į́go odlą’ hik’e ił’ijóóníí bee hiṉááłgo.
2TI 1:14 Nłt’éégo ágot’eehíí naa hi’né’ n’íí, Holy Spirit nohwiyi’ golííníí bee nłt’éégo biṉádíń’įį.
2TI 1:15 Asia golzeedí’ daagolííníí dawa shits’ą́’zhį’ ádaasdzaa bígonłsį́, Phygéllus ła’íí Hermógenes ałdó’ itah.
2TI 1:16 NohweBik’ehń Onesíphorus bichągháshé biłgo yaa ch’oba’ le’; áń da’iłháné shił gozhǫ́ǫ́go ánáshił’įį, bésh hishbizhíí bee daashidestł’ǫ́ǫ́ ndi doo yik’e ídaayándzį da:
2TI 1:17 Áídá’ Romeyú naghaadá’ dázhǫ́ shikáhantaago shaa nyáá.
2TI 1:18 Áík’ehgo nohweBik’ehń nadáhíí bijįį baa ch’oba’ doleeł; áń Éphesus golzeeyú doo áłch’ídé shá áyíílaa n’íí nłt’éégo bígonłsį́.
2TI 2:1 Áík’ehgo shiye’ ńlínihíí, niyi’siziiníí nanlwod le’, Christ Jesus biłgoch’oba’íí nainé’íí bee.
2TI 2:2 Nṉee łą́ą́go biṉááł iłch’ígoni’ááníí, ni ałdó’ nṉee bada’óńłiihíí bił ch’ígon’áahgo, bíí ałdó’ nṉee ła’ihíí yił ch’ídaago’aah le’.
2TI 2:3 Jesus Christ bisilááda nłt’ééhíí ńlį́įgo łahdí’ nyé’i niniigonłt’éé le’.
2TI 2:4 Hadíń nagonłkaadíí, silááda ábíílaahíí yił goyiłshǫ́ǫ́ doleełgo hat’į́į́híí bighą doo silááda zhiṉéégo ágot’ee dahíí doo nanábinłtł’ogi at’éé da.
2TI 2:5 Hadíń nadaagolzéégee itah nlįįgo, begoz’aaníí bikísk’ehyú át’ééyúgo zhą́ gonłneego ch’ah hobįįhíí baa dot’aał.
2TI 2:6 K’e’dileehíí nyeego na’iziidíí, dantsé inot’įįłíí bíyéé doleełgo goz’ąą.
2TI 2:7 Ádishṉiihíí baa natsíńkees; áík’ehgo nohweBik’ehń dawa nił ígózįgo ánile’.
2TI 2:8 Jesus Christ bínáńlṉiih, áń David bits’ą́’dí’go nlíni daztsąądí’ naadiidzaa, yati’ baa gozhóni baa nagoshṉi’híí k’ehgo:
2TI 2:9 Áí yati’ baa gozhóni bighą shiniigonłt’éégo bésh hishbizhi bee da’shidehestł’ǫ ndi, nchǫ’go at’ínihi k’ehgo; ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí doo łestł’ǫ́ǫ da.
2TI 2:10 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yitahaslaahíí ałdó’ Christ Jesus binkááyú hasdáyidoṉiiłgo bits’ą́’idindláádíí bíyéé doleełhíí bighą dawa bee shich’į’ ágot’ee ndi bich’į’ dahnshdǫh.
2TI 2:11 Díí ágolzeehíí da’aṉii ágolzéhi: Jesus bił nane’na’ lę́k’eyúgo bił nádaahii’ṉaa doo ałdó’:
2TI 2:12 Nohwiniigonłt’éé lę́k’eyúgo bił nadaant’á doleeł: áídá’ doo bídaagonlzį da daabiłn’ṉiiyúgo, bíí ałdó’ doo nohwígonsį da nohwiłṉii doleeł.
2TI 2:13 Néé doo da’ohiidląą da lę́k’e ndi, bíhíí t’ah da’ágát’éégo da’áṉííyú át’éé: áṉííhíí doo łahgo at’éégo nádleeh da.
2TI 2:14 Ániłdishṉiihíí nṉee bił nanádaagolṉí’, áídí’ nohweBik’ehń binadzahgee nłdzilgo gádaabiłnṉii, Yati’ da’ílíné doo bighą łahada’doht’áh da le’, áí doo nłt’éé holeeh at’éé da, ndihíí ódaayésts’aaníí daabiłchǫǫhíí zhą́ hileeh.
2TI 2:15 Nłt’éégo baa nanṉáh, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nłt’éégo áńt’éé doleełhíí bighą, na’iziidíí doo ídaayándzį bik’eh dahíí ńlį́į́ le’, yati’ da’aṉiihíí dábik’ehyú bee iłch’ígon’áah le’.
2TI 2:16 Yati’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’eh dahíí ła’íí da’ílínégo nagoch’ijaahíí doo óyénłts’ąą da: áí dayúweh doo daach’idnłsį dago ádaakoliił.
2TI 2:17 Áí biyati’íí łóód kots’í yiyąąhíí k’ehgo at’éé: Hymenéus ła’íí Philétus daaholzéhi, áí ágádaat’ee itah;
2TI 2:18 Áí da’aṉii ágot’eehíí yił ndaahiłsiih, naneznadí’ naach’idiikáhíí iłk’idá’ bech’ígonyáá daaṉiigo; áík’ehgo łáni bi’odlą’ yił nadaagodesgeed.
2TI 2:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań baa iłch’ígót’aahíí nłdzilgo begoz’ąą, kįh bitł’ááh iz’aaníí nłdzilgo si’ąąhíí k’ehgo, díí k’ehgo nkó biká’ dahgoz’ąą, NohweBik’ehń hadíí bíyééhíí yígółsį, ła’íí, Hadíń Christ bizhi’ yozhííhíí doo bik’ehyú ágot’ee dahíí yits’ą́’zhį’ at’éé le’.
2TI 2:20 Nṉee hałdzilíí bigową yuṉe’ doo ts’aa óodo ła’íí bésh łigai bee ádaaszaahíí zhą́ siṉil da, tsį ła’íí łeezh bee ádaaszaahíí ałdó’ siṉil; ła’ nłt’éégo bighanigolį́į́go ádaaszaa, ła’ihíí da’ádzaahíí bighą ádaaszaa.
2TI 2:21 Dahadíń áí nchǫ’go ágot’eehíí yits’ą́’zhį’ at’éégo dilkǫǫhgo ádilzįyúgo, ts’aa nłt’éégo bighanigolínihíí k’ehgo ábi’dolṉiił, Bik’ehgo’ihi’ṉań bá hadelzaago, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nłt’éégo yił na’iziid doleeł, nłt’éégo na’idziidíí dawa bighą iłch’į’hilzaa.
2TI 2:22 Nchǫ’go ágot’eehíí áníi nakaiyehíí hádaat’íni bits’ą́’zhį’go áńṉéh: áídá’ dábik’ehyú ágot’eehíí, odlą’, koł’ijóóníí, ła’íí iłch’į’gont’ééhíí be’áńt’éé, bijíí biyi’ daagozhóóníí nohweBik’ehń yich’į’ ádaaṉiihíí bił hikáh.
2TI 2:23 Doo goyą́ą́ dago, doo nt’é yígółsį dago na’ídíłkidíí doo bił łaha’dnt’áh da, ágádaat’eehíí iłch’į’ hadaashkeego ádaabiléhgo bígonłsį́.
2TI 2:24 NohweBik’ehń yána’iziidíí doo hashkeego goz’ąą da; áídá’ nṉee dawa yich’į’ nzhooníí, ła’íí nłt’éégo iłch’ígó’aahíí, ła’íí bíni’ k’eh nlįį le’:
2TI 2:25 Bits’ą́’zhį’ ádaat’eehíí yich’į’ nzhǫǫgo yił ch’ígó’aah le’; Bik’ehgo’ihi’ṉań, nchǫ’go ágot’ee n’íí yits’ą́’zhį’ ádaabile’ ndi at’éé shį, áík’ehgo da’aṉii ágot’eehíí yídaagołsį ndi at’éé;
2TI 2:26 Áík’ehgo yídaagodołsįįł, ch’iidn nant’án áṉííyú ánádaat’įįłhíí bighą isnáh ádaabisdlaadá’ daabishjizh n’íí yiyi’dí’ hadokah doleeł shį ałdó’.
2TI 3:1 Díí ałdó’ bígonłsį́ le’, nnágodáhyú négodzidíí begodigháh doleeł.
2TI 3:2 Nṉee dabízhą́ ídił daanjǫ́ǫ́ doleeł, bestso ídáhádaat’įį doo, ída’odlíígo ídaayádaałti’ doo, ídaadilkąąh doo, nchǫ’go aayádaałti’ doo, bizhchiiníí doo daidits’ag da doo, doo ihédaanzį da doo, doo bił daagodiyįh da doo,
2TI 3:3 Doo k’ídaanzį da doo, ádaaṉiihíí doo ádaaṉe’ da doo, daazhógo aadahdaago’aa doo, nchǫ’íí yisna’ daanlįį doo, bédaagodzid doo, nṉee nzhǫǫgo ádaat’eehíí bił daanchǫ’ doo,
2TI 3:4 Nada’ich’aahíí daanlįį doo, dabízhą́ daabik’eh doo, itisgo na’ídi’ṉil doo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanzhǫǫ le’at’éhi gonedliiníí zhą́ itisgo bił daanzhǫǫ doo;
2TI 3:5 Dábiká’yú zhą́ ínashood daanlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod doo biká’zhį’ daahit’įį da: nṉee ágádaat’eehíí bits’ą́’zhį’ áńt’ee.
2TI 3:6 Áí bitahyú nṉee ła’ nadaach’áhi daanlįįgo gotahyú nadaakaigo isdzáné doo daagoyą́ą́ dahíí, nchǫ’íí łą́ą́go ye’ádaat’éhi, isnáhgo ádaile’go ádaaṉiihíí da’aṉii daanzįgo ádaile’, áí dabíí iłtah at’éégo nchǫ’go natsekeesíí ch’a’odaabihiṉiił,
2TI 3:7 Dábik’ehn ídaagoł’aah, ndihíí da’aṉii ágot’eehíí ch’éh yídaagoł’aah.
2TI 3:8 Jánnes ła’íí Jámbres daaholzéhi Moses yich’į’ nadaagonłkaad ádaat’ee n’íí k’ehgo, áí nṉeehíí da’aṉii ágot’eehíí yich’į’ nadaagonłkaad, áí biini’ daanchǫ’go odlą’ yits’ą́’zhį’ ádaat’ee.
2TI 3:9 Áídá’ doo łą́ą́go ładaayile’ da: Jánnes ła’íí Jámbres doo goyą́ą́ dahíí nṉee dawa bich’į’ ch’í’ṉah ádaaszaa n’íí k’ehgo, áí nṉee doo daagoyą́ą́ dahíí ałdó’ dawa bich’į’ ch’í’ṉah ádaadolṉiił.
2TI 3:10 Áídá’ shíí shígosíńłsįįd, iłch’ígonsh’aahíí, she’at’e’, bighą hinshṉaahíí, she’odlą’, ńzaadyú bágohish’aałíí, shił ijóóníí, shíni’ k’eh ánłsiníí, bígonłsį́,
2TI 3:11 Shini’goch’idile’ n’íí, ła’íí góyéé’go shich’į’ nagowaa n’íí, Ántioch ła’íí Icónium ła’íí Lýstra daagolzeeyú shich’į’ ágodzaa n’íí; shini’daagoch’idile’ n’íí bitis sílį́į́híí dawa bígonłsį́: áí dawa biyi’dí’ nohweBik’ehń ch’íshinłtį́į́.
2TI 3:12 Da’aṉiigo gádishṉii, nṉee dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’ehyú, Christ Jesus binkááyú daahiṉaa hádaat’iiníí bini’daagoch’idile’ doleeł.
2TI 3:13 Áídá’ nṉee daanchǫ’íí ła’íí k’izéda’diłteehíí dayúwehégo ádaaṉiił, nadaach’aago ła’íí dabíí ałdó’ bich’į’ nadaadi’ch’aa.
2TI 3:14 Áídá’ nihíí, bígonł’ąą n’íí ła’íí nłdzilgo osíńdląądíí dayúweh be’áńt’éé, hadíń bits’ą́’dí’ bígonł’aaníí bínálṉiihgo;
2TI 3:15 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí godilzini hosíńdląądgo hagot’éégo Christ Jesus binkááyú hasdánṉáhíí nił ch’ígó’aahíí t’ah áńłts’ísédá’ bígosíńłsįįd ałdó’ bínálṉiih.
2TI 3:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí dawa nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú k’eda’ashchįį, áí iłch’ígót’aahíí bee ílį́į́, konchǫ’íí koł ch’í’ṉah alṉe’íí bee, iłch’į’kole’íí, ła’íí dábik’ehyú ágot’eehíí koł ch’ígó’aahíí bee ílį́į́:
2TI 3:17 Áí bee nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí iłch’į’ilṉe’, ła’íí nłt’éégo ánádaat’įįłíí dawa yitis nel’ąą doleeł.
2TI 4:1 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń, hit’įįgo nadzáágo nant’aa doleełíí, daahiṉaahíí hik’e nanezna’íí yádołtihi, áń binadzahgee gániłdishṉii;
2TI 4:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee yáńłti’; doo ngoṉáhgo da, da’adzaayú bił ch’ída’itį’yú ła’íí doo bił ch’ída’itį’ dayú; nchǫ’go ágot’eehíí ch’í’ṉah áńłsį, bił daadntéhgo bidag yáńłti’, nyee ndi dayúweh bágo’ááłgo bił ch’ígon’áah.
2TI 4:3 Nṉee da’aṉii iłch’ígót’aahíí dázhǫ́ doo hádaat’įį dago bengodogaał; áídá’ yati’ da’ílínéhíí dabíí bi’at’e’ nchǫ’íí bik’ehgo yíká na’ódaayiłts’į’go, áí bił ch’ídaago’aahíí yiká daadéz’įį doleeł;
2TI 4:4 Da’aṉii iłch’ígót’aahíí yits’ą́’zhį’go ńdaalyis doleeł, yati’ daazhógo ágolṉéhi zhą́ hádaat’įį doleeł.
2TI 4:5 Áídá’ nihíí dawahá bich’į’ ídaagondzą́ą́, nyéé’go nich’į’ nagowaa lę́k’e ndi bich’į’ dahńłdǫh, yati’ baa gozhóni baa yáńłti’go na’izíid, na’idziid nainé’ n’íí łanléh.
2TI 4:6 Shíí iłk’idá’ da’itsaahíí k’ad baa shi’dilteeh, k’ad dah disháhíí kodí’ begoz’ąą.
2TI 4:7 Shi’odlą’híí bighą nłt’éégo nagonełkáad, iłhach’idikáhgee hishwołhíí k’ehgo nasdziid shaa hi’né’hi dawa łashłaa, da’aṉii odlą’íí iłch’ígoní’ą́ą́:
2TI 4:8 K’adíí dábik’ehyú ách’ít’ééhíí bighą ch’ah hobįįhíí shá k’ihzhį’ nnit’ą, áí nohweBik’ehń dábik’ehyú át’éégo kaa yánáltihíí shaa yí’aah, nadáhíí bijįį: doo dashízhą́ shaa hit’aah da, nohweBik’ehń ch’í’ṉah ádilṉe’íí bił daanzhǫǫgo yiká daadéz’iiníí dawa yaa daayiṉííł ałdó’.
2TI 4:9 Dáhadnlṉíhgo shaa nṉáh:
2TI 4:10 Démas holzéhi yó’oshiłt’e’, díí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bił nzhǫǫgo Thessaloníca golzeeyú óyáá; Créscens holzéhi Galátiayú óyáá, Titus holzéhi Dalmátiayú óyáá.
2TI 4:11 Luke zhą́ kú sidaa. Dahagee nṉáhgee Mark bił n’ásh: áń shinasdziidíí bee dázhǫ́ shich’oṉíhi at’éé.
2TI 4:12 Tíkikas holzéhi Éphesusyú oł’a’.
2TI 4:13 Áídí’ dínyaago shi’íícho Tróas golzeeyú Cárpus bigowągee niiłtsooz n’íí shá ńłtsóós, naltsoos ałdó’, ikágé biká’ k’eda’ashchįįgo ádaaszaa n’íí, áí dázhǫ́ hásht’į́į́.
2TI 4:14 Alexánder holzéhi, béshłitsogi nayiziidi, dázhǫ́ nchǫ’go áshíílaa: nohweBik’ehń áń ánát’įįłhíí bich’į’ na’iṉiił ndi at’éé:
2TI 4:15 Ni ałdó’ áń baa gonyą́ą́; nohwiyati’ yich’į’ nagonłkaad ni’.
2TI 4:16 Dantsé shaa yá’iti’dá’ doo hadíń sha’ashhah sizįį da ni’, nṉee dawa yó’odaasidez’ąą ndi, Díí nchǫ’ihíí doo biká’zhį’ daaleeh da, dishṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá náhoshkąąh.
2TI 4:17 Da’ágát’éé ndi nohweBik’ehń sha’ashhah sizįį ni’, shinawod shá ágółsįgo; yati’ dawa yídaagodolsįįł, ła’íí doo Jews daanlįį dahíí dawa daididots’įįł doleełhíí bighą: áík’ehgo ndóícho bizé’dí’ háshi’doltį́į́ ni’.
2TI 4:18 NohweBik’ehń nchǫ’go ádaat’įįhíí dawa bits’ą́’dí’ hashiłteeh ndi at’éé, áídí’ yaaká’yú yebik’ehíí bengonyáázhį’ shiṉádéz’įį doleeł: áń dázhǫ́ ba’ihégosį le’ doo ngonel’ąą dayú dahazhį’. Doleełgo at’éé.
2TI 4:19 Prísca hik’e Áquila daaholzéhi, Gozhǫ́ǫ́, shá biłnṉii, Onesíphorus bichągháshé biłgo ałdó’.
2TI 4:20 Erástus holzéhi t’ah Corinthgee sidaa: Tróphimus holzeehíí Milétum golzeegee nṉiihgo sitįįdá’ dahdiyáá ni’.
2TI 4:21 Dáhadnlṉíhgo doo hwahá hai nágodleeh dadá’ shaa nṉáh. Eubúlus, Púdens, Línus, ła’íí Claudia daaholzéhi, Gozhǫ́ǫ́, daaniłṉii, odlą’ bee nohwik’ííyú dawa ałdó’.
2TI 4:22 Jesus Christ nohweBik’ehń niyi’siziiníí yił nlįį le’. Biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
TIT 1:1 Shíí Paul, Bik’ehgo’ihi’ṉań bána’isiidíí ła’íí Jesus Christ binal’a’á nshłíni k’e’eshchii; díínko bighą shides’a’, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yitahaslaahíí bi’odlą’ nłdzil doleełgo ła’íí dayúwehégo da’aṉii ágot’eehíí yídaagołsįįh doleełgo, áí bee nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yikísk’eh ádaat’eego alṉe’;
TIT 1:2 Áí bee dahazhį’ ihi’ṉaahíí yiká daadéz’įį, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań, doo łé’iłchóhi da, yee nohwá ngon’ą́ą́ lę́k’e, ni’gosdzáń doo hwahá nnit’aa dadá’;
TIT 1:3 Áík’ehgo baa gonyáágee biyati’ yaa yánáltihíí yee ch’í’ṉah ágólaa, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdánohwiṉiiłíí yengon’ą́ą́go biyati’ baa yashti’go shaa det’ąą;
TIT 1:4 Titus bich’į’ k’e’eshchii, nohwi’odlą’ dała’áhíí bee shiye’ nlíni: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí nohweBik’ehń Jesus Christ Hasdánohwiṉiiłíí biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ aatét’íi ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nich’į’ goz’ąą le’.
TIT 1:5 Díí bighą Crete golzeegee nniniłtį́į́ ni’, dawahá doo iłch’į’hilzaa dahíí iłch’į’nle’go, kįh nagozṉilíí dawago ínashood yá nazįį doleełíí hahiṉííł, ániłdishṉii n’íí k’ehgo:
TIT 1:6 Áí nṉee doo hagot’éégo baa dahdaagosit’aa dahi daanlįį doo, bi’aa dała’áhi, bichągháshé da’odląągo, nchǫ’íí dagohíí doo daadits’ag dahíí doo daabiłdi’ṉii dahi zhą́ hahiṉííł.
TIT 1:7 Ínashood yiṉádéz’iiníí, bishop holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidíí nlįįgo doo hagot’éégo baa dahgosit’aa dahíí, doo dabízhą́ bik’eh dahíí, doo hashkee dahíí, doo idląą dahíí, doo dagoshch’į’ bágochįįh dahíí, bestso doo yidáhzhį’ at’éé dahíí nlįį le’;
TIT 1:8 Bahasta’ nakahíí bił nzhooníí, nṉee daanłt’ééhíí bił nzhooníí, biini’ golííníí, dábik’ehyú át’ééhíí, godnłsíníí, dabíí ádaagodzaaníí nlįį le’;
TIT 1:9 Bił ch’ígót’ą́ą́ n’íí k’ehgo yati’ ba’olṉiihíí nłdzilgo yotą’ le’, áík’ehgo da’aṉii iłch’ígót’aahíí bee nṉee yidag yałti’ doleeł, ła’íí yits’ą́’zhį’ ádaat’eehíí da’aṉii iłch’ígót’aahíí yił ch’í’ṉah ágole’ doleeł.
TIT 1:10 Nṉee łáni yati’ yił nakaihi, yati’ da’ílíné ła’íí k’izé’idiłteehíí yee yádaałti’, circumcise ádaanohwi’dolṉe’, daanohwiłṉiihíí itisgo:
TIT 1:11 Nṉee ágádaat’eehíí doo dayúweh yádaałti’ dago ádaabi’dilṉe’go dábik’eh; áí nṉeehíí doo bee iłch’ígót’aah bígonedząą dahíí bestso hádaat’įįhíí bighą yee iłch’ídaago’aahgo nṉee bichągháshé biłgo yił nadaagodesgeed.
TIT 1:12 Ła’ itah nlíni, yuṉáásyú ágoṉe’íí báyo’iiníí gáṉíí, Cretedí’ daagolíni dábik’ehn łéda’iłchóhi, dziłká’yú daagolíni bégódzidíí k’ehgo ádaat’éhi, bił daagoyéé’go daadichiníí daanlįį, ṉii.
TIT 1:13 Díí yaa nagolṉi’íí da’aṉii. Áík’ehgo bił daadntéh, da’aṉii iłch’ígót’aahíí zhą́ daayodląą doleełhíí bighą;
TIT 1:14 Jews daanlíni yati’ daazhógo ádaagole’íí, ła’íí nṉee da’aṉii ágot’eehíí yits’ą́’yúgo ádaat’eehíí yendaagos’aaníí doo daidits’ag da doleełhíí bighą bił daadntéh.
TIT 1:15 Nṉee biini’ daanzhooníí nłt’éégo ágot’eehíí zhą́ yaa natsídaakees: áídá’ daanchǫ’íí ła’íí doo da’odląą dahíí nchǫ’go ágot’eehíí zhą́ yaa natsídaakees; biini’ daachǫǫdgo nt’é nłt’éégo at’éé dagohíí nchǫ’go at’éé doo yídaagołsį da daasilįį.
TIT 1:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań bídaagonlzį daaṉii ndi ánádaat’įįłíí bee doo hádaat’įį dago bígózį, bik’edaach’inṉiih, ła’íí doo da’dits’ag da, ła’íí nłt’éégo ánádaat’įįłíí dawa doo yik’eh shijeed da.
TIT 2:1 Áídá’ nihíí, dawahá da’aṉiigo iłch’ígót’aahíí bikísk’eh iłch’ígon’áah:
TIT 2:2 Nṉee bádaayáńhíí gádaabiłnṉii, Nohwiini’ daagolį́į́ le’, daanohwich’idnłsį le’, ídaa daagonohdząą le’, nohwi’odlą’, ła’íí nohwił’ijóóníí, ła’íí nohwíni’ k’eh ádaanołsiníí bee nłdzilgo nasozįį le’.
TIT 2:3 Isdzáné bádaayáńhíí gádaabiłnṉii, Nohwíí ałdó’ nt’é ánádaał’įįłíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsį le’, doo ch’iṉii daaṉiihíí daanohłįį da le’, idląąhíí doo bik’e isnáh daanohłįį da le’, nzhooníí zhą́ bee iłch’ídaagonoh’aah le’;
TIT 2:4 Isdzáné áníi nakaiyehíí biini’ daagolį́į́go biką’ ła’íí bichągháshé bił daanzhǫǫgo yił ch’ídaagonoh’aah le’,
TIT 2:5 Daagoyą́ą́go, biini’ ła’íí ánádaat’įįłíí daanzhǫǫgo, gową zhą́ yaa daabiini’go, biką’íí daidits’ago, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo nchǫ’go baa yati’ da doleełhíí bighą, áí dawa yił ch’ídaagonoh’aah, daabiłnṉii.
TIT 2:6 Nṉee áníi nakaiyehíí ałdó’, Nohwiini’ daagolį́į́ le’, daabiłnṉii.
TIT 2:7 Dawahá bee nłt’éégo ánách’ot’įįłíí bikísk’eh ch’ogaałíí bee ch’í’ṉah ádinlzį le’: da’áígee iłch’ígon’áah, gonyą́ą́go ła’íí da’aṉii ánṉiigo,
TIT 2:8 Yati’ dábik’ehíí doo bee naa dahgosit’aa dahíí bee yáńłti’; hadíń yits’ą́’zhį’ at’ééhíí yik’e ídaayándzį doo, doo hagot’éégo nchǫ’íí yee naa yałti’ dahíí bighą.
TIT 2:9 Na’iziidíí daanohłíni, nohwinant’a’ daadohts’ag le’, ła’íí dawahá ádaahłe’gee nohwinant’a’ bił dábik’ehyú ánádaaht’įįł le’, daabiłnṉii; doo nohwinant’a’ t’ąązhį’ bich’į’ yánádaałti’go da;
TIT 2:10 Doo da’noh’įįh da, dawahá bee nohwaa daach’ołííhíí ch’í’ṉah ádaanołsį; dawahá bee Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdánohwiṉiiłíí baa iłch’ígót’aahíí nzhǫǫgo nohwik’izhį’ hit’įį doleełhíí bighą, daabiłnṉii.
TIT 2:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nṉee dawa hasdákáh doleełgo bich’į’ ch’í’ṉah alzaa.
TIT 2:12 Áí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bikísk’eh ihi’ṉaa dahíí ła’íí ni’gosdzáń biká’ dawahá nchǫ’íí hádaahiit’iiníí yó’odaant’aahgo bee nohwił ch’ígót’aah, ła’íí díí ni’gosdzáń biká’gee daagondząągo, dábik’ehyú ádaant’eego, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh daahii’ṉaa doleełgo nohwił ch’ígót’aah;
TIT 2:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo at’éhi ła’íí Jesus Christ Hasdánohwiṉiiłíí bits’ą́’idindláádgo ch’í’ṉah hileehíí bikádaadéet’įį, áí ndaahóndliigo nohwiyaa gozhǫ́ǫ́;
TIT 2:14 Áń bidiłíí bee nanánohwesṉiigo nchǫ’íí dawa bits’ą́’dí’ hanánohwihes’ṉilhíí bighą Jesus nohwá n’ádeltįį, ła’íí bíyéé daahiidleehgo nasdziid nłt’ééhíí bich’į’ dahdaanldǫh doleełgo nohwinchǫ’íí da’ádįhgo ádaanohwiléhíí bighą ałdó’ nohwá n’ádeltįį.
TIT 2:15 Díí bee bił nadaagolṉí’, bidag yáńłti’, dawahá bee nik’ehgo bił daadntéh. Nṉee doo ła’ hayaa ánóle’ hela’.
TIT 3:1 Binant’a’ ła’íí daabik’ehíí da’ádaaṉiiyú ádaat’eego yínádaalṉiihgo ádaanłsį́, binadaant’a’ daadits’ago, ła’íí nłt’éégo ánádaat’įįłíí dawa dagoshch’į’ ádaile’go,
TIT 3:2 Doo hadíń nchǫ’go yaa yádaałti’go da, doo iłch’į’ hadaashkeego da, áídá’ nzhǫǫgo ádaat’eego, ła’íí nṉee dawa bich’į’ nłt’éégo ádaat’eego yíṉádaalṉiihgo ádaanłsį́.
TIT 3:3 Néé ałdó’ doo daagondząą da ni’, doo daadihiits’ag da ni’, nohwich’į’ na’deshch’a’ ni’, nchǫ’íí biká hágot’iiníí ła’íí gonedliiníí iłtah at’ééhíí bik’eh isnáh daandlįį ni’, iyodaandzįgo daahii’ṉaa ni’, ła’ bíyééhíí ídáhádaat’įį ni’, nṉee bik’edaan’ṉiih ni’ ła’íí iłk’edaadin’ṉiih ni’.
TIT 3:4 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań Hasdánohwiṉiiłíí nṉee yaa ch’oba’íí ła’íí bił daanzhooníí ch’í’ṉah silįįdá’,
TIT 3:5 Nohwaa ch’oba’go hasdánohwiṉil, doo nłt’éégo ánádaahiit’įįłhíí bighą da, áídá’ nohwinchǫ’íí nohwá nal’eeldá’ nadaagosiidlįį, ła’íí Holy Spirit áníidégo ánádaanohwisdlaa, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań hasdánohwiṉil;
TIT 3:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ Hasdánohwiṉiiłíí biláhyú Holy Spirit ch’ída’izkaadgo nohwaa daidez’ąą;
TIT 3:7 Áík’ehgo biłgoch’oba’íí bee dábik’ehyú ádaanoht’ee nohwiłnṉiidgo, dahazhį’ ihi’ṉaahíí bee daahin’ṉaa doleełíí ndaahóndlii.
TIT 3:8 Díí ágolzeehíí da’aṉii ágolzéhi, díí ádishṉiihíí dayúweh baa yánánltihgo hasht’į́į́, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daayosdląądíí nłt’éégo ánádaat’įįłíí dayúweh ye’ánádaat’įįł doleeł. Áí nłt’éé ła’íí nṉee bá nzhǫǫ.
TIT 3:9 Doo daagoyą́ą́ dago łaha’dit’áhíí, hadaałishchiiníí baa na’goṉi’íí, łił nadaagonlkaadíí, ła’íí begoz’ąąhíí bighą hadaashkeego łaha’dit’áhíí doo baa nanṉáá da; áí doo ílį́į́ da, doo nt’é bee alṉéh da.
TIT 3:10 Nṉee dabíí hát’į́į́yú odlaaníí nakidn bich’į’ yásíńłti’dá’, doo nidits’ag dayúgo yó’odn’áah;
TIT 3:11 Nṉee ágát’ééhíí da’aṉii ágot’eehíí yits’ą́’zhį’ dahiyaago, doo bik’ehyú át’éé dago, dabíí ídángot’áni at’éé bígonłsį́.
TIT 3:12 Ártemas dagohíí Tíkikas nich’į’ deł’a’dá’ dáhadnlṉíhgo Nicópolisyú shaa nṉáh: akú shehaigo ngoni’ą́ą́.
TIT 3:13 Zénas, begoz’áni nłt’éégo yígółsini, ła’íí Apóllos biłgo dahdi’aashyú bich’oṉiihgo doo nt’é yídįh daanlįį da le’.
TIT 3:14 Bił ínashood daandliiníí nłt’éégo nada’iziidgo yídaagoł’aah le’, áík’ehgo dabíí ídeedaahi’ṉaa, ła’íí dawahá yídįh daanliiníí yich’odaaṉii doleeł.
TIT 3:15 Nṉee bił nahashtááníí dawa, Gozhǫ́ǫ́, daaniłṉii. Bił dała’ da’ohiidląągo bił daanjooníí, Gozhǫ́ǫ́, shá biłnṉii. Daanohwigha Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
PHM 1:1 Shíí Paul, Jesus Christ bighą ha’ásítíni, ła’íí Timothy nohwik’isn, Philémon, dázhǫ́ nohwił nzhóni, bił nada’idziidi, bich’į’ k’e’iilchii,
PHM 1:2 Ła’íí Ápphia nohwił nzhóni, Arkípas, Christ bighą bił silááda daandlíni, ła’íí ínashood nigowągee íła’ánát’įįhíí ałdó’ bich’į’ k’e’iilchii:
PHM 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’.
PHM 1:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį, dábik’ehn nénáshṉiih oshkąąhgee,
PHM 1:5 Jesus nohweBik’ehń ła’íí ínashood dawa nił daanzhǫǫgo bada’ónłiigo na’ikonsįhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihénsį;
PHM 1:6 Ni’odlą’íí baa nagolṉí’go Christ bíyéé daandlįįhíí bighą nłt’éégo ágot’eehíí daanohwíyééhíí dawa nṉee dayúweh yídaagołsį doleeł, dishṉiigo ná’oshkąąh.
PHM 1:7 Nił’ijǫ́ǫ́híí bighą dázhǫ́ nohwił gozhǫ́ǫ́, bidag ánt’ee ałdó’, shik’isn, ínashood bijíí yuṉe’ bił daagozhǫ́ǫ́go ánádaasíńdlaahíí bighą.
PHM 1:8 Áík’ehgo Christ biláhyú doo siste’ dago, Dábik’ehyú áńléh, niłdishṉiigo nich’į’ hasdzii doleeł ni’,
PHM 1:9 Ndihíí shił nzhǫǫhíí bighą nánoshkąąh, shíí Paul, nṉee báyáń sílíni, k’adíí Jesus Christ bighą ha’ásítíni.
PHM 1:10 Shizhaazhé, Onésimus, bá nánoshkąąh, áń ha’ásítį́į́go odlą’ bee shizhaazhé k’ehgo baa natséskees sílį́į́:
PHM 1:11 Doo áníidá’ nich’į’go doo ílį́į́ da ni’, ndihíí k’adíí nich’į’go ła’íí shíí ałdó’ shich’į’go łáń ílíni silįį:
PHM 1:12 Dázhǫ́ shijíí si’ąądí’ shił nzhóni nich’į’ nádéł’a’; áík’ehgo naadńłteeh:
PHM 1:13 Dashíí bił sikeego shił gozhǫ́ǫ́ doleeł ni’, yati’ baa gozhónihíí bighą ha’ásítį́į́gee ni dahdá’ shich’oṉii doleeł ni’:
PHM 1:14 Ndihíí hago ánásht’įįłíí doo nił nłt’éé dayúgo, doo ágáshṉe’ da, shaa ch’onba’íí doo bíniso’go da, áídá’ dáni hánt’įįyúgo zhą́.
PHM 1:15 Dasa’ naa nadáhíí bighą dét’įh nits’ą́’ dahnyaa láń shį;
PHM 1:16 Doo dayúweh ni’isna’híí k’ehgo baa natsíńkees da, áídá’ áí bitisgo nik’isn nił nzhǫǫhíí k’ehgo baa natsíńkees; shíí ndi áík’ehgo baa natséskees, nihíí shitisgo áík’ehgo baa natsíńkees, nohweBik’ehń biláhyú nik’isn nlįį.
PHM 1:17 Nit’ekéhíí k’ehgo shił óńłtagyúgo, naashídnłteehíí k’ehgo áń naadńłteeh.
PHM 1:18 Doo bik’ehyú nich’į’ at’éé da lę́k’eyúgo, dagohíí naa hayił’ááyúgo, áí shíí shiká’zhį’ ánle’;
PHM 1:19 Shíí Paul, dashíí naltsoos ash’įį, dashíí na’hishṉiił: nihíí niyi’siziiníí da’aṉii bee shaa hánł’aa ndi, áí doo bí’ishtah da.
PHM 1:20 Da’aṉii, shik’isn, nohweBik’ehń biláhyú shił gozhǫ́ǫ́go áshííle’, Christ biláhyú shijíí yuṉe’ ágoniidégo ánáshíídle’.
PHM 1:21 Díí nich’į’ k’e’eshchiihíí bikísk’eh ánṉéhgo nígonsį, ła’íí bitisgo ndi ánṉéhgo nígonsį.
PHM 1:22 Shíí ałdó’ akú hayú nshdaayú shá iłch’į’gole’: shá da’ohkąąhíí biláhyú ch’ínánshdáhgo nohwaa nánshdáh nsį.
PHM 1:23 Épaphros holzéhi, Christ Jesus bighą bił ha’áshítézhi, Gozhǫ́ǫ́, nohwiłṉii;
PHM 1:24 Marcus, Aristárkas, Demas, ła’íí Lucas daaholzéhi, bił nada’isiidi, ałdó’ ágádaanohwiłṉii.
PHM 1:25 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí bee niyi’siziiníí bich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
HEB 1:1 Doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí biláhyú daanohwitaa n’íí doo ałch’ídn iłtah at’éégo yich’į’ yałti’ da lę́k’e,
HEB 1:2 Áídá’ díí iké’yú yołkaałíí biYe’ binkááyú nohwich’į’ yałti’, áń dawahá bíyéé doleełgo nyinłtíni, áń binkááyú ałdó’ ni’gosdzáń áyíílaahi;
HEB 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí bee áń ałdó’ bits’ą́’ idindláád, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi da’áíyihíí ye’at’éé, biyati’ nalwodíí bee dágoz’ąą nt’éégo nłt’éégo áyíłsįgo hadag áyíłsį; dabízhą́ nohwinchǫ’ íí nohwá yidnłkǫǫdá’, da’itisé goz’ąąyú Ízisgo At’éhi bigan dihe’nazhiṉéégo dahnesdaa;
HEB 1:4 Christ, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįįhíí bighą bizhi’ baa yin’ą́ą́, bizhi’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’á’á yaaká’yú daagolííníí daabizhi’íí ndi bitisgo at’éé; da’ágát’éégo dabíí yaaká’yú nadaal’a’á bitisgo at’éégo ábi’delzaa.
HEB 1:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí doo hak’i ła’ gáyiłnṉiid da go’į́į́, Shiye’ ńlį́į́, díí jįįdí’ nitaa sílį́į́. Ła’íí doo hak’i gánṉiid da ałdó’, Bitaa nshłįį doleeł, bííhíí shiye’ nlįį doleeł.
HEB 1:6 Ła’íí dantsé gozlínihíí ni’gosdzáń biká’zhį’ nanáides’a’go Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yałti’go gáṉíí, Shinal’a’á yaaká’yú daagolííníí dawa daabokąąh le’.
HEB 1:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí yaa yałti’go gánádo’ṉiid, Binadaal’a’á spirits daanlįįgo ánáyiidlaa, bá nada’iziidíí kǫ’ dahdinahíí daanlįįgo ánáyiidlaa.
HEB 1:8 Áídá’ biYe’híí gáyiłṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań ńlííníí, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ nant’áá doleeł; dázhǫ́ nłt’éégo nant’áá.
HEB 1:9 Nzhǫǫgo ágot’eehíí nił nzhǫǫ, nchǫ’go ágot’eehíí nił nchǫ’; áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań, Bik’ehgohinṉaahíí hadíń nił nakaihíí bitisgo nił goyiłshǫ́ǫ́híí bee hanidilaa.
HEB 1:10 Ła’íí gánábiłdo’ṉiid, NohweBik’ehń, ni dantsé godeyaadá’ ni’gosdzáń níń’ąą; yááhíí nigan bee ánlaa.
HEB 1:11 Áí bech’ígowáh; nizhą́ da’áík’ehgo áńt’éé; áí dénchǫ’ daaleeh, diyágé dénchǫ’ hileehíí k’ehgo;
HEB 1:12 Áí ch’id iłhanéilzaahíí k’ehgo iłhaníńléeh doleeł, ła’íí łahgo ádaat’ee daaleeh: áídá’ nihíí da’ágáńt’éé, ła’íí doo ngonel’ąą dahíí bee hińnáá doleeł, yiłṉii.
HEB 1:13 Áídá’ binal’a’á yaaká’yú daagolííníí doo hak’i ła’ gáyiłnṉiid da go’į́į́, Shigan dihe’nazhiṉéégo síńdaa, ni’ina’íí nikełtł’ááhyú niníṉilzhį’.
HEB 1:14 Áí dawa yaaká’dí’ nadaal’a’áhíí daanlįįshą’, nṉee hasdádokahíí yiṉádaadéz’įį doleełgo odaas’a’ihi?
HEB 2:1 Áí bighą nt’é daadisiits’aaníí dawa baa daagondząągo dábik’eh, dahyúgohíí danko baa daadihi’ṉah.
HEB 2:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binkááyú hasdziihíí da’aṉii dázhǫ́ nłdzilgo, ła’íí nchǫ’go ádaach’it’eehíí ła’íí doo da’ch’idits’ag dahíí da’áí bee koch’į’ nanáhi’ṉííłgo;
HEB 2:3 Hagot’éégo bits’ą́’ hahiikeeh, hasdách’igháhíí itisgo nłt’ééhíí doo hádaat’įį dayúgo; áí hasdách’igháhíí nohweBik’ehń dantsé ánṉiid ni’, áídí’ hadíń daabi’dists’aaníí ałdó’ da’aṉii daaṉiigo yaa nohwił nanádaagolṉi’;
HEB 2:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań ałdó’ da’aṉii ṉiigo godiyįhgo be’ígóziníí ch’í’ṉah ágólaa, ízisgo áná’ol’įįłíí, iłtah at’éégo godiyįhgo áná’ol’įįłíí ałdó’, ła’íí dabíí bik’ehgo Holy Spirit kainé’íí bee hasdách’igháhíí yaa nanágolṉi’.
HEB 2:5 Ni’gosdzáń begoṉáhíí baa nagohiilṉi’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí doo yedaabik’eh doleełgo yaa godin’ąą da.
HEB 2:6 Łah dahgoz’ąągee ła’ gáṉíígo yaa nagolṉi’, Nṉee daat’éégo nt’é bighą baa natsíńkees nt’éé, nṉee nliiníí daatéégo nt’é bighą biṉádíń’įį?
HEB 2:7 Ninal’a’á yaaká’yú daagolííníí dét’įhézhį’ dábich’į’yú át’éégo ánlaa; ízisgo at’éégo ła’íí daach’idnłsįgo bá ágonlaa, nant’ánch’ah bik’edíń’ąąhíí k’ehgo, ła’íí dawahá ánlaahíí yebik’ehgo nńłtįį:
HEB 2:8 Dawahá yebik’ehgo bitł’ááhyú nńné’ ni’. Dawahá yebik’ehgo nyinłtįįdá’, dała’á ndi doo ágodįhgo da yebik’ehgo nyinłtįį ni’. Áídá’ k’adíí dawahá yebik’ehíí doo hwahá daahiiltséh da.
HEB 2:9 Áídá’ Jesus daanéel’įį, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí dét’įhézhį’ dábich’į’yú át’éégo alzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nṉee dała’á daantį́į́gee bá da’itsaahíí yilįh doleełgo biniigonłt’éégo daztsąą; áí bighą nant’ánch’ah bik’edot’ąąhíí k’ehgo ízisgo at’éégo ła’íí daach’idnłsįgo bá ágólzaa.
HEB 2:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań bighą dawahá daagolííníí, dawahá áyíílaahíí bichągháshé łą́ą́go bits’ą́’idindláád goz’ąą yuṉe’ ha’áyihiṉiiłgo, hasdách’igháhíí begodeyaago yebik’ehíí biniigodilṉéhíí bee dázhǫ́ nłt’éégo ábidoliiłgo dábik’eh.
HEB 2:11 Hadile’íí ła’íí hadaadeszaahíí dała’á yits’ą́’dí’ daanlįį: áí bighą doo yik’e ídaayándzįgo shik’ííyú daayiłṉii,
HEB 2:12 Gáṉíígo, Shik’ííyú naa bił nadaagoshṉi’ doo, daanokąąhíí íła’at’ééyú na’ihénsįgo ha’dish’aah.
HEB 2:13 Áídí’ gánádo’ṉiid, Dabízhą́ ba’oshłíí. Áídí’ hananádzii, Kúnko, shíí hik’e chągháshé Bik’ehgo’ihi’ṉań shaa yiṉilíí bił daanshłįį.
HEB 2:14 Áík’ehgo áí chągháshéhíí bidił hik’e bits’í daagolį́į́híí k’ehgo bíí ałdó’ ágádelzaa; bíí datsaahíí bee, da’itsaah yebik’ehń, ch’iidn nant’án, da’ílíí dołchiił doleełhíí bighą;
HEB 2:15 Ła’íí hadíń da’itsaah yeneldzidhíí bighą bi’ihi’ṉa’ danes’ąądzhį’ isnah daanliiníí hasdáyidoṉiłgo.
HEB 2:16 Da’aṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí ye’ádaat’éhi doo ye’at’éégo ádelzaa da; áídá’ Abraham bits’ą́’dí hadaałishchiiníí ye’at’éégo ádelzaa.
HEB 2:17 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bá na’idziidgee okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni biłgoch’oba’go ła’íí begondlį́į́dgo hileehíí bighą bik’isyú ye’at’éhi dawa bee ábidilṉe’go dábik’eh, nṉee binchǫ’íí bá bidił yee nahiṉiił doleełgo.
HEB 2:18 Dabíí biniigodelzaagee nabídinestąądhíí bighą, hadíí nabída’dintaahíí yich’odaaṉiihi at’éé.
HEB 3:1 Áí bighą shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí daanohłíni, yaaká’dí’ itah nohwiká ánṉiidíí, Christ Jesus, da’ohiidląą daahiidleehíí bighą des’a’íí nlíni, ła’íí nohwi’okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni nzhǫǫgo baa natsídaahkees;
HEB 3:2 Áń habiłtííníí begondlįįdgo yá na’iziid, Moses Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé nłt’éégo yiṉádéz’iiníí k’a’at’éégo.
HEB 3:3 Kįh ágole’íí kįh ágolzaahíí bitisgo daach’idnłsįhíí k’ehgo Moses bitisgo Jesus daach’idnłsįhíí yik’eh sitįį.
HEB 3:4 Kįh dała’á gon’ą́ą́go nṉee ła’ ádaagozlaahi at’éé; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉańhíí dawahá áyíílaahi at’éé.
HEB 3:5 Moses Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidi nlįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bigową biyi’ nłt’éégo na’iziidgo yuṉáásyú ch’í’ṉah doleełíí dabíntsédá’ yaa nagolṉi’ lę́k’e;
HEB 3:6 Áídá’ Christ‐híí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bigową dágoz’ąą nt’éégo nłt’éégo yiṉádéz’įį; dángont’i’zhį’ doo nohwiini’ hą́h dago ła’íí nohwił daagozhǫ́ǫ́go yaaká’yú dahazhį’ ihi’ṉaahíí ndaahóndliihíí daahóntą’yúgo, néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé itah daandlįį.
HEB 3:7 Áí bighą Holy Spirit gáṉííhíí k’ehgo ádaanoht’ee, Díí jįį biyati’íí daadohts’ago,
HEB 3:8 Da’igolį́į́yú Israel hat’i’íí nabídinestąąd n’dá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bikísk’eh ádaadzaa da n’íí k’ehgo doo nohwijíí ntł’izgo ádaanohsį da le’:
HEB 3:9 Áígee daanohwitaa n’íí nashídaanestąądgo shídaagołsįįd, dizdin łegodzaahíí biyi’ iłtah at’éégo ánásht’įįłíí daayiłtsąą.
HEB 3:10 Áí bighą áí daałinolt’įįłíí doo baa shił gozhǫ́ǫ́ dago gádéṉiid, Dábik’ehn bijíí biyi’dí’ ndaahiłsiih, shikísk’eh ch’ogaałíí doo yídaagołsį da.
HEB 3:11 Áí bighą shágóchįįdgo shitł’a dahdidishṉiidá’ gádéṉiid, Shihá’idzoł yuṉe’ doo okáh át’éé da.
HEB 3:12 Áík’ehgo ídaa daagonohdząą, shik’ííyú, dah lę́k’eyúgo nchǫ’íí hik’e doo odląą dahíí nohwijíí yuṉe’ bengonyáá lę́k’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi dánko bits’ą́’ dahdidohkahi at’éé.
HEB 3:13 Dawa jįį iłdag yádaałti’, díí jįį t’ah nohwich’į’ bił ch’í’otąądá’; dah lę́k’eyúgo nchǫ’íí k’izé’idiłteehíí bee dánko nohwijíí ntł’iz hileeh.
HEB 3:14 Dantsé Christ bada’osiidli’íí danes’ąądzhį’ daahóntą’yúgo Christ ye’at’éhi bee itah daahiidleeh;
HEB 3:15 Gánohwiłdi’ṉiidá’, Díí jįį biyati’íí daadohts’ago doo nohwijíí ntł’izgo ádaanohsį da le’, Israel hat’i’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yikísk’eh ádaadzaa da n’íí k’ehgo.
HEB 3:16 Ła’ daidezts’ąądá’ doo yikísk’eh ádaat’ee da ni’, áídá’ Moses Egyptdí’ ch’ínṉilíí doo dawa ágádaadzaa da lę́k’e.
HEB 3:17 Daa daat’éhi Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bił gozhǫ́ǫ́ dago ádaayiłsįgo dizdin łegodzaa láń? Nṉee nchǫ’go ánádaat’įįgo da’igolį́į́yú nanezna’ n’íí shį ya’?
HEB 3:18 Daa daat’éhi bich’į’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉiidá’ gánṉiid, Shihá’idzoł yuṉe’ doo ohkáh át’éé da? Doo da’odląą dahíí zhą́ áyiłṉii.
HEB 3:19 Áík’ehgo bídaagonlzį, doo da’odląą dahíí bighą doo ákóṉe’ okáhgo da.
HEB 4:1 Áí bighą haląą baa daagondząą le’, dah lę́k’eyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bihá’idzoł yuṉe’ nkáh doleełgo nohwaa det’ąą n’íí t’ah bił ch’í’otąądá’, nohwíí ła’ dánko dábich’į’ ndohkahi at’éé.
HEB 4:2 Yati’ baa gozhóni bee nohwich’į’ yá’iti’; daanohwitaa n’íí ałdó’ bich’į’ yá’iti’ ndi daidezts’aaníí doo daayosdląąd dahíí bighą doo bich’odaazṉi’ da.
HEB 4:3 Hadíí da’osiidląądíí zhą́ áí há’idzołíí yuṉe’ ohiikáh, áí há’idzołíí Bik’ehgo’ihi’ṉań áṉíígo gánṉiid, Shágóchįįdgo shitł’a dahdidishṉiidá’ gádéṉiid, Shihá’idzoł yuṉe’ doo okáh át’éé da: ni’gosdzáń nnit’ąądá Bik’ehgo’ihi’ṉań ánát’įįłíí ąął łalzaa ndi ánṉiid.
HEB 4:4 Łahgee gosts’idiskaaníí bijįį yaa yałti’go dahgoz’ąą gáṉíígo, Gosts’idiskaaníí bijįį Bik’ehgo’ihi’ṉań binasdziid n’íí ni’inzíidgo hanayoł lę́k’e.
HEB 4:5 Áídí’ kú dahnágost’ąą gáṉíígo, Shihá’idzoł yuṉe’ doo okáh át’éé da.
HEB 4:6 Áík’ehgo ła’ t’ah ákóṉe’ okáhíí bá goz’ąą; áídá’ nṉee dantsé bich’į’ yá’iti’ n’íí doo daayosdląąd dahíí bighą doo hak’e ha’ákai da:
HEB 4:7 Áík’ehgo ńzaad ogoyááhíí bikédí’go łah jįį Bik’ehgo’ihi’ṉań nnágon’ą́ą́, David binkááyú gánṉiidgo, Díí jįį biyati’íí daadohts’ago doo nohwijíí ntł’izgo ádaanohsį da le’.
HEB 4:8 Há’idzołíí Jesus bee baa daagodez’ąąyúgo, bikédí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań łah jįį doo gánádi’ṉii da doleeł ni’.
HEB 4:9 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daanliiníí há’idzołíí t’ah bá goz’ąą.
HEB 4:10 Dahadíń há’idzołíí yuṉe’ ha’ayááhíí dabíí binasdziid n’íí ni’inzíid, Bik’ehgo’ihi’ṉań binasdziid n’íí ni’inzíídhíí k’ehgo.
HEB 4:11 Áí bighą haląą, áí há’idzołíí yuṉe’ ha’áhiikáhíí bich’į’ dahdaanldǫh le’, doo ágáhiit’įį dayúgo, doo da’odląą da n’íí k’ehgo dánko nanádnkaałi at’éé.
HEB 4:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí hiṉáhi ła’íí dázhǫ́ nalwodi at’éé, bésh be’idiltłishé dá’iłts’ą’ deniihíí bitisgo deníni at’éé, dagózhǫ́ yuyahyú na’gizh, koyi’siziiníí, kospirit łenehenlááyú, ła’íí iłhadaadit’aaníí iwoł łenehenláágee, akú aná’ogish, konatsekeesíí ła’íí kojíí biyi’ ágot’eehíí koł ch’í’ṉah áyíłsį.
HEB 4:13 Ni’gosdzáń biká’ daahiṉaahíí dała’á ntį́į́gee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bits’ąą nant’į’hi at’éé da, áídá’ bił iłk’ídaanldǫǫhíí doo nt’é binadzahgee bił łe’eskaad dago, dawahá bił ch’í’ṉah daanlįį.
HEB 4:14 Áík’ehgo Jesus, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’, yaaká’yú bił onágodzaahíí, nohwi’okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni ízisgo at’éhi nohwá sizįįgo, haląą da’ohiidląą daan’ṉiihíí nłdzilgo daahóntą’ le’.
HEB 4:15 Nohwi’okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni doo nadaanlwod dagee nohwaa tét’ii; nanohwínáda’dintaahíí k’ehgo bíí ałdó’ dawa bee nabí’dinestąąd ndi doo hak’e ni’isii da.
HEB 4:16 Áí bighą haląą doo t’ąązhį’ daashiijeed dago Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dahsdaagee nnáhiikah le’, nohwaa nách’obah doleełgo, ła’íí dawahá doo bídaanel’ąą dagee biłgoch’oba’íí bee nohwich’oṉii doleełgo.
HEB 5:1 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú siṉilíí dała’á ntįíígee nṉee bitahdí’ haltínihíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań zhiṉéégo ágot’eegee nṉee yá sizįįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’okąąhgo dant’éhéta yaa yihiṉiiłgo, ła’íí nchǫ’go ánách’ot’įįłhíí bighą ye’okąąhíí nayiłtseedgo yaa yihiṉiiłgo nniltįį:
HEB 5:2 Áń hadíń doo goyą́ą́ dahíí ła’íí doo nłdzilgo daahikáh dahíí yaa ch’oba’go nayik’í’iziidgo yígółsį; dabíí ndi doo nłdzil dago bich’į’ nágodidáhíí bighą.
HEB 5:3 Áík’ehgo nṉee nda’iłsiihíí bighą ye’okąąhíí nadaiłtseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa hiṉiiłhíí k’ehgo bíí ndi ni’iłsiihíí bighą ágánát’įįhgo goz’ąą.
HEB 5:4 Nṉee doo ła’ dabíí ízisgo at’éégo okąąh yebik’eh nlįįgo ha’ídilteeh da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań habiłtį́į́yúgo zhą́, Aaron hayiłtįįhíí k’ehgo.
HEB 5:5 Áík’ehgo Christ ałdó’ dabíí ízisgo at’éégo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni hileehgee doo ha’ídoltįį da, áídá’ hadíń, ShiYe’ ńlį́į́, díí jįįdí’ nitaa sílį́į́, biłnṉiidíí áń habiłtį́į́.
HEB 5:6 Łahgee dahnágost’ąągee gábiłnṉiid, Melkízedek okąąh yebik’eh n’íí k’ehgo doo ngonel’ąązhį’ okąąh yebik’ehi ńlį́į́.
HEB 5:7 Christ ni’gosdzáń yiká’ naghaadá’ dázhǫ́ chaał okąąhgo biṉáá tú nadaazlįį lę́k’e, da’itsaahíí bits’ą́’zhį’ hasdábiłteeh yínel’ąąhíí náyokąąhgo yich’į’ okąąh, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yidnłsįhíí bighą bidiits’ag;
HEB 5:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįį ndi goyéégo bich’į’ nagoyááhíí bee biTaa aṉííhíí yikísk’eh at’éégo yígółsįįd;
HEB 5:9 Áík’ehgo dázhǫ́ nłt’éégo ábi’delzaago hadíí daabi’dits’agíí hasdách’igháhi doo ngonel’ąą dahíí begodeyáhi silįį;
HEB 5:10 Áń, Melkízedek n’íí k’ehgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni ńlį́į́ doo, biłṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań habiłtį́į́.
HEB 5:11 Áń łą́ą́go baa nadaagohiilṉi’ ndi nohwił nagoch’ilṉi’híí nyee, doo nłt’éégo daadohts’ag da daasolį́į́híí bighą.
HEB 5:12 K’adyúgo iłch’ígó’aahíí daanohłįį le’at’éhi, da’ágát’éé ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ dabígózinéhíí dahadíń nohwił ch’ínágonot’áah; mé’ k’ehgo ibe’ zhą́ daidlaaníí nádaasohdlįį, daanesoyą́ą́ ndi hidáń ntł’izíí doo daahsąą da ląą.
HEB 5:13 Dała’á daantį́į́go hadíń ibe’ zhą́ yidlaaníí dábik’ehyú ágot’ee zhiṉéégo iłch’ígót’aahíí doo nłt’éégo yígółsį da, mé’ k’ehgo at’ééhíí bighą.
HEB 5:14 Áídá’ hidáń ntł’izíí bádaayáńhíí bá álzaa, áí nłt’éégo ánádáát’įįdhíí bighą hadíí nzhooníí hik’e hadíí nchǫ’íí yídaagołsįįd.
HEB 6:1 Áí bighą haląą, Christ baa iłch’ígót’aahíí dantséhíí godezt’i’dí’ yuṉáásyú dahnádihiikáhgo bádaayáń bił ch’ígót’aahzhį’go dahdihiikáhgo nohwi’odlą’ nłdzil hileeh; ánádaahiit’įįłíí da’ílínéhíí bits’ą́’zhį’ ádaahii’ṉe’dá’ nohwi’odlą’ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ dahsiikáhíí kįh bitł’ááh ni’it’aahíí k’ehgo at’éé, áík’ehgo itł’ááh nda’sit’aaníí k’ehgo doo dayúweh áí zhą́ bee iłch’ídaagont’aah da le’.
HEB 6:2 Okąąh k’ehgo tach’idígisíí, okąąh k’ehgo koká’ ndaach’idilṉiihíí, nanezna’íí nádikáhíí ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dahazhį’ yándaago’a’íí, áí zhą́ bee doo dákozhą́ iłch’ídaagont’aah da le’.
HEB 6:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań yee nohwaa godin’ą́ą́yúgo, bádaayáń bił ch’ígót’aahíí k’ehgo iłch’ídaagont’aah.
HEB 6:4 Nṉee yati’ baa gozhóni łahn yídaagołsįįd n’íí, yaaká’dí’ kaa hi’né’íí daizlįh n’íí, Holy Spirit baa godet’ąą n’íí,
HEB 6:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ nłt’éhi, ła’íí binawodíí bee ízisgo ánágot’įįłíí yuṉáásyú begoz’aaníí daizlįh n’íí,
HEB 6:6 Bits’ą́’zhį’ ádaadzaa lę́k’eyúgo doo hagot’éégo binchǫ’íí yits’ą́’zhį’ ánádaa’ṉe’zhį’ bił nnách’ikáhi at’éé da; bijíí yuṉe’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ tsį’iłna’áhi biká’zhį’ yínáádaayiheskał ła’íí baa yágosįgo ánádesdlaahíí bighą.
HEB 6:7 Ni’ biká’ nanágoltį́hgee łedihich’aadí’ hadíń nłt’éégo ádaayiłsiníí bá hajéédyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ baa gozhóóníí hileeh:
HEB 6:8 Áídá’ hosh hajéédyúgo ni’ihíí yó’odit’aah, dénchǫ’go bá ha’idziizhį’ zhą́ bá goz’ąą; didlidzhį’ zhą́ bá onágót’i’.
HEB 6:9 Nohwił daanohshóni, áík’ehgo yádaahiilti’ lę́k’e ndi, nohwihíí doo áík’ehgo ádaanoht’ee dago nohwídaagosiilzįįd, hasdách’igháhíí bił goz’áni be’ádaanoht’ee.
HEB 6:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éégo, bá nada’ohsiidíí doo yaa diṉah da, ła’íí bizhi’íí nohwił nzhǫǫhíí bighą bichągháshé bich’odaasoṉi’íí áí ałdó’ doo yaa diṉah da; áí t’ah ágádaaht’įį.
HEB 6:11 Díínko nohwá hádaahiit’įį, dała’á notįįgee da’áík’ehgo ágádaaht’įįgo doo nohwił nagoki dago yaaká’yú dahazhį’ ihi’ṉaahíí ndaahołíí le’, nohwi’ihi’ṉa’ bengonyáázhį’:
HEB 6:12 Áídí’ doo nohwił daagoyéé da le’, áídá hadíí bi’odlą’ daagolį́į́go ła’íí nyee ndi yił dahildǫ́hgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bángon’ááníí bíyéé doleełíí beda’oł’įį le’.
HEB 6:13 Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham yich’į’ hadziigo yángon’ą́ą́dá’, dabíí bitisgo at’ééhíí doo ła’ dahíí bighą dabíí bee bitł’a dahdidilṉiigo,
HEB 6:14 Gábiłnṉiid, Da’aṉii dayúweh niyaa gozhǫ́ǫ́ doleełgo ánihosh’ṉii, ła’íí nits’ą́’dí’ łą́ą́go hanáłinolt’įįłgo ádishłiił.
HEB 6:15 Áík’ehgo Abraham ńzaad godezt’i’go yidag at’éédá’ nt’é bee bángot’aaníí begolzaa lę́k’e.
HEB 6:16 Nṉee da’aṉii dabíí bitisgo at’ééhíí biláhyú bitł’a dahnádaadidilṉih: hagee łahada’dit’áhgee da’aṉii ch’iṉiigo kotł’a dahch’idilṉiiyúgo łahada’dit’áh n’íí bengoṉáh.
HEB 6:17 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań, nṉee yee yángon’ááníí bá begolṉe’íí yenagoshchiiníí doo łahgo ánáidle’ dago dábígózįgo bił ch’í’ṉah áyíłsį hat’į́į́go, áí da’aṉii áṉíígo bitł’a dahdidilṉii ni’:
HEB 6:18 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee nt’é yee yángon’ą́ą́go, ła’íí da’aṉii áṉíígo bitł’a dahdidilṉiigo, áí naki goz’ánihi doo łahgo ánáidle’ da; áí bee hadag ánohwi’dilzį, néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’ááhzhį’ daatsídihiikįįhíí hasdáhiikáhíí nohwádįhyú begoz’aaníí ndaahóndliihíí ntł’izgo daahóntą’ doleełgo:
HEB 6:19 Áí ndaahóndliihíí bighą yaaká’yú godiyįhgo goz’ąą yuṉe’ bigizhgee da’denbáálíí bine’yú beha’ágót’i’i:
HEB 6:20 Jesus ádįh ákóṉe’ nohwá ha’ayáá, áń Melkízedek okąąh yebik’eh n’íí k’ehgo okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni silįį.
HEB 7:1 Melkízedek holzéhi, Salem golzeegee ízisgo nant’án nlíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’tiséyú át’éhi bi’okąąh yebik’ehi nlįį lę́k’e; áń Abraham ízisgo nant’án daanlíni yich’į’ nagonłkaadgo yaa gonesnaadí’ nádaałdá’ yidedeyaago, Niyaa gozhǫ́ǫ́ le’, yiłnṉiid;
HEB 7:2 Áígee ayihe’ṉilíí goneznányú iłk’í’ṉilíí dała’ágo siṉilihíí Abraham Melkízedek yaa yiṉil ni’; dantségee bizhi’íí, Bíí nant’aahíí bits’ą́’dí’ nłt’éégo ágot’éhi, golzeego ágolzee, iké’geehíí, Salemgee ízisgo Nant’án, áí, Bíí nant’aahíí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’éhi, golzeego ágolzee;
HEB 7:3 Bitaa, bą́ą́doo bígózį da, yits’ą́’dí’ dihezṉa’íí ła’íí hadí’ dihezṉa’dí’, hazhį’ neheṉa’zhį’ ałdó’ doo bígózį da; áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ k’ehgo dahazhį’ okąąh yebik’ehíí nlįį.
HEB 7:4 Díí baa natsídaahkees, áí nṉeehíí dázhǫ́ dák’a’at’éhi lę́k’e, Abraham, bits’ą́’dí’ daadihe’ṉa’i, ayihe’ṉilíí goneznányú iłk’í’ṉilíí dała’ágo siṉilíí yaa yiṉil lę́k’e.
HEB 7:5 Levi bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí bitahdí’ okąąh yedaabik’ehi ádaabi’deszaahíí, bik’íí daanlíni bíyééhíí goneznányú iłk’í’ṉilíí dała’ágo siṉilíí, tithes holzéhi, bich’į’ nadaayiṉííłgo begoz’aaníí bikísk’eh bánagoz’ąą lę́k’e, bik’íí daanlíni ałdó’ Abraham bits’ą́’dí’ hadaałishchįį ndi:
HEB 7:6 Áídá’ Melkízedek, Levi bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí doo bitahdí’ nlįį da ndi Abraham tithes yaa yihiṉiił lę́k’e, ła’íí Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’den’ą́ą́híí Melkízedek, Niyaa gozhǫ́ǫ́ le’, bilnṉiid.
HEB 7:7 Díínko doo baa łahach’it’áhi at’éé da, dahadíń itisgo at’ééhíí, da’ích’į’go at’ééhíí, Niyaa gozhǫ́ǫ́ le’, yiłṉíhi at’éé.
HEB 7:8 Díí jįįyúgo nṉee nanne’go bágoz’aaníí tithes bich’į’ nadaahi’ṉiił, áídá, Melkízedek t’ah hiṉaadá’, dahazhi’ hiṉaago baa na’goṉi’íí, tithes bich’į’ nadaahi’ṉiił.
HEB 7:9 Gádishṉii le’at’éhi, Levi, tithes bich’į’ nahi’ṉiiłíí, Abraham Melkízedek tithes yich’į’ nayihezṉilíí bee tithes nayihezṉilíí ga’at’éé.
HEB 7:10 Melkízedek Abraham yidedeyaadá’, Levi itah nliiníí ga’at’éé, doo hwahá goleeh da ndi Abraham bits’ą́’dí’go hiṉaahíí bighą.
HEB 7:11 Áík’ehgo Levi hat’i’íí bitahdí’ okąąh yedaabik’ehíí bee dawa nłt’éé silįį lę́k’eyúgo, (áígee Jews daanliiníí begoz’aaníí bee bángot’ąą ni’,) hant’é bighą okąąh yebik’ehíí ła’ nanádleeh, Melkízedek bik’ehgo at’éhi, doo Aaron at’ééhíí k’ehgo da?
HEB 7:12 Okąąh yebik’ehi dabíntségo golííníí k’ihzhį’ nánálteeh lę́k’eyúgo hagot’éégo goz’aaníí ałdó’ łahgo anánálṉe’hi at’éé.
HEB 7:13 Hadíń díí bee baa na’goṉi’íí łahgo hat’i’íí nlįį, áí hat’i’íí bitahdí’ dant’éhéta be’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ch’iṉiił goz’ąągee doo ła’ na’iziid da.
HEB 7:14 NohweBik’ehń Juda hat’i’íí nlįįgo bígózį; áí hat’i’íí Moses doo hak’i yaa hadzii da ni’, okąąh yedaabik’ehi yaa nagosṉi’dá’.
HEB 7:15 Díínko dayúwehyú nłt’éégo bígózį, okąąh yebik’ehi Melkízedek k’ehgo at’éhi nánásdlį́į́,
HEB 7:16 Áń doo ni’gosdzáń biká’ begoz’aaníí bik’ehgo okąąh yebik’ehi silįį da, áídá’ ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí binawodíí bik’ehgo okąąh yebik’ehi silįį.
HEB 7:17 Áń baa na’goṉi’go gáṉíí, Doo ngonel’ąą dazhį’ okąąh yebik’ehi ńlį́į́, Melkízedek okąąh yebik’eh n’íí k’ehgo.
HEB 7:18 Begoz’ąą n’íí doo nłdzil dago, doo nt’é bee ánálṉéh dago k’ihzhį’ bengot’ąą.
HEB 7:19 Begoz’ąą n’íí doo nt’é nłt’éégo łayiilaa da ni’, áídá’ itisgo nłt’éhi begodeyaa, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań ałhánégo bit’ahgo daahiidleeh.
HEB 7:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉiihíí zhą́ bee Jesus okąąh yebik’ehhi silįį:
HEB 7:21 (Ła’i okąąh yedaabik’ehihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bitł’a dahdidilṉiigo okąąh yedaabik’ehi daasilįį da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉiigo Jesus okąąh yebik’ehi silįį; Bik’ehgo’ihi’ṉań gábilnṉiid, Shiini’ doo łahgo ánáshdle’ da doleełgo shitł’a dahdidishṉiigo gádishṉii, Doo ngonel’ąą dazhį’ okąąh yebik’ehi ńlį́į́, Melkízedek okąąh yebik’eh n’íí k’ehgo:)
HEB 7:22 Áík’ehgo áníidégo nohwángot’ááníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Jews daanliiníí biłgo łángot’ąą n’íí bitisgo nłt’éhi, Jesus bee nohwá hizį’.
HEB 7:23 Okąąh yedaabik’eh n’íí nanne’go doo dayúweh okąąh yebik’ehi daanlįį dahíí bighą łą́ą́go daanlįį ni’:
HEB 7:24 Áídá’ Jesus dahazhį’ hiṉaago dahazhį’ okąąh yebik’ehi nlįį.
HEB 7:25 Áí bighą bíí binkááyú Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa hikáhíí dángonel’ąązhį’ hasdáyihiṉííł, dábik’ehn yá ná’okąąhgo dahazhį’ hiṉaa.
HEB 7:26 Okąąh yebik’ehi da’ágát’éhi nohwá nłt’éé, dilzini, doo k’izé’át’éhi da, dázhǫ́ nłt’éhi, nchǫ’go ádaat’eehíí yits’ą́’zhį’ nlíni, yaaká’yú ágot’eehíí bitisyú ízisgo at’éégo ábi’delzaahi;
HEB 7:27 Áí okaa yebik’eyi da’tiséyú daanlíni dawa jįį, ntsé dabíí nchǫ’go ánádaat’įįłíí áídí’ nṉee nchǫ’go ánádaat’įįłíí bighą dant’éhéta nadaiłtseedgo yeda’okąąhgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nanádaahi’ṉiił, áídá’ Jesus doo ágánát’įįł bik’eh da, dabíí Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ídeltįįdá’ dałahńdigee dawa łayiilaahíí bighą.
HEB 7:28 Nṉee doo daanłdzil dago nda’iłsiih ndihíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú daanlíni daaleehgo begoz’aaníí bik’ehgo hahi’ṉiił; áídá’ begoz’aaníí bikédí’go bengonyáágo Bik’ehgo’ihi’ṉań bitł’a dahdidilṉíhgee ánṉiidíí k’ehgo biYe’ haltį́į́, áń hadelzaa dahazhį’.
HEB 8:1 Baa yádaahiilti’íí díínko ádaałdi’ṉii: Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni ágát’éhi nohwá nlįį, áń yaaká’yú Ízisgo At’éhihi nant’áago dahsdaagee dihe’nazhiṉéégo dahnezdaa;
HEB 8:2 Yaaká’yú godiyįhgo goz’aaníí, gowąlgai biyi’ da’ch’okąąhíí da’aṉiihíí áń yiyi’ na’iziid; áí biyi’ da’ch’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań ngonáni, doo nṉee ngon’áni da.
HEB 8:3 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú daanliiníí dała’á ntį́į́gee Bik’ehgo’ihi’ṉań dant’éhéta baa hiné’go ła’íí dant’éhéta nadaiłtseedgo ye’okąąhgo baa hiṉiiłgo hahi’ṉiił: áí bighą díí okąąh yebik’ehihíí ałdó’ nt’éhéta Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yiné’hi at’éé.
HEB 8:4 Díí ni’gosdzáń biká’ naghaayúgo doo okąąh yebik’ehi nlįį da doleeł ni’, begoz’aaníí bik’ehgo okąąh yedaabik’ehi iłk’idá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yeda’okąąhíí yaa daayihiṉiiłíí bighą:
HEB 8:5 Áí yaaká’yú da’ch’okąąhgo goz’aaníí bił dáłełt’eego yiyi’ nada’iziid, yaaká’yú ágot’eehíí bichagosh’ohíí k’a’at’éé: Moses k’ad gowąlgai biyi’ da’ch’okąąhíí ngo’áahdá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bił ch’ígó’aahgo gábiłnṉiid, Dził biká’yú be’elzaago nił ch’í’ṉah ashłaa n’íí da’áík’ehgo ádńlííł.
HEB 8:6 Okąąh yedaabik’eh n’íí binadaasdziid n’íí bitisgo at’éégo Jesus baa det’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Jews daanliiníí bił łángot’ąą n’íí k’adíí ła’ihíí itisgo at’éhi Jesus bee nohwá hizį’, áí łángot’ąą n’íí yee nohwángon’ą́ą́ n’íí k’adíí itisgo at’éhi bengot’ąą.
HEB 8:7 Dantsé łángot’ąą n’íí iłch’į’zaa lę́k’eyúgo, iké’geehíí doo bánnagóst’aah da doleeł ni’.
HEB 8:8 Israel hat’i’i doo dawahá nłt’éé áiléh dago Bik’ehgo’ihi’ṉań yígołsįįdá’ gánṉiid, Israel hat’i’íí Judah hat’i’íí biłgo áníidégo bándaagonsh’aahíí begoṉáh ndi at’éé:
HEB 8:9 Bits’ą́dí’ daadihezna’ n’íí bádįh hishaałgo Egypt golzeedí’ bił ch’ínánłséhíí bijįį bángone’ą́ą́ n’íí doo ga’at’éhi da; áídá’ bángone’ą́ą́ n’íí doo dayúweh ye’ádaat’ee dahíí bighą doo dayúweh biṉádaadesh’į́į́ da ni’, ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań.
HEB 8:10 Áí bech’ígóyááhíí bikédí’go Israel hat’i’íí bił łánádaagonsht’aah doleeł gádishṉiigo, Begosił’ááníí biini’ biyi’ odaahishṉiił doleeł, ła’íí bijíí biká’ ádaagoshłe’ doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań bá nshłįį doleeł, ła’íí bíí shichągháshé doleeł:
HEB 8:11 Nṉee dała’á ntį́į́gee bit’ahdí’ gólííníí ła’íí bik’isn doo yił ch’ídaago’aah da doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań bígonsį́, daaṉiigo: nṉee dawa, doo ízisgo ádaat’ee dahíí ła’íí ízisgo ádaat’eehíí shídaagołsį doleełhíí bighą.
HEB 8:12 Doo bik’ehyú ánádaat’įįł da ndi baa ch’oshba’ doleeł, nda’iłsiihíí ła’íí nchǫ’go ánádaat’įįłíí doo dayúweh bínádaashṉiih da doleeł, ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań.
HEB 8:13 Áníidégo łángont’aaníí begodeyaa, nṉiidá’ dantséhíí k’ihzhį’ nniiné’. Nt’é k’ihzhį’ nniiné’híí ła’íí sá’á hileehíí bech’ígowáhi at’éé.
HEB 9:1 Dantségee łángot’aaníí ndi hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań ch’okąąhíí dahgoz’ąą, ła’íí ni’gosdzáń biká’gee da’ch’okąąh goz’aaníí gólį́į́ lę́k’e.
HEB 9:2 Gowąlgai biyi’ da’ch’okąąhíí alzaa; dantsé goz’ąą yuṉe’ ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhíí, ła’íí biká’idáné, ła’íí báń Bik’ehgo’ihi’ṉań bidáhgee nna’né’ihíí biká’ dah siṉil, áí godiyįhgo goz’áni holzee.
HEB 9:3 Nakigee dáádíltsosíí bine’zhiṉéégo biyi’ da’ch’okąąhíí nágost’ąą, áí da’tiséyú godiyįhgo goz’áni holzee;
HEB 9:4 Áí biyi’ its’aa óodo be’alzaahi biyi’ łikągolchini didlidíí si’ąą, ła’íí tsįhóń dahot’éhé óodo biká’ alzaahi Bik’ehgo’ihi’ṉań bengon’ááníí besi’áni ałdó’ si’ąą, áí biyi’ tús óodo be’alzaahi báń manna holzéhi biyi’ siné’hi, ła’íí Aaron bigish bihitsoo gozlíni, ła’íí tséé nteelíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí biká’ dahgoz’áni siṉil ni’;
HEB 9:5 Ła’íí bit’a’ golííníí óodo be’alzaahi bits’ą́’idindláádíí tsįhóń nel’ąądí’ nadaazį, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’ begoz’aaníí biká’zhį’ bit’a’ bitisgo odaahezṉilgo; áí k’adíí doo dawa nłt’éégo baa nadaagohiilṉi’ bik’eh da.
HEB 9:6 Áí dawa iłch’į’hilzaadá’ okąąh yedaabik’ehi gowąlgai dantsé goz’ąą yuṉe’ onakáh, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’ch’okąąh zhiṉéégo nada’iziidgo.
HEB 9:7 Áídá’ iké’gee nágost’ąą yuṉe’ okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni zhą́ dała’á łenágodáhgee ákóṉe’ onadáh, dił da’ádįh lę́k’eyúgo doo hagot’éégo ákóṉe’ owáh da; áí diłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ nnáyikáhgo ye’okąąh, dabíí ídá’okąąh ła’íí nṉee nda’iłsiihíí yá ná’okąąh:
HEB 9:8 Áí bee díínko Holy Spirit bił ch’í’ṉah áyíílaa, gowąlgai biyi’ da’ch’okąąhíí dantséhíí t’ah goz’ąądá’, yaaká’yú godiyįhgo goz’aaníí da’aṉiihíí ha’ágót’i’íí doo hwahá ch’í’ítįįh da:
HEB 9:9 Áí benagowaadá’ áí gowąlgai biyi’ da’ch’okąąh n’íí yaaká’yú da’aṉii da’ch’okąąh goz’aaníí be’elzaa lę́k’e; áígee nt’éhéta yeda’okąąhíí nadaiłtseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nádaayihi’ṉiił lę́k’e ndi hadíń áík’ehgo okąąhíí doo hagot’éégo nłt’éégo ábile’ da, doo hagot’éégo nłt’éé ch’ileehíí yígołsįįh da;
HEB 9:10 Díí dahgoz’ánihíí da’ch’iyaaníí, da’ch’idlaaníí, da’okąąhgo tá’dígis yee iłtah ánáda’ol’įįłíí ni’gosdzáń biká’ ágot’éhi ye’ánáda’ol’įįłíí dahgos’ąą lę́k’e, dawahá nłt’éé hileeh bengonyáázhį’.
HEB 9:11 Áídá’ Christ, okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni nlįįgo, nzhǫǫgo ágot’éhi begoṉáhíí yił nyáá, yaaká’yú da’ch’okąąh goz’ąą itisgo at’éhi, itisgo nłt’éhi, doo nṉee áyíílaa dahi, ni’gosdzáń biká’gee doo nt’é bee alzaa dahi yiyi’ okąąhíí yee bik’eh;
HEB 9:12 Áí godiyįhgo goz’ąą yuṉe’ Christ dałańdi ha’ayáá gee dawa łayiilaa, doo gantł’ízé bidiłíí, magashi zhaazhé bidiłíí ha’áyííką́ą́ da, dabíí bidiłíí bee hasdách’igháhi doo ngonel’ąą dahíí nohwá ágólaa.
HEB 9:13 Dóoli bidił, gantł’ízé bidił, ła’íí magashi zhaazhé bi’aadihíí bi’iłch’iih nṉee danchǫ’íí biká’ nas’ṉilíí hadakodile’ lę́k’eyúgo;
HEB 9:14 Dázhǫ́ itisgo Christ, doo hayú baa daats’idiłhił dago Holy Spirit dahazhį’ nliiníí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa ídedet’ąąhíí, áń nohwinatsekeesíí nohwá náidiilkǫǫh, áík’ehgo doo nt’é bee alṉéh dahíí doo dayúweh beda’oł’įį da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhihíí bá náda’dohsiid.
HEB 9:15 Díí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee bił łángot’aaníí áníidéhi Christ nohwá siziiníí nlįį, áń daztsaaníí bee łángot’aaníí dantséhi begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí hasdáyihiṉiił, hadíí yich’į’ aṉííhíí bíyéé nyidin’ááníí doo ngonel’ąą dahíí yaide’aah doleełhíí bighą.
HEB 9:16 Hadíń bíyéé gólííníí hadíń nt’é yaidi’aahíí naltsoos yá áyíílaa lę́k’eyúgo, hadíń áyíílaahíí daztsąąyúgo zhą́ bíyéé doleeł.
HEB 9:17 Áí naltsoos áyíílaahíí daztsąądá’ begodolṉiił; áídá’ hadíń áyíílaahíí t’ah hiṉaayúgohíí naltsoos doo nt’é da.
HEB 9:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dantsé yángon’ááníí dił begodeyaa lę́k’e.
HEB 9:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dágon’ąą́gee Moses nṉee dawa yaa yił nagosṉi’dá’ magashi zhaazhé ła’íí gantł’ízé bidił, tú bił nadesziidgo, ighaa łichi’i dasdisgo ádaaszaahíí, ch’il hísop holzéhi beda’istł’ǫǫgo dił bee naltsoos ła’íí nṉee dawa yiká’ yíłta’,
HEB 9:20 Gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngon’ááníí iłk’idá’ begodeyaahíí díí diłíí be’ígózį.
HEB 9:21 Da’ágát’éégo Moses gowąlgai biyi’ da’ch’okąąhíí ła’íí its’aa beda’okąąhíí dawa diłíí biká’ yíłta’.
HEB 9:22 Begoz’aaníí bik’ehgo dásdozhą́ dawahá dił bee hadaadelzaa; doo nt’é ye’okąąhíí zesdįį da lę́k’eyúgo konchǫ’híí bighą doo kaa nágodet’aahi at’éé da.
HEB 9:23 Yaaká’yú goz’aaníí k’ehgo yeda’ił’iiníí ágát’éégo hadaadelzaago dábik’eh; áídá’ yaaká’yú ágot’eehihíí nt’é yedaokąąhíí áí bitisgo nłt’éhihíí behadaadelzaago dábik’eh.
HEB 9:24 Godiyįhgo goz’aaníí nṉee ádaagozlaahi yaaká’yú da’aṉii godiyįhgo goz’aaníí be’elzaahíí yuṉe’ Christ doo ha’ayáá da; áídá’ yaaká’yú goz’ąą yuṉe’ zhą́ ha’ayáá, k’adíí áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nohwá sizįį:
HEB 9:25 Okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni doo dabíí bidił dahíí yoziłgo godiyįhgo goz’ąą yuṉe’ dała’á łenágodáhgo onadáh, áídá’ Christ doo ágát’į́į́ da, doo Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ánádidit’áh da;
HEB 9:26 Ágánát’įįh lę́k’eyúgo ni’gosdzáń alzaadí’ yushdí’ godezt’i’go biniinágodil’įįh doleeł ni’: áídá’ goldohíí ngonyáágee dałahńdigee datsaahíí bee nchǫ’íí yaa gonłnee doleełgo nyáá.
HEB 9:27 Nṉee dałahńdi datsaahgo bágoz’ąą, áí bikédí’go baa yá’iti’go:
HEB 9:28 Áík’ehgo Christ dałahńdi Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ídeltįį, nṉee łą́ą́go binchǫ’íí yá daidigheehgo; iké’gee nadáh doleeł, doo nchǫ’híí bighą da, áídá’ bikádaadéz’iiníí hasdáyiṉiiłgo.
HEB 10:1 Ádįhyú nłt’éégo goz’aaníí Jews bich’į’ begoz’aaníí doo da’aṉii begoz’ąą da, bichagosh’oh k’a’at’éégo zhą́, áí bichą hadíí dáłenágodáhgee yeda’okąąhíí nadaiłtseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nádaayihi’ṉiiłíí begoz’aaníí doo hadaadeszaago ádaabole’ at’éé da.
HEB 10:2 Ágádzaayúgo doo dayúweh baa hi’né’ da doleeł ni’; da’okąąhíí dałahńdigee hadaadeszaayúgo binchǫ’íí ádįhgo yídaagołsį doleeł ni’.
HEB 10:3 Áídá’ áí yeda’okąąhíí nadaiłtseedgo Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nádaahi’ṉiiłíí dáłenágodáhgee nṉee binchǫ’íí yénádaalṉiihgo ádaabiłsį.
HEB 10:4 Dóoli ła’íí gantł’ízé bidił konchǫ’íí doo yó’iiné’ át’éé da.
HEB 10:5 Áí bighą Christ ni’gosdzáń biká’ nyáádá’ gánṉiid, Ye’okąąhíí natseedgo naa hi’ṉiiłíí ła’íí dant’éhéta ye’okąąhgo naa hi’ṉiiłíí doo háńt’įį da, áídá’ shits’í shá ánlaa:
HEB 10:6 Didlidgo nich’į’ nihi’ṉiiłíí, ła’íí konchǫ’híí bighą na’itseedgo naa hi’ṉiiłíí doo baa nił gozhǫ́ǫ́ da, nṉiid.
HEB 10:7 Áík’ehgo gádéṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań, hadíí háńt’iiníí łashłéhgo niyáá (naltsoos yisdisíí biyi’ shaa k’e’eshchįįhíí k’ehgo.)
HEB 10:8 Gánṉiid, Begoz’aaníí bik’ehgo na’itseedgo naa hi’ṉiiłíí, dant’éhéta ye’okąąhgo naa hi’ṉiiłíí, didlidgo nich’į’ nihi’ṉiiłíí, ła’íí konchǫ’híí bighą naa hi’ṉiiłíí doo háńt’įį da, doo baa nił gozhǫ́ǫ́ da, nṉiid bikédí’go
HEB 10:9 Gánádo’ṉiid, Bik’ehgo’ihi’ṉań, hadíí háńt’iiníí łashłéhgo niyáá. Iké’yú nohwá ngot’ááníí begodigháhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Jews daanliiníí biłgo dantsé łángot’ąą n’íí k’ihzhį’ ngoden’ą́ą́.
HEB 10:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgo Jesus Christ dałahńdigee dawa łayiilaago bits’íhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa ídeltįįhíí bee hadaanohwidezlaa.
HEB 10:11 Okąąh yedaabik’ehi dała’á ntį́į́gee dawa jįį Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ zhiṉéégo na’idziidi nada’iziidgo nadaazį, dáhant’é nadaiłtseedgo bidiłíí yeda’okąąh; da’ágádaat’įį ndi konchǫ’íí doo yó’iiné’ át’éé da:
HEB 10:12 Áídá’ Christ dałahńdigee Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ídeltį́į́: nohwinchǫ’íí yá daztsąąhíí bikédí’go dahazhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań dihe’nazhiṉéégo dahnezdaa;
HEB 10:13 Kodí’ godezt’i’go bik’edaanṉiihíí bikełtł’ááhzhį’ nni’ṉilzhį’ yiba’ sidaa.
HEB 10:14 Dałahńdi Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ídeltįįhíí bee nṉee hadaadeszaahíí dángonyáázhį’ dázhǫ́ nłt’éégo áyíílaa.
HEB 10:15 Holy Spirit áí nohwił ch’í’ṉah ágółsį, gánṉiidgo,
HEB 10:16 Áí yołkaałíí bikédí’go díí ngot’aaníí nṉee bił ádaashłe’ doleeł, ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań; begosił’ááníí bijíí biyi’ odaahishṉiił, ła’íí biini’ biká’ ádaagoshłe’ doleeł;
HEB 10:17 Binchǫ’ n’íí ła’íí doo bik’ehyú ádaat’ee da n’íí doo dayúweh bínáshṉiih da doleeł.
HEB 10:18 Konchǫ’híí bighą kaa nágodet’ąąyúgo doo dayúweh konchǫ’híí bighą be’okąąhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ch’iné’ da.
HEB 10:19 Áí bighą shik’ííyú, itisgo godiyįhgo goz’ąą yuṉe’ doo daasiite’ dago Jesus bidiłíí biláhyú ha’áhiikáh le’,
HEB 10:20 Da’denbáálíí iłk’índlaadgo binkááyú Jesus nohwá ch’ígót’i’i ágólaa, áníidégo ła’íí hiṉáhi, da’denbáálíí dishṉiigo Jesus bits’í dishṉiigo ádishṉii;
HEB 10:21 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé bi’okąąh yebi k’ehi da’tiséyú sitíni nohwá silįį;
HEB 10:22 Áík’ehgo nohwijíí dił biká’ hista’go nchǫ’go ánáhiit’įįł n’íí nohwá nádilkǫǫdgo, ła’íí tú nzhóni nohwits’í bee tánásgizgo, haląą nohwijíí dawa bee doo nohwił nagoki dago da’ohiidląągo Bik’ehgo’ihi’ṉań ałhánégo bit’ah daahǫdleeh.
HEB 10:23 Haląą doo nohwiini’ nakigo da yaaká’yú dahazhį’ ihi’ṉaahíí ndaahóndliihíí nłdzilgo daahóntą’go dayúweh baa nadaagohiilṉi’ le’; hadíń nohwá ngon’ááníí da’aṉiigo aṉíí;
HEB 10:24 Łaa daanohwiini’ le’, łił daanjǫǫ doleełgo ła’íí nłt’éégo ánádaahitt’įįł doleełgo iłdag yádaahiilti’ le’:
HEB 10:25 Ha’ánázéhyú íła’ánáhiit’įįhíí doo t’ąązhį’ bits’ą́’ shiijééd da le’, nṉee ła’ ágádaat’įįhíí k’ehgo; áídá’ iłdag yádaahiilti’ le’: ałhánédí’ goldohgo bídaagonołsįdá’ dayúweh iłdag yádaałti’.
HEB 10:26 Da’aṉii ágot’eehíí bídaagosiilzįįdá’ nchǫ’go bídaagonlzį ndi be’áhiidzaayúgo nohwinchǫ’híí bighą doo dayúweh nohwaa nágodit’áhgo goz’ąą da,
HEB 10:27 Áídá’ bee kaa yá’iti’íí dázhǫ́ bégódzidi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ kǫ’ k’ehgo diltłi’i bik’edaanṉiihíí daabidiłidíí zhą́ nohwá goz’ąą.
HEB 10:28 Hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí Moses binkááyú ni’né’i doo yikísk’eh at’éé da n’íí, nṉee naki dagohíí taagita binadzahgee ánágót’įįd yaa nadaagolṉi’ lę́k’eyúgo, doo hadíń yaa ch’oba’ dago zesdįį lę́k’e:
HEB 10:29 Áík’ehgo hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ doo nt’é dago áyíłsįgo yiká’ nayaahíí, ła’íí dił bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yángon’ááníí nłdzilgo alzaahíí, dił bee hadelzaahíí, doo yidnłsį́ dahíi, ła’íí Holy Spirit bits’ą́’dí’ iłgoch’oba’íí begoz’aaníí nchǫ’go áiłṉiihíí, nṉee Moses binkááyú begoz’aaníí doo yikísk’eh at’éé dahíí bighą zesdįįhíí bitisgo goyéégo bich’į’ godigháhgo bágoz’ąą shį daanohsį née?
HEB 10:30 Gánṉiidíí bídaagonlzį, Goyéégo koch’į’ godish’aahi ánsht’ee, shíí ík’enash’né’ ndi at’éé, ṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań. Gánádo’ṉiid, Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí yaa yałti’go yándaago’a’ doleeł.
HEB 10:31 Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bilák’e ch’intłizhyúgo négódzid.
HEB 10:32 Bínádaałṉiih, doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go nohwijíí yuṉe’ odaadezdlaadá’ góyéégo nohwich’į’ nagowaago nohwiniigodelzaa ndi bich’į’ dahdaanołdǫh ni’;
HEB 10:33 Łahgee nṉee daanohwineł’į́į́gee daanihóch’íid ła’íí góyéégo nohwich’į’ nagowaa ni’; łahgee biniidaagonłt’ééhíí bich’odaahṉiihgo nohwíí ałdó’ nohwiniigonłt’éé ni’.
HEB 10:34 Ha’ásítį́į́dá’ shaa tídaaht’ii ni’, ła’íí nohwíyéé n’íí nohwaa hayi’ṉííł ndi nohwił daagozhǫ́ǫ́ ni’, yaaká’yú nohwíyééhíí itisgo nłt’éhíí, ła’íí doo ngonel’ąą dahíí gólį́į́go bídaagonołsįhíí bighą.
HEB 10:35 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bada’ołííhíí doo bits’ą́’zhį’go ánáhṉe’ da, daahonohtą’yúgo nzhooníí nohwich’į’ nanáhi’ṉiił.
HEB 10:36 Nohwíni’k’eh ádaanołsį le’, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań áṉííhíí ádaahdzaadá’ nohwa’det’aaníí nohwíyéé doleeł.
HEB 10:37 Dét’įhégo hadíń hígháhíí dogaał, dáhah dogaał.
HEB 10:38 Hadíń dábik’ehyú át’ééhíí odlą́ zhą́ yee hiṉaa doo, áídá’ nṉee t’ąązhį’ at’ééhíí shiyi’siziiníí doo baa bił gozhǫ́ǫ́ da doleeł.
HEB 10:39 Ndi néé t’ąązhį’ ádaat’eego ch’a’ondéh zhiṉééhíí doo itah daandlįį da, áídá’ hadíí da’odląągo biyi’siziiníí hasdákáh zhiṉééhíí itah daandlįį.
HEB 11:1 Bench’ohołííhíí da’aṉii begolṉe’go bígózįgo, ła’íí hadíí doo hit’įį dahíí da’aṉii át’éégo bígózį, áí odlą’ golzeego ágolzee.
HEB 11:2 Doo áníidá’ bádaayáń n’íí daabi’odlą’ golį́į́híí bighą nłt’éégo baa ch’iṉii lę́k’e.
HEB 11:3 Ni’gosdzáń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bik’ehgo ádaalzaago nohwi’odlą’ golį́į́híí bighą bádaagonlzį, áík’ehgo dant’éhéta hit’iiníí doo hit’įį dahíí bee ádaaszaa.
HEB 11:4 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Abel, Cain bitisgo nłt’éhi Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nainé’, Abel baa nainé’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nagolṉi’go, Da’áígee ándzaa, ṉii lę́k’e; áí bee Abel daztsąą ndi t’ah nohwich’į’ yałti’.
HEB 11:5 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Énoch da’itsaahíí doo yígodołsįįł dahíí bighą yaaká’yú onábi’doltįį; doo hak’i nádaach’ot’įį da, Bik’ehgo’ihi’ṉań onábiłtįįhíí bighą; doo hwahá nábidi’dilteeh dadá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yił goyiłshǫ́ǫ́go baa ch’iṉii lę́k’e.
HEB 11:6 Ko’odlą’ da’ádįhyúgo Bik’ehgo’ihiṉań doo hagot’éégo bił goch’inłshǫ́ǫ́ da: hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nsháh nzįyúgo da’aṉii Bik’ehgo’ihi’ṉań golį́į́go yosdląądgo zhą́ yich’į’ nigháh, ła’íí hadíń nzhǫǫgo haintaahíí nłt’éégo ágot’eehíí bíyéé áídoliiłgo yosdląądgo zhą́ yich’į’ nigháh.
HEB 11:7 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Noah hagot’éégo godegháhíí doo hwahá yígołsįįh dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił ch’į’ṉah ágolaago tsídolyiz, áík’ehgo bichągháshé hasdáyiṉiiłhat’į́į́híí bighą tsina’eełíí áyíílaa; áí bee ni’gosdzáń biká’ nṉee nchǫ’go ádaat’eehíí ch’í’ṉah áyíílaa, ła’íí ko’odlą’híí bighą nłt’éégo ách’it’ééhíí bíyéé silįį.
HEB 11:8 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Abraham ła’ ni’ nágost’ąąyú bíyéé doleełyú obi’dol’a’dá’ bikísk’eh adzaago oyáá, hayú deyaa shįhíí doo yígółsį da ndi.
HEB 11:9 Bi’odlą’ golį́į́híi bighą ni’ baa got’ąą n’yú dét’įhézhį’ Isaac ła’íí Jacob biłgo gowąlgai yee daagolį́į́, ni’ doo yídaagołsíni n’íí yiká’ daagolį́į́híí k’ehgo; Abraham baa det’ąą n’íí da’áí Isaac ła’íí Jacob baa daadest’ąą:
HEB 11:10 Abraham bádįhyú yaaká’yú kįh nagozṉilíí bitł’ááhgo iztł’ini golííníí yiká déz’įį, áí kįh nagozṉilíí bik’ehgo’ihi’ṉań nagoshchįįgo ágólaa.
HEB 11:11 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Sarah ndi binawod gozlį́į́go hiltsąą silįį, áídí’ bił łegodzaahíí bitisyú ch’ígóyáá ndi bi’ime’ gozlįį, hadíń baa yidin’ą́ą́híí ya’ołííhíí bighą.
HEB 11:12 Áík’ehgo nṉee dała’á hastiin silįįgo k’azhą́ datsaahi ga’ánolį ndi bits’ą́’dí’ hadaałishchiiníí yáá biyi’ ts’iłsǫǫsé ła’íí tábąhyú sáí dahdijahíí ga’áhołąągo daagozlįį, doo nách’ołtag at’éé dayú.
HEB 11:13 Áí dawa t’ah da’odląągo nanezna’, baa daadest’aaníí doo hwahá begolṉe’ da ndi bi’odlą’ bee ńzaadzhį’ daayo’įįgo yaa bił daagozhǫ́ǫ́go begolṉe’go yídaagołsį lę́k’e, áík’ehgo gádaanṉiid, Ni’gosdzáń biká’ nahiikai ndi nṉee doo bígózini daandlįį, dá nakai nt’éhi.
HEB 11:14 Ágádaaṉiihíí bee nłt’éégo ndaagoléehíí yiká hadaantaago bígózį.
HEB 11:15 Ni’ yits’ą́’ dahdikai n’íí dá yaa natsídaakees nt’ééyúgo t’ąązhį’ nakáhgo bá ch’í’otąą doleeł ni’.
HEB 11:16 Áídá’ k’adíí yaaká’zhį’go ndaagoléehíí hádaat’įį: áí bighą Bik’ehgodaahi’ṉań biłdi’ṉiigo Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bik’e ádaayándzį da, akú kįh gozṉilíí bá iłch’į’golaahíí bighą.
HEB 11:17 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Abraham, da’aṉii bi’odlą’ bighą nabídineztąądá’, Isaac Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yinłtį́į́, Abraham bee det’ąą n’íí biye’ dała’áhi Bik’ehgo’ihi’ṉańyá yiziłhee nkegonyaa,
HEB 11:18 Áń yaa yałti’go Bik’ehgo’ihi’ṉań Abraham gáyiłnṉiid, Isaac binkááyú nits’ą́’dí’ handóot’įįł:
HEB 11:19 Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee daztsąą ndi náhi’ṉaago ánáidléh yígółsį, áík’ehgo biye’ daztsąądí’ nábi’dihil’ṉa’ ngonolįgo baa naltį́į́.
HEB 11:20 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Isaac, Jacob ła’íí Esau bich’į’ ágoṉe’íí yee yá oskąądgo, Nohwiyaa gozhǫ́ǫ́ le’, yiłnṉiid.
HEB 11:21 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Jacob datsaahdá’ Joseph biye’ke naki da’ał’ango yá da’oskąąd; ła’íí bigish bik’izhį’ hayaa at’éédá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yoskąąd.
HEB 11:22 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Joseph datsaahdá’ Israel hat’i’íí dahdekáh doleełíí t’ah bidáhdá’ yígółsįgo yaa nagolṉi’ lę́k’e; ła’íí bits’in hago ádolṉiiłíí yee yángon’ą́ą́ lę́k’e.
HEB 11:23 Daabi’odlą’ golį́į́híí bighą, Moses gozlįįdá’ bitaa hik’e bą́ą́ biłgo mé’ dénzhonéhi nlįįhíí bighą nadaayinł’į’go taagi daahitąą; nant’án yengon’ááníí doo yédaaldzid da lę́k’e.
HEB 11:24 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Moses báyáń silįįgo, Pháraoh bitsi’híí bizhaazhé bił idi’ṉiigo doo hat’į́į́ da lę́k’e;
HEB 11:25 Nchǫ’go ágot’eehíí begonedlįįhíí dét’įh itah at’éhi k’ihzhį’ nayiné’ lę́k’e, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí biniidaagonłt’éézhį’go itah nágodin’ą́ą́ lę́k’e;
HEB 11:26 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ bich’į’ nahi’ṉiiłíí yiká déz’įįgo, Christ bighą bik’edaach’iṉiihíí Egypt biyi’gee hágołdzil goz’aaníí yitisgo ilį́į́go yaa natsekees.
HEB 11:27 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Egyptdí’ halwod, nant’án hashkee ndi doo yénáldzid da: doo ch’o’įį dahíí yo’įįhíí k’ehgo nyeehíí yich’į’ dahnldǫh.
HEB 11:28 Bi’odlą’ golį́į́híí bighą Moses bik’ehgo dáádítį́híí yiká’ dił yíłta’, ła’íí bitis‐hagowáh golzéhi ágolzaa, chągháshé dantsé nakaihíí naiłtseedíí nliiníí Israel hat’i’ihíí bichągháshé dantsé nakaihíí doo naiłtseed da doleełhíí bighą.
HEB 11:29 Daabi’odlą’ golį́į́híí bighą Israel hat’i’íí túsikaaníí Red Sea holzéhi hanaayú nanádnłsą́ą́, ni’gosgąąhíí k’ehgo ndi ch’ínánłsą́ą́, nṉee Egyptdí’ daagolííníí ałdó’ hanaadnkáh daanzį ndi ąął odaaz’eel.
HEB 11:30 Daabi’odlą’ golį́į́híí bighą Israel hat’i’i kįh gozṉilíí Jériko golzeegee binaad tséé histł’iníí łedn’aahíí dała’á jįįgo dałahn łenadiłséh gosts’idiskąązhį’, áík’ehgo gosts’idiskąąhíí bijįį ąął nandéeh lę́k’e.
HEB 11:31 Ráhab, isdzán nant’į’ nagháhi n’íí, bi’odlą’ golį́į́híí bighą anadaal’izi baa n’áázhgo nzhónígo yich’į’ ádzaago, doo da’odląą dahíi natseedgee doo itah zesdįį da lę́k’e.
HEB 11:32 Nt’é baa nanagoshṉi’ doleeł? Gídeon, Bárak, Sámson, Jéphthah, David, Samuel ałdó’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí biłgo dawa baa nagoshṉi’ hasht’į́į́ ndihíí doo bínel’ąą da:
HEB 11:33 Áí daabi’odlą’ golį́į́híí bighą łahgo nṉee hat’i’i daayisnaa, dábik’ehyú ádaaszaa, bángot’ąą n’íí bich’į’ begolzaa, ndóícho bizé’ bá iłch’į’ ágolzaa,
HEB 11:34 Kǫ’ doo sidog dago bá álzaa, bésh be’idiltłishé doo bee naztseed da, doo nadaalwod da ndi nadaalwod daasilįį, nagonlkaadgee k’a’ádaat’ee daasilįį, ła’íí yił nadaagonłkaadíí bik’e dahtsídnkįį.
HEB 11:35 Isdzáné bits’ą́’ nanezna’ n’íí bá nádaabi’dihilṉa’go baa na’ṉil; ła’ihíí dahazhį’ ihi’ṉaahíí yenaadiikáhíí itisgo nłt’éégo yídaagołsįhíí bighą doo daazhógo benádaadichiid hádaat’įį dago goyéégo bich’į’ godest’ąągo naztseed:
HEB 11:36 Ła’ihíí baa daach’odloh, ła’íí dá habída’ch’iłtsaas nt’éé, ła’ii łídaach’istł’ǫǫ, ła’íí ha’ádaach’ist’e’:
HEB 11:37 Ła’ihíí daach’ołné’, ła’ihíí iłk’ídaabidich’iish, ła’ihíí nabídaadi’nestąąd, ła’ihíí bésh be’idiltłshé bee naztseed; ła’ihíí dibełį́į́ hik’e gantł’ízé bikágé bidiyágé yee nakai lę́k’e; tédaat’iyégo, nyéé’i daidits’ago, ła’íí biniidaagodeszaago;
HEB 11:38 Áí nṉeehíí ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí bitisgo da’ilį́į́: da’igolį́į́yú ła’íí dziłyú, dził bini’i’áńyú ła’íí łeyi’ da’o’áńyú nakai lę́k’e.
HEB 11:39 Áí dawa daabi’odlą’ golį́į́híí bighą nłt’éégo baa na’goṉi’ ndi baa det’ąą n’íí doo hwahá begolṉe’ da lę́k’e:
HEB 11:40 Néé Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwádįhyú itisgo nłt’éhi yaa nohwá nagoshchįį, da’ádaandįhyúgo áí doo hadaabi’dilṉe’ da.
HEB 12:1 Nṉee łáni doo náhóltagyú nohwinaadyú nzhǫǫgo daanohwineł’į́į́go, nt’é ndaazgo daahiideełíí haląą nláhzhį’ ndaano’né’, ła’íí nchǫ’íí dayúweh be’ánáhiit’įįłíí nláhzhį’ ndaano’né’ ałdó’, áídí’ bidag ádaant’eego Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngon’ááníí bikísk’eh hiikeeł le’,
HEB 12:2 Jesus, nohwi’odlą’ begodeyáhi ła’íí ąął łaile’i haląą áń zhą́ bich’į’ daadéet’įį le’; áń gozhóóníí bádįhyú goz’ąąhíí bighą tsį’iłna’áhi biká’ biniigodelzaa ndi yidag at’éégo yitis silįį, bik’e ídaayágosįgo dahstįį ndi doo bił hago’at’éé da, áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaagee dihe’nazhiṉéégo dahnezdaa.
HEB 12:3 Nṉee nchǫ’go ádaat’eehíí bich’į’ nada’idziid ndi yitis siliiníí, áń baa natsídaahkees le’, dah lę́k’eyúgo dánko hohkáh hileeh, ła’íí nohwinatsekees doo nłdzil da hileeh.
HEB 12:4 Nchǫ’íí bich’į’ nadaagonołkaad ndi doo hak’i dił nohwiká’ ndaashchii da.
HEB 12:5 Ła’íí chągháshé baa de’nííhíí k’ehgo nohwaa de’níí n’íí baa daadisoṉah, gáṉíigo, Shiye’, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo ałch’ídéyú ánánoł’įįł dayúgo, nłt’éégo baa natsíńkees, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nił destehyúgo nanákaad hela’:
HEB 12:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań hadíí bił daanzhooníí ni’iłsiihgee yiniidaagodnłsį, yił ch’ígó’aahíí bighą, bizhaazhé náidnłtįįhíí dała’á ntį́į́gee ni’iłsiihíí bighą nádainłtsas.
HEB 12:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań nda’ołsiihgee nohwiniidaagodnłsiyúgo, bichągháshé daanohłįįhíí bighą ágádaanohwiłsį; hadíń biye’ golííníí, biye’ yiniigodnłsį, yił ch’ígó’aahíí bighą.
HEB 12:8 Áídá’ nda’ołsiihgee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił ch’ígó’aahíí bighą doo nohwiniinágodil’įįh dayúgo yútashchíń nliiníí k’ehgo ádaanoht’ee, doo da’aṉii bichągháshé daanohłįį da, nṉee dawa doo da’dits’ag dayúgo bił ch’ídaago’aahgo yiniidaagodnłsį.
HEB 12:9 Áídí’ ni’gosdzáń biká’gee daanohwitaahíí nłt’éégo nohwił ch’ídaago’aahgo nohwiniidaagodnłsįgo daadinlzį; yaaká’dí’go nohwiTaahíí itisgo daadinlzįgo bikísk’eh ádaant’eego nłt’éé go’į́į́, áík’ehgo zhą́ nłt’éégo daahin’ṉaa.
HEB 12:10 Ni’gosdzáń biká’ nohwitaahíí dabíí hádaat’įįyú dét’įhézhį’ hagee nda’iilziihgee zhą́ ádaanohwił’įįh, áídá’ yaaká’dí’go nohwiTaahíí nohwá nłt’ééhíí bighą ágádaanohwidnłsį, áń godiyini ye’at’ééhíí k’ehgo néé ałdó’ godiyini be’ádaant’ee hileehíí bighą.
HEB 12:11 Koł ch’ígó’aahgo ákoł’iiníí doo koł gozhǫ́ǫ́go ákółsį dago koł na’diṉi’ ndi bikédí’go hadíń baa bił ch’ígót’ááníí nłt’ééhíí biyi’ nołseełgo binest’ą’ golį́į́híí k’ehgo iłch’į’gonłt’ééhíí be’at’éégo nłt’éé hileeh.
HEB 12:12 Áík’ehgo nohwigan nadaahezdaahíí hadag ánádaahdle’, nohwigod daaditłidíí ntł’iz ánádaahdle’;
HEB 12:13 Áídí’ iłk’ídézdǫh intínhíí biká’ ch’ínohkáh, hadíń na’niłhodíí doo ch’a’odokał da doleełhíí bighą; áídá’ nalwod nasdlį́į́go dahnadidáh.
HEB 12:14 Nṉee dawa bił t’eké daanohłįįgo, ła’íí dázhǫ́ nłt’éégo ádaanoht’eego dahdaanołdǫh, doo ágádaach’it’ee dayúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hagot’éégo ch’iłtséh da:
HEB 12:15 Ídaa daagonohdząą, dánko Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dábich’į’ ndohkahi at’éé; dánko koł goshch’iihíí bikeghad nohwiyi’ bengonyááyúgo ndéesąągo nagontł’og hajéédgo, áí bee łáni daabiłchǫǫ;
HEB 12:16 Ídaa daagonohdząą, dánko nant’į’ naghaahíí nohwitahyú hileeh, dagohíí Esau holzéhi, dantsé naghaahíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ bíyéé doleeł n’íí dałahńdi iyąąhíí bighą baa na’hazṉiihíí k’ehgo dánko Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yidnłsį dahíí nohwitah hileeh.
HEB 12:17 Bídaagonołsį, Esau ágádzaahíí bikédí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nłt’éhi bíyéé silįį doleeł n’íígee, Dah, biłdo’ṉiid; hichago yókeedgo ná’okąąh ndi doo hagot’éégo łahgo ánáyidléh da lę́k’e.
HEB 12:18 Doo díínko bich’į’ nehesohkai da, dził da’aṉii si’ánihíí, kǫ’ bee diltłi’íí, dagohíí godiłhiłíí, chagołheełíí, yat’ógo nyolhíí,
HEB 12:19 Bésh dilwoshé áṉííhíí, bizhii áṉííhíí, áí bizhii daidezts’aaníí, Doo dayúweh nohwich’į’ yáńłti’ da, daayiłṉiigo nádaayokąąh lę́k’e, doo bich’į’ nehesohkai da:
HEB 12:20 (Tsétahgo nakaihíí ndi dziłíí yídahi’ṉaayúgo bił nda’ts’ilṉe’go dagohíí k’aa bee nabidi’tseedgo goz’ąą, ṉiigo yee hadzii n’íí doo hagot’éégo yidag ádaat’ee da lę́k’e:
HEB 12:21 Daayo’įį n’íí dázhǫ́ bégódzidhíí bighą Moses gáṉíí lę́k’e, Dázhǫ́ nésdzidgo dishtłid:)
HEB 12:22 Áídá’ díínko bich’į’ nehesohkai, dził Sion golzéhi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bikįh gozṉilíí yaaká’yú goz’áni Jerúsalem holzéhi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolíni łenáhiłséhi,
HEB 12:23 Dantsé daagozliiníí yaaká’yú bizhi’ ádaagoszaahíí bił daagozhǫ́ǫ́go ha’ánáłséhíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee dawa yaa yałti’go yándaago’a’ihi, ła’íí yaaká’yú nṉee nłt’éégo ádaat’eehíí hadaadeszaahíí bispirits bich’į’ nehesohkai,
HEB 12:24 Ła’íí Jesus, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e nṉee biłgo łángot’aaníí áníidéhi nohwá sizíni, ła’íí dił kok’e hiłta’íí, Abel bidiłíí yitisgo nłt’éégo ágot’eehíí yaa nagolṉi’i ałdó’ bich’į’ nehesohkai.
HEB 12:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań, nohwich’į’ yałti’íí, doo dah daadohṉii dago baa daagonohsąą: ni’gosdzáń biká’gee bich’į’ yałti’ihíí, dah yiłnṉiidíí doo hagot’éégo bits’ą́’ hakee da lę́k’e, áík’ehgo yaaká’dí’ nohwich’į’ yałti’ihíí hodaayéelts’ąą doo hádaat’įį dayúgo, itisgo doo bits’ą́’ haokee at’éé da:
HEB 12:26 Da’áídá’ bizhiihíí bee ni’gosdzáń nagohi’naa, k’adyúgohíí gáṉíígo ngon’ą́ą́, Yuṉáásyú goldohgo dałahńdi doo ni’gosdzáń zhą́ nagohish’naa da, yáá ałdó’ nagohish’naa doleeł.
HEB 12:27 Áń ágánṉiidíí, Yuṉáásyú goldohgo dałahńdi, hadíí alzaahíí nadaaha’naahíí k’ihzhį’ nii’né’, golzeego ágolzee, áík’ehgo hadíí doo hagot’éégo dihi’náh dahíí zhą́ godziih doleeł.
HEB 12:28 Bik’ehgo’ihi’ṉań bilałtł’áhgee nohwiiṉílgo doo hagot’éégo k’ihzhį’ nohwiiṉííł dahíí bighą haląą ba’ihédaandzį le’, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daadnlzįgo ła’íí bédaahildzidgo bił daagohilzhǫ́ǫ́go bá nada’iidziid le’:
HEB 12:29 Bik’ehgodaahin’ṉań kǫ’ ndi’iłk’ą́hi nlíni at’éé.
HEB 13:1 Iłk’isó łił daanjǫǫhíí k’ehgo dayúweh łił daanohjǫǫ le’.
HEB 13:2 Nṉee doo bídaagonołsinihi nohwaa hikaiyúgo baa daa ch’ohba’go baa daayoṉah hela’: nṉee ła’ ágádaadzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á yaaká’dí’hi doo yídaagołsį dago yá da’dezné’ lę́k’e.
HEB 13:3 Ha’ánshijeedíí bínádaałṉiih, bił ha’ánshojeedhíí k’ehgo; hadíń bits’í biniidaagonłt’ééhíí bínádaałṉiih, nohwíí ałdó’ nohwits’í gólį́į́go bedaahinohṉaa.
HEB 13:4 Na’i’ṉeehíí nṉee dawa daayidnłsį le’, doo iłts’ą́’ nant’į’ na’aashgo da: ch’a’o’i’néhíí ła’íí nant’į’ nakaihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yádaałti’go yándaago’áah.
HEB 13:5 Bestso doo bidáhzhį’ ádaanoht’ee da le’; nt’éhéta ayą́háhi nohwíyéé lę́k’e ndi baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań gánohwiłnṉiid, Doo nits’ą́’ dahdosháh át’éé da.
HEB 13:6 Áík’ehgo doo t’ąązhį’ daasiitįį dago gádaan’ṉii, NohweBik’ehń shich’oṉíhi nlįį, nṉee hago ádaashidoliiłíí doo bee nésdzid da.
HEB 13:7 Nohwá naziiníí bínádaałṉiih, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee nohwich’į’ yádaałti’ n’íí: da’odląąhíí k’ehgo da’ohdląą le’, nt’é ádaizlaahíí baa natsídaahkees.
HEB 13:8 Jesus Christ, adąądá’ át’ééhíí k’ehgo díí jįį t’ah ágát’éé dahazhį’ ágát’éé.
HEB 13:9 Yati’ iłtah at’éégo, yati’ doo bígózini da k’izédaanohwidoṉííł hela’: Bik’ehgo’ihi’ṉań bilgoch’oba’íí bee kojíídí’ ko’odlą’ nalwodgo áyíłsįgo nłt’éé, doo hagot’éégo ch’iyąąhíí bee da, áí bikísk’eh ánáda’ch’oł’įįł ndi doo nt’é bee ádaach’izlaa da.
HEB 13:10 Jews bich’į’ begoz’aaníí bitł’ááhyú daanliiníí da’ch’okąąh goz’ąągee Bik’ehgo’ihi’ṉań baa naltéehíí ła’ áígee nada’iziidíí daayiyąągo dábik’eh; áí na’idziidíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ch’ígót’i’ daanzį; áídá’ Christ tsį’iłna’áhi biká’ nohwá daztsąąhíí bighą néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ nohwá ch’ígót’i’. Nṉee Jews bich’į’ begoz’aaníí zhą́ yikísk’eh ádaat’eehíí doo áík’ehgo bágoz’ąą da.
HEB 13:11 Magashi, dibełį́į́, gantł’ízéta nṉee nda’iłsiihíí bighą nadaistseedá’ bidiłíí okąąh yebik’ehi da’tiséyú sitíni da’ch’okąąh goz’ąą yuṉe’ áyikaah, áídá’ bits’íhíí kįh gozṉilíí aṉahyú daayidiłid lę́k’e.
HEB 13:12 Áík’ehgo Jesus ałdó’, dabíí bidiłíí bee nṉee hadaadilṉe’ doleełhíí bighą kįh gozṉilíí binaadyú łedn’aahíí dááditį́híí aṉahyú biniigodelzaa.
HEB 13:13 Áík’ehgo néé ałdó’ nṉee Jesus daayo’ni’ n’íí k’ehgo daanohwich’o’ṉi’go bidag ádaant’eego haląą da’aṉahyú bich’į’ dokáh.
HEB 13:14 Dząągee doo nohwá dahazhį’ daagondlįį goz’ąą da, áídá’ dahazhį’ daagondleehíí biká daadéet’įį.
HEB 13:15 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań dákozhą́ baa náda’né’ihíí k’ehgo Jesus binkááyú dayúweh daahohiikąąhgo ba’ihédaandzį le’, bizhi’ ba’ihégosįgo behagohiigháh le’.
HEB 13:16 Nłt’éégo ádaanoht’eego ła’íí nohwíyééhíí iłtahoh’ṉiigo baa daayohṉah hela’: áí k’ehgo baa náda’né’ihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa bił gozhǫ́ǫ́.
HEB 13:17 Hadíń nohwá naziiníí bikísk’eh ádaanoht’eego hayú ádaaṉiiyú ádaanoht’ee le’, nohwiyi’siziiníí yiṉádaadéz’įįhíí bighą; áí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá yił nanágodołṉihi at’éé bił daagozhǫ́ǫ́go ádaat’įįyúgo nłt’éé, áídá’ doo bił daagozhǫ́ǫ́ dayúgo doo nohwá nzhǫǫ da.
HEB 13:18 Nohwá da’ohkąąh: nłt’éégo ádaahiit’įįgo bídaagonlzį, dawa ánádaahiit’įįłíí bee da’aṉiigo ánádaahiit’įįłgo hádaahiit’įį.
HEB 13:19 Shá da’ohkąąh doleełgo itisgo nánohwoshkąąh, dák’adégo nohwaa nádishdaałhíí bighą.
HEB 13:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań, bits’ą́’dí’ nkegohen’ááníí, Jesus nohweBik’ehń daztsąądí’ naadiidzaago áyíílaa, bidiłíí nohwá ngon’ááníí dahazhį’ nłdzilgo bee áile’íí biláhyú: nanyoodíí bidibełį́į́ nłt’éégo yiṉádéz’įįhíí k’ehgo Jesus, Nanyoodíí ízisgo at’éhi, bichągháshé nłt’éégo yiṉádéz’įį.
HEB 13:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań hadaanohwidile’, áík’ehgo nt’é bił dábik’ehíí dawa nłt’éégo baa nahkaigo, binadzahgee hant’é bił dábik’ehíí nohwiyi’ na’iziid le’, Jesus Christ binkááyú; áń dázhǫ́ ba’ihégosį le’, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’. Doleełgo at’éé.
HEB 13:22 Nánohwoshkąąh shik’ííyú, Díí ádaanohwiłdéṉiidíí doo bik’edaashołch’iigo da ńdaagohoh’aah: ayą́hágo bee nohwich’į’ k’eshiłchį́į́.
HEB 13:23 Nohwik’isn Timothy ch’ínádzáá lą́ą́; dét’įhégo nyáá lę́k’eyúgo, akú bił nánsht’aashgo nádaanohwistséh ndi at’éé.
HEB 13:24 Nohwá naziiníí dawa, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé dawa, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłdohṉii. Ítalyú daagolííníí, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii.
HEB 13:25 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
JAM 1:1 Shíí James, Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń binal’a’á nshłíni, nṉee nakits’ádahyú hat’i’i iłch’ą́’yú odaagohesle’ihíí nohwich’į’ k’e’eshchii, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił nlįį le’, nohwiłdishṉii.
JAM 1:2 Shik’ííyú, iłtah at’éégo nohwich’į’ nagontł’ogyúgo, baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’;
JAM 1:3 Díí bídaagonołsįgo, nohwi’odlą’íí nayídntaahgo nyee ndi dahdaanołdǫh daałeeh.
JAM 1:4 Áí dayúweh nohwiyi’ na’iziid le’, áík’ehgo nohwi’at’e’ nzhooníí zhą́ be’ádaanołt’ee doleeł, doo hat’íí bee dábich’į’go da.
JAM 1:5 Nohwitahyú dahadń doo goyą́ą́ dayúgohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yíyókeed le’, áík’ehgo baa hi’né’ doleeł; Bik’ehgo’ihi’ṉań dánzhǫǫ at’éégo nṉee dawa daazhógo yaa yiné’hi at’éé.
JAM 1:6 Áń nṉeehń odląągo áṉíí le’, doo biini’ nakigo da: dahadń biini’ nakihń, ńch’iigo túnteel nádidáhíí k’ehgo at’éé.
JAM 1:7 Nṉee ágát’éhń nohweBik’ehń bich’ą́’gé’ doo hat’íí ích’į’ nyohodlíí da le’.
JAM 1:8 Nṉee biini’ nakihíí doo bígózįgo nagháhi at’éé da.
JAM 1:9 Nṉee ádaagoch’iyolba’ń Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ízisgo at’éégo ábi’delzaahíí bighą bił gozhǫ́ǫ́ le’:
JAM 1:10 Áíná’ nṉee ízis it’įįń ádaagoch’iyolba’go ábi’delzaahíí bighą bił gozhǫ́ǫ́ le’: tł’oh dénzhonéhíí ánádaasdįįdhíí k’ehgo bee ch’ígowáh doleełhíí bighą.
JAM 1:11 Ch’ígona’áí sidogo hagháhgo, tł’oh yiniłṉééhgo dénzhonéhíí nandéh, áík’ehgo dénzhoné n’íí ádįh: áí k’a’at’éégo nṉee ízis it’įįń t’ah dá’it’į́į́go bech’ígoṉáh doleeł.
JAM 1:12 Nṉee nabídi’nestąąd lę́’e ndi ąął yitis ch’ínyááhń biyaa gozhóni at’éé: nabídi’nestąądíí ąął yitis ch’ínyáágo dahazhį’ ihi’ṉáhi, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanzhóni yaa yiden’ááníí, baa didot’aał, gonṉeegee ch’ah hobįįhíí k’ehgo.
JAM 1:13 Nṉee ła’ nabídi’nestąąd lę́’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nashínestąąd, doo ṉii da le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nchǫ’íí bee nahóntaah goz’ąą da, ła’íí áń doo hadń nayíntaah da:
JAM 1:14 Nṉee daantį́į́gee dénchǫ’go ágot’eehíí yiká hát’ííníí, ídíbiiltso’go nabídintaah.
JAM 1:15 Dénchǫ’go ágot’eehíí hágot’iiníí iłtsąą hileehíí k’ehgo nchǫ’íí yiłchii: áígé’ nchǫ’íí nchaa silįįgo da’itsaahíí yiłchii.
JAM 1:16 Shik’ííyú, shił daanołshóni, nda’ołsii hela’.
JAM 1:17 Dawahá nłt’ééhíí ła’íí dawahá nzhooníí yaaká’gé’ nohwaa hi’né’hi at’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań idindláádíí Áyíílaahń bich’ą́’gé’ nke’né’, áń doo łahgo áná’dol’įįłi da, hat’íhíta łéhídáhgo chagosh’oh nágodleehíí doo áí k’a’at’éé da.
JAM 1:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí hát’į́į́go dawahá daahiṉaago áyíílaahíí bitahgé’ da’iłtsé nest’áń begodeyaahíí k’ehgo biyati’ da’aṉíhi bee nádaagosiidlįįgo ánohwilaa.
JAM 1:19 Áík’ehgo shik’ííyú, shił daanołshóni, nṉee daantį́į́gee nłt’éégo íyésts’ąą le’, yati’ t’ąązhį’ goz’ąągo, ła’íí ha’ashkeehíí t’ąązhį’ goz’ąągo:
JAM 1:20 Nṉee bihashke’híí Bik’ehgo’ihi’ṉań binzhǫ’íí doo áíle’ da.
JAM 1:21 Áí bighą nchǫ’zhiṉéégo ágot’eehíí ła’íí doo bik’ehyú ágot’eehíí dawa k’ihzhį’ ndaanołné’ná’, yati’ nohwijíí biyi’ k’ená’dilzéhíí nohwijíí yuṉe’ isht’egodnt’éégo nádaagodoł’aah, áí nohwiyi’siziiníí hasdáyiṉiiłgo yínel’ąą.
JAM 1:22 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ da’aṉííyú ádaanołt’ee le’, doo daazhógo dédaadołts’ago da, doo ách’į’ nadaałch’aago da.
JAM 1:23 Dahadń yati’ daazhógo yidits’agń doo yikísk’eh at’éé dahń, nṉee ła’ biká’got’íné biyi’ binii’ da’at’ééhíí yineł’į́įhíí k’ehgo at’éé:
JAM 1:24 Áń nṉeehń ádinel’įįd hik’e dahiyaa, áígé’ dagoshch’į’ ánolįh n’íí yaa yisṉah.
JAM 1:25 Dahadń Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dázhǫ́ nłt’éhi, begoz’aaníí nṉee ch’ínáyihi’ṉíłi, biyi’ déz’iiníí dayúweh yaa higaałń, doo daazhógo íyésts’ąągo dagoshch’į’ yaa yiṉah daná’, yati’ yikísk’eh at’ééhń, áń nṉeehń dawahá áile’íí bee biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
JAM 1:26 Dahadń nłt’éégo oshkąąh nzįná’ biyati’ doo yaa goyą́ą́go yałti’ń ách’į’ nach’aa, áń nṉeehń bi’okąąhíí doo bá begolṉe’ da.
JAM 1:27 Chągháshé bitaa ła’íí bimaa ádaadiníí, ła’íí isdzáné itsaa daanliiníí bich’į’ nadaagontł’ogíí bich’och’iṉiigo bitaach’ighaago, ła’íí ni’gosdzáń biká’gee nchǫ’go ágot’eehíí doo hayíí be’ách’ít’éégo da, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa’ń biṉááł okąąh da’aṉiihi, ła’íí dánzhǫǫ at’éhi at’éé.
JAM 2:1 Shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń, bich’ą́’idindíni, daahołdląągo nṉee doo ił’anigo baa natsídaałkees.
JAM 2:2 Nṉee ła’ óodo bee bigan bik’en’áné gólíni, ła’íí bidiyágé nłt’éhi bik’isilaago dała’adzaagee ha’ayááyúgo, ła’íí nṉee tét’iyéhi bidiyágé dénchǫ’éhi yee ha’ayááyúgo:
JAM 2:3 Nṉee bidiyágé nłt’éhihíí zhą́ bich’į’ ádaanołt’eego ágádaabiłdołṉii, Dząągé’ nłt’éégee dahńdaa; áíná’ nṉee tét’iyéhíí ágádaabiłdołṉii, Da’áígee síńzįį, dagohíí, Shikeeyú ńdaa:
JAM 2:4 Ágádaanołt’eeyúgoshą’ ła’ dá’ich’į’go, ła’íí itisgo łanatsídaałkees, nchǫ’go natsídaałkeesgoshą’ aayádaałti’ihíí daałeeh?
JAM 2:5 Shik’ííyú, shił daanołshóni, ídaayesółts’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń biká’ ágot’ee zhiṉéégo tédaat’iyéhíí da’odląąhíí yee ízisgo da’it’įį doleełgo haiyiṉil, ła’íí bilałtł’áhgee begoz’aaníí daabíyéé doleełgo haiyiṉil, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daanzhooníí yaa goden’ą́ą́.
JAM 2:6 Áíná’ nohwíí tédaat’iyéhíí doo bił da’ołtag da ląą. Nṉee ízis it’iinííshą’ isná daanohwidil’įį? Da’áí yáná’iti’hé yuṉe’shą’ odaanohwinihiyood?
JAM 2:7 Da’áí nłt’éégo bee nohwi’dojííhííshą’ dénchǫ’go yaa yádaałti’?
JAM 2:8 Nant’án yegos’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí gáṉíígee, Na’ashhahgé’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫǫhíí k’ehgo, ṉiihíí da’aṉii bikísk’eh ádaanołt’eeyúgo nłt’éé:
JAM 2:9 Áíná’ nṉee ił’anigo baa natsídaałkeesyúgo nchǫ’go ałt’į́į́, begoz’aaníí yitis hadaadiltaałíí k’ehgo ádaałt’įį bídaagonołsį.
JAM 2:10 Dahadń begoz’aaníí dawa yikísk’eh at’éé ndi dała’ágo iłsiihyúgo, begoz’aaníí dawa yiłsiih hileeh.
JAM 2:11 Ch’a’o’ṉéhíí bee ałṉéh hela’, ṉiihíí, Dahadń zołhéé hela’, ṉii ałdó’. Ch’a’o’ṉéhíí doo bee áłdzaa daná’ dahadń zeezołhįį lę́’eyúgo, begoz’aaníí yitis hadiltaałíí nleeh.
JAM 2:12 Begoz’aaníí nṉee ch’ínáyihi’ṉiiłíí nṉee bee baa yáda’iti’ doleełíí k’ehgo yádaałti’, ła’íí áí k’ehgo ádaanołt’ee.
JAM 2:13 Doo bił goch’oba’ dahń doo baa goch’oba’ dago baa yá’iti’ doleeł; áíná’ iłgoch’oba’íí aayá’iti’íí yee itisgo at’éé.
JAM 2:14 Shik’ííyú, nṉee ła’, Oshdląą, ṉiiná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo yikísk’eh at’éé dayúgo, hat’íí yit’į́į́ áíná’? Ya’ áí odląąhíí hasdábiłteeh née?
JAM 2:15 Kok’isn dagohíí kolah bidiyágé édįhná’ dajįį biigha dáshiṉá’naghaaná’,
JAM 2:16 Nohwíí ła’ bich’į’ gádołṉiiyúgo, Iłch’į’gont’ééhíí bee nanṉaa, sínzilgo, ła’íí násínłdįįdgo nanṉaa; áíná’ dawahá yídn nlįįhíí doo baa nné’ dayúgo; hat’íí bee nzhǫǫ?
JAM 2:17 Áík’ehgo ko’odlą’ zhą́ gólį́į́yúgo, doo bikísk’eh ách’ít’éé dayúgo, doo hat’íí ká áile’ da, daztsáni k’a’at’éé.
JAM 2:18 Dahadń gáṉíí doleeł, Ni ondląą, áíná’ shihíí shi’odlą’ yikísk’eh ánásht’įįh: ondląąhíí shił ch’í’ṉah ánle’ yikísk’eh ánt’įįłíí da’ádįhgo, áík’ehgo shíí oshdląąhíí yikísk’eh ánásht’įįłíí bee nił ch’í’ṉah áshłe’.
JAM 2:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nlįįgo hondląą; áí nłt’éé: ch’iidn daanlíni ałdó’ da’odląąná’ ńdaaldzidgo daaditłid.
JAM 2:20 Áíná’ nṉee doo goyą́ą́ dahi ńlíni, ko’odlą’ golį́į́ ndi doo bikísk’eh ách’ít’éé dayúgo doo begolṉe’ da, daztsáni k’a’at’éé, ya’ áí doo bígonłsį́ da née?
JAM 2:21 Hat’íhíta be’okąąhíí biká’ dahi’ṉiiłgee Abraham, nohwitaa n’íí, biye’ Isaac Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yinłtįįná’shą’, ánát’įįdíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań, dábik’ehyú át’éhi biłnṉiid?
JAM 2:22 Bígosíńłsįįd née, bi’odlą’íí ła’íí yikísk’eh at’ééhíí dała’ na’iziid, bi’odlą’íí yikísk’eh at’ééhíí bee łalzaa.
JAM 2:23 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí, Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yosdląąd, áík’ehgo bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú át’éégo bá hótag, ṉii lę́’ehíí begolzaa: áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań bit’eké daabiłch’iṉiigo daach’ozhíí lę́’e.
JAM 2:24 Áík’ehgo bídaagosołsįįd, doo bi’odlą’ zhą́ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nṉee dábik’ehyú át’éé da, áíná’ yikísk’eh ádaat’eehíí ałdó’ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé.
JAM 2:25 Da’ágát’éégo Ráhab, isdzán nant’į’ nagháhi n’íí, ch’iṉii nai’aahíí ha’áyíílaa, áígé’ łahyúgo ch’ínádais’a’ná’, ánát’įįdííshą’ bee dábik’ehyú át’éé biłdo’ṉiid?
JAM 2:26 Kots’í koyi’siziiníí ádįhyúgo daats’iztsąą, áí k’a’at’éégo ko’odlą’, bikísk’eh ách’ít’ééhíí ádįhyúgo, doo hat’íí ká áile’ da.
JAM 3:1 Shik’ííyú, hołąągo iłch’ígó’aahíí daałeeh hela’, iłch’ídaagont’eehíí itisgo nyeego nohwaa yá’iti’ doleeł bídaagonołsįhíí bighą.
JAM 3:2 Daanohwigha łą́ą́go ndaahiilziih. Dahadń yałti’gee doo iłsiih dahń nṉee dázhǫ́ nłt’éhi nlįį, nłt’éégo áyíłsį, bits’í dawa da’áṉííyú ánát’įįł.
JAM 3:3 Łį́į́ bizaa’áh bá ádaagohiidle’ nohwik’ehgo naghaahíí bighą; áík’ehgo bits’í dawa bee daahiidlo’.
JAM 3:4 Tsina’eełíí ałdó’ baa natsídaałkees, dázhǫ́ nchaa ndi, ła’íí nawode ńch’iidíí aná’oł ndi, benal’eełíí dázhǫ́ áłch’ísę́hi bee na’ił’eełíí dahát’į́į́yú yidił’eeł.
JAM 3:5 Da’ágát’éégo kozaadíí áłch’ísę́ ndi ízisgo ágot’eehíí yee áda’odlíígo yałti’. Gochaago godnlch’il goz’áni kǫ’ ałch’ísę́hi bee bikǫ’ do’ṉil lą́ą́!
JAM 3:6 Kozaadíí kǫ’ do’ṉilíí k’a’at’éé, ni’gosdzáń biká’ nchǫ’íí dawa bik’ehyú át’éhi k’a’at’éégo nohwits’í biyi’ itah nlįį; kots’íhíí dawa yiłchǫǫh; ch’iidn bikǫ’ diltłi’íí bich’ą́’gé’ kǫ’ bee bikǫ’ do’ṉilgo ch’idehezṉa’gé’ nch’ihenṉa’zhį’ yikǫ’ da’diṉil.
JAM 3:7 Tsétahgo daagolííníí iłtah at’éhihíí, dlǫ́’, tł’iish, túnteel biyi’ daagolííníí daabi’dilzhǫǫ, ni’gosdzáń biká’ nṉee daabiłshǫǫ:
JAM 3:8 Áíná’ doo hadń kozaad yołshǫ́ǫh at’éé da: nchǫ’go doo nehe’náhi at’éé da, ła’íí dázhǫ́ bik’asda’ nchǫ’.
JAM 3:9 Kozaad bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa’ń áshǫǫd daabiłn’ṉii; da’áí bee nṉee, Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ádaaszaahi, yati’ bee daahónkaał.
JAM 3:10 Da’áí kozé’íí bich’ą́’gé’ yati’ nłt’éhi ła’íí yati’ nchǫ’i bee hagohiigháh. Shik’ííyú, díí doo ágát’éé da le’at’éhi.
JAM 3:11 Ya’ ni’gé’ túhálį́į́gee tú nzhǫǫhíí ła’íí tú nk’ǫǫzhíí dała’ halį́į́ née?
JAM 3:12 Shik’ííyú, ya’ tsį, figs holzéhi, olives náyinłt’į́, dagohíí dasts’aa figs náyinłt’į́ née? Áí k’a’at’éégo tú nk’ǫǫzhíí hálį́į́gee tú nzhooníí doo hálį́į́ da.
JAM 3:13 Nohwitahyú hadń goyą́ą́go bił ígózį? Bi’at’e’ nłt’ééhíí be’ánát’įįłíí ch’í’ṉah áyíłsį le’, igoyą’ doo t’ąązhį’ yáná’iti’ dahíí ye’at’éé.
JAM 3:14 Nohwijíí yuṉe’ nohwił daagoshch’íí’go dánohwízhą́ nłt’ééhíí ádá hádaałt’įįyúgo, ła’íí dashízhą́ itisgo ánsht’eego daanołsiyúgo, doo ádaa da’ołdlíí da le’, doo ách’iṉiiyú ách’iṉe’ dayúgo łé’iłchoohi at’éé.
JAM 3:15 Ídiłgo ch’idzaaníí doo yaaká’gé’ nke’né’ da, dá ni’gosdzáń biká’ benagowaahi, dakó ko’at’e’íí bik’ehgo, ch’iidn binant’a’ bich’ą́’gé’hi at’éé.
JAM 3:16 Dabízhą́ nłt’ééhíí ádá hát’į́į́híí, ła’íí dashízhą́ itisgo ánsht’eego nzįhíí golį́į́gee doo nkegohen’ą́ą́ da doleeł, ła’íí nchǫ’go ágot’įįhíí dawa begoz’ąą.
JAM 3:17 Áíná’ yaaká’gé’ igoyą’íí díí k’ehgo at’éé, dázhǫ́ nłt’éé, bił nkegohen’ą́ą́, dawa bich’į’ ch’izhǫ́ǫ́, doo ádił k’a’ách’ít’éé da, dázhǫ́ koł goch’oba’, ła’íí nłt’éégo ánáda’ch’ol’įįłgo, doo ił’anigo baa nach’ítsikeesgo da, doo koká’ zhą́ gózhǫ́ǫ́go da.
JAM 3:18 Nṉee nkegohen’ą́ą́go ádaagołsiníí k’eda’dile’go dábik’ehyú ách’ít’ééhíí binest’ą’ goleeh.
JAM 4:1 Hat’íí bighą iłch’į’ nadaagonołkaad, ła’íí nohwitahyú iłch’į’ hadaashkeed? Nohwiyi’ dawahá nchǫ’íí biká hádaałt’iiníí nohwiyi’ iłch’į’ na’iziidhíí bighą go’į́į́.
JAM 4:2 Hat’íhíta nchǫ’íí ch’éh hádaałt’įįhíí bighą nada’ołtseed: hat’íhíta naaniyú daabíyééhíí ádá hádaałt’įįná’ doo nádaadołné’ dahíí bighą iłch’į’ hadaashołkeed, ła’íí iłch’į’ nadaagonołkaad: doo daahołkéedgo da’ołkąąh dahíí bighą doo nádaadołné’ da.
JAM 4:3 Dánohwízhą́ ádá hádaałt’įįhíí biká da’ołkąąhíí bighą doo nohwaa hi’né’ da. Ágát’éégo da’okąąhíí doo bik’eh da.
JAM 4:4 Nant’į’ nakaiyíí k’a’at’éégo ádaanołt’éhi, ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí nohwił daanzhǫǫyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’edaanṉiihi ádaanołt’ee, ya’ doo bídaagonołsį da née? Áík’ehgo dahadń ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ bił nzhooníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’enṉiihi ádilṉe’.
JAM 4:5 Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí áṉííhíí doo bighani golį́į́ dago gáṉíí daanołsį née, Ya’ Holy Spirit nohwiyi’ golííníí nchǫ’íí hát’į́į́ née, dawahá ádá hát’į́į́ née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da.
JAM 4:6 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí itisgo nohwaa daihiné’. Áí bighą gáṉíí, Ádaa da’odlííhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’zhį’ at’éé, áíná’ ádaa goch’iyolba’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee daayich’oṉii.
JAM 4:7 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ádaa deinołt’aah. Ch’iidn nant’án bidah ádaanołt’ee, áík’ehgo nohwich’ą́’ nádilyeed.
JAM 4:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań ałhánégo bit’ahgo daanołįį, áík’ehgo bíí ałdó’ ałhánégo nohwit’ahzhį’ nlíni at’éé. Nchǫ’go ádaanołt’eehíí, nohwigan tádaałgis: nṉee biini’ nakihíí daanołíni, nohwijíí daanzhǫǫgo ádaałe’.
JAM 4:9 Doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago daałchag, chaał nahisółtąą le’: nohwidloh n’íí daałchago ánádaałdle’, nohwił gozhóóníí doo nohwił aṉii dago ánádaałdle’.
JAM 4:10 NohweBik’ehń binadzahgee ádaa daagoch’olba’, áík’ehgo hadag ádaanohwile’.
JAM 4:11 Shik’ííyú, doo aayánáltihíí ádaadoł’įįgo dénchǫ’égo łaa yádaałti’ da. Hadń bik’isn yí’iłtahyúgo, dagohíí bik’isn dénchǫ’égo yaa yałti’yúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí yí’iłtah ła’íí dénchǫ’égo yaa yałti’: Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí baa yáńłti’ lę́’eyúgo, begoz’aaníí doo yikísk’eh áńt’ee da, áíná’ aayałti’ ihíí ńlį́į́.
JAM 4:12 Begoz’aaníí áyíílaahíí dała’á nlįį, da’áń ałdó’ hasdáhiṉiiłíí yínel’ąą, ła’íí da’ílíí yiłchiigo yínel’ąą: áíná’ hat’íí ńlį́į́ ńńzįgo aayánáltihíí ádńl’į́į́go nṉee ła’ihíí baa yáńłti’go?
JAM 4:13 Są́ą́’a, nohwíí gádaadołṉiihíí, Díí jįį dagohíí iskąą ákú kįh gozṉilyú nkáh, akú dała’á nohwełegodáh, nada’iilṉii ła’íí nohwaa nada’iiṉiigo, áík’ehgo bestso nohwá ígowáh, daadołṉii:
JAM 4:14 Ndi iskąą ágoṉéhíí doo bídaagonołsį daná’ ádaadołṉii. Nohwi’ihi’ṉa’ hat’íí át’éé? Áád nahinago dét’įh hiłtséhgé’ da’ádįhíí k’ehgo ádaanołt’ee.
JAM 4:15 Áíná’ gádaadołṉiigo nłt’éé, NohweBik’ehń hat’į́į́yúgo daahii’ṉaa doleeł, áík’ehgo díí ádaahiidle’, dagohíí áí ádaahiidle’, daadołṉiigo.
JAM 4:16 Doo ágádaadołṉii dayúgo ádaa da’ołdlíígo yádaałti’: ágát’éégo yá’iti’íí nchǫ’íí át’éé.
JAM 4:17 Dahadń áígee ách’ít’ééhíí yígółsį ndi doo ágát’éé dahń nchǫ’íí bá hileeh.
JAM 5:1 Są́ą́’a, ízis da’ołt’iiníí, daałchag ła’íí daadołwosh, iniigodilṉéhíí bee nohwiká’ ngowáhíí bighą.
JAM 5:2 Bee ízis da’ołt’iiníí daanłdzid, ła’íí nohwidiyágéhíí doolé daayiyąą.
JAM 5:3 Nohwi’óodo ła’íí béshłigai daadichii; áí bidichiihíí nohwaa nagolṉi’ doleeł, áí kǫ’ diltłi’híí k’ehgo nohwitsį’ yiyąą doleeł. Dawahá łáń da’ílį́į́híí iké’yú náhilkaahíí bighą iłch’į’ nadaasołné’.
JAM 5:4 Są́ą́’a, daanohwini’ biyi’ ihigeshgo nṉee nada’iziidíí daayółbįįł n’íí t’ąązhį’ bich’ą́’ daahónołtą’íí nohwich’ą́’ daadilwosh: nṉee daahigeshíí daachagíí Bik’ehgo’ihi’ṉań, nṉee doo náhóltagyú biNant’a’íí, yidezts’ąą.
JAM 5:5 Ni’gosdzáń biká’ ízis da’ołt’iiníí ła’íí gonedliiníí zhą́ bee daahinołṉaa ni’; ádeenisołk’ah, magashi bidinesk’ahgo siideehíí k’ehgo, k’adíí na’itseedíí biká’ ngonyáá.
JAM 5:6 Nṉee dábik’ehyú át’ééhíí zideego bá nadaagoso’ąągo daazesołhįį; do nohwidag at’éé dago.
JAM 5:7 Áík’ehgo shik’ííyú, nohweBik’ehń nadáhzhį’ biba’ nohwił nkedaagohez’ąą le’. Są́ą́’a, k’edileehíí ni’gosdzáń bich’ą́’gé’ nest’ą’ łáń ílíni bił nkegohen’ą́ą́go yiba’ sidaa, da’iłtsé ła’íí iké’zhį’go nanágoltąązhį’.
JAM 5:8 Nohwíí ałdó’ nohwił nkedaagohez’ą́ą́ le’; nohwijíí nłdzilgo ádaałe’: nohweBik’ehń nadáhgee ngowáhíí bighą.
JAM 5:9 Shik’ííyú, doo łída’ołtah da, doo nohwá ndaago’aah da doleełhíí bighą; są́ą́’ą, ndaago’a’íí ch’é’ítiingee sizįį.
JAM 5:10 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí nohweBik’ehń bizhi’ bee yádaałti’ n’íí, biniidaagonłt’ééhíí bił nkedaagohez’ąąhíí nohwił ch’ídaago’aahgo bikísk’eh ádaanołt’ee le’.
JAM 5:11 Są́ą́’ą, nłdzilgo nazįį n’íí bił daagozhóóníí baa natsídaahiikees. Job holzéhi nłdzilgo sizįį n’íí baat’ídaanohsį, biniidaagodelzaahíí bikédé’go nohweBik’ehń baa nách’ozbaadíí yídaagołsį; nohweBik’ehń dázhǫ́ aatét’íi ła’íí bił goch’oba’hi at’éé.
JAM 5:12 Shik’ííyú, díínko bee itisgo ádaanołt’ee le’, doo yaaká’ bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da, doo ni’gosdzáń bee da, doo ła’ihíí bee da; áíná’, Ha’aa, daadołṉiigo da’aṉii ádaadołṉii le’; dahyúgohíí dánko nohwaa yá’iti’ doleeł.
JAM 5:13 Nohwitahyú ła’ biniigonłt’éé née? Áń okąąh le’. Ła’ bił gozhǫ́ǫ́ née? Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzigo ido’aał le’.
JAM 5:14 Nohwitahyú ła’ nezgai née? Ínashood yánazíni yiká ádaaṉii le’; áí nohweBik’ehń bizhi’íí binkááyú ik’ah yił yedilṉííhgo bá da’okąąh le’:
JAM 5:15 Áík’ehgo odląągo okąąhíí bee nezgaihíí nadzíih, áík’ehgo nohweBik’ehń hadag ánábidodlííł; ła’íí nchǫ’go adzaa lę́’eyúgo, binchǫ’íí bá da’izlíné ánádolṉiił.
JAM 5:16 Nda’ołsiihíí baa łił nadaagołṉi’, ła’íí iłdenáágo łáda’ołkąąh, áík’ehgo nádaanohwi’dilziih. Nṉee dábik’ehyú at’ééhíí bijíí dawa bee okąąhgo dázhǫ́ bedełníí.
JAM 5:17 Elías nṉee dá nohwíí k’a’at’éhi nlįį lę́’e, áń, Doo nagołtįį da le’, ṉiigo bijíí dawa bee oskąąd: áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ dá doo nagołtįįhé taadn łegodzaagé’ gostáń dahiitąą.
JAM 5:18 Áígé’ ná’oskąądgo yaaká’gé’ nkegonłtą́ą́, áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nest’ą’ nádaagozdlį́į́.
JAM 5:19 Shik’ííyú, nohwitahyú ła’ da’aṉii ágot’eehíí yich’ą́’ nyááyúgo, ła’ t’ąązhį’ yił nnat’áázhyúgo;
JAM 5:20 Díínko yígołsįįh le’, nchǫ’go at’į́į́hń bi’at’e’ nyihesiihgé’ dahadń t’ąązhį’ yił nnat’áázhń, áń da’itsaah bich’ą́’gé’ biyi’ siziiníí hasdábidołteeł, áík’ehgo nchǫ’íí łą́ą́go yiłegodihoził.
1PE 1:1 Shíí Peter, Jesus Christ binal’a’á nshłíni, nṉee nanidí’ daanlįįgo iłts’ą́’yú Póntus, Galátia, Cappadócia, Asia, ła’íí Bithýnia daagolzeeyú odaagohesle’ihíí bich’į’ k’e’eshchii,
1PE 1:2 Nohwíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa dabíntsé nohwídaagołsįgo hanohwihezṉil, ła’íí Holy Spirit hadaanohwidezlaago, Jesus Christ bikísk’eh ádaanoht’eego, ła’íí bidił bee nohwik’í daidiłta’ doleełgo hanohwihezṉil: Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí dayúwehégo bee nohwá ígohigháh le’.
1PE 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań, Jesus Christ nohweBik’ehń biTaa, ba’ihégosį le’, áń biłgoch’oba’íí an’odaazliiníí bee Jesus Christ daztsąądí’ naadiidzaahíí biláhyú áníidégo nádaagosiidlįį, áík’ehgo yaaká’yú gózhóóníí ndaahóndliihíí doo nohwits’ą́’ bech’ígowáh dago biká daadéet’įįh.
1PE 1:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daanohwíyéé doleełi, doo da’ílíí hileeh dahi, doo hichǫǫh dahi, doo bech’ígoṉáh dahi, yaaká’yú nohwá nano’ṉíí,
1PE 1:5 Nohwi’odlą’ golį́į́híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań binawod bee nłt’éégo nohwiṉádéz’įį, hasdáhiikáhíí ąął łalzaazhį’, áí nohwá iłch’į’ilzaago nnágodzaago ch’í’ṉah ádolṉiił.
1PE 1:6 Áí bighą, k’adíí dét’įhézhį’ iłtah at’éégo nanohwi’dintaahgo nohwiniidaagonłt’éé lę́k’e ndi dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́:
1PE 1:7 Nanohwi’dintaahíí bee nohwi’odlą’ nłdzil shįhíí nabí’dintaah; óodo kǫ’ bee bitádil’eeł, óodo da’ílíí hileeh, áídá’ nohwi’odlą’íí óodo bitisgo ilį́į́; áík’ehgo nohwi’odlą’ nłdzil bígóziyúgo, Jesus Christ nádzáágo nohwa’ihéndzįgo, daanohwidnłsįgo, ła’íí nohwits’ą́’idindláád doleeł:
1PE 1:8 Christ doo hwahá daahołtséh da ndi nohwił daanzhǫǫ; k’adíí áń doo daah’į́į́ da ndi daahohdląągo nohwił daagozhǫ́ǫ́, nohwił gozhóóníí doo hagot’éégo baa na’goṉi’ dago yaaká’yú idindláádíí k’a’at’éé:
1PE 1:9 Dayúweh nohwi’odlą’ bee nasozįįyúgo nohwiyi’siziiníí hasdakáh.
1PE 1:10 Áí hasdách’igháhíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaa ch’oba’ doleełíí, dabíí binkááyú nada’iziidi n’íí yaa nadaagosṉi’; áí hasdách’igháhíí yiká na’ódaadiłkid, ła’íí dázhǫ́ yídaagołsįįh hádaat’įįgo nadaayiłkaah lę́k’e:
1PE 1:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí Christ biSpirit daayigoyiłíni dabíntsédá’ Christ biniigodilṉe’íí yaa nagosṉi’, ła’íí bikédí’go bits’ą́’idindláádíí ałdó’ yaa nagosṉi’, áík’ehgo hagot’éégo ágodoṉiiłíí, ła’íí da’os’ah ágodoṉiiłíí yiká na’ódaadiłkid lę́k’e.
1PE 1:12 Holy Spirit yaa nagosṉi’ n’íí, doo áí goldohíí biyi’ ánágot’įįł da doleełgo, áídá’ díí goldohíí biyi’ ágoṉe’ doleełgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi n’íí bich’į’ ch’í’ṉah ágolzaa, áík’ehgo k’adíí da’áí bee nohwił na’goṉi’, nṉee Holy Spirit yaaká’dí’ nkenł’a’íí biláhyú yati’ baa gozhóni yee nohwich’į’ yádaałti’íí, da’áí yee nohwił nanádaagolṉi’, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí yídaagołsįįhgo hádaat’įį.
1PE 1:13 Áí bighą nohwiini’ ładaahłe’, ídaa daagonohdząą le’, Jesus Christ nádzáágo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwíyéé doleełíí dángont’i’zhį’ ndaahołíí;
1PE 1:14 Chągháshé da’dits’agíí k’ehgo ádaanoht’ee le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hwahá bídaagonołsįįh dadá’ nchǫ’íí zhą́ hádaaht’įį n’íí doo dayúweh be’ádaanoht’ee da le’:
1PE 1:15 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, nohwich’į’ ánṉiidíí, godilzįhgo at’ééhíí k’ehgo nohwíí ałdó’ nohwi’at’e’íí dawa bee daagodinołsį le’;
1PE 1:16 Gáṉíígo bek’e’eshchįįhíí bighą, Shíí dilzinihíí nshłįį; áík’ehgo nohwíí ałdó’ daagodinołsį le’.
1PE 1:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo hadíń yik’izhį’ at’éégo da, nṉee daantį́į́gee hagot’éégo ádáát’įįdíí yee yándaago’a’, áń nohwiTaa daabiłdohṉiigo nádaahohkąąhyú bédaałdzidgo daadinołsį le’, ni’gosdzáń biká’ daagonohłįįdá’:
1PE 1:18 Díí bídaagonołsį le’, doo áníidá’ daanohwitaa n’íí bi’at’e’ nohwił ch’ídaiz’ąą n’íí doo nt’é da, áídá’ áí biyi’dí’ nanánohwi’dihezṉii, Béshłigai ła’íí óodo da’ílíí hileehi doo bee nanánohwi’dihezṉii da;
1PE 1:19 Áídá’ Christ bidił łáń ílíni bee, áń dibełį́į́ bizhaazhé doo baa dahgoz’áni da, doo hayú baa daats’idiłhił dahíí k’a’at’éégo nlįį:
1PE 1:20 Áń ni’gosdzáń doo hwahá nnit’aa dadá’ habi’doltįį, áík’ehgo da’iké’yú ngonyáágee nohwá ch’í’ṉah alzaa,
1PE 1:21 Christ biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohdląą; Christ daztsąądí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań naadiidzaago ábíílaa, ła’íí bee bits’ą́’idindláádíí baidin’ą́ą́, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohdląągo bits’ą́’dí’ nłt’ééhíí ndaahołíí doleeł.
1PE 1:22 Doo daazhógo da, áídá’ da’aṉiigo nohwik’isyú nohwił daanzhǫǫ doleełgo Holy Spirit biláhyú da’aṉii ágot’eehíí bikísk’eh ádaanoht’eehíí bee nohwiyi’siziiníí nzhǫǫgo ádaahłaa, áík’ehgo nohwijíídí’ dázhǫ́ łił daanohjǫǫ le’:
1PE 1:23 Da’ílíí hileehi doo bee áníidégo nádaagosohdlįį da, áídá’ doo da’ílíí hileeh dahi bee nádaagosohdlįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ hiṉáhi ła’íí dahazhį’ begoldohi bee nádaagosohdlįį.
1PE 1:24 Nṉee dawa tł’oh k’ehgo ádaat’ee, ła’íí nṉee zhiṉéégo ízisgo ágot’eehíí ch’il dénzhonéhíí k’ehgo ádaat’ee. Tł’ohíí daaniłné, ła’íí ch’il dánzhonéhíí n’íí nanihidéh:
1PE 1:25 Áídá’ nohweBik’ehń biyati’ dahazhį’ begoldohi at’éé. Díí yati’íí bee nohwich’į’ yáná’itihíí, yati’ baa gozhóni at’éé.
1PE 2:1 Da’oh’ṉi’íí, nadaahch’aahíí, nzhóni ádaadoł’iiníí, ła’ bíyééhíí ídáhádaaht’iiníí, ła’íí nchǫ’go yádaałti’íí dawa k’ihzhį’ ndaagodinoh’aahgo,
1PE 2:2 Mé’ áníi gozlíni ibe’ yídįh daanlįįhíí k’ehgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’, ibe’ nłt’éhi, bídįh daanohłįį, bee daanołseeł doleełhíí bighą:
1PE 2:3 NohweBik’ehń biłgoch’oba’íí iłk’idá’ daasolįhgo.
1PE 2:4 Áń bich’į’ nnohkáh, áń tséé hiṉaahíí k’ehgo nlįį, nṉee doo hádaabit’įį da ndi łáń ílį́į́go Bik’ehgo’ihi’ṉań habiłtįį.
1PE 2:5 Nohwíí ałdó’ tséé hiṉáhi daanohłįįhíí k’ehgo kįh godiyini doo hit’įį dahíí nohwee ágólṉe’, okąąh yedaabik’ehíí daadilzini daahłeehgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań baa hi’ṉiiłhíí k’ehba’ihédaanhsįgo daahohkąąh, áí Jesus Christ biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań bił dábik’eh.
1PE 2:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí biyi’ gáṉíí, Isąą, Siongee hágon’ą́ą́gee tséé dantsé si’aaníí nnish’aah, łáń ílį́į́go hałtíni, áí tsééhíí Christ nlįį: áík’ehgo dahadíń bosdląądíí doo hant’é yik’e ídaayándzį da doleeł, ṉii.
1PE 2:7 Áí bighą áń daahohdlaaníí nohwich’į’ łáń ílį́į́: áídá’ doo da’odląą dahíí bich’į́’go tséé kįh ádaagole’íí yó’odaisṉe’i n’íí hágon’áágee dantsé si’aaníí silįį,
1PE 2:8 Doo da’odląą dahíí yséé bighą nach’igeehíí, tséé ts’iztałgo nach’ikaadíí silįį, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo daach’idits’ag dahíí bighą nach’iniidéh; díí yee bángon’ąąhi ádaach’it’ee.
1PE 2:9 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań, godiłhiłdí’ dabíí bits’ą́’dí’ díyat’éégo idindláádzhį’ nohwiká ánṉiidíí, ízisgo ye’at’ééhíí ch’í’ṉah ádaanołsį doleełhíí bighą nohwíí daałinolt’įįłíí hanohwi’dihesṉilhi ádaanoht’ee; nadaant’án okąąh yedaabik’ehíí daanohłįį, nohwinant’a’ dała’áhíí daanohłįįgo daagodinołsini, Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyéé daanohłįį:
1PE 2:10 Łahn doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bíyééhíí daanohłįį da, n’íí k’adíí bíyéé daanohłįį: łahn Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nohwaa ch’oba’ da, n’íí k’adíí nohwaa ch’oba’.
1PE 2:11 Shił daanohshóni, díí ni’gosdzáń biká’zhį’ nanidí’ nakaihíí ła’íí dét’įhézhį’ kú nakaihíí k’ehgo daanohłįįgo, nádaanohwoshkąąh, nohwits’í bich’į’ zhiṉéégo nchǫ’i zhą́ hádaaht’iiníí bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee, nohwijíí yuṉe’ nłt’éhihíí nchǫ’íí bich’į’ nagonlkaad;
1PE 2:12 Doo Jews daanlįį dahíí binadzahgee nohwi’at’e’ nłt’éégo ádaanołsį: áík’ehgo doo bik’ehyú ánádaaht’įįł da, daaṉiigo nohwída’iłtah ndi nłt’éégo ánádaaht’įįłíí daayo’įįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihédaanzį doleeł, áń baa nyááhíí bijįį.
1PE 2:13 NohweBik’ehń bíyéé daanohłįįhíí bighą nṉee yenagos’aaníí dawa bikísk’eh ádaanoht’ee: ízisgo nant’án, áń ízisgo at’éhi nlįįgo daadohts’ag;
1PE 2:14 Nant’ánchań daanliiníí ałdó’ daadohts’ag, áí doo bik’ehyú ánádaat’įįł dahíí biniidaagodilṉe’go, ła’íí dábik’ehyú ánádaat’įįłíí nłt’éégo ánádaaht’įįł daayiłṉiigo ízisgo nant’án nohwich’į’ yił’aa.
1PE 2:15 Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá hát’įį, dábik’ehyú ádaaht’iiníí bee nṉee doo daagoyą́ą́ dahíí, nt’é yaa yádaałti’íí doo yídaagołsį dahíí, doo nt’é daaṉii dago ádaahłe’:
1PE 2:16 Jews bich’į’ begoz’aaníí doo dayúweh bi’isna’ daanohłįį da; da’ágát’éé ndi dawa nohwá bił ch’í’otąąhíí doo nohwinchǫ’íí bił yaa nadaasołtsooz da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bánada’ohsiidíí daanohłįįgo daahinohṉaa.
1PE 2:17 Nṉee dawa daadinołsį le’. Odlą’ bee nohwik’isyú daanliiníí nohwił daanzhǫǫ le’. Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįgo bédaałdzid le’. Ízisgo nant’anhíí daadinołsį le’.
1PE 2:18 Nada’ohsiidíí, nohwinant’a’ daanliiníí dawa bee daadinołsįgo daadohts’ag; daanzhooníí ła’íí doo hago ádaat’įį dahíí doo áí zhą́ da, áídá’ hadaashkeehíí ałdó’ daadohts’ag.
1PE 2:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nłt’éégo ách’ídzaago ídégoch’ilziyúgo, áídá’ doo nchǫ’go ách’ídzaa da ndi koniigodilṉe’go nye’i ch’idits’ago bidag ách’ít’ééyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ách’ít’éé.
1PE 2:20 Nchǫ’go ádaahdzaahíí bighą nohwiniigodelzaahíí bidag ádaanoht’eeyúgo, ya’ áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhǫǫ nee? Dah. Áídá’ dábik’ehyú ádaaht’įį ndi nohwiniigodelzaago bidag ádaanoht’eeyúgohįį, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhǫǫ.
1PE 2:21 Ágát’éégo nohwiniidaagonłt’ééhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’į’ ánṉiid: Christ nohwá biniigodelzaa, áík’ehgo shedaanołt’ee le’, nohwiłṉii:
1PE 2:22 Áń doo nchǫ’go adzaa da, nach’aago yá’iti’íí doo bizé’dí’ diits’ag da:
1PE 2:23 Áń nṉee yati’ bee daabokáał ndi bíí doo t’ąązhį’ yati’ yee okáał da: áń biniigodelzaa ndi goyéégo nohwich’į’ godish’aah doo ṉii da; ndihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehgo aayałti’ihíí yaa ídet’ąą lę́k’e:
1PE 2:24 Áń nohwinchǫ’íí dabíí bits’í ída’áyiidlaago tsį’iłna’áhi yiká’ daztsąą, néé nohwinchǫ’íí bich’į’ dasiitsąądá’ dábik’ehyú ágot’eehíí bich’į’ daahin’ṉaa doleełhíí bighą: nohwá habi’doltsazíí bighą nohwinchǫ’íí bits’ą́’zhį’ nádaahdzii.
1PE 2:25 Dibełį́į́ ch’a’onałsą́ą́híí k’ehgo ádaanoht’ee ni’; k’adíí t’ąązhį’ dibełį́į́ Nanyoodihíí baa nánohkai, áń Christ nlįįgo nohwiyi’siziiníí Yiṉádéz’iiníí nlįį.
1PE 3:1 Da’ágát’éégo isdzáné daanohłíni, nohwiką’ daadohts’ag; áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo yikísk’eh ádaat’ee dayúgo, doo nt’é daabiłdohṉii da ndi, nłt’éégo ádaanoht’eehíí bee da’odląą daaleehgo daahonołbįįh doleeł;
1PE 3:2 Nłt’éégo ánádaaht’įįłgo ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįgo daayo’įįhíí bighą da’odląą daaleeh.
1PE 3:3 Doo nohwiká’yú zhą́ ídaadołzhǫǫ da, daazhógo nel’į́į́híí bighą doo nohwitsizíl iłtah at’éégo daashbizh da le’, ła’íí dawahá óodo ádaaszaahíí doo nohwaa dahnazṉilgo da, ła’íí diyágé łáń ílííníí doo nohwik’isilaago da:
1PE 3:4 Áídá’ nohwijíí yuṉe’ nłt’éégo ágot’eehíí bee dénzhonégo ádaahłe’, nohwijíí yuṉe’ isht’edaagodnt’éégo, ła’íí dant’éheego be’ádaanoht’eego, áí be’ídaadołzhooníí doo da’ílíí daaleeh dahi, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee łáń ílíni.
1PE 3:5 Da’ágát’éégo doo áníidá’ isdzáné daagodnłsiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa da’ołííhíí ídaadilzhǫǫ lę́k’e, biką’ daidits’ago:
1PE 3:6 Sarah ágát’éégo Abraham yidits’ag lę́k’e, shinant’a’ yiłṉiigo: da’osodląądhíí bighą áń bich’eke’yú k’ehgo daasolįį, nłt’éégo ádaanoht’eeyúgo, ła’íí doo nt’é bik’e nadaałyiz dayúgo.
1PE 3:7 Da’ágát’éégo nṉee daanohłíni, nohwi’aa baa natsídaahkeesgo bił daagonohłįį, bits’í doo nłdzil dahíí bighą daadinołsį, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí nohwi’ihi’ṉa’ nohwá ágołsiníí da’ánohła nohwíyééhíí bighą; áík’ehgo da’ohkąąhgee doo nohwich’į’ nagontł’og da.
1PE 3:8 Da’iké’yú goz’aaníí, daanohwigha nohwinatsekees dała’á ádaanołsį, łaa daach’ohba’ le’, odlą’ bee iłk’isyú daanohłįįgo łił daanohjǫǫ le’, nohwijíídí’ nohwił daagoch’oba’ le’, k’édaanohsį le’:
1PE 3:9 Ła’ doo bik’ehyú ádaanohwizlaa dayúgo doo iké’déṉá ágánádaahdle’ da, daanohwóch’iid lę́k’eyúgo doo t’ąązhį’ daahóhch’iid da: áídá’ gozhóóníí bá hádaaht’įį; díí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwich’į’ ánṉiid bídaagonołsį, ła’íí áí bee gozhóóníí nohwíyéé doleeł.
1PE 3:10 Hadíń ihi’ṉá bił nzhooníí, ła’íí nłt’éégo bíyołkaał hat’ííníí, áń doo nchǫ’go yałti’ da le’, doo łé’iłchoo da le’:
1PE 3:11 Áń nchǫ’íí yits’ą́’zhį’ anṉe’go nłt’ééhíí ye’at’į́į́ le’; iłch’į’gont’ééhíí yiká hát’į́į́go nłdzilgo yikádéz’įį le’.
1PE 3:12 NohweBik’ehń nṉee dábik’ehyú ádaat’eehíí yik’idéz’įį, áí bi’okąąhíí yíyésts’ąą: áídá’ nṉee doo bik’ehyú ánádaat’įįł dahíí yits’ą́’zhį’go dahnot’aał.
1PE 3:13 Nłt’éégo ádaanoht’eedá’, hadíńshą’ nohwiṉí’diłṉíh?
1PE 3:14 Dánzhǫǫgo zhą́ ágot’eehíí bighą nohwiniidaagonłt’éé ndi, nohwá gózhǫ́ǫ́ doo: nṉee nohwik’edaanṉiihíí doo bédaałdzid da, doo nohwił nadaagontł’og da le’;
1PE 3:15 Áídá’ nohweBik’ehń, Bik’ehgo’ihi’ṉań nlįįgo, nohwijíí yuṉe’ daadinołsį le’: nłt’ééhíí nohwádįhyú goz’aaníí nohwijíí biyi’ yuṉe’ nda’ołííhíí nṉee ła’ yighą nanohwídíłkidyúgo, hagot’éégo bich’į’ hahdziihíí t’ah bíntsé bídaagonołsį le’, tąądégo ła’íí daadinołsįgo baa nadaagołṉi’ le’:
1PE 3:16 Nłt’éégo ánádaaht’įįłgo ídédaagososįįdgo, Christ biláhyú nohwi’at’e’ nłt’éé ndi łéda’iłchoogo nchǫ’go ánádaat’įįł daanohwiłṉiihíí ídaa yádaandzį doleeł.
1PE 3:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań bik’ehgoyúgo nłt’éégo ánádaaht’įįł ndi nohwiniidaagonłt’ééhíí dábik’eh, áídá’ nchǫ’go ánádaaht’įįł zhiṉééhíí bighą nohwiniidaagonłt’ééyúgohíí doo nzhǫǫ da.
1PE 3:18 Christ dałahńdi nohwinchǫ’híí bighą biniigodelzaa, áń dábik’ehyú át’ééhíí doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí yá biniigodelzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nnohwiṉííłhíí bighą, bits’í zhą́ zesdįį, áídá’ biyi’sizíni doo zesdįį da, áí bee naadiidzaa:
1PE 3:19 Áí bee spirits ha’áshijeedyú ńyáágo yich’į’ yałti’;
1PE 3:20 Áí spirits‐híí doo áníidá’ dabízhą́ daabik’eh ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań bágoho’aał lę́k’e; Noah hiṉaadá’ tsina’eełíí áile’dá’ tsina’eełíí biyi’ tsebíí hilt’eego zhą́ hasdákai, tú biláhyú.
1PE 3:21 Áí túhíí tú bee baptize ánohwi’delzaago Jesus Christ daztsąądí’ naadiidzaahíí biláhyú hasdáhiikaihíí bee nohwił ch’í’ṉah ágolzaa, (baptism doo koká’ chiníí naił’eełgo ágolzee da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú ách’ít’éégo ídégoch’iłsįgo ágolzee.)
1PE 3:22 Christ yaaká’yú onádzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań bigan dihe’nazhiṉéégo dahsdaa; Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí, ła’íí yedaabik’ehíí, ła’íí spirits binawodíí dawa daabidits’ago ádaabi’deszaa.
1PE 4:1 Christ bits’í bee nohwá biniigodelzaahíí k’ehgo nohwíí ałdó’ binatsekeesíí k’a’at’éégo nohwinatsekeesíí ádaahłe’go nohwíí ałdó’ bá nohwiniigodilṉe’go dábik’eh: hadíń bits’í bee biniigodelzaahíí nchǫ’íí yits’ą́’ ńyáá;
1PE 4:2 Áík’ehgo neheṉa’zhį’ kots’í zhiṉéégo nchǫ’i ánádaat’įįłíí doo yaa biini’ da, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’ííníí zhą́ ánát’įįłgo yaa biini’ doleeł.
1PE 4:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daayokąąh dahíí bił daanzhǫǫgo ánádaat’įįłhíí k’ehgo ánádaahiit’įįł n’íí ąął bech’ígóyáá; díínko be’ánádaahiit’įįł ni’: nchǫ’íí doo bich’į’ t’ąązhį’ ádaant’ee da ni’, nohwits’í zhiṉéégo nchǫ’íí zhą́ hádaahiit’įį ni’, nohwił nádaagodeyis ni’, da’iidląągo daagodnlch’aad ni’, da’iidląągo nohwił daagonedlįį ni’, ła’íí da’ílínéhíí daahohiikąąh ni’:
1PE 4:4 Bił nchǫ’go ánádaaht’įįł n’íí, k’adíí nchǫ’go ánádaat’įįłyú doo bił aanáhkeeł dahíí bighą nohwída’iłtah:
1PE 4:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań, nṉee daahiṉaahíí hik’e nanezna’íí biłgo iłk’idá’ yaa yałti’go siziiníí, biṉááł áí nṉeehíí ánádaat’įįł n’íí dabíí ídaa nadaagolṉi’ doleeł.
1PE 4:6 Nṉee nanezna’ n’íí t’ah daahiṉaadá’ nt’é bighą yati’ baa gozhóni bee bich’į’ ya’ííti’? Yati’ baa gozhóni daayodląągo biyi’siziiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daadoleełhíí bighą, dabíntsédá’ góyéégo bándaagost’ąą ndi.
1PE 4:7 Ágot’eehíí dawa k’ad bengoṉáh: áí bighą nohwiini’ daagolį́į́go, ídaa daagonohdząągo da’ohkąąh le’.
1PE 4:8 Díínko itisgo begoz’áni, dázhǫ́ łił daanohjǫǫ le’: ił’ijóóníí nohwitah begoz’ąąyúgo, ła’ ni’iłsiih ndi nohwił’ijóóníí áí bee bił ya’istsooz.
1PE 4:9 Iłdeṉáágo hasta’ nahkáh, doo bik’e daashołch’iigo da.
1PE 4:10 Nṉee bána’iziidíí nt’é bíyééhíí yá yiṉádéz’įįgo yita’iṉiihíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí dała’á daanotįįgee nohwaa daizné’íí iłtah ádaat’eehíí bee łił ch’odaahṉiih.
1PE 4:11 Nṉee ła’ yałti’yúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’íí zhą́ yee yałti’ le’; nṉee ła’ ich’oṉiiyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nłdzilgo ábíłsįgo ich’oṉii le’: Jesus Christ biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį doleełgo, áń dázhǫ́ ba’ihégosį le’, ła’íí dawa yebik’eh le’, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’. Doleełgo at’éé.
1PE 4:12 Shił daanohshóni, nohwi’odlą’ bee bígodzįįhgo nanohwíńtaahi nyé’i bee nohwich’į’ godeyaayúgo, dilidgo nṉiihíí k’ehgo, doo nohwił díyadaagot’ee da le’, doo ágondzįįyú bee shich’į’ ágodzaa doo daanohsį da le’:
1PE 4:13 Ndi Christ biniigodelzaagee nohwíí ałdó’ itah daanohłįįhíí bighą nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; áík’ehgo áń bits’ą́’idindláádíí ch’í’ṉah alzaago dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
1PE 4:14 Christ bizhi’híí bighą nchǫ’go nohwaa yádaach’iłti’yúgo, nohwá gózhóni at’éé; Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit, bee bits’ą́’idindláádíí, nohwiká’zhį’ nlįįhíí bighą: nchǫ’go nohwaa yádaałti’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yádaałti’, áídá’ nohwich’į’ zhiṉéégo Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ ba’ihégosį.
1PE 4:15 Áídá’ nohwiniidaagonłt’ééyúgohíí, nṉee naiłtseedíí doo daanohłįįgo da le’, in’įįhíí dagohíí nchǫ’go at’ííníí, dagohíí doo bidildoo dahíí nabinłtł’ogíí ałdó’ doo daanohłíígo da le’.
1PE 4:16 Áídá’ nṉee ła’ Christ yodląąhíí bighą biniigonłt’ééyúgo doo yik’e ídaayándzį da le’; áídá’ áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ihénzį le’.
1PE 4:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aah doleełíí biká’ ngonyáá, bichągháshéhíí dantsé begodigháh: dantsé nohwegodeyaa lę́k’eyúgo, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań baa nłt’éégo na’goṉi’íí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí hagot’éégoshą’ bendaagoṉáh doleeł?
1PE 4:18 Nṉee dábik’ehyú ádaat’éhi nyeego hasdákai lę́k’eyúgo, áídá’ nṉee doo daagodnłsį dahíí ła’íí nchǫ’go ádaat’iiníí hagoshą’ ádaaṉe’?
1PE 4:19 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’į́į́go biniidaagonłt’ééhíí nzhǫǫgo ánádaat’įįłgo biyi’siziiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa daide’aahgo biṉádaadéz’įį le’, áń dawa áyíílaahíí ła’íí da’áṉííyú át’éhi nlįį.
1PE 5:1 Nohwitahyú ínashood yánaziiníí daanohłíni, nohwich’į’ yashti’, shíí ałdó’ áí itah nshłįį, Christ biniigodelzaahíí hish’įįgo baa nagoshṉi’, ła’íí ízisgo at’ééhíí ch’í’ṉah alṉe’ doleełíí shíí itah nshłįį doleeł; díínko nádaanohwoshkąąh:
1PE 5:2 Ínashood daanliiníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bidibełį́į́ daanlįįgo bá da’dohné’go biṉádaadeh’į́į́, doo bídaanohwi’dindzo’go da, ndi hádaaht’įįgo; doo bestso bighą da, ndi nohwił daanzhǫǫhíí bighą ánádaaht’įįł;
1PE 5:3 Ínashood Bik’ehgo’ihi’ṉań daanliiníí bedaanohwik’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwaa daidez’aaníí doo nant’án ádaadoł’įįgo biṉádaadeh’į́į́ da, ndi nłt’éégo ádaanoht’eego nohwedaałt’ee doleełhíí bighą.
1PE 5:4 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bidibełį́į́ Nanyoodíí itisgo at’éhi ch’í’ṉah silįįgo, yaaká’yú ch’ah hobįįhíí bits’ą́’idindláádíí, doo da’ílíí hileeh dahi, nohwaa dot’aał doleeł.
1PE 5:5 Da’ágát’éégo áníi nahkaiyehíí, ínashood yánazíni daadinołsįgo daadohts’ag le’. Daanohwigha ídaa daagoch’iyołba’go daałidohts’ago łánada’ohsiid le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee ídaa da’odlííhíí yits’ą́’zhį’ áyíłsį, áídá’ biłgoch’oba’íí bee ídaa daagoch’iyolba’íí yich’odaaṉii.
1PE 5:6 Áík’ehgo ídaa daagoch’iyołba’go ádaadinołzįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binawodíí bitł’ááhzhį’ ádaanoht’ee le’, áídí’ dabíí hát’į́į́gee hadag daanohwidołteeł:
1PE 5:7 Nohwich’į’ nadaagontł’ogíí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań baa daidenoh’aah; áń zhą́ nohwaa bił goyéé.
1PE 5:8 Nchǫ’go nohwich’į’ na’iziidíí, ch’iidn nant’án, ndóícho áṉíígo k’azhą́ iyą́ą́go anál’isíí k’ehgo nohwitahyú łeehidáhíí bighą nohwiini’ daagolį́į́ le’, ídaa daagonohdząą:
1PE 5:9 Nohwi’odlą’ nłdzilgo áń bidag ádaanoht’ee, odlą’ bee nohwik’ííyú ni’gosdzáń biká’ da’áík’ehgo goyéégo bich’į’ nadaagowaa bídaagonołsįgo.
1PE 5:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań, dawa bee nohwaa daach’oba’íí, dahazhį’ ízisgo ágot’éhi goz’ąąyú Christ Jesus biláhyú nohwich’į’ ánṉiid, áík’ehgo dét’įhézhį’ nohwiniidaagodilṉe’íí bikédí’go nłt’éégo hadaanohwidile’, daanołdzilgo ła’íí nohwinawod golį́į́go doo t’ąązhį’ nnádotłish dago ádaanohwile’.
1PE 5:11 Áń doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ ízisgo at’éé le’, dahot’éhé yebik’eh le’. Doleełgo at’éé.
1PE 5:12 Silvánus, nohwik’isn begondlįįdíí bígonsini shich’oṉiigo shíí da’ayą́hágo nohwich’į’ k’e’shiłchį́į́ ni’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí da’at’éégee baa nohwił nagoshṉi’, nłdzilgo bee nasozįįgo nohwidag yashti’.
1PE 5:13 Bábylongee ínashood ha’ánáłséhíí, Gozhǫ́ǫ́, daanohwiłṉii, danohwíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hanánohwihesṉilhíí k’ehgo bíí ałdó’ hanádaabides’ṉil; ła’íí shiye’ Márcus holzéhi ałdó’, Gozhǫ́ǫ́ nohwiłṉii.
1PE 5:14 Łił daanohjǫǫgo daagodinołsįgo daałohts’ǫs le’. Christ Jesus bíyéé daanohłiiníí iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
2PE 1:1 Shíí Simon Peter, Jesus Christ yána’iziidíí ła’íí binal’a’á nshłíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’ééhíí biláhyú hik’e Jesus Christ Hasdánohwiłteehíí biláhyú bi’odlą’ daa golííníí bich’į’ k’e’eshchii, áí bi’odlą’ hik’e néé nohwi’odlą’ ílíni bił dáłełt’ee:
2PE 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń bídaagonołsiníí biláhyú Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gontééhíí dayúwehyú bee nohwich’į’ ígohigháh le’.
2PE 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí hik’e binzhǫ’íí yich’į’ nohwiká ánṉiidíí bídaagosiilzįįd, áí biláhyú dabíí binawodíí bee dabíí bik’ehgo dábik’ehyú daahin’ṉaago bídaanel’ąągo ádaanohwizlaa:
2PE 1:4 Áń biláhyú ízisgo hik’e ílį́į́go nohwaa hi’né’íí nohwaa det’ąą; áí bee ni’gosdzáń biká’ nṉee nchǫ’i zhą́ hádaat’įįhíí bighą daagołchǫǫíí bits’ą́’zhį’ hasdádohkah, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’ééhíí k’ehgo be’ádaanoht’ee doleeł.
2PE 1:5 Áík’ehgo dázhǫ́ dahdaanołdǫhgo dawa bee nohwi’odlą’, nłt’éégo ihi’ṉaahíí biłgo da’iłké’ ndaahṉil; nłt’éégo ihi’ṉaadí’ nohwił’ígoziníí ałdó’;
2PE 1:6 Ła’íí nohwił’ígozįdí’ ídaa gonohdzaaníí ałdó’; ídaagonohdząądí’ nohwíni’ k’eh ádaanołsiníí ałdó’; ła’íí nohwíni’ k’eh ádaanołsįdí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ádaanoht’eehíí ałdó;
2PE 1:7 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ádaanoht’eedí’ k’éh k’ehgo łaadaach’ohba’íí ałdó’; ła’íí k’éh k’ehgo łaadaach’ohba’dí’ nohwił’ijóóníí biłgo.
2PE 1:8 Áí dawa nohwiyi’ begoz’ąągo dayúweh nohwiyi’ nołseełyúgo, nohweBik’ehń bídaagonołsiníí bee doo da’ílíné daahinohṉaa dago nest’ą’ ch’il yiká’ nant’į́híí k’ehgo nłt’éégo ánádaaht’įįłíí daanołt’į́į́ł doleeł.
2PE 1:9 Áídá’ hadíń díí ye’adį́į́híí biṉáá ágodįhíí k’ehgo at’éé, doo anahyú go’įį da, łah binchǫ’íí bá k’é’ol’eel n’íí yaa yizṉah.
2PE 1:10 Áí bighą nko, shik’ííyú, nohwiká ánṉiidgo hanohwezṉilíí nłt’éégo ádaanoht’eehíí bee ch’í’ṉah ádaanołsįgo dahdaanołdǫh; díí dawa be’ádaanoht’eeyúgo doo nahkaad at’éé da:
2PE 1:11 Áík’ehgo Jesus Christ nohweBik’ehń, Hasdánohwiṉiiłíí bilałtł’áhgee goz’aaníí dahazhį’i nohwich’į’ bił ch’í’dotįįł.
2PE 1:12 Áík’ehgo díí dawa iłk’idá’ bídaagonołsį ndi, ła’íí da’aṉiigo nohwił ch’ídaagost’ááníí bee nadaasozįį ndi dayúweh bínádaadołṉíh hásht’į́į́.
2PE 1:13 T’ah hinshṉaadá’ díí bínádaałṉiihgo ádaanohwinsįhíí shił dábik’eh;
2PE 1:14 K’adégo dastsaahgo bígonsįhíí bighą, Jesus Christ nohweBik’ehń shił ch’í’ṉah ágolaahíí k’ehgo.
2PE 1:15 Ła’íí nohwits’ą́’ dasiitsą́ą́híí bikédí’go díí dawa dábik’ehn bínádaałṉiih doleełhii bighą ádaanohwiłdishṉii.
2PE 1:16 Jesus Christ nohweBik’ehń binawodíí ła’íí nádaałíí baa nohwił nadaagosiilṉi’dá’, doo nach’áhágo na’goṉi’íí baa nadaagohiilṉi’ da, áídá’ Jesus bits’ą́’idindláádíí danéé nohwiṉáá bee daahiit’įįhi baa nadaagohiilṉi’.
2PE 1:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa bits’ą́’dí’ dilziníí ła’íí anáyet’iiníí bee Jesus haidiinlaa, yaaká’dí’ idindláádíí bits’ą́’dí’ ła’ hadzii’go gánṉiid, Díínko shiYe’ shił nzhóni, áń baa shił gozhǫ́ǫ́.
2PE 1:18 Díí yaaká’dí’ ánṉiidíí daadihiits’ag, dził dilzini biká’ áń bił nahiikaidá’.
2PE 1:19 Áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí ádaaṉii n’íí da’aṉiigo nohwich’į’ alzaa; áí yati’íí kǫ’ godiłhił yuṉe’ diltłi’híík’ehgo at’ééhíí nzhógo baa natsídaahkeesgo nłt’éé, ya’áí k’azhą́ hagháhzhį’, ła’íí ts’iłsǫǫsécho hagháhzhį’, áík’ehgo daanohwijíí yuṉe’ be’idindláád doleeł:
2PE 1:20 Ntsé díí nohwił ídaagozį le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí biyi’dí’ yuṉáásyú ádaagoṉe’íí baa na’gozṉi’ n’íí doo ła’ nṉee dabízhą́ binatsekeesíí bee ch’í’ṉah áile’ at’éé da.
2PE 1:21 Doo áníidá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’ n’íí doo dabíí hádaat’įįyú yádaałti’ da: áídá’ nṉee hadaabi’deszaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziidi, Holy Spirit yá daabiyiłti’go yádaałti’ ni’.
2PE 2:1 Áídá’ nṉee bitahyú Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí ádaadil’įįgo nakai ni’, da’ágát’éégo nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yaa iłch’ídaago’aah ádaadil’įįgo nohwitahyú nakai doleeł, iłch’ígót’aahíí nṉee da’ílíí daidesṉilíí łéda’iłchoogo nohwił ch’ídaago’aahgo nakai doleeł, áí nohweBik’ehń bidiłíí bee nadaabihesṉii ndi áń doo bídaagonlzį da daayiłṉii doleeł, áík’ehgo biká’ ngonyáágee dabíí dagoshchį’ da’ílíí daaleehíí yee ách’į’ daagodit’aah doleeł.
2PE 2:2 Áík’ehgo nchǫ’go ánádaat’įįłíí nṉee łą́ą́go yikísk’eh daahikáh doleeł; dénchǫ’go ágádaat’eehíí bighą da’aṉii ágot’ee zhiṉééhíí nchǫ’go yaa yádaałti’ doleeł.
2PE 2:3 Dawahá dayúwehégo ídáhádaat’įįgo nach’aago yati’íí bee nohwee hádaałdzil daaleeh doleeł: áí doo áníidá’ góyéégo bá ndaagost’ąą n’íí t’ah ílį́, ła’íí bił ch’ígodeehíí biba’ t’ah bágoz’ąą.
2PE 2:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí nchǫ’go ádaadzaa n’íí biniidaagodilṉe’íí doo t’ąązhį’ yotą’ da, áídá’ ch’iidn bikǫ’ diltłi’ yuyaa obi’dolkaad lę́k’e, chagołheeł dázhǫ́ diłhiłgo oda’i’áń yuyaa bésh hishbizhíí bee bídaastł’ǫǫgo ígozisgo baa yá’iti’zhį’ ákúyaa biba’ isht’eni’ṉil;
2PE 2:5 Doo áníidá’ ni’gosdzáń biká’gee nṉee biniidaagodilṉe’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo t’ąązhį’ yotą’ da, ndi ni’gosdzáń biká’gee doo daagodnłsį dahíí bił tú idesjoolgo áyíílaadá’ Noah, dábik’ehyú ágot’eehíí yaa yałti’ihi biłgo tsebíí hilt’eego hasdáyííṉil lę́k’e;
2PE 2:6 Ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań kįh gozṉil, Sódom ła’íí Gomórrah daaholzéhi, da’ílíí daaleehgo yiłch’ígonyį́į́, iłch’ii zhą́ silįįzhį’, áík’ehgo yuṉáásyú nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daagodnłsį da doleełíí áí kįh gozṉilíí hagot’éégo bich’į’ daagodigháhíí bee bił ídaagozį;
2PE 2:7 Áídá’ Lot, nṉee dábik’ehyú át’éhi, hasdáyíłtį́į́, áń nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí dázhǫ́ nchǫ’go bi’at’e’íí yaa nantł’og lę́k’e:
2PE 2:8 (Lot, dábik’ehyú át’éhi, áí nṉee yitahyú gólį́į́dá’, begoz’aaníí doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí yo’įįgo ła’íí yidits’ago, bits’ą́’dí’ bijíí dázhǫ́ bił na’diṉi’ dawa jįį;)
2PE 2:9 Áík’ehgo nohweBik’ehń nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań yikísk’eh ádaat’eehíí nabídintaahyúgo, hagot’éégo binkááyú ch’éyíṉííłíí yígółsį, áídá’ nṉee doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįįzhį’ biba’ ádaayiłsįgo yígółsį, biniidaagodilṉe’ doleełgo:
2PE 2:10 Nṉee bits’í nchǫ’go hádaat’iiníí yikísk’eh daahiṉaahíí, ła’íí binadaant’a’íí doo daidits’ag dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań hagot’éégo itisgo yiniidaagodile’go yígółsį. Áí ídaa da’odlíígo ádaat’įį, ła’íí dabízhą́ daabik’eh, yaaká’yú daagolííníí daach’idnłsíni doo biini’ daahą́h dago ncho’go yaa yádaałti’.
2PE 2:11 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolíni, binawodíí hik’e binldzilíí itisgo ádaat’éhi, doo ła’ da’okáałgo nohweBik’ehń binadzahgee baa dahdaago’aah da.
2PE 2:12 Ndi áí nṉeehíí dziłká’yú gólííníí k’a’ádaat’ee; áí dziłká’yú gólííníí doo natsídaakees da, dabínik’eh ánádaat’įįłíí zhą́ ye’ádaat’ee, bił nda’dideełgo natseedhíí bighą daagozlįį: áí nṉeehíí doo yídaagołsį dahíí dénchǫ’go yaa yádaałti’; áí dabíí nchǫ’go ánádaat’įįłhíí bighą da’ílíí daaleeh doleeł;
2PE 2:13 Doo bik’ehyú ádaat’ee dahíí bighą biniidaagonłt’ééhíí bich’į’ nadaahi’ṉiił, got’įįgo daagodnłch’aadíí gonedlįį daanzį. Da’iłchǫǫhíí ła’íí bik’e ídaa yágosiníí daanlįį, bił da’ohsąągee nohwich’į’ nadaach’aahíí yee ídaa da’odlíí;
2PE 2:14 Nant’į’ na’idahíí zhą́ hadaadéz’įį, nchǫ’go ánádaat’įįłíí doo ádaiłsįįh da; biini’ doo daanłdzil dahíí k’izé’daidihiṉííł: dawahá hádaat’iiníí ładaile’go dázhǫ́ yídaagołsį; bił ch’ídaagodeehgo bá ha’odzíihi ádaat’ee:
2PE 2:15 Nłt’éégo ágot’eehíí bits’ą́’zhį’ dahdikaigo ch’a’okai; Bálaam, Bósor biye’, ánát’įįłhíí k’ehgo yikísk’eh ánádaat’įįł, áń doo bik’ehyú adzaa dahíí bighą bich’į’ nahi’ṉiiłíí bił nzhǫǫ lę́ké;
2PE 2:16 Áídá’ nchǫ’go ánát’įįłhíí bighą nłdzilgo bich’į’ ha’odzii: túlgayé doo yałti’ da n’íí nṉee bizhiihíí bee bich’į’ hadziigo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidin’íí doo goyą́ą́ dayú aṉe’ n’íí áísįįd.
2PE 2:17 Áí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ iłch’ídaago’aahgo ádaadil’íni, łeyi’dí’ tú hadaazlįį n’íígee tú ádįhíí k’ehgo ádaat’ee, yaak’os bił nadaagoyolhíí k’ehgo ádaat’ee; áí aad nahinagíí k’ehgo godiłhiłíí bádįhyú dahazhį’ bágoz’ąą.
2PE 2:18 Ídaa da’odlíígo yati’ nchaahíí yee yádaałti’go nṉee nda’iłsiihgo daahiṉaahíí bitahdí’ dánane yits’ą́’heskaihíí k’izébidihiṉííł, bits’í nchǫ’íí zhą́ hádaat’įįgo, ła’íí nchǫ’íí doo yich’į’ t’ąązhį’ ádaat’ee dago k’izébidihiṉííł.
2PE 2:19 Dawa bee nohwich’į’ bił ch’ída’ntįįh daabiłṉii ndi dabíí nchǫ’íí bi’isna’ daanlįįdá’ ádaaṉii: hant’é nṉee bidag hagháhíí, da’áí bi’isna’ hileeh.
2PE 2:20 Jesus Christ nohweBik’ehń, Hasdánohwiṉiiłíí, yídaagołsiníí bee ni’gosdzáń biká’gee nchǫ’go ágot’eehíí bits’ą́’dí’ haheskaihíí bikédí’go, da’áí nchǫ’íí bee ák’inanáda’istł’ǫ́ǫ́go, áí bitis nádaasdlįįyúgo, ntsédá’ ádaat’ee n’íí bitisgo nchǫ’go ádaat’eego nádaadleeh.
2PE 2:21 Dábik’ehyú ágot’eehíí doo yídaagołsį dago zhiṉeehíí doo bá nłt’éé da, ndi yídaagołsįįdíí bikédí’go dilzįhgo bengot’aaníí baa daadest’ąą n’íí yits’ą́’zhį’ ádaasdzaa zhiṉééhíí itisgo doo bá nłt’éé da.
2PE 2:22 Da’aṉiigo goyą́ą́go yati’íí gáṉííhíí k’ehgo ádaat’ee, Gósé dabíí bikwih n’íí yaa nadáhgo néídąą; ła’íí góchi tánásgizihi goshtł’ish yiyi’ nanáhasghal, ṉii.
2PE 3:1 Díí nakidn nohwich’į’ k’ená’ishchii, shił daanohshóni; díí naltsoos da’áła biyi’dí’ iłk’idá’ bídaagonołsį n’íí nohwił ch’í’ṉah ánáshdle’ ’ bínádaałṉiihgo nłt’éégo baa natsídaahkees doleełgo:
2PE 3:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi daagodnłsíni yuṉáásyú ádaagoṉe’ihi yaa nadaagolṉi’ n’íí bínádaałṉiih doleełgo, ła’íí nohweBik’ehń Hasdánohwiṉiiłíí binal’a’á daandliiníí nohwinkááyú yegos’aaníí ałdó’ bínádaałṉiih do leełgo nohwich’į’ k’ená’ishchii:
2PE 3:3 Díí ntsé bídaagonołsį le’, iké’yú yołkaałyú okąąh yaa daadlohíí dabíí nchǫ’go hádaat’iiníí ye’at’éégo nadaakai doo,
2PE 3:4 Áí gádaaṉii doo, Da’os’ah ląą Jesus nadáhíí begoz’ąą? Doo áníidá’ daanohwitaa n’íí nanezna’dí’ godezt’i’go dawahá alzaadá’ ágot’ee n’íí k’ehgo t’ahágot’ee, daaṉii doleeł.
2PE 3:5 Díínko doo yínádaalṉiih hádaat’įį da, doo áníidá’ yáá Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bee alzaago golį́į́ ni’, ni’gosdzáń ałdó’, áí tú bits’ą́’dí’ gólį́į́, ła’íí tú bee alzaa:
2PE 3:6 Ła’íí áí túhíí bee ni’gosdzáń n’íí tú bił idezjoolgo, ni’gosdzáń biká’ dawahá ásdįįd:
2PE 3:7 Da’áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí bee yáá ła’íí ni’gosdzáń biłgo díí jįį t’ah golį́į́híí didlid doleełgo biba’ goz’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįįzhį’, ła’íí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yikísk’eh ádaat’ee dahíí da’ílíí daaleehzhį’ biba’ goz’ąą.
2PE 3:8 Díí dała’á baa yoṉah hela’, shił daanohshóni, nohweBik’ehń dała’á jįį, doo náhóltag dayú łegodzaahíí k’ehgo yaa natsekees, ła’íí doo náhóltag dayú łegodzaahíí, dała’á jįį k’ehgo yaa natsekees.
2PE 3:9 Nṉee ła’ nohweBik’ehń yengon’ááníí doo łaile’ da daanzį ndi da’aṉiigo łaile’; ńzaadyú nohwá goho’aał, doo hadíń da’ílíí hileeh hat’į́į́ da, áídá’ nṉee dawa binchǫ’íí yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’go hat’į́į́.
2PE 3:10 In’įįhíí tł’é’yú nadáhíí k’ehgo nohweBik’ehń ngon’ą́ą́’híí bijįį biká’ ngonyáágo, yáá yat’éégo áhiłts’ago bech’ígoṉáh, ła’íí dawa be’alzaahíí kǫ’ dázhǫ́ sidogi bits’ą́’nłdoogo hiyį́h, ni’gosdzáń ła’íí biká’gee nṉee ádaizlaahíí dawa ałdó’ nnádik’ą́h.
2PE 3:11 Díí dawa da’áízhį’ ádįhíí bighą, nṉee hago’at’éhi daanohłįį doleełgo baa natsídaahkees, daagodinołsįgo, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bikísk’eh ádaanoht’eego,
2PE 3:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ą́ą́’íí bijįį ndaahohłíígo ła’íí bikádaadeh’į́į́go, áí bijįį biká’ ngonyáágo yáá ditłáádgo, hiyį́hgo edį́įh, ła’íí yáá hik’e ni’gosdzáń be’alzaahíí kǫ’ dázhǫ́ sidoogo bits’ą́’nłdoogo hiyíh.
2PE 3:13 Áídá’ nééhíí, nohwá ngon’ááníí bik’ehgo yáá áníidéhi la’íí ni’gosdzáń áníidéhi bikádaadéet’įį, áí biyi’ dábik’ehyú ágot’eehíí zhą́ begoz’ąą doleeł.
2PE 3:14 Áí bighą, shił daanohshóni, ágát’ééhíí bikádaadeh’į́į́go, dahdaanołdǫhgo nkegohen’ááníí be’ádaanoht’eego, doo hayú nohwaa daats’idiłhił dago, ła’íí doo nohwaa dahgoz’ąą dago nohweBik’ehń daanohwidołtsééł.
2PE 3:15 Ła’íí nohweBik’ehń dayúweh kágoho’aałhíí bighą hasdách’igháhíí ká ch’í’otąą daanohsįgo nłt’éé; Paul, nohwik’isn nohwił daanzhóni, ałdó’ bigoyą’ baa det’ąąhíí bik’ehgo, da’áík’ehgo nohwich’į’ k’eda’ashchįį;
2PE 3:16 Binaltsoosíí dawa biyi’ díí yaa nagolṉi’; áí biyi’ ła’ nyeehi ye’aṉííhíí doo bígózį da; áí yati’íí nṉee doo bił ídaagozį dahíí, bi’odlą’ doo nłdzil dahíí, nádaayogisgo; ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’eda’ashchiiníí ałdó’ ágádaayił’įį, ágádaat’įįhíí bee dabíí ídił ch’ídaagodéeh.
2PE 3:17 Áí bighą nohwíí, shił daanohshóni, dabíntsé díí bídaagosołsįįdhíí bighą ídaa daagonohdząą, doo ídaa daagonohdząą dayúgo, dánko nṉee daanchǫ’íí nda’iłsiihíí bee da’aṉii ágot’eehíí yits’ą́’zhį’ ádaanohwile’, áídí’ nłdzilgo nasozįį n’íídí’ nadohkałi at’éé.
2PE 3:18 Áídá’ Jesus Christ nohweBik’ehń, Hasdánohwiṉiiłíí, dayúweh bídaagonołsįgo biłgoch’oba’íí binkááyú daanołseeł le’. K’adíí ła’íí dahazhį’ áń ba’ihégosį le’. Doleełgo at’éé.
1JO 1:1 Dantsé godeyaadá’ nlíni, áń daadesiits’aaníí, nohwiṉáá bee daahiit’iiníí, daahihiiltsaaníí, nohwigan bee nabik’ídaadenlṉiihíí, áń Yati’ be’ihi’ṉáhi, Christ nlįį;
1JO 1:2 (Ihi’ṉaahíí ch’í’ṉah alzaa, áń daahihiiltsąą, baa nadaagohiilṉi’, ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí, nohwiTaa yił nlíni, nohwich’į’ ch’í’ṉah alzaahíí nohwił baa nadaagohiilṉi’;)
1JO 1:3 Daahihiiltsaaníí ła’íí daadesiits’aaníí nohwił baa nadaagohiilṉi’, nohwíí ałdó’ nohwił łił daanjǫǫ doleełhíí bighą: nohwiTaa ła’íí biYe’, Jesus Christ, bił da’aṉii łił daandlįį.
1JO 1:4 Dázhǫ́ nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleełhíí bighą díí nohwich’į’ baa k’eda’iilchii.
1JO 1:5 Díínko Christ bits’ą́’dí’ daadesiits’ąą, áík’ehgo nohwił nadaagohiilṉi’, gádaanohwiłn’ṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań idindláádíí nlįį, godiłhiłíí dázhǫ́ doo ła’ biyi’ golį́į́ da.
1JO 1:6 Godiłhiłíí biyi’ nahiikaidá’, bił łił daandlįį daan’ṉiiyúgo łéda’ilchoo, da’aṉii ágot’eehíí doo bikísk’eh ádaant’ee da:
1JO 1:7 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań idindláádíí yiyi’ nlįįhíí k’ehgo néé ałdó’ idindláádíí biyi’ nahiikaiyúgo, łił daanjǫǫ, áík’ehgo biYe’ Jesus Christ bidiłíí nohwinchǫ’íí dawa nohwá yidiłkǫǫh.
1JO 1:8 Nohwinchǫ’íí da’ádįh daan’ṉiiyúgo, ích’į’ nadaahiich’aa, áík’ehgo da’aṉii ágot’eehíí nohwiyi’ da’ádįh.
1JO 1:9 Nohwinchǫ’íí baa nanádaagohiilṉi’yúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nágode’aah, áń da’áṉííyú át’éé, dábik’ehyú át’éé, áík’ehgo doo bik’ehyú ádaasiidzaa dahíí dawa nohwá naił’eeł.
1JO 1:10 Doo hak’i nchǫ’go ádaahiidzaa da daan’ṉiiyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań łé’iłchóhi nlįįgo ádaahiidle’, áík’ehgo biyati’íí doo nohwiyi’ golį́į́ da.
1JO 2:1 Shichągháshé, díí nohwich’į’ k’e’eshchii, doo hak’i nchǫ’go ádaaht’įį da doleełhíí bighą. Ndi dahadíń nchǫ’go adzaayúgo, nohwiTaa yich’į’ nohwá yałti’íí gólį́į́, Jesus Christ, dábik’ehyú át’éhi:
1JO 2:2 Áń nohwinchǫ’híí bighą bidił idezjoolíí yee na’azṉilhi nlįį: doo danéé zhą́ da, ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo biká’ nṉee binchǫ’íí ałdó’ bá.
1JO 2:3 Christ yengon’ááníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo zhą́ áń bídaagonlzįhíí bee nohwił ídaagozį.
1JO 2:4 Dahadíń, Shíí áń bígonsį, ṉiidá’ áń yengon’ááníí doo bikísk’eh at’éé dahíí, łé’iłchóhi nlįį, da’aṉii ágot’eehíí doo biyi’ golį́į́ da.
1JO 2:5 Áídá’ dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ yikísk’eh at’ééhíí bił nzhooníí dayúweh nłdzil hileehíí bighą łalzaa: díí bee da’aṉii biyi’ daandlįįgo nohwił ídaagozį.
1JO 2:6 Dahadíń, Christ biyi’ nshłįį, ṉiihíí, higaał n’íí k’ehgo higaałgo dábik’eh.
1JO 2:7 Shik’ííyú, begoz’aaníí doo áníidéhi bee nohwich’į’ k’e’eshchii da, áídá’ begoz’aaníí doo áníidá’hi, doo áníidá’ bídaagonołsini. Doo áníidá’hi begoz’aaníí, yati’ baa gozhóni dantsé daadesots’ąądí’ godezt’i’go daadohts’agi at’éé.
1JO 2:8 Áídá’ godiłhiłíí bech’ígonyáádá’ da’aṉii idindláádíí k’adíí be’idindláádhíí bighą begoz’aaníí áníidéhi at’éé, Christ biláhyú da’aṉii, nohwíí ałdó’ nohwich’į’ da’aṉii: áí begoz’aaníí bee nohwich’į’ k’ená’ishchii.
1JO 2:9 Dahadíń, Idindláádíí biyi’ nashaa, ṉiidá’ bik’isn yik’enṉiihyúgo, áń t’ah godiłhiłíí yiyi’ nagháhi at’éé.
1JO 2:10 Dahadíń bik’isn bił nzhooníí, idindláádíí yiyi’ golį́į́, áík’ehgo bighą nach’igeehíí da’ádįh.
1JO 2:11 Áídá’ bik’isn yik’enṉiihíí godiłhiłíí yiyi’ golį́į́, godiłhiłíí yiyi’ nagháhi at’éé, hayú deyaa shįhíí doo yígółsį da, godiłhiłíí biṉáá áyisdįįdhíí bighą.
1JO 2:12 Shichągháshé, Christ bizhi’íí biláhyú nohwinchǫ’híí bighą nohwaa nádaagost’ąąhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii.
1JO 2:13 Nṉee báyáń daanohłíni, Bik’ehgo’ihi’ṉań, dantsé godezt’i’go golííníí, bídaagonołsįhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii. Nṉee áníi nahkaihíí, nchǫ’i nlįįhń bitis daasolįįhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii. Chągháshé daanohłíni, nohwiTaa bídaagonołsįhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii.
1JO 2:14 Nṉee báyáń daanohłíni, dantsé godeyaadí’ godezt’i’go golííníí bídaagonołsįhíí bighą nohwich’į’ k’eshiłchį́į́ ni’. Nṉee áníi nahkaihíí, nadaanołwodíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ nohwiyi’ golį́į́híí, ła’íí nchǫ’i nlįįhń bitis daasolįįhíí bighą nohwich’į’ k’eshiłchį́į́ ni’.
1JO 2:15 Ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí, dagohíí ni’gosdzáń biká’ nandeehíí doo nohwił daanzhǫǫ da le’. Dahadíń ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bił nzhǫǫyúgo, nohwiTaa bił’ijóóníí doo biyi’ golį́į́ da.
1JO 2:16 Ni’gosdzáń biká’ be’ágot’eehíí dawa, kots’í nchǫ’i hat’ííníí, koṉáá bee nts’i’iłsiihíí, kohi’ṉa’ be’ída’ch’odlííhíí, díí dawa doo nohwiTaa bits’ą́’dí’ da, ni’gosdzáń bits’ą́’dí’hi ádaat’ee.
1JO 2:17 Ni’gosdzáń ła’íí nchǫ’go hách’it’iiníí bech’ígowáh: áídá’ hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań dahát’į́į́yú ánát’įįłíí dahazhį’ golį́į́.
1JO 2:18 Shichągháshé, nnágodzaahíí biká’ ngonyáá: Christ yich’į’ nagonłkaadíí hiṉáh doleełíí ba’ikodaanohsį; iłk’idá’ Christ yich’į’ nadaagonłkaadíí łą́ą́go neheskai; áí bee nnágodzaahíí biká’ ngonyáá bídaagonlzį.
1JO 2:19 Áí nohwits’ą́’ dahiskai ni’, áí doo bił daandlįį dahíí bighą nohwits’ą́’ dahiskai; bił daandlįį lę́k’eyúgo, t’ah bił nahiikai doo ni’: áídá’ nohwits’ą́’ oheskai, áí bee bígózį, doo bił daandlįį dago.
1JO 2:20 Áídá’ nohwíí Holy Spirit nohwiyi’ golį́į́, áík’ehgo dawa nohwił ídaagozį.
1JO 2:21 Da’aṉii ágot’eehíí doo bídaagonołsį dahíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchį́į́ da, áídá’ bídaagonołsįhíí bighą, ła’íí łé’ichoohíí doo ła’ da’aṉii ágot’eehíí bits’ą́’dí’ dago bídaagonołsį.
1JO 2:22 Hadíń łé’iłchóhi nlįį? Jesus doo Christ nlįį da, ṉiihíí, áń łé’iłchóhi nlįį. Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nohwiTaa at’éé da, ṉiihíí ła’íí, Christ doo Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ at’éé da, ṉiihíí Christ bich’į’ nagonłkaadíí nlíni at’éé.
1JO 2:23 Hadíń, Christ doo Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ at’éé da, ṉiihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa doo yígółsį da: áídá’ hadíń, Christ Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ at’éé, ṉiihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ałdó’ yígółsį.
1JO 2:24 Yati’ baa gozhóni dantsé daadesots’ąądí’ godezt’i’go daadesots’aaníí dayúweh nohwiyi’ golį́į́ le’. Ágádaaht’įįyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí biYe’ dała’ bił daanohłįį doleeł.
1JO 2:25 Ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yaaká’yú bee daahinohṉaa doleeł, nohwiłnṉiidgo nohwá ngon’ą́ą́.
1JO 2:26 Dahadíń k’izénohwidiłteeh hádaat’iiníí díí baa nohwich’į’ k’eshiłchį́į́ ni’.
1JO 2:27 Bik’ehgo’ihi’ṉań Holy Spirit nohwiká’zhį’ áyíílaa, t’ah nohwiyi’ golį́į́, doo hadíń nohwił ch’ídaago’aah da ndi nzhǫǫ: da’áń dawa nohwił ch’ígó’aah, áń da’aṉii, doo łé’gochoo da, dánohwił ch’ígon’ą́ą́híí k’ehgo Christ biyi’ daanohłįį le’.
1JO 2:28 Shichągháshé, áń biyi’ daanohłįį; áík’ehgo áń hiltséhíí bijįį doo bédaahiildzid dago nasiidzįį doleeł, nyáágee doo biṉááł ídaa yádaandzį dago.
1JO 2:29 Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’éégo bídaagonołsįyúgo, nṉee daantį́į́gee da’áígee ánádaat’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé ádaat’eego bídaagonołsį.
1JO 3:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ntsoląą bił daanjǫǫ, bichągháshé daanohwiłdi’ṉiigo: ni’gosdzáń biká’ nṉee doo bídaagołsį dahíí bighą néé ałdó’ doo nohwídaagołsį da.
1JO 3:2 Shił daanohshóni, k’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé daandlįį, hago ádaant’ee doleełíí doo hwahá bígozįįh da: ndi díí bídaagonlzį, áń hiltséhíí bijįį áń ga’ádaant’ee doleeł; da’át’ééhíí k’ehgo daadidiiltséh doleełhíí bighą.
1JO 3:3 Nṉee daantį́į́gee áík’ehgo Jesus yich’į’ biini’ tédaat’iiyúgo, Jesus dázhǫ́ nzhǫǫhíí k’ehgo nzhǫǫgo ádilzį.
1JO 3:4 Dahadíń doo bik’ehyú át’éé dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí ałdó’ doo yee iłsį́ da: doo bik’ehyú ágot’ee dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí doo be’ch’ilsį́ dahíí át’éé.
1JO 3:5 Díínko bídaagonołsį, Jesus nohwinchǫ’íí yó’oyidi’aahgo nyáá; ła’íí nchǫ’íí doo ła’ ye’at’éé da.
1JO 3:6 Dahadíń áń biyi’ nliiníí doo nchǫ’go at’į́į́ da: ła’íí dahadíń nchǫ’go at’ííníí doo hak’i biłtsąą da, doo bígółsį da.
1JO 3:7 Shichągháshé, hadíń nohwich’į’ naoch’aa hela’: dahadíń da’áígee ánát’įįłíí dábik’ehyú át’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań dábik’ehyú át’ééhíí k’ehgo.
1JO 3:8 Dahadíń nchǫ’go ánát’įįłíí ch’iidn nant’án bits’ą́’dí’hi at’éé; ch’iidn nant’án godeyaadí’ godezt’i’go nchǫ’go at’į́į́. Ch’iidn nant’án ánát’įįłíí íídołdįįłhíí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nyáá.
1JO 3:9 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nliiníí doo nchǫ’go at’į́į́ da; Bik’ehgo’ihi’ṉań ye’at’éhi biyi’ nlįįhíí bighą: doo hago’at’éégo nchǫ’go at’į́į́ da, Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nlįįhíí bighą.
1JO 3:10 Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé dagohíí ch’iidn nant’án bichągháshé bee bígózį doleeł: dahadíń doo dábik’ehyú át’éé dahíí, ła’íí doo bik’isn bił nzhǫǫ dahíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé da.
1JO 3:11 Díí na’goṉi’íí yati’ baa gozhóni dantsé daadesots’ąądí’ godezt’i’go daadesots’ąąhíí át’éé, daanohwigha łił daanjǫǫgo dábik’eh.
1JO 3:12 Doo Cain k’ehgo ádaant’ee da, nchǫ’i nlįįhń yits’ą́’dí’ nlįįgo bik’isn náizesdįį. Nt’é bighą yizes‐hį́į́? Dabíí bi’at’e’ nchǫ’dá’ bik’isn dábik’ehyú át’ééhíí bighą.
1JO 3:13 Shik’ííyú, ni’gosdzáń biká’ nṉee nohwik’edaanṉiihyúgo, doo nohwił díyadaagot’ee da le’.
1JO 3:14 Nohwik’isyú nohwił daanzhǫǫhíí bighą da’itsaah bits’ą́’dí’ ihi’ṉaazhį’ daasiikaihíí bídaagonlzį. Dahadíń doo bik’isn bił nzhǫǫ dahíí, da’itsaahíí yiyi’ golį́į́.
1JO 3:15 Dahadíń bik’isn yik’enṉiihń iłk’idá’ nṉee yizes‐hįįhíí k’ehgo at’éhi at’éé: dahadíń nṉee yizes‐hįįhíí ’ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí doo yee hiṉaa dago bídaagonołsį.
1JO 3:16 Jesus bi’ihi’ṉa’ nohwá nyinné’íí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí bídaagonlzį: áík’ehgo néé ałdó’ nohwi’ihi’ṉa’ nohwik’isyú bá ndaan’né’ dábik’eh.
1JO 3:17 Dahadíń ni’gosdzáń biká’ be’ihi’ṉaahíí dawa yígoyiłį́į́dá’, bik’isn tét’iyéégo yígółsį ndi doo yaa ch’oba’ dayúgo, hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí bijíí biyi’ golį́į́?
1JO 3:18 Áídá’ shichągháshé, da’aṉiigo łił daanjǫǫgo iłch’odaahi’ṉii le’, doo daazhógo ádaan’ṉiigo da, doo daazhógo baa nadaagohiilṉi’ da.
1JO 3:19 Díí bee da’aṉii ágot’eehíí bits’ą́’dí’ daandlįįgo bídaagonlzį doleeł, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nohwijíí biyi’ nkegohen’ááníí begoz’ąą doleeł.
1JO 3:20 Nohwijíí yuṉe’ doo bik’ehyú ádaant’ee da daandzįyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwijíí bitisgo at’ééhíí dawa yígółsį.
1JO 3:21 Shił daanohshóni, nohwijíí yuṉe’ dábik’ehyú ádaant’eehíí bídaagonlzįyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo ńdaahiildzid da.
1JO 3:22 Áík’ehgo nt’éhéta bídaahónkeedíí nohwaa yiné’, ngon’ááníí bikísk’eh ádaant’ee, ła’íí dábił bik’ehyú ádaant’eehíí bighą.
1JO 3:23 Díínko ngon’áni at’éé, BiYe’, Jesus Christ, daahohdląą le’, ła’íí łił daanohjǫǫ le’, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngon’ą́ą́híí k’ehgo.
1JO 3:24 Hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’áni yikísk’eh at’ééhń, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyi’ golį́į́, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yiyi’ golį́į́. Holy Spirit nohwaa daizné’íí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiyi’ golį́į́go bídaagonlzį.
1JO 4:1 Shił daanohshóni, spirits doo dawa daahohdląą da, áídá’ spirits bídaanohtahgo bídaagonołsįįh, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daanlįį shįhíí, dagohíí doo bits’ą́’dí’ daanlįį da shįhíí: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ádaadil’íni łą́ą́go ni’gosdzáń biká’ niheskaihíí bighą.
1JO 4:2 Díí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirit bídaagonołsį: Spirit daantį́į́gee, Jesus Christ nṉee k’ehgo nyáá, ṉiihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nlíni at’éé:
1JO 4:3 Áídá’ spirit daantį́į́gee, Jesus nṉee k’ehgo nyáá, doo ṉii dahíí doo Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ nlíni at’éé da: díí Christ bich’į’ nagonłkaadíí bispirit at’éé, hígháhgo ba’ikodaanohsį n’íí; da’áí iłk’idá’ ni’gosdzáń yiká’ nlįį.
1JO 4:4 Shichągháshé, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi daanohłįį, áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ádaadil’íni bitis daasolįį: nohwiyi’ golį́į́hń ni’gosdzáń biyi’ golį́į́hń bitisgo at’ééhíí bighą.
1JO 4:5 Ni’gosdzáń bits’ą́’dí’ daanlįį: áí bighą ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yaa yádaałti’, áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nṉee daabidits’ag.
1JO 4:6 Néé Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi daandlįį: dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yígółsiníí nohwidits’ag; áídá’ dahadíń doo Bik’ehgo’ihi’ṉań yits’ą́’dí’hi nlįį dahíí doo nohwidits’ag da. Díí bee spirit da’aṉiihíí nlįį shįhíí, dagohíí spirit łé’iłchoohíí nlįį shįhíí bídaagonlzį.
1JO 4:7 Shił daanohshóni, łił daanjǫǫ le’: ił’ijóóníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé; dahadíń bił’ijóóníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nlíni at’éé, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań yígółsį.
1JO 4:8 Dahadíń doo bił’ijǫǫ dahíí, doo Bik’ehgo’ihi’ṉań yígółsį da; Bik’ehgo’ihi’ṉań ił’ijóni nlįįhíí bighą.
1JO 4:9 Díí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí nohwił ch’í’ṉah alzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ dała’áhi ni’gosdzáń biká’zhį’ nkeyinł’a’, áń bee daahin’ṉaa doleełgo.
1JO 4:10 Díínko ił’ijóóníí át’éé, doo néé Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił daanzhǫǫhíí bighą da, ndi bíí bił daanjǫǫhíí bighą biYe’ nohwá yínł’a’, bidiłíí bee nohwinchǫ’híí bighą nohwá nahiṉiił doleełgo.
1JO 4:11 Shił daanohshóni, Bik’ehgo’ihi’ṉań dázhǫ́ bił daanjǫǫhíí bighą, néé ałdó’ łił daanjǫǫ le’.
1JO 4:12 Doo hak’i hadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań yo’įį da. Néé łił daanjǫǫyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiyi’ golį́į́, nohwił nzhooníí dayúweh nłdzil hileehíí bighą łalzaa.
1JO 4:13 Díí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyi’ daagondlįįgo, ła’íí bíí nohwiyi’ golį́į́go bídaagonlzį, dabíí biSpirit nohwaa yiné’híí bighą.
1JO 4:14 NohwiTaa biYe’ ni’gosdzáń biká’ nṉee hasdáyiṉiiłgo yinł’a’íí daahihiiltsąągo baa daagohiilṉi’.
1JO 4:15 Dahadíń, Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ at’éé, ṉiihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyi’ golį́į́, bíí ałdó’ yiyi’ golį́į́.
1JO 4:16 Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanjooníí bídaagonlzį ła’íí daahohiidląą. Bik’ehgo’ihi’ṉań ił’ijóni nlįį; áík’ehgo hadíń ił’ijóni yiyi’ golííníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań yiyi’ golį́į́, ła’íí bíí ałdó’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyi’ golį́į́.
1JO 4:17 Áí bighą nohwił’ijóóníí nłdzilgo nohwá łalzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań nṉee yándaago’aahíí bijįį doo daasiite’ dago nasiidzįį doleełgo ni’gosdzáń biká’ daagondlįį ndi áń ye’at’ééhíí néé ałdó’ be’ádaant’eehíí bighą.
1JO 4:18 Hadíń bił’ijóóníí doo neildzid da; ił’ijóóníí łalzaahíí bee négodzidíí nain’į: hadíń neildzidíí biniigodilṉe’. Hadíń neildzidíí bił’ijóóníí doo łalzaa da.
1JO 4:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań dantsé bił daanjǫǫhíí bighą nohwił daanzhǫǫ.
1JO 4:20 Dahadíń, Bik’ehgo’ihi’ṉań shił nzhǫǫ, ṉiidá’ bik’isn yik’enṉiihyúgo, áí łé’iłchóhi nlįį: dahadíń bik’isn yo’íni ndi doo bił nzhǫǫ dadá’, hagot’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań, doo yo’įį dahíí, bił nzhǫǫ doleeł?
1JO 4:21 Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá ngon’áni at’éé, Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bił nzhooníí bik’isn ałdó’ bił nzhǫǫ le’.
1JO 5:1 Nṉee daantį́į́gee Jesus, Christ nlįįgo yodlaaníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nlįį: áík’ehgo dahadíń nohwiTaa bił nzhooníí, bizhaazhé ałdó’ bił nzhǫǫ.
1JO 5:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił daanzhǫǫgo, ngon’ááníí bikísk’eh ádaant’eeyúgo, áí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bichągháshé nohwił daanzhǫǫgo bídaagonlzį.
1JO 5:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań ngon’ááníí bikísk’eh ách’ít’ééhíí, áń koł nzhóni at’éé: áń ngon’ááníí bikísk’eh ách’ít’ééhíí doo nyee da.
1JO 5:4 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nliiníí ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yitis nlįį: nohwi’odlą’íí bee ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí bitis daandlįį.
1JO 5:5 Hadíń ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yitis nlįį? Dahadíń Jesus Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nlįįgo yodlaaníí zhą́.
1JO 5:6 Jesus Christ tú hik’e dił biłgo bee nyáá, doo dá tú zhą́ bee da; tú hik’e dił biłgo bee nyáá. Holy Spirit da’aṉii nlįįhíí bighą da’aṉiigo baa nagolṉi’.
1JO 5:7 Taagi yaaká’yú da’aṉiigo baa nadaagolṉi’, nohwiTaa, hik’e Yati’ nlíni, ła’íí Holy Spirit: áí taagihíí dała’áhi at’éé.
1JO 5:8 Taagi ni’gosdzáń biká’ da’aṉiigo baa nadaagolṉi’, Holy Spirit, hik’e tú, ła’íí dił: díí taagihíí dáłełt’eego ádaaṉii.
1JO 5:9 Nṉee nadaagolṉi’íí hódaayélts’ąą, áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań nagolṉi’íí itisgo ádaanzįgo hódaayélts’ąągo nłt’éé: áí nagolṉi’íí dabíí biYe’ yaa nagolṉi’híí át’éé.
1JO 5:10 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ yodlaaníí, dabíí da’aṉii na’goṉi’go yígółsį: dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yodląą dahíí, łé’iłchoogo áyíłsį; biYe’ yaa nagolṉi’íí doo yodląą dahíí bighą.
1JO 5:11 Díínko yaa nagolṉi’íí át’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí nohwaa daidez’ąą, díí ihi’ṉaahíí biYe’ yiyi’ golį́į́.
1JO 5:12 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ yigoyiłį́į́híí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí yee hiṉaa; dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ doo yigoyiłį́į́ dahíí doo áík’ehgo hiṉaa da.
1JO 5:13 Díí k’e’eshchiiníí nohwíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ daahohdlaaníí nohwich’į’ k’e’eshchįį; ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí bee daahinohṉaa bídaagonołsį doleełhíí bighą, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ bizhi’ dayúweh daahohdląą doleełgo.
1JO 5:14 Díínko bee bada’óndlii, nt’éhéta biká da’ohiikąąh, bíí hát’ííníí bik’ehgoyúgo, nohwidits’ag:
1JO 5:15 Nt’éhéta biká da’ohiikąąhgee nohwidits’ago bídaagonlziyúgo, biká da’ohiikąąhíí daasiit’įįdgo bídaagonlzį.
1JO 5:16 Dahadíń bik’isn nchǫ’íí doo bighą da’itsaah dahíí ye’at’į́į́go yo’įįyúgo, yighą okąąh le’, áík’ehgo nchǫ’íí doo bighą da’itsaah dahíí ye’ádaat’iiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań ihi’ṉaahíí bá baa daide’aah doleeł. Nchǫ’híí bighą da’itsaahíí gólį́į́: áí bighą hadíń okąąh le’ doo dishṉii da.
1JO 5:17 Doo bik’ehyú ánách’ot’įįł dahíí dawa nchǫ’ihíí át’éé: áídá’ nchǫ’íí doo bighą da’itsaah dahíí gólį́į́.
1JO 5:18 Dahadíń Bik’ehgo’ihi’ṉań bizhaazhé nliiníí doo nchǫ’go at’į́į́ dago bídaagonlzį; Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nłt’éégo bistįį, áík’ehgo nchǫ’i nlįįhń doo bíhi’náh dago ábíłsį.
1JO 5:19 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ daandlįįgo bídaagonlzį, áídá’ ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo nchǫ’i nlįįhń yebik’eh.
1JO 5:20 Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’ nyáágo nohwił ídaagozįgo ádaanohwizlaahíí bídaagonlzį, Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉii nlíni bídaagonlzį doleełgo; dabíí da’aṉii nlíni biyi’ daagondlįį, biYe’, Jesus Christ biyi’ daagondlįį. Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉíhi, ła’íí ihi’ṉaa doo ngonel’ąą dahíí át’éé.
1JO 5:21 Shichągháshé, nadn’áí bee daach’okąąhíí bits’ą́’zhį’ ádaanoht’ee. Doleełgo at’éé.
2JO 1:1 Shíí, ínashood básízíni, isdzán Bik’ehgo’ihi’ṉań bita’hazlaahíí, bichągháshé biłgo bich’į’ k’e’eshchii, áí da’aṉiigo shił daanzhǫǫ, doo shí zhą́ da, nṉee da’aṉii ágot’eehíí yídaagołsiníí dawa ałdó’;
2JO 1:2 Da’aṉii ágot’eehíí nohwijíí biyi’ golį́į́híí bighą k’e’eshchii, áí da’aṉii ágot’eehíí dahazhį’ nohwił nlįį doleeł.
2JO 1:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń, nohwiTaa biYe’ nlíni, bits’ą́’dí’ aatét’íi ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’, da’aṉii ágot’eehíí ła’íí ił’ijóóníí biłgo.
2JO 1:4 Nichągháshé ła’, nohwiTaa nohwá ngon’ą́ą́híí k’ehgo da’aṉii ágot’eehíí yikísk’eh hikahgo baa niyááhíí bighą shił gozhǫ́ǫ́.
2JO 1:5 Shilah, begoz’aaníí doo áníidéhi bee nich’į’ k’e’eshchii da, áídá’ yati’ baa gozhóni dantsé daadesiits’ąądá’ bee nohwá ngot’ąą n’íí, baa nánoshkąąh, díínko, Łił daanjǫ́ǫ́ le’.
2JO 1:6 Díí bee nohwił’ijóóníí bígózį, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí bikísk’eh hiikahyúgo. Díínko begoz’áni, Bił’ijóóníí biyi’zhį’go hohkah le’, dantsé daadesots’ąą n’íí k’ehgo.
2JO 1:7 K’izé’idiłteehíí łą́ą́go ni’gosdzáń biká’yú daadeskai, áí Jesus Christ nṉee k’ehgo nyáá, doo ṉii da. Hadíń doo áṉíí dahíí k’izé’idiłteehíí ła’íí Christ bich’į’ ngonłkaadíí át’éé.
2JO 1:8 Ídaa daagonohdząą, nohwitahyú nada’siidziidíí doo da’ílíí daanoł’įį da doleełgo, áídá’ áí bighą nohwich’į’ nahi’ṉííł doleeł.
2JO 1:9 Dahadíń, Iłch’ígonsh’aah, ṉiidá’, Christ áṉííyú doo áṉíí dayúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań doo bił nlįį da. Áídá’ dahadíń Christ áṉííyú áṉííhíí nohwiTaa hik’e biYe’ biłgo yił nlíni at’éé.
2JO 1:10 Hadíń nohwaa nyáágo díí iłch’ígot’aahíí doo yee nohwich’į’ yałti’ dayúgo, nohwigową yuṉe’ nohwił ha’áowáh hela’, doo k’ébiłdohṉii da:
2JO 1:11 Hadíń k’eyiłṉiihíí nchǫ’go na’iziidíí yich’oṉíhi at’éé.
2JO 1:12 Łą́ą́go nohwich’į’ k’e’eshchii hasht’į́į́ ndihíí doo naltsoos biká’ ła’íí bek’e’echíhé bee nohwich’į’ k’e’eshchii hasht’į́į́ da, ndi nohwaa nsháhgo daałiit’įįgo iłch’į’ yádaahiilti’íí zhą́ hásht’į́į́, áík’ehgo zhą́ dawa bee nohwił daagozhǫ́ǫ́ doleeł.
2JO 1:13 Nidee Bik’ehgo’ihi’ṉań bita’hazlaahíí bichągháshé, Gozhǫ́ǫ́, daaniłṉii. Doleełgo at’éé.
3JO 1:1 Shíí, ínashood básízíni, Gaius shił nzhóni bich’į’ k’e’eshchii, áń da’aṉiigo shił nzhǫǫ.
3JO 1:2 Shił nzhóni, niyi’siziiníí dá nłt’éé ńt’éégo át’ééhíí k’ehgo dawa ná nzhǫǫgo ła’íí doo nígol’į́h dago ná hásht’į́į́.
3JO 1:3 Nohwik’isyú ła’ kú hikaigo, da’aṉii ágot’éhi bikísk’eh híṉááłgo yaa nadaagolṉi’híí bighą dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́.
3JO 1:4 Odlą’ bee shichągháshé daanlíni da’aṉii ágot’eehíí yikísk’eh hikaahíí ba’ikonsįgo dázhǫ́ shił gozhǫ́ǫ́, bitisgo baa shił gozhóóníí she’ádįh.
3JO 1:5 Ni, shił nzhóni, nohwik’isyú ła’íí anahdí’ nadaakaihíí bich’odaanṉiihíí da’aṉii nłt’éégo ánt’íni at’éé;
3JO 1:6 Hagot’éégo bich’odaanṉiihíí ha’ánázéh yuṉe’ yaa nadaagolṉi’: Bik’ehgo’ihi’ṉań yá nada’iziidgo nadaakaihíí dahnádiikáhgee bich’odaanṉiigo dawa bá ładaalé’go nłt’éégo ánt’íni at’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziidíí áí k’ehgo bá ách’ít’į́į́go nzhǫǫ.
3JO 1:7 Christ yaa nadaagolṉi’híí bighą dahiskai, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daayokąąh dahíí doo nt’é yídaayokéedgo da.
3JO 1:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziidíí nłt’éégo ádaanlzį le’, ágádaahiit’įįyúgo néé ałdó’ da’aṉii ágot’eehíí yánada’iziidíí bich’odaahi’ṉii.
3JO 1:9 Ínashood ha’ánáłséhíí bich’į’ k’eshełchį́į́: ndi Diótrephes, itah nlíni, ínashood binant’a’ hishłeeh nzįgo ádést’íni, doo nohwídaayésts’ąą da ni’.
3JO 1:10 Áí bighą shíí níyáágo bi’at’e’i bínáshṉiih doleeł, yati’ nchǫ’i yee nohwich’į’ yałti’, daanohwoch’íidgo: áí doo bił hwoi dago, dabíí nohwik’isyú doo yich’oṉii hát’į́į́ da, ła’íí hadíí hádaat’iiníí, Dah, yiłṉii, áídí’ doo itah hileehi yá hát’į́į́ da.
3JO 1:11 Shił nzhóni, nchǫ’íí doo be’ił’į́į́ da, nłt’ééhíí zhą́ be’ił’į́į́. Hadíń nłt’éégo ánát’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’hi at’éé: áídá’ doo bik’ehyú ánát’įįł dahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo yígółsį da.
3JO 1:12 Demétrius nṉee dawa nłt’éégo baa yałti’, da’aṉii ágot’eehíí ye’at’éhi ch’í’ṉah áyíłsį, néé ałdó’ nłt’éégo baa nagohiilṉi’, baa nagohiilṉi’íí da’aṉii, bídaagonołsį.
3JO 1:13 Łą́ą́go k’e’eshchii doleeł ni’, ndi bek’e’echíhé doo bee nich’į’ k’e’eshchii da:
3JO 1:14 Áídá’ dét’įhégo nándestsééł ndi at’éé, łihit’įįgo iłch’į’ yáhiilti’ doleeł. Iłch’į’gont’ééhíí bee nich’į’ goz’ąą le’. Nohwit’ekéhíí, Gozhǫ́ǫ́, daaniłṉii. Akú nohwit’ekéhíí dała’á daantį́į́gee bizhi’ daahónzhiigo, Gozhǫ́ǫ́, shá daabiłnṉii.
JUD 1:1 Shíí Jude, Jesus Christ bána’isiidíí, James bik’isn nshłíni, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa hadaidezlaahíí bich’į’ k’e’eshchii, áí Jesus Christ ídédaaboltą’i ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’į’ ádaanṉiidi:
JUD 1:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí, ła’íí bits’ą́’dí’ iłch’į’gont’ééhíí ła’íí bił’ijóóníí dayúwehyú bee nohwich’į’ ígohigháh le’.
JUD 1:3 Shił daanohshóni, odlą’ bił dała’á da’ohiidląąhíí bee hasdá’iiłdéhi dázhǫ́ hásht’į́į́go baa nohwich’į’ k’e’eshchíígo ni’, áídá’ odlą’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí baa daadest’ąą n’íí bá nadaagonołkaad doleełgo nohwidag yashti’ doleełhíí bighą nohwich’į’ k’e’eshchii.
JUD 1:4 Nohwitahyú nṉee ła’ ha’ádaanihest’į́į́, áí doo áníidá’ díí bighą ch’ídaagodeehgo bá nagoz’ąą lę́k’e, nṉee doo daagodnłsį dahíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí k’ihzhį’ ádaizlaadá’ nchǫ’íí zhą́ dahot’éhé yaa ídaadest’ąą lę́k’e, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’áhi hik’e Jesus Christ nohweBik’ehń gádaabiłṉii, Doo áń zhą́ da’ch’okąąh at’éé da, daaṉii.
JUD 1:5 Díí iłk’idá’ bídaagonołsį ndi bínádaałṉiih nohwiłdishṉii, nohweBik’ehń nṉee Egypt golzeedí’ hayííṉil n’íí bikédí’go, áí bitahyú doo da’odląą dahíí da’ílíí ádaizlaa lę́k’e.
JUD 1:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ła’ yaaká’yú daagolį́į́ n’íí dantsédá’ yedaabik’eh n’íí yits’ą́’zhį’ daaheskai, áík’ehgo godiłhił yuyaa bésh hishbizhíí bee dahazhį’ dahdaahestł’ǫ́ǫ́go ígozisgo baa yá’iti’íí bijįįzhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bishṉil.
JUD 1:7 Sódom ła’íí Gomórrah ła’íí biṉaayú kįh nagozṉilíí biyi’ nṉee daagolíni n’íí da’ágát’éégo nant’į’ na’idaahíí yaa ídaadest’ąą, ła’íí iłch’į’ biini’ daama’, áí bich’į’ nahi’ṉiiłgo dahazhį’ ch’iidn bikǫ’ diltłi’i yee biniidaagodeszaa; díínko bee nṉee bił ch’ídaagot’aahi at’éé.
JUD 1:8 Da’ágát’éégo díí nṉee nchǫ’go nadaayeełíí bee bits’í daiłchǫǫh, yedaabik’ehíí doo daidnłsį da, ła’íí yaaká’yú daagolíni daach’idnłsíni nchǫ’go yaa yádaałti’.
JUD 1:9 Míkael, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí da’tiséyú sitínihi ndi, ch’iidn nant’án yiłnagonłkaadgo Moses bits’í n’íí bighą łahadit’áhdá’ biini’ hą́hgo doo yati’ ye’okáałgo yaa dahgoz’ąą da, áídá’ gáyiłṉii, NohweBik’ehń nił diteh ndi at’éé.
JUD 1:10 Áídá’ díí nṉeehíí, nt’é doo yídaagołsį dahíí nchǫ’go yaa yádaałti’: ndi dziłká’yú gólííníí doo natsídaakees dahíí k’a’at’éégo dabínik’eh yídaagołsiníí ánádaat’įįłíí zhą́ ye’ádaat’ee, áí bee ídaadilchǫǫh.
JUD 1:11 Áí nṉee bá góyéé doleeł! Cain holzéhi adzaa n’íí k’ehgo ádaadzaa, Bálaam holzéhi bich’į’ nahi’ṉiiłhíí bighą nihesíí n’íí k’a’at’éégo zhaali yidáhzhį’ ádaaṉe’go ndaahiłsiih, ła’íí Córe holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ nagonłkaadgo da’ílíí silįįhíí k’ehgo áí da’ílíí daadoleeł.
JUD 1:12 Díí nṉeehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee łił daanohjǫǫgo náda’ohdįįhíí daiłchǫǫhgo ádaat’įįh, doo daaste’ dago itisgo náda’idįįh bił náda’ohdįįhgee: yaak’os tú da’ádįhgo bił nagoyolhíí k’ehgo ádaat’ee; ch’il náhásgani binest’ą’ ádini, nakidn da’iłké’ náhásgani, bikeghad dá bił hádodzįįzíí k’ehgo ádaat’ee;
JUD 1:13 Túnteel bigháń hashkeego nadiidáhíí k’ehgo ádaat’ee, tú bizhol hayił’eełhíí k’ehgo bi’at’e’ bik’e ídaayágosiníí hit’įį hileeh; ts’iłsǫǫsé da’adzaayú nadaahi’ṉahgo dahnazṉilhíí k’ehgo ádaat’ee, chagołheeł dázhǫ́ diłhiłihíí dahazhį’ bá begoz’ąą.
JUD 1:14 Adamdí’ godezt’i’go gosts’id iłké’ hanáłolchįįgee Énoch naghaa lę́k’e, áń díí nṉeehíí yuṉáásyú ágoṉe’íí yaa nagolṉi’ lę́k’e, gánṉiidgo, Isąą, nohweBik’ehń nṉee báhadaadeszaahíí goneznan doo náhóltag dayú hilt’eego yił dokah,
JUD 1:15 Nṉee dawa yándaago’aahíí bighą hígháh, áí nṉeehíí bitahyú hadíí doo daagodnłsį dahíí doo daagodnłsį dago ánádáát’įįd n’íí bił ch’í’ṉah ádaagole’go, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokáałgo yaa yádaałti’ n’íí ałdó’ nda’iłsiihíí bił ch’í’ṉah ádaagole’go hígháh.
JUD 1:16 Díí nṉeehíí aadaanét’į́į́, ła’íí dawahá yída’iłtah, nchǫ’i hádaat’iiníí yikísk’eh daahiṉaa; ídaa da’odlíígo yati’ dázhǫ́ nchaahíí yee yádaałti’, daazhógo ádaaṉiigo yati’ baa gozhóni bee nṉee yich’į’ yádaałti’, da’it’įįhíí bighą.
JUD 1:17 Ndi shił daanohshóni, Jesus Christ nohweBik’ehń binadaal’a’á yuṉáásyú ágoṉe’íí dabíntsédá’ yaa nadaagolṉi’ n’íí bínádaałṉiih;
JUD 1:18 Gádaanohwiłṉii n’íí, Iké’yú goldohíí biyi’ aadaadlohíí doo daagodnłsį dago nchǫ’íí hádaat’iiníí yikísk’eh ádaat’eehíí daahikáh doleeł.
JUD 1:19 Díí nṉeehíí da’aṉii ágot’eehíí yits’ą́’zhį’ ádaaṉe’íí daanlįį, ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí yikísk’eh ádaat’ee, Holy Spirit doo biyi’ daagolį́į́ da.
JUD 1:20 Áídá’ nohwihíí, shił daanohshóni, nohwi’odlą’ dilzini bee nłdzilgo ádaadohdle’, Holy Spirit biláhyú da’ohkąąhgo,
JUD 1:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań bił’ijóóníí biyi’ daagonohłįįgo ádaadinołzį, Jesus Christ nohweBik’ehń nohwaa ch’oba’go dahazhį’ ihi’ṉaahíí nohwaide’aahíí biká daadeh’į́į́.
JUD 1:22 Áí nṉee nchǫ’go ánádaat’įįłíí ła’ baa daach’ohba’go łahgo bich’į’ ádaanoht’ee:
JUD 1:23 Ła’ihíí binchǫ’íí baa daagonohsąągo, kǫ’ biyi’dí’ hadaahohdzį́į́sgo hasdádaahṉííł; nchǫ’go ánádaat’įįłhíí bighą bidiyágé bits’ą́’ łikizhgo alzaahíí ndi nohwił daanchǫ’ le’.
JUD 1:24 Dánkota nanánohdéh doleełíí yits’ą́’zhį’ Bik’ehgo’ihi’ṉań ánohwiłsįgo yínel’ąą, ła’íí doo nohwaa dahgoz’ąą dago dabíí bits’ą́’idindláádgee, bidáhzhį’ dázhǫ́ nohwił gozhǫ́ǫ́go nasozįįgo ádaanohwidolííłgo yínel’ąą,
JUD 1:25 Áń Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á góyáni, Hasdánohwiṉiiłíí, ihégosiníí, ízisgo at’ééhíí, dahot’éhé yebik’ehíí, ła’íí nawodíí bíyéé le’, dák’ad, ła’íí dahazhį’. Doleełgo at’éé.
REV 1:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań yuṉáásyú hago ágoṉéh shįhíí Jesus yił ch’í’ṉah ágólaa, Jesus bánada’iziidíí bich’į’ ch’í’ṉah áiléhíí bighą; bána’iziidi, John holzéhi, yich’į’ na’ágole’go yaaká’dí’ binal’a’á John yich’į’ oyiił’á’:
REV 1:2 John, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí, ła’íí Jesus Christ hant’é ṉii láń shįhíí, ła’íí hadíí dahot’éhé yo’įį láń shįhíí yaa nagosṉi’.
REV 1:3 Hadíń yuṉáásyú hago ágoṉéhi baa na’goṉi’íí yozhííhíí, ła’íí hadíń daidezts’aaníí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł, ła’íí díí k’e’eshchiiníí daayotą’íí ałdó’ biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł: iłk’idá’ biká’ nagowaahíí bighą.
REV 1:4 Shíí, John nshłíni, Asiayú ínashood ha’ánáłséhíí gosts’idiyú nagozṉili bich’į’ k’e’eshchii: Nliiníí, nlįį n’íí, dogáłi, áń bits’ą́’dí’ iłgoch’oba’íí ła’íí iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’; ła’íí Spirits gosts’idi Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaagee bádįh nadaaziiníí bits’ą́’dí’;
REV 1:5 Ła’íí Jesus Christ da’aṉiigo aanagolṉi’íí, nanezna’íí bitahdí’ dantsé nágosdlíni, ni’gosdzáń biká’ nṉee nadaant’aahíí yá nant’áhi ałdó’ bits’ą́’dí’, iłgoch’oba’íí hik’e iłch’į’gont’ééhíí bee nohwich’į’ goz’ąą le’. áń bił daanioogo nohwinchǫ’íí ąął nohwá táyizgiz bidiłíí bee,
REV 1:6 Áń nant’án ádaanohwizlaa, ła’íí biTaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań, bi’okąąh yebik’ehgo ádaanohwizlaa; áń dázhǫ́ ba’ahégosį le’, dawa yebik’eh le’, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’. Doleełgo at’éé.
REV 1:7 Isąą, yaak’os biyi’dí’ nádáh; dakówa daach’iłtséh, hadíń bighádaach’isgeedíí ałdó’: ni’gosdzáń biká’ nṉee dahot’éhé iłtah at’éégo hadaazt’i’íí áń yik’e natídaadindlii doleeł. Da’aṉii. Doleełgo at’éé.
REV 1:8 NohweBik’ehń, nliiníí, nlįį n’íí, dogáłi, Dák’a’at’éhi, gáṉíí, Shíí Álpha hik’e Oméga, begodeyáhi hik’e bengont’i’i nshłįį.
REV 1:9 Shíí John, nohwik’isn, Jesus binkááyú nohwił dała’ nohwich’į’ nadaagontł’ogi, hik’e Jesus Christ bilałtł’áhgee nohwił daanshłíni, ła’íí nyee ndi dayúweh bił dahikahi, ni’ táyi’ dahgoz’ąą Pátmos holzeegee sídáá, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí hik’e Jesus baa nagoshṉi’íí bighą.
REV 1:10 Godilziníí bijįį Holy Spirit shiká’zhį’ adzaago, shine’dí’ kozhii dázhǫ́ adįįd dilwoshgo disiits’ą́ą́, bésh dilwoshé áṉííhíí k’ehgo,
REV 1:11 Gáṉíígo, Shíí Álpha hik’e Oméga nshłįį, dantséyúhi hik’e iké’yúhi: áídí’ gánádi’ṉiigo, Hant’é hí’ííníí naltsoos biyi’ bak’e’iłchíígo Asiayú ha’ánázéhé gosts’idiyú nagozṉilíí bich’į’ áńléh; Éphesus, Smýrna, Pérgamos, Thyatíra, Sárdis, Philadélphia, Laodicéa, díí dawa bich’į’ ádaanle’.
REV 1:12 Hadíńshą’ áshiłṉii nsįgo t’ąązhį’ náníshṉe’. Akú ik’ah kǫ’íí biká’dahnásiłt’áhi óodo be’alzaahi gosts’idiyú odaaz’aago hiłtsąą;
REV 1:13 Ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhi gosts’idiyú odaaz’aahíí iłṉi’dí’ ła’ nṉee ga’ánolini sizįį, bidiyágéhíí bikets’inyú nel’ąą, bizis óodo be’alzaahi dázhǫ́ nteeli bitilyú nel’ąągo bínást’i’.
REV 1:14 Bitsits’in hik’e bitsizíl łigai, dibełį́į́ bighaa dázhǫ́ łigai łehíí k’ehgo, zas k’ehgo łigai; biṉááhíí kǫ’ yaadiiṉahíí k’ehgo at’éé.
REV 1:15 Bikeehíí bésh brass holzéhi, kǫ’ biyi’ hibeezhgo dázhǫ́ bik’ena’didlaadhíí k’ehgo at’éé; bizhiihíí tú dázhǫ́ łą́ą́go dits’ag łehíí k’ehgo aiłts’ag.
REV 1:16 Bigan dihe’nazhiṉéégo ts’iłsǫǫsé gosts’idi dahyoṉił: bésh be’idiltłishé dá’iłch’izhiṉéé deníni bizé’dí’ há’áá; ła’íí binii’íí ya’áí dázhǫ́ bits’ą́’idindláád łehíí k’ehgo at’éé.
REV 1:17 Hiłtsąądá’ biyahzhį’ nágo’ dasiitsąąhíí k’ehgo. Áídí’ bigan dihe’nazhiṉéé bee shiká’ ndelṉiih, gáṉíígo, Doo nénldzid da; shíí dantseyúhi hik’e iké’yúhi nshłįį:
REV 1:18 Shíí dasiitsąą n’íí naahi’ṉaahíí nshłįį; sąą, dahazhį’ hinshṉaa, Doleełgo at’éé; ch’iidntahíí ła’íí da’itsaahíí bá be’igęęsé nashṉil.
REV 1:19 Hant’é hí’ííníí hik’e hago ágót’įį shįhíí, ła’íí kodí’ godezt’i’go hago ágóṉe’ shįhíí bak’e’iłchíí;
REV 1:20 Ts’iłsǫǫsé gosts’idi shigan dihe’nazhiṉéégo dahishṉiłgo hinłtsaaníí, hik’e ik’ah kǫ’íí biká’dahnásiłt’áhi óodo be’alzaahi gosts’idyú odaaz’aahíí, doo baa nił ígózį dahíí bígosíńłsįįh. Ts’iłsǫǫsé gosts’idihíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á ha’ánázéh gosts’idi yánazíni ádaat’ee: ik’ah kǫ’íí biká’dahnásiłt’áhi gosts’idihíí ha’ánázéh gosts’idihíí ádaat’ee.
REV 2:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Éphesusgee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo: Ts’iłsǫǫsé gosts’idi bigan dihe’nazhiṉéégo dahyoṉiłíí, ik’ah kǫ’íí biká’dahnásiłt’áhi óodo be’alzaahi gosts’idi yitah naghaahi gáṉíí,
REV 2:2 Ánánt’įįłíí, nyeego na’izíidíí, nyee ndi bidag áńt’ééhíí bígonsį, nṉee nchǫ’go ádaat’eehíí nił daanchǫ’: ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á daandlįį, daaṉii ndi doo áí daanlįį dahíí, łéda’iłchoogo ádaaṉiigo bídaagosíńłsįįdgo bígonsį ałdó’:
REV 2:3 Nyee ndi bínenl’ą́ą́, ła’íí bidag áńt’ee, ła’íí shizhi’híí bighą nyeego na’izíid ni’, t’ah doo hwahá baa nakaad dago bígonsį.
REV 2:4 Da’ágát’éé ndi díí dała’á be’áńt’ééhíí doo shił nzhǫǫ da, dantsédá’ nił’ijǫ́ǫ́ n’íí bits’ą́’ ńnyaahíí bighą.
REV 2:5 Hadí’ gódah ch’íńkaad láń shį bínánlṉíhgo t’ąązhį’ nádndáhgo, dantsédá’ áńt’ee n’íí k’ehgo ánáńdléh; dahyúgohíí dagoshch’į’ naa nsháhgo, ni’ik’ah kǫ’íí biká’dahnásiłt’áhi naadíshtįįh, doo t’ąązhį’ nádndzaa dayúgo.
REV 2:6 Áídá’ díí zhą́ nłt’éhi be’áńt’ee, Nicoláitans daanlíni bi’at’e’ nił daanchǫ’, shíí ałdó’ shił nchǫ’.
REV 2:7 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’; Hadíń dawa yitis siliiníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bidázhǫ́ gózhǫ́ǫ́ goz’ąą yuṉe’ ch’il be’ihi’ṉáhi sikaadíí baa dahnazṉilíí yiyąągo baa godidish’aał.
REV 2:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Smýrnagee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo; Dantséyúhi hik’e iké’yúhi nlíni, daztsąą ndi naahi’ṉa’i nlíni gáṉíí;
REV 2:9 Ánánt’įįłíí, nich’į’ nadaagontł’og, ła’íí tént’iyégo bígonsį, (ndi hánłdzil); ła’, Jews daandlįį, daaṉii ndi doo áí daanlįį da, daazhógo ádaadil’įįgo bígonsį, áí Satan yá áła’ánát’įįhi daanlįį.
REV 2:10 K’ad bee niniigodilṉe’íí doo béńldzid da: nohwíí ła’ ch’iidn nant’án ha’ánohwiłkaad, nanohwídaantaago; goneznan iskąązhį’ goyéé’go nohwich’į’ nagowaa doleeł: ni’odlą’íí bee síńzįį dasíńtsąązhį’, áík’ehgo dahazhį’ ihi’ṉá naa dish’aał, gonṉeegee ch’ah hobįįhíí k’ehgo.
REV 2:11 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’; Hadíń dawa yitis siliiníí nakidngee danáá’itsaahíí doo bee baa gowáh da.
REV 2:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Pérgamosgee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo; Bibéshbe’idiltłishé dá iłch’izhiṉéé deníni golínihíí gáṉíí;
REV 2:13 Ánánt’įįłíí, hayú gonlííníí bígonsį, Satan nant’áágo dahsdaayú: shizhi’íí nłt’éégo hóńtą’go bee nanṉaa ni’, Ántipas, nłt’éégo shá át’éhihi, nohwitahyú, Satan golį́į́yú, zesdįįdá’ ndi shondlaaníí doo yó’ogodíń’ąą da ni’.
REV 2:14 Da’ágát’éé ndi díí zhą́ be’áńt’ééhíí doo shił nzhǫǫ da, aigee ła’ Bálaam iłch’ígon’áni bił daanzhǫǫgo daayotą’, áń Bálak Israel hat’i’i nchǫ’go ádaaṉe’go doleełi yił ch’ígó’aahgo da’okąąhgo hidáń nadn’áí yaa hasṉil n’íí daayiyąą doleełgo, ła’íí nant’į’ nadaakaigo yił ch’ígon’ą́ą́.
REV 2:15 Aigee ałdó’ ła’ Nicoláitans bił ch’ídaagos’áni bił daanzhǫǫgo daayotą’, áí dázhǫ́ shił nchǫ’i.
REV 2:16 Ninchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ádńlṉe’; dahyúgohíí dagoshch’į’ naa nsháhgo sizé’dí’ béshbe’idiltłishé bee bił nadaagonshkaad.
REV 2:17 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’; Hadíń dawa yitis siliiníí báń, mánna holzéhi, nanl’į’ n’íí ła’ bá daadi’dishné’, tséé łigai bizhi’ áníidéhi biká’ dahgoz’áni baa dish’aał, áí dahgoz’aaníí baa hit’ááníí zhą́ yígółsį.
REV 2:18 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Thyatíragee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo; Bik’ehgo’ihi’ṉań biYe’, biṉáá kǫ’ yaadiiṉahíí k’ehgo at’éhi, bikeehíí bésh, brass holzéhi, dázhǫ́ bik’ena’didlaadhíí k’ehgo at’éhi gáṉíí;
REV 2:19 Ánánt’įįłíí bígonsį, nił’ijóóníí, shána’izíidíí, ni’odlą’íí, nyee ndi bidag áńt’ééhíí; ntsedá’ ánánt’įįdíí bitisgo ánánt’įįłgo nígonsį.
REV 2:20 Da’ágát’éé ndi díí zhą́ be’áńt’ééhíí doo shił nzhǫǫ da, isdzán, Jézebel holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidíí ádiłdi’ṉíhi, shánada’iziidi nant’į’ nadaakaigo yił ch’ígó’aah ndi doo nt’é biłnṉii da, ła’íí shánada’iziidíí da’okąąhgo hidáń nadn’áí yaa hasṉilíí daayiyąą doleełgo yił ch’ígó’aah ndi doo nt’é biłnṉii da.
REV 2:21 Nant’į’ naghaahíí yits’ą́gháhgo baa godini’ą́ą́; ndi doo yits’ą́ńyáá da.
REV 2:22 Áí bighą áń diṉííhgo ashłe’, ła’íí hadíí yił nant’į’ naskaihíí dázhǫ́ góyéé’go bich’į’ nagowaago ashłe’, nant’į’ nakaihíí doo yits’ą́káh da lę́k’eyúgo.
REV 2:23 Bichągháshé nadaanṉe’go ashłe’; ła’íí ha’ánáłséhíí dawa shídaagołsį doleeł, shíí konatsekees yígółsiníí hik’e kojíí yuṉe’ go’iiníí nshłįį: dała’á notįįgo hant’é ádaasolaahíí dábik’ehyú nohwich’į’ nada’ishṉiił doleeł.
REV 2:24 Áídá’ nohwihíí hik’e Thyatíragee daagonohłiiníí ła’ihíí, áí iłch’ígót’aahíí doo bikísk’eh ádaanoht’ee dahíí, Satan bi’at’e’ k’ehgo áná’ol’įįłíí dázhǫ́ nchǫ’go daałch’iṉiihíí, nohwíí ła’ t’ah doo hwaa bídaagonoł’aah dahíí, doo nt’é be’ánádaahṉe’ nohwiłdishṉii da.
REV 2:25 Díí zhą́, hant’é bee nohwił ch’ígót’aaníí nłdzilgo daahohtą’, nánsdzaazhį’.
REV 2:26 Hadíń dawahá yitis siliiníí, ła’íí nnágódzáázhį’ hago ánásht’įįłíí bikísk’eh at’ééhíí, nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí yebik’ehgo baa godidish’aał:
REV 2:27 ShiTaa shaa godin’ą́ą́híí k’ehgo yá nant’aa doo, bésh iłíí bee; goshtł’ish idee daasits’iłgo ts’iltąąhíí k’ehgo ts’idołtįįł.
REV 2:28 Ts’iłsǫǫsécho baa dish’aał.
REV 2:29 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’.
REV 3:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Sárdisgee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo; Bik’ehgo’ihi’ṉań Spirits gosts’idi ła’íí ts’iłsǫǫsé gosts’idi yegoyiłííníí gáṉíí; Ánánt’įįłíí bígonsį, hinṉáágo daaniłch’iṉii ndi dasíńtsáni áńt’ee.
REV 3:2 Ch’ínándzíídgo, hadíí nádaagodziihíí dák’azhą́ nanṉe’íí nalwodgo ánándle’: hago ánánt’įįłíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee doo nzhǫǫ da ląą bígosíłsįįd.
REV 3:3 Áík’ehgo hant’é naa hi’né’ ła’íí dasíńts’ąą lą́ą́ shįhíí bínánlṉíh, áí bikísk’eh áńt’ee, ninchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ánán’ṉe’. Doo ch’ínáńdzííd dayúgohíí, in’įįhi higháh łehíí k’ehgo nsháh, hagee hokosíí biyi’ nsháhíí doo bígonłsį́ da doo.
REV 3:4 Sárdisgee nṉee da’akwíyé godziih, doo hwahá bidiyágé chįh ádaile’ da: áí dá łigai nt’éégo bik’enada’izlaago bił hishkah doo: áí yik’e shijeedhíí bighą.
REV 3:5 Hadíń dawahá yitis siliiníí dá łigai nt’éégo bik’e’izlaa doo; ihi’ṉá naltsoosíí biká’ bizhi’ doo k’ená’ishdéh da doo, shiTaa hik’e binal’a’á yaaká’yú daagolííníí binadzahgee bizhi’íí hodishiił.
REV 3:6 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’.
REV 3:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Philadélphiagee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo; Godiyįhgo at’éhi, da’aṉiigo at’éhi, be’ohigęęsé David bíyéé n’íí naitįįhi, ch’ińtą́ą́yúgo doo hadíń dená’ditįįhi da; dagohíí de’dintą́ą́yúgo doo hadíń ch’íná’ítįįhi da, áń gáṉíí,
REV 3:8 Ánánt’įįłíí bígonsį: isąą, dáádítį́h ch’í’otąągo ná áshłaa, doo hadíń da’dinótįįhi at’éé da: doo ńńłdzil da ndi shiyati’íí hóńtą’, ła’íí, Áń doo bígonsį da, doo hak’i shiłdínṉiid da.
REV 3:9 Satan yá íła’ánádaat’įįhíí, Jews daandlįį, daaṉii ndi doo áí daanlįį dago łéda’iłchoogo ádaaṉiihíí; niyahzhį’ hayaa ádaaṉe’go, shił nzhooníí yídaagołsįįhgo ádaashłe’ doo.
REV 3:10 Nyee ndi bidag áńt’ee, niłdéṉiidíí bikísk’eh áńt’ééhíí bighą ni’gosdzáń dahot’éhé biká’ nakída’dintaahíí begowáhíí bits’ą́’zhį’ áninsį doo, ni’gosdzáń biká’ nṉee nabída’dintaahíí.
REV 3:11 Isąą, dák’adégo nánshdaał: nłt’éégo áńt’ééhíí nłdzilgo hóńtą’, yaaká’yú ch’ah hobįįhíí niba’ si’aaníí doo hadíń nits’ą́’ náidi’aah da doleełhíí bighą.
REV 3:12 Hadíń dawahá yitis siliiníí Bik’ehgohinshṉaahíí bikįh biyi’ da’ch’okąąhíí yuṉe’ bíyahdahn’aahíí k’ehgo ashłéh, dahazhį’ doo ch’ínádáhgo da: áń Bik’ehgohinshṉaahíí bizhi’íí biká’ ágoshłe’, Bik’ehgohinshṉaahíí kįh nagozṉili bíyéhi nt’é holzee shįhíí ałdó’ biká’ ágoshłe’, áí Jerúsalem áníidéhi holzee, yaaká’dí’go bee kegoṉáhi, Bik’ehgohinshṉaahíí bits’ą́’dí’; dashíí shizhi’ áníidéhi ndi biká’ ágoshłe’ ałdó’.
REV 3:13 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’.
REV 3:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á Laodicéagee ha’ánázéhíí yásizíni bich’į’ k’e’iłchíí gánṉiihgo: Doleełgo at’éé nliiníí, nłt’éégo da’aṉiigo nagolṉi’íí, Bik’ehgo’ihi’ṉań dawahá áyíílaahíí begodeyáhi gáṉíí;
REV 3:15 Ánánt’įįłíí bígonsį, doo síńk’az da, doo síńdog da: dázhǫ́ síńk’az le’at’éhi, dagohíí dázhǫ́ síńdog le’at’éhi.
REV 3:16 Da’ákugo síńdog, doo síńk’az da, doo síńdog dahíí bighą hanídidishkoh.
REV 3:17 Shíí hásdzil, shíyééhíí łą́ą́, doo nt’é bínshdįh da, ádiłn’ṉíí; ndi díyaant’éé, naa goch’oba’á, tént’iyé, niṉáá ágodįh, dá łinchíí doo ádígonzį dahíí bighą:
REV 3:18 Óodo kǫ’ be’alzaahi shaa nahiłṉíih, hánłdzil doleełhíí bighą; diyágé łigaihíí ák’ihidleeh doleełgo shaa nahiłṉíih, dáłinchíí’íí bik’e ídaa yágondziníí doo hit’įį da doleełhíí bighą; ik’ah niṉáá bíńzhish, nłt’éégo go’į́į́ doleełhíí bighą, niłdishṉii.
REV 3:19 Shił daanzhooníí bił daadishteh, ła’íí biniidaagodishłe’, bił ch’ígonsh’aahgo: áík’ehgo dahńldǫhgo ninchǫ’íí bits’ą́’zhį’ ánṉe’.
REV 3:20 Isąą, dáádítį́hdí’ sézį́į́go nínsts’į: hadíń shizhii yidezts’ąągo shá ch’í’íntą́ą́yúgo, ha’ádishaałgo bił idishįįł, bíí ałdó’ shił idoyįįł.
REV 3:21 Shíí dawa bitis sílį́į́go shiTaa bił nansht’aahíí k’ehgo hadíń dawa yitis siliiníí bił nansht’aa doleełgo baa godinsh’aah.
REV 3:22 Hadíń bijeyi’ golííníí, Spirit ha’ánázéh nagozṉilíí hant’é yiłṉiihíí yíyésts’ąą le’.
REV 4:1 Díí bikédí’go dé’įįd, yaaká’yú dáádítį́h ch’í’otąą lą́ą́go hiłtsąą: dantsé kozhii bésh dilwoshíí k’ehgo aṉiigo disiits’ą́ą́ n’íí shich’į’ hananadzii gáshiłṉiigo, Yushdé’ shich’į’ hasiṉá, kodí’ godezt’i’go hago ágoṉéh shįhíí nich’į’ ch’í’ṉah ashłéh.
REV 4:2 Dagoshch’į’ Holy Spirit shiká’zhį’ adzaago nant’án biká’dahsdáhi yaaká’yú dahs’ąągo hiłtsąą, ła’ yiká’ dahsdaago.
REV 4:3 Áń dahsdaahń tséé ílíni, jasper hik’e sardine holzéhi, ga’ánolįh: nant’án biká’dahsdáhi iłtsą́ą́tł’ól tséé ílíni, émerald holzéhi, ga’ánolįhgo binazt’i’.
REV 4:4 Áí nant’án biká’dahsdáhi si’aaníí biṉaayú nadindį́į́’i biká’dahsdáhi łédńt’i’: áígee bádaayáńyú nadindį́į́’i łigaigo bik’e nadaahezlaago dahnaháztąą; ch’ah óodo be’alzaahi bik’e daadez’ąągo.
REV 4:5 Nant’án biká’dahsdáhi bits’ą́’dí’ hada’didla’ hik’e idi’ṉii ła’íí kozhii daadits’ag: ła’íí bidáhgee gosts’idgo daadiltłi’, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirits gosts’idihi ádaat’ee.
REV 4:6 Nant’án biká’dahsdáhi bidáhgee dolyííni, crystal ga’at’éhi, sikąą: ła’íí biṉaayú dį́į́’yú nt’éshį hiṉáhi nadaazį, bitíldí’ hik’e bighánt’aadí’ dá biṉáá zhą́hi.
REV 4:7 Áí daahiṉáhi ntséhihíí ndóícho ga’ánolįh, nakigeehíí magashi bizhaazhé ga’ánolįh, taagigeehíí nṉee binii’híí binii’hi, dį́į́’igeehíí itsaa na’ṉiihíí ga’ánolįh.
REV 4:8 Áí dį́į́’i daahiṉáhihíí dawa bit’ą’ gostáń daagolį́į́: dá biṉáá zhą́ naz’áni: jįįgee, tł’é’gee, Dilzini, dilzini, dilzini, daaṉii nt’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń Dák’a’at’éhi, nlįį n’íí, nliiníí, dogáłi.
REV 4:9 Dahagee daahiṉáhihíí nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń, doo ngonel’ąą dayú, dahazhį’ hiṉáhi, Ízisgo áńt’ee, yiłṉiigo, daidnłsįgo, yich’į’ ihédaanzįgo,
REV 4:10 Bádaayáńyú nadindį́į́’i nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń yiyahzhį’ hayaa ánádaat’įį, áń doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ hiṉaahíí daayokąąhgo, yaaká’yú daabich’ah daayosbąąhíí yiyahzhį’ hayaa ánádail’įįh gádaaṉiigo,
REV 4:11 NohweBik’ehń, Ízisgo áńt’ee, daaniłch’iṉiigo bik’e síńtįį, daaniłch’íńłsįgo, ła’íí dawa nebik’eh daaniłch’iṉiigo bik’e síńtįį: dawa ánlaa, háńt’įįhíí bighą dawa daagolį́į́, háńt’įįhíí bighą dawa alzaa.
REV 5:1 Nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń bigan dihe’nazhiṉéhi naltsoos yisdisi dahyo’ałgo hiłtsąą, biyi’ hik’e biká’dí’go k’e’eshchíni, gosts’idiyú bidá’doljéég.
REV 5:2 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dázhǫ́ nalwodihi hiłtsąą, áń ádįįd dilwoshgo gáṉíí, Hadíń lą́ą́ naltsoos bidá’doljeegíí ch’í’ízǫ́ǫ́sgo iłts’ą́’ áile’go yik’e sitįį?
REV 5:3 Áídá’ yaaká’yú, ni’ biká’yú, dagohíí ni’ bitł’ááhyú ndi doo hadíń naltsoosíí iłts’ą́’ áile’íí dagohíí yineł’į́į́ ndi yik’e sitįį da.
REV 5:4 Doo hadíń naltsoos iłts’ą́’ áile’go yozhííhíí, dagohíí yineł’į́į́ ndi yik’e sitįį dahíí bighą yat’éégo hishchag ni’.
REV 5:5 Bádaayáńyúhíí dała’á gáshiłṉii, Doo nchag da: díń’įį, Juda hat’i’íí bits’ą́’dí’ Ndóícho, áń David Bikeghadi, dawa yitis silįįhíí bighą, áń zhą́ naltsoos bidá’doljeegíí gosts’idi ch’í’ízǫ́ǫ́sgo iłts’ą́’ áile’íí yik’e sitįį.
REV 5:6 Akú dé’įįdgo nant’án biká’dahsdáhi hik’e nt’éshį daahiṉáhi iłṉí’gee, bádaayáńyú bitahdí’ dibełį́į́ biZhaazhé nlíni zesdįį n’íí ga’ánolini sizįįgo hiłtsąą, áń biyeshdee gosts’idihi, biṉáá gosts’idihi, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań biSpirits gosts’idihi ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo biká’zhį’ odaas’a’i.
REV 5:7 Áń nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń bigan dihe’nazhiṉédí’go naltsoosíí náidnné’.
REV 5:8 Naltsoos náidnné’dá’ dį́į́’i daahiṉáhi ła’íí bádaayáńyú nadindį́į́’i dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biyahzhį’ hayaa ádaasdzaa; daantį́į́gee tsįbe’idot’áłé dahdaayotįįł, ła’íí its’aa óodo be’alzaahi, diltłi’go łikągolchinihi bee halk’iłgo dah daayokaał, áí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahi bi’okąąhíí ádaat’ee.
REV 5:9 Sį áníidéhi daido’aał gádaaṉiigo, Naltsoosíí nádnné’go bidá’doljeegíí ch’í’íńzǫ́ǫ́síí bik’e síńtįį: nṉee ił’aniyú hadaazt’i’íí, iłtah at’éégo yádaałti’íí, nṉee daanliiníí, ła’íí nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí biyi’dí’ nidi’zesdįįgo nidiłíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań bá hanánohwihéń’ṉil.
REV 5:10 Nant’án daandlįįgo, ła’íí okąąh yebik’ehi daandlįįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń bich’į’ ádaanohwíńlaa: áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nadaant’aa doo.
REV 5:11 Dé’įįdgo nant’án biká’dahsdáhi hik’e nt’éshį daahiṉáhi ła’íí bádaayáńyú biṉaayú Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á łą́ą́go: goneznadn doo náhóltagyú dá’ágánáhołąągo goneznadn, doo náhóltagyú áídí’ doo náhóltagyú yúweh doo náhóltagyú daabizhii daasiits’ą́ą́;
REV 5:12 Dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bidi’zesdįį n’íí dawa yebik’ehi, há’iłdzili, góyáni, nalwodi, dilzini, ba’ihégosini, ła’íí biyaa gozhóóníí baa hi’né’híí yik’e sitíni at’éé.
REV 5:13 Áídí’ yaaká’yú, ni’gosdzáń biká’yú, ni’gosdzáń biyi’yú, túnteel biyi’yú dahot’éhé daahiṉaahíí, da’adzaayú dawa daagolííníí gádaaṉiigo disiits’ą́ą́, Nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń ła’íí dibełį́į́ biZhaazhé nlíni doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ biyaa gozhǫ́ǫ́ le’, dilzį le’, ba’ihégosį le’, ła’íí dawa yebik’eh le’.
REV 5:14 Dį́į́’i nt’éshį daahiṉaahíí, Doleełgo at’éé, daaṉii. Bádaayáńyú nadindį́į́’i hadíń doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ hiṉaahíí yiyahzhį’ ádaaszaago daayokąąh.
REV 6:1 Dibełį́į́ biZhaazhé nlíni naltsoos bidá’doljeegíí gosts’idihi dała’á ch’í’íńzǫ́ǫ́zgo hiłtsąą, áídá’ dį́į́’i nt’éshį daahiṉaahíí dała’á bizhiihíí idi’ṉiihíí ga’áhiłts’ago, Yushdé’ díń’įį, shiłṉiigo disiits’ą́ą́.
REV 6:2 Áídí’ dé’įįdgo łį́į́łgai hiłtsąą: áí yiká’ dahsdaahń iłtįįh dahyotį́į́ł; ła’íí nant’án bich’ah baa hit’ąą: áń gonołṉeełgo gonłṉeehgo łį́į́ bił dahiswod.
REV 6:3 Nakigee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́zdá’ nakigee nt’éshį hiṉáhihíí, Yushdé’ díń’įį, shiłṉiigo disiits’ą́ą́.
REV 6:4 Áídí’ łį́į́ łichíí’i ch’ínánálwod: áí yiká’ dahsdaahń ni’gosdzáń biká’ iłch’į’gont’éé n’íí náidiiné’go baa godet’ąą, nṉee nanáłiłtseed doleełgo: ła’íí bésh be’idiltłish dázhǫ́ nchaahi baa hitąą.
REV 6:5 Taagigee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́zdá’ taagigee nt’éshį hiṉáhihíí, Yushdé’ díń’įį, shiłṉiigo didiits’ą́ą́. Dé’įįdgo łį́į́ diłhiłi hiłtsąą; áí yiká’ dahsdaahń bedahnádidlohé dahyo’ááł.
REV 6:6 Dį́į́’i nt’éshį daahiṉaahíí iłṉí’dí’ kozhii disiits’ą́ą́ gáṉíígo, Tł’oh nagháí dałáhn ha’okąągo penny ílį́į́, tł’oh nagháí diwozhé taadn ha’okąągo penny ílį́į́; áídá’ ik’ah hik’e wine nadaanohṉíí.
REV 6:7 Dį́į́dngee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́zdá’ dį́į́dngee nt’éshį hiṉáhihíí, Yushdé’ díń’įį, shiłṉiigo disiits’ą́ą́.
REV 6:8 Dé’įįdgo łį́į́ déłibáhé hiłtsąą: áí yiká’ dahsdaahń Da’itsaahíí holzee, áídí’ Ch’iidntahíí biké’ begogááł. Ni’gosdzáń dį́į́’yú iłk’é’ṉilgo dała’á biyi’ bésh be’idiltłishé, shiṉá’ góyéégo nagowaahíí, yóíyahgo ch’inṉiihíí, hik’e ni’gosdzáń biká’ tsétahgo daagolíni bédaagodzidíí bee nṉee nadaayiłtseed doleełgo binawod baa daagodest’ąą.
REV 6:9 Ashdladngee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́zdá’, be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłíí bitł’ááhgee nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’híí hik’e yaa nadaagolṉi’híí bighą nadaabi’distseedíí biyi’sizíni hiłtsąą:
REV 6:10 Adįįd daadilwoshgo gádaaṉii, NohweBik’ehń, nidilzini, da’aṉiihi ńlíni, da’os’ah lą́ą́ nṉee ni’gosdzáń biká’ daagolíni nohwidiłhíí bighą baa yáńłti’go nohwá ik’enáń’ṉi’?
REV 6:11 Áídí’ daantį́į́gee ííłgai bitaadaas’ṉiigo gádaabił’ido’ṉiid, Dét’ihézhį’ hanádaałsoł, bił nadaał’a’íí hik’e nohwik’isyú nohwíí nanohwi’distseedhíí k’ehgo nabi’ditseed doleełíí nabi’distseedgo zhą́.
REV 6:12 Gostáńgee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́zdá’, dé’įįdgo ízisgo ni’godes’naa; ya’áíhíí tsiigha diłhiłi nanestł’oolhíí k’ehgo diłhił silįį, tł’é’gona’áíhíí dił ga’ánolįh silįį;
REV 6:13 Ch’il, fig holzéhi, bich’į’ deyolgo doo hwahá nt’ą́ą́ dahíí nanihezdeehíí k’ehgo ts’iłsǫǫsé yaadí’ ni’gosdzáń biká’zhį’ náłtą́ą́.
REV 6:14 Yáá naltsoos hisdisíí k’ehgo hisdis silįįgo esdį́įd; ła’íí dził hik’e ni’ táyi’ dahnagozṉilíí dawa łahyúgo nazṉil daasilįį.
REV 6:15 Ła’íí ni’gosdzáń biká’ nadaant’aahi, nṉee itisyú nadaandeehi, hádaałdzili, silááda itisgo nadaant’aahi, nṉee nadaalwodi, ła’íí daakówa, daako’desnaahíí hik’e doo daako’desnaa dahíí ndi, dził biṉída’i’áń yuṉe’, tséyaa nadaach’int’į’go;
REV 6:16 Dził hik’e tséé bich’į’ gádaach’iṉii, Nohwiká’zhį’ ts’íyaa ánṉéhgo nádaanohwinł’į́įh, nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bihashkeehíí bits’ą́’ nádaanohwinł’į́įh,
REV 6:17 Bihashke’híí begodeyaahíí bighą; áík’ehgo hadíń zhą́ shą’ sizįį doleeł?
REV 7:1 Áí bikédí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ni’gosdzáńzhį’ dį́į́’yú nadaazįįgo hiłtsąą, ni’gosdzáń biká’ dį́į́’yú nyolíí t’ąązhį’ daayotą’go, ni’gosdzáń, túnteel, hik’e ch’il doo bich’į’ nyol da doleełhíí bighą.
REV 7:2 Áídí’ ya’áí hanadáhdí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á, Bik’ehgo’ihi’ṉań hiṉáhi bibe’ídinidlídé yoné’go naahiłtsąą: áń dį́į́’i Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ni’gosdzáń hik’e túnteel daayiłchǫǫhgo baa daagodest’aaníí ádįįd yich’į’ nádidilghaazhgo,
REV 7:3 Gáṉíí, Ni’gosdzáń, túnteel, hik’e ch’ilhíí daołchǫǫh hela’, Bik’ehgo’ihi’ṉań yánada’iziidíí bitá’gee bídaadinihidlidgo zhą́.
REV 7:4 Da’kwíí bídaadiniidlid shįhíí disiits’ą́ą́: Israel biye’ke bits’ą́’dí’ nṉee hadaazt’i’íí bitahdí’ dała’á gonenadín iká’yú dį́į́’i doo náhóltagyú hilt’éégo bídaadiniidlid.
REV 7:5 Juda hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Reuben hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Gad hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid.
REV 7:6 Áser hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Néphthalim hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Manásses hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid.
REV 7:7 Símeon hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Levi hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Íssakar hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid.
REV 7:8 Zábulon hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Joseph hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid. Benjamin hat’i’íí bitahdí’ nakits’ádah doo náhóltagyú bídaadiniidlid.
REV 7:9 Díí bikédí’go dé’įįdgo nṉee doo ła’ díí nṉee łáni yółtagyúhi daahiłtsąą, binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú naznilíí, nṉee ił’aniyú hadaazt’i’íí, nṉee daanliiníí, hik’e iłtah at’éégo yádaałti’íí dawa bitahdí’, nant’án biká’dahsdáhi hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni yidáhgee nadaazįį, dá łigai nt’éégo bik’eda’izlaa, ch’il, palm holzéhi, bits’ádaaz’aahíí dahdaayiṉííłgo;
REV 7:10 Adįįd daadilwosh gádaaṉiigo, Hasdách’igháhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń, nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń, hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biłgo bits’ą́’dí’ begoz’ąą.
REV 7:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á nant’an biká’dahsdáhi, bádaayáńyú, hik’e dį́į́’i nt’éshį daahiṉaahíí biṉaayú łédnt’i’go nant’án biká’dahsdáhi biyahzhį’ hayaa ánádaat’įįgo Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąh,
REV 7:12 Gádaaṉiigo, Doleełgo at’éé: Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ biyaa gozhǫ́ǫ́ le’, ba’ihégosį le’, góyą́ą́ le’, bich’į’ ihégosį le’, dilzį le’, dawa yebik’eh le’, ła’íí dák’a’at’éé le’. Doleełgo at’éé.
REV 7:13 Bádaayáńyú dała’á shich’į’ gánṉiid, Díí bidiyágé daałigaihíí, hadíń ádaat’įį? Hadí’ hikaihi?
REV 7:14 Gábiłdéṉiid, Ni la’ bígonłsį́. Gánáshiłdo’ṉiid, Góyéégo nagoyaahíí yitis ch’ékaihi ádaat’įį: dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bidiłíí bee bidiyágé tadaizgizgo łigaigo ádaizlaa.
REV 7:15 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań biká’dahsdáhi yidáhgee nán’áá, áí daabich’okąąh goz’ąą yuṉe’ dawa jįį, dawa tł’é’ daabokąąh nt’éé: nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń bitahyú nlįį doleeł.
REV 7:16 Doo shiṉá’ naadaadleeh at’éé da, doo dibá’ naadaadleeh at’éé da; ya’áí doo daabidiłid da doleeł, ła’íí doo dant’éhéta bich’į’ sidog da doleeł.
REV 7:17 Dibełį́į́ biZhaazhé nlíni nant’án biká’dahsdáhi iłṉí’dí’ dahsdaahń bá da’diné’ doleeł, tú hiṉáhi halį́į́yú yádįh higaałgo yił onakáh doleeł: ła’íí biṉáá túhíí dawa Bik’ehgo’ihi’ṉań bá k’eda’yiłdéh doleeł.
REV 8:1 Dibełį́į́ biZhaazhé nlíni gosts’idngee idá’doljeegíí ch’íná’ńzǫ́ǫ́sdá’ yaaká’yú doo nt’é hiiłts’ag dago biṉí’yú hak’e nehenkééz.
REV 8:2 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú daagolííníí gosts’idi Bik’ehgo’ihi’ṉań yidáhgee nadaazįįgo bésh dilwoshé bitaas’ṉiigo hiłtsąą.
REV 8:3 Áígee binal’a’á ła’ihíí naanádzaa, áń be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi goz’ąągee hizį’, its’aa óodo be’alzaahi biyi’ dilidgo łikągolchiníí dahyo’aałgo; łikągolchiníí łą́ą́go baa hi’né’, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí dawa daabi’okąąhíí bił dała’ álṉéhgo, nant’án biká’dahsdáhi bádįhgee, be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi yiká’ diltłi’ doleełgo.
REV 8:4 Áík’ehgo łikągolchiníí bits’ą́’dí’ łidíí, hik’e nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí daabi’okąąhíí bił dała’ Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ hadag adzaa, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bilałtł’áhdí’.
REV 8:5 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á kǫ’ be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi yiká’ dilidíí ła’ its’aa biyi’ ha’disbįhgo ni’gosdzáń yiká’zhį’ yaa yiṉil; áí dábiłgo yáhiiłts’ag, idi’ṉii, hada’didla’, ła’íí ni’ nagohi’naa.
REV 8:6 Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á gosts’idihi bésh dilwoshé dahdaayoṉiiłíí k’ad ádaayiłṉiigo nadaazįį.
REV 8:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dantséhihíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo hilóí hik’e kǫ’, dił bił nadesgeedgo ni’yú náłtą́ą́: ni’gosdzáń biká’ ch’il nadaan’aahíí dawa tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí ąął daanlíd, tł’oh daadotł’izhíí ałdó’ ąął nlíd.
REV 8:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á nakigeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo nt’éhéta dził nchaahíí ga’ánolini diltłi’go túnteel biyi’ olgo’: áík’ehgo túnteel tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí dá dił zhą́ silįį:
REV 8:9 Túnteel biyi’ daagolííníí dawago tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí ąął nanezna’; tsina’eełíí dawago tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí doo nt’é da silįį.
REV 8:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á taagigeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo ts’iłsǫǫsé nchaahi yaaká’dí’ naltǫ’, kǫ’ k’ehgo diltłi’go, áí tú daanlííníí dawago tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí niká’ naltǫ’, ła’íí tú hadaazliiníí ałdó’ biká’ naltǫ’.
REV 8:11 Ts’iłsǫǫséhíí Iłkóhi holzee: tú dawago tááyú iłk’é’daasziidgo dała’ágohíí dé’iłkó silįį; áík’ehgo tú dé’iłkó silįįhíí bighą nṉee łą́ą́go nanezna’.
REV 8:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dį́į́’igeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo ya’áí, tł’égona’áí, ła’íí ts’iłsǫǫsé tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí hagoshį ádaasdzaago, bits’ą́’daadesdiiníí tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí diłhił silįį, áík’ehgo jįįgo idindláádíí tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí doo got’įį da silįį, tł’é’gohíí ałdó’ ágát’éé lę́k’e.
REV 8:13 Áídí’ dé’įįdgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yáá iłṉí’yú na’dezṉiigo ádįįd dilwoshgo gáṉíígo hiłtsąą, Ni’gosdzáń biká’ daagolííníí bá góyéé doleeł, bá góyéé doleeł, bá góyéé doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á taagihíí bibéshdilwoshé k’ad ánádaayiłdi’ṉiihíí bighą!
REV 9:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ashdla’igeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo yaaká’dí’ ni’gosdzáń biká’zhį’ ts’iłsǫǫsé naltǫ’go hiłtsąą: o’i’áń doo ni’i’ánihi dá bich’ígót’i’gee bá be’igęęsé baa hitąą.
REV 9:2 O’i’áń doo ni’i’áń dahíí ch’í’íńtą́ą́, áídí’ łid yat’éégo hago’, kǫ’ yat’éégo diltłi’íí bits’ą́’dí’ k’ehgo; áík’ehgo ha’i’áńdí’ łidíí bee ya’áí doo hit’įį da silįį, dahot’éhégo godiłhił silįį.
REV 9:3 Łidíí biyi’dí’ na’ishchagi ni’gosdzáń biká’ hanałsą́ą́: ni’gosdzáń biká’ tsédag histasíí binawodhíí k’ehgo binawod daagolį́į́go baa daagodest’ąą.
REV 9:4 Ni’gosdzáń biká’ tł’ohíí hik’e dant’éhéta daadotł’izhíí ła’íí ch’ilta daołchǫǫh hela’, bił’ido’ṉiid; nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bi’ídinidlídé doo bitá’gee dahgoz’ąą dahíí zhą́.
REV 9:5 Da’ágát’éé ndi doo nadaiłtseedgo baa godet’ąą da, daazhógo bił nada’diṉii’go ádaile’go ashdladn dahitąązhį’: tsédag histas dilshish łehíí k’ehgo nṉiihgo.
REV 9:6 Áí benagowaadá’ nṉee da’itsaahíí yiká daadéz’įį doo, ndi doo datsaah da doo; daostsa hadó’ daanzįdá’ dats’itsaahíí doo hak’i da doo.
REV 9:7 Na’ishchagi łį́į́ nagonłkaadyú nádesąąhíí k’ehgo iłch’į’daasdlaa ga’ádaanolįh; nant’án bich’ah óodo be’alzaahi ga’ánolini bik’edaadez’ąą, daabinii’íí nṉee binii’íí ga’ádaanolįh.
REV 9:8 Daabitsizílíí isdzáné bitsizílíí k’ehgo ádaat’ee, daabiwoo’íí ndóícho biwoo’íí ga’ádaat’ee.
REV 9:9 Bésh bitíl naztaaníí ga’at’éé; daabit’ą’ ádaaṉiihíítsinagháhi bijád nakihi yat’éégo hilwoł, łį́į́ łą́ą́go badahsṉilgo nagonłkaadyú dezkįį łehíí ga’áhiłts’ag.
REV 9:10 Daabitsee’íí tsédag histas bitsee’íí ga’ádaat’eehíí yee daadiłshish: ashdladn dahitąązhį’ nṉee yiṉí’da’diłṉi’go binawod golį́į́.
REV 9:11 Binant’a’ golį́į́, áń o’i’áń doo ni’i’ánihi yebik’ehi, Hebrew k’ehgo Abáddon holzee, Greek k’ehgo Apóllyon holzee.
REV 9:12 Dantsé góyéégo godeyaahíí bech’ígonyáá; isąą, nakigo t’ah góyéégo bee nohwich’į’ naagoldoh.
REV 9:13 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gostáńgeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo Bik’ehgo’ihi’ṉań bádįhgee be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi óodo be’alzaahi biká’dí’ iyeshdee dį́į́’i its’ádaaz’aahíí bits’ą́’dí’ kozhii disiits’ą́ą́,
REV 9:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gostáńgeehíí béshdilwoshé dahyotįįłíí yich’į’ gáṉíígo, Tú łą́ą́go nlííníí Euphrátes golzeegee dį́į́’i Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á dahdaahistł’ooníí k’eda’i’ád.
REV 9:15 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dį́į́’i k’enádaabi’dost’ah, áí nṉee dawa tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí dawa nadaiłtseedgo da’áí bik’ehenkéézgo, da’áí bijįį, da’áí bee dahitąą, da’áí łégodzaa iłch’į’ilzaahi.
REV 9:16 Silááda łį́į́ yiká’dí’ nadaagonłkaadíí nakidn goneznádn doo náhóltagyú da’ágánáhołąągo goneznádn doo náhóltagyú hilt’ee: áí hilt’eego disiits’ą́ą́.
REV 9:17 Díí k’ehgo łį́į́ daahiłtsąą shich’į’ ch’í’ṉah ágolzaago; łį́į́ yiká’ dahnaháztaaníí bésh bitíl naztaaníí kǫ’ hik’e tséé ílíni, jácinth holzéhi, ła’íí tséłikǫ’i ga’ánolįhíí k’ehgo ánolįh: łį́į́ bitsits’iníí ndóícho bitsits’iníí ga’ánolįh; áídá’ daabizé’dí’ kǫ’ hik’e łid ła’íí tséłikǫ’i hanádinah.
REV 9:18 Díí taagihíí iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí bee nabi’destseed, kǫ’, łid, ła’íí tséłikǫ’i, łį́į́ bizé’dí’ hanádinahíí bee.
REV 9:19 Łį́į́ bizé’dí’ hik’e bitseeyú binawod golį́į́: bitsee’íí ch’osh bik’asda’ daagolííníí ga’at’éé, bitsits’in daagolį́į́go áí bee koniidaagodile’.
REV 9:20 Nṉee ła’ihíí, díí góyéégo bich’į’ godest’aaníí doo bee nadaabistseed dahíí, bigan bee nchǫ’go ádaaszaahíí doo yits’ą́’kai da, ła’íí ch’iidn hik’e óodo, béshłigai, béshłitsog, tséé, tsį bee nadn’áí ádaaszaahíí daayokąąhíí doo yits’ą́’kai da; áí nadn’áíhíí doo daago’įį da, doo da’dits’ag da, ła’íí doo nadaakai dadá’:
REV 9:21 Ła’íí nada’iłtseedíí, ínlgashíí, nant’į’go nakaihíí, da’in’įįhíí ałdó’ doo yits’ą́’kai da.
REV 10:1 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ízisgo at’éhi yaaká’dí’ bił nkegonyáágo naahiłtsąą, yaak’os bee bik’e’izlaago: iłtsą́ą́tł’ól bitsits’in binazt’i’go, binii’íí ya’áí ga’at’éégo, bijádíí kǫ’ k’ehgo nazįįgo:
REV 10:2 Áń naltsoos hisdisi ałts’ísę́hi iłts’ąą at’éégo dahyoné’: bikee dihe’nazhiṉééhíí túnteel yiká’ dés’eez, áídá’ łahzhiṉéégohíí ni’ yiká’ dés’eezgo,
REV 10:3 Ndóícho aṉííhíí k’ehgo ádįįd nádidilghaazh: nádidilghaazhíí dábiłgo gosts’idn ididesṉi’.
REV 10:4 Gosts’idn ididesṉi’dá’, k’ad ágoshłe’ nt’éégo yaaká’dí’ kozhii gáshiłṉiigo disiits’ą́ą́, Gosts’idn ididesṉi’íí ánṉiidíí bidá’nłjah, ágóléh hela’.
REV 10:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á túnteel hik’e ni’ biká’ sizįįgo hiłtsaaníí, hadag yaa delṉiihdá’,
REV 10:6 Gánṉiid, Doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ hiṉaahń, yaaká’yú ła’íí biyi’ daagolííníí, ni’gosdzáń ła’íí biyi’ daagolííníí, túnteel ła’íí biyi’ daagolííníí ádaayiilaahíí binkááyú shitł’a dahdidishṉiihgo gádishṉii, Doo dá t’ąązhį’ at’éégo da:
REV 10:7 Áídá’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idngeehíí bibéshdilwoshé áyiłdoṉiiłíí bengonyáágo, Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go doo bígózį da n’íí, yánada’iziidíí, binkááyú nada’iziidi bich’į’ ánṉiid n’íí begolṉe’.
REV 10:8 Yaaká’dí’ kozhiihíí disiits’ą́ą́ n’íí shich’į’ hananádzii gáṉíígo, Ti’i, naltsoos hisdisi iłts’ąą at’ééhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á túnteel hik’e ni’ biká’ siziiníí dah yoné’ihíí nádnné’.
REV 10:9 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á baa niyáágo gáłdéṉiid, Naltsoos hisdisíí shaa nné’. Áídí’ gáshiłnṉiid, Nádnné’, nnáá, nibid biyi’ dé’iłkó doleeł, áídá’ nizé’ yuṉe’híí shúgé gosnih k’ehgo golnii doleeł.
REV 10:10 Áídí’ naltsoos hisdisíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bigan biyi’dí’ nádiné’go hiyą́ą́’: sizé’ yuṉe’ shúgé gosnih k’ehgo golnii: ołnágdí’ shibid yuyaa dé’iłkó silįį.
REV 10:11 Áídí’ gáshiłnṉiid, Nṉee daanliiníí, nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí, iłtah at’éégo yádaałti’íí, ła’íí nant’án daanliiníí łą́ą́go, ádįhyú ágodoṉiiłíí bee bił nanágólṉi’ doo.
REV 11:1 Áídí’ gish be’ídaanel’ąąhíí lók’aa ga’ánolini shaa hitą́ą́go áshiłdo’ṉiid, Nádndáh, kįh biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąhíí bínénł’aa, be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi, hik’e nṉee áígee da’okąąhįį ałdó’.
REV 11:2 Áídá’ kįh biyi’ da’ch’okąąhíí dadáńyú tséé łédn’aahíí binoł’ą́ą hela’, áí dah nzhǫǫ, doo Jews daanlįį dahi baa hi’né’híí bighą: áí kįh godiyini gozṉili dizdin naki dahnáhitąązhį’ yiká’ nakai doleeł.
REV 11:3 Naki shánagolṉi’i tsiigha nanestł’óól bik’edaasilaago shá nadaagolṉi’go baa godish’aał, dała’á doo náhóltagyú iká’yú naki gonenadínhíí iká’yú gostą́din iskąązhį’.
REV 11:4 Díí naki ch’il, olives holzéhi, ła’íí naki ik’ah kǫ’íí biká’ dahnásiłt’áhíí ni’gosdzáń yeBik’ehń bádįhgee nadaazįįhíí ádaat’ee.
REV 11:5 Hadíń yiníídiłṉíhyúgo, kǫ’ bizé’dí’ yaadináhíí bee bidilid goz’ąą: hadíń yiníídiłṉíhyúgo, da’áík’ehgo bidizideego goz’ąą.
REV 11:6 Bidáhyú hago ágoṉéhíí yaa nadaagolṉi’go goldohdá’ yáá yida’detįįhgo doo nanágołtįį dago baa godet’ąą: ła’íí tú diłgo ánádaidle’, ła’íí dabíí hádaat’įįgee ni’gosdzáń biká’ iłtah at’éégo góyéégo nágodidahgo ádaił’įįgo baa godet’ąą ałdó’.
REV 11:7 Ąął nadaagosṉi’íí bikédí’go nt’éshį bégodzidi, o’i’áń doo ni’i’ánidí’ hayáhi, yił nagonłkaadgo bitis hileehgo nadaabiłtseed doleeł.
REV 11:8 Bits’íhíí ízisgo kįh gozṉili biyi’ intínyú shiteezh doleeł, áí ízisgo kįh gozṉilihíí Sódom hik’e Egypt daazhógo ágágolzéhi, áígee nohweBik’ehń tsį’iłna’áhi biká’ zesdįįni’.
REV 11:9 Nṉee daanliiníí, iłtah at’éégo hadaazt’i’íí, iłtah at’éégo yádaałti’íí, ła’íí nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí bitahdí’, taagidí’ biṉí’yú iskąągo nṉeehíí bits’íhíí daaneł’į́į́go, doo hadíń łehdaiṉííł dago daagos’ąą doleeł.
REV 11:10 Nṉee ni’gosdzáń biká’gee daagolíni áí naki shánagolṉi’íí góyéégo bich’į’ nadaagoz’ąąhíí bighą bił daagozhǫ́ǫ́go dawahá łaadaayiṉiił doleeł.
REV 11:11 Taagidí’ biṉí’yúhíí bijįį beNádidzołíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go biyi’ nágosdlįįgo hiṉaa nádaasdlįįgo daahizį’; áík’ehgo hadíń biṉááł náádiit’aazhíí tsídaadesyiz lę́k’e.
REV 11:12 Yaaká’dí’go kozhii ádįįd gáṉíígo daidezts’ąą, Yushdé’ hashoh’aash. Áídí’ bik’edaanṉiihíí daabineł’įįdá’ yaak’os biyi’ yaaká’yú bił odaagoyaa.
REV 11:13 Díí ágodzaahíí dábiłgo, yat’éégo ni’godihes’naago, kįh gozṉili gonenáńyú iłk’é’ṉilyúgo dała’ázhiṉéé nagozgo’, ni’ godihes’naago gosts’idn doo náhóltagyú nṉee nabi’destseed: nṉee ła’íí yat’éégo tsídaadezyizgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yaaká’yú dahsdaahń bich’į’go bił daagodnyį́įd.
REV 11:14 Nakidn góyéégo godeyaahíí bech’ígonyáá; isąą, taadn góyéégo goz’aaníí k’ad benágodidáh.
REV 11:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idngeehíí bibéshdilwoshé áyiłnṉiidíí dábiłgo yaaká’yú kozhii yat’éégo daadilwosh gáṉíígo, Ni’gosdzáń biká’ nṉee ił’aniyú binant’a’ daagolííníí, nohweBik’ehń hik’e biChrist yá nant’a’ silįį; doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ yá nant’aa doo.
REV 11:16 Bádaayáńyú nadindį́į́’i Bik’ehgo’ihi’ṉań bádįhgee dah naháztaaníí hayaa ádaasdzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań daayoskąąd.
REV 11:17 Gádaaṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń, Dák’a’áńt’éhi, nliiníí, ńlį́į́ n’íí, díṉáłi; iłk’idá’ ízisgo ninawod golį́į́go dawa binant’a’ síńlįįhíí bighą nich’į’ ihédaandzį.
REV 11:18 Nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’anigo nazṉilihi nich’į’ hadaashkee ndi nihashkeehíí begonyáágo, nanezna’íí baa yá’iti’go, nánada’iziidíí náyádaałti’hi, nṉee ná hadaadeszaahi, ła’íí nizhi’ daidnłsini doo ízisgo ádaat’ee dahi hik’e ízisgo ádaat’éhi biłgo bich’į’ na’i’ṉiiłgo biká’ ngonyáá; ła’íí ni’gosdzáń biká’ na’iłtseedíí nałtseedgo biká’ ngonyáá.
REV 11:19 Áídí’ yaaká’yú kįh biyi’ Bik’ehgo’ihi’ṉań daach’okąąhíí ch’í’ótą́ą́ lę́k’e, áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwá yengon’áni biká’ dahgoz’aaníí biyi’ si’áni hit’įį lę́k’e: áídá’ hada’didla’, kozhii dits’ag, idi’ṉii, ni’ nagohi’naa ła’íí nlóí yat’éégo náłtą́ą́.
REV 12:1 Nt’éshį ígozisgo at’éhi yaaká’yú ch’í’ṉah silįį; isdzán ya’áí bik’esilaago, tł’égona’áíhíí yiká’ sizįįgo, ts’iłsǫǫsé nakits’ádahi bitsits’inyú názt’i’ alzaa lę́k’e:
REV 12:2 Áń hiltsąą, k’azhą́ iłchiihíí bighą nṉiihgo natídindli’.
REV 12:3 Nt’éshį ígozisgo at’éhi yaaká’yú ch’í’ṉah nánásdlį́į́; tł’iishcho łichí’i, gosts’idi bitsits’inhi, gonenáń iyeshdeehi, gosts’idi nant’án bich’ah bik’edaadez’ąągo.
REV 12:4 Yááyú ts’iłsǫǫsé tááyú iłk’é’ṉilgo dała’ágohíí ni’zhį’ bitsee yee nayiłkáad: tł’iishchohíí isdzán k’azhą́ iłchiihíí binásgee hizį’, mé’híí gozlįįyúgo hishąą nzįgo.
REV 12:5 Isdzánhíí ishkiini yishchįį lę́k’e, áń bésh dahyotįįłgo nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’anigo nazṉilihi yá nant’aa hileehi: áídá’ ishkiinhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e biká’dahsdáhi yiká’dí’ nant’aahíí dagoshch’į’ bich’į’ hadag bił ogoyáá.
REV 12:6 Isdzánhíí da’igolį́į́yú Bik’ehgo’ihi’ṉań nłt’éégo bá ágólaayú ot’ag lę́k’e, ákú dała’á doo náhóltagyú iká’yú naki gonenadín iká’yú gostą́din iskąąyú bá di’né’ doleełgo.
REV 12:7 Yaaká’yú hagonołkaad lę́k’e: Míkael hik’e binadaal’a’á t’ąązhį’ tł’iishcho yił nadaagonłkaad; tł’iishcho hik’e binadaal’a’á t’ąązhį’ nanágonłkaad,
REV 12:8 Áídá’ baa daagoneznaa lę́k’e; áídí’ yaaká’yú doo hayú bá nágost’ąą da.
REV 12:9 Áídí’ tł’iishcho gódah ch’ílt’e’, doo áníidá’ tł’iish n’íí, Ch’iidn nant’án, da’áí Satan holzéhi, ni’gosdzáń biká’zhį’ nalgo’, binadaal’a’á biłgo gódah ch’élkaad.
REV 12:10 Yaaká’yú ádįįd kozhiihíí disiits’ą́ą́ gáṉíígo, K’adíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ hasdách’igháhíí, konawod golííníí, hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń, ła’íí biChrist yenant’aagohíí bengonyáá: hadíń nohwik’isyú yaa dahdaago’a’ n’íí gódah ch’ílt’e’go, Bik’ehgo’ihi’ṉań biṉááł dawa jįį, dawa tł’é’ yaa dahgoz’ąą n’íí.
REV 12:11 Dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bidiłíí hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa nadaagolṉi’íí bee yitis daasilįį; Bik’ehgo’ihi’ṉań yá datsaah ndi bi’ihi’ṉa’ doo yaa bił goyéé da ni’.
REV 12:12 Áík’ehgo yaaká’yúhíí hik’e biyi’ yuṉe’ daagonohłiiníí nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’. Ni’gosdzáń hik’e túnteel nohwá góyéé le’! Ch’iidn nant’án dázhǫ́ hashkeego nohwich’į’ nkenyáá, da’aṉahzhį’ nágodzii yígółsįhíí bighą.
REV 12:13 Áídí’ tł’iishchohíí ni’gosdzáń biká’zhį’ gódah ch’ílt’e’ yígołsįįdá’ isdzán ishkiin yishchiiníí yił nádndeeh.
REV 12:14 Áídá’ isdzánhíí itsaacho bit’ą’ k’ehgo bit’ą’ naki baa hi’ṉil, tł’iishcho bits’ą́’ da’igolį́į́yú nádiṉííh doleełgo, akú dét’įhézhį’ áídí’ yúwehyú da’aṉahzhį’, áídí’ yúwehyú da’iłṉí’zhį’ bá di’né’ doleełgo.
REV 12:15 Tł’iishchohíí bizé’dí’ tú yat’éégo ha’ijool isdzán biké’, tú yat’éégo idezjoolíí k’ehgo, isdzán bił ch’ígono’éeł nzįhíí bighą.
REV 12:16 Da’ágát’éé ndi ni’gosdzáń isdzánhíí yich’ozṉi’go bizé’ iłts’ą́’ ágólaago tú tł’iishcho bizé’dí’ ha’ijool n’íí ąąłoyiłnág.
REV 12:17 Áídí’ tł’iishcho n’íí isdzán bich’į’ bágóchįįdgo bichągháshé ła’ihíí yich’į’ nágodiłkaadyú óyáá, hadíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí daayotą’híí hik’e Jesus yaa yádaałti’híí.
REV 13:1 Áídí’ tábąąyú sáí biyi’ hizį’go, nt’éshį bégodzidi túnteel biyi’dí’ hagaałgo hiłtsąą, bitsits’in gosts’idnhi, biyeshdeehíí gonenánihi, biyeshdeehíí biká’gee nant’án bich’ah bik’edaadez’ąą, áídí’ daabitsits’in Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidnłsį dahíí bizhi’ dahnagoz’ąą.
REV 13:2 Nt’éshį bégodzidi hiłtsąąhíí gidicho biká’ daats’idiłhiłíí, leopard holzéhi, ga’ánolini, bikeehíí shash bikee ga’at’éhi, bizé’íí ndóícho bizé’ ga’at’éhi: tł’iishchohíí dabíí binawod n’íí, nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaa n’íí, ła’íí dahot’éhé yebik’eh n’íí baa yidin’ą́ą́.
REV 13:3 Dała’á bitsits’iníí biṉí’dolṉih datsaah ngolṉíí n’íí násdzį́į́’go hiłtsąą: ni’gosdzáń biká’ nṉeehíí dawa nt’éshį bégodzidihíí bił díyadaagot’eego yiké’ onałsą́ą́.
REV 13:4 Nṉee tł’iishcho daayokąąh, binawod n’íí nt’éshį bégodzidi yaa din’áni: ła’íí nṉee nt’éshį bégodzidi daayokąąh gádaaṉiigo, Hadíńshą’ nt’éshį bégodzidi ga’at’éé? Hadíńshą’ yił nagonłkaadgo yínel’ąą?
REV 13:5 Nt’éshį bégodzidi bizé’dí’ yati’ ye’ídiłkąąhíí, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go yaa yałti’go baa godet’ąą; ła’íí dizdin naki dahitąąyú nant’aago ałdó’ baa godet’ąą.
REV 13:6 Áík’ehgo hadzii, Bik’ehgo’ihi’ṉań yich’į’ nchǫ’go hadziigo, bizhi’íí nchǫ’go yaa yałti’go, hik’e kįh biyi’ daach’okąąhíí ła’íí yaaká’yú daagolííníí ałdó’ nchǫ’go yaa yałti’go hadzii nkegonyaa.
REV 13:7 Áídí’ nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí yich’į’ nagonłkaadí’ bitisgo hileehgo ałdó’ baa godet’ąą: ła’íí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí, iłtah at’éégo yádaałti’íí, nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí yá nant’a’ hileehgo baa godet’ąą.
REV 13:8 Dawa ni’gosdzáń biká’ daagolííníí dała’á daantį́į́gee, ni’gosdzáń nnit’aadá’ dibełį́į́ biZhaazhé nlíni zesdiiníí binaltsoos be’ihi’ṉáhi doo hak’e bizhi’ bá ágolzaa dahíí daayokąąh doleeł.
REV 13:9 Dahadíń bijeyi’ golííníí íyésts’ąą le’.
REV 13:10 Dahadíń yisná áyił’iiníí isná ábididolṉiił doleeł: dahadíń bésh yee iziłhiiníí bésh bee bidizodeeł. Áí bighą nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí nyee ndi dahńldǫh le’, ła’íí da’odląą le’.
REV 13:11 Áídí’ ni’gosdzáń biyi’dí’ nt’éshį bégodzidi ła’ihi hananádzaago hiłtsąą; dibełį́į́ bizhaazhé biyeshdeehíí k’ehgo biyeshdee naki golíni, tł’iishcho k’ehgo yałti’hi.
REV 13:12 Dantsé nt’éshį bégodzidi dá biṉááł yee nant’aa n’íí yee naná’idziid, ła’íí ni’gosdzáń hik’e ni’gosdzáń biká’ daagolííníí nt’éshį bégodzidi biṉí’dolṉih datsaah ngolṉíí n’íí nádziihíí daayokąąhgo ábi’dilzaa.
REV 13:13 Ígozisgo be’ígózini ánáyol’įįł, nṉee biṉááł yaaká’dí’ kǫ’ gódah ch’ínáltǫ’go áił’įį, ni’gosdzáń biká’zhį’.
REV 13:14 Dantsé nt’éshį bégodzidi biṉááł godiyįhgo ánáyol’įįłíí baa godet’ąą n’íí bee ni’gosdzáń biká’ daagolííníí ch’a’oyiṉííł gáyiłṉiigo, Nt’éshį bégodzidi bésh bee biṉí’dolṉih ndi t’ah hiṉaahíí be’ilzaago ádaahłe’.
REV 13:15 Áí be’ilzaahíí náhi’ṉaadí’ yałti’go áiléhgo baa godet’ąą, ła’íí be’ilzaahíí doo daayokąąh dahíí nabi’ditseedgo ałdó’ baa godet’ąą.
REV 13:16 Nṉee dawa, doo ízisgo ádaat’ee dahíí hik’e ízisgo ádaat’eehíí, hádaałdzilíí hik’e tédaat’iyéhíí, doo isná daanlįį dahíí hik’e isná daanliiníí, bigan dihe’nazhiṉéégo dagohíí bitá’yú bídaadinidlidgo áile’:
REV 13:17 Doo hadíń baa na’iṉiihgo dagohíí na’iłṉiihgo bá goz’ąą da, nṉee bídaadinidlidíí zhą́, dagohíí nt’éshį bégodzidi bizhi’ dagohíí bizhi’ behotagíí biká’ dahgoz’aaníí.
REV 13:18 Díínko goch’iyą́ą́yúgo zhą́ bígoch’iłsįįh. Hadíń yígółsiníí, nt’éshį bégodzidi behotagíí yółtag le’: nṉee behotagi at’éé, behotagíí gostádn gonenadín iká’yú gostą́din gostáń.
REV 14:1 Áídá’ dé’įįdgo dibełį́į́ biZhaazhé nlíni dził Sion holzéhi yiká’ dahszįįgo hiłtsąą, dała’á gonenadín doo náhóltagyú áídí’ iká’yú dizdin dį́į́’i doo náhóltagyú yił nadaazįį, dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biTaa bizhi’íí daabitá’gee dahnagoz’ąągo.
REV 14:2 Yaaká’dí’ kozhiihíí disiits’ą́ą́, tú nalį́į́híí k’ehgo, ádįįd idi’ṉiihíí k’ehgo: nṉee tsįbe’idot’áłé yee da’do’aałíí áhiłts’ago disiits’ą́ą́:
REV 14:3 Nant’án biká’dahsdáhi, dį́į́’i nt’éshį daahiṉaahíí hik’e nṉee bádaayáńyúhíí bádįhgee nadaazįįgo sį áníidéhi daido’aał: gonenadín doo náhóltagyú áídí’ iká’yú dizdin dį́į́’i doo náhóltagyú ni’gosdzáń biká’ nṉee bitahdí’ hanáhaz’ṉilíí zhą́ áí sįhíí yígoł’aah.
REV 14:4 Díínko doo isdzáné nant’į’go yił naskai da: doo nt’é bee baa dahdaagost’ąą da. Áí dibełį́į́ biZhaazhé nlíni dáhayú anádaałyú yiké’ anákaihíí ádaat’ee. Áí nṉee bitahdí’ hanáhaz’ṉil, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bá ntsé nest’ąąhíí k’ehgo hanáhaz’ṉil.
REV 14:5 Doo nadaach’aago yádaałti’ da: Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaahíí bádįhgee nadaazįįgo doo hayú baa dahdaagoz’áni da.
REV 14:6 Ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yá’íłṉí’ ts’í’nan oṉiihgo naahiłtsąą, nṉee ni’gosdzáń yiká’ daagolííníí yati’ baa gozhóni doo ngonel’ąą dahíí yee yił nagolṉi’go, nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’anigo nazṉilíí, nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí, nṉee iłtah at’éégo yádaałti’íí, ła’íí nṉee daanliiníí yił nagolṉi’go,
REV 14:7 Ádįįd yich’į’ gáṉíí, Bik’ehgo’ihi’ṉań daadinołsįgo ba’ihédaanohsį, aayałti’gee biká’ ngonyaahíí bighą: yáá hik’e ni’gosdzáń ła’íí túnteel hik’e tú hadaazliiníí dawa áyíílaahń daahohkąąh.
REV 14:8 Ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á iké’ ná’oṉiih gáṉíígo, Bábylon, ízisgo kįh gozṉilíí, nágo’, nágo’, áí nant’į’ na’idaahíí hách’it’įįgo ákoléhi, nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí daayidląągo áyíílaahíí bighą.
REV 14:9 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á taadngee iké’ ná’oṉiihgo adįįd gáṉíí, Dahadíńta nt’éshį bégodzidi, dagohíí be’ilzaahíí yokąąhíí, áí bibe’ídinidlidé bitá’ dagohíí biganyú bee ídinidlidíí,
REV 14:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’go koniidaagodilṉe’íí, doo nt’é bił nadisdziidgo bihashke’íí idee biyi’ yaa hidziidíí yidodlįįł; Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á dilzini hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biṉááł kǫ’ hik’e tséłikǫ’i bee dázhǫ́ biniigodidolṉííł.
REV 14:11 Biniidaagodilṉe’íí bits’ą́’dí’ łidíí hadag odihiṉéh, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’: doo hadaayoł da, jį́į́gee, tł’é’gee ndi, díí nt’éshį bégodzidi hik’e be’ilzaahi daayokąąhíí, hadíń áí bizhi’íí bee bídinidlidíí.
REV 14:12 Díínko nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí nyee ndi dahńldǫhgo bígózį: áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yengon’ááníí daayotą’íí, ła’íí Jesus daayodlaaníí ádaat’ee.
REV 14:13 Áídí’ kozhii yaaká’dí’ gáshiłṉiigo disiits’ą́ą́, Díí ágóle’, Kodí’ godezt’i’go nohweBik’ehń daayodląągo nanezna’íí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł: Da’aṉii biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł, ṉii, Holy Spirit, doo nanádaadziid dago hádaayoł; ánádaat’įįł n’íí biké’ bił ogoyáá.
REV 14:14 Áídí’ dé’įįdgo yaak’os łigai hiłtsąą, yaak’os yiká’ dahsdaahíí nṉee ga’ánolini, nant’an bich’ah, óodo be’alzaahi, bik’edn’ą́ą́, ła’íí tł’oh bená’iltłishé deníni dahyotįįłgo.
REV 14:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ła’i da’ch’okąąh goz’ąądí’ ch’ínyáá, yaak’os yiká’ dahsdaahń ádįįd yich’į’ dilwosh gáṉíígo, Nibená’iltłishé bee ni’igéésh: ná’igeeshíí iłk’idá’ biká’ ngonyáá; ni’gosdzáń biká’ nest’ą’íí iłk’idá’ daanest’ąą.
REV 14:16 Áík’ehgo yaak’os yiká’ dahsdaahń bibená’iltłishí yee ideshtłizhgo ni’gosdzáń yiká’ ąął ná’igizh.
REV 14:17 Áídí’ ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú da’ch’okąąh goz’ąądí’ ch’ínánádzaa, bíí ałdó’ tł’oh bená’iltłishé deníni dahyotįįł.
REV 14:18 Áídí’ ła’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi goz’ąądí’ ch’ínánádzaa, áń kǫ’ yebik’ehíí; áń tł’oh bená’iltłishé deníni dahyotįįłíí yich’į’ ádįįd gánṉiid, Nibená’iltłishé deníni bee ni’igéésh, ni’gosdzáń biká’ dahts’aa nanesdizíí bits’ą́’dí’ dahts’aahíí nahiłgéésh, bidahts’aa daanest’ąąhíí bighą.
REV 14:19 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á bibená’iltłishé yee ideshtłizhgo ni’gosdzáń biká’ dahts’aahíí nayiheshgizhdí’ łenáyihezlaago dahts’aa hahigęęsi gochaa’i goz’ąą yuṉe’ oyihiskaad, Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ bengonyáágo ágodoṉíłi.
REV 14:20 Kįh gozṉilíí da’aṉahyú dahts’aa hahigęęs goz’ąągee dahts’aa biká’ nakai, áí bits’ą́’dí’ dił halį́į́, łį́į́ biza’áh nel’aaníí ga’áhosahgo dił nel’ąą, nanigohíí dała’á doo náhóltagyú áídí’ iká’yú gostáń gonenadín furlongs ga’áhosahgo nehenką́ą́.
REV 15:1 Áídá’ be’ígóziníí, dázhǫ́ ízisgo at’éhi, koł díyadaagot’éhi, yaaká’yú naahiłtsąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idihi, góyéégo nagowaahíí gosts’idyú át’éhi, da’iké’yúhi; Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’íí bee nnágódáhi dahdaayokaał.
REV 15:2 Áídí’ dolyiini náhenkááníí kǫ’ bił nadisdziidi ga’ánolįhgo hiłtsąą: nt’éshį bégodzidi hik’e be’ilzaahíí ła’íí bizhi’íí be’isdzohíí ła’íí behotagíí yaa daagonesnaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bibe’idot’áłé dahdaayotįįłgo dolyiini náhenkááníí yiká’yú nadaazįį.
REV 15:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań yána’iziidi n’íí, Moses holzéhi, hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biyini daido’ááł, gádaaṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń, Dák’a’áńt’éhi, ánánt’įįłíí ízisgo at’éé; nṉee ná hadaadeszaahíí bá Nant’ááhíí, gosíńł’aaníí da’áígee hik’e da’aṉii.
REV 15:4 Hadíńshą’ doo nidńłsį da, nohweBik’ehń, hadíńshą’ nizhi’ doo ya’ihénzį da? Ni zhą́ dilzini nlį́į́: nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa nich’į’ nikáhgo daanokąąh doleeł; nṉee hagot’éégo bá ngon’ąą n’íí bee íńlaahíí bighą.
REV 15:5 Díí bikédí’go dé’įįdgo, yaaká’yú gową golgai Bik’ehgo’ihi’ṉań koł nlįįgo bee bígoch’ilsiníí biyi’ yuṉe’ da’ch’okąąh goz’aaníí iłts’ą́’ adzaa:
REV 15:6 Áí biyi’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idihi góyéégo nagowaahíí yił hikai, nak’ą’łigai nzhǫǫgo bik’etádndláádíí bik’enda’izlaago, ła’íí bitílyú óodo bizisgo binast’i’.
REV 15:7 Áídí’ nt’éshį daahiṉaahíí dį́į́’i dała’á Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idihi, gosts’idn idee óodo be’alzaahi bitaadaasṉil, áí ideehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ hiṉaahíí bihashke’ halk’iłhi.
REV 15:8 Da’ch’okąąh goz’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí hik’e binawodíí bits’ą́’dí’ łidi bee hadezbįh; nṉee doo ła’ ha’agháhgo yínel’ąą da, gosts’idn góyéégo benagowaahíí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idi yił hikai n’íí ąął yeda’iláago zhą́.
REV 16:1 Áídí’ kįh biyi’ da’ch’okąąhíí biyi’dí’ kozhiihíí dilwoshgo disiits’ą́ą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gáyiłṉiigo, Ti’i, idee gosts’idi Bik’ehgo’ihi’ṉań bihashke’ halk’iłi biyi’ siziidíí ni’gosdzáń biká’zhį’ yadaahohkaah.
REV 16:2 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dantséhihíí bi’idee biyi’ siziidíí ni’gosdzáń biká’zhį’ yayiziidíí dábiłgo dahadíń nt’éshį bégodzidi bee bídinidlidíí hik’e be’ilzaahíí daayokąąhíí łǫ́ǫ́d nchǫ’i dázhǫ́ nṉiihi biká’zhį’ ádaadzaa.
REV 16:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á nakidngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí túnteel biká’zhį’ yayiziidíí dábiłgo nṉee daztsąąhíí bidił ga’ánolįhgo silį́į́: áídí’ túnteel biyi’yú daagolį́į́ n’íí dawa nanezna’.
REV 16:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á taadngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí tú daanlííníí hik’e tú hádaazliiníí biká’zhį’ yayiziidíí dábiłgo dił daasilįį.
REV 16:5 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á tú yebik’ehi gáṉíígo disiits’ą́ą́, Da’áígee áńt’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań, ńlíni, ńlį́į́ n’íí, ńlį́į́ doleełíí, áí k’ehgo bá ngóń’ą́ą́híí bighą.
REV 16:6 Nṉee ná hadaadeszaahíí ła’íí binkááyú na’izíidi n’íí nadaaztseedgo bidił da’dezjool, áí bighą dił daahidląągo ánádaasíńdlaa; da’áí bich’į’ goldoh ni’.
REV 16:7 Áídí’ ła’íí, be’okąąhi biká’ dahnási’ṉiłi biyi’dí’ dilwoshgo, gáṉíígo nádisiits’ą́ą́, Da’aṉii gánṉii, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń, Dák’a’áńt’éhi, kándaago’áahíí da’aṉii, da’áígee at’éé.
REV 16:8 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á dį́į́dngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí ya’áí biká’zhį’ yayiziidgo dábiłgo, nṉee kǫ’ bee daadidlidgo baa godet’ąą.
REV 16:9 Kǫ’ dázhǫ́ sidogi bee nṉee daanlid lę́k’e, Bik’ehgo’ihi’ṉań, díí góyéégo nagowaahíí yebik’ehíí, bizhi’íí nchǫ’go ádaayiłṉii: áídí’ daabinchǫ’íí doo yits’ą́’zhį’ ánádaasdzaa da, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań doo daidnłsį da.
REV 16:10 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ashdladngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí nt’éshį bégodzidi biká’dahsdáhi yiká’dí’ nant’aahíí biká’zhį’ yayiziidíí dábiłgo yebik’ehíí dawa diłhił silįį; nṉee dázhǫ́ nṉiihíí bighą bizaa daayi’aał,
REV 16:11 Łóód hik’e bił nada’diṉi’híí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań yaaká’yú gólííníí nchǫ’go ádaayiłṉii: ła’íí nchǫ’go ánádaat’įįłíí doo yits’ą́’zhį’ ánádaasdzaa da.
REV 16:12 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gostą́dngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí tú łą́ą́go nlííníí, Euphrátes holzéhi, biká’zhį’ yayiziidíí dábiłgo náhisgą, ya’áí hanadáhdí’go nant’án daanliiníí bá iłch’į’golṉe’go.
REV 16:13 Áídí’ tł’iishcho bizé’dí’, nt’éshį bégodzidi bizé’dí’, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ádil’íni bizé’dí’ taagi spirits nchǫ’i túshtłohé ga’ánolini hahikáhgo hiłtsąą.
REV 16:14 Áí spirits‐híí ch’iidn daanlįį, godiyįhgo ánáyol’įįł, áí ni’gosdzáń dágoz’ąą nt’éégo ízisgo nant’án daanliiníí yich’į’ okaigo dawa íła’ánáidle’go, Bik’ehgo’ihi’ṉań Dák’a’at’éhihíí ízisgo na’diziidíí bijįį nadaagondíłkaadgo.
REV 16:15 In’įįhíí k’ehgo nánsháh. Hadíń déz’iiníí, bidiyágé gólį́į́go, doo dáłichiigo hidołtseeł dahíí bighą, áń biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
REV 16:16 Hebrew biyati’íí k’ehgo Armagéddon golzeegee íła’áyíílaa.
REV 16:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idngeehíí bi’idee biyi’ siziidíí ts’ídag náidezṉilíí dábiłgo yaaká’yú kįh biyi’ da’ch’okąąhdí’ nant’án biká’dahsdáhi bits’ą́’dí’ kozhii ádįįdgo gánṉiid, Ąął begolzaa.
REV 16:18 Áí dábiłgo kozhii adįįd áiłts’ag, idi’ṉii, hada’didla’; ni’ yat’éégo nagohi’naa, nṉee ni’gosdzáń biká’gee daagolį́į́go godeyaadí’ yushdí’ godezt’i’go ni’ yat’éégo godiis’naa k’ehgo at’éégo doo hwaa ágoṉe’i da.
REV 16:19 Ízisgo kįh gozṉilíí taagiyú iłk’é’ṉil, áídí’ nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí bikįh nagozṉilíí nadaagozgo’: ízisgo kįh gozṉilíí Bábylon holzéhi, Bik’ehgo’ihi’ṉań yínálṉiigo idee yat’éégo bihashke’íí halk’iłi biyi’dí’ ąął yidląągo áyíílaa.
REV 16:20 Ni’ táyi’ dahnagozṉilíí dawa hayúshį ch’adaagoyáá, ła’íí dziłíí doo ła’ hit’įį da silįį.
REV 16:21 Áídí’ hilóí dázhǫ́ nchaahi, dała’á gonenadín dahdidleegohíí, yaaká’dí’ nṉee biká’ náłtą́ą́: hilóí náłtą́ą́ nagontł’og dázhǫ́ bégodzidihíí bighą nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań nchǫ’go ádaayiłṉii lę́k’e.
REV 17:1 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gosts’idi, idee gosts’idi dahdaayoṉiłíí dała’á shich’į’ nyáágo gáshiłnṉiid, Yushdé’ kú ńṉáh; bizhaan ízisgo nant’į’ nagháhi, tú łą́ą́go iłtah at’ééyú nazkaaníí yiká’ dahsdaahíí, baa yá’iti’íí nił ch’í’ṉah ashłe’;
REV 17:2 Áń ni’gosdzáń biká’ nṉee bánadaant’aahíí yił nant’į’ nadaaskaihi, nant’į’ na’idaahíí hách’it’iiníí bich’į’ ch’idląąhíí bee bił nádaagodizyis.
REV 17:3 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’áhíí, Holy Spirit shiká’zhį’ adzaago, da’igolį́į́yú oshiłtį́į́; áígee isdzán hiłtsąą, nt’éshį bégodzidi dázhǫ́ łichí’i yiká’ dahsdaago, Bik’ehgo’ihi’ṉań ádaadil’iiníí dahot’ehé biká’ dá bizhi’ zhą́hi dahnagoz’áni, bitsits’in gosts’idihidá’ biyeshdee gonenáni.
REV 17:4 Isdzánhíí łichii dotł’izhi hik’e dázhǫ́ łichii bik’esilaa, óodo hik’e tséé dénzhónéhi ła’íí dilkǫǫhé baa dahnazṉil, ła’íí óodo ideehíí, nchǫ’i hik’e nant’į’ na’idaahi nchǫ’i dawa yee halk’iłgo, dahyokaał:
REV 17:5 Bizhi’hi bitá’gee dahgoz’ąą, NT’ÉSHĮ DOO BÍGÓZINÍÍ, BÁBYLON ÍZISGO AT’ÉHI, NANT’Į’ NAKAIHÍÍ HIK’E NI’GOSDZÁŃ BIKÁ’ NCHǪ’GO ÁGOT’EEHÍÍ BĄ́Ą́ NLÍNI.
REV 17:6 Nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahi daabidiłíí, hik’e ínashood Jesus bighą nabi’distseedi daabidiłíí bee isdzán bił nágodizyisgo hiłtsąą: hiłtsąądá’ dázhǫ́ shił díyagodzaa.
REV 17:7 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gáshiłnṉiid, Hant’é bighą nił díyagodzaa? Díí doo bígózį dahíí isdzán, ła’íí nt’éshį bégodzidi dahbogheełíí bitsits’in gosts’idi ła’íí biyeshdee gonenanhi, baa nił nagoshṉi’.
REV 17:8 Áí nt’éshį bégodzidi hinłtsąą n’íí, nlįį n’íí, k’adíí da’ádįhi: o’i’áń doo ni’i’áńhi dadí’ hagháhi, da’ilíí hileehzhį’: ni’gosdzáń biká’ daagolííníí, ni’gosdzáń nnit’aadá’ naltsoos be’ihi’ṉáhi biká’ daabizhi’ doo hak’i dahnagoz’ąą dahíí, nt’éshį bégodzidi daayiłtsąągo yaa bił díyadaagot’ee doo, áí nlįį n’íí, k’adíí da’ádįhi, ndi nanádáhi.
REV 17:9 Goyááníí bee natsekeesíí díí bił ígozįįh. Bitsits’in gosts’idihíí dziłgosts’idi ádaat’ee, áí isdzán yiká’ dahsdáhi.
REV 17:10 Ła’íí ízisgo nadaant’aahíí gosts’idi ádaat’ee: ashdla’ihíí nandee, dała’á t’ah nant’aa, ła’íí doo hwaa higháh da; áń ńyáágo dét’ihézhį’ nant’aa doo.
REV 17:11 Nt’éshį bégodzidi nlįį n’íí, k’adíí da’ádįhi, tsebídngee nant’aahíí át’éé, ndihíí gosts’idi itah nlíni. da’ilíí hileeh yuṉe’ diyaa.
REV 17:12 Ła’íí biyeshdee gonenáni hinłtsaaníí, ízisgo nant’an ádaat’ee, ndi doo hwahá nant’án daaleeh da; áídá’ dała’á łedihikeezzhį’ nt’éshį bégodzidi yił nant’aago baa daagodest’ąą.
REV 17:13 Daabiini’íí dała’á nádleehgo daabinawodíí hik’e yedaabik’ehíí nt’éshį bégodzidi yaa daayiné’ doleeł.
REV 17:14 Áí dibełį́į́ biZhaazhé nlíni yił nadaagodíłkaad, ndihíí dibełį́į́ biZhaazhé nlínihíí bitis hileeh: áń nant’án daanliiníí yeBik’ehń, ízisgo nant’án daanliiníí biNant’a’: áń yił nakaihíí daabi’dokéed, habi’do’ṉil, nłt’éégo yiké’ nakai.
REV 17:15 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á gánáshiłdo’ṉiid, Tú iłtah at’éégo nazkąąhi hinłtsąąhíí, bizhaan biká’ dahsdaahíí, áí túhíí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí, nṉee łáni, nṉee binant’a’ dała’áhíí ił’aniyú nazṉilíí, ła’íí nṉee iłtah at’éégo yádaałti’íí ádaat’ee.
REV 17:16 Nt’éshį bégodzidi biyeshdee gonenanhi hinłtsąąhíí, áí bizhaaníí yik’edaanṉiih doo, yó’odaayiłt’e’go dáłichiigo ádaile’, bitsį’íí daayiyąą ła’íí kǫ’ bee daayidiłid doo.
REV 17:17 Bik’ehgo’ihi’ṉań hát’ííníí da’ádaaṉe’go bijíí yuṉe’ hádaat’įįgo áyíílaa, daabiini’íí dała’á ánádaidle’go, yedaabik’ehíí nt’éshį bégodzidi yaa daidi’aahgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’íí dá begolzaazhį’.
REV 17:18 Isdzán hinłtsaaníí ízisgo kįh gozṉili at’éé, áí ni’gosdzáń biká’ ízisgo nadaant’aahíí yá nant’áhi at’éé.
REV 18:1 Díí bikédí’go Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ła’i yaaká’dí’hayaa higaałgo hiłtsąą, dázhǫ́ binawod golínihi; bits’ą́’idindláádíí bee ni’gosdzáń biká’ got’įį silįį.
REV 18:2 Ádįįd dilwoshgo gáṉíí, Bábylon, dázhǫ́ ízisgo at’éé n’íí nágo’, nágo’, áígee ch’iidn daagolįį silįį, spirits daanchǫ’i dawa áígee ndaagozle’, dlǫ́’ daanchǫ’i hik’e dlǫ́’ bik’e daach’isch’ii’íí áígee ndaagozle’ ałdó’.
REV 18:3 Bizhaan biwine bich’į’ nant’į’ na’idah há’it’įįhíí bee nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí bił nádaagodizyis, nṉee ízisgo nadaant’aahíí bizhaaníí yił nant’į’ nadaaskai, ła’íí ni’gosdzáń biká’ nṉee dawahá baa nada’iṉiihíí bizhaan dázhǫ́ háłdzilíí bits’ą́’dí’ hádaałdzil daasilįį.
REV 18:4 Áídí’ ła’ yaaká’dí’go kozhii nádisiits’ą́ą́ gáṉíígo, Shik’ííyú, bizhaan bits’ą́’ nohkáh, dahyúgohíí nohwíí ałdó’ binchǫ’íí be’ádaanoht’ee, ła’íí bich’į’ góyéégo nagowaahíí nohwíí ałdó’ itah doo.
REV 18:5 Binchǫ’íí yaaká’yú nel’ąągo yaa hi’aa, Bik’ehgo’ihi’ṉań áń binchǫ’íí yénálṉii.
REV 18:6 Hago ánát’įįdíí k’ehgo bíí ałdó’ ágánádaahdle’, hago ánát’įįdíí da’ágánáhołąągo nakidn bich’į’ nanáda’ołṉiił: idee biyi’ ha’desbįhíí da’ágánáhołąągo nakidn bá hanáda’dołbįh.
REV 18:7 Ída’odlíígo dawahá yee bił gonedlį́į́híí k’ehgo da’ágánáhołąągo koniigodilṉe’ hik’e chaał na’idaahíí baa daadohné’: bijíí yuṉe’ gádiłdi’ṉii, Shíí ízisgo isdzán nant’áhi dahsdaahíí nshłįį, doo itsaa nshłįį da, chaał na’idaahíí áshǫǫd bee shaa godogaałgo.
REV 18:8 Áí bighą dáła’ jįįgo iłtah at’éégo góyéégo nagowaahíí bee baa godogaał, da’itsaahíí, chaał na’idaahíí, ła’íí shiṉá’ góyéhi; kǫ’ bee bidi’dodlił: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń baa yałti’íí ízisgo at’ééhíí bighą.
REV 18:9 Ni’gosdzáń biká’ ízisgo nadaant’aahíí yił nant’į’ naskai n’íí, hik’e yił bił daagonedlįį n’íí, dilidíí bits’ą́’dí’ łidíí daayo’įįdá’ baa daachag doo, ła’íí natídaadindli’go daachag doo.
REV 18:10 Biniigodolṉe’íí yédaaldzidgo aṉahdí’ nadaazįį doo, gádaaṉiigo, Doo gozhǫ́ǫ́ da, doo gozhǫ́ǫ́ da, ízisgo kįh gozṉil n’íí, Bábylon, dák’a’at’éé n’íí! Dała’á łedihikeezíí biyi’ naa yá’iti’íí iłk’idá’ bengonyáá.
REV 18:11 Ni’gosdzáń biká’ nṉee dawahá baa nada’iṉiihíí baa daachag doo, ła’íí chaał nakai doo; nṉee doo ła’ baa naná’iłṉiih dahíí bighą:
REV 18:12 Óodo, béshłigai, tséé ílíni, dilkǫǫhé, nak’ą’łigai nłt’éhi, łichii dotł’izhi, masgágo, dázhǫ́ łichii’íí, tsį iłtah at’éhi iłką daagolchiníí, bichį́h yee da’dilo’íí biwoo’ ivory holzéhi be’ádaaszaahíí, tsį łáń ílíni be’ádaaszaahíí, bésh, brass holzéhi, hik’e iron holzéhi, ła’íí tséé marble holzéhi be’ádaaszaahíí,
REV 18:13 Cínnamon holzéhi, łikągolchini, ch’il bik’ah łáń ílíni, jeeh didlidgo łikągolchini, wine, ik’ah, ik’áán nłt’éhi, tł’oh nagháí, magashi, dibełį́į́, łį́į́, tsinagháhi bijád nakihi, daabi’des’náhi, ła’íí nṉee daanliiníí.
REV 18:14 Ła’íí nest’ą’ dázhǫ́ hánt’įį n’íí nits’ą́’zhį’ bengonyáá, ła’íí dázhǫ́ itisgo nłt’ééhíí hik’e bee ízisgo áńt’ééhíí nits’ą́’ da’ilíí silįį, dahazhį’ doo nahinłtséhgo da.
REV 18:15 Nṉee áí baa nada’iṉiihíí isdzánhíí bits’ą́’dí’ hádaałdzil daasiliiníí, isdzánhíí biniigodilṉe’íí yédaaldzidgo, daachago natídaadindli’go da’aṉahyú nadaazįį doo,
REV 18:16 Gádaaṉiigo, Doo gozhǫ́ǫ́ da, doo gozhǫ́ǫ́ da, ízisgo kįh gozṉil n’íí, nak’ą’łigai dázhǫ́ nłt’éhi, hik’e dotł’izhgo łichii’íí, ła’íí dázhǫ́ łichii’íí bee bik’e’izlaa ni’, óodo, ła’íí tséé ílííníí, ła’íí dilkǫǫhé bee bik’esiṉil ni’.
REV 18:17 Dawahá bee há’iłdzil n’íí dała’á łedihikeezzhį’ doo nt’é da silįį ląą. Tsina’eełíí yiká’ nadaant’aahíí, dawa bił nada’i’eełíí, nada’ił’eełíí, ła’íí dahayú nada’ił’eełyú baa nada’iṉiih ła’íí nada’iłṉiihíí da’aṉahyú nadaazįį.
REV 18:18 Dilidíí bits’ą́’dí’ łidíí daayo’įįgo nádaadidilghaazhgo gádaaṉii, Díí ízisgo kįh gozṉilíí doo ła’ ga’at’éé da ni’!
REV 18:19 Daachago natídaadindli’go bitsits’in biká’zhį’ łeezh daiłke’ gádaaṉiigo, Doo gozhǫ́ǫ́ da, doo gozhǫ́ǫ́ da, ízisgo kįh gozṉil n’íí, yee hádaałdzili bitsina’eełíí daagolííníí yee hádaałdzil n’íí! Dała’á łedihikeezzhį’ doo nt’é da silįį.
REV 18:20 Yaaká’yú daagonohłíni, nadaal’a’á dilzini daanohłíni, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwinkááyú nada’iziidi, nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo kįh gozṉil n’íí nohwíí nohwighą t’áázhį’ bich’į’ nanáhesṉil.
REV 18:21 Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ízisgo at’éhi tséé be’ik’áhé ga’at’éhi nchaahi náidn’ąągo túnteel yiyi’ oyiłné’ gáṉíígo, Da’ágát’éégo ízisgo kįh gozṉili, Bábylon holzéhi, ts’iłtąągo doo hagee nát’įį da doleeł.
REV 18:22 Tsįbe’idot’áłé yee da’do’aałíí, bee dot’áłé yídaagołsiníí, tsįsól yee da’do’aałíí, hik’e béshdilwoshé yee da’do’aałíí dawa niyi’yú doo hagee naadiits’į́h da doleeł; nṉee dawahá áiléhi, hagot’éégo áiléhi daanliiníí, nitahyú doo hagee nát’įį da doleeł; nitahyú tséé ik’aago áhiłts’agíí doo hagee naadits’ag da doleeł;
REV 18:23 Nitahyú ik’ah kǫ’íí bits’ą́’idindííníí da’ádįh doleeł; nṉee niiṉéhíí hik’e isdzán niiṉéhíí bizhii doo hagee naadiits’į́h da doleeł; nṉee nitahyú baa na’iṉiihíí ízisgo nandee ni’, ni’gosdzáń biká’; nitahyú iyónziníí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí dawa ch’a’óṉil ni’.
REV 18:24 Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziid n’íí bidił, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bá hadaadeszaa n’íí bidił, ła’íí nṉee ni’gosdzáń biká’ nadaastseedíí dawa bidił ízisgo kįh gozṉilíí bitahyú hit’įį.
REV 19:1 Díí bikédí’go nṉee dázhǫ́ łáni yaaká’yú daadilwoshgo gádaaṉiigo disiits’ą́ą́, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń ba’ihégosį le’; Hasdách’igháhíí, ba’ihégondziníí, goch’idnłsiníí, ła’íí dawa yebik’ehíí bíyéhi at’éé.
REV 19:2 Da’aṉiigo ła’íí dázhǫ́ nłt’éégo aayałti’; bizhaan, ízisgo nant’į’ nagháhi yee ni’gosdzáń yiłchǫǫdi, yaa yałti’, ła’íí bánada’iziidi naistseedhíí bighą yá t’ąązhį’ nanáhesṉil.
REV 19:3 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį le’, ánádaado’ṉiid. Áídí’ łid kįh gozṉilíí bits’ą́’dí’hi doo ngonel’ąą dayú hahitį́į́ doleeł.
REV 19:4 Nt’éégo bádaayáńyú nadindį́į́’i ła’íí nt’éshį daahiṉaahíí dį́į́’i biyahzhį’ hayaa ádaasdzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań nant’aago dahsdaayú daayokąąh, gádaaṉiigo, Doleełgo at’éé; Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį le’.
REV 19:5 Áídí’ nant’án biká’dahsdáhi bits’ą́’dí’ kozhii dits’ag gáṉíígo, Bik’ehgo’ihi’ṉań daahohiikąąhń ba’ihédaanohsį le’, daanohwigha bánada’ohsiidíí, daanohwigha daabinołsiníí, doo ízisgo ádaanoht’ee dahíí ła’íí ízisgo ádaanoht’eehíí.
REV 19:6 Nṉee dázhǫ́ łáni ádaaṉii ga’áhiłts’ago, tú dázhǫ́ yat’éégo yaahilíni ga’áhiłts’ago, yat’éégo idi’ṉiihíí k’ehgo áhiłts’ago disiits’ą́ą́, gádaaṉiigo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ba’ihégosį le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń dawa yebik’ehń yee nant’aa.
REV 19:7 Haląą nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’, nohwił daagonedlįį le’, áń daadinlzį le’: dibełį́į́ biZhaazhé nlíni niiṉéhíí biká’ ngonyáágo bi’aa hileehíí iłch’į’ádedlaa.
REV 19:8 Áí nak’ą’łigai dázhǫ́ nłt’éhi, doo chį dahi, dázhǫ́ łigaii bik’esilaa doleełgo baa godet’ąą: díí nak’ą’łigaihíí nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí bi’at’e’ nzhóni at’éé.
REV 19:9 Nt’éégo ágáshiłṉii, Díí bee ágóle’, Hadíń dibełį́į́ biZhaazhé nlíni niṉáágo bá da’idąąyú daabidokéedíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł. Ágánáshiłdo’ṉiid, Díí Bik’ehgo’ihi’ṉań da’aṉii áṉíhi.
REV 19:10 Áík’ehgo biyahzhį’ hayaa asdzaago hosíką́ądí’ gáshiłnṉiid, Doo ágáńt’įį da: ni hik’e nik’isyú Jesus baa nadaagolṉi’go dała’ nada’idziidi ádaant’ee: Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ honkąąh: Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú yádaałti’íí Jesus baa nagolṉi’hi dázhǫ́ itisyú yaa nagolṉi’ n’íí át’éé.
REV 19:11 Yáá iłts’ą́’ ádzaago łį́į́łgai hiłtsąą; áí yiká’ dahsdaahń Badach’ołíhi hik’e Da’aṉíhi holzee, áń da’áígee ná’áyáłti’ ła’íí nłt’éégo ágot’eehíí bighą nagonłkaad.
REV 19:12 Biṉaahíí kǫ’ yadiinahíí ga’at’éé, bitsits’in biká’ nant’án bich’ah łą́ą́go dahnazṉil; bizhi’ dahgoz’ąą, áí nṉee doo ła’ yígółsį da, bíí zhą́ yígółsį.
REV 19:13 Ííhíí dił biyi’ nastsoozi bik’esilaa: áń Bik’ehgo’ihi’ṉań biYati’ holzee.
REV 19:14 Áík’ehgo yaaká’yú nadaagonłkaadíí łį́į́łgai bił hilwołíí biké’ náłseeł, nak’ą’łigai dázhǫ́ nłt’éhi, dázhǫ́ łigaihi, doo chįh dahi bik’enazlaa.
REV 19:15 Bizé’dí’ bésh be’idiltłishé deníni há’áá, áí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí yee yihiłtłiish doo; bésh dahyotįįłgo nant’aa doo: ła’íí dahts’aa bitoo yiká’ naghaago hayigęęsíí k’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań Dák’a’at’éhi bihashke’ bégodzidi nṉee yich’į’ gode’aah.
REV 19:16 Bi’íí ła’íí bik’aizhį’ bizhi’ bek’e’eshchįį, áí díí k’ehgo dahgoz’ąą, ÍZISGO NANT’ÁN DAANLIINÍÍ BINANT’A’, NANT’ÁN DAANLIINÍÍ YEBIK’EHŃ.
REV 19:17 Nt’éégo Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á ya’áí yiyi’ sizįįgo hiłtsąą; áń dlǫ́’ yáá iłṉí’yú nada’iṉiihíí dawa yich’į’ nadidilghaazh gáṉíígo, Yushdé’, Bik’ehgo’ihi’ṉań ízisgo at’éhi bá da’idąąhíí baa íła’ádaahṉe’;
REV 19:18 Ízisgo nant’án daabitsį’, silááda binant’a’ daanlíni daabitsį’, nṉee ndaalwodi daabitsį’, łį́į́ daabitsį’, yiká’ dahnaháztaaníí daabitsį’, ła’íí nṉee dawa doo isná daanlįį dahíí hik’e isná daanliiníí, doo ízisgo ádaat’ee dahíí hik’e ízisgo ádaat’eehíí daabitsį’ daahsąą doleełhíí bighą.
REV 19:19 Áídí’ nt’éshį bégodzidi hiłtsąą, ła’íí ni’gosdzáń biká’ ízisgo nant’án daanliiníí bisilááda biłgo íła’ádaasdzaa, łį́į́ yiká’ dahsdaahń bisilááda biłgo yił nagonłkaad doleełgo.
REV 19:20 Nt’éshį bégodzidi yisnáh silįį, ła’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ádil’íni ałdó’ yisnáh silįį, nt’éshį bégodzidi biṉááł godiyįhgo áná’ol’įįłgo nṉee nt’éshį bégodzidi be’ídinidlídé bee bídi’nidlidihíí, ła’íí bíí át’éégo be’ilzaahíí daayokąąhíí yich’į’ nazch’a’i. Díí da’áła dá daahiṉaago tséłkǫ’i bił diltłi’go sikáni biyi’ yuyaa oldeeł.
REV 19:21 Ła’ihíí łį́į́ yiká’ dahsdaahń bésh be’idiltłishé bizé’dí’ há’ááhíí yee nadaistseed: áík’ehgo dlǫ́’ iłtah at’ééhíí áí daabitsį’íí yee náda’isdįįd.
REV 20:1 Áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’dí’ hayaa higaałgo, o’i’áń doo ni’i’áńihi bá be’igęęsé hik’e bésh hishbizhíí nchaahi dahyoṉiłgo hiłtsąą.
REV 20:2 Áń tł’iishcho, doo áníi da tł’iishíí, ch’iidn nant’ánhi, Satan holzéhi, yił ndéélgo dała’á doo náhóltagyú łegodzaazhį’ łíyistł’ǫǫgo,
REV 20:3 O’i’áń yuṉe’ yó’olt’e’ da’dentą́ą́dí’ o’íígę́ęz, nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí yúwehyú doo ch’a’onayiṉiił dahíí bighą, dała’á doo náhóltagyú łegodzaazhį’: áí bikédí’go dét’įhézhį’ nanánt’įh doleeł.
REV 20:4 Áídí’ nadaant’áhi yiká’ dahnaháztaaníí hiłtsąągo yiká’ dahnaháztaaníí aayádaałti’go baa daagodest’ąą: Jesus yaa nagolṉi’íí hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’híí bighą bik’os nadaahisk’i n’íí biyi’ nazįį n’íí hiłtsąą, áí nt’éshį bégodzidi dagohíí be’ilzaahíí doo daayoskąąd dahíí, daabitá’ dagohíí daabigan bebídaanidlidé doo bee bídaanidlid dahíí; áí daahiṉaa násdlį́į́go, dała’á doo náhóltagyú łégodzaazhį’ Christ yił nádaant’aah.
REV 20:5 Łahzhį’ nanezna’íí doo daahiṉaa násdlį́į́ da, dała’á doo náhóltagyú łegodzaahíí ąąłgo zhą́. Díínko dantsé nanezna’íí naadikáhgee.
REV 20:6 Dantsé nanezna’íí naadikáhgee hadíń yitah naadiidzaahíí biyaa gozhǫ́ǫ́ hik’e bił godiyini at’éé: iké’gee daná’itsaahíí doo hago ábile’ da doo, ndi Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e Christ bi’okąąh yebik’ehíí daanlįį doleeł, dała’á doo náhóltagyú łegodzaazhį’ yił nadaant’aah doo.
REV 20:7 Dała’á doo náhóltagyú łegodzaahíí ąąłgo Satan ha’ásitįįdí’ ch’ínálteeh.
REV 20:8 Áídí’ dį́į́’yú ni’gosdzáń biká’ goz’ąąyú iłtah at’éégo hadaazt’i’íí, Gog hik’e Magog daagolzeehíí, ch’ayiṉiiłyú nagonłkaad doleełhíí bighą íła’ánálṉe’yú hágháh: áí túnteel tábąą sáíhíí k’ehgo da’áhołąą doo.
REV 20:9 Ni’gosdzáń nteelíí biká’ dahnádnłsąą, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań báhadaadeszaahíí daagolį́į́gee biṉaa, hik’e kįh gozṉili koł daanzhóni biṉaa łédnt’i’ silįį: áídá’ yaaká’dí’ kǫ’ nkednṉágo ąął daabi’nłíd.
REV 20:10 Áídí’ ch’iidn nant’án bich’į’ nazhch’a’íí kǫ’ hik’e tséłikǫ’i bił diltłi’go sikáni biyi’ yuyaa olt’e’, hayú nt’éshį bégodzidi hik’e Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú na’iziidi ádil’ínihíí naháztąąyú, áígee jįį hik’e tł’é’go goyéé bich’į’ nagowaa doo, doo ngonel’ąą dayú dahazhį’.
REV 20:11 Áídí’ nant’án biká’dahsdáhi łigaihi nchaahi, hik’e yiká’ dahsdaahń hiłtsąą, áń bits’ą́’dí’ ni’gosdzáń hik’e yáá bił ogoyáá; áídí’ doo hayú goz’ąą da lę́k’e.
REV 20:12 Nanezna’íí doo ízisgo ádaat’ee dahíí hik’e ízisgo ádaat’eehíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bidáhdí’ nadaazį’go hiłtsąą; áídí’ naltsoos iłts’ą́’ ádaadzaa: ła’i naltsoos iłts’ą́’ nanádzaa, áí naltsoos be’ihi’ṉáhi: nanezna’ n’íí hant’é ádaaszaahíí naltsoos biyi’ k’e’eshchiiníí bee baa yáda’iti’.
REV 20:13 Túnteel biyi’ nanezna’ n’íí naadiikaigo áyíílaa: da’itsaahdí’ hik’e Ch’iidntahdí’ nanezna’ n’íí nanaadiikai: áídí’ dawa hant’é ádaaszaa shįhíí bighą baa yáda’iti’.
REV 20:14 Áídí’ da’itsaahíí hik’e Ch’iidntahíí kǫ’ diltłi’go sikáni biyi’ yuyaa oldeel. Díínko nakidngee daná’itsaahi at’éé.
REV 20:15 Áídá’ dahadíń naltsoos be’ihi’ṉáhi doo hak’i bizhi’ biyi’ dahgoz’ąą dayúgo kǫ’ diltłi’go sikaaníí biyi’ yuyaa olt’e’.
REV 21:1 Áídí’ yaaká’ áníidéhi hik’e ni’gosdzáń áníidéhi hiłtsąą: dantsé yaaká’híí hik’e dantsé ni’gosdzáńhíí bech’ígonyáá; áídí’ túnteel ésdįįd.
REV 21:2 Shíí, John, Jerúsalem áníidéhi, kįh godiyini gozṉili, yaaká’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ hayaa goldohgo hiłtsąą, na’ilíhn k’ad nniṉéhgo biką’ hileehíí yiba’ iłch’į’ádodlaahíí ga’at’éégo.
REV 21:3 Yaaká’dí’ kozhii ádįįd áiłts’ago disiits’ą́ą́ gáṉíígo, Isąą, da’ch’okąąh goz’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yiyi’ golííníí nṉee bitahyú goz’ąą, áń bił daagolį́į́go nṉeehíí bichągháshé daanlįį doleeł, Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí yił daagolį́į́go, bíí Bik’ehgo’ihi’ṉań daayokąąhń doleeł.
REV 21:4 Bik’ehgo’ihi’ṉań biṉáá tú bá k’eda’iłdéh doleeł; da’itsaahíí da’ádįh doleeł, doo koł gozhǫ́ǫ́ dahíí, daach’ichagíí, daach’inṉiihíí ndi da’ádįh doleeł: dantsé áí begoz’ąą n’íí bech’ígóyááhíí bighą.
REV 21:5 Nant’án biká’dahsdáhi yiká’ dahsdaahń gánṉiid, Isąą, dawahá áníidégo ánáshdléh. Áídá’ shíí gáshiłnṉiid, K’e’iłchíí: díí yati’íí da’aṉii ła’íí ba’olṉíhi at’éé.
REV 21:6 Gánáshiłdo’ṉiid, Ąął łalzaa. Shíí Álpha hik’e Oméga, begodeyáhi hik’e bengont’i’i nshłįį. Hadíń dibá’ nliiníí tú hiṉáhi halį́į́híí bá ná’isįįh, doo bighą nahi’ṉiił dago.
REV 21:7 Hadíń dawahá yitis siliiníí dawa bíyéé doleeł; Bik’ehgo’ihi’ṉań yokąąhń nshłįį doleeł, shiye’ nlįį doleeł.
REV 21:8 Áídá’ dawa yee nádaaldzidíí, doo da’odląą dahíí, nchǫ’go ádaat’eehíí, nṉee nadaiłtseedíí, nant’į’ nakaihíí, iyodaanzįhíí, nadn’áí daayokąąhíí, ła’íí łéda’iłchoohíí dawa tséłikǫ’i bił diltłi’go sikáni biyi’ yuyaa bá goz’ąą: áí nakidngee daná’itsaahi at’éé.
REV 21:9 Áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á gosts’idihíí dała’á, its’aa gosts’idi gosts’idn góyéégo banagowaahíí bee halk’iłíí, yee dahikáłi shaa nyáágo, shich’į’ hadzii gáṉíígo, Yushdé’, isdzán áníi nṉáhi, dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bi’aahíí nił ch’í’ṉah ashłe’.
REV 21:10 Áídí’ Holy Spirit shiká’zhį’ adzaago Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’áhíí dził dázhǫ́ nchaahi yúdahyúhi biká’ oshiłtį́į́, áígee ízisgo kįh gozṉilíí, Jerúsalem godiyini, yaaká’dí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’dí’ bił nkegonyáágo shił ch’í’ṉah áyíílaa,
REV 21:11 Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí bee bits’ą́’idindláád: bits’ą́’idindláádíí tséé dázhǫ́ łáń ílíni, jasper holzéhi, dénłtónégo binkááyú got’įįhíí ga’at’éé;
REV 21:12 Áí kįh gozṉilíí biṉaayú łé’ditł’įhíí dázhǫ́ nteel áídí’ dázhǫ́ yúdahgo alzaa lę́k’e, nakits’ádahgo dáádítį́h, áí da wago Bik’ehgo’ihi’ṉań binadaal’a’á nadaazįį, Israel nakits’ádahyú hat’i’íí daabizhi’ dahnagoz’ąą, dáádítį́híí biká’gee.
REV 21:13 Ya’áí hanadáhdí’go taadí’ dáádítį́h; nahokǫsé dahstąądí’go taadí’ dáádítį́h; na’idi’ahdí’go taadí’ dáádítį́h; ya’áí onadáhdí’go ałdó’ taadí’ dáádítį́h.
REV 21:14 Kįh gozṉilíí biṉaayú łé’ditł’įhíí bitł’ą́ą́hgo nakits’ádahgo istł’įhgo łégodnt’i’, dibełį́į́ biZhaazhé nlíni binal’a’á nakits’ádah daabizhi’ áí biká’ dahgoz’ąą.
REV 21:15 Shich’į’ yałti’íí be’ída’nel’ąąhé óodo be’alzaahi naitiih, áí kįh gozṉilíí hik’e bidáádítį́híí, ła’íí biṉaayú łé’ditł’įįhíí yee yí’da’nel’ąąhgo.
REV 21:16 Kįh gozṉilíí dį́į́zhį’ hágodn’áá, naniigo dáne’niiyú dáłełt’ee: kįh gozṉilíí be’ída’nel’ąąhé yee yída’neł’ą́ądgo nakits’ádahn doo náhóltagyú furlongs ga’áhosah. Naniigohíí, dáne’niiyúhíí, hik’e ts’ídagíí biłgo dáłełt’ee.
REV 21:17 Áídí’ biṉaayú łé’ditł’įhíí ałdó’ yí’nes’ąądgo dała’á gonenadín iká’yú dizdin dį́į́’i nṉee bigan iłhadit’ąądí’ biganlataházhį’ ngont’i’go, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á yaaká’yú gólííníí k’ehgo at’éé.
REV 21:18 Biṉaayú łé’ditł’įhíí tséé łáń ílíni, jásper holzéhi, be’ágolzaa: kįh gozṉilíí dá óodo zhą́, dolyiini binkááyú got’įįhíí ga’at’éhi, be’ágolzaa.
REV 21:19 Biṉaayú łé’ditł’įhíí bitl’ááh istł’iníí tséé iłtah at’éhi łáń da’ilííníí bee dénzhónégo alzaa. Da’itségee itł’ááh istł’iníí jásper holzéhi be’ágolzaa; nakigeehíí sápphire holzéhi; taadngeehíí chálcedony holzéhi; dį́į́’igeehíí émerald holzéhi;
REV 21:20 Ashdladngeehíí sárdonyx holzéhi; gostáńgeehíí sárdius holzéhi; gosts’idigeehíí chrýsolite holzéhi; tsebígeehíí béryl holzéhi; ngost’áígeehíí tópaz holzéhi; gonenangeehíí chrýsoprasus holzéhi; łats’ádahgeehíí jácinth holzéhi; ła’íí nakits’ádahgeehíí ámethyst holzéhi be’ágolzaa.
REV 21:21 Dáádítį́híí nakits’ádahíí dilkǫǫhé łáń ílíni, pearl holzéhi, nakits’ádahgo be’alzaa: dała’á ntą́ą́go pearl dała’á bił ádaaszaa: kįh gozṉilíí biyi’ intínhíí dá óodo zhą́ dolyiini binkááyú got’įįhíí k’ehgo alzaa.
REV 21:22 Áígee da’ch’okąąh goz’aaníí doo hish’įį da: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń Dák’a’at’éhi hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni biłgo dabíí da’ch’okąąh goz’aaníí daanlįį.
REV 21:23 Kįh gozṉilgee ya’áí ła’íí tł’é’gona’áí da’ádįh ndi doo daat’éé da: Bik’ehgo’ihi’ṉań bits’ą́’idindláádíí bee got’įį, ła’íí dibełį́į́ biZhaazhé nlíni bee got’įįhíí nlįį.
REV 21:24 Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí hadíí hasdákaihíí, áí kįh gozṉilíí bits’ą́’idindláádíí yee nakai doo: ła’íí ni’gosdzáń biká’ ízisgo nadaant’aahíí ízisgo ye’ádaat’eehíí hik’e daagodnłsiníí yił nihikáh doleeł.
REV 21:25 Bidáádítį́híí jįįgo doo daná’detį́h da: akú tł’é’ ánágodįh.
REV 21:26 Nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’i ízisgo ye’ádaat’eehíí hik’e daagodnłsiníí yił nihikáh doleeł.
REV 21:27 Hadíí daanchǫ’íí doo hagot’éégo ha’akáh da, nchǫ’go at’éégo ánát’įįłíí, ła’íí hadíń łé’iłchoohíí ałdó’ doo hagot’éégo ha’akáh da: hadíń dibełį́į́ biZhaazhé nlíni binaltsoos be’ihi’ṉáhi bizhi’ dahgoz’aaníí zhą́ ha’akáh doleeł.
REV 22:1 Áídí’ tú be’ihi’ṉáhi dolyiini ga’at’éégo binkááyú got’įįgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni nadaant’aago dahskeedí’ hálį́į́go, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á shił ch’í’ṉah áyíílaa.
REV 22:2 Kįh gozṉilíí ch’í’ítinyú iłṉí’yú, ła’íí tú ńlííníí da’ałch’izhiṉéé nel’ąągo tsį’nt’áni be’ihi’ṉáhi nádihikáad, áí nakits’ádahyú át’éégo nánt’į́h, dádaanántį́hgee nest’ą’ dała’áyú át’éhi dahnándah: bit’ąąhíí nṉee iłtah at’éégo hadaazt’i’íí yee nádaadziihi.
REV 22:3 Áígee dénchǫ’go ágot’eehíí ánádįh doo: áídí’ Bik’ehgo’ihi’ṉań hik’e dibełį́į́ biZhaazhé nlíni nadaant’aago dahskee doo; bánada’iziidíí daabokąąh doleeł:
REV 22:4 Binii daayo’įį doo; bizhi’íí bitá’gee dahnagoz’ąą doo.
REV 22:5 Tł’é’ ánádįh doleeł; ik’ah kǫ’íí ła’íí ya’áí be’idindláádíí doo hagot’į́į́ da; Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń dabíí bá idindládi nlįį doleeł: ła’íí doo ngonel’ąą dayú dahazhį’ nadaant’aa doo.
REV 22:6 Áídí’ gánáshiłdo’ṉiid, Díí yati’íí ba’olṉíhi hik’e da’aṉíhi at’éé: Bik’ehgo’ihi’ṉań nohweBik’ehń binkááyú nada’iziidi n’íí daadilzini daayokąąhń, k’ad ágoṉéhíí bánada’iziidíí yił ch’í’ṉah ágole’híí bighą binal’a’á yaaká’dí’hi bich’į’ daades’a’.
REV 22:7 Isąą, dák’adégo nánshdaał: díí naltsoos hagot’éégo ágolṉéhgo benet’aaníí hadíń yikísk’eh at’ééhíí biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł.
REV 22:8 Shíí, John, díí ágot’eehíí disiits’ą́ą́ ła’íí hiłtsąą. Áík’ehgo disiits’ąądí’ hiłtsąągo, Bik’ehgo’ihi’ṉań binal’a’á áí shił ch’í’ṉah áyíílaahi biyahzhį’ hayaa asdzaago hoshkąąh nkegonyaa.
REV 22:9 Nt’éégo gáshiłnṉiid, Doo ágáńt’įį da: shíí, ni, nik’isyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidi, hik’e díí naltsoos biyi’dí’ yati’íí yikísk’eh ádaat’eehíí biłgo dała’ nada’idziid. Bik’ehgo’ihi’ṉań zhą́ onką́ąh.
REV 22:10 Gánáshiłdo’ṉiid, Díí naltsoos hagot’éégo ágoṉéhgo benet’aaníí bida’denłjéeh hela’, biká’ ngonyááhíí bighą.
REV 22:11 Hadíń doo dábik’ehyú át’į́į́ dahíí, áń dayúweh ye’at’į́į́ le’: hadíń dénchǫ’égo at’į́į́híí, áń dayúweh ye’at’į́į́ le’: hadíń nłt’éégo at’ééhíí, áń dayúweh nłt’éégo at’éé le’: ła’íí hadíń dilziníí, dayúweh dilzį le’.
REV 22:12 Isąą, dák’adégo nánshdaał; koch’į’ nada’ishṉiiłíí bił nánshdáh, nṉee dała’á ntįįgo hagot’éégo ánánt’įįdhíí bighą bich’į’ na’ishṉiiłgo.
REV 22:13 Shíí Álpha hik’e Oméga nshłįį, begodeyáhi hik’e bengont’i’i, dantséyúhi hik’e iké’yúhi.
REV 22:14 Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí yikísk’eh ádaat’eehíí biyaa daagozhǫ́ǫ́ doleeł, áí tsį’nt’áni be’ihi’ṉáhi yaa dokaahgo bá goz’ąą, ła’íí kįh gozṉilíí ch’íná’itįhyú ch’ídokaahgo ałdó’ bá goz’ąą.
REV 22:15 Áídá’ gósé, ídaanlgashi, nant’į’ nakaihi, nṉee nadaiłtseedi, nṉee nadn’áí daayokąąhi, ła’íí dahadíń łé’ichoohíí bił nzhǫǫgo dayúweh łé’iłchoohi doo ha’ádokaah da.
REV 22:16 Shíí, Jesus, shinal’a’á yaaká’dí’hi ha’ánázéh nagozṉilyú díí bee nohwił nagolṉi’go deł’a’. David bikeghad nshłįį, hik’e David bits’ą́’dí’hi nshłįį, ts’iłsǫǫsécho bits’ą́’idindíni nshłįį.
REV 22:17 Holy Spirit hik’e isdzán niṉéhi, Yushdé’, daaṉii. Hadíń idits’agi ałdó’, Yushdé’, ṉii le’. Hadíń dibá’ nlįįhíí hígháh le’. Hadíń hát’ííníí tú be’ihi’ṉáhi yodląą, doo bighą nahi’ṉiił dago.
REV 22:18 Nṉee dała’á ntį́į́go díí naltsoos hagot’éégo ágoṉéhgo benet’aaníí daidits’agíí gádaabiłdishṉii, Dahadíń díí ínágodn’ąąhíí, góyéégo ágot’eehíí díí naltsoos biyi’ k’e’eshchiiníí, Bik’ehgo’ihi’ṉań góyéégo godigháhíí bich’į’ ínágodo’aał:
REV 22:19 Dahadíń díí naltsoos hagot’éégo ágoṉéhgo benet’aaníí ła’ hayiné’yúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań ałdó’ naltsoos be’ihi’ṉáhi biyi’dí’, kįh godiyini gozṉilíí biyi’dí’, ła’íí díí naltsoos biyi’ bek’e’eshchiiníí biyi’dí’ bíyéé zhiṉééhíí bits’ą́’ hayiné’ doleeł.
REV 22:20 Díí yaa nagosṉi’íí gáṉíí, Da’aṉii shíí dák’adégo nánshdaał: Doleełgo at’éé. Da’aṉii Jesus, nohweBik’ehń, de’nṉáh.
REV 22:21 Jesus Christ nohweBik’ehń biłgoch’oba’íí daanohwigha nohwich’į’ begoz’ąą le’. Doleełgo at’éé.
